Vestnik 1947 01 15

,.„, 0 an Slovanske Podpo IciJednoty Statu Texas, -

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROOTiK (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 15. ledna (January) 1947

OSLO 3

PROBLEM AMECKO. OLOPRAZDN' poulieni elektrickS7 vaz projadi mezi hramadami ssutin, jimy P na ulici jsou jen zasypany. Lida na voze se bavi, vS7hled je nezajima. Ssutiny znaji od valeenS7ch dni. Od to doby se nic nezrnenilo —nikdo neodklizi, nikdo nestavi. V nejvet§i elsti Nemecka se dosud nezadalo doopravdy pracovat.

Vysvetluji to nedostateen3"7mi ptidely. Ale Tide, ktere potkavate na ulicich, se neli gi vzeztenim od spojeneckS7ch vojaka, ktetl piece nejso uapatne 2iveni. Wind nyni dostavaji asi patnact set kalorii denne. To neni mnoho, ale patrne mnozi jini v Evrope po valce zaeinali s mengimi ptidely. Hodne z toho, co maji dnes, si dobyli vlastni praci.

Nemci v§ak si nechteji nic dobSrvat. Jejich stanovisko je: Porazili jste nas, obsadili jste zemi, starejte se o nas. Je to patrne z nezajmu o neodklizene ssutiny ye mestech i z postoje havi •a, kteti odmitli odpracovat jednu mimo •adnou nedelni snienu za mesic, aby se narubalo uhli pro nemecke domacnosti. Ma pry se mene posilat na reparace a vSrmenou za potraviny. Wind jsou ptesvedeeni, se zasobovat Nemecko je povinnost okupadnich mocnosti. Tak vznika paradoxni situace, 2e vitezove jsou po platni poralenSrm. Sama Anglie doplaci letos na okupaci osmdesat milionu liber gterlinka.

Tato poplatnost je jedna z hlavnich ptiein nynej§iho spojovani britskeho a americkeho pasma, k nim2 se maji ostatni pasma ptipojit.

V dohode, jiZ podepsali ministti Byrnes a Bevin, je vSrslovne podotknuto, ze jde jen o sloueeni hospodatske, nikoli o spravni spojeni pasem. Ministr Bevin ujistil vzhledem k namitkam, jez byly za jednani vzneseny z laboristickeh otabora proti ptijeti americkeho vlivu na ptiki uspotadani Nemecka, 2e se nezmeni politicks tendence a ze kaZde pasmo pajde svou vyteenou cestou: Anglie ze trva na amyslu znarodnit ei vlastne postatnit velkS7 prtimysl v Porriti.

Neni pochyby o amyslu zachovat odliftiST vS7voj jednotlivSrch pasem, dokonce i jednotlivS7ch zemi v tams pasmu, na ptiklad v americkem, kde se prave Hessensko v hlasovani o astave vyslovilo pro znarodriovani klieoveho slu a Bavorsko proti nemu. Odli6eni by bylo v souladu s planem ptipravit navrat Nemecka do evropskeho spoleeenstvi jeho zfederalisovanim.

Proti tomu se v .g ak uz zase ozSrvaji Nemci a jsou celkem zajedno bez ohledu na politicks zabarveni.

NemeckS7 tisk prohla guje, se hospodatske sjednoceni musi 13S7t dopineno politickSrm a mistoptedseda nemecke jednotne socialisticke strany 2"ada, aby se provedl plebiscit o torn, ma-li se Nemecko sjednotit pod asttedni sprayou nebo federativnim zfizenint. Pokud jde o projevi dr. Schuhmachera v Anglii, mohi je pronest nemeckS7 national zrovna jako socialni demokrat Schuhmacher. Zatim jests rozhoduji vebnoci. A velmoci slibuji, ze spini v Nemecku

svou povinnost k ostatnimu svetu. Stejne vAak je pravda, se jsou velmoci omrzeny nemeckS7mi problemy. Nemecka uminenost a mnoho stranek okupace — poeitaje v to vliv pobytu okupaenich vojsk v amoralnim prosttedi na jejich vlastni moralku — nahlodava, odhodlani. To spulu pasobi proti raznemu postupu vilei tvrdohlavSrm Nerncrim. Jsou obavy, aby se z raznosti nestalo neco podobneho nacistickm methodam. Ale tak se u2 dostali vitezove v Nemecku na astupovou linii. V asili snilit naklad na okupaci se uZ zaAlo a'2 k revisi plane na odbourani pramyslove sily Nemecka a ustupuje se od stanovene hranice vS7roby pro ocelarny.

Byl vypracovan ttileSr plan obnovy nemeckeho hospoda •stvi se spojeneckou pomoci. Ale v hospodatstvi se obnovuje sila Nemecka. Zaene to navratem do souteZeni o trhy. Nemecko bude (1111111111//11111/1/11111111111111111111111111111111111111111111111111111;1111111111111111111i1111!111111111111111IIIIMIIIIIIIIIIIIII/11111111111111 ■ 111M11111 ■ 111

Svatovitska vei At' kamkoli jdu, at' kamkoli zrak muj he2i, vkly, zevAad tebe vidim, ptima ve2i, jak rSrsuje§ se tmave na obzoru, tak pina sily, veleby a vzdoru.

My pod tebou to pracujem' a 2ijem' a chvejeme se pied osuda kyjem, a east() hlava v beznadeji chladne nam unavend chabe k prsoum padne.

Ty ale, znak nas na mohoutne lebi, se nepohnuta dale zveda:t k nebi a voids nema: V azur nebo v chmuru, Ii6ak stale vS7§ a hlavu V2dycky vzhtru!

Ant. Kla§tersk.

brzy ye vS7hode vaei statism, ktere museji spolehat hlavne na, vlastni sily: jemu se dostane bezvSthradne pomoci. Zatizeni tovaren, je2 bylo odvezeno, bude zajiste nahrazeno nejmodernej gim, nebot' to je vac americke presti2e a dilkladnosti. Jakmile vgak bude Nemecko vyvaget, bude ziskavat stare posice. Nikdo nebude moci udr2et hranici mezi hospodatstvim a politikou, proto Z . e jedno s druhSTm sp1S7va. Tim yr/stave, pro sousedy Nemecka start' problem v nova nalehavosti. A vyZaduje nejbedlivejAi pozornosti.

J. K. R. • )• neZkugeni pozorovatele Nemecka pravi, ni jisto, zda hitlerism prohral valku, trebaie Hitler situ je mrtev a ,jeho spoluvinnici popraveni. Poraiene Nemecko z roku 1946 je lidnatejSi a ucelenejk nezli bylo Nemecko z r. 1939, kdeito u state viteznYch se Tweet obyvatelstva vesrnes sniiil. Jii nyni se zaeina, poukazovat na pielidneni Nemecka a z toh oznovu se vyvozuje pram, Nemecka na feta iivotni prostor.

Co piiprayuje Slovensko. V ramci dvouleteho planu chysta se v tatranske oblasti vice investic pro z ySieni turistickeho ruchu v Tatrach.

Ve Starem Smokovci se stavi gard2e, je2 maji loS7t dany do provozu jeAte v zime. V Novem Smokovci se roz§i •uji objekty ozdravovny 6erveneho ktiZe a takte2 v 8trbskem Plese se rozWuji objekty Klubu turista a ly 2 . ata. V Tatranske Lomnici, Strbskena Plese a Popradskem Plese maji bSrt postaveny nova hotely. Na jake piUtiho roku bude tatranska silnieni magistrala prodlouZena ze 8trbskeho Plesa do orayskSich hor pies Liptovske hole. Byl tez dokoneen ly2atskSr vktah ze Skalnateho Plesa na LomnickS7 SOL Slovensko ma nejslactgi vino. LetoAni neobyeejne teple poeasi pasobilo velmi ptiznive na vinnou revu. tTroda je rekordni nejen v jakosti, ale i co do mno2stvi. Statni vSlzkumne stavy zemedelske v Bratislava vyrobily z leto g -niarodyvscuketi26pra.TovS7to stuperi u slovenskeho vina nebyl dosud nikdy vyznamenan. Nejvy§ gi cukernatost slovenskSich vin dosahovala v nejptizniveAch letech 23 stupria. ) • 4 • ( SPJST ma vellEY 'Ober pojistek, jez nejsou nieim jinYin ne'i rozumnYm spokenim a ukladanim penez v dobach vYcleleene schopnosti a hojnosti na doby hubene a mane pkiznive. faclovY organisator ochotne poskytne yam fgechny iidaje o nich a piipadne i doloii eislicemi, jak vYhodne jest spoieni ci ukladani penez v techto pojistkach. ) • 4 • ( Pojistka u SPJST neni zakopanYm pokladem, k nemui vedou svizelne testy a nutno jej hledati za nebezpeei iivota. Pojistka tato je pokladem, kte0 stale iije v nagem srdci, feSi a povzbuzuje, ponevadi se mnozi a je stale vet§i zagtitou pro dny nepfiznive a leta hubena. ) • 4 • (

KALENDA 19. ledna. Anglickou hru "Hullabaloo" sehraje dramatickS7 krou t. ek Hlahol v sini faclu Pokrok els. 88. v Houston, Tex. 19. ledna. Fotografovani elenii tadu Placedo cis. 92. v Placedo, Tex. 26. ledna. Veiejna schfize Sdnaeni Americ4ch 6echoslovakt ‘ v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Zacatek ye 3 hod. odpoledne.

26. ledna. Schfize Tiskoveho vYboru v College Station, Tex. Zaeatek v 10:30 odpoledne.

2. tinora. Maikarni zabavu pokadaji e'leni T. J. Sokol Houston v sini tadu Stefanik C. 142. na Cottage Grove. Hudba Ktenkova.

2. tinora. Fotografovani elentii tadu Spravedlnost cis. 121. v Moulton, Tex. 16. unora. Ceske divadlo v sini tadu Pokrok cis. 88. v Houston, Tex.

Strana 2.

tritEDN1 ORGAN SLOVANSKE PODPORUJI01 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers C'ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY. WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. Slibse'iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 1-11 ,,vni Ofadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, ptedplatne a oznamky budlel adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Darek z lanky Kdy'Z jsem gel pies lavky, nagel jsem koralky na peti gfitreekach navieeene: dal-li je cleyeatku milt' na pamatku, bude mit srdeeko zarmoucene.

KaRIY to dobte vi, ie i ten nejmengi clareeek z lasky je nejmilejgi: piijde-li k ztraceni nikdy potom neni sttibrem ani zlatem k nahrazeni. ) •4• 1948 zajezd Moravanti do t eskoslovenska.

Krajanska vetejnost v natem Texasu sledovala nepochybne praci, jak prveho odboje proti Habsburktm tak i druhe pomocne akce politicke proti hitlerismu, v nich podil braly vg echny tabory Americana eeskoslovenskeho ptvodu. V gichni uvedomeli ptislu g -nickrajsehluzvSotipma radi a vydatne v ramci Os. Narodni Rady, jeZ vg echny tabory i skupiny sdruZovala a byla jejich ptedstavitelkou. Mezi skupinami, jeZ se v napomocne praci nejvice zaslouNly, byla Ustiedna Moray skYch Spolkt v Chicagu. Neni to spolek velikY naopak, portstava toliko ze dvaceti spolka a v g echny jsou v meste zahrad — v Chicagu. Protok v na g'em Texasu ohromna vetgina krajant pochazi z Moravy, eleni tsttedny Moray skYch Spolkt jsou ptirozene nag imi nejbliMimi spolurodaky a jejich vykonand i pro nejbli gi budoucndst planovana prate bude nas zajimat a tu soudime, ze i mnozi v souhiase s cilem cbicagskYch Moray amu budou napomahati. Co tedy Ustiedna Mor. Spolkt delala za valky? Jeji eleni pracovali v ramci Narodni Rady a mimo to vzali si jeg te samostatne za tkol pomahati zemske Peel o MladeZ: v Brne zasilkami, a postaviti na Morave siroteinee. Podle dohody ss zemskou peel bude siroteinec tento do roku 1948 bud' uz'postaven, aneb kiaden zakladn y kamen.

Ustiedna Mor. Spolkt za 'Leto situate rozhodla se uspotadati y Ypravu Moravana do vlasti a vziti sebou na gi mlada, coZ by se konalo v ramci vYprav sletovYch. Sokolstvo vzalo by sebou evidence, PeveckY spolek Lyra z-pevaky a Ustiedna Mor. Spolka mlade2, Bylo by to poprve v historii a bylo by to zajiste v Oeskoslovensku velmi ptsobive a radostne. Ustiedna M. S. v Chicagu poeita, ze u getti na cestu pro dvanact deti ei dorostenca a k vzbudi zdjem v jinYch krajanskYch osadach, aby i tyto vyslaly dle mocnosti nekolika elennou mladeZ, co'Z je my glenka z nejlepSich a jiste uskuteeitelna. Povatte na YkobecnY uktek rea-

VESTNIK emu narodnimu Opolkovemu zivotu, kdybiy se z Texasu vydalo do stare vlasti alespoti dvanact junakt a divek, aby na vlastni videli oteinu s yYch rodiet, praci lidu, kulturni snakni a vg eobecne pomery v eskoslovensku. teastnici takove vYpravy z Texasu prokli by nezapomenutelne zaktky, svoje poznatky krajt, lidu, pomert a zvykt, o nich by po navratu psali do novin, mluvili ye schtzich a pod. Ptedkladarne tuto zaleZitost velkeho yYznamu nagim atenattm k uvaZeni a sami se k ni v brzku vratime. Ustiedna Mor. Spolka dostala a dostava darky na sirotky od jednotlivet i spolka z cele Uuie; odeslala do Brna za pet tisic dolart Zadaneho zbok a na hotovosti ma 16 tisic dolart, jeZ chea dopinit na dvacet tisic, aby mohla odeslat jeden milion Kes do fondu na postaveni Siroteince, kterY by byl pamatkou po americkYch Moravanech, az jich tu nebude. Co je riejvzacriejk poklad? Rozhodne deti, , budoucnost naxoda. V Oeskoslovensku maji mnoho telkYch starosti — osvobozenY stat buduje v mnohem od zaklada — ale pede ondeti je nejpii:dnejk a yyZaduje napomoci z venei. Nebude-li dorostu, nebude-li dost deti, zdravych a silnYch, jsou celkem v gechny ostatni starosti Oechoslovakt o budoucnost zbyteeny. Pomahali jsme na gim za tou velkou vodou vklycky, zajiste ze budeme pomahati i nadale a obzvlette v teto kriticke doh& kdy osvobozeni bratti na gi delaji vSe moZne, aby jim neumiraly deti a aby jim mohly v nejchud gi rodine vyrastat zdrave a silne deti.

Zkvod o boatstvi Antarktidy. VYprava americkeho prosluleho polarniho badatele admirdla Richarda E. Byrda dostihla sveho cue a mela uZ take prvni ne gtesti — pozorovaci letadio s deviti muzi posadky se nevratilo a pies lovne patrani dalgich letadel vYpravy nebylo nalezeno. Byrdova polarni vYprava ma nejdokonalej gi technicke vybaveni — letadlo pro blizke i daleke prtzkumne lety, sneZnY tank, nejlepgi technickou a spojovaci vYstroj a take vg echno, cim jen mohla byt vybavena pro postup ptesne podle easoveho programu: Ledoborec bude razit cestu nahrnutYmi krami a kde by nestaeil, zasahnou odbornici s tfaskavinami.

Admiral Byrd vydal se do Antarktidy jako skuteeny dobyvatel, jeho yYprava nebude vydana v plen polarnim vrtocham a nahodam. Kdy2 Byrdova posledni yYprava v rote 1940 odchazela ze sve zakladny v Margueritte Bay, zanechala tam nejvetgi Cast zatizeni a vYzbroje a take hodne zasob, je2 se nezkazi v polarnich krajich.

Patine tam na gla vgechno zavato snehem, a jen podle vysokYch stolart mohla zjistit polohu jednotlivYch objektt, ale piece jen tprava byla rychleigi, neZ nove budovani a vYprava se mohla zahy venovat yYzkumfim. Ziskala tak cennY naskok v zavodu o bohatstvi Antarktidy, k nemuZ se piipravuji take jini. VYpravu do Antarktidy uspotada v dohledne dobe Rusko, Chile a Argentina, dale Norsko a ptedevgim Anglie, jejiZ stoolenna vYprava tam pracuje bez pteru geni od roku 1943. Jeji elenove byli po eastech vystfidani a v pull listopadu 1946 vyplula z LondYna motorova lod' Tre•assey s dilel yYprayou geologa, botanikt a zoologt vysttidat dalgi Cast vedecke drukny. Kdysi soupetily yYpravy do neprozkoumanYch oblasti o to, kdo prvni zatkne praporek sve vlasti u vyteeneho cite. Dnes, jak prohlatuji znalci, je soupeteni mene idealisticke. Proskakuji povesti, ze se patra hlavne po uranovYch ruclach. Vadce britske vYpravy J. s. Marr na eetne dotazy prohlasil, ze je vazan slibem mleelivosti a stejne jako on mlei o pracich britske yYpravy take gestnaot jejich elent, kteti ptibyli do Anglie v bieznu na ktiZniku Ajax. JeSte na palube k nim byli poslani ttednici britske admirality, ministerstva valky a ministerstva pro kolonie a polarnici a po rozhovorech s nimi odchazeli s Ajaxu s piikazem, aby "co nejrychleji zmizeli s oei yetejnosti." Tajupine si poeinala take naae vYprava, co2 zavdalo pkidinu k povestem, ze jede hledat surovinu na vYrobu atomickYch bomb.

Vi'skyt uranovych rud zatim, pokud je znamo, nezjistil na Antarktide nikdo; jiste vaak je pod snehem a ledem antarktickYch oblasti u-

Ve stfedu, dne 15. ledna 1947. kryto velke nerostne bohatstvi, a ur6ite uhli a nepoehybrie take drahe kovy. A stejne jiste je, ze by se i bez nich jednotlive mocnosti ptedhanely o zakladny v Antarktide, byt' jen pro cely a namotni piavby a ptirozene take-se ztetelem na zdroj tun, jimZ je antarkticka Oblast jako lovigte velryb.

Farma pro pill milionu mfg. Jeden z nejpodivnej g ich podnikil a rozhodne nejnevgednelgi farma v Anglii, ne-li v cele Evrope, je yelika myti farina v Rayleigh. Zaujima celYch pet akru a na nich Zije v kotcich a v klickaeh na pill milionu myg i, ale myk v Rayleigh dostavaji docela ttedne ptidel tunu chleba tYdne, akaliv prave s chlebem se v Anglii hodne getti a zasobovaci triad ponechava obeantm, aby si, pokud mohou ug ettit chleba, za sve listky koupili na piiklad masove konservy. K tune chleba navic dostanou Zravi hlodavci tydne pal tketi tuny ovsa a nejake mlato. Neda yno tazal se getrny poslanec ministra vYk yy v parlamentu, je-li teelne krmit pal milionu my gi v dobe, kdy neni dost potravy pro lid. CtihodnY pan Stachey, sam vedle toho, ze je ministrem, 'Olen dolni snemovny, valne ptikYvl, ze to teelne je.

Farma posila toti2 tYdne nest tisic az deset tisic mygi vedctm, lekattm, tovarnam na leky, universitam a jinYm tstavam v Anglii, ale take v jinYch zemich, vesmes k pokusnYm teeltm.

Majitel farmy, jen'2, byl poddastojnikem ve veterinarnim oddeleni armady, byl dokonce za valky poslan do Anglie a zpro gten sluZby na Stiednim vYchode, kdyZ jeho otec pro stati a nemoc nemohl dal farmu vest. Bylo to prave v dobe, kdy francouzska Zapadni Afrika Zadala nalehave o pet tisic my gi na pokusy s bacilem kute zimnice. V Anglii samotne bylo tehdy potteba spousty my gi pro bakterologickY vYzkum, pro zkou gky s bojovymi plyny a pod.

Dnes, kdy ptestala valeend potteba, vraceji se badatele. k tem girgim mirovYm tkoltm.

Tovarny v Soustati pod zem. Nettedni armadni dasopis "Cavalry Journal" pi ge, ze americka, armada ptipravila navrh na prtmysloyou mobilisaci ye Spoj. statech pro ptipad valky. Tento navrh by zahrnoval rychle piebudovani dolt a kamenolomt na tovarny. Byly pry take vypracovany plany na vybudovani podzemnich letigt'. List uvadi dal gi opatteni flak armady pro piipad ozbrojeneho utkani. Nahromadeni cennYch surovin z prament mimo Oblast Unie za dva biliony dolart. Standardisace nakupt vaech tti odvetvi brannYch sil, vypracovani plant na kontrolu dopravy, pracovnich sil, elektrickeho proudu a jinYch yetejnYch slukb. Decentralisace prinyslu, je2 by znemoZnila vyiadeni prilis velkeho poetu prinyslovYch podnikt pti zasahu neptatelskou bornbou. 'Otad pro munici pii armade a valeenem namotnictvu doporueil pro umisteni tovaren doly a kamenolomy.

Listarna redakce. Tajemnik bratr Jos. N. N. dodaci lhtta fotografie elent tadu.s kratti historii byla piwodne stanovena do konce t. ledna. Nepohoda v prosinci a doposud i v lednu znemoZnila sraz elenstva a tak spoleene fotografovani a proto redakce organu piijme do chystaneho Pamatniku fotografie i popis tadoye einnosti behem ptigtich tYdnt — nejpozdeji do konce mesice imora. Po tomto datum bude uz pozde. Pozdrav s ptanim zdaru!

Bratr organisator F. K. ZamYkeny klub nejtspegnelgich organisatort je minen zcela demokraticky a nikoli za teelem nejakeho vychloubani. Soute2 v2cly a pH vaem je zdrava, povzbudiva a take vYsledna. Nad jsou potadany zapasy ye sportu, soutek literarni, zavody ye sbirani baviny, korny atd.? Aby povzbiidily einnost, dovednost, usili jednotlivet. Clenstvi Klubu nejtspegnej gich organisatort bude pro jednotlivce vyznamenanim a — soudime — vydatnou reklamou.

