Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est. Texas. under the Act of Congress of August, 24th. 1922; RO(NIK (VOL.) XXXIII.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
(Wednesday) 26. prosinee (December) 1945.
52.
STATNIClif SIN. OlVIY8LENt. na nate potomky, kteti jednou — po mnoha a mnoha letech — p budou studovat naei politiku kolem 1938, nebylo prijemne. Ut dnes se nam aim dale tim vice itsuje prava, skuteenost, ae nebyl vinen jen ten- ei onen, ze kruh vinnika a lidi zodpovednYch za nase neaspechy byl hodne eirokY, ze kattlY voila, kterY kladl listek do urny, urdove.' na g narcdni osud, i kdyt si toho nebyl bohutel aasto vedom. To bylo vdera, Dnes veak stoji v naeich dejinach nova darum, ktere mate — mereno veky — jednou zatlaeit vee, co se stalo, do pozadi, jet mate vymYtit 4kaLdou vzpominku na mnichovaekeho ducha ohrotujiciho byti deskeho i slovenskeho lidu v podstate Id od padu Tuzarovy vlady. President republiky podepsal 24. lijna 1945 dtyti hospodatske dekrety tak dalekosahleho vVznamu, Le je talc.° dohlednout, kam povedou, ponevad2 men! od zaklada celY nee Livot, celou nag i tradici, nuti k revisi pravni filosolie i ekonomicko-mravnilio zakladu, na nemt jsme dosud budovali. Je tteba pripornenout yeem netrpelivYm, ze nelze aekavat ovoce sotva byl zasazen step. Z mladeho stromeeku nelze sklizet tuny plodu, na to je treba easu, easu a opet easu. Ne nadarmo se povatuje trpelivost za jednu z nejvYznamnejeich vlastnosti statotvornYch a politicky nadanVch naroda. . Za druhe je treba stale zdarazriovat, te socialism znamena vytvoreni systemu, kterY organisuje vVrobu a to neni myslitelna bez prate, ponevadd ani v socialisticke republice nelitaji nikomu povestne pedene do fist. Masarykovo ptani, aby bide byli sluene tivi praci a v praci, stale plati. Za tteti je tteba si pamatovat, ze socialism znamena poradek, nikoli anarchii. eskoslovenskem projildejici vynikajici mut yetejneho Livota se pozastavil nad tim, kolik zdravYch a statnYch mladVch lidi se jen tak potuluje zemi, aria by pracovali. To by byla oveem •chyba, ponevadL neporozumeni pro praci je projevem mnichovacke choroby, o nit jsme se domnivali, Le nag i mla,det at nezasahla Lenoch pomaha faaismu. KaLdV ma pravo na odpodinek, vg ichni unaveni, at' bojovnici, di bide z koncentradnich taborii, zajatci, veichni podtiveni musi opet telesne i dueevne ozdravet, to je ptirozene, nebylo by yeak mane, aby i za novVch pomerii se nam vytvotila kasta starYch povaledii. Otyti dekrety, na net president republiky i vlada mohou bVt hrdi, znamenaji ahelnY kamen noveho tivota, i kdyt jej sami o sob8 nevytvori. Jejich pomoci bylo narodni hospodarstvi Oeskoslovenska odevzdano veemu lidu a zale21 nyni na torn, co si z nej veichni dohromady utvaime, mime svaj osud opet v rukou, seize-li dela vac, pak to bude zavinenim nas vaech. At' bylo rozhodnuti z 30. zati 1938 chybou, di nebylo, jedno je jiste, ze zachranilo miliony 6eske a slovenske mladeLe piked shirt na bo-
Karel B. PalkovskV ji:sti. Nebyl to tidel hrdinskV, nebyl to taboritskV osud, ale je to proste historickV fakt, s nim2 se musime vyrovnat. Ceska mlade2 byla zachranena a Lije, ma za sebou gt'astne ptekonanYch sedm straanVch let valky s fa gismem, i kdyt se stradanim a ztratami. Veichni, kdo zustali na Livu mail zavazky k tern, kdo zahynuli. Ti mrtvi Liclaji nage potvrzeni, novV hospodatskV system je nejen many, nVbr2 i lepai neL start'. Dukaz o torn byl a RODINNE Na raj upominka jfz duch lidsky v2dycky zmlidne,
