Vestnik 1947 08 13

\\in. tip

"I

\ tAtt

4,04, 4,710, vp" -

_409

pvf

64•44.94rei4

anti ,61. 147,

wee,ct

,

0049

-wAga

R AT R.5 T

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the' Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNiK (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ye stieclu, (WEDNESDAY), 13. SRPNA (AUGUST) 1947

eiSLO

33

MEW DRACI SETBA ROSKY bYvaleho rieskeho snemu v Berline jsou i ve slunci tmave, zdaji se baryou odlieovat od ostatnich zborentet' teto dtvrti, v ni2 nezustal ueetren ani jedinY calm. Goebbels nadepsal kdysi knihu, je2 mela bYt oslavnYmi dejinami nacismu, Od Kaiserhofu k rieskemu kanclerstvi. Skuteene dejiny nacismu by mushy bYt' nadepsany Od reichstagu k zoo. Nebot' 2harstvim v budove tieskeha snemu se uvedlo v Nemecku nacisticpanstvi. Nastupovalo gangsterstvim, a skoneilo se v obklideni ye velikem bunkru na okraji zoologicke zahrady.

V nejbli2eich dnech bude bunker, na jeho "stavbu bylo spotrebovano asi padesat tisic krychlovych metro betonu a kterY byl posledni tvrzi mladYch nacistickYch desperatt, vyhozen do povetil. Nedavno cdstranila zkoueIra se znieenim meneiho, velitelskeho bunkru dvanactitunovou, nalo2i traskavin pochyby o mo2nosti odstranit beze ekod pro okoli modrave eedY, penury pomnik poslednich diatt nacismu a tak po nem zbude jen lesik pathetickYch krizu na polieku mrtvYch. Je mezi nimi kti.2 s oeskYm jmenem Karel Kozak. VYraznejei rozpetim, hnedou barvou a latinkou mezi frakturovYmi napisy na nemeckYch Zda se Ze kaZda stopa nacismu byla poznamenana eeskYmi obenari.

Cesta stredem Berlina je testa mrt yYm mestem. Obyvatele Templehofu rikaji Zertem, 2e bydli hned ye druhem dome od Anhaltskeho nadrali. Od nadraZi do Tempelhofu je dobra pulhodina. Ale opravdu snad na to testa neni vie ne2 jeden nebo dva, domy. Kaiserhof, nova rieska kancelat Hitlerova stard i nejstarei ska kancelar Wilhemstrasse, je2 bYvala pev ninskou obdobou londYnske Downing Street jako trida vladnich budov — to veechno jsou jen hromady trosek podel prtijezdni drahy.

Nektere u2 obrusta rumietni plevel. Tiergarten, kdysi nejelegantnejei berlinska trida, hledi slepYma oeima prneelnich zdi, za nim12 se vnitkek palact probokil, na dolinu po nadhernem parku, na niz bronzovi losi, snaky a lane vypadaji, jako by zabloudili do pouete. Take predstavitele nemecke minulosti v nekdejel Vitezne aleji jsou bez stinu stromt1 nesvi a zlacena secha Viterstvi se zda s podstavce vyhliZet pies trosky k zacho yalYm vnejeim 'etvrtim Berlina.

K Wilhemstrase pic ilehala berlinska novinarska etvrt. Tiskarny, vydavatelstva, redakce, administrace a vYpravny velikYch easopiMivala svou romantiku, sveraz a neutuchajici hektickY ruch. Zdi vel. nakladatel, se ti.ekY ruch. Zdi velikYch naklada telstvi se jemne chvely tempem rotdeek, jejich2 vykladaee chrlily denne miliony a miliony vYtiskil na kolony aut. Dnes je to mrtvo, pusto. Jen vysokY Scherltiv duet zristal natolik zachovan, 2e lze vystoupit nahoru jako na rozhlednu nad troskami mesta, posti2eneho metlou bo21.

Na vYstave, propagujici odstranovani trosek najdete v3"rpoe'et, Z"e z berlinake ssuti by

44 bylo mono postavit dalnici pies pci Nemecka, eirokou patnact metro, v korune silnieni braze braze Best metro vysoke. Odklizeni potrva jiste desitky let a eas na obnovu Berlina si sotva nekdo troufa odhadnout. Ale jen v americkern sektoru je opravdu videt, 2e se dali do

Okrskova &chime organisat ru Rude se konati ye et yrtek 14. srpna 1947 v tifadovne RVOS v Temple, Texas. Zaeatek v devet hodin rano a ukonei v pet hodin odpoledne.

Ve etevrtek 21. srpna 1947 se bude konati v sini facia Jaronair eislo 54. ye West, Texas. Zaeatek v devet hodin rano a ukonei se v pet hodin odpoledne.

V riedeli 24. srpna 1947 bude se konati v sini i•adu eislo 73 a eislo 95 v Seymour, Texas do ktere jsou zvani eleni tohoto okoli, totii fadu else!: 73, 76, 77, 85, 90, 95, a 134. Zaeatek v devet hodin rano schfize org-anisatorfi ai depoledne, odpoledne bude predan eas iikednikum HI. tiadovny pro jejich feel k obecenstvu.

Ve etvrtek 28.. srpna1947 bude se konati v sini idclu Cis. 25 v Ennis, Texas. Zaatek v aevet hodin rano a ukonei se v pet hodin odpoledne.

KaZdY Glen nagi SPJST. ma p •istup do teto sehilze a velka 'least Clem bude vitana.

S bratrskYm pazdravem, EDWARD L. MAREK feditel organisaeniho odboru odklizeni. Snad je to tim, 2e v americkem sektoru maji piece jen nejake stroje, kde2to v ostatnich pasmech se s horami trosek potYkaji lide div ne holYma rukama. Ale pies to, 2'e koi deprimuje obrovitosti a na veech stranach je slyeet narky na nedostatek pracovnich sil, je v Berline na d ye ste tisic riezamestnanYch. Oficialne prilaldeenYch. Trinact set tisic lidi pracuje, skoro lest set tisic je neschopnych prace. Plakaty yyzYvaji rodiee, aby dali vyudit remeslu. Ale je malo uchazeori, a jeete merle je ueriovskych mist.

Co delaji v Berline mladi lide? Nekteri pracuji, kde se prave nahodi, mnozi se proste tlaukaji. Dvacetileti a starei studenti a studentky dohaneji v abiturientskem kursu promeekand leta k maturite, po ni2 veteinou neyedi, co dal. Jeden tvrdil, ze jeho tamer vYhradni eetbou je bible. Hledd nejakY smysl 2ivota. Jini nepatraji po smyslu. Staoi jim Hodne jich ma vztahy k 'eernemu trhu.

Bez yYdelku pry by se nedalo Zit. Potrebuji tYdne a2 tisic marek. Otec lecktereho yydela dye stovky mesiene. Policista nosi za pul treti stovky na trh svou Za minule dva roky jich bylo zastreleno ye sluabe asi tri tucty.

Vdeva dostane v takovem pripade jednorazoye odbytne. Prave za pobytu cs, novinarit v

Berline byl zastrelen dalei, vrchni inspektor Klietmann.

Zloeinnost jaksi nale21 k povaleonemu votu velkYch mest. NemeckYch zejmena. Za kveten bylo provedeno v Berline 10,879 kradeZi. Mladistvi maji na vyeinuti znadnY podil.

Otrnactileteho kluka chytli se tremi sty etyricell t sici marek v kapse. Policistka vyklada dale, 2e vedle informaeni sluthy na nadra2ich a podobnYch mistech je hlavnim zamestnanim jejirn a jejich kolegyri dohanet do ekoly deti, ktere se za valky nauelly toulat. To dochazeji hned rano pro tulaky do bytu a vodi je do ekoly. Nejakk eas. "Ale stejne to neni nic platne," krei rameny. Jak se pro takoveho prestane chodit — a je predepsdno do kdy si ma na dochazku navyknout — zadne se znovu toulat. To jsou ztracene ovce. Zlodejieci a devky. Nemecku zbyla z Goebbelsovy "bezprikladne doby" mnohem vie trosek, ne2 je videt na tvarnosti nerneckYch mest a krajti. ) • " • ( NEJMODERNEJM TDLTL SVETA. Fred miliony lety rostly lesy obrovskYch kapradin na ba2inach Zeme. Behem easu se stromy rozpadaly, ztrouchnively a tyto ztrouchnivele kmeny se pokryly vodou, piskem a blatem, a tento proces se opakoval znovu a znovu behem tisicti let. ObrovskY tlak pretvoril shnilou vegetaci v uhli a dnes mame obti2nou tdolm toto uhli vykopati.

Dnes je uhli jednim z nejdulditejeich prostredku moderniho 2ivota a dulni in2en*ri delaji veechno mo2ne, aby v co nejkratei dobe bylo vykopano co nejvetel mno2stvi uhli. Dneeni mechanisace sice ponaii2e pri nejte2eich problemech dolovani, ale tim dulektejei se stane planovani.

V dolech v Whitehilluv Anglii doluji podle nejmodernejeich mechanickYch systemic. Misto dreva na vybudovani sachet se pou2iva, ocelovYch tramit a pH doprave uhli na povrch zeme se nepouZiva ani rueni prace ani koni. Nejvzdalenejei Cast dolri je vzdalena pees 4 km od vchodu a salad a2 do hloubky 2000 metro.

Jedna z nejnovejeich easti tohoto dolu, na ktere byly prace nedavno zahajeny, je Upine mechanisovana a pet vchody se dopravuje denne 150 uhli z jedne smeny na povrch. \Teechno je elektrisovano.

U pet vchodri pracuji hornici na rilznYch pracich. Ve vchodu C. 1 se seka uhli, u druheho vchodu se vyvrtdvaji otvory, do kterYch se vkladaji ekrasitove patrony a u tretiho se provede elektricky zapaleni ekrasitu. U etvrteho vchodu se nalai uhli do voziku a u pateho se provadeji zajiet'ovaci prace pro jednotlive eachty. Tak jak kaZda funkce je ukoneena, mu2stvo se pohybuje dale ke druhemu vchodu, kde pak vykond zase ten dsek prace, na kterY je specialisovano.

Takto se zajiet'uje hladkY prribeh prace pith nej yyeei mo2ne bezpeenosti. V techto dolech neni plynu, hornici mohou mit otevrene svetlo a smeii rinimn pp, Irn1,-34;

Strana 2

VESTNiK

i

titEDN' ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. ICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOLI KA — EDITOR

Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedpiatne $1.50 roe. S'Abselption

$1.50

a year

Zmeny adres zasilaji se do B.11vni (ltadovny ve Fayetteville, Texo.s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, predplatne a oznamky bud'tes aaresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

ZITNi KLAS J. V. Sladek To neni rytit z pohadky, jen polem zdravi vas, to zpiva, Sumnou pisnieku si evarnY titnY klas!

A ka2dY, kdo jej uhlida, jen hezky vzdej mu Cest, neb jeho velkou drutinou se tivi, kde kdo jest.

Kdo miliony vojakti z vas videl v boj se brat?

6, z nas jich nikdo nevidel a neni o co stat!

Veak videli jste klast voj se tfast, jak vitr a pfec byl katclY vetei rek, net sam pan general!

A kdo jde kol, se usmivan "Bud', vojaci, yam zdar! neb ka2dY nese V tlumoku k nam domii boti dar; ten bile mouky pro lidi, ten derne kravkam zas.

45, nadel Rah! a potehnan bud' ka2dY titny klas!

Co v potu tvati farad sil, • on vrati'nastokrat; ket rok co rok talc bohate jej videt v poli vlat!

A rok co rok a na veky at' katclemu da chleb.

A klobouk dolt! — ze stodol at uslyeite cep!" ) • " • Kancelal presidenta Trumana v oblacich. Letoun "Posvatna krava", na nem2 nedavno cestoval president Truman do Mexika, bude vymenen letadlem typu DC-6, kterY ie vetei a nesrovnatelne lip zatizeny net dosluhujici "Posvatna krava". Nove letadlo firmy Douglas v Santa Monica, Kal., stoji 650,000 dolart a mile v nem pohodlne cestovat 56 osob. Presidentovo letadlo vytadovalo zvlaetnich tiprav a jimi se zdratilo na rovny milion dolart. Ale za ty penize vyrobily Douglasovy zavody miniaturni BilY dam, letajici presidentskY palac s kancelati pro obladne vyeky. Bude v ne mmisto pro dvacet pet osob a talc zbude z kabiny jet meti pies 60 stop, kus na presidentskY salon, zatizeny "vYrazne bez ptepjate elegance" v dokoladovehnede, tmavemodre a svetle eede barve. Sarnoatejme ma ovzduei nezavisle na vnejeich podminkach. U okna je konfereneni sttl, potateny koti, pied nim ealounene houpaci kteslo, dale je sedadica, potatena losi kuzi, .zastavene ltitko s losi koteeinou, telefon, radio atd. Dveie z moteneho mahoganu zdobi velka, americka statni peeet'. Druhe dvete v pozadi vedou do kombi-

novane umYvarny a oblekarny, kde je lidko pro komornika. Letadlo je vybaveno za •izeni kuchyni na podavani studenYch i teplYch jidel a napojt. Stanice bezdratoveho dalnopisu umotni presidentovi stale spojeni s departmenty, takte za lett nepteruel utaclovani. Vne je letadlo modre a nese velky znak americkeho orla.

Z "Posvatne kravy" pievezme jeji posadku dokonale sehranY sedmielenny scitbor s podplukovnikem Henry T. Meyersem jako pilotem. Od konce Cervna je presidentu k disposici.

Myslici elovek hleda pravdu za vSem, co se predklada. Piesvedeuje se o ni a je mravne znechucen ,objevi-li fale'S. Bud' jak bud', nejvyggim tikolem lidskym je hledet do skuteenosti a nebat se objevit i jeji stany.

Cestieka do 'Akely. Pamatujete se na hezouekou basnieku z detskYch dob, "Cestieka do ekoly pekne uclapana . "? KatdY z nas ji elapaval i kdy tteba jinym smerem a jinYm zpilsobem. Obdas jsme "zabloudili" za ekolu a nejednou jsme se nechteli pochlubiti s vysveddenim, na kterem uditel svedomite zaznamenal yeechny naee htichy a litieky. Teprve po letech, kdy bylo nutno nahraditi ekolni lavici a Cernou tabull za mnohem tetei problemy, vzpominame sobe vdedne na chvile protite v kruhu kamarachi a ochotne ptiznavame, te to piece jen byly nejkrasnejel doby naeeho mladi, Sentimentalni tvod tento pieeme ve spojeni s prave dokoneenym kursem letni Ceske ekoly v Dallas a Ennis a vime, ze stejne jak ve stare vlasti, tak i zde v Texasu veichni, kdot do Ceske ekoly chodivali, prohloubili sve znalosti v tedi s yYch matek a s vdeenosti vzpominaji na svou ttidu, kamarady i uditele. Dallaska letni ekola byla zakoneena krasnYm i zdatile pro yedenYm programem takt, cot nam vystitne popsala jedna z uditelti toho kursu sestra B. Valdikova. V Ennis meli letni Ceskou elcolu v tamnejei Sokolovne; ptihlasilo se 53 tan, ditek to rodidt veech osadnich tabort, kteti yydrteli po celou dobu kursu. Vyueovali: pani Vaclav Tupa, a bratr Josef Vytopil, kterY veak nasledkem onemocneni v posledni dva tYdny musil vyueovani zanechat, by cele btime nesla at do zakoneeni pteochotna, pani Tupd. Chcete-li se ptesvedeit, co eeska ekola znamenala pro mlade teny a mute uplatriujici se v praktickem tivote — v rozmanitych oborech prace, obchodu a vedy, stadi, kdyt se jich zeptate a pawl vam pfekvapujici vec: "S' Icoda, ze jsme si Ceske elcoly lope nehledeli!" A motna, te,vain budou vypravet o tom, jak jim znalost Ceske 'feel ptiela vhod, anebo dokonce zlepeila jejich tivotni existenci. otyt tYdenni kurs ma zvlaete dobrou vYhodu, nebot' se vyueovalo pet dne od pondell do patku a co se dite nauei, hned talc nezapomene. I kdyt se zapoene s jednoduchou tikankou nebo pisniekou, jen si spoeltejte kolik deskYch slov se v takovem na pohled nepatrnem vereiku skrYva. Letni kursy Ceske elcoly v Dallas i Ennis melt' tspech a podaly dekaz, ze pti dobre vtli vedoucich einitelt spolkove jak osadni prace motno je s tspechem potadati take v jinYch osadach.

Demokracie tot' viastne rozprava o skuteenosti, touha print skuteenosti na, kloub. Branit dernokracii pied bludy a legendami, je piedevgim povinuosti kultury.

1?otet' poblcuje slavna bojfete. Je pry to podivand uchvatna i sklieujici s letounu, jent leti nfzko nad pouetl, pies nit se v severni Africe tolikrat pfehnala v letech 1940 at 1943 ohniva smret' motorisovane valky. Kni ghts bridge, jet' vp skutednosti tvoiilo jen n5knlik posic v pouobehnonYch zasekami a minovYmi poll. je snod neivetei a nejhrtznejei dosud nevyklizene boiiete druhe svetove valky. PrY se nevyplati ie vyklizet, a:6 isou to znoena, mnotstvi cenneho materialu, ktery je obklopen pasmy srnrti. Nikdo se dnes nevvzna ye spleti minovYch poll, jet nakladly obe strany, neni ptesmich map —pisek zmenil teren. A ie to vkchno znaene hluboko v poueti, obeas vyleti do poveffi arabskY koeovnik a valka tu jeete dodateere vybira clan krve. Pobtetni silnice, jit Mussolini stavel pro vYboie a po ktere jela Osma britska armada, k Viterstvi, je vroubena spoustami rezavejicich rozbitYch valeenYch strojt.

Ve stfedu, dne 13. srpna 1947.

Plechovkami na gasolin a olej byla Libyjska pouSt' ptimo poseta. Arabove z odpadkil valky si stavi chyee a cele osady. Je to novY, nenaddlY material pro kolonialni stavitelstvi. Devet set mil libyjske pobtetni silnice ujel zavodnik za deset hodin, kdy2 byla nova a jednou z nejslavnejSich drah sveta pia, automobilove zavody.

Dnes je misty ut terriet nesjizdna — pouet' ji znovu dobYva. Tu a tam jsou pry ut naveje pisku, hluboke tti stopy a vie. Podobne pohlcuje pnuet' znovu plodnou pildu, jet ji kdysi byla ur^ana. Plitivy neptitel, pouetni pisek, se vraci. zalena a dusi tivot v pobtetnim pasu, aby spojil piseenou pouSt' jako kdysi s poueti vodni.

Neni to vinou britske vojenske spravy, ktera, nemtite iipadku zabranit, nemajic dost prosttedkt, aby aspon udrtovala a chranila pied chatranim to, co zde zadali italsti koloniste, net je hnal Mussolini do valky, ktera zemi setehla. Po strance majetnicke domorode obyvatelstvo ut ptevzalo nejvetei east zeme: Italske kolonisty pohitilo vojsko, jejich rodiny byly z east vystehovany a kolonie ositely. Arabove se nastehovali do mnoha osad. V Tripolsku zbylo asi 40,000 z pdvodniho statisice italskich obyvatel. Arabove z pouete yeak maji veteinou radeji stany nebo sve primitivni chatree net kamenne domy. Velmi mnozi naeli originalni eeni: do domkt nastehovali dobytek a sami zcistall ye stanech venku, je to pro ne zdravejei.

Dvete a okna spalili, vetejne stavby, ekola, nemocnice, obecni dim, se staly zbytednYmi. Co s tim ma podit beduin? Ani tak zvani usedli Arabove v Cyrenajce a v Tripolsku by s tiro, nijak nepotidili. Zda se, ze pod krutovladou faeismu poklesli hloubeji net kodovnici, jim svoboda v pullet davala povedomi lidske dtistojnosti.

