Vestnik 1947 04 09

i.

1

ri.

Via" 11)11.

II

•

.

lb

II/

IVO: ill

.....

410

'1 Op ilk

: 4illt r■ Ill' 1 4.644

f

:II:1'1111i

.

11%4,11.

i ol ill'r i

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNili (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (WEDNESDAY) 9. dubna (APRIL) 1947

111•11111■1111...

CISLO 15 .01111111111M

Orlowormoi..1

JEDNOLETKA V ANGLII. OSPODAASKt prehled na rck 1947, vydanY britskou vladou jako program H na letog ek, je vlastne anglicka jednoletka. Pomerne nevelkY dokument prinaSi krome dukladneho rozboru situace i cile, kterych j e zapottebi letos dosahnout, aby se zeme dostala dal od stavu, kterY vlada nedavno sama oznaoila za neobyaejne van. Cesty, jimfl se ptijde k vyteenym metam, jscu veru trnite: omezeni spotreby jidla, odeVii a topiva potrva, ladne jednorazove zvYS'eni rnezd, spotieba proudu a plynu bude regulovana, pracovni doba zkracena nebude a her a zabavy bude co nejmene. Zato v pyostredcich, jimil. se ma dosici vyteenYch ilkolii, je u2 vladni recept hovornefSi, ale je to recept na horkou medicinu: praccvat vic vSlchni a pracovat vic kaIdY jako jednotlivec, leny necht' se vrati z domacno_ sti do tovaren a ne-li na celY den, aspori na nekolik hodin, starSi delnici a firednici at' setrvaji na pracoviStich a poseekaji s odpodinkern.

Tato vSechna omezeni museji bYt, protole, ma-li Velka Britannie zaplatit za dovoz, potrebuje z yYgit vYvoz. Pri nejvetSim mcZnem osekani vkch potreb se poeita, Ze Anglia letos doveze asi 85 procent toho, co dovaZela pied valkou. Aby kryla tento dovoz, musila by vyvest o 75 procent zboZi vic, neZ dovaZela pied valkou, protole jiZ ztratila v cizine kapital, z jehaZ vYnosu driv uhralovala dasteene dovoz.

AvAak produktivita Velke Britannia valkou znadne utrpela a z yYSiti vYvoz o 70 procent nad ptedvaleenou vi je pro nekolik nasledujicich let nemoZne. Loni se podatilo exportovat 0 10 al 15 procent vie neZ v roce 1938 a letos se ma vyvezt o 40 procent vie zboZi ne2 v rode 1938.

Aby se mohl dostati na tuto vi, je zapotrebi uvest v pinou vYkonnost zakladni prtmysly a sluiby Velke Britannia, toti2 uhli, energetiku, ocel a dopravu. Zejmena uhli, protole na nem zavisi vS'echno ostatni. Telba loni einila 189 miliony tun uhli. Letos, jestliZe se ma dostati'asperi na najnutnejSi a nejzakladnefSi potreby prilmyslu (pri drasticky 0mezene spotrebe ostatni!) museji hornici narubat 2000 milionti tun. Je to na ne velkY kol, i kdyZ by vlada zvYSila podet horniku s dosavadnich 695 tisic na 730 tisic, a nezdari se, jestliZe kaZdY hornik sam nezvet gi denni vYkon. Energeticke zdroje, hlavne elektrarny, dodavaly v roce 1938 roene 24 miliony jednotek. Aekoliv se jejich pceet a sila- za valky celkem nezmenila, loni v prosinci dodaly 41 milionU jednotek a letos v lednu jeSte o 15 procent vic, pH eem.2 ani nestadily ukojit v gechnu poptavku. PonevadZ jejich kapacita na vie nestadi, nezbude neZ v nejbliZ gich letech zasobovat pine jen nejdalelitej§i prfunysly a teprve ze zbytku dodavat ostatnim, i doma.cnostem. VYroba oceli je take cmezovana nedostatkem uhli a pokud bude trvat tato situace, vlada dá prednost vYvozu ocelovYch produktu pied vYvozem surove oceli. Naroky na dopravu jsou znaene vyi nel. piedvalkou,

F. Meloun anil se v prtibehu valky a i po ni obnovoval a oS"etroval leleznieni park. elezn ic e jsou zanedbany — v torn je easteene prieina, prof letos v zime selhaly — a v zajmu bezpeenosti •bude zapotrebi brzy snIalt rychlost vlaka. Anglie musi podstatne zvY'Sit stavbu obchodnich lodi, nastat situace, le by musila brzy platit i za dopravu importu a exportu, protole dcsavadni obchodni lod'stvo stab nynejaim omezenYm potrebam, ale na nic vic. Z proble-

PraZikST

veer

Karel Bednal Zraneny eas tma u pililU v name bere a na vinach svYch koleba hie, novorozeriatko miru z hvezd se dere, usmiva se a o nas dba, rakety ohnive ted' hvezdam betlemskYm se na obloze podobaji, v snach deti o chleba se deli nevim s kYin a ntil jak z pohadek jej kraji, lod' pina svetel splYva, s hladinou, kde horkost valky ke dnu pada, tak naAe, dny se rodi a zas pominou, vaak ztistane, co neuvada, co na veeny eas v zemi co preLlo, co dal lit bude s oteinou, al ztichne Stekot vlkü v pohraniei -

mu v zemedelstvi se na prvni misto kiade otazka zemedelskYch dClnikü, Dosud nebyla tak citelna, protole polovina ze 130.000 valeenych zajatcn pracovalo v Anglii na statcich jako delnici. Ale zajatci brzy odejdou — a co potom?

Spravne rozvrstveni a zaeleneni delnikii je vtibec velmi dClelité ye vgech oborech. Zatim je situace takcva, le nektere, trebas prumysly trpi nedostatkem delnika, zatim co jine, mene dulealte prtimysly maji neilmerne mnoho dClnikü vzhledem k zasobam surovin.

Koncem roku 1946 eitaly pracujici lidi. Koncem roku 1947 zamYSli vlada zamestnat 18,300.000 lidi, protole se do prate navrati nekteri vojaci a rovnel leny. Nad to vaak chce vlada zamestnat v nejpotrebnej§ich slech zdejS1 Polaky a dislokovane oscby z Nemecka, snad i nektere specialni delniky italske. Pbeet cizincii ma, einit celkem 100.000 lidi, takle na britske vYstavbe by se koncem roku 1947 podilelo 18,400.000 lidi.

AvSak ani poeet, ani zaeleneni delnikti do priimyslu samo o sobe by nepostaeilo zdolati predepsane Ckoly, jestlile se nezvYS'i vYkon delnika za rok. V hornictvi a ve stavitelstvi je prinnerny rodni vfton dneAnich délnikü znadne pod pfedvale6nou Urovni, Naproti tomu

zemedelstvi je znadne vylli. Bohael, neni zatim zjistitelnY v ostatnich prtimyslech. Ale je to tento zvY'Senk vYkon, kterY namnoze jeding' — tak zejmena v hornictvi — umoZni dosahnout vyteene cile. Proto vlada bude podpcirovat kaldY platebni system, kterY vede k vetSi vykonncsti, a proto se ostre postavi proti vSemu, co vYkonnost ohroalje, jako treba volani po zkraceni pracovni doby. Teprve bude jisto, le tim neutrpi ani kvalita, ani kvantita, jakou vladni program poladuje, bude lze hovorit o krati pracovni dobe.

Tato fakta predlolila delnicka vlada Velke Britannie verejnosti, fakta, kterl se opravdu dotYkaji livota 'kaldeho Anglieana. Pledseda vlady Attlee v predmluve k planu projevil presvedeeni, le Angliaani mohou vyhrat na hospodarskem poll, jako po Sesti letech valky triumfovali nad nepritelem. Trebas jejich Ukoi nni snadnY, opravdu mohou, zachoy aji-11 disciplinu, smysi pro sp&lupraci a budou-li 'uniet davat ptednost dtilelitejgimu pred mene dOlelitm, budoucnosti pled soueasnosti. ) • 4 • t Aktivistieti. zradei obeSeni.

Praha. (CTK.) — Aktivisticti novinati Novak, KATZ a KoliS'ek byli narodnun soudem v Praze odsouzeni k trestu mutt provazem a rozsudek byl ihned vykonan. Narodni prokurator dr. TrZickY y e trihodino y e fedi shrnui vysledky vySetrovani i pruvodniho Obzalovanl se te2ce prohreSin na trpicim narodu. Krome proti narodu, jich2 se dopouSteli olnalovani, jsou Novak a KoZiSek take vinni zlodinem proti osobam, nebot' s yYmi udavaeskYmi Olanky zavinili smrt obeanti republiky.

KoZiSek sam spachal tel zloCin vojenske zrady tim, le vydal Neinctirn tajne spisy z hlavniho stanti slovenskeho narodniho povseani. se provinil take zloeinem nedokonane vraldy svou Uasti na obrane budovy rozhlasu pi) boku Neincti. ) • 4, • ( Nivrh zakona zakazu prodeje mladeli v t SR. Praha. (OTK.) — Cs. ministerstvo zdravotnictvi vypracovalo navrh zakona, podle ktereho neni dovoleno podavani lihovin mladist yYm osobam do 18 let.

KALENDAR 13. duba. — Divadlo "Matenku si neber" sehraji sok. ochotnici v Sokolovne na Carl ulici v Dallas, Texas. Zaeatek v 6:30 veeer.

13. dubna. °slava, 30. vSiroei zaloleni radu San Antonio eis. 133. v sini WOW v San Antonio, za tieasti UlednikU Hl. iitadovny. Slavnostni reenik dr. Edv. Mieek.

27. dubna Divadlo "Neni v mlejne nad legraci" sehraji pohotinsky ochotnici Sokola Houston v sini radu SPJST v Guy, Texas.

4. kvetna. Majova slavnost v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Rude sehrana opereta, "DceruAky tatika Beru:sky,"

VE

tREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJ1C1 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. eteapiatne $1.50 roe. S'ibse-iption $1.50 a year

ianeny adres zasilaji se do 1-h g vnit Utadovny ve Fayetteville, Tex. Unange 01 address must be sent to wand Lodge, Fayetteville, Texas. veskere dopisy, predplatne a oznamky buertet aaresovany na: Vestmk, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

U MilavCe Josef Vrba Zazvonila Rosa.

Byla jests rosa.

Zala, Zala jeteliaku, eervena a bosa.

Moje device mile!

Proe takova pile?

Odskod! — podkam u vrSieku. na slovieko, na hubieku neni lepSi chvile.

MotYlkem si tanei.

Vstava se sktivanei pisni. Nejdra2S1 kaminek — to je naSe Hanel.

1•4•( Tern prvnim dik! Den zrozeni nak SPJST se kvapem blili. a 1. eervence 1947 bude tomu padesat let, co zakladatele na g Jednoty poloZili zaklady nove bratrske podpurne organisace v Texasu. VYznamna udalost bude provazena zamYSIlenYm vzpominanim, protole toti2 vZdycky nebylo vSechno snadne, jako neni nic v Zivote bez teZkosti. tisili o lepSi Zivot novYch ptistehovalet' do Texasu, üsili, ktera ma nae Jednota y e svem §titu, nebylo bez obeti, bez nesnazi a bez trpkosti. Zejmena starM bratti budou vzpominat teZkosti, ktere bylo tteba pfekonavat s nechapajicimi a nekdy i se zlYm1, rozpomenou se na podatky nove Jednoty, ktera tkvi svymi koteny y e stoleti minulem, aby v pinosti vyrtstala v letech 1910-1930 a dale. Bude to ptehied, kterY pot ASI a jiste take povzbudi k °betave praci dalSi. a to zase povede jen a jen k blahu krajanske haluze v Texasu. Prace genernei nebyla mama, sily, vydane v zapoleni, se obratily v dobro a zaklady byly pololeny pevne, Dik pelveth path tem prvnim, tern horlivym, naclAenYm, neumdlevajicim a zanicenYm, ktezakladv bratrske organisace, ktera strneljla v soh e vSechny sloZky, ktere se jinak rozchaz ely. To byla nejkrasnejAi prace pro krajary v §irem Texasu. Tem prvnim path za to naSe n e intednejSi vzpominka, jim path nag vrouci dik.

Moravgti p6vei do Anglie. Pevecke sdruZeni moray skYch uditelt je nadhernYm a dokonalYm peveckYm sborem. Prokazalo svou jedinedrn u *rove) nejen doma, ale i za hranicemi skoslovenska, kde dosahlo eetnYch pronikavYch iispechtii. PSMU za prvni republiky i za poroby vyvijelo einnost tak, aby deska pisen pronikia mezi lid a byla symbolem pro celY rod. PSMU ptipravuje zajezd do Ameriky, o aema jsme ptinesli gprOor4 iU napOd g1.111 01

STN

I

K

ptipravuje take zajezd do Anglie. My'Slenka zajezdu do Anglie vznikla v prosinci minuleho roku, kdy bylo PSMU vyzvano, aby se zucastnilo mezinarodnich peveckYch zavodu v Ilangol len ye Wallesu jako representant CSR. Zavody budou potadany v eervnu a maji se na nich sttenout nejlepSi sbory Anglie, Irska, dale sbory ze 8vedska, Holandska, Danska, Belgie, Francie, Portugalska, Svycarska, Italie, Spoj, state a Oeskoslovenska. Zajezd MorayskYch pevcii je spojen s ureitYm risikem, protole nejsou znamy sily soupett. PSMU je vedena snahou, aby mohlo ptedstaviti demokraticke Ceskoslovensko a jeho kulturu na poll sboroveho zpevu, ptispet k tesnejSimu sbliZeni narodii a Olt se ze zdrojti velke a krasne kultury Anglie a jinYch narodti, od nich Z byli ' echoslovaci v dobe poroby odloudeni. SdruZeni morayskYch pevcii chce pokraeovat v propagaci Oeskoslovonska v duchu presidenta dr. Edv. Bene§e, ktery nalezi v Anglii za valky svuj doeasnY domov s eetnYmi ptislugniky deskeho naroda, kteti spoleene se spojenYmi narody prolevali krev za svobodu, demokracii a lepAi Dejme si pozor co mluvime. Mluvime-li pted americkYmi lidmi o soueasnem vYvoji politickYch udalosti v aeskoslovensku, bud'me opatrni. Je velmi mnoho Amerieant s povrchni znalosti svetovYch a narodnostnich ptemen i hbitYch korespondentil a reportert, touZicich po neeem, co by dodalo jejich elankiim "fizu" a zajimavosti. Jednou z prvnich otazek, kterou takovY reporter poloZi, jest: "No a co tikate Rusku, bude z toho valka, co? A v 'Oeskoslovensku je pr Y samY komunista a Moskva diktuje Praze . . " Staei z pola ptikYvnouti anebo podati vyhYbayou odpoved' a ji si reporter dela osobni dohady a svetuje papiru irdaje, je Z nas mrzi a rozhodne nam nedelaji dobte. Zajima-li se ten ei onen americkY dasopis -o Oechoslovaky, zpravidla nekterou z na'Sich organisaci neb ureity vYsek prace, kterou koname, je nejlepe se omeziti pouze na takovou vec a nic vice. Otazka komunismu jak prtimerny etenat vi jest yeci, kterou nejlepe ptenechati tern, kdoZ jsou v torn sbehli. Vyhlateni otevteneho boje komunismu presidentem Trumanem — eisteni dtile'Zitych organisaci od radikalnich Zivlti, to ve zanaM ncdtiveru takovYm narodnostnim skupinam jako je naS'e, ji proto, e najdete hodne tak zv. "kovanYch Amerieanti," kteti se dovedou chytiti i te nejmen gi ptieiny k hazeni kamenim.

Francie stavi atomovou pee. Mezi üvaly ek Bievre a Yvetty jihie od francouzskeho hlavniho mesta se prostira nahorni rovina Saclay. V Ike se tu vini lany obili. ale v zime je to ponu/71, zarniklY kraj, jednotvarne plochY. KdyZ nad nim visi nizko mraky, bobtnajici snehem, staeil by nejaky opuSteny viz bez potahu v plani a nekolik vran na potemnele obloze vyvolat dojem typ ickeho bojikte napoleonskYch dob. Letos ie§te neb do ptiki zimy se celá tvatnost krajiny zmeni, proto& v techto mistech ma vyriist francouzske atomove mesto. Nee° podobriebo jako Oak Ridge ye Spoj. statech, nikoli v§ak na vYrobu atomovych bomb, nYbrZ" na ptipravu miroveho pouZiti atomicke energie.

N Troba, bomb by byl pro Francii neimosne draby podnik, ttebaZe amerieti ueenci ohlaAuji, Z"e sr zlevnuie velmi podstatne, snad na desetinu eastky, co staly prvni atomicke bomby. Naproti tornu je atomicka ener gie pro mirove fieely nesmirne dttlelitou vyhlidkou pro Francii, jeji'Z cola obnova zatim a priimyslovy provoz na nedohlednou dobu zavisi na porurskem uhli. Zakonem z 11. prosince loriskeho roku bylo problakno za vec vetejnebo thimu, ziskat na Saclay 150 akril pro stavbu atoinoveho mesta. 0bvvatelnm obou ptilehlYch Udoli bylo oznameno, Ze nikdy pro ne nevznikne nebezpeei obe,vane tetezove reakce, protole — bude-li nekdy Francie stavet tovarnu na velkovYrobu atomieke energie — bude to Sologne v Champani nebo nekde v pustYch horach, kdeZto v Saclay se budou provadet studie jen asi v takovern rozsahu, jako v prvni tajne atomicke laboratori v Soustati — pod tribunou 'footballoveho hrigi v Chicagu, ktere dospely a k zjig teni, 2e lze retezovou reakci vyvolat — a potom byly ptene4grly jirka,m, V'mneip rtemA Oas qd an1 fq,547,3011

Ve sttedu, dne 9. dubna 1947. mineralogickou mapu, veai Cast zeme je neprozkoumand. Ted' se dohani, co bylo desetiletim zarneSkano. Organisuji se dety rnladYch prospektorti, hledaji se nerostna lo2iska. Prospektori i vedci pottebuji pristroje — i ty se musi teprve y yrabet. Stara pevnost v Chatillon se promenila v zatimni dilnieky a laboratore — bylo to idealni misto pro chraneni atomickYch tajemstvi, ale rozsah po2adovanYch praci vynutil pripravit velkorysy projekt. Atomicka, universita se.vlastne od§tepi od SorbonnY — a proto zejmena se musilo hledat pro ni misto blizko hlavniho mesta, aby, dokud zUstane spoutana s materskYm Ustavem, bylo mono draheho dasu uditelt vyu2it co nejhospodarneji, beze ztrat, je 2 by vznikly dalekYmi cestami.

Na Saclay bude nova universita vzdalena jen 11 mil on hlavniho mesta. Nejprve budou postaveny laboratore — hned nich vSak vzniknou obydli pro studenty, techniky, pomocny personal, jen 2 se nastehuje i s rodinami.

Chemikove, fysikove a mechanici, zarnestnani spoleenYm Ukolem, zkoumat mo2nosti a vyu2it atomocke energie pro prtunysl, budou ye stalem spojeni s vedeckYm Stabem badatelskeho sboru, kterY blade pracovat na blizkem zamku Git. Kdyi se opravuje Kdo pie do novin vam nejlepe potvrdi, 2e nejvetS1 a nejeastejSi chyby se delaji — nikoliv pit psani zprav, nYbrZ pit dodateenYch opravach. Pamatujeme se, 2e v jednom pripade jsme se pokoukli jednu vec opraviti trikrate a poka2de nam to vypadlo jiflak a jsme toho presveddeni, 2e etenari si dovedou sami opraviti, jedna-li se o nekoho jim znameho a jestli2e osoby, o ktere se jedna, neznaji, tak na torn tak dalece nic nezale2i. kvitovani vet§iho poetu prispevkil se pritrefi nedopatreni, bud' vypadne jmeno anebo darovanY obnos a te2 se dasto stava, 2e dtenar S'patne etc a drive ne2li si preete celY radek nebo odstavec, ji 2 pane psat dopis, aby ne§t'astnemu redaktoru poradne, vyhuboval. A kdy 2 se podiva do dasopisu podruhe — dost mo2na, 2e to shleda v poradku. Tedy: nedivejme se. na ty novinare jako lidi odkovane proti chybam a oDelaji jich hodne ut proto, te tu svoji praci predkladaji "Oerne na bilem." Nezapominejme, 2e hodrie tech elankft s verejnym kvito yanim je prace misionarska — neplacena a jest konana jen z dobre vale pomoci te di one veci, kterou novinar shleda za dobrou, celku prospeAnou. Ve velke vetSine pripadti se davaji na dary stvrzenky. Po tech se ptejte za ka2dYch okolnosti, nebot' to je poradek. V novinach se potvrzuje jen dodateene a v dasledku toho to nema bYti pova2cvano za Uredni.

Neni poehyby, 2e v Palestine za nekolik let vzniknou kvetouci kolonie na mistech, kde se od nepameti prostirala jen pouft', bude-li osadnikfim doptan eas a klid. Tak se v Palestine zmenily mnohe kraje: oran2ove a citrusove je vyrostly z pudy, ktera drive rodila jen hubenou, ridkou travu. Tam, kde druhdy stebla travy mezi oblazky a piskem jen ste21 u2ivila stadeCka hunatYch koz, nesou zavla2ovand pole bohatou Urodu obili, zeleniny nebo kvetou dela lany karafiatti na kvetinarskYch plantalich.

