Vestnik 1945 12 12

árt'S ovanske Podporuitct J ednoty Stahl Texa&

Entar::d.

econd

all matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1322.

ass

MINNIMION.

WEST, TEXAS, ve stkedu, (Wednesday) 12. prosince (December) 1945.

ROtNIK (VOL.) XXXIIL

tiSLO 50.

.701.07,14#.911.1.111B•111110sWe

ViTAII

PROTOKOLU SCHUZE HLAVNi IlitADOVII

TVRTA pravkielna., schaze Hlavni I.Tfadovny Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas konala se v Hlavni Uradovne 8. kijna 1945. Schfizi zahajil predseda C. H. Chernosk3.7 v devet hodin rano. Vgichni tednici a feditele Hlavni tradovny byli pritomni.

Protokol z pfede gle schan, kterd se konala v eervenci 1945, byl po dvou mabich opravach schvalen a pitat.

Vgichni nfednici 'Hlavni traaovnY Pedal' jejich zpravy za posledni etvrtleti, ktere2, zpravy byly podrobne rozebrany a schvaleny Hlavni tfadovnou.

Bylo usne geno, ze kdy2 kupec kterS7 od nas koupil na kontrakt majetek REO cis. 118, vyhovel ygem podminkam jeho kontraktu a kdy2 zaplatil vice neZ kupni ceny; aby mu byl dan od toho majetku deed.

Kdyg byla predlogena nabidka na majetek REO els. 1, bylo usneSceno, se kdyZ majetek tento se nachazi v oblasti neb strane, kde die nagich informaci mute v kratkosti b5rti objeven olej, bylo usnegeno, aby prodej teto farmy byl odlogen. fteditel Navratil byl spinomocnen prodati nasi farmu REO els. 15. • Tajemnik Chupick byl spinomocnen a bylo mu nafizeno zakoupiti za $50,000.00 dva a pal procentnich vladnich bona: v pti gtim naboru neb kampani.

Schaze byla odrodena ye 12 hodin a znovu zahajena ye 1:15 hod. odpoledne.

Kdyg byla predlolena Zadost o pfijeku na kterou se nabizela co zdruka nalevna na statni ceste (highway), bylo usneieno, aby gadost ta byla zamitnuta a aby Hlavni th'adovna na podobnou zaruku najeky v-abec ne,delala.

Bylo usnegeno, abymistopfedseda Marek sum dohligel na vgecky farmy, ktere Jednota vlastni a aby Jednota nemela Zddne mistni dohlilitele mimo v pripadech 2e by se vyna glo, Ze je toho nevyhnutelne potreba.

Pokladnik Koliha predioidi k vyfizeni nekolik na ktere dluZnioi byli s pla,cenim pozadu. Po dakladnem rozebrani kaZde z techto pftjdek zvla gt', bylo prijato usne geni a pokiadniku Kolihovi narizeno a dan mu navod, co ma bYti v kagcle z techto pajeek udeldno a jak mail bYti vytizeny neb obnoveny s usndenim, 2e kdyt tyto pajOky neb nektere z nich nebudou dle potadavku Hlavni tradovny vyrizeny neb daily do poradku, Ze magi byti foreklosovany.

Bylo usnegeno, aby pravni radce Kacif podal pisemni zpravu vgeni teirito dluZnikam, jejich pujeky byly v teto schazi Hlavni tradovny takto vyfizeny a oznamil jim, Ze jestli jejich pfijdky nebudou any do poradku, ze budou foreklosovany.

Kdyt byla pfedlodena k vyrizeni zale gitost ohledne kontraktu mezi aechoslo yak Publishing Company a State Department of Education (Statnim Odborem Ekolstvi) ohledne zaopatfeni pro vefejne gkoly v Texasu Mikulove Ceske mluvnice, bylo usnegeno aby pravni radce zaleidt9st, ,tu vyfidil die potada yku Statniho Odboru

8kolstvi, aby Hlavni tradovna dala Statnimu Odboru Skolstvi poladovanou prozatimni peneZitou zaruku, ze kdy2 Statni Odbor Skolstvi tuto kniZku schvali a pfijme ji k pougivani statnich gkolach, Ze knizky tyto budou pro ten

N-nechte nas 1. prosince 1945.

VA2EN3 PfATELE: American Relief for Czechoslovakia, Inc., (Registered with President's War Relief Control Board No. 581, Member Agency of the National War Fund) zahajil velkou kampaii za tieelern opatteni priSkoveho mleka a kakaa pro deti v Ceskoslovensku. Dle posledniho zjiSteni trpi tam 785,309 &Ai vainou podirktivou a z techto cela polovina jest zachvicena tuberkulosou.

Jde o zachranu techto deti, o zachranu nejmladSi generate naSi rodne zeme! _Nage pomoc musi bYti rychla, a vydatna,!

Rude to pomoc ze vSech easti Ameriky.

Nebude ye SpojenYch Statech jiste jedine osady, jedineho keskeho a slovenskeho spolku, a nenrelo by bYti ani tadneho jednotlivce, kterk by na tento tieel neptispel co nejStedieji.

Kdo z nas by odolal tithe prosbe ubohYch, nevinnYch deti, jet trpi podvkiivou?!

A tyto eeskoslovenske deti dostanou od nas vice vkiivnYch potravin, kdyi tyto budou nakoupeny ye velkem. Podatilo se nam navizati styky, jet zarueuji dodavku praikoveho mleka a kakaa ve velkem a bet yYdelltu.

American Relief for Czechoslovakia, Inc., Ural pro tento tieel eastku $250,000.00, kterou se snail zykSiti o dalSi ptispevky.

Dovolujeme si 'Vas proto snaine tadati, abyste rovnet i Vy Sadie prispeli na tento kterY jest jiste z ffeela nejSlechetnejSich.

Svoje dary zaglete na adresu: American Relief for Czechoslovakia, Inc.' 3917 West 26th Street, Chicago 23, Illinois, kde se tet ptijimaji odeviny a obuv, jet budou odeslany do Lesko slovenska. VeSkere penetite dary budou kvitovany v easopisech.

Jsme presvedeeni, ie tuto prosbu neodmitnete. Za Yak krasne porozumeni a za VaSi lidumilnou Stedrost piedem Vam dekujeme ye jmenu tech ubohYch deti, jet k nam volaji pies mote: "Nenechte nas tuntit . . . !"

S krajanskYm pozdravem a pranim mnoha AMERICAN RELIEF FOR CZECHOSLOVAKIA, INC., Chicago Branch Otto Kerner, narodni piedseda Blanche S. eihrikova, tajemnice

noel k disposici (poznamka: mame jich po ruce postaditelnou zasobu) s dorozumenim, ze kdyt pak pravidelnST kontrakt mezi Ceehoslovik

Publishing Company a Statnim Odborem S'kolstvi bude udelan, Ze tato pene gitS., zdruka bude Hlavni trado-v-ne navracena. • Na gadost tajemnika Chupicka byla predlo2ena resoluce, kterou pripravil predseda Chernosk3i a kterou schvalll pravni radce Kacir, a splnomoctlujici predsedu a tarteranika Hlavni vystavovati neb podopisovati mezi schazemi Hlavni tTradovnY prodeje neb prencsy majetku Hlavni .T.Tradovny.

Kdyl tajemnik Chupick predlozil dadost od jednoho fadu, aby Hlavni tTtadovna zaopatrila pro mistni fatly nejakY da-zek od mistnich facia navracejicim se na g1m elenUrn vojinfzm, bylo usnegeno aby Zadost ta byla zamitnuta, ponevadt mistni rady si mohou takovou zalelitost vyfiditi samy pro sebe tispokoji yeji neZli by ji mohla vyridit Hiavni T.Tradovna pro celek.

Bylo usnegeno, aby Hlavni I.Tradovna darovala $50.00 v naboru "War Chest Drive".

Kdyg byla predlo gena nabidka za jistou "royalty" pohledavku, pra y() neb zdjern kterS7 Jednota vlastni ye Frio County, nabidka ta byla zamitnuta.

Kdy'2 tajemnik Chupick pfedloZil dopis kterem byly Hlavni tifadovne na,bizeny k zakoupeni bondy mesteeka Whitney, bylo usne geno bondy tyto nekoupiti.

Bylo usnegeno, abychom neposilatli 'Zadneho delegata neb delegdty do Narodniho laratrskeho Kongresu, kterf7 zasedal v Chicago, 28.-30. listopadu 1945.

Kdy2 byla pfedloZ'ena Zadost o pujeku na jisty kosteini majetek, bylo usne geno aby pajeka ta byla udelana, jestli a kdy2 dlenove toho kostela, mimo pravideine majetkove zaruky, budou osobne (do toho sameho obnosu) za ten dluh melt.

Kdyg feditel 8krabanek predlo gil k projednani gadost o pajeku $5,000.00 na dZinu, bylo usneg eno aby Hlavni ti'adovna na ddiny Zadne dalgi pujaky nedelala.

Kdyd byly pi'edloteny nabiciky za farmu, nag majetek REO cis. 4, po podrobnem uvaaeni a rozebrani razn.S'ch bodil prodeje teto farmy se tS'r kajicich a techto nabidek, bylo usne geno majetek ten prodati za nejvy gSi nabidka s dorozumenim, ae Hlavni fira,dovna si poneclaa polovici "royalty" v torn majetku.

Schaze byl skondena v 9:30 hod. veder.

S bratrsk3'7m pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni ttadovny.

V

KALENDAik 19. prosince. Stromek pro deli v Sokolovne ye Fort Worth, Tex. • 25. prosince. Vanceni program pro eleny a jejich ditky v sini radu Pokrok cis. 88. v Houston, Tex. Zaeatek presne ve 4:30 odpoledne.

21. prosince. Vanodni ve:?tirek porada Sbor MladeZe v Narodni sini v Ennis, Tex. V Mir a blaho lidstva da se zachranit a zajistit jen pohotovogti k obrane svobody ygude tam, kde je ohrotena.

Strana 3.

VLASTA PITNEROVA:

ZLATN!KUV VerILN "I to but hu nas neni ani jako hu Zlatniku pravil nevrle, odchazeje do vYmenku.

M se z toho rozkaalal a babieka mu narychlo musela uvatiti trochu lipoveho kvetu, kterY2 oslazeny medem byl mu nejlepaim a nejmilejaim lekem.

V nedeli doael donna Honzik a tu byla nova mrzutost.

Honzik se totit rozhodl, ze zustane v panske slutbe a pti g el oznamiti, to se stehuje na Maly dvar. Chtel na rodieich svaj podil, pak nejakY nabytek do sveho noveho domova.

Teail se z pekneho deputatu a do nebe vychvaloval poklasneho, ktery mu byl tak napomocen, te mu bude dovoleno, aby si drtel take jeate dva, tii kusy dobytka, ktere si panskou pici vykrmi a za hnaj obdrti bud' penize, bud' obili.