Nekteti vzdelani Arabove si uvedomuji, ze Libye pottebuje pfechodnou dobu ptipravy na nezavislost a domnivaji se, ze nejlepei by byla svetenska sprava na dvacet let. Ale tomu se stavi do cesty pfekatka: nechut' veteiny obyvatelstva, nedtivera po zkueenostech s faeismem, a na druhe strane take to, ze Libye bude vytadovat znadnYch investic, k nim2 bude sotva ochotna mocnost, povetend jen doeasnou sprayou. Libye ma tiilete cykly trody a netrody; ptirodniho bohatstvi neni. Nema uhli, rud a jinYch nerostti a nema lest — a veteinop nema take deStir. Neni rek, neni potokti, hluboko pod piskem je voda. Ale vrtani arterskYch studni neni lacine a pak jeete vytaduje mnoho lopoty a investic, net se tivot na pisku uchyti. Jedinou skuteenou hodnotu pro cizi mocnost je strategicky yYznam ptistavt, zatim jeete ucpanYch vraky lodi z valky.

Bohumil BydiovskY, rektor Karlovy university v Praze byl pozvan k oslavarn dvousteho trvani university v Princetonu a mel cdtud nadeeny rozhlas oVy projev do Ueskoslovenska o americkYch pomerech. Promluvil o prtbehu oslav, o naveteve vedeckych instituci americkYch a o pokroku americkeho yYzkumnictvi a vedy \Tubed. Jak zastupci jedne z nejstareich universit na svete bylo prof. dr. Bydtovskemu vyhrazeno zvldet' destne misto a shromatdneni ptedstavitele kulturniho sveta vyslovili se velmi ptiznive o Praze jako kulturnim sttedisku.

Profesor BydtovskY pravi," " te v torn je pro Ceskoslovensko nejen pocta, ale take veliky taxazek. Vyslovil se s obdivem o vysoke tivotni 11rovni americke, a prohloubeni americkeho duchovniho tivota v poslednich letech a o jasnem vedomi odpovednosti americkeho naroda k svetu, z yldete v organisovani svetoveho miru. Pravil nakonec, ze dve ste let znamenalo v Amerise vice net 600 let v Evrope.

Kultura byla, a bude vidy s to eloveka napirtmovat a ukazovat mu cestu. To ov'Sem znameni, ze na to ceste pfijde sama jako priklad a ze na ni nezabloudI. Bfivera americkYch dinitelt v hospodatskcni spotadanost eeskoslovenska je odtvodriovana tim ,ze bylo s americkou vetitelskou skupinou dosateno dohody a vyrovnani devisoveho tiveru 5 miliont 'dolart z doby ptedvaleene, dale ze Ceskoslovensko splaci americke ptjeky rnesta Praby a ze z ptijeky Ka,rlovYch Vara zaplatilo etyt procentni troky se zpetnou platnosti od roku 1935.

Ve stfedu, dne 13. srpna 1947.

Vesmirne drama v sibifskYch horach. Udenci celeho sveta sleduji s napetim zpravy o vYsledcich studia ruske veciecke yYpravy, ktera se vydala z Vladivostoku do Sihotealinskeho pohori za nebeskYm telesem, jet tam dopadlo letos v imoru. Podle poslednich zprav od vudce vypravy se zda, ze se na Da.lnem vYchode Ruska v Unoru odehralo kosmicke drama, jedineene v dejinach nageho sveta: zanik trpasliei planety, asteroidu, dopadem na zemekouli. Pohoti Sihota Alin se tahne od Vladivostoku podel Tatarskeho zalivu. Obyvatele kozacke osady na jeho Upati spattili 12. imora nebeske teleso, kitici se zimni oblohou. Svitilo zprvu matne zelene, ale za letu gnu prudce pfibYvalo svitovosti, at" bylo zafivej gi net Slunce. Tu pojednou zaaaly odpryskavat plamenne trisky — pak ohniva, sprgka zapadla smerem k cedrovYm lestitm, odkud se ozval nekolikandsobny vybuch. Nad lesy visel at do veeera bezverneho dne zarudlY koutovY mrak. Vzhledem k tomu, ze pred etyriceti lety spadl na Sibiri do tajgy obrovskY meteor, a jak se pozdeji zjistilo, zpusto gil prales v okruhu 90 mil, vydala se limed yYprava valet, ktefi ptsobi v zakladne ruske akademie ved na Dalekem VYchode z Vladivostoku na misto katastrofy. Cestou uz dostavala zpravy, ze prudkosti narazu se polamaly stalete duby a cedry na trisky. VYbuch byl slygen na vzdalenost pies 60 mil. Za tYden po dopadu nebeskeho telesa dospela, na deli gte kosmicke katastrofy. Nagla asi 30 kratert na plo ge asi tretiny etvereeni mile — nejvet gi ma prinner 75 stop. Strepy prorazily zemskou kuru a zaryly se do skalnateho podloti. Prales je zpusto gen na sta yardfr kolem. Podle pfikazu byly poslany men gi stfepiny, jet se podafilo vykopat, komisi pro prilzkum meteorite do Moskvy. Na rozdil od jinYch meteorite obsahuji jen malo niklu a vtibec tadnY kobalt. Podle poCtu a velikosti ulomku soudi ute teleso, jet dopadlo do pohoti Sihota Alin, letelo vesmirnYm prostorem tymt smerem jako na ge Zen.* ale rychlosti asi o 18 mil za vterinu vetgi. Ze zahadnYch ptioin se pfi tom dostalo na dosah zemske pritatlivosti a spadlo se zrychlenim, vyplYvajicim z tine, na zemi asi stokrat vet gi rychlosti, net je rychlost zvuku.

Tfenim se v ovzdugi se meteorory zapaluji a ztraceji velmi mnoho ze sveho objemu a vahy.

Musil to tedy bYt obrovskY meteor, zustalo-li z neho po letu ovzdu gim jegte asi tisic tun a rugti ueenci se domnivaji, ze to byl ptivodne planetoid, miniaturni obetnice Slunce, trpasliei pfibuzna, na gi Zeme. Ve vesmirnem prostoru je mnoho takovYch trpaslikii a tento mohl bYt viditelnY nejlep gimi dalekohledy i kdyby byl od Slunce dvakrat dal net na ge Zeme. Viditelnost vgak snituje to, ze asteroidy jsou telesa chladna a nesviti, kdetto na ge Zeme na priklad tali do vesmiru jegte vlastnim zelenavYm svetlem.

Stesti pro lidi bylo, ze spadl do pustiny. Pri du do oblasti huste osidlene nebo dokonce na Uzemi nektereho velkeho mesta, by radii pustogiveji net atomova bomba. Prh torn, protote letel za zamekouli, a dohanel ji, mel prh sratce asi petkrrat men gi rychlost net ty meteory, jet dopadaji pfi letu z jineho smeru, ale vetginou tfenim ye vzduchu shori nebo se rortrhnou na gupiny. Doufa se, ze ruska, vedecka komise tentokrat ziska velmi cenne poznatky, kdyi prigla k meteoru malo je gte thavemu po dopadu.

Snad se dokonce i podafi — najdou-li se v mase teleza stopy radioaktivnch prvkil — zjistit stall tohoto vesmirneho tulaka a podle neho posoudit hodnotu theorie, meteory jsou pHblitne stejne stare jako Zerne a ze zaroven s ni vznikly z nejakeho caru sluneCni hmotv. kterY se utrhl z jeho obrovskeho telesa odstfedivou silou rotace nebo byl vytrten pfitatlivosti nejakeho nebeskeho telesa, kt e re se na sve draze vesmirem kdysi pfiblitilo k Slunci.

Universita, ktera nese jmeno 6eehoslovikovo. Na podzim 1948 bude ye Waltham, Massachusetts, otevrena universit y , jet se bude jmenovat po znamem soudci nejvy ggiho soudu Unie — Brandeisovi, jehot rodiee se do Amer-ky ptistehovali z Oeskoslovenska. olenern IYboru, jent byl pro zfizeni university zaloten, byl take Albert Einstein, ale nyni se oznarnuje, Fe Einstein z vYboru vystoupil, proto'k v nem

VESTNiK vznikly spory o to, kdo ma bYt presidentem noye university. Nekteti dlenove navrhovali za presidenta Anglidana Harolda Laskiho, ptedaka anglicke delnicke strany, ale vet'Si 'Cast vYboru se postavila proti jmenovani cizince.

Cestovni vyhody poskytuje Ceskoslovensko americkYm nakupovadiim na praFskYch veletrzich. Dostanou bezplatne visum, aby si mohli prohlednout take Cs. lazne a mimoto maji na rok na polovidni slevu jizeneho na drahach.

Podzimni veletrh je od 5. do 14. zati. OStatni zahranidni nayStevnici, kteri si vyFadaji visum k navAteve lazni nebo k cestovani, budou mit ttetinovou slevu jizdneho. Plati to i pro hromadne vypravy.

Evelyn Stiasna, osmnactilete devee z Cesko,slovenska byla vyznamenana cenou ve vYSi 500 dolart, kdf2 absolvovala Akolu vYtvarneho umeni. Cenu ji udelila spolednost School Art League za dvacet obrazn, je2 byly vybrany jako nejlepAi z celkoveho podtu sto deseti. Devde uprchlo z Oeskoslovenska kratce pied valkou spolu se svou matkou a dosud nevi, zda jeji otec, jen2 nemohl jet s nimi, Fije ci ne.

Jak iertuje argentinski, diktatorka. AmerickY tisk popisuje svedomite cestu, jiF prave vykonava Feria argentinskeho presidenta senora Eva Duarte Peronova po Spanelsku. Nedayno Casopisy popisovaly, jak argentinska, diktatorka rozhnevala Apanelske panicky tim, Fe se pry denne ttikrat az etyllkrat pfevleka, a pH torn jeSte ani jedny 2aty neoblekla vickrat ne2 jednou. Podatilo se ji pry take rozzlobit Franca, a to tim, Fe mu nabidla dva lodni naklady p2enice, zfejme pod dojmem pochybneho biahobytu ve Francove 8panelsku. Franco pry na to otra,vene fekl, Fe 8panelsko ma tolik pSenice, Fe by r evedel, kam by ty dva lodni naklady mei dat.

"Pro zaeatek — tekla pry na to senora Peronova — "byste snad mohli zkusit pfidavat ji trochu do chleba."

Jak se dozvite jeji vek? Nechce-li yam Fena fici, kolik je ji let a vy to chcete vedet, teknete ji, aby: 1. Napsala Cislo mesice, ye kterem se narodila. 2. Znasobila to dverna. 3. Pilpoeetla 5. 4. Znasobila vYsledek padesati. 5. Pripoeetla svflj vek. 6. Odeeetla 365 a pfipoeetla 115. Scleli yam koneenou Cislici, pak prvni je mesic, ye kterem se narodila a dal gi dye Cislice jsou jeji vek. Zkuste to na svem — pracuje to bezvadne.

Starosti sletovych finaneniku. Z Prahy se oznamuje z kancelate C.O.S., ze sletovY rozpoeet stoupd a stoupt proto, ze nektere naklady se zvYgily proti ptivodnimu rozpoetu at trojnasobne. Zatim je sto tricet korun, ktere Obec sokolska musi uhradit z vlastnich prostfedku. Proti roku 1938 je rozpodet gestkrat vyggi. Ponevadt obec sokolska nerna, Fadne reservni fonds, mush spolehat na ochotu syYch Na illaradu rozpoatu bude venovana sletova dari, vypsana pro rok 1946 a 1947. Sokoloye ji svedomite platili a plati. VYnos z prodeje proPag aenich sletovYch pfedmetti uhradi take east roz poetu. Potom je je gte sletova loterie, jejit tispech zavisi na pochopeni potfeb Sokolstva vefeinosti. Zbvtek musi bYt uhrazen z vYnosu vg tupneho. rgesokolske slety nebyly nikdy a ni kdy nebudou yYdeleenYm podnikem. Ale neni take motno. aby se koneily schodkem. VYge vstupneho bude ureena jako jedna z posledr ich, az budou znamy vYsledky finanenich zajigteni.

Plan obnovv za americke pomoci. Severni horanska plan. kdvsi obilnice vnittni Olny, vinoqd .4 dnes :lake nra gna bezvoda nustina. Lid& kteti se tu lnnoti a zalykaji prachem, Destovali zde pied deviti lets lany obili — pgenice, prosq ovgern take lany maku na, o pium. V voce 1,3 38 ororazila einska vojska severni hraz 2lute fekv a veletok se rozlil pc) Honanu, do cesty jarenskYrn naiezdnikiim. Zastavil jejich postup, ale vyhnal take statisice einskv. c,h ubotakft z jeiich dornovn, promenil zemedelce v kuli, v pnuliCnh prodavaee i v tebraky na ulicich severr ich most. Obrovska prace a miliony americkYch dolarfr. jet vynalotila UNRRA, ktert, take poslala intenYry vodnich del do Oiny, vratily veletok do jeho stareho koryta. A za vodou se

Strana 3 do vyprahlYch kraji1 hrnou uprchlici. V zastupech, hloudcich, jednotlive, kolem dvou tisic denne prichazeji uplatnit narok na pildu syYch °ten, tai jako pfichazivaji po fidobich hladu.

Be zpenez, otrhani, s majeteekem v ranci nebo na trakari. Ale misto UrodnYch poll na gli pratnou pougt'. Miliony tun pisku, jet vitr za leta vybral z koryta 2lute reky, zasuly pole. Reka Starosti promenila celou plan v obrovskou panev bidy. Oinska, narodni pomocna organisace zaeala pfipravovat plan obnovY, jehot provedeni si vytada odsmdesat milionu americkYch dolarti. Ale do toho vpadla novou lavinou pohromy einska valka. Komuniste prohlaguji, odvedeni reky do stareho koryta v teto dobe byl vojensky tah, protote tekla nyni prot'ala svYm tokem Santun, jent je komunistickou drtavou, a ke vgemu pry nankinske letectvo z kulometti osttelovalo delniky, pracujici na Useku hrazi v komunistickem Uzemi. Nankinska vlada to poptela, poukazujic na to, ze vraceni 21ute reky do stareho koryta byl nkol vyteenY v dobe, kdy se verilo v rychle skoncovani domacich sport po viterstvi nad Japonskem, ale komunisticka, vlada ma pojednou vlastni nouzoye ukoly, protote vody, chybejici zatim je gte v Honanu, nadbYvaji v Santunu a jarnimi zaplavami prinesly zkazu a bidu; obvineni ji dalo zaminku sahnout na majetek pomocne organisace, dotud respektovanY obema stranami jako cosi vyggiho, chraneneho majestatern nouze.

Skladigte Oinske narodni pomoci byla vydrancovana a tiha bicl y doleha dvojnasob na lao hai hsing, prosteho eloveka, zkru geneho veletokern trampot i valkou.

Dvojnasobne poj gteni jest velkou vYhodou v ptipade smrti poji gteneho zavinene nasledkem nejakeho neg testi. Na toto poji gteni se zapomint, cot dosvedeuji tu a tarn prihodiv gi se pHkdy cestach za agitaci se stane, Fe , pri bratr nebo sestra se k na gemu organisatoru vytasi se slovy: "Ja jsem u SPJST take pojigten, ale o tomhle mi ten, kterY mne k jednote dostal, nieeho nefekl!" Vy ov gem mtltete rici, ze tyto vYhody mute katolY dodatedne obdrFeti; ale pakli se o tom dozvi ten pfede glY navrhovatel, mate v mnoha pripadech o jednoho nepritele vice. Je zajiste chvalyhodne a je to dobry Glen, ktery hledi sam noveho Clena ziskati a bylo by velice zahodno, aby se poradil vtdycky s radovYm organisatorem, net takovou pojistku ziska. Mnohdykrate by si takovY prospekt rad vial vy ggh pojistku nebo pojistku na kratgi lhutu, kdyt by mu to bylo spravne vysvetleno.

Listarna redakce. KrasnY pohled na Sylvan Pass v achvatnem Yellowstone parku zaslali nam mantele Fr. Stran gti st. z Dallas, Tex., kteti jsou na okrutni ceste po Soustati. Na pohlednici bylo napsano: "Jsme ve velechramu a yarn posilame milou vzpominku. Frank, Dolfi a pi. Malikova." — Bratr 8tepan Valeik, spoleCnik dr. Gama na studijni ceste ye Stfedni Arnerice, poslal nam dalgi pohlednici s pripisem: "Pozdrav z Guatemaly, kde start kultura stfedoveku dosud existuje v kontrastu novYch technickYch zpilsobti tivota. Indianska deveata obleeena v nadhernYch barevnYch krojich vlastni vYroby prochazeji se po ulicich hlavniho mesta sebevedome a bosy. Pfivezu nazpet nekolik set sttevic pohybliveho filmu v ptivodnich barvach. Valeik." Na dal gi pohlednici bratr ValCik struene pi ge: "Pozdrav od jezera Atitlan ye Stredni Americe. Jezero je od znaleti povatovano za jedno z nejkrasnej gich na svete. Dr. Gam jel studovati rn exicke sopky a pyramidy."

Koneene. na treti pohlednici dodo za tfi dny pozdeji je napsano: Guatemala zda se bYti zeml yeeneho jara. Slunko pfimo nad hlavou, ale kabat i vesta jsou docela pohodlne. Vzduch sveti, jakoby celY den bylo rano, a pfiroda hYti v pinch barvach. Pro nage Ceske teny bylo by rozkog vidtti tu nadheru kveteny." ) • 4, • V Camdenn, New Jersey, taloval Gustav W. Weber svou rozvod proto, ze ve svatebni noci mu utel- a k mamince a od to doby tam bydli 6tvrtY rok,

Btrana 4

STNIK

,i„,

Ve attedu, due 13. srpna 1941.

Mar-

:dral a jemu k vypomoci zemtely br. Aug. is. Nase prvni heslo, ktere nam kapitan geptal o ucria, bylo "Pro vlast". Velice by nas bylo kdyby bYval br. kapitan k nam po 30. leech byl mohl promluvit, cot, jak jsem s nim ye Nest mluvil, milerad byl by uoinil, ale byl na Palacios, Texas ,en den zadan mluvit k legionattm z prvni valCtenY bratte redaktore, ctene sestry a bra(Misto kde to bylo jsem zapomel.) Proto vytfi tadu eislo 148. v Elmaton, Tex.!

Potkala nas bolestna, strata, jie v gichni hlu- , slovujeme br. kapitanovi vrely dik za dobrou boce citime v srdcich svych, neb dne 2. srpna • ' tr vuli jmenem tadu.

Prvni nage tadna schtze byla 13. srpna 1917. louCili jsme se s nagim spolubratrem Vincern, Pri teto schuzi se ptihlasila 34 bratri a sester s Lejsalem. Nag" spolubratr byl dobrym elenem prestupnimi listinami od tadu Ennis dis. 25. nati velike Jednoty statu Texas a jak byl dbalY, rim nag tad stoupl na 40 dlent. V te same svych spolkovYch povinnosti tak byl dbaly schtzi provedeny byly volby. Br. Fr. Petr, pro svych na,rodnich povinnosti a nejenom to, all jeho zasluenou praci jak v narodnim tak spotake zachovaval v ge to, co tato nova vlast syYm kovem eivote byl zvolen eestnYm piedsedou; obeantm ptedklada. My vime, co jsme v nagerni toto destne ptedsednictvi zastaval 18 rokt, ae spolubratru ztratili a co on byl pro na g tad, to do jeho smrti. Prvnim nagim ptedsedou ,byl jsme slygeli ji u rakve jeho z fist na geho bra-, zvolen br. red. Fr. Moneka, kteryeto Mad zatra ptedsedy Josefa Zemanka, aim tento staval 2 roky. Dal gi bratti ptedsedove byli: bratr byl pro na g tad a pro svoji rodinu. To Karel Moneka 2 roky, Jos. Herzan 2 roky, Jos. jsme sIye1i z fist z krasne fedi, kterou Dan& 10 rokt, Fr. L. HejnY 6 rokt, Karel Laená 'S bratr ptedseda a jsem dost jistY, ee by eádnovskY 9 mkt. Mistoptedsedove: Aloisie Krutiln , kazatel nebyl lepe tee pronesl a my jsme kova 3 roky, L. 0. Hoek 2, Fr. L. Hejny 3, Jar. sti, e nag spolubratr dosahne klidneho odpodin-" i Zazvorka 2, Stan. Houdek 2, Vii. Bou gka 3, Jos. ku, ktereho my mu v gici ze srdce ptejeme. Loueime se s Tebou, bratte milY, odpoeivej v pokoji! i f 4 Danek 1, Vaci. Tupy 14. Tajemnici: Karel HejTobe maneelko a deti, vyslovujeme na g i hlubo-) fikal 2 roky, Fr. Janou gek 2, Jos. Herzan 1, Frank kou soustrast. f,'? '.,Du gek 2, Jos. Vytopil 23. teetni: Karel La 'SnovNag spolubratr Vincenc Lejsal byl narozen 13. ' sky 13 mkt, Jiti Nevola 2, Fr. Janou gek 2, Vaclay LaenovskY 13. Pokladnici: Vaclav HejnY prosince 1877 v Prasklicich u Krometiee na (tesat) 16 rokt, Wm. Bou gka 14.

