Vestnik 1947 12 31

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNIK (VOL.) XXXVI.

WEST, TEXAS,, ve stiedu, (WEDNESDAY). 31. PROSINCE (DECEMBER) 1947.

0 NOVE 110 ROKU -

ETOS VSTUPUJEME do Noveho roku gt'astnej gi radostnej gi, neb nage SPJST L daoneila AspegnY rok dobre prace a einnosti a s pinou chuti a s radostnou nadeji vstupuje do Noveho Roku 1948. oini tak s nemalYm zadostiudinenim u vedomi, to dobra, price byla dobfe vykonana.

Na den 1. eervence roku 1947 pfipadlo padesite qroei zalogeni nagi Jednoty a my pamitnk den tento, zlate jubileum SPJST, patfiene oslavili v Taylor ,Texas spoledne a nemai, poeet sbratfenYch fiat slavily yYznane vkroei ye svkch spolkovkch sinich. Oslava zlateho jubilea v sini kadu Praha v Taylor ,yyznela mohutne a zustane v myslich deseti lisle iieastnikfi trvale jako 2,e bude zlatym pismem zapsina do historie Jednoty co den paraitnk, nezapomenutelnY, kdy poeetne delegace temef ze v gech sbrattenYch MO spontanne vzPorninali zakladatelil na geho Bratrstva, vzdali poctu tficeti slavnosti pfitomnYm zakladatelfirn Jednoty, a spoleene slotili sla y -nkslibverotdiluna:schpkeduci.Pan-Lill-la oslava zlateho jubilea SPJST neu gla pozorn.osti texaske vefejnosti, nebot' anglicke noviny o ni psaly podrobne a po, pravde ocenily vyznam nejstargi Ceske bratrske organisace v Texasu, jet z nepatrnYch zadatku behem padesati let vzrostla na mohutnk spolek s poetem 22.000 elentl a majetkem pies pet miliontl dolarCt. Ano, nage Jednota mute v pine spokojenosti pohlednouti na praci v minulosti vykonanoir a na svfij rozvoj, jen byl dilem tech vgech vernkch bratti a sester, kteii ji nosili stale v srdci a pro ni take vytrvale pracovali.

Nage vYkazy o nove ziskanych elenech a mesiene vydavane zpravy finaneni jsou utegene lee i jednotlivi bratfi a sestry by si meli po'OM otazku: elm my jsme k tomu Uspechu pfispeli? Pracovali jsme na spoleenem dile v ticiu jako iikednici a Cinovnici? Zueastnili jsme se •adovYch schizi a pocInikti? Poohledli jsme se ve sve rodine a ve svem okoli, necial-li by se novY elan ziskat? Pfivedli jsme do Jednoty rnladet? Pomahali jsme radou, pHmluvou u syYch pfatel a znarnYch, svernu fadovemu organisatorovi, aby mohl ziskati Mely nove?

HfejivY poet svedomite vykonane povinnosti k Jednote a pineni slibu bude odmenou tern, kteti na vgechny tyto otazky budou moci odpovedeti k uspokojeni sveho svedomi. A takovk nevYslovne milt' pocit oeekava. i ty, lath uoini pevne pfedse yzeti, ge v tomto nastivajicim roce 1948, vykonaji vSechno v jeji prospech a dalgi rozmnogeni elenstva jejiho co bude v jejich silach.

Pfehligirne-li tedy einnost SPJST v roce tr.plynulem, anima tak s pocitem radosti a zadostitreineni. Jednota zdarne prospiva, a sill „jak na poctu elenstva, tak i finanene. Hlavni zisluha, o vgestrannk pokrok Jednoty patil elenilm nagi Hlavni Afadovny a na gim drab/1km pracovnikam, nebot' oni to jsou, ktefi den te due, rok po roce Jednotu buduji a jim pa-

tfi pine uznani a diky za jejich vernou utitednou a prikladnou spolupraci.

Nage SPJST progla behem svYch padesati let nekolika -valkami a hospodafskYmi krisemi a pketila tyto bez ujmy, protote jeji koteny jsou piing hluboko zapuSteny a kmen jeji na vzdor veku jest zdravY a piny tivotni mizy.

P.51.50NeifiitiBalinktolOaKr.

Neistarii bratrski podpiirni jednota v Texasu

Slovanska Podp. Jednota statu, Texasu pie je vkinu sveinu elenstvu

Zdravi, Stesti a Spokojenost v Novem Roce 1948 Take srdeene zve v gechny krajanky a krajany, aby vstoupili se svkmi ditkami do fad tete zasloutile, zdrave prosperujici Tednoty, jet priye dosahla za pet milionii dolara majetku a sdruiuje kolem 22.000 eland.

AIMBROMMUMMERVIP Lid nag —hlavne mladY na g lid — zaskava, ne jen vYhodne pojigteni na tivot, ale zaroveli i motnost a pfiletitost si ziskati kadu pfatel pro budouci syfrj divot, cot v mnohYch pHpadech ma. cenu nedozirnou. Mame jednotu, ktera, skyta na,gemu lidu nfilditost se odpoutati od cizich, ykdeleenYch poji gt'oven a sa,mostatne si fiditi rozsahlY obchod poji gt'ovani na divot v zajmu svem vlastnim. Ziskavejrne ji, bratfi a sestry, v Novem roce 1948 pfatele pfi katde pkile gitosti, ziskavejme ji dtveru. Ziskavejme sire rodiny, sve pfitele a zname za dlenY nagi Jednoty ktera, je spoleenYm, drutstevnim podnikem nas vgech.

Budujme stale a vytrvale na zakladech pravdy, poctivosti a bratrstvi, nebot' jinak bychom staveli na pisku. Budujme s laskou k Jednote a jejim zasadam, s laskou a pfesvedeenim, ze dobfe 'anima. A chrainne si svou Jednotu oproti ygern jejim Skfidcilm, at' z yenku Ci zevnitf. Vnitkni rozdily si vyrovnejme mezi sabou kdykoliv toho .potfeba bude kagat a zajem celkii vytadovati. Na venek v gak bud'me vgdy nerozbornou hradbou k ochrane spole enkch nagich BYva, obyeejetn prat v Novem roce v ge nejlepgi syYm znamYm, pfatelum, spolupracovnikum a spoluelentim. A divarne-li se na poeatek kateleho roku vaane, jak toho zaslouti, musime bYti ve ykrazech svYch pfani untimni. Co korriu pfejeme?

Olenum nagi Hlavni utadovny, aby pokrado-

vali ye svorne spolupraci, za nit vykizovaly se zalegitosti Jednoty v uplynule dobe hladce, sprayne a bez prtittahil, ve gkere jednini ye schtizich konano v duchu bratrskem a soulad v kancelati, nezbytnYch k vYslednemu vyfizovani stale mnotici se agendy, aby pokra..eoval.

Nagim fadovYm organisatortim zdar k jejich dalgi velmi duletite praci pit naboru novYch elenfr.. Aby si udrteli a mo gnoli jegte vice rozmnoaili fadu spokojenYch jedincii, jet ziskali do fad nagich a pokraeovali ve svem poslani, jednajice povtdy destne a dustojne. Aby jim v roce Novem dostalo se je gte yetgi napomoci z fad elenstva radou, napovedi o motnych prospektech, co g organisatorim velmi napomaha.

StarYm elenum pfejem radost ze tivota po vykonane praci, po UspeSich, po dill* at' diouho jegte mohou se divat na shon druhYch at' ppzoruji poradi a Yeti spolu s mladYmi v dalgi rust Jednoty.

Mladeti, stojici dnes na prahu givota, pfejeme hodne pevne yule a jasneho rozumu, jehot bude pof •ebovat at doroste a aby se tally hlasila mezi nas, ktefi vetime v hesla Podpora, Lidskost, Bratrstvi.

Delegatiim letogniho sjezdu SPJST pfejeme, aby se ku sve zodpovedne slutbe pfi bratrskem snemovani y e Fort Worth obrnili dobrou znalosti nagich stanov, detli pozorne nazory a navrhy v nagem Vestniku v dobe pfedsjezdove uvefejnene, aby tyto dfikladne promyslili, a znajice pfevladajici smY gleni elenstva o ruznkch otazkach cele Jednoty, byli pohotovi fegili je ve sjezdu k prospechu elenstva i celeho Bratrstva SPJST. Nagim dopisovateliim dekujeme za jejich na pomoc v roce uplynulem a pfejeme jim, aby jim byla zachovana chut' k dal gimu dopisovani a aby jejich tada v tomto roce se rozmnotila.

Necht' tedy navy rok da ka gclemu to, po 'dem nejvice touti a co mu bude nejvice zdravo a pottebno. Necht' jsou to pfedev gim hodnoty mravni. Dolary samy o sobe te gi jen tehdy, kdy jsou ovocem techto hodnot.

Pfejeme vg em a sami sobe, abychom v novena roce till ye znameni plodne a krasne z nia budeme mit v gichni radost a ugitek a ktero, bude slou git vgem. ) 4,

KALENDAR 31. prosince. Sylvestrovska zabava v shit fa,du Pokrok Dallas Cis. 84. v Dallas, Tex. 31. prosince. Vella Silvestrovska zabava s pulnocni scenou v sini fadu 8tefanik v Houston, Tex. Taneeni veselice as do rana.

31. prosince. Novoroe'ni zabava v sini fadu Svaz Oechoslovanir Cis. 92. ye Fort Worth, Tex. 31. prosince. Battle Dance v sini kadu Pokrok "Cis. 88. v Houston, Tex. 4.1edna. Spoleena svaeina Po sclitizi tadu 6e. teskl Prapor els. 24. v Temple, Tex.

Strang 2

ifTILEDN1 ORGAN SLOVANSICA PODPORUJ/01 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR FRANTA MOUUCA — EDITOR Vydavatele — Publishers C'ECHOSLOVAIC PUBLISHING COMPAN/ WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. Enbselption $1.50 a Year Emeny adres zasilaji se do Muni tjtadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veikere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tes adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

NOVOROtNi PitIPITEK. Zdar einum, ktere da rok novY, Bost protli jsme fizkosti, dost tiskem tifeno i co vedlo jenom ke zlosti.

Dnes nadej katclY kolem vidi a proto spojme srdce blit, kde dobra malo, Irk se sklidi, tam k blahu lidu zvednem eft!

Zdar lasce, ktera verne spoji, at' zdravo v ge, co churavi, kruh silnYch nikdo nerozdvoji, vge v sole roste ke zdravi, kde mraky honi se a titi, tam hlavy vzhfiru, k sobe ten silen, kdo nadejne vzhliti.

Z bed k radosti dnes zvednem tog!

Zdar boji, hrdinnost kde v skrani, to v tapas jdeme, v tuhY boj, kterY pravdu i gtesti chrani, kdyt zazni povel: Na strat se, stroj!

NaC chvet se, kdyti tu pino sily, mir srdcim kyne v slunnou fig, na strati jsme dne, jak jsme byli.

Zdar 'einfn! V fispech zvednem eft!

Jaroslav BorotinskY. ) • * • ( g t'astnY Nov* rok 1948 Vtem sestram a bratiim a Slovanske Podp. Jednote Statu Texasu zdar, pieji redakce a vydavatelstvo Vestniku.

S novou chuti a nadeji vstupujeme do Noviho roku a do nove radostne price pro svoji Jednotu. Otevira se nam nova era ufiteene price a marne tedy v g echny pfieiny se radovati, protoze vedomi poctive vykonaneho tikolu v roce uplynulem posililo nas pro novou praci.

Novy rok vola po nove praci! Nov' rok ma bYti uvitan vesele a lido tak skuteene eini jit v poslednich hodinach roku stareho, mnozi zasedaji k poharfun, v nicht rortehne se jiskra vesell a vy glehne aspori na chvili plamen doeas4e radosti. Ano, radosti jednak nad tim, ze v mote Oka not se rok start' a s nim zapada i smutek, tal a bolesti, jet' drasaly srdce lidska. A kdyt v posledni noci v roce odbiji hodina dvanacta, viten bYva novy rok hluene a to jiste veseleji, netli byl vyprovazen rok start Viten je rok novY radostne a vesele, nebot' byt' i pfinagel budoucnost zastfenou neproniknutelnou tougkou, piece upiraji se k nemu nadeje vtech, nebot' katdY se te ts i, ze bude rok ten lepti net' byl ten minulY. Jest to jakYsi souzvuk pfani vg ech, jak vysloven jest v jedne sta,roeeske pisni, jet zaeina slovy: "Tame se blahou nadeji, ze se vrati lep g i easy." Tak nejak vitali jsme peed dvanacti mesici rok 1947 a tak podobne budeme za dvanact mesicfr pohtbivati rok 1948, prave zapoeatY. Piece vtak zadatek roku novelly xna nas nutkati k YallS111

V2STITIS jsou zcela na miste v dobe pfelomu Okla. Mame einiti katclY svou vlastni bilanci, jako to einiva, katclY tadnY obchodnik a prozkoumati, zdali jsme pokrodili k cili vyteenemu, anebo 'SU jsme zpet, nabyli jsme Ci pozbyli jsme. Byl rok start' pro nas rokem ztrat nebo rokem zisku?

Nemusi to byt ani hmotnY neb finaneni zisk, ale mute to bYti take zabezpeeeni rodiny, zlepg eni tivotni existence a pomert majetkovYch. Jestli jsme se v roce minulem k cili napini nas to pocitem blahe spokojenosti. V pfipade opaanem, nutno zkournati kde jsme chybyli a snatme se to napravit a na pfitte chyb takov'ch se uvarovat, pokud je to totit v nati moinosti. Poeatek noveho roku bYva, dobou dobrYch pfedsevzeti a nov'ch resoluci. Vrcholem takoveho pfedsevzeti nebo resolute budiz rozhodnuti, ze se budeme snatiti vYkonavati sve poslani jak nejlepe dovedeme a to den ode dne vtcly lope, ze budme titi v dobre Nth se vtemi a ze napomocni budeme katie dobre snaze. Mejme dfiveru v sebe, ve svoji zdatnost i ve svoji schopnost ku provedeni nam tivotem ureenYch. Nute, v to dirvefe a v pevne nadeji v navrat lep gich east, vstupujme vesele do noveho roku!

Pieltrame prah noveho roku s upilmnym a pevnym piedseyzetim, ie v nastavajicim roce svorne a spoleene vtichni budeme pracovati pro dobro nagi SPJST a nateho naroda.

V poslednich letech popfavame sluchu pfedpovedim o zaniku eeskeho narodniho tivota Nikdo pry nedba, Cesky mluvit, navgtevy spolkovYch schtze ochabuji, eeska letni kola se neudrti, Ceske noviny rovnet a ochotnicka divadla pominou! Pfi torn si ale snad neuvedomime, ze tak nemluvi lido cizi — nYlart my sami!

Bud' toutime po pohodlnem tivote, anebo nemame dUveru samy v sebe. Obdivujeme se osadam jine narodnosti, jet po sto neb vice mku udrtuji stare tradice a svetu se jimi chlubi, ale sami bychom sve nejradeji hodne rychle poiff bill. Ovtem, ze takovYm teeem nevetime. Ne snad proto, ze jsme uzce spjati s eeskym novinakstvim a iadou praci, spadajicich do ramce "deskeho narodniho tivota". Vettina z nas by se prive tak dobke uplatnila v ryze americkem ovzduti — motna k vetgimu osobnimu prospechu. Zde se v gak jedna, o fichovu neeeho hlubgiho, pied eimt osobni zajmy ustupuji do pozadi. Jakmile !lady v budoucnosti zaeneme vtichni tahati za provaz umiraelcu a nebude tu nikoho, kdo by nas zastavil, pak se zaroveri musime graffiti s my glenkou, ze se nam ut nikdy nepodat ztracene pfivesti zpet, k tivotu. 0mlouvame se tim, ze nam stall vlastenecky zaloteni prtkopnici odchazi. To je pravda — ale cot tu nejsme my, abychom do jejich fad vstoupili? neni zajem? Kdo je tedy zodpoveden za to, ze zajem nebyl pfenesen na mlad gi generaci? Jenom zase my sami. Ne, neni tfeba odzvaneti eeskemu narodnimu a spoleeenskemu tivotu i kdyt tfeba nebude v takovem rozsahu jako pied lety, anebo se obeas odchYli od vodni tradice. Musime vtak zameniti slova za Ciny. My, kdo se od eeskeho myglenkoveho vjrvoje uz sotva odch'1ime, mffteme vynalotiti svoji praci k tomu, aby mladti generate — i kdyt tieba Ceskou fee neovlada, bfla aspon obeznainena s na gi kulturou, umenim, historii a hudbou a k tomu cili potfebujeme dobrYch, zajimavYch knih, pfednag ek a osobnich styka s mladeti. Musime pracovat k tomu, aby Sokol a eeska letni gkola zfistaly nadale ba:s'tami Ceskeho narodniho ducha, kde by se deti dne gni i pH'Stich generaci vychovavaly telesne i du gevne v dobre obeany americke na g i vlasti, ale pti tom podrtely sobe hrdost nad svym ptvodem. Musime si vatit Ceske knihy a rortifovat ji v gude i eeskeho tisku, kterY jest a bude at do konce nagim mluveim a pomocnikem v katclem nagem poeinani. NovY rok 1948 vola po nove praci!

Odpouttejme a bude nam odputteno! Vidyt' nejsme nikdo z nas z rite andelft a kaidY neseme nejakou vinu. Podporujeme se navzajem, jak tida, na g e sbratieni, nezavid'me fispechy jinym, chrarime se nevrativosti a tarlivosti, potlaeujme jeg itnost a sobectvi a dobie nam pak bude v tom novena race,

Ve stfedu, dne 31. prosince 1947.

Ve 'Jake s Nemeckem se spoluprace spojenctt zrodila, upevnila a zvitezila, na poratenam mecku spoluprace spojencu ztroskotava. sledky porad, k niniz se setli "veld etyfi" do LondYna, skoneily — bezvYsledne a bez dohody o hospodafsko-politicke struktufe porateneho Nemecka nelze si dolt spolupraci spojencil • pfedstavit. Prave proto je dohoda tak nesnad-, • Nagemu sekretail statu Marshallovi a jeho pomocnikum se zda, ze zbidakele evropske ho-.. spodafstvi vytaduje pfedev gim nejvetti vykon nerneckeho prinnyslu; Britove v torn s nimi souhlasi za pfedpokladu, ze se znarodnenim tohoto prilmyslu ulomi ostki nebezpeei nemecke expanse; Rusove tadaji, zajiste dobrYm pritvem, aby nemecky prilmysl pracoval nejprve pro ty, jet zabijel a rdousil, a Francouzi uplatnuji spravedlivY zajem velenit do sttedisk nemeckeho diiletteho prOmyslu tolik mezinarodnich kontrol, kolik jen se jich dfi vytvotit. Ptedstavuje tedy problem Nemecka zalettost svrchovane spletitou i svizelnoa Pfes to vtak by se dal 'resit a vtem narokum by bylo mono do jiste miry vyhovet po troge smlouvani a frprav — kdyby prive glo jen o samotne Nemecko. Av gak Nemecko je tak ei onak spojeno s dalgimi zjevy, ktere se v mezinarodni politice nejnoveji vyskytly, vesmes nikoli pro uleheeni situate. "Veld etyfi" se pied osmi mesici rozchazeli v Moskve s nyerou, ae eas bude pracovat pro dohodu a te se ✓ LondYne setkaji v ovzdugi smitlivejtim. Mezitim vtak pfigel Marshall& plan a v odpoved' na nej Kominforma, oboji jako einitele, jimit se vyhlidky na spolupraci podstatne zhorgily.

Net nikdo se nesmi a nikdo se take nechce vzdat nadeje, protote i kdyt se zahranieni nistfi roze gli bez dohody, neznamena to ureitY rozchod spojenct Snad se najde nejaka stfedni testa, ktera, by pfinesla zaeatek adobe untimnejti spoluprace mezi spojenci, ktera vedla, k spoleenemu viterstvi.

Boj proti nemocem je jen tehdy freinnY, je-li nemocem Celeno mezinarodne. Lekafska. Oda raze cestu k mezinarodni spolupraci uz velmi dlouho. V polovici minuleho stoleti byly konan.y mezinarodni zdravotnicke porady a v roce 1907 do glo dokonce ke zfizeni Mezinarodniho Utadu vefejneho zdravotnictvi. Po prvni svetove valce fe gila zdravotnicke problemy sekce Spoleenosti narodu a nyni jsou tyto problemy sveteny Svetove zdravotnicke organisaci, ktera byla ustanovena, v lete minuleho roku v New Yorku. Jako katcle lidske dilo ma i ona nedostatky a hlavni jeji vada spoeiva v torn, ze nesjednocuje opine vegkere zdravotnicke snahy a ze i po jejim zfizeni jsou jette zdravotnicke vet rortfitteny. Velika zavada je ptedevtim v torn, ze se nezahrnuje pi'de o zdravi v celem jejim rozsahu, ze si organisace vgima site zdravi lidi, avgak neuveciomuje si, ze zdravi lidi je neoddelitelne od zdravi zvitat a rostlin a peel o tyto ponechava i nadale Mezinarodnimu irtadu pro winedelstvi v l eme. Aby vyhovovala dohoda, o svetove zdravotnicke organisaci pine vefejnYm zajmfim, mela by vychazet ze spojitosti tivota organickych bytosti, ze skuteenosti, ze jeden je tivot a to.proto take muse bYt jen jeclna jeho ochrana. Ani pre sestavovani Charty SpojenYch narodu, nebyl vYznam zdravi, ktere je tarn jinak vYslovne oznaeeno jako nutne pro gtesti, harmonicke vztahy a bezpeenost naro• prakticky naletite uplatnen. Starost o zdravi byla podtizena Hospodeiske a socialni rade, cot nebylo jiste te geni vhodne, nebot' zdravi, jakotto nejdratt poklad lidskY, je jiste hodnota vgem jinym nactfazena a zdravotni zajmy jsou zajiste blit gi, net zajmy hospodatske. rgechny zavady a nedostatky lze vgak napravit. Ve statutu Svetove zdravotnke organisace je tato motnost obsatena v elanku 73, kapitola XVII. Telesne i du gevne zdravY 'toy& bude zdraveTti i politicky a tak od Svetove zdravotnicke organisace milteme °dekavat dvoji: zdravej gi lidi a vlidnej gi mezimarodni prostfecli.

Ve stiedu, dne 31. prosince 1947.

