Přírodopis 6

NO V SOU

LAD

R AC O V Á

PĜírodopis

6

ZP

DNÍ PRO ZÁKLA NÍ VZDĚLÁVÁ

PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY

US

RVP

ŽIVOČICHOVÉ – ZOOLOGIE OBSAH PLANETA ZEMĚ – ŽIVOT NA ZEMI Planeta Země Život na Zemi Od prvních organismĤ po dnešek Život kolem nás Projevy života Rozmanitost života Zkoumáme život TĜídČní organismĤ MakrosvČt a mikrosvČt Stavba organismĤ Od buĖky k organismu

6 8 8 10 10 10 12 12 13 16 16

VIRY – NEBUNĚČNÉ FORMY ŽIVOTA

19

BAKTERIE

20

PRVOCI

22

ŽIVOČICHOVÉ – ZOOLOGIE

24

Žahavci Ploštěnci Hlístice Měkkýši Plži Mlži Hlavonožci Kroužkovci Členovci Pavoukovci Korýši Vzdušnicovci Hmyz Hmyz s promČnou nedokonalou Hmyz s promČnou dokonalou Ostnokožci ZávČr

24 26 29 30 30 33 35 36 38 38 43 46 46 51 55 70 71

ROSTLINY – BOTANIKA OBSAH ROSTLINY – BOTANIKA Význam rostlin v pĜírodČ Fotosyntéza a dýchání Zelené organismy nejsou jenom rostliny – sinice ROSTLINY – vybrané skupiny ŘASY – stélkaté rostliny ěasy þervené (ruduchy) ěasy hnČdé (chaluhy) a rozsivky ěasy zelené MECHOROSTY CÉVNATÉ ROSTLINY Stavba tČla cévnatých rostlin PlavunČ, pĜesliþky, kapradiny – výtrusné rostliny PlavunČ PĜesliþky Kapradiny Cykasy, jinany, jehliþnany – nahosemenné rostliny Cykasy Jinany Jehliþnany Jehliþnaté dĜeviny a jejich spoleþenstva

HOUBY Stopkovýtrusné houby VĜeckovýtrusné houby

LIŠEJNÍKY

73 73 74 74 78 78 78 78 79 81 85 85 87 87 88 89 92 92 92 92 100 102 102 108 110

SAMOSTATNÝ PROJEKTOVÝ ÚKOL

112

VĚCNÝ REJSTŘÍK - ZOOLOGIE

114

VĚCNÝ REJSTŘÍK - BOTANIKA

116

KLÍČOVÉ KOMPETENCE A VÝSTUPY Z PRÁCE S UČEBNICÍ

118

PLANETA ZEMĚ – ŽIVOT NA ZEMI ŽIVOT NA ZEMI Jak to všechno začalo? Ɣ Vědci předpokládají, že život začal vznikat asi před 4 miliardami let, v době, kdy voda již nebyla jen vodní pára, ale vytvořila na Zemi první praoceány. Podle jedné z teorií můžeme vznik života rozdělit do tří etap. Ɣ V první etapě byla Země vystavena silnému ultrafialovému a kosmickému záření, při kterém vznikaly z jednoduchých anorganických (neústrojných) látek složitější látky organické (ústrojné). Ɣ Ve druhé etapě tyto látky v praoceánech vzájemně reagovaly a jejich složení bylo stále složitější. Ɣ Ve třetí etapě vznikly pevně vázané shluky těchto látek, které byly primitivními předchůdci buněk. Ɣ Teprve za další miliony let vznikly buněčné organismy. Nejstarší doklady o buněčných formách života nacházíme v horninách starých 3,8 miliardy let.

ÚKOL

Kdo z vás slyšel o vzniku života? Viděli jste nějaký film o dřívějším životě na Zemi?

Na internetu vyhledejte např. film Cesta do pravěku. Vyprávějte, která zvířata si z filmu pamatujete.

Od prvních organismů po dnešek ÚKOL

Pohovořte o tom, co vás zaujalo z minulosti Země v televizních pořadech, v obrazových knihách nebo při návštěvě muzea. Pokuste se poznat některé organismy na následujících obrázcích.

5 Vývoj života

PŘEDPRVOHORNÍ OBDOBÍ PŘED 2 500 MILIONY LET

Ɣ zprvu pouze jednobunČþné organismy vznášející se ve vodČ

PRVOHORY PŘED 450 MILIONY LET Ɣ postupnČ jsou ve vodČ složitČjší organismy, Ĝasy a živoþichové – nejprve bezobratlí (trilobiti medúzy. sasanky, koráli)

Můžeme se setkat i s jinými názory na vznik života. Jsou to výklady např. filosofické, mytologické a náboženské.

Podívejte se na internet a některé výklady o vzniku života si přečtěte.

PŘED 390 MILIONY LET Ɣ pozdČji i obratlovci podobní dnešním rybám a obojživelníkĤm

PŘED 300 MILIONY LET Ɣ zelené rostliny již osídlují pobĜeží vod (plavunČ, pĜesliþky, kapradiny, první jehliþnaté dĜeviny)

8

PLANETA ZEMĚ – ŽIVOT NA ZEMI DRUHOHORY

PŘED 225 MILIONY LET Ɣ život se rozvíjí ve vodČ i na souši (obojživelníci, plazi, ptáci, první savci, jehliþnaté dĜeviny, listnaté dĜeviny)

PŘED 200 MILIONY LET

TŘETIHORY PŘED 60 MILIONY LET Ɣ stále dokonalejší organismy ve vodČ i na souši (savci, pĜedchĤdce þlovČka, rostliny podobné dnešním)

ČTVRTOHORY PŘED 1 MILIONEM LET Ɣ vývoj þlovČka

SHRNUTÍ

Země je součástí sluneční soustavy. Zemské těleso je složeno z jádra, zemského pláště a zemské kůry. Zemská kůra a svrchní část pláště se nazývá litosféra. Na některých místech zemské kůry se postupně vytvořily půdy – pedosféra, vodní obal – hydrosféra, nad zemským povrchem pak vzdušný obal – atmosféra. Tyto zemské obaly umožnily vznik sféry života – biosféry. Život vznikl v praoceánech.

Otázky a úkoly 1 Vyjmenuj planety sluneþní soustavy.