2idovske organisace, opatfujici z celeho sveta, ale hlay ne ze Spoj. state prostredky na rozvoj Palestiny, neSetrily penezy a koloniste nadkni — nebo take tuhou organisadni kazni pkidrZeni k zemedelske praci, net je jim dovoleno 2ivit se lehdeji v mistech tim, demu jsou vyudeni — zav1a2ili zemi potem. At vydala ze svYch hlubin mizu a davnovekou plodnost, o jejich 2 &akazech, prinesenYch posly JoSuovi, eteme v bibli.

Sionisticke organisace take timto Uspechem opiraji narok na Palestinu. Ale v Palestine 2iji take Arabove a 112 p6 veky a veky. A nehodlaji odtud ustoupit. "Je to, 2e nekdo mute z naS'i pudy vyte2it vie net my, dostatednYm dfivodem, aby nam ji ()dna'?" volaji do sveta. Arabske organisace prisne zakazaly majiteltm pozemkil prodavat pfidu 2idovskemu fondu. Jsou to po vYtce bohati velkostatkari, 2ijici blahobytne ye mestech z v3.77-te&-Ct driny fellahü, jini pozemky pronajali. Pojednou se jim zmenily ve zlaty Ale nekolik statkaril, kteri zakazu neuposlechli, zaplatilo "por1,0eni arabsi-th mirodnieb za.jmir ' ivoterx:L

Ve stfedu, dne 9 .dubna 1947.

V Palestine vlitlne kulomet. Anglie, ktera ptijala po prvni svetove valce Palestinu do mandatni spravy, se porrou gi leta najit nejakou stiedni cestu mezi zajmy zidu, Arabu a take sy Slini vlastnimi zajmy. Z Land Sma byly poslany do Palestiny neseetne komise; v Lon0ne, v Jerusaleme i v Kahite se radili zastupci vgech zudastnenSrch stran, jak ze slepe ulieky.

Neni pochyby, ze by celk svet ptal tidum zvlagte po jejich tragick3ich osudech v minule valce - aby pevne zakotvili na sve pude. Stejne vgak nelze uptit opravner4th arabskS7ch namitek, ze by pro ne byla Palestina stejne lig maid, a ze nelze odditiovat jedno bezpravi spachanim druheho. Jena i druha strana se dovolava sveho praira. tide i Arabove ptipominaji Anglii politickS, zavazek. Skuteone Palestina byla dvakrat zaslibena - nepoditame-li starovek - za prvni svetove valky. Balfourovou deklaraci zidum, ze jim tam Anglie pormlie vybudovat narodni domov za jejich ptispevek k valeenemu irsili; prohla genim slavneho plukovnika Lawrence, nekorunovaneho krale pou• Arabinn jako soueast jednotneho arabskeho statu, rovnet za vydatnou pomoc v boji proti fisttednim mocnostem. Oba sliby nazavisle na sobe a v duchu sebeureovaci politiky byly dany i ptijaty v dobre vile. Jerrie nelze spinit oba zaroveri. V torn je tragickST osud Palestiny a obou narodn, a koneene i Britu, kteti tam mail na zaklade mandatu vladnout a delat rozhoddi mezi soupeti. Anglicke lodi stteti palestinske yody, potadaji honieky na lodi, ptevatejici do Palestiny nezakonne ptistehovalce, a deportuji dopadene na ostrov Cypr. tide naproti tomu udriuji v cele Evrope organisace, ktere pomahaji vystehovalcum podloudne do ptistavil a na lodi, v Palestine same pak lod'stvo pobtetnich Muni' a posadky, ptipravene provest v noci ptist'ehovalce z lodi na pobteti mimo hlidane ptistavy. Arabove zatim vyekavaji. Na tratich, na silnicich, i v samSTch ratednich etvrti /nest, Mira zaketna, smrt na nenavidene stratce britskeho potadku. Napeti se vyhrotilo tak, ze tehot dne, kdy vznikly v nedtebske pougti zaklady tti novY'ch tidovskStch osad, ohrazovali podobne ye ttech jerusalemskSich etvrtich britgti vojaci ostnatSrm dratem bezpeenostni pasma a menili je v pevnosti, jetici se na vgechny strany kulomety. Armada pievzala v Palestine spravni moc. Ale nikdoli s velkou sebeeltiv'erou, nebot' zaroveri letectvo vyvezlo teny, deti a civilni britske ptislu gniky z Palestiny do Egypta nebo i zpatky do Anglie, aby byli v bezpe es i, vypukne-li hrozici boute.

Konference s piedstaviteli tin a Aran v LonOne neuspela. Anglicka vlada se odhodlala oznamit Organisaci spojenS7ch narodii, nemiite dal vykonavat mandatni spravu. Bude na Rade bezpednosti, nebo na valnem shromatdeni SpojenSrch narodir, najit te geni pro Palestinu. Ude, kteii ye vgem vychazeji ze smyeek paragrafir, poukazuji na to, te pro Spojene narody to bude snadnej gi net pro Anglii, protote Organisace neni vazana tadnSrm slibem Arabum ani Populace v teskoslovensku stoups. Pied svetovou valkou bylo oeskoslovensko v populaci na jednom z poslednich mist na svete. Za nim byla jen Francie a Rakousko. Zvla gte v deskSrch zemich byl populadni vkvoj neobyeejne neptiznivST a v detnkch krajich obyvatelstvo doslova vymiralo. ridyt' v roce 1937 byl pfebytek 'give rozen3"7ch nad zerntelS7 mi v echach pouze 1854!

Ve valce zaeala porodnost v desk3'7ch zemich neobyeejne stoupat. V roku 1944 se narodilo v oechach a na Morave jit 160,000 deti a nyni jsou eisla je gte ptiznivei gi. Za jedenact mesicil se narodilo v zapadni dristi eskoslovenska 188,000 (WI. )• • Svaz Uecohslovanu, G. 92., Fort Worth, Tex. Mill bratti a sestry!

V nedeli 13. dubna ptipada, na ge tadova schnze ye 2 hod. odpol., proto br. a ses ptijdle vgichni, kdo milt- etc. V minule schilzi, ktera byla eetne nav gtivena, byl tak drobet udelfin zaeatek praci, ktera nas pti gtim rokem oeekava, zvolenim sjezdoveho vSrboru. Tento 6 elennST vS7bor bude mit na starosti ruzne planovani a zatiZOVani a je opravn6r1 si k ruee Vybrat po-

V

E STN f K

moc dalg ich bratti a sester, tak jak ruzne prace toho budou vytadovat. Na potadani, tad eis.

154. vyslal svoje zastupce do na gi schtze a tito nam ptislibili vg echnu pomoc a spolupraci, kte• jim bude motha, tak ze vSibory obou tadil budou pracovat spoleene. Chvalyhodne. Bratti a sestry, kteti jste zvoleni na tento vS7bor, mate pfijit vg ichni do schtize, te po schazi tadove budou mit kratgi schtizi tyto vS7bory. Od tadu sousedniho se mohou dostavit asi na 5 hod. Take v minule tadove schuzi jsme meli navgtevu z Temple, Tex. a to: pi. Anna Bartek s detmi„ jen zde dlela navg tevou u svoji provdane deery a nagi spolusestry Mary Motlove; pan Dana byl zase na nav gteve u sveho tenateho syna, jen nedavno k nam s mantelkou ptestoupil od tadu cis. 47. v Seaton, ku kteremut tadu" p.

Dana a pi. Anna Bartelepatti. Te gila nas jejich na,vgteva a seznameni se s nimi.

Nagi nemocni. - Ses. Clara Cohn, ses. Macarevich a br. J. D. Wagner pozdravuji se z jejich Cake nemoci, neb vgichni tti byli v nemocnici.

Ptejeme yam vgem brzke a trvale uzdraveni. U br. a ses. Ed. Farley dostali nadeleni v podobe hezkeho chlapedka. Gratulujeme a piejeme, by y am vyrnstal ye zdravi a k radosti. Babieka, ses. Silhavy poySrgila o stupinek a bude mit co kolebat. Ze ano?

Br. Charles Paprska pra gtil s mladeneckS7m kabatem a otenil se. Za mantelku si vyvolil sl.

Lillie Skragek. Pfejeme yam vgichni mnoho gtesti a spokojenosti na vagi nove draze tivotni.

Take se stali novornantely minuly mesic sl. ' Evelina Foyt a p. Frank Spadek z Bellville, Tex. Jsou oba eleni na geho tadu. Odejeli do jejich noveho domova v Bellville, kde p. 8p0ek ma zamestnani. Ptejeme vam v gichni vgechno dobre ye vagem mladem mantelstvi, a gtesti a spokojenost at do smrti.

Ku konci pteji br. redaktoru a ctene redakci vesele svatky velikonodni a hodne malovanS7ch vajieek. A ze cteni Otenati toto budou Gist at po svatcich, tak yam pfeji dobre zatiti po tech svateenich dobrotach. S pozdravem, Marie Juranova, dopis. ) 4, 4), ( SMRT POVOLALA FRANKA WACKARA. Zase jeden z na gich zakladajicich dlent opustil lady nage a to bratr Frank A. Wackar, kterS7 u veku 81 rokti, 3 mesicil a 18 dni zesnul v Huth Memorial nemocnici v Yoakum v nterk 18. btezna, ye 12:05 A. M. Pohteb zasnuleho konal se ye stkedu 19. biezna z kaple pohrobnickeho Ustavu Beck-Prasek ✓ Yoakum, pohtebni obtady vykonal rev. Paul Bechter, farat kostela Holy Cross Lutheran a pozustatky uloteny k veenemu odpoeinku na Oak Grove htbitove v Yoakum.

ZesnulSr bratr narodil 'se v 6eskoslovensku 28. listopadu 1865 a s rodiei pkijel do Ameriky ✓ roce 1870. Wenn se 3. srpna 1884 se sleenou Frantigkou Pavlidkovou a to v Praze, Texas.

Zanechava to oddanou mantelku, etyki dcery: pi. Fannie Colle a pi. Amelia Blanar v Yoakum, pi. Joe E. (Lillie) Valenta v Shiner a pi.

Daniel (Olga) Wagner v Sinton; dva syny Emil ✓ .v Dallas a Henry v Cuero; di bratry, Joe v Yoakum, Charlie a Laddie v Gonzales; tti sestry, pi. Barka Patek v Gonzales, sledna Mary ✓ Yoakum a sleena Katetina v Los Angeles, Kal.; jedenact vnukft a devet pravnukti.

Na vednost ptede gli ho rodiee, jeden syn, tti broth a jedna sestra.

Nosiei rakve byli: Frank a Otto Hairell, Jake Burchers, Willie Janak, Pete Raska a A. B. Cain.

ZesnuIST bratr Wackar byl trpelivm pacientern po celou dlouho dobu svoji choroby, snagel svirj osud s ktest'anskou stateenosti. Velke mnotstvi kvetin a venal dosveddovalo lasku a vatnost, jit sobe zasloutil a take sloutily co 173•7raz teasti pti velkem zarmutku pozustal3"Tch. Budit mu zeme lehka, at' spi v pokoji. PoziistalSrm vyslovujeme jmenem dlenstva SPJST i jrnenem redakce hlubokou soustrast. ) • 4, • Takova prate, jakou narod pottebuje, ptedpoklada a vytaduje sebeduveru. Potad vytDrame, ze "narod" nema dilvery v sebe; prod v gecko strkat na "narod" - ten narod jsme katd oAra) T, 0, Masaryli,

Strana 3

Fayetteville, Tex., 2. dubna 1947.

Cteni bratii a sestry: Timto se y am oznamuje, ze behem mesice biezna 1947 Hlavni Urado y na SPJST vyplatila pojiSteni po na'Sich zemtelYch brattich a sestrach, jak nasleduje: Umrti eislo 4179. Br. Josef Waleik, zamestnanim rolnik, od tadu F. B. Zdrubek, Oslo 112., zemiel dne 4. biezna 1947 y e stall 76 let. Do Jednoty piistoupil dne 1. eervna 1902. Certifikat A-10004 na $500.00.

Umrti eislo 4180. Br. Jos. Mikeska, zamestnanim obchodnik, od tadu Veseli eislo 14., zemiel dne 27. Unora 1947 y e stall 84 let. Do Jednoty piistoupil dne 1. dervence 1897. Certifikat A806 na $1,000.00. final eislo 4181. Br. Albert Kulhanek, zamestnanim rolnik, od tadu Pokrok Texasu eislo 1., zemiel dne 28. Unora 1947 ye stab 68 let. Do Jednoty piistoupil dne 20. dubna 1902. Certifikat A-7252 na $1000.00.

Umrti eislo 4182. Br. Jos. Trojeak st., na odpodinku, od tadu Nova Morava, eislo 23., zemiel dne 8. biezna 1947 ye stall 77 let. Do Jednoty ptistoupil dne 1. dervence 1897. Certifikat A-1290 na $1,000.00.

Umrti eislo 4183. Ses. Johana Macha, zamestnanim hospodyne, od tadu Hvezda. Praporu, eislo 77., zemiela dne 7. biezna 1947 ye stafi 77 let. Do Jednoty ptistoupila dne 16. tijna 1897.

Certifikat A-19752 na $250.00. trrirti eislo 4184. Ses. Rosalie Chovanetz, zamestnynim rolnieka, od tadu Karel Havlidek, eislo 4., zemtela dne 9. biezna 1947 ye stall. 81 let. Do Jednoty ptistoupila dne 8. prosince 1901.

Certifikat A-2459 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4185. Br. Kyle Aderhold, zamestnanim pohrobnik, od tadu West, dislo 36., zemiel dne 15. biezna 1947 ye stall: 48 let. Do Jednoty piistoupil dne 8. zati 1933. Certifikat C1645 na $1,000.00.

Umrti eislo 4186. Br. Rudolf S yadleriak, zamestnanim rolnik, od tadu Praha, eislo 29., zeIntel dne 14. biezna 1947 ye stali 56 let. Do Jednoty piistoupil dne 6. srpna 1921. Certifikat A8282 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4187. Br. Alois Kutil, zamestnanim mechanik, od tadu Pokrok Dallas, dislo 84., zemiel dne 25. biezna 1947 ye stali 61 let. Do Jednoty piistoupil dne 19. tijna 1913. Certifikat A-5750 na $1,000.00.

Umrti eislo 4188. Br. Alois BezecnST, zamestnanim rolnik, od tadu Bratti Svobody, eislo 67., zemiel dne 24. biezna 1947 ye stall. 67 let. Do Jednoty piistoupil dne 3. kijna 1915. Certifikat A-10635 na $500.00.

Urnrti eislo 4189. Br. dr. C. H. Breuer, zamestnanim lekat, od tadu Ennis, eislo 25., zemiel dne 18. prosince 1946 ye staff 80, 1et. Do Jednoty piistoupil dne 1. listopadu 1908. Certifikat Paid-up-48 na $635.00.

Umrti eislo 4190. Br. Frank Sefeik, zamestnanim rolnik, od tadu Vesmir, eislo 61., zemiel dne 28. biezna 1947 ye stall 59 let. Do Jednoty piistoupil dne 14. rijna 1923. Certifikat A-8939 na $1,000.60.

Hlavni Utadovna SPJST timto vyslovuje pozastalYm nejhlubS1 soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni fitadovny.

Mravnost - lidskost museji bYti cilem dello jednotlivce a naroda. Z ylagtni narodni ethiky neni. - T. G. Masaryk. )o Skvrny od rezu eistime silnYm octem, ponekud silneji ohratYm. Misto, kde byla skvrna, nutno ul lad ae eiste rode proxm.ti,

Strana 4 1.:•■••■•.■amown■••n.anso.o.n.m.napcw■o.swurem.ani...w.larn•■■■•.1•01.0

Oddil DopisovatelsV itad San Antonio, eisio 133 San Antonio, Texas.

Sestry a bratti: Jia prig ti nedeli sejdeme se k ()slave friceti leteho trvani na geho radu a jak jsem vyrozumen, zabavni vYbor kond pripravy, ai jia je s pripravcu hotov a jia jen doplriuje a dohotovuje dle planu a usne geni beh programu, kterY bude skuteene hezky a proto v posledni chvili apeluji na v gecky sestry a bratry radu, by vgichni kde toho treba bude, zabavnimu vYboru vy gli vsttic a vypomohli.

Jak jsem slysel, poic'ad bude asi v nasledujicim sestaveni: schnze bude zahajena ptesne v jednu hodinu odpoledne, ktera bude die moanosti zkracena, pak nasleduje spoleenY abed, (neuvadim co v ge pripraveno) nasleduje: Uvitani hosti a struene ptedneseni dejin tadu, zabavni program, (fidinkuji hlavne eleni D. 0.) ptednesy elent Hlavni tradovny a prednes Dr. Mieka, profesora slovanskYch jazYkti ze statni university v Austinu, ze sve cesty a pobytu v 6eskoslovensku, coal zajiste bude na nej yYS zajimave, a samo sebou velmi lakave poslechnout, proto sestry a bratti, je ted' na nas v gech, by svatek na g byl co nejzdatilejgi.

Zabavni vYbor ueinil v ge, co bylo moan a na nas je, bysme se v gichni dostavili, neb i ten nejkrasnej gi program neni vilbec nic, jestneastnikil pti prcgramu. li Je rozhodne addoucno, jak jsem jia v minulosti ueinil pozvani, by vgichni zbYvajici zakladalici elenove se dostavili einim tak znovu a zvu vas v gechny ty, kteil jste byli pri zaloaeni radu; ptijd'te zcela jiste. Nekteri jsou vzdaleni jako bratr a sestra Albin a Marie Petrovi, kteri jsou v Los Angelos, California a tedy pro ne nemoano prijet, v gak coal, kdyby si udelali na ten eas prazdniny a prekvapili nas. Sestra Halu gkcva neni as prilas vzdalena, jen v Houstone a ja doufam, ale nas zcela jiste prekvapi a prijede mezi nas.

Ted' jegte posledni apel jen na na ge sestry: Bude zajiste treba mnoho pro pohosteni velkeho poetu hosti a proto pracujte s dohodou zabavniho vYboru; jestli nektera nebyla jste ye styku s alenkyneni zabavniho vYboru prcsim ueinte tak je gte ted' a zavolejte telefonem na sestry: Bud', Marie Blanat, tel. K-5498, Amilie Amburn, L-27345 neb Theresa Falbo, G-0508 a donaluyte se, co bude treba donest.

S ptanim na gemu podniku nejvetgiho zdaru a na shledanou pri gti nedeli. Pamatujte, are schnze bude v jednu hodinu tak na shledanou pied jednu hodinu odpoledne ye velkem sale ye WOW budove.

Louis Dressler, taj.

--) • 4 • ( itad Jaromir, eislo 54, West, Texas Bratti a sestry: Ptigti nedeli 13. dubna 'name na gi pravidelnou schnzi jako obyeejne ye 2 hodiny odpoledne, tak se dostavte kdo milaete neb budeme mit zpravu ileetniho vYboru a jine. V 'ate* 25. brezna byla svoland schnze o zvet geni nagi sine, a postaveni jidelny a kuchyne, ale je gte to neni vyrizeno.

30. btezna itela pohteb statenka Josefa Kralova, matka sestry Fred Variove, byl 85 icon a narozend v Oseku na Morave, mezi Lipnikem a Prerevem. Prijela do Ameriky v roku 1907 sem do West a bydlela zde as do sve smrti, mantel ji ptede gel v roku 1945 a jedna dcera zemtela v 1918. Zanechava zde 7 vnukii 1 vnuoku a 3 pravnueky a dceru ses.

Variovou, 2 synovce Josef Kral a Emil Jakubcovi pri Munday v zap. Texasu. Emil byl zde na pohrebe, Josefa nemohl najit neb zmenil adresu. Ku hrobu ji nesli vnukove Jan a Valclay Knapp, Oswald, Bohu g, Robert a Gust Vaasa. Budia ji zeme lehka, at' odpoeiva v pokoji.

Poeasi mame nyni pekne a kaac1ST hledi co nejvic dat do zeme at' se ty pole a zahradky zelenaji.

Velkonoee! Co to by1o, tegeni a ebystani.

VISTNIK stare vlasti a prace! V nekterSrch domech jsme pekli na zelenY etvrtek jida ge, nebo se pekl velkonoeni bochnik z bile mouky, hrozinek a rnandli a co jineho peeiva na velkST patek jsme museli skoro rano bosi k potoku se urnYt i nohy v ledove yode a to bylo pak z eerstva utikat don't, v sobotu se barvily vatena vejce a pekly kolaee a buchty pak se ode vgeho vzal kousek pro kaldeho v rodine a vejce tea do kostela a svetilo se to po velke mgi sv. a kdya jsme to jedli, kikalo se nam, kdyby jsme nekde bloudili at' si vzpomenem s IcSr•rn jsme obedvali sv.ecene vejce, pak ze si vzpomeneme kde jsme.

Nevim jestli se tam ty stare zvyky je gte donebo ua to vgecko je prye? Pak se svetily kodieky, byl to kvet z vrby a hodne tech maminek dalo jednu tu kulieku pohltnout detern, ae pry ..je nebude bolet v krku. To jsme si museli donest ty vrbcve pruty sami, tu se osada stard o palmy nebo cedr sama.

Myslim ale prestanu, nebo je to ua prodlou2ene a pan sazee se bude na to gkaredit'Tak se mejte vg ichni dobre, srdeenY pozdrav na vged-' ky od Marie Klausove. ) * 44) • ( San Antonio, Texas Neni elovek ten by se zachoval lidem vgem.