Nemecko vyhriva. Krome bSrvaleho sekretate vnitra Harolda Ickese, jen nazval americkou zahranidni politiku dolarovYm imperialismem, odsCoildil zahranieni politiku nakho odboru statu J. S. Martin, dtivejk Sef iitadovny pro odkartelisovani Nemecka pti americke vojenske vlade. Martin ve svem elanku, v nem2 shrnul sve zkuknosti v Nemecku, mimo jive napsal: "Opet jednou v 2ivote Nemecko je na ceste k obraceni vojenske poratky na hospodatske viterstvi. Po dva a pill roku byl jsem v Nemecku a pozoroval jsem, jak se to deje. Ve vetSine toho easu jserd byl jednim z btednikii, shromaldenYch kolem generala Lucius D. Claye. A jak videl, po druhe ve dvaceti pet letech, Americana venovali sta milionii dolarri k dokazani nemeckemu lidu, ze zloein se vyplaci.

Spoj. staty ripine obratily svoji smernici vridi Nemecku, o 180 stuptiri a to je prave to, co u2 od vzdani se nemeeti finandnici, prrimyslnici a politicko-militaristi sobe piali, abychom to utednim vysvetlenim tett) na g zmeny o Nemecku byl rozhlas 16. srpna 1947, od podsekretd-e pro cizi zalektosti, Thorpa, 2e diem Spoj. state je zavedeni dalekosahleho prograna pomoc Nemecku, a to ze je proste jen ku uzavteni mezery mezi opozdenouobrodouNemecka a rychlejai obrodou v jinYch zapadnich zemich ktere byly okupovany Nemeckem a vylupovany po pet let! A my jsme svolili, na pt'ani velkoobchodnich skupin, aby mohly obChodovat s Nemeckem, aby hospodatska, mot Nemecka byla opet sousttedena v rukach velkYch nemeckYch prilmyslnikri. To jsou ty same ruce, ktere dvakrat v jedne generaci vybudovaly Nemecko na hrozbu sveta. Abychom pochopili, jak to ilk podalo, musime se vratit do roku 1945, kdy2 jsme se zaptisahali, v tedicty vladnich fitednikri a v redakenich elancich v cele zemi, neopakovat ty chyby ,po para2ce Nemecka v roce 1918. My jsme si v roce 1945 tikali, to to potrva nejmene 25 let net but'e mono ptijmouti Nemecko mezi narody bez kontrol a dohledu. Tato opatteni proti Nemecku byla vloftena do postupimske dohody. Ale Nemci hned zacali zase s propagandou a podkopavali tu dohodu. A sotva uschl inkoust na to dohode z Postupimi, nag experti dokazovali, 2e to smlouva je neproveditelna.

Martin pak jmenoval ty Ameridany, ktetf se postavili na stranu silneho Nemecka, a byli proti odkartelisovani nemeckeho priunyslu — Hoover byl celou dui pro vybudovani silneho Nemecka. Martin a Ickes ale nejsou jen ti dva jedini, kteti pik o zahranient pronemecke politice sekretate Marshalla pravdu. Francouzi jsou rortrpeeni na tuto pronemeckou politiku, net' nag politikati mysli, kdy2 ‘jim dame nekolik set milionu dolarri, 2e se vridi nam hned obrati.

Pfiloime ruku k stale agitaci v gichni, ani stargich Mena nevyjimaje. V gechny ty jejich vdane dcery, synove, zet'ove, vnotteata, mela by patliti k nagi velke ratline. Mame-li pro dospele vjrhodne pojistky, pro deli mame pojistky piimo bajeene. Pojigteni v na:s1 Jednote zarueuje- naprostou jistotu, nebot' spoeiva na pevi4ch zakladech.

Letadlem na velryby. Od roku 1928 pracuje v Tichem oceanu, na sever od Kamdatky, ruska velrybakska, flotila, vybavena, letectvem, na prrizkumnou slukau, za.metenou k vyhledavani velkYch shromatdi g/ mokske zvete a k pozorovani ledovYch pomert v moil. Lovy gronskeho tulene se zadinaji v Barentsove moti jii v rinoru, kdyt samice vrhaji mlad'ata a jsou velmi podobne kruhovYm honrim na zajice. Zverobijci z ledoborcri a z motorovYch elunri vystupuji na ledova pole a na ledove kry; na kterYch byla zjiStena shromaiditte z-vete, a se vSech stran obklopuji tuleni rodiny, le2ici na lede, aby odrizli matkam motnost imiku do vody. Matky jsou sttileny z puSek a mlad'ata pak zabijena harpunami. V bteznu se zaeind druhe sousttedeni tuleriri, linajicich same-CI a jalovYch samic. Privodne rozptylena. le2eni tuleriri soustted'uji se do nekolik velkYch nebo dokonce v obrovske le2eni, v nem2 je pak shromaideno 20,000 a.2 30,000

Strana •

VeSTNt IC vice tulefiu. Takova shromaideni tulefnl bSrvaji diem statnich lovcri moiske zvete. V ruskYch vodach Dalneho Wchodu se vyskytuje nekolik druhil velryb rrizne delky, od 30 do 54 stop. Sttedni vaha velryby je ptiblitne 40 at 50 tun. Nejvetalm filovkem ruske velrybatske flotily v poslednich letech byla veiryba, pies 100 tun. Letos bylo uloveno 380 velryb.

Lov velryb je vYnosnY. Z jedne velryby vYtetek tranu (tuku) eini od 6 do 10 tun, a at jednu tunu kostice. Z masa velryby, ktere ma o nee° hrubai vlakno net hovezi maso, vyrabeji se masove konservy s omaekou, a take se soli a naklada, do sudii. Na lodnim stotaru velrybafske lodi je vysoko umisten pozorovatel.

Zku a. enY velrybaf za jasneho poCasi na dalku zjisti pfitomnost velryby v moii podle vYstkiku vody z veirybich nozder. Podle vfaky vysttikovane vody, ktera dosahuje 24 at 36 stop, pozna,vaji, o jaky druh velryby beti. Velryba, spravneji kytovec, nemrite dlouho byt pod voclou bez vzduchu, a to ne vice jak 10-20 minut, v krajnosti nanejvfa 40-50 minut. Odrrida velryby vorvari neboli kagalot je velmi pronasledovana v gemi velrybati pro vzacnou a cennou ambru, ktera se nachazi v moonvein mechYti vorvane v kusech t yrde, velmi Yonne hmoty, ye vaze od 12 do 20 liber. Je to nejjemnejk balzam a vrine, ktery zna svet z dob starych ftimanii a ken. Vedle lovu motske zvete statnimi trusty je provozovan lov lednich medvedri a ve velkem rybolovu v Usti sibitskYch tek, na Kameatce a na pobte2i Beringova moire a Ticheho oceanu. Hlavnim lovkem jsou tu cenne druhy ryb lososovitYch, motati krabi, pteva2ne k beelrim vYvoznim.

Rani blovek trustu Sevmorputi cini rodne hodne pies dva miliony liber ruznYch ryb.

Mladi elenove mohou agitovati snai, nei elenove stall. Je zde mladi, schopnost vit giho pohybu a rozsa,h1S, styk se znamSrmi. Vykona,71i nage mladgi elenstvo nyni to, co vykonalo pro Jednotu nage stare elenstvo, kdyi bylo madgi, pak nulieme se divati do budoucnosti s nadejemi.

Hitler chtel znieit eechoslovaky ui r. 1936.

Francouzskk velvyslanec v Berline Andre Francois-Poncet vydal knihu vzpominek, jet je dokumentem pro historika neobydejne zajimavYm a ktera, etenate jednak uvede do nacisticke spoleenosti, jednak seznami verojatne s ilusemi diplomacie britske i francouzske v to dobe. Mezi eetnYmi portray nacistri nalezneme take podobiznu Hjalmara Schachta, ktereho Poncet charakterisuje jako cynika, fanfarona odvahy. Pies vAechny oddane slutby nacismu zachoval si jasnou mysl, kdyt v roce 1936 vytutil drisledky, ke kterYm politika Hitlerova speje. Poncet vypravuje, jak koncem srpna 1936, kdyt se Schacht chystal do Patite, aby oplatil navatevu guverneru Banky Francie, navkivil francouzskeho velvyslance. Prohlasil, ze "ma dojem, ze Hitlerovo mySleni orientuje se v nebezpednern smeru.

Fuehrer pry je posedlY otazkou deskoslovenskou, kterou podle potieby chce tekt nasilim.

Bylo by pottebi odvratiti ho od toho za katdou cenu, aby se ptede glo krvave obecne valce v Evrope." Schach se domnival, ze by stadia stoditi zajem Hitlerriv na kolonie Jednalo by se, podle Schachta, postoupit Nemecku rizemi ye sttedni Africe, ktere by bez ujmy svrchovanosti Anglie, Francie a Betgie bylo vykotist'ovano nemeckou spolednosti. Proto 26:Jai Ponceta, aby zprosttedkoval schrizku s Blumem.

Vskutku 28. srpna se gel se Schacht s Leonem Blumem a Blum plan Schachtriv neodmitl.

Cenou byl zavazek Hitlerav zaehovat v Evrope status quo a tak zachranit mir. AnglickY odpor vSak pry plan zmatil v zarodku. Dnes Ize se domnivat privem, 2e takovY drobeeek by sotva zachranil Ailenstvi z roku 1939, ale je drilekte svedectvi Schachtovo, 2e Hitler ji2 roku 1936 zamYalel poukti proti teskoslovensku nasili. Pozdej g vYvoj Hitlerovy politiky mluvi pro pravdivost Schachtova svedectvi.

§testi a spokojenost iivotni musime hledati jenom v sobe a je pravdou, ie bude nam jich nameteno jenom tolik, co sami jich davit° svy'm nejmilej gim v rodine, svSrm bliinim, svS'm brattim a sestram v adu a Jednote.

Nage navgtevy. V ritery pied svatky dojel do West na navStevu ku s yYm ptateltun dr. Karel Gam, dodasny profesor na universite v Georgetown, Tex. — Na Vanoce odjeli donna man2ele Raym. Urbanovki z Fayetteville, Tex. Nag hlavni fieetni jako jeho mila man2elka jsou jak znamo z West; bratr Urbanovsky ma tu otce, sestry a bratry a pi. Urbanovska zase matku a nektere ze sourozencii. Je sarnortejme, 2e pti vetSim podtu pribuzenstva na yStevnici jsou behem pobytu ye svem rodiSti stale v permanenci a je omluvitelno, jestli v kratke dobe dvou dni nemohou ku vkm se dostaviti a byt' na chvili pobesedovat. K nam na chvilku man2ele UrbanovSti doki a teklo nas velice. — Domii na Vanoce dojely deti: man2ele Alfred Nemeekovi s devuSkou Diane z Corpus Christi a Karel 2aludkovi s jejich Rritenkou z Ennis. V sobotu Nemedkovi, dcera EliSka a manielka zajeli dd Ennis ke K. 2aludkovS7m, k nim2 odpoledne dojeli Oldtich Mouekovi s malou Petrutkou a sedm tYdnii starou holaiekou Doris.

Jedno americke pilslovi, drsne ponekud, ale velmi vystiine, pravi, ie testa do pekla je dliidelta dobrSrmi timysly. Tim ma, 13S7ti naznaeeno, ie mnozi lide mail dobre timysly, ale schazi jim pevna yule, aby je take provedli.

RADA BY SE DOVEDELA 0 AMERICKYCH H.RDINECH. Z Austinu se sdeluje, to tam leteckou pdatou ptiletel z FrYdlantu nad Ostravici dr. Miekovi dopis, jej2 pro jeho zajimavost a drilaitost uvetejriujeme doslovne; zni: "Va2enY pane profesore, pkijmete, prosim, ode mne untimne ptani radostnYch svatkii vandonich a po2ehnaneho Noveho roku. Vzpominam, 2e prave pied rokern jste zde byl mezi nami a zasel s yYmi slovy do naSich srdci viru v eiste a nesobecke lidstvi a neziatnou lasku k bli2nimu, jak ji uskuteeriujete Vy ye svem okoli, ye sve nova a krasne vlasti, kde jste tatiekem s yYm studentrim. Ke2 Panbrih dlouho jeSte 2ehno. Va g praci. Snad Vas zde u nas ledacos zklamalo, ale vSichni Tide nejsou stejni. My zde s hlubokou vdednosti vzpominame na sttibrne mraky letadel, ktera nam pomahala vratit se opet z otroctvi k lidske dristojnosti. Nikdy nezapomeneme tech, kteti zde pro nas sve 2ivoty. Byli jsme oditYmi svedky toho, kdy2 po boji nad OstraYou zasa2ene letadlo vracelo se zpet a z neho se snesli hrdinove do nakho kraje, kde nateii umirali v namei nakch lidi a ti 2ivi byli odvezeni Nernci. Pochovali je v nod za vojenske asistence a piece rano byly jejich rovy pine kvetb. Na louku pied drim me ptitelkyne se snesli dva letci. Jeden byl americkY dristojnik a jeho jrneno znelo Alfred Novak, druh poddristojnik, jeho jmeno nezname. Zajimalo by nas zvedet jejich dalg osudy. JinY te2ce posttelenY letec snesl se blizko pole, kde pracovali naSi Mluvili s nimi jeSte a pak jako dite stuleny v naruei jednoho z nich vydechl svoji duJsou to silna pouta, ktera nas viii k Va g noye vlasti, pouta hluboke ricty a vdednosti k jejich hrdinrim a k laskavYm srdcim jejich lidi.

Jiste tam u Vas tiji maminky a 2eny tech, kteti zristali zde v nakch horach, snad tou2i zvedet vic o nich a videt mista, ktera, se jim stala osudem. Rada bych jim pomohla a sdelila zpravy bliZSI a zaslala fotografie mista, kde protvali posledni sve chvile. Byla by to nepatrna splatka za jejich °bet', kterou mute dat vdeene a nezapominajici srdce Ceske studentky. — Bud'te zdrav, drahY pane profesore, a vzpomerite Casem na studenty to Skoly, kde jste i Vy prokval svoje mladi. Snad bude mit natery z nas to Stesti, 2e Vam bude moci stisknouti pravici ye Vakm domove. — Zdravim Vas uptimne Vak Vera Chodurova, studujici VI. A Realneho gymnasia, ye FrYdku-Mistku."

Strata

4

Oddil Dopisovatels14 DOPIS SPOLU2AKA V LETECH DEVADESATtCH. Bratr Lud Vanduch v Penelope, Tex. zaslal nam k uvetejneni dopis ad spolutaka, ktery bude jiste s velkym zajmern eten vgemi rodaky z krasneho Vala gska. Bratru Vanduch9vi za laskavost dekujeme a dopis zni: Na Vsetine, CSR., 12. kvetna 1947.

Mily Ludviku, nezapomenutelny kamarade!

Velmi mile mne ptekvapil Tvilj nedavny dopis. Pote gi to vtdycky, kdy si nekdo znamY znenadani vzpomene, a kdy si tak najednou vzpomene at v Americe dobry druh z mladi, kterY pted 44 lety zmizel z dohledu, to to teal dvojnasob. Dekuji Ti za peknou chvilku, ztravenou nad Tvymi tadky. Nemysli, jsi vymizel z pameti. Vzpomnel jsem• v tivote Cast° na ptatele z detstvi, mam z to doby nekolik fotografii, na nicht jsi Ty, a east° jsem se na ne dlouho dival. Vedel jsem, ze jsi jako hoch ode gel do Ameriky. A ted', kdy ut pomalu dodelavame gedesatku, ptestava elm& jaksi hledet do daleka pied sebe a bezdeene se vduchu vraci do minulosti. Inu, starnem, nae si to zapirat! Nevetim ye sny, ale nekolik dni pted tim, net ptigel Tvilj dopis, se mne o Tobe zdalo, zas takove detske sneni.

Po prvni svetove valce jsem dostal knihu Vofty Benege: Vojaci za.pomenute fronty. Zna g ji take jiste, je tam jeho cela trpka, pout' po Americe z to doby, misty hotke odstavce psane ptimo krvi. Jsou tam i ony verge, ktere jsi mne napsal v dopise. Na jednorn misty tam vzpomina, na texaske farmate a mezi nimi je uveden i Vanduch! Od prvniho pfeeteni jsem byl fist, ze jsi to Ty. V race 1928 jsem se s Vojtou Benegem setkal na Vsetine a ptal jsem se ho na Tebe.

Podle popisu jsem poznal, te jsem tu gil spravne.

Chystal jsem se Ti napsat, ale v torn shonu jsem na to potom pozapornnel. Mame si toho tedy nyni povedet vic. To2 zaenu od Adama: Absolvoval jsem ueitelsky iistav v Krometiti a kantotil pak na Hane. Rychle jsem udelal v gecky zkougky a v roce 1912 jsem se stal odborriYm uditelem na mat'anske gkole. Byl to velky uspech, finanene tehdy znamenal velmi mnoho, dlouho jsem se vgak z neho netegil. Ptigla prvni svetove. valka a musel jsem narukovat hned pti mobilisaci. Skoro pet rokil jsem se potloukal po riiznYch boji gtich v Rusku, Rumunsku, v Italii, 28 mesicil jsem pobyl ptimo ve fronte, byla to tetka Skala tivota. Prodelaval jsem valku jako zalotni dustojnik. Hned od poeatku jsem byl oznaden jako politicky nespolehlivY, ptelotili mne k mad'arskemu pluku, pak zase mezi same Wince a dobte mne hlidali. No, obstal jsem v gude Cestne jako tech, ve velmi svizelnYch situacich. A kdy se potom Rakousko rozsypalo, byl jsem ihned ptevzat jako kapitan do nove eeskoslovenske armady. Byl jsem na valiach: zastat vojakein ci vratit se ke kantotine? Budovali jsme od zakladil republiku a bylo v gude tteba odpovednYch lidi — a bylo mnoho valkou poktivenYch charakteril. Vratil jsem se ke kantokine, kam mne srdce piece jenom tahlo. Roku 1920 jsem byl ustanoven na krasne nove gkole na Vsetine. Otenil jsem se (na Haile) a dal jsem se s vyhrnutYmi rukavy do kulturni prate na alagsku. V r. 1928 jsem se stal teditelem divZi megt'anky na, Vsetine. Hodne jsem katdY rok cestoval, sjezdil jsem skoro celou Evropu.

V roce 1934 jsem" gel budovat novou okrskovou (irjezdni) megt'anku do krasneho valagskeho kraje, do Hog t'alkove — tam mne zastihia nemecka okupace. To, co bylo potom, je nejtemnej gi doba v mem tivote. Musel jsem hned do pence. Surove domovni prohlidky, destapo mne hlidalo na katclem kroku. ZemskY fitad mne pted nimi chranil ptidelenim do nutne archivni slutby. Tak jsme tu protiivali lest let Utisku a poniteni, o nemt si Vy v dalce nedovedete udinit pfedstavy. Sest let uratek a ponitoviani, iivota se zaVatInd pestrui v kapsaeh

vitaltits

Ve stiedu, dne M. proslnce 1947.

a stisknutYmi zuby, s cams, sklopenfma a s

pochopite. Nynejii a pti g ti generate Nerneii

jedinou modlitbou: vycIrtet, nedat se vyprovokovat, nedat se chytit. Denne byla zatYlani, popravy kamaradri, tilo se jen od hodiriy k hociine, nesnesitelna yalka newtV Hogt'alkove bylo jedno z podzemnich odbojoyych sttedisek, nebylo mono zlistat mimo. Usadil se tam odclil Gestapa a cela setnina SSmannil a zadala partyzanska yalka. Byl jsem zateen s celou rodinou, 28. ledna 1945 zataden i s mantelkou do skupiny, ktera mela bYt posttilena jako vYstraha odbojn.e Udine.

A zase ptigel rozkaz z vy ggiho velitelstvi Gestapa: propustit celou skupinu (50 obdanii).

Hrali si s nami bezrnocnYmi jako koeka s mygi.

Podatkem kvetna 1945 se pies nas ptehnala fronta. Kdyt se blitila Ruda armada, yyptikla 4. kvetna na Vsetine revoluce a nOuileni boje s Nemci. A odpoledne vyrazilo z lesii kol Vsetina osvobozujici vojsko. Nebyli to Rusove, jak se odelcavalo, ale deskoslovenske, armada v SSSR. Co potom nasledovalo ye vsetinskYch ulicich, to se neda vypsat. Lide, kdy uvideli v ulicich eeskoslovenske vojaky, yybihali uprostted sttelby z dome a ptimo gileli. Ten pocit, kdy jsme Po dlouhe dobe zase po prve svobodne vydechli ze zmueenYch hrudi, nelze yylieit.

A hned jsme se dali zase do budovatelske prate. Byla 3/ glide po Nemeich spoirgt', nezmerna, bida, vypleneny a otebraden.y kraj, nebylo nieeho, stali jsme nad v gim s holYma rukama.

Ale bylo pino nadgeni a dobre yule. To ut jiste vic z novin. Na podzim 1945, kdyt .nejhorgi potite byly ntekonany, prihlasil jsem se zase do gkolni slutby a jsem v ni dosud. Tak to by bylo vge, cos chtel o nine vedet.

Ptag se na osudy nagich davnYch spolutaku.

Mnoho o nich nevirn. Pokud sem zjistil, Vaculin je fidetnim mlekarny kdesi na Haze, PtaginskY je stavitelem na Vsetine, Vidimsky ma tielezatskY velkoobchod v Praze, Metzenauer je tajemnikem okres. Utadu v Mistku, o Palackem jsem vribec nic nenagel, Jan Valchat sedlaei ye Lhote. Ostatni: Zbranek, Kraus, Synek, Ondra jsou mrtvi, Brume' Pilcik padl v minule valce, Jos. Valchat byl zabit Gestapem. To je vge, co vim.

Tondo, OernockSi je rolnikem na Vsetine, Karel Goldfus domovnikem v radnici. Z nich se. obeas setkam s PtaginskYm a Valchatem,, dam jim ptedist Tyrij dopis.

Z nagich byvalYch ueitelti netije ovum jit tadnY. Bujak se obesil, Ocasek zemtel na ailnici, ranila ho mrtvice cestou do gkoly. Prave si vzpominam, ze jeden z nich piece jegte tije, Jaroslav 81r, tije na pensi v Mezifidi a je je gte docela Vsetin sam bys nyni ani nepoznai. Zmenil se velmi, vzrostl a dostal vzhled vetgiho mesta. V roce 1944 mel 22 tisic obyvatel, za na gich mladYch let pouze 7 tisic. Nyni po valce podet obyvatel trochu poklesl, jedna se v gak o ptipojeni obci Jasenky a Rok3rtnice ke Vsetinu, ant zase vzroste. Ma tadu tovaren a mnoho gkol, gymnasium, prumyslovky, obchodni gkoly, hospodatske gkoly, ruzne Utady, teleznici na tti strany, autobuso ya spojeni vgemi ornery. Ptikladom Ti par obrazkO, aby sis ucinii aspori nejakou ptedstayu, jak to nyni u nas vypada.

