Český jazyk 7 - učebnice

Napsali: doc. PhDr. Eva Hošnová, CSc., PhDr. Ivana Bozděchová, CSc., prof. PhDr. Petr Mareš, CSc., PhDr. Ivana Svobodová

Lektorovali: PhDr. Taťána Holasová, CSc., PhDr. Helena Kneselová, CSc., Mgr. Miloš Mlčoch, Ph.D.

Schválilo MŠMT č. j.: MSMT-20867/2020-4 dne 8. 10. 2020 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Český jazyk a literatura s dobou platnosti čtyři roky.

Tato učebnice je plně v souladu s požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace.

© Eva Hošnová za kolektiv, 2008, 2014

Illustrations © Jiří Petráček, 2008, 2014

© SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2008, 2014

ISBN 978-80-7235-391-0

Obsah

JAZYK

Tvarosloví

Podstatná jména ........................................................................................ 7

Procvičování probraného učiva ............................................................. 7

Skloňování vlastních jmen; názvy osob, názvy zeměpisné .................. 11 Osobní vlastní jména ......................................................................... 11 Zeměpisná jména .............................................................................. 14

Tvary některých podstatných jmen označujících části těla ................... 16 Psaní víceslovných vlastních názvů ...................................................... 18

Přídavná jména .......................................................................................... 21

Procvičování probraného učiva ............................................................. 21 Jmenné tvary přídavných jmen ............................................................. 24 Zájmena ..................................................................................................... 25

Procvičování probraného učiva ............................................................. 25 Skloňování a užívání vztažných zájmen ............................................... 30

Číslovky .................................................................................................... 33

Procvičování probraného učiva ............................................................. 33 Slovesa ...................................................................................................... 36 Procvičování probraného učiva ............................................................. 36

Některé obtížnější slovesné tvary ...................................................... 38 Přítomné tvary sloves typu krýt, kupovat, psát, dokázat, plakat ....... 38

Přítomné tvary 3. osoby množného čísla a tvary rozkazovacího způsobu sloves typu prosit, trpět, sázet ........................................ 39 Příčestí činné sloves typu tisknout, minout, začít .............................. 40 Infinitiv sloves typu péci, moci ......................................................... 41 Slovesný rod činný a trpný .................................................................... 42 Příslovce .................................................................................................... 45 Tvoření příslovcí ................................................................................... 46 Stupňování příslovcí .............................................................................. 49

Pravopis

Psaní i/y, í/ý ........................................................................................... 51 Předpony s- a z- ..................................................................................... 53 Psaní souhláskových skupin .................................................................. 53 Souhrnná cvičení ................................................................................... 54

5. Doplňte i/y, í/ý. Kníže Václav byl zavražděn ve Staré Boleslav-. Závod začíná v Hrdlořez-ch. Autobusový spoj z Prahy do Příbram- měl kvůli náledí zpoždění. Druhý železniční koridor vede z Ostrav- do Břeclav-. Některá akademická pracoviště sídlí v Kobylis-ch. Naše putování vedlo z Přibyslav- do Sázav-. Často se chodíme koupat do Podol-. Ve Kbel-ch se každoročně pořádá letecký den. Doks- jsou známé letovisko. Blížili jsme se k hraničnímu přechodu v Bělovs-. Sečská přehrada se nachází nedaleko Chrudim-. Cestou do Krkonoš jsme projížděli Vrchlab-m.

TVARY NĚKTERÝCH PODSTATNÝCH JMEN OZNAČUJÍCÍCH

ČÁSTI TĚLA

Uveďte rod a vzor těchto podstatných jmen: oko, ucho, ruka, noha.

Všimněte si, že v množném čísle mají tato jména – v závislosti na významu – i jiné tvary:

Rod střední

Rod ženský

Síť má velká oka. x Má modré oči. Hrnec má dvě ucha. x Mám zalehlé uši. Stůl s rozbitými nohami. x Dupal nohama.

