Přírodopis 6

P írodopis 6

Jak to všechno začalo? Vědci předpokládají, že život začal vznikat asi před 4 miliardami let, v době, kdy voda již nebyla jen vodní pára, ale vytvořila na Zemi první praoceány. Podle jedné z teorií můžeme vznik života rozdělit do tří etap.

V první etapě byla

Země vystavena silnému ultra alovému a kosmickému záření, při kterém vznikaly z jednoduchých anorganických (neústrojných) látek složitější látky organické (ústrojné). Ve druhé etapě tyto látky v praoceánech vzájemně reagovaly a jejich složení bylo stále složitější.

Ve třetí etapě vznikly pevně vázané shluky těchto látek, které byly primitivními předchůdci buněk.

Teprve za další miliony let vznikly buněčné organismy. Nejstarší doklady o buněčných formách života nacházíme v horninách starých 3,8 miliardy let.

ŽIVOT NA ZEMI

ÚKOL Kdo z vás slyšel o vzniku života? Viděli jste nějaký film o dřívějším životě na Zemi? Na internetu vyhledejte např. film Cesta do pravěku. Vyprávějte, která zvířata si z filmu pamatujete.

Od prvních organismů po dnešek

ÚKOL

Pohovořte o tom, co vás zaujalo z minulosti Země v televizních pořadech, v obrazových knihách nebo při návštěvě muzea. Pokuste se poznat některé organismy na následujících obrázcích.

5 Vývoj života

PŘEDPRVOHORNÍ OBDOBÍ

zprvu pouze jednobun né organismy vznášející se ve vod

PRVOHORY

PŘED 450 MILIONY LET

postupn jsou ve vod složit jší organismy, asy a živo ichové – nejprve bezobratlí (trilobiti medúzy. sasanky, koráli)

PŘED 2 500 MILIONY LET

Můžeme se setkat i s jinými názory na vznik života. Jsou to výklady např. loso cké, mytologické a náboženské. Podívejte se na internet a některé výklady o vzniku života si přečtěte.

PŘED 300 MILIONY LET

zelené rostliny již osídlují pob eží vod (plavun , p esli ky, kapradiny, první jehli naté d eviny)

PŘED 390 MILIONY LET

pozd ji i obratlovci podobní dnešním rybám a obojživelník m

DRUHOHORY

PŘED 225 MILIONY LET

život se rozvíjí ve vod i na souši (obojživelníci, plazi, ptáci, první savci, jehli naté d eviny, listnaté d eviny)

PŘED 200 MILIONY LET

TŘETIHORY

PŘED 60 MILIONY LET

stále dokonalejší organismy ve vod i na souši (savci, p edch dce lov ka, rostliny podobné dnešním)

ČTVRTOHORY

PŘED 1 MILIONEM LET vývoj lov ka

SHRNUTÍ

Země je součástí sluneční soustavy. Zemské těleso je složeno z jádra, zemského pláště a zemské kůry. Zemská kůra a svrchní část pláště se nazývá litosféra. Na některých místech zemské kůry se postupně vytvořily půdy – pedosféra, vodní obal – hydrosféra, nad zemským povrchem pak vzdušný obal – atmosféra. Tyto zemské obaly umožnily vznik sféry života – biosféry. Život vznikl v praoceánech.

Otázky a úkoly

1 Vyjmenuj planety slune ní soustavy.

2 P i a íslo a písmeno: 1 zemská k ra a ást plášt a hydrosféra

2 plynný obal

3 p da

4 vodní obal

b biosféra

c litosféra

d pedosféra

5 ást Zem , kde je život e atmosféra

3 Pro asi život vznikl práv na Zemi?

4 Ve kterém období vývoje Zem žili na Zemi dinosau i?

5 Ve kterém období vývoje Zem probíhá vývoj lov ka?

Při rozmnožování si trepky část malého jádra občas vzájemně vyměňují. Po této výměně pokračuje rozmnožování nepohlavním způsobem – příčným dělením buňky. Vzájemná výměna části malých jader je tedy již pohlavní rozmnožování, nazývá se spájení.

PRVOCI

Prvoci jsou jednobun né organismy – mikroorganismy. Jejich t lo (dosahující velikosti nejvýše 2 mm) zajiš uje všechny životní funkce: p íjem potravy, vylu ování, r st, rozmnožování, dráždivost a pohyb. Také prvok je mnoho druh – žijí ve vod (sladké i slané), v p d a mechu, mnozí pat í mezi parazity. Složitou stavbu jednobun ného t la má trepka, pat ící do skupiny nálevník .

ÚKOL

1. Pozorujte trepku v mikroskopu. Získáte ji nejsnadněji ze senného nálevu. Hrst sena vložte do zavařovací sklenice a zalijte stojatou vodou z tůně nebo z rybníka. Přikryjte víčkem a nechte v místnosti při pokojové teplotě. Asi po deseti až čtrnácti dnech můžete odebrat kapku vody kapátkem (pipetou) z povrchové blanky, která se na hladině vytvořila. Kapku vody dejte na podložní sklo, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte.

2. Vysvětlete, odkud se trepky v senném nálevu vzaly.

Trepka velká (obr. 25) žije ve vodním prost edí – v malých rybní cích, kalužích, t ních nebo v zatopených p íkopech. Vyskytuje se všude tam, kde žijí bakterie, kterými se živí.