"To jako bys mel s poklasnYm fnluvu, abys tekl otec ptisne. k jeho pletkam "Ale, tatinku, co vas vede? Vaak budu sloutit spravedlive! Ze je v panskej slutbe chieba s pomazankou, to vime. A jatku, at' se zbavim roboty. Bude ml jako na svYm, budu met z ty boti hourody radost a bude mi ptibejvat do truhlice a do mechutiny i dvacetnika 4 tolarkt. Ja myslim, kdyt jste tuhle Vaclavovi, a je piece mladai netliva ja, mohla hudelat po vuli, tak nade mnou taky nezatvrdite," rozkladal Honzik.

Otec se rozhneval, to syn vyeita, matka spar krotila, dedougek chtel vnukovi jeho amysl v dobrem rozmluviti, babieka plakala a tak se tahla nepekna vada DO kolik hodin.

Koneene zlatnik svolil.

"Ale natikej nekdy na sebe, jestli taky na to tieba panskej karabo,e dolehne, iekl synovi. "S pany neni dobte fte gne jidat, hazijou poddanYmu potom do oei pecky. Nebudea panem a nebudea chamem, ani ryba, ani rak. A pak at' o tobe slysim, tes robotniky sukval, to bych to proklel."

"Ale, tati, ale, pantato, ale, synu!" chlacholili vaichni domaci.

Honzik si oddechl, ze otec povolil.

A nyni mu otec slibil podil. Chtel mu dat dye kravy a radeji vice na penezich. Vedel, te si musi yypaleiti, iekl vaak, ze chce miti tu starost s krku, ze nechce, aby kdo grunt ujme, ostatni sourozence vyplacel, at' radeji splaci dluh.

Deciougek to schvalil a sliboval Honzikovi roj veelieek. At' si hledi do leta schystat "A cot se tenenim? Bez hospodyne bYt nemttea," tekla babieka.

"Tot' se vi, ze musim mit aafatku, usmal se Honzik. "A mom ju hut vyhlednutou. Hezkou, aikovnou a nebude bez pomoci. Ale vite, kdybyste jako nee° slyaeli, tak nemusite v gecko \Wit. Ona, jako Marjanka je taky z panskYho slutebnictva, muaketYrova ze zamka. Sloutila u vzacnYho pana pojezdnYho." "MuaketYrova! Toho rasa!" vybuchl pantata.

"Nenrate za tatika," chlacholila panimama.

"I to jsme to radejac nenechali nosit ten vojanskej bilej kabat," iekl otec Honzikovi.

"Co by. Jsu rad, ze jsem mu huael ate se, jak jsem iekil, zbavim roboty," pravil Honzik trochu rozpaeite. "Tak, ona jako Marjanka — " "Co je s tou Marjankou? Asi si hu pant vysloutila vic od pana netliva od panicky?" ptitekl Tomat.

"To via, to se o takovy holce vtdycky kieveti, jak se to trochu obrousi a ptestane bejt trdlem," skoro podratdene tekl Honzik.

"A to mame ze synil radost, ze ne, panimamo?" hotce se zasmal pantata.

Panimama slzela. Mela pro toho Honzika vyblidnutou dceru po svem bratrovi, thuds sice, ale hodne devee. Byla by to panimama rada dela, kdyby si to TOni e. ku byl vzal jeji Honzik,

VESTNIIC "Dekujte Panubohu, ze vam (Jet zachoval," pravila babieka Honzik tekl, to mu na Marjanku nesmi nikdo nic tici, ze se mu libi, ze ji ma rad. Sla pry ze slutby mezi easem, protote se rozstonala a lido pry divnych veci na ni povidali a svadeli.

"Ja ji do svedomi nesaham," iekl a zadal povidati, jakYch ma Marjanka petin a pekneho Aatstva i nadobi.

"Zname to. Donosili lids muaketYrovirm hus, vinu, ptize i co bylo, jen aby byl trochu mirnejai a aby nekdy par ran liskovkou stiski pod palee," trpce se usmivaje, tekl Zlatnik. "Co je od pana, je proti, nam. Ja ti, synu, k svatbe potehnam, ale ti ti povidam, to radejac bych ti tehnal k ty svatosti mantelstvi s eiganetem za plotem narozenym, netliva s dcerou toho panskYho rasa. Ten jeji tatik at' mi nejde do staveni!"

"E, to jsou vejvody," tekl Honzik mrzute.

Setrval doma pies noc, spal na vYmenk-: a pkijimal od dedouaka a babieky poueeni, c) a jak s veeliekami.

V torn tYdnu jit si ptiael pro slibene kravy a stehoval se na Maly dvar. Bratr Tomaa ael mu pomoci. Rodide dali Honzikovi peknou duhovou truhlu, postel, stal, lavice, ktere meld zhotoveny ponejvice z domaciho dieva, jet vyrostlo na jejich pozemcich. Staly ty veci na pude, nechalit' je udelati, kdy se kus drva hodil, vaak ze to chleba neji, iikalo se vtdy.

Matka dala novernu aafati take na postel peiin i povlaky zasobni i jine pradlo, dbajic, aby ji nevesta nepomluvila.

Honzik,slibil, to do;iede Marjanku rodieam ukazat, pokud je pokdy. Svatba byla ustanovena po velikonocich.

Matka se posleze piece tesila, kdy videla, to jest syn spokojen. V torn uptimnem rnatetskem srdci probudila se jisktieka nadeje, to Tonieku si tieba oblibi Tomaa. Hodlala si behem roku vziti to devee do domu, melt' otec Tonidein sice etvrtlan, z nehot dostala panimama Zlatnikova slugne yen°, mel vaak dvanacte deti a tu vypadly podily skrovne. Arict', skoro se zase bala, to pantata nesvoli, neb misto deveeky dcerku bratrovu vziti si nemohla a brat schovanku do staveni, kde byla mlada nevesta a dcera ji, panimame k ruce, to veru ze skoro nebylo potteba.

Liduaka byla bratrovYm ptichodem rozveselena. Vytizoval ji od pana poklasneho pozdraveni a vzkaz, to ptijde na pomlazku.

Maly dvar byl Vzdalen od dediny sotva hodinu testy, stal apine v poli a bylo tam trochu smutno. Tak aspori tvrdil Tomaa. Arcit' Tomat byl Zlatnik teem, dual. a nelibilo se mu jinde, .net na Zlatnikove grunts.

Prose na Kvetnou nedeli dovedl Honzik nevestu k rodidam.

Byla to statna, pekna holka. Tvate ji jen hoiely zdravym rumencem, oei planuly, -zuby se jisktily, byla samy hovor, samy smith a jeji terty by byly nesluaely ani vdane tens.

Tomaa se zahy ztratil ze svetnice a Liduka sedela jako putieka.

Zlatnikovy tenske podaly Marjance chieba s medem, usmatily vajec a hledely se zachovati co motno.

Matej Zlatnik synovu nevestu piivital, ale mnoho s ni nemluvil.

Kdyt pak se meli mladi lido k odchodu, tu jim pokynul, ze jim potehna, a vyzval je, aby piijall i od deda a babieky potehnani, ze nikdo z nich na svatbu neptijde.

Marjanka se torn udivila, zvala, ptemlouvala, prosila, led Zlatnik zustal na svem.

Potehnal on i rodiee jeho srdeenYmi slovy mladernu parku. Marjanka se nutila do vzlykani, Honzik slzel Slzy domacich lidi byly uptimnefti net slzy nevestiny.

Jate si Marjanka vyprosila Liduaku za drugieku. To se nedalo odeptiti. e bude mit hezkeho mladence, pogeptala Marjanka Liduace pti loueeni a divka se zapytila. Kyvlat' Marjanka na ni tak dtverne, usma.la se tak smele, at Liduaku obealo horko.

V aterY po nedeli provodni byla svatba.

Od Zlatnika jela panimama s Liduakou a VAclay s Kaeenkou. Zlatnik, jak byl jiz iekl, zustal doma a Mina§ se take nedal p •emluviti, tka, nechee Marj4ualia otce, IstPqm se byl jednou

Ve streciu, dne 12. prosince 1945. utkal pti prat' na robots a kterYZ ho ptipravil na den do vezeni, ani videti.

Honzik take vypravoval, ze oba tenati bratti ptijedou se tenami, a sdeloval zaroveri, jak mu bratti pochvalili, ze so stal tafate-m. (s rychtatovym poKdyZ svatebnici vozem, bylit' se Zlatnikovi s rychtatem zase pohlael Torna§ za nimi, pokud je bylo videti, a pak sel smuten do vYmenku.

DedouSek stonal. Ten kaSel ho nechtel popustiti a Zadne • prosttedky jiz nepornahaly.

Na pe:,tek muse': ho TomaS doVesti, aby mohl jiti zaklcpat na ly ve chvili, kdy se etou v kosteld pa.;:lje, a oznamiti veeliekam: "Veelieky, Kristus an umtel."

Tomu si nedal cledonkk zabraniti, ze beztoho to bude letos asi naposled, co to eini, 2e o ptiStich pa:SU:eh bude asi jiz spat: vednY sen.

"A ja asi taky," fekla babieka.

De'dolAek ji vzal za ruku a ptitulili se k sobs jako ti sivi holoubkove.

Dnes v den svatby vnukovy modlili se ti lids za neho.

Declouek poslal na tu svatbu dve velike piastye rnedu, Luteho jako zlato a vonneho jako lipovY kvet. aby se postavil ten med na stul, aby v§ichni svatebeane okusili.

TornaS obsluhoval dedeeka a byl veru zamlklejSi nei sa.m nernocnS7 statec.

Zlatnikovi so navratili se svatby az druheho dne cdpoledne.

Vac:ay a Kaeenka byli pini chvaly, jak se Honzik dobte o'2enil a jak to ma hezke v tom Malem dvote, kde jest z panil pouze poklasnY s pisatem.

Svatba 2e byla veseld, i pani to raeili na chvilku •ptijit.

Panlmama byla trochu zamlkla a Lidaka vypadala, jako by neved61a, ma-li se smat, plakat.

Nebylo zbyti, odevzdavajic vYshdku musela panimarna Povedet, to byl s LiduSkou, ktera byla jako druZieka ustrojena v tech svYch "z1atYch" Satech, za mladence pan poklasnY. MatejZiatnik vybuchl hnevive, 2e mely hned se svatby odejit. — — — Babieka chlachoiila, TomaS' hledel temne na LiduSku, hlade ji hlavidku.

DedouSkovi se ptiti:Zilo a tato okolnost zabranila mrzutostem.

Jen po strane si Septaly Lidu gka s Kadenkou, jak to bylo na to svatbe piece jenom vesele a hezke.

V. DecloWek Zlatniktiv neuvidel jiz rozkvesti starou jablori u veelniku. Zhasl tine jednoho rana, kdy slunedko vyslalo prvni paprsky do oken vYmenku.

Mel pelnY pohteb a veru, to domaci ani jri tolik neplakali pti ukladani stateeka do zeme, jako po jeho zhasnuti.

Poslednim slovem jeho bylo: "Povezte karn — A sotva ze syn zatlaeil oei otcovy, pokynula prosebne ovdovela statenka vnuku Toma govi a jim podporovana doaourala se k veelinu. Klepajic slabou ttesouci se rukou na,vaecky uly, temet jen aeptala hlasem plaeem pterYvanYm: "Vdeliaky, pantata nam humtel."