Některá podstatná jména označující části lidského nebo zvířecího těla mají v množném čísle některé zvláštní tvary:

1. p. ruce nohy oči uši 2. p. rukou nohou i noh očí uší 3. p. rukám nohám očím uším 4. p. ruce nohy oči uši 6. p. (o) rukou i rukách (o) nohou i nohách (o) očích (o) uších 7. p. rukama nohama očima ušima

1. p. kolena ramena prsa 2. p. kolenou i kolen ramenou i ramen prsou 3. p. kolenům ramenům prsům 4. p. kolena ramena prsa 6. p. (o) kolenou i kolenech ramenou i ramenech (o) prsou 7. p. koleny rameny prsy

Zakončení -ma v 7. pádě množného čísla mají pouze jména oči, uši, ruce, nohy a zdrobněliny těchto slov, jestliže označují části lidského nebo zvířecího těla: mrká očima, očkama, očičkama; bolí ho za ušima, ouškama; mávají rukama, ručkama, ručičkama; hýbe nohama, nožkama, nožičkama. Koncovka přídavného jména, zájmena a číslovky se přizpůsobuje koncovce podstatného jména: s rozzářenýma očima, s těma rozzářenýma očima, mezi čtyřma očima, s bolavýma ouškama, se štíhlýma rukama, se svýma hezkýma nohama atp. Neoznačují-li uvedená podstatná jména části lidského nebo zvířecího těla, mají v množném čísle tvary podle příslušných vzorů: nastražená pytlácká oka, několik nastražených pytláckých ok, s nastraženými pytláckými oky, na všech uchách hrnců, mezi nohami stolu atp.

1. Vyjmenujte ty části lidského těla, které máme po dvou, a uveďte jejich tvar v 7. p. mn. č.

2. Slova v závorkách uveďte ve spisovných tvarech množného čísla.

a) Dopis jsem otevírala (třesoucí se ruka). Péťa únavou už sotva pletl (noha), proto ho tatínek nesl na (ramena). Židle byly obráceny vzhůru (nohy). Honzík sevřel maminčiny prsty (malá teplá ručka). Uprostřed místnosti stál stůl s (vyřezávaná noha). Na polévce bylo hodně (mastné oko). Pes mě pozoroval (smutné oko). Voliéru chránilo drátěné pletivo s (drobné oko). Hodinky měly ciferník s (červená ručička). Voda odkapávala do nádoby s (velké ucho). Na (ucho) nádoby byla rez. Ta písnička mi pořád zněla v (ucho).

b) Dívky (bosá pata) našlapovaly na rozpálené kameny. Káčátka si mě prohlížela (malé bystré očko). Okraj obháčkujeme (pevné oko). Chlapec si rozmazával (špinavá pěst) slzy po tvářích. Při tomto cviku se postavte do stoje rozkročného, s (koleno propnuté). Tatínek mě objal (silná paže). Stůjte se (sevřené koleno) a (chodidly) u sebe. Šimpanz vítal ošetřovatele s (roztažená ruka). Začala mi být zima od (noha). Od hrabání mám na (ruka) mozoly.

3. Vysvětlete významy uvedených vět. Už sotva pletu nohama. Nechoď na návštěvu s holýma rukama. Tento dům postavil dědeček vlastníma rukama. Převrátili dům vzhůru nohama. Hovořili spolu mezi čtyřma očima. Mlčky mě provrtávala očima. Vyhráli jsme s odřenýma ušima. Jednou budete stát na vlastních nohou. Naši hráči jsou už jednou nohou ve finále. Dopis je určen do vlastních rukou. Naši soupeři se ocitli na kolenou. Hřáli jsme si hada na prsou.

7. Doplňte náležité číslovky. Zapište je slovně i pomocí číslic.

Kvíz

Univerzita Karlova byla založena v roce –, letos si tedy připomínáme – výročí jejího založení.

Jan Hus byl upálen – července –.

V České republice žije asi – obyvatel.

Školní výuka letos končí – června a nový školní rok začíná – září.

Ve filmu Císařův pekař ztvárnil roli Rudolfa – Jan Werich.

Druhá světová válka skončila v roce –.

Naše republika je rozdělena do – krajů.

Na posledním mistrovství světa skončili naši hokejisté na – místě.

Na Zemi žije asi – lidí.

Každý den má – hodin, – minut a – sekund.

Přestupný rok bude v roce –, v tom roce se tedy dočkáme i – února.