Na povrchu jejího t la je pružný obal – pelikula. Ta odd luje prost edí v bu ce od okolního prost edí, v n mž trepka žije, a dává jí tvar. Z povrchu t la vyr stají krátké brvy, které ví í vodu, a tím umož ují trepce pohyb.

Vnit ek bu ky je vypln n rosolovitou cytoplazmou. V ní jsou organely, které vykonávají ur ité životní funkce. Nejvýznamn jší jsou jádra, která bývají umíst na ve st edu bu ky. Jedno jádro je velké, druhé je malé. Jádra ídí životn d ležité d je trepky.

stažitelná vakuola malé jádro velké jádro potravní vakuola

Potravu (nap . bakterie) p ijímá trepka bun nými ústy. Kolem p ijaté potravy se v bu ce vytvo í vá ek – potravní vakuola. Do ní se vylou í trávicí š ávy, které potravu rozloží na jednoduché látky. Ty trepka z vakuoly vst ebá a použije ke stavb a r stu svého bun ného t la nebo jako zdroj energie. Nerozložené zbytky potravy jsou vylu ovány do vn jšího prost edí bun nou ití.

V cytoplazm trepky jsou také vakuoly, které z jejího t la odstra ují p ebyte nou vodu a škodlivé látky. Tyto vakuoly se vyprazd ují v pravidelných intervalech prudkým stahem, proto se nazývají stažitelné vakuoly.

Za nep íznivých podmínek (vysychání kaluží, zm na teploty apod.) vylou í trepka na povrch svého t la ochranný obal, kterému íkáme cysta. Cysty trepek p ežívají nep íznivé životní podmínky a v trem mohou být roznášeny i na veliké vzdálenosti.

V p íznivých podmínkách se trepka z cysty uvolní a obnoví všechny životní funkce.

24 Příklady organismů (nálevníků) v senném nálevu

obecná

25 Trepka velká (délka těla asi 0,2 mm)

Prvoci, kte í nemají na povrchu svých bun k brvy, ale pohybují se pomocí jednoho nebo více bi ík , se nazývají bi íkovci. Bi ík je vždy mnohem delší než brvy. asto bývá delší než celá bu ka prvoka.

Další zp sob pohybu prvok je pohyb pomocí panožek. Tito prvoci se nazývají ko enonožci a k nejznám jším z nich pat í m avky.

stažitelná vakuola vznik potravní vakuoly

M avka velká m ní tvar svého t la p eléváním cytoplazmy – vytvá ením panožek. Panožkami se nejen pohybuje, ale také jimi obklopuje áste ky potravy. Vytvá í se tak trávicí vakuola, ve které se potrava tráví. Nestrávených zbytk potravy se m avka zbaví tím, že vakuola praskne. M avka velká žije ve vod i v p d .

Mezi bičíkovce patří trypanozomy. Trypanozoma spavičná je rozšířena v tropické Africe. Žije v krvi savců i člověka a způsobuje spavou nemoc. Toto onemocnění může končit i smrtí. Trypanozomu přenáší moucha bodalka, domorodci ji nazývají tse-tse.

V mo ích žijí prvoci, kte í na svých bu kách vytvá ejí schránky. Ve schránkách jsou otv rky, kterými vysouvají panožky.

Schránky z oxidu k emi itého mají m ížovci, z uhli itanu vápenatého mají schránky dírkonošci. Uhli itanové schránky odumelých jedinc se po staletí usazovaly na mo ském dn a daly vznik hornin vápenci. Mikroskopickým studiem t chto vápenc se dá zjistit, které druhy dírkonošc tam žily p ed miliony let.

SHRNUTÍ

Prvoci jsou jednobuněčné organismy mikroskopických rozměrů, žijící ve vodním nebo vlhkém prostředí. Jedna buňka vykonává všechny životní funkce. Někteří prvoci jsou parazity živočichů i člověka, jiní žijí samostatně. Pohybují se pomocí bičíků, brv nebo panožek, někteří vytvářejí na povrchu své buňky schránky. Prvoci žijící parazitickým způsobem života způsobují i vážná onemocnění.

Otázky a úkoly

1 Který prvok zp sobuje spavou nemoc?

2 Který prvok zp sobuje onemocn ní zvané malárie?

3 Co umož uje prvok m pohyb?

4 Jakou funkci má potravní vakuola?

5 Které organely má v t le trepka?

6 ím a jak odstra uje trepka ze svého t la p ebyte nou vodu a škodlivé látky?

7 Jak se trepka rozmnožuje?

8 Uvaž, jaký mají prvoci význam v p írod

Výtrusovci jsou prvoci žijící parazitickým způsobem života. Aktivně se nepohybují.

Zimničky mohou žít v krvi člověka, napadají červené krvinky a způsobují malárii. Tyto prvoky přenášejí komáři v bažinatých tropických oblastech.

Kokcidie cizopasí v tělech členovců a obratlovců a způsobují jejich vážná onemocnění. Nejčastěji se vyskytují u králíků a zajíců.. Mohou být příčinou hromadného úhynu králičích chovů.