2 PĜiĜać þíslo a písmeno: 1 zemská kĤra a þást pláštČ 2 plynný obal 3 pĤda 4 vodní obal 5 þást ZemČ, kde je život 3 Proþ asi život vznikl právČ na Zemi?

a hydrosféra b biosféra c litosféra d pedosféra e atmosféra

4 Ve kterém období vývoje ZemČ žili na Zemi dinosauĜi?

5 Ve kterém období vývoje ZemČ probíhá vývoj þlovČka?

9

PRVOCI

PRVOCI plazivka obecná

Prvoci jsou jednobunČþné organismy – mikroorganismy. Jejich tČlo (dosahující velikosti nejvýše 2 mm) zajišĢuje všechny životní funkce: pĜíjem potravy, vyluþování, rĤst, rozmnožování, dráždivost a pohyb. Také prvokĤ je mnoho druhĤ – žijí ve vodČ (sladké i slané), v pĤdČ a mechu, mnozí patĜí mezi parazity. Složitou stavbu jednobunČþného tČla má trepka, patĜící do skupiny nálevníkĤ. ÚKOL

bobovka velká

slávinka obecná

vířenka

mrskavka modrá 24 Příklady organismů (nálevníků) v senném nálevu

Při rozmnožování si trepky část malého jádra občas vzájemně vyměňují. Po této výměně pokračuje rozmnožování nepohlavním způsobem – příčným dělením buňky. Vzájemná výměna části malých jader je tedy již pohlavní rozmnožování, nazývá se spájení.

1. Pozorujte trepku v mikroskopu. Získáte ji nejsnadněji ze senného nálevu.

Hrst sena vložte do zavařovací sklenice a zalijte stojatou vodou z tůně nebo z rybníka. Přikryjte víčkem a nechte v místnosti při pokojové teplotě. Asi po deseti až čtrnácti dnech můžete odebrat kapku vody kapátkem (pipetou) z povrchové blanky, která se na hladině vytvořila. Kapku vody dejte na podložní sklo, přikryjte krycím sklíčkem a pozorujte.

2. Vysvětlete, odkud se trepky v senném nálevu vzaly.

Trepka velká (obr. 25) žije ve vodním prostĜedí – v malých rybníþcích, kalužích, tĤních nebo v zatopených pĜíkopech. Vyskytuje se všude tam, kde žijí bakterie, kterými se živí.

Na povrchu jejího tČla je pružný obal – pelikula. Ta oddČluje prostĜedí v buĖce od okolního prostĜedí, v nČmž trepka žije, a dává jí tvar. Z povrchu tČla vyrĤstají krátké brvy, které víĜí vodu, a tím umožĖují trepce pohyb.

VnitĜek buĖky je vyplnČn rosolovitou cytoplazmou. V ní jsou organely, které vykonávají urþité životní funkce. NejvýznamnČjší jsou jádra, která bývají umístČna ve stĜedu buĖky. Jedno jádro je velké, druhé je malé. Jádra Ĝídí životnČ dĤležité dČje trepky.

brvy

pelikula stažitelná vakuola

malé jádro velké jádro buněčná ústa potravní vakuola

buněčná řiť

25 Trepka velká (délka těla asi 0,2 mm)

Potravu (napĜ. bakterie) pĜijímá trepka bunČþnými ústy. Kolem pĜijaté potravy se v buĖce vytvoĜí váþek – potravní vakuola. Do ní se vylouþí trávicí šĢávy, které potravu rozloží na jednoduché látky. Ty trepka z vakuoly vstĜebá a použije ke stavbČ a rĤstu svého bunČþného tČla nebo jako zdroj energie. Nerozložené zbytky potravy jsou vyluþovány do vnČjšího prostĜedí bunČþnou Ĝití.

V cytoplazmČ trepky jsou také vakuoly, které z jejího tČla odstraĖují pĜebyteþnou vodu a škodlivé látky. Tyto vakuoly se vyprazdĖují v pravidelných intervalech prudkým stahem, proto se nazývají stažitelné vakuoly.

Za nepĜíznivých podmínek (vysychání kaluží, zmČna teploty apod.) vylouþí trepka na povrch svého tČla ochranný obal, kterému Ĝíkáme cysta. Cysty trepek pĜežívají nepĜíznivé životní podmínky a vČtrem mohou být roznášeny i na veliké vzdálenosti.

V pĜíznivých podmínkách se trepka z cysty uvolní a obnoví všechny životní funkce.

22

PRVOCI Prvoci, kteĜí nemají na povrchu svých bunČk brvy, ale pohybují se pomocí jednoho nebo více biþíkĤ, se nazývají biþíkovci. Biþík je vždy mnohem delší než brvy. ýasto bývá delší než celá buĖka prvoka.

Další zpĤsob pohybu prvokĤ je pohyb pomocí panožek. Tito prvoci se nazývají koĜenonožci a k nejznámČjším z nich patĜí mČĖavky.

vznik potravní vakuoly

cytoplazma

stažitelná vakuola

panožky

jádro

MČĖavka velká mČní tvar svého tČla pĜeléváním cytoplazmy – vytváĜením panožek.

Panožkami se nejen pohybuje, ale také jimi obklopuje þásteþky potravy. VytváĜí se tak trávicí vakuola, ve které se potrava tráví. Nestrávených zbytkĤ potravy se mČĖavka zbaví tím, že vakuola praskne. MČĖavka velká žije ve vodČ i v pĤdČ.

Mezi bičíkovce patří trypanozomy. Trypanozoma spavičná je rozšířena v tropické Africe. Žije v krvi savců i člověka a způsobuje spavou nemoc. Toto onemocnění může končit i smrtí. Trypanozomu přenáší moucha bodalka, domorodci ji nazývají tse-tse.

26 Měňavka velká mřížovec

V moĜích žijí prvoci, kteĜí na svých buĖkách vytváĜejí schránky. Ve schránkách jsou otvĤrky, kterými vysouvají panožky.

Schránky z oxidu kĜemiþitého mají mĜížovci, z uhliþitanu vápenatého mají schránky dírkonošci. Uhliþitanové schránky odumĜelých jedincĤ se po staletí usazovaly na moĜském dnČ a daly vznik horninČ vápenci.

Mikroskopickým studiem tČchto vápencĤ se dá zjistit, které druhy dírkonošcĤ tam žily pĜed miliony let.