Základní pojmy: slovesa: příčestí činné příčestí trpné rod činný rod trpný: opisný tvar zvratný tvar

PROCVIČOVÁNÍ PROBRANÉHO UČIVA

1. a) Vyhledejte v textu infinitivy a utvořte od nich tvar přítomného času

3. osoby jednotného čísla. Které z nich vyjadřují čas budoucí?

O kočkách

Rozmazlovat kočky se nevyplácí. Není dobré jim kupovat drahé hračky, starožitné pohovky, šperky nebo je zvát do luxusních restaurací. Kočky to neocení, a cokoli pro ně uděláte navíc, berou jako samozřejmost, kterou i později nekompromisně vyžadují. Člověk občas propadne iluzi, že za ta léta, co s ním kočky bydlí ve společné domácnosti, už ví, jak na ně. Zná jejich zvyky, nálady i chutě, a když potřebuje, omotá si je snadno kolem prstu. Je to běžný omyl, který kočky hned umějí využít, a úplně potichu ovládnou další část vašeho bytu, postele nebo jídelního stolu. Teprve za čas si uvědomíte, že přísné zákazy, které jste vyhlásili po prvních rozbitých skleničkách, jsou zapomenuty a tím prvním, kdo je porušil, jste byli vy.

Je řada způsobů, jak s kočkami komunikovat, ale nejdůležitějším komunikačním kanálem je jídlo. Kočka není náročná, úplně jí stačí to, co máte na talíři. Samozřejmě za předpokladu, že jste milovníky polosyrových, krvavých bifteků, které jíte nejraději bez přílohy. Jako dezert vám povolí zralý francouzský sýr, případně jemný piškotový dort, hodně ozdobený šlehačkou. Na zeleninové saláty, ovocné knedlíky nebo smažený květák zapomeňte.

(Podle Františka PON.)

b) Vyhledejte sloveso užité ve tvaru rozkazovacího způsobu a vytvořte od něj tvar 1. osoby jednotného čísla minulého času. c) Vyhledejte v textu tvary zájmena který a nahraďte je tvary zájmena jenž. d) Máte doma nějaké zvíře? Vyprávějte o jeho zvycích, náladách a chutích.

2. Převeďte slovesné tvary do 2. osoby jednotného čísla a doplňte předpony s- a z-. Už jsem -končila. -těžoval si kamarádovi. -hlížela se v zrcadle. Po cestě jsme si -pívali. -pálila se o kamna. -koušel si nové boty.

3. Převeďte slovesné tvary do osoby uvedené v závorce. Chtěl by (1. osoba mn. č.) odjet co nedřív. Kéž by tu zkoušku udělala (2. osoba j. č.)! Měla by si (2. osoba mn. č.) pospíšit. Rád by si koupil (1. osoba j. č.) nové kolo. Mohl by (1. osoba mn. č.) je navštívit? Měl by se (2. osoba j. č.) více snažit. Ráda by se (2. osoba mn. č.) tam vrátila.

4. Převeďte slovesné tvary do osoby uvedené na konci souvětí. Kdyby si pospíšil, nepřišel by o začátek (1. osoba mn. č.). Kdyby se bývali více soustředili, nedostali by vyrovnávací gól (2. osoba mn. č.). Aby vše

Ověřte si, jak jste zvládli látku v této kapitole. Za správně zodpovězené otázky si udělte body.

1. Jsou podstatná jména vždy stejného rodu v čísle jednotném i množném? Své tvrzení doložte. (1)

2. Skloňují se všechna podstatná jména jak v čísle jednotném, tak v čísle množném? (1)

3. Jak poznáte, že vlastní jméno Stáňa je rodu mužského, nebo že je rodu ženského? (1)

4. Zdůvodněte, které tvary vlastního jména Krause jsou v těchto větách pro posluchače nebo čtenáře výhodnější a proč: Mám dopis pro pana Krause. x Mám dopis pro pana Krauseho. Dej to prosím panu Krausovi. x Dej to prosím panu Krausemu. Navštívíme pana Krause. x Navštívíme pana Krauseho. (1)