Pozdrav ze slunne Kalifornie poslal nam br.

Louis Rulik z Houstonu. V kratgim dopise mimo jine poznamenal: "Ztravil jsem NovY rok v Mexiku a zitra jedu do Los Angeles a brzy zase dome, kde pry jest velka zima." Diky za mi— lou vzpominku, bratte

Ve stfedu, dne 15. ledna 1947.

Tajemne mesto pod zemi. V Nemecku, jim se pfehnala valeend vichrice, jeho mista byla postitiena bombovanim nebo delosttelbou a kde statisice lidi Zije ye sklepich zticenin, je mesto apine zachovale, s obYvacimi mistnostmi pro petadvacet tisic lidi, ale obYVane ani ne z petny. Je zasveceno zkraze, protok pro ne neni uJe to bezejmenne mesto v Laneburskem vtesoviAti, necele d ye mile od Fallingsboste u vlastne vojenskY barakovY tabor, jen se tahne puldruhe mile. Oast mesta byla vybudovana ue pied valkou, Cast v zime 1940. BYvalo sttediskem jednoho z nejvetkch vYevikovYch tabora nemecke branne moci a mezi fadami domku jsou dosud bunkry a pevntstky, ptekalky a S'panelki jezdci, jekci se ostnatYm dratem. Za valky tu byla ubytovana cela, nemecka divise s 18,000 mutia, a krome toho jeke stala udrZovaci posadka. Koncem valky se Bezejmenne mesto zcela vylidnilo. Az zase koncem eervence 1945 v nem bylo ubytovano na 30,000 polskYch zavleeenYch delnika a valeenYch zajatca, z nichZ Cast dostala anglicke uniformy a zbrane a stala se mistnim obrannYm favarem, zabezpeeujicim Airoky okrsek proti werwolfam a jinYm zaAkodnickYm tlupam. 0 vanocich v gak byli Polaci repatriovani a zustalo jen asi tti tisice mu2t, kteti se nechteli vratit do Polska. Pak se do tabora nastehoval britskY protitankovy pluk. Nyni Zije v Bezejmennem meste — je2 dosud neni take zaneseno na Zadne mape — pet set britskYch a pal ttetiho tisice polskYch voj aka a asi pet set polskYch civilista, kteti nalezi k sporne skupine zavleeenych osob, protole se nechteji vratit do vlasti. Pti tom se citi v Nemecku negt'astni a stauji si na nedostateenou vYtivu. Zachovavaji v'Sak dobrovolne vojenskou kazeri. Je pry to zylaAni pocit pobYt v tomto meste. ftady a lady dobrYch staveni jsou Upine prazdne. Vnittni zatizeni, pokud je bylo mOtino odnest a pokud za to to stalo, zmizelo, ale elektricke a plynove zatizeni ,je v potadku, do domkt nezatekd a ko gte by je uoinilo za chvili obyvatelnYmi. Ale nebudou ani obydleny — lee by se tu zridii nejaky tabor pro zavleeene. Nebot' v rem okoli neni pramyslu. Velka pracharna asi osm mil odtud v Bomblitz bude rozebrana a stek se nekdo odhodla vratit podnik jeho pavodnimu aklu. Ani v zemedelstvi by obyvatele nenaki zamestnani. Nemecko a zvlake tento kroj je z radio, evropskYch oblasti, kde nejsou v zemedelstvi pracovni sily problemem. Zde je delnictva pro zemedelstvi dokonce nadbytek — blizka vesnice Oerbroke je ptelidnena. Ma osm set padesat obyvatel proti ptedvaleenYm sto osmdesati.

NovY titok na nej yySSI horu sveta, nedostupnY triln boha Mount Everest, se ptipravuje tentokrat pry s vakerYmi ptedpoklady zdolat vkchny ptekaZky. Kapital australskeho letectva A. F. Bandit, a armadni lekaf kapitan Rosse prohlaguji, ze vYprava bude nejdokonaleji vypravena ze fgech, jeZ se kdy pokusily o tento nesnadnY ukol. Kapitan Bandit odletel do Indie vyZadat si povoleni k vYstupu, patrne z Natalu. Finaneni prosttedky poskytne skotskY bohae, kterY si nepteje bYt jmenovan. Podnik vyZaduje clakladnYch a dalekosahlYch pray, nebot' k jeho uskuteeneni je potteba nejen technicke vYstroje, ale take pracnYch a vleklYch studii terenu a velkYch praci organisaenich, nebot' vYstup neni myslitelny bez cele armady nosiet, ktera vybavi nekkolik vYstupovYch zakladen. Proto neni podobne pravde, ze by se samotnY vYstup mohi uskutednit cltiv ne2 v roce 1949. "Mnoho yYprav ztroskotalo," prohlasil Bandit, "ale jsem odhodlan nedopustit, aby Anglie, ktera, byla u2 tak blizko aspechu, byla ptedstikna, a snadno by se mohlo stat, ze by nas ptedstihli Americana, nepodnikneme-li nee° brzy. Vetime tentokrat pevne v tspech, proto maZeme vyuZit zkuknosti a vYstroje, zdokonalene za valky. Zvlakni oddily, zachranci, kteti se musili dostat na nedostupna mista v horach, parakrtiste a jine sloZky letectva dosahly velikeho pokroku. Budeme mit kyslikove dYchaci ptistroje a ptedevgim lehei a tim take praktietej§i. Jedna z vymolenosti valky, jichti budeme moci vyutiit, je

VtSTNiK zpilsob, jak ztekali vojaci zylagtnich oddily nedostupne Atesy. Dale budeme mit konservy, je2 se samoeinne ohteji, zvlakni lezecke obleky a jine podobne veci.

Symfonicka pfilhodina houstonskeho rozhlasu vysilana je kaZde soboty v 6 hod. veeer pod zakitou sirove spoleenosti Texas Sulphur Co. Houstonska symfonie pod dirigentem Erstern Hofmanem umelecky roste na stuperi nadpramernY. Skupina gmytca ma bohatY ton a vleztnou kantilenu, dechova skupina je vzorne zkaznena a obe skupiny idealne vyrovnany.

Onehda dirigent Hofman zatadil do programu dye vety Dvotakovy nesmrtelne Novosvetske (New World) syrnfonie, je2 se na vinach rozhlasu bajeene poslouchaly, ac prvni veto, by snesla Zivejk tempo. Nalad'te s ynj ptijimae v sobotu v 6 hod. veeer na stanici WFAA a potekte se poslechem rekreaeni hudby koncertni.

Mfiiete letat jako andel& Ptichazi do nagi yetejnosti novy a velmi sympaticky sport: letani pomoci 'g rouboviteho zatizeni. Novy ptistroj k letani se jmenuje Helicoptera, vaIi 80 liber a ptipevriuje se na zada popruhy. Podstatou ptistroje jsou dva Arouby, ktere se otaceji protichadnYm smerem a zvednou tak pilota stoje do vzdagneho prostoru. K zajikeni rovnovahy se drtii pilot pravou rukou "hole od smetaku" a levou rukou ridi paku od ptivodu plynu, kterY mu dovoluje vzna,§et se malou rychlosti, zastavit se na pevne zemi, anebo se vznest takovou rychlosti, take se ye chvili ztrati v modravYch vYkcach. Ostatne je tento "let na Aroubu" ukazkou zbesileho soupeteni mezi velkYmi myslovYmi zavody v Soustati. Nezameriujme ovkm helikopteru s autogirou. Autogiro, je opattena Aroubem tatinYm, uvadenYm v chod motorem. Autogira se zveda se zeme tamer kolmo a take kolmo stoupa. V ptipadu tisne se rotor autogiry dal (Adel a autogira sestupuje padakove k zemi. U helikoptery ptistroj stoupd i sestupuje ye smeru vodorovnem. TaZny koub j e notloem. Rizeni mem deje se malYm pomocnym §roubem. Tento novY ptistroj typu Sikorsky R-4 ma vzhled letadla s rozplaclYm nosem, ktere ztratilo ktidla. Za pilotovYm sedadiem je motor o 200 koriskYch silach. Vedle sedadla je "rukojet' od smetaku," obdobna pace u letadla. Jeji funkce je vAak odliAnd. Stlacimeli vpted, ptistroj klesa, stlaelme-li paku na stranu, ptistroj se otaci vpravo nebo vlevo.

Po strane sedadla je jind paka, ktera dovoluje menit rychlost chodu stroje a je obdobna, rychlostni pace u auta. Jsou to jeke dva pedaly, ktere slouk k otneeni stroje v eepu a koneene tteti pedal, jim2 se pusobi na silu motoru. V ptipade tisne se manevruje pakou, ktera uvede motor na prazdne obratky, abychom stroj ptimeli k padakovemu sestupu. Nutno vSak sttekti se dotknout teto posledni paky, eervene natfene, za pineho letu. SlouZi toti2 k brzdeni motoru po ptistani, ani se pti torn helikoptera vahou nebo zavanem vetru pfevrhne.

Ptitomne dospeli piloti helikopteru k ptekvapujici virtuosite. Kandidat na pilota helikoptery musi uchopit Adlek eaje, jejti drZi okouzlujjici divka, a vystoupit s helikoptereou na sttechu vozu. Helikoptery je nyni poutiivano k lateprave nemocnYch a ranenYch a k stratini, poMini a policejni sluthe. V dobe, kdy se projevuje takove asili o roz§iteni turistickeho letectvi, matiem jen pozdravit tuto soutea letajicich stroja. Zajiste povede jednou k sestaveni opravdoveho lidoveho letadla, ktere se rozgli takovou merou jako male lidove auto.

Schiize Tiskoveho VYboru. Ptedseda nageho Tiskoveho vYboru bratr Jos. Horriak svolava, pravidelnou vYroeni schuzi t. vYboru na den 25. ledna 1946 do College Station, Texas Zadatek v 10:30 dopoledne. j • 4, • ( Had Jaro, eislo 130., Dallas, Texas. ' Mill bratti a sestry!

Varn, kteti jste nebyli ptitomni lednove schtzi, oznamuji vYsledek volby raznYch teetni vYbor: broth. J. Rotrekl, st. Hulovec, Miro Jureik. Nemocensky vYbor: sestry Antonie Ondrakk, Anna Sramek, Marie Filipec; bratti Mira Jureik, St. Hulovec. Resolueni vYbor: bradi J. BouSim, Vine, Ondrukk, Ant. Rotrekl.

Strana 3 Zabavni vYbor: bratii W. HoSek, J. ebetka, F. Razz, M. Jureik; sestry Lillie Rotrekl, Marie Toberny, Hedy Sebetka.

Na sepsani tadove historie nova zvoleni sestry a bratti Antonio Ondru gek, Marie Filipec, Ant. Rotrekl a Alois sib.

Rozptedla se rozmluva o oslave zalntieni nakho tadu Jaro. k6d byl zalotien dne 7. ledna 1917, tedy jest 30 let star, a my vkchni ho chceme oslavit nejakym programem, obedem, zabayou, asi v mesici imoru. Praci tuto si vzal na starost zabavni vYbor. Schtze byla hezky navgtivena. Bratr taj. BouSka omluven, jeho mist() zaujal br. A. Rotrekl, kter; ptedsedou schtzi velmi pekne vedli, tak ze to byla schtze velmi zajimava a v gechny problemy ku spokojenosti Mena vytizeny. Za zminku stoji, ze zase jednou, jak se slu gi a patti, byli uvedeni bti. utednici na jejich zodpovedna mista. Ohm dale vice odhazujeme z na gich spolkti to, co b;c7valo ve schtzich nejpeknej gi a na co vtdy elFni ptigli do schtzi. Rekne se nova doba. Ano, me se ptizpusobiti novotam, ale jen potud, pokud to celkem negkodi.

Ptigti schtize bude zase v nedeli o 3 hod. v sokolovni dne 2. Unora. Bratti a sestry, ptijd'te do schtze i vy star gi, kteti jste ut chteli slotit ruce v kriz. Nedelejte to, hled'te jak to bylo hezky, ze jste pti gli do posledni schtze, i kdyt nevezme ntad, i kdy se nezajimate o volby, ponechat milteme tu praci tem mlad gim, ale my ptijd'me, na ge ptitomnost jim da moralni zaruku, ze souhlasime s praci a novotou jejich.

Bratr ptedseda tadal ptitomne eleny, by mu pomohli dostat do na geho tadu razne Cleny, kteti v Dallas bydli, ale nejdou do tadt. Pottebovali bysme dobreho mladeho bratra neb sestru organisatora. Na gi bratti organisatcti, Bougka a Nesuda maji svoje obchody, tedy se nemohou to praci tak venovat. Jest mezi vami nekdo, kdo zna trochu poji gt'ovani, pilhlas se.

V nakm meste jest pole velmi dobre, jest zde usazena spousta lidu Ceskeho, a odmena za ziskani noveho poji gtence jest tot dobra.

Dale, z nemocenskeho yYboru mum k yarn, bratti a sestry prosbu. Onemocni-li nekdo z vas nemoci valnej gi, kdy jste unoutani na lote delgi dobu, dejte vedet nernocenskemu vYboru.

Mame vgichni telefony. Zavolejte, aneb yagi mili, a my radi ptijdeme na ygtivit a dlouhou chvili, kterou nemocnY obyeejne trpi, ponitteme rozehnat. Mame dosti clams, ktere nezname, neb nikdy neptijdou do schuzi. Nemohli byste si tak nekterou schflzi udelat ten vYlet a ptijit do schuze, kde byste si zapiatili vase pojistne a seznamili se se eleny ptitomnYmi? Jest to vas, na g eesky spolek, Me &bre a lacfne pojistky, path k nemu yagi ptatele neb znami, tedy udelejme si tu besedu a ptijd'me aspon sem tam do UtadovnY sveho spolku.

Do zaeatku noveho roku a dale pteji yam vSem zdravi a yak praci zdar.

Antonie Ondrilgkova, dop. ) • 4 • ( tlentim Nemoc. Odboru HAI" Pokrok Houstonu eislo 88., S. P. J. S. T. Sestry a bratti!

Ve schazi tadu Pokrok Houstonu, konane dne 6. t. m., bylo usneS'eno, to elenove kteti si pteji male ztilstat eleny N. 0., maji sve poplatky zasilati ptimo na, Hl. U. do Fayetteville, Tex. V tomto ptipade by bylo nejlepe, by katdY poslal svoje poplatky na celY rok ku ptedu. PH takoye zasilce jest v gak nutno poznamenat, ze toto patti do fondu Nemoc. Podpory; to proto aby Utednici H. U. vedeli, nad se to posila.

PodepsanY nebude jit vice kolektovat a ani nema, k tomu prava, ponevadt se Utadu tajemnika N. 0. u vYge zmineneho tadu vzdal.

S bratrskYm pozdravem, Jorosl. Janieek. ) • ,y, • ( Vykladal pan profesor dejepisu: "Stalo se, teknu na ptiklad, v roce 48. Reknuli, ze se to stalo v roce 48, myslim tim samoztejme, ze se to stalo v rode 1848. Rikam tedy misto roku 1848, pouze roku 48, protote tim, jak vidite, ug ettim spoustu easu."

Muti trva 25 let, net se nauel bYt mantelem.

Je div, ze geny maji trpelivost eekat tak dlouho, — American Magazine.

Strana 4.

a

Oddil Dopisovatelski

PADA Austin, Tex. — Pada snih, pada, snih, projedem se na sanich. Ano, na g Austin dostal tet darek k Novemu roku — snih. Bylci stale krasne podasi, teplota 76, 78 at 80, najednou pan Silvestr Sc dostavi se severalem a s ceiS7m jeho ptislu g enstvim. Na NovS7 rok rano zima 25, tot' nad nulou, ale co je to platne, kdyt my zde tomu nejsme zvykli. Snih s de g tem a pane to ptimrzalo, tak to jsme byli zakratko jako na ledovem moil. Ale za to deti mely radost, hned vytahly kdc jako prkno a narychlo zbudovane sah.ky, a jit to jezdilo, ale bidne, stale to musely opravovat. Koneene na to piec jen jejich dumysl y yzral, potidily to hezky vet g i, a zajiste nekterS7 den dobr3) tatink se smiloval a vzal karu, za kterou ptipevnily jejich vS7robek a ut to jelo. Detska 'c47skaly radosti, a ja, jsem je se zajmern pozorovala. Byly mezi nimi mnozi, kteki videly snih ponejprv, a tu neni divu, ze s takovou radosti ho uvitaly. Mnozi, kteti poutivaly za sanici pouze svYch pode g vt, s velkou radosti y e snitku se valely, aä cell promrzli, nic nedbaly, jen do toho, dokavad snitek drti, neb ono to na dlouho nebude. A tak utivaly, tahal jeden druheho, strkaly, zvedaly, sama radost, sariV smich, bez rozdilu pleti, at' Cerny, nebo snedy pomahal a ptijimal pomoc jeden od druheho. Ano, jsou ptipady, kde by se mnozi dospeli mohli &it od deti.

A tak dnes g esteho, co toto pi g i, jest DI zase teplo, trochu pada de g tieek, jen jako rosidka, a tak budeme dekat, at pkijde je g te jedna zimiaka ku kondi tohoto mesice, cot vetginou bSTva. A nyni je g te musim vzpomenouti toho peltneho vanodniho, vlastne to byl ptedvanoeni peknST y eeirek, kter3) piipravili mantele p. a pi. Rudolf Svadletrakovi pro universitni studenty eeskeho klubu. Ano, byl to velice pohostinskS7 a ptatelskY vedirek. Ptitomno bylo asi etyticet student0 a studentek a je g te nekolik pkatel Oeskeho klubu. Studenti se pobavili rtznS7mi hrami a pak ptezpivalo se mnoho pisni narodnich a program zakonden pisnemi noenimi, ktere ridil instruktor de g tiny Jaroslav ivn3i. Pak pNstoupeno k rozdavani darku, ktere dobrY a zabavny Santa slotil pod vanoeni stromek, kterS7 byl sam o sobe velmi peknS/. K rozdavani &aka zavolan Jaroslav Zivny, kterSr velice zabavne a s tertem darky rozdaval. Katc1S7 musel svfij darek rozbaliti a v g em ukazat, cot vyvolalo salvy smichu, neb to byly darky pouze pro zabavu, za cot dik path v3ipomocnemu uditeli v departmentu slovansk3ich jazykO. p. Joe Malikovi a jeho mile mantelce, kteti jsou vtcly ochotni pomahat v katcle pottebe 6eskemu klubu. Po tomto zabavnem nadileni pti glo to hlavni, kava a zakusky, rozmanitS7ch a velice chutiVch dobrot. Domov mantelfr vadleriakovSr ch je zafizen tak, g e mute pobavit a pohostiti, necht' jakkoliv velka spolednost se sejde, a mantele Svadlenakovi zaslouti si vg echen dik a uznani za jejich ptatelskou oehotu, s tim spojene vyclani a za jejich lasku k nagi *fedi, a za to, to vtdy se snati podpoiit praci universitnich student0 Ceskeho klubu.

Take nas ptijela nav g tiviti pi. M. Kallusova ze San Antonio, Tex., cot nam bylo velice mile, a tech par dni v jeji spoleenosti jsme opravdu neb pani Kallusovou zname jit vice rokfr, a tak jsme si mely mnoho co vypravet a vzpominat.

A take musim povedet, ze dr. Ed. Mieek, profesor slovanskSr ch jazykii na na g i statni universite zde v Austinu, se g t'a gtne navratil ze sve nav g tevy v Ceskoslovensku. Je rad, to je zase mezi s y Srmi studenty ate ma celou tu cestu, dosti obtitnou, za sebou. Je velice rad, ze to mohl vykonat, to mohl spinit pkani jeho matieky, je g te jednou (a to asi naposled) se s ni shledati, to mohl nav g tiviti hrob jeho nacisti utrS7zneneho a zavra g deneho bratra. Jest to smutna nas g teva i smutne rozloudeni. Ale talc je vidy vie.

3i to ettocli v tom liciskem

VtSTNIX bolu net radosti. Dr. Mieek pfivez1 Si z jeho cesty dirkladnS7 nachlad a vezme mu to vice dni net se z tono docela dostane. Ale jsme radi, je At'astne zpet, nob jako ptedseda odboru slovanskYdri jazykfi je hlavni pakou departmentu, na n nu spociva v g echna zodpoVednost, a ta je dosti velka.

A nyni je g te bych si ptala podekovat v g em za ta krasna vanomi a novoroeni ptani, kterSTch bylo velke rnnotstvi a prave tak i darku. y am tam v Shiner, Mantele James J. KoladnY, klobasy byly diky. A vy tam v Moulton Svobodovi, maslieko bylo vYborne chuti. Ja, vim, to takove darky daji praci, a ja hluboce va g e pratelstvi ocenuji. Mnj dik plati tet mantelam John Paviidkovym v Shiner, neb Va g darek jsme takt.ez velice utili.

Vam pani Mardakova, dik za Va g i vzpominku a ptani, ano, mela jsem skuteone radostne svatky, a kdyby nebylo toho jednoho velkeho bolu a tine, tak bych mohla bYti je g te i vegela, ale jsem vdedna Bohu za v g e a zde ptipisuji ver g ik, kterS7 nine zaslala jedna z mojich telkyli a krajanka zaroveri: My'Slenka moje leti k y am, ptatelstvi vgeho vzpominam, blaho Vain pteji v navy rok, at' g t'asten vSech Vas — je katdy krok.

Uptimn3) pozdrav a ptani v g eho dobra vgem etoucim, Marie A. ivna. ) at, Pelly, Tex. Ctend red Ikce a eitemifi Vestniku!