A ted' aspori neco o tech politickYch pomerech u nas. To, jak se o nas v cizine, hlavne v Americe pile, neni spra yne a mnoho z toho je vribec nepravdive. Cizina nam zazliva, ze jsme vystehovali Nemec od nas proti jejich vuli. Vet, hochu, ze to byla pro nas operace smrtelne , vatna a nutria Nernecka mensina u nas byla hned po pryni valce tetezem neptetr ititYch starosti.

Meli vic pray, net jim pattilo, niece jejich rozpinavost a nenasytnost v ohledu politickem, hospodetskena, socialnim, nerodnostnim a kulturnim neznala mezi. Vojensky pak' o byl vylotelly neptltel v tYlu. To bylo hned za prvni republiky. Za okupace se nam potom Nemci objevili v prave podobe a ukazali, co dovedou. Netajili se tim, ze cely nas narod musi.byt ponemeen nebo vyhuben beze zbytku a mile osidlena jen Wind. Jak nes glapali a dusili, ;lady i ten nejubotejti Nemdik, jak nam bylo, kdy se u nas zaeali ihned nalizovat surove a bezobledne

de jegte stale nebezpeeinl pro cely svet, protote jejich chorobni vidina, ze jsou narodem pan0. ureenYch k vlade nad svetem, se z nich tetko vytlude. Hruzovlada, kterou u nas rozpoutali, byla draze zaplacenou zku genosti za nage snahy o rozumne spolutiti. To co spravedlive postihlo Nemce u nas, neni ani stinem proti tomu, co s nami hodlali udinit a co ut zadali skutedne provadet.

na trvalo, na v41ty, to Vy taw motai ani Re-

Dale •nes vinite, ze jsme jen jakYmsi ptiveskem a hraelcou Ruska. Neni to, hochu, pravda.

Masaryktv duch u nas tije a bude tit dal, i kdy pomery u nas jsou leckde je gte v revoluenim kva-su. At se pomery ustali, bude na ge republika zase poctivou republikou Masarykovou. Ze si Ruske, vatime jako svych osvoboditelO, nesmi nam mit nikdo za zle. Zapadni armady zilstaly na nagich hranicich v dubnu 1945 nedinne stet, i kdyt si Nernci u nas podinali ptimo zbesile. Kdo ptispechal na pomoc a kdo se za nas nejvice bil, byli Rusove. Nemci i porateni zustali nam dale neptitelem na naaich hranicich a netaji se tim, ze se k nam brzy zase vrati a ze se stra gne pomsti. Jediny poled na mapu stadi, abychom poznali, na koho se mriteme v budoucnu jedine spolehnout, o koho se optit. Zapad to nebude, opakovala by se-2ase jen zoufala situace, jak jsme ji protivali v r. 1938-39. po Mnichove. Co to je bYt ustaviene ye sttehu proti eihajicimu neUprosnemu n.eptiteli, to Vy tam na texaskych bezpednYch planich steti pocitite!

Je pray dou, ze vnittni pomery mezi politickYrni stranami nejsou u nas zdra ye, ze se tu vele neviditelnY zapas o moc a ovladnuti. Ale tadna, ze etyt stran natl. Narodni fronty (komuniste, socialni demokrate, narodni socialiste a lidovci) nemaji za sebou yetginu naroda a nebudou ji asi nikdy mit. Diktatura jedne strany, nebude u nas del gi dobu moina, is kdy se tu a tam , nektera o to pokusi. as vykona, i zde svoji sprivnou korekturu. Neni pravdou, ze u nas vladne vlastne Rusko. Ruske vojsko od nas odeglo jit v listopadu 1945 a do nagich pomerri vfibec nezasahuje. Je tu naprosta svoboda tisku, 'lady to at Akocli, je tu demokracie. Je tu v gak thud' stet jako po vyhoteni, nedostatek ygeho, tivotni riroveri proti Vain nizka, a to lid hodne znervosriuje. Zahranieni kapitalismus nam zazlive, znarodneni prrimyslu, bank, velkostatkii. Je to odvainy pokus a teprve budoucnost ukate, jak se osveddi. Katcla revoluce dela chyby, take u nas ptigli k moci nevhodni lide. To jsou vgak (Woke nemoci, bez kterYch vYvoj neni.

A jegte jedne Yea jsme si vedomi. Ze stab'stiky je ztejme, ze budoucnost Evropy naleti Slovanum, kteti tu teprve ptichazeji na, jeviAte dejin. Za padesat let budou anglosaske a germanske rasy poeetne daleko za Slovany. A toho se Zapad obava, obey& se sjednoceni slovanskYch narochi, aby snad jimi Rusko neuplatnovalo ptilig svrij vliv. Odtud take prameni nevrativost Zapa,du proti Vychodu a neptizeri k malYm slo yanskYrn statfun, nas 6eskoslovensko nevyjimaje.

Rusko se do nasich pornerri vribec nevmegu, je. Zda-li se Vain za hranicemi, tie se onetime napodobovat yge, co je v Rusku, je to omyl. My /name leccos lep gi net v Rusku a nechceme jit znet. Kopiroveni ruskych instituci, jak to u nas snad chce jedna, politicke, strana, neni dobte m.otne, ponevadt mentalita na geho lidu je jina net v Rusku. Co je v Rusku lep gi net u nas, ovgeni radi ptijmeme a ptizpilsobirne to aiy'rri -Pernerfirri. - Je.dro veskere politicke nevrativosti v celem svete je dnes vlastne stale jegte nevyte genk spor mezi kapitalismem a socialismem, a tomuto reseni se svet nevyhne, nonevadt je to ptirozeny y*yoj. A to o to politice ut radeji dost!

Nate g kolstvi: Je u Vas jiste praktidtej gi a vyhovuje lepe Vagina pomerrim. Stteclni gkoly se u nas reformuji, teetina jsi clavno skoro zmizela, latina, je omezena jen /la to nejnutnejgi, kolik ji pottebuji posluchadi na vysok.Sreh gkolach. Misto starch jazykt se nyni uel anghttina, ruitina, po pt. frangtina NIvidina

Ve 5ttedu, dne 31. prosInce 1947. upadla, na nagich gkolach se ji vilbec nevkuduje. Ke v gemu nerneckemu je nyni pkirozerigenechut' a odpor. V posleclni dobe se jedna o dalgi reformu grolstvi, o t. zv, gkolu jednotnou. Maji bkt u nas jednotne gkoly L stupne (obecne gkoly), IL stupne (bYv. nif gi sttedni a megt'anka), III. stupne (bkv. tt. gymnasia) a vyggi odborne gkoly, IV. stupne pak jsou university a techniky. Mirno to bude cela tada riiznkch odbornkch gkol. vkm zjevem je u nas ohromnk poet studentstva a nepatrnk poet ucnu ve v gech oborech.

V na:s'em kraji na pt. studuje 450 chlapca stavebni infenkrstvi a jen 2 chlapci se udi zedniky. Podobnk fitek od rueni prate je videt, v gude. Vlada se snag tomu eelit tim, zlepguje platy delnictva, ktere jsote nas jiz hodne vyggi neZ platy etednicke. ttednictvo vgeCh kategorii je u nas nejhute placenkm stavem.

Ceny od r. 1938 stouply o 300-500%, delnicke platy se zvkgily o 300%, fitednicke jen o $30%.

Vgichni vgak musime It zatim velmi getrne a °patine, ponevad2 jsme sat velmi chudk a vgech fivotnich potteb je u nas jen. poskrovnu.

Vime, fe nage generace se blahobytu jiz nedoelca, udinime vgak vie, aby nage deti fily lip. A mame vgichni vrouci ptani, aby se dive nk spor mezi kapitalismem a socialismem netegil tteti svetovou valkou. To by byl konec Evropy.

S velkkm zajmem jsem det1 v Tvem dopise zpravy o fivote Cecher v USA. Chipu Tverj stesk nad tim, Me dorfistajici generate u Vas citi uM jen mak) eesky. I to je ptirozerik vyvoj, kterk se de, snad zpomalit, ale neda, se to.stavit. Jste jako Iostlina pfesazena do cizi pudy, musi do ni zapustit koHnky a splynout s ni. Tech par kokinker, ktere mate je gte u nas, ye stare vlasti, by Vas neufivilo. Porozumig vgak, jak nam asi bylo za nemecke okupace, kdy nam Nemci tekli, Me do dvaceti let nesmi bkt u nas uM ani jeclineho Ceche.. Ptedstavig si; s jakkmi pocity jsme hledeli na sve deli?

Bylo to zoufale a proto jsme se brands na iivot i na smrt.

Tak Ty farmati g, deti mag 1,12 velke, zaopattene, 'nag slugnk majetek, prate Te test, valka se Vas, celkem nedotkla, vet, chlapee, ze Ti to ze srd.ce pieji, ale to Ti i trochu zavidim.

Nas tadSr,v prvnim rozbehu do fivota rozbila prvni svetov g, valka, a kdyt jsme se trochu vzpamatovali a zadali zit, pti gla drub& a jegte horgi, kterg, nas skoro ofebradila. Zvedneme se site easem zase, ale citime, fe jsme state Dve velke pohromy v jednom fivote je piece jen mnoho!

Mam take dye deti, dcerky Jarmilu a Miledu. Stargi ma 19 let a jde nyni na uditelskk Astav pro odborne Henske gkoly, druhg, ma, 12 let a je na vsetinskem gymnasiu. Melt jsme deti pozde, nebylo na ne &iv jaksi dasu. Dnes nas to se genou mrzi, proto ge se steli doekime, net budou obe zaopatteny. Prvnich 10 let manfelstvi jsme Utah po svete a tak jsme mestali s cletmi pozadu. Manielka je rovnef ueitelkou na megt'an.ske gkole. TYCO' dopis jsme vgichni detli s velltYm zajmem.

Ptikladarn Ti nekolik fotografii pro ofiveni vzpominek. Taint se, fe mne ye svem dopise ukateg zase kousek sveho noveho domova. Do te'evropske bidy se ut asi nevratige Noviny bych Ti dal nejake posilat, ale nage mistni maji opravdu zpravy jen mistniho ykznamu. Vyclavame via peknk sbornik,eNage Valagsko", kterk zach uje kulturni riich v celem kraji, ma mno o obrazkd a elankie yby sis ptal, zatidi i pravidelne zasilani.

Vychazi v Brne 61trát pane. Prvni 3 rodniky vychazely na Vsetine, dil gich 5 v Mezitiei, posledni pak. v Brne. Pigithodne do raznkch easopise, sem tam vydan1 nejakou kniiku, pomaham v re:0113Th redakcich. Mimo to poiadam archiv mesta Vsetina a zamecke archivy celeho okresu, sbiram rfiznY material, na doplneni Vaclavkovkch dejin a Kroniky mesta Vsetina. Pomaham pti budovani Okresniho muSea — a tak price je potad nad hlavu. Tak se nekdy zda, fe ten fivot beii jak na beficim pasu, okamEk se nesmib zastavit, Telim se, ge

Straus 5

V It ISTN/K budu moci odejit brzy do pense a pak se zaberu jen do toho, co mne CM. A tak, milk druhu z lepgich easel, srdeene se s Tebou 'zatim loueirn. Jsem rad, Me jsme se po tak dlouhe dobe zase nag'. 8koda, Me si nemuzeme sednout nekam na lesku a povykladt pane od srdce. Na papite jde zdlouhavo. /Cady za mesic budu vyhlifet post, Me zase od Tebe neco donese. S uptimnkm pozdravem Tobe a cele rodine Tvoji, Rich. Pavlik s rodinou. ) 41. • ( SILVESTROVSKA. Ttebas bude tuze smutna nage rani bilance, pti nit smith nam se rth sejde a chut' zmizi do tance tiebas trp1(3) pohar tiludi teprve jsme dopili, piece mtidem na to vgecko zapomenout na chvili!

Osudu se kolo toes, mechanicky jako stroj — co to vdera zabolelo, dnes uM radosti je zdroj.

Co se veera dernkm zdalo, dnes je bile jako snih, tili lide slavni, mocni, dnes je gedk popel z nich.

6asem vgecko pozmeni se — snad i my jsme gtesti blii.

NaC i v novem roce tesknit?

Vzhfiru hiavy! tine vkg! ) Rad Pokrok Texasu, Cis. 1., Fayetteville, Texas.

Scleluji, Me bofske Prortetelnosti se zalibilo povolati z nageho kruhu jednoho z nagich stargich Mena, br. Frank Matuge, kterk dokonal svou pozemskou pout' 22. prosince 1947 ye veku 72 let. Br. Matug byl milovan pro svou mirnou povahu a rozgafnost velkkm kruhem ptatel.

Narozen byl ye stare vlasti. Ptistehoval se do Ameriky ye stati 16 let a usadil se pti Fayetteville, Texas, kde ptebkval at do sve smrti. Nagim dlenem se stal v roce 1909. Jeho odchodu Melt jeho manZelka, pi. Agnes Matugova, pet deer, pi. Joe Novosad v Ganado, pi. Rudolf Mynat ye Fayetteville, pi. Jerome Beseda v Ganado; pi. Fritz Ktenek v New Ulm, pi. Emilie Treybig v San Diego, Calif., a jeden syn, Otto Matug v Ganado, Tex., 16 vnukii a vnoudat, a jeden pravnuk, jimM vyslovujeme nagi upiimnou soustrast.

P. P. Baron, tajemnik. ) • 4, • ( ttid Viastenec, eisio 45., Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry! Myslel jsem, ze vice psati nebudu tento rok, ale povinost nuti a musim yam vgem dat vedet, Me prosincovou neb vkrodni scherzi jsme nekonali pro gpatne podasi a proto vas, mill bratti a sestry uvedomiiji, ze vkrodni scherzi koname druhou nedeli v lednu site 11. ledna v 1 hodinu odpoledne, a proto vas bratti a sestry tadame, abyste se v hojnem poetu schtze sheastnili a bratti freetniho vkboru se do schfize dostavili a knihy ptehledli. Jak vgichni vite, jest volba tadovkch fetednikh a volba delegata, neb mame tento rok na gi velke jednoty sjezd ye Fort Worth. Tak jak yidite, je nutno, abyste se ye velkem poetu do schtze dostavili mladi i stargi, vgichni jste vitani, aby jsme men z dello vybrat iitedniky i delegate,.

Pteji yam ygem bratrum a sestram a br. v H. fr. a bratru redaktorovi a vgem co etou bratrskk Vestnik, gt'astnk no yk rok 1948, tak na shiedanou 11. ledna. Na zdar!

Jan Podank, taj. ) • 4, • ( Oznimeni do Temple, Seaton a okoli!

Scheze Narodniho htbitova konana bude prvni nedeli v lednu 1948, phi ktere podana bude zprava o dinnosti fitedniker hebitova a budou take volPni fitednici. Tedy timto jste laskave vgichni Zacieni, kdo mate na ononr htbitove sve mile, neb mate jakkkoliv o nej zajem, dostavte se do schfize, ktera bude po tadove scherzi V padu to by se faclova scheme nekonala, tedy i htbitovni schfize nebude. Kdo byste pro vzdalenost nemohl se do s4haze dostavit a chtel byste

nedim piespeti, za glete to na kterehokoliv ratednika.

S pozdravem a ptanim veselkch svatker vie noenich a gt'astneho a ptijemneho novella roku jsme, J. F. 8efeik, pted.

Karel Mikulag, taj. ) • 4 • ( Viem elenkim a elenfim ridu El Campo, 6. 50!

Oznamuji, Me ptigei scheme bude konana jako vkly v Community Center v 1. hod. odp. 4. ledProsim, dostavte se kaZdk komu je jen trochu mono v tomto novem roce, neb nam pada volba fitednikt. V prosinci jsme volbu tednikii odlogli do teto schfize pro nedostatek &exit, tak prosim ptijd'te a zvolte si etedniky nove, dle svelio ptani.

Pieji vgem dlenkynim a elenam mnoho zdravi, gtesti a mnoho dobre yule v roku 1948. pi. Joe Peterka, taj.

S pozdravem, ) • 4, • ( NEPATRNE PiliBEHY Frank Wenig Dvouletka Rozhodli jsme se v obci: Postavime vodovod.

Penize mame, pracujeme dobrovolne. Vgecko g ' o jako na dratku. Vgecko klapalo. Ale vodovod bez kohoutku facink vodovod. Podali jsme fadost o ptidel kohoutku. MNV ji postal ONV, ten na ZNY. Odtud putovala na ministerstvo a dale na v gelijake -svazy. Distribudni aparat se jal fungovat. Zase to klapalo. Dostali jsme vytizeni. Kohoutky si mideme vyzvednout tam a tam. Ani to dlouho netrvalo. Jen dva roky. Dvouletku. ) • 4 • Nova fee ✓ bytove jednotce manfelskeho kolektiva Novadkovkch doglo k diskusi. Pani pravila panovi: "Pepou gi, tvoje pracovni moralka upada, mag fizkk profil a tvoje gpiekove vkkony, hanba povidat. Pomoz mi aspon v sektoru tdimani pradla." )• 4 •( Populace Velkolena tee, boutlivk potlesk. Gratuluje se teeniku, dr. Hubatovi: "Znamenite, pane,'jste to tekl. Ano, je tteba udelat v gecko pro zvk geni populace." Nadeet dr. Hubata za gel . do insertni kancelate. Anonci objednal: Hleclarn domovnika pro svfij chime Nabidky pod znaC.: Pouze bezdetni mantele. — Je gte ye dvetich se otoCi: "A to, "pouze bezdetni," prosim, dejte tudne!"

• 4, • ( Vdek Tatu popravili na Pankraci, syn-student zagel v Ora enburgu, druhk zemtel pia prOci na zakopech pro ustupujici nemeckou armadu. I vegla vdova, matka ositeld, do fitadu pro vymetovani podpor prate neschopnkm pozirstalkm po hrdinech a obetech nacismu. I pravili ji tkouce: "Co nas, babo, poked otravujete?

Ptijd'te si pro vyiizeni fadosti ye sttedu po Svatem Duchu leta Pane 1955, dtiv to nemil2eme yytidit." ) • 4, • ( Divadlo tediteli divadla: "Piing mnoho kultury ve vag em divadle. Lid se chce bavit!" ditel tedy hral operety. Popularni, tak iikajic lidove. A divadlo zelo d6,1. Prazdnotou. "Ptilehkk repertoir, pestujete, ptiteli" iekli tediteli divadla, "lidu je tteba kultury." fteditel si dal fici, provozoval trogku kultury a trog ku zabavy. A divadlo zelo zase. fteditel se nagtval,-nechal toho a gel taky do biografu. ) • 4, • ( Z trhu price Sedmdesat pet procent osazenstva tovarny na rkrobu patentnich uzaverer na inkoustoye lahvieky odego pc) osvobozeni do slugeb ministerstva zbytednkch zalefitosti. Aby tovarna yeas zdolala objedhavky z, ciziny (devis je nam tteba), pracuje nyni kaZdou nedeli dobrovolna brigada osazenstva mnisterstva zbyteenkch zalefitosti ve zminene tovarne. ) • 4 • ( Kaye, v papirovkch balikach ma se hned dati do sklenic neb krabic, jef jsou pevne zapeeetene, potom podrfi svou chut' neitepe.

ant% kid livezda Texasu, Cislo 47., Seaton, Texas.

Nasledujici fitednici a delegati zvoleni byli pro rok 1948 u kadu Hvezda Texasu, cis 47.: Piedseda J. J. Mikeska, Temple, Rt. 4. Mistoptedseda Theodore Dana, Temple, Rt. 3. Tajemnik Frank V. Spanhel, Little River. teetnik Jahn T. Junek, Temple, R. 4. Pokladnik Steve HruAka, Temple, Rt. 4. Priivodei Dennis Bartek, Temple, Rt. 3. Stra2 Walter Jakubec, Temple, Rt. 4. ttadovi organisatoti: Emil J. Hejl, Temple, Rt. 4; Albert Mikeska, Temple. Majetkovk vybor: Walter Jakubec, Temple, Rt. 4. tdetni vybor: Dennis Bartek, Temple, Rt. 3; Jerry Sefeik, Temple, Rt. 4; Frank E Hejl, ml., Temple Rt. 4. Resoluani vybor: Frank V. Spanhel, Little River; Theodore Dana, Temple, Rt. 3; John T. Junek, Temple, Rt. 4. NemocenskST vybor pro osadu Seaton: broth Frank Dukatnik, F. E. Hejl ml., Will 8imek; sestry Marie Dukatnik, Clara Hejl,.Bertha Simek. Pro osadu Oscar: bratii Ed. Pechal, Rudolf Le gikar; sestry Ella Pechal, Millie LeS'ikar. Pro osadu Temple: broth Jerry Chupik, Raymond Mikeska; sestry Annie Mikeska, Bennie Mikeska. Pro osadu Red Ranger: bratii John Hrtdka, Steve Hridka; sestry Annie DiviS, Mary HruSka. Pro osadu Ratbob: broth John Krcha; sestry Fannie Krcha.

Delegati do sjezdu: J. J. Mikeska, delegat; Fr. MareS, nahradnik. Theodore Dana, delegat, nahradnik Jerry Dana. Frank V. Spanhel, delegat; nahradnik John T. Junek. Frank E. Hejl st. delegat; nahradnik Frank E. Hejl ml.

S bratrskS7m patdravem, ,.Frank V. Spanhel, taj.

•t Alvin, Texas.

Mill broth a sestry! Obdr2eli jsme od deti naSich psani z Guy, kde pisi joke pane divadlo tam sehrali .sokolOti ochotnici z Houstonu 7. prosince pod nazvem "Sedela pod boroviekou".

NavOteva 2e byla velka a vSem se to velmi libilo.

To vetim, neb hrali sami dobii herci. Lituji, jsme se nemohli tak hezkeho divadla sidastnit. eeska divadla Wivala v2dy moji nejmilejSi bayou. Vdera, dne 17. meli jsme besedu z Rosenberg, te2 se nam chvalili, 2e byli na divadle v Guy a 2e bylo pane. Ptijela k nam moje sestra Johana Polakova a jeji dcera ses. Olga Horakova s jeji dcerou Florine (zapomela jsem jmeno jejiho man2e1a) s dcerid'kou 15 mesice starou, ttyki pokoleni. Sebou pkibraly pi. Celmanovu, vkcky z Roseberg. Ses. Horakova dostala peknou novou karu Buick, tak se jim to dobke jelo. PoteSila nas velice jejich navOteva.