Výtrusovci jsou prvoci žijící parazitickým způsobem života. Aktivně se nepohybují.

Zimničky mohou žít v krvi člověka, napadají červené krvinky a způsobují malárii. Tyto prvoky přenášejí komáři v bažinatých tropických oblastech.

27 Mořští prvoci:

dírkonošec

SHRNUTÍ

Prvoci jsou jednobuněčné organismy mikroskopických rozměrů, žijící ve vodním nebo vlhkém prostředí. Jedna buňka vykonává všechny životní funkce.

Někteří prvoci jsou parazity živočichů i člověka, jiní žijí samostatně. Pohybují se pomocí bičíků, brv nebo panožek, někteří vytvářejí na povrchu své buňky schránky. Prvoci žijící parazitickým způsobem života způsobují i vážná onemocnění.

Otázky a úkoly 1 Který prvok zpĤsobuje spavou nemoc?

2 Který prvok zpĤsobuje onemocnČní zvané malárie?

3 Co umožĖuje prvokĤm pohyb?

4 Jakou funkci má potravní vakuola?

5 Které organely má v tČle trepka?

6 ýím a jak odstraĖuje trepka ze svého tČla pĜebyteþnou vodu a škodlivé látky?

7 Jak se trepka rozmnožuje?

8 Uvaž, jaký mají prvoci význam v pĜírodČ.

23

Kokcidie cizopasí v tělech členovců a obratlovců a způsobují jejich vážná onemocnění. Nejčastěji se vyskytují u králíků a zajíců.. Mohou být příčinou hromadného úhynu králičích chovů.

Toxoplazma je velmi často přenášena kočkami nebo syrovým masem. Nákazou může být postižen člověk i jiní obratlovci. Při prvním napadení vyvolá toxoplazma horečky a zduření mízních uzlin. Nebezpečná je především pro ženy v těhotenství, kdy může způsobit poruchy při vývoji zárodku. Dodržujte proto zásady hygieny při chovu koček a ve styku s nimi.

ŽIVOČICHOVÉ – ZOOLOGIE Perlorodka říční (obr. 54) dosahuje velikosti 8 až 12 cm. Má mnohem silnější lastury než škeble rybniční.

Dostane-li se mezi plášť a lasturu cizí tělísko (zrnko písku), obalí ho někdy perlorodka perletí – vzniká tak perla. Žije jen v čistých vodách.

U nás ji můžeme vidět jen velmi vzácně v potocích a říčkách na Šumavě. Je zařazena mezi kriticky ohrožené druhy a chráněna zákonem. Je chráněna také na území Evropské unie.

ÚstĜice jedlá (obr. 55) má lastury bČlošedé, hrbolaté, nestejnČ velké. VČtší lasturou pĜirĤstá ústĜice k podkladu, noha je zakrnČlá, ústĜice se nepohybuje. Vyskytuje se v teplejších evropských moĜích. Je považována za nejchutnČjší z jedlých mlžĤ.

PĜirozený výskyt nestaþí pokrýt poptávku, a proto se ústĜice chovají. NemČly by se však lovit ani chovat v pĜístavech a jejich nejbližším okolí, protože je zde znaþné zneþištČní vody ropou, oleji a dalšími pro þlovČka nebezpeþnými látkami, které se v tČle ústĜice koncentrují.

55 Ústřice jedlá

V evropských moĜích žijí další mlži – srdcovka, kyjovka šupinatá a hĜebenatka.

V oceánech a moĜích v tropických oblastech se vyskytuje celá Ĝada druhĤ mlžĤ. NejvČtší z nich je zéva obrovská. Žije v oblastech korálových útesĤ Indického a Tichého oceánu. MĤže dosáhnout délky až 1,3 m a hmotnosti až 200 kilogramĤ (obr. 56).

54 Perlorodka říční ÚKOL

56 Další mořští mlži:

Prohlédněte si obrázky mořských mlžů (obr. 56) a jejich lastury například v muzejních sbírkách. Lidé si je často přiváželi jako suvenýry. Některé si zapamatujte.

SHRNUTÍ

srdcovka jedlá

hřebenatka

Mlži mají tělo kryté pláštěm, který vylučuje dvoudílnou schránku. Schránka se skládá z pravé a levé lastury, které jsou na vnitřní straně pokryté perletí. Uvnitř je útrobní vak a noha, hlava je značně redukována (zmenšena). Mlži dýchají žábrami. Nejčastěji jsou odděleného pohlaví.

Otázky a úkoly 1 Co umožĖuje škebli rybniþní pohyb?

2 Jakým zpĤsobem žije larva škeble rybniþní?

3 Jmenuj mlže, kteĜí vytváĜejí perly.

4 KteĜí mlži se loví jako potrava pro þlovČka?

5 ýím mĤže být ohrožen život našich mČkkýšĤ?

kyjovka šupinatá

zéva obrovská

34

ŽIVOČICHOVÉ – ZOOLOGIE Hlavonožci Do této skupiny živoþichĤ patĜí velmi populární moĜští mČkkýši – sépie, krakatice, a zejména chobotnice. Hlavonožci jsou nejdokonaleji vyvinutí mČkkýši.

Velké dokonalosti dosáhla nervová soustava s jakýmsi mozkem v chrupavþité schránce i komorové oþi, podobající se zrakovému orgánu obratlovcĤ.

Chobotnice pobřežní (obr. 57) má vakovité tělo a nezřetelně oddělenou hlavu s jedním párem očí.

Osm ramen s četnými přísavkami slouží k přidržování k podkladu, k uchopování kořisti a k pohybu. Živí se mořskými měkkýši a korýši.

Obývá všechna pobřeží teplejších moří a oceánů.

57 Chobotnice pobřežní

Hlavonožci dovedou ve zlomku vteĜiny zmČnit své zbarvení a splynout s okolním prostĜedím.

58 Sépie obecná

Sépie obecná (obr. 58) žije v moĜích, je dravá. Má vakovité tČlo a kolem ústního otvoru je deset ramen. DvČ z nich jsou dlouhá (tzv. chapadla) a osm ramen je kratších. Ústní otvor je vyzbrojen rohovitými þelistmi, které se podobají zobáku papouška. Oporu tČla tvoĜí destiþka z uhliþitanu vápenatého (zbytek schránky), které se Ĝíká sépiová kost. (Znají ji chovatelé papouškĤ, kteĜí sépiovou kost dávají papouškĤm do klecí k obrušování zobákĤ i jako zdroj vápníku.)