Piakal od srdce vnuk Toma g a plakali vgichni ostatni, hledice na babieku oknem vYmenku.

Do svetnice ji Tomaa skorem donesl.

Za tYden po muti zhasla take jako svet3ilko.

Dotila po torn Lvote strastipinem tine a klidne.

A tu oznamoval amrti babieeino yeeliekam Tomaa Po babideine pohtbu vytadal si Tornat od rote bude bydleti na vYrnenku a opatrovati yeelieky. A znovu pevne ujistil rodiee, ze se mu nechce teneni, ze bude hospodaiiti s rodiei a pak s Lidugkou a jejim mutem, at se sestra provda.

Rodiee svolili. ftekli si, ze tak budou u Tomaae miti tteba nekdy i druzi synove atoeiate v ptipade potteby. Dobrou radu pak zajiste vtdy.

Tornat se tedy stehoval na vYmenek.

Tata jenom svoje Aaty tarn ptestehoval, ostatni zustalo jak bylo.

Rodiee se usnesli, ze birdou Toma govi davati takovy vYmenek, jak by on loyal. jinl,

Ve sticedu, dne 12. prosince 1945.

Vt STNiK ■.11,4712

Othiii.Dopisov DOPIS SOKOLA A VELKEHO PRACOVNIKA NA MOHAVE. V Prostejove, 28. tijna 1945.

Draha, sestro, mill krajane!

V podveder nateho nejkrasnejaiho svatku obdr&l jsem listek od Vas, z Ameriky. V den, kdy po sedmi letech stradani a bidy, poroby a otroctvi znova mfaeme svobodne vydechnout a ptiznat se k narodu, z neho2 jsme vysli, ptinesla mi denni poata Vas pozdrav ze zeme, v nit jsme ye chvilich nejtkaich neptestavali doufat a vetit, to nedopusti, abychom se v germanske zloby utopili.

Byla to leta skuteeneho utrpeni, ktera nam bylo souzeno proait. Zaplatili jsme tu nejteMi dais — clan krve bratti nejlepaich z nas. Ztratili jsme draha sestro tisice a tisice tech nejlepalch deskYdh lidi. Byli jsme zjimani a vsazeni do 2alatt, 'Cade nasttadanY majetek naaich sokolskSich jednot rozkraden. Cele ptedsednictvo sokolske Zupy proStejo yske bylo ji2 v roce 1940 Livezneno, vetaina umueena. Vratil jsem se po etytech letech, AravenYch v raznYch veznicich Nemecka, tti leta z toho jsem byl odsouzen k zosttene samovazbe za to, to jsem byl oznaden za uvedomeleho Cecha a Sokola. Zlornili nate zdravi, ochudili nas i nate rodiny, ale nikdy, nikdy nezlornili naai vim ye Spravedinost a Prortetelnost, ktera je vedna.. Leta 1940, 41 a 42 byla nejtaai. Mnozi ztraceli dtiveru, museli jsme je my silnejai podpirat, ` i kdy to mohlo b3,t jen t'ukanina na zdi kriminalu. M kdy Amerika, prornluvila sve rozhodne slovo, villa se nam nova posila do krve. Tehdy jsme vedeli, nebude nas boj proti otrokatilm zbytecny a marn3i.

Nemohu Vam drazi psat o torn, jak jsme byli talatovani: hlidali nas odporni kluci, kteti znali jen jedin3"7 pkikaz: trS/znit, dobijet a sadisticky se kochat v mukach. Byli rafinovani jako muditele prvnich ktest'anti, ale daleko je jeate svYm technic10-r m pokrokem ptedstihovali.

Cela to dlouha, 'eta, hlad, nevSislo ynST hlad, tr3"7zeri telesna i duaevni, tak jsme museli jako jeate nikdy pied tim, bojovat o naai samostatnost.

Jakou posilou byly nam v tech hroznSTch Casech vZpominky na jubilejni sokolskS7 slat, za neho2 jsme se draha„ sestro poznali. Ftekrasna vzpominka sletova, deskta manifestace Sokolstva, jet -yypjalo sily, aby vlilo pottebne nadaeni a odhodlami. Jako by si narod chtel spoeitat svou vyspelost pied te2kou zkouakou. A bylo toho tteba. Ptiael Mnichov, tragick3i omyl svetoye politiky, kdy zlociejsk9 knejp hluboko zakrajoval do tela naai `republiky, aby nas znemok-ill v doprave, v kultute i v sani,ch zakladech tivota. Pak ptiael bkezen, kdy jsme plakali na ulicich jako male deti, vidice, vj gdet do naaeho mesta loupeane Germany. A potom zat-Ykani, vraaleni a loupeni.

Dries se pomalu sbirame dohromady. Jsme o mnoho chuclai, ale zocelili jsme utrpenim a silime odhodlanim — zit a pracovat pro dobro naai vla.sti. My, kteki jsme nejvice trpeli si slibujeme, to budeme straki teto, tak teke nabyte svobody a nikdy nezapomeneme Vas, kteti jste nas podporovali. abychom se zotavili, dostojime.

Draha sestro, zatim jen tolik. Dekuji Vam ze srdce i za maminku za Va g milt' pozdrav, kter;5'7 nam veerejaek ptine,s1. Posilaine Vain mnoho a mnoho pozdrava domoviny, bud'te vaichni zdravi a nezapominejte. Dojde-li dopis, napitte a pak Vam potlu rad darti zpravy. I o Vatich znamYch, po kterYch se zatim podivam. Pozdravujeme vkele vtechny krajany, zvlatt' Sokoly. Nazdar! Vas Ferda. uvefejnen.i zaslala sea. Mary Paulova z Fort Worth, Tex.) Zvyk splaceti diky za prokazana. dobrodini jest jednim ze zvykfi, ktere vaichni moudti rodidove sna.Z'i se vybudovati ye sidlch detech.

Ditku neni dovolen.o ptijati dar nebo laskavost jakehokoliv druhu, anit by tekla "Dekuji."

Tilt PIs Zi LilOTSKA U

Strum IL yizoVie.

Bratr Thomas Myna •, 'Olen tadu NovY Tabor, Cis. 17, v Caldwell, usazanY tadu let v Cicero, Ill., obdrtel dopis ad sveho bratra ze Lhotska u Vizovic. Proto.1e v naaem Texasu mime velkY podet. rodakU z Valaaska, z onoho dopisu vyjimarne east, jet budou eteny s nemalSm zdjmem:— Ptaa se . jak jsme proZili celou tu tyranii. To ani neni n-ioZno vae vyslovit a vypsat, co jsme vytrpeli. To byla hraza. Jen jsme si ptali b'ti hluai a slepi, aby elovek nit nevidel a neslyael, neb se nezdrZel• aby nee° netekl a mezi naaim lidem byli Hitlerovi ptisluhovaei a ti lined lovali gestapu.-Beda eloveku„ kter:;,- cc jim dostal rukou, vie ho ZadraY nevidel. at' byl vinnen nebo ne. Tak ho ritzcili, az tekl i to, ca nebylo pravda, - za nehty, pichali paratka na zuby, nosy tezali, oCi vypichall, meii vany s vodou, v jedne vtelou. v druhe ledovou vodu a to musel z jedne do druhe a kdyZ' nechtel, tak jej tariff hodili, Jab nude.. tak i deny a deti Pines o Ploatine. To je pravda, tu eses-mani obklopiii, aby Za,dnY neutekl a staveni zapalili a ty lidi dive do ohne hodili, a aby jim neutikali, tab je sttilell do nohow. Jeden mud utekl, jab ho tarn hodili. a pak dostal se koukovou cionou do hluboke casty a do lesa. Take Tva rodna vesnice Prlov nebyla t•L ettena. Jab r.a. h PlodtinO. tak u Vatakti a v Prloye a toti., vSude, ptechovavali partyzany a tak ti Hitlerovci moll zlost. neb iadny je nechtel jim pyc.., zradit a tab ze zlosti obstoupili Prlov a v'echny mude, dohromady, museli dat ruce vzhuru a linali je Pozdechova a tarn si je vybirali.' Ldrtovall sts dva. ativrZerici Nemet kratltY eas mezi partyz.dny a pak ptivedli vojsic.° s gestopern u koho byli, tab jich a vojsko s neni slo zpatky do Prlova, tam jejich chalupy zapLill a jich hodili do cline.

Vypdlili °sm. chalup a spalili 19 lidi, co jsou v jecinorn brae. 1G jich upalili a 3 zajali a nad Brattejovern jsou vysdzeny jablone u silnice, • tab tarn je ale napted je muOili. Ti obeSeni byli Piska.tri (Ondrdeek), Hetd (Sima) a Turynn. Z Piska.tovy rodiny zdstalo jen jedno (lite a Torc.l'a Pisbate Lena. Jan Tur3inri i se tenou jsou upaleni.

Z Brattejova v ten den sebrali nejakeho Kovale a dove zil ho do Prlova, tarn jej hodili do ohne. po trikrat jim utak/ z ohne, ale pak mu prosttelili noisy a hodili nari slamu, aby to lent. hotelo.

I u nas na Virovskf/ch pasekach vypalili staveni a tti muZska zasttelili. K tomu vae vydrancovaii„ dobytek, drUbeZ a tivobyti sebrali kraliky: To byla hrUza, lide nevedeli co maji delat. z •i.-aseb utikali do etedin a z dedin do lest. Snad vSichni lide z Prlova pojedou obsattit nen-lecke. kraje v pohraniei. I od nas jedou.

V Palacios, Texas.

CteW.7 br. redaktore!

Dne 4. prosince v 1:1 ssinskem kostele byla sioutena /rise s7a.ta za syna a na'Seho spolubratra ignace Senkytika, ktery pc, dobe tti a pul beta polotil zvf.7..j rnladf,7 divot za svobodu ndroda v japonskern zajeti. ZminenY bratr pied tri a pill rol:em :r am ptiblasil a byl poslan do Kalifornia, kde poby/ kratkY Sas a pak byl bde se Z9, kratko dostal do posidn na ja,conskeho zajeti, setrval, aZ do roku 1943, kde take po hrozn-j:/sh dtrapach a trYznish v mesici dneru sr art byla jeho vysvoboditelkou, a kde a jak jeho telo bylo polatiamo v cizi semi; nan-i zustane, hadankou, a my jsme mohli jernu venovat jen milou vzporninku., Zdej'Si dp.

Bauman vykonal smuteCni to• btady, zdejS'i. Post Lazier! drill Sestnou stral• a byla vypalena 6estno"-. salvia , posiedni pocta ze.snulemu bratru a r.:ak byla otle yzdb-ina vlajka SpojenYch SLatf: jeho matte. Smuteenich obtadil se hrat.ti z Gila`. ni utadovny, bib. take tz Chun_ ick a. ,..larek. Vera . bratti a sestry a ptazesnuleho sbolubratra te16, jrnenern vyslovuji zarmutek bratl'e a metro: — navtivil vas, ztratili jste dcbreho syna, jent

vas miloval a lasku yam yeemotnym zpilsobem daval na jevo. Nyni mate se rozlouditi s mrtvym telem jeho a toto odevzdati v pokoji matce zemi, z nit vzato jest. Vtak r nam, kteti nebyli jsme s nim svazky krve a ptibuzenstvi srojeni, i nam odchazi v nem mil' pHtel a dobrY spolubratr, proto setli jsme se, abychom truchlice s truchlicimi, doprovodili ho na misto spanku posledniho.