Morave. Za maneelku pojal Johanu TomeekoNemocenska, podpora. — fined v druhe nag' you dne 5. listopadu 1910, a v nasledujici jaro schtizi, konane 8. zati 1917, zavedli jsme tuto pkijeli do Texas dne 5. btezna 1911. Z maneelpodporu: 3 dol. tYdne. Tato podpora se nam stvi tohoto vze glo 12 ditek, z niche 2 chlapci a vg ak neosvedeila. Na operaci to bylo malo, neb jedno device v frtlem veku zemteli. na jinou vleklou nemoc, a vedy se v kagdem Zanechal zde ealem zdrcenou maneelku, 3 spolku neb fade najde nekdo "chyttejgi", syny, 6 dcer a 5 zet't, 1 snachu, 6 vnueek a 3 byl tak dlouho nemocny nee mu to krylo dluvnuky. V Oeskoslovensku posud eije jeho sehujici poplatky tadu; to se stab i nam, tak stra. Bratr Lejsal zemtel ve stati 69 rokt, 7 mes. jsme tu 3 dol. podporu za tYden zru gili a zavea 18 dni. dli jsme 25 dol., ktera byla vyplacena jednou za S bratrskYm pozdravern, rok, ale dali jsme nagim nemocenskYm praviFrank Domorad. dlum "jine zuby". Tuto podporu 25 dol. obdreel ( )*4 bratr neb sestra, kteti byli operovani, neb meli nejakou vleklou nemoc, zkratka kdy e vydani Z oslavy 501eteho zaloieni SPJST a 30Ieteho s nemoci pfestoupilo $100. Toto nam pracovalo zaloieni iádu Volna eechie Cis. 135., dobte, ad dasto jsme to bratrstvi museli mit mikonane dne 27. eervence 1947 v Sokoiovne. sto na jazyku v kapse, neb nas bylo Indio Mena Cteny bratte redaktore! a 25 dol. jsme vyplaceli. Tento zptsob podpory Kdye jsi dne 27. eervence byl u nas na na gi jsme dreeli al do sjezdu v Taylor, kde byla za()slave co slavnostni teenik, tu hned v pti gtim vedena dobrovolna nemocenska, podpora. Tu disle Vestniku podaval jsi zpravu, jaka, oslava jsme zrugili nagi fatiovou podporu a ptihlasili byla a mezi jinYm jsi napsal, e já popigi asi se 75% k nemocenske ku HL M. Tech 25% elecos Ty milerad necha g otisknout ye Vestnt, co se neptihlasili, eekali jak pr' to bude niku. Br. redaktore, Ty jsi dosti struene popsal pracovat. Tti roky jsme platili na nemoc. ku Hl. nagi oslavu, take já se omezim jen na podani M., a br. Fr. Pattil byl operovan a asi 6 tydnir nagi prate behem 30 mkt a jie zaeinam: — byl v nemocnici a zaladal o podporu, tu obdreel Bylo to 23. fmora 1917 co vyhoiela !Ahem 3 ro$20. Hned v ptigti nagi schtsi jsme doplatili br. kit druha Sokolovna. Schtze Sokolt se konaly P. $5 z na gi pokladny, aby alespon dostal tolik kde se dalo, nejvice v gak po domovech bratrt jako by byl dostal od tadu, dokud jsme nemoSokol& — Bylo to dne 8..dubna 1917, konana censkou meld u tadu, a odhlasili jsme se a zabyla schtze v domove br. a ses. Joe a Am. Hervedli znovu podporu tadovou a myslim, e asi sanovYch. V ten eas jie hodne postoupila z citak zfistanem. Za rok 1946 jsme mel! 6 operaci hel stavena Sokolovna, a ptemY gleno lie, jakYm a vyplatili $150. KdyS je bratr neb sestra opeeptsobem oslavit otevteni tteti Sokolovny. V te rovan, tu br. fidetni ptipi ge 25c k poplatku 6, same schfai vze gla myglenka zaloeit tad, 'Se pti pracuje nam to dobte. rgech 106 'Menu, co nag dosti znaenem dluhu, kterY bude na nova Sotad ma, plati kdy e glen onemocni. Za dobu 30 kolovne vaznout, snaze se bude dluh umotovat, rokt nag tad vyplatii nemocnym brattim neb pakli bude vice elent. — my'glenka na utvoteni sestram $1,010.50; podpor bylo vyplaceno 46. tadu stala se skutkem a hned v te same schuzi Vznik knihovny. — Bylo to 6. imora 1926, kdy ptihlasilo se 6 Mentz, pottebnYch dle stanov SP pti nagi schtsi byla hla gena sestra Marie Moue.

JST, by tad mohl bYti zaloSen. Ptihla geni bratti kova, opravnena ku $25 nemocenske podpory. dle staff byli: Karel LaenovskY, Vaclav LaeMM sestry Mouokove, br. Karel Mouelta pronovskY, Jan Homolka, Jos. Hejkal, Fr. Pekarek, Theo. Gajzur. Kdye pottebnY podet g esti elenn hlasil ye schtzi toto: "Moje maneelka jest opravnena ku podpote $25, ale ona je nechce, ale byl ziskan, tu ptemfgleno jake jmeno dat tadu. edda, by za onen obnos byly koupeny knihy, ee Tu br. redaktore byl jsi to Ty, kterY pronesl tajest naramne dlouhY eas kdy S je elovek nemocto slova: Bratti, kteti chcete utvotit novy tad, ny a ma stale neeinne hledet na strop neb stedobte vite ze vypovedela nase Amerika valku nv svetnice, a tak kdyby mel knihu cas by lepe Nemecku a jeho spojencum a jisto nyni jest, ze utikal." Ovgem e toto prohlageni bylo s povdevyhrajeme. AS se tak stane, tu na ge stara vlast kern prijato a hned v te same schuzi venoval bude po 300 letech zase svobodna, bude to hiSokol $25 a tad tee $25, take bylo hned $75 na storickY okameik, a tu aby i my jsme byli paknihovnu. Hned zvolen knihovni vYbor. Za Somethyl toho dne al se tak stane, tu bych yam kola: Frank Moueka, Jim Pavelka, Jos. Vytopil. odporneoval, by va gemu novemu tadu jste dali Za tad: Vac. LaenovskY, Ant. Broeek, Kar. Laejmeno Volna eechie. S nadgenim byl nahled novskY. Techto gest bratru poveteno vybrat br. Mouoky ptijat. Po dorozumeni se s Hl. Maknihy a zvolit knihovnika. Knihovnikem zvodovnou SPJST bylo rozhodnuto tad uvest v Mlen br. Vacl. LainovskY, kterYeto Mad sastaval vot 27. eervence 1917 pti otvirani tteti Sokoat do r. 1937, ale te byl bratr LatnovskSr naAlm lovny,- tee jako jednu Cast prograrau. K uvedes s-rt bu-srti+6.r. Tiff PA byl =en knittovnietvi nechat, neb

Oddil DopisovatelsVf

dvoum pantm tetko sloutit. Od roku 1937 je nagim knihovnikem br. Vaclav TupY. At do rqku 1926 jsme platili Sc mesiene na Nar. Sdruieni kaldy Men. Po zavedeni knihovny byl onen obnos Sc mesiene kaedY e'en odevzdavat na knihovnu, kterYeto obnos platime stale. Obnos Sc plati kaedY, at' je kolik Menu z rodiny, takee od roku 1926 dal nag rad na knihovnu $742.82.

Po dobu valky nemohly jsme knihy objednavat, ale Sc mesiene strhovalo se stale. Tak aby penize neleeely ladem, koupili jsme za $300 bond a al se vice je gte uvolni doveieka ze stare vlasti, budeme objednavat zas. Ptitomne na ge knihovna, spoleend se Sokolem, eita 1000 svazkir knih.

My ale na gi knihovnu neuzavirame pause pro eleny tadu a Sokola. Na ge knihovna jest pItstupna i neelentm za poplatek Sc z jedne knihy mesiene. Br. knihovnikovi platime $12 roene, dost peknY plat, Se? Ale on po tech pet'akach dostane za rok vice, co pujeuje neelentm, takee na nem je gte vydelavame. Ale to jie je v krvi nageho tadu, bud' zadarmo, neb tak sotva na znamky a papir, eehoe jsou dtkazem jak knihy tadove ukazuji. Za dobu 30 let jsme zaplatili: Tajemnik $146, prtmer $4.80 roene, tdetni $319, prtmer $10.60 rodne. Pokladnik $34.50, prtmer $1.15 roene. Proto jsme za 30 mkt meli jen dva pokladniky, v torn jsou penize a tu se kaedy toho drei. — Malem bych byl zapomel na ptedsedu. No ten ma palieku a lid! schtze, ale nejhrit je v tom mistoptedseda, pak-li ptedseda chodi spravne do schtzi, tu se k te paliece nedostane a penize v tom take nejsou.

Za dobu 30 rokt zemteli nam nasledujici bratti a sestry: Bratti Ant. HejnY, August Hubadek, Emanuel Koubek, Jos. Herzan, Frank Petr st., Frank Podroueek, Milton Hejkal (padl ye valce), a Fr. Luean. Sestry: Aloisie Tupd, Rte. Mouekova, Marie Laenovska, Anna Petrova, Anna Vytopilova, Aloisie Krutilkova, Marie Bougkova. V gem temto zemtelYm brattim a sestram pH na gi °slave byla povstanim projevena vzpominka, ee i oni kdysi pomahali nag tad bodovat.

Mjmo placen: D2, nemocenskou podporu a knihovnu nag tad podporoval neb Cinil dary jinak. Na urnotoCnl dluhu na Sokolovnu, pry jako najemne $375. Na kralovnu na bazar v r.

1917 $25. Czechoslovak Relief $50. Vojintm na zabavy $60. Amer. Oerveny Ktie $25. Na zlatY dar eeskoslov. republice $10. Sirotktm do Oernovic $15. Do Kralova Pole $15. Rtzne $143 (vence zemtel)m a jine). Jak uvadim ptehled, co jsme za 30 mkt vydali. Nem. podp. $1,010.50.

Knihovna $742.82. Razne dary $718.00. Platy ttedniktm $499.50. Bylo na gim tadern vyplaceno $2,970.82. K tomu ptipominam, ee na g' tad nepotada eadne zabavy, jen jednu jsme potadali 26. Umbra 1926: pry nejak pomoci pokladne (mela tuebrkulosu). Po zabave jsme oeivli pokladnu dobte, neb jsme meli schodek $7.35, tak'Se onen obnos $2,970.82 dali jsme z na gich kapes.

Br. redaktore, kdye jsi psal o te na gi slavnosti a mezi jinYm jsi napsal, bych podal jegte dalgi zpravu, vi g co jsem Si myslel? To vypada, ee ja bych musel po Tobe paberovat ,a pfec jsem to stloukl a jak vidim trochu mnoho. — Kdye jsem zadal psat, tu si myslim, zabiji dye mouchy jednou ranou, napi gi co jsme udelali za 30 mkt. a pak, jak Ti znamo, meli jsme zde 6 tYdn't letni deskou gkolu. Vyneovali br. Vytopil a sestra Boeena Tupd. Na ukoneeni gkoly potadali 2. srpna program. I ten jsem chtel popsat, ale snad jej popi ge nekdo jinY, a pakli ne, zku-sim to zase já, ale pro dnes jiC koneim s temi sarnYmi slovy jak zakoneoval jsem nagi slavnost. Nebudu chvalit ani hanit, co jsme udelali za 30 mkt, to ponechavam varn zde ptitomnYm. — A tak i zde pti mem dopisu ponechavam usudek brattim a sestram na gi Jednoty, kteti tento dopis budou Cist. S pozdravern, Karel LaSnovskY, tad. dopisovatel. )'t • V Salem, Mass. se ptiznala vynalezava mlada, matka na policii, Ce zapalila sousedtm nadeji, te souseda zastraS1 a ptinuti ho ten al4n1, ji prodat.

Ve st •edu, dne 13. srpna 1947.

Rid San AntOnio, Oslo 1a3.

Sestry a broth: Ve schtizi minulou nedeli zabavni vYbor usnes1 se usporadat spoleenou veceri a stanoveno, by tato pozfistavala z barbecue, rtiznYch ptikrmt, salatu a piva; ov gem pro deti diemu bude dostatek sodovky. Vedete uspotadana bude v nedeli 24. srpna (tohoto roku ov gem) a sice v Koehler parku, kterY sousedi s Brackenridge, parkem. Vgichni eleni tadu a jejich rodiny jsou fictive zvani k freasti. Necht' se vgichni shromagdi, neb lope, sejdeme se v gichni ne pozdeji neg ve etyti hodiny odpoledne. Vgak me se sejit dtive, nikoliv v gak pozdeji. Ma y ye styk se sestrami a po gada o-nivYborvejd vYpomoc a o nejake salaty, ostatni vylohy ponese tad. Da1si podrobnosti budou podany v pfigtim disie Vestniku, proto v gimnete si v gichni, co vge bude a jestli bude nejaka zmena. Toto pigi hned po schfizi, by ka gdY byl uvedomen yeas, by si nedelaiejine plany pro tuto nedeli, by jsme pro nedeli 24. srpna odlozili ygecky jine vYlety a zajezdy a pti gli do Koehler parku.

Zabavni vYbor ma je gte mnoho k vykizeni a proto v gechny podrobnosti nejsou mi dosud znamy, vgak v ptigtim Vestniku uvedu ji g vge podrobneji. Tuto zpravu podavam narychlo jen proto, ge neg bych dostal podrobnej gi zpravu od zahavniho vYboru, bylo by ji g pozde k uvefejneni do ptigtiho 'Oslo a jak jsem uvedl, pteji si, abychom se jig na tu nedeli ptipravili a nedelali jine plany. S bratrskym pozdravem, Louis Dressler, tajemnik. ) 4 • ( Herman nemocniee, Houston, Texas.

Tak hale bratti, sestry a etenati! Musim yam sclelit, ge jsem jegte na tom vYlete. Zas mne operovali tu samou ranu co mne Toni z nI yydelali ledvinu a jakYsi nador. Tak ji g jsem zde etvrtY t'den a nevim kdy mne pusti, neb nemohu jegte chodit. Ano, jsou to easy, kdy g elovek na stares kolena se musi nechat obsiuhovat jak male deck°, ale snad i to pomine jak maso v komine. Tak si vzpom-inam jak pied 40 roky jsme mnozi byli bez starosti, zdravi jak se tika, jak Rusi, a nemysleli, ge budem stall. Kde jak' tanec jsme vymetli a nejakou tu ktehotinku tiskli pti mesidku v naruei a poeitali pH torn hvezdieky na nebi, a dnes stafd dedove a babieky. O kde jste se podely easy v kterYch jsem tak mlady gil, kdyg jsem na tve derne vlasy dek z rfi gieek vil, atd. Dnes eeka,me na tu zubatou a piece se nam nechce opustit tento svet.

Kdyg tak se divate po to nemocnici, co zde legi nemocnYch lidi a ka gdY chce bYt uzdraveny. Co ti doktoti musi ptekonat, aby tem padentfun pomohli, a piece v1-em nemohou pomoct, je to nad jejich vedomost marne, piece zde nemtigem yeene zit, musime se jeden s druhYm odebrat tam, kde nas nebude nic bolet, ani gadnou starost nebudeme mit, tam ptijdem vgichni bez rozdilu, at' je bohde neb chudak, tam budeme vgichni stejni, leda ty zasttegky nad hrobem budou pro nas a po nas uporninkou, ge jsme zde traviii jen malou chvilku, ttebas tu gil 100 let, to je proti veenosti jen ani vtetinovY eas. Jo, jo, tak je alovek na svete jak to polni kviti. Vypuei, odroste, odkvete, kvet odpadne, steblo zvadne, uschne a. opou gti tento svet, aby zas na jate se jeho givot opakcrval.

Tak je to s nami, nejsme nic vic ne g ta bylina.

Nekdo mysli, ge se dostane do nebe, druhY zas mysli, ze ptijde do pekla, atd. Kolik du jig opustilo toto sizave. frdoli, ale je gte nam gadnY nepti gel Het, jak se tarn ma.

Kapitola slovacka.

Vite, u nas na Kyjovsku ti Slovaci byli nekdy horkokrevni a radi se mezi obcemi pri muzice poprali. Take jednou sedime s jednim kamarddem v Boucle na vine, Bylo nas tarn asi 8. Jig jsme vyprazdnili asi 4 neb 5 litrtir toho galilejskeho, ge se nam oei svitily ka gclemu jak kocourovi, uz nam to lezlo pod klobooky. Tu po yide, Frolig : Dnes je v Neeicich muzika a ja, jsem slibil Navratilce. ge tam nekteti plijdem. Simon na to: Ja, bych gel, ale nemam jen asi 60 neznalcU, jestli mne nekterY pujci korunu, tog jsem pti torn. No to 1VIatej, rntij nejlep gi kamarad prozradil, ge ja a on mame 10 rYnskYch, ge jsme prodali veera kozla Michalkovi a ge pe-

ITASTNfIC nize ma, jeAte Jen. Kozel byl jeden, toho jsme dostali v Panhaji jak se pas1 na rzi, kterou si odhrabal pod snehem. No tak jsme se rozdelili, aby jsme nebyli "zgrbli", tak nam dvema atstalo 5, tech 6 se zas rozdelili s druhou 5kou.

Vyrazili jeSte litr a ji.2 se Slo pti note, bore dedinou, chlapci zpivaji, ja oni jdou k nam, mame sednieku nezametenou, co oni teknou nam, atd. Ale museli jsme jit pies Kostelec a tam Moravjaci mei" vZdycky nejakY vroubek, tak jsme utichli a SI trochu potichu, abysme se nemuseli prat. Ale jak jsme se dostali k hospode Zahradnikove, tak Kotelaci tam vyplaceli moravanske chlapce, asi 4 nebo 5. Simon skoeil mezi ne a my jsme lamali Stachyty z Mesidkoveho plotu a jig to elo hlava nehlava, kdo tam nebyl tak nic nedostal, ale i ja, jsem jich neco nesl, ale piece jsme to vyhrali a kaZdY se Stachytem jsrne gli piece do Melee k to muzice.

Tam bylo asi 5 Kostelakti, tak ti jak nas spattige je nas 13, tak opustili tanec, ale Simon na ne daval pozor, jak chteli utect zapiskl a my jsme jig vedeli, co je to za signal, tak se pustili za nimi a hnali je ptes potok. Tak co my jsme dostali v Kostelci, tak jsme jim to promenili na drobne, aby to pf-Mesli s-vYm kamaradtm doinfi. Pak jsme taneili a g do rana a tepr y rano do prace, a to se opakovalo kolikrat, co jsme museli oplacet. No vite, ti Slovaci by bez facek ani nevyrostli. Kolem Bteclavy a Hodonina to bYvalo take /takove, ale tam si nosivali za holinkou "lehtdeek" a s tim kdy g nektereho polehtal, tak musil k doktorovi.

Tak jsem y arn toho dnes naemaral, podruhe yarn to dopovim, jestli mne nepoglou k Abrahamovi. Zatim nazdar!

Jan Nemy. ) • 4 • ( Z Krouiku eskSrch zen v Dallas, Tex. Slibila jsem, ge popigi piknik nakho Krou g -ku,terYsdobvyail horkj. ko v peci. Pod stromy to u glo, ale testa doing po busech nebyla ani trochu zavideni hodna.

Ale celkem vzato se nas se glo asi 26 a bavily se jak jenom houf gen dovede. Vyklubalo se z tono i oslaveni narozenin sestry Ane gky Henagalove, nagi bYvale pokladnice. Sestra Frank Kopecka, za pomoci jejich hezkYch dceru gek ji vystrojily hostinu, na ktere ani penive neschazelo. Jie ptitomne sestry jl te g ptekvapily darky, cog ji tak dojalo, ze mela pine slz. Doufam, ge slzy z distal() dojeti. My ji z na geho Krougku pfeje. me v1-e to nejlepgi a mnoho let spokojeneho givota.