5. Uveďte tři zeměpisná jména z okolí vašeho bydliště a řekněte, který mají rod a jak se skloňují. (3)

6. Užijte ve větách tyto tvary slov: uchy, ušima, oky, očima, nohami, nohama, ručičkami, ručičkama. (8)

7. Ve které jazykové příručce naleznete poučení o skloňování vlastních jmen? Uveďte její přesný název, jméno autora (jména autorů), místo a rok vydání. (1)

8. Zdůvodněte, zda mají (nemají) tato přídavná jména stejný význam ve tvaru jmenném i ve tvaru složeném (dlouhém): Je schopen nám všechno vysvětlit. x Je velmi schopný. Nebyli jsme mocni slova. x Tito panovníci byli velmi mocní. (4)

9. Vypište z libovolného textu tři souvětí, v kterých je užito zájmeno jenž. Určete, v kterém pádě, rodě a čísle toto zájmeno je. (Napište také, z kterých textů jste příklady získali.) (9)

10. Vyhledejte v denním tisku úryvek, v kterém jsou užity alespoň tři číslovky, a podtrhněte je. Číslovky zapsané číslicemi vypište slovy. (3)

11. Uveďte, který je nejdůležitější rozdíl mezi slovesným rodem činným a slovesným rodem trpným. (2)

12.

a) Zamyslete se nad tím, co vyjadřuje druhý a třetí stupeň příslovcí.

b) Můžeme všechna příslovce stupňovat? (3) (Jestliže jste neznali řešení, jak jste si poradili?)

Maximálně jste mohli získat 37 bodů.

Pravopis

PSANÍ i/y, í/ý

1. Doplňte a odůvodněte psaní i/í a y/ý. a) šv-hat b-čem, b-li jsme nab-ti vzrušením, poslední zb-tek s-l, přib-t l-štu, rozb-tý tal-ř, ub-hající krajina, široká nab-dka pob-tov-ch zájezdů, bobři jsou b-ložravci, narychlo sb-tá lav-ce, nab-té informace, zb-vající část, l-stky b-l-n, b-lý l-meček, luční kob-lky, nezb-tná práce, v-hloub-t jamku, hb-tý jaz-k, dob-t si kredit, neob-dlený b-t, obl-b-l si mě, nab-tý rozvrh, zab-t čas b) umělá l-heň, nekl-dné m-sto, l-čení zajímav-ch příhod, bl-sknout se znalostm-, bezv-znamné mal-čkosti, skl-čený pohled, čerstvě v-l-sovaný mošt, uschl- l-šejník, obl-skané knofl-ky, spl-vavá černá sukně, uml-t kávu, upl-nulé obdob-, skl-zeň ob-l-, vůně konval-nky, někol-k kl-sen, v-schlá sl-znice, přisáté kl-ště, sl-čná princezna, bl-kající světlo sv-čky, motýl l-šaj smrtihlav c) v-soké km-točty, m-t sm-sl pro humor, podem-lat půdu, hm-z- bodnutí, začalo se stm-vat, m-hotavé světlo, v-soké m-tné, nesrozum-telná věta, v-sm-čit pavučiny, m-řit m-mo, nev-dařený v-m-k, dlouze přem-tat, roztom-lá zv-řátka, m- za to nemůžeme, zb-tečná nám-tka, trop-t pov-k, jemné chm-ří, m-stní v-věsky, v-v-nutý prům-sl, v-soký kom-n, bez pob-zení um-t nádobd) p-chlavé bodl-ny, p-l l-sky obecné, třp-tiv- pl-šek, tvrdošíjně zap-rat, tupá p-la, p-chnout se o trn, šp-čaté dráp-, velká p-chavka, op-lované květy, sp-nací špendl-k, p-sčité dno, v-soký p-sklav- hlas, stop- po kop-tkách, l-žařská čep-ce, znám- sp-sovatelé, obl-bený časop-s, ob-vat v-lu, zp-tav- pohled, klop-tat mez- pařez-, přep-nat program-, pop-navé v-no, up-lovaný zámek e) prav-delné pos-lování, s-pav- hlas, můj s-novec, čerstvá s-rovátka, přes-pací hodiny, přes-t mouku, v-has-nající kamna, s-chrav- l-stopad, sb-rat s-rov-nky, s-vá holub-ce, zas-tit se ovocem, s-lný proud, zas-t b-l-nky, nepřep-nat s-l-, us-chající v-honky, tekutý zás-p, oxid s-řičitý, mas-té pokrm-, s-sl- mláďata, obal-t maso v s-rovém těstíčku, krm-tko pro s-korky

9. Vysvětlete, co znamenají následující obrazná vyjádření. Porovnejte jejich význam s původním významem slov v nich užitých.