Dnes opet va g e byvala dopisovatelka od moil se rozhodla podivat tak tro g inku do West di do redakce Vestniku, protote marn tam neJake diry, ktere chci u redakce ucpat a aby ty dislice na Vestniku byly zase posunuty o rok kuptedu. A tak kdyt ut, jsem tu a jak ut vite di nevite, to kdyz ptimotska dopisovatelka jde do West a to ptimo do redakce, tak to ut se odbSrt necia jen tak halabala. Ptedem si to vykidim v redakci, totit dekuji vam za to, to jste se mnou byli tak trOlivi a bvetejnili me dopisy, ba i ty chyby opravili, a tern dtenatum myth dopisu take dekuji za to, to jste radi me dopisy detli.

Ani na ty stare bedlaky nesmim zapomenout a poprosit je za prominuti, to jsem jim popletla mozek v hla y e. Jak vite, on ten jeden se piece tak tro g inku opovatil a pti g el a mfrj ty Bote, on se nejako zde zapomenul a zilstal zde, to jako chce laSrt majitelem me ranee a g e se pokusi vge pestovat, cot mini ze katcleho po tro g ce a dokonce pry i bude-li zase tak stale na g ti rok 1947 pr g et jako a g dosud, tak ten gabi dobytek nebude az tak mot vy g adovat krmiva a g abi stehS7uka jsou tak dobre jako smagena, holoubata. Nu a ja ty na g e mile farmate aspori o to prosim, aby nebyli tak vahavi a aby nam me g t'antim aspori tro g inku vypomohli a sazeli hodne toho cukrolu, co se z nej vati melas.

Snad pti g ti rok bude ta &oda o mnoho lepgi, eeho'g y am z celeho meho srdce pfeje ptimotska dopisovatelka. Ono ten malt' elovek, kteremu g testi neptalo si koupit aspori kus to farmatske hroudy a tak co jineho tomu chud'asovi zbS7va,, aby g el do vet g iho mesta a tam si vyhledal zamestnani, a je-li ten delnik ptidinlivS7 a g etrnST, tak . vette nebo nevette, on je na torn mnohem lep g i net nekter3). farmat. Jak uz da y no jsem psala, g e je lep g i delat z polovice krop net b3ivat na zadlutene farme a nejen to, kdyt nevypestuje ani tolik a musi do to jeho barmy navozit od obchodnika krmivo, aby se mu pies tu prazdnou barnu nesvitilo. Vi g di nevi g milt' ty dob0 eloveee, takhle jsem to ja, dohospodatila na fume, jak se kika od tisice ku stu a co pi g u, pi g u ze sve vlastni zku g'enosti. Ten delnik nema bSrt at mot odsuzovan, on kdyby obeas nevykl na stasku a domahal se vet g iho platu za praci, tak on by pak mohl pracovat za pouhST ch 25 centri dent* ale ne abyste va g i stare dopisovatelce meli za zle, g e takto pi g u, nebo pig u ze sve vlastni zku g enosti, adkoliv nemyslim, to byla kde lep g i a ptieinlivej g i farmatka net jsem byla ja. Kdy g ji g to dale na to farme jit nechtelo, tak co ted'? Vam etenatrim bude divne, g e kdy g jsem bkvala farmatkou telem i du g i, to jsem dohnala to farmovani od tisice ke stu: POvim y am ten posledni mOj netitspech na tame: Kdyi mne vyhnalo such° ze sever°•

Ve sttedu, dne 15. ledna 1947. z5.padniho Texasu a odstehovala jsem se °pet zpet do Weatherford a tarn zakoupila farmu za 4 tisice a na fame byla firoda baviny asi toho malt' kousek, ale stab° to $250 a ty mely bS7t hotove, tak se vypirjeilo z banky a dab se pod zaruku myth nejlep g ich par koni a vilz. Kdyg jsem delala ten kup tak ta bavina vypadala mnohoslibna, ale chyba lavky, asi za 14 dni po one koupi jdu do to bavinene plantate a co nevidim, 111.1 housenky a mne by byla maim ranila mrtvice. Housenky si tak na to bavine pochutnaly, to ji zkazily, a riejen to, pak ptigla skora zima a co . zbyly bolce, ty zmrzly, ze z nich voda tekla. Tak co ted', s cim ja zaplatim mrij morgie? Ale splatila jsem to. Pak byly svatky vanoani a ja nemela ani penik, deveata odegly z domu a co ted'? Tak jsme si s mug em tekli, prodame vk co mame a splatime diuhy a pak jsme se dohodli a iekl si, tak ted' nam nezbSrva nic jineho ne g : , jestli ty potahne g k vSrchodu, ja potahnu k zapadu a je mezi narni konec.

Ale my to stoeili jinak, mu g tahnul na sever a ja tahla na jih a farmateni byl ji g konec, a podobnS7ch nerispechri jsem mela vic. Nu a zde jsem zase zaeala pracovat za 40 dolarri mesidne az jsem to dotahla do osmdesati dolarri za mesic a mou g etrnosti a ptieinlivosti jsem se dopracovala Uspechu. Je g te slovieko tern trpicim toho revmatismu a jinSrch bolesti v ridech; radim y am toto: kupte si v lekarne Sloan's liniment a matte, ale ne jen konec prstu omoeit, net nalejte dost a tenkS7m hadtikem °tate a delejte tak aspori dvakrat denne. A pak je jinS7 dobrk lek, toti g si kupte lahev rubbing alcohol a pill toho slejte a dolejte to gasolinem, ale tim dist3"rm bilym nikoli ten, co se pou g iva do kary, a do toho dejte dva etvereeky kafru a zamichejte pii ka g dem pou giti, ale ne g ettete, jen lejte dost. To je mrij lek proti bolestem v ridech i revmatismu a jsem zdrava, aekoliv tak pattim mezi to stare haraburdi, ale tandit je g te dovedu hezky, to vam milk Het muj nastavajici bos. Ted', mill etenati, dam asi s dopi_ sovanim pokoj, jak u g vite, udelam puntik a dost. Ono ten milj novS7 bos vice poroudi a na psani nezbyde easu a take to hrani domino bete me volne chvile. MilSrpozdrav v g em, va g e dopisovatelka od ptimoti a ted' Frank a Fannie Baca od ptimoti. ) 4 • ( echoslovan, cis. 40., Hillje, Tex. Mili bratii a sentry! Chci y am oznamit nagi vjiroeni schuzi. Schilze byla dosti navgtivena.

Meli jsme volbu iftednikii pro rok 1947 a nasledujici byli zvoleni: Josef Rubesh ptedseda, Ed. F. Kresta mistoptedseda, Emil K. Hajovslcr tajemnik, Vaclav HradeckS7 rieetnik, Gilbert Hafernick pokladnik, ses. Zofie HradeckS7 nemocensk tajemnik; teetni vS7bor: Ray. Toman, Karel Kuleak a Clem Budak; majetkovY vYbor: Ed. F. Kresta, Frank Knebel a Jan Kuldak; zahavni vYbor: Ray. Pola, g ek, Jim Kuldak a Ray. Toman; faclovi Micah: dr. Halamidek ml. a dr. Thiltigen; resoludni vYbor: Vaclav HradeckY, Emil K. HajovskY a Willie Tymel; nemocenskY vYbor: Zofie HradeckY, Jan Sykora, Richard Gerla .a Marie Sykora. mame kaZdou druhou nedeli v mesici, v padu gpatne pohody tteti nedeli.

S bratrskym pozdravem, E. K. HajovskY, taj.

• 4 • ( Novinky z pfiprav na slet. Ve stavebnim nu na vYstavbu sleti g te je pamatovano na pohodli nav g tevnin. Pro obecenstvo budou ztizeny d y e g atny a nschovny na rueni zavazadla a mistnosti na odklado.ni svrchniho odevu. Pro ztraty a nalezy je poditano s dal g i mistnosti.

Aby bylo uleheeno maminkam, bude na sletigt ztizena opatrovna pro deli do g est let, kde budou mit nejmen g i navg tevnici sletu vgechno pohodli: s opatrovnou bude spojena herna, le/lama, jidelna, Satna. Je pamatovano i na filatelisty, ktefi budou mit zatizeny zvla g tni ptepaly. Velka restaurace s jidelnou a verandou bude zatizena tak, aby uspokojila i nejnarodnej g i navgtevniky. ) 4, Jedno 'nest° v zapadni Virginii vypsalo soutei nejlepgi ram, pro mistni nernoenici.

Prvnj eena: bezplatni operate slepelao stfeva.

VEbTNI.K.

Ve sttedu, dne 15. ledna 1947.

ftid Jaromir, cis. 54.,'West, Tex. V nagi schuzi, prvni v tomto roku, pti nit jsme byli vgichni fotografovani a ktera vlasthe .byla banketem pro vgecky dleny a jejich nejblitgi rodiny. Ti, kteti neptigli mohou jen litovat, neb jsme men prostteno pro 350 osob v nagi velke sini, a skoro v gecka mista byla. 013'7 sazena. Meli jsme na rotni pedene norky, salit, okurky, male chlebieky a kavu. Pod tizenirn bt.

Hugo Freunda vge glo jak na dratku, a sestry se dinily, aby nikdo nebyl hladovS7 , neb bylo vgeho dost ptichystano, aby byl katdS7 spoko-; jen. Obed byl zahajen asi ye 12:30 hod a br. pfedseda promluvil, k jakernu adelu schfize byla potadana a zduraznil, ae jsme vstoupili do jubilejniho roku, neb nage Jednota byla zalotena roku 1897 jen se 25 tady a asi 600 dleny.

Tehdy nebyla takova doba jak je dnes a nagi lide museli tehdy ledacos zatit, a nemeli to ptiletitosti ptijet na automobilu do schilze jako dnes. Tehdy byli radi kdy ptijeli na vozu neb konmo, a piece meli radost • kdyi se aspori nekdy dostali do schfize a Mon 'se'Sejit; a4e2 ty schtize nebyli kaldS7 mesic i jak6 nyni.

Dnes ut je to jako pohadka, a zda se, 2e to ut pravda neni. Pies v gecky svizele, ktere ti nagi PionSTki zativali, ta na ge Jednota rostla, a dnes po 50 letech je velka a silna, neb 18,000 dlerul je velike procesi, ktere, douf bine, se ua nezastavi a bude dale rust. A proto neztstarime,stat a ptispejme mladgim'alenstvem, aby nam zdarne ta na ge Slovanska Podporujici Jednota tu Texas rostla a deskou fed nezapomela.

Po fedi br. pied. R. t ervenky, br. Hugo piedstavil bratry Karla Latnovskeho z Ennis a Ft. Kofnovce z Kaufman, kteti jell za jinou zale2itosti pies West a zastavili se v na gi sini, kde jsme je radi uvideli. Br. LatnovskS7 nas pote to mame Pane zatizene, no a ae byl katdS7 po obede, tak jsme byli vgichni spokojeni. Jo ale, ja jsem dostala i trochu houbove.

Vite, to je jegte od to doby co br. L. se otenil s nynej gi jeho tenugkou. Ja tehdy napsala, ze ut br. L. nebude kazit mouku, a on na to nezapomel. No ale chvalil si velice, ae jeho pani umi dobfe vatit a celkem je spokojen. Dostala jsem odpugteni hiichu a tak je to v gecko v potadku.

Pak nam jegte br. F. Moudka tekl par hezk3"7ch slov a zdfiraznil, ae na g tad byl zaloten s 11 eleny, jen ae z tech ut tije jen na g ptedseda R. Cervenka, ses. Lud. Petter a br. Rud. Barton, neb je to lit pies 40 inn. A dnes ma nag tad 267 elenti, peknou vyplacenou sin a peknou sumu penez v banku, a to je v ge ptieinenim nagich atednikti, kteti v gichni pracuji ruku v ruce. V loni a piedloni men zvla gt' mnoho prate, neb zabava stihala zabavu, a kdyby nebyl br.

Hugo tak vynalezavS7 a energickS7, tak to vgecko by nebylo. Letos zabavnimu IrS7boru bylo ku celorodnimu platu pfidan darek vanoeni. a vgem druhSlin fitednikilm taky. I na g ptedseda dostal, tak jako v gichni fitednici, penetitSt darek, neb jsme s nim i se v gemi velice spokojeni a doufame, ae to tak zustane.

Pri obede nas bral na obrazky na g fotografista Dan UrbanovskSr a lididky meli jste ho jak tomu svemu iemeslu rozumi. On je takovS7 kulatSr, ale skakal jak gotek doll, nahoru, a hned byl vzadu a v prostted sine, at se mu to ilbilo. Je. jsem myslela, ae mu zkazim dodku, jak mne vypleskne s tou misou pinou masa, ale nic se nestalo, obrazky jsou hezke, ale ja ne! Po obede nas vyhnali pied sin a zas jegte brali vic tech obrazkti, ktere se pane vydatily Pak se stoly uklidili a ph Bohadove kapele se to pane tandilo at do vedera. Celt' tSrden pied schfizi bylo zima, mrzlo at to pra gtelo, ale nedele byla pekno., slunidko dost htalo, ale eel* minu1S7 tSiden poprcha a je chladno. Po \ranocich se ochladiol, mrzlo i snehu napadlo a kdo nemusel ven, seal radeji u pece. Dosti lidu meli nehody, jak spadli na omrzle zemi. Tat nage ses. Lud. Petrova si zlomila levou ruku, zrovna na novST rok. Ses. Fred Variova pti gla po dlouhe dobe zas jednou do schnze po nemoci a radi jsme ji videliri Piejeme ji hodne zdravi.

Jente si stetovala na na ge sestry dlenkyne. BST ye West, ale jen nekolik se zastavilo ji na--va, vgtivit. Prod'?

Letos /lam odchazi hodn'e tech wtar:V, ch osad-

nikti tam, odkud se nikdo nevrati, a vgichni skoro 80-90 rokil stati. ,Zrovna pled vanocemi onemocnel Inocenc Pi gedeek. Je mu trochu lepe, ale zdrav asi tak hned, nebude jak je 70 let, toho zdravi neptibYva. Nevim jestli jsem to vgecko dobte napsala, ale ui se to prodluauje, tedy koneim s pfanini, by nage Sloyanska Podporujici Jednota Statu Texas vzrustala pro v gecka, pfigti leta. S poMarie Klausova. zdravem na v gecky etouci, ) • " • ( kid 'Oslo 86., Temple, Tex. Timto na vedomost davam elenum nageho 'radu dislo 86., aby sobe zapravili svoje tadove povinnosti, kteti plati doptedu, i zaroveil ti kteti patti do Nemoconskeho odboru. Mohou to poslat pogtou na J. D. Jet, Rt. 4, Temple, Tex.tdetnik vam to da, do potadku k vagemu uspokojeni. Tento mesic jia schtizi nemarne.

Meli jsme schfai minulou nedeli pti slabe vgteve. — S pozdravem a pfani v geho dobra cell. Jednote, spolubtatram a sestram co sobe V ficte, J. H. Bartek, taj. sates. ptejete. ) • 4, Upozorneni 'denim radu Spravedinost x. 121.

Sestry a bratti!

Timto upozortiuji v gechny eleny nageho du, aby se dostavili do schilze dne 2. Unora, neb se dame fotografovat, aby na g obrazek byl tea uvetejnen v jubilejnim Pamatniku. Zvla gt' neopomente s sebou ptivest ditky v Detskem odboru. — Tet oznamuji jmena fitedniku na rok 1947: Ptedseda Jakub Tou gek, mistoptedseda John Culak, tajemnik Vaclav Steinocher, fleetnik Ed. Mikes`, pokladnik Frank Mikeg.

S bratrskym pozdravem, Vaclav Steinocher, t 3. ) • 4, • Taylor, Tex. Ctend redakce Vestniku! Ptedne vas vgechny v redakci srdeene pozdravuji a pfeji yam Stesti a mnoho zdravi, neb to jest to nejlep gi, take ostatnim vgem,tdoa Otou nag milt' Vestnik, a pigte jak se yam toto poaasi libi. Zde od 29. prosince jsme dostali chladnY severak a pak v btery 31. byla zeme pokryta poledivici a od to doby byl led na zemi cely tYden. Mrzlo o sto Best. Vodu jsme meli zastavenou po celY ten eas, jenom jsme si napustili vody kaadY veder, ale meli jsme pouze jeden kohoutek, ktery nam nezamrznul a ten byl v dome od jinni strany.

Teplota klesla as na 18 stupnt a tak bylo po nekolik drib. Chvilemi padal Mgt', pak krupice a chvilemi oboje, ale hned to v ge p1-imrzlo. Nebylo to tak gpatne jak na nekterYch jinYch mistech v Texasu. Snad nebyla zde tak velka zima od roku 1899. Snad v mnoha mistech bylo a2 pod nulou. Zde tea takOva zima nebyla co jsem zde, as nyni. No a na to zas zaealo poprchavat a poprchava dale a pfedpovida se dal gi gpatne poeasi. To se asi nebude libit farmaiiim, kaki nemaji zorano, ale jaka pomoc. Av gak kdysi davno ae opikovali kus a zas orali, a tea byli.

Nyni jest hned bavina modra, ale tehdy vydraela dlouho. V loni byla bavina kolem 40c a nektersi ji zadraeli a ti co prodali byli radi. Mnoho se ji prodalo od 36 do 39c. Byly to dobre cent'. Semeno bylo od 67 do $90 za tunu. Tak kdy2 farmat dostal pies $200 za bal, a od pikovani neplatili o mnoho vice ilea rok pied tim, kdy bavina byla oklo 22 a 23c a semeno pouze $54 tuna, a take byli aivi. Vim, jeden farmat ma jegte asi 10 balb po ruce. Jak ji oclainOval davali mu pouze neco kolem 21c„ ale on neprodal.

Pravil, ae ua mohl dostat 27 a piece neprodal.

Ma pravdu. Dnes bylo na radio hla geno pies 33c; to delaji spekulanti. Av gak to mate se vaim tak na svete, jak tteba se aivobytim, Yeera nebylo moano nektere \Teel dostat. Oni ti wild si delaji jak chti, jak tteba stavkati. Oni dostanou o par centt vic a ten veliky dostane dolary. Jak tfeba s vejci. Pied lety spokojili se se 3 centy vYdelku na tuctu, nyni chti vydelat od 7 do 10 centil na tuctu. Jak se fika, jaky kroj tak se stroj. Oni si mysli, vg ak delnici &elan dobre penize, necht' plati. — No ten Tonda stejne spalil uhli, aneb byl kdesi v teple. • J. V. Kohutek.

S pozdravem a v 'Clete,

01,111.[14 U.

SOKOLSKA HUIDKA Dallas, Tex. Sestry a bratti!

Ji tdelgi dobu chystal jsem se k tomuto dopisu, ale jsouce pilne zamestnan ve volnYch svS7ch chvilich na sve farme, odkladal jsem do to chvile kdy bliaici se vyrooni schtze nagi sokolske tupy Jinni odkladu vic e nedovoli. -Chci yam v jednotach prozraditi, ae slibili me bratti ve schrizi fort-worthske, ae kaadY jden obdas neco do Sokolske Hlidky napi ge, ale jak jste seznali. zustalo pouze p V i slib , i. Mimo br.

Yecha z Yukon ant jeden z bratrt se nepokusil neco o to na gi praci do Vestniku jinYm k povzbuzeni podati a tu jsem i ja yam zastavkoval. teka nas jednou v roce v gak povinnost sloaiti beet na geho sokolskeho ho;;podateni v jednotach o praci mistni a v dupe a na gich podinech organisaenich, hospodatskS,ch a pianech pro budouci einnost. Cekamc vas ovgem ze vgech jednot, sestry a bratti, tCgirne se na vagi beast osobni, i na vas neutuchajici zajem o tu nagi yec. Pottebujeme va gi vzpruhy i myglenek dobrYch do dal giho roku. Na§ slet je takfka pfede dvermi. Co to starosti, co pfiprav a getfeni nas 'deka. Budeme vstavu i ty liknave jednoty nage k soueinnosti povzbuditi?

Radovali jsme se z bspechb v roce 1945. Byly to vetejne v Dallas, pak ye Fort Worth, tupni slet v Yukon. Hoj, to bylo peknych chvil, co radosti z to prate poctive vykonane. Na g cestovni fond aupni zaloaen na podnet sestry san-antonske a ute gene nyni vzrostl ptiainenim Jednot Dallas, Fort Worth a Yukon. Na slet do Omahy vypravili se "ne gi" a na cvieitelskou gkolu Obce tamtet a s peknymi vYsledky se k nam navratili. V aupe se pracovalo horlive a svorne. Nag dobrY starosta obeztele vedl a ani jednu schtzi jsme si neodpustili, ba naopak, od ledna 1946 konalo se 15 porad v plenu, mimo porad v dome jednatele, kde se obyeejne pracovalo na stroji rozmnoaovacim, na obeanicich pro jednoty. Br. naaelnik Kos z Houstonu sbaastnil se nekolika na gich porad a nagi bratti a sestry zas oplatili zajezdem do Houstonu k slavnosti tamej gi jednoty. Fort Wort gti byli vady na miste a radou i skutkem aupnimu UJia delgi dobu chystal jsem se k tomuto dosttedi vypomahali. Nejpoeetnej gi yYpravu do nacyiene a kaady jeden z Dallas si je oblibil.

Odegel nam br. mistostarosta na nav gtevu do sve oteiny CSR. na delgi dobu v minulem roce a pak br. F. Rendl, na g pokiadnik, do Corpus Christi se nam odstehoval. Te gime se vgak, ae nage ztrata zas Jednote v Co..p Christi bude k dobru. Nekolik na gich vernYch bratrii odeglo nam k tern Sokolbm do neznama a bude vgech, jsem jist, ye vYrodni schtizi vzpomenuto. — Toto byla jakasi jen kratgi bilance nage za rok 1946 a jsem jist, ae jsem mnoho opomenul. Stadi v gak, abyste poznali, ae jsme tu nespali a ae se uptimne te gime na, shledani s vami vgemi ye vyroeni schtizi aupni Americke Sokolske Obce, ktera se konati bude v dallaske Sokolovne v nedeli dne 26. ledna 1947 o 9. hodine rano. Chci jen je gte podotknouti, ae vgem yarn v cele Zupe Jinni pfeji St'astnY a yeselY novY rok 1947.