Bude tomu dva roky co na g president Roosevelt vypustil glech,etnou dugi. Srdce glechetne premoaeno tihou nan se valici dotlouklo, posledni fider se ozval v ptepracovanem tele jak ozvena umirdeku, mozek vysilen starostmi o svuj lid ptestal navady mysleti a se starati o blaho lidstva teto zeme, ba i o lidstvo celeho sveta. "Pres. Roosevelt byl diplomat, statnik a koneene co president nejlepgi po Lincolnovi co clejinY teto zeme ukazuji, jeho ryzi ideal pro blaho lidstva byl zakotYen v jeho srdci a ne jen v jeho fistech on nebyl pokrytec jako jsou a byli mnozi jeho predchtidci, on se drael vYroku Nazaretskeho (podle skutkt nikolv podle sloe poznate je:) ze jeho itze humanni zasady nebyly mnohYmi pochopeny, to nebylo jeho v moci, neb nebylo jegte eloveka na svete, aby se fgem z'achoval a vgem vyhovel. Jeai g vyleeil tisice neduZivYch, slepYch, chrornYch lidi, all za nim v zastupech a co za to sklidil, jak se mu lid za to vegkera dobrodini odmenil, to se pak ukazalo jak to krieelo "uktiauj ho," plivali pa nem, kamenim hazeli, dnes je den ukti2ovani a jak se JeZig klidne modlil a volal °tee odpust' jim neb nevedi co eini.) KterY by to dries z nas ueinil jako Je2ig Kristus? A to se easteone ukazalo vuci presidentu Rooseveltovi a jeho glechetne praci, kterou se namahal prosadit v jeho sluaebni dobe pro pracujici massy lidstva. Kdyby byl Roosevelt mei svou moc docela jinY system a jine pomery, ti s nim snad byli pohtbeni aneb snad opustili hmotu a budou phsobit na jinYch rnistech v pti gti dobe, nebot' neni moZne aby pravda a laska zhynuly. Kdyby treba i v gichni lidi lhali, tak pravda piece nezhynula a nezhyne. Dosud v nynej gi pokrokove dobe veLke pracento lidstva, setrvava ye tme, obestteno temnotou, zpateenictvim a za nic nechti ptipustit paprsek svetla, ktere by jim jejich temnotu rozptYlilo.

Ovgem, takovYm neni pomoci a prave nevedomci a politikati i nahondf mnohYch 2e Roosevelt nepracoval jim do ruky jak oni si prali, tak po nem hazeli blatem, jeden z nevedomosti a druzi za plat.

Kdo trochu sledoval politickou cestu Washingtone tak vi jak met Roosevelt telkou praci, aby jeho navrh prok1 a nasledkem lateka2ek v jeho glechetneni dile v cestu mu kiaden'ch vet gi• Cast jeho programu byla v nem umrtvena, jeho glechetne ideally byly znemoaneny, kdo vgak venoval trochu easu a pozoroyal hlubokost rnyglenek Roosevelta, kdo VYstihl z jeho jednani jeho ducha viteztvi dobra ne jen pro tuto zem, ale pro eel svet, ve terstvi uceni Krista (miluj sveho blianiho, a co sam rad nema g jinYm). Kdo vystihl jeho ideal, ten musi uznat, ae pres vgechny ptekaaky znstal veren sve zasade do posledni chvile jeho aivota.

Naudimeli se vady jen eiste myslet, elste Mt a ei,stY tivot y es% to jest cest y Kristova, Ruble Holly.

Ve stfedu, dne 9. dubna 1941 DOPIS Z BRNA Pran Frank Adamek v Caldwell, Texas dostal dopis od sveho bratrance Ruth Adamka z Brna n aMorave, jej2 nam zaslal k uvetejneni ye Vestniku. ZajirnavY dopis zni nasledovne: Brno, 14. latezna 1947: Drazi, musim yam s velikYm potegenim, jenom kratce, oznamiti, 2e balik Varni avisovaIV a odeslanY 5.-12. m. r. do gel prave v tyto dny, tudi2 asi za•3 mesice.

Jiz jsme jej ani necekali a litovali velike namahy se zasilkou a Va gi nedocenitelne dobroty, jakou vflei nary). stale prokazujete. Vsechno doglo v nejlepgim potadku a byli jsme velrni potegeni takovou spoustou praktickYch a pottebnYch \red, Wide jsme meli ohromnou radost ze zasilky vgichni. Tolik krasnYch \Teel! Kama, s Andou zanesly si ji2 latky ke krejeimu a budou miti elegantni kostYmy pro jaro a podzim. Ka-ma si ponechala latku hnedou a Anda t•pepita-latku a tesi se ji2 dnes, jak pry se budou v americkYch kostYmech paraditi. Tolik jste toho jii,poslaii a dela nam opravdu starost, jak se Varn,zavgechno kdysi odvdedime. Stale ptemyglime, co bychom Vam mohli poslati. U nas zatim jest dostatek skla, keramiky, nejakY biker (nage domati slivovice), od gatstva a pradla jest zde je gte velmi mad° a to nevalne jakosti a nedostaneme se toho koupiti tolik, kolik naginec pottebuje, ponevad2 musime vyvateti i za -hranice. Na ostatnich pouchoutkach si vskutku pochutnavame, hlavne na kakau, jea nam jest velmi yzacne, kave a rf21 i na ostatnich vecech, je2 jste poslali a jet nam pti gly opravdu tak vhod. Nevime ani, jak jsme si v gechno od Vas zaslou2ili a proto bychom yam rddi neco poslali, z eeho byste tea meli radost.

PtemYglejte proto a naznaete, co by Vam ptiglo vhod. Vtber jest sice dosud malt a skromnY, ale pkece se nee° dostane a pak yam to s radosti a laskou pogleme.

Clo jsme nemuseli platiti Zadne. Zaridili jste to velmi obratne tim, 2e jste dovnitt baliku vyjmenovali, ale zasilka jest pro nas tri. Kdyby to bylo pro jednu osobu ureene, podlehala by za,silka znaenemu clu, ponevad2 se jednalo yesines o nove yeci. Dekujeme yam zatim takto jenom za Vage mile dary, vzpominame Vas Casto a dekame, 2e nam tea napi gete, zda se nerozhodnete nekdo v Vas ptijeti k nam na sokolskY slet do Prahy v roce 1939. Chysta pry se Oetna navateva Ameridania a toa se s nimi nekdo yyprayte. Fotodky nejsou je gte hotovy, ale v larzku Vam je zagleme. Chodime s velikou oblibou nyni na americke filmy, velmi se nam 11bib film "Pet Sulivan0", kde zahynulo tech 5 synii ye valce. Mo2na, 2e jste onen film ji g take videli. Kdy2 na plane vidime ty americke domeeky, vady si hned ptedstavujeme, ze asi tak to vyh1121 i u Vas a hned jest nam film sympatiatej g. Bybi jsme trochu churavi a Ruda dosud se ledi na revma a nervy a dosti mo2ne, 2e se bude leeiti v nekterem sanatoriu. POUTbujeme vgichni klidu a odpoeinku po to negt'astne a hrOzne valce a neni divu, 2e lide teprve dnes po ptestalYch utrapach ochuravi.

Doufame, 2e se to v gechno upravi a 2e se budeme radovati a vaaiti si tim vice znovu nabyte svobody.

Prosime, byste vytidili na ge vzpominky jak tatinkovi a mamince, tak i v gem nejmenovarVin v dopise sesttenicim a bratranciim a jejich rodinam. Letos nas velmi dlouho trapi zima, jest skoro pub btezna a u nas dosud sneisi a mrzne, -takt. e mame obavy, jak se podelaji vgechny polni prace, kdy2 se zimou v ge opozdi a pti tom jest u nas citelnY nedostatek praeujiciho lidu. Doufame vgak, 2e zase vge dobte dopadne a 2e se ze v geho jednou dostaneme a ale opravdu bude u nas "zemskY raj to na pohied," jako zpivame v nag narodni hymne: ' Kde domov mfij .. .

Jegtd jednou Vas vgechny zdravime a vzpominaine a vehni srdeene s dojetim za vgechno dekujeme a te gime se na Vase zpravy. Vagi: Ruda, Kama a Anda Adamkovi.

Nezapomekite vykiditi pozdrav i sl. Vlaste Bravencove.

Jegte jecluou zelravi a vzpomina vgeellny at49t,. 444ma.

Ve sttedu, dne 9 .dubna, 1947.

DO GUY NEEDVILLE A ROSENBERG Houstongti sokolgti ochotnici sehraji veselou komedii "Neni v mlejne nad legraci" 27. dubna ye 3 hodiny odpoledne ye spolkove mistnosti v Guy, Texas. D y e hodiny smichu, a jests kdykoliv si na to divadlo vzpomenete, budete se smat stale a stale. Poeite j te na tu nedeli at je sin piniaka, ui jsme diouho u vas nebyli, tak tentokrat vas opravdu zase rozveseli.me, 2e zase budete radi zit na svete.

Nikdy nezapomenem na slova jednoho bratra, kterSr bydli v okoli Guy, kdy jsme tam jednou u vas broil. Kdy2 bylo po divadle, gel ke me a povida, vite sestro Otvrtnikova, ani nevite jak jsme Vam v gichni srdeeni sem k nam chodite brat. To je to jedine co zde mame a pro co 2ijem ten nas kostelieek a pak kdy pfijedete sem sehrat fiak3"7 to divadlo, to je nase vyra2eni, jinak jsme mrtvi, jen tu dfinu na Wine a to kolem dokola jde stale.

Jsme jako to stojata voda. jen kdyby tech divadel bylo vic.

Tak letos jsme slibili Vagim vStorfim, 2e se vynasnaiime sehrat u Vas aspori tfi neb etyfi divadla do roka. Via prosipa,nezapomente tu nedeli 27. dubna ye tfi hodiny pfesne aby jste byli jests v eas zpatky doma na poklizeni hos-, podakstvi.

Karla etvrtnikova

S pozdravem ) • 4 •

had Rozkvit Zapadu, Cis. 107., Floresville, Tex. Sestry a bratfi! Na ge pravidelna schilze bude konana 13. dubna. Bylo usne geno v minule schfizi, aby jako ka2doroene ti na gi mall byli °pet poeastovami vajlekami a sodovkou. Tak na to nezapomefite a pfived'te ty vase milaely sebou. Tfeba 2e oni eleny nejsou, radi je mezi nami uvidime a i na ne se dostane. No vy bratfi, abyste nebrueeli, tak take tam pro vas nem silnej giho nee voda bude. Jak mne br. mistopiedseda, kterST je na vStofe, sdelil, pro sestry ma tei cosi, ale co, to nevim, neb mne to nefekl, jen 2e o zahavu bude postarano. No vite, ty nase takove schilze lok‘7aji pane, jen bych sobe pfal, aby se nas jests vice schazelo. Tak nezapomente na 13. S pozdravem, Tom Novak, dopisovatel. ) • „76 • Red Karel Havlieek, Cislo 4.

Bratfi a sestry! Oznamuji yam, 2e nage fadova schilze v2dy bS7va druhou nedeli v mesici, ale tento mesic (v dubnu) budem konati tfeti nedeli, dne 20. dubna ye 2 hod. odpol. Tak pamatujte a pfijd'te v co nejvet gim poetu, nebot' chceme Oat, kteti hodlate jet do Taylor na oslavu v eervenci nebo v eervnu. Le as se bli2i, tak chceme vedet. Zaroveri marne rfizne jednani.

Tak dostavte se 20. dubna ye 2 hod. po poledni.

S pozdravem a na shledanou void tajemnik fadu cis. 4.

Chas. Holy.

•( ) • SANO MACH NA MANEVRECH. Vlastiml Louda.

Rok 1937 byl poslednim rokem, kterST byl v nagi armada venovan dilkladnemu vS7cviku. Od zaeatku srpna byly v proudu manevry. Nejprve na vS7chodnim Slovensku, pak na zapadnim Slovensku, tfeti tS7den v srpnu na severozapadni Morava a koneene v ji2nich Oechach. Na ka2dSrch manevrech se tehdy loudili olenove klubu vojenskSrch redaktora se znammi diistojniky: "Pfi gti rok budou manevry na ostro!"

— Koneene situate tomu nasvedeovala.

Na zapadoslovenske manevry pfijelo z Prahy jen nekolik vojenskS7ch redaktorfi, mezi nimi2 byl za OTK i popravenSr redaktor KOnig. Tiskovy star/ byl ubytovan v Pi gt'anech, odkudi se denne vyji2delo 0 6. hodin y rano do terenu v proste ambulanci oerveneho kkize, vybavene dvema tvrelS7mi lavicemi. Ale nutno i dnes u4 znat, 2e maginka to byla behava, a2 na ty tvrde lavice, na kterS7c11 jsme tehdy absolvovali denne 300 a2 400 km, kki2em kra,2em arodnou rovinou pova2skou i po okolnich kopcich.

Vgak to byly take manevry prostorove velmi rozlehle u2 proto, 2e se tehdy zkou gela obrana

Strana 5

VESTNf proti postupu motorisovane divise, ktera na prostoru mora yskeho Hodonina se snaila proniknout pfes hitety a skrze prilsmyky BilSrch Karpat do pova2ske niliny. ttoeici divisi velel general Koutnak, kter3) volil hlavni smer fideru nad'agskou souteskou.

SlovenskST tisk, hlavne bratisla ysk, byl v plnem podtu vojenskou spravou pozvan. Jake vgak bylo nage pfekvapeni, kdy2 jsme se prveho dne manevru se gli v Pigt'anech a z celeho bratislayskeho tisku pfijel jenom jedinS7 redaktor, nejmene oeekavanS7. Byl jim redaktor Ludove 8a,rio politiky, hlavniho Hlinkova organu Mach. Pfekvapeni bylo tim vetgi, 2e 8 ario Mach hral svoji niohu jig ye velezradnern procesu Tukove, v nern2 byl Tuka odsouzen na 15 let do 2alate.

Ale 8" alio Mach nastoupil, fadne se ohlasiv doprovazejicimu nas tehdy pplk, gen. gtabu Prochazkovi, docela nevfloojne a snail se o ptatelskSr postoj k ostatnim ko1egfn, ktefi ho pfesto pfijimali reservovane.

Prvni den manevru probehl, odpoledne se psaly referaty a telefonovalo se s urychlenim do dos redakci. Take 8ario Mach se pustil do psani a telefonovani. — Jake v gak bylo nage pfekvapeni kdy2 jsme druheho dne vzali Ludovou politiku do rukou a eetli Mach& referat. Nechteli jsme svSrm aim veldt, kdy2 jsme pfeeitali Machovy nesmysly..

Netrvalo diouho a byl mezi nami, 2asnoucimi i pplk. Prochazka, kterST se divil jests vice.

Po kratke porade bylo rozhodnuto, 2e bude jen v zajmu veci i Macha samotneho, kdy se mu zakate, aby vubec psal manevrove referaty. Bylo dohodnuto, te mu radeji dame k disposici sve rukopisy, aby je pouze posloven gtil a odtelefonoval jako sviij referat. Jak bylo dohodnuto, tak se i stalo. gario Mach, kdy mu pplk.

Prochazka sdeloval na ge rozhodnuti se bez mueeni ptiznal, 2e temto vecem totit vabec nerozumi. Ovsem,ze Ludova politika byla sledovana den ze dne velmi pozorne, aby tam zbyteene neco neproklouzlo.

A tak jednoho dne, kdy se motorisovana divise snalila protlouci nad'a gskou souteskou, zarazila nage ambulance nedaleko Nad'a ge za mengi vsi. Vyskoeime z vozu, abychom si ponekud protahli Ady. — Za nekolik minut na to zastavi u nas ladna limusina, Tatra, a z ni se vygvihne tehdej gi naeelnik hlavniho gtabu, armadni general Krejci.

Slovo dalo slovo a najednou se cela na ge spoleenost ocitla v ptikope, na jeho svahu se pekne a pohodIne rozlotila k neeekanemu a neptipravenemu interviewu s ndeelnikem hlavniho gtabu nagi armady. Rozhovor byl veden neobyCe)ne ptatelsky.

Probiraly se nejrilznejAi otazky vojenske povahy. Sano Mach jen napjate poslouchal. Dival se stale v hluboke ficte na armadniho generala Krejeiho. — Asi hodinu trvala tato beseda v ptikope.

Ndeelnik Atabu se ptatelsky s nami rozloueil, nastoupil do sveho vozu a ujitdel smerem k soutesce, kudy se motorisovand divise tetce probijela.

Jegte chvili jsme debatovali mezi sebou. 8ario Mach stoji opodal, nejak nesvtj. Najednou mne 2add na slovieko. — Odchazime ponekud stranou a tu mi 8ario Mach najednou povida: "Pane kolego, prosim vas, to byl doopravdy naeelnik hlavniho gtabu eeskoslovenske armady a armadni general?"

Kdy2 jsem mu pfitakal a ptal se ho,-proe se tak nenovinatsky pta, Macho dodal: "Vite, pane kolego, to je pro nas Slovaky nee° neb3'7valeho. Arrnadni general a ndeelnik hlavniho gta,bu si s nami tak ptatelsky rozpravi jako se sobe rovriSani." A po chvilce pomleky pokraeoval s durezem opravdovosti v blase: "To za Mad'arska by s nami byl nepromluvil ani obyeejn3i major; nejvY' g by nas byl nakopl!" — A jests chvilku kroutil v nernem obdivu hlavou.

To bylo v srpnu r. 1937. Za necele dva roky byl 8alio Mach nejprve gefem propagandy tak zv. samostatneho statu slovenskeho, jak jeho ministrem vnitra a vrchnim velitelem Hlinkovy gardy.

Jemu, Sano Machovi, ktereho by byl za Mad'arska i obyeein$T liorP/Odslq7 major nejvsig na-

aoz

iAL0V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsan3"7 resolueni vV. bor tadu Spravedlnost Cis. 121. v Dickson, Tex., projemujeme uptimnou soustrast jmenem v gech elenn nageho tadu pozilstalemu manteli Jos. Welfel st., ditIthm a cele rodine za jejich milovanou mantelku, matku, babieku a zakladatelku na geho tadu Rosie Welfel, ktera, zemtela dne 27. biezna 1947 ve stati 59 roku a pochovana byla na htbitove SPJST v Shiner, Texas.

Vime, pozilstala rodino, te vas zarmutek je tetkV, ale budit vam ntechou, ze i my, spolubratti a sestry na geho tadu soucitime s yam! ye vagem zarmutku.

Tobe, sestro, budit zeme lehkou a test budit Tvoji pamatce.

Za resolueni v3Thor: Alfons Vaiia, Ladik Mikeg, Jakub Tougek. )• • RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepsami resolueni vS7bor tadu Pokrok Bennview Cis. 153. v La Salle, Tex., projevujeme timto jmenem tadu na gi uptimnou soustrast poznstale rodine nad ztratou jejich dcery, sestry a tetieky Marie Hanulik, ktera zemtela v Dallas, Tex., dne 16. biezna 1947 y e stati 52 let, a pochovana byla ye West, Tex. dne 19. biezna 1947.

Tobe, sestro budit zeme lehkou a test budit Tvoji pamatce.

Dario v La Salle, Tex., dne 31. biezna 1947.

Resolueni '17 7bor: Chas. Damborsk3i, Henry Strmiska, Jos. F. Maleik. ) • 4, 4. ( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vy'bor tadu Ennis C. 25. v Ennis, Tex., timto projevujeme nagi ptimnou soustrast vgem pozUstalYm nad ztratou va'Ai maminky, sestry, babidky, prababieky a na2Si. spolusestry Rosie Elgik, ktera zemiela v nemocnici 2. dubna 1947 ye sta.ki 89 let.

Vime, pozUstala rodino, 2e zarmutek vas jest veliky a 'Ze face citite ztratu va gi milovane, ale budi2 yam Utechou, Ze i my soucitime s yami vaAem zarmutku.

Tobe, sestro, budi2 zeme lehka a test budi2 Tvoji pamatce.

Revoludni vYbor: F. J. Ha gkovec; F. B. Vrla, J.F. Hrabina.

kopl, najednou jemu, ministrovi Sano Machovi, podal i "vildce Adolf Hitler" ruku! A bide tohpto dugevniho rozhledu se yydavali za yadce slovenskeho lidu a mysleli pri tom, Ze delaji dokonce politiku.

Kdyby 8ario byl radeji zristal seat pod viechou na dobrem modranskem, nemusel dnes ministrovat panu farari a tak zv. presidentovi Tisovi pied na.rodnim soudem slovenskYm v Bratislava a odekavat tam spravedli yY ortel sveho naroda, pro jeho2 zajmy nikdy uprimne nepracoval. Byl zvykly slou'Zit a kdy2 u2 nemohl Mad'arsku, slouail alespori Nemcrim. Ti take platili a poroudet dovedli lope nez Mad'ari. A jegte jejich "filhrer" dokonce podal ruku! ) • 4. 4.

Sonja Henie v Praze.

14. biezna priletela do Prahy z Curychu byvale. mistryne sveta v krasobrusleni Sonja Henie.

• • * .Demokracie neni panovani, nybr2 prate k zabezpeeeni spravedlnosti. A spravedlnost je matematika humanity, G. M:71.7%;:trylz.-

Strana 6

311}13.1111/1

ye sttedu, dne 9. dubna 1947.

P

Zpriva pi ijmu a vydani Hlavni UP

za mime brezen 1947

STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBURSEM ENT S FOR THE MONTH OF MARCH 1947.