Vy, bratki a sestry po zesnulem vatern bratru nejvice deb?, je yarn vdednosti a lasky k vat', matce! di bude nyni smutno, opustil ji jeji milovanY syn, tu musite hledet potetiti a touhy jeji ukojiti, ne tak slovy, jako skutky uptimne vdeenosti. detinne oddanosti a lasky.

Nezapominejte nikdy na to, co jste to stare, &bre matce sve povinni, nikdy yam neschazej smysl, jak mnoho ji mate dekovati. Smite se odmeniti se ji tim, to potetite truchlici duti jeji a ozdobite posledni dny jejiho tivota.

A Ty, zesnuly bratte nas, po dobrem boji tivota naiezl jsi odpoeinuti v smrti v nezname semi kde nam neni motno na TYCO rov tadne kvetiny, ale snad se najde nezname, ruka a T yfij rov take okratli.

To ti p •eji Tvoji spolubratti a cela Domoradova rodiny.

A vy, pozfistali, pkijmete na g hlubokou soustrast.

Frank a Mary Domorad.

V "Alamo" Daboeka SAtT., v San Antonio, Tex. Nate odboCka konala mesidni schazi 21. tijna 1945, v 7 hodin yeeer, v St. Ann's Parish Hall, 731 Fredericksburg Rd.., ktera byla zahajona nati mistoptedsedkyni Mary Longtin.

Bylo odhlasovano darovat $10 na Community War Chest. Po vykonani raznYch zaletitosti, schaze skoneena a pak se hralo bingo a taroky, rozpfedla se vesela zabava a jak se tika "dobra, vec se opet yydatila".

V mesieni schuzi konane 25. listopadu bylo usneSeno, aby se vaechno dlenstvo dostavilo do prosincove schilze 16. prosince, ye 3:00 hodiny odpoledne v St. Ann's Parish Hall, neb se bude hlasovat, jest-li se bude nadale pokradovati v einnosti.

Zabavni vYbor se usnesi podavat zo.kusky, tab ptijd'te vaichni.

Marie L. Kallus, taj.

V ftdd Dila Hora, cis. 16, Hallettsville, Texas.

Mili bratti a sestry!

Cznamuji yam, to yYrodni schfize tadu se bude kanati tteti nedeli o 1:15 hod. odpoledne dne 16. prosince.

Ptijd'te v'Sichni nebot' v teto schtzi mate si zvolit Utedniky tadu pro rok 1946.

To the brothers and sisters that don't know how to read czech.

Our last meeting of this year will be held on the 3rd Sunday, Time 1:15 afternoon. It is your duty to come to this meeting and elect the officers for the year 1946.

S bratrskYm pozdravem, Victor Melnar, taj.

V Mouton, Texas.

Mill etenaki Vestniku!

Temito nekolika taciky vzdavame srdednY dik Utednikrim Hlavni ttadovny S.P.J.S.T., a naLm Utednikrim tadu Cis 27, za rychle a spravne vy •izeni a vyplaceni pojistky po me milovane dceti. pi. Viola. Fehrencamp, ktera zemtela za nekolik dni po tetke operaci, ktere se musela podrobit jeji dobre srdce vypovedelo. Je to velmi tale, raffia pro ne.s,..,starou matku, 2 syny, Fred v narnotni slutbe a Rudolf dome, Lkolak, a pak bratry a sestry.

Spi sladce, mild dcero a matidko.

Terezie iralenta;. matka, Fred a Rudolf, synove.

V Vdednost jest utlechtilost. Jest to yea krasna.

Ude. se posmivali moudrosti, kritisovali pokoru, ale kdo mluvil kdy zlehoujicim zpfisobem o I.R.1 r2.6nosti? VSlehni ji marne radi a bYvame ji osveteni, Jest krasnajak pti mladi tak ye staff.

Jest pirlabna jab na venkovanU, tak na krali,

Strana 4.

Floresville, Texas.

Mill etenaki Vestniku:— Po pkeeteni Vestniku se davam do psani.

Vidim, ze je zde neporozumeni ohledne staveni toho Lidickeho pomniku, aneb nejsou eleni seznameni s tim, jakY zpusob je vypracovanY naairn i eeskoslovenskYm lidem.

Penize vybrane budou venovany na postaveni velike pamatni katedraly. A ty penize nebudou vyslany yen ze SpojenYch Statiz, nYdolary darovane lidmi Spoj. Statt znstanou zde a budou upotkebeny esl. vladou k zaopatkeni dolarovYch dluhri zde, (Dollar Credits). A s temi "credits" bude koupene zboai zde vyra.bene, Lvobyti, aativo a jine velmi pottebne \red. v Oeskoslovaneku.

Pry tak Americana budou davat tkikrat na nutne \Teel pro Oechoslovaky, a budou pomahat povaledne prosperite zde, proto ze veci koupene budou vyrabene zde, a za, tketi budou pomahat yznesti ducha Svobody v celem svete.

Pamatnik Lidicini ma svoleni pres. Beneae, zahranid. ministra Masaryka a jinYch vadcil vlady. A bude postaven na majetku toho statu obeany deskoslovenskYmi z deskoslovenskeho mate.rialu.

Moderni Vital na 120 loai je planovan pro Lidice. Bude darovan uhlokopy z Velke Britanie, kterYch hlubokY pocit bratrstvi byl pohnut nad zlodinem spachanern na uhlokopech z Lidic. I akola o uhlokopech i o hospodakstvi s farmou nedaleko, tam ma bYt vystavena.

Bude pry tam mistnost schopna pojmouti 59,000 as 60,000 lidi. Na prvnim shromaadeni bylo planovano jia nel ukonaila valka. Dne 14. imora 1943 yedouci dleni mezinarodnich uhlokopri rozhodli se sejit ye velkem shromaadeni uhlokopft celeho sveta v Praze pki Lidicich, a tim uctit pamatku tech, kteki zernteli v masakru v Lidicich.

To je jen par &kin z kniaky co vyslal "Lidice Memorial Committee Inc." 79 Madison Ave., New York 16, N. Y., na jednatele kada.

A kdo tomu nerozumi, mel by si od tadoveho jednatele tuto knitku vyptljeit a preeist. Je to velice nadherne yypravend a napsand broaurka v kedi anglicke.

Pkeje vam vaem vesele vanoce a at'astnY a moktejai NovY rok!

Anita Bayerova.

V Palacios, Texas.

CtenY br. redaktore!

Prostrednictvim meho bratra byly mne zaslany tyto dva dopisy nine jmenovaneho YYboru, abych mezi naaimi krajany podnikl nejakou malou sbirku, abychom jim pomohli postaviti dilstojnY pomnik.

Cteni krajane, techto 28 letcri jsou synove naaich zdejaich obeant, a moZna, ze mezi temito 28 letci je syn naaeho krajana, ktereho jeho dobra, matka oplakava, ze ji neni mono na hrob jejiho syna poloaiti iadne kvetiny.

Mill krajane, tyto kvetiny za den, dva uschnou, ale ten pomnik bude stat vedne a bude nam pkipominati, ze tito synove americkYch obbanti poloaili sve mlade aivoty za svobodu nas vaech. A ze na g Vestnik jde do vice state a naai krajane jsou usazeni pa celYch SpojenYch stata, ale naaich krajanii, :tteba z chudeho, ale krasneho Valaaska je usazeno ponejvice v Texasu, tak se obracim na nape Ceske easopisy a take na na pe Ceske spolky, neb ja vim, ze aspori jeden e'en u nektereho kadu je ze zminenYch techto mesteeek: Uherske Hradiate, UherskY Brod, Napajedla, Bojkovice, Luhaeovice; Zlin, Vizovice, Vsetin, Valaaske Klobuky,- a Mesteeko Slaviein se naleza prostked techto mast. A tak vas aadam cteni krajane : necidrnitejte tuto prosbu a pkispejte sebe-menann darem, kterY z lasky bade pkijat a v noyinach kvitovan. Dame mule i dtvrt'ak vloaiti do psani, ty etvrt'aeky budou tak z sky pkijate tak jako pet dolarii.

Take prosim o sebemenai dar naai odboeky S.A.O.T. Otani krajane vemte tuto vac na yedomi a ptispejte sebernen gim darem, za co vam ptedem pekne dOkuji.

jj;

E

Dary posilejte na tuto adreSU: Frank Dora rad, Palacios, Texas, }i1. 1, Box 50.

Frank Domorad, piceds. odbooky Blessing.

Miia sestro Vajda "iova, vim, Ze jste dobra narodni pracc ,,, nice a ze jste z toho sameho kraje a zndte to oho"' i ty vesnice, tak Vas Cadarn, byste pou2ila mezi VaSimi prately Vak hubieky a neco skoloktova.la, za, coZ yam predem dekuji.

Ctena, sestro 111atufova, diky Vam, a aa budu mit ptileLtost jeti pres Waco, co se mne jia mockrat stale, tak Vas vyhledam, ale ne aby jste si myslela, ze protole jste vdova, ha, ha, ha! Prijmeto ode nine srcieri.V pozdray.

Ctena sestro Svitakovd, Fort Worth. Vase podobizny jsem viael a pike hodne. SrdeenST pozdray.

Fr. Domorad.

• • CEST;LSLOTENSKE REPUBLIKY: OB CANE .

Na pohraniei moraysko-slovenskem mezi Uhers0. m. Brodc:ii. a VidrskYrn priismykem mesteeko Sl 4iiin, nad jehoZ krajem rozpoutal se 29. srpna. 1 .344 istack:e7 souboj.

Svazy severoamerickSicla letadel letely bornbardovat cite v Hornim Slersku, aby tak poi-41°111y hrdinne, Rude armada, kteri se probojovavala k naSim hranicim. V souboji s nemeckYrni gangstery zahynulo v leteckem souboji nad krajem sla l.lainskSm 28 anglo-anierickYch hrdinnYch Tech 28 anglo-americkYch hrdini, kteri jsou pochovani na hrbitove slaviCirskem, daleko od svYch nejcirs,2Sich, budou pro rids zdriv-rym prikladem ob e. tavosti za idealy demokracie a svobody, za idedly presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka a presidenta budovatele Dr. E. Benz.Se. Postarame se o to, aby pomnik, kterY chceme ve Siavieine ang,lo-arnerickYm hrdiniim postaviti, sta." se dastojn:;in nositelem pamatky na ty, kteri z druheho svetadilu priki poma,hat, vyprostit na y eeskoslovensky lid z doeasneho otroctvi germansko-nacistickeho. trkol, jeho se ujal VYbor pro postaveni pomniku 28 anglo-aniarickYm letcam ye Slavidine, je akolem velmi tetkYrn a nelze jinak, nea obratiti se na verejnost s prosbou, aby -tyto krasne snaky s porozumenim ocenila a sebemen§im darem nam pomohla zbudovati tuneleckY pomnik. Prosime Vas, abyste ptispeli sebemenSim darem k zbudovani pomniku 28 anglo-americkYm letcam nad jejich spoleenym hrobem, do nehoi byli nahazeni.