Toxoplazma je velmi často přenášena kočkami nebo syrovým masem. Nákazou může být postižen člověk i jiní obratlovci. Při prvním napadení vyvolá toxoplazma horečky a zduření mízních uzlin. Nebezpečná je především pro ženy v těhotenství, kdy může způsobit poruchy při vývoji zárodku. Dodržujte proto zásady hygieny při chovu koček a ve styku s nimi.

26 Měňavka velká

27 Mořští prvoci:

jádro

Perlorodka říční (obr. 54)

dosahuje velikosti 8 až 12 cm. Má mnohem silnější lastury než škeble rybniční.

Dostane-li se mezi plášť

a lasturu cizí tělísko (zrnko písku), obalí ho někdy perlorodka perletí – vzniká tak perla.

Žije jen v čistých vodách.

U nás ji můžeme vidět jen velmi vzácně v potocích a říčkách na Šumavě. Je zařazena mezi kriticky ohrožené druhy a chráněna zákonem. Je chráněna také na území Evropské unie.

Úst ice jedlá (obr. 55) má lastury b lošedé, hrbolaté, nestejn velké. V tší lasturou p ir stá úst ice k podkladu, noha je zakrn lá, úst ice se nepohybuje. Vyskytuje se v teplejších evropských mo ích. Je považována za nejchutn jší z jedlých mlž P irozený výskyt nesta í pokrýt poptávku, a proto se úst ice chovají. Nem ly by se však lovit ani chovat v p ístavech a jejich nejbližším okolí, protože je zde zna né zne išt ní vody ropou, oleji a dalšími pro lov ka nebezpe nými látkami, které se v t le úst ice koncentrují.

55 Ústřice jedlá

V evropských mo ích žijí další mlži – srdcovka, kyjovka šupinatá a h ebenatka V oceánech a mo ích v tropických oblastech se vyskytuje celá ada druh mlž . Nejv tší z nich je zéva obrovská. Žije v oblastech korálových útes Indického a Tichého oceánu. M že dosáhnout délky až 1,3 m a hmotnosti až 200 kilogram (obr. 56).

ÚKOL

Prohlédněte si obrázky mořských mlžů (obr. 56) a jejich lastury například v muzejních sbírkách. Lidé si je často přiváželi jako suvenýry. Některé si zapamatujte.

SHRNUTÍ

srdcovka jedlá

Mlži mají tělo kryté pláštěm, který vylučuje dvoudílnou schránku. Schránka se skládá z pravé a levé lastury, které jsou na vnitřní straně pokryté perletí. Uvnitř je útrobní vak a noha, hlava je značně redukována (zmenšena). Mlži dýchají žábrami. Nejčastěji jsou odděleného pohlaví.

Otázky a úkoly

1 Co umož uje škebli rybni ní pohyb?

2 Jakým zp sobem žije larva škeble rybni ní?

hřebenatka

3 Jmenuj mlže, kte í vytvá ejí perly.

4 Kte í mlži se loví jako potrava pro lov ka?

5 ím m že být ohrožen život našich m kkýš ?

kyjovka

zéva obrovská

54 Perlorodka říční

56 Další mořští mlži:

šupinatá

Hlavonožci

Do této skupiny živo ich pat í velmi populární mo ští m kkýši – sépie, krakatice, a zejména chobotnice. Hlavonožci jsou nejdokonaleji vyvinutí m kkýši. Velké dokonalosti dosáhla nervová soustava s jakýmsi mozkem v chrupav ité schránce i komorové o i, podobající se zrakovému orgánu obratlovc .

Hlavonožci dovedou ve zlomku vte iny zm nit své zbarvení a splynout s okolním prost edím.

Chobotnice pobřežní (obr. 57) má vakovité tělo a nezřetelně oddělenou hlavu s jedním párem očí. Osm ramen s četnými přísavkami slouží k přidržování k podkladu, k uchopování kořisti a k pohybu. Živí se mořskými měkkýši a korýši. Obývá všechna pobřeží teplejších moří a oceánů.

Sépie obecná (obr. 58) žije v mo ích, je dravá. Má vakovité t lo a kolem ústního otvoru je deset ramen. Dv z nich jsou dlouhá (tzv. chapadla) a osm ramen je kratších. Ústní otvor je vyzbrojen rohovitými elistmi, které se podobají zobáku papouška. Oporu t la tvo í desti ka z uhli itanu vápenatého (zbytek schránky), které se íká sépiová kost. (Znají ji chovatelé papoušk , kte í sépiovou kost dávají papoušk m do klecí k obrušování zobák i jako zdroj vápníku.)

P i ohrožení se sépie brání vypušt ním hn dého barviva, které zakalí vodu v jejím okolí a sépii tak umožní únik z dosahu jejích predátor .

U hlavonožc se vyvinul reaktivní zp sob pohybu a ást svalnaté nohy se p emnila v nálevku. Stahem pláš ové dutiny sépie vyst ikují nálevkou vodu a celé t lo se pohybuje opa ným sm rem, než je voda vyst ikována (tomu se íká reaktivní pohyb). Je to úniková reakce, je-li živo ich vyrušen. B žn používá sépie k pohybu ploutevní lem, který má kolem t la.

ÚKOL

Zkuste vymyslet, jak by se dal reaktivní pohyb znázornit pomocí nafukovacího balónku, a proveďte to.