1 PAIJEM - RECEIPTS Poplatky od tadu - Dues from subordinate lodges °delta se poplatek novS7ch Mena - 7 Less first year premiums ZbS7va, - Net premiums Splatky majetkovS7ch prijeek - Payments on Mortgage Loans Splatky na certefikatove pirjelry - Payments on certificate loans Urok z certifikatovS7ch phjeek - Interest on certificate loans Urok z majetkovS7ch pirjeek - Interest on mortgage loans tfrok z banal. - Interest on bonds Dividend z akcie - Dividen from stock Najemne z majetku - Rent from real estate Vracene ohnove ,pojiSt. na majetek - Returned of real estate fire ins Z mineralniho a olejoveho majetku - Royalties Poplatky nov3ich Mena - Premiums of new members Na odhady - Appraisal fee Prodej potteb Maim - Sale of lodge supplies CelkovST ptijem - Total receipts Hotovost 3-1-47 - Cash Balance 3-1-47

Hotovost - Cash Vadni Bondy - Government Bonds Okresni a mestske bondy - County and municipal bonds Prrielry na majetek - Mortgage loans Rajeky proti certifikatlam - Certificate loans Akcie - Stock Farmy - Real estate Collateral loans Podily a metitka - Equity and uitility deposits Nabytek a zarizeni v iltadovne - Funiture and Fixtures

Mortuary 33,753.50 2,525.88 31,227.62 25,505.18 3,409.80 2,560.96 5,375.27 375.00 2,250.00 265.00 7.50 308.89

S bratrskSrm pozdravem, =Or

Nemoc.

Sick Ben. 208.57

Souhrn Total 36,584.19 3,422.84

1,698.16 1,651.94

208.57

33,161.35 27,157.12 3,409.80 2,575.71 5,628.43 375.00 2,250.00 285.00 7.50 308.89 3,422.84 460.00 13.50

Ditskk

14.75 253.16

71,357.22 61,517.75

3,923.34 32,401.25

3,618.01 10,131.72

208.57 3,417.48

79,107.14 107.468.20

132,874.97

36,324.59

13,749.73

3,626.05

186,575.34

29,091.31

4,727.43

3,152.05

85,915.01 1,112,000.00 456,239.60 2,509,331.50 439,827.39 210,000.00 50,924.35 621.19 20.00 9,233.55

3,152.05

4,874,112.59

28,229.70 106,249.87 874.00

9,233.55 4,692,554.68

Celkove vydani - Total disbursements Hotovost 4-1-47 - Cash balance 4-1-47

27.00

Juvenile 25 8,995.1 6. 962

3,422.84 460.00 13.50

MAJETEK JEDNOTY ASSETS 48,944.22 1,112,000.00 428,009.90 2,403,081.63 438,953.39 210,000.00 50,924.35 - 621.19 20.00

VYDANI - DISBURSEMENTS: Majetkove pirjaky - Mortgage loans Ptjaky na certifikaty - Certificate loans Vyplacene podpory - Claims paid Pojikeni na majetek - Insurance on real estate Opravy na majetek - Improvements on real estate Vracene tmrtni poplatky - Returned premiums Brokerage Pravnikovi za vytizovani pujeek - Attorney fee Za aktuarsku praci - Actuarial service Oznamky - Advertising Komig ne organisatortm - Commissions to organizers Cestovne ritednika - Officers travel Vracene S. A. T. poplatky - Refund of S. A. C. T. assessment Express Ruzne potteby na vydrZovani utadovny - Office maintenance Lekatske prohlidky - Medical examinations Vestnik a sluhre redaktora - Official publication and editor's salary Po'Stovne - Postage ....

Najemne z Utadovny - Office rent SlOne ifrednika - Officer's salaries Slane vypomoci - Employee's salaries Tiskova prace a psaci potteby - Stationery and supplies Al Telephone and Telegraph Exchange VS/lohy na auto - Car expense Za odhady - Appraisal expense

VydinI Expense 27.00

38,324.86

68,736.00 4,843.00 8,809.18

140,081.00 8,400.00 77.00

474.00

1.30

11.70 85.50 650.20 793.87

111.82...

40.00 416.45 8.25 1,803.11 15.40 35.00 7.78 53.43 400.50 1,449.81 36.00 60.00 1,363.80 668.05 221.00 43.07 18.10 113.78 519.75

284.48

109.00

77,136.00 4.920.00 9,283.18 1.30 11.70 197.32 690.20 793.87 416.45 8.25 2,087.59 15.40 35.00 7.78 53.43 509.50 1,449.81 36.00 60.00 1,363.80 668.05 221.00 43.07 18.10 113.78 519.75

83,930,75 48,944.22

7,233.28 29,091.31

9,022.30 4,727.43

474.00 3,152.05

100,660.33 85,915.01

132,874.97

36,324.59

13,749.73

3,626.05

186,575.34

R. A. Urbanovskt, uoetnik HI. tindovny.

.151.11111••■•■■=w

NOVi VYNALEZ VE FOTOGRAFOVANi. Nov* revolueni proces ye fotografovani byl demonstrovan v New Yorku, pti nern2 kamera noveho druhu zhotovi hotove obrazky v 1 minute po te, co byly vzaty.

Tim se znadne zjednodue'l v gecky operace, ktere dosud byly nutny pro zhotoveni fotografii.

Vynalezcem tohoto ptistroje je Edwin H. Land z Bostonu, objevitel paraloidu, jen2 sviij vynalez demonstrvoal na konvenci Optical Society of America, Vynalezce tekl, ze procesu maze pouZit fotografickS7 aparat neb jej blade mono poukit 1 ph brani filmo*qch obrazkt. Karnera

zhotovi dokonale vypracovane 6otografie tak, jako kdyby byly udelany obydejri rn procesem v koupeli v tmave komote.

V kamete neni 2adne rikir2ky na tekutinu a fotografie vyjde z aparatu sucha a nepottebuja 2adne dark operace.

Je to dosud dobke chranene a patentovane tajemstvi vynalezce.Pouhva se ph nem obydejneho filmu, ale tajemstvim je mala kapslieka, obsahujici chemikalie, ktere uvnitt kamery zhotovS7 frpine fotografii.

DvojitSr film probehne mezi kapsliekou a zvlagtnim fotografickSrm papirem. Ph tom se valeokem kapslieka rozmaekne a obsah jeji se rozestke mezi filmem a fotografickSim papirem. torn. a runo1 4 teebnickfeb podralukeati

ke kontrole stkibrnSTch zrn, ktera delaji obrazek a ke kontrole barvy i ke brani obrazkii ph razne teplote.

•

Jib

2eny jsou jako tvrze. NekterSrch dobudete ztedi, jine vyZaduji dlouhe a tsilovne oblehani.

- David Ainsworth.

• • Miluji praci. Prace me okouzluje. Dovedu seat a divat se na ni cele hodiny. - Jerome K. Jerome v Three Men in a Boat.

• • • Demokratismus neni jen soustava politicks, ale take mravni a ptedev§im mravni. - T. Q. maseirgit.

Ve sttedu, dne 9 .dubna 1947.

VOJTECH RAKOUS:

Vojkovieti A Pi espolni "Vy byste zpusobili peknou ostudu," iekla Rezi opovrZlive. "To byste ji tak mohli kikat, kdyby byla odnekud od Sedletina nebo z Kozarovic, ale z Kosovo Hory! Videli jste 112 nejakou Zidovskou pani z Kosovo Hory?"

"To nevideli," priznaval Filip za sebe i za Modcheho; "kravy z Kosovo Hory jsem videl, ale Zidovskou panidku jedte Zadnou."

"Tedy porad', Rezi, jak ji mame kikat," kekl Modche.

"To poradim, jen to nesplet'te," ochotne vykladala Rezi. "Jednou ye Vojkovicich hrali divadlo — to uZ je pies dvacet let — ja tam byla taky. Tam hrdla je dna stara vznedena pani, nevim, jakeho byla stavu, ale to se dobie pamatuju, ze jinak ji nekikali neZli madam a potad jen madam . Tak si myslim, ze v Kosovo Hoke se starYm paniekam taky jinak netika, a vy to stare pani nebudete take jinak tikat. Jen si to pamatujte: madam ... A ted' byste se mohli podivat za humny, jestli jiZ nejdou a milZete si cestou tu madam nekolikrate pieiikat, abyste potom neiekl neco jineho."

Filip s Modchem odesli na vYzvedy a cestou Filip zle huboval na zfantenou Rezi. Kdyby to bylo jindy, on by ji tu "madam" omastil, dnes ale byl se otevtit Usta, dnes si Rezi pohnevat nesmel. — Kradeli pies naves a Filip si steZoval: "Ta tu riadi chalupu setidilo! 'Clo y& nevi, je doma, neni doma . . . Jako v nejakem Zidovsitem kostele to u nas vypada."

"A ja vdecku tu pobo2nost music odtahnout na htbete ze Sedletina do Kozarovic — ja se neco nadiel!" natikal si Modche.

"Ona je pottedtena," usoudil Filip, "ona je po nadi nebolee babe, ta, take meld. o koleCko vie."

Dodli za humny a usedli na mez.

"Ted' ji necham," mirnil Filip sam sebe, "aby netekla, ze kazim Edovi Stesti, kdy uz mi to tak dopadlo s Rudlou — hrom do kluka! Ne snad, ze bych neco mel proti ktest'anske vire, ja proti kicest'anske vire nieeho nemam, ja jsem s vojkovickYm faratem jedna ruka. Kdykoli se sejdeme ye Vojkovicich v hospode, v2dycky si hodime spolu bulku a od jineho nee ode mne by farm kravu nekoupil, kdyby mu ji jiny za polovieku daval. A kdy jdu pies Vojkovice nekam na jarmark a farak mne vidi, z daleka void: KantiIrku, dej vain pambu na tom jarmarce S. -testi! Tohle mi nad rabin jedte nikdy netek, ten kdyZ mne potka, valyeky chce jen vedet, kdy zaplatim, co jsem dlu2en ke kostelu. A to je potom sluha boZi!" Za etvrt hodiny vratil se Modche a Filip bez dechu a ze jiZ jdou. Vdech zmocnilo se horedne rozdileni. Pouze Filip zachoval chladnou rozvahu a dudevni klid. "Pojd'me je na zapraZi pkivitat, to se path'," tekl.

Vdichni vyhrnuli se na zapraZi a postavili se v 'rade jeden vedle druheho. Pies nizka vratka bylo jiz videti Edu s novYm piibuzenstvem pHchazet na ysi. Rezinino bystre oko ji2 z dalky postfehlo vdecky podrobnosti. Eda vypadal velkopansky, v novena, krasnem obleku s elegantnim pkevlednikem ptes ruku. A tamhle nevesta s matkou ... AZ oei ptechazely nad tou nadherou. "Jako svetice, obe jako svetice," deptala Rezi v zboZnem vytrZeni. Veru, nelhala tenkrat, kdy Terynce prorokovala, Ze nove ptibuzenstvo ptijde same hedvabi a zlato. Svetle sluneCniky vznadely se jim nad hlavami, letni klobouky nevidane krasy kradlily hlavy a ostatek: hedvabi a zlato, nic net hedvabi a zlato. Matka hedvabi 'erne, nevesta svetlejdi. A zlato vAude: na rukou, prsou, krku . . . vdude, kam oko dopadlo. Matka velika, do diroka rozlo2ena, pani, dcera o neco mendi, Atihlejdi. Vdecko to Rezi rozpoznala dtive, net hoste otevieli vratka vkrodili na zapra21. Zde nastalo hluene uvitani.

Nevesta libala.ruku Terynce i Filipovi, pak pH.. sli s polibenim ruky na iadu Rezi a Modche take kovatka jen tak 2e ruku utrhla, jinak by ji nevesta byla ruku polibila. "To je jen ka yak-

Strana 7

VESTNIX ka," iekla Rezi uleknuta. Mezi tim vitala a libala se se v'Semi take matka. Filip ji uptinme pottas1 rukou se slovy: "Vitam vas do nageho ptibuzenstva . . . teto." fteki "teto", nebot' na slovo "madam" v torn rozeileni za Zivy svet nemohl vzpomenout. Take Modchemu to podivne slovo naeisto vypadlo z pameti a take i on, nedbaje vYstrZnYch pohledil RezinYch, pottas1 stare pani rukou a tekl proste: "Pozdrav vas pambu, teto." Rezi div ho ()alma neprobodla.

Po odbytem uvitani na zapraZi nastalo jedte jedno uvitani ye svetnici. Pak koneene hoste i domaci kolem stolu, kovatka skromne u kamen na lavici. Rezi oznamila, ze °bed bude hned, jakmile si hoste trochu oddechnou a odpodinou. Zatim na Rezino dutklive a opetovne pobidnuti ulamovali sobe kousky macesu a upijeli ze sklenek jomtivik vina. Stara pani zdvofile se tazala Filipa i Modcheho, jak se jim vdera vydatil sedr, pak nahle zabodila zabava na pole nejchoulostivejdi.

"Co slydite o Rudlovi?" zeptal se Eda. Po teto nenadale otazce nastalo ve svetnici chvili trapne ticho. odpovidala "A nic . . . , co bychom nejiste Rezi.

"Neco snad piece," trval Eda na svem. "Snad ptijede dnes taky se Zenou?"

"Ale kde pak . . . to n. .. " a Rezi davala Edovi odima vdemoZna znameni, aby o Rudlovi mleel. Ale Eda jako by byl nadisto slept'.

"Tak ja, yam o nem neco povim," vykladal tajemne Eda (v starem pkibuzenstvu a v kovakce zatajil se leknutim dech), "nemel jsem yam to site tikat, psal mi Rudla, Ze vas chce piekvapit. Ja, mu psal, ze se budu Zenit a dnes ze k vam ptijedu s nevestou a s novou moji maminkou a jak by bylo pekne, kdybychorn v ten den byli vdichni pohromade. Aby tedy pkijel se Zenou, ze ji, krom tatinka, beztoho nikdo nezname. A Rudla hned odepsal, 2e se Zenou pHjede, nic ale abych vam nepsal ani netikal...."

"Aby nas pfekvapil . . . " opinil Filip jizlive.

"U":" .. pekne ... bud' jist, neptijede."

"A prod by . . ?" divil se Eda. Ale Rezi, dtive net kdo mohl odpovedeti a aby odvratila hrozici odhaleni, zavedla rychle hovor v jine koleje. Tazala se Alisne stare pani: "2e jsem tak smela a ze se ptam: Jake pak voni maji velke pribuzenstvo?"

"Je nas jako dobrYch," smala se stara pani.

(Rezi si v duchu myslila, ze mluvi jako by pochazela ze Sedletina nebo Kozarovic a ne z Kosovy Hory.) "Jedte jedna sestra je u nas v Kosovo Hoke, jedna je vdana, v Jenikove, jeden bratr je v Chlumci, nejstar gi je v Tejnici . . . " Stara pani se nahle zarazila.

"Sued neni nemocen?" tazala se Rezi soucitne.

Nova Edova maminka byla v patrnych rozpacich. Koneene iekla: "Jake pak tajnosti! Ja jsem yarn to sice chtela tici aZ po veselce, protole se u nas tika, .2e takova poboZnost, jako je mezi tidy kolem Vojkovic, neni snad v celem svete . . . , ale jakaZ pomoc; vklyt' jsme ted' jedna rodina, tak co budeme jeden pied druhYm tajit. Abych tekla pravdu, tejnickY bratr je kktenY." "Kfteny!" ozvalo se ze vdech list a vdemu staremu ptibuzenstvu, i kovatce, jako by spadl kamen ze srdce. Nebot', mela-li pokfteneho Mena takova rodina z Kosovo Hory, nevypadal Rudrav din jiZ tak pkiderne.

"Je to nedtesti," litovala Rezi a soucitne se tazala: "A prod jako dal se pan bratr na tu ktest'anskou viru?"

"K vuli Zenske, to vecli, Rezinko, uu jsem tomu ale zvykla, veteji ml, ani mi to u2 neptijde."

Tu dodala si Rezi nahle odvahy a iekla: "Tak kdy voni nam tak otevtene vypovedeli jejich rodinne tajemstvi (to "rodinne tajemstvi" Rezi si pamatovala jeAte z vojkovickeho divadla), tak my pied nimi taky nic nebuddeme skryvat. Vedi, nelekaji se, tady Eda ma taky kfteneho bratra."

"Ale, tetieko, co to mluvite?" rozhorlil se Eda a stall pani teklamirne: "To je jedno, to nam neptekaZi, jen kdy nad Eda je hodnY elovek."

"Kde la bych ale vzal ktteneho bratral." bra-.

a

nil se Eda. "Piece Rudla . . . " "Prave Rudla," potvrzovala Rezi, "Rudla a jeho hodna gena. My to dosud pied ka gdYm tajili."

"Vg dyt' mi ale pied etrnacti dny psal, ze dnes sem ptijede se Zenon," divil se Eda, "piece kdyby byli ktteni, tak by nam nesli na "Taky neptijdou, na to mutes vzit jed," tekl smutne Filip a Rezi k tomu litostive dodala: "Ifg Rudlu do smrti videt nebudeme."

"Ale jak vy to vSecko vite?" hrozil se Eda. "VSecko Modche vyzvedel v Nachode," za vSecky odpovidala Rezi a Siroce a dukladne lieila, jak Modche byl v Nachode a jak na Rudlove gene vSecko chytie vyzvedel. "Nikdy bych byla tolik chytrosti v Modcheovi nehledala," koneila Rezi smutnou historii.

Ve svetnici nastalo zamlkle ticho. A v tom vaInem tichu bylo slySeti nevestu, jak sklonena k matdine uchu, cosi ji tajemne septa. Pak se matka s nevestou zvedly od stolu a za vSeobecne pozornosti poodetly nekolik krokt ke dvetim. Na matain pokyn Eda set za nimi. Matka Edovi cosi potichu vykladala a bylo jak se Eda nahle zarazil a bezradne se dival s jednoho na druheho.

"Co se stab? Co se stab?" volala Rezi a spechala rovne2 ku dvetim.

"Ale nic se nestalo ... , co by se stab . . . " patrne v nesmirnYch nesnazich pronesl Eda, "ona jen Fany . . . Fany by rada . . . , rada by nekam ven."

Rezi razem pochopila a leknutim zfistala jako omradena. Na vdecko myslila, na vSecko pamatovala — jak jen mohla na tohle zapomenout! Kam dala hlavu!

Vdichni ostatni take jiz pochopili a v tra p -nYchrozpaikdenlshoiva. Pouze jediny Filip zase zachoval klidnou rozvahu a muZny klid a minil dobracky: "Kdyby bylo tak o vSecko! KoYatko, doved'te Fanynku za stodolu, vklyt' vite . . . " "Za stodolu?" Zasla stara pani, "a prod za stodolu?"

"Tam my chodime vdichni odjak giva," vysvetloval Filip a Fanynce dodaval odvahy: "Jen jdi, devedko, za kovatkou."

"Jen pojd'te, sledinko, pojd'te," zvala kovatka vlidne a ji2 byla s Fanynkou ze dveti. Stara pani s1a za nimi. — Sotva se za nimi zavtely dvete, Rezi podala zoufale lomiti rukama a srdcelomne natikala: "Ta hanba! Ta hanba! Tohle ja nepkeliju!

A je po veselce — svate je po veselce! Piece takova pani z Kosovo Hory — z Kosovo Hory! neda dceru do rodiny, kdy ted' vi, ze cela ta rodina chodi za stodolu!" V tom padl jeji zrak na Filipa, kterY patrne s ptemahanim utajoval posmegek. Vgechen planouci hnev Rezin razem obratil se na Filipa.

"To je tvoje vina!" volala, "ty má g toho chlapce na svedomi! Tys mu zkazil jeho gtesti.

Tys nemohl mit takovou vec u g dayno ph staveni?"

"Pro koho bych to stavel?" omlouval se Filip, "a prod? Pro tech nekolik mkt', co zde jeSte budeme? Ostatne jako zle? V'Sichni od maliekosti chodime za stodolu. Tys tam chodila, tatik tam chodil, dedek tam chodil . . . , tak co pojednou blaznig?"

"Tetieko, nebetou si to tak," chlacholil tetu Eda, "nic se nestane. To voni jate moji Fanynku a jeji matku neznaji. To jsou lido jako my, tieba byli z Kosovo Hory, a nic si z toho nebudou delat, 2e byli za stodolou."

Rezi otvirala asta k novemu nakku, kdy v tom se znenadani otevrely dveke a do svetnice vkroeila dvojice osob. Mlada, ptimo krasna, a pilvabna dernovlaska, °and, po velkomestsku, a s ni hnedYm pinovousem zarostlY, elegantni mladS7 mug.

Rudla a jeho Zena! Poktteni! Poktteni Ve svetnici nastalo takove ustrnuti, ze nikdo nebyl s to otevtit ilsta. V nastalem mrtvem tichu bylo slydeti Rudltiry zvuenY hlas: "To se divite? Was jste nekkali?"

Vzal mladou Zenu za ruku a vedl ji k matce.

"Zde vam, maminko, vedu svoji Klarku." ) • " • ( Pradlo, ph gehleni eerstve pfipalene, ztrati glutave skvrny, skvrnu v octet

Strana 8

VE S TNI K PAN STRAgIDLO. Jaroslav Zak

Ceske titulovani je slavne po celern svete a moreplavci, kteti na sebe v cizich laznich pakrikuji do hukotu yin "pane vrchni autogenni svateei" a "pani definitivni jizdni straZnikova" jsou zajiste ji2 legendarni. 0 to nic, ale jests Yak eeska narodni becla je v torn, Ze nam sice popravili kdysi jednadvacet pant, ale od tech dob jsme se postupne stall vSlchni pany, abychom si to jaksi vynahradili. Vim, s tim nagim "panem" a "panem" je svizel. Rici nekomu toliko "pane", jak je obvykle v jazycich evropskYch, tot' pro Ceske ucho ponekud nezdvotile, ba vyhrtZne. "Pane, to mi zodpovite!" "Pane, co si to dovolujete!" Nanej yYS pani kluci mohou beztrestne poktikovat na Sofera "pane, svezte nas!" Jinak je vftly nutno piipojit k tomu "panu" jefte nejake dalS1 osloveni, "pane prtvoclei," "pane porueiku", "rnladY pane," "start' pane," "vaZeny pane," pripadne nalelitY titul.