PĜi ohrožení se sépie brání vypuštČním hnČdého barviva, které zakalí vodu v jejím okolí a sépii tak umožní únik z dosahu jejích predátorĤ.

U hlavonožcĤ se vyvinul reaktivní zpĤsob pohybu a þást svalnaté nohy se pĜemČnila v nálevku. Stahem plášĢové dutiny sépie vystĜikují nálevkou vodu a celé tČlo se pohybuje opaþným smČrem, než je voda vystĜikována (tomu se Ĝíká reaktivní pohyb).

Je to úniková reakce, je-li živoþich vyrušen. BČžnČ používá sépie k pohybu ploutevní lem, který má kolem tČla. ÚKOL

Zkuste vymyslet, jak by se dal reaktivní pohyb znázornit pomocí nafukovacího balónku, a proveďte to.

SHRNUTÍ

Tělo hlavonožců má velkou hlavu s velmi dokonalou nervovou soustavou a smyslové orgány. Noha je přeměněna v nálevku a v ramena s přísavkami.

Schránka většinou chybí. V případě ohrožení se pohybují vystřikováním vody z plášťové dutiny nálevkou (reaktivní pohyb). Jsou to draví mořští živočichové.

Otázky a úkoly 1 Co je sépiová kost?

2 Jak se brání sépie pĜi napadení?

3 Popiš zpĤsob pohybu hlavonožcĤ pĜi úniku.

35

59 Krakatice

Krakatice (obr. 59) mohou být velké jen několik centimetrů, v hloubkách oceánů dosahují některé druhy délky více než 20 m.

Mnohé z těchto hlubinných krakatic mají světélkující ústrojí.

ŽIVOČICHOVÉ – ZOOLOGIE KomáĜi (obr. 151) žijí na území našeho státu v desítkách druhĤ. Všichni mají tenké tČlo, dlouhé nohy a dlouhá tykadla. Samiþky komárĤ se živí krví savcĤ vþetnČ þlovČka. PĜi bodnutí vstĜíkne samiþka do rány látku zabraĖující srážení krve.

NČkteĜí komáĜi mohou pĜenášet malárii, jiní žlutou zimnici. Jsou to velmi nebezpeþné nemoci tropĤ a subtropĤ. PĜed návštČvou tČchto oblastí je tĜeba se poradit s lékaĜem o používání lékĤ proti malárii, popĜípadČ se nechat oþkovat proti chorobám, které þlovČka mohou v dané oblasti postihnout.

Sameþkové komárĤ se živí nektarem z kvČtĤ. Larvy a kukly žijí ve vodČ, dýchacími trubiþkami pĜijímají vzduch u vodní hladiny do vzdušnic.

153 Pakomár kouřový – dospělec a larva

Pakomáři se před západem slunce shlukují nad vodní hladinou do velkých rojů připomínajících kouř (pakomáři nebodají). Larvy pakomárů mají jasně červenou barvu a vyvíjejí se při dně rybníků. Dobře je znají rybáři a také akvaristé, kteří je používají jako krmivo pro akvarijní ryby (larvám říkají patentky).

155 Vrtule třešňová

dospělec

kukla

151 Komár

larva

152 Ústní ústrojí bodavě sací

PestĜenky mají þasto pestré zbarvení.

Jejich zadeþek je nejþastČji žlutoþernČ pruhovaný a pĜipomíná zadeþek vos, jiné pestĜenky se podobají sršním, vþelám i þmelákĤm.

Napodobováním vzhledu nebezpeþných nebo jedovatých živoþichĤ se chrání proti predátorĤm. Takovémuto zbarvení se Ĝíká ochranné. Velice dobĜe létají a jsou schopny doslova „viset“ ve vzduchu na jednom místČ. DospČlci jsou významnými opylovaþi, larvy mnoha druhĤ jsou dravé a živí se mšicemi.

154 Pestřenka pruhovaná SHRNUTÍ

Vrtule třešňová (obr. 155) má na křídlech výrazné čtyři tmavé proužky. Samička klade po jednom vajíčku na zelené plody třešní, larvy se pak prokousávají dužninou a vyvíjejí se uvnitř třešní.

Třešně obsahující larvy vrtule třešňové opadávají ze stromu zpravidla dříve.

Larvy pak zalézají do země, kde se kuklí. Ve stadiu kukly přečkávají zimu a v polovině května se vylíhnou dospělci.

Dvoukřídlí mají jeden pár křídel, druhý pár je přeměněn v kyvadélka. Ústní ústrojí je lízavě sací nebo bodavě sací. Larvy dvoukřídlých jsou beznohé. Proměna je dokonalá.

Otázky a úkoly 1 Jak se nazývají larvy pakomárĤ a k þemu je využíváme?

2 KteĜí z uvedených dvoukĜídlých jsou pĜenašeþi nebezpeþných nemocí?

3 Jak se nazývá choroba, kterou pĜenášejí komáĜi?

4 Proþ máme sbírat pod tĜešní i spadané tĜešnČ a kam je budeme dávat?

5 Jak se nazývá druhý pĜemČnČný pár kĜídel u dvoukĜídlých?

6 Jakou potravu pĜijímá samice komára a jakou potravu samec komára?

64

ŽIVOČICHOVÉ – ZOOLOGIE Blechy Kdo by nČco neslyšel o blechách. NejznámČjší zástupce blecha obecná (obr. 156) cizopasí na tČlech savcĤ, zejména na þlovČku. Její tČlo je ze stran zploštČlé, a tím je pĜizpĤsobena k pohybu v srsti. Dosahuje délky 2 až 3,5 mm. Živí se krví, její ústní ústrojí je bodavČ sací. Na volném prostoru skáþe, odráží se silnýma zadníma nohama. Samiþky kladou vajíþka do škvír v podlaze a na jiná zneþistČná místa. Tam se larvy vyvíjejí a zakuklí, 156 Blecha obecná (zvětšeno) z kukel pak vylézají dospČlé blechy. PromČna je dokonalá. Blechy mohou pĜenášet pĤvodce nakažlivých nemocí, v minulosti þasto pĜenášely mor. NČkteré jiné druhy parazitují na psech a koþkách a mohou pĜecházet také na þlovČka. Blechy vydrží bez potravy i nČkolik mČsícĤ.