Pfigti nage schihe bude prvni dtvrtek v zati a doufame, ge nam do to doby zapr gi a tim se trochu ochladi, neb mame velka, vedra a stragne sucho. Rodina StranskYch a ses. J. Malikova ujeli tomu horku do studenej gich state, a sestra J. Skotakova s rodinou jsou v Corpus Christi, kde pry chytaji ryby, a sestra Horakova, jela teg s mangelem a pill tuctem vnoueat na farmu. Pan a pani Nesudovi jedou do Los Angeles, kde chti navgtivit jejich dcerugku tam usazenou. No je me teplo, tedy udelame puntik.

S pozdravem vase, Marie Linkova, dop. ) • ,41, • ( p y NA POZEMEK. Temple, Texas.

Vageni eleni!

Jednota mnohokrate dostane gadost, aby uMaio pfijeku na jist' pozemek, bud' mestsky nebo rolnickY, a po vy getteni vynajde, ge nabizeny majetek je domovina gadatele o pujeku; a take ge nestava gadneho kupniho dluhu proti tomu majetku, ani dluhu na zvelebeni to domoviny. V takoy ern ptipade neni mo gno vyhogadateli. Take mnohokrate lide gadaji o cb e hodni pfijeky a pujeky na osobni majetek.

Nag statni zakon dovoli pujeky jen proti pozornku a svYm certifikatum. Osobni majetek se nekdy sebere jen co dal gi zaruka, kdyg piljeka proti pozemku se pravidelne neplati, a tim zpfisobem se hledi za gettiti jistota to pujelry.

Proti domovina; bud'to rolnicke nebo mestske, se milk pujciti jen na kupni cenu bud' pfivodni, anebo na prodlou geni kupni teny: na staveni domoviny anebo ptistaveni nebo ptestaveni domoviny, anebo na prodlou geni toho dluhu; a na plaeeni dani. Rolnicka domovina obsahuje 200 akru bud'to v jednom kusu, anebo

oex

Strana 5 vice; tfebas i v deseti kusech, kdy g rolnik veechen ten pozemek upottebi se svoji domovinou, anebo nejakYm zpilsobem vSechen ten pozemek sam uZiva. Pozemek mule bYti i dosti daleko jeden od druheho, aby udrZel domovinu.

Mnohokrate rolnik ma, dve farmy, ttebas pet mil jednu od druhe, a kdy2 vkchen pozemek sam ugiva, tak vkchen pozemek do 200 akru je jeho domovina a jestli je vyplacena, neinfiZe dostati pftjaku leda na staveni, zvelebeni anebo opraveni toho pozemku: mule dostati pftjeku i na staveni teras, ohrad, potoku, anebo vyCisteni lesa, atd. Take kdy g ma domovinu yyplacenou, mute dostati piljeku na zaplaceni dani — ovSem, malokdy chce udelati pajeku jen na zaplaceni zpatednich dani. Roinicka domovina obsahuje 200 akrfi bez ohledu hodnoty nebo ceny toho majetku, anebo ceny budov na domovine. Die toho nekterY rolnik ma 200 akrfi bidneho pozemku v cene $10.00 akr a gpatne staveni a jeho domovinu 'range prodati ttebas jen za $2,000.00. JinY rolnik ma, 200 akrfi v cene $150.00 akr a jeho domovina je cenena $30,000.00; a kaZdy ma jen 200 akrt. Pied r. 1875 domovina obsahovala jen v cene $700.00.

Ve meste elovek ma take jen jednu domovinu die zakona, ale ta ima ge obsahovati obydli a obchodni budovy. V jedne budove gije a ye druhe ma syrij obchod. Obe dve budovy jsou pova govany co jedna domovina. Die na geho statniho zakona elovek ma pra y° koupiti dva loty — jeden pro obydelni domov a drub' pro obchodni domov do ceny $5,000.00. Jestli ty dva loty neptesahuji hodnotu $5,000.00 kdy g je koupi za 11eelem zvelebeni svoji domoviny, pak ma pram postaviti obydelni domek ttebas v eerie $50,000,00, anebo vice, a v padu bankrotu udrgi obydelni a obchodni domovinu a jeho vetitele nemaji pre va jemu sebrati ten majetek. Pirjeka na takovy majetek se mt ge udelati na same ty zalohy jako na rolnicky majetek.

Dle na geho zakona elovek mt ge mit jen rolnickou anebo mestskou domovinu — nemfige mit oboje.

Mnohokrate je te gko zykleti se, jestli rolnik, kterY gada o rrOjeku a ma jen 200 akrii, ma, pravo podsa.diti pozemek nebo ne, proto ge ten, kdo dela, pirjeku neni'jisty, ge gadatel ve skutoenosti neu'giy a eastku tech 200 akrfz. Proto ka gdY kdo pfijeuje penize, nejradeji pajdi penize na kupni cenu, anebo na staveni domku.

S bratrskym pozdravem, August Kacil, ) • •10 • (

!CALENDAR 17. ag 23. srpna. CvleitelskSr kurs pro zadateeniky v telocviene v Dallas, Tex. 17. srpna. Divadlo "Odkaz" v sini tadu Karel Jonag v East Bernard, Tex., sehraji houstongti ochotnici. Aeenik z Usttedny promluvi k obecenstvu. Zacatek ye 3 hod. odpoledne.

24. srpna. Vefejne cvieeni dallaske jednoty za fidasti posluchaen kursu v Dallas, Tex. 24. srpna. Spoleena yeeete pro eleny tadu San Antonio Cis. 133. v San Antonio, Tex. 31. srpna. Celodenni vS71et a barbecue pota,cia, Sokol Houston na svem pozemku, kterY sousedi s parkem Monte Beach. Sledujte pozdej gi oznameni a dopisv.

7. zati. Oslava 50. vSrroei zaloieni SPJST. v sini Farb, Pokrok Dallas cis. R4 v Dallas. TPXA 21. z 4 ti. Divadlo "Teta, Folly postrach rodiny", sehraje dramatickY krou gek Hlahol v sini faclu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Zaeatek ye 4 hod. odpoledne.

28. girl. SokolskY Den spojenY s yetejnYm cvieenim za spolu fieinkovani okolnich jednot potdda T. J. Sokol Houston na pozemku faclu tefanik.

5. riina. Jubilejni oslava tadu Ant. 6ermak Cis. 55. v Cor p us Christi. Tex. 26.tijna. Osls. va, v'-roe? zrozonj 6s1. republiky, pti nig dra,matickY, krou gek Hlahol sehraje divadio v sini tadu Pokrok Cis. 88., Houston, Tex. )• teady v severozapa,dni east Texasu budou mit" pf-llex" dne 24. srpna 1947 vyslechnout teei nagich hla y. Utednikt na kursu organisestcrl t v Seymour.

Strana 6

VtSTNIK

Ve sttedu, dne 13. srpna 1947.

Zprava prij mu a vydani Hlavni Uradovny za mesic eer venec 1947 STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBUREMENTS FOR THE MONTH OF JULY 1947 ilmrtni Mortuary

Vydani Expense

Detsk3'r Juvenile

22,082.81 3,601.72

592.25

2,804.46 725.35

204.80

25,684.32 4,327.07

ZbYyd - Net premiums Prodej bondil - Sale of bonds Splatky majetkovYch pujeek - Payments on Mortgage Loans Splatky na certefika.tove pnjeky - Payments on certificate loans „s Collateral loans Urok z certifikatovYch pujeek - Interest on certificate loans Urok z majetkovYch pnjeek - Interest on mortgage loans Urok z bondu - Interest on bonds Najemne z majetku - Rent from real estate Vydelek z prodeje bondt - Profit from sale of bonds Z mineralniho a olejoveho majetku - Royalties Poplatky novYch elenn. - Premiums of new members Prodej potteb tadtm - Sale of lodge supplies Na odhady - Appraisal fee

18,481.09 112,000.00 39,293.14 6,341.89 45.00 1,571.38 6,769.60 3,532.31 131.64 3,045.00 259.93

592.25

2,079.11

204.80

21,357.25 112,000.00 40,685.32 6,341.89 45.00 1,572.63 7,153.52 3,532.31 131.64 3,045.00 259.93 4,327.07 14.00 545.00

CelkovY ptijem -- Total receipts Hotovost 7-1-47 - Cash balance 7-1-47

191,470.98 77,736.55

3,856.46 7,290.68

204.80 3,074.55

201.010.56 104,813.82

11,147.14

3,279.35

305,824.38

PRIJEM - RECEIPTS Poplatky od tadu - Dues from subordinate / lodges OdOita, se poplatek novYch elena - Less first year premiums

269,207.53

Celkove vydani - Total disbursements Hotovost 8-1-47 - Cash balance 8-1-47

• _

_

•

1.25 383.92

5,478.32 16,712.04 22,190.36

148,406.00 6,021.00 17,869.04 25.84 24.9'r 625.00 76.58 476.00 820.50

595.00 25.00 156.00

52.52

Souhrn Total

154,356.00 6,046.00 18,025.04 25.84 24.97 625.00 129.10 476.00 820.50 1,702.82 44.05 62.00 3.56 258.60 79.72 532.50 12.60 1,399.67 76.00 60.00 1,391.81 744.60 455.63 38.60 77.21 52.24 17.94 47.75 59.90 115.10 553.90 769.15 1,900.00

1,381.79 44.05 62.00 3.56 258.60 79.72 395.50 12.60 1,399.67 76.00 60.00 1,391.81 744.60 455.63 38.60 77.21 52.24 17.94 47.75 59.90 115.10 553.90 769.15 1,900.00

321.03

174,344.93 94,862.60

9,997.32 12,193.04

6,485.55 4,661.59

156.00 3,123.35

190,983.80 114,840.58

269,207.53

22,190.36

11,147.14

3,279.35

305,824.38

137.00

MAJETEK JEDNOTY ASSETS

Hotovost - Cash Vladni Bondy - Government Bonds Okresni a mestske bondy - County and municipal bonds May na fhajetek - Mortgage loans Pujoky proti certifikattm - Certificate loans Akcie - Stock Farmy - Real estate Collateral loan Podily a metitka - Equity and uitility deposits Nabytek a zaicizeni v nkadovne - Funiture and Fixtures Automobile

94,826.60 1,000,000.00 414,310.70 2,734,541.66 441,618.48 210,000.00 50,924.35 576.19 20.00

12,193.04

4,661.59

3,123.35

25,230.90 117,321.91 899.00

9,323.55 1,900.00 4,946.853.98 " 200,000.00

Pajeka - Borrowed Money , S bra skSrm pozdravem,

1,392.18

4,327.07 14.00 545.00

VYDANI - DISBURSEMENTS: Majetkove pujeky - Mortgage loans lailjeky na eertifikaty - Certificate loans Vyplacene podpory - Claims ,paid Vydani z prodeje bondt - Expense with sale of bonds Vracene firoky z certifikatove pujeky - Returned interest cert. loan Urok na vypnjeene penize - Interest on borrowed money Vracene nmrtni poplatky - Returned premiums Brokerage Pra,vnikovi za vykizovani pujeek - Attorney fee KOmigne organisatorum - Commissions to organizers Cestovne utednikt - Officers travel Dary - Donations Freight and Express Schilze Hlavni tItadovny - Supreme Lodge Meeting Rtizne potteby na vydrZovani Stadovny -- Office maintenance Lekatske prohlidky - Medical examinations Liabthty Insurance - Poji gteni proti od§kodnemu Vestnik a sluZne redaktora - Official publication and editor's salar y ...

Pogtovne - Postage ....

Najemne z ntadovny - Office rent SluZne ntednikil - Officer's salaries Slane vypomoci - Employee's salaries Tisková price a psaci potkeby - Stationery and supplies T . C. U. Tax Social Security Tax Telephone and Telegraph Za vymenu eeku - Exchange on checks Vylohy na auto -- Car expense Pkehled knih - Audit Schilze organisatort - Organizers meeting Za odhady - Appraisal expense Vydani se ZlatYrn Jubileum - Golden Jubilee Expense Automobile

'

Nemoc.

Sick Ben.

4,746,853.98

23,416.59

148,113.40

3,123.35

114.840.58 1,000,000.00 439,541.60 2,851,863.57 442,517.48 210,000.00 50,924.35 576.19 20.00 9,323.55 1,900.00 5,121,507.32 200,000.00 4,921,507.32

R. A. UrbanovskY, teetnik HI. tfadovny.

Ire stfedu, dne 13. srpna 1947.

VOJTECH RAKOUS:

Vojkovieti A Piespoini • o

o

1,•■■■tpuswo•awoass.o.wo•mi0.1/1.041111•04111111,V

"Pekne veci podedi!" kneel Naeeradec na Kieslera. "Podedi ranee! A ten ranee se snad bude &edit ye vagem rode veene s jednoho kolena na druhe! A vy nehledite, aby vase to privedly vie, ne 2 jste to privedl vy, nebo vas tato, nebo vas dedek! Jen se podivejte koiem sebe, jak jini tide obetuji posledni gro g, aby z jejich deti neco bylo, a vy . . .

"JO, nemfdu nic obetovati, ja, nic nemam," prerugil ho Kiesler.

"Ale mohl jste miti, kdybyste misto ranee...."

"Ale nechte mtirj ranee," rozhorlil se nyni Kiesler take, "ja, vam take va g obchod nehanim. A rikejte si co chcete, ranee, to je zabezpedene Zivobyti."

Naderadec se pohrdlive zasmal.

"Tot' se rozumi, ani Rotschild nema, tak zabezpeeene Lvobyti jako vy, Kieslere, s vagim rancem. Kdo by se s vami hadal! Povezte radeji, co tedy vlastne zamY glite s Lojzou?"

"Tak mluv, Lojzo," vybizel Kiesler syna, "elm se chce g Zivit, mne je to jedno."

"Já bych gel do obchodu na udeni," rekl Lojza odhodlane a vdeene zadival se Naeeradci do • "Mag veru vice rozumu ne 2 tato," chválil ho NaCeradec a pratelsky mu poklepaval na rameno. Obracen ku Kieslerov,i, dodal: "Z Lojzy budete miti jednou radost. Z kluku nee° bude."

"Jen aby bylo," vzdychl Kiesler. "A kam myslite, aby sel na to udeni?"

"Nee° mu najdu," sliboval Naderadec. "Vzal bych ho sam za udednika, ale co by se u mne naueil? Tem kanafasfun a gatkum rozumi LojZa, tak dobre jako já. Ted' jclete domfr a ty, Lojzo, za dva dny sem zase prijd', do te doby pro tebe nee° najdu." — — — Rozradostnen kraoel Lojza podle otce a k domovu. Bylo sice zima a silne poeinalo sneLti — bylo to poeatkem Unora — ale Lojzovi bylo kolem srdce ku podivu teplo a blaze. Jakoby r„rozna tiha poslednich 24 hodin nahle z neho byla spadla. Nevedel, joke misto mu Naeeradec zaopatri, kde bude, elm bude . . nic dosud neveal. Ale jedno videl pied sebou ureite a jasne: nove snaZeni, navy cil. — Take Kieslerka doma v gecka pookrala, kdy.2 slyg ela, e Naeeradec se chce o Lojzu postarati.

Ztrata til zlatek tYdne, ktere ji Lojza ze sveho vYdelku daval, znadila sice pro ni velikou pohromu, ale poruoila to Palm Bohu a utegovala se v duchu, Ze kdo vi, nebude-li z Lojzy jednou velikY pan .

Pin dychtiveho oeekavani vstupoval dva dny na to Lojza zase do Naeeradcova kramu. Hned y e dverich volal non Naeeradec pin vitezoslavy: "Lojzo, ma g gtesti od 'J ana Boha a Adlera rani mrtvice! Misto má g a joke misto!"

"U koho?" vydechl Lojza.

"U Heima."

"U ktereho?" nechapal Lojza, nebot' V Hradci bylo nekolik Heimtir.

"U obilniho," vysvetloval Nafeeradec. "Sam nemide vg ecko zastat a potreboval by diperneho chlapce k ruce. Slibil, e te vezme. Zna, te, tatika taky zna a vtiibec zna celY vá g rod. Budeg u neho bydlet a eel ezaopatreni bude g u neho mit. A jegte ti bude platit petku mesiene na hotovosti. Povidam ti: Stesti od Fano Boha.

Hned tam spolu ptiijdeme a v geco ti u neho vyjednam." li. Lojzovi se toeila hlava, kdy2 vy gel s Naderzdcem z kramu. S protej giho chodniku dival se za nimi Adler s netaj nrm idasem.

"Mrtvice ho rani," radoval s Naeeradec.

Lolza g el podle Naeeradee jako omamenY. Nerriohl ani uveriti, e jde k Heimovi, k obilnimu Heimovi! Nebylo mezi hradeckYmi tidy vetCiho bohate nad obilniho Heima, a byl nejvetSim obilnim ,obchodnikem na kolik hodin cesty • Byl jednim z tech, kterYm se Lojza obslivoval z povzdali, a ktere zaroveri nenavidel s uptimnosti a Zhavosti svYch patnacti let. Tepr-

VESTNfK ye mnohem pozdeji si Lojza uvedomil, 2e to byla nenavist chudeho Zidovskeho hocha vtirdi bohatemu. Kdy2 Lojza chodival hauzirem, dasto potkaval Heima. On, Lojza, a rancem na zadech, Heim v krasne bryoce, taZene mladYm, bujnYm konem. A Lojzovi ne glo do hlavy, Ze by on, koldinskeho Kieslera Lojza, mel Zivot ay-C.1j traviti v dome tohoto Heima.

Heim obYval eels prvni poschodi nejkrasnejgiho domu — byl to jeho churl — na namesti.

Ale tam Naeeradec Lojzu nevedl. Melt' Heim velikou sYpku na obili za mestem bide nadra2i, a tam vedl Naderadec Lojzu. Cestou Naderadec neprestaval chvaliti pr-ti jeho povolani.

"To neni hochu, kanaf as," poudoval ho, "kde se vydelaji dva tri krejcary na lokti. Pri obilnim obchode, jak Y ma Heim, to se vydelavaji hned desitky a stovky! Znal jsem Heima pied 25 lety — co mel? A dnes? Nejbohat gi id iroko daleko ! A jeho domacnost! Cos podobneho v Koldine neuvidig , ani zde v Hradci neni mnoho takevYch. Oei bude g otvirat! Co2, on Heim je taky z prosteho pytle jako na ginec. Pochazi z predletnicke Zidovny — ti-to jeho ji mel najatou — byla hromada deti a bidy bylo dost, co 2 o to. Za to ale ona, pani Heimova! Noblej gi pani neni v Hradci! Pochazi z Prahy z nejake tuze yznegene rodiny, ma, tam bohate rodiee a bohate pribuzenstvo, a je tam vice net v Eradzi. Heim ma jen dye deti, dva chlapce, ale ti jsou ad malieka v Praze u paninYch rodiet. Chodi tam do nemeckYch kol. Stark je asi ye tvem druhY asi o dva roky mladi. Zde v Hradci bYvaji jen v lets o prazdninach. Heim by rad mel ze starAiho obchodnika a chtel by mu odevzdat jednou obchod. Ale Heimova, nechce ani slyget, dice miti ze synu studovane pany a ZadnY z nich se nesmi zahrabat v Hradci jako se zahrabala ona. Jeji synove, musi v Praze nebo ye Vidni. A bude asi po jejim, protole u Henna plati to, co chce ona a co chreji jeji rodiCe. jsou tam v domacnosti takove divne pomery Thvgak to seznag." za meat°. Zde vypinala se Lojzovi dobfe znama byla u cesty, vedouci ke Kolddinu -Heimova obilni sYpka. Byla to onromna budova bez oken, s eetnYmi fakYmi otvory ye zdi po zptirsobu stredovekYch strilen. TeZke, 2elezem kovane dvere vedly dovnitr sYpky. V male, proste zatizene pisarne hned u vchodu nalezli Heima. Sklonen nad knihou, psal. Lojza, adkoli Heima vide ji.2 bezpoetu krat, s tlukoucim srdcem prohliZel zevnej gek nastavajiciho sveho pana. Nikdo by byl v tom nenapadnern muL nehledal vyhla geneho hradeckeho bohade. Byl malY, gtihlY., a adkoliv mu bylo jen nee° male pi-es padesat,-byly vlasy a kratce striZenY pinovous Upine gedive. Pohyby jeho byly L ye, Useene, a vypadalo to, jakoby stale mel naspech.