SHRNUTÍ

Tělo hlavonožců má velkou hlavu s velmi dokonalou nervovou soustavou a smyslové orgány. Noha je přeměněna v nálevku a v ramena s přísavkami. Schránka většinou chybí. V případě ohrožení se pohybují vystřikováním vody z plášťové dutiny nálevkou (reaktivní pohyb). Jsou to draví mořští živočichové.

Otázky a úkoly

1 Co je sépiová kost?

2 Jak se brání sépie p i napadení?

3 Popiš zp sob pohybu hlavonožc p i úniku.

Krakatice (obr. 59) mohou být velké jen několik centimetrů, v hloubkách oceánů dosahují některé druhy délky více než 20 m. Mnohé z těchto hlubinných krakatic mají světélkující ústrojí.

58 Sépie obecná

59 Krakatice

57 Chobotnice pobřežní

153 Pakomár kouřový – dospělec a larva

Pakomáři sepřed západem slunce shlukují nad vodní hladinou do velkých rojů připomínajících kouř (pakomáři nebodají). Larvy pakomárů mají jasně červenou barvu a vyvíjejí se při dně rybníků. Dobře je znají rybáři a také akvaristé, kteří je používají jako krmivo pro akvarijní ryby (larvám říkají patentky).

Komá i (obr. 151) žijí na území našeho státu v desítkách druh . Všichni mají tenké t lo, dlouhé nohy a dlouhá tykadla Sami ky komár se živí krví savc v etn lov ka. P i bodnutí vst íkne sami ka do rány látku zabra ující srážení krve.

N kte í komá i mohou p enášet malárii, jiní žlutou zimnici. Jsou to velmi nebezpe né nemoci trop a subtrop . P ed návšt vou t chto oblastí je t eba se poradit s léka em o používání lék proti malárii, pop ípad se nechat o kovat proti chorobám, které lov ka mohou v dané oblasti postihnout.

Same kové komár se živí nektarem z kv t . Larvy a kukly žijí ve vod , dýchacími trubi kami p ijímají vzduch u vodní hladiny do vzdušnic.

Vrtule třešňová (obr. 155)

má na křídlech výrazné čtyři tmavé proužky. Samička klade po jednom vajíčku na zelené plody třešní, larvy se pak prokousávají dužninou a vyvíjejí se uvnitř třešní. Třešně obsahující larvy vrtule třešňové opadávají ze stromu zpravidla dříve. Larvy pak zalézají do země, kde se kuklí. Ve stadiu kukly přečkávají zimu a v polovině května se vylíhnou dospělci.

Pest enky mají asto pestré zbarvení. Jejich zade ek je nej ast ji žluto ern pruhovaný a p ipomíná zade ek vos, jiné pest enky se podobají sršním, v elám i melák m. Napodobováním vzhledu nebezpe ných nebo jedovatých živo ich se chrání proti predátor m. Takovémuto zbarvení se íká ochranné. Velice dob e létají a jsou schopny doslova

„viset“ ve vzduchu na jednom míst . Dosp lci jsou významnými opylova i, larvy mnoha druh jsou dravé a živí se mšicemi.

SHRNUTÍ

Dvoukřídlí mají jeden pár křídel, druhý pár je přeměněn v kyvadélka. Ústní ústrojí je lízavě sací nebo bodavě sací. Larvy dvoukřídlých jsou beznohé. Proměna je dokonalá.

Otázky a úkoly

1 Jak se nazývají larvy pakomár a k emu je využíváme?

2 Kte í z uvedených dvouk ídlých jsou p enaše i nebezpe ných nemocí?

3 Jak se nazývá choroba, kterou p enášejí komá i?

4 Pro máme sbírat pod t ešní i spadané t ešn a kam je budeme dávat?

5 Jak se nazývá druhý p em n ný pár k ídel u dvouk ídlých?

6 Jakou potravu p ijímá samice komára a jakou potravu samec komára?

154 Pestřenka pruhovaná

151 Komár

152 Ústní ústrojí bodavě sací dospělec kukla larva

155 Vrtule třešňová

Blechy

Kdo by n co neslyšel o blechách. Nejznám jší zástupce blecha obecná (obr. 156) cizopasí na t lech savc , zejména na lov ku. Její t lo je ze stran zplošt lé, a tím je p izp sobena k pohybu v srsti. Dosahuje délky 2 až 3,5 mm. Živí se krví, její ústní ústrojí je bodav sací. Na volném prostoru ská e, odráží se silnýma zadníma nohama. Sami ky kladou vají ka do škvír v podlaze a na jiná zne ist ná místa. Tam se larvy vyvíjejí a zakuklí, z kukel pak vylézají dosp lé blechy. Prom na je dokonalá. Blechy mohou p enášet p vodce nakažlivých nemocí, v minulosti asto p enášely mor. N které jiné druhy parazitují na psech a ko kách a mohou p echázet také na lov ka. Blechy vydrží bez potravy i n kolik m síc .

Motýli

Na území naší republiky žije více než 2 500 druh tohoto mnohotvárného hmyzu. K ídla mají vyztužená žilkami a z obou stran krytá barevnými šupinkami, které se p ekrývají jako tašky na st eše a vytvá ejí charakteristické kresby (obr. 157).