Bratfe redaktore, dik Tobe za, trpelivost po celY rok i za nev gedni Tvoji ochotu a laskavost.

Na zdar! Za Zupu Jinni, Ludva 0. Hogek, jednatel. ) • Needville, Texas.

Mill bratfi a sestry a redaktore Vestniku!

Jsem stard elenkyne radu SPJST. a v1-em yam posilam srdeeny pozdray.

My zde mame velice gpatne poeasi. Tento tyden nam pofad pr gi a minulY tYden meli jsme zde velikou zimu. Zahradky jsou zmrzle, ale Satsuma oranae jsou posud zelene.

Take posilam pozdrav pani Truksove v Alvin, Tex. Ua jsem ji davno nevidela.

Ja ut moc prate nepodelam Nekdy pracuji na chvilku v zahradce.

1.1't toho musim nechat a koneim s pozdravem na v gecky etenatky Vestniku.

Fr:lnce.'5 Kaapa.rek.

ICY'AL

.

y.

V G "0-1,KG1,111-, CMG'4%7. ica3 1CL_ 47-'-

Uri;

Caldwell, Tex. Ctend redakce Vestniku!

Kdyb jsem nee° vice jak pied rokem vane onemocnela, psala jsem, be svoji narodni praci ukoneuji. Myslela jsem si, be zatim neb ja ripine uzdravim, be jib nebude moji prate potbeba. Ale v listopadu minuleho roku jsem dostala dvoje psani od American Relief for Czechoslovakia z New Yorku, aby jsme jegte pomahali. Pak 6. prosince jsem dostala dopis od pi. C' ihakove z Chicaga a zrovna pied vanocemi jsem obdrbela dopis od ministra Jana Masaryka, kdeb prosi za pomoc pro deskoslovenske deti, ktere trpi podvYbivou a jsou ohrobeny tuberkulosou. Tak jsem jib nemohla ztistati dole netinnou, a ponevad2 se nas nekolik sester a bratrti melo na vanoeni den sejiti ku spoleenemu obedu u Rudolf a 8vadleriaka v Austinu, myslela jsem si, be v to vanoeni nalade se na ge srdce otevtou a be nejake penize ziskam A nemYlila jsem se, neb jak jsem pfeeetla dopis od ministra Jana Masaryka, hned se v geci s darky hlasili, ani bych pak musela jedinYm slovem o pomoc badati. Pan V. J. 1Viikeska ze Smithville, Tex., ktery jest jib mnoho let nemocen, neni schopen badne prate; daroval $1.00, p. a pi. H. A. Janiekovi z Temple, Tex. $5.00, p. a pi. P. P. Mikeskovi z Caldwell, Tex. $5.00, pi. J. W. S* krabankovd z Austin $1.00, p. a pi. Edward 8talmachovi ze Smithville $3.00 a p. a pi. Rudolf 8vadleria,kovi z Austin $25.00, celkem $40.00. 0 nekolik .dni pozdeji jsem se se gla s pi. Marii Vajdakoy ou ze Snook v meste Caldwell, a kdy2 jsem ji bekla jake gtesti jsem mela v Austinu, and bych ji o pomoc badala, hned mne podala $2.00.

Ona jest jen chude, vdova, ale ssrdce ma na pravem miste, kabdou narodni vec podporuje.

Ona jest jen chuda vdova, ale srdce ma na prave misto, ani si nemysli, be tam pomoci neni potreba, tak jak se nektoki lide vymlouvaji, kdy2 jsou o pomoc badani. Kdyt prosi o pomoc y e jmenu trpicich deti takovY elovek jak jest Jan Masaryk, mideme bYti pfesveddeni, jest tam pomoci p oti"ba. A kdvb takovi lide jak jest Jan Masaryk, Vlasta Vrazova a jini dosvedeuji, ze kdyby Oeckoslovensko nebylo dostalo tak velkou pomoc v potravinach, gativu a lekabskYch potkebach od American Relief for Czechoslovakia a od UNRRA, be by bylo mnohem vice eeskYch deti zahynulo, musime na kadY pad vetiti, be se na ge pfispeyky dostaly na patfidne misto. V gem darcum srdeene dekuji y e jmenu tech trpicich eeskoslovenskYch deti. Zola se mne, ze dim bychom bylo, kdyby jsme y e sve holnosti nebyli ochbtni pomoci trpicim detem. Mchli bychom bYti povabovani za narod bezcitnY, neb kdo se neslituje nad hladovicimi detmi, mnclio citu nema. Penize ktere mam po ruce, ode g lu na American Relief for Czechoslovakia do Chicago an 3. rinora, tak kdyby si jeg te nekdo pfal aspori malem na tento glechetnY rieel pfispeti, mute mne svilj pfispevek kteroukoli vsobotu odevzdati, neb budu kadou sobotu v meste. V tYdnu musi bud' pfijeti k nam, anebo kterYkoliv den odevzdati sytij spevek mernu manbeli P. P. Mikeskovi, kterY pracuje y e Vychopriovem stfibnim obchodu. On si vase jmeno a dar zapi g e na kousek papiru a ja, to pak pfenesu na sberaci listinu, kterou jsem dostala z Chicaga. Nebudu badneho o spevek badati, neb si myslim, be kdo miluje male deti a nine pomoci, be se sam s pfispevkern pfihlasi. 26,dnST rad nebebra a tak ani ja nechci o pfispevky bebrati. Toto jsou ptispevky dobrovolne, a tak jen ten kdo sam tuto glechetnou praci uzne., at' nam pfispeje.

Ptikladam dopis ministra Jana Masaryka, a jestli bra-0e redaktore myslite, be by udelal tak pfiznivY dojem na etenake Vestniku, jak ueinil na na g e pfibuzne phi lahodnem neb \TYbornem vanoenim obecle v Austinu, mtdete ho k mernu dopisu phipojiti.

Pani Marie F. K. Valova, psala jste, ze doufate, be ppi. Briti g ova, a Mikeskova budou v novern rode vice psati. Jak vidite, jsem hned na zaeatku noveho roku Va g emu pfani vyhovela, neb jib jsem zde. My se ten pfejeme, aby Vy jste hodne psala, neb Va g e zajimave elanky rady eteme.

SteMini Bartoa, psal jste e Vestniku cis. 1., y

ze nemilieme zazlivati tern zde rozenYm detern, be mail vetgi lasku k vlasti v ktere se zrodily. Vbdyt' jim to badny nezazliva. Kdyl si pfejeme, aby si vabily sve fedi, svych pkedka, to neznamena, he jim zazlivame, be svoji vlast miluji. Nacpak, pfejeme si, aby svoji vlast milovaly zrovna tak jak my sami ji milujeme.

Ten kdo si neumi vaiti zerne, ktera mu dava bivobyti, nemide ani bYti dobrYm obeanem Sp. state. A vim, be kabdY na ginec si pfeje, aby jeho deti vyrostly v dJlate americke obeany. Te2 vim, he mnozi naSi lide jsou lep gimi americkYmi obeany, tfeba anglickou tee dobbe neovladaji, jak mnozi z tech co si fikaji, be jen oni jsou stoprocentni. Tak prod stale psati tak, jakoby kdyZ si vabime sve fedi a sveho ptivodu, jsme ji2 nemohli milovati nagi americkou vlast.

Kdy2 d ti zde rozene svoji vlast miluji, nemusi si mysleti, be kdyby mluvily i desky, he jib by nebyly dobrYmi Amerieany.

Nevim kolik fedi ovlada, ministr Jan Masaryk, ale vim he mluvi plynne eesky i anglicky, a proto be mluvi i anglicky, nemysli si, be jib neni dobjm 6echcslovalem, neb tim ze mluvi cizi fedi, Cechoslovaky urabi. Jestli se nemYlim, president Bene g mluvi sedmi teemi, ale proto stale dobrYm Cechoslovakem zustava.

Tak nevim prod by C' ech zde rozenY nemohl bYti stoprocentnim Amerioanem; kdy2 by z ricty ku sy rn pfedkum mluvil desky a tfeba i deseti jinYrni beCmi. 2adny nezazliva, zde rozenYm detem, he svoji vlast miluji, ale zazlivame jim, be si neva.ti 'fedi matebske, neb se nam zda, he kdo si nevai matefske feel, he si ani neva,21 sveho privodu, a tak se nam zda, be si nevabi ani nas, a to jest nam Tito. Urabi nas to kdy2 vidime, be 'tee za kterou na gi pfedci, ktere my tolik milujeme, cele feky krve prolili, jest jejich potom17 zanedbavana, odhozena. 26.ciny se nemusi vymlouvati, be jeho deti se Ceske ei nauoiti nemohou. C etla jsem v Houston Chronicle, be bulharsky osmilety print mluvi Wynne etyimi feerni a patou se uei. Tak kdy2 jine male d qi se nauei etyfi feel i vice, tak prod by se na ge deti nemohly naueiti fedi dye a phi tom bYti tfeba lepsimi Amerieany neb jsou to co mluvi-jen jednou feei. Dale pigete, re deti pi. E ayerove se s babiekou nedomluvi, be jest to tro gidku smutne. Ba be jest to smutne, velmi smutne. t.ika., se, be mnozi rodiee vice miluji sve, vnoueata neb mlovali vlastni deti. Pokud vychovavali sve deti, zapasili se bivotem, tak he pro mnoho prate se nemohli moc svS7m detem venovati, a kdyb pfijdou vnoueata, jsou obyeejn: jib na odpoeinku, tak v'Secku svoji lasku pf enesou na sva vnoueata. Tak jak myslite, be se ta babieka citi, kdy2 se nemide se syYmi vnoueaty domluvit? Nemyslite, be by bylo mnohem snadnej gi pro ty male deti phizptsobiti se sve babiace, - naueiti se jeji fee, neb aby se ta uboha, babiCka ye svem stall &Ha anglicky? Jestli jest pravda, be mnozi rodiee miluji vice sve vnoueata net milovali sve deti nevim, neb jegte nejsem babiekou, proto nepi gi z vlastni zku genosti, pisi jen to co sly gim od zkugenYch. east° ye syYch ela.ncich opakujete, he eeska bed zde jiste zanikne. Nemyslite, be podobne elanky tomu hodne napomahaji, aby zanikla? Neb kdy2 mladeb takove elanky ete neb slygi podobnou tee, bekne si, prod bych se ueil eegtinu, kdy2 stejne brzy zahyne. 6eAtina zde zanikne jen kdy2 budeme chtit aby zanikla.

Kdy2 misto aby jsme se postarali o to, aby byla oegtina zavedena do vy ggich gkol, budeme zavadet anglietinu do na gich spolkii a kostelti, jak tomu jib na mnohYch mistech je; kdy2 misto aby jsme na ge deti &Hi, be jest to jejich povinnosti naueiti se beei Ceske jib z flay ku syYm rodietim a pfedkum, budeme jim be degtina se zde neudrhi, jsme Ameridane, tak mame mluvit anglicky, tak se zde ov gem neudrbi. Ale tak mine mluviti jen ten kdo nic nepfemYgli, kdo si neumi vabiti syYch pfedkri, ktebi vela. staleti za nas, na g narod, nagi fee, svobodu a samostatnost tak stateene bojovali.

Kde bychom bYli dnes, kdyby na gi pbedci se byli stall lhostejnYmi ke v gemu co jest desk& tak jak my jsme ted'. Byli bychom na torn tak, jak jsou nyni tide, byli bychom narodem bez vlasti. 0, mime mnoho, tuze mnoho zac svym

••

piedkiim d'elovati. Proto ub z -day k nim a na jejich pamatku si mame zachovati to krasne dedictvi, ktere nam tu zanechali, na gi fed, kterou oni tak vroucne milovali. Nekteti bide tei bikaji, ie jen ab bude jen jedna fee na svete, be pfestanou valky. Ale kdyb to sam Panbilh tak nezavedl, tak nikdy jen jedna tee na svete nebude. Ovgem, kdyby tou jedinou fedi mela bYti bed anglicka, tak Amerika i Anglie by s tim byly velmi spokojeny, ale kdyby ku pfikladu tou jedinou keel mela bYti fed ruska neb francouzska, jsem jista, tak jak be dvakrat dve jsou Ctybi, be Amerika ani Anglie by ji nepbijaly, a Rusko neb Francie by zase neptijaly fee anglickou, atd. Tak na takovou zmenu nemusi.badny ani mysliti.

Domnivam se, be dr. Mieek se jib z Ceskoslovenska vratil. Te gilo by nas velmi, pane doktore, kdybyste Vy ve Vestniku zdelil, jakY dojem na Vas povaleene 'Oeskoslovensko &inn°, aneb co soudite o jejich dvouletce. Myslite, be budou moci ye dvou letech ze sebe setfasti zhoubu valky a postavi se na nohy vzdor tomu, he jim Spojene staty odeptely padesati milionovou ptijeku?

Jako jib po nekolik rokt, tak i minuly rok jsme badne vanoeni listky neposilali. Dekujeme vbele vgem, kdy2 si na nas vanoenim neb novoroanim pfanim vzpomeli. Snad pfi gti rok se nebudou jiz na nic penize sbirati a tak phigtim rokem vgem pfatelilm listky oplatime.

S pozdravem a pkanim mnoho zdravi a zdar vbem etenabum a cele redakci Vestniku v tornto novem rode, P. P. Mikeskova. * * * Amerieti pfatele — Jsem yarn hluboce vdeden za pomoc v dobach nejtetgich. Znam Vas a proto si troufam pfijit dnes s novou prosbou. Aspori 300,000 nagich deti trpi pod yYbivou a jsou ohrobeny tuberkulosou. Tyto na ge Ceti jsou nejmilovanejSimi a nejnevinej ghni obetmi valeene hridy.

Za par let tyto deti dospeji a povedou osudy Vagi stare vlasti. Nemusim yam povidat prod a jak je velmi tfeba, aby byly silne a zdrave.

American Relief for Czechoslovakia krome stravovaci akce dal nam roentgeny a nejmodernej gi zatizeni nekterYm na gim nemocnicicim. U.N.R.R.A. a AmerickY Oerveny Kbih konei svoji einnost a proto Vas velmi prosim, abyste nam pomohli. Musime sebrat nejmene $1,000,000, abychom pro na ge deti dostali to, co musi mit. Je to poprve, co se na Vas osobnim listem obracim, ale povabuji to za svou povinnost.

Vzpomerite na sve vlastni deti a vnuky a jiste neodmitnete. Vetim yam a dekuji Vam. Jan Masaryk.

Vag, )• 4 Temple, Tex. Cteni bratfi a sestry! Timto yam zdeluji, be pro gpatne poeasi jsme zase nag i schuzi, svadinu a fotografovani odlobili na tfeti nedeli dne 19. ledna v 1 hod. odpoledne. Tak pamatujte se dostavit v hojnem podtu. Pravi se, be do tbetice vg ecko dobre. Tedy snad se nam to tu tbeti nedeli jib vydabi. Tak ctene sestry, pamatujte na nejake to pfispeni k to svaine. Na shledanou v nedeli dne 19. ledna. S br. pozdravem, Chas. Navratil, taj. ) 4 itad Tioga, eislo 5.

Mili bratti a sestry! Timto vas uvedomuji, be dne 19. ledna 1947 budeme odbYvat na gi schtizi.

Schtizi koname u mne. Jste badani, abyste se dostavili v co nejvetg im poetu. V padu gpatneho poeasi o tYden pozdeji.

Jak bude tak jak jest to dnes( co toto tak to nevypada be bude pekne. Jest pod mraky a chce zas padat snih. U2 by to mohlo pfestat, nob ta zima se nas natrapila dost. Studny jsou zamrzle, takbe neni mobno dostat vodu pro dobytek, a pro nas ten si neni mobno uvabit ani to kafieko. Ale fikaji, be vg e ma konec, tak se budeme teg it, be i ta zima bude mit konec.

Tak bradi a sestry, nezampomerite se dostavit do schtme, bude volba rikednikt a ridetni vYChas. HejnY, taj. bor poda svoji spravu. ) • 4 • Nejsou beznadejne situate; jsou jen bide, kteft v nich ztratili nade'ji. — Clare Boothe.

VOJTkCII RAKOUS:

Vojkovicti A Piespolni .

•

.110001111 04■0 111111NMYMKNIIIII.

14111111.01111■0

MODCHE A REZI

PRED SVATKY. Zaalo to hezky dlouho pied vlastnimi svatky. Snih jekte lezel na dvorku' i na zahradce Korefovy chaloupky a obias si zarejdil a zadovadel i vzduchem. Mrazy uz arcit' nebyly tak krute, a vla2nejki vary, vanouci dim dale easteji vesnici, davaly tukiti bli2ici se jaro. V takovem, jinak mnohoslibnem ease, bravaly Modcheovy pfedsvatedni Orapy poeltek.

"Poslyk, Modche," — podle matriky se vlastne jmenoval Mordechaj, ale ce1S7 sva a i Rezi, vlastni jeho 'term, fikali mu zkratka: Modche — "poslyk, Modche," kekla tedy Rezi, "bude pomalu eas objednat macesy."

"Macesy," divil se Modche; "a co a zase poeinak blaznit, Rezi?"

"Nic nebldznim, Modche, za pet nedel jsou svatky, a to mne znak, 2e jd, mem rd,cla vkecko yeas a v paadku. A to ti feknu, Modche, radeji hned, z Vojkovic letos macesy nechci."

Vojkovice byly sidlem nabolenske obce, kam Midche pfindlael a vojkovickS7 kames pekl odjakiiva pro okolni oveeky macesy.

"Co zase mák proti vojkovickS7m macestim?" ptal se Modche.

"Mdm, Modche, to vik, Ze mdm Loni jsem nahodou videla, jak je pekli. Kdy2 si na to vzpomenu, jekte dnes je mi kpatne bd Zaludku. Vkude pino smeti, pavain — hanba povidat."

Modche povalive vrtel prokedivelou hlavou.

"A vik ty, Rezi, jestli to jinde neni jekte horki?"

"At' je nebo neni. Co odi nevidi, srdce ne2eli.

Povidala Felikska, nejlepki macesy Ze jsou z Libean; tuze pry aiste a chutne. Tam dopikek a hned."

Modche s mnoliSrmi "ach" a "ouvej" si phpravil vkecko ku psani a nasadil si brejle.

"Tak co mam psdt?"

"Co bys psal? Aby nam poslali macesy!"

"Ale kolik?"

"13-2 to zase nevik? Pies tficet rokil jsme spolu a WO rok ti fikam: Modche, napik si, kolik jsme letos meli macesri . . . Ale kde pak!

Kdyby se to nekdo zeptal, kolik loni Stepan nebo Verfel utrZili za jalovice, to vik na krejcar, adkoliv ti po tom nic neni, ale co bys "Tak iekni zratka kolik, a neka."

Rezi vkak jekte hodnou dobu kdzala, ne2 konedne Modcheovi naznaeila, kolik balikt macesu ma a vS7slovne musil v dopise podotknout, 2e macesy museji 133it eiste, such& dobfe vypedene a ne snad, aby byly znaistene popelem, nebo snad dokonce, aby byly — chraniZ — ptipalene. Dopis kt'astne odeslan a naledujici tS7den uplynul jekte v obvyklem klidu.

Jednou podveder vkak vracel se Modche, nic zleho netlike, z hauziru, a sotva vkrodil na dvorek, div pod nim leknutim nohy neklesly. Cela jeho, jindy tak klidna chaloupka, byla obracena vzhfiru nohama. Na dvorku pino slamnikti, polic, putynek, lavic a vkeho maneho domdciho naradi. Uvniti v sednici a v komoie nebyla jedina, vec na svern miste. Postele rozebrane, 2idlice a stoly vzhilru nohama, nadobi po peci rozestavene a vkude nalito vody , jako pie potope sveta. Ani sousta valeneho jidla nikde a zima vkude jako v Sibifi ... Pro tuhle kadorodni spoukt' mela Rezi jedine pojmenovani: "Pfedsvatedni A kdy2 Modche Cenil na.mitky — arcit', Ze jen krotke a nesmele namitky — proti tomu hroznemu tadeni v tithe jinak jeho domacnosti, spouktela Rezi hned na cele kolo: "Co ty, ty bys tieba v same neeistote shnil, tobe by to bylo jedno. Tvoje jedine ktesti je, ges mne dostal za 2enu. NebV't toho, v samem nepaadku bys zakel, naeisto zakel, mne, Modche. Ale tohle uklizeni uz je tak v rode, ja jsem rozend Kantiirkovd, to mne znak, a co pochazi z nakeho rodu a co ma jmeno Kan-

tnrek — to sobe, Modche, pamatuj — to sobe potrpi na uklid, na poradek a na eistotu. Tobe, Modche, je areit' kade uklizeni soli v aich, to dobte vim, ale to jig je tak v rodine To site Modche, vek, Ze ja nic proti tve rodine nebo tvSim piatelrim nemam — brih by mne za to musil trestat, co pak je mi koneene take po nich — ale co se tfee paadku a nklidu, to se tvrij rod s niSrm rodem merit nemae — — povidam, Modche, nemae a to si maek i'ikat, co cheek," s drirazem Rezi stala na svem, adkoli chudak Modche ani nedutal.

Ce1S7 nekoneene dloullS7 tSrden trvalo toto hozne fddeni v Modcheove domacnosti.. V tom t3idnu Modche dasne rano odchazel, a pokud jen moan bylo, pozde veaer pfichazel dornri.