Oblaen byl velice jednodu ge a sedel u stolku v pisarniece bylo zatopeno — bez kabatu, pouze ve vests s rukavy. Sede oei byly ku podivu pronikave, a kdy2 se ty oCi zabodly nyni do Lojzovy tvare, a2 Lojzu zamrazilo.

"Tak mi vedete praktikanta," zahovoril Heim a podaval Naeeradci ruku. "Tys tedy Kieslerny Lojza z Koldina," obrati Ise na Lojzu, "znam te dobre, kolikrat jsem to potkal, kdy2 jsi gel s rancem."

"A o ten ho Adler pripravil," poznamenal hnevive Naderadec. Heim mavl rukou.

"Jednou za to bude Adlerovi vdeden. Dnes i deti chudYch Md .& maji jinou ctiladost ne2 bYti hauzirniky, jako byli tatikove." A obracen zase k Lojzovi: "Kam bys to privedl s rancem? Co by z tebe bylo? Zakrnel bys, do smrti bys Zivoill, jako Zivori tvfij otec. Tys nejstar gi z deti?"

"Nejstargi," odpovidal Lojza ti ge a nesmele.

S utajenYm dcchem naslouchal Heimovym "A kolik vá 'z jegte zustane doma?"

"Jegte sedm," rekl Lojza.

Heim kYvl povallive hlavou.

"Sedm s:dm ... a v gecko to ma tatik vyZivit a og atit a kousku toho hubeneho polieka a tim, co yydela s rancem. Povidam: Bida . . .

Ale s tebou to snad pajde," zase se obratil Heim na Lojzu, "od takoveho 'Oahu se telatka dobre odstavuji. Ji2 ti tedy rekl pan Naeeradec, jak to u mne bude g miti? Bydliti budeg u mne, vge-

Strana 7

cko u mne dostane g a petku meSiene. Jsi spokojen?"

"Jak byl nebyl," divil se Lojza uprimne.

Pres Heimovu vaInou tvat prelet1 titsmev.

"Nernecky neumig?"

"To neumim," doznaval Lojza.

"U nas se mtideg nauditi. Pani jinak nemluvi ne2 nemecky a chlapci, kdy2 jsou doma, taky ne. Ale . . . " Heim se odmleel a zkoumave meLojzu od hlavy k pate. "Jen2e, chlapee, v tomhle munduru " Lojza se zarddel do krvava. Hned pochopil.

Jeho Ustroj pochazel od Koldinskeho krejeiho a byly to jeho nejsvateenej gi gaty. Ale byly prece jen ze zcela obyeejneho gtruksu.

"To jsem zapomnel Lojzovi Mei," mrzel se Naderadec, "Ze se bude musit docela jinak oblekat. Tot' se vi, po mestsku, takhle by piece nemohl mezi lidi."

"To ja si koupim nove gaty a treba dvoje Si koupim," sliboval Lojza.

"A mag penize?" tazal se Heim a opet prelet1 Usmev jeho tvar.

"Mam v zaloZne 120 zlatYch." "Ug etrenYch z hauziru?"

Lojza mleky prisvedeil.

"Ale kupovat si nemusig nic," minil Heim.

"Nagi chlapci Zadne gaty nerortrhaji, je toho u ni.a spcuata. Po mom star gim vgecko bude g moci nosit. A co ted' udelaA s penezi, kdyt na gaty nebudd potfebovat?"

"Darn je v'Secky mamince," rozhodl se Lojza bez vahani, "ono odjaidiva si prala miti jests jednu kravu."

Podivne mekky vYraz objevil se v Heimove tvari, kdyZ" nyni, obracen k Naoeradci, rekl po nemecku: "Nejsou vlastne veIikri bohdoi rodide takovYch deti?"

"Take se doekate radoAi na va gich detech," odpovidal Naderadec rovne2 po nemecku.

"Zajiste zajiste " sveddil speS'ne Heim, jakoby se ulekl, rekl vice neZlid chtel. A obracen k Lojzovi, tazal se ho jiZ zase po desktr "A kdy chce nastoupiti?"

"Hned zitra," rozhodl se kratce Lojza.

"Plati," lekI Heim a jid, zase obracel se k sve knize. — Venku Lojza v navalu vdeenosti chtel staremu Naderadci libati ruku a stai se Naderadec teto pocte ubranil. A diltklive Lojzu napominal: "Jen Si ho va2, potkalo te velike Atesti."

A Lojza vesele ubihal s radostnou novinou ke Koldinu a v Oich mu znelo neustale: Velke Atesti . velke gtesti . . .

Druheho dne nastoupil Lojza udednicke misto a od toho dne rozevlel se pled nim novy sva, pinY. taau a divfi. Svet, o kterem dosud slYchal jen neurdite baje a na kterY myslil jen s pocity zavisti a zaki. A nyni se octnul jakoby zazrakem sam v pohadkovem torn svete. A neustale srovnaval ten svirj bYvalY svet s tim svetern svym nynefSim. Hned ten bajednYHeimUv düm na hradeckem namesti! Byt Heimtv v prvnim poschodi, zdalo se Lojzovi, Ze sestava z nekoneene lady pokojil — ye skuteenosti jich bylo jen S'est. A krasa tech pokoj! Nic jineho si Lojza nepIb, neZ aby tu nadheru mohla shlednouti matka — ta by se divila! Lojza dostal ku spani svirj vlastni pokoj a i ten se mu zdal tak krasnYm, nee° podobneho dosud nevide. Ve skuteenosti to byl malY pokojik v pHzemi, v koute tesne u schodou, a jedine jeho okno vedlo do dvora. Nic jineho tam nebylo, ne2 pastel, stub s dvema iidlemi a stard, derna, der_ votodiva, skliri na Aaty. Lojzovi plipadal pokojik jako vrchol nadhery a jejich sednice v Koldine zdaleka se k nemu nemohla rovnat. Kdyby ten jeho pokoj — jeho pokoj! — jen na schvili mohla matka shlednouti! — S LojzovYm zevnefSkem udala se take hned ten prvni den takova zazraend promena. Hned po jeho prichodu plinesla mu shdka /lax& obndenYch at, pradla a obuvi. A kdy2 se Lojza do tech mestskYch S'attil ustrojil, nebyl k poznani. Ji2 to nebyl bYvalY Kiesleril y Lojza Koldina, byl to hezkY, gtihly hoch, jemu'Z mestske gaty znamenite slugely.

Strana 8

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsan.Y resoludni vybor tadu Nova Morava 'Oslo 23., projevujeme timto jmenem nakho tadu uptimne citenou soustrast portstale recline nad ztratou jejich milovaneho manela, bratra, dedeeka a naeeho milovaneho spolubratra Josef a Cervenky, kterY dokonal svoji pouzemskou pout' dne 3. srpna.a 5. srpna byl ulolen k vednemu odpoeinku na katolickem hibitove v Moravia, Tex., za velke tdasti Zerntel ye staff 69 let. ZesnulY byl dlouholetYm elenem naeeho tadu a valy spra y -nekoalsvjenkpovi st.

Vime, portistala rodino, e jste velmi zarmouceni nad dmrtim vaeeho milovaneho, aveak bu_ di l yam alespori dasteenou ttechou, le my alenove tadu uptimne citime s vami ye vakm zarmutku. Zesnuly bratr at' odpodiva v pokoji a Cest budil jeho pamatce.

Dano v Moravia, Tex., dne 5. srpna 1947.

John Kahanek, Frank J. OleovskY, Ed. G. Hollub, resoludni vybor.

—) • 4 • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vybor tadu Prapor Svobody Cislo 8. ye Weimar, Tex., projevujeme jmenem nakho tadu uptimne citenou soustrast pozastale rodine Dr. A. H. Potthast, kterY zemtel dne 24. dubna 1947 ye stall 57 let a 26. dubna byl pohtben na Na.rodnim htbitove ye Weimar, Tex. za hojne teasti lidu a ptatel, kteti mu podali posledni poctu.

Vime portstala rodino, e telce nesete odchod vaeeho manlela a otce, ale budil yam ttechou, e i my eleni naeeho tadu soucitime s vami ye vaeem zarmutku. Zemtelemu bratru budiZ zerne lehkou a po mnoha leta budil v nak pamatce.

Za tad Prapor Svobody, eislo 8. ye Weimar, Texas: Adolf Barta, Rud. MoZieek, Ignac TrefnY, resolueni vYbor.

1 • •( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepodepsanY resolueni vybor tadu Pokrok Roweny Cislo 49., jmenem tohoto tadu projevujeme uptimne citenou soustrast port-

VESTNIK stalym ditkam nad tmrtim jejich otce a na§eho Emila Dogka, spolubratra ktery po nekolika tYdenni nemoci skonal ye stati.77 roku. Zemtel dne 1. srpna 1947 a poh.tben byl dne 3. srpna na evangelickem htbitove pti osade Rowena, Texas. ZemtelY bratr zde zanechava 7 dospelYch ditek. My vime, mile ditky, te skon vakho otce jest pro vas tklivY, ale biiidi yam Utechoil, 'le my vas zarmutek sdilime s vami. Vakmu otci a naeemu spolubratru budi2 zeme lehkou.

Dano v Rowena, Tex., dne 8. srpna 1947.

Josef Mareeek, Josef Holubec, Vaclav Kvasrneka, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsanY resoludni vybor tadu Jaromir Cis. 54. ve West, Tex., projevujeme jmenem nakho tadu uptimne eitenou soustrast pozilstale rodine nad imartim jejich milovane manlelky, matky a naei spolusestry Aneiky Vanove, ktera zemtela 16. Cervence 1947 ve stall 55 lot Po delei nemoci. Vitus, portstala rodino, e 'Lace nesete ztratu yak milovane, aveak varn Utechou, le i my, spolkovi bratti a sestry Zelime jejiho odchodu a citime s vami zarmutek yak Zesnula sestra at' odpoeiva, v pokoji a Cest budil jeji pamatce.

Dano ve West, Tex., dne 6. srpna 1947.

Hugo Freund, George Hach', Emil Popp, resolueni vYbor.

•( )• PROJEV SOUSTRASTI. My, nilepsanY resolueni vybor tadu C. 24. pro jevujeme timto jmenem tadu naei uptimne citenou soustrast peztstale rodine nad ztratou jejich milovane manlelkY, matky, statenky a naei mile spolusestry Julie ktera. dokonala svoji pozemskou pout' dne 4. srpna. Zemicela jeete v dosti mladern veku 56 let. Zesnula byla dlouholetou Clenkyni naeeho tadu a byla dbala svYch povinnosti. Virne, poztstala rodino, Ic telce nesete ztratu vaei milovane. Aveak budil varn dastednou Utechou, my opravdove soucitime s vami ye vaeem zarmutku. Zesnula sestra at' odpodiva v pokoji a Cest budil jeji pamatce.

Dano v Cyclone, Tex., dne 9. srpna 1947.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben Zabeik, resolueni vYbor. )• •( Do slavneho rozvodoveho mesta Rena, Nevada, ptijel devitiletY kluk z Oaklandu, Kalifornie a prohlasil, le se chce nechat rozvest s ro-

Ve stfedu, dne 13. srpna 1947.

Floresville, Texas.

Mile sestry a bratti!

Jests dodatek k te Sletove akademii. Promluvil zastupee polskeho Sokola, ale tomu jsem nerozumela. Pak- mluvil zastupce z Prahy.

Vzpominal telkYch that, kdy se nad na'Si matekou Prahou valil tak Cerny mrak, pled ukonCenlm 'le se zdaio, Ic bude rozbita. Jak CeSA. veichni, Zeny, starci i deti navalili kameny a veemolne do testy Nemciim, a zase jak Rusi jell dClali cestu. A jenom rychlY postup Rusa zachranii Prahu, Ic Nemci museli utect a n.emeli eas Prahu znieit. Zval nas do Prahy na ptieti" sokolskY slet.

Pak byl ptedstaven zastupce z Indie. Ceti dlouhou zdravici a odevzdal starostovi br. Prchalovi dar od Sokolt a Sokolic z Indie: bilou hedvabnou v pestrych barvach vyktou plachetku, na ktere bylo vyeito poselstvi z Indie.

Pak zadali telocviend CIsla, jedno hezei nel druhe. 2aci. Sokola Haviieek-Tyre skupiny na Zebtiku. Bylo jich jak vrabct, v bilem obleeeni lezli po dvou Zebtikach vzhdru a hnedbylaskupina po celem jevieti. Jeden ztstal nejak lichY na jedne strane, al byla skupina utvotena rozbehl se na druhou stranu a hie, aspon rozesmal lidi.

Zvlaetni Cislo Zen C.O.S. v eeskYch krojich, na zname eeske pisne, bylo velice krasne. Cvideni mull). C.O.S. na bradlech zrovna uchvatilo. Slovenske Sokolice z Pittsburgh, Penn. v slovenskYch krojich zataneily "Cervena, sukenka", dlouhY tanec pti kterem zpivaly slovenske pisne. V sobotu jsem se seela se ses. Marie Garba, ktera byla ten euhaj v torn tanci. Povida, jak jim bylo horko, tolik odevu na sobs meli. A bylo ten veder i nam z Texasu horko v tom Sokole Chicago. Bylo tam nacpano tolik lidi i nahote (balkonech) a tem pry tam teprve bylo teploudko. My jsme sedeli at vzadu a slyeeli jsme jak ty sestry zpivaly p11 tech tancech na Jak opona ha dolt tak se lids rozpovidali at se to rozlehalo, ale jak Ha opona vzhtru tak se ozvalo obecenstvem "pssst, pssst!" a uZ bylo ticho. Oveem pro teeniky meli mikrofon. Nam se to veem mot libilo. Moje sestkenka z Chicaga s nami byla a zdalo se ji to mot hezke, prY takove "show" neuvidi ani v tom nejlepeim diva die.

Marne jsme hledali nak etyti co jeli pa busu, ul jsme mysleli, Ze zUstali doma, ale oni se do hotelu Congress nedostaii, byli v jednom vedle a byli na tom lepei, aspon se nemuseli vypakovat na 3 hod. v nedeli, jak ti v tom Congr ess hotelu. Mne intj strYc v Chicagu povidal, 't'e hotel Congress mei hasty jakehosi sjezdu na pondeli a ti ut meli doptedu misto zajietene. V sobotu na nacvienou se piece ptihnali ti, co jeli po busu, totil Albin, George a Maxine.

Ve stredu, dne 13. srpna 1947.

Richard ziistal v hotelu, pry cosi nedobreho snedl a bylo mu zle. mo2ne. 2e to dostal z paje, aspon to ten paj odnesl. Ale v nedeli uz byl zdrav a cvieil.

V nedeli skoro rano se prehnala bourka s deStem, u nas u tetieky byla pied patou hodinou. Oni bydli na severni strane a dost daleko od Soldiers Field. Na ji2ni strane Chicaga, kde bydli nejvic Cech y, ta bourka byla je gte v sedm hodin rano. Byla pry silna boure, ktera nalomila silne stromy a de gt' se podobal mraCen. Na den se nejak vydasilo a ochladilo.

A2 odpoledne se to slunieko zaealo rozpalovat.

Pres 50,000 divakti bylo une g erio v slavnostnim nadg eni sletoveho programu. Byla to krasna sines barev, kdy2 se z cviei gte podival na ty lidi, jak byli nad geni a jasali vgem.Zda 2upa byla oznaeena v prilvodu co jsme sli okolo tribuny, a za oznaeenimi gli muZi a 2eny z to 2upy. Zupa ji2ni byla pekne zastoupena, diky br. Kosovi, 2e nam to vgem napiskal a jak se rekne, do nas pored troubil, aby jsme si na ten slet taky jell zacvidit a poznat ten sokolsky 2ivot.. Zupa pacificka, ktera, je nejvzdalenejSi, byla hezky zastoupena. Byli tam z Kanady, mnoho slovenskYch SokolU a Mora ysky spolek mel pekne vystoupeni v narodnich krojich. Nemohu popsat, co by dovedl nekdo z tribuny, ale jen co cvieici.

Ku konci po na gern cviceni jsme meli eas se jit podivat a to prave cvidili deskoslovenska eisla.

To jejich krasne a vyspele cviceni se mne neda popsat, to se musi uvidet.

Uvnitt to tribuny jsme se radili, toho 2actva takove el,qyrstupy. Mela jsem tam moje dcerky dye, byly to snad jedine vzdalene, ostatni byli ze ‘gupy stredni. Ti nejmenSi od 4 ton meli hry a ty vet gi cviceni s praporky, tacky s eervenYmi a 2aci s rnodrYmi. Cvieili skladbu br. Kudrnovskeho, nadelnika obce. To same cviceni budou cvielt Zaci C.O.S. Dorost cvicil prostna, od br. Jos. Kosa. Deveata v pekne modrYch rech zpestrily cviceni. Clenstva cvieiciho pry napodital jeden novinar pies sedm set. Cvieili jsme krasne prostna, od br. Kudrnovskeho. Ty mne daly driny se naudit a kahlemu jinemu.

On br. K. ma zvla gtni zpUsob psani prostnYch a my na to nejsme zvykli. Udelal velkY kus prate. Je ueitelem telocviku na kolleji v Chicagu, pies prazdniny mu pri g el slet a bude vyueovat dva kursy 2upni, jeden v New Yorku, jeden zde v 2upe ji2ni, a zajiste mnoho vyueoval i v kursu A.O.S. zrovna po slete.

A ted' abych se vratila k tomu cviceni. Byli jsme razeni ve etyrstupech pod tribunou, ka2dY mel sve misto, museli jsme &kat, aby nam ten eas u gel, utvorili jsme kruhy a zpivali co kdo umel. Rozhovoru bylo taky dost. Nikde jsem nevidela prestupek sokolska kazne, ani cigaretku si 2adnY nedovolil v sokolskem Aboru zakourit,

VtEITNfic vydrgeli to nekolik hodin. Vedle mne cvidila holka z Kanady, hezky eesky mluvila, byla to Dana Kuniekova z Batavy, ma pry strYeky v Ennis. Pak v negem kruhu osmic cvieily sestry z Racine, Wis. Eli gka Blahova se mne doptavala na Jima Kuaeru, prY bYval jejich cvieitel, a vzkazovala mu pozdra y. Miuvila jsem s jednou sestrou z Bran. I jednoho bratra vidime v plnem sokolskem kroji a na prsou "Brno", povidam, pajdem si s nim pohovorit. Ptame se ho, jak ye Slaykove, 2e tam kdysi cvieivala moje matka. On se usmal a povida pomalu: "Jo, tarn je Sokol silnY", a vytahne z kapsy drobne penize, diva se na ne, nemohi je rozpoznat. Mel i kanadske, oni byli i v kteresi jednote v Kanade, a jak jich prebiral jeden mu sklouzl a zrovna do diry v podlaze. Povida, "etvrt'alc, to bych si naliskal." Pripadal mne komicky jako vidime ty herce v eeskem filmu.

V pondeli po slete byla schtze nadelnictva, ktere se saeastnil na g nakelnik. Mlle to nebylo mogne, neb jsem mela jinou praci. Se gel se tam s br. R. Langrem, vzdel. A.S.O., toti g Americke Sokolske Obce, eili American Sokol Organization, jak byla obec prejmenovana ye sjezdu v Omaze.

V aterY, po rozloueeni se s na gimi drahYmi, kteri nas tolikzadali, aby jsme zustali dole, museli jsme se odebrat dome. Hogi jig byli jak na trni, pies to Leto ta prate dlouho neda eekat.

Bylo moc sucho a meli jsme starost, ze by dobytek nemel vody. Moje male stromky, ktere jsem Ietos vysadila, potrebovaly zalevani.

Jell jsme do Ceske etvrte, zajeli jsme k Hlasateli. Chteli jsme koupit par eisel sletovYch. Ten pan nam jich par daroval, kdy g zvedel ze jsme z Floresville, tak se hned ptal na br. Bolfa. Pak jsme jell do obchodu Macha, kterY ma veci importovane z oeskoslovenska. Koupili jsme veci, ktere jsou nam velice mile, proto ze jsou z 6eskoslovenska a proto, ze u nas nic takoveho nedostanem. Ceske rekordy, kalendare, hudbu, listky a hrnieky na kavu. Pak jsme gli na eeskY obed. Jak jsme ve gli uz vonelo kysele zeli. Vgichni si porueili maso se zelim a knedliky. jsem si objednala jazyk s krenem. Jejej, to bylo papanieko, ag slzy vyskoeily, jak byl dobrY. Dala jsem vgem okogtnout, aby vedeli jak 'den chutna, a tak jsem se ho drive zbavila. Pak jsme to zapili plzefiskYm na eepu. Nejaky pan s nami mluvil a ptali jsme se ho, kde je redakce Svornosti. A to ze on nas tam zavede. Tak jsme od Svornosti dostali par eisel sletovYch. Verte, ten kratkY pobyt v to Ceske etvrti se mne libil.