Motýli Na území naší republiky žije více než 2 500 druhĤ tohoto mnohotvárného hmyzu. KĜídla mají vyztužená žilkami a z obou stran krytá barevnými šupinkami, které se pĜekrývají jako tašky na stĜeše a vytváĜejí charakteristické kresby (obr. 157).

samice

157 Šupiny na křídle babočky pavího oka (mikrofotografie) samec

ÚKOL

1. Připravte mikroskopický preparát z části křídla běláska a prohlédněte si uspořádání šupin na motýlím křídle.

2. Z části křídla seškrábněte motýlí šupiny na podložní sklo a prohlédněte si je alespoň při 200násobném zvětšení (obr. 157).

BČlásek zelný (obr. 158) i další pĜíbuzné druhy (bČlásek Ĝepový a Ĝepkový) jsou u nás hojné. Housenky bČláska zelného se vyvíjejí hlavnČ na zelí, kapustČ a kvČtáku.

Pohlavní dvojtvárnost je nápadná zvláště u běláska řeřichového (obr. 159).

Samci mají na rozdíl od samic na špičce předních křídel výraznou oranžovou skvrnu.

Vývin motýlů Samičky motýlů po oplození kladou vajíčka nejčastěji na listy rostlin. Z vajíček se líhnou larvy, kterým se říká housenky. Housenky jsou velmi žravé a během svého života se několikrát svlékají. Po svlékání mohou mít jiné zbarvení. (Chitinová vnější kostra by bránila dalšímu růstu, a proto ji musí housenka svléknout.)

Po posledním svlékání se housenka zakuklí. Po určité době z kukly vylézá dospělý motýl (proměna dokonalá).

samec vajíčka

samice

159 Bělásek řeřichový

larva kukla 158 Bělásek zelný

65

ROSTLINY – BOTANIKA Váleþ (obr. 10) má tu zvláštnost, že jeho kulovité tČlo je kolonií zelených Ĝas opatĜených biþíky. BuĖky jsou uspoĜádány po obvodu kolonie. Celá kolonie je vyplnČna a obalena slizem, z nČj vyþnívají jen biþíky. Kolonie váleþe má vysoký stupeĖ organizovanosti, pĜipomínající mnohobunČþný organismus.

10 Váleč

Žabí vlas (obr. 11) je mnohobunČþná Ĝasa s rozvČtvenými vlákny. Žije pĜevážnČ ve sladkých vodách. ýasto ji objevíme i v akváriu. Tato Ĝasa má také vyvinuto pohlavní rozmnožování. Šroubatka (obr. 12) má nevČtvené vláknité tČlo, v každé buĖce je šroubovitČ utváĜený chloroplast. NázornČ to ukazuje mikrofotograe.

11 Žabí vlas (mikrofotografie)

chloroplast

12 Šroubatka (mikrofotografie)

Stigma je světločivná skvrna, která organismus informuje o množství dopadajícího světla.

stigma

Krásnooþka (obr. 13) jsou samostatnou skupinou jednobunČþných Ĝas opatĜených jedním nebo dvČma biþíky.

Na povrchu tČla nemají bunČþnou stČnu, ale pružnou blánu. Žijí v rybnících a kalužích, ale i tam, kde je voda zneþištČna biologickými odpady.

Význam řas ěasy pĜi fotosyntéze produkují velké množství organických látek a uvolĖují obrovské množství kyslíku. ěíkáme, že jsou významnými producenty. Nejvíce druhĤ Ĝas žije v moĜích a oceánech. Jsou i souþástí moĜského planktonu, který slouží jako potrava mnohým moĜským (býložravým) živoþichĤm. ěasy, žijící v pĤdČ, se podílejí na zlepšování úrodnosti pĤdy. V souþasnosti se nČkteré druhy Ĝas využívají v potravináĜském prĤmyslu a k výrobČ léþiv.

jádro

bičík

chloroplasty

13 Krásnoočko (zjednodušené schéma)

ÚKOL

Vysvětlete, čím a jak jsou nebezpečné havárie lodí převážejících ropu, při nichž ropa unikne z lodí do moře.

SHRNUTÍ

Řasy jsou jednobuněčné i mnohobuněčné organismy. Tělo řas se nazývá stélka.

Chloroplasty zelených řas obsahují chlorofyl, který umožňuje fotosyntézu. Podle dalších barviv se rozlišují ruduchy a hnědé řasy. Zelené řasy tvořily – podle současných vědeckých představ – základ pro vývoj ostatních zelených rostlin.

Otázky a úkoly 1 Porovnej stavbu rostlinné a živoþišné buĖky.

2 Podle kterých hledisek a vlastností tĜídí vČdci Ĝasy?

3 Která skupina Ĝas dala pravdČpodobnČ vznik dalším zeleným rostlinám?

4 Které Ĝasy mohou žít i ve vodČ mírnČ zneþištČné biologickými odpady?

5 Jak se nazývají Ĝasy, které tvoĜí kĜemiþité schránky?

6 Kde a v jakém prostĜedí žije zrnČnka?

7 Jaký význam mají Ĝasy pro þlovČka?

8 Jaký význam mají Ĝasy v pĜírodČ?

80

ROSTLINY – BOTANIKA MECHOROSTY Mechorosty jsou vývojovČ první zelené suchozemské rostliny a vČdci pĜedpokládají, že vznikly ze zelených Ĝas. Mají jednodušší stavbu než cévnaté rostliny. DČlíme je na dvČ hlavní skupiny – na játrovky a mechy. JistČ jste mechy vidČli pĜi vycházce do lesa, ale najdete je i v trávníku a na betonových podezdívkách starých plotĤ. Mechové rostlinky nerostou jednotlivČ, ale ve skupinách a vytváĜejí celé polštáĜe.

Pokud jste na podzim založili v koutku živé přírody mechovou zahrádku (obr. 14), vezměte si pro následující úkol potřebný materiál z ní. Mechovou zahrádku můžete založit i nyní, a za čas uvidíte, co všechno se v ní dá objevit.