Za ce1S7 ten tS7den paadne se nenajedl a paddne se nevyspal. Koneene "uklizeni" piece jen kt'astne ukoneeno. Vkecko bylo vybileno, vydrhnuto a vycideno. Ani na pride, ani na mlat-• ku, ba ani vkurniku nebylo prakku a nikde pies kriz stelalo pkeloteno.

Nyni vkak nastaly Modcheovi ritrapy nova.

Painalo obdobi tak zvane "hadrove". Rezi mela toti2 podivnou, velmi nebezpednou manii.

Modche ye sve prostote fikaval, Ze ma "hadrovou hemoc." Kde se mohla dopidit prazdneho pytle, zmocnila se ho okam2ite, rozstfihla ye dvi, diste jej vyprala, ovroubila a vyzaplatovala, a pak jej uschovala na pudu k ostatnim.

132 jich tam za tech tficet a nekolik let, co byla vdand, mela ce1S7 stoh. A padd jekte shariela, nic jinak, net jakoby na to velkolepe sbirce pytlovSich hadru zdvisela spasa jeji duke. Tyto pytlove hadry byly jeji pS7chou a chloubou, a kdy2 takove pfedsvatedni "uklizeni" bylo skonden% snesla s pridy vkechny tyto sve drahocenne poklady a pokryla jimi peelive podlay v sednici, v komote a v since Div, Ze jimi i stiechu a dvorek nepokryla. A 2e tech hadru stale pHbSrvalo, byla Rezi posledni leta nucena ddvati je dvojate, v2dy dva a dva na sebe.

Toto hadrove obdobi melo pro Modchea cosi ptimo desiveho. Kdy2 pfekel domri, at' bylo venku sucho nebo mokro, vady hned na dvorku musil se vyzout z bot a vkroeit do stinky bosou nohou jako do nejake svatyne. V since za dvami mel pfichystane badkory a v tech teprve bylo mu dovoleno vejit do sednice. Vchod do komory mel v tyto dny vribec a bezpodminedne zakazan. V sednici dekaly ho nova svizele. Tyhle hadry ye sve re2ne jednotvarnosti byly od vklycky ModcheovSrm nektestim. Hned kdy2 poprve pkikel k Rezi na namluvy a sotva vkroeil do sednice, zamotal se do hadru na podlaze. Rezininy rodide si take potrpeli na hadry, to a tak bylo v rodine — a chudak Modche se natdhl jak kirokST, tak dlouhS7. Po vkech cestach dovedl Modche kradet, po dobrST'ch i po Apatr-drch, ale po techhle hadrech chodit nedoved — za Z1vST svet nedoved! Jakmile na ne vkroCil, nohy se mu do nich zapletly a byl MUS.

"UZ mne zase cheek pfipravit do hrobu, Modche?" natikala Rezi. "Co nemaek ty nohy (vlastne Rezi ty Modcheovy kondetiny pojmenovala mnohem horkim jmenem) zvedat jako jini lido? id se diu ve dne v noci, div dui nevypustim, jen aby byl vkude paddek, a on pfijde a zrovna schvalne mi skope vkecky hadry."

Modche nikdy ani nedutal. On v2cly jen v techhle dobach dekoval bohu, Ze nemaji deli, protae by si musily chudinky v tech hadrach najisto poldmat nohy.

V tom Case nastala u nich velkd, nouze o jidelni naCine. ttrnact dni pied svatky ukladala Rezi vkedni nadobi na pridu a dole nechala jen jeden talif, jeden hrnek a jednu lZeci. Tech arnact dni pied svatky nikdy nemohli oba maaele jist soudasne, vZdy musil jeden Cekat, se druhS7 naji. V torn ease take uZ Rezi painala zle hubovat, 2e objednane macesy jekte nedokly a vkecku vinu svalovala na Modchea, on 2e jiste kpatne napsal adresu. Modche dekoval Bohu, kdyZ koneene piece pfikel poslidek mukafovske paty a pfines1 aviso na dale macesy. Vyfizoval, hned Ze si ma Modche pro ne pfijit. Macesy 2e se cestou nejak pochroumaly, Ze je to vAecko rozbite a pina ze je toho kance-

a

lel Pan pokrnistr ze se stucha az jedina hrtiza.

Sotva poslieek za sebou zaviel dveie, zle se Rezi pustila do mute. Tohle ze bude pekne nadeleni. Macesy ze budou na padrt' a budou se . musit vyhodit. Ale prod pak oni ji Modche neposlechl, kdy2 ona, Rezi, chtela macesy vzit z Vojkovic? Je tam par krokii a mohlo to 13Srt bez ritrat a v poiadku. Ale nikdy nesmi b3it po jejim — bae, zastiri! — to on si umini, ie objedna, macesy a z pekla horouciho, odnekud z Libean — Buh vi, kdo mu to napiskal — a ted' to ma!

Nebylo to site pravda, 2e Rezi chtela macesy z Vojkovic a Modche z Libdan, opak byl svatou pravdou, ale kdy2 ona, Rezi, byla takova, 2e vAecko dovedla obratit a vtecky nehody svalit na muZe. Modche mleky sklariel ustaranou hlavu, dokel si pro Hanzalku a spoleene sli do Mukaiova na poktu. Kdy2 tam pfikel Modche do poktovni kancelake, div neomdlel. Vkude po podlaze, kam oko pohledlo, same macesy — vlastne trosky macest. Macesy byly baleny v pouhem papiru, provdzky se cestou spietrhaly, papir se protrhal a tak daly macesy do Mukatova ye stavu piimo zoufalem. Bylo to vkecko mane, jenom ne macesy. Nejspike se to jekte podobalo fezance.

Za staleho latefeni pane poktmistrova naloZila Hanzalka macesove pozristatky do nuke a ubirala se s Modchem smutne k domovu. Modchea cestou napadlo, 2e snad nejakS7 tajnSr antisemita si na jeho macesech schladil 2ahu - co takovSr maces potfebuje?

Lehko se domyslit, ale smutno vypravet, jakeho ptivitani se doma Modcheovi dostalo. Rezi div o rozum nepfikla. A kategoricky prohlasila, ona '2e takove smeti do sve po d* estne a eiste domacnosti neptijme.

Okam2ite at' to Modche s Hanzalkou odnesou zpatky do Mukafova na poktu a pan patmistr at' to hned pale zase, odkud to pfiklo Vkak ona, Rezi, zna take, chvala Bohu, zakony a paragrafy.

A tak kli Modche s Hanzalkou se svSun truchlivym do Mukatova. Na poktu nedokli, nebot' pan poktmistr, jak je spatfil oknem, zdaleka ji2 na ne volal, aby se neopochodit mu s tim smetim na poktu, nebo 2e je rovnou vyhodi — jako 2e se Cmiral jmenuje!

A tak kli zase k domovu. Kdy2 ptichezeli ku vsi, fekl Modche k Hanzalce: "Znate, Hanzalko, moji. Kdybych ty macesy zase domti pHnesl, chyt by se ji fantas a ja, bych s ne neobstal. Prijdeme humny, aby vas nevidela, a pies naki zahradku dostanete se na dvorek. Vylezte tike na pridu a vysypte ty macesy za komin. moje nekam odejde, tak si je uklidim. Doma fekneme, Ze pan patmistr uz macesy poslal zpatky."

Jak ujednano, tak vykonano. Net vkeho do easu, panbu na veky!

V noci se strhl ukrutnST vitr, ottasal zdklady Modcheovy chalupy, vyrazil viltS4 u pridy, fieel a prohanel se pridou jako zbesilSr a odtud odndkel na dvtir i naves cele spousty rozbitSrch macesri.

Rano, jekte za tmy, kupil se kol domku stup lidu, a jeden pies druheho se divil, 2e zase 2idrim pada s nebe mana, jako za star*ch biblickS7ch "Tihle Zide maji z pekla ktesti," minil jeden soused, "ku vkemu lehkou pkijdou. Nakinec, kdy2 si mazance neupeee, tak jich nemd, a jim ty macesy padaji s oblak."

PovstalSrm hlukem pfivabena, vybehla Rezi take ven — jen tak jak vstala, v jedne spodniece a bez kazajky, a pohledki kolem, razem pochopila situaci. Chvili zristala vAecka vyjevena, pak ale do ne vjel Zivot.

"Modche! Modche!" MI:dela, co mela sily, a be2ela zpatky do sednice.

Ale Modche uZ byl ten tam. Kdy2 slykel venku hluk, vyhledl oknem. Take on razem prohledl situaci a vzal spekne do zajeeich. Ani se s Rezi nerozloueil, ani na snidani nedekal, utekl a nevratil se as veder,

$'.4K11%411.00,

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor fadu Pokrok Houstonu cis. 88., timto projevujeme uptimne citenou soustrast v gem pozastalYm po zemfelem bratru Josef u Stehlikovi, ktery zemiel dne 3. ledna 1947 ve stavi 81 roku ✓ mistni nemocnici.

Vime, portistala rodino, ze Vag zarmutek je velikY, ale budit Varn Utechou, te i my, spolubratti nageho faclu, soucitime s Vami ye Vagem zarmutku. Tobe, bratfe, budit tame lehkou a test budit Tvoji pamatce.

Za resoludni vYbor: Ratena Hanusova, Terezie Olexova, EmilieKalouskova. ) • 4 • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resoludni vYbor kadu Hvezda Texasu eis. 47. v Seaton, Tex., projevujeme timto jmenem tadu nagi uptimne citenou soustrast talem sklidene rodine a rodidam nad ztratou va geho mileho syna a vnuka a nageho spolubratra Detskeho Odboru, Donald Joe Jei, kterY dokoneil svoji pozemskou pout' dne 31. prosince 1946 a 1. ledna 1947 byl uloten k vednemu odpoeinku na Narodnim htbitove v Seaton. Zemfel v Utlem veku 18 mesicti.

Vime, mila rodino, te za,rmutek vas jest yelike nad ztratou va geho rnileho, mladeho a v budoucnosti nadejneho syna, jakot i my eleni ✓ nem ztracime v budoucnosti dospeleho elena. Protot budit vam stalou irtechou, te my eleni upfimne citime s vami ye vagem zarmutku. ZesnulY bratr at' odpodiva v pokoji a test budit jeho pamatce.

Dano v Seaton, Tex., dne 6. ledna 1947.

Theodore Darla, Steve Hru gka, Frank V. .8parihel, resoludni vYbor.

• 4,• RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor iadu Fort Worth 6. 154. ye Fort Worth, Aex., projevujeme uptimnou soustrast pozustale rodine nad amrtim jejich mantela, otce a na geho spolubratra Blaga Wanich, kterY zemfel 5. ledna 1947 ye stavi 53 roky.

ZemfelY bratr byl vtdy vzornYm Menem.

Vime, pozilstala rodino, te to je pro vas velka rana, kdyt tak neodekavane ode gel od vas vas milovany mantel a otec. Ale budit vam techou, ze i my soucitime s va.mi ye vagem tetkern zarmutku.

Ty, zesnuly braffe odpoeivej v pokoji.

Za tad Fort Worth cis. 154.

Carmen 8imek, Anna Milan, Lillie Beean, resulueni vYbor. ) • 4 • ( Temple, Tex. Ctena redakce a etenall Vestniku!

Jit ani nepamatuji, jak je to dlouho, co jsem do Vestniku nepsala. Bylo jinYch starosti a cestovani z mista na misto, ku hledani zachrany tivota pro face nemocneho mantela, ac vge bylo nadarmo. .asu ku psani, ani tuze nalady ✓ te rozpoloteni mysle ten ani nebylo. Jegte jsem zteti mohla dopisovat do Cechoslovaka a to ne vtcly pravidelne, jak bych si byla pfala.

Slibila jsem vg ak panu redaktorovi Mouekovi, ze se letos polep gim a te budu i do Vestniku obeas, dle motnosti psat. Sliby je, myslim, nutno dodrtovat a proto i novYm rokem zaeinam, pfejic vgem etenafirm v tomto novem roce to nejlepg i a hlavne hodne zdravi. Panam redaktoram a vg em v redakci jsem jit to same pfala drive, jen aby se to pfani take v gechna spinila, ktera sobe v novem roce navzajem pfejeme.

Nevime vgak mnohdy, co osud stavi v cestu a kdyby te nadeje v lep gi doby nebylo, nevim jak bychom ty rfrzne strasti pfekonali. Start rok jit mame za sebou a s nim i ty strasti a tetkosti, ktere jsme nektefi protivali, oddly a s nadejemi budeme hledet, to v novem rode sr Ad buslern uchrdrkerd jinYrx), 4trastem a talihn, JAX

take jinak, neb je gte jedna bolest neptebolena a dalgiho talu si ptejem bYti uchraneni.

Abych o vanocich piin g nepodlehala svemu zarmutku, pozvaly si mne deti k sobe. Pfed svatky tu sobotu ptijela pro dcera Anieka Le gikarova se svYm mantelem Vilemem a ditky z Fort Worth. Ten den ten ptijela druha. dcera Matenka Pogivalova z Dallas, se svYm mantelem Edou a jeho mladgim bratrem Marvinem.

Ptijeli mne pozvat na gtedrovederni hostinu, ke ktere se meld vgichni bratti a sestry sjeti. V nedeli jsem jela s Legikarovymi k nim a v uterY na hostinu do Dallas, kterou bohate vystrojily Metenka se tenu gkou nageho syna Josef a, s Katinkou v dornove u Ma'tenky. Vanoeni stromek s pfebohatYmi darky jsme meli u syna a snachy Joe FojtagkovYch. Vgichni jsme dostali krasne darky a hlavne deti dostaly tolik darker, te nevedely radosti co delat a ktere hradky dfive obdivovat. Potom jsme se spoleene pobavili a jeli zpet k Le gikarovirm, kam zas vgichni byli pozvani na botihodovY obed. Tak jsme krasne vespolek utili ty vanodni svatky. Od Legikara si mne zas k nim odvezli doma syn Anton s jeho tenugkou Almou a synaekem Joe Francis, a zas pozvali na novbrooni vedefi ostatni k nim. Ale obyeejne elovek mini a poeasi to that, tak se i nam to nepovedlo. Ac vanoce byly bajedne, podasi pfijemne, za to se vge zmenilo na sklonku stareho roku, v posledni den jeho panovani. Rozloudil se s nami s peknYm mrazikem a snehov-Ym rubagem pokryl krajiny i stfechy mestskych domfr a na venkoye pole i doinky ozdobil svYm snehobilYm havem. Zel,de tam belostna krasa netrvala dlouho.

Na NovY rok zaealo v Dallas do toho pr get a hned na to mrzlo a nasledkem toho nam to pokazilo novorodni veeefi, kterou jsme musili uspigit na odpoledni hodiny, neb pfijeli z Fort Worth Legikafi a zet' Vilem mel obavy ze zpatedni veeerni testy, te by se lehko mohlo pfihodit negtesti, kdyt pr gelo a hned to mrzlo na pfednich oknach, ze nebylo dobte na cestu videt. Aby se snad ne gtesti uvarovalo, tak syn Anton se zetem Vilemem, ze jsou oba bystrYch hlav, upravili si v kate jakYsi zahfivae okna, cot bylo dosti prakticke a dobte to pracovalo.

Pak melo to i tu dobrou vYhodu, ze bylo pekne teploueko od toho i v kate a tak jsme se gt'astne dostali donra k Le gikaram. Mela jsem se vg ude velice dobte, deti mne provately po Fort Worth i Dallas v te dobe pkedvanoeni i pova.noeni, tak ze jsem te krasy utila az dost. Videla jsem krasne zdobene vanoeni stromky uvnitt domova, vystaven y u oken i venku pied domky. Krasne vyzdobene okna vYkladu v obchodech a y e Fort Worth meli dokonce za vykladem koupajiciho Santa Clause, mechanicky se pohybujiciho, vesele se smejiciho a zpivajiciho o vanoenich rolniekach. Ve vane s pane upravenymi bublinami sedel a jeden mu s kartadem s dlouhYm drtadlem df: el zada, co jini s velkou konvi mu lil vodu a Santa Claus si pochvaloval, jen vie, vie horke vody. Jeden opet na podlaze chytal mYdlo, ktere mu pod rukou stale uklouzavalo, tak ze jej nikdy nechytil. A Santa Claus se smal a smal a stale si pochvaloyal jak je vesel. Za jinYmi vYklady, a byl to velkY blok obchodt, zas v katclem okne byly vystaveny znazornene oslavy vanoc ruznych zemi, mezi nimi Ceskoslovensko a ten i Rusko a pod tim vypsano, jak v ktere zemi vanoce oslavuji a jake maji zvyky. Za jinYm oknem zas meli cely mechanicky pohybujici cirkus se zvitaty, akrobaty, krotiteli zvete, ekvilibristi a jine. Abyste milt etenati rozumeli, co jsou ti ekvilibriste, jsou to uneel, kteti provadi krklolomne kousky, kolik tidli do vYaky na sebe postavenYch a na posledni na operadle sedi a tarn provadi ty Utasne vYkony a bravurne se naklani na v gechny strany, talc& se zda, te se katcle chvile stiti.

Take jsem jeden veder na veoeki byla pozvana k dcefi Laurince, vlastne si ptijel pro mne jeji mutieek Johnny Po gival, a po vedefi mne pane vzali ten na projitd'ku mestem a na obderstveni. To jsme videli ten krasne bohate rianobarevnSrmi elektrickYmi lampiekami velky strom venku v zahrade vyzdobeny a mnoho jinych okres. Tak jsem za tyto vanoce mnoho pfijerryr47ch. g hvil u 444 protila a Ism U V .49.%

za ne vdeena, te se v gichni snazili jak mohly u nich mne pobyt zpitemnit. Ze v ge netrva. ne, tak 1 ty moje toulky skonaili, pfes protest moji dcery Anieky, ktera si ptala, abych jegte &le u nich si pobyla. Povinnost mne v gak volala domil a tak jsem se 4. ledna vypravila doma po vlaku Katy, co zatim pan mraz ye Fort Worth krasne kreslil sve kvety a listy na okna Legikarovych ptibytku. Proto mne Anieka s obayou ptipominala, te asi vlaky motna nepojedou a te nekde uviznou. Malem by se jeji pfedpoved' spinila, neb vlak, kterY mel vyjeti v 10:10 hodin rano z Fort Worth, mel velke zpozdeni. "Jela se mnou ten pi. Anna Bartek, ktera, dlela u dcery ye Fort Worth navgtevou, kdyt jim tam do rodiny pfibyl malt klueina..

Na nadrati nas zavezli moji zet'ove Vilem Ledi-* kar a Johnny Poeival a te Vilem musil bYti brzo v praci, poslaly jsme je domir, to ut si sobe samy poradime. Ale chyba lavky, vlak hlasil napted zpozdeni vlaku, te ptijede o jedne hodine a zatim ptijel at o tteti hodine, a my byly nuceny tak dlouho &kat. Ptedvidala jsem vgak, te dost motna, te &Ai se budou informovat, zda vlak jii jel, jinak jiste te by za nami nekdo na nadrati ptijel. e se 'east° nahodou me pfedpovedi pini, i to se stalo. Za nami na nadrati ptijela dcera Laurinka s mantelem Janem, kdyt zvedeli, ze vlak ma tak velke zpozdeni, a setrvali s nami at kdyt nas pane usadili do vlaku. To asi meli o nas starost, abychom tteba nevlezli do jineho vlaku, kterY by nas zaveal Bah vi kam. Pak jsme uvatovali s pi. Bartkovou, jak a kdy pfijedem pozde do Temple a zda na nadrati nas bude nekdo odekavat. Ja jit ale z Fort Worth poslala ptedem. listek milYm ptatelam T. T. 8efeikovYm s oznameni meho pit ezdu, te pit edu do Temple o 1 hod. odpoledni. Zatim vlak zpozden o 5 hodin a my phjely az po 6. hodine vederni. Ani jsem nedoufala, te by tak pozde pro nas piteli. Ale, te doerutka pi. a p. 8efeikovS7ch je takove mile a 0chotne stvotenieko, ptijela nam pi Adelka i se svYm mtlYm mutiekem Edou Urirlakem naproti a dovezli nas obe domt. Chudadkove, stale me shaneli u vlaka, kdy hla geno zpozdeni, aby snad jsem nezmenila svirj umysl a jela na drati Santa Fe drahy, i tam se jeli pfesvedoit.

Jsem jim za obetavou ochotu obema mladYm pfijemnym lididkam velmi vdeena a vzdavam jim srdeenY dik.

V nedeli si pro mne do schrize pfijeli mantele Chas. Martinkovi a dceru gkou Dorotiekou, synem Albertem a jeho rortomilou tenuakou, kterou jsem °pet rada videla uzdravenou po operaci, ktere se podrobila pfed kratYm easem.

Mali jsme bYti tu nedeli ye scherzi fotografovani, ale pro gpatne poeaai odloteno do pfigti schaze.

Venku bylo dosti chladno a proto jsme meli scherzi ne v na gi pekne prostorne sini, ale v zadni mistnosti u kamen Tarn se vgak jen bratti a sestry byly mimo mne na karach.

Muti jsou asi otutilej gi proti zime net terry a tak jit leccos snesou. Ale sestry, slibme si pro tento rok, te bude nas vice nav gtevovat nage pane schaze a budeme i my brati tivej gi deast na na gich fadovYch jednanich. Bratr tajemnik nam jemne vytkl, ze malo sester se roene adeastriuje scherzi. Co byste tornu sestry tikaly, abychom ty nage bratry ye scherzi jednou tak pfetrumfly a byl nas vet gi poeet net jich. i ty schaze nav gtevou ten by vice otivily.

Mam toho site na srdci je gte vice, ale protote se mit dopis jiz velice prodlutuje a pan redaktor i p. sazee si jiste pobrueuji — ty na zaeatku roku se nam s tvYm dlouhYm dopisem nejak moc rortahuje g a je tfeba i druhYm nechat misto pro jejich dopisy, kondim a druhe si necham at napfigte.