Povidam mangelovi, az nas ten Floresville napall, odstehujeme se mezi ty Cechy v Chicagu.

Jell jsme dal. Pred odjezdem jsme vypatrali, jestli nekde nevjedem do povodne. Byla zaplava uz dale na jih od St. Louisu. troda obili byla

atlas 9 velice dobra, a krasna, v Illinoisu, aekoli kern pozdni zimy korn byl asi na gest palcil vysokY pri Chicagu, a zelenina taky mare_ Jak jsme priji2deli k St. Louis byl 112 veder a chlapci povidaji: podivejte se na to zaplavu, kolik vody na obou stranach cesty. Za chvili jsme poznali, ze to neni voda, ale obili. Za St. Louis jsme museli zmenit cestu, abysme objeli kde byla testa trochu pod vodou. Na teto ceste je velika jeskyne, Merrimac Cavern, jen tri mile od hlavni cesty. Vzalo nam to jen hodinu Casu a tolik krasne prirody jsme v to jeskyni uvideli.

A2 jsme to preSli tak jsme si uvedornili, kolik by jsme byli ztratili, kdy2 jsme jell tak blizko a nepodivali se tam. Jell jsme pies Arkansas.

Tam jsme uvideli kraznej gi hory net na ceste z Oklahomy do St. Louis, a vyhnuli jsme se tem truckum. Maio kde jsme potkali karti. Naveder piny mesic krasne svitil a my jsme prezpivali co jsme umeli. Pekne se nam rYmoval "Leti sokol pekny ptak, leti vzhitru do oblak, z Chicaga pres Ozarky nese lasky plamen svatY." Z Arkansas do Texarkany, ktera le21 na hranici Texasu. lined jak jsme prijeli do Texas, bylo viclet kviti okolo dolma. Velice mne zajimalo pozorovat kviti a stromky u domova. V 2adnem jinem state jsme nevideli tolik kvetin a kvetoucich stromk y cili anglicky shrubs, jako v Texasu. Jell jsme do Tyler, kde se nejvic pestuji rune a jsou tam olejove, pole. Deriky jeden vedle druheho bylo videt daleko giroko. Jak jsme prijeli k Taylor videli jsme sin, kde se odbYvala ta nage 501eta slavnost. Litovali jsme, ze jsme tam nemohli take bit. No na dve strany jsme se nemohli rortrhnout, kdy2 jsme se na na g slet pripravovali 112 od loriskeho roku. Melo by se dat na to lep gi pozor, aby se vice neudelali dve tak velke oslavy na geho Csl. lidu na jeden den.

Kdyby byl jen o tYden rozdil.

Jegte mam vyridit br. Mikulovi v San Antonio pozdrav a vzpominky od Sokoln. i 2upnich einovniktit. Ztratili jsme Tvoji adresu, br. Mikulo, ale prijedeme se na Tebe podivat co nejdriv. Vaime si dobreho bYvaleho sokolskeho einovnika, a prejem dobre zdravi,ktere Ti schazi u2 mnoho let.

Za dva a pill dne jsme to ujeli dolma a nemeli jsme 26.dnou nehodu. Byli jsme veseli a2 do konce cesty.

Popsala jsem cestu i slet dle maw videni.

Byla jsem o to 2adana nekolika lidmi. Mohi by vgak nekdo jini, ktery vide celY slet, to popsat.

Snad na to nekdo ma vice easu net ja. Ale kag g e. Kdyby nikdo nepsal tak-dYra etanerdpi co by jsme potom Cetli?

S pozdravem na v gecky etenarky a etenare, zustavam vase spolusestra Anita Bayerova. rn

O 0

C

a 0

2

O kl

Vii8T1418

Straus 10

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

ESTNI VK

Ve sttedu, dne 13. srpna 1947.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

r

REPORT ON THE INTERNATIONAL SOKOL MEET Last May at the National A.A.U. Championships held in Dallas, Texas, I attended various meetings of the National and Olympic Gymnastic Committees. I remember that at one of these meetings, Mr. Roy E. Moore, the National A.A.U. Gymnastic Chairman, reported to Committee the fact that arrangements were underway for a gymnastic competition between the Czech Team which was expected to arrive in New York early in June, against a selected team of United States Gymnasts. Mr. Moore at that time could not go into details.

His preliminary arrangements were just underway. He did state, however, that the selection of the United States Team would be based on the outcome of the National Championships which were taking place on May 2nd and 3rd in Dallas, Texas.

Little did I dream' at that time as to what the outcome of this competition would be and the amount of work that was necessary in the short period allocated to us. Within a month's time it was necessary to receive the sanction of the International Federation for a meet of this sort. In addition, correspondence had to be carried on with the Czech Delegation who would not arrive in America until a few days before the scheduled Match.

All of this work was coordinated between A.S.O. Physical Directors Corps Mr. Moore and Bro Jerry Hardy of T. J. Sokol, N. Y,, representing the A.A.U., and the Committee of Sokols lead by Bro. Joseph Sazama, representing T. J. Sokol, where the meet was scheduled to be held. You will pardon me for going into this detail, but I know as do many others of you who will read this article, that those who did the greatest amount of work and whose labor is carried on without public knowledge never are given sufficient credit for the successful outcome of any arrangements of an event of this sort. It is not that the spectators deliberately forget, but rather that the competition is usually so thrilling that it dwarfs everything into an insignificant background.

Friday the 13th, is not considered a very lucky day. However, for all of those fortunate enough to obtain tickets for this match, Friday the 13th certainly wasn't an unlucky day.

It was only because of the Fire Regulations that limited the number of people that could be permitted to our Sokol Hall that 700 were permitted to see this Meet. Another 500 tickets could have easily been sold without much advertising or publicity. The spectators arrived early and although the meet was scheduled to start at 8:15, the Hall was jammed before 8:00 o'clock. Jerry Hardy, acting as Announcer and Master of Ceremonies, officially opened the Meet with a few words of welcome. Both teams then marched into the gymnasium to music played by Bro. Charles Divisek at his faithful piano. The Czech Team marched out with the Czech Flag at its head while the American team marched alongside them with the American Banner. Mr, Daniel F. Ferris, Secretary-Treasurer of the A.A.U. officially welcomed the Czech Team to America and presented them with a Bronze Plaque commemorating the occasion. Mr. Roy E. Moore presented Commemorative Medals to each member of the Czech Team. Jerry Hardy then introduced each member of both teams. Also the two Czech Judges and the three American Judges. The five Judges were Vaclav Pazdera, Jindrich DuS'ek for Czechoslovakia and George Gulack, Frank Haubold and Henry Schroeder for the United States.

It was explained to the spectators that judging would be on the basis of the International

Standards which are those used in the Olympic Games. All five men were capable of hand_ ling their assignments as all of them had been associated with Olympic Gymnastic Competitions. The competition was to consist of one free calisthenic move and one free exercise on each apparatus. The teams had previously been instructed as to what moves constituted a first class exercise and apparently throughout the competition all of the exercises performed were of the highest rating possible. It was, therefore, necessary that the Judges base their marks on the form of each competitor.

The first event was Free Calisthenics. Arthur Pitt, many time holder of the National All-around Championship, was the first competitor. His exercise was excellent and smoothly performed although not too difficult. Pitt has been out of competition during the last year due to pressure of business and considering the short time he had to get into condition, his exercise was surprisingly good.

He received a score of 24.7 out of a possible 30 points, which ultimately turned out to be the fourth lowest mark of all the competitors.

The best work was performed by Robert Sorensen of Penn State College, who received a score of 28.5 Franti gek Wirth of the Czech Team was second with a score of 27.9 and DuSan 8u1c was third with a score of 27.7.

There was a decided difference in the style of calisthenics performed by the Czechs as compared to the Americans. The work of the .Czechs was done with a fast, smooth rhythm, but with very few pauses at any particular movement. Their work was a combination of back flips, back somersaults and difficult balancing exercises plus many symbolic movements pertaining to other sports. The American Team had the same type of exercises but included more difficult combinations' which caused them to hesitate and falter at times so that the general effect created an uneven composition. Robert Sorenson was the only American whose work closely resembled the work of the Czech Team. He had excellent form and a very high arch on all of his foot balancing movements that pleased the eye. His work was smooth and fast with the result that the Judges decision in this case seemed to meet with everyones approval.

The Side Horse was the second event and was won by Vratislav Petraeek with a score of 28.2 Alois Hudec was second with a score of 27.9 and Arthur Pitt of the American Team was third with a score of 27.8. In this event the American Team had two casualties. Both Robert Sorensen and Robert Sears broke and were unable to complete their moves. On this apparatus it was necessary for all competitors to perform on the right and left side of the Horse. These are International Rules and may have accounted for the rather poor showing of the American Team. All of the moves performed by the Czech Team were short and well executed. The American Team appeared nervous on this apparatus and although all of them had a more difficult routine than the Czech Team, their form was not as good as their competitors. Edward Scrobe of the American Team had the most difficult exercise of all with very smooth circles and high scissors, but he slipped towards the end of his move and had to cut it short without really completing his full exercise. As it was he received a score of 26.5 for his effort which could easily have gone over the 28 point score had he continued. Vratislav Petra'dek of the Czech Team surprised everyone with a beautiful combination of circles and Moore's plus

very high scissors with a tripple rear dismount from a circle with a half twist. For the information of our readers a Moore movement on the Side Horse was one first introduced by Mr. Roy E. Moore, the present National Gymnastic Chairman, when he was a champion on-the Side Horse. It consists of a circle around one pommel with both hands on the pommel and is used when a gymnast is performing circles around poth pommels, so that he can vary his movement by swinging around the pommel on to the opposite side of the Side Horse. Arthur Pitt of the American Team who was the last competitor on the apparatus, tried very hard to get first place for the United States Team, but fell short by four tenths of a point. Every one recognized that his move was the most difficult as it included combinations that no one else had tried. Unfortunately he broke slightly towards the end of his move which caused him to place third.

The next apparatus was the Horizontal Bar and the spectators leaned forward in their seats as if they felt that this event would be packed with thrills that no other apparatus could furnish. They certainly were not disappointed. Of the sixteen competitors only seven men failed to go higher than 27 points.

The winner of this event was Alois Hudec of the Czech Team with a score of 28.8 Edward Scrobe, the present National Champion on the Horizontal Bar, was second with a score of 28.5 while Frantikk Vitula was third with a score of 28.4. Four other Americans received scores of over 27 points while only one other Czech was in this same category. Sorenson of the American Team was the first contestant on this apparatus and set the pattern for the others by showing front and back giantswings, twists, free • circles in mid-air and wound up his move with a back flyaway. However. he held on a trifle too long and almost hit the bar on his dismount. Paul Fina and Arthur Pitt of the American Team both performed excellently on this apparatus.

Their routine included almost every conceivable giantswing and"was executed with perfect control. Pitt was the only one to successfully perform an underhand grip shootthrough or "prtvlek" into a reverse grip giant._ swing. Bob Sears of the American Team later on tried this same exercise, but hit his back against the bar and was almost taken out of of the competition. On the Czech Team Frantig ek Vitula was the first to show what a real flyout should be. He let go on his dismount from a full giant swing and as he flew into the air he forced his body into a very high arch which seemed to lift him another three feet so that by the time his body made a complete turn and before he started his descent, his arched body was higher than the Horizontal Bar. His landing was very close to the bar. The spectators loudly applauded this phase of his move. FrantiAek Petraeek of the Czech Team flew off the high bar at the begining of his move and was coming down from a great height straight on his head but at • the last moment he tucked his head so that the force cf the blow was taken by his shoulders. Fortunately he was not hurt, but he certainly scared the life out of many of the Czech Team performed the smoothest combination of all the competitors and although his move did not contain any unusual combinations, he terminated his exercise with a very high flyaway dismount which was very similar to that of Vitula. Edward Scrobe of the American Team was the last performer (Continued on page 11)

Ve stfedu, dne 13. srpna 1947.

Report on the Interna. tonal Sokol Meet (Continued from page 10) and I liked his work much better than that of Hudec as his combinations were more difficult, but his ending was not smooth as he tore off the bar and performed a very low flyaway dismount with everyone believing that he would dig up the gym floor with his chin. cis a result of this mishap, he received three tenths of a point less than Hudec and had to be satisfied with second place on this apparatus.

In order to give the competitors a little rest the C'zech Women's team consisting of 8 women presented a beautiful calisthenic drill performed with 1:ght long-necked Indian Clubs. I know that at all of our gymnastic exhibitcns our girls always perform the best calisthen i c drills of any of the groups that were usually on the gym floor. I know too, how hard Bro. Wild of our Sokol works with the women in order to achieve the smooth results that the girls show cn our exhibitions.

After viewing the Czech Team, I could only marvel at the smoothness and perfection of their exercise and realize how long and how hard they must have practiced to achieve the effect that they did that night. The entire exercise was a combination of straight lined, fast moving dance routine. Their rhythm and timing was beyond description: their drill included movements which caused the girls to form i nto squares, diamonds and circles and the club movements were not of the simple variety. As a rule some calisthenic drills have a tendency to be boring to the spectators, but the round of applause that greeted the cornpietion of their exercise certainly proved this to be an exception to the general rule.

Immediately after the completion of the Women's drill, the Parrallel Bars were prepared and here again the spectators looked forward to some unusual. happenings. The win_ tier of this event was Abs o' Hudec with a score of 29.4 and Edward Scrobe of the United States Team second, with a score of 28.6. while Vratislav Petraoek of the Czech Team and Du'San 8u1c also of the Czech Team tied for third place with a score cf 28.3. Here again as on the Horizontal Bar only seven of the sixteen competitors failed to get better than 27 points Alois Hudec received an average of 9.8 from each Judge which is only two-tenths of a point short of perfection. The reason for his missing out on a perfect score was the fact that on one of his movements he bent his arm slightly so that the Judges knocked off two-tenths of a point. However, I had the feeling that Hudec's score on this apparatus was a little high and that Scrobe's work was very dificult consisting of a peach-basket into a straight-arm catch, a pressed-up arched handstand a high flip over the bar into a' straight arm catch, pirouettes, reverse pirouettes, and a one hand handstand with a front flip dismount over the left bar. Scrobe is the present Metropolitan Parallel Bar Champion and his work, though cf the maximum difficulty, was marred by a slight break in his form. Hudec on the other hand performed a short exercise which was perfect in form, but included just enough movements to give his exercise the maximum difficulty required by the Judges. Naturally his combination through out gave him less opportunity to have breaks in -.his form whereas Scrobe by his difficult comb i nations exposed himself constantly to the danger of breaking. Throughout, this apparatus it was obvious that the American Team had more difficult routines which lead them to disaster in that they were heavily penalized on any break in their form. The Czech Team throughout performed short exercises and concentrated on their execution. and form. This is a point that the American Team will have to watch out for in the Olympics.

On the Flying Rings everyone was 10Oking

ITESTNf FE

forward to see Alois Hudec perform. Hudec had been introduced as the Olympic Champion on this apparatus and he did not disappoint the spectators as he came through with first place with a score of 29.2 out of possible 30 points. His routine was very difficult including a Maltese Cross with hanging body and a Maltese Cross with an "el". His handstands were smooth and positive and his entire routine consisted of strength and swing movements thivi,t everyone watching got .a feel ing that the Rings must certainly be an easy apparatus to work on. That in my estimation is always a sign of a real champion.

The American was generally poor on this apparatus and will need considerable improvement for next year if they hope to win a prize at the Olympics. In all fairness to them, however, I must state that the Czech Team was only a shade better on this apparatus if we exclude Hudec' move.

On the Long Horse which was the last event of the evening, The American Team picked up some of the points lost on the Rings.

Both Scrobe and Pitt tied for first place with a score of 27.9 while Paul Fina placed third with a score of 27.8. Five of the American Team had a score of 27 points or better while only three of the Czechs did as well. On this apparatus each competitor was permitted to perform the same jumps twice and the judges used the highest score of the two jumps in each case. This was , a help for the Czech Teams as in most cases the 2nd jump was better than the first. The American Team, however, was consistently good on their jumps.

Except for Sorensen who performed a handspring from the croup or rear of the horse, most of the jumps by the Czech Team were Hechts or fly-out from the neck of the Horse while the American used a Stoop or "skillka" from the croup or rear of the Horse.

The final results were as follows: First place Aloi s Hudec total score 167.4; Second place Paul Fina, total score 162.3; third place Edward Scrobe, total 161.5. The total for the six best men on the Czech Team was 956.6 while the American Team scored a total of 953.7 or a net difference o 2.9 points. I may be off a few tenths of a point on these cumulative scores, but the result was less than onehalf of one percent between the two teams.

The competition itself did not terminate until 1:00 a. m, Saturday and there were very few people who left before they could hear the final results. I think that everybody was happy at the outcome. Such are the events that I have described to you that happened the night of Friday, June 13th, 1947, at. T. J. Sokol Hall, in New York.

I only hope that I have conveyed to you the thrill, and excitement that all of us felt while watching this competition.

Na Zdar!

Rudolf HradeckY, naeelnik, T. J. Sokol. ) 0 4, A ( SOKOL HOUSTON

NA ZDAR! Back from Chicago and the Slet. The Slet was great, tremendous. beautiful. The men's and women's mass calithenic drill which is usually the outstanding feature of -a Slet was performed above expectation. It is almost unbelievable that some 1000 drillers can assemble from all parts of the States and drill the same calisthenics with such perfection. This number was composed by our A. S. 0. naCelnik, Oldrich Kudrnovsky. I am sure that Bro. Kudrnovsky has a deep feeling in his heart for all who participated. The Junior boys and girls drill was made up by our own Bro. Joe Kos. There were some 800 boys and girls in this number which was well performed. I must also add that the men and women drillers from Czechoslovakia gave all spectators a big show with their breath-taking performance on the apparatus.

From Houston was entered only one of our boys, Johnnie Starcala, He competed in the 100 yard dash, placing second. With a little coaching,Johnnie should be able to go places in tate, track world.

Ettrana 11

Ncw that our wonder!ful trip is over we have buckled down to Sokol work. All of us that were sent to the Slet, wish to thank our Jednota and Zupa for the financial aid in making such a trip possible.

The Sokols in Houston are drilling at Stefanik Hall every Tuesday and Friday nites.

A finer class of men, young boys, women and children one never saw. You get a good workout in calisthenics, on the apparatus, playing games and singing. There is no age limit in our organization, as there is some kind of work and entertainment for all.

Sokol is a Czech organization, and as a mother cares for her young, so should the Czech people care for Sokol. There is no reason why in Houston where there are so many Czech people that the Sokol should not be one of the largest in the South. We have grown rapidly the past year, and extend a warm welcome to anyone interested in joining. The men are under the care of Johnnie Sindel, our Naeelnik; the women are looked after by naeelnice, Carrie Vodehnal; and all of us are under the supervision of Bro. Jos. Kos. We are grateful to have so well, trained a gymnast as Bro. Kos to advise and guide us in our work. Bro. Kos has been a Sokol practically from his cradle days. He has competed in the greater gymnastic tournaments in the World, one of which was the Olympics, held in Paris, France in 1924.

Sokol is not all work. We have an extensive program of entertainment. planned for the balance of this year. First there is to be a picnic on August 31st, t o be held on the Sokol grounds. We have a nice wooded section, adjoining Monte Beach Park. The grounds are located two blocks off of North Main St., and one block from Airline. Ou r picnic promises to be a gala affair, so get your tickets and come out for the day. As for eats there will be barbecue and its trimmings, drinks, ice cream, and candy. Entertainment will consist of a fish pond and races for the kiddies, then there will, be a Bingo Game, Cake Walk, Volley Ball, and Dominoes. In making this picnic a great success it will enable us to make a' step closer to erecting our Sokol Building. Is not all, the foregoing the more reason for all Czechs and their friends to attend? We will be expecting you on August 31st.

Na Zdar!