Diky za vSe tee pi. Celmanove. Tel jsme obdrieli zpravu, 2e dr. G. M. Goldsmith v Needville zemtel 6. prosince ye stall 81 let. K nakmu du F. B. Zdrfibek cis. 112. v Guy pkistoupil v tervenci r. 1913 se synem Grady Goldsmith. Byl tcdy elenem nakho kadu 34 let. Pohteb se konal z pohkebniho domu v Needville na tamni hibitov. Rev. Vilt vykonal politebni obtady. Zesiiu1S7 br. Goldsmith narodil se 2. pros. 1866 ve Winnsboro, Tex. Studoval lekatstvi a graduoval v Medical College v Nashville, Tennessee.

Roku 1892 o2enil se se sled. Ellena Hancock, v Quitman, Tex. 20. dervna 1888 a r. 1908 ptiOli do Needville. Narodilo se jim 11 deti, 5 jej pkedeOlo y e smrti a 6 2ije. Zanechal zde mardelku, dospele deti a mnoho piatel. Oest parnatce jeho.

Pozustali at' ptijmou naSi srdeenou soustrast.

Prave co jsem toto dopisovala, piijela k nam moje dcera Lydie M. Otto z Troup, Tex., col rids potailo. Sdelila nam, le jeji dcera Marjorie s deerakou St'astne dojely do Japonska, jen na r, oti mely hurikan a obe mely rymu. Mardel je o3ekaval v pkistavu. Jiste to bylo mile shledani neco vic jak po roce. $90 musi platit najmu z domu. K tomu dostali d ye sluzky k obsiuze bezplatne, ale 2e je obe nepotkebuji. Jedna 2e umi trochu anglicky.

Rozi Mikeska-Truksova. ) • 4 • ( Itad p esky Prapor, cis. 24., Temple, Tex. Cteni bratii a sestry! Timto vain sdeluji, kteki iikednici pro rok 1948 byli zvoleni u nateho Piedseda F. J .Marek, mistopiedseda H. M. Jakubik, taj. Chas. Navratil, Adetnik Ben 2abtik, pokiadnik M. J. Stepan. Za delegaty do sjezdu byli zvoleni: F. J. Marek, H. M. Ja-

131'11IIK kubik, Chas Navratil, M. J. 8tepan, Ben abelk, Edw. L. Marek, R. J. Marek; nahradnici J. F. Martinec, John J. Klinkovsky. Ostatni potkebne vYbory budou ustanoveny v lednove schtzi. Bylo to velmi potetujici, tie vyrodni schtze na to Spatne podasi byla tak detne zastoupena, coti nes kikedniky velmi potetilo a doufame, to pkittim rcikem budeme miti schfizi eetneji navttivenou. Zaroveki sdeluji, tie v lednove schazi, ktera pkijada na 4. ledna v 1 hod. odpoledne, budeme miti svadinu. 1=04 obstara klobasy a chleb a akednici nejake obeerstveni.

Ctene sestry jsou laskave tiadany, aby k teto svadine pfispely riejakYrn tim pedivem. No vaak vy jiti budete vedet jak a co to ma bYt. Tak pamatujte na tu schtizi a dostavte se v hojnem poetu, abychom tu prvni schitzi v novem rode pane spoleene oslavili. Zaroveri oznamuji: broth a sestry, ktefi si chcete zaplatit na celY rok do ptedu, abyste tak udinili v teto schtizi, anebo jiste do konce ledna 1948. Zaroveki sdeluji dlentm nemocenskeho odboru, aby si zaplatili svoje poplatky do tohoto odboru. Poplatek jest 75 centfi na 3 mesice, anebo $3.00. Avaak v padu tie byste chteli dostat v nemoci vetti nemocenskou podporu, tedy kdy byste si zaplatili $1.50 na 3 mesice, anebo $6.00 na cely rok, tedy byste dostali podporu dvojnasobnou. Kdyti byste zaplatili $2.25 na 3 mesice, anebo $9.00 na rok, tedy byste dostali podporu trojnasobnou.

Nu a kdy byste si zaplatili $3.00 na 3 mesice, anebo $12.00 rear* tedy vase podpora v padu nemoci by byla dtvernasobna. Tedy die tohoto si midete vybrat, kterou ttidu budete chtit a die toho jake poplatky budete platit, takova nemocenska podpora v padu nemoci yam bude vyplacena. Zaroveri sdeluji, by se ti, kteki by men zajem stati se eleny Nemocenskeho odboru, pkihlasili. Vanodni sratky jsme men velmi pelrne, nebylo moc zima ani horko. Co nevidet budeme jiz zase v novem roce. Tak yam 'dem vespolek pteji vAechno to nejlepOi v tom novem roce. NaOi Jednote hodne novS rch zdraqch 'dent. a aby jsme pro ni spoleene pracovali nejen v tomto novem roce, ale v2dy. Tak se melte vOichni dobte a pamatujte na schtzi. V .padu le by bylo Spatne podasi, tedy schtze bude o tkden pozdeji, i s tou svaeinou, v tu samou dobu.

S bratrskSrm pozdravem, Chas Navratil, taj. ) • 4„ • ( Holland, Texas.

Cteni broth a sestry!

Nejlepe bude pro vOechny eleny no.A1 SPJST, kdy si elenove sve problemy urovnaji ve schfizi, pak teprve na dem se usnesli piednesli veiejnosti v organu.

Dosti easto se elenove zmifiuji o H. u., kde a kdy ji vSthodne postavit. Podobne se zminuji o domovine. Podam nazev "Lidumilna fitulna", anebo "Dobroeinno, fitulna", dale"Lidumilna, dobroeinna fitulna". Nikdo se nemfde ptedem odkikat, 2e nebude domoviny pottebovat.

Nikdo netIkej hop, dokud nepteskodi g, at' jsi mlad§ nebo start, nikdy divy netadej. Nepkirovnavejte statni, okresni domoviny nebo chudobince, smikne vSelijake rfizne narodnosti v nich bydlici starci, toti2 smesici v&ech narodnosti a povesti. Ani domovin y se nemuze pkirovnavat k nemocenske podpoke, proto2e jsou obe rozdilneho odvetvi a ka2de odvetvi jde za svSrm diem a fieelem.

Br. Jos. Koliha ml. vzal na sebe teikSr Akol fiditi nemocenskou podporu k dobru trpicich Mena: Br. Koliha tomu neni vinen, 2e to nejde tak jak by to melo bit. Jak se tika, za malo penez malo muziky, die stareho pkislovi.

Piedstihy pro ty dostihy, take nejdfiv musi vlotit centiky a dolarky net mute brat petky, desitky a dvacitky zpatky, neni to nucene, jen dobroyolne.

Bez vyjimky ka,20 Bien neb elenka ma pram) podati svfij nazor pro dobro vtech bratii a sester. Prod bychom men brojiti proti snative dobre vuli a pomoci, kdy k tomu mame dosti pkiletiltosti v mod? Oeni, kteti si plati na nemocenskou podporu, nauhou oprOOD) y pidu

Ve sttedu, dne 31. prosince 194'1. nemoci k otetteni v aulne za ty penlie, ktere ten odbor udeluje pro nemocne. Takto mile miti katidy nemocny pohodlne a vYhodne opatrovani nebo otetkeni spravnejti a levnejAi. Utulna bude naletieti vtem dlentim 11,01 SPJST, bez rozdilu vyznani. Neni odporudeni tiadne s jinYmi jednotami, neb jsm,p se jests sami mezi sebou nedohodli, nideho doposud neprojednavali. Pki utuine domovine zajiste by svetnice neschazela pro nemocne eleny. Te male nemocnice bude asi zapottebi. Kdyti by byla nemocnice zatizena, odpadia by drahota pro dlena. Timto neminim, tie by vtechno ledeni a otetfovani nemocneho bylo zdarma. To jii ieme katicly \Teat, tie by to takto nepracovalo, ale piece z Who vaeho aspon new by se vybralo a vypracovalo pro dobro chuclobneho nemocneho.

V nastavajicim roce utivejte hojne ovoce vteho druhu, mejte jej hojnost v zasobe, omladi se yam srdce a take lice katideho mesice v roce.

Podobne take v nastalem rode podporujte ty firmy a obchodniky, kteti oznamuji sve zboii k prodeji v eeskYch dasopisech ye West vydavanYch. Ze vzdalenYch osad nemohou odberatele podporovat ye West obchodniky se iivobytim, spite lekarniky nebo vzcialenejai firmy z jinS;ch statti, kteti oznamuji leky, Wive posily, silivky, tabletky a jine piipravky pro stonave lidieky, nevyjimaje ani cletieky tkoldoky. Jsou to firmy Dr. Peter Fahrney & Sons Co., dale W. F. Severa Co., pak Jos. Triner Corp, a take vyrabitele Nonatu, R. C. Miller & Co. Mili dtenaki, takto se zavdedite obema spolednostem, jak vy.. rabiteliim. Bez oznamek by to netlo, a no, torn pkedplatnem samem zas by to nestadilo pro vaechno. Jen z dobre yule vae se zmilte. Vern yam bratii a sestry pieji atesti a k tomu mnoho zdaru v nastavajicim novem roce.

S br. pozdravem, Jos. State.. ) • 4 kid Fort Worth, eislo 154.

Mill bratii a sestry! Oznamuji nati pravidelnou schtizi, ktera bude konana 4. ledna, v nedeli ve 2 hodiny v Sokolovne. No tak ut mame po volbach ntednika. Byli zvoleni ti sami co byli. Do schtze jsem se dostala, neb mne to darebna flu pustila, tak jsem otevkela dveke a kip s ni yen a vekte, pomohlo to, neb jsem o ni vice nic neslySela. Potrapila mne jak se path.. Dekujeme vtem co do kuchyne pkispeli.

Svadina, byla velice dobra. Vanoce uti mame tady, nejak ten rok rychle ubehl a zas ut nastane novY rok. Co nam vSem pkinese nevime.

V sobotu veder 20. prosince meli jsme vanoe'ni stromeeek v Sokolovne Program byl kratky ale hezkY a pak pan Mikualt vtem nadelil.

Veera byl krasny den, ale . dnes lit to tam venku nejak tpatne vyhlizi, vypada, to bude prtet a pH torn mrznout. - Na lisku nemocnYch nalezaji se pi. J. R. Bartek. Pieji ji, aby se brzy uzdravila. - No tak u2 toto muslin ukondit. Pteji vOem etoucim Vestniku a yam pane redaktore a co jsou s Vami, vSe to nejlepai v novem rode. Zdravim vtechny.

Frances Jetmenek. ) • 4 • ( kid Nova Osada, eislo 69.

Timto oznamuji vYsledek volby Atednikii pro rok 1948. - Piedseda Frank Shenkir, mittopfedseda Emil Schiller, tajemnik Nikola H. Harbuz, ildetnik John Chervenka, pokiadnik Emil Shiller; neetni vybor: Frank Shenkir, Adolph Seibert, Emil Schiller; nemocenskY vybor: Joe S. 'Shiner pro Cameron, Frank Shenkir a Adolph Seibert po Novou Osadu; tadovY lekait dr. Cora Well; delegat do sjezdu Nikola H. Harbuz, nahradnik John Chervenbratrskym pozdravem, ka.

Nikola H. Harbuz, tajemnik. ) • 4, Nevatena slepice, nezabalena nebo volne zabalena, ve voskovem papiru, ma se ulotiiti do nejstudenejti dist chladide. Mtitie se tam podrtieti dva az tki dni, cot zavisi no. temperapte (32 at 40 stupii0) a nu. jeji .Orstvosti,

Ve stfedu, dne 31. prosince 1947.

ANUSE MITTENHUBROVA:

PLANA Rt12E Divot ROMAN "Nejsem take protivna, ale ty jsi protiva protivnY, zlY a oktlivY!" branila se odhodlane v mu sve mineni. touze, To bylo ovgem piing mnoho. Jaroluv klid byl ten tam. Zara' se do krvava a odi mu zlobne zaplaly; vyskoeil z lenoSky, chopil ji za title ramenko, zattas1 ji, ai ji ruse kudery kol hlavy poskoeily, a nedbaje jejiho nahleho zblednuti, vystroili ji ze dveti salonu na chodbu.

"Sem path nezpilsobne, prostoteke deli!" tekl a ptibouchl dvete.

Rdienka stanula za dveimi jako ptikuta.. Ne- plakala, ani se nepohnula, stela okamtik jako ikamenela. Pak zalet1 ke dveiim pohled nenavisti, spojenY s hlubokou, neuvedomelou bolesti: Te chvile zjevily se pied jejim dutevnim zrakem zelene, vysoke strane s doSkovYmi chaloupkami a huste, tmave lesy, velebne hory, ko166ky to tek a 'Meek, ktere se tumnYm zurkotem spechaly do Adoli a dal do kraje za diem sveho ureeni.

Litost, ukrutna litost nad eimsi nezavinenym, co nedovedla mlada jeji duke odhadnouti ani poehopiti, ale co v nejzaztim koutku jejim zvedale! se, jako velky otaznik nerozluAtitelne zahady, sevtela alou jeji hrud' a projevila se poslez.tichYm zattkanim.

Pak ale, j akoby se v ni bylo cosi zvedlo a za'pure:eel° moci vetru, jen dnes po celY den v divokern tanci s meluzinou sve rejdy provadel, a ztrhalo nemilosrdne bile kvety jejich detsky disOch mytlenek v pytne peteje odboje, hrdosti sebevedomi.

Lupenky plane raze rozval vitr a zahradnik boleitnymi fezy oklestil bujnY jeji vzrdst a vodkoval' do potezanYch. prutu 'Step novY, 'Ater) hrde„ kralovske raze. Bolelo to, krvacelo, ale iadnY pferod neni lehkym, bezbolestnYm, co tteba bylo, musilo se vyboleti, aby ialem zuAlechtena due stala se vnimavejai, ptistupnejAi a cfrapavejti k naukam tkoly 2ivota.

I to :buraceni venku ustane, vitr se uklidni a nad ptirodou zavane tithe gumeni jako vanek miru a paprsek za papskem provazi mraky s vednou, odvelcOu jasnosti zaticiho viterstvi. A po bouiich v srdcich lidskYch musi se take dostaviti svateeni klid.° Vte, co &ly e tak neptirozene trnulo v ledovS7ch poutech, rozplyne se take v teple a svetle, vte, co bylo drive mrtvo a neplodno, zveda se poznovu k bujaremu pueeni, do zelene a kvett.

A s roll srdce deje se totei!

I ona, ladem-li odpoeivo„ nalezne-li v eas sveho pestitele, musi se zazelenati, kvesti a piody vydati. Plameny og lehavaji zlato jen proto, aby je oeistily, nechteji je ztraviti, jen zutlechtiti.

A jarni boute, ktera svetem vzpurne buraci, neahce ho zniditi, chce ho jen zbaviti pout smrtelneho spanku. Zeme nevzdava se rada sveho ttpytneho snehoveho platte, v kterem skvela se jako sneienka v rakvi, ale polibi-li laska te.plYm, osvobozujicim polibkem hrde jeji rety, pak odhodi ho s jasotem a vrhne se vsttic purpurovYm rfdim jara a neda, nikdy ptednost bYvalYm ledovYm kvettim sveho bezesneho odpoeinku a ztrnuti.

2adne viterstvi neni bez krvaveho potu.

V zime 2ivota zapomenuteho srdeeka Rfdeneina, ujala se laskava, ne2na pestounka, zbavovala je s trpelivou laskou ztrnule hrubosti vg ech bezcennYch soueastek, jako oheri ziato a probouzela v nem, tlechtenim vnittni hodnoty, jiste sebeoceneni a neuvedomelou hrdost.

Plana rfiiidka snatela nevtimave pokokovani a lhostejne p • ehldeni, ale pukajici poupatko hrde, kralovske ride poeinalo si ji2 bYti vedomo sve budouci ceny a pondeni, jeho' se mu dostavalo ,zapsalo si plamennYm pismem ye svou OW.

V iaT

Nikdo nezvedel o vYstupu mezi Jarolou a nikdo nebyl ptitomen pohaneni, jakeho se ji od neho dostalo, ale pokoieni to padlo stejne Wee na jeji vznetlivou dui a zarylo se v ni trvalou stopou.

Ale v knize osudu lidskYch zapsany jsou veci, hranieici s nemoinosti, nebot' osud jest slouden s velkou Moci v iivote lidi, ktera dokate spojiti i nebe se zemi, jako zatici, skvela, duha.

Pied onou nekoneenou, neobsahlou Moci pads i ta nejnebetydnejti hrdost a pYcha na kplena a tvat, a velka, ta Moe s tvati jak slunce libez•nou a krasnou, postavou vdekupinou, ne2nou, dobrou a laskavou, ta Moc, vladnouci nad v8emi mocnostmi sveta v nesmirne dobrote se sklanejici se stejnou milosti k velkem i ma.lYm, bohatym i chudyni, zove se — Laska. — Od one chvile chovala se Rfdenka k odpurci svemu Jarolovi s obdivuhodnou vyspelosti.

Mlademu studentu napadla ovtem povfgenost, s jakou se nyni k nemu chovala a musil se small tomu "nezralernu vy2leti", jak dovede bYt hrdou, jaky vyraz sebevedomi a oceneni sama sebe dovede vlo2iti do svYch dernYch, velkYch oci. — Den pied Tiemi krali, kdy mel Jarola zase odjeti do Prahy, navttivil Doubra yskych kluziAte. Od Stedreho vedera zkouAela Rfdenka ji' nekolikrat sve nova brusle a mela tedy prvni nesnaze tohoto sportu jiz za sebou. Deli se nau& jednoduehemu brusleni pH trotce vytrvalosti snadno a nebylo proto tfeba i Rfdence dlouheho udeni.

Jarola byl znamenitYm bruslatem a jeho umen! budilo ridy obdiv vtech navttevniku ptivabneho, venkovskeho kluzitte, chraneneho po obou stranach vysokYmi porostlYmi stranemi.

Pani Doubrayska, jak bruslila s klidnou eleganci dovedne bruslaiky, rada si zazavodila se svym mladistvYm tvakrem, podrobila se i jeho navodfim, upou gtejic ovtem ode vAech krkolornnYch, zavratnYch kousled, Pima sve umerii korunoval.

Jezdili prase pospolu tvotice figury propleta nYch pfilkruird a kruhd, pH eem2 Jarola jezdil pozpatku a pani Doubra yska ho nosledovala prime), kdy Rfdenka odpodivajic, stab, na dolej gim konci kluzike, k nemu2 se prase oba S uptimnYm obdivem sledovala divka umeleeke toto zavocleni, je2 pozorovati bylo skuteenym posiitkem i pro ostatni ptitomne.

Zvle,St' jiste pruine pohyby Jarolovy vysoelegantni postavy sledovany s patrnYm zajemem a zalibenim.

Dospeli konce kluzike a pa.ni. Helena spattivk schovanku, zavolala na ni.

Ridenka se ptibligila skoro neochotne. Zdalo se, 2e jest ji trapne, 2e se matka s Jarolou na jeji dosud neobratne pohyby divaji. • "Nechtela bys se pustit do obloueld, ROienko?" iertovala pani Helena. ti se ti to nelibi?" "(5 ano, musim se na tebe, matinko,. stale divati !"

"A co' na Jarolu? Ten teprve dokaie sve divy!"

Rfdenka mleela.

"Pojd', vezmeme to doprostted!" navrhla pani Doubrayska, na jeji pokyn se Jarola pHbilk' a podavala divce ruku.

"Nechci!" odtukla Rfdenka tamer fiseene.

"Ani kdy s tebou pfijdu jen ja?"

"S tebou, matiko, chci brusliti!"

Jarola se pohrdave zasmal.

"Vida, vzacne velidenstvo! Ja se ti, holenku, nenabizim!" a ji2 obrovskYm pfilkruhem odrazil od nich do jednoho z raid kluzitte a zabral se zcela do svYch umeleckYch vYkonft.

Pani Helena se usmala a pomyslila si • "Deti!" Nebot' ye svern stalem sporu s malou divkou, zdal se ji bYti van osmnactilety Jarola skutedne jette blahovYm, pro kadou maliekgst rozdurenYm deckem. — — — Po vanocich vsunul se iivot °pet do obvyklych koleji. Trochu vyruteni pfinesl dopis Jindtichuv, v nern2 vrativ se od sve nevesty do Prahy, sdeloval, '2e kresby i obrazky Vitovy, ktere pied svym odjezdem do M. odevzdal pft-

teli maliri pisovi, vzbudily nemalou pozornost v odbornYch kruzich se ztetelem, 2e pochazeji od zcela mladiekeho samouka. Jindtich navrhl pani Helene, de napite spolu s Plaou jakesi dobrozdani, ktere daji podepsati smerodatnym, zava2nYm velidinam, aby tento doklad priloziti mohla k iadosti, kterou chce ziskati podporu obce pro nadaneho jinocha.

Vitek, povzbuzen pochvalou pani teditelove, ktera, koupi jeho obrazkt probudila v nem jeSte vetti touhu po nova a nova praci, netUAil jak frsilovne pracuje tlechetne, pani v jeho zajmu. Vedena pravou laskou k bliznimu, snaiila se poctive vyzvednouti v iistrani pohozenY drahokam, dodati jej v povolane rude, aby jej vyhladily, podpotily vzacny jeho lesk zlatym ptislugneho ureeni, aby povznesen mohl byti tam, kam svou cenou a hodnotou Kadldakova, se site hnevala na Vitovy malby a kresby, hubujic, tim mazalstvim zbyteene panu Bohu drahY eas ukrada, ale netroufala si ptisne a ureite mti je zakazati, vzhledem k pani . Doubrayska, ktera, vtemo2ne rodinu jeji podporovala a bez jeji pomoci sotva by asi byla doso.hla 2adouciho zdravi. Pies to, 2e s ni pani feditelova sdelila dobrozdani znamYch umelcd, nevetila nieemu, jsouc jista svym ptesveddenim, ty mazanice nejsou k nieemu dobre, net' pro podpaleni v kamnech.

Byla east° nanejvYt rortrpeena na pani teditelovou, kdy ptemYtlela, jak by Vitek jiz brzo vydelavati mohl, kdyby mu nebyla onu mutku o boiim nadani do ,hlavy nasadila.

Hoch podporovan chvalou a ujitt'ovanim pani Heleny hotel jen pro jediny cil sveho ka yota, pro krasne bo2ske umeni, jeho tititelem touiil bYti celou svou Poznamkami, jez to a tam Kadldakova pronesti se odvakla, poznala pani Doubrayska, jak jest nanejvfS zaujata proti jejim snaham.