A v tech titulech je prave kamen trazu. Pleteme si zarnestnani, povolani nebo poslani panovo s jeho skuteenYm titulem, ma-li totiZ nejakY. Nejsem proti pantm s titulem. Narodove velici site tikaji obecne "porueiku", "plukovniku", "doktore," "profesore," "inZenyre," my po remeckem vzoru ptidavame jests "pana", ale bud'si. Lze se smitit i s "panem redaktorem," jestliZe si nekdo zaklada na tom, Ze kazi soustavne novinovy papir.

Pa, uznaveme i nektere z yla'Ste pozoruhodne pj=ipady, v nich2 dluZno ueinit tstupek. V cizina ptiklad se vSnd• vola na ei gnika proste "eRniku". "garcon, waiter, cameriere, konobaru." jen u nas rikame veleslu:§ne "pane vrchni", eim2 si patrne host hledi naklonit mute, jenZ rezhoduje o kvalite a hutnosti napojil i pokrObzvla'Ste zdvotili jsou v tom ohledu kluci, pristiZeni nebo dokonce polapeni pti nekalem vYlonu: "Pane straZnik, ja to vokno nerozbil," "Pane domovnik. to nezvonil Franta!" VelkolepV doklad klukovske zdvotilosti uvadi Pavel Eisner ye sve krasne knize o ee:§tine "Chram a tvrz". Parte mal-Ych footballistt zaletel mie pies zed' do Ustavu choromyslnYch. A tu jeden z postiZenYc,h yylezl na plot a volal na vehlasr eh° psychiatra, jenZ pra y() kraeel ustavnl zabradou: "Pane blazen, podejte nam tu merunu!" ,Ta,k pravim, jsou to ptipady mimoradne a zdvotile osloveni tu ma sraj yYznam. Lee co je moc, to je mot. Abych se jests vratil k Eisneroye knize, autor tam zle psuje oslovovani "pane tovarniku" a "pane nakladateli." Ale ne2 knizrodilo se straSidlo jests hor'Si a sice "pane spisovateli!" Vypuklo to v techto ptevratnYch dobach, kdy mistti pera se derou do poptedi a, veiejnost. i to nefSirM, se ptekvapene dovida, Ze jsou jacisi spisovatele a Ze mnohdy jsou to muZove vlivni, mocni a moviti. A tak se pile v dopisech "vaZenY pane spisovateli" a nejen to, na °balky se vyklepava strojem "Pan p. spin. Jeliman Rous", a co hon§lho, tika, se v osobnim styku "pane spisovateli, bud'te tak laskav," jako2 i ptednaAky se uvadeji takto: "A nyni promluvi pan spisovatel, mistr ArtuS" Zakoza."

Je jedna lidova pisnieka, jeZ zadina, slovy: "Pane mann, pekne vas prosim ... " Tak dobra, kdyZ pane maliti, tedy pane spisovateli.

A vtbec, pravidla sebeobran y yell, aby se tohleto zavedlo elftsledne. Prijde-h. pan spisovatel do holirny, necht' zdvotile polada: "Pane holie, nt'isttihnete mi pinovous a la pan Marx." Nebo: "Pane obchodniku, prodejte mi sardelovou pastu," "pane kominik, vzkazuje yam pan domovnik, Ze jste vrazil panu basnikovi saze do budoirku," "zaslouZilemu panu strojnimu zameenikovi byla odhalena pametni deska, u nit promluvil pan delnik Petrlik, nade2 sbor pant ueednikt zanel paSije," "panu ministrovi podal kvtici pan Zak obecne §koly Pazderka," "nezji'Sten* pan koei povalil yeera pani vrchni radovou Kolandovou, ktera prave nesla pana kojence Frantaka ke kftu."

Samortejme, tim spiSe by tato pocta mela bYt udelena, osobam a osobnostem mrtvYm, zejrnea pal* davn9m predktrrn j to i byli o ni cue app

zeni, tijice v dobach merle zdvorilYch. Tedy na pi-iklad: "Praotec pan tech radii se tehdy s party lechy a vladyky . . . ", nebo "pantm ktilaktm bylo mime nevolno, kdyZ se jim doneslo k sluchu, Ze se blili obavanY pan 2i2ka," "pane Homerovy basne skYtaji nam dodnes duchovni potravu," "pan praolovek byl porostly hustou srsti," "i vy, pane Brutus?" "jak diouho jests, pane Catilino . " atd.

Nevim, zda jsem vyeerpal vS'echny moZnosti, jimiZ lze jests ptekonat pana spisovatele. Ponekud smele by snad byly vety, Ze "na Ptikopech se spla2Sil pan ktri, tahnouci povoz se senem" nebo, Ze "podia tvrzeni mistnich obeant zjevuje se u lesika Na KoS'ilande pan straSidlo, zabalenY v bilou rizu." Ale Casem by se to vZilo.

Jen pro bytosti nelive a slova odtaZita bych prosil o smilovani, nebot' na pkiklad "pan strom" se nemtZe branit a i'ikat "pan poplatek za uZivani klosetu" nebo "milostiva, pani davka z ptirtstku" je ponekud pfehnane, a jaksi provokativni. ) • 4, eiNSWE DRAK PIJE VLASTNi KREV. V ptli mesice byla svolana mimotadna schtze generalni rady U.N.R.R.A. za nejfantastietejSim teelem, jenZ se kdy naskytl teto organisaci, jejimZ tdelem od sameho poeatku bylo te§lt tkoly, z obecneho hlediska fantasticke: Oinska vlada (OankajSkova) poladala, aby smela prodat na eernem trhu zasilky UNRRA. Je pry to nevyhnutelnY a jedinY prosttedek, jak za.chranit pied zhroucenim einske narodni hospodatstvi. Prodej na eernem trhu by dal vlade do rukou asi miliardy dolart.

Neni pochyby, Ze by takto ziskanYch penes pouZila k financovani bojt prim° nebo nepti/no. Valka v (line je jako nenasytna, fantasticka obluda. Hlta stale lidi a vystfebava vSechnu hospodarskou silu obrovske zeme. Drak chlemta, viastni krev. A v Zilach mu ji nezbyya mnoho. Osmdesat procent narodniho chichodu pohlcuje valka. Hospodatske reserve jsou da y no straveny. Stat je zralY pro imadek. Miliony lidi propadly hladu, bide a zoufalstvi, nebot' t e ch ubohYch dvacet zbYvalicich procent nestaei ani na zakladnu Zivoteni — nemluvic o udrZeni aspori minirnalne tnosne kostry jakehosi Mehl, o Akolstvi, zdravotni peel a v§ech tech vecech, jeZ povaZujeme za nezbytne pro organisovane lidske spoleeenstvi.

Hluboka nediivera a tamer psychopaticka pedeziravost mail vkchny pokusy o dorozumeni mezi valeicimi stranami, tak zvanou narodni (kuomintan) a demokratickou (komunistickou). Obe se navzajem potiraji uZ pinch dvaeat let. Valka s Janonskem byla spoleenYm ftkolem, ale nesmitila je. VytvoHla v nejkritietejeich dobach pro Oinu jen velmi vratke ptipti eem2 obe strany stavely proti sobs nejmene stejne silne armady jako proti spolednemu neptiteli. Prehrada mocriejS1 ne2 einska zed' mezi obema tabory znamenite prospivala Japonctm a ztelovala i prodluZovala vYchodoasijskou valku. Komunisticka vlada v Junanu zadrZovala sovetske zasilky zbrani a zasilky zapadnich mocnosti, posilane pies SovetskY svaz einskemu spojenci, tak jako kdvsi Barcelona zadrZovala zbrane, posilane bojujicimu Spanelsku proti Francovi. A neni zasluhou Junanu, v Oine jako ye Spanelsku se nestal najezdnik Orem obou svaticich se stran.

Ov:em neni vina vYhradne jen na strane Junau. V Oankaj§kove kuomitau je poeetne slaba, ale nesmirne mocna skupina staromila ktera i zaslouZi oznaeeni reakeni, jako snad Zadna jina, v celem svete. Je ovladana vojenskou klikou dobrodruht, jejich2 idealem byla Oina, rortrhand na provincie, ovladane a vyssavane mistnimi generaly. Nektere oblasti aankajSkovy Ofny nejsou daleky tehdej§iho stavu. A velitele rtznych oblasti, dychtivi nejen si uchovat, ale jests- upevnit nynej§i postaveni, zavinili svevoli ztroskotani mnoha pokust o ptimeti, jeZ melo bYt zakladnou koneoneho miru. Jejich spojenci v civilni sprave jsou lids, kteti citi, ze v Oine sjednocene pro ne nebude vYnosnYch postaveni. eankaj'Sek sam vi, Ze "politickou bitvu nelze vybojovat na bojlAtich" (jak teki nedavno zahranienimu znroxo(zi p.ji), "1.1. rioft jedinA v

Ve stkedu, dne 9. dubna 1947. dech lepgi spravou" — ale jak se dostat k lepg sprave v semi rozervane a rozdrasane, v jejich 'SirYch oblastech jsou yojenske rekvisioni eety jedinym ptedstavitelem a vykonavatelem tredni einnosti?

Po viterstvi nad Japonskem se verilo v dohodu obou tabort. SovetskY svaz sjednal smlouvy s einskou Ustredni vladou (OankafSkovou). General George C. Mashall, zvlaAtni zmocnenec SpojenYch stanu v Oine, se zasadil o zrizeni Spojeneho hlavniho stanu exekutivy pro ptimai, ttialenne rady .a polnich komisi, jeZ za piedsednictvi americkych clustojnikt projednaly ptedpoklady ptimeri, ktere pak Odycky zvratila neei svevolna akce. General Marshall odejel z Oiny s poznanim, Ze vynaloZil pies rok marneho usili a 7. 'Mora letos se zany americke posadky stahovat z Oiny. Oankaj'Akova vojska zahajila novou velkou of ensivu proti komunistickYm sham node]. Zeleznionich trati ze stiedni Oiny do severni, aby prorazila, blokadu, uzavirajici patimyslovYm oblastem lidnate stiedni Oiny ptistup k uhelnYm a rudnym zakladnam v MandZusku a k obilnicim v Mand2usku a pii Zlute retie. Komunisticka vojska se jako obvykle vyhYbaji vetMna bitvam, v nichZ by 'Oankaj§ek mohl uplatniti preiahu technickYch zbrani, kterYmi ho Americana neprortetelne vybavili. Pro komunisty je vYhodnejAi drobna valka: nahle ttoky na vojenske kolony, ptepadv trati a sabotaZe, soustavne nieeni trati, mosit a zavodt — vkho toho, co zeme nezbytne potrebuje k obnove sveho hospodaistvi, aZ dosalane vyteuZeneho klidu. Dosahne-h ho jednou. neZ jests do bela vykrvaci a neZ pohynou dalsi desitky miliorzu lidi hladem, ye vinach r0k, jejich hraze valka pobotila (nektere tseky na Jantse s p ravuje UNRRA obrovskYm naklaclam) a epidernickYrni nemocemi z hladu, zapla y a mrtvolneho rozkladu vysileneho draeiho tela.

Stoupenci liberalismu prohlaStji, Ze osud einy je konec kencii jeji veci. JenZe jeho eltsledky pociti a ponese nezbytne celY svet. Protole nelze dosici ozdraveni sveta, dokud zeme, na niZ Zije patina vkho jeho obyvatelstva, zustava krvacejici, otevtenou ranou. )• Reizne zpravy z Ceskoslovenska.

Praha. (OTK.) — Ministr , yYZivy Vaclav Majer a S'ef UNRRY Alexejev podepsali dodatkovou Umluvu, die ktere ptechazi do deskoslovenskeho vlastnictvi 75 lokomotiv a 2,200 vagont, ktere UNRRA pouZivala pro dopravu tovart do OSR. Celkova hodnota eini 600 milionu korun.

Podle vyhlaSky ministerstva socialni pace bude velikonoeni pondeli pracovnim dnem.

Ministr Lau'Sman po skoneeni sve testy po slo yenskYch priunyslovYch podnicich prohlasil, ze na Slovensku jest vysoka pracovni moralka a ptani jednotne a nedelitelne OSR. Podle zpravy OTK z BudapeSti mad'arskY vladni delegat dr. Sobesteny, vedouci jednani s esl. delegaci v Bratislava nodal ptedeveirem sve vlade zpravu o dosavadnim prtbehu porad.

Mad'arska, vlada schvalila postup sve delegate a zpinomocnila jeiicho vedouciho dokoneiti bratisla yske jednani.

Plenum Cs. snemovny schvalilo zakon o postaveni novinart, vymezujici jejich prava a povinnosti.

Do Prahy ptiletela delegate sovetskYch odboratt. .Test to prva oficielnl navS'teva sovetskYch odboratit v CSR. • )• Rud. Beranovi a generaiu J. Syrovemu navrieny nejvy'Sgi tresty.

Praha. (OTK.) — Narodni prokurator navrhl Rudolfu Beranovi a Janu Syrovemu nejyySSI zakonem pripustnY trest. U dr. Havelky vzal v tivahu jeho spolupraci s gen. Eliakm, u dr. Fikra poleheujici okolnosti a dr. 6ernemu nejni2Si sazbu trestu. Reran se haji tim, ze byl souzen za okupace a Ze si neni niCeho zleho yedom. ( ) 4.

Ano, oaente se! Dostanete-li hodnou Zenu, budete velmi St'asten; dostanete-li zlou, staone ko„Zderau nete se filosol:.:m a to je sokr

Ve sttedu, dne 9 .dubna 1947.

JAK STARE VINO JE NEJLEPgi? Vinorode slovacke kraje jsou nachystany a z oeekavani trochu rozeileny. Reva dozrava, roda a poeasi byly z ylaSte milostive, rozdileni je tedy jen ptijemne dychtive. Hory se dries site ut nezarateji se v gi vatnou obtadnosti a neptekroeitelnou zavaznosti jako kdysi, kdy vinohradni hlidae den pied zaratenim musel jit ke zpovedi, aby k svemu fikolu ptistoupil eistY, vyrovnan s Bohem i s lidmi. Ut take se nekropi svecenou vodou vonieka na bidle, jet uzavteni hory symbolisovalo, zbotni vinati ua neobchazeji s rortatYmi hromniekami. Na 2A slovackY lid jen symbolicky a v naznacich dodrtuje stare zvyky, rad na ne vzpomina. Basniva, due slovackeho lidu jeSte stale aije a proto je *dude ta svateeni nalada v ptedveeer slavneho obtadu vinobrani.

PredevAim sklepy: tekneme-li sklep, vybavi se nam obyeejne pareniSte zapachil, zahnivajici netad v temnYch koutech, uhli, brambory, nepottebne haraburdi. To neni v2ak vinatskY sklep. Sklep vinatskY je mistnost dista jako operadni sal, vonna jako sakristie, utulna jak detskY pokoj. Dnes se pedlive ptipravuji lisy, east() umelecke rezbatske kusy z prastarYch tetkYch klad, eisti se kade a beeky.

Prace se dela spiS dtikladne a rozvatne, net prekotne a se spechem. Letos se eeka velkY' rodnik, nejmene jako 1921, ale mnotstvim jegte bohatM, pfjprava musi bYt tedy dokonala. Skoraky (chrupky, eabariske perly atd.) se ukazaly dobte, jsou ut v beekach, z bureaku libeznY zak, potecha to vkch pravYch vinatee Az po vlastni sklizni uSlechtilYch Odrfid bude v sudech bureak va,fit, at nastane ono tajemne vinatske prom eriovani, ktere vtdy trva jen nekolik hodin, budeme zase tteba dlouho do noci dekat na tuto slavnou chvili; budeme pkijimat pod jednou tento vinny zazrak ptimo ze sudu, jeate tak prativelne a barbarsky teplY, jak byl stvoten tajupinYmi promenami a jak vykl z vylme tvotivYch ptirodnich sil. Pak nastanou vlastni slavne dny naSich vinnych sklepu a na,v2teva se tit netrhne at "do noveho". Nejednu bolest zahoji, nejeden svar usmiti, da trpicimu zapomenout a blatenemu inspiraci.

Rika se: stare vino, mlade teny. Neni to pravda. Snad kdysi na gi dedeekove pili radi stars a tetka vina, pachnouci po juchto2ine a hutna jak olej. My tato vina nemilujeme, nehodi se k tempu moderniho tivota. My milujeme vina mlada, lehka a voriava. Nejvet21 pCivab vina nachazime prave v jeho vfmi a to ma jen vino mlade. Ptedev'Sim hned po vykva geni je to tezak (tea Sturm zvanY), na pohled nepeknY, kalnY a je S s te nevyeistenY, ale na chut' vYteenY a Inane znamenite. Stara vina odpovidala ke a hutne strave nas by tlaeila v taludku. Pro to se take ye sklepich moderne vybavenYch vina pomerne velmi brzy lahvuji, protote jen v labvi podrti pfivodni svou sveaest. Ptate-li se, jak'stare vino je nejlep2i, jak dlouho vydrti, aby melo v'Secky sve chute, vfmi i veselost, odpovidam: "Do noveho." Neni-li vinat zatizen na lahvovani, stejne mu dole loriske vino nevydrti, protote ua o tnich neni ani kapky, jen opatrnejAi hospodati si schovavaji at do vinobrani.

Vino se nejlepe pije ye sklepe. To je jeho domaci prosttedi, pti sviece, na t yrdYch lavicich.

Vinu nesvedei ani plyA, ani brokat, ani benatske lustry. Vinu miluje sklepni temperaturu.

Nak slovacke sklepy nejsou bary, jsou to svatyne, kde se Pan Bhih chvali, kde se kond obtad fditby. Schazime se v nich, abychom pooktali a povnesli svou mysi. Proto dobre vinatske obce sve sklepy budovaly vtdy na nejpfivabnejSim miste. A protote vinat je tvor drutnY, kterY sam nedovede pit, tvotily vinne sklepy vady malou osadu.

A vSude v tomto bohulibem kraji v budach a ye sklepich nas vita, toted mile, praslovenske prostredi; nechce se nam pryd, nikdy nechybi fedi, ale predevS'im nikdy nechybi pisnieek. Zejmena, kdyt v odlivkach zazati elegantni ryzlink, nebo kdyt hostitel se pochvali s trochu telnatejAim traminem. Potom se ua vfibec vie zpiva a mono mluvi, protote tee vazana je vzneSenejSi net pouha proza a melodie u2lechtilejSi net prostY zyuk, 1744q1a,v wwrati: TT2S viDoP:

VESTNfIC s poteknim se na nas divaji a spokojene se pohupuji v rytmu, kdyt zaeneme o vine, jet jaktiv tak dobre nebylo, "jak v tej kani galilejskej na svajbe nebeskej". A my pti vineeku "ryzlinkovYm" jak tikaji na Kobylsku, i vinku eervenemu, jet proslavilo kraj pavlovskY, se ua take mime pohupujeme a take ta kovana lucerna se hound, houpd .

Emanuel Kozdeek. ) • 4 Z RAKovNixA DO CELEHO SVETA. Kdyt v roce 1920 zakoupila akciova spoleenost v Rokycanech tovarni zatizeni podniku Tripolka a ptenesla je do Rakovnika, netuSil nikdo, ae tim byl poloten zaklad k velkemu prfimyslovemu podniku, kterY na prvnim povaleenem veletrhu v Prate docili tak pronikaveil° rispechu. Nechme vSak o tom vypravet teditele tovarny Ludvika Matejku a technickeho vedouciho Mt. Hugo Handla.

At do roku 1939 naletela tovarna akciove spoleendsti. V roce 1939 pte yzala podnik brnenska zbrojovka, po okupaci byl dan pod nemeckou kontrolu a prizpdsoben valeene vYrobe, zejmena vYrobe nabojnic, delovYch hlavni a jen v mizive east vYrobe jizdnich kol. Po revoluci zfistava tovarna soueasti narodniho podniku Zbrojovky a rychle se prizpusobuje mirove vY robe proslavenYch jizdnich kol znaeky Stadion.

Pkikladna je pracovni kazen zamestnancfn ktere napomaha vzorna, spoluprace vedeni zavodu se zavodni radou a odborovou organisaci.

Politickych ttenic v podniku vfibec neni. Zamestnanci pracuji skuteene s vedomim sve odpovednosti a tak jit dnes je denni vYrobni pruner daleko vyssi, net v rode 1937. Dnes se vyrobi denni 125 jizdnich kol. Pochopitelne je i v tomto podniku silne pocit'ovan nedostatek zapracovanYch sil. Nyni uvolnila tovarna tricet pet ptislugnikfi roeniku 1927 a 1928 na zemedelske prace a dvanact zamestnanct na hornickou brigadu. Tento fibytek se snati vedeni zavodu nahradit yYzvou k tenam zamestnanc0, aby nastoupily do prace s motnosti dobreho vYdelku.

Zavod se letos dobudovava. Tovarni haly musi bYt ptizpilsobeny mirove vYrobe. Vedeni zavodu podita, to v prvnim etvrtleti 1947 bude ptestavba dokoneena a zavod se bude moci pine zapojit do dvouleteho budovatelskeho pianu, kterY mu ptedpisuje vYrobni kvotu na rok 1947 podesat pet tisic kol. Vedeni zavodu je po to strance velmi optimisticke a hodla plan daleko ptekroeit.

Dnes vyrabi tti druhy kol: panske, damske a sportovni. Za dvouleteho planu se bude vyrabet jizdni kolo narodni, t. j. jednotnY typ, na kterem pracovali konstrukteti tovarny. Prozatim je velkou zavadou plynuleho chodu vYroby nedostatek pneumatik a take dlouho dodaci lhfity strojniho zatizeni.