Dekujsme Vim! Za: VYbor pro postaveni pomniku 28 angloamerickYm letcam ye Slavidine-Ml. P. Frantiaek farm a spra y. hibitova MUD?. Jan Horak, stat obv. lekak v. r.

Jaroslav Rus, yedotaci Rol. zaloiny. v. r.

V Fort Worth, Texas.

Cteni bratri a sestry a v'Sichrii vespolelek!

Kristmus se nam bliCi a doutam, ze Mikula§ bade k vim vem hodnY letos, neb je mnoho rodin co budou za to dlouha leta zas v'Sichni Boma vespolek se radovat, a mnohe rodiny ktere nebudou mit tu prilelitest, nasiedkem ze nekterY e'en z vaSi rodiny nebude mit tu prilehtost osobne se s vami radovat, prijmete soustrast, neb my vSlchni s viii citime a prejeme abyste se take vespolek radovali.

Ted' zas nee° jineho. 16. t. m. v Sokolovne bade taneeni zabava pri hadbe Joe Milanova orchestry.

19. t. v Sokolovne bade stromek pro den, tak jste vAichni Zadani, abyste se dostavili.

Eratri a sestry, timto se vim oznamuje,-- 'e minalY mesic rad Sokol si sin vyplatil a cela zalelitost dana do porddku, talde rieZbYva vice Zadneho diuhu.

23. t. m. koriana bade v:7;7roeni schfize a volba arednikti na priki rok, tak jsou v gichni Cleni Zadani, a bud'te tak laskavi a dostavte se v gchni do teto schize. Bade se volit llstky, talde 2adnY nebude treat kdo pro koho volii. Takto jedenkrat si zvolite aredniky dle va'Seho ale mnsitePtijit do schtze, ale ne jak to vadycky bSiva, pkijde male vie nea rikednikil, a ay-

Ve sti'edu, dne 12. prosince 1945. dejne ani ti vsichni neptijolou, tak potom Jake voleni, kdy2 neni z eeho volit, tak to zustane starem a zas aadnY neni spokojen, pak mluvi, ze ten neb onen tam nema bYt. Tak jste vaichni addani a je to kaadeho elena povinnost do vYrani schitze se dostavit a zvolit si fikedniky dle pkani, a zaplatit si pkispe yky do spolku.

9. t. m. byli jsme na navateve u statenky Anny V. Galiove v Penelope a ptatel p. Joe Holych pti West.

S bratrskYm pozdravem a na zdar!

T. W. Matejka, pokl.

V tlenatin Sboru Miadeie v Ennis!

Jste addani oLviti znovu na p Sbor Mladeae, kterY odchodem miadiku do sluaby vojenske pkestal dodasne pnsobit a pkitomne, kdy naai vojini se vratili a stale jini vraci doma, chceme naai einnost obnovit. Sbor Mladeae pokada, vanoani veairek v Narodni sini dne 21. prosince a proto vase pkitornnost bude yitana. Prejete-li si, doneste s sebou malt' darek na yYmenu s nekterYm jinYm a ptineste take neco k zakousnuti. Kdo by si ptal pkistoupiti do naaeho Sboru Zpravodaj.

Mladeae, bude vitan.

V ZA BRATREM IGN. D. SENKYRIKEM.

Manaele Ignac Senkyrikovi v Markham, Tex. obdraeli od departmentu valky drtivou zpravu, ze jejich syn Ignac D. S enkykik zemtel na akutni Colitis dne 17. rinora 1945. Desatnik I. D. 8enkyi• ik vstoupil dobrovolne do armady 7. iinora 1941 a poslan byl na kratai dobu do tabora v Kalifornii, odkud s oddilem vojska odplul na Filipiny. Dne 10. kvetna 1942 upadi do japonskeho zajeti a din do zajateckeho tabora els. 1., pozdeji prevezen byl do tabora na °strove Honshu. ZesnulY bratr vychodil SIolu v El Campo a doZil se 34 let veku. Pred nastoupenim vojenske sluZby zamestnan byl u olejove spoleenosti a zanechava tu rodide, etyti bratry: Josef H., Frank, Louis a Jerome H. a pet sester: pi. John Sykorova v El Campo, pi. A. C. Kristynikova, pi. L. M. Bane, pi. M. Guthrie a sleena Leona. Bratki Louis, Frank a Jerome byli eestne propuateni z branne mod naroda a jsou doma u rodien. Zaduani obtady za zesnuleho bratra Ign. D. Senkyrika konany byly v katolickem kostele v Blessing, Tex. v fiterY 4 .prosince 1945 za velke fleasti osadnikt, eestne Cety Zpravodaj. vojenske a znamYch z okoli.

Pozn. red. Bratru Senkyrikovi, jeho dobre manaelce a sou, rozencrim vyslovujeme nisi hlubokou iCast. test pamatce stateeneho obrance Filipin a fleastnika nesmrtelneho "Pochodu smrti" na Bataanu! Rodina Senkyrikova usiluje o navazani pisernnYch stykfl s nekterYm kamaradem zesnuleho syna Ignace, kteri s nim proaivali &inane peklo na zemi od brutalnich Japoneikil. Informace o adrese kterehokoliv spoluzajatce bude vdeene pkijata.

V Oznameni vgem elerifnn fadu Veseli, cis. 14.

Chapu se dnes pera, abych se zas jednou blYsknul tadovYm jmenem ye Vestniku. Chci oznamit vaem elentim chtejicim si poplatky zaplatit ku predu, aby tak vady udinili v mesici pkedchazejici mesic v kterem jim ptedplatne ukoneiva, ponevada kdya Glen chce platit ku predu, jest addoucno aby si zaplatit ne pozdeji nea pateho v mesici v kterem zaeina beanY rok.

Tea chci oznamit zmenu schazi na geho tadu.

Jak y am vaem jest znamo, vady jsme konali schrize druhou nedeli v mesici. Podinaje prvnim mesicem (totia lednem) v nastavajicim roku budeme konat schilze treti nedeli. Tedy nezapomerite na touto zmenu. Zmenu jsme udelali ponevada prvni i druha, nedele rady byly zabrany jinYmi zaleaitostmi. Tedy nezopomerime na tuto zmenu. Tea nezapomerite, kteki si chcete zaplatit poplatky ku ptedu, yeas si je zaplatit. — Pfeji vaem yeseIe Yanoce a at'astnY novY rok. S bratrskYm pozdravem, Ed. G. Vavra; taj.

Dodatek: Tea v lednove schazi budeme mit volbu fikedniku, tedy prosime, dostavte se vaeci.

V echoslova.ci zustanou tako yYmi, jakYmi byli boji proti nacismu od prvniho podatku aa do osvobozeni jejich viasti a statu: pevni, rozhodnuti, stateeni, vlasteneeti a demokratieti v ducb.0 nova doby.

Ve sttedu, dne 12. prosince 1945.

Fayetteville, Tex 1. prosince 1945.

Cteni bratki a sestry:—.

Timto se y am oznamuje, ze behem mesice listopadu 1945, Hlavni tradovna vyplatila pojieteni po naeich zemtelYch brattich a sestrach jak nasleduje: Umrti eislo 3905. Br. Edwin J. Kocurek, obchodnik s krmivein, od radu Bran Svornosti, aislo 60, zemkel dne 28. • ijna 1945, y e stall. 47 let. Do Jednoty ptistoupii. dne 2. kvetna 1936.

Certifikat C-2956 na $1,000.00.

Umrti eislo 3906. Br. Milton M. Hejkal, vojin, od radu Volna Cechie, eislo 135, zemkel dne 24. ledna 1944, ve star: 26 let. Do Jednoty pkistoupil dne 24. srpna 1036. Certifikat C'-3060 na $1,000.00.

Umrti eislo 3907. Br. John 8ramek, zaniestnanim stavitel, od radu Jaro, dislo 130, zemrei 6. listopadu 1945, y e star: 62 let. Do Jednoty pristoupil dne 20. prosince 1914. Certifikat A_ na $500.00.

Umrti dislo 3908. Br. August Oernoeek, zamestnanim rolnik, od radu Pitmori, eislo 143, zemtel dne 1. listopadu 19451, ve stall. 85 let.

Do Jednoty ptistoupil dne 13. listopadu 1904.

Certificat A-10188 na $500.00.

Umrti eislo 3909. Br. Peter IvanickY, zamestnanim rolnik, od radu Pokrok Texasu, dislo 1, zemiel dne 7. listopadu 1945, y e star: 84 let.

Do Jednoty pristoupil dne 21, kijna 1900. Certifikat Paid-up 631 na $293.00.

Umrti eislo 3910. Ses. Viola Fehrenkamp, zamestnanim knihvedouci, od 'radu Pokrok Moulton eislo 27, zemkela dne 30. tijna 1945, y e stall. 43 let. Do Jednoty pkistoupila dne 25. tijna 1939. Certifikat D-657 na $1,000.00.

Umrti eislo 3911. Br. Albin N. Morris, zemestnanim vojin, od radu Pokrok Sweet Home, eislo 63, zemiel 29. zati. 1945, y e stet:. 30 let.

Do Jednoty ptistoupil dne 8. kvetna 1935. Certifikat C-2607 na $1,000.00.

Umrti eislo 3912. Ses. Anna Syptak, na odpodinku, od radu Vernost, eislo 51, zemlela dne 6. listopadu 1945, y e stall 73 let. Do Jednoty plistoupila dne 5. listopadu 1911. Certifikat A-3548 na $1,000.00.

Umrti eislo 3913. Br. Adolph V. Naivar, zamestnanim mlekak a rolnik ,od radu Praha dislo 29, zemlel 10. listopadu 1945, y e stall 44 let. Do Jednoty ptistoupil dne 9. kijna 1940.

Certifikat C-5815 na $1 000.00.

Umrti Oslo 3914. Br. Frank Vontur, earnestnanirn rolnik na odpodinku, od radu Vesmir, eislo 61, zemiel 7. listopadu 1945, y e stall 65 let. Do Jednoty plistoupil dne 11. inora 1906.

Certifikat A-10781 na $500.00.

Umrti disco 3915. Ses. Barbora Lieka, samestnanim hospodyne, od radu KomenskY, dislo 20, zemi. ela 12. listopadu 1945, y e stall 77 let.

Do Jednoty ptistoup•la dne 10. srpna 1902. Certifikat 1296 na $500.00.

Umrti eislo 3916. Br. Alois 8‘ . indel, na odpoeinku, od radu Karel Jonde, Oslo 28, zemlel 7. listopadu 1945, y e stall 76 let. Do Jednoty phistoupii dne 13. srpna 1916. Certifikat A-10292 na $500.00.