v teLkem ziti, pinem hlai, poupatko je d'etske, vnadne. V detskem oku, v ridnem lici unavene, hlava aedo., haem Liti klusajici, krazu raje v2dycky shleda. V decku lidi roje vidi, kdy2 jim k blaliu v gecko polo — bez deti by srdce lidi davno bylo zkamenelo. X. Rais. vlastne podan v Sovetskem svaze, proto d'eska a slovenska mladet jej ma pouze potvrdit. Zaleti jen a jen na nas, budou-li si za padesat, sto, dy e ste let naei potomci o nas rikat• jaci to byli bide, ti naei ptedkove, co dokazali! Neusmivejte se, to ze jste dnes mladi nijak nezabrani tomu, ae jednou budete take temi omgelVmi ptedky, ktere bude soudit nova o niL dnes nikdo z nas nic nevi. Ale nejen vy mladi, nVbrl vgichni mame v ruce manost ptivodit velke rozhodnuti, dal odpoved' na otazku: bude v CeskoslovenskYch de jinich znamenat vie 30. &ill 1938 nebo 24. fijen 1945. To vgak neni otazkou fivahy, otazkou mravniho nazoru, nVbrt otazkou pevne rozhodnosti a silne yule, otazkou prate, a to nikoli z donuceni, nVbr2 pro vlastni radost, pro vnittni uspokojeni z toho, ze nikdo z nas neLil nadarmo, Le byl-li zachremen, pak proto, aby dokazal zanadnimu svetu, kterV stale nechce chapat vVvoj, ze veci povaLovane za nemarie, jsou moLne, Le z hospodatske krise jsou jind chodiska, ne2 paniky, ktere vedou ke sniteni obecne Livotni arovne a k zbidadeni girokYch vrstev lidu. Od 15. stoleti jsou pravdepodobne v deskYch dejinach jen dve data, ktera se daji srovnat se 24. tijnem 1945, je to yydani vladislayskeho ztizeni zemskeho, ktere -znamenalo socialne krok zpet a josefinskYch osvobozujicich dekrett, ktere znamenaly rozhodnV krok vpted, zachranu deskeho lidu, ponevad2 jejich pomoci se vytvail z nevolnYch zemedelcil lidu svobodnV tteti stay, kterV tim, Le proniki do /nest, tfidu, lei se v 19. stoleti rnohla stat a
stela jednak nositelem politickeho Zivota mist° feudalnich- stave, jednak plat:akin einitelem za pramyslove revoluce, bez nit nebylo by bYvalo oeskeho obrozeni, jako by bez josefinismu nebylo bYvaio oeskeho probuzeni. Snad prave v torn byla osudovost zaeatkU Oeskoslovenske republiky, to socialne a hospodarsky nebyl prevrat z roku 1918 dostateene revalueni a premena nemeckeho kapitalismu v eeskS7 nestadila, aby urdila smysi biztorickeho vYvoje od 1918 do 1938. I kdy2 uznavame s'PalacIcSrm a Masarykem v3;znam nacionaismu a nabotenstvi pro urdeni smyslu dejin, jevi se nam jejich pasobeni ye spojitcsai s materialistickyhybnYmi silami dnes podadnym, ponevad± dim dale, tim vice rozeznavame ureujici znam pramyslove revoluce, kterd proela naeirni zememi proti zapadu opozdene, ale piece jen velmi vlivne. Kausudlni nexus veech techto prvka je nespornY, Lie aim vice se vzdalujeme od minulosti, time vice citnne, ze materialisticke pteviadaly. Tato zkuSenoz't byla potvrzena prtibehem drulle svCcove valky, ktera zmenila mnohe z naeich na'aora, nas z klidu, v nernt jsme si pa pomerne lehkem a bezbolestnem prevratu z roku 1918 hoveli. Jiste, ze nebudou a nemoliou bYt s dekrety ze 24. tijna 1945 vSichni sbckojeni, kaZda, revoluce niei privilegia, prolamuje vrata do pevnosti vybudovane z tradionich nazorti konservativnich elementia je proti nekomu namitena, tentokrat proti vlastnlhum vyrobnielt prostredka, jim bete nejen hospodarskou kontrolu, nYbrt i politickou moo, Ittere, byla daleko vetei, net se obecne tuello. Nat prikiad bude bedlive sledove,n, neni veal: je, n j , 3dna zapadni Evropa, je ut dvoji: jedna, ktera nam preje veeho zdaru a aspech, drulad, ktera. .s napetirn odekava a privolava, okaintik zkdzy, cz:anik jak naei zhrouceni "velkeho experimentu" protivnici s oblibou nazYvaji rvolueni promenu na testa z hospodarstvl kai3italistickeho v socialistick,8. A to tat plati o Americe, jente tam je jeete skupina tech, kteri vidi dal, tak mala, ze nepada skoro na valau. PrirozenY vyvoj mate mnoho znarnenat, pujde o to, jak dlouho bude moci zapad pckraeovat v politice hospode,rsko-tridni privilegovanosti, zatim co vYchod devil° zrueil nejen privilegia feudalni, nYbrt i zlomil kakoukoli diktaturu viastnika vYrobnich prostredka. At' je mezi nespokojenci vYv04 jakYkoli, pro nas neni jine cesty, net pekraeovat v programu, kterY jsme si deli, ponevadZmama velkou nadeji, skoro jistotu, to cstatni — i ti, kdo se jegte bran! — pajdou za ndmi, ze nastoupi tutet cestu, jen o nekolik let pozd8j1 a s velkymi ztratami jevicimi se ,ve zbytednern nuemestnaneho a 'Spatne Ljiciho obyvateistva, Leda — ie by si pomohli starYm oviL=cie'en3ina prostfedkem:zbrojenim a valkon. Dente uz Taaltus tekl: Znieil ztan, promanil ji v pou gt' a iikal tome mir! TakovY mir by si lidstvo neptalo, ma prave tak lost takove valky.