ÚKOL

Pozorování mechové rostlinky 1. Z mechové zahrádky nebo přírodovědné vycházky si přineste na ukázku a k dalšímu zkoumání několik druhů mechů. Doporučujeme ploník nebo bezvlásku vlnkatou (obr. 15). Lze použít i mech měřík. Ten však není příliš vhodný k popisu mechové rostlinky, neboť málo vytváří štěty. (Z měříku lze dobře připravit preparát lístku a pozorovat jednotlivé buňky a chloroplasty.)

2. Vezměte si do ruky mechovou rostlinku a lupou ji pozorujte. Které části jste zjistili?

Mechovou rostlinku tvoĜí pĜíchytná vlákna, lodyžka a lístky. Z lodyžky vyrĤstá za urþitých podmínek štČt s tobolkou. V tobolce jsou výtrusy.

15 Stavba mechové rostlinky

tobolka krytá čepičkou

Tvar bunČk pĜi okraji lístku je jiný než uprostĜed.V buĖkách jsou dobĜe pozorovatelné chloroplasty. Výsledky pozorování porovnejte s mikrofotograí lístku bezvlásky vlnkaté na obrázku 17.

štět

lístky

ÚKOL

3. Pinzetou přidržte tobolku přímo na podložním skle a preparační jehlou ji roztrhněte.

lodyžka

Z tobolky vypadaly výtrusy. ProhlédnČte si je v mikroskopu. Uvidíte je jako drobné kuliþky (obr. 16).

příchytná vlákna

bezvláska ploník 16 Výtrusy mechu

14 Mechová zahrádka

Pro založení mechové zahrádky postačí starší akvárium o rozměrech 30 cm x 60 cm x 40 cm ( výšku 40 cm považujte za minimální).

Na dno dejte vrstvu rašeliny vysokou asi 8 cm a důkladně ji namočte. Mechy přinesené z lesa rozprostřete na tento podklad tak, aby působily co nejpřirozenějším dojmem.

Pokládejte celé trsy, mechové rostlinky od sebe neoddělujte. Mezi mechy můžete umístit kameny, které v místě sběru najdete, nebo i trouchnivějící větev s lišejníky. Mechovou zahrádku umístěte na chladné světlé chodbě. Přikryjte ji sklem tak, aby po delší straně (akvária) zůstaly asi 1 cm široké větrací otvory.

Zahrádku zalévejte podle potřeby, nejlépe dešťovou vodou. Příliš tvrdá vodovodní voda mechům neprospívá.

V mechové zahrádce se po čase mohou objevit semenáčky lesních dřevin, bylin nebo i houby. Jak se do mechové zahrádky dostaly?

ÚKOL

Pinzetou oddělte jeden lístek z bezvlásky nebo měříku a připravte z něj vodní mikroskopický preparát. Pozorujte mikroskopem a výsledek nakreslete.

17 Část lístku bezvlásky (mikrofotografie)

Buňky z lístku bezvlásky (mikrofotografie)

81

ROSTLINY – BOTANIKA SHRNUTÍ

Jehličnany jsou dřeviny – stromy nebo keře. Listy mají jehlicovité, semena nejsou ukryta v plodu. Vajíčka nejsou v semeníku, ale na semenných šupinách, kterých bývá více a tvoří šištice. Pyl je přenášen větrem a dopadá na nahá vajíčka. Při dozrání semen šištice dřevnatí, semena mívají blanitá křídla. Výjimkou je jalovec a tis – zdužnatělé zralé šištice jalovce a semena tisu obalená míškem připomínají bobule.

Otázky a úkoly 1 ýím se vyznaþují rostliny nahosemenné?

2 Jak se nazývají lesy tvoĜené pouze borovicí lesní?

3 Kde je vzhledem k nadmoĜské výšce pĤvodní smrk a kde jedle?

4 Kde se vyskytuje borovice kleþ a jak je pĜizpĤsobena tČmto podmínkám?

5 Kolik let zĤstává jehliþí na smrku v þistém ovzduší?

6 Proþ se modĜín vysazuje na okraje lesĤ?

7 Kde se vytváĜejí semena jehliþnanĤ?

8 ýím je pĜenášen pyl nahosemenných rostlin?

9 UspoĜádejte soutČž v poznávání jehliþnanĤ podle vČtviþek a šišek.

Jehličnaté dřeviny a jejich společenstva Jehliþnaté lesy se vyskytují v chladných oblastech mírného pásu, kde tvoĜí tajgu.

V našich zemČpisných šíĜkách se jehliþnaté lesy pĜirozenČ vyskytují v horských oblastech (tam pĜevažuje smrk ztepilý) a na písþitých (chudých) pĤdách v nížinách i pahorkatinČ (tam pĜevažuje borovice lesní). KromČ jehliþnatých lesĤ jsou u nás i lesy smíšené a listnaté. Na obrázku 70 jsou znázornČny vegetaþní stupnČ, z nichž je zĜejmé, která spoleþenstva rostou v urþitých nadmoĜmetrů nad mořem Sněžka 1602 m n. m. ských výškách, pokud do nich nezasahuje þlovČk.

1600

alpinský stupeň 1500

tráva

ÚKOL kleč

klečový stupeň 1300

horní hranice lesa vyšší horský stupeň

1100

nižší horský stupeň

horská smrčina

Zjistěte, které druhy dřevin rostou v lesích ve vašem okolí. Odpovídá složení druhů danému vegetačnímu stupni? Pokud ne, pokuste se to vysvětlit. bučiny s jedlemi a smrky

800

podhorský stupeň

bučiny

70 Vegetační stupně 400 pahorkatinný stupeň 200

luhy nížinný stupeň

100

doubravy, dubohabřiny

ROSTLINY – BOTANIKA Lesy, které by mČly být blízké pĜirozeným lesĤm, mají urþité znaky. Jeden z charakteristických znakĤ je vytvoĜená patrovitost vegetace (obr.71). ÚKOL

patro stromové

Podle svých dřívějších znalostí uveďte příklady rostlin a živočichů vyskytujících se pravděpodobně v jednotlivých patrech. patro keřové

PĜed mnoha staletími bylo zalesnČní našeho území vČtší. Lidé káceli lesy pĜi patro rozšiĜování pastvin a zemČdČlské pĤdy. bylinné patro DĜevo pozdČji potĜebovali i na práci mechové v dolech, pĜi tavení kovĤ a skla. Proto 71 Vegetační patra v přirozeném bylo mnoho lesĤ vykáceno a nahrazeno lesním společenstvu lesy produkþními, kde pĜevažují rychleji rostoucí dĜeviny, napĜíklad smrky. Tak vznikly smrkové monokultury.