Carrie Vodehnal )• 4 •f Fayetteville, Texas Dear Vestnik Readers, Since the last few issues of the Vestnik had more letters in it. I thought I would try my hand at it, too. This is my first time that I have written in the dear "ole" Vestnik.

I don't see why you girls don't write in the Vestnik more often, I guess I will tell you a little about myself.

My birthday is in May, the 14th. I wonder who is my twin? I go to Fayetteville high school and I am going to be in the 5th grade.

I have 3 sisters, two sister twins, Lillie and Millie and they are 9 yars old and their birthday is in July. Sister Nolie is the baby and is 5 years old and her birthday is in November.

We have very dry weather here. The crops are in dire need of rain. The ground is cracking something terrible. We are through with our hay making also the corn tops are put away.

I think the editor will have a lot of misstakes to correct, but I do hope he is lenient and publishes these few lines. However, I better end for now and leave space for the other, better writers. May I say hello to all of you friends and relatives all over the state, do come in girls with lovely ltters to this paper of ours, A Vestnik Reader Gladys Elsik ) • 4 • ( Confucius say, "Boy who park on hillside, is not cn level." * * * The gift to give is your peace of heart, not a piece of your mind.

Strana 12

Ve stfedu, dne 13. srpna 1941.

VEST NIK

POSLANEC BELL oznamuje svoji kandidatku Poslanec John J. Bell z De Witt okresu dnes formalne oznamil svoji kandidatku pro senatora 18. senatniho distriktu, uprazdneneho Umrtim senatora Fred Mauritz-e z Ganado, Texas.

Zvlaltni volba ku zvoleni nastupce senatora Manritze stanovena byla guvernerem Beauford Jesterem na den 23. srpna 1947.

Bell, domovem v Cuero, oznamil, le zamYgi prijit do styku s kaldym volidem trinacti okrest, tvoricich tento distrikt a pofad jeho verejnych 1.eei bude oznamen pozdeji.

"Ve znaze o zvoleni do ttadu stat niho senatora, adam o pfilentost, abych mohl nrispet k budovani jitniho Texasu prosti.ednictvim zdraveho zakonodarstvi, je2 by prospëlo chovu dobytka, bete, prumyslovYm zajmtm tohoto polehnaneho distriktu naleho statu," prohlasil pan Bell.

"Co statni zakonodarce, upfimnY ✓ mem üsili o dosateni rekordu ye slutbach lidu, povaloval Isern za nejmoudrejli, obraceti se vtdy na prtmerneho ()beam, meho okresu, o radu a navrhy. Budu-li zvolen statnim senatorem, budu v 'Leto politice pokraeovat. Vale zajmy, budou a musi bYt moje zajmy. Vale rady a pokyny budcu vitany i oceneny. Jsem Si vedom syYch schopnosti atadam jen o pkiletitost, aby je mohi poulit k valim nejleplim zajmilm.

Poslanec Bell hral dtletitou roll ✓ poslednim zasedani statni legislatury, kdy sloutil co pfedseda vyboru na statni zale gtosti a v jinYch dtle2atYch mistech. On je uznavan ✓ Austinu co jeden z vYzna,enYch poslanct jitniho Texasu.

Je vysloutilcem nejen posledni

t eskS■ Film

`Advokat chudirch' PoutavST namet, dobrS7 scenii, jimava, hudba a krisne zpevy byly pevnSrm zakladem tohoto krasneho a zajimaveho filmu.

Hraji: 0. Korbelii., L. Brodska., M. Broiova, J. Dohnal, J. Holnova, J. Plachta a jini.

EAST BERNARD — ye stiedu, 13. srpna o 8 hodinach yee.

EL CAMPO — ye etvrtek 14. srpna od 2:30 do 11:00 veeer.

FAYETTEVILLE — v patek 15. srpna o 8 hodinich veeer.

GANADO — v aterSr 19. srpna od 2:30 do 11 veeer.

nYbri i prvni svetoVe valky, day se k branne moci naroda dobrovolne, Oy sloutil po celou dobu co svobocllik. Graduant vylli gkoly v Cuero, oravnickY dip ion dostal na statni aniversite v Austinu.

Podpora a povzbuzeni, jichl se ni v celem distriktu aa dosud dotalo, byly pitaty s povdekem.

Chci setkati se osobne s vetSim podem voliet, nebot' jen z osobniho seznameni milleme se lepe poznaDoufam, le tato vYsada ml bude ooskytnuta a nayltivim ruzne casti distriktu. Mezitim vale podpera ,iude uprimne cenena a budu si ji "Uznate-li mne hodna pocty" pro_ jevite svoji dtveru jmenovanim Tine valim senatorem, slibuji svo,e pineli pro vybudovani tohodistriktu, Prace ruka v ruce, ieplovdni nalich osad a- okrest, aemohou bYt odepreny." pravil na ' onec poslanec Bell.

(Pd. Pol. Adv.)

bolestmi hlavy zkaienSrm ialudkem plyny a nadymanim ztratou spanku neziiivnosti nervosou zavidenimi

Opatite si Dra. Petra easem vyzkouSene Hoboko. Jest vice nei poelseovaci prostiedek, jest tei ludeeni einnost povzbuzujici sloienf z 18 piirody vlastnich leCebnS,ch kolinith, bylin a rostliu.

Hoboko piimeje zlenivela stleva k einnosti a pomahi jim jemne a Madce cdstrani ti vammuci odpadky; pornaha vypuditi plyn zacpy a poskytuje Ealudku onen skvel, poc it tepla. Chcete-li opet mad rozko kastne vy od trampot micpy a ziroven uleviti svemu Ealudku, obstarejte si Hoboko dnes, Pozor: tiivejte pouze jak piedepsano, ho koupiti ve vaaem sousedstvi poilete si pro nasi "seznamovaei" nabidku Hoboko a obdriite co—

60c hodnotu— zku g ebnich lahvi

Dra. Petra LeCivii Olej Liniment — pro. sti-edek proti hnisani—prinaii rychlou (levu od revmaticky. ch a neuralgicky'ch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlych p ebo bolavYch svalC, namoaenin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinicVr prosffedek—p.rinali alevu od jistYch do6asn'ych ialudecnich nepoiadkix, jako zaiivaci po. ruchy privodene pi-ebytkem kyseliny palani zahy.

Odeilete tento kupon I "zyleitni nabidky"—Nyni o Pfiloien jest $1.00. Po g lete rnnt5 poitou vyplacene pravidelnou 11 unc $1.00 lahev Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zkuaebni lahve kaideho, Leaiveho Oleje a Magolo.

O C.O.D, (poplatek piipoCten).

Adreaa

I

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO.

2301 1511

Washington Blvd.,

iZ f AD POKROK DALLAS tiS. 84, 2625 FLOYD ST., DALLAS, TEXAS vas motive zve na

Taneeni Zabavu PRI

ERIC HONZA ORCHESTRU Z ENNIS. TEXAS 7. ZARi OSLAVA padesatileteha tr yini nag SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. Zieatek ve etyfi hodiny odpoledne, bratr Fredseda Jednoty C. H .ChernoskY nas poeti tomnosti jako slavnosti feenik.

21. ZARI "MUSICAL HOBOES" Z WEST. 5. RiJNA "VINOBRANI" a FRANK J. KUBIN ORCHESTRA.

VELKA.

Taneani Zabava vs KOLOVNE VE FORTH WORTH, TEXAS

v nedeli, dne 17. srpna pii

hudbe

ALAEANISICkal HOCHU

PoItovni

GRANGER — ye etvrtek 21. srpna o 7 a 9 hodinach veeer.

-qt, ..........,--..,

Jen tehdat ubezpeeime trvale budoucnost svou, kdy t duchem vite0 ziti a vevoditi budeme v odvekem Kdykoli jsme rieechove) vitezili, zapasu prodetelnosti nam dal° se to pokaZde vice pkevahou nem.

.1E- RI-CO JERRY A JEHO

Janina

CALDWELL — ye stiedu 20. srpna, o 8 hodinach veeer.

0

V PRIPRAVE:

• funkcionalni zacpou?

DOD ATE K

ducha neili mod. fysickou, a kdykoIi podlehali, vinen tun-- byval vtdy nedostatek duchovni einnosti, mravni stateenosti a odvahy.

v nedeli doe 17. srpna

PROC TRPITE • • • • • •

Nepovzneseme-li ducha sveho a lucha narocla naleho k vylli a u>lechtilejli dinnosti, neZli jest u s'eusedtv, nejen nedobudeme si eestneho mista v lade narodtv, ale leuhajime koneene ani pfirozenelo bytu sveho.

Dept.

811-33E

Stanley St., Winalpeq, Man.. Cat.. j

V buEloucnosti pravidelne tanee'ni zabav-y kaidou sobotu Wichni jsou timto uctive zvani ZABAVNiM VIBOREM

Ve stfedu, dne 13. srpna 190.

Na Hranici 2ivota a Smrti JAN MORAVEK Koncem srpna se zdalo, ze nemoc ptekonal.

Horeeky pokiesly a bolesti v zadech polevily.

Byl vgak zeslably jako moucha na jate. Lekat, kterk ho obeas nav gtivil, nebyl vgak spokojen a radii k nejve gi opatrnosti. Nedovclil mu vstati z Melo, jen o teplkch odpolednich mohli ho posadit na sluncem zalite zapragi, aby pooktal na derstvem vzduchu. Ach, jak si liboval, kdy se zase rozhledl po dvoie, setkal se aspori pohledem se znamYmi vecmi, sledoval drtabee, psa, lidi a jejich praci a ssal vg echny vrine a pachy pozdniho leta. Obili bylo tie sveeeno o na mlate hreela mlatieka.

Z ptig eti stodoly stoupal oblak prachu a vonela rozdrcena slama a kiasy. Okraval. Mival vgak take smutne chvilky, Volnkm prostorem mezi stoclolou a chlevy bylo videti do kraje nad teku, na risek pahorkatiny za vr gky smrkoveho lesa, na cip polieek svaeujicich se k jeho vesnici za vodou. OdpUldne byla jasna, modravk prostor byl prozaten zvla gtnim jiskkenim, nad lesy se jen snula•lehounka mlha, prrisvitnk opar podzimu a on mel je gte do bre obi, na dalku vide znamenite. A jegte vice nee videl citil, vnimal tu znamou naladu podleti, smirnou, sla,dkou, oelevzdani zeme i nebe pa dobe zrani, kdy se v geho zmocriuje blahostria, finava zasloueeneho odpoeinku. Ach, byla to sladka i bolestna pohoda nejdavernejgi chvile souziti s domovem! Splkval se vgim, vzdaval se pokorne nezname site, ktera ho volala do vesmiru. Totten opet pfejiti tam na aruhcu stranu a ulehnouti na strariku pod lesem do matetidou gky, zavtit oei a usnouti, zkazily neptatel gti vojaci. Jednoho odpoledne, doma, doma...

To byly krasne a poeehnane chvile, ktere mu dala slunna srpnova odpuldne. Ale i ty mu kdy se tak zase driverne kochal s domovem, zahludely vsi vojenske motorky a v potiei zapraskaly stkelne rany. Kulomety neptetreite hrde/y a do toho dunely rany z del. Kolem vrat ptebehly houfy esesakii, v gecko se hnalo k face. Pfise1 Frantik a tekl, ze vojaci z proseenicke g koly maji bojove cvieeni, bojuji o pfechod Sasazy po Jitikove jezu. Na druhe strane v lese pod Novou Vsi je take sila vojska, ktere jim odporuje. Okoli hlueelo sttelbou a rykem ptedstiraneho zapasu.

Hrugku sklidila kruta skutednost. Marne ho Frantik tesil, 'ee Nemci se ue cviei v stupu z jejich kraje. Boj silil. Falba, dole na fete houstla v neptetreitk hukot. Pak utichla a bylo slyget hromadnk fe y irtoku. ttoenik patrne ptegel ieku. Nejakou dobu rachotily jednotliye vksttely a pak se znovu, rozhudela delova stielba. Bojovalo se neklamne o Novou Ves. A nahle s lesni kotliny, v niz leeela, vyrazil sloup dkmu, zasttel Berne jasnk prostor a se a gitil po blaze. Nemci provadeli boj s ptigernou skuteenosti, zapalil.i asi vesnici. . .

Lide trnuli. Beeeli na kopec za yes, odkud melt do Zakazane zeme a zhrozili se z to podivane. Nova Ves opravdu hoiela, do derma dkmu glehaly plameny. . .! Spynali ruce, kali a proklinali. . .

Frantik s otcem utkveli na sobe vkznamnkmi pohleyd, v odich jednu myg lenku: ded se nesmi dovedeti pravdu, ze z jeho hospodatstvi zbude jen pogatigte. . . Avg ak zatajovani skuteenosti nepornohlo, ded vide mraky dkmu uhodl katastrofu. Jeho staveni bylo piece prvni, na okraji vsi a bylo o nej tudie nejvice bojovano. . . Sepjal jen vyhuble pate a povzdechl: "Pambu dal, Pambu veal, budie jeho jmeno pochvaleno. Snad to bylo nutne, aby byl domov oeisten ohnem. Popel je dobrou mrvou, vzejde z neho novk "zivot. . .!" zrovna prorocky, a uzavtel se do sebe.

Odnesli ho do jeho seknieky a on pak ne vice nepovstal. Jako by pro neho vgecko skonaiu.

Od toho osudneho dne nebylo jig ta-

ke PokoeY, RaWdele se, i,s se naebS7111 k

VESTNIS podzimu. Porleim se valely chladne mlhy. Nemoo se znovu ozvala. Lekat konstatoval hnisa,vY zanet pohrudnice.

Frantik poodtkem zati zadal zase chodit do megt'anske gkoly v meste. Odchazel rano a vracel se a g k vederu. Celt' den ho mudila starost o dedeeka. Lekat je ptipravil na nejhorgi. Jednoho naveeera, kdye se vracel z mesta dome, pctkal v polich za vsi delniky z kamennkch lomft. Kamenici gli z prate udreni, chude obleeeni, zamradeni. Sami domaci lide z okolnich osad, v gecky znal, jen jeden byl odlignk, ale take mu byl nejak povedomk. Ohledl se po nem a mlac13.7 kamenik se zastavil, vratil se k nemu, podavaje mu s rismevem pravici.

"Na zdar, piece jsi mne poznal?" otazal se.

A tu, jak promluvil, poznal ho Frantik bezpeene. To byl partyzan, s kterkm se potkali na vkprave do Nove Vsi a kterk mu pconahal vytahnout dedu z vody. .! Vzru gil se a uchopil radostne jeho ruku.

"Tak jste se piece vratil. . .?" vyhrkl a s obd:vem.

Neznamk ptisvedeil a vypravel tige: "Bylo to ogklive, ale do gel jsem a vratil jsem se. Vim, co jsem potieboval vedet a ted' tu eekam. . ." Nedopovedel, zahledel se vkznamne chlapci do oei a pilpomenul mu vaene: Vetim ti, proto s tebou mluvim, nikomu nefgak nesmi o mne vypraveti, ptivedl jen mne, ale i mnoho zdej gich lidi. ukazal na dale jdouci kameniky, "do ne gtesti, kdyby se Nemci o mne dozvedeli, rozumig?"

"Vgecko vim, vgemu rozumim, spolehriete se . . .!" rozhorel se Frantik a mue mu se zalibenim poklepal na rameno.

"Jsi pravnk chlapec, ze tomu rozumi g a vii co je nage narodni povinnost. Musig vgak bkt opatrnk. Jak ti vlastne fikaji, ja uz zapomnel."

"Frantigek Pangrac, jsem tuhle z Oujezdce."

"Ue si vzpominam. Tak dobie Frantiku. Jo, jsem eihai-, Karel eibar, ale takto mi fikaji Cerny Karel, pamatuj si to. Ted' jsem tady, chytil jsem 'se v lomech, pracuji s ttaskavinami, to vig. . ."

"Vim. . ." zamrkal Frantik chytte.

"I to ue vig ? Ale podre si to pro sebe! No, eekam. . . nevim, jak dlouho tu budu. . . A co dedeeek?"

Frantik mu vypovedel jak dedeeek od te onoci, co se seznamili, stone a ee neni nadeje na jehouzdraveni. Cihat pokkval zarmoucene rdzovitou hlavou.

"Jo, dnes je teekk eivot i pro mlade, natoe pro stare. Rad bych ho nav gtivil, ale nechci se mot ukazovat. Pozdravuj ho. Sam bud' zdrav a pamatuj a dr g se!"

Poloeil mu kamaradsky ruku no, rameno a dlouho se mu dival do obi. Frantik jen hotel, rozumeje ka gdemu slovy a pohybu odvaeneho more. Byl by si ho nejradeji odvedl domfi, tak ho mel rad. Take mu to nehledankm1 a kuskmi slovy naznadil, "Na shledanou! Este se je gte uvidime. . .

Skoda, ee nejsi star gi. . .!" litoval eihat a s tim se rczesli.

Dlouho se loudal Frantik rozblacenou cestou k domovu, mysle na nenaddle setkani s tajemnkm kamenikem. Byl na jeho ptatelstvi hrdk, jenom ho mrzelo, ee ho povaeoval za slabeho chlapce. Ale vetil mu, a to povzna gelo jeho vedomi a davalo rristi jeho jinog'ske sile a - cti eeskeho eloveka. Byl by do ohne skoeil kdyby toho bylo tieba a on to eadal, aby dokazal ee se , neboji, ee se nevzdal a ee v nem doutna odpor stejne jako v nem, silnem partyzanu. . . oeka. . ! opakoval si. Na co. . .?

Co se bude dit. . .? Kee by se dostal mezi ty odvaene, kteti v lomech a lesich chystaji odvetu Germancrim. . .!

Dedeeka pozdrav od neznameho pote gil. Na chvili mu zasvitlo v oeich, ale pak za'eelel: "Dobrk elovek, Pane Boee, takovkch hougt', aby se jim podatilo, ale ja, se toho uz nedoekam. . ."

Otec, slyg e o partyzanu, nijak se neudivil, leccos ua zaslechl, co se mezi kameniky stroji jen poznamenal: "Jsou to odvaIni lide, musime je podporovat, jenom si dej pozor na jazyk, kagdemu nemAgeg vekit, s nikYm a nich nemInv. .1"

Straits III Frantik .pak ukaznene mleel. Dival se kolem sebe pozorne, naslouchal a byl pkiproven k ()chrome tajemnkch bojovnikt za svobodu lidu.

Za valky chlapci rychle uzravali a mueneli, V polovici sail zahnali Nemci obyvatelstvo z blizkosti Nave Vsi k odklizovacim pracim do pobotene a vypalene vesnice. Ztizovali v ni vojenskk tabor a upravovali ji podle sve potteby. Pangrac musil take na tuto robotu s kola4skkm potahem. Nebkt sklizne brambor a podzimniho osevu, byl by tam snad docela uvazl.

Nemcilm vgak zaleeelo na zasobovani a proto ho pa tkdnu od nucene pojied'ky osvobodili.

Stark Hru gka zatim "mlel z posledniho," jak se lidove fika o umirajiciclo Mnoho uz nemluvil, nenaiikal, jen jedno ho trapilo: ze nespodine v rodinnem hrobe podle sve eeny„ ye sve pride. A tu pti gla usoueena hospodyne na dobrou a dojemnou my glenku: ptinesti a dati mu pod hlavu aspori hrstku zeme z jeho nejuegiho domova. Nebyla by jeho dcerou, aby tuto bolest vyhnance nechapala. Hospodat svedoil, veal eistk platenk pytlik od mouky a ph posledni zajied'ce do Nave Vsi napinil jej semi z Hrugkovy zahrady.

Z Oujezdce pochovavali mrtve na htbitov u kostelika sv. Ludmily na Pfivoze, vzdalenk necele pril hodiny dont po fete. Kostelik staff nad iekou a ze hibitova bylo videt daleko do Zakazane mine. 8estnacteho zati slavila se v nem pout.' A prave na tento den, pro cele okoli svatedni, Hru gka dokonal. Usnul veeer o devate hodine. Posledni jeho slovo bylo "do. .!" Tak silna byla jeho laska k domovu, ztracenemu raji, do neho'e se jie nevratil.

Vgichni zaplakali a stark Don pod okny bolestne zavyl. . .

Polateb mel v nedeli. Se glo se na nej mnoho lidi, domacich i vystehovalcO s druhe strany ieky, usazenkch v okoli. Nikdy tak eive spolu necitili jako za teto straS'ne doby ritisku. Hru g yo veene vyhnanstvi je rortlitostriovalo. Je-ka krute bYt odtreen i od posledniho domova s pozristatky ptedkii. Lidskk i narodni cit bolestne planul rozjitfenim.