Umrti eislo 3917. Br. Josef Zbranek, zamestnanim rolnik, od radu Oechoslovan, eislo 40, zemlel dne 5. listopadu 1945, y e stet: 83 let.

Do Jednoty pristoupil due 8. ledna 1905. Certifikat A-5017 na $550.00.

Umrti eislo 3918. Sa.s. Frances Schwab, zamestnani neznamo, od radu Svaz eechoslovarl disco 92, zemtela dne 27. kijna 1945, ve sten. 55 let. Do Jednoty ptistoupila dne 8. rinora 1914. Certifikat A-6662 na $1,000.00.

Umrti eislo 3919. Br. Ignac D. 8‘ enkyrik, vojin .od radu Markham, Oslo 163, zemlel dne 17, MI= 1945, y e stall 34 let, Do Jednoty phi-

V2STNIX stoupil dne 7. btezna 1934. Certifikat C-2027 na $1,000.00 a D-692 na $1,000.00.

Umrti eislo 3920. Ses. Rozina Hruka zamestnanim hospodyne , od radu Pokrok Houstonu eislo 88 zem • ela dne 8. listopadu 1945, y e stet:. 84 let. Do Jednoty pristoupila dne 2. rijna 1904. Certifikat A-10587 na $500.00.

Hlavni liTradovna timto vyslovuje pozustasoustrast. lym J. F. Chupick, tajemnik Hlavni tradovny.

V SLOVO 0 ZA.SOBOVANi. Jake. je situace v naeem zasobo y ani? Tato otazka je dnes y elmi east° pronakna. Provazeji ji rtizne pocity, ironic, ekodolibost, radost i starostlivost. Posiedni z nich je majetkem vrstvy pocti y Ych, uvedornelYch obeianti, kteti se nestavi k nutnYm problemfiria dneeniho hospodatstvi zady, kteti nesleduji vYvoj zasobovani stranou, v zaloze, ntipraveni kdykcliv uekodit s y ym pasivnlm postojem, nybre je vlastnosti tech spoluobeania jime zdar vYsta y by republiky a blahobyt celeho naroda iezi opravdu na srdci.

Situace neni nikterak katastrofalni, jak rozeiruji se sterectypni vytrvalosti nekteti "aktiviste." Oveem,.nen: ani zdaleka takova, jakou by mohia bYti. Kdo na priklad zavinil, ee mame dnes v zasobach mouky sehodek 30,000 yagonri. obill? Je to jesne. Nekteri zernedelci kteti si dosud neuvedomili, ae po ukondeni valky neskondila povinnost odvadet produkty. Tato odpovednost se inUee aplikovat na veechna ody et y i zasobc y ani. Tukt: je rlaio. Prod? Nikdy jsme nebyli tukove sobestadni. Masio zavisi na pkidelu mleka. Tudie zase na odeadeni zemedelcii. Se zasobami stadia jsme na dne. Zernedelci neod y etdeji veptovY dobytek. Jedinou nadeji je, e z domacich pordeek se oeekava 300 ae 400 vagont sadia. Margarin nemiteeme yyrabet y e veteira meritku. Repka se u nas nedati. V zasoboveni masem se stale zasadni chyba. Nemely-bYti povoleny vetei ptidely za cenu snie.eni stavu dobytka. Proto ne neintee ani pomYelet na dalei zvyeovani oridelu masa. Dva nebo vice mesic-a bychom melt masa vice, ale pak vribec nic. Zase je zde nadeje, ee dodavky dobytka z Jinni Ameriky zachreni nee cho y ny sta y dobytka. Bramoboril je naproti y eernu y elmi mnoho.

Je veak podivne, ee obyvateistvo neni zasobeno ani z padesati procent? ii vinou? Pestitele brambor nemaji chut' odevzdavat, nemaji chut' prodavat atd. Zda se, ee nekteri radeji nechaji brambory shrift, nee aby je prodali za stavajici cenu. Denne se odvae: do most 1009 vagonti, potrebujeme vLak 3009 vagonti.

Nezlepel-li se dodavatelska nioralka, hrozi flak= zasobovan: katastrofa. Kdo veak zavini tuto katastrdfu? Je zajimaxe he prase to mista, kde v voce 1944 byly pineny dodavky na sto procent, protoee je natidili Nernci, jsou dnes dodavky sabotovany a splriovany sotva na 13-20%. Nic nem to netika? Ale ano. Docela jasne nem tato skuteenost ukazuje, ee na nakm narodnirn tele dosud tyji parasiti, kteri ochotnS spolupracovali s Ne.mci. ale ze,sadne neplral povinnost k viastnimu narodu..A ptame se kompetentnich mist: "Jak dlouho tito lide budou beztrestne okraclat narcd, sabotovat a smat se potaji z ke,adeiho ekodlieeho dinu, ktery si dnes mohou hrate dovolit? Ja,k dlouho jim bode dana iroenost podlamovat moralku a podkopavat zakiady noveho hospode.lostvi?" tr

liSrstava Josefa Lenharda v New Yorku.

Ye Webster Branch New York. (OTK.) Public Library na York Avenue Ty-stavuje deskoarn,erickY malir Josef Len lard kolekci olejovYch a akvarelovYch obrazt, jiche snoleenYm motivem je Ueast slo • anskYch narochl y e valeenYch u.dalostec7a. Slovemeti partyzani v KarpatskYch horach, jugosleiveti partyzani v Dalmacii, vyjeey a rtiske fronty pod. stridaj: se v pestre barvite roznianitorti. I'Tejsou to chvatne zachycene posttehy veleeneho reportera, nebr'e skuteene komp=ovana iinstrace tYpickYch situaci, jak si je pred,sta y uje lidove citCni, ktere s uelechtilYm zenicenira sledovelo deni valeene.

Zivot v otroctvi, y e Ili a her thistojnosti jest hof,q srartis — T,

Ma5aryk:

atran* I.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nieepsany resolueni vYbor tadu Elmaton cis. 148, v Blessing, Tex., projevujeme nati uprimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovaneho syna a bratra, Ignace genkyfika, kterY zerntei v japonskem zajeti v Unoru tohoto roku, v jeho mladem veku.

Vime, mill pozristali ,tie vas bol je tetkY, budit vain tudie alespori eastednou Utechou, i my, jeho spolubratki a spolusestry citime s y am! y e vakm zarmutku.

Odpodivej v pokoji, mil' spolubratfe a lest budi'e pamatce Tvoji.

Deno v Blessing, Texas, dne 3. prosince 1945.

Za bad Elmaton, cis. 148: Frank Domorad, Frank Hlotek, st., Ben Vrana, resolueni yYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nieepsany resolueni vYbor radu Pokrok Moulton, ca. 27, projevujeme jmenem nateho radu uetimnou soustrast pozristale rodine nad Umrtim jejich matky a naei spolusestry, Viola Fehrenkamp, ktera zemtela dne 30. kijna 1945, y e stet: 43 let a pohrbena byla dne 31. lljna.

Vy, portistale ditky a dalei rodino, pkijmete naei opravdu citenou soustrast a zesnule budit zeme lehkou.

Za rad Pokrok Moulton, cis. 27, v Moulton, Texas: Jos. K. Darile,k, Jan Havlik a Albert DlouhY, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nieepsanY resolueni ArYbor radu Svaz Oechoslo y ant dislo 92, ye Fort Worth, Texas, jrnenem radu Svaz Cechoslovanu projevujeme uptimne citenou soustrast pozuStale rodine, nad ztratou jejich milovaneho mantela a otce, a naeeho spolubratra, James W. eihieka, kterY dokonal svoji pozemskou pout' po dele trvajici nemoci. Zemlel dne 6. prosince y e stall 67 let.

Bratr Cihadek byl jeden z tech stareich, zakladajicich ceenu nakho radu Svaz bechoslovana cis. 92. Rad byl zalot'en dne 4. zati. 1910.

ZesnulY bratr byl elenem naeeho r` adu od jeho zaloeeni, a vidy byi horlivYm pracovnikem nakho radu, vedy byl dbal' s yYch povinnosti, nad dim mel velkou radost, vedy tikal, ee jest to jeho Utechou, aby nee lad rostl, neb ten zastaval y eechny Urady, ktere byli nan vloeeny, a vedy je spravne konal. ZesnulY bratr byl horlivym pracovnikem po celou radu let, at' asi posiedni 4 leta jeho zdravi mu nedovolovalo dale pracovat, ale v duchu vedy byl s nami.

Vime, pozUstala rodino, he eelite odchodu jeho, ale budie y am alespori dastednou ritechou, he my, sestry a bratti naeeho radu, soucitime s vami ye vaeem zarmutku, a Tobe, bratte, budie Ti zeme lehkou a plejeme Ti vednYi kiid a odpodivej v pokoji.

Deno y e Fort Worth, Tex., dne 7. pros. 1945.

John Chaloupka, Chas. H. Batek, Vaclav Mika, resolueni v'bor.

V Dideiite upozorneni! 103/ pRete na Hi. Ciadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost, tjikajici se vaSich poplatkii neb dluhu proti vaienut eertifikatu, neb va geho pojklteni u S. P. J. S. T., Si ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy eislo nob sidlo vaSeho radu, neb 'Oslo vateho certifikatu.

Boj o svobodu a demokracii neni skoneen, nikdy skonden proste byt nemfee. Je to boj sOlS7, nvp,ftditfr, nikcly neutuchalici.

swans S.

Dallas, Texas.

Mill Vestniku!

Uplynulo mnoho tSrdnti, co jsem mezi vami 'dtenati byla naposled. Rodinne pomery mne udrtuji v stale praci.

Nasi synove, muti, zeti se vraceji radostne domti z to vfavy valedne. A doma vetSinu jich deka. zklamani. Hledaji praci, hledaji byt! A jsou-li pomery bytove vlade takove jako u nas v Dallas (a vim, to jsou!) neni to tadnou slasti chodit, jezdit, hledat byt dny, Vdny, mesice, bezirdelne. Ke koupi vle ptedratene, hned o nekolik tisic Domky, jet mely cenu 2 tisice, stoji jednou tolik i vice, a pustit se do stavby, neni motno, nedostane se material. V dem yezi tyto nepotadky? Hodne to zaviriuji ty ustavidne stayky. Valka je site u konce, av'Sak tyto vnittni bolesti, jake zde protivame ji neumenAuji. SpIS se najde jehla v kupe sena, net' byt pro vrativliho se vojina, kterji ztravil 4-5 let, east() v nehostinnjich krajich, za katdeho podasi v nepohodli. chrane nas doma za vetrem sySTm telem, zdravim, tivotem. A ted' kdyt se vratil, neni prop mista a nechce nic zdarma Brzo zapominame vSech tech obeti pro nas ptinesenSrch.

Ted' nam ptichazi dopisy ze stare vlasti.

Jsou to vS7ktiky uvolnenSrch pout. dekali jsme na ne z napjetim kolik let. Prisi nam v nich nag drazi, co protivali pod hrazovladou Hitlerovou, to nikdy na to v tivote nezapomenou.