Vzor: krokodýlí slzy = předstíraný pláč (krokodýl = dravý vodní ještěr) vzdušné zámky, slovo do pranice, usnout/spát na vavřínech, první vlaštovka, trn v oku, číst myšlenky, zakopaný pes, hlava na hlavě, hořká pilulka, malovat čerta na zeď, hodit flintu do žita

Ustálená, obrazná spojení slov, jejichž základem jsou slovesa, se nazývají rčení (úsloví). Většinou charakterizují typické situace. Rčení se zapojují do textu a podle potřeby tvarově obměňují (např. máme to černé na bílém; nenos dříví do lesa; věšel mi bulíky na nos; neumí do pěti počítat).

10. Vysvětlete následující rčení: sebrat svých pět švestek; jít, co noha nohu mine; slyšet trávu růst; dostat se do úzkých; mít pro strach uděláno; mít namále; vyváznout se zdravou kůží; nechat si zadní vrátka (dvířka) otevřená; měřit dvojím metrem; být v sedmém (jedenáctém) nebi; házet hrách na stěnu; jíst vtipnou kaši; nabírat vodu řešetem; nosit dříví do lesa

11. Napište krátké vyprávění a použijte v něm alespoň tři rčení. Vymyslete k němu obrazný nadpis.

12. Nakreslete jedno ze rčení a nechte hádat ostatní, které to je.

SLOVA JEDNOZNAČNÁ A MNOHOZNAČNÁ

Můj otec byl již značně dospělý člověk a hlava rodiny, když si přinesl domů skleněnou trubičku a vysedával pak celé večery v setmělém pokoji, foukaje broky obalené chlebem do oken protějších bytů. Myslím, že můj syn by sedal vedle něho a balil mu ty broky do toho chleba a že by pak stříleli oba, protože dědeček by sehnal druhou trubičku.

(Podle Miroslava Horníčka)

1. Jaký věcný význam mají podtržená slova v úryvku? Užijte je ve větách a porovnejte jejich význam s významem v tomto textu. Mají tato slova pouze jeden význam?

Některá slova mají pouze jeden věcný význam (vlak, úryvek, sešit, snídaně). Mezi jednoznačná slova patří hlavně: vlastní jména (Vltava, Mělník,Václav, Jiřina), odborné názvy (kyslík, molekula, lichokopytník, přípona). Slova však často označují více různých věcí, mají tedy více věcných významů, jsou mnohoznačná; např. slovo noha pojmenovává 1. končetinu těla, 2. část nábytku (např. stolu).

2. Uveďte, které další významy mohou mít slova kmen, kořen, list, větev, kůra, původně pojmenovávající části stromu, a porovnejte je s jejich základními významy.

Mnohoznačná slova mají základní (původní) význam a další význam nebo významy, kterými se pojmenovávají věci nebo skutečnosti podobné, nějak související s původními. Přenesení významu slov podle podobnosti věcí se nazývá metafora (provazy deště, horské sedlo).

3. Podle čeho vznikly následující metaforické názvy částí lidského těla? mléčný chrup, stolička, mandle, hlemýžď středního ucha, oční koule

PŘÍVLASTEK POSTUPNĚ ROZVÍJEJÍCÍ A NĚKOLIKANÁSOBNÝ

1. Pozorujte přívlastky vyznačené v úryvku. Která podstatná jména jsou jimi rozvita?

Setkání s pirátem

Chci vypsat všechny příhody od té doby, kdy měl ještě můj nebohý otec hostinec U Admirála Benbowa a kdy se pod náš krov uchýlil jeden starý námořník. Byl to silný, svalnatý a opálený chlapík. Umaštěný copánek mu splýval až na špinavý modrý kabátec. Na rukou měl ošklivé, olámané nehty a v tváři sinavě bílou jizvu.

(Podle R. L. Stevensona)

Řídící podstatné jméno může být rozvito současně více přívlastky. Vyznačené přívlastky můžeme rozdělit do dvou skupin.