Stromy rostoucí na okraji lesa mají pĜíznivČjší životní podmínky než stromy rostoucí uvnitĜ lesa. Stromy, které rostou zcela volnČ, mají jinak utváĜenou korunu. Mají vČtve i na spodní þásti kmene a koruna je široce rozvČtvená. UvnitĜ lesa, kde si stromy stíní a konkurují, spodní vČtve na kmeni zpravidla odumírají. U stromĤ na okraji lesa se þasto vytváĜí jednostranná koruna. ÚKOL

Porovnej obrázky tří tvarů korun smrku (obr. 72) a pokus se říci, kde který z nich roste.

Okraj lesa s nízko zavČtvenými stromy a doprovázený rĤznými keĜi se nazývá plášĢ. Je to pĜirozené spoleþenstvo chránící les (pĜed nárazy vČtru, nadmČrným vysycháním) a je domovem pro mnoho živoþichĤ a rostlin (obr. 73).

V souþasnosti se snažíme o zachování rozsahu lesní pĤdy, protože lesy pro nás mají velký význam. PĜíznivČ ovlivĖují podnebí v krajinČ, obnovují kyslík v ovzduší, zabraĖují odplavování pĤdy, zadržují vodu, voda z lesĤ prosakuje pomalu a dostává se do hloubky a doplĖuje podzemní prameny. Lesy udržují v ovzduší rovnomČrnou vlhkost a ovlivĖují teplotu na zemském povrchu. Poskytují životní prostor dalším organismĤm, snižují hluþnost a prašnost prostĜedí. Pro þlovČka mají lesy i rekreaþní funkci.

MĤžeme v nich také sbírat houby a lesní plody. Lesní dĜeviny poskytují dĜevo, které je dĤležitou surovinou pro rĤzná odvČtví prĤmyslu. ÚKOL

Které výrobky a lidské činnosti se neobejdou bez dřeva? Vyjmenuj lesní plody a uveď, které z nich jsou člověku prospěšné.

73 Plášť lesa

101

72 Tvary koruny smrku z různých podmínek

Nejnovějším objevem mezi jehličnany je Wollemia, druh nově nalezený v září roku 1994 v Austrálii v Novém Jižním Walesu. V hlubokém nepřístupném kaňonu byly nalezeny 40 m vysoké stromy. Vědci zjistili, že tento druh obývá naši planetu 175 milionů roků, ačkoli se dříve podle zkamenělin domnívali, že již dávno vyhynul. Tento jehličnan se podařilo rozmnožit a v roce 2006 byl vysazen i v pražské botanické zahradě.

HOUBY Rzi a sněti Mezi stopkovýtrusné houby patří i cizopasné houby netvořící nápadné plodnice.

Jsou to sněti a rzi, napadající jednotlivé orgány rostlin (listy, stonky, některé i pestíky v květech). Jejich životní cykly jsou složité.

Vyskytují se velmi často na obilninách a v travních porostech. Příkladem je rez travní (obr. 84), která napadá listy obilnin, a snižuje tak plochu listu pro fotosyntézu a tím tvorbu zásobních a stavebních látek.

Sněti napadají květy obilnin. Místo zdravých obilek se vytváří v klasu hnědočerný prach výtrusů této houby. Na pšenici cizopasí sněť prašná pšeničná, na kukuřici sněť prašná kukuřičná (obr. 85).

84 Rez travní

SHRNUTÍ

Většina stopkovýtrusných hub vytváří plodnice. Plodnice má třeň a klobouk.

Na spodní straně klobouku jsou lupeny nebo rourky. Lupeny a rourky mohou být v mládí kryté závojem. Výtrusy vznikají ve výtrusorodém pletivu, které je na povrchu lupenů nebo na vnitřní stěně rourek. Stopkovýtrusné houby žijí často v mykorhize s cévnatými rostlinami. Saprofytické druhy jsou v ekosystémech důležitými reducenty. Parazitické druhy napadají živé organismy. Plodnice rádi sbíráme a jíme. Buďte však opatrní, sbírejte jen houby, které dobře znáte. Mnohé houby jsou smrtelně jedovaté. Houby, které nesbíráte, neničte. Jsou důležitou součástí ekosystémů.

Otázky a úkoly 1 Které houby sbíráme?

2 S kterou houbou by mohla být zamČnČna muchomĤrka rĤžovka?

3 Kterým znakem se houby podobají rostlinám a kterým znakem živoþichĤm?

4 Jmenujte pĜíklady dĜevokazných hub.

5 Co je to mykorhiza? Uvećte pĜíklady hub, které takto žijí.

6 Co všechno je tĜeba respektovat, aby nedošlo k otravČ houbami? V þem spoþívá první pomoc?

Vřeckovýtrusné houby Tato skupina hub dostala název podle vakovitých útvarĤ – vĜecek, ve kterých jsou výtrusy. VĜecka se vytváĜejí na povrchu nebo uvnitĜ plodnic. U nČkterých druhĤ se plodnice netvoĜí.

V této poþetné skupinČ hub je mnoho druhĤ zcela výjimeþných.

Na potravinách vytváĜí bílé povlaky s šedozelenými skupinami výtrusĤ štČtiþkovec (obr. 86). Obvykle Ĝíkáme, že potravina zplesnivČla (lidovČ se tČmto houbám Ĝíká plísnČ, odborníci však toto oznaþení již nepoužívají).

86 Štětičkovec

ÚKOL

Latinské jméno štětičkovce je Penicillium. Co se ze štětičkovce získává?

85 Sněti:

sněť prašná pšeničná

sněť prašná kukuřičná

Objev tohoto léku se uskuteþnil v roce 1928. Ameriþan A. Fleming zjistil úþinek látky ze štČtiþkovce na bakterie. Zaþal tak velký výzkum látek, kterým souhrnnČ Ĝíkáme antibiotika.

Také u jiných zástupcĤ vĜeckovýtrusných hub se však vyskytují látky, které mohou být pro þlovČka prudce jedovaté.