Ale to ji nijak neodstratilo, omlouvala to nevedomosti jeji, jako i sobectvim matky, ktera se domniva, 2e dite jeji jest na svete proto, aby kilo pro ni a nikoliv ona pro ne.

Doktorce terne doznala Kadleakova ve chvili rortrpdenosti, 2e pani teditelova ji jen hocha kazi, a pak se odnaudi zcela pracovati, zfistavi ho matce na obtit. Sledna terna se tou smelou fedi velmi rozhnevala a fadne zpozdile matce domluvila, objasnila ji S. lechetnne pohndtku, jai pani Doubray skou ptimely, aby nadani hochovo nenechala zahynouti, povedela ji, 2e Vitkova budoucnost zajitt'uje blahobyt cele rodiny, a to melo pak za nasledek, Kadleakova neodvatila se ji2 brojiti a promlouvati vuci dobroditeice sveho syna a jen v ustrani Vitkovi nalekte "sladila" jeho lasku k malovani.

a

Hoch vyuHl zatim katde chvile k svemu milemu zamestnani a snil o bla2ene budoucnosti, kdy se mu cele bude moci venovati.

Jednoto dne na jaie, kdy strane pod za,mkern zazatily v nadhernYch barvach, veka . opet Helena do maleho domku vdovina pod strani, ptinatejic zprivu, 2e Vitek poeatkem ptikiho roku pujde na studie.

V to chvili se v Kadleakove poznovu vzepiel nevysvetlitelnY odpor proti odchodu synove, jen ji dosud svou pilnosti a praci divot ulehdoval.

"Na studie?" vzletikla polekane. "Studie jsou jen pro deti bohadd, ktere si takovou zahalku dovoliti mohou. A ja to tetila, 2e mi ve Vitovi r6ste opora."

Pani Helena zardela se nevoli.

"Bude y am oporou, ovSem a2 za nekolik let!

Ale uvate, 2e by byl nat'asten a nespokojen, kdyby se stal delnikem v tovarne, ktereho si z neho miti ptejete jen proto, aby vas ji2 bra) svym vYclelkem podporovat mohl. V2dyt' ten plat v tovo,rne neni tak velkY a uva2te, 2e byste pH tom Vita musila 2iviti. Jako matce yam piece musi nejvice na torn zale geti aby byl v budoucnu tt'asten a spokojen. V2dyt' vas to nic stall nebude, prod se nete gite lansi budoucnosti, ktera odekava syna vaeho?"

Strana a

VANOCE U fiADU POKROK DALLAS, OS. 84.

"Nechejte maliekYch prijiti ke mne" — . Tato slova Krista Nazaretskeho uskuteenila nate Matidka Jednota zavedenim na:seho Detskeho Odboru v 1928 na sjezdu v Temple, — a tak uskuteenila take snahy mnoha clenu, kteti se, jak pravil bratr Jan GajevskY, o zaletitosti Jednoty zajimaji, — a aekoliv v ten das nebyl prave das vanoeni, — dostali jsme v gichni, jeden tad jako druhy "vanoeni darek" neocenitelnY. U nas jsme se dlouho nerozmY gleli a pkivedli jsme "Matiece Jednote a na gemu tadu sedmnact Menu tech maliekYch, a Matieka Jednota nam pro ne na OeskY den statni vYstavy v Dallas v 1929 dodala sedmnact certifikatil, poeinaje eislem jedna a konee eislem sedmnact, prvni certifikaty vydane novym DetskYm Odborem nagi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas. Pilvodne jsme meli osmnact deti, ale netli bylo vgecko vyfizeno, malt' Palan se nam odstehoval do stare vlasti jeho rodicur Pozdeji jsme ptivedli jine a jine a zase jine, deti nagich dent.

Z tech pfivodnich "sedmnacti" jsou jit v gichni pravidelnymi eleny a mnozi z nich ptivedli "Matiece Jednote" a na gemu radu sve vlastni "malieke", —nekteti pa jednom, nekteli po dvou a i po tkech a tak na ge tady obohatili. Mame tedy u nas vanoce skoro celY rok.

Jit od zaloteni kadu v 1910 katide vanoce pokadame vanoeni stromeeek a nadilku pro &Ai, — a tak tedy take letos bylb v listopadove odhlasovano nakoupiti ovoce, otechri a cukrovi na tuto na gi vanoeni nadilku pro nage deti, -- a i pro deti sousedovo, zde se nedelaji nejake vyjimky. Posledni roky se tyto nadilky odbyly bez jakehokoliv programu, — ale letos dve sestry z tech privodnich sedmnacti elent Detskeho Odboru si vzaly na starost potadani vanoeniho programu a sehnali v kratkem Case potad, ktery se ukazal velice zajimavy a krasnY, a ye kterem teinkovalo petatticet deti, — od etytletYch do takil vy ggich Skal. Pied podatkem programu byly tyto vgichni seskupeni za oponou na jevigti, — a byl to skuteene pfekvapujici a vtacnY pohled na ne, — byl jsem tak pi'ekvapen a potegen, te snad poprve v mem spolkovem tivote jsem nevedel co mam fici, kdyt jsem o programu miuvil. A tak jak to obyeejne bYva, te nage mantelky jsou na:s'i nejptisnejgi kritikove, tak mne potom moje tekla, ze si z to me fedi (?) nemohla nic vybrat. Nu, ja, taky ne, odpovidam.

Zatim co Dorothy Urban, Ruth Du gek a Helen Baleja zpivali "Ticha noc", rozhimula se pona a naskytnul se nam krasny pohled; jesle, v nich na sene (16Vatko a u jesli kleei v bilem havu ()aria Frances Ann Vita, ptedstavujici pannu Marii — a zpiva velice dobrYm, jasnYm hlasem "Ukolebavku", ktera byla odmenena boutlivym potleskem nadpramerne detne navgtevy. Po "Ukolebavce" ptistupovali k jeslim ti nejmengi s darky; katcly pronesl pane a jadrne svilj deskY very a slotil u jesli sviij darek.

JedenkatdY z techto deviti se zadrtel statedne.

Nasledovala baseri deska, kterou pronesl Jerry HoupY ml., pak piano solo od Jo Ann Vita, Adeste Fidelis, anglicky zapeli Anna Horak a Helen Slovelek, basal ptednesla Barbora Juro gek. a pak nee() co nas pfekvapilo. Duet, "I am dreaming of white Christmas", kterY do Ceske fedi ptelatila Katherine HoupY. Napted jej se sestrou Geraldine zpivaly anglicky a pak Cesky.

Byly odmeneny dlouhYm potleskem. Potom nam Roberta Ann a Betty Jean Staglik ukazaly jak prutna jsou jejich maid tela ptedvedenim akrobatickeho tance, kteremu se v gichni obdivovali.

Nesledoval Billy gill s eeskou basni, Dorothy Urban a Lorraine Semrad zapely "Winter Wonderland", pak malt' Frank Storey sea() na piano, Joe Jurogek ml. anglickou baseri. Nasledujici 'Oslo muselo bYt vynechano, mala Lynette Rope, piano soloist, onemocnela. Nasledovaly vanoeni pisne, ktere nam zazpivali anglicky 'tad a takyne vy ggich gkol: Milly Emma Kutil, Jerry Kutil, Marvin Marek, Dorothy Urban, Billy Vita, Geraldine HoupY a Lorraine ,90mrad.

Roberta. An Staglik j ira jadrnYin D'104.Pln,

viisTNIK

ptednesla deskou basal a ku konci zazpivali vgichni ildinkujici "Jingle Bells". Neni, potteba kikati, te byl kaidY jednotlivY vYstup odmenen dlouhYm potleskem.

Po programu usadily sestry potadatelky Mary Nemec a Annie Staglik a jejich vYpomoc ku prostkenYm stolrim k pinYm misam rozmanitYch vanoanich pochoutek a bylo toho tolik, ze jegte zbylo. Pak nastala nadilka a deti si ptisvojily nagi taneeni podlahu, — a vita co z ni udelaly? — prvottidni "kluzitte", — ale klouzali bez brusli. Byla to pekna, podivana jak se bavili. Koneene se i toho nabatili a nastala niklodeonova zabava pro ty velke deti.

Nu tak vida — hiasovali jsme v listopadu udelati nee° pro nage eleny Detskeho Odboru a oni zatim nas ptekvapili a udelali neco pro nas stare eleny, ptipravili nam potitek na ktery budeme hodne dlouho vzpominat. Vezme to jen pkieineni a trpelivost nekolika elent, a to jest co nam posledni eas schazelo. Nu, doufejme te tyto sestry budou zase na pti gti vanoce ochotny se o podobnY program postarati.

S bratrskYm pozdravem, Frank B. Steiner.

Dougka: Ve vYroeni schtizi nageho tadu jsme jednohlasne povolili vyplatiti padesat na mleenY fond pro deti v Oeskoslovensku a zaslati tento obnos na Americkou Pomocnou Akci Steiner. pro Oeskoslovensko. ) • •?• • OPRAVOOVY SVATEK. Kdo mel mimotadne gtesti a dostal do rukou ut v ptedveeer 28. tijna Pameti Edvarda Benege, nejkrasnej gi a nejcennej gi dar presidentriv narodu k narodnimu svatku, kdo se mohl v den svateeni zavtit do poklidu etyt sten a Gist, Gist, Gist — ten protil leto gni 28. kijen jako opravdovy svatek.

Nebot' detba teto eeskoslovenske Knihy knih je Utak na v gechno, co eloveka eini elovekem: na system myglenkovY i citovY. KahlY odstavec, ba katcla tadka vzdouva, viny vlasteneckeho citeni a dava podnety k pterny gleni, a ttebas Pameti jednaji o minulosti, jsou svoji politickou a mravni duslednosti stalYm, noVe a noye se ptipominajicim, znovu a znOvu k mygleni burcujicim radcem i pravodcem po cestach, od politicks minulosti k dnegku i zittku. Vyvoldvaji myglenky od veerej gkri do zittka a ukazuji cestu, kterou je narodu tteba jit; probouzeji nejeistgi a negovinisticke vlastenectvi, vedome si eestne minulosti a doufajici i vetici v eestnou budoucnost; davaji odpovedi na otazky dne g gem, kdo miluji de--nichstaroizaps v mokracii a svobodu, ukazuji ptesne methody i zbrane, jimit mezi narody a v narode svoboda a demokracie vitezi a zvitezi.

Ano, je to eteni svateeni. Je na nas, aby pouecni z neho veslo v na g vgedni tivot. ) • 4 Zasilky CARE je nyni mo'ino objednivati prostiednietvim iliadoven Western Union.

Po SpojenYch statech je nyni rortrougeno na deset tisic mist, kde je mono objednati zasilky CARE. Vgechn.y hlavni kancelate Western Union a Railway Express jsou dnes pohotove davati na potadani informace o zasilkach CARE, vydavati blankety na objednavky a vystavovati penetni poukazky. Touto slutbou se zasilani balin Care ptatelum a pkibuznYm v zamoti jests dodateene usnadni.

Kooperace techto firem s CARE eini vyutiti sluteb teto nevYdeleene, vladou schvalovane organisace jests pkihodnej gim vgem, Amerikanhm, kteti si pteji poslati do Evropy zasilky potravin a textilii a zmirniti tak tainnejgi telnY nedostatek.

Katcla zasilka CARE stoji deset dolart, v nicht je zahrnuta i zarueena, dodavka v Evrope. Zajemci mohou nyni' pHloziti ke sve objednivce penezni poukazku po gtovni, nebo pouko,zku vystaven.ou Western Union nebo Railway Express. Kdo si nteje, mute svou objednavku telegrafovati ptimo z Western Union; nebo ji maze zaslati na ad.resu CARE, 50 Broad Street, N0W "v9r14 4,1'L V,

Ve sttedu, dne 31. prosince 1941.

Nii lAL011 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nizepsany resoludni vybor eadu Prapor Svobody eislo 8. ve Weimar, Tex., projevujeme uptimne cite'nou soustrast pozustale rodine nad Umrtim jejich otce a mantela a na geho spolubratra Augusta Barta, kterY zemtel dne 9. listopadu 1947 ye staff 60 let a 12.1istopadu byl uloten k veenemu odpo-dinku na katolickem hebitove ye Weimar, Tex. za teasti ptafel a znamYch. Vime, pozustala rodino, te jest yam smutno po vagem otci a manZelu, ale budit yam fitechou, ze i my soucitime s yam! ye va gem zarmutku.

Tobe bratte budit zeme lehka a test budi2 Tvoji pamatce!

Resolueni vybor: Frank J. Jane6ka, Rudolf Motigek, Ignac TrefnY. ) • 4 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vYbor eadu Frank Zdrilbek dislo 112. v Guy, Tex., projevujeme -nasi spolednou soustrast nad ztratou nateho spolubratra Dr. G. M. Goldsmith, kterY ptistoupil k natemu fadu 24. Zervence 1913. Zemtel 6. prosince 1948.

Pozustale rodine projevujeme srdednou soustrast a citime s nimi v jejich zarmutku nad ztratou jejich otce, man2ela a dedeeka. Br. Goldsmith byl velice obliben v jeho okoli, nebot' byl lekatem po mnoha leta a jeho ztratubudeme velmi postradat.

Za resoludni vybor: Charlie Pavlas, peed., John Machadek st., J. Bafak. ) • 4 • ( RESOLUCESOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vybor vyslovujeme jmenem nageho tadu soustrast pozAstalYm ditkam a cele radine nad jejich velkou ztratou.

Anastazie Trpak zerntela 8. prosince ye stall. 77 let. Zesnula zanechava na tomto svete ditky a vnuky.

Vime, .te tace nesete odchod va:s1 milovane matky, ale budii vam fitechou, ze i my 'demi du dislo 25. soucitime s varni.

Budit ji zeme lehka a odpodivej v pokoji.

F. B. Vrla, F. J. Hatkovec a J. F. Hrabina, resolueni vybor. ) • 4* • ( VYSLOVENI SOUSTRASTI nagi sestke 2ofii Sopcjak, nad funrtim jejiho otce a naSeho bratra Frantigka Bartok, ktery zemtel dne 4. prosince 1947 v Palestine, Tex. ye veku 82 let a pochovan byl dne 6. prosince na hebitove ph Penelope.

Br. Bartog byl Clenem Jednoty 45 let, byl to jeden z tech co Men na g spolek radi a spolek (lOpe elenove) jeho.

Byl to dobrak a velice ho te givalo, kdyti jsme mivali schaze v jeho domov8, dokud zde bYval. test budit jeho parnatce!

Jmenem tadu Mor. Orlice 61s. 145. v Penelope, Tex., dne 12. prosinre 1947.

Ed. gnapka, Lud. Vanduch, resoludni vybor. tlenfim fadu Pokrok Haskell, eislo 85.

Pristi schtze byla peelo2ena na prvni neali dne 4. ledna 1948. Dostavte se vtichni dle motnosti a zaplat'te na celY rok, jak to obyeejne dinime. Bude teti volba vtech iitednikA, tedy se pkihlaste o nejaky Mad. Schfize bude u Ad. Havrana v 1 hod. odpoi. zadatek.

Vaem dlenum SPJST pfeji v rode 1948 viechno co si sami pee* Josef tervent taj. ) 4, Nevime-li, zdali latka nebude pougtet barvu pri prani, dejme ji na stranu a vyperme ji zvlaSt'. Prvni vyprani nam povi pravdu. Dale nesmi se novY at nechati meoit ye vode, nYbri musi se vyprati a rychle vyklimati a posledni y9,42, w. 7curro,r6 faro studen4,

stalna •

Ve stfedu, dne 31. prosince 194'7.

NENt NAD JASNA STANOVISKA. _ -.Taroslav Zak. Pochutnaval jsem prive na cikorkovern, odvaru, jemut se v pratskYch automatech Pike. "zrnkova kayo., porce 4.50", kdy tu k vedlejiimu stolku pfisedl pan, fica "s dovolenim". Seal tam totit jiny pan, jen mu odpovedel: "jen. radte". NovY pan byl filaledn.e °den a vypadal jako znarocInenk tovarnik, ministerskY rada ne,b0 jernnY mechanik, druhy einil dojem intelektuala, tvardiho pracovnika nebo lahildkake. Mel pied sebou sklenku derveneho vina, kdetto phchozi si nesl dye deci dehosi ostfej giho, nejspig ginu nebo borovieky. Byli to jistk pani mohoviti, protote popijeli v jedenact dopoledne, nedbajice luxusnich davek. Zaptedli ph tom zajimavY rozhovor. Z potatku si neureite stetava.li na pomery, ale ujigt'ovali se vzajemne, jsou optimists. Pak promluvil pan s borovidkou takto: "Nejhorgi mate ten dnegni zmatek v nizorech. Lidi si pletou samozfejrny veci a z toho teti moc ternnejch existent!. Kalej vody. Jako tfeba v zahranidni politice je samortejmY, musime mit dobrY pomer zejmena a na prvnim " mists "Zejmena a na prvnlm mists," vpadl mu do fedi pan s vinem a objednal si dalgi sklenici, "ano, spravne. Velmoc je velmoc a hlavne takova, velmoc, jet oplYva surovinami a rabec vgiire Pane, to neni stat, to je svetadil. A to jsou u " nas lidi "VYstitne, velmi vYstitne," navazal boroviekovY gentleman, "ano, svetadil. MladY narod, prabojnY, nezatitenY pfecisudky."

"Vopravdu mladej. Optimistickej. Zaeali sve dejiny revoluci. To znamena, pane, te udelali glut pies minulost. Smazat a znova! PriimyslGva vYstavba, hudba budoucnosti . . . " "Voni maji bajeenou hudbu," souhlasil pan s ginem a dal si nalit dalgi dye deci, "maji suaysl pro rytmus v krvi. Ten jejich tanec, to je tivel, to s elovekem zaclouma, pane, v tom je kus primitivni radosti ze tivota."

"Jednak primitivni radost ze tivota a jednak je to stare, tradice. Oni byli vidycky skveli taneenici. A taky to soirvisi s jejich srdeenou povahou, jsou takovi uptimni a veseli" "Maji smysl pro humor. Mne se jejich humor moc libi, na tech fihnech se vicly nafehtam. To je zkratka jasnej pohled na tivot."

"Filmy maji atasne," souhlasil pan s eervenYm vinem, "nejlepgi na svete."

"Njelepgi na svete," souhla.sil borovieka, "kam se na neho hrabou ostatni. Oni maji vabec viechno nejlepgi na svete."

"Neni divu, tolik milionu lidi a spousta narodu, z tech se da, vybirat. KatclY flared da, neco ze sveho a vYsledek je potom souhrn nejlepgich vlastnosti."

"To je videt xta pfiklad ve sportu," potvrdil druhY pan, "to jsou vYkony, co? Anebo veda, pane. Tam matou vedci experimentovat, protote maji k disposici neomezenY prostfedky a tally dnes jejich veda je bez konkurence."

"Stejne jako technika," dopinil nad gene pin s vinem, "to je v jinYm statnim systkmu nemot" nY. A vidite, najdou se u nas lidi "To jsou pitomci, zblbnuty propagandou," mach' rukou mut s ostfejaim alkoholem, "ale vkvoj je poudi. Vod revoluce je ten celej tamejgi vYvoj vlastne potad revoluce. Vite, ja, jsem set' vypraveni o torn, jak ta lod' tenkrat, safra, jak se jmenovala "Ja, vim, kterou myslite, ja, o torn videl film, poekejte, to je takova hrdinska historie " a oba- si chvili lamali hlavu, az pan s boroviekou povstal a gel objednat jests jednu dasku, aby si osvelil pamet'. Pan s vinem dopil, bu gil se chvili do Bela a pak povstal a trochu nepevnYm krokem_ zamifil do pozadi mistnosti. Mezitan se vracel obtan, holdujici ginu, upijel po tests ze sklenieky a jasal: "Ut to main, Mayflower se ta lod' jrnenovala, lod' hrdina " nadet se zarazil a nelibe hledel na prazdne misto u stolu. Pots zabrueel, dopil a celkern vyvatene kradel k vYchodu. Sotva vytahl paty, pfikolebal se zpitky drub* debar. t‘v a amyl-em se Pilo. Ise rang.

"Potemkin," povida, mi, "kiitnik Potemkin. .... pardon, promitte, vy neradte byt ten pan."

"Ten prase odegel," vysvetluji, nada °bean zklarnane pokYvl hlavou.

"81coda," povida, "men jsme politickou debatu. Moe pekne jsme si pohovofili. Promifite, jsem obteloval."

I rime se ta zabava libila. Jak podivuhodnY pfipad v dnegni dobe "zmatku" v nazorech," abych util slov jednoho z podrou:senYch °bean& Shodli se na sto procent, adkoliv jeden mluvil Americe a druhY o Rusku. ) •4•( LID NEAPOLSKt. Nebudu psat o Vesuvu ani o Madre jeskyni.

Zejmena pak vain nebudu pat o mai; slugnY elovek nemluvi o krasach sve, byt' jen dodasne lasky. Krome te krasne pfirody je tu hlavni znamenitosti pavodni neapolsky lid.

Lid neapolskY ma tradici star gi net fimske forum. ITt Goethe pry psal o stadech koz, jet rano behaji po neapolskYch ulicich, aby byly na mists podojeny. Rano o pal sedme je pod znYin oknem stragny rev; vystreirn ven hlavu, a dole pfetvykuje stack) koz (maji oblieej jako anglicke ladies) a jakYsi chiapik je s parzbuzujicim fevem doji; a kdyt me zmerei, pusti vemeno, natahne ruku a neco na mne vole- Vylezeg z domu, a hned na paradni Via Parthenope leaf nachodniku-kolohnat, ruce pod hlavou, eerny jako klobas, a vyhfiva na slunci svaj uzenY pupek. Myslig si, to neumfel, ale spi; ale sotva ptijdeg na dostfel huby, vytahne zpod hlavy ruku a povida. "Signore, un soldo". Kluk vefejne kropi patnik a ph torn na tebe void: "Signore, un soldo" patrne za tuto lokalni podivanou.

Kdyby se dalo vyclelavat kfikem, byl by katclY Neapolitan Astorem. Prodavat noviny za stra g -nehoval ryku,stnimdozjetYch tramvaji a vlaka, nebo od botiho rana seat na chodniku nad parem ponotek, dtyfrni tkanidkami do bot, demi citrony a 'Sharon koralu a a do vedera miet hubou do vfavy ulice, to je asi tak to prase povolani pro tento lid.