1. Do první skupiny patří můj nebohý (otec), jeden starý (námořník) a špinavý modrý (kabátec). V těchto spojeních je řídící podstatné jméno nejprve určeno nejblíže stojícím přívlastkem (např. starý námořník) a potom je teprve toto spojení jako celek určeno dalším přívlastkem (jeden /starý námořník/). námořník

jeden starý

Takto postupně může přídavné jméno určovat i více přívlastků: kostely všechny tyto tři staré gotické

Je-li spojení přívlastku a podstatného jména blíže určeno dalším přívlastkem, pak se tyto přívlastky nazývají postupně rozvíjející. Mezi takovéto přívlastky nemůžeme vložit žádnou spojku a nepíšeme mezi nimi čárku (všechny tyto tři staré gotické kostely).

2. Do druhé skupiny patří přívlastek několikanásobný. Tvoří ho přívlastky, které jsou navzájem souřadné a patří do jedné významové řady (silný, svalnatý a opálený chlapík, ošklivé, olámané nehty). Mezi členy přívlastku několikanásobného mohou stát spojky; zároveň bývají tyto členy odděleny čárkami (čárka se zpravidla nepíše před spojkami a, i, ani, popř. před nebo, či). chlapík silný + svalnatý + opálený

2. Rozlište přívlastky postupně rozvíjející od několikanásobných a doplňte čárky.

Velké řeky bývají často i důležitými dopravními cestami. Při Středozemním moři jsou stráně pokryty trnitými neprostupnými houštinami. V místech s dostatkem vody jsou ovocné květinářské a zelinářské zahrady. Ve Francii je vyspělé těžké i lehké strojírenství. V Belgii se vedle běžných textilních výrobků vyrábějí i gobelíny a známé belgické krajky. V Nizozemsku je průmysl potravinářský elektrotechnický chemický a textilní. Proslulé je pěstování tulipánů gladiol a hyacintů v okolí Haarlemu. V ČR je hustá železniční síť. Nejen

1.

a) Přečtěte si text nahlas. Přitom si rozdělte jednotlivé role (vypravěč, Nataša, maminka, lékař).

b) Vyhledejte v textu přímé řeči a uvozovací věty. Co se z uvozovacích vět dovídáme o řeči, chování a pocitech postav? Doplňte vhodné uvozovací věty tam, kde u přímých řečí nejsou.

c) Vyhledejte v ukázce místa, ve kterých vypravěč uvádí, o čem Nataša uvažovala a co si myslela. Vyjádřete Natašiny myšlenky v podobě přímé řeči.

d) Jak mohl probíhat rozhovor Nataši s maminkou, když zaspala a nechtělo se jí do školy? Rozhovor napište, použijte přitom přímou řeč s uvozovacími větami i řeč nepřímou.

e) Podle čeho mohla maminka poznat, že se Nataša necítí dobře? Pokuste se popsat, jak asi Nataša vypadala a jak se chovala.

f) Připravte si na základě vypravování o Natašině ranním rozhovoru s matkou dramatickou scénku a zahrajte ji ve třídě. Vymyslete si další, podobné scénky ranních rozhovorů s rodiči a předveďte je.

g) Přepište vypravování o Natašině návštěvě u lékaře tak, aby mělo podobu filmového scénáře, který uvádí jednak to, co uvidíme na plátně, jednak řeč jednotlivých postav. (Podle povídky byl v roce 1967 natočen stejnojmenný film.)

h) Co zjistil lékař při Natašině vyšetření?

Působivost vypravování, hlavně v umělecké literatuře, zesilují rozhovory mezi postavami, ale také záznamy jejich myšlenek a úvah. O postavách se tak dovídáme více, než kdyby se vypravovalo jen o jejich chování, a naše představa o nich je výraznější a hlubší.

Enšpígl a zloději

Humorná vypravování o příhodách německého šprýmaře Enšpígla byla sepsána už v patnáctém století, první překlad do češtiny vznikl kolem poloviny šestnáctého století. Příběhy o Enšpíglovi byly dlouho velmi oblíbenou četbou.