157 Šupiny na křídle babočky pavího oka (mikrofotogra e)

ÚKOL

1. Připravte mikroskopický preparát z části křídla běláska a prohlédněte si uspořádání šupin na motýlím křídle.

2. Z části křídla seškrábněte motýlí šupiny na podložní sklo a prohlédněte si je alespoň při 200násobném zvětšení (obr. 157).

B lásek zelný (obr. 158) i další p íbuzné druhy (b lásek epový a epkový) jsou u nás hojné. Housenky b láska zelného se vyvíjejí hlavn na zelí, kapust a kv táku.

Pohlavní dvojtvárnost je nápadná zvláště u běláska řeřichového (obr. 159). Samci mají na rozdíl od samic na špičce předních křídel výraznou oranžovou skvrnu.

Vývin motýlů

Samičky motýlů po oplození kladou vajíčka nejčastěji na listy rostlin. Z vajíček se líhnou larvy, kterým se říká housenky. Housenky jsou velmi žravé a během svého života se několikrát svlékají. Po svlékání mohou mít jiné zbarvení. (Chitinová vnější kostra by bránila dalšímu růstu, a proto ji musí housenka svléknout.) Po posledním svlékání se housenka zakuklí. Po určité době z kukly vylézá dospělý motýl (proměna dokonalá).

158 Bělásek zelný

156 Blecha obecná (zvětšeno)

159 Bělásek řeřichový

Vále (obr. 10) má tu zvláštnost, že jeho kulovité t lo je kolonií zelených as opat ených bi íky. Bu ky jsou uspo ádány po obvodu kolonie. Celá kolonie je vyplnna a obalena slizem, z n j vy nívají jen bi íky. Kolonie vále e má vysoký stupe organizovanosti, p ipomínající mnohobun ný organismus.

Žabí vlas (obr. 11) je mnohobun ná asa s rozv tvenými vlákny. Žije p evážn ve sladkých vodách. asto ji objevíme i v akváriu. Tato asa má také vyvinuto pohlavní rozmnožování.

Šroubatka (obr. 12) má nev tvené vláknité t lo, v každé bu ce je šroubovit utvá ený chloroplast. Názorn to ukazuje mikrofotograe.

Krásnoo ka (obr. 13) jsou samostatnou skupinou jednobun ných as opat ených jedním nebo dv ma bi íky. Na povrchu t la nemají bun nou st nu, ale pružnou blánu. Žijí v rybnících a kalužích, ale i tam, kde je voda zne išt na biologickými odpady.

Význam řas asy p i fotosyntéze produkují velké množství organických látek a uvol ují obrovské množství kyslíku. íkáme, že jsou významnými producenty. Nejvíce druh as žije v mo ích a oceánech. Jsou i sou ástí mo ského planktonu, který slouží jako potrava mnohýmmoským (býložravým) živo ich m asy, žijící v p d , se podílejí na zlepšování úrodnosti p dy. V sou asnosti se n které druhy as využívají v potraviná ském pr myslu a k výrob lé iv

ÚKOL

Vysvětlete, čím a jak jsou nebezpečné havárie lodí převážejících ropu, při nichž ropa unikne z lodí do moře.

SHRNUTÍ

Řasy jsou jednobuněčné i mnohobuněčné organismy. Tělo řas se nazývá stélka. Chloroplasty zelených řas obsahují chlorofyl, který umožňuje fotosyntézu. Podle dalších barviv se rozlišují ruduchy a hnědé řasy. Zelené řasy tvořily – podle současných vědeckých představ – základ pro vývoj ostatních zelených rostlin.

Otázky a úkoly

1 Porovnej stavbu rostlinné a živo išné bu ky.

2 Podle kterých hledisek a vlastností t ídí v dci asy?

3 Která skupina as dala pravd podobn vznik dalším zeleným rostlinám?

4 Které asy mohou žít i ve vod mírn zne išt né biologickými odpady?

5 Jak se nazývají asy, které tvo í k emi ité schránky?

6 Kde a v jakém prost edí žije zrn nka?

7 Jaký význam mají asy pro lov ka?

8 Jaký význam mají asy v p írod ?

11 Žabí vlas (mikrofotogra e)

12 Šroubatka (mikrofotogra e)

chloroplast

stigma jádro bičík

10 Váleč

Stigma je světločivná skvrna, která organismus informuje o množství dopadajícího světla.

MECHOROSTY

Mechorosty jsou vývojov první zelené suchozemské rostliny a v dci p edpokládají, že vznikly ze zelených as. Mají jednodušší stavbu než cévnaté rostliny. D líme je na dv hlavní skupiny – na játrovky a mechy. Jist jste mechy vid li p i vycházce do lesa, ale najdete je i v trávníku a na betonových podezdívkách starých plot . Mechové rostlinky nerostou jednotliv , ale ve skupinách a vytvá ejí celé polštá e.

ÚKOL

Pozorování mechové rostlinky

1. Z mechové zahrádky nebo přírodovědné vycházky si přineste na ukázku a k dalšímu zkoumání několik druhů mechů. Doporučujeme ploník nebo bezvlásku vlnkatou (obr. 15). Lze použít i mech měřík. Ten však není příliš vhodný k popisu mechové rostlinky, neboť málo vytváří štěty. (Z měříku lze dobře připravit preparát lístku a pozorovat jednotlivé buňky a chloroplasty.)