Zakazek je tolik, te se skuteene nestael vyrabet. A k tomu ptevatna vetSina zakazek pHchazi z ciziny, kde kola Stadion maji dobre jmeno. I kdyt jeSte vedeni zavodu nema, zhodnoceny vYsledky veletrhu, kde exposice Stadionu byla mezi nejlepe vybavenYmi, je styk s cizimi staty vie net fictyhodnY. Tak yam ukati na dvote nalotenY vagon s jizdnimi koly pro Holansko, v dilnach se dokonouje zasilka pro Palestinu. AnglickY. obchodnik z LondYna zakoupil kola, dava, je vgak poslat do Indie, tedy reexport. Do Sanghaje v eine bude ve specidalnich bednach poslano pet set kol, dark jdou do Jitni Ameriky a Jitni Afriky. Dansko objednave, deset tisic kol, S‘ yYcarsko tads o zaslani ceniku a vzorkfi, do americkeho okupaeniho pasma v Nernecku jde pet tisic kol a dalS'i objednavka je ze sovetskeho okupaeniho pasma v Rakousku. V celku vSak motno rici, te krome state zamotskYch je nejlepSim odberatelem Anglie. Jizdni kola Stadion jsou dnes ye svete temet bez konkurence. A hlavne, se to jde bez stranickYch hadek a halasneho pociteni hodin.

Stadioriakfim v Rakousku je manifestaci jejich prace propagate nakho prfunyslu a statu.

Gustav 26.k. ) • 4 • ( Brambory zbavime necharne-11 je nekolik :o tai. na

Strana 9 FRISTEN,SKt VLADNE V NOVEM YORKU. Krajanska kolonie v New Yorku byla v techto dnech potekna uspechem Franka Fri gtenskeho, bratra znameho eeskeho zapasnika, jen'Z je jednim z nej yyMich fitednika newyorskeho policejniho sboru a prave byl jmenovan S'efem policie ye vYchodni east mesta, t. j. cele jedne poloviny ostrova Manhattanu, kde je New York vybudovan. NovY titul Frikenskeho je "Assistant Chief Inspector". PovYkni Frigtenskeho je tak yYznamne, to se jim zabYva i nekrajanskY tisk, a to hned na prvnich strankkh.

Nejdtive vgak o ptedehte, ktera k tomu vAemu vedla. Poeatkem listopadu, nekolik dni pied volbami, byl v harlemske oblasti tetce zbit republikanskY volebni korteS Joseph S. Scottoriggio a nekolik dni na to zeintel v nemocnice. Tato politicke, vra2cla zpusobila samozkejrne obrovsky rozruch a stejne samortejme se republikanska strana pokusila vytetit z ni politick kapital. Guverner statu New York Dewey nav'Stivil term sveho tehdy jeAte tijiciho ptivrtence a detne listy otiskly fotografie z jejich schfizky. Tehdy se jeSte soudilo, to jde jen o ptedvolebni agitaci. Kdyt vSak zakratko Scottoriggio zemtel, nabyl celY ptipad jineho vzhledu. NewyorskY starosta O'Dwyer, sam ptedak demokraticke strany, prohlasil vetejne, to musi bYt stfij co stfij dopaden, natidil nejptisnejAi vyktteni ptipadu a sam se zneastnil patrani. Ptesto minul mesic, anit byla objevena jakakoli stopa, a v techto dnech z toho O'Dwyer vyvodil dusledky. Provedl v policejnim sboru nejvetg i eistku, jaka v nem kdy byla provedena, a teto eistce vdeei krajan Fri2tenskY (jak ho zdejAi tisk nazYva) za sve povYkni.

VelkY zdej g i list N. Y. Herald Tribune, jent je organem republikanske strany, "Razna policejni reforma pro omezeni zloeinfi ye vYchodnim vyvrcholila odstranenim devatenacti policistu s jejich mist ye vYchodni 'oast Manhattanu, kdyt asistent vrchniho inspektora Frank FriStenskY pfe yzal Cad jako novy Sef uniformovane strafe bezpeenosti v teto oblasti. Inspektor FriStenskY;, dosazenY na toto misto v fitery komisatem Arthurem W. Wallanderern v ramci energickeho ptesunu vYsokYch i nitAich ritednikii na vYchodni strane, prohlasil, to provede komisatovy razne ptikazy a to je bude uplatriovat z ylagte v oblasti vYchodniho Harlemu.

Inspektor FriAtenskY — pokraeuje N. Y. Herald Tribune — vydal toto prohla geni pro tisk: "Starosta a policejni komisat tekli sami, co je tteba udelat v teto oblasti. Budu provadet fitoenou soustkedenou politiku a uplatnim ji podle rozkazfi. Jsem vdeeen za dfiveru, kterou mne starosta a komisat projevili a vynasnatim se ze vkch sil, abych si ji zasloutil. Vyvineme vkchno usilI, abychom napravili nezakonne pomery, pokud se vyskytuji kdekoli. Mame prosttedky, jak to provost!"

N. Y. Herald Tribune otiskla s touto zpravou fotografii Fri2tenskeho. Je to hranatY mud s byei siji, jehot bych nechtel potkat na vYchod_ nim nabkeli pozde v noci — kdyby nebyl tim, dim je. Vzhledem k tomu, elm je, doufam, ae bude nablizku, kdybych tam v noci zabloudil. ) 4, "Raete se prosim posadit!"

"Dekuji, radeji postojim."

"Ne, jen se posad'te!"

"Neraete se obtetovat, jo, skuteene velmi rad stojim."

"Nenechte se prosit . . . " "Jste skuteene at velmi laskavY, ale ja pfeci jen radeji postojim."

"Promirite, ale my nemfiteme ptipustit, abyste zustal stat."

"No, kdyt tak nalehate, tak si teda sednu," novidal odsouzenY a posadil se na elektricke kteslo. )• •f V jedne kavarne v Nancy vypukl pair. Ponevadt tarn nemeli ani hasici ptistroje, ani vodu, uhasil majitel podniku oheri vinem.

Je, rid Detroit'ailka 2alovala mute 0 rOZ-voci,

Strana 10

V2STNtit

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

VESTNIK

Czechoslovakian Fraternal Societies of America

By Joseph Martinek To a casual observer the institutions built up by our immigrants may seem to be transplanations of foreign modes of living to America. But that is true only of a small number of them. The basic organizations of the immigrant groups, strange as it may seem, are largely indigenous to the American soil.

They grew up and were developed in this country to a large extent independently from the influences of the old homelands; and they present a very interesting example of the ability of newcomers to adopt themselves to the American environment. They are as interesting a subject of study as the different forms of adaptation of the early American settlers to New England and of the colonizers to our West. The time will come when our historians and sociologists will pay more attention to this less known phase of our history. Certainly the fathers and mothers of hundreds of thousands of American soldiers of the new American stock who defended the United States of America in the two World Wars deserve that some attention be given to the manner in which they have adapted themselves to a new life in America.

Of the numerous societies which represent the almost pure American form of adaptation of our immigrants to the new environment none is more important than the fraternal insurance societies. In this field the immigrants were not only followers of the good example given them by this country, but also pioneers in developing this particular aspect of our American way of life. It may surprise some people to learn that the oldest American fraternal union in existence is the Czechoslovak Society of America, which was founded in 1854 in St. Louis, Missouri.

In Czechoslovakia there is no counterpart of the fraternal insurance societies of our Czech and Slovakian immigrants. These were founded at the time when absolutism ruled supreme in old Austria and Hungary and freedom of association was practically nonexistent. Later, when the Czechs and the Slovaks in Austria-Hungary won a larger measure of political freedom, they developed their societies upon a different pattern. They were more interested in building their labor, agrarian, and co-operative movements which differed greatly from the movement of mutual help developed by their brethren in the United States and Which were strongly influenced and determined by the conditions of life in the New World. For this reason Czechoslovakian fraternalism in America seems strange not only to the casual visitors from the old country, but also to the later immigrants who came to this country shortly before the First World War. This is especially true of the ritualistic form of these societies in conducting their business.

These fraternal societies constitute the very backbone, of the cultural and economic life ctf Americans of Czechoslovakian ancestry.

In 1946 there were twenty-two Czech and Slovakian fraternal societies listed in the Statistics Fraternal Societies, published by the Fraternal Monitor, in Rochester, N. Y. They have more than half a million members.

When we consider that only 1,004,800 persons of Czechoslovakian parentage of the first, second, and third generation were enumerated in the United States census of 1940, we can readily see that almost every Czech and Slovakian family in this country is covered by fraternal insurance.

Of twenty-two Czechoslovakian fraternal

societies there are ten Czech with 164.000 members and twelve Slovakian with 346,000 members. The Czech societies number five Catholic societies which have 48,000 members and five Non-sectarian or mixed, composed of Liberals, Protestants, and Catholics, with 126,000 members. Among the Slovaks there are seven Catholic societies with 255,000 members and five Protestant or mixed societies having 91,0000 members.

Although the number of Czechs and Slovaks in this country is about equally divided, the Slovakian fraternal societies far surpass the Czech societies in membership. This is partially due to the fact that the Czechs belong to the older immigration and therefore are to a larger extent Americanized, and partially to the fact that the Czechs, being greater individualists than the Slovaks, are active in other fields of organization. This is especially true of their numerous Building, Loan, and Saving Associations, of which there are about one hundred among the Czechs. The Czechoslovak League of Loan Associations in Chicago alone has 62 member societies, whose financial resources amount to more than $130,000,000 and their loans on mortgage, largely for the financing of family homes, amount to $100,000,000.

All these societies have been of great help to the Czechoslovakian immigrant in America. They have helped to make him a selfreliant, progressive, and enterprising citizen of his adopted country. The number of farm owners and home owners among the Czechs is well above the average. The high percentage of Czechoslovakian families covered by fraternal insurance and making use of the means of self-help offered by other organizations explains why individuals from this group group seldom fall to the public charge.

In addition to extending economic help to their members these societies also provided means of self-expression and of developing culture. Their members support the schools and the gymnastic societies of Sokols; they are active in dramatics, dances, music, and banquets. Their halls are real social centers of the various communities, centers not organized by outside reformers but springing up spontaneously and naturally from the needs of the people and providing means for their cultural activities. During the war these societies have been of inestimable value to our war efforts.

Today the membership of these societies is composed to a large extent of native Americans of Czechoslovakian descent. Almost one third of their lodges uses only the English language in their meetings, although their members are interested in the Czechoslovakian cause. Probably 'the most Americanized are the Czech societies in the state of Texas, where there are only 9,000 persons born in Europe (census 1940) speaking the Czech language, while the Czech societies have 40,000 members.

The greatest number of members of the Czech fraternal societies lives in the state of Illinois; and Pennsylvania ranks foremost among the states in regard to membership of the Slovakian fraternal organizations. The largest Czech society is the Western Bohemian Fraternal Association with headquarters in Cedar Rapids. Iowa, and 50,000 members in 1946.

The largest Slovakian society is the First Catholic Slovak Union of Cleveland, Ohio, with 94,000 members.

ye stfedu, dne 9. dubna 1947.

All contributions, eorrespondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

Imagination Imagination is the magic key that unlocks the secret doors of new achievement. It has been called the "eye of the soul." It opens to mind vistas of things to come and sets our feet upon the sunlit road that leads to the Mount of Insipration with all the world spread out before us. It is a divine spark that changes man from an animal to a god. Whether geared to the brain of an Edison, with its wizardry of electricity, or driving a business man to risk everything on a new idea, imagination is that intangible power that makes man master over matter.

Without courageous imagination, Columbus would never have dared to sail out into the unknown to seek another continent. The first primitive man wlio imagined that a burden could be moved more easily on a rollinging base than on a dragging sled, invented the wheel and changed the course of industry. Every achievement, from poems to pancakes, was born of imagination.

One man looking at a block of marbles sees only a hunk of stone. Another sees the head of a goddess and with skillful hands guided by imagination creates a sculptured work of art. An artist can take a piece of canvas that sells for a dollar and with imagination brings romance into business and changes a dull job into high adventure.

Two men look at a field that is washed and torn with soil erosion, buildings falling into ruins. One sees only a worn-out farm. The other with his mind's eye sees the soil rebuilt, green pastures, cool pools of water for cattle and the house restored with a climbing red rose over the door. Two workmen in a factory do the same routine operation on the'assemNT line for years. One is in a tredmill and never thinks about his work as his swift fingers fly. Another by his side, with imagination, dares to dream of a better way to do the job and industry is served and the man advanced.

But imagination is like a spirited horse. To serve you best it must be curbed and guided lest it run away and wreck you. As Kipling says, "if you can dream and not make dreams your master" then dare to let your mind rise above the humdrum monotony of your job and soar to the heights on the wings of imagination.

ROTARIANS IN CZECHOSLOVAKIA

The clubs of the Rotary International in Czechoslovakia — very active before the war — were among the first societies suppressed by the Nazis during their occupation of the country. The Rotarians were accused of subversive activities because they believed in the doctrine of international brotherhood, which was considered very dangerous from the Nazi point of view. Many officers among the Czech Rotarians were persecuted and several executed by the Germans. After the liberation of Czechoslovakia by the American and Russian armies in 1945 the Rotarians reestablished their organization, and today there are already twenty-two thriving clubs in existence in Prague, Brno, Bratislava, Mora yska Ostrava, Plzen., Ceske Budejovice, Karlovy Vary (Carlsbad and even smaller communities. ) • el, • ( STRANGE

Many a gal will yell when she sees a mouse, but think nothing of getting in a car with a wolf.

Ve stfeedu, dne 9 .dubna 1947.

Exercise Dr. Antonin Mueller Bodily exercise is absolutely essential to the maintenance of good heath. The human body may be regarded as a complex machine, the various parts of which are so beautifully adopted to each other that if one be disturbed, all must suffer. The bones and muscles are the portion of the frame on which motion most depends. There are four hundred muscles- in the body, each of which has certain functions to perform that cannot be disturbed without danger to the whole and it is a wise provision of nature that the more these muscles are exercised the stronger do they become; hence it is that physical workers are stronger and more muscular than persons whose lives are passed in easy or sedentary occupations. Besides strengthening the limbs, muscular exercise has a most beneficial influence on respiration and the circulation of the blood. Exercise tells by inciting both heart and lungs to increased action and energy, and this done in a pure air, is a great gain to the purification of the blood; but exercise does much more, for not only are the lungs, with their large capacity for air( great purifiers, but the skin is little less effective towards the same end. All know the palpable effect of exercise upon the skin; but many are not aware that the sensible perspiration is but an increase of an insensible perspiration which is unceasingly poured out from myriads of little pores — the mouths of the sweat glands and oil glands of the skin. The ordinary insensible perspiration is continually freeing us from a mass of impurity which cannot be retained in our system without injury. Convert the insensible perspiration into sensible by exercise and produce moderate sweating, and if the clothing be rational, you will give off to the winds the cause of many a headache •and gloomy thoughts. Now this increased skin secretion must come from somewhere; and- so it does, for the increased exertion causes increased wear and tear of system; every step works up tissue; and muscles, blood vessels, nerves are all used quicker than when there is no action. Off go these used up matters, probably the worst first, through lungs and skin ,as fast as they can, and the man begins to feel this waste, from all sides there are "telegraphs" to the stomach for supplies, and he finds himself getting excessively hun gry, the dinner hour very welcome, and the formerly capricious stomach ready for anything. and so new supplies go in to supply the place of the old used up works, and the physical man is greatly renovated—taken to pieces, as it were, and built up again.

1. In order that exercise may be truly advantageous, the parts must be in a state of sufficient health to endure exertion. In no case must exercise be carried beyond what the parts are capable of bearing with ease, otherwise a loss of energy, instead of a gain, will be the consequence.

2. Exercise to be eficacious, even in a healthy subject, must be excited, sustained and direct_ ed by that stimulus which gives the muscles the principal part of their strength and contributes so much to the nutrition of parts in a state of activity.

3. The waste- occasioned by exercise must be duly replaced by food; as if there be any deficiency in that important requisite, the blood will soon cease to give that invigoration to the parts upon which increased health and strength depend.

Exercise is usually considered as of two kinds: active and passive. The active consists in walking, running, swimming, dancing and various exercises such as those with the poles, ropes, etc., prescribed in gymnastic institutions. The passive consists in riding, sailing, friction, swinging, etc.

Walking is perhaps the easiest mode of taking exercise and the most extensively resorted to. If it brought the upper part of the body Stei thoroughly into exertion as the lower it

V ISTNiK would be perfect, for it is gentle and safe with nearly all except the much debilitated. To render it the more effectual in the upper part of the body it were well to walk at all times, when convenient, singly and allow the arms and trunk free pay. It is best to walk with a companion, or for a definite object, as the flow of nervous energy will be by these means promoted and the exercise be rendered, as has been already explained, the more service able.

Very long or rapid walks should not be attempted by individuals of sedentary habits nor by weakly persons. Their frames are totally unprepared for such violent exertion. — ) • it, • A PROGRAM TO BE HELD IN SAN ANTONIO CELEBRATING 30 YEARS OF EXISTENCE Thirty years ago this month, a very small but aggressive group of Czech friends gathered together in San Antonio for the purpose of organizing a local Lodge of the SPJST. Such members, working in complete harmony and unity, progressed consistently until today, with a substantial and appreciative growth in membership, the Lodge is anticipating with pride and joy its thirtieth anniversary which will be celebrated on Sunday, April 13, 1947.

These past thirty years hold many dear and happy memories for the few remaining of the original group, which memories are saddened, of course, by the thought of those who have departed. We think it appropriate to pause in silence for the dear members who are no longer with us but whose loyalty and many contributions in the past have helped to make this grand celebration possible.

This event will take place on Sunday, April 13 at the Woodmen of the World Hall located on East Houston Street, two books beyond the Postoffice, when all members, guests and friends of the San Antonio Lodge No. 133 of the SPJST. will gather together in a friendly and brotherly spirit to commemorate this auspicious occasion. Immediately following a brief business meeting, which will convene at 1 p. m., a delicious lunch and drinks will be served. This will be followed by interesting and timely talks by Dr. Midek from the Texas University and several notable officers of the Grand Lodge.

A short but entertaining musical program in which the juvenile members will participate, will be given under the able direction and arrangement of Mrs. S. C. Bundil.

In unity there is strength and it is our sincere hope that the same spirit of cooperation shown througout the life of our organization will be exercised, coupled with one hundred percent attendance by all of our own members and members of neighboring lodges in order that our great anniversary celebration may truly be a symbol of the purposes of our great organization of which we are all so justly

proud.

Mrs. Emma Maly Woellert. ) • 4 • ( "HAY CELEBRATION

In the merry, merry month of May — yes, May is a merry month, full of gaiety, laughter, love and romance. And you wil find just that when you come to see our play "DceruSky Tatika Berugky" on May 4th at Lodge Pokrok No. 88 in Studewood. I think we have chosen a very appropriate play for this occasion, because it has romance, laughter beautiful songs and dances and it has the cutest ending you ever saw. We have already been rehearsing for 2 weeks and Noami is keeping us busy practising our songs. The cast includes: the father, played by Frank Olexa; his three daughters, played by Harriette Earl, Birdie Hilsher, and Hilda Krpec; and the three young men in their lives, played by Rudy Sefcik, Bill Rezek and Tim Kostomlatsky; the gossipy old lady played by Olga Elsik; and the two comedy parts played by Johnny Stehlik and Anton Svestka. I also want to mention our mother's Day Program, which we will present

the second. Sunday in may. This program, as

Straus 11 you know, is given each year at our lodge and in is free of charge. I will try to write again next week and tell you more about our play.

Harriette Earl ) • 4 • ( TEACHING OF CZECH LANGUAGES According to the United States census of 1940 there were 1,004,800 persons who declared the Czech or Slovakian language to be their mother tongue, the principal language spoken in the home of the person in his earliest child_ hood. Of these 520,440 were Czechs and 483,360 Slovaks. Yet a very limited number of Americans of Czechoslovakian ancestry takes care to perfect the knowledge of their mother tongue and to develop their linguistic ability along this easiest way to the advantage of their own and their country in these days of closer and intensified international relations which call for greater general knowledge of all important modern languages. . The teaching of the Czech language in this country is done on a very limited scale. The teaching of Slovak is even more limited.

The Czech language is being taught at the present time at two universities, the State University of Texas in Austin and the Columbia University in New York, and at two Czech Catholic Colleges, St. Procopius College, Lisle, Illinois, and the other at Shiner, Texas. The Slovakian course were introduced this year at Columbia University. Efforts are being made to introduce the study of Slovak into a public High School in one of our greatest states. Of the Public High Schools two in the state of Illinois and five in the state of Texas provide instruction in the Czech language.

Both Czech and Slovak are taught at several Catholic High schools. There are 35 private non-sectarian Czech language schools with about 15000 pupils. These are mostly Sunday schools for children and are supported by the Czech societies. In addition there are three private Czech course for the adults in Chicago, Cleveland, and Los Angeles. In the 120 Czech Catholic Parish Schools about 5,000 pupils receive instruction in the mother tongue although they are attended by 20,000 pupils.

A similar situation prevails in the Slovakian Catholic Parish Schools.

Progressive Czech, by Prof Bohumil Mikula, Published by the Czechoslovak National Council of America, Chicago, 1945. (Third edtion.) It contains grammar, reading matter, and the Czech-English as well as EnglishCzech dictionaries. 500 pages. Price $2.50, postpaid $2.57. ) • 4 • ( NEW BIOGRAPHY OF PRESIDENT BENEg A new biography of Dr. Edvard Bene g written by Mr. Compton Mackenzie, will shortly be published by Messrs. Harrap in London.