Ty telesne a dulevni ittrapy, ktere skoro 7 let protivali, vyeerpaly vlechny jejich nervy. Sililo je vedomi, to za hranicemi vlasti my stojime za nimi v jednom pevnem liku, sililo je vedomi, ze nejsou opulteni, le jsme se ujmuli lidi, kterSrm se podatilo prchnout za hranize zotrodene vlasti; silila je nadeje, to po tolika letech ttisku, utrpeni budou zas svobodne dStchat. Verili pevne, le ptijde zas na g den, kdy desk' narod dle proroctvi knelny "Narod desk' nikdy neskond on i pekla brany zodola"! Ale to vlechno, co yam zde pili, vy etenati vite.

Pkikrodim k tomu, co me elenove odbooky S. A. C. T. ulotili, abych yam napsala ze schtize konane 18. listopadu. Jak jste asi vseci v ruznSrch dasopisech detli, to amerieti ptatele eskoslovenska hodlaji postavit trvalST pomnik obetem lidickeho masakru a chteji na nej sebrat jeden a pal milionu dolare kter stati jako trvala, ptipominka ptatelstvi a vzajemne lasky lidicke svobody mezi lidem SpojenSrch Stattit a lidem deskoslovenskS7m. bor k postaveni tohoto pomniku rozesila na vlechny spolky po S. S. naartek s vyobrazenim Pamatniku a tad y za finaneni pomoc. Pravi v jednom miste teto knitky: Jsme vdedriSmi dlutniky velkemu deskoslovenskemu narodu.

Oni nam ukazali, to narod, kterSi byl jednou svoboden, nikdy se nestane otrokem. On mule 1:1St omraden, ale za svoji svobodu se bude biti do posledniho mute! My, Ameridane, chceme postaviti tento velkS7 pomnik Lidice za tim sarnSrm ireelem, jako Francie dale teto americke vlastj. Sochu Svobody. Naudili jsme se znati, svoboda je krasna a oenna, nad vlecky p•klady sveta. fZeknete . socha! Je to site krasno, vec, ale hladove, nemocne, stralnou valkou zmotene deti nenasyti, ani nezahteje. A mate pravdu!

I my u nas v Dallas (vetlina nas) jako vlude jinde na to tak pohliti, to by bylo daleko lidstejli a pottebnejli postaveni detske nemocnice, sirotaince, skoly, Ale my deli jsme tuto akci nezadali, jsme tadani o vSr pomoc; a kdyt uz je to v proudu, nemilteme stavit oposici, ale die motnosti vypomoci.

Jeden start pismak, dedeeek Nolla z Omahy v dasopisu Amerikan napsal neda yno toto (a to se mne to libilo, uschovala jsem si to a ptedkladam etenattim Vestniku': Kdo nechceg . aby byl postaven pomnik vgem tern mudednikum, tedy na nej neptispivej a take o nem nemluv. Zalot fond a sbirej na postaveni nemocnice nebo chudobince. To budou dva velke pomniky po teto valce.

Kdyl" se do vleho toho vtijeme a ptemllime nemtileme postaveni pomniku odsuzovat.

Tak jak se Francie trvale zapsala v srdce vtech 4.411 darem vim S. S. swhou Ooh

N Svobody, ty tisice lief ptistehovalca nikdy nezapomenou na ten Clojern., kdyt ptijitdeli sem z rriznS'ch konein sveta. aby svoji praci si vydobili vetSi sk-Yve. chleba. To nebylo pro ne jen ta socha, byl to jakYsi symbol svobody.

Tak an: my ne.lalcd'arte preka.'?:ek a die moZnosti pfispejme na tr yalY pomnik na ta zverstva SS-manti a gestapaku.

Proto at' vSecky . zderSi spolky si vyMou svoje zastupce do sc;ia'aze 12. prosince v 8 hodin veCer v Sokolcvne a tam projevi sve_nazory v teto veci, jak eeska osada se zachova. A nemusi to bYti pouze za.stupci . prijd' jeden kaZclY kdo ma o vec zajern. 6im vice se nas sejde, tim lope.

Jelte zde dal.§1 dary ". .atstva, ktere za me nespritormacst, kely2 jsem byla v Oklahome, dovezl pan Ii rk z Tioga. Texas, a sloe 3 bedny a j7dm pytel. Nechal to v sini tadu Pokrok Cis. 21 a pan 7.rodieka. mne to pak doJrnena dartt byla naps .na na krabicich a jsou to: S. F. 7.7ircrek F2.. Jare2S, Michal Frihada Bill DJleft)ik. jeem zapakovala a odeslala do Ne-,7 V6in dared srcleene diky. A zarcYc:,'a >yste mne odpustili, ze tak opozdne 2:7 Jsem vZ:dy dochvilna, ale a pe ,:innost babieky mne udrZuje v stale prac Dale si preji zde ? ere?nit jrnena penelitY7ch darcU, kteri nine dali ponize na ucteni panaaJky na6lao • kra.jana p. Jana Sramka, zenarel 6. list., na mist() k yetin darovali: pi.

J. Malikova $3.00. p. a pi. 5. Valeikovi $2,00 p. a pi. F. Steinerovi $2.00 p. a pi. A. Rotrekl $2.00, p. a pi, T. Kopeekov: $2.00, p. a pi, J. Machaeavi $2.00. pi. VaSkova $1.00, pi. Nesudova $1.00. Celkem 15 dolart, Mnozi darc.i si 'preji penize tyto venbvat na tech 700.000 deti, za ktere se pI'es radio i v ea.sopisech prirolouva minlstr Jan Masaryk u nas v America, ze nedostane-li se jim okamZite porno3i velke procanto jich ze-nare nasI ,Edke,in pod y3:7 Ziyy, tuberkouloeou a jinYrni druhy nemoci ktere jim tato straSna valka orioravIla. NaSi krajan.6 v2dy ochotne p•mohli a verim, to pomohou zase. rSichni touZime po tom, aby uz cesta pro vetli baliky byla otevre.na. tak abychom mohli tern syYm olebraeem'im primo yypornoci, jak S'atstvem, ktere Zada.ji, tak i neeim it jidlu.

Wak dosud je moZno poslat jen 41b. ,6 unci a to se do tak maleho baliku mnoho nevejde.

Blili se hodina duchu dvanacta, vSe je pohiTeno u nas ve spanek, tak i ja delam u2 teeku a jdu do kanapasu.

VSechriy etenare zdravi, Bolerta Valeikova.

V Dime Box, Texas.

KdyZ do vas bude nekdo vpou S . tet. jen ye velice male da.vese jed, tale v.as otravi, ze vas ZadnY neprivede zpatky k va.Semu drivejSimu zdravi • nab jed je jiZ po celem variem tele roziezen, vy jste ji2 otrave-ni. V Hallettsvilie je vydavan jed od jednoho vysoce vzdelaneho krasno-mluvee a ueitelo jedu. Tento &Atel vyna,eej kolikaterY druh katolika a Hej-Slovanit. Rudi fanatieti, pinkovi, streeteni a sam jakeho druhu je nepiSe, ale podle jeho elane6Irk musi bYti z druhu streSterica pytIsm praStenY: On ma sve Zaky tak otravene. ze mu v'Se veki, ze neni leku proti Zadne nemoci ,ani jedu.

Pisatel techto radka tat odbiral tento HallettsvillskY jed ale je nu nejde tab prudce do krve, tak jako mnoh:c7m.

Tento ueitel jedu neni spokojen se Zadnou cizonarodni vladou, ani s nail. Tento aoite bug do vSeho jako divok7;7. kfafa. u nej jsou vaide sarni bezbanici, ziodeji, rasilnici, jen Zaci, kteti yeti do slova jeho jedovatm jsou pravi andele. Kdyby tento ueitei a jeho zaci dostali vladu do rukou, tak NCmci by se museli schovat v trYzneni a rnueeni a vraZdeni pied temito kiky. Poslyfte, co 7:iSe jedna 2aeka toho jedu od Panhandlu. "Ani tolik nam neni dovoleno. schladit si Za.hu na naSich Chlavnich nepritelich." Neni to dUkaz, co je takova, osoba schopna? Jakasi druha. Fanalka od teky, ta ta5e by vlechny rd,,da videla plo-

Ye sttedu, doe 12. prosince 1945. vat tekarna, se zavatim petitunovS7M na krku.

Toto jsou taxi Hallettsvillskeho jedu.

Tento uditel a tito taci jsou schopni uvest poznovu ce 1.47 svet do vratdicih• stavu. Tento druh lidu nechce tit v miru a spokojenosti, ale oni si libuji plovat v lidske krvi. Tito zaslepenci ye sve zalti a sobeckosti veri. ze jen oni maji pray° na tivot, a kdo netahne s nimi, je , odsouzen k smrti. Neni tote nauka Hitlerova?

Dale tento uditel psal, to potiebujeme moderni .ieny. On asi sam nyni pozna.va.. to Lena neni stvotena jen jako nejaka, marina na delani Nale teny vedi ale neat vie, net hallettsvilskji uditel jedu a hrtrz, any jsou jit dnes moderni dust. to mnohe, ani modernejSi byt nemtite. Does mime moderni jiz brzy vSe, i farmare. Moderni farmar si koupi moderni traktor, obdelava, 3 sta akru, mod'erne, po celenoci, a moderni nedeli. Co budou tito moderni farmaci delat„ at bude mit katdS 7 farmat traktor a budou chtit vsichni tolik obdelavat?

Dnes mame i moderni dolar. Dries v nasi moderni sobeckosti a zaslepenosti, dolar je nam vim, a jestli ho rano113;' nemate dostati po dobrem, tak ho hledi dostat po zlem. To sve ja ma na prvnim miste, on nehledi,.jest-li zbude co na druheho. Zde, se, to jestli nezmenime vale moderni zadatky, le to velice k dobru kouka.

Mame 3 syny posud u vojska, jeden je v Tokio. jeden v Manila a jeden v Okinawa.

Ctvrtji syn byl v Nemecku a byl ttikrate v Ceskoslovensku. Dne 24. tijna syn z Nemecka jel donati. Ptai jsem se syna, co je pravdy na torn co dteme vSechno o bezbotnidkem Ceskoslovensku od hallettsvillskeho uditele. Syn povide, to o nidem nevi. jen tolik, to ten lid se tam citi nejSt'astnejSirn narodem a p21 katde ptiletitosti miuvi s chvalou o jejich vudci p.

BeneSovi, Syn si pkines1 od tarnnejlich ten 12 Satkil, na nich ruene vyl,ivane. pokrvku na sit:1 a eeskoslovenskou viajku, rueni prate. Vylily mu na jeho kolili vojenskou illechny jeho odznaky, ma zapestni daske hodinky, to vle zdarma na pamatku od tamnefliho lidu. Mne donesl mnoho adres od mut& abych pr . 7 jim psal. col jsem s radosti udelal, a hned katdemu odepsal. Syn z Okinawa psal nisi cloth a jeho sestte do Houstonu ze odjitdi 24, fijna, ale posud neni doma. Syn z Manily pile, to nevi kdy bude propulten, ale pry tento rok to nebude. Tento syn tam byl prvni. Nejmladli je nyni v Tokio, ten je tam na ostrovech teprve asi 10 mesicti.