Jcleg pegky kdesi v Pozzuoli; nejakY vetturino si umini, ze music jet jeho drotkou, nute, vzdej se odporu. Pal hodiny jede vedle tebe a 'diet Mei; nejdfive itaisky, nerozumig ; pak anglicky a delay, jako bys rozumel; pak francouzsky, nemecky, a nalconec povykuje: da, da, charago, gaspada, otto livre, acht, majher, mosje vera tit, tit kompri, otto lire, ser, ejt, ejt, ejt."

Koneent se podrobig tomuto jazykovernu fenemenu a nekolik kroka pled diem vlezeg do jeho rachotiny; i vyrazi viteznY pokfik, jeho konik se splagi, vetturino se povesi na °tete a fve, jakynisi nepochopitelnYm zazrakem vezme ostrou zataeku rovnou pies pfikop, kith se trochu zachvati, ale pa tfech krocich se splagi znovu, letig do propasti a zas nahoru, napravo, a nalevo, poroueig dugi Bohu a ecco! vetturino se triumfalne jako vita v olympijskYch zavodech; jsme totit u cile. "Patnact lir, signore", povida pokojne. Dobra, clag mu osm. "A spropitne," We, vYteenik. Nu, pficlag liru, tivot snad za to stoji. "A jegte spropitne pro kone."

Jdeg se podivat na Solfataru (nechod'te tam, celY fenomen vypada asi tak, jako kdyti se u rids hasi vapno). Vstupne . . . gest lir, hled'me. U vchodu se na tebe beze slova povesi vznegenY pan; ma v ruce jakYsi slameny cop a pekne si hvizda. Bohutel, On g pozde shledag, ze vznegeny pan je pravodce, kterY u ja.-kesi diry zapali na deset vtetin slameny pletenec, aby to jaksi koufilo. Pak te vede za nejakou boudu; myslig s povdekem, to je tam zachod. Zatim je tam bosy deda, kterY hrabne motykou do pisku a vyzve te, aby sis tam opafil ruku; krome toho ti strdi mermomoci do kapsy th horke kaminky, pry na pamatku, a nastavi ruku. Vzne geny pan vrte krasnYmi botami a vede te ven. "beset lir, Pane." Trochu se zarazi g. "Pet lir je taxa," vysvetluje pan, "etyfi liry za pochodefi a lira na vino."

Sedig u vedefe ye slugnem hotYlku; dole je mote, nahote clYma Vesuv, nu, Pane je tu. A ke vgemu se na uliel Ozvou kytary a pfijemnY hlas viva Znamou neoPolskou piseir "To jsem se outi ggil J4 heiNapik a na.'

stavuje klobouk, ma v nein na ubrousku same petiliry. Trochu se stydi g, te mu tam hodi g jen vdovi liru; ale libeznY tenor gikovne pohne kloboukem, lira zmizi v ubrousku a jsou navrchu zas same petilibry.

Nut, nejsem elovek mrhaeny a nedam, co nemuslin; ale, prosim vas, at se vratim, nepodavejte mi nikdo ruku, abych vain snad do ni nestreil cligkreci. Nebo mi, probilh, feknete: je jeSte na svete nem co je zadarmo?

(Ukazka z knihy Karla 6aplca "Italske listy", ktera, vygla v nakladatelstvi Fr. Boroveho. ) • .t. • KRASA TREBECHOVICKEHO BETLEMU. Loni, letos a stale bude tfebechovickY betlem o vanocich rozzatovat oei nejen deti, ale take dospelYm. estimetrove dfio vytvofili dva prosti lids, tfebechovieti Wane, rolnik Probo gt a fezbaf-samouk Kapucian. Oba muti o nem pracovali etyficet let, a i kdyt nepodcenujeme tiebieske betlemafe, sotva ma tfebechovicky betlem v Evrope soupefe.

Tfebechovicke jesle zpodobuji nejen narozeni Pane, ale take biblicky tivot Syna eloveka, jena mel vykoupit svet. Divak utaslYma oeima hiedi s mista na misto, na jeslieky uprostfed, k nirrit pfichazeji lids se fgech stran, poklonit se a polotit darky, jejicht rozmanitost si vymyslili oba tvarci betlema. Takova byla jejich spoluprace: rolnik Probo gt pracoval vtipem a pfeclatavou, fezbaf Kapucian dlatem. Jak dfio rostlo, silila jejich radost novou a novou pfedstavou. Divame-li se chvili do tveli dievenYch postavieek, zda, se nem, jako by se chtely pojednou vydat na cestu, na skuteenou cestu do Betlema za Spasitelem. PastYfi s dlouhYriii holemi a se psy, rortomile oveeky i prosti venkovane. A kdyt chvili pozorne hledime na skupinku vyhravajicich muzikantil, zda se, te se jim tvafe nadouvaji, jak foukaji do trumpet a te basista hraje s takovou vervou, to celistvost basy je ohrotena. S jedne strany nesou venkovane hrozen, velkY jako oni sami, s druhe strany pfichazeji se zvefinou, babka s darn. A vY g, docela jit nahofe se rozviji tivot Jetigliv se svatymi apogtoly, kfitova testa, Jeti govo ukfitovani i slavne zmrtvychvstani. Nelze se odpoutat od dila, u /Allot nejumeledtej gim provedenim vynikaji prose postavy chudYch lidi. Co tivotnosti je vlogeno do kousku &eve!

Oba tfebechovieti obeane ph OW praci zestarli. Ale dfio dokoneili. Na tisic d ye ste figurek, krome interieril a stronra tvoti betlem, kterY si vysnili v gedesatYch letech. Tfebechovicky betlem bude jests letos v meste pro radost vgem, kWh k nemu najdou cestu. Napfesrok poputuje do Francie, a nakonec bude umisten na pamatnem Orebu, kde pro nej vybuduji clastojnY stank.

F.J. Den. )• 4 • tadneho, byt' i sebe nepatrnej giho eloveka neuvadej y e spolednosti v posmech. Je-li hluziskag tim velmi mak), ueinig-1i jej tereem svYch vtiga; je-li mine hloupYin, net se domnivag , mohl by ses velmi snadno stati pfedmetem jeho potupy nebo pomsty; je-ii dobrosrdednY a citelnY, urati g ho, je-li potutelnY, bud' jist, ze nezapomene, jsi mu ublitil a ph nejblit gi pfiletitosti ti vge s iiroky splati.

A pak, jak snadno milg eme hodnemu a poctivernu muzi v obeanskem tivote ugkoditi, dbaji-li lids nag eho fisudku. OdlerYvame-li veg kere jeho slabosti; einime jej sme gnYrn, zbavujeme ho zmutilosti a dusime v nem v g'elike zirodky nadani znadnejgiho.

• te., • ( Mozartovl bylo sedm let, kdyt byl ptedstaven Maril Terezii jako zazradne dite. Mozart ve sve detske naivnosti skodil cisafovne na kiln a zulibal ji upfimne. Cisafovna se pro to nehorgila a odmenila ho krasnYrn nom obleekern.

Za rok pote byl Mozart pfedstaven sliene markYzce Pompadourove. I tu chtel zulibat, avgak rnarkYza, se tomu branila. DopalenY maly Mozart rozhnevan zvolai: "Co jest ona zat, e mi nechce aat pusu? TATA me piece libala 16444 pani. 4§Atoya!"

Straus it

OFFICIAL ORGAN OP SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF TEE STATE OF TEXAS

Ve stfedu, dne 31. prosince 194'1.

ESTNI

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

STORY OF DEMOCRACY TOLD BY LITTLE WEST FRATERNALISM OF

By T. E. Turner NATIONALITIES West, Texas, Dec. — 20. — The quiet, industriHe talked with the mayor, of Czechoslovaous people of the polyglot little town of West kian parentage, George Kacir; to the chamber Holding aloft a program of the PennsylvaSaturday fired a question at Joe Stalin that of commerce president, of Polish descent, Hernia Fraternal Congress convention in which he'll have a tough time answering. man Kozelski; to the head of the town's only was printed a list of the 75 affiliated socieThey didn't address Joe personally, but it clinic, of Italian descent, Dr. T. J. Scanio; to ties, Former Governor Arthur H. James, the was at him and all the other people who say the superintendent of schools, with a Gerbanquet speaker, called attention to the many that democracy won't work that the undeman name, M. F. Kruse, and to a Jewish busireligious and nationality groups represented. monstrative little McLennan County communessman, Marvin Keene.

In his eloquent address he emphasized that nity was aiming.

They told how the football team reads like the meeting together of the representatives Why—the people of West took to the radio an index of national names, and of the dozof those societies on a fraternal basis in Amefor two hours early Saturday in an unusual ens of civic groups which all work t ogether, rica is the idea which is the only hope for broadcast to ask—won't democracy or a world including the SPJST — Slavonic Benevolent a world peace. organization work when it has worked perOrder of the State of Texas. fectly in West for almost a century?

There are more diverse religious and naEverybody who joined in the show, especialFrom 2 to 4 a. m. Saturday the town's cititionality societies represented in the Pennsylly those of Russian extraction, hope . Joe Stalin izens of all ages—descendants from Czechs, vania Congress than in the congress , of any was working late and tuned in.

Poles, Germans, Irish English, Mexican and other state. A large portion are domiciled in They all jumped on the bandwagon, and apNegro ancestors—told the Southwest the story that Commonwealth. Notwithstanding their of West. proached Bernie Helton, an instructor in the origins, the delegates mixed together as Baylor University radio department, to ask if Over Radio Station WACO the voices, some friends, warm in their greetings and sincere in he would help them. Helton did most of the of which still had trouble shaping the English their fellowship. They worked together as work in preparing the broadcast. words, explained how immigrants from every equals, considerate of the rights of each other, part of the globe settled in West and establishand imbued with the idea that fraternalism Part of the program was in the Czech laned a model little town that has never had a should be promoted. guage, and parts were in Latin and Spanish, racial problem. but most of it was English. The churches and Since returning from the great PennsylvaThey selected the unusual hours for their schools joined in putting on a yule-tide servnia Fraternal Congress meeting at Reading, broadcast because at that time practically all ice, and Baylor University provided a halfthe editor has received a release as of Decemthe radio stations were off the air and the hour dramatization of the Christmas story, ber lst describing a new book, "Race and NaWaco station had a clear channel all over the written by. Harold Gage of Waco. tionality: As Factors in American Life," by Southwest.

Dr. Henry Pratt Fairchild, Professor Emeritus The reason Joe Stalin may get to hear the Sociology at New University. It is published unique story of a unique town-is because plans ESSINESSISERBS SEM of by the Ronald Press Co. are being made to have the broadcast beamed overseas on the Voice of America program.

Some of the statements in the release are The idea of the broadcast from West, which Heartiest Greetings disturbing. "The problems of international par has come to be known as a little United Naticipation are going to be sufficiently acute to all sisters and brothers and best wishes tions, was germinated by a modest West busiand insistent to test all the stability and vitalfor your happiness throughout the nessman who tried so hard to keep in the ity that the American nation can posses at corning year 1948. background that it took inquiring newsmen best, without having it weakened and undertwo days to find him. mined by dissensions, conflict and disharmoHe was Clarence W. Horn, 44, a short, seSupreme Lodge S P J S nies among more or less irreconcilable elerious man who came to West in the middle of ments within its own body politic," he says. He the depression, with cardboard stuffed in his believes that the United States has gone about shoes for soles and with the holes in his trousINEENIZEMOSENTORMon as for as it can safely in permitting "the diluers pinned up with baling wire. tion of its own nationality."

Horn spent his first few months in the town CHINS-UP Dr. Fairchild is clear in his distinctions bedelivering advertising circulars and digging It is the strength within your heart and tween race and nationality. Nothing is "raflower beds and graves for enough money for soul that makes you great. Not your environhim and his wife to eat on. cial" that is not physically inherited, he stament. The diamond is found in coal beds, the tes, while the term "nationality" refers to a "Those were the days when I first learned yearl in oysters. group of people characterized and distinguishabout the people in West. They opened their ed by a cultural pattern with certain definite doors to me then, when I couldn't take my You may be living where you like, but you features.

As for racial antipathy and marcoat off because of the holes in my trousers, can make where you live a better place by , riage, he believes that most of such groups just as freely as they do now—that I've got a your attitude and behavior. It was an abode will prefer to mate in their own territory, and bank account and a new car," explained Horn. for the cattle, but after Jesus had lain there contacts with others will require a spirit of Horn liked West and about a year later he it was blessed. Now a church stands over the good-will and human brotherhood. bought three pounds of mop yarn and a mop spot, a memorial. Don't be a mirror to your handle at a grocery store. He made a mop in environment, rather let your environment The harmonization of nationalities is an enhis kitchen and sold it. mirror you! tirely different process, he points out. This can only be really achieved through enduring, diLast year, froni a neat little brick factory, If you live in crowded quarters and have no versified and mutually sympathetic contacts, he shipped more than a million mops to six place to put your treasures and must keep states. he says. them stored make up for it by heaping trea"Not long ago I got to thinking about how As for religious differences, we believe Dr. sures of the spirit into the hearts of those upset the whole world is this Christmas and Fairchild goes astray, and we will not go into about you. A cheery word, a kindly act, a rare how a lot of people are trying to sell this that phase. We believe that tolerance will bit of courtesy, these go quite nicely into the country short and I wondered what a little achieve more and is more practical than his mind of another. place like West could do," Horn said. "It ocplan, although he says, "Religious bigotry can curred to me that the most powerful thing we If you are a real person YOU make your have no more place in a world of peace and could tell anybody about the Christmas spirit neighborhood. It can't hurt you when you are fellowship than racial egoism." and democracy was just the simple story of helping it, for in doing so you are strengthenThe reason for writing this sketchy review how all these people from all countries have ing your character, developing. , to show that doctors of sociology are writis lived together so long in peace and harmony." ing and speaking on a, subject that concerns The wrong kind of environment is your great Horn bashfully approached his friends in the us as citizens of this country. All of us in Aopportunity—a challenge to your spirit, a puzmerica are descended from people that came town, the farmers and bankers and businesszle to be solved, a prod to your ingenuity: how from other countries; therefore we have "namen with his idea of the broadcast. He talkto IMPROVE IT? tionality" origins. As a problem it is being ed with people with names like Urbanovsky, And in this Christmas season remember that solved by fraternalism, and more progress is Busby, Lichnovsky, Harris, Schroeder, Mikulik, neither could the Christ child find desirable made on that basis than on any other, as the Higginbotham, Hlavaty, Adams, Sulak, Muhl quarters. But disconfort never hindered His Pennsylvania convention demonstrated, and Snokhous. progress to greatness, His ability to do good.

Ve stfedu, dne 31. prosince 1947.

FREEDOM GARDENS NEEDED TO GROW EIGHT MILLION TONS OF FOOD To maintain adequate nutrition among Americans, while saving meat, poultry and eggs to release grain for Europe, twenty million home vegetable gardens can produce eight million tons of vegetables, H. C. Hochbaum of the U. S. Department of Agriculture told Freedom Garden conferences held in Atlanta, Ga., and New Orleans, La. By growing their own vegetables. Freedom gardeners will not only insure an abundance of protective foods for their families, but will save from half to a full billion dollars in the cost of living, he said, at the same time exerting a substantial check on inflation, and releasing commercial foods for families that cannot make gardens "Can we get 20 million gardens in 1948?" he asked. "Yes, if we are successful in organizing and harnessing the same forces which helped so greatly in the war years. Yes, if people can be made to understand that the emergency abroad is real and that food saving here is needed to help the people over there get new courage and get going again. Yes, if selfinterest impels us to recognize that a good garden also spells better eating. better health and money saved. And in some ways, it should be somewhat easier than at the start of the Victory garden movement.

"That movement really developed lasting interest in gardening in this country. There are many signs of this. Garden seed sales have not decreased as much as we thought You can still see many, many gardens in cities and towns.

"But we will all have to hustle for we need about to 2 1/2 million more gardens than we had in 1946.

"What we need now is for local garden committees to be reorganized, to make more vacant lots and community gardens available to our city friends. Too much cannot be said in praise of thousands of volunteer garden leaders in the Victory garden program. They found garden space, arranged for plowing plots, organized garden shows. We shall need this help again in this present emergency.

"The newspapers kept the garden idea, garden news and garden information before the people constantly. Many sponsored garden contests and shows. Gardening owes a big debt to them and to radio stations for the help they gave, not only in furthering Victory gardens, but making gardening a permanent part of our lives.

"I must express also deep appreciation of the leadership the various State extension services gave and continue to give to home gardening and food preservation. Their horticultural specialists, home demonstration agents, 4-H Club leaders and county agents all pulled together in directing the work and in helping the people get the right garden information."

The speaker answered the question, freequently asked: How can home garden vegetables help reduce the consumption of wheat, meat, poultry and eggs?

"Salads, green vegetables, root crops may be substituted wholly or in part for the foods produced with wheat," he said. "And they will help those high priced foods go farther every day they are used.

"The Department of Agriculture has said for some years now that everyone should eat from four to seven servings of fruits and vegetables daily in order to maintain a health protecting diet. This is often difficult especially for those in the low or middle income groups. Consequently health suffers. But if there is a garden that risk is better met. Sure, we need sufficient protein in the diet—meat, eggs, poultry, fish, milk. But nutritionists tell us again and again, we need more vegetables and fruits, especially the green leafy vegetable s and tomatoes, to make an adequate suplox o fitsuaraina raate atm"

brans

vileTztis

The Freedom garden conferences . in Atlanta and New Orleans _were the first of a series intended to enlist federal and state agricultural extension workers, and volunteer committees, in a national campaign for home vegetable gardens next spring. )• I_NFLATION TROUBLES HIT BOTH RICH, POOR NATIONS Lake Success, New York—Inflation, the uninvited guest of post-war life, now affects not only war-devastated Europe but also the rest of the world, troubling alike the rich United States and under-developed Asia and Latin America.

To get to the bottom of the problem of inflation, United Nations economists have analyzed the economies of the United States, of devastated Europe and under-developed Latin America and India. Their findings are publish ed in an 86-page study—"Survey of Current Inflationary and. Deflationary Tendencies."

Starting with the United States, the economic pivot for much of the world, U. N. economists analyze the possibility of a recession in the next year, provided that there are no important changes in govern/tient economic policy.

There is high effective demand in the United States now, the economists declare, because of high levels of consumption, investment and pent-up demand, because of large net exports and because business is building up its inventories.

However, the "Survey" indicates, exports from the U. S. A: will fall as the world shortage of dollars grows more severe (assuming that no new loans are made.) In addition, businessmen will slow down their accumulation of inventories as stocks grow normal. And high costs of production may retard building while automobile production is held back by shortage of steel. If this should occur, the result would be lower production and employment, causing a recession or even a depression as demand in the United States drops off.

Devastated Europe's problem, the "Survey" indicates, is double-edged. On one side, there is a need for high savings—the wherewithal of vital investments that spell reconstruction.

On the other side, however, there are strong pressures to save less than before the war, because of present insufficient consumption, pent-up demand and in some countries a lack of confidence in the currency.

The result in Europe, the economists declare, is that, if controls are lacking, prices rise until profits permit necessary savings. Thus the relative share of wages in the national income is reduced and essential consumption goods — foods, clothing and similar necesities — unequally ditributed.

Matching the pressure of great need for investment and heavy pressure to save less, Europe is troubled on the supply side by a general scarcity of food and coal. Imports are not fully overcoming these scarcities, because of worldwide commodity shortages and especially the lack of "hard" currency like that of the United. States.

In the under-developed countries of Latin America and Asia, the "Survey" relates, there have been great war-time increases in demand, resulting either from greater government spending or large increases in exports.

Although productive capacity was not destroyed, the production of goods, especially of food, could not be greatly expanded. Price increases were the natural results.

Most of the under-developed countries are planning large-scale developments, which if carried out may result in continued inflation.

To overcome these pressures, say the economists, additional direct taxation and greater food production may be needed. But immediately, imports of food as well as machinery for production may be necessary, according to the "Survey."

LUCIA According to old Scandinavian reckoning of time December 13th ushered in the Winter Solstice. On this, the longest night of the year, Swedish people honor the martyred Saint Lucia, sometimes called the Goddess of Light. Legend tells us she was born in ancient Syracuse in the beginning of the fifth century. Hermother had been miraculously healed of an incurable disease and in gratitude Lucia divided her trouseau and dowry among the poor. This displeased her fiance and he accused her to the Prefect as a Christian. She was ordered to be burned at the stake but when the flames rose around her they veered away from her leaving her unharmed. The Prefect became so angry that he drew his sword and smote her in the side. Her heart's blood ran down the side of her white gown.

As she fell, dying, she lifted her eyes adoringly to the friendly flames.

It is a tradition in Swedish homes to choose a young girl of the family to represent Lucia.

About 3 a. m. of the 13th she arises, prepares a tray of special dainties to accompany cups of hot coffee and a bit of brandy She dons a white dress, circles her waist with a red sash permitting the ends to hang down the length of the dress. On her head she places the carefully prepared crown of twined whortlebery twigs into which lighted tapers have been set. The red sash symbolizez the blood pouring from Lucia's wounded side. The crown, the stake; and the lighted tapers the flames.

Since Lucia is commemorated on the longest night of the year she becomes the harbinger of light into darkness. The girl representing her carries the tray of food and drink into each sleeper and awakens him with the words: "I bring you light and r.efreshment in this longest of nights." All day she is called by the name Lucia and receives special attention and honor. Even the household pets and farm animals are treated to luxurious tid-bits.

Sometimes this day is referred to as "Little Christmas Eve" by the 13th of December it is customary to have house cleaning and other special yuletide preparations finished and thus Lucia's Day gives a foretaste of the great holiday season.

Different parts of Sweden and Europe vary the observance but fundamentally the day means the coming of light into the long darkness which from then on will be followed by longer days. ) • 40 • ( "A KING WHO KNEW HIS ARITHMETIC" Have you ever heard of Meknes? It's a village in. North Africa, and it was built many centuries ago by twenty thousand slaves at the comand of a king named Mulai Ismail. It took the slaves twenty years to build this village. That looks like a lot of people taking a long time to do a small job, but this was rather a. special village; for it was t o be reserved entirely for royalty, which was plentiful at that time in North Africa.

King Mulai, like the old woman who lived in a shoe, had so many children that he had to do something to stop them cluttering up the royal palace. So he hit upon the idea of building for them a special village and packing them thence as soon as they came along.

Believe it or not this hard-working king had eight hundred and eighty-eight children.