Nechci vgak jegte opomenout podekovat za deti nagi SPJST za rychle vyplaceni innrtni pojistky po jejich otci a vtele na gi pojigt'ujici jednotu odporueuji v gem, kteti maji aye ditky, neb ptatele, kteti poji gteni rii neneaou.

S pozchavem n.. irkth-vyv' etenati a redakci, Fo)tatimr4,

Houston, Tex. Co pry je se mnou? 1.12 je na ease, abyste se koneene minila o nejake einnosti, jak sokolske, divadelni nebo vubec narodni. To jsem slygela posledni Cas nekolikrat. Ano, moje vina, uznayam to. Ale proto2e jsem zcela malou obyeejnou obeankou, ktera, si napred 2ada, aby si mohla napred vydelati 2ivobyti, a pak u2 je 5 kritku na zadech, kaZdY den mimo soboty a nedele pracuji od pul desate rano do pill treti odpoledne, to je jedna prace, a pak od peti do deviti weer je druha prace. Chci na slet do Ceskoslovenska, tak si musim vydelati na cestu.

Bud'to to udela,m a pojedu, anebo me to dodela a budu seat doma. Mimo toho dvakrat za tYden, kdy jdu z prace, zajdu na okam2ik do sokolskeho cvieeni. kikarn si, 2e trochu omladnu mezi tim yeenYm mladim v Sokole. Viclyt' ti co pravidelne cviel virbec nestainou, rozhodne ne — jsou svi2ni do posledka. Pak trikrat za male do schtizi. Tak kde mam vzit eas na psani? A kdy hraju divadlo, tak se ueim ye spani. A to jsem jette nenapsala, kolikrat jdu na dostavenieko za chlapcem. Proto mne to odpust'te a ja se letos poleptim a budu psat zas.

Prep yam vtem tt'astneho noveho roku, abyste byli vtichni zdravi, veseli a to ostatni prijde.

Tak vezmu tu zpateeni einnost od zaeatku a sice od listopadu. To bylo divadlo "Pytel nettesti". Divadlo Ni2kovskeho veselohry bylo dobre a vzdor tomu mizernemu podasi, kdy od rina do vedera prtelo, melt) Uspech, a je videt 2e obecenstvo jde rad() na tyto Ceske divadla. LTvedli ho na scenu ochotnici C. Z. B. Jednoty, kteri pri predvanoeni zamestnanosti jette staeili a s chuti nastudovali tUto peknou komedii.

Dik raiseru br. J. Starealovi, br. a s. NezvalovYm za maskovani. Pani A. Stardalove, ktera, jak je nemocna, piece rada nas pri zkoutkach v jejim domove videla. V titulni roli hral nag dobry a vtem dobre znamy Eduard Mieulka s Carii Vodehnalovou, pak mladY John Stareala, ktery pees svoje mladi velice pane se vpravuje do hry se sestrou E. 8 tefkovou a sestrou MiCulkovou. Ostatni byli zkuteni ochotnici, kteri se sna2ili to zahrat co nejlepe. Chci vlastne podekovat vtem za dobrou snahu a lasku k Ceskemu ochotnickemu divadlu.

Jig po mnoho rokti sokolske Clenstvo v Houstonu se sna2i domoci se sveio stanku, kterY by byl vteobecne uznavan za narodni budovu Cechoslovanii zde v Houstonu. Snad jste ji2 o torn informovani, 2e koneene byl zakoupen pozemek pro sokolskY stanek. Ano, verte tomu, je to pravda, je to to nejlepti, to melo byt u2 pied nejakYmi 20 lety udelano. Byli by na svem miste, a nyni by jsme men dost natich deti, ktere by byly se sokolstvim srostli. Doufejme, 2e co nebylo bude aspori ted'. Zolai na vas pratele, abyste pritli a posilali sve deli do telocvieny, ktera je nyni v sini radu Stefanik. CviCi se dvakrat v tSrdnu, v AterY a v patek. V pa.tek cviei od 7:30 hod. deti a pak dorost. Musime koneene zlomit nad sebou hul, aspori ja to u2 udelala, a nechat minulost, z ktere nemt2eme Zit, nYbrZ z pritomnosti a pripravovat se na budoucnost. Pozemek pro sokolovnu je 10 velkYch loth mezi peknYmi stromy. Je to na Airline a North Main. Ovtem 2e hned se stavet nebude, ale nekdy piece.

Nyni z nati einnosti. 0 °slave 28. kijna mel nas lid prilaitost a sokoli sami shlednout, 2e sokolsky jednota v Houstonu nezahynula a taky nechce zahynout, a predvedla na scenu to, co je odekavano na 28. kijna. Dik obecenstvu, 2e to ocenilo. Nate prani bylo spineno a jsme tt'astni, 2e maji sokoli tak velkY podet nateho lidu za sebou. To se neda, slovy vyjadrit, tu radost sokolti, kdy tu navttevu videli, jen se ze srdce ozYval distY, uprimny zachvev a na rty dralo se radostne sltivko — tedy piece? — piece ma Texas rad Sokoly!

Soueasne vYsledek toho dne podmiriuje Uspechy budouci. Sokoli jsou pine vedomi, ovgem musite jim pomoct, 2e udr21 ten narodni 2ivot jette dlouho v Texasu, a my starti ptijdeme stranou a budem vzpominat na ty na ge dinnosti a jak z rids jeden za druhYm z tech starMich ubYva a pri tea), nArochtich pra.agh tolik

tast

61enstva Tel Jed. Sokol Houston

tanglikt:

Od 1 '.h Stefka, Silvia Mae Kelarek, Carrie Vodehnalova, nieelnice, Mat'ene Kubinova, Charlie Petrielka, Edward Mi6ulka, Frank Va yfik, John ka I.( '; gindek, naceinik, Josef Kos, Zupni nieelnik.nik.

DruhY podnik Sokola bylo bingo. Zase se vydarn. Vedeni neranavnYmi sokolskYmi pracovniky. Dik 'dem darcirm za darky. Dostali jsme mnoho krasnych darkfr na podporu naSeho stanku. Dik uptimnY v2em darcirm. Jmena neuvadim, neb nahodou se stane, 2e nahromadenim prace pisatelky se neco opomene a pak je horka krev, ale vette 2e kaklY ten darek, kterY byl darovan pro Sokola, dodan spravne k sizemu freelu. Dostali jsme v posledni chvili tolik krasnYch veci ji g pti hrani binga, 2e to nemohlo bYt do podrobnosti kvitovano. Jak pravim, jegte jednou dik i tern, kteti pracovali ku zdaru podniku. VYsledek byl skvelY. Ka2dy takovy podnik piinese osve2eni, radost a posilu k da121 praci.

VYroeni volby sokolske dopadly dobte. Sarosta J. Kos, mistostrosta J. Kelarek, tajemnice M. Valova, pokladnice H. Teperova., freetni Elizabeth 8 tefkova, naCelnice C. Vodehnalova, podnadelnice Kelnarova, ndeelnik J. 8 indel, podnadelnik F. Vavtik. Ptali by jsme si, aby prostorna sin tadu 8tetanik se pinila cvieicimi.

Je radost videti vS'ude dobrou vuli u v2ech a doufejme, 2e budeme dobte pokraeovat i dale.

Jen mit trpelivost. Oas v2e zmeni a zlepti.

TYden po tYdnu prcha a dtiv nee se nadejeme budeme mit za sebou masopirst i kdy se nam ida, 2e jsme jeSte ani nezaeali. Kde pak jsou ty Aibtinky, ty krasne ma gkarni baly. Tak abyste yeah, sokoli maji piece neco pro vas, oni zase se snali ptivesti zpet ten veselY 2ivot a sice prvni nedeli v Unoru bude ma2karni zabava. Sin bude krasne vyzdobena a pH tlumenem svetle lampiont pti pochodu masek za min. pane Ktenkovy hudby ze Silsby, Tex. bude veselo a2 a2. Tedy nezapomente. Masky shanejte uZ ted' na tu ina'Skarni.

Popsala jsem yam Cinnost sokolskou a nyni zase tadovou. iJrednici nove zvole.ni byli oznameni dtive, tak marne Utedni sily a novela° managera budovy a baru, br. F. Vavtika, tak to vite to bude dosti veselo a 2e s ptedsedou tadu br. Augustem Schankem mistnost i tad dobte povedou. Proto jim volam zdar v teto praci.

Obdr2ela jsem jednu smutnou zpravu z Cech zrovna na vanoce. Posiedni bratr metro Bedticha zemtel. Pet bratrii a vkchni mrtvi. Je2te jsou dye sestry. Skoda jich. Ten co zem •el nyni, u rtej byla Raenka Lebrova na posi,ednim sokolsk6m Irrk, ()1101,1*,.'in„ Pr q19,913 .

Lebrova nepojede do Cech. Neopusti maminku, a to je to, co nejlep gi udelala. Buda jednou, Ril2enko, za to v 2ivote odmenena, a my, RU2enko, se budem tegit v tve spolednosti stale.

Vit kde jsi, jak se mat, ale nevit jak bys ses tam mela. Dobre jsi si rozmyslela.

Tobe Kamilko preje v tomto rote to, co si tve srdeeko mute prat. Zatim zdar!

Karla Ctvrtnikova. ) • 4, • ( Z Krouiku teskStch ten v Dallas.

S pranim vgeho dobra redakci a vtem mojim pratelum prichazim mezi vas. Ut dva ce eekate a doufam, 2e me to prominete vy kteti mne znate. Zde jsou zpravy za male prosinec. — Primluvu za na ge veterany v nemocnici podpotily jsme z pokladny 10 dolary; tuberkulosou posti2ene 2 dolary. No a 'Milani program mela, jak vite na starosti ses. Valeikova, kterY vskutku se v gem libil, a deveatum i tern maim path vrelY dik, a ses. Valdikove, mela z toho velkou radost jak ti mladi ji vygli s praci vstric. Pry na,m zas brzo neco pekneho ptipravi. budeme se tait.

Schtze lednova zahajena povstanim co test zemibele mamince ses. KoriakovskY. A ty ses. bud' jista, 2e vtichni s tebou Tvtij zarmutek neseme.

Dale jsme obdrtely z Jedliekova ustavu od Vrazove podekovani za dar /lanai zaslanSr% K dobru Krou2ku prispely s. S• eveak $1, s. Steiner $1 a s. Ehrenberger $1. Jmenem krou2ku diky vam. Pak daly jsme $3 na misto kvetin pro s.

Koriakovskou maminku, obstara s. Valeikova.

VyzYvam sestry, aby v co nejfettim poetu brat bingo, neb se tpatne hraje, z India se ani nevydeld.

Ve vtech novinach vyzYvaji o pomoc, aby jsme neco udelali. To by bylo na Den Matek.

Nate zabava by byla ye prospech morayskYch sirotkil a my chceme u2 ted' se o torn zmiriovat, aby to skvele vyneslo. Jak bude dale, program postupne yam oznamim.

Tel jsme vzpominaly s. Rendlovou, ktera, nas potaila vanoenim listkem. S. Mikulikovou, s.

Mrlikovou, gpanelovou, tkoda 2e jsou tak daleko. Srdeeny pozdrav p. 8efeikovi v Caldwell, Tex., s kterYm jsem se setkala na vYstave a stale Cekam jeji mladou a milou nevestu v nagi Sokolovne. Prijcleto? fie trdeenYm pozdravem tifla -41 1.74 1404447' AIM MAC1144cIVA,

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

VESTM

All contributions, correspondence of Lodgi reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

THE DEVELOPMENT OF FRATERNALISM IN AMERICA The organization of the first fraternal benefit society in the United States followed by some 25 years the first commercial companies that remain in existence today. Some few of the British Friendly Societies had been introduced in the United States, but there had been no apparent efforts to organize an -American fraternal Society up to 1868. It is said that the founders of the first society were ignorant of the plans and methods of operation of the British Friendly Societies then in successfull operation. Had the early American Fraternals observed and profited by the experience of the British Societies, they could have spared themselves some of the problems which later confronted them. The British societies had reached a solvent and thriving condition only over a torturous road of bad experience. The American Societies were destined to follow somewhat the same road of experiences. It is to be noted, that the CSPS. now part of C. S. was organized in 1854 which has its own history which we will take up later.

After the Civil War, there was a very rapid expansion in the volume of commercial life insurance and the situation resulted in a confused state of mind in the public. They did not understand the reserve. They did see that only a part of the money going to the companies was being used to pay death claims.

The feeling of questioning distrust increased.

The forms of policies of the commercial companies WERE EXPENSIVE, and the poor man found it difficult to obtain life insurance at rates which he could afford to pay. This was the situation existing when the first fraterternal benefit society was formed, and is one factor that influenced the ready and widespread idea of fraternal system of today.

The American fraternal benefit system really began on October 27, 1868. On that evening, John Jordan Upchurch, a railroad master mechanic, organized the first lodge of a society which he called "The Ancient Order of United Workmen." His idea in its organization was to provide the workingmen with greater privileges and opportunities than they found in the usual trade unions than existing.

Upchurch was a Mason; and that fact influenced him to prepare a ritual for use in his first lodge. This ritual conferred a series of degrees, and utilized dramatic ceremonies to teach the lessons of brotherhood and upright living. Included in the program, was a plan to provide these workingmen members with protection for their dependents. They felt that this has been denied the workingmen, because insurance in the commercial companies was costing more than the poorer classes could afford. The protection plan, however, was not actually adopted and put into effect untill about a year after the original lodge was organized.

Of course there was no scientific rate making at that time and the method accumulating funds was yet unsound. The plan called for the payment of one dollar by each member into the insurance fund. Then when a member died, the members depedents were paid up to a limit of $2000.00 out of this fund, and another dollar was collected from each member to prepare for the next death. The plan was popular, and the lodge was prosperous, and grew more and more influential.

The story of its success spread and similar lodges were organized in cities of Pennsylvania, and than in other states. The A. Q. U. W. expanded rapidly and many other societies were formed in limitation of its plan, and

By J. M. Kotek they too prospered. The idea of fraternal protection was novel and attractive to the public. It was appealing because it was born of a need for insurance protection among the working classes at rates which they could afford.

Some societies to make the plan more practical, changed that method of levying an assessment for each death to a plan of "flat assessments" at regular interval, but uniform for all ages of members. Than followed the "graded assessments" plan, which graded the assesments according to age of entry.

The fact remaind that all of these assement plans presented problems of adequate rates to provide funds to meet all obligations as the societies grew older, and on the basis of fair to both old and young members. But each marked a step of progress toward strong and solvent financial position, During this process, many of these newly formed societies prospered for a while, but fell by the wayside, some by failure, other my mergers. Their careers, however were not in vain. Many thousands of dollars were paid to widows and orphans who would not have received anything otherwise, because- the fraternal protection was all they could afford.

The course of the fraternals in these years had been one of drifting and experimentation.

The progress that was made was largely the result of independent action by one society or another. Competition was bitter with commercial companies, who were doing everything they could to stifle the spreading sentiment for fraternal insurance. So the initiative was taken by the Supreme lodge of the A.O.U.W. and in November 1886 a meeting was called to Washington, D. C. to Organize The National Fraternal Congress. From this time on, the progress was noted. First thing that received attention was the matter of legislation. Due largely to the activities of the commercial 'companies, laws unfriendly to the societies were being passed in certain states, and some of the commissioners were imposing unfair restrictions. The Fraternal Congress was successful to remedy the situation.

In order to protect the legitimate fratermal Societies The National Fraternal Congress succeeded in putting through the NFC. Uniform bill, still later the Mobile Bill and last The New York Conference Bill, which established the standards of valuation, and compelled societies on an inadequate basis to improve their condition of solvency by specified methods and provided requirements for publicity as to financial condition.

In 1916 The Fraternal Congress accomplished the passage of the Whole Family Bill, which made possible to write juvenile insurance and out of this developed the juvenile departments. In recent years the National Fraternal Congress of America has fought successfully the disposition of some states to impose upon fraternals a premium tax similar to that in effect for the comm:Tcial companies.

The long process of rate readjustment naturally resulted in certain membership losses.

The recent great depression had its effect on writing new business and maintaining insurance in force. Inspite of these adverse influences, Fraternalism has held its own. and looks forward with confidence to an era of sound and healthy growth.

Insurance law specifically defines a fraternal beneficiary society as any corporation, society, order, or voluntary association,without

captial stock, organized and carried solely for the mutual benefit of its members and their beneficiaries; but not for profit and having a lodge system with ritualistic form of work and representative form of government, and which shall make provision for the payment of benefits in accordance with section (231 thereof) NY. code Article VII, Section 230) The rates for fraternal insurance are not calculated to include any sort of return to members, because of favorable experience, in the nature of dividends or refunds paid to policyholders in mutual companies. However, many societies have the practice of making returns to members when the condition of the society's funds (in the judgement of the governing body safely permits it.

The local lodge is really the wage earners club, the lodge became the school of Americanism for the foreign born. The lodge became the forum for improvement of working conditions in industrial life, and a forum for civic improvement. The fraternal lodge became the training school for future leaders in many lines of endeavor. The fellowship of the fraternal lodge has brought courage to countless numbers of otherwise lonesome individuals. It has uncovered much talent that otherwise would have remained hidden. It has taught self-confidence in speaking in public.

The report on activities of fraternal lodges besides welfare, social and civic activities lists 449 different types of activities. The elements of an insurance rate are based almost exclusively on American Experience Table of Mortality at this time. ) • 4 • ( Schulenburg, Texas Dear Vestnik Readers, With the begining of the year I though I would get little industrious and write you readers a few lines.

We had a siege of this cold weather, and as it looks from the broadcasts, it was bad in all parts of the state and states to be exact However, the sun has come up and the days are not so cold anymore. I did wish for a good snow but it didn't come up to that. It would have been lot more fun.

We went back to school on January the second It wasn't many of us in schoo,1 but we sure did have some fun. Especially when we were trowing ice at each other. But before school was out all the ice melted away and water was everywhere. It would have been very nice if there was enough ice to go skating.

On Christmas it was nice and warm.

I hope you boys and girls will wake up this year and write more letters. I am always ready to read them, but not so ready to write them, sorry to say. but that's the way it is with everyone of us, it seems.

If the editor publishes this letter I will write again, and until than I have to say bye bye.

A Vestnik reader and writer Evelyn Cada Route 4, Box 104 Schulenburg, Texas. ) • 4, • ( When the newlyweds boarded the train, the embarrassed groom tipped the porter generously, to, not disclose that they were just married.

Next morning, on the way to breakfast in the diner, they were greeted with many grins, stares, and craning necks. Furiously the groom upbraided the porter.

"Nassuh, Boss," George replied, "Ah didn't tell 'em. When dey asked me if . you was just married, ah says, "No, suh, dey is just chums."'

V 014:Cratt, U SG 5.7. LCULlit

Almost the first words Comrade Lopatov of the Stalingrad Soviet said to me after he met us at the airport and as he drove us into the city were, "Some of our visitors have proposed that we leave the ruins of Stalingrad as they are and build the city in a new place. But the people of Stalingrad do not consider that Stalingrad died. It lives! We could not offend our beloved city by making a museum of it."

No, Stalingrad did not die. And there is no need to leave it in ruins to keep forever alive the memory of the exalted heroism of its people for which the very name Stalingrad has become a synonym.

It was dark when we reached the city, but darkness could not hide the city, but darkness could not hide the devastation, devastation so complete it is difficult for the mind to grasp what the eye is seeing. Soon we were settled in the modest but comfortable Intourist Hotel, built recently to replace the fine structure they had before. Outside the window the moon shone through gaping widows and crumbled walls of what was once an apartment house with many happy families beneath its roof. It was like the ruins of the Colosseum against the sky—the kind of ruins only the passage of many centuries has the right to make — but these ruins were made in a few weeks by men turned monsters.

Stalingrad

By Jessica Smith we stand — there is no land beyond. the Volga." — where they stood and fought and saved the world.

Then we drove out to the Stalingrad Tractor Plant, past endless shambles that had once been fine workers' homes and where many new ones had already risen again — some solid well built structures, some like relics of America's Hoovervilles. The workers of the Tractor Plant took the first unexpected blows of the Germans and held them until the Red Army came. They made tanks and rode them right out to fight the Hitlerites up to the very moment the plant itself became a battle ground.

Immediately after the liberation of Stalingrad they began rebuilding the ruins left by the Germans. They started repairing tanks and sending them back to the front with the inscription, "Stalingrad's Answer." They also made bombs, shells and other war materials.

Although signs of destruction are still visible all around, the plant has been restored to a large extent and is now working at peacetime production. I saw the 3,000th tractor already produced since they started production We sat there in that warm and cozy room again in 1944. The tractor was painted a holiand ate delicious steak. Comrade Lopatov apoday red for it was a proud exhibit in the Nologized for the modest quarters — apologies vember 7th parade. to an American ally — in Stalingrad! And then Thirty tractors daily were already being he raised his glass of red Caucasian wine to produced when I was there, a number soon to the memory of president Roosevelt, "To that reach a hundred, half of the plant's pre-war great and good man known and loved by the output. At the same time they are preparing whole Soviet people because he understood so production of a new type of tractor of their well the meaning of fascism and fought so well own design, with a diesel motor which will against it." mean a 30 percent economy in fuel. I saw, too, the spoons, metal beds, washboards, irons, In the morning I awoke to the sound of a pots, pans and many other types of consumers high clear voice practicing scales somewhere goods that the tractor plant, like all other amid the ruins. But a higher and more permachine-building plants throughout the Sosistent sound drowned out the voice the sound viet Union, is already beginning to turn out of hammering. That is the real music of Stain large quantities, utilizing all leftovers for lingrad today — the sound of building, buildthe purpose. ing, building on all sides as the creative will At the machines I saw many of those heroic of a free people resumes its triumphant march young Komsomols who came from all over the toward a new and more abundant life.