The book, which has been written on the same lines as Mr. Mackenzie's war-time biography of the late President Roosevelt, is richly illustrated and also contains some colored plates. ) • 4, • f GERMAN LABOR STILL EMPLOYED IN CZECHOSLOVAKIAN INDUSTRY According to data issued by the Czechoslovakian State Statistical Office, on December 1, 1946, there were 1,086,465 persons employed in the Czech provinces of Bohemia and Moravia-Silesia, of which 60,568 were Germans. The largest number of Germans still employed was in the textile industry (15,883) and smelting industry (15,508.) In December, 1937, there were 400,000 German workers in Bohemia and Moravia-Silesia, in January 1946, 220,000. ) °( CZECHOSLOVAKIAN MOTOR-CYCLES FOR EXPORT The oeskoslovenska Zbrojovska, formerly a munition factory now a National Corporation, includes the JAWA firm, the largest Czechoslovakian -motor-cycle factory. During 1947 this plant is to produce 20,000 cycles of 250 ,ccm. capacity. These motor-cycles will be mostly for export, the United States being one Of the countries interested therein..

Strana 12

What Is Life Insurance Everybody knows that the business of life insurance exists; that the insured pays certain amount to maintain his life insurance; that life insurance pays money at death. But to most the rest is a mystery. What does it mean? Where did it come from? How does it work? What does it do? There is romance in the story of life insurance, and today it stands out as one of the world's great business.

All living things are exposed to the hazards of injury and destruction. Nature has provided the lower forms with means of protection and repair. In the case of mankind, however, the automatic protection processes of nature do nor avail. For man, through the complexities of his civilization, has enlarged the hazards to which he is exposed, and man himself has had to devise the remedy. Man not the power to know in advance when he will be visited by the misfortunes of fires or accident or dissability or premature death. Nor can he as an individual take any measures that will effectively prevent the occurence of these hazards.

However, led by his instincts of protection and preservation of self and family and property, man has learned to prepare against these losses, and minimize their effect should they occur. The instrument devised by man to meet these contingencies is known as insurance. It is based on the conception than a number of individuals exposed to the same type of risks can by their several contributions accumulate a fund which shall be used to offset the losses encountered by those few who meet misfortune under that risk. That risk of each becomes the risk of all.

The practice of insurance goes far back into the ages. Marine insurance developed first, fire insurance followed, and in the year of 1680, the first fire insurance company was formed.

II. History of Life Insurance.

Life insurance as we know it today, is a product of advancing civilization. Protection and defense of his cave borne was a primitive instinct of the cave men. Then, as civilization advance with the development of the family unit and the tribe and the nation to the complex of civilization of modern times, this same instinct of protection and preservation persisted and expanded. Community protection and cooperation became more and more a factor in life.

Life insurance has been well defined " as consisting of a contract, whereby a stipulated sum of money called the rate or premium, one party (the insurer) agrees to pay the other (the insured,) or his beneficiary, a fixed sum upon the happening of death or some other specified event."

The first life insurance contract of which there is a record was written by a group of marine insurance underwriters as a pure simple gambling proposition. The word "underwriter" used now in the insurance field defining any one securing applications for any kind of insurance is dated back to those early days of insurance gambling, The word or the term found its origin in the fact that, when a group of fellows (insurers agreed to accept a certain part of a risk, the conditions of the risk were specified, and than each man wrote his name under the contract and opposite his signature he wrote the portion of the risk he assumed.

First so called life insurance contract was written on June 18. 1553 when a group of marine underwriters in London stepped out of their practice of insuring marine risks and entered into a contract to insure the life of one William Gibbons in the sum of 400 pounds.

The contract was for 12 months (Todays pure simple term insurance) No mention is made in the contract of age or physical condition.

Gibbons died on May 24th 1584 (Nearly a year later) and the claim was paid. No mention is made of the amount of premium Gib-

V

ESTNIK

bons paid to the underwriters.

From that time on similar examples are found in records of insurance history.

There was no attempt at scientific -rate making, there were no mortality tables, no physical examination no law of averages. The contract was simply a gambling proposition.

The first mortality tables were worked out by the astronomer Halley, based on the study of the town records of Breslaw, Germany in 1693. Crude scales of graded rates followed, errors were made, companies failed, but gradually actuarial science developed to a basis of accuracy and safety. In 1699 we find the first recorded attempt at associated life insurance when the "Assurance for Widows and Orphans" was formed in London. It worked out some basis for averages because 2000 healty men under 55 years of age were required to join before it became effective; and it met its claims. Within the next 50 years, about 50 similar companies were organized with various success. There were no graded rates of contributions because there was no way of estimating expectancy of life.

The oldest British life insurance organization that is in existence today is the Equitable Assurance Society of London. It commenced operation in 1762 and operated on modern conceptions of life insurance. Its policies were for definite amounts, and the rates were graded according to age. ) e 4, •

What a Visitor to The Wren's Nest Sees A small admission fee is charged to visit the Wren's Nest. This money goes to the upkeep of the home. The quaint old house, with its low drooping eaves and many gables, stands on a terraced eminence, some distance back from Gordon St. A broad walk, bordered in Spring with daffodils, leads up to the door.

At the foot of the steps stands a beautiful tulip-poplar tree. In the glow of a summer sunset, as Mr. Harris and his good wife stood beneath this tree, he remarked "When I die, don't build a monument of bronze or stone to stand in the dust and rain, let this tree be my memorial;" and so according to his own wish, the beautiful tree stands like a sentinel, for his memorial. On this tree is a handsome bronze marker, placed by the Woman's Club of Peoria, Ill. This gift was made through the instrumentality of a mother, whose son was gassed in the World War. He suffered a lapse of memory. Every effort of the most skilled physicians failed to arouse him from his apathy, until one day the reading of a Remus story brought a flood of memories, and he was finally restored to health.

The "rabbit-trail" is the beautiful drive through the grounds, and the wisteria arbor makes a lavender symphony in the spring time, that is the admiration of all passersby. The "Thimber-finger well," with its cooling shade and restful seat, invites the visitors, and even "Brer Rabit's briar-patch is seen in the distant corner of the grounds. The negro cabin still stands at the end of the picturesque foot path, and many of the flowers Mr. and Mrs. Harris planted are still living and blooming in the gardens.

One day Mr. Burroughs, the great naturalist, came to pay homage at the shrine of Uncle Remus, and high among the boughs of the Memorial he placed a bird box for Mother Wren and her family.

Now entering the home, we first see the Vacant Chair on the veranda, the high-back comfortable easy rocker where the master was wont to rest and listen to his feathered friends in the nearby trees. Entering the lobby we see the bust of Mr. Harris, presented by Mr. Huggins, and on the wall in the reception hall is seen the life size portrait of Mrs. A. McD. Wilson, first president of the Uncle Remus Memorial Association.

The quaint little wall clock, a Seth Thomas, which marked the passing hours of the Harris

Ve stiedu, dne 9. dubna 1947. family, still drones its sleepy tick-took on the stairs.

The visitor is asked to write his name in the big register that rests on the table in the Harris' library, where Uncle Remus himself sat and wrote those wonderful stories that have delighted the world. On the walls are seen the family portraits. Mrs. Harris, the wife of Joel Chandler Harris, passed away October 28, 1938. For 15 years she was an invalid, residing in Atlanta with her daughter, Mrs. Edwin Camp.

Two interesting group pictures are seen, one of Mr. Harris and Andrew Carnegie who made Mr. Harris a visit, and one of James Whitcomb Riley. Mr. Riley spent two weeks at the Wren's Nest with Uncle Remus, The Harrises called him "Marse Jeems," and this visit was said to have been like the romp of two school boys.

Over the mantel hangs a bronze bas-relief of Mr. Harris, made by Mr. Roger Noble Burnham, and presented by himself and his wife, to the Association. This exquisite piece of workmanship is valued at $3,000.00.

An autographed photograph of the Roosevelt family is a most interesting picture, also a pen and ink sketch of Brer Rabbit, by A. B. Frost.

In the show case are seen the Bible that belonged to Mr. Harris' mother, and the Testament she gave to him, the hatchet he played with as a child, and the glass he drank from in his last illness, his watch-charm, and his fountain pen and lucky left hind foot of the rabbit. This was a particularly highly prized possession. He found it in a pocketbook with some money. He advertised that he would be glad to return the money and the pocketbook to the owner, but was claiming the rabbit foot as his reward.

A copy of "Scholars Composition" and "Lesson in Composition" boost themselves as having loaned their own yellow pages in storing knowledge into the youthful head of Joel Chandler Harris. On the fly leaf of one of these text books is his autograph, written in the flowing easy hand of the youthful scribe. In the book case are seen the first editions of all of Mr. Harris' books. This is said to be the only complete set of first copies in existence.

Mr. Harris wrote 25 books and they have been translated into 17 different languages.

As we stand at the gate which guards the portals of the memorial bedroom — we look on the bed where the mortal clay of Mr. Harris rested when his gentle spirit took its flight. We see his favorite chair by the window and nearby, his desk with his typewriter, his hat and glasses resting on it; while his cane leans against the window, and his umbrella hangs on the mantel. His tie and razor strap, military brushes and shaving brushes are all there. As we gaze on the quiet simplicity, we somehow seem to feel the nearness of that gentle spirit who was wont to read and write and live in this room.

• 4 • ( AS YOU AREN'T The bearded hillbilly, in the big city for the first time, saw people stepping up on a weighing machine, putting pennies in it, standing motionless and retrieving pieces of carboard from the slot. Finally, he got up enough courage to step aboard himself. He dropped in. his penny and out popped a card with Van Johnson's picture. He studied it closely, then stared critically into the mirror of the machine.

"Shucks," he said, turning to an onlooker, "this contraption don't take `sech a very good picture, does it?" ) • 4 • ( SLIGHTLY CONFUSED "Are you the judge of reprobates?" the ladv inquired.

"I am the judge of probate," was t he answer.

"Well, that's what I want I guess. You see, my husband died untested and left several little infidels, and I want to be their executionc,Pr i"

ZTRACENt P1%EDVOJ NEMECKE INVASE Broiura bkvaleho organisatora ponorkove valky a vrchniho velitele nemeckeho /lamanictva admirala Donitze, nenarodne nadepsana "Vedeni namotni valky" a shrnujici nemecke poratiky, obsahuje jedna scleleni ptirno sensaeni: tie Nernci nemeli tukni, kdy se zadne atok na jejich Atlantickk vat, ba nemeli ani ptedstavu o technicke strance pray . Zpravodajska slutha selhala, konstatuje v brotiuke bkvalk admiral. To dodateene potvrzuje ileinnost utajovacich opatteni, jeti obklopila Velkk den neprodyankm tajemstvim.

Ale je take skvelkm uznanim pra britiskou protibionalni sh2bu a jeji vkkonne organy v proslulem Scotland Yardu.

Nebot', — jak tvrdi admiral Donitz — Hitler ve valku, s Anglii, ndeelnik nemecke vyzveclaeske slu2by ji pojal do politicIckch perspektiv sveho fuhrera hodne brzy: na jake 1937 byl na parade, ji g fidil nadelnik "tajne obrany" — svetove 2piona2ni site — plukovnik Karl Buchs, a ktera trvala calk tkden, a kde byl vypracovan m. j. take podrobnk plan vysvecladstvi v Anglii. Po skuknostech z minule svetove valky, kdy Scotland Yard za 48 hodin rozbil celou nemeckou Apiona2ni sit', bylo rozhodnuto vytvotit v Anglii d ye site.

Prvni tvotil tetez podrifinkch agentii, pted urdenkch k zateeni, bude-li Scotland Yard na seem miste. Tento aspech mel britskou protiApionatini slunu zaslepit a umanit druhe siti, slokne z nemeckkch mistra, vyzvedadstvi, aby se nedoteena mohla ptizpasobit zosttenim a pkevzit Cinnost.

Vyzveclaei prvniho sledu meli za pornocniky mlade hitlerdiky, kteti o prazdninach a podobnkch ptilektostech projikleli na kolech ktitiem kraiem Britanii, nebor "chteli v mladi Z ustavniho vkboru Narodniho shromaideni Praha. — (6TK) — Subkomise a_ stavniho vkboru Narodniho shrama2deni projednavala es. hospodatske zasady a vetkna elent se shodla, aby v astave bylo zakotvena znarodneni pramyslu. Nekteti elenove 2adali vyjadteni konce znarodriovaciho procesu, jini vyzdvihovali rovncpravne poneti hospodatskeho 2ivota, kde bude tteba vat stejnou mo2nost podnikani stat_ nimu, znarodnenemu, druti.stevnimu a soukromemu.

SPOLEHLIVE JMENO Jrneno NONAT je bekikm slovem ve mnohkch domacnostec.h po celou generaci — dovolte aby to bylo v domacnosti vagi — kdy trpite obeasnkm pichanim nebo bolesti.

Nonat Cena Nonat po gtou 55c a $1.05 R. C. MILLER & CO., Californie ARadena,

Strana 13 ,

yEsTisr I lc

Ve sttedu, dne 9 .dubna 1947.

poznat svet." Prichazeli arcit' "na dovolenou" a2 po specialnim vkcviku, aby dovedli zachytit a zaznarnenat dodateene na mapach planech, je2 hojne sbirali, polohu strategicky a hospodatsky childitkch objekta, zjistit a zapamatovat si lidi, kteti by pro sve pronemecke smkgleni mohli bkt za valky utiiteeni, a pod Tak dostavala vyzvedaeske, centrala plukovnika Busche spousty cenneho materialu.

Nekolik mesica piked valkou se zaeali trousit ptislu2nici druheho sledu, telezna, garda Buschovy organisace. Ptichazeli jako obchodnici, be2enci z raznkch state, jako novinati nebo proste soukromnici, kteti zatoukli v taivem ovzdugi autoritativnich state po zemi tradieni demokracie, a maji na to, aby se tarn usadili. Vkchno bylo pro ne ptipraveno — spojky z organisace prvniho sledu znamosti s obdivovateli nacismu vkstraha pied lidmi, pied nirniti se musi mit na pozoru. Organisatoti pamatovali na vkchno, jen na na bdelost proti'Spionagni slutiby.

V den, kdy byla vyhlaAena valka, spustila se 2elezna opona kolem britskkch ostrova. A v 42 den udefil Scotland Yard. Agenti prvniho i druheho sledu skoro do jednoho uvizli v policejni siti. Obe organisace byly razem zni'deny. Petatticet vyzveciadskkch es a ptes sta podrutinkch agentu nacismu putovalo do yezeni. Intelligence Service opattilo ptesne seznamy, adresy i fotografie. 0 kaalern se yedela, kam pro neho jit, a pro katicleho mohli jit detektivove najisto; nemohli se ptehmatnout. — To bylo mistrovske dilo ptipravne organisace fotografovat lidi, na nichz zaletielo, aniz o torn vedeli, za bileho dne na ulici.

Z nenapadneho doclaskoveho auta, v jehoti stenach byly zamontovany objektivy fotografickkch pristroja, aby si detektivove mohli pakidit hned nekolik zabera sveho "klenta."

eeskoslovenskk konsulat hleda rajana, jeho2 ptibuzni nemaji o aem zpravu cd roku 1908. Jeho jmeio jest Vaclav gafakik, kterk se iarodil dne 3. Cervence 1885 v Su3icich a kterk odekl do Ameriky v :ace 1903. Kdo by o jmenovanem zedel blitiSich podrobnosti, prosim, 3znamte jakoukoliv zpravu na adresu: CZECHOSLOVAK CONSULATE, 711-1 Medical Arts Bldg.

Houston 2, Texas

Zdatilk' zatah vydal po vyhlaSeni. valky Scotland Yardu i gifrovaci knee nemeckkch vyzveclaea.

A pak bylo mono opakovat starou hru z prvni valky — plihravat jmenem zateenkch a uveznenYch agenta Buscchove organisaci zpravy. Jednoho dne na ptiklad dostali v Berline telegram tajne vysilaely z Anglie, 2e jeden z ptednich agentt me zpravy tak yYznamne, ze je nutno, aby je ptines1 do Nemecka osobne. Zda by pro neho mohli poslat ponorku. Berlin promptne sjednal dostavenieko na waleskem pobte gi za bezmesiene noci, a take svetelne signaly. A tak ve stanovenou hodinu zablikalo svetlo s navrai na pustem btehu.

Bliklo a zhaslo, a zase bliklo, jen pokradmu, ad bylo pa palnoci a kolem vSechno spalo. Pajednou ptiela odpoved' s mote, eerneho jako inkoust — zcela blizko u btehu a jen takovy mgik, ge jej nezasvecenY musil povagovat za zrakovy ptelud. A jeSte zablesk, shora a s mote.

Za chvilku nato ptistal neslySne u pobtek gumovk elun s jednim veslarem. A stejne neslyene se zdvihly na btehu temne postavy, vrhly se na Nemce a zneekodnily ho. S mote se vzapeti ozvaly ostre povely, a do temna gehly rude zablesky vysttelta. Delove Cluny zaskoeily ponorku a vytidily ji, ani g se zmohla na obranu.

Nemci ztratili ponorku a Britove jedno kryci jmeno pro vysilani ptedstiranYch "informaci." Neinci se nedozvedeld, jake drama se odehralo ve waleskem zalivu. Musili ponorku i vyzvedade s "neobyeejne cennYmi zpravami" ptipsat na vrub nejake zbloudile mine, protoge se jeSte nekolikrat podatilo opakovat tYg. trik. Trvalo to ptes osmnact mesict. Pak nebylo mogno ug prodlugovat hru. Tajne vysilaeky v Anglii se odmleely. A "zpravodajska slug -baselh,"konstaujedmiralDoentz.

Poilete vaiim do Evropy domaci lekarnieku!

Vime dobte, ge za motem jest dosud hiad a bida, nedostatek odevin, topiva a vime i tolik, 2e vzdor "lepAicim se pcmeram" tisice rodin se musi obejiti bez jakkchkoliv leku. ZDE MATE PAILEZITOST POMOCI a poslati jim vybranou domaci lekarnieku s ptlpravkami, ktere sami zde pougvate bezmala 70 let.

Vtinistr Ripka o leto gnim jarnim veletrhu Praha. (OTK) — Ministr zahraniCniho obchodu dr. Hubert Ripka ekl o letanim jarnim veletrhu, to tent° nebyl navtitiven tak poeetne Ve zvlakte ptipravenern baliku, kterk matiete vlokt do va gi vlastni zaiako podzimni, bylo v6ak vice sku- silky anebo opattit adresami a poslat se nachazi: teenkch zajemcu a kupcii. Dnes se Severovy MULTI VIMS vitaminove tabletky, potiebne pro jig musime pkizptisobit i soutek paraknkch state, nabizet levne cevysilene, vyeerpane telo. ny, dokonalou jakost a dodr2ovat Severovy TABLETKY proti chiipce a nastuzeni. Velmi einne, rychle piisobici. dodaci lhaty.

Severovy TABLETKY PROTI BOLENI HLAVY a neuralgii.

TAROKY: — Importovane z Severity EXYL CREAM na znavene, potici se nohy a tak eskoslovenska. Cena za hru $2.50 zv. Athlete's Foot. Amerieti vojaci pouiivali stejCECHOSLOVAK PUB. CO ., WEST, nSr pIipravek. (dz) TEXAS Severova MAST PRO PRVNI POMOC na tezne riny, °pateniny, kousnuti hmyzem atd.

Severovy PILULKY NA PROCISTENI, vSrborne pri zacpe a nezaiivnosti.

Seve ovo K0iNi MYDLO zjemni plet', vS7borne pro nemluvilata a k holeni.

Sedm SeverovSich piipravek—hotovS7 to poklad pro rodinu, ktera jej darem dostane

ZA MOk EM DOSUD POTIIEBUJI POMOC ZDE JEST CO JIM Mi..T2ETE POSLAT. 7I 100 liber poji gtene a zarueene za $34.00; 50 liber RYa"4.- $17.50; 25 liber $9.00

MOUKU

100 liber pytel bile mouky $15.00 (Cena stejna, do. ueskoslovenska a Rakouska) Dale cigarety — zasilky s masem, omastkem, eokoladou, a j.— i TELEGRAFICKY tak Ze dostanou v Rakousku a Nemecku y e 48 hodinach Objednavky vytidi a dalgi infortnace poskytne

T. B. FILUBUeEK, Cedar Rapids, Ia.

Cena tohoto baliku praveneho k odesl' ad I stop

len $.3 0 0

Ojednejte tolik, kolik potkebujete k podeleni svYch pkibuznkch a ptatel.

Magna poslati do vkch evropskkch zemi kde poSta jest otevtena.

OBJEDNAVKY ZASLETE NA:

W.

■

F. sE vERA

C 0 CEDAR RAPID.S_ IOWA

Strana 14

V STNI

Piljem od za m.esic biezen 1947 tis..Dafadu turn 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 '16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 30 31 32 33 35 37 38 39 40 41 42 44 45 47 48 49 50

18 7 24 21 7 10 24 26 21 20 20 24 24 28 20 22 25 7 22 20 18 20 26 25 28 20 22 26 26 21 13 4 25 22 24 24 25 22 27 26 21 24 22 25 25

Za mesic

Obnos

$ 233.12 unor 7.98 unor 44.33 unor 341.50 unor 45.27 unor 178.46 leden 195.01 unor 75.99 unor 382.25 unor 65.66 unor 32.56 unor 36.87 leden, unor 144.17 unor 29.14 unor 282.68 unor 242.91 unor 795.50 unor 21.43 unor 73.77 unor 780.78 unor 130.26 leden unor 40.79 478.33 *nor 998.03 unor 393.07 unor unor 55.84 234.92 unor leden, unor 3,350.34 unor 151.80 unor 50.55 prosinec, led. unor 390.95 unor 286.83 unor 79.26 unor 11.63 leden, unor 1,204.49 unor 1,463.84 leden, unor 1,386.95 unor 71.03 unor 23.44 unor 60.61 unor 81.83 unor 702.53 unor 475.62 leden, unor 1,558.84 unor 268.74 ■

41.11.111.M.0411•0411110041111■41•111111 041/0■01,110,0•111■ 04111111.0!0•1••

••

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLUtBA. Jsme pohotovi Vam bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvlaStniho poplatku.