2. Vezměte si do ruky mechovou rostlinku a lupou ji pozorujte. Které části jste zjistili?

Mechovou rostlinku tvo í p íchytná vlákna, lodyžka a lístky. Z lodyžky vyr stá za ur itých podmínek št t s tobolkou. V tobolce jsou výtrusy.

Tvar bun k p i okraji lístku je jiný než uprost ed.V bu kách jsou dob e pozorovatelné chloroplasty. Výsledky pozorování porovnejte s mikrofotograí lístku bezvlásky vlnkaté na obrázku 17.

ÚKOL

3. Pinzetou přidržte tobolku přímo na podložním skle a preparační jehlou ji roztrhněte.

Z tobolky vypadaly výtrusy. Prohlédn te si je v mikroskopu. Uvidíte je jako drobné kuli ky (obr. 16).

16

ÚKOL

Pinzetou oddělte jeden lístek z bezvlásky nebo měříku a připravte z něj vodní mikroskopický preparát. Pozorujte mikroskopem a výsledek nakreslete.

Pokud jste na podzim založili v koutku živé přírody mechovou zahrádku (obr. 14), vezměte si pro následující úkol potřebný materiál z ní. Mechovou zahrádku můžete založit i nyní, a za čas uvidíte, co všechno se v ní dá objevit.

Pro založení mechové zahrádky postačí starší akvárium o rozměrech 30 cm x 60 cm x 40 cm ( výšku 40 cm považujte za minimální). Na dno dejte vrstvu rašeliny vysokou asi 8 cm a důkladně ji namočte. Mechy přinesené z lesa rozprostřete na tento podklad tak, aby působily co nejpřirozenějším dojmem. Pokládejte celé trsy, mechové rostlinky od sebe neoddělujte. Mezi mechy můžete umístit kameny, které v místě sběru najdete, nebo i trouchnivějící větev s lišejníky. Mechovou zahrádku umístěte na chladné světlé chodbě. Přikryjte ji sklem tak, aby po delší straně (akvária) zůstaly asi 1 cm široké větrací otvory. Zahrádku zalévejte podle potřeby, nejlépe dešťovou vodou. Příliš tvrdá vodovodní voda mechům neprospívá. V mechové zahrádce se po čase mohou objevit semenáčky lesních dřevin, bylin nebo i houby. Jak se do mechové zahrádky dostaly?

Buňky z lístku bezvlásky (mikrofotogra e)

Výtrusy mechu

17 Část lístku bezvlásky (mikrofotogra e)

14 Mechová zahrádka

15 Stavba mechové rostlinky

štět

lodyžka příchytná vlákna ploník

tobolka krytá čepičkou lístky

ROSTLINY – BOTANIKA

SHRNUTÍ Jehličnany jsou dřeviny – stromy nebo keře. Listy mají jehlicovité, semena nejsou ukryta v plodu. Vajíčka nejsou v semeníku, ale na semenných šupinách, kterých bývá více a tvoří šištice. Pyl je přenášen větrem a dopadá na nahá vajíčka. Při dozrání semen šištice dřevnatí, semena mívají blanitá křídla. Výjimkou je jalovec a tis – zdužnatělé zralé šištice jalovce a semena tisu obalená míškem připomínají bobule.

Otázky a úkoly

1 ím se vyzna ují rostliny nahosemenné?

2 Jak se nazývají lesy tvo ené pouze borovicí lesní?

3 Kde je vzhledem k nadmo ské výšce p vodní smrk a kde jedle?

4 Kde se vyskytuje borovice kle a jak je p izp sobena t mto podmínkám?

5 Kolik let z stává jehli í na smrku v istém ovzduší?

6 Pro se mod ín vysazuje na okraje les ?

7 Kde se vytvá ejí semena jehli nan ?

8 ím je p enášen pyl nahosemenných rostlin?

9 Uspo ádejte sout ž v poznávání jehli nan podle v tvi ek a šišek.

Jehličnaté dřeviny a jejich společenstva

Jehli naté lesy se vyskytují v chladných oblastech mírného pásu, kde tvo í tajgu. V našich zem pisných ší kách se jehli naté lesy p irozen vyskytují v horských oblastech (tam p evažuje smrk ztepilý) a na pís itých (chudých) p dách v nížinách i pahorkatin (tam p evažuje borovice lesní). Krom jehli natých les jsou u nás i lesy smíšené a listnaté. Na obrázku 70 jsou znázorn ny vegeta ní stupn ,z nichž je z ejmé, která spole enstva rostou v ur itých nadmoských výškách, pokud do nich nezasahuje lov k. nich

metrů

ÚKOL

Zjistěte, které druhy dřevin rostou v lesích ve vašem okolí. Odpovídá složení druhů danému vegetačnímu stupni? Pokud ne, pokuste se to vysvětlit.

70 Vegetační stupně

a smrky bučiny doubravy, dubohabřiny

horní hranice lesa

Lesy, které by m ly být blízké p irozeným les m, mají ur ité znaky. Jeden z charakteristických znak je vytvo ená patrovitost vegetace (obr.71).

ÚKOL

Podle svých dřívějších znalostí uveďte příklady rostlin a živočichů vyskytujících se pravděpodobně v jednotlivých patrech.