Soviet Union to help rebuild Stalingrad, as In the daylight I saw the full picture of unthousands had come to help build it in the believable ruins. I walked in the great central first place when the tractor factory started square up which the Red Army swept to capproduction nine months before the American ture von Paulus. I saw the blasted trees of 'engineers said it cou p be done. what had once been lovely gardens. I stood The Stalingrad tractor plant received the by a comrade's grave filled with fresh wreaths Order of Lenin for excellent mass production and flowers and watched children from a methods achieved before the war. In 1942, for nearby kindergarten playing in the bowl of a its tank production it received the Order of broken fountain. the Red Banner and, in 1944, it was the first factory in the country to receive the Order of Comrade Lopatov was our guide. Unlike the Patriotic War for its heroic defense in the most guides he spoke in the past tense. war and for the swiftness of restoration. Even "This was a fine apartment house. Over the factory paper received decoration. there was our huge movie theater,. and over I talked with the director, Nikita Timofethere our once beautiful Palace of Pioneers. yevich Proskurov, who had started in the facOn your left was the trade union headquartory as a simple bricklayer and who studied ters. This was our special pride — our drama while he produced and worked, a foreman, an theater. This was a hotel. This was a hospiengineer, a department head. He became dital — this a school — this a pedagogical inrector after the liberation of Stalingrad, when stitute. the former director had gone to the Urals with a. large number of the plant's workers I saw the building where sergeant Pavlov to set up a new plant. and his men held out to the end under the The assistant director, Yuri Borisovich Groslogan: "In this house no Germans have the zny, is also a graduate of the plant. All the right to live." This was the first house rebuilt department heads I met had started as simple by the Cherkassovite brigades, those valiant workers and completed their education at the women who under the leadership of the kinfactory. These men had fought side by side dergarten teacher, C'herkassova, this past year with the workers and the Red Army in the alone have spent 1,000,000 hours in rebuilding days of crisis and they showed me the graves their city after their country has followed. of many who had died when the tractor facEverywhere I saw signs of their labor. tory was the first line of Stalingrad's defense.

A thousand tractor workers wear the Defense I walked on that piece of holy ground of Stalingrad medal. stretching from Mamayev, Kurgan down to "This was a garden factory," they told me General Chuikov's underground headquarters as we walked through the battered grounds. on the shore of the Volga — those last few "Flowers and shrubs were everywhere. Workhundred yards on which the Germans never ers even had hanging plants over their matrod, through they had marched fifteen hunchines. You cannot imagine how beautiful it dred bloody miles to reach the spot — the was here. Never mind, it will be like that again holy ground where Chuikov's men said "Here

before long." Then they pointed out the 'battle stations and the remnants of barricades and blind ages. "Here we fought a pitched battle. Here a huge bomb fell. Here a young girl worker held her post for two days with a machine gun until the Germans ran over with a tank."

Nikolai Vassilievich Skakunov, chairman of the factory trade union committee, was present when I talked with the director. He told me that management and union worked closely together to improve both production and conditions of the workers, that, of course, they had disputes and sharp ones but that they could always find a common language and a common solution.

More than half the workers in the plant are women, and I asked whether there was now any problem regarding the release of women who did heavy men's work during the war since everywhere there is still a great shortage of women, but in most cases the women, themselves, refused to stop. Chivgintsova, for example, was a Stakhanovite forge worker and nothing could induce her to give up this work.

On all problems both the director and trade union head have to report to meetings of workers. "Workers jump on us both," they told me. "They speak out very freely when they have complaints. This is our strength."

I saw an example of this when I attended a big meeting where skilled workers and working foremen discused and adopted a resolution pledging greater output. In the course of the meeting I heard some workers roundly criticize management for what they considered laxity of the bookkeeper in giving them full credit for increased output. The director gave examples of various skilled workers' high earnings and said it was not a question of bookkeeping but how much work was actually accomplished. The detailed settlement of such disputes is of course a matter for negotiation between management and the union.

I also visited the great Krasny Oktiabr (Red October) Metallurgical Works, which had joined the tractor plant in holding the front line and which also was utterly destroyed and is being rebuilt with materials produced on the spot. During the war they made armor plate and now are turning out peacetime production.

This tremendous highly mechanized plant produces only high quality steel for automobiles, autobuses, tractors and for construction. Here thousands upon thousands of tons of scrap from German machines, and ruins made by the German machines, are being fed into great blast furnaces to produces new materials for building. Before the war it produced 1,000,000 tons of steel annually.

The day after Stalingrad's liberation a brigade of fourteen people came to the director to draw up plans, for restoration. Five months later, producing amid the ruins with a great shortage of workers, they started pouring steel and by the time of my visit, this mid-November, they had reached 40 per cent of pre-war production. By 1947, the plant will be fully restored.

It will take more than one Five-Year-Plan to rebuild all the ruins and complete the magnificient plans worked out to make Stalingrad an even more modern and beautiful city than it was before, with wide straight avenues, handsome buildings and apartments, many squares, and the whole Volga shore transformed into a park area.

But a phenomenal amount of rebuilding and new building has already been accomplished.

First, of course it was necessary to set about the restoration of industry which it is estimated has already been accomplished 30 to 40 per cent. Building materials were the first essential, for on them everything else depend ed. So not. only the steel plant but brick factories and sawmills started production while restoration was still going on, and great quantatities of lumber were shipped down the Volga from Gorky and other northern wooded areas.

Ve stfedu, dne 15. ledna 1947.

sal,421114131,

SOKOL'S CONTRIBUTION TO THE UNITED STATES The Czechoslovak people, among other American nationalistic groups, contributed in no small measure to American National development and possibly one of the most valuable of contributions was the introduction of the Physical train&ng system developed by the Sokol Organization. The systematic physical culture which is engendered in Sokol training dates back to beyond the 14th and 15th centuries.

Whenever Sokol ideology has taken root it has developed into an endeavor for physical and moral elevation of mankind. Today more than ever before the value of the Sokol ideologies are a necessity to mankind.

We train in a democratic manner. No one is excluded from our ranks. Everyone is welcome, irrespective of religion, social or political affiliations, since we consider ourselves equal in our service to country and mankind.

Dr. Thomas Parran, Surgeon General of the United States Public Health Service, warns us that one out of ten Americans will sooner or later need the help of a psychiatrist, and one out of twenty will spend some period of his life in a mental institution. These are the hard facts of American mental health today.

How can we combat these prospects?

All human efforts tend toward the elimination of pain and the postponement of death —or expressed simply—the desire to be healthy. The entire study and fact of medicine is the result of the human to be healthy and to return to those who are ill their lost health.

Physical training tends to prevent the inception of sickness by strengthening the human organism, both mental and physical.

J. Edgar Hoover, the Head of the Federal Bureau of Investigation, is genuinely concerned with the upward trend of juvenile delinquency in the United States. He points out that those who get into trouble are either physically or mentally undeveloped.

With physical training we build healthy e.nd strong bodies—an estate- which no treasure of the world could possibly outweigh. Moral development is a direct result of physical training, by training to live temperately and thus retain our clarity of thought and strength of character.

Sokol training develops by its continuity — perseverance. It gives moral training through discipline, the lack of which brings demoralization and immorality. The discipline and selfdiscipline, while training under the Sokol program brings about, are the very foundation of humanity. Plato says "A body without training, like a mind without education, has no value." You need a healthy body a healthy mind.

Good citizenship is fostered through the systematic mental and moral training of youth.

Therefore, let us all join the gym classes in the process of development throughout the country so that our coming Slet in June 1947 will be a true public manifestation of the contribution made by our organization to the United States.

Slet Publicity Committee. )• 4 • ( No Nudist, He A hillbilly edged up to the ticket window.

"Mister," he said, "I aim to go to New York to fiddle in Eb Stewart's Kentucky Band. Can you fix me up for to go there?"

"Certainly," replied the agent, "the fast flyer goes through here in about five minutes and I can flag her for you — but what about your trunk?"

"Trunk?" asked the puzzled mountaineer.

"What's a trunk for?"

"To put your clothes in," replied the agent.

"What!" cried the scandalized hillbilly, "and me go nekked!" )• 4 • ( Vzal ji za ruku a dlouze se ji podival do oei: “Ilekrate, slam, neco o sobs: sve starosti " telefonni eislo sve zny

CZECH ONDR,ItEK QUARTET The Czech Ondfieek Quartet—Richard Zika Vineenc (violin), Jaroslav PekeLskY Zahracinik (viola), l3edfich jaroe (cello) — is undertaking a tour of concerts din Britain with great success. Their Slavonic concert on Monday, October 14th, when they played Dvorak, Borodin and Janieek, was given a very warm reception by the Press. On Sunday, October 20th, they gave a concert in Wigmore Hail, on October 23rd they played at the Czechoslovak Institute in London, Suk, Smetana and Dvoilk in celebration of Czechoslovak Independence Day—the evening was arranged in co-operation with the British-Czechoslovak Friendship League—and on October 24th they gave the B. B. C's Thursday concert with Dvorak's string Quartette, Op. 51 and Leog Janadek's Quartette No. 1. On October 27th they played in Amsterdam and the next day in the Hague where they performed before the Queen of the Netherlands.

Disraeli was once asked by a young peer what he should study to be able to sway the House of Lords.

"Have you a graveyard near your home?" inquired Disraeli.

"Yes," stammered the young man much perplexed.

"Then," retorted the great man of England, "I should recommend you to visit it early of a morning and practice upon the thombstones." ) • 4 • ( FAVORABLE FOOD SITUATION M. Vaclav Majer, Minister of Food, made a lengthy report on Czechoslovakia's food position to the Parliamentary Supply Committee the other day. He said that Czechoslovakia's supply position was improving slowly but systematically, both regarding rationed food and food available on the open market. Quality was also improving Some people were thereby encouraged in the erroneous belief that food rationing, at least in some important fields, could be completely ended. Such ideas were wrong and dangerous. "Fully aware of my responsibility, I say that we must continue to proceed cautiously and sensibly to ensure regular and fair supplies for all, especially where fats and meat are concerned. We have been importing and are still importing large quantities through UNRRA. Without its help we should not have been able to cope with the supply situation. A premature decontrolling of certain foods might do serious harm to the broad masses and would encourage speculation."

Going into details, M. Majer said that with regard to the supply of breadstuffs the situation during the last 12 mnoths was satisfactory. This year's harvest gives hopes for improved bread grain supplies. Spring potatoe crops were excellent and there was a surplus which could not be absorbed by the home market. The yield from an area of 30,000 hectares was 40,000 wagonloads. Last year's sugar beet harvest was also satisfactory; the sugar ration was safe and it was possible to substitute sugar for other foodstuffs temporarily in short supply. Fruit and vegetable crops were very good indeed and there has even been some surplus. ) •4 • ( ANNOUNCEMENT! THE ENGLISH PLAY. If you missed "Hullabaloo," when it was presented at Lodge Pokrok in November, you will be delighted to know that this performance will be repeated on January 19, at Studewood, Lodge Pokrok, at 4 P. M. This is a comedy in three acts which you will enjoy for, not only its "corny tone," but its touching and sympatetic color. You may expect to be well entertained in the roles taken

by Hilda Krpec and Bill Rezek in their heartrending scenes supported by Della Kadledek, Steve Kelly and Jerry Ermis. The spicey funloving parts will be taken by Harriette Earl and Rudy Sefcik.

By popular demand, we are proud to present this play so full of romantic tension and a wealth of slapdash humor.

You also want to remember that the price Of

State Control vs. Self Control

By JOHN FOSTER DULLES ( From an address at College of) the City of New York) A society which is not religious and which, in a moral sense, is not educated, cannot have much freedom. It is dangerous to give freedom to people who do not feel under a moral compulsion to exercise self-restraint and selfsacrifice. It is dangerous to give freedom to people who are not sufficiently educated so that they can see and understand the effect on others of what they do. An irreligious and uneducated people inevitably falls under despotism.

The reason why our society of freedom has lost its prestige in the world is primarily because our people, over recent years, have lost much of the self-control and self-restraint which were characteristic of the last century.

We laugh about the puritanism and the austerity of the past. But that was the way our forefathers trained their moral muscles for the struggle for freedom. Today those muscles are flabby.

We have a great deal of so-called education, but that education has too often become a mere memorizing of facts which, it is hoped, will be of practical utility. Our system of education has largely broken contact with the great faiths and beliefs of the past with the great teachers of the moral law.

Our people have more and more come to assume that a little group of office holders will decide on what is right and spell it out in statute law and that, as long as they do not violate such man-made laws, they are free to do whatever they please. Under those conditions, freedom becomes license and it rapidly evaporates.

In this country we are still officially committed to a world of freedom, and we still talk a great deal about freedom, but we have actually come to use our own freedoms in ways which, to others, seem to show that freedom leads a disorder which the world, in its weakened condition, cannot stand.

Freedom cannot be saved except by actually displaying the self-restraint, self-control and self-sacrifice which are needed to make freedom socially tolerable. We must demonstrate in the present what our forbears demonstrated in the past—that individual human freedoms can gloriously serve mankind. )• 4 • ( Corpus Christi, Texas Dear Readers, Now that Christmas is over, I am tired of everything, so for a change I will try to write few lines to this paper. I enjoyed the Christmas very much. The parties and programs and especially the Christmas tree and the many good things underneath it and on it, the singing of the Christmas carols. The old Nick was very good to me and brought to me everything I have asked him for.

After Christmas for few days we had Indian Summer, as our weatherman called it.

I wanted to be outdoors doing something, so I asked my daddy to go with me to the fields and there we hoed in the cabbage patch. Of course our dogs and a cat went along with us I enjoyed it very much to be out in the open and it was my first time to be in the fields so I did a lot of looking around.

1947 will be my dady's 20th year of farming on the same farm.

Wishing to all of you a Happy New Year!

Ella Barbara Regmund. ) • 4, • ( Robert Fulton was a portrait painter before he discovered the steamboat. )• 4 • ( Big Ben is the name of the famous chimes in the House of Parliament in London. admission to the play is also good for the Naomi Kostom. dance which follows.

;ktzsg 11:

Ve stfedu, dne 15. ledna 1947.

KNIGNI KLUBY V AMERICE. Jan Miinzer (New 'York).

Knizni kiuby tegi se v Americe vzrristajici oblibe. Letos oslavuje etvrt stoleti sve existence nejvet§i z techto klubil, Literary Guild, jen2 je z techto obchodne organisovanYch podnikti v Americe nejvetSi. NejznamejAi je krome neho Book-of-the-Month Club, jen2 udava ton mezi literarnimi snoby. VS'echny tyto- kiuby dodavaji svym elentim knihy ptimo do bytu, coZ je vzhledem k rozlehlosti SpojenYch state jejich hlavni vYhoda. Kluby zasilaji elentim pravidelne prospekty, podle kterYch si abonenti knihy biraji. Nikdo neni povinen odebrat ureitou knihu, ale musi odkoupit ureite minimum knih do roka.

Ve studii, jig v techto dnech sestavila Hana Golmanova, se uclava, 2e v kniZnich klubech je nyni organisovano pul etvrta milionu elenatt, kteti roene odeberou sedmdesat pet milionti knih, take na kaIde d ye osoby v Americe pHpada jedna kniha. Ptehledy, je2 sestavily rrizne kluby, ukazuji, 2e Ameridane se stavaji Oleny kniZnich klubri z nejr.nznefAich drivodtii.

Jednim z hlavnich diwodu je, jak teeeno, dodavka ptimo do domu a krome toho rispora, nebot' kiuby samortejme poskytuji slevu, Danim drivodem je ptani moci sledovat nejnovejS'i knihy, Gist knihy, o kterYch se prase mluvi a pge, jako2 i ptani nemusit knihy vybirat osobne, t. j. moci ptenechat volbu jinYm. Vet'Ainatechto klubn proto ptenechava vYber knih, je2 vydava, slavnYm spisovateltn, jejich2 doporueeni ve vetejnosti plati. Krome toho se nektere kiuby specialisuji na urCitY literarni obor.

Nejveth kniZni klub, Literary Guild, ma 1,250,000 clenu, z ichZ asi polovina kupuje chny knihy, jet tento klub yydava. Book-ofthe-Month Club ma 925,000 elenti a z toho asi 450,000 kupuje v gechny knihy. Oba tyto kiuby ziskavaji elenstvo ptimo nebo prosttednictvim knihkupectvi, zvlake prosttednictvim knihkupeckYch oddeleni velkYch jednotkovYch domt.

Z klubu, jet se venuji specialnim oborrim, jsou neznamejS1 Dollar Book Club (Doubleday), Book Find Club, Detective Club, Science Club, Catholic Club, Negro Club, Classics Club a Heritage Club. Book Find Club se venuje easovYm kniham o chehavYch vecech, namnoze i naukovYm. Dollar Book Club pfetiskuje nove rispane knihy (best sellers) a je ureen ptedevalm pro venkov. Specialitou je People's Book Club, jenZ ma po cele zemi mnoZstvi spolupra-

Strana 13.

covnikii, jim posila stovky knih a ktefi podle techto ukazek vybiraji s hlediska &ste lidoveho, co by mel klub vydat.

Neclasno porizene statistiky ukazuji, 2e osmdesat procent elenstva klubfr jsou teny. VetSinu elenstva tvoti lide shruba tficet let stall a zijici v men'g ich mestech, namnoze deset i vice mil daleko od nejbllzslho knihkupectvi. 8edesat procent elenstva pro glo stfedni gkolu, etyficet procent kolejemi (t. j. vyggi stfedni gkolou).

KaZda kniha zakoupena, od nektereho klubu je etena dvema ei tterni lidmi, eleny rodiny, pfateli atd.

Nazory o uZiteenosti knitnich klubii v Americe nejsou jednotne. Oetni literarni kritikove je obviriuji z literarni tyranie a veil, te obrovse eastky, jet vyda,vaji na reklamu v tisku a rozhlasu, jim umoZriuji vykonavat nepfimefeny na literarni vkus obecenstva. Pravda je, americkY etenat je pfimo utloukan celostrankovYmi inseraty, jeZ na nej jedi ze vgech easopisu, jakmile si knitni klub nebo vfibec jaktkoli velkY americky nakladatel nasadi do hlavy, ze z to di one knihy (tfeba,s i fipine slabomyslne) udela, best seller. Tito kritikove uvadeji, 2e na pt. Literary Guild prodala 750,000 exernplatil knihy The Black Rose (Thomas B. Costain) a Ze Book-of-the-Month Club prodal pul milionu exemplakri knihy Arch of Triumph (E. M. Remarque) v nekolika Indio mesicich.

Naproti tomu lze uvest, 2e knizni kiuby vyclavaji take hodnotne a ptimo exklusivni knihy jako je na pt. Balzactiv Zivotopis (Stefan Zweig), jen2 vygel v nakladu nekolika set tisic, zatlm co jinak by se ho rozprodalo jen pet a2 deset tisic mezi naroenejeimi etenaii.

Celkove lze americke kiuby musi slouZit lacinej gimu vkusu nendroenYch etenatri, aby uddely svou popularitu, a Ze se to a tam — nekterY vice, nekterY mene snaZi vyuZit sve popularitiy k tomu, aby obeznamily Airoke vrstvy etenatstva s merle ptistupnYmi autory. 2e se pti tomto postupu nezaslouZene popularisuji autoti bezeennYch povidadek, ktedosahuji nakladri, o jakYch se nesnilo Dickensovi nebo Balzacoci, je samortejme. Stejne je vgak pravda, 2e americkY venkov by bez techto klubil Ceti mnohem merle. )• 4••( Stargi u2 panna se diva v museum na sochu Venue a povida ku svemu mladgimu spoleeniku: "To stare je v2dycky hezke, vid'te?"

"Ano, mate pravdu — ale jen v mramoru!"

PENSE PO NELSONOVI ZRUgENA. V rote 1808 odhlasoval britskt parlament dedicum po Horatiovi, lordu Nelsonovi, rani pen-si. Jegte ted', po 140 letech, tuto pensi v eastce milion Ices rok co rok dostava, Toma g Horatio, earl Nelson, zijici v Trafalgar Housu u Salisbury. Nynej gi Nelson je pan ut za rok devadesatiletY. 0 pohodli se mu stara gofer, lokaj, kuchar a dva zahradnlci. Dfun Trafalgar ma sto pokojfi, z nicht mnoho je pronajato a Nelson sam si jich poirechal pro sebe jen nekolik, pro=' tote pry — po odeeteni dani — mu nezbude dost, aby mel na vydrtovani velikeho domu.

Zamestnanci a otop stoji pfili g mnoho. Ostatne start pan ani nema cliwodu, proo by vedl velkt darn. Je hiuboce nabotensky zaloten, (stal se kimsktm katolikem), denne nav gtevuje kapli, jednou v tYclnu Salisbury, jednou mesiene LonclYn. Dedicem po 90 letem Horatiu Nelsonovi bude jeho 86 lety bratr Edvard A. H. Nelson, ktery tije v Ryde na ostrove Wrightu. Po srarti techto dvou nositeln slavneho jmena budou sice jeate v Anglii Nelsonovi potomci, ale — jak rozhodl ted' britsky parlament, pense se jim vyplacet nebude. Henry Horatio Nelson — pr y slavnt-nielsovkydenc,jhobyl Nelson praprastrte — vzal rozhodnuti parlamentu klidne na vedomi a novinaftra prohlasil, 2e prijde pestovat eaj na ceylonske plan tale. Dfim Trafalgar, darovany NeLsonortra dedicum, vlada koupi zpet a da, k disposici admiralite. V rozprave, ktera se vedla v parlamente o pensi, doglo take na lady Hamiltonoyou. Nektefi poslanci a ministfi usoudili, te se britskt narod k teto milence slavneho adrairala zachoval gpatne: valyt' urnfela hlady v Ca lais. Ale jini feenici se tomu opfeli a dokazovali, te lady Hamiltonova zdedila dost, ale te neumela gettit, protote tfeba jenom za jedinou dodavku vina platila osmdesat tisic korun — a to byla i pfed sto tticeti lety zatracene slugni eastka za vino! Na atesti o to druhe Usti rozpravy nebylo tteba hlasovat, protote nebylo co rugit. Lady Hamiltonova znstala bez pense. ) 4, "Moje pani chce mit vtdycky posledni slovo."