Takové jedovaté látky vytváĜejí houby rodu kropidlák. Tyto látky se nerozkládají, ale hromadí se a mohou zpĤsobovat vážná onemocnČní. „Plesnivé“ krmivo pro hospodáĜská zvíĜanámel ta, které bylo dovezeno z teplých jižních oblastí, mĤže obsahovat nebezpeþné druhy kropidlákĤ. Jedovaté látky zĤstanou v tČle zvíĜat a odtud se s potravou mohou dostat do našeho tČla.

Proto bychom nemČli konzumovat potraviny, na kterých se objevila plíseĖ. StejnČ tak bychom hospodáĜská zvíĜata nemČli krmit plesnivým krmivem.

Paliþkovice nachová (obr. 87) je houba cizopasící pĜedevším na žitČ. Napadené obilky se zvČtší a ztmavnou – vzniklý útvar se nazývá námel. Nyní se tato houba pČstuje umČle pro výrobu 87 Paličkovice nachová lékĤ.

108

HOUBY Obrázek 89 znázorĖuje rostliny poškozené nČkterými dalšími vĜeckovýtrusnými houbami, jako jsou kadeĜavka broskvoĖová nebo hlízenka ovocná.

89 Další vřeckovýtrusné houby:

hlízenka ovocná

88 Ucháč obecný

Ve skupinČ vĜeckovýtrusých hub jsou i houby s velkými plodnicemi. Smrž obecný roste v dubnu a kvČtnu na výslunných stráních a na okrajích lesĤ. Na svČtlinách v borových lesích nejþastČji roste pĜíbuzný ucháþ obecný (obr. 88).

V zahradách se často používá na krytí záhonů proti plevelům drcená kůra. Pokud si ji koupíte na podzim přímo z pily, můžete být na jaře překvapeni růstem smrže kuželovitého (obr. 90).

kadeřavka broskvoňová

Kvasinky Kvasinky jsou jednobunČþné houby (obr. 91) þasto tvoĜící Ĝetízkovité útvary. PatĜí k saprofytickým i k parazitickým houbám. Vyskytují se v pĤdČ, na povrchu organismĤ i v tČlních dutinách živoþichĤ. Z volnČ žijících kvasinek þlovČk vypČstoval speciální kultury, které se využívají k rĤzným úþelĤm. Kvasinky se velmi rychle rozmnožují puþením.

V potravináĜském prĤmyslu se nejþastČji používá kvasinka pivní. V obchodech se kupují kvasinky v podobČ droždí. Používají se k pĜípravČ kynutého tČsta. Kvasinky pĜemČĖují cukr na alkohol (ethanol) a oxid uhliþitý, který zpĤsobuje kynutí tČsta.

Na þinnosti kvasinek je založena výroba piva a vína.

TČla kvasinek obsahují znaþné množství vitaminĤ skupiny B, cenných bílkovin a dalších látek.

Na zbytcích z potravináĜského prĤmyslu, které ještČ obsahují cukry, je možné pČstovat kvasnice pro krmení hospodáĜských zvíĜat. ÚKOL

Vyzkoušejte si doma přípravu těsta s použitím droždí.

Co kvasinky při tom potřebují, co jim škodí?

90 Smrž kuželovitý

buněčná stěna

jádro

SHRNUTÍ

Vřeckovýtrusné houby se rozmnožují výtrusy, které se vytvářejí ve zvláštních útvarech – vřeckách. Patří mezi ně významné a využívané houby – štětičkovec, paličkovice nachová a kvasinky. Většina druhů hub jsou paraziti nebo produkují jedovaté látky, které mohou znehodnotit potraviny nebo krmivo hospodářských zvířat.

Otázky a úkoly 1 Kdo byl objevitelem penicilinu?

2 Proþ nemáme dávat zvíĜatĤm plesnivé krmivo?

3 Jaký význam mají kvasinky?

4 Která parazitická houba se pČstuje? Jaký to má význam?

cytoplazma vakuoly nová rostoucí buňka

91 Kvasinky schéma

109

Přírodopis 7

Obdobné Ĝady uþebnic jsoujsou vydány propro všechny vyuþovací pĜedmČty na 2.

ZŠ.ZŠ.

Obdobné Ĝady uþebnic vydány všechny vyuþovací pĜedmČty nastupni 2. stupni

ZOOLOGIE A BOTANIKA

TatoTato publikace je druhou þástí þtyĜdílné ucelené Ĝady uþebnic pĜírodopisu propro 2. stupublikace je úvodní þástí þtyĜdílné ucelené Ĝady uþebnic pĜírodopisu 2. stupeĖpeĖ základních škol,škol, popĜípadČ propro nižší roþníky víceletých gymnázií.

Všechny uþebzákladních popĜípadČ nižší roþníky víceletých gymnázií.

Všechny uþebnicenice vycházejí se schvalovací doložkou MŠMT. vycházejí se schvalovací doložkou MŠMT. PĜíprava uþebnic a jejich zpracování se Ĝídilo osvČdþenou praxí školškol a také zámČry PĜíprava uþebnic a jejich zpracování se Ĝídilo osvČdþenou praxí a také zámČry Rámcového vzdČlávacího programu propro základní vzdČlávání.

ProPro snazší pĜípravu ŠVPŠVP Rámcového vzdČlávacího programu základní vzdČlávání. snazší pĜípravu uþebnice uvádČjí klíþové kompetence, k jejichž naplĖování smČĜují, a výstupy z práce uþebnice uvádČjí klíþové kompetence, k jejichž naplĖování smČĜují, a výstupy z práce s nimi. s nimi.

Celou Ĝadu uþebnic tvoĜí: Celou Ĝadu uþebnic tvoĜí: PěÍRODOPIS 6 pro ZŠ – zoologie a botanika PěÍRODOPIS 6 pro ZŠ – zoologie a botanika PěÍRODOPIS 7 pro ZŠ ZŠ – zoologie a botanika PěÍRODOPIS 7 pro – zoologie a botanika PěÍRODOPIS 8 pro ZŠ ZŠ – biologie þlovČka PěÍRODOPIS 8 pro – biologie þlovČka PěÍRODOPIS 9 pro ZŠ ZŠ – mineralogie, geologie, ekologie PěÍRODOPIS 9 pro – mineralogie, geologie, ekologie

978-80-7235-576-1 ISBNISBN 978-80-7235-574-7

5850 5836

UýEBNICE S TR ADICÍ

9

9 788072 34 57 5761 788072 3557