P ed mnoha staletími bylo zalesn ní našeho území v tší. Lidé káceli lesy p i rozši ování pastvin a zem d lské p dy. D evo pozd ji pot ebovali i na práci v dolech, p i tavení kov a skla. Proto bylo mnoho les vykáceno a nahrazeno lesy produk ními, kde p evažují rychleji rostoucí d eviny, nap íklad smrky. Tak vznikly smrkové monokultury.

Stromy rostoucí na okraji lesa mají p ízniv jší životní podmínky než stromy rostoucí uvnit lesa. Stromy, které rostou zcela voln , mají jinak utvá enou korunu. Mají v tve i na spodní ásti kmene a koruna je široce rozv tvená. Uvnit lesa, kde si stromy stíní a konkurují, spodní v tve na kmeni zpravidla odumírají. U strom na okraji lesa se asto vytvá í jednostranná koruna.

ÚKOL

Porovnej obrázky tří tvarů korun smrku (obr. 72) a pokus se říci, kde který z nich roste.

Okraj lesa s nízko zav tvenými stromy a doprovázený r znými ke i se nazývá pláš . Je to p irozené spole enstvo chránící les (p ed nárazy v tru, nadm rným vysycháním) a je domovem pro mnoho živo ich a rostlin (obr. 73).

V sou asnosti se snažíme o zachování rozsahu lesní p dy, protože lesy pro nás mají velký význam. P ízniv ovliv ují podnebí v krajin , obnovují kyslík v ovzduší, zabraují odplavování p dy, zadržují vodu, voda z les prosakuje pomalu a dostává se do hloubky a dopl uje podzemní prameny. Lesy udržují v ovzduší rovnom rnou vlhkost a ovliv ují teplotu na zemském povrchu. Poskytují životní prostor dalším organism m, snižují hlu nost a prašnost prost edí. Pro lov ka mají lesy i rekrea ní funkci. M žeme v nich také sbírat houby a lesní plody. Lesní d eviny poskytují d evo, které je d ležitou surovinou pro r zná odv tví pr myslu.

ÚKOL

Které výrobky a lidské činnosti se neobejdou bez dřeva? Vyjmenuj lesní plody a uveď, které z nich jsou člověku prospěšné.

Nejnovějším objevem mezi jehličnany je Wollemia, druh nově nalezený v září roku 1994 v Austrálii v Novém Jižním Walesu. V hlubokém nepřístupném kaňonu byly nalezeny 40 m vysoké stromy. Vědci zjistili, že tento druh obývá naši planetu 175 milionů roků, ačkoli se dříve podle zkamenělin domnívali, že již dávno vyhynul. Tento jehličnan se podařilo rozmnožit a v roce 2006 byl vysazen i v pražské botanické zahradě.

73 Plášť lesa

72 Tvary koruny smrku z různých podmínek

71 Vegetační patra v přirozeném lesním společenstvu

Rzi a sněti Mezi stopkovýtrusné houby patří i cizopasné houby netvořící nápadné plodnice. Jsou to sněti a rzi, napadající jednotlivé orgány rostlin (listy, stonky, některé i pestíky v květech). Jejich životní cykly jsou složité. Vyskytují se velmi často na obilninách a v travních porostech. Příkladem je rez travní (obr. 84), která napadá listy obilnin, a snižuje tak plochu listu pro fotosyntézu a tím tvorbu zásobních a stavebních látek.

Sněti napadají květy obilnin. Místo zdravých obilek se vytváří v klasu hnědočerný prach výtrusů této houby. Na pšenici cizopasí sněť prašná pšeničná, na kukuřici sněť prašná kukuřičná (obr. 85).

84 Rez travní

SHRNUTÍ

Většina stopkovýtrusných hub vytváří plodnice. Plodnice má třeň a klobouk. Na spodní straně klobouku jsou lupeny nebo rourky. Lupeny a rourky mohou být v mládí kryté závojem. Výtrusy vznikají ve výtrusorodém pletivu, které je na povrchu lupenů nebo na vnitřní stěně rourek. Stopkovýtrusné houby žijí často v mykorhize s cévnatými rostlinami. Saprofytické druhy jsou v ekosystémech důležitými reducenty. Parazitické druhy napadají živé organismy. Plodnice rádi sbíráme a jíme. Buďte však opatrní, sbírejte jen houby, které dobře znáte. Mnohé houby jsou smrtelně jedovaté. Houby, které nesbíráte, neničte. Jsou důležitou součástí ekosystémů.

Otázky a úkoly

1 Které houby sbíráme?

2 S kterou houbou by mohla být zam n na muchom rka r žovka?

3 Kterým znakem se houby podobají rostlinám a kterým znakem živo ich m?

4 Jmenujte p íklady d evokazných hub.

5 Co je to mykorhiza? Uve te p íklady hub, které takto žijí.

6 Co všechno je t eba respektovat, aby nedošlo k otrav houbami? V em spo ívá první pomoc?

Vřeckovýtrusné houby

Tato skupina hub dostala název podle vakovitých útvar – v ecek, ve kterých jsou výtrusy V ecka se vytvá ejí na povrchu nebo uvnit plodnic. U n kterých druh se plodnice netvo í.

V této po etné skupin hub je mnoho druh zcela výjime ných.

Na potravinách vytvá í bílé povlaky s šedozelenými skupinami výtrus št ti kovec (obr. 86). Obvykle íkáme, že potravina zplesniv la (lidov se t mto houbám íká plísn , odborníci však toto ozna ení již nepoužívají).