—Edwin L. Brooks. )• •( SECRET WEAPON DETECTS OBJECTS BY HEAT RADIATION Eyes that see the warmth of man's body in the dark a quarter of a mile away, that locate ships and the chimneys of factories at night by their heat radiation were new secret weapons ready for action at war's end.

These amazing devices, products of Bell Telephone Laboratories, research and design, were built around tiny elements called thermistors. These substances have such extraordinary electrical sensivity to heat that they can detct temperature variation as small as One millionth Of a degree centigrade.

SOMA 11

VOLUNTARILY DISPLACED Thousands Pour Into Italy "In Quest of Greener Pastures" Evidence that most of the displaced persons In Italy were not displaced by the war or by action of the country from which they came, IA contained in a report of the Italian refugee organization as transmitted by the Associated Press to American newspapers.

The report showed that "displaced" persons are voluntarily streaming into Italy by the thousands "in quest of greener pastures."

Once in Italy they cannot be deported to their native country without their consent,, under the provisions of the United Nations charter.

Thus Italy is stuck with them. Naturally Italy wants to get rid of them but nobody else seems to want them, either, in spite of the propaganda of the Citizens' Committee for Displaced Persons, which wants t o bring them to the United States.

The highly financed propaganda of this coin mitten pleads tearfully that the United States should accept "our fair share" of the dis:placed persons. By some statistical hokus pokus, "our fair share" is computed to be 400,000 who would be admitted in defiance of immigration quotas.

The propaganda of the Citizens' Committee on Displaced Persons infers that other nations are eagerly welcoming the iMmigrants and that this country alone is selfishly refusing to admit them.

The official report of the Italian committee exposes the falsity of such propaganda. Other nations will accept only 2,850 of the displaced persons. But they want us to take 400,000!

"Our fair share" seems to be more than 100 times the number that all the other nations of the world will accept from Italy.

The report shows that in August alone, 2.264 refugees slipped into Italy looking for a handout or a free trip ackiss the . ocean.

These refugees came more than two years after the war, but according to the propaganda in the United States, they are supposed to have been uprooted by the war.

If so, it took them a long time to discover they were displaced. Probably they want a share of the proposed emergency relief for Italy.

If the United States should relax its immigration restrictions to admit these European gypsies, they would begin pouring into Italy by the hundred thousand. clamoring for a free ride to America.

Italy would be swamped with them. The problem Italy now has in caring for them would be made insurmountable. what would we do then — admit 400,000 and stop? The Citizens' Committee on Displaced Persons would not tolerate that. It would then ask us t o accept another 400,000 and so on until every wanderer in Europe had found his way to American shores.

Would the Citizens' Committee suport them after they , got here? Oh, no! They would be expected to work — at our jobs. Would the Citizens' Committee build houses for them?

Not a chance! They would compete for our houses.

The only alternative would be to maintain them in camps. And if they are to live in camps, they might luit as well stay in their Eurepein camps.

Otherwise we would, merely have adopted Italy's, undesirable residents and moved them at triMendous expense to this country, to coMplitate our economic problems and reduce our standard of No doubt the same steamship executives who favored repeal of the Chinese exclusion act would welcome the profitable task of transporting a million refugees across the Atlantic.

How undesirable these displaced persons are is attested by the fact that Argentina will accept only 1,600 of them. Peru will take only 700, Venezuela only 350 and all the other nations only 200, EUROPEANS

V 2 II TRIM

On the basis of those figures "our fair share" would be a couple of dozen—net 400,000. But we would oppose even that insignificant number if the provisions of our immigration laws were to be nullified in order to admit them.

We see this whole campaign not as a humanitarian- move, but as a cynical attack on our immigration laws. If the immigration quotas can be suspended at will, what good are they?

The immigration laws were enacted to protect the American standard of living. They are: more necessary today than they ever were.

We doubt that the special session of Congress will consider the Stratton bill. But a nation-wide campaign is under way to have it enacted after the first of the year.

This campaign is greased with seemingly unlimited funds. The Citizens' Committee on Displaced Persons is one of the most lavish spending lobbies in Washington.

It maintains 23 lobbyits drawing as much as $1,000 per month. And in the name of charity!

At a time when Community Chests are struggling to raise their quotas for America's own displaced persons, this committee is pour Mg cash into a campaign to import 400,000 more indigents.

If the Citizens' Committee on Displaced Persons is interested in alleviateing human misery, why doesn't it give some of its vast resource to the SalvaVon Army, the Red Cross or the Community Chest?

The answer is: it is not fighting poverty at home. It is trying to import more poverty from abroad. Its policies are a menace to the welfare of the American people. If ever our immigration laws are suspended, under any pretense, the American way of life is on the way out and the European way of life is on the way in. ) • 4. • ( CZECHOSLOVAK NURSE LAUDS AMERICAN FOOD, DEPLORES ANY WASTE "You folks who live in Amerida do not re alize how really good your food is here—and how much there is of it."

That is the observation of Ludmila Pantova, Czechoslovak nurse who has completed a 5-month visit in this country to study developments in nursing and medical practices.

"This is the first time I've been to America," she said in an interview, "and it worries me to see people leave so much food on their plates. No, I admit it may not be general, but I'm 'conscious of all leftovers. Particularly after I get letters telling how bad t he situation is in many parts of Europe."

Chief of the Czechoslovak Red Cross Nursing Service for the province of Moravia, Miss Fantova was an offcial delegate to the International Congress of Nurses held in Atlantic City in May. For the ensuing 5-months she was enrolled as a fellowship student with the American National Red Cross. As such she studied ARC operation and programs, spent some time observing clinical work at Johns Hopkins hospital in Baltimore, attended the Vanderbilt University school of nursing for 2 months, spent 10 days at the Health Center at State College, Pa., and visited several crippled children's institutions and public health centers.

For Miss Fantova, nursing tops the list of all professions. "I've been a nurse fdr 22 years," she said, "and I don't think there is any other work that is so satisfying or has more possibilities. There are always jobs for a nurse. You can work in your home community or travel anywhere in the world— because your profession always gives you welcome entree."

In Czechoslovakia today the shortage of nurses is serious, Miss Fantova reported. Epidemics have swept various sections of her homeland since the war, and illness from tuberculosis has greatly increased. Since there are few motor vehicles or ambulances available, the nurses must travel mostly by train —

ye sttedu, fine 31. prosince 1947.

Or afoot. "We walk and walk and walk!" stated Miss Fantova, who helped give hygiene courses in 60 widely separated schools prior to her study visit here.

Educated in a school for nurses that was started by the American Red Cros in Prague years ago, Miss Fantova will probably direct the new Czechoslovak Red Cross school -of nursing now being readied in the province of Bohemia. Another is also planned for the province of Moravia. These two schools for the education of nurses are the first to be established in Czechoslovakia since before the war.

"I probably won't get back to the United States again," she said, "but these new schools will prepare many other younger people. Then they, too, may get opportunities to travel to other countries to learn and to compare, 'so that evenually everybody will do better work.

And I know they will be just as thankful as I am — when their chance comes to visit America." )•4•( A GRANDMOTHER MAKES HER HOBBY WORK

By Mrs. Dykes Bea.chey For more than a quarter of a century, while other women have been content to give up their participation in the welfare of dols, Mrs. Rene Jones Taylor of Washinton, D. C., has not only kept up her interest but has turned her hobby into a profitable business. Today, she owns more than 250 foreign dolls; some are historically valuable. An unusual collection known as the "Presidents Wives" is now complete since Mrs. Truman, dressed in an attractive light blue dress, has been added to the collection.

During the war, Mrs. Taylor gave educational talks to various organizations in the District and nearby Virginia and Maryland.

Of particular interest was her discussion 'oh the subject "Using Your Hobbies to Work for Uncle Sam." She practiced what she preached because she put her hobby to work. Mrs. Taylor designed a "war stamp wedding" which was used in all of the bond sales in the District of Columbia, and a war stamp lapel doll which was used as gifts for girls or women. Most attractive corsages were made of war stamps of various colors. A flower arrangement using $18.75 in stamps was made into roses, tulips, irises, and jonquils—there were many calls for its use as a war-time centerpiece for luncheons and teas. Most popular was a little ballet dancer with a slogan (invented by Mrs. Taylor), "Tapping out the Japswith Stamps."

For her work Mrs. Taylor was awarded two citations from the United States Treasury Department.

At the present time Mrs. Taylor is worknig on ballet figurines. Dolls, dressed to represent all of the famous ballerinas will be included in the collection.

In addition t o her work with dolls, Mrs. Taylor collects early American glass, and paints. Two of her water colors were recently hung in the National Museum. Another paint:ing, "Hydrangeas From My Garden" won honorable mention in a recent contest sponsored by the National League of American Pen Women, and was also hung in the National Museum.

The mother of three chcildren, all of whoin were in the armed service in this last war, Mrs. Taylor is also a grand-mother. Her only daughter has recently sailed for Japan to engage in post-war work. Mrs. Taylor is an active member of the Puerto Rican American Women's League, the National League of American Pen Women, Society for the Preservation of Virginia Antiquities, the Women's National Democratic Club, and the Women's National Farm and Garden Association. ) • di, • ( All of us have just lived through the world's greatest tragedy. But no single state or statesman has yet said, "We were to blame."

In the good old days, the man who saved was a. miser. Novadays he is a wonder,

Ye stied% due

VidTiit

31. produce 194'l.

EVECARSKO — DIV SVETA. F. Tte:siiik.

Xdysi jsme eitavali, ze je sedmero dila sveta. ceskosloven§ti novinati, kteti meli v prvni polovici tijna ptilettost navativiti na pozvani SOcarske vliclY a syS,ch S yS7earskSrch kolega Av-kcarsko, se rnohli pfesvedeit, ze je tech diva nejmene osm. 8rSrearsko vgak roziwcine neni osms, z nich, nSrbri lined prvni a to z lady zcela konkreinich•davoda: V.,dobe, kdy po desive valce tone celS, svet moti narodnostni nenavisti, zOstava, 80carsko &Ism!: zemi, ktera nevi nie o teto nelidske strance tivota a diva svetu naopak ptiklad jedineene narodnostni sna genlivosti, a to prive tech narodnostnich skupin, ktere po velty vedly za hranicemi a u hranic 8vSrearska nelitostnSr boj. Nemecky, francsky a italsky mluvici gyS7cati jsou vzorem nejen sySrm ptimSrm sousedam, nkbri i cele ostatni Evrope — to zejmena a celemu svetu vabec. To je site 'tree obecne zne,ma, a snad neni nutne navgtivit 8v-Srcarsko `Jen k ni, ale v dne gnich dobach, kdy se amen& cast sveta stale je gte pta po arijskfrch dokladech (i kdy se jim dnes fika, jinak), je na mists tuto vynikajiei vlastnost maleho 8vkcarska — dita jen nee° pies etyti miliony obyvatel znovu a znovu ptipominat. Uz zde se ukazuje, ae velikost zemi se nemeti jejich planou rozlohou.

Jestli je vgak narodnostni snatenlivost canu znima giroko daleko i za hranicemi gySt SySTarski demokracie, kteri uti sama-carska,je o sobs ma narok proslavit tuto. zemi pro v gechny veky, veci, ktere. uvadi -v seas kaideho nivAtevnika, zejmena pak navgtevniky ze zemi, kde nekteti lids nenosi div slovo demokracie melte. na rukavech, majice tenth pojem tim merle v srdci. Wilco tici, zdali tato avS7carska, demokracie poeina nebo vrcholi u spolkoveho presidenta, jiste vgak je, ae hiava spolkoveho avS,carskeho statu (ziroven hiava S ySTearske vlidy), jezdi & sveho Utadu v Bernu tramvaji nebo tam chodi pesky. 8vS7cali to vysvetluji ponekud v rozpacich tim, tie presidentav plat "neni konedne tak velkST, aby,mu dovolil si vydrtiovat.: auto". Tito biblicky prosti lido neptigli dosud na myglenku, tie auto, &tide a co k emu Yeechno patti, plati jinde ministram stat. Sami totit povaiuji za prvni povinnost statu stale je gtepovinnost gettit, a proto to take neprivedli v poetu ministerstev dale, net na sedm. Je to jedina zaostalost gykcarska. Kdyi uz je v gak timto zpOsobem AvSrearskk president v dennim styku se sySimi spoluobeany a voliei a poznive, v rozhovorech s nimi za jizdy poulieni drahou jejich starosti, potteby a nazory nesrovnatelne bezprosttedneji, net kterSritoliv, jiny" ministr sveta je s to poznat se vSemi sySrmi auty za cell desetileti, neni divu, ae pokud mu to jeho starosti dovoluji, neztika se ani sve — v Bernu skuteene sta,rosvetske hospildky, milt prive volnk veder. Jeho utad trva, tak jak tak pouze jedink rok a tento rok mu nestoji za to, aby si zvykal na jiriSr divot, net jakS7m iiji jeho spoluobeane. Hluboci myslitele mohou stokrat nazSrvat tidcarsko kapitalistickou zemi, zatim neni znim jedinST socialistickk stat sveta, kde by byla hiava statu a celi vlada v tak ptimem a docela dennim styku s obeanstvem, jako pre.ye y e 8vkcarsku. Zli jazykove tvrdi, tie je v tomte ptipade socialismus zcela bez viny, prototie jeite nespattil svetlo sveta. Tim realnefai je vgak SvSrearske, demokracie, ktera, je domovem v dvaadyaceti avS7carskSrch kantonech. Diva jim vgem pray() It zcela po svem a ukazujetak nee% co totalitni reEmY do sve, dOufejiiie neVilna daleke smrti, nikdy nepoehopi: jednotlince, obce nebo Okresu a zeme neni v nejrnengim rozPoin se zivotem naaiazeneho celku, pokud se tenth jednotlivee O:bee,: plc* Ci zeme ukaznerie pocifizUji-spoled. 0in",pottrebarri vyggi jednotky. A tuto nOat Pies vaechnn andividuaini vain* jeyidet ye SySFcaisku na Itaidern kroku.

S ostatnim svetem chce It gv Si.carsket nadale v naprostem miru. Chmurnk obraz sveta po -dvou velkeh vilkach je nemohi zviklat v pev. nem odhadlini, ae setrvi 1 nadale v neutralities :08* ReeIRAWilte4494 Pgalkilf44. W44' fie

ze sve neutrality a z valky Jinfch vytail° new jineho neti to, ae zachrinilo sySim obeanam jejich 2ivoty a stfeehu nad hlavou; valka jirdrch i jemu ukladala ptetetike Obeti. Po celou valkU Stab) gyftarsko ve zbrani, odhodlino kdykoliv vyhodit do -povetti vgechno, co mohlo mit pro neptitele cenu, a vojaci ve ibrani nestali gykearsko o nic merle, net kterkkoliv nt stet sveta. I tak se mohou socialists vgech semi chodit do gVy"car ueit, jak obtanske. svepornoc a porozinneni obce i statu zaji gt'uji i nejprostgirau obCanu yysokou tivotni firoveil a zabezpeeeni proti vSein nastraham stall a osudu.

•( ) 8vfcarsko

R. J. VONKA ANI MISTR, ANI PULMISTR. Josef gevid.

Dnes se doEva Rudolf J. Vonka, vrchni odborovS, rada ministerstva zahranienich veci v. v. a deskobratrskk kazatel, sve sedmdesatky. Tento den prilika jiste stovky•ctitelti oslavencovkch, aby vzponmeli tohoto krasneho jubilea mute, jen o sobs tika, 'tie neni mistrem, ba ani palmistrem, tie je docela obyeejnm obeanem, kterk nechce ujidat Panu Bohu Cas bez price.

Pied okupaci venoval se spisovatelskemu vychovani etenita. Toutil po novem a lep gim aloveku. Psal poudne dinky do mnoha dasopisa a zyligte pak do brnenskeho Novell° lidu. Kdyti nag e vlast byla ohrotena, tu byl mezi prvnimi, kteti neotaleli pro svaj lid a pro jeho svobodu pracovat a obetovat v gechno. Jii v race 1938_ ve znamSrch pohnutSich podzimnich dnech ptihlisil se jako prostST vojak do sdruieni "VernSi pes" a zde slovem i einem spolupracoval pro osvobozeni republiky.. Protote byl az On g znarn svou spisovatelskou a publicistickou Cinnosti, neuSel pozornosti okupant0., kteH mu venovali ptilignou "pozornost a peer. Byl zateen 2. ledna 1940 v Praze Na ptikopech. V "Peekarne" doglo k vSrslechilm. Pr-v ' jeho vS■slech a tea vSechny ostatni ukazaly, jak je vSiznamna, duSevni sila, ktera dovede i ostre tyrany a zbesile gelmy v lidske podobe odzbrojit a umirnit. K prvnimu vSislechu si nemeckSt komisat ptlzval tlumoenika "sudetskeho Nemee", o nicht jsme pravem tikali, tie jsou to poturdenci horSi Turka. VyslkchanSr znal metodiCnost tako ldch vS/slech0, zpozoroval, tie ptekladatel uvadel docela neco jineho, net mel tlumoeit, a to vidy k tizi a ptitiieni vyslSichaneho. R. J. Vonka odzbrojil gestapaky nabidkou, tie bude mluvit a vypovidat nemecky. Pii ktitiovem vStslechu dostaly se vys1SThajici organy as k eeskSfm brattirn. To bylo pro ne sousto. Zde totit citily, ae obvinenS, se poeina, zapiadat do tenat a .e vyzradi celou iadu dinovnikii deskeho podzemi. RychlS7 mi, fiseenkmi a vypoditanSr m spadem na psychologii zametenSrmi otazkami chtely se dovedet, kde Ceti bratti maji sidlo, kolik jich je, kde dostanou jejich adresy. Po tomto nervovem napeti zcela rozvaine jim R. J. Vonka, vylotiil kdo to Ceti bratti byli, vytrieni naslouchaly vS rvodam o Evotnira tvareim principu zasad bratrstvi, o hlubokein nabotemkem zaloteni, ze totiti vg eehno krasne kolem nos, eel* tivot v miliontero obmenich vyplynul z Boha.

Po cllouhem;11slechu se dostali gestapaci tak daleko, ae se domo,hali na R. J. Vonkovi, aby jim tekl, jakk ma nazor na novodobe nabotenstvi Nernca.

Nadlide vyslSrchali deskeho bratra takto: Gestapak: "6esitS7 bratr — to je vitae osobni nazirani."

R. J. Vonkat "Zajiste! KattlSr z nits muss mit vlastni pevne ptesvedeeni, mezi rozumnS rmi lidmi neni bezduche opakovaxii, ale protivane piesveddeni. Nabotenstvi je dsttedni osa lidskeho mygle'ni, i kdyi natal tvrdi, ze je nabotienstvi _fee -ptekonano.." vita, co • e nage naboienstvi?"

Gestapak: R. I'Vonka-: "Podletoho, co jsein Ceti --sla' -va, iieineekerriu lldhl Dbouha piestivka GestaPaei se dloUho nezmohli k dal gimu. Az drulia$' zaear:"A viti, kdo je nag Rerrgott?"

Vonka mldel

Oestapik rozpilent a

rozkeicerd fvs.1:

"IhUer 11440,tt 1st. 44olt Wier,"

lams 1S Ned R. .T. Vonka, zcela klidne na to: "Adolf Hitler -- to je zase vase osobniliazirA ni!"

Na to gestapaci svorne tekl: "Co s me delat?"

Bez napsani protokolu odevzdali R. J. Vonku na Pankra.c. ) • 4, • ( PitiSAHA KUTUZOVI. V bete 1944 nage divise dobyla Opodka. Jegte vybuchovily granaty a rainy, ale ze sklepa jit vychazeli bide a radostne zdravili sovetsk6 vojak. VysokSr statec jich zastavil hloueek. "te jsme ua blizko, slygeli jsme jit yeera, ldya priletelo nad mesto hejno nemeckYeh bombard'ak0. Chtely ji2jit shazovat, kdy tu pojedrion vyletela z mraka letadla s rudSrmi hvezdami ktldlech. Jedno bylo z yliSte hbite a pohyblive.

Vrhlo se na Wince a prohanelo je. A vgechny je rozehnalo. Na mou du gi, to byl jiste sam Pokrygkin."

"A znate, dedeeku, Pokrygkina?"

"Jak by ne! Partyzani o nem vyprivell. 2e to ani neni letec, ale sam orel. Dnem i noci pit ye vzduchu ... " Takova legendarni postava byl tehdy sobny hrdina Sovetskeho svazu, gardovSr kovnik Alexander PokrySkin. Jeho jmeno znall bide ve vgech zemich. President F. D. Roosevelt o nem prohlasil, ze je to nejlepgi stihaci letec SpojenSTch narodu.

V zime roku 1945 jsem se s Pokry gkinem setkal u Kutuzovovy mohyly. Stal s obnatien.ou hlavou pied sykmi letei a pohnute prona gel slova pfisahy: "Pied . . . posvatiVm popelem velikeho ruskeho vlastence vzpomefune soudruha Semeniaina, Levickeho, ViSneveckeho, garenka, kteti padli v bojich. Budeme bojovat bei bazne a nebudeme znat litosti s nemeeko-fagistickou armadou vraha, dokud od nich neodlstime zemi i nebe . . . " vali, ae s rozblacenSrch polnich nebudou Jaro roku 1945 ptiglo zahy. Mind se domnimoci soveati letei startovat. A najednou ye vzduchu Pokrygkinovy letouny. Odkud se vzaly? nemeeke veleni posilalo paragutisty, posilalo vSTzvedna letadla, ale leti gte neobjevilo. A piece — jak bylo proste. Na betonovane autostrada Vratislav-Berlin. Pod jednim z most ukryl gardovSt plukovnik Pokryakin stroje glitch letca A piloti startovali ptimo s autostrady j ako s nejlepgiho letigte. A bili, hnali Mince. At do sameho Berlina. Verna ptisaze bojovat nelitostne proti nemeckkm vrahilm, mstiti se za viechno utrpeni, ktere Hitlerovy tlupy zpasobily sovetskemu lidu. Mstili se za pohanene Polsko, za barbarsky znieenou Vargavu a za vgechno stradani evropskeh naroda. A na jejich perutich letelo viterstvi..

A. Madrugin. )•4•( Pan Babka eel k Mica& "Pane doktore, boll me mandle."

"Tak je vykizneme!"

Stalo se.

Po nejake dobe pti gel pan Babka zase.

"Pane doktore, boll me hrozne slepe stievo "Lehke, pomoc. Jednoduge je vytizneme."

Stalo se.

Za Cas byl tu pan Babka zase. Spustil neliste: "Pane doktore... " "Nu copak?"

"Ja si netroufarn . .

"No, co yam chybi?"