Naloeili rakev s mrtvkm na selskk vriz a sam Pangrac se chopil oteei Frantik krael s matkou a ptibuznkrni za povozem. Pied nim vesnieti muzikanti, vyhravajici smuteeni pochod.

Byl to slavnk pohieb. U kiliku v polich se k prrivodu ptidal hloudek kamenikri, mezi nimi oihat. Kynul Frantikovi rukou. . . .

Bylo josh& odpoledne, pine zakijoveho kouzla a ticha. Na protidlYch gvestkach a lipkach podle testy se chytala vlakna babiho leta. Od modravYch lest na obzoru val stesk podzimu.

Reka zadumane gumela a slunce vlaene htala. Bylo krasne, ale smutno, vgecko se kormoutilo litosti, zeme, nebe, lide.. .

V rivoze pod kostelikern povoz zastavil, eekal tu knee se zpevaky. Pokropil rakev poloeenou na mary a odvedl prrivod nahoru na htbitov.

• Ke hrobu odnesli Hru gku sousede z Nove Vsi. Knee vykonal obtad a tu, misto aby piistoupil k rakvi hrob•ik s pomocnikem, ptivedli lide starou eenu, ktera poloeila na ni trnovk yenec s rudkmi gipky a slzic, pravila k mrtvemu: "Rozlud se, milk sousede, s yYm domovem!

Vgude zem Pane, ale jak cla Panbu, pievezeme to do va geho hrobu v Netvoticich! Odpoeivej v pokoji!"

Poloeila ph tom pravici na viko rakve, jako by mrtvemu podavala ruku.

Zastup lidi se rozestoupil, aby mel neboetik vklaled pies ieku do Zakazane zeme. . . Zraky vgech se tam obratily. . . Hudba tile hrala me." ' dojemnou piseri: "Cechy krasne, Cechy Byla to nejtklivej gi a nejposvatnej gi z celeho pohtlau.

Htbitov, obepinajici v fakern oblouku stark omg elk ko,stelik s eervenou veeidkou, utonul v tichu. Jen ieka gumela a hudba tlumene'hrala. A vlahoueke slunce teskne svitilo na stribrnou ieku, na opu gtenou pahorkatinu za vodou, na zarostla vole a nevyeate meze, na modrove, vane lesy, v jejiche klinu mrtve leeely liduprazdne vesnice, zhanobenk domov. . .

A tfebaee slunce svitilo, ttebaee se vzduchem stfibrrie jisktilo, Zakazanou zemi zastiral mlhavk zavoj podzimnich apart, eim dale bust si, a ji zakryl jab) pohadkovou semi. . jako brolickk raj.

Strana 14

VESTNIK

Osidlovani na Ostraysku Podle rekordu pres, rep. eis. 12 bylo v oblasti expositury ZNV v 0strave konfiskoveno osidlovacimi komisemi z ministerstva zemedelstvi v Bilovci. Bruntale, Jeseniku, KrnDvZ. Hlueine, Novem Jieine, a Cpave celkem 139 tisic 820 ha zemedelske ptildy. Do 31. kvetna t. r. bylo z teto vYmery osidleno 108.697 ha a to 15,685 zernedelskYmi osidlenci. Dale bylo zajiSteno a 'odevzda.no horskYm pastvinarskYm dru‘Zstvamstvilm 10916 ha pudy, pro zalesneni a za aoelem arondace bylo dano 1686 ha, 5311 ha pfidy neosidleno, nebot' jsou to drobne usedlosti pro lesni a pramyslove delniky. Z celkove konfiskovane dy zUstalo 7.265 ha, k nit nejsou hospodarske budovy. Krome zemedelske pudy bylo v oblasti expositury ZNV v Ostrave konfiskovano 67.586 ha les& Z teto vYmery bylo prevzato spravou statnich statkil z lesu 50.594 ha. 16.992 ha bylo reservovano jako pridely pro oboe a druZ"... stva.

0 Za nad g eneho jasotu velkeho davu zamorskY kolas Queen Mary, majici 81,325 tun vYtlaku, vydal se 31. eervence na svou prvni zamorskou plavbu z,e Southampton, Anglie, do New Yorku, od skoneeni valky. Za valky byla pouZivana k transportovan' americkeho a kanadskeho voj'ska, Po sko,neeni valky byla v lodenici, kde byla opravena a prebudovana na luxusni pasaZerskou lod'.

Lod' patrici Cunardove linii je druhou nejvet g na svete. Do New. Yorku nriplula v irterY.

Lunaeovice — perla Moravy Luhavovice hosty, Budou letos pekvapeim pro ty, kdo2 se stall pravidelriYmi nav§tevniky, ponevad2 Si zamilovali tento jedineenY kout Slovacka, Paz§ ruji nektere lazenske podniky — z y laSte inhalatorium a opravuji namesti Tam vznikne odstranenim nevyhovujici kolonady a prilehlYch bmudov nova kolonada, ktera se stane dtistojnou ozdobou i potrebon namesti. UZ se sjadeji hoste a pomalu zavladne zde Zivct jako bYval, ne2, byly Luhaeovice zhanobeny hitlerovskou mladeli. A piece se tady uprostred tech lest"' nejkrasneji vyjimaji jasave barvy slovackYch krojd, protole tote , je jejich prirozene prostredi. Tady, v slovackem Zô.lesi, je kraj chudY, ale narodnostne zachovalY. Let65ni hoste budou mit jedine'enou prileZitost, obdivovat nadheru slovackych krojA ve dnech 19, a 20 eervence t. r. V ty dny v Luhaeovicich Cs. strana narcdne socialisticka v ranaci jubilea strany porada velke letni slavnosti. Bude to nadhern,a prehlidka na,rodnich krojt od Breclave aZ po Kopanice, 0

Ve stredu, dne 13. srpna 1947.

stala maid zmena. Lonardo nato crohlésil, Se ruSi. zaruku 500 dolaril iit mush za nevestu slcSit, nateZ Tirman sloZil novou za,ruku a emir graeni Urady nevestu, jet ha z ruCy rueky, pripustily.

odstranen obraz, ukazujicI, jak beloch je skalpovan Indiany. Stefan prohlasil tato: "Tito Indian' mji s belochy jako s bratry. zakopali valeenou sekyru a Zadaji, aby nekdejSi krutosti nebyly pripominany". Obraz byl odstranen.

Kongresnik Stefan z Nebrasky predloZil v Kongresu jmenern Indianti kmene Omaha, Ponca, Sioux a Winnebago Zadost, aby z jedne zasedaci mistnosti Kongresu byl SPOLEHLIVE JMENO Jmeno NONAT je be2nYm sloven y e mnohYch domacnosteth po celou generaci — dovolte aby to bylc i v domacnosti va'Ai — kdy'Z' trpit€ obeasnYm pichanim nebo bolesti

ATHLETS FOOT Tisice, kdoi trpi touto nemoci noh, pocenim a unavou necht' zkusi okamiite

SEVEROV ExyL PRAMS

Nonat

liRM Stejna formula poutta behem valky vojskem

Cena Nonat poaou 55c a $1.05 R. C. MILLER & CO., Altadena, California

vá A lekarnik, poilete si pro Severnv Exyl pra'sek neb krem 'him° na

W. F. Severa Co.

TAROKY

PRAVE IMPORTOVANE 1a z ruCky do rooky Sledna Jeanette Smirnovova, 22Cena leta, odjela nedavno ze Syycarska do Ameriky, aby se tam provdala za 2.50 Michaela Lonardo, jej2 poznala za Za Hru valky v Evrope. Na lodi se rozhodla, %e se pro y da, za lodniho lekare dr. CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY Roberta M. Tirmana, rovne2. Amerfaana, jen 2 v Novem Yorku po priWEST, TEXAS jezdu oznamil eekajicimu s,noubenci, Se v crogramu jeho nevesty na- 11111/1011111.111.1111.11111MENIMMIlli

50c

cena jen

400 First Street Cedar Rapids, Iowa NA ZLATOU ZILU — PILES Zkuste Severovu R-E-C mast je vSrborna jen 50 tenth

ANNIIMIMPININIM•MININIMOIM1111,

BARBECUE v sini fidu Pokrok eftslo. 88, v Houstone v

nedeli, inc 17. srpna

Obed bude podavan od 12 do 6 hodin: Volna, taneeni zabava od 2 do 6 hodin - - Dospeli 75c talif Ditky 50c talii DostateCni zasoba oblibenfrch druhu piva

• Kull:1y jest timto uctive zvan • Adresa spolkove sine: 1140 Robbie Telefon OSIME:WONSikt

•

•

-

V20256

AIMMONEEMINMANE6911

.1, •Y • •

111•1111111111L

Ve stfedu, dne 13. srpna 1947.

Priiern od radu za

mesic cervenec 1947 cis. Da-

faclu turn

Za mesic

Obnos

1 17 cerven $ 279.46 2 8 derven 7.91 3 24 kveten, derven 51.66 4 21 derven 370.90 5 8 cerven 51.42 6 3 duben 57.83 7 22 derven 666.58 8 30 derven 49.78 9 22 derven 291.23 10 30 cerven 45.73 11 30 derven 35.56 12 29 kveten, derven 36.87 13 23 derven 152.31 14 23 derven 59.52 15 22 derven 197.80 16 29 'derven 58.86 17 24 derven 911.59 18 3 derven 22.68 19 22 derven 153.98 20 19 derven 409.36 22 22 derven 42.85 23 23 kveten, derven 573.65 24 22 cerven 769.69 25 19 derven 431.48 26 25 derven 97.65 27 23 derven 162.78 28 18 derven 800.14 29 21 derven 1,412.92 30 26 derven 356.28 31 19 cerven 34.56 32 8 kveten 42.85 33 28 derven 282.87 35 22 derven 64.80 36 28 derven ' 238.25 37 22 derven 12.38 38 23 derven 132.43 40 3 kveten 790.44 41 19 derven 78.25 42 23 cerven 26.44 44 24 derven 200.39 45 21 cerven 90.49 47 23 derven 424.74 48 21 derven 205.67 49 26 derven 88.38 50 24 derven 98.02 51 21 cerven 122.00 53 21 derven 7.20

Ernest J. Hanka Privnik Houston, Texas 6ERSTVE REZANE KVETINY

PRO VRECHNY UDALOSTI Pohity, svatby, kytice pro nemocnice, kvetiny v kvetinaCich a novinky pro ditky.

Obrat'te se na nas kdykoliv potiebujete kvetiny.

NAME CENY JSOU VELMI LEVNE!

Temple Floral C fr-lany PHONE 4445 PHONE 5669

TEMPLE, itak.

Slaw& 15

VitSTNflC 302.53 derven 76.11 kveten 445.48 cerven 37.59 derven 405.15 kveten, cerven 3.64 kveten 58.63 derven 129.23 derven 422.34 cerven 35.78 derven 35.44 derven 306.09 kveten, cerven; 459.79 cerven 99.65 kveten, cerven 38.84 derven 110.45 .derven 96.30 derven 18.09 cerven 69.24 derven duben, kvet cerven 88.83 16.67 derven 39.15 derven 80.31 derven 295.96 cerven 11.69 derven 103.04 derven 462.83 derven 71.09 kveten 339.76 cerven 1,952.32 berven 259.89 kveten kveten, cerven 1,209.77 186.06 derven 51.2'7 derven 29.56 kveten 117.78 kveten, cerven 16.53 derven 53.25 derven 44.74 kveten, derven 17.34 derven 39.87 derven 56.43 derven 455.67 kveten, cerven 69.79 derven 12.94 derven 302.56 'cerven 20.43 derven 71.34 derven 63.46 kveten 147.37 derven 85.56 kveten, cerven 7.88 derven duben, kveten, dery 78.20 91.76 cerven 120.83 kveten, cerven 6.20 ,cerven 26.26 derven derven 72.68 derven 20.85 55.65 derven 45.96 derven dub. kvet., cerven. 20.32 12.79 derven 244.54 derven de/Ten 53.62 52.20 derven derven 6.92 derven 5.00 376.72 kveten, cerven 20.87 cerven 49.29 derven 250.30 kveten 631.42 kveten, cerven 168.52 derven kveten, cerven 23.20 64.74 kveten, 'derven 80.62 cerven 94.01 kveten, 6erven 29.71 19.95 176.87 derven derven 36.54 79.64 derven 482.64 derven 8.55 17 50.54 22derven 31.26 100.28 18 kveten 264.20 29 cerven 95.73 21 kveten, derven $25,479.52

Dr. Thos. N. Delaney 06NI LEKAft Brie spravne ptipravene.

Oas dle funlyvy.

Dr. Chas. J. Hollub eeskS, Leltat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon titadovny: Preston 2553

ttadovna 3248 -- Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPLF, TEXAS 1111111111MTINWE

DR. N. B. McNUTT Zubni Lela ttadovna nad Canada's Drug Co. TEXAS BRYAN,

C. 1-I. Chernoskk PRAVNIK Vytizuje vetkere soudni Ifitadoma: 936 Baztkers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budov.e: HOUSTON, TEXAS

SPRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLUZBA V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni stay pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnteh jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nal sisadou.

EDWARD PACE

Pohl ebni teditel elen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Fifth st.' - Temple, Tex.

Barbecue sandvide, Pivo, Dome.ei Chili, Ka ye. a Studene rapoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Blubne misto pro fictyhodne lidi.

6802 North Main St. Phone V. 2-0088 OUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

.41.1.00111.

LAVACA CO. ABSTRACT CO. tedltel J. F. BO Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray째, vYlistde majetkov6 thidovna nad Peoplea State Bank Telefon do Otadovny 61s. 5, do res. 63 HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

ZABAVY iadu

17. sr pna 24. srpna 31. srpna 7. zari -

Pokrok Houston - Syncopators 111211

Scarcella Syncopators - J. R. Baca

VSTUPNE: MU2I I DA 75c Tax included O zakusky a obeerstveni navAtevnikft jest vYborem nalelite postaramo.

ZAbavni Vfbor.

V MU 1140 ROBBIE ST. Na daptant: 20th and North

Stu= 1$

Ve sttedu, dne 13. srpna 1947. gip UledAte &Ann ke koup17 — DR. FRANK KENT Mama ttadovna SPJST. ye FayetObnovil Iseri Svc: 7ratsi

viksirstic

hativ.eite k

GEORGE W. HILL

VP Medd se spolehlive device neb stark 2ena vesti domaci praci pro di osoby, ktera Iumi dobre varit. 0 dal gi podrobnosti pigte hned na: Mrs. C. H. Dusek, Granger, Texas, Box 486 (33-34c)

Odi, U gl, Nosu a Chrtanu BBtLE Ed Batla, giroko znamS7 respekNavgtivi: tovanY bYvalY okresni klerk Austin aa: Supreme Lodge SPJST., veltevIlle, HALLETTSVIT.T E — 26. SRPNA Texas.

(31-ft) okresu, je:A nedavno gel na odpoeinek po 40 lete shabe, udinil nasledujici prohlageni k lidu devateho kongresniho distriktu:

tupuje kupiedu

Hledã se nemajetna Z•ena, ktera, farmati na rentu, ktera, by chtela pomoci s bavinou stargimu farmari pro sebe na menk fume, kterY niã levou ruku f coula kratgi Pike, co si prejete, abyste byla spokojena vklycky. Chas. Christofer, Rt. 1, Neelyville, Mo. (33-34p) MAME NA SKLADE VALSPAR barvy a varnishe — Take papir na stenu a v gechny potreby k tomu — Obrat'te se na nas u getrime vam — Posilame té pogtou.

HANUS HARDWARE COMPANY BELLMEAD (Waco), TEXAS (33-dzc) • • Ears Vdova hlecla, praci vatit a konat jinou praci v dome. Preje si mit svetnici. Pigte pod znadkou Vdova, Vestnik, West, Texas (33-34p)

"Znam George W. Hill-a po mnoho roka. On je krest'anskY gentleman s pozadim trinactilete zkugenosti v okresnim tirade s vflimkou tii let, ztravenYch ve sluthe namotnictva. Je mu 36 let a ma neobydejzajem o veci verejne a je znam no Texasu.

Mr. Hill gije demokraticky — luje a vagi si lidu vgech narodno sti a vyznani. On udela mimofaelneho kongresnika, odda.neho vidy pravu a spravedlnosti.

Po dep san Ed Batla, Bellville, Tex. (Pol. Adv. Pd.) • • Bila ' ena ku konani lehei domaci prate a vareni. Oeskoslovenka ma prednost. Mala rodina, $20:00 tYdne; velmi pekna privatni svetnice a jidla. Pouze zku gend s odporueenim. 2512 Park Row, Harwood 2291, Dallas, Tex., (1t-ltVp)

CESKE REKORDY na prodej n

S. Cmelka FOGLE- WEST, Int. FUNERAL SERVICE' 1903 McKinney

itAD

Fax 1177

843 Waverly, H. Heights Telefon V. 21125

Houston 7, Texas

U--6p)

KAREL J0NAg Ciao 28 V EAST BERNARD

Vas wave zve na divadlo "ODKAZ" ktere sehraji houstongti ochotnici a ktere bylo sehrano pri jubilejni oslave v TAYLOR, TEXAS

v nedeli, dne 17. srpna VE 3 HODINY ODPOLEDNE T& bude pritomen reenik z IllavnI iitadovny

ODKAZ! Obraz ze 'Zivota napsala K. etvrtnikova, retie D. Nezvala Predehra, I jednani a III symbolicke obrazy J. GajevskST F. V. Urbish J. Tepera, M. Triskova East Bernadgti ochotnici East Bernarclgti ochotnici

ERA NA TEXASKE FARMS Vagek llti lets' hoch Marie, jeho matka Starieek Polach, 70ti let Y farina"' Jan, jeho jedinY syn take farmar Evielca, statialca vnuelca, sirotek Hanka Breskova, farmate souseda dcera Lojza Pgendik, svoloodnY sousedav hoch OBRAZ III Symbol Texaske Jednoty.

SOKOLSKE DNY V DALLAS, TEXAS

23. a 24. srpna V DALLASKE SOKOLOVNE CARL ULICE Sokolski jednot y "ifiKA", DALLAS, za spolupesobeni ciho dlenstva bratrs1te jednoty Ft. Worth a posluchaa Tel. Skoly, usporada

V SOBOTU VEER, 23. SRPNA

SOKOLSKOU AKADAMII PORAD: Zahaj eni Proslov

Starosta bratr Ben Pf.evratil Nadelnik ASO a vedouci Zupni cvieitelske gkoly—Bratr Oldrich KudrnovskY eny Dallas Cvieeni se gvihadly MuZi Dallas Cvideni na bradlech Z-6,kti a Zakyri 11pni Telocviene Skoly Cvideni Cvieici elenstvo jednoty Dallas Zpevy

Zaeatek v 8 veep Vstup. 50c os ba TANEeN1 ZABAVA PO PROGRAME V NED. ODPOLEDNE, 24. SRPNA

VEREJNE CVItENI PORAD: Hudba Nastup vgech cvidicich Hymny Uvitani a proslov Skupiny na bradlech a koni Cvideni gactva Cvideni na naradi Spoleena, prostna, mu gu a gen Prestavka Slovenska Beseda

Orchestra bratra J. Macy upni gkoly a jednot Dallas a Forth Worth Orchestra Starosta bratr Ben Prevratil Sestry a bratri Dallas Jednoty Dallas Jednoty Dallas a Ft. Worth Jednoty Dallas a Ft. Worth vypini orchestra Jednota Dallas

ZaCatek 2:30 odpoledf V NEDELI VEER, 24. SRPNA

OSOBY Zaruba, predseda facia tajemnik Dye deti, hoch a aside I. Obraz — Louden' s vlasti II. Obraz — Prijezd k America

5eville. Tex., ma dlinu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Vyhodne p odminky prodejni 1 platebnt Pigte

M. Triskova Karla Otvrtnikova J. Svrdek J. Kelarek L. Nezvalova L. Kelarkova.

D. Nezval

SOKOLSKA VEKLICE Zaeatek v 8:00 hod., Vstup. 50c • soba Vstupne 50c na veiejne i zabavu HUDRA

J. MAC? VEtEitE RUDE PODAVANA V 6:00 HODIN. NA CEPU BUDWEISER