S nami mete mluviti eesky.

My nabizime Pohtebni Pojigteni pro kakleho Mena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pragak-Etlinger, clamsla pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 Renville, Texas

MAREK - BURNS POHREBNi DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlep gi pohtebni obsluhu a ceny levne.

Tei prodavame pohielyni pojigteni od 1 mesice do 80 rokii staff.

Ambulance ye dne i v noci.

MAREK BURNS FUNERAL HOME BILL MAREK, feditel Telefon 546.

CAMERON. TEXAS

51 53 54 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 80 81 82 83 84 87 89 90 91 93 94 95 96 97 98 99 101 103 105 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 122 124 125 126 127 128 129 132 133 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 146 147 148 151 152 153 154 157 158 160 161 163 164

309.34 unor 6.45 fluor 1,368.97 leden, imor 385.75 unor 68.18 leden, unor 126.57 unor 3.64 leden 35.42 unor 63.16 unor 97.16 prosinec, leden 356.08 unor 351.38 leden, unor 31.18 unor kijen, list, pros. led 362.57 179.57 unor 629.63 unor 103.08 leden, unor 570.84 unor 35.09 unor 386.67 leden 112.90 7 unor 44.95 18 unor 25 unor 19.29 37.00 21 unor .50 unor 71.98 26 unor 183.20 24 unor 281.66 26 unor 73.47 26 unor 73.83 22 unor 619.78 24 unor 233.06 21 unor 123.16 24 unor 7.25 7 unor 247.27 26 unor 215.72 7 leden, unor 157.94 7 unor 78.23 19 unor 53.64 3 leden 313.82 27 unor 123.95 22 unor 27.19 7 unor 21.69 22 unor 30.82 28 unor 26 unor 27.78 246.86 27 unor 428.77 22 unor 66.30 8 leden 222.15 24 leden, unor 11 leden unor 19.88 26 leden, unor 1,278.33 32.78 11 unor 22 leden, *nor 127.20 25 leden, unor 10.50 13 leden 85.84 22 unor 94.67 11 leden 39.26 6.63 26 unor 197.28 5 leden 11 unor 4.95 22 unor 22.51 212.47 28 unor 18.60 24 unor 49.48 11 unor 24 unor 99.43 7.63 11 unor 218.07 26 unor 89.96 24 unor 11 unor 15.78 24 leden, *nor 11.64 24 leden, unor 653.41 3 leden 35.47 25 unor 59.76 24 leden 41.81 27 fluor 1,023.56 600.54 25 leden, unor 11 leden, unor 21.20 22 unor 115.43 11 unor 78.65 25 unor 599.05 25 unor 297.67 164.61 26 leden, unor 25 unor 119.80 22 unor 540.05 11 unor 46.14 22 unor 11.05 27 leden, unor 1,137.60 20 unor 366.35 216.63 11 unor 29 unor 39.16

24 29 25 22 7 25 17 24 11 12 22 25 28 5 26 21 27 26 22

$36,375.62

Ve stfedu, dne 9. dubna 1947.

Povidal hrde JiiIeek Pepiekovi:i!" "Va2ne, my jsme ztratili "Nage koupaci vana je tak velika,, I spunt!" e deset veder vody nestaki, aby ji Vzorne mantf elstvi je to, ye ktenapinilo." "To nic neni. Na ge necky rem je 2ena pokladem a mut ponenapini ani sto veder vody!" "Nel- kladnou.

OMMIN.10••■••••.•■•...

BATTLE DANCE Saturday, April 12 RAY KRENEK'S Semi-Modern, String and Brass Band vs.

RUDY ZATOPEK'S Oldtime Czech Orchestra A REAL TREAT FOR OLD AND YOUNG 7 HOURS OF DANCING

For $1.00 Tax Included LODGE POKROK 1140 Robbie 20th Studewood HOUSTON, TEXAS 1.)101110.411•11.04111111.141■001111.0.1111.041•111.011•111.1111 ■0411111111.41111.1•1111111■0.111.0.1111,01111.0•11111.0411 ■04111111.

THE STATE OF TEXAS COMPANY NO. F-845 CERTIFICATE NO. 6826

Board of Insurance Commissioners OF THE

State of Texas Austin, Texas, March 11, 1947 TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Mutual Fire Insurance Association, Houston, Texas has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it do do business in this State for the year ending May 31, 1948.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written GEORGE B. BUTLER, Chairman of the Board Frank J. Aneinec, pteds., 425 Harbor Street, Houston 10, Texas Frank J. Zubik, m. pfeds., P. 0. Box 810, College Station, Texas.

F. V. Urbish, taj., P. 0. Box 417, East Bernard, Texas.

Jno. P. Trlica, pokl., P. 0. Box 265, Granger, Texas.

C. H. Chernosky, pray. radce, 936 Bankers Mort. Bldg. Houston.

Texas.

Will A. Nesuda, Glen Uekt. vVlooru, 2235 Frank Ave., Dallas, Texas.

Robert 6ervenka, Glen fleet. vflporu, West, Texas.

John Kahanek, Jr., Glen iteet. vS7horu, 4129 Valentine St., Fort Worth, Texas.

F. A. BezecnST, organisator, P. 0. Box 154, Schulenburg, Texas Anton Bib", vysi, pkeds., 603 Tabor St., Houston. 9, Texas.

VIIITTO11701111P2

os.

•

President Bene g 0 planovitem budovani es. armady Praha. — (oTK) — President republiky dr. Edvard Bene g ptijal predstavitele es. armady. V rozhovoru poukazal na to, 2e pfechazime k soustavne a planovite vYsta y -beranmoci.Aradsemui prizpilsobit naS'i nove socialni, hospoda •ske, kuiturni a spravni skladbe a z mezinarodniho hlediska je tteba pti jejim budovani brat zfetel na naAe spojenecke smlouvy. budovani armady budeme dierpat poueeni z prave skoneeneho &vetoveho konfliktu a zhodnotime je po strance technicke, materialni i

Citim se velmi Diky Hoboko!

Kdyi funkcionilni zicpa se vide a zpiisobuje, ist se citite mizera, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi piiznaky—bolestmi hlavy,pichnoucim them, zkaZen)%m Zaludkem,neziiivnosti, ztritou spinku a nedostateenou chuti k jidlu a mate pock piepineneho ialudku nis/edkem plynu a nadmuti—opatite si Dra. Petra easem vyzkoukne Hoboko. Jest vice nei poeist'ujici prostiedek, jest tei ludeeni einnost povzbuzujici lek, sloien5, z 18 piirody vlastnich eeb4ch korinkti, bylin a rostlin.

Hoboko primeje zlenivela stieva k einnosti a pomihijim jemne a Mad. ce odstraniti viznouci odpadky; pornihi vypuditi plyn zicpy a poskytuje ludku onen skvely pock tepla. Chcete• •7Q tee's opet zniti rozko; ifastne vy od trampot zicpy a ziroven uleviti svemu ialudku, obstarejte si Hoboko dries.

Pozor: IThivejte pouze jak pfedepsino. ho koupiti ve velem sou. sedstvi, poilete si pro nail "sezamova. ci" nabidku Hoboko a obdriite

60c hodnotu—

DODATEK zkuilebnich bihvi Dra. Petra LeCiv" Olej Liniment — pro. stredek proti hnisani—pfinall rychlou alevu od revmatickYch a neuralgickkch bolesti, svalovY'ch bolesti arid, ztuhlYch nebo bolavYch svahs, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinicky prostfe. rilevu od jist3ich deZasnYch ialudeCnich nepoiadktl, jako zailvaci po• ruchy privodene piebytkem kyseliny • paleni zahy.

1

1•• ■ rok■ sm.■ wma..■

.E.m.

Strana 15

VESTN#K

Ve stfedu, dne 9 .dubna 1947.

mravni. Indy se snalim — keld president BeneS — aby zakladem armady byl mravne a materielne spokojenST jedinec. P"fi vSichove vojska tteba vyloueit jakekoliv stranicke vlivy. Musime vytvoilt Cs. vojenskou doktrinu a konednou organisaci vojenskeho skolstvi. Jsme dnes statem rovnopravnYch Cechil a Slovaka a podle toho upravujeme slo&ni, vYcvik a mravni a politickou vYchovu sve armady. Znamend to pro nas usnadneni i v'Sech nagich idoh.

POVAHA tiNANA. Ennis, Tex., 1. dubna.

Ctend redakce!

Tak jsem zase zde, tentokrat se pochiubit 2e se divadlo Sboru mlade2e zde v Ennis vydatilo. Natigteva byla sluAnd a snad '2e se to vkm libilo. rAichni herci se vyznamenali, neb hrali vyborne, v gechna cest jim.

Ted' je to vzacnost kdy" se hraje Ceske divadlo. Vetginou se hraje anglicky a to tak ty naae starS1 lidi nebavi. Doufam, ze Sbor mlade2e se zas brzy vynasna21 nem sehrat. Kapela "Veseli tulaci" nam take pekne zahrala, a sledny Elaine Miller a Marjorie Ann BO nam krasne zazpivaly.

Pak musim take nee° napsat o minule schuzi, ktera byla konana 28. btezna v SPJST sini. Bylo nas tam malo, neb tem co hrali divadlo se ti. " nechtelo, kcI34 tam byli bezIndia ka2c1S7 veeer na evieeni. Do-

John

W. Leiikar PRAVNIK

dodatek 60¢ hodnoty zkuiebni I !alive kaideho, Leaveho Oleje a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek piipatin).

Jmeno Adresa

Pa gtovni oi'aciOvni DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. I 811-27A Dept.

2501 Washington Blvd., Micasra 12, ID. 255 Stanley St., Winnipeg, Mon., Ccut. ,1

e eskt Likat a Operatic.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon eadovny: Preston 2553

O - TAROKY: — Importovane z oeskoslovenska. C'ena za hru $2.50 OECHOSLOVAK PUB. CO ., WEST, TEXAS (dz)

C. H. Chernoskfr

DR. N. B. McNUTT

Vytizuje veAkere suudni zalettosti.

Zubni Lekak tiadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, - TEXAS

tiadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budovie.

SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUtBA V hodine aalu zarrnouceni naleznou Edward Pace pohtebni ista y pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nazi zazadou.

Kilnar's Barbecue Drive Inn mane mist° pro Octyhodne

lidi.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BORA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pram), vyiizuje majetkove pojiiteni. tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do fitadovny Cis. 5, do res. 83

Telefon Preston 4675

OERSTVE fiEZANE KVETINY

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kama a Studene napoje

SDWA R D PACE Pohiebni •editel elen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st.` — Temple, Tex.

Room 809 TEXAS (29)

HOUSTON, TEXAS

■■■•■•••

412 Main Street

HOUSTON,

Dr. Chas. J. Hollub

PRA.VNiK

State National Bank Bldg,

HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

Celowo•atrisoaMooenwoeseoare.o.rao

PRO VRECHNY UDALOSTI

ZABAVY

Pobity, svatby, kytice pro nemocnice, kvetiny v kvitinieich a novinky pro ditky.

fidu

OhraCto se na nas kdykoliv potiebujete kvetiny.

Pokrok Houston

NAgE CENY JSOU VELMI LEVNE!

Temple Floral Company PHONE 4445 PHONE 5669

TEMPLE, TEX.

...ear/

Ode Clete tento kuport "zvlaitni nabiclky"--Nyni I o Pirloien jest $1.00. PoIlete min& po g tou vyplacene pravideinou 11 unc $1.00 lahe y Hoboko a co

hodli jsme se, co bude kaMY delat 30. b •ezna v sini. Po schfizi men jsme nejakou hudbu a pak se jelo PtiSti schfize bude 11. dubna, tak elenove hled'te se zase dostavit.

Tote je asi vaechno pro dne§ek, ale budu zase psat a2 budu 'treat nee° noveho. S pozdravem, RfAena M. Trojaekova.

1111111111111111111111111111111111111MMIIIIMIIM111111111111111110111111111111101WIMMIZUMWMOr

13. dubna 20. dubna 27. dubna 4. kvelna -

IN

Dr.,Thos:N. Delaney OON± LEKAft BrYle spravne ptipravene.

Le as dle analuvy.

Utadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg, TEMPLE, TEXAS

▪ - -

IN

WM

-

11.

Syncopators Scarcella Ray. BaZa J. R. Baca

VSTUPNE: MU2I I DAMY 75e Tax included a obeerstveni navAt6vniktl jest vborem 'Wane 0 z kusky postarano.

Zabavni Vfrbor.

1140 ROBBIE ST. V 20256 Na doptani: 20th and North Main.

Strana 16

VAST N

rO§LETE SVtM DO t ESKOSLOVENSKA MALOU LEKARNICKU Ve stare vlasti se pomery lep gi a T jsme tomu radi. Dosud je tam ale Hleda se zku§ena eesk6, ku- velikST nedostatek dornacich pripracharka pro dvouelennou rodinu. dobrY plat, pane misto k pfebSi vek kdykoliv nekoho v rodine zavani. Pi gte neb telefonujte na: Mrs. stihne chripka neb nastuzeni, tel.° Harry Moss, 4208 Armstrong Park potfebuje dobre vitaminy na posiway, Dallas, Texas. Telefon Lake- leni a pod. Znama firma W. F. Seside 7481.

(15—c) vera Co. v Cedar Rapids pripravila na vgeobecnou Zadost balieek, kteEar Hleda se Ceske device k posluze. rY obsahuje nejlep gi vitaminy, taVlastni svetnice a Koupena v obydli. bletky proti nastuzeni, tabletky DobrY plat. Pi gte neb telefonujte proti nastuzeni, tabletky proti bona: Mrs. Philip Montgomery, 3925 lestem hlavy a neuralgii, vYbornou Beverly Drive, Dallas, Texas. Tele- mast na fezne rany, kousnuti hmyfon Lakeside 1776.

(15—c) zem a sta jinSTch ptipachl, pilulky proti za,cpe a k procistem, vyborne Pomocnici v domacnosti — mYdlo pro koupani deti, holeni a pracovitou prijemnou 2enu hleda udr'Zovani jemne pleti a koneene Otyrelenna rodina universitniho krem na potici se a bolave nohy profesora v Houstonu. Pani mluvi (zvlag te athlete's foot.) To v ge za eesky, vlastni pokoj, strava a poea- cenu $3 Balieek mono poslati bud' teeni plat $12.00 tYdne. — Dye vol- 3amostatne opatfiti adresou a vziti na odpoledne. Pigte a udejte vek na pogtu) anebo priloaiti k jinemu na Mrs. Tom Bonner, 5319 La- baliku s potravinami neb gatstvem.

Branch, Houston4, Texas (15-17c) OmezenY poeet techto "lekarnieek" je ptipraven k prodeji a proto Dir Mladenec, 35, slugneho vzdeporu'Oujeme etenaktm, aby si hiedu, getrnST a strizlivt pfeje se pfeeetli oznamku na jine strane t. 1. seznamit s divkou neb vdovou od a poslali svoji objednavku jegte 20 do 35 let, ktera ma zalibu na fume. At' se hlasi na Mladenee dnes. Staei adresovati jednoduge C/o Vestnik, West, Texas. 14-16p) W. F. SEVERA CO., Cedar Rapids, Iowa a pritoziti obnos $3.00 Eir Hleda se Kuchalka, k vale- President Beneg f o reforme ni a k uklizeni domova pro tki dostredni gkoly spele osoby, ditek tadnYch. DostaPraha. — (CTK) President repune svetnici, vYborne misto k by- bliky dr. Edvard Bene g prijal depudleni, dobra mzda. M11& bYt i star- taci odboru stfedo gkolskYch profeAi zena, eeska lena ma pkednost, gort, ktere vylozil sviij nazor na prace nen: unavujici. Take dostane chystane reformy nil stfedni gkovagaci, o dalel podrobnosti piste ly. V zasade souhlasi s myglenkou neb telefonujte na: Mrs. Anna jednotne gkoly i vubec se zasadou Kleeka Meuser, Box 423, East Ber- reformovat gkolstvi. "Pajde v gak o nard, Texas (14-17c) to — fekl president — nesjednocosir Prodam Kohouty k chovt. vat k priimeru nebo dokonce k podDruhy Rhode Island Reds, a White prfneru, nYbrZ' vychazet z nejlepRocks. Hlaste se na: Mrs. Agnes gich tradici nakho gkolstvi s dtkladnou theoretickou ilvahu a prakSkupin, Rosebud, Texas, Route 3.

(13-15p) tickYm zfetelem. Nejde o imitaci zapadu ani vYchodu, jedinY spra y POSILAME PO gTOU — Kutatka -nYzpisobjetvychaz nejvlst14 druht U. S. Approved 4AAAA nej gich kekent naroda. Musime retidy za $13.50 vyplacene. Udejte formovat ale nesmime experimenjake si a kdy si je ptejete. tovat."

HANUS HARDWARE COMPANY Praha. — (CTK) — SlovanskY 3203 Corsicana Hi-way vYbor v Praze uspofadal v fiterY BELLMEADE, TEXAS (10-17c) 25. bfezna manifestaci, na ktere promluvil ministr socialni peee Hleditte dainu ke koupit -- prof. Zdenek NejedlY a zahranieni Hlavni fikadolma SPJST. ve Fayet- ministr Jan Masaryk. Ministr Neteville. Tex.. ma &Arm k prodeji ye jedlY zdfiraznil„ 2e Hitler sjednotil Woodbury, Hill County. ITYhodne Slovany tak jako nikdo jinY pied podminky prodejni 1 platebni. Plate nim. Ministr .Masaryk ye svern prona: Supreme Lodge SPJST., Fa- jevu vyzvedl nutnost dukladneho (31-di.) odnacizovani Nemecka. Prohlasil, ze yetteville, Texas. je nutno nalezt nejakY politickY penicilin, kterY by to umo2nil. Nepfejeme si bidu Nemecka — fekl na prodel u Masaryk — ale Nemecko, kteremu mMeme dilvefovat. Zdfiraznil dale es. spojeneckou smlouvu s Polskem 843 Waverly, H./Heights a 26,dal, abychom se nevraceli k Telefon V. 27725 vecem, ktere v minulosti kalily nag vzajemnY pomer.

0 NOV'i. ESKI' FILM. (6-6p) Milovnici eeskYch mluvenYch filmaii se nae twit, neb krajan DR. FRANK KENT Jos. Vagut ziskal ku hrani pro kveObnovil jsem svoji praksi ten nadhernY eesky film, shotovenY Oei, TJg i, Nosu a Chftanu po valce na Moral* pod nazvem BRtLE "Deveica z Bezkyd". Pro krajany z Valagska bude mit film zvla gte velNavetivi: ky vYznam, nebot' film "Deveica z HALLETTSVILLE, 15. DUBNA Bezkyd" byl filmovan na Valagsku HALLETTSVILLE, 29. DUBNA v nejromantietej gi krajine na seSrdce: Vec, kterou muft ztraceji, verni Morave a bude vam pfipomiani si to uvedomuji a ieny, ani nat davno proZite mladi v nYch chaloupkach pod horami. toho lituji.

Poutivejte k oznamovini

Na Oznamovatel

tESKE REKORDY S. Cmelka

Houston 7, Texas

f x

Ve stiedu, dne 9. dubna 1947.

Zavolal si pan Sef pana teetniho: chal? Valyt' to je to nejlepei ze "Pripravil jste mi statistiku na- veeho!" g eho loriskeho prodaje?"

"Jeje, pane ger, ja jsem zapomnel."

"Podivejte se," rozeilil se pan 'Séf, "kdy2 jste takovY idiot, ze si nedovedete p amatovat takovou maliekost, delejte to aspori jako ja: P oznamenejte si to na kalendar."

0 Polykaei ohne maji hostinu. Pojidaji hofici polena z krbu.

"Syt?" pta se hostitel.

"Ano." Tu uchopil hostitel rozZhavenY rog t: "Cloveoe! A tohle byste ne-

FOGLE-WEST, j.. apthdruicii. Sotaiai.

1903 McKinney

Dobra Budoucnost pro miadeho krajana zkueeneho v bankovni naskyta se v jedne z nejvitSich krajanskych bank v Texasu, majici pies dva miliony vkladil.

Stale misto pro snaiiveho pracovnika cobra piilditost k povS,Seni. Hlaste se o dalSi podrobnosti pod znaekou "Dobra budoucnost,"

Vestnik WEST, TEXAS

Divadlo v Dallas.

SBOR DIVADELNICH OCHOTNIKU SOKOLA DALLAS Piedvede na scenu veselohru ze iivota o tiech jedninich

"MAI1ENKU SI NEBER" sepsal Ruda Malik

v nedeli, dne 13. dubna V DALLASKE SOKOLOVNE NA 3700 CARL ULICI OSOBY Pan Otec Roubal Miro Jureik Anna Roubalova Marie Pfevratilova, Ja,n Lorraine Gallagher Jejich deti Lidka Walter Hoek Josef Zach, kandidat filosofie Julius PodhradskY Pan Otec Zvelebil Franta Sebestik Matenka, jeho dcera Frances PodhradskY Beta, sluZka ye mlYne Frances Jureik Dej se odehrava ye venkovskem mlYne otce Roubala

ZaCitek v 6:30.veeer Vstupne 50 centu osoba, veetne dari PO DIVADLE TANE6N1 ZABAVA Hudba Micova UCTIVE ZVOU DIVADELNI OCHOTNICI SOKOLA