"U mne je to horgi, moje chce mit vtdycky posledni ram'. * * * Povidal ptisne pan profesor: "MladY muai, tady nemriZete spat! Aspori ne pki me ptednagce!"

"Ale moh' bych," di nadejnY student, "jen kdybyste mluvil trochu ti geji . . . "

4.111111.0•111.0■041111•0■0■ 01111110.0.1■0111111.1■01111M00111•0■...041•1•0•11111.4111■0■0■041111111.0•111,001111.041111■04..1011111.

eESK A

BOLESTNA VZPOMINKA

Taneoni Ma y a • •• BUDE USPORADANA V hlubokem za,rmutku vzpominame, ie bude to prive rok 25. ledna, co od nag odegel navidy nag milovant mantel,

V SEYMOUR, TEXAS

otec a stafieek

g

JAN JE2, St.

V nedeli, 19. lenda

Ode el jsi draht z tohoto sveta, nam vzpominka jenom

Psi hudbe

zfistala svetia na lasku Tvou, jet tivotem narn sviti, a blaiiti

RUDOLFA KOHOUTA

bude po cele nage titi. test budii jeho pamatce. (pd.)

Anna Jetovi, mantelka a (refl.

Raid* jest uctive vz (pd)

ZABAVNIM VirBOREM

Strana 14.

\VtSTNIIC

Z rozhovoru areibiskupa Berana s Rude privo hodnoti vSrznam Slovanskeho kongresu generalem Svobodou Praha — (CTK) — Rude pray° Praha — (CTK) — Arcibiskup napsalo o Slovanskem kongresu v dr. Beran navStivil v podeli 23. Belehrade pod nadpisern "Pkispeprosince generala Ludvika Svobo- vek k budovani miru" tato: "Kondu. V srdeonem rozhovoru bylo gress v Belohrade byl nesporne uvzpomenuto padlYch es. vojakil na dalosti dejinneho yYznarnu. SeSli se vtech frontach. Dale bylo vzpome- na nem poprve zastupci vaech skunuto planu na zrizeni clustojnYch teene demokratickYch narodt slovojenskYch hititovt v mistech, vanskYch. Priali jako uznani mluvkde es. bojovnici polozili sve Lvo- ei SirokYch narodnich mas a yule ty za svobodu. Arcibiskup Beran lidu. Kongres pkedstavoval mohutprojevil upkimnY zajem o tuto ak- nou a neptemoZitelnou silu slovanci. General Svoboda ptipomnel, skYch narocter a vyjadkil jejich rozBeran se v pohnutYch dnech r. 1938 hodnou a neochvejnou vuli k miru a hlasil dobrovolne do es. armady. ke spolupraci s ostatnimi mirumilovnYmi narody."

Do pracovni povinnosti v CSR bude Zatazepo na 400.000 osob

Citim se velmi dobiet Diky Hoboko

Praha — (CTK) — tisk pkines1 o vanoenich svatcich krome vanoeniro poselstvi presidenta BeneSe eetne irvahy, hodnotici nejvYznaenej g uddlosti uplynuleho roku.

Pray° lidu oznamilo, ze pri pracovni mobilisaci budou zatazeny 402.000 pracovnin. Z tohoto poetu je 10.000 dosud nepracujicich, 5000 je se zmeaenou pracovni schopnosti, 80.000 2en, 100.000 piebyteenSrch statnich zarnestnanca, 60.000 samo_ spravnSrch zamestnancu, 10.000

Ve sttedu, dne 15. ledna 1947. bankovnich zamestnancil a 50.000 osob z administrativnich ntada.

PrUmyslove reservni pracovni slay na vesnicich y eetne Siovensku se odhaduji na 87.000 osob.

MAREK - BURNS POHREBNi DOMOV V hodine zarmutku najdete u rads nejlepSi pohtebni obsluhu a ceny levne.

Tez prodavarne pohtebni poji gteni od 1 mesice do 80 rokil Ambulance ye dne i v noci.

MAREK BURNS FUNERAL HOME BILL MAREK, ieditel Telefon MG. CAMERON, —::— TEXAS

a

SPOLEHLIVA FOHROBNICK4 SLU2BA. Jsme pohotovi yam poslouZiti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvlaStniho poplatku.

S nami miaete mluviti 'desky.

My nabizime Pohkebni PojiSteni pro kaZdeho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 Bellville, Texas

111111■0■4.1111111.41111111■01■0.1111.0■111.4)..0■0411.11.1•1■ 11166

Kdyi funkcionilni zicpa se vleee a spiisobuje, Ze se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi pfiznaky—bolestmi hlavy,pichnoucim de. chem, zkaienf,m ialudkem,ueziavnosti, ztratou spinku a nedostate &ion chuff k jidlu a mate poeit piepineDello ialudku nasledkem plynu a nadnauti—opatite si Dra. Petra easem zkongene Hoboko. Jest vice nei poeist'ujici prost•edek, jest tei faludeeni einnost povzbuzujiei lek, slam, z 18 pfirody vlastnich Zebnfeb kocfnku, bylin a rostlin.

Hoboko pfimeje zlenivela stieva k e'innosti a pornihi jim jemne a blade° odstrani ti viznouci odpadky; pomaha vypuditi plyn ziepy a poskytuje ia. ludku onen skvelf poc it tepla. Chcete-li ope't zniti rozkoi it'astne vy od trampot Licpy a ziroveii uleviti av emu Zaludku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: Uiivejte pouze jak piredepsino, Nerneiete•li ho koupitt ve vaiem sousedstvi, poelete si pro nazi ”sezamovael" nabidku Hoboko a obdrilte co-

DODATEK

60c hocinotu— zkuiebnich lihvi

Dra. Petra LeCivS■ OleJ Liniment — prostiedek proti hnisani—prinaii rychlou ulevu od revmaticky. ch a neuralgicic*ch bolesti, svalmdch bolesti zad, ztuhlS",ch nebo bolavy"ch avald, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinicky% prostfedek—piina g i ulevu od jistch docasnch 1alude6nich neporadkii, jako zaiivaci poruchy piivoden6 ptebytkem kyseliny • Went 1.6hy.

❑

Odeilete tento kupon nabidky"—Nyni Nilo Z : en jest $1.00. PoSlete mn5 poitou vyplacene pravIde1nou 11 unc $1.00 Mile y Hoboko a co dodatek 60¢ hodnoty zkugebni Wive kaideho, LeCiveho Oleje a Magolo.

CO,D. (poplatek piipatin). imSno Adresa

"That reminds me! John's waiting at home

Poitovni

DR. PETER FAHRNEY & 84 m ° "811-27J Dept.

2501 Washington Blvd., Chicago 12,111.

MO Stcaday St., WinulDwg. Man., • maw sox mum 'mamma emu.= mew.

=Pm MOM

for his GLADIOLA biscuits!"

41101••••••••

I

A. Zapotoc14 o pracoTnich brigadich Praha — (OTK) V pra2'skem sale Lucerny byl potadan kulturni weer pro ridastniky dobrovolnych pracovnich brigad, na kterem promluvil A. ZapotockY o vYznamu a pohotovosti pracovnika v brigadach.

ZapototockY zdtiraznil, ae brigady vydatne pomohly jednak v dolech jednak na polnich pracich a v cukerni kampani. Pravil dale "Ljeme v dobe, ktera je mnohYm lidem, zejmena pak star$im generacim nesrozumitelna. Tito lide hovoti o pokroku a vzdychaji po starem beralistickem fiadu. Mladea musi jit pies vAelike pochynosti $karohlidtl svou cestou 0 Cukrovarnicka kampari zdarne skoneena Praha — (OTK) — V polovici prosince byla zdarne skoneena cukrovarnicka kampari, ktera si vyaddala velkeho pracovniho vypje-1 ti. zvlaSte v doprave. Kde toho potteba, vypomahalo v cukrovarnicke kampani vojsko.

Tema- 27.000 posluchaa na eeskjrch universitach.

Praha — (OTK) — Svobodne no-1 viny otiskly statistiku o stavu po-1 sluchada na jednotlivYch fakultachl vysokYch Skol v r. 1930-31 a v rote, minulem. Pled 15 lety bylo na dvou 6askYch urriversitach zapsano 12.-1 350 posluchaal, v rote minulem stoupl tento podet na 26.839, tedy o 117 procent. o-Britski knihovna a eitarna v Praze Praha — (OTK) — Britska informadni sluZ'ba otevtela v Praze na Plikope knihovnu a eitarnu britskYch easopist. Zahajeni se &Yeastnili britskY velvyslanec Nichols a namestek ptedsedy vlady Zdenek Fierlinger.

Price o znarodneni velkSrch obchodnich domil Praha — (OTK) — Dennik Price v nvodniku o znarodneni velkych obchodnich donnl napsal toto: `!Nechceme znarodnit ani velkoob-

Strana 15.

VESTNIK

Ve stkedu, dne 15. ledna 1947.

chod ani maloobchod. Znarodneni velkStch obchodnich domri je vSak zajmem obchodnika. tRO neupusti od po2aday ku znarodneni velkYch obchodnich domt. Zajern , jed„ notlivcn zde musi ustoupit zajmurn celku.

Vanoeni darky sirotkiim v CSR. od krajanii z tiny a Australie

Pohity, svatby, kytiee pro nemocnice, kvetiny v kvetinaeich a novinky pro ditky.

C. H. Chernosky.

NAgE CENY JSOU VELMI LEVNE!

Temple Floral Company

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kava a Studene napoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slu:s'ne misto pro fictyhodue lidi.

5802 North Main St. Phone 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)-

J. F. BO2KA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pram, vykizuje majetkove pojiitenL tkadovna nad Peoples State Bank Telefon do iikadovny dis. 5, do res. 63

BrSrle spravne pkipravene.

Ufadovna 3248 — Res. 2687 E

TEMPLE, TEXAS Aomommumunammuonummommormmuommunameammamene-

HALTAETTSVILLE, TEXAS (dz-c) 0■041.411.0”.aw•

ZABAVY

Teak rfte, jak to shod! Vybehnou s teple mlctnoett do studena, uhfeji se a hned js s toho rtma, nastuseni a kaeel.

Illietflts penes, straehu l 'tweet kd yt budete mitt po race

fidu

• LAHODN't • PrSOBITT • DATI JEJ RADY! CENAt

Pokrok Houston

50c ±adejte ye isve !Odra& a , kde nemajl, nevaheJte a poglete pro lahev neb vies prim° na delejel adresu.

AMMUMMMIMOMMM

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

Otlit LEKAA,

513-17 Professional Bldg.

i

Pohiebni keditel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st.` — Temple, Tex.

TEMPLE, TEX.

oas dle tmluvy.

41 P. P.

tkadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

EDWA R D PACE

L9„, „, „„„„,„„„„„„„„„„„„„„„„„„„„„„„,„„„,„„i„„,,„„,„„„„,,„,„,„,.,7 S Dr. Thos. N. Delaney

a

Vykizuje vakere soudni zalegitosti.

HOUSTON, TEXAS

SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUtBA V hodine 'aalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni stay pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho nankin.

Levne ceny jsou na g. zasadou.

Ohratle se na nas kdykoliv potkebujete kvetiny.

PHONE 4445 PHONE 5669

PRAVNiK

40.111111111111•01•111•1100.

Chrafite zdravi svfch deli BALSAM PROTI KASLI

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iiiadovny: Preston 2553

DR. N. B. McNUTT

0.810.anwo•NINK”,•11

SEVEROV

Dr. Chas. J. Haub teskf Mai a Operater

Praha — (OTK) — eechoslovaci v Shanghai poslali prosttednict vim Os. Oerveneho ktae $2000.00 jako vanoeni darek pro valeene sirotky v eeskoslovensku. Krajane v V CSR ie zachovano dost svatkri Australii z mesta Sidney posilaji Praha — (OTK) — V r. 1947 bu- potrebnem detem v oeskoslovensku dou krome nedeli v Oeskoslovensku pies 75.000 korun. zachovany tyto svatky: Novy rok, 1 maj, BoZ1, Tel°, Cyrila a Methodeje 5. 'dervence, Svatek Hustiv 6. eervenVe. Nabevzeti Panny Marie 15. srpna, 28. Mien, IrSech svatYch a dva vama6n1 svatky.

Zubni Lika• ITTtadovna nad Canada's Drug Co. CERSTVE REZANE KVETINY BRYAN, TEXAS PRO VgECHNY UDALOSTI

19. LEDNA - - - SYNCOPATORS NESVADBA 26. LEDNA J. R. BACA 2. ONORA 9.UNORA-SYCPT VSTUPNE: MU2I I DAMY 75c Tax included 0 zakusky a olYaerstveni navAtevnik6. Jest vfrborein nide2ite postarano.

Zibavni Vtbor.

1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

V 20256

Pnotivejte k oznamovini

Mali Oznamovatel Olr Prodam auto Whippet, ma pet dobrYch rata. a baterie mak) upottebene. Dvousedadlova a dobte vypada. Prodam auto, protote nemam Mrs. Emil Baea Fayetteville, Rt. 1, Box 16, Texas (lpd.) " u pekanove stromky, Freda.'

3 1/2 a 4 stopy vYg e. Kupujici musi si je vykopat. Mrs. Emil Baea, Fayetteville, Rt. 1, Box 16, Texas (it pd)

m

Piii e se bila 'tem ku pomoci pti opatrovani dvou dal a domacnosti, a ktera je ochotna v lete cestovat. Ubytovani na miste, v peknem sousedstvi, dobrt plat. Jestli se zajimate, pi g te na 4409 North Roseneath, Houston, Texas. Udejte staff a pine podrobnosti v prvnim (3-4c) dopisu. hleda praci do pomocnik v kovarne neb na lien& s tracktorem a jinou praci. John Polasek, Box 58, Ganado, Texas. ffer- Hleda, se odesilatel oznamky pod znaekou J. 32 c/o. At' nam laskave pole svoji spravnou adresu, abychom mu mohli odeslat dogle pkihlagky.

oirOtevieli jsme v Bellmeade ob-

chod se ielezatskYm zbo'Zirn. (Hardware) a tadame vas o vast krajanskou podporu. Mame na sklade ovocne stromky, ride a jine, tet semena zahradkove a polni Radi yam poslougme. Pog lete si pro ceny stromka, posilame po gtou, za jakost rueime. Otto a Alton Hanug.

HANUS HARDWARE COMPANY 3203 Corsicana. Highway BELLMEADE, TEXAS (2-5c) ,§31Ir Usazena zkuiena kuchatka pro dve osoby bude miti dobre misto. Vlastni svetnice, strava a dobrY plat. 2adne prani, nedele volna. Pigte na: Mrs. P. L. Downs 600 North First St. Temple, Tex. (2.-5c)

eir Klempit ---. plumber. Piednost dostane dobrY klempit. Sta.prate a dobrY plat. Nastoupiti mono ihned. Pi gte neb osobne se dostavte: Nemec Company, (2-5c) Kaufman, Texas.

air Piiime se: — Spoleenice, 2ena ku konani domaci prate a vateni a k opatrovani star gi deny, ptednost se di te, ktera ma nejakou zku genost v praktickem o gettovani. Odporudeni jest Mclouci. DobrY domov a dobrY plat. Podrobnosti u Mrs. Warner at Lowich Clothiers, 416 Austin Ave., Waco, Tex. (52-dz.c)

VirKONNEMO VItBORU A ODBOtKAM SACT

Ve stiedu, dne 15. ledna 194?.

tvo a zamestnane sily nejen zde v USA ale take v CSR. Dekujeme timto v gem pracovnikilm v odbookach a vg em lidem dobre y ule, kteii neaistne pratovali po dobu valky v nakch tadach a kteti ptispeli fina,nene k na gi akci, zapojene do Ceskosiovenske Narodni Rady v Americe, sidlem v Chicagu. Texas obstal dobe a byl jed-

nim z velmi dobrSrch teles Naiadni Rady, zdej gi krajane byli obetavi a melt porozumeni pro snahy nageho hnuti, a tudit v gem nagim krajantun patti dik.

Vykonny VYbor SACT

Svolavame timto vefejnou schnzi SdruZeni AmerickYch oechoslovav Texasu na nedeli odpoledne ve 3 hodiny dne 26. ledna do sine f. adu SPJST — Pokrok na Studewoodu, V Houston, Texas.

Prosime, abyste se dostavili pokud mono v gichni z Vftonneho VYboru SACT a Zada.me, aby odboe_ kySACT, pokud je gte sta yaji a jsou .7* einne vyslaly sve zastupce na tuto na prodej u schtizi.

V posledni schuzi Wkonneho v377-boru SACT laskeho roku, bylo us843 Waverly, H. Heights neseno, aby SACT zustalo do konTelefon V. 27725 ce roku 1946, naeeZ, 2e se svold schttze behem mesice ledna na kte• FO.GLE-WESTinli.. re se bude jednati o likvidaci.

(47-4p) Pokladnik ma zustatek, kter bude poslan na dobroeinne udely site mame Zadost od American Relief for Czechoslovakia z New Yorku. Tato organisace dela sbirku pro jeji potkeby na rok 1946, ponevadZ tento rok nedostane jiz podpory od President's Relief Board jako tomu bylo loni a jest tudi2 nucena spolehati se na sbirky. 0 jeji einnosti kaZdV jiste byl informovan z denniho deskeho tisku.

Dale mame Zadost od Mora y -skYchSpoltizChcag,podrvanou p. F. Stransk)-7m z Dallasu.

Tato organisace chce znaenym ohnosem pfispeti na vystavbu siroteince na Vala g sku pro deti, ktere ZA ttINKOVAN1 HUDBY ztratily rodiee behem valky a behem botti na Morave a obraci se na Moravany v Texasu s prosbou o podporu teto lidumilne akce.

Jinak prosime, abyste za sve odboeky zaslali nam pisemne Vage pkanl a navrhy, nemtifZete-li se jiUctive zve nak osobne dostaviti. Ve gkere navrhy budou y e schtizi eteny a rozV PRIPRAVE NA PRVNI NEDELI V iJNORU "MAgKARNI hodnuty.

Vzhledem na ukoneeni prvni eZABAVNI rizon. tapy valky a prohla geni na geho presidenta z prosince 1946, 2e timto se konei doba nepfatelstvi, ul gi vSibor •:;•.•■•••,■ •••••••••,•■••(•••••••■•o••••••■■■•••■••••■■•040.•••■•••••••■•••■■•o•no•••■•••.,•••■••••.•■■■•■•••■•••••■,■wo•N•••• SACT jest nazoru, ze i na ge einnost timto se konei a dava na,vrh na ukoneeni na g i akce, neb SACT bylo arganisovano hla y ne z dtivodu po—OF— moci stare vlasti po obsazeni Nemci a v dobe, kdy esl. vlada jako jedna LODGE se spojencii bojovala po boku naBich vojenskSrch sil proti nazisticREPEATS I kemu nemecku. V dobe rekonstrukce stare vlasti pfirozene kaZdY ma manost dale die sve yule a moZA COMEDY IN THREE ACTS nosti pomoci stradajicim prostfednictvim organisace American Relief —BY— for Czechoslovakia, ktera, jest k NEIL E. SCHAFFNER pracim pomocnVm dobie organisovana, ktera ma sve stale uiednic-

REKORDY

S. Cmelka

Houston 7, Texas

1903 McKinney

Fax 117* • •

PAD POKROK DALLAS tis. 84, 2625 Floyd St., Dallas, poiadi

it anecni Zabavu

edeli dne 19. ledna

JOE MACE A JEHO HOS',

Vstupne 50c osoba

HLAHOL DRAMATIC CLUB

POKROK HOUSTON NO 8

HULLABALOO!

AT STUDEWOOD, HOUSTON, TEX

NOVY CESK/ FILM

"Vzhilru nohama" GRANGER, ve etvrtek 16. ledna o 6 a. 8 veeer

r, Elleda.te &Wu ke koupi? — Hlavni ttadovna SPJST. ve Fayetteville. Tex.. ma diinu k prodeji ye Woodbury, Hill County. Vyhodne podminky prodejni i platebni. Pike na: Supreme Lodge SPJST., Fa(31-dz.) yetteville, Texas.

"Ideal Septic y" Studentska veselohra, hraji: P gtek, Baldova, Dohnal, Sed-

DR. FRANK KENT Obnovil svoji praksi Oa Usi, Nosu a Chttanu BR/LE

ENNIS — e etvrtek 23. ledna o 3 hod. odp. a c, '7. hod veCer

liALLETTSVILT P., 21. LEDNA

•

PvtsTNIE

Strana 16.

Idekova, a jini.

CROSBY — v nedeli 19. ledna o hodine odpoledne

y

y

e stiedu 29. ledna o 2 hod. odpol. ao 6:30 veeer

WEST —

unday, January 19.

Promptly at 3:30 p. m.

CHARACTERS Letty Hooper, a country girl Cora Morton, a young schoolteacher Nolly Tolliver, himself Eric Boarman, the local banker Albert Boardman, his son Mrs. Morton, Cora's mother Benito, a young gypsy

Harriette Earl Hilda Krpec Rudy Sefcik Steve Kelley Jerry Ermis Della Kadlecek Joe Elzner Place: The yard between the Morton Cottage and the country schoolhouse, near Lineville, Iowa.

Time The present. A day late in August.

REFRESHMENTS WILL BE TAKEN CARE OF

•:•••■...04141•1•04•11••■•■•••••■•••■•■■•1

yi