ÚKOL Latinské jméno štětičkovce je Penicillium. Co se ze štětičkovce získává?

Objev tohoto léku se uskute nil v roce 1928. Ameri an A. Fleming zjistil ú inek látky ze št ti kovce na bakterie. Za al tak velký výzkum látek, kterým souhrnn íkáme antibiotika.

85 Sněti:

sněť prašná pšeničná

Také u jiných zástupc v eckovýtrusných hub se však vyskytují látky, které mohou být pro lov ka prudce jedovaté.

Takové jedovaté látky vytvá ejí houby rodu kropidlák. Tyto látky se nerozkládají, ale hromadí se a mohou zp sobovat vážná onemocn ní. „Plesnivé“ krmivo pro hospodá ská zví ata, které bylo dovezeno z teplých jižních oblastí, m že obsahovat nebezpe né druhy kropidlák . Jedovaté látky z stanou v t le zví at a odtud se s potravou mohou dostat do našeho t la.

Proto bychom nem li konzumovat potraviny, na kterých se objevila plíse . Stejn tak bychom hospodá ská zví ata nem li krmit plesnivým krmivem.

sněť prašná kukuřičná

Pali kovice nachová (obr. 87) je houba cizopasící p edevším na žit . Napadené obilky se zv tší a ztmavnou – vzniklý útvar se nazývá námel. Nyní se tato houba p stuje um le pro výrobu lék .

Obrázek 89 znázor uje rostliny poškozené n kterými dalšími v eckovýtrusnými houbami, jako jsou kade avka broskvo ová nebo hlízenka ovocná

89 Další vřeckovýtrusné houby:

88 Ucháč obecný

Ve skupin v eckovýtrusých hub jsou i houby s velkými plodnicemi. Smrž obecný roste v dubnu a kv tnu na výslunných stráních a na okrajích les . Na sv tlinách v borových lesích nej ast ji roste p íbuzný uchá obecný (obr. 88).

Kvasinky

kadeřavka broskvoňová

Kvasinky jsou jednobun né houby (obr. 91) asto tvo ící etízkovité útvary. Pat í k saprofytickým i k parazitickým houbám. Vyskytují se v p d , na povrchu organism i v t lních dutinách živo ich . Z voln žijících kvasinek lov k vyp stoval speciální kultury, které se využívají k r zným ú el m.Kvasinky se velmi rychle rozmnožují pu ením.

V potraviná ském pr myslu se nej ast ji používá kvasinka pivní. V obchodech se kupují kvasinky v podob droždí. Používají se k p íprav kynutého t sta. Kvasinky p em ují cukr na alkohol (ethanol) a oxid uhli itý, který zp sobuje kynutí t sta.

Na innosti kvasinek je založena výroba piva a vína.

T lakvasinek obsahují zna né množství vitamin skupiny B, cenných bílkovin a dalších látek.

Na zbytcích z potraviná ského pr myslu, které ješt obsahují cukry, je možné p stovat kvasnice pro krmení hospodá ských zví at.

ÚKOL

Vyzkoušejte si doma přípravu těsta s použitím droždí. Co kvasinky při tom potřebují, co jim škodí?

SHRNUTÍ

Vřeckovýtrusné houby se rozmnožují výtrusy, které se vytvářejí ve zvláštních útvarech – vřeckách. Patří mezi ně významné a využívané houby – štětičkovec, paličkovice nachová a kvasinky. Většina druhů hub jsou paraziti nebo produkují jedovaté látky, které mohou znehodnotit potraviny nebo krmivo hospodářských zvířat.

Otázky a úkoly

1 Kdo byl objevitelem penicilinu?

2 Pro nemáme dávat zví at m plesnivé krmivo?

3 Jaký význam mají kvasinky?

4 Která parazitická houba se p stuje? Jaký to má význam?

V zahradách se často používá na krytí záhonů proti plevelům drcená kůra. Pokud si ji koupíte na podzim přímo z pily, můžete být na jaře překvapeni růstem smrže kuželovitého (obr. 90).

90 Smrž kuželovitý

hlízenka ovocná

91 Kvasinky schéma

jádro cytoplazma

buněčná stěna vakuoly

nová rostoucí buňka

Tato publikace je druhou ástí ty dílné ucelené ady u ebnic p írodopisu pro 2. stupe základních škol, pop ípad pro nižší ro níky víceletých gymnázií. Všechny u ebnice vycházejí se schvalovací doložkou MŠMT.

P íprava u ebnic a jejich zpracování se ídilo osv d enou praxí škol a také zám ry Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání. Pro snazší p ípravu ŠVP u ebnice uvád jí klí ové kompetence, k jejichž napl ování sm ují, a výstupy z práce s nimi.

Celou adu u ebnic tvo í:

P ÍRODOPIS 6 pro ZŠ – zoologie a botanika

P ÍRODOPIS 7 pro ZŠ – zoologie a botanika

P ÍRODOPIS 8 pro ZŠ – biologie lov ka

P ÍRODOPIS 9 pro ZŠ – mineralogie, geologie, ekologie

Obdobné ady u ebnic jsou vydány pro všechny vyu ovací p edm ty na 2. stupni ZŠ.