Jednou se vracel Enšpígl se svou matkou domů z posvícení. Najedl se tam lahůdek tolik, že ho nohy sotva nesly. Ke všemu zlému se mu začaly klížit oči a šlo na něj neodbytné spaní. Domů byl ještě hodný kus cesty, ale nikde neviděl příhodné místo, kde by si mohl lehnout a odpočinout. Nakonec se matce ztratil z očí a šel si hledat nějaký pohodlný a bezpečný útulek. Nehledal dlouho a spatřil na louce velký včelín. Honem k němu zamířil, vybral si jeden prázdný prostorný úl, uvelebil se v něm a hned usnul.

Co čert nechtěl, týž včelín si ve dne vyhlédli dva zloději a smluvili se, že si jeden úl odnesou domů, jakmile se setmí.

„Já jsem slyšel, že v tom nejtěžším úle bývá nejvíc medu i vosku,“ šeptal ve tmě jeden zloděj svému společníku, sotva se přikradli ke včelínu.

„To dá rozum,“ přizvukoval druhý, „prázdný je vždycky lehčí než plný.“

Pak potěžkávali úl za úlem, až přišli na ten, v němž spal jako dudek Enšpígl. Na první zvednutí se jim zdál nejtěžší, a tak si vybrali jej. Když zloději ušli asi sto kroků, Enšpígl se v úle probudil. Otevřel oči a trvalo mu hezkou chvilku, než si uvědomil, kde vlastně je.

Ale co to? Úl se houpal a kymácel jako koráb na moři. Enšpígl chviličku uvažoval, potom opatrně povystrčil hlavu a zjistil, že úl nesou dvě temné, funící a hekající postavy a pohupují jím při chůzi sem a tam.

Nemusel si moc lámat hlavu, aby pochopil, kdo ti dva černí funilové jsou. Bez dlouhého otálení vystrčil z úlu ruku a prudce zatahal jednoho ze zlodějů za vlasy. Ten zaúpěl a vykřikl:

„Co děláš? Jsem ti snad pro blázny? Proč mě rveš za vlasy?“

„Nepřeskočilo ti v hlavě kolečko? Já že tě tahám za vlasy? To bych musel mít čtyři ruce. Jdi a nežvaň, ať jsme doma!“ odpověděl druhý zloděj.

Ještě chvíli se hádali, nadávali a kodrcali se dál.

Enšpígl seděl v úle jako myška, a když zloději zmlkli, vybral si tentokrát druhého zloděje a vyrval mu chomáč vlasů, jako by trhal pampelišky. Udělal to s takovou silou, že zloděj narazil hlavou do úlu, až se mu zajiskřilo v očích.

Darebák zavyl bolestí, praštil úlem o zem a vrhl se beze slova na prvního, nic netušícího zloděje. Rvali se jako dva vzteklí psi. Chvilku byl na zemi ten, chvilku onen. Tloukli do sebe jako hluchý do vrat a nakonec se do sebe zaklesli, padli a váleli se po cestě.

Enšpígl je minutku pozoroval, potom potichoučku vylezl z úlu a strčil do zápasících, takže váleli sudy po svahu dolů a žbluňkli z vysokého náspu do řeky.

Tato učebnice je druhou částí ucelené řady učebnic pro výuku českého jazyka na druhém stupni ZŠ a v nižších ročnících víceletých gymnázií. Svým pojetím a strukturou vychází z tradice české školy, plně však splňuje požadavky rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání. Napomáhá tak kvalitní tvorbě konkrétních ŠVP. Učebnici provází pracovní sešit a metodická příručka pro učitele. Učebnice i pracovní sešit mají schvalovací doložku MŠMT. Ucelenou řadu učebnic českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ tvoří: ČESKÝ JAZYK PRO 6. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit ČESKÝ JAZYK PRO 7. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK ZŠ – učebnice a pracovní sešit ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK ZŚ – učebnice a pracovní sešit Řadu těchto jazykových učebnic provází obdobný soubor čítanek a literární výchovy pro 6.–9. ročník ZŠ. Oba soubory učebnic předcházejí obdobné řady pro výuku na 1. stupni ZŠ od 2. do 5. ročníku. Bližší informace na www.spn.cz.

5819 9

ISBN 978-80-7235-391-0 788072 353910