"Pane doktore, me boll strain's/6 hiava.-.;;" ) • 4, • ( -

Ocelova silniee. Na Chomutovsku bude proveden za,jimavSr pokus, kterk mite mit claleko•sahly vSrznam ye stavebnietvi test.• 8pr:ilia .9kresnich silnic v Chomutove prijala nabicilut podniku Hilckl a Lorenz v- Jirkove, kterk postavit silnici z oceloveho pisku, jenti se vyribi v tomto podniku. Do asfaltove silnidni sinesi se michaji mala zrnieka ocele, velki, jako necele obilne zrno. Takto postavena silnice je daleko odolnefai, neali ostatni. Za poutiti teto noye hraoty bude pokusne vystaven stometrold7 4atek raezi Udlicemi a. Chorautovein.

Strom 14

Ve sttedu, dne 31. prosince 1947.

V ItSTNIK

Pfieti konference Uneseo Mexico. — VYkonnY vYbor orgaisace UNESCO na zasedani v Me-xiku rozhodl, aby z hospodaskYch dfivodu byla jeji prieti konference v Generalni teditel Huxley upozornil, 4e konference v Mexiku stala by 430.000 dolaru, kdato v Parini by stala jen sto padesat tisic.

V dvou vesnic nazodni lifbitevy?

Terst. — Italske Utady aby byly zrueeny veechny slovinske napisy e vesnicich Doijenje a Zapadna Brda u Gorice, ad tam zije slovinske obyvatelstvo.

y

y

Praveke sidlitte na Berounsku Krala Dvdr. — PH kopini zakladt pro novou meet'anskou tkolu v Kralove Dvote u Berouna, bylo 21. listopadu objeveno nekolik jam a v nich d e lidske kostry, eetne kosti zvirat, kamenna sekera, pazourkova ekrabadla, strepy nadob s ozdobou volutovou i pichanou.

Sprava mistniho musea pozvala k prozkoumani nalezu statni Ustav archeologickY. Podle posudku odbornikii, bylo to odhaleno rozsahle sidliete praobyvatelii z mladei doby kamenne (asi 2500 pr. Kristem).

y

Nov' S zvon na vezi Staromestske radnice -v Praze. Pri poZlru Staromestske radnice rozbil se nejstarei prasky zvon, umistenY na radnidni veli, kterY pochazel pravdepodob ne z btevnovskeho klattera a byl upevnen na ve2 v husitskYch dobach. Zvon rail 26 tun a byl temet 2 m vysokY. Pri ,polaru se menei dily tarem rozbily a vetei, se starYmi napisy. budou umisteny v museu.

Na ve i bude zaveten novY zvon, odlitY presne podle stareho i s napisy a dolritkou, ae pfirodni zvon byl znieen v pamatnYch revaluenich driech r. 1945.

a

SPOLEHLIVA POHROBNICK.4 sLutBA.

y

Jsme pohotovi am posloutiti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvlaitniho poplatku.

S nami zuttete mluvit1 eesky.

My nabizime Pohtebni Poji8teni pro kaldebo elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pra2e,k-Etlinger, damska, pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 Yellville, Texas

Nova uranovi loiiska v Kanady Vancouver. — Baneti Utednici Britske Kolumbie oznamili, 2e v severozapaclni east Kanady byla objevena nova loiiska uranu. Tezi v nich soukroma, spolednost. Loiiska madne rozsahla, jsou zhruba v oblasti mezi VelkYm jezerem medvedim, a VelkYm jezerem otrodim.

-o K rychlemu odstraneni koure z (3 pokoje, namoeme ruenik do stejne Stars- rod WickS ch kovaiti dastky octa a horke vody, vyt'dimej Vice ne2 pied 150 lety usadil se v e jej a mavejme s nim pomalu Treicich na bYvale suearne kono- nad hlavou po pokojt pi za htbitovem Frantikk Hnilica, 0 rodak z Radvanic na. Lipensku, jaK(134 se loupa, cibule, ma se dy ko samostatnY kova. Proslul v kra- chati skrs lista a oei nebudou sizeti. ji take UspeenYm ledenim koni a • kra . Po Fr. Hnilicovi, kterY zemtel e van 90 let, zbylo mnoho odbornYch knih o ledeni dobytka a take ruzne zverolekarske nastroje, jicha poukval. Jeho syn Hynek prevza1 CHIROPRACTOR po nem temeslo a byl kovatem v Treicich tenth' 60 let, mel 5 deli, Rooms 1-2, Hammersmith Bldg.

g

r

y

m

MAREK - BURNS

y

POHREBNi DOMOV V hodine zdrmutku najdete u nas nejlepti pohfebni obsluha a ceny levne.

Tel prodivime pohfebni pojiiteni od 1 inesice do 80 rok0 staff.

Ambulance re dne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME BILL MAREK, feditel Telefon 546.

TEXAS CAMERON,

Dr. R. L. Stephens

y

SPOLEHLIVE JMENO

Jmeno NONAT je beintm slovem e mnohleh ctomacnosteoh pc) eeNemci chteji do Londyna lou generaci oovolte aby to bylc Berlin. — Sjednocena socialisticv domacnosti Vati — kdvt trpitc strana pozvala vtechny politicks obeasnS m pichanim nebo bolesti. strany, odborove a protifasisticke oganisace na "lidovY sjezd" 6. a 7. prosince v Berlins Na sjezdu ma bYt, zvolena nemecka, delegate na londYnskou konferenci. Predseda krest'ansko demokraticke strany v R. C. MILLER & CO., sovetskem pasmu Jakob Kaiser pro Cena Nonat pottou 55c a $1.05 hlasil, te se jeho strana sjezdu neCalifornb Altadena, ziteastni.

0

z nich tki synove byli kovati. Teti syn pracuje 40 let na temte miste, kde jeho otec bYval kovelem teener tak dlouho jako dededek.

TEMPLE, TEXAS 15% Avenue A

Tel. 5835

Vedle R. V. 0. S. fifadovny

r

Nonat

ikAD POKROK DALLAS CIS. 84, 2625 FLOYD STREET vas timto uctive zve na

Chrante zdravi snich deli Wok vite, jak to ehodi. . . .Vybehnou z teple mistnosti do studena, uhieji se a hned je z toho ryma, nastuzeni a kateL rietfite penez, strachu i starosti, kdyi budete min po nice

Severiiv Balsam F'roti Kasli

• LahodnST • PiisobivS7 • Deli iei mail ridy CENA

50c 2adejte ve sve lekarne a kde nemaji, nevahejte a po:Slete pro he neb vice piimo na dolejsi adresu.

y

ASYLVESTROVSKC111 VESELICI ktera zaene

v

osm hodin veeer

prosince

ye stredu

a ukon'ei ai rano v 1948 Hudba jako obfeejne

Frank J. Kubin Orchestra z Ennis Vstunne $1:00 osoba geastnST a OspeinST NovST Rok Vim Pieji Vsichni Cleni Nageho ikidu •

•

•

V piiprave: V nedeli, dne 4. ledna 1948 pH hudbe Joe Maca Orchestra fp)

■

v 2 5 T 24

Ve sttedu, dne 31. prosince 1947.

Kdyt se svieky Wail do chladiee Abychom udrzeli kvetiny pro na nekolik hodin pied poutivanim, stolni ozdobu na delti das, ponot me stonky do hark& vody, net je budou &le hoteti. ame do nadoby se studenou vodou. Stonky se horkem rogiti a 1 vssaji vice vlhkosti.

Pti tehleni se ma pamatovati, dvojnisobna tloat'ka jako limet, manteta atd., ma se tehliti napfed po rubu, potom na prave strane.

Kalendife AMERIKAN JSOU ZDE

Cena poitou 70c Na premli s piedpladn' echoslovika 50o

Pied lehlenim bilYch hedvabnYch nebo rayonovYch bluzek, navlheime je a zatoeime do rueniku a ulotime do chladide na nekolik hodin nebo pies noc. 2ehleni se vykona, snadneji a rychleji s dobrYm 1/7sledkem.

Strana-

IC

Dr. Thos. N. DeLaney O( id LENA

Chas. J. Hollub tesk* Lekait a Operator 711 Medical Arts Building

Dr.

HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9'145 Telefon fitadovny: Preston 2553

Bryle sprivne pilpravend.

as dle (unluvy. ttadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

C. H. Chernosky

DR. N. B. McNUTT

PR4VNtK Vytizuje vetkere soudni zaletitosti.

Citadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Zubni Leka* Proti molum pomiite nejisteji ben zin. Jemnou rozpratovaekou postfi- Utadovna nad Canada's Drug Co. kame pfedmety, jet maji bYti pro- Bryan, TEXAS WEST, TEXAS ti molt= chrineny a benzin zniei tenth 'SkodlivST hmyz daleko lope, net kaidY jinY prostfedek, nebot' znidi i larvy a vajicka SPRAVNE VYKONAN 0 POHILEBN1 SLUtBA Barbecue sandvide, Pivo, Domaci 6erstve ovoce die obyeejneho V hodin talu zarmouceni na Chili, Kam a Studene napoje sobu uschovane pokazi se dvojim zpilsobem: bud' shnije aneb za- leznou Edward Pace potitebni schne. diniloba nastane, Je-li ovoce stay pohotovY k sympatickemu uloteno v teplych, vlhkYch mist- vyfizeni nezbytnYch jednotlivoVate ptitelske nibytkove nostech neb teplo a vlhkost jsou sti a k vypraveni dojemneho poobchody hlavni podminky hniloby. Zaschnu- htbu.

Slukie misto pro Octyhodne Levne ceny jsou naafi zasadou. ti ei uvadnuti nastava, kdyt ovoce lidi.

Nabytek — Elektricke potieby je uloteno v mistnosti suche. Obema Cokoliv pro vat' domicnost 5802 North Main St. nehodem maim ptedejiti, kdyt oPolifebni feditel Phone V. 2-0088 vlhkem vzduye voce se uschovi 2020 Washington Ave. F.9/42 Olen S.P.J.S.T. — Telefon. 3606 HOUSTON 9, TEXAS chu, avtak tak, aby nehnilo. Ph niz 118 N. Fifth St. — Temple, Tex. 5832 N. Main. — V 41383 (8-dz.) ke teplote a vlhltem vzduchu mot5225 Washington Ave — T. 3490 gammummumummuunnommffinumnommoimammunimuommuumni no proto ovoce dlouho itpine 'derHOUSTON, TEXAS stye zachovati, jako to nitadnYrn Kupujte zde — Dostanete nej- zpiisobern neni moino. lepti za merle — Hotove aneb Bude tieti sfetova. valka? na mime splatky Praha. — (6TK) — Pfedseda J. F. 11021{A, teditel Vs% uspokojeni zarneeno — strany socialne demokraticke B. La.utman odpovedel n a otazku Vyhotevi abstrakty, viastnieke pram°, Zdarma dodavka kdekoll "Prod nemfite bYt tteti svetova valvy*lzuje majetkovt pojitteni.

Postovni objednivky jsou ka" mimo jine -toto: "Rekl bych, jsou rychle vytizeng. nemilte bYt tteti svetova valka, potiadovna nad Peoples State Bank nevadt by to bylo nejhor6im zloeiTelefon do iitadovny eislo 5, do residence 63 Otevteno po vetery a nedele die nem no, lidstvu, a kultute. Ale takoslednitd.

VILLE, TEXAS y e dilvody u valeicich statii nepla(dz-c) ti. Vtechny stity maji jette mnoho co delat, aby dohonily to, co zpiisobila druha svetova valka a aby se vyleeily rany hospodafske i mravni. Myslim, pravil v zaveru pfedseda Laaman, te z techto vatPRAVE IMPORTOVANE nYch dilvochl zatim nebezpeei tieCens ti svetove valky neni akutni."

techoslovik Pub Co

Hilsher's Home Supply Co.

Kilnar's Barbecue Drive Inn

EDWARD PACE

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

T A R diK Y

ZABAVY

2.50

iadu

Za Bra CECHOS.LOVAX PITELISHING COMPANY WEST, TEXAS

sq

ERSTVE KVETINY PRO KAIDou prtharron

Pohfebni vence a kytiee Kytice do nemoenlee

FOGLE - WEST, Inc. F',"\ERAL SERVICE 190 It. bikli k run ry

box 1177

Svatebni kytice

Kytice k vYroei narozenin, snatkn Kvitiny k vtzdobt kostels neb residence NAVATIVTE N4S NEB VOLEJTE TELEFONEM

TEMPLE FLORAL CO. KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5609

Ernest J. Hanka Privnik Houston, Texas

Pokrok Houston 31. orosince Sylvestrovska -Battle Dance -Johnni Baca vs. Rav Krenek ADMISSION 80e TAX INCLUDED 0 zikusky a obterstvent navitevniki jest vtborem nileIlte postarino.

1140 ROBBIE ST. Na doptinl: 20th and North Main.

Zahavni Vybor Tel V-20256

Stratus /8

Podivejte k oznamovini

Maly Oznamovatel Nejsem schopen farmateni; hledam rentYke z dilu neb s polovice. Dva rentYkske domy, voda, dievo, pastevnik, v;Se po ruce, 120 akil• pod pluhern, k obdelavani. Vlastnim dobrY potah i dobrY traktor, take dojne kravy, 7 mil od me Crockett a pill mile od Highway.

Adresa Frank Farek, Rt 1, Crockett, Texas.

(1-2p) gir Sazenice zelove mrazuvzdorne, hlaykovY salat a broccoli 300 za $1.00 1000 za $3.00. Cauliflower 100 za 50c. PetrfiZel 25 za 50c. Patu platime a za uspokojeni se rudi.

Early Plant Farm, 1111 So. 9, Waco, Texas (1-2p) 1W-* Prodam Otfiv Slovnik Nati& nY 28 svazka zachovalY za $50.00.

Anton Kral, Silverhill, Alabama.

(1p)

our Delarne kuchyfiske kabinety pro okoli 50 mil od mesta Waco John Palich, 2404 Speight Ave., Waco, Texas.

(49-1p.)

ALUMINUM vytrva navgdy utiite ho na sttechy anebo steny. . .

Posilame ho veude. . Ceny a sample zdarma. . . Ugettite u nos. ruNuA HARDWARE CO. BELLMEAD, TEXAS (dze)

ivr-iPkijme se: Lena dobre povahy, deskoslovenske narodnosti, vek neb krasa nerozhoduji jako ta, ktera ma rada deti, neb toto jest domov bez matky. Vlastnim svaj domov s modernim zatizenim. Sriatek vylouden s tenou ktera pije neb koufi, v torn pkipade at' se nehlasi. — Joseph Henry, Rt. 4, Box 82, Corpus Christi, Texas.

(51-526-V-p)

tESKE REKORDY us prodej a

S. Cmelka

V2

TN

Prieealla a Idobottkent. enska moda prosirn za prGMinuti, ze se do toho pletu — je paradox sam. Chce dlouhe sukne,Irdy2 je mak) latek, a jests nedavno dovolovala chodit bez klobouku, ttebale klobouky byly. Byla take zjiRena piivodkyne teto mody. Britska korunni princezna se dala po voice fotografovat nekolikrat bez klobouku, aby ukazala Anglidankam, .2e mohou getkit a piece nebudou o nic huge obledeny, net princezna, ktera take , chodi bez klobouku. Mite, tato moda je prfe Princezna se vdala a k 2alu muifi bude nosit klobouk. A take v Americe je velke hnuti proti bosohlavosti, jak se tomu kika. Je tedy na - ase, aby bylo malo klobouktr, C vAdyt' se u'A bude stydet skoro kaala, mestska. iena vyjit na ulici bez klobouku; a jaka oak by to byla moda, kdyby nebyla aspon trochu nesmyslna?

• •

Ve atfedu, dne 31. prosince 1947.

r

v

Klub d/ouhf eh v Prase V Praze 'zije mnoho 114 ktefi Yrostli o nekolik centimetre vtge, net ostatni. Ti mladi si zaloZili Klub vysokYch. Olen klabu mute mit "Nejnitti." miru 190 ern.' a elenka 180 cm. Dlouhani maji 'east° ve spoleenosti potize se svoji yftkou a proto se spoledensky sdrutuji: pestuji sporty, chodi na vYlety a navAtevuji divadla, proste si vytvoilli svoji dlouhanskou kastu. Navazali tet spojeni se zahranidim, zylaSte se §vedskem, 8vkcarskem, Francii a s USA a chteji vytvotit mezinar organisaci. V Praze maji prozatim sto olena a zalo Z - ill odboCku v Brne a snad i v Hradci Kralove. NejvetS1 dlouhan meti 209 cm, ell Pies sto kilo a na oblek spottebuje dobre dtyki metry latky.

y

To t ie People of this Community

Our CRUMBS Will Do It Chairman Charles Luckman of Novt ostrov pokladil the Citizens Food Committee exloins the requirements for Londyn. — Londnian Hamilton uropean aid this way.

Snowball prohlasil, ze vi o zlatem We have an poklade v eerie 2 at 3 milionii liber excess of 470 million bushels pohtbenem v pisku na po of grain. Our exbfeti neobydleneho maleho ostrova port for minipoblit Tahiti. Pro nedostatek vYmum world relief needs must stroje nepodai-ilo se mu v r. 1937 be 570 ziskat tento poklad. Snowball douThat 100 fa, ze se mu podati ziskat potkelme bushels differprostiedky na organisovani nove ence must come from what you vYpravy. and'I think we need during the next few months.

We can help save on bread.

Nejmodernejii ikola v Evrope But—surpisingly enough, threegr a. — Stavbe novSrch gkol e- 1. fourths of all of ouraingoes to feed livestock nuje mesto Praha co nejvet gi peel ?C So you see the need r fopeeping Nova me,§t'anska Skola, ktere. se down our production and conzaCne co nejdtive staveti v Hlubosumption of meat and eggs.

That's why you must observe depich, bude nejmodernefSi gkolou meatless Tuesday -and eggleus nejen v Praze, nYbrZ" i v cele stiedThursday. That's why we must ni Europe. Bude vybudovana podle stop wasting food—any food. It's a challenge to the homemakers nejnovejAich vzorti v Anglii a ye —the cooks—of this community's Svedsku jako Spine novy typ gkoly families. v dobrem klimatickem ptirodnim You women can do it. Just reprostkedi. memberpeople are desperate-they'll fight to get food. We've had enough of fighting.

Save wheat—save meat—save the peace.

• •

y

Uncle Sam Says

143 Waverly, H. Heights Telefon V. 27724

Nemci se stehuji do airmail Eamburk. Z Nemecks odjitdi nyni skoro pravidelne transporty nemeckYch vystehovalcS do zarnoStehuji se nerneeti a osoby bez vle.sti, ale do ciziny jako vystehovalci putuji i Nemci. 0 nemecke zemedelske delniky, odborniky, tecimiky, chemiky, temeslniky se zajimaji skoro vsechny jiho- a stkedoamericke stity. Do Venezuely odjelo jit nekolik skupin, rovnet talc do Brazilie, Kolumbie, Argentiny a Uruguaye.

y

Sta podzimni orby a osevu Praha. — (C'TK) K 12. prosinci byl vteskoslovensku tento stay podzimni orby a osevu. V deskYch zemich spinili zemedelci plan osevu tita na 95.2 procent: Oseli celkem 1,005.404 slat. midy. Ptenici oseli pies 463.000 akr1.1 a spinili tak osevni plan na 92.5 procent Na Slovensku byl spleen osevni plan tita na 100 procent, a osevni plan pSenice na 94 procent. Na fizemi celho statu oseli zemedelci 2,471.800 zhlebovkm obilim a spinili tak plan na 94 procent. V nekterych krajich dosud orba pokraenje.

Pliny rieraeckSrch uprchlikd z vtehodu Praha. — (CTK) Poslanec bavorskeho snemu Noske prohlasil podle zpravy agentury Agence France Presse zastupeam tisku v Mnichove, ae v kruzich nemeckYch uprchlik() z vYchodu se odekiva, dojde ke sloudeni Slerska a Wry. sudetske oblasti v OSR v autononmi stat, kterY by se nazYval "Ostschweiz." Pravil, ze o tomto planu se jednalo na schuzi Evropske unie v Hofu v americkern okupadnim pasmu.

Zatle sklenice, lahve a vtbec skle nene ptedmety vyeisti se dobte syrovSrmi brambory, ktere se na drobne kousky pokraji a s trochu vody se v nadobe potta.saji. Po nekolika minutich jsou sklenene feci Cisty a staei je jenom lehce splachnouti.

Po vrchu vycidi se sklo rortrouhanYmi brambory, ktere velice rychle fieinkuji.

Houston 7, Texas

Sokol Fort Worth

Nacismus znovu kvete Jako osudova, ptiporainka pro londynskou konferenci zahranid. ministrti, pkichazi zprava o objeveni hromadnYch hrobtl u Wurzburgu v Bavorsku, nedaleko kdysi povestneho zajateckeho tabora Stalag.

Podet lobed nacisticke bestiality neni dosud znarn. V jednorn hrobe vgak deset tisic sovetskYch vojakA a jedenact set dustojnikft; a hromaclnYch hrobti je celkem Aedesat osm. Lek v nich krome Rush.

Jugoslavci, Francouzi, pelgidani, Britove, Australani a Italove.

• • Bras proti nemeckernu Drangu Vargava. — Na sjezdu polskeho zapadniho svazu bylo vzpomenuto 25. vYrodi zaloieni Svazu obrany polskYch zapadnich hranic, jent se okemenil na Zapadni svaz. PolskY delegat ze sovetskeho okupadniho pasma na sjezdu upozornil, 2e neize vekit v demokraticke smYgleni Polaci i v sovetskem pasmu stale citi nenavist Nemct k Polska.

Pod tenkYm plagtikem "nove demokracie" 'Zije stale nemeckY `Drang nach Osten."

Potadi,

Novo lZocni Zabavu Have you stopped to think that you are a Minute Man, 1947 model, when you invest In United States Savings Bonds? The first shots in defense of your security were fired on April 19, 1.775, on Concord bridge in Massachusetts. Today you stand guard over your security not with bullets but with your Savings Bonds which in the years to come will make your home the fortress it should be against financial distress. Equally important to you is the fact that your growing stack of Savings Bonds is available for attainment of personal or family goals such as a new home or education for your children. Every dollar you invest in Savings Bonds is backed by the United States Government. Savings Bonds are safe, sure, profitable—$4 for every $3 invested AO rare hence. U. S. Treasury DepartmesS

ye stfedu, 31. prosince V Sokolovne Na Rosen Heights PH Mahe

JOSEFA MILANA Haideho uctivi zve ZABAVNI VIEBOR