Nejstarli syn nam vyoravel. jab ptijel z Nemecka, to 10. list. roku 1944 na jeho 33. naroze:niny, a od 19. list. do 25. lilt. s potil krvi, nepadl a svou hrdinnosti pry zachoval mnoho titotti nalich hocha, moot dostal vyznamenani.

Ve vojenske slutbe byl 7 rein a 8 mesicii.

Net ukoneim, varuji hallettsvillskeho uditele, ie aby nepoutival americkeho tisku k pobutovani lidu, aby ti sttelteni kuklaci ho pri to jeho keinave praci. Radim tomuto uditete at' da, katclemu pokoj. a on ti de, dva.

Ptam se ho, prod uvetejni to. podle dello se nePsal, to nemame Zadneho prava nekoho odstranit, jen proto, to ho nenavidime. On ale . by rad vSe odstranil, kdo se neridi podle jeho gpinave prate.

Ukoneuji s pranim vsem atandrum, vgem zemedelcum vSem jinMm stavfim, vesele a Wastne svatky vanooni a riovS7 rok 1946!

Jos. Mikulin. Sr. V Wedni lido stavaji se kre,snSmi, kdyt svetlo vdedneho srdce zati z jejich tvati. Zvygujeme krasu sveta rozmnotujice jeho zasoby vdeenSrch pocita.

Vdednost jest dluh. Citime se olizeni, kdyt se nam ji nedostane. O. lovek, kterji doste,va od nas ptizeri a nedave, viditelnou odpoved', zrariuje nas. * * A nezapominejte, ze jeden Clan ziskanY, dnes, mute bj.rti vlivnfrm iikednikem tadu a jednoty zitra. Ziskavati eleny mlade je staveti zaklady spokojene budoucnosti.

Ve str'edu, dne 12. prosince 1945.

Pelly, Texas.

Ctena redakce a etenari Vestniku!

Je dnes nedele a nejak se to podasi kaboni, asi to bude 'prget, meli jsme toho hezkeho poeasi ut dosti, co paella hurikanova sezona, tak nastalo klidne a prijemne poeasi. Ate se dnes kaboni a ja nerada jdu yen do gpatneho Poeasi, tak jsem se rozhodla, to ptijdu do redakce je zase trochu trapit . ale asi einim letos tak Posledne krat. Rok se kvapem laliti ku konci a ja mam nejakou malou povinnost v redakci, ptedem prosi za zmenu eislic na Vestniku, aby byly posunute zase o rok dal ku ptedu a zaroven dekuji za mist() ye Vestniku za uvetejriovani a opravu myth chyb, atkoliv jsem si dasem hodne dovolila, a tak Vam v redakci vlem pfeji vesele Vanoce a gt'astnY nov;;7 rok 1946. Ba jo, i vlem milYm aerial-dm Vestniku a myth dopisd•pteji to same.

Jak ut mill etenali mne znate, to kdy't ptijdu s trolkou do mlYna, tak to p1 ja se nedam tak heed odbYt, abych vam take nee& nepovedela. Jak vite a znate mne z dopisn, to jsem jit sirotek a easem si zpivam: "O, ty hititove, zahrado zelena, v tote ja imam zasete ty me drahe semena".

Kdyt nastane rok v pine jarni krase a zase se rok blizi ku konci, ta vlelijaka krasa, setloute listi opada a vitr je prye odfoukne neni a neni ho jit nikdy vice.

Ja mam - mou a meho ptitele podobenku v ramci na kterou se denne divam. On byl tenkrat 24 a ja, ne upine 18 mkt. Jak je elovek mladY a v pine krase jako zaeinajici a rozkvetajici jaro a rozkvotajici krasna rule a prijde konec roku a ta krazna rule opadne a ptijde v nic, a tak je to i s nami v lidskem vote. A kdo to svetske radosti mai& uzil jako jar, ten ma net upinoinku na ty trpke a tetce protite minulosti.

Dostala jsem pozvani cd me dcery pani Bystficke z Alabamy. pile mami, prijedte ke me na svatky, budeme mit peeenou husu k obedu. Jo, ono kut to padene husy by se mi libilo, ale v time za spatneho poeasi nekam vandrovat, to se mi ne at tak mot libi.

Onehdy v noci pani Marie A. 2ivn .. .7 zmizela ze sveho bytu. Druheho dne rano byl jeji byt nalezen v dosti gpatnem potadku a nevi se, byla-li neltYm ukradena. Oznamilo se jeji zmizeni policistovi, ale dosud se nevi, kam se pani Marie A. 2ivney podela. Casem na ni bylo to je nad neeim tuze zamyllena, jeji hledely do prazdna a nemely peknY vzhled.

Kdyt byla tazana co ji je, odpovedela, to teskni po jejim synu a to ma stralne hueeni v hlave. Az dosud neni znamo, co se s ni stalo.

Jegte jednou blahoptani k vanoenim svatVim v redakci a etenartim Vestniku, a z ylalte vle dobre se ptele W. M. Fannie Hamer od ptimoti.

V Houston, Texas.

Ctene sestry a lora t ele na,l'eho tensIseho kroutku od tadu Pokrok Houston, nale seh-dze ptipada na den 13. prosince, zaeatek v 10 hodin rano, v poledne abed a tea budeme miti volby tfrednic pro ptigti rok. Je na vas, abyste se vgechny dostavily pro tak daletite jednani vas vAech.

Kdyt byla svolana prvni schtze 9. brezna tohoto roku, abychom se poradily, jak by se daly nejsnadneji zhotoviti pokrYvky na postele pro zdefli namotni nemocnici, pottebovaly jsme k tomu kapital, ktereho jsme namely. Nag e Zeny se rozhodly, to muslme neco podniknout, abychom si vydelaly penize na vydani. Rozhodnuto, to budeme prodavati obed p11 nark sch-dzi a miti spoleeenskou bavu, col se nam yydatilo nad neekavani a vlem se to tak zalibilo, to jsme pak pokraeovaly , kaldY mesic s potadanirn teto zabavy p11 nagich schtizich. Mame ytcly pekne na yltevy a za 8 mesicil jsme udelaly eisteho vYtelku $329,50, tai sta dvacet de-vet dolard 50 centu. Z tohoto fondu jsme prispely na detskou ozdravovnu v Cechach 15 dolarti, na telefon calls pro vojiny do McCloskey nemocnice v Temple 40 dolaru, na Boys Home Town 25 dolard, na War Chest 50 dolaril; zbYvajici destka v pall

VliSTNIK pokladde bude ul:otis,abena jen na dobroeinne Dekuji Yam, Ceske teny, za vali obetavou praci. yaly si na vas rada vzpornenu, s jakou ochotou jste prijimaly to praci v kuchyni a ltedre podporovaly nas podnik akatdou pinou praci kde toho bylo zapottebi. Dekuji srdeene vlem nalim na yltevniktim. Bet va geho phspeni bychom se nebyly dodelaly tak pekneho Uspechu. VAichni jste nam pomohli uskuteonit to na ge krasne heslo, to si dnes mateme to to neni jen litera napsana na ohlaveni naleho Vestniku. Ctene redakci Vestniku dekuji za spravne uvetejnovani myth Pripominam vam vlem jeSte jednou, dostavte se co v nejvetSim poetu do schtize, abyste si zvolily fitednice pro pti gti rok.

Vagi objednavku na °bed si udelejte u ses. °lel:a ye jeji eislo telefonu jest V-24392.

S pozdravem, Rosa gparihel, tajemnice.

V lead Slovan, cis 9, Snook, Texas.

Rad Slovan cis 9, v prosincove schilzi zvolil si nasledujici vYbory pro rok 1946: Zabavni vYbor: bti, Jan H. Rubae, Oscar Slovaeek, Henry Jakubik.

VYbor sodo ykovY: Vilem Rubae, Joe Skopik, Rudolf Junek.

PivovY vYbor: Tonny Kubieek, F. L. Jakubik, Ed. Jakubik a Ed. J. Ptaeek, jejich bookkeeper, kterY jim vede trety.

MajetkovY vYbor: Henry Koval ., Jan J. Fojt, Vilem Orsak. treetni vYbor: Jos. Sum gal, Frank Jakubik, Jan Marek.

Resolueni vYbor: Jos. Sum gal, Jos. Jakubik, J. T. Skrabanek.

Stare vYbory podaly zpravu ye schuzi. Zabayni vYbor nemel zpravu z minule zabavy a tat Sodoykovy vYbor nemel zpravu ze dvou minulYch zabay. PivoyY vYbor podal zpravu za uplynulYch 17 mesicii, (to je jak dlouho jsme meld licensi na pivo ted' k posledu) Piva jsme kou ili za $2,500.15, prodali jsme za $3,727.43, vYclelek $1,221.28. Z toho jsme udelali 3 splatky na sin $691.61. MajetkovY vYbor si vytahnul $85.00. License, na pivo v eervnu $62.50. Pled schtizi jsme meli v pivove pokladne $376.17 a 30 boxid piva na ruce a zaplacene.

Tet ti, kteti ptinesli akcie co maji na sin, byly vyplaceny, a ye schtizi mne ustanovili, abych vyplacel ony akcie. Tak, kteti mate akcie na sin Slovan els. 9, tak mejte je s sebou a jak vas uhlednu, tak Yam je vyplatim. Rad bych s tim byl hotov, ale vim, 'le to vezme del gi eas.

Farmati zde mail hodne poorano, totit kteri chteli Drat, neb pohoda je velmi dobra.

Mnoho mladika pticha.zi z vojny domil ,ale nasi jate doposud ne. Nejmladli syn psal tYden, to Krismus ztravi v Oine. utednici hrbitova na Snook mne • abych timto oznamil, fie vYroeni schtize hrbitovni bude se odbYvat prvni nedeli odpoledne, po schtizi nova Jednoty.

S bratrskYm pozdravem, J. T. Skrabanek, tajemnik.

V Houston, Texas.

Ctena. redakce!

Je'lte jsem obdrtela nekolik dollarti pro pomocnou akci ten, a prosim redakci za uvetejneni jmen Mantele Mozga, eeskYm sirotkum $2.00, pi.

Ch. Foroi $3.00, p . . William Laura $1.00.

Jmenem pomocne akce vam srdeene dekuji, Posledni eas si redakce stetuje na ye1kY naval dopisti a proto omezim muj jen na par tadku. Bratti a sestry, souhlasim s navrhem neb nahledem radii v Ennis, to jestli to ma bYti na pamdtku Lidic cosi postaveno, tedy at' je to bud'to siroteinec a nebo nemocnice, na misto pomniku. Pomozme tem, kteti jeSte trpi, tem mudedniktim ut nic nepointie, tem prejme ten tichY spanek po tolikem utrpeni.

Kolik tisic °tett' a matek zemtelo nasledkem tyranie, kde snad zustaly ditky, o ktere se nema starat. Prot tedy stavet pomnik tak nakladnY, kdy ts penez je potfeba pomoci

Strata I. vYrn? I z moji rodiny zemtel v koncentraku jeden synovec, druhy byl veznen 3 roky. Neni snad ani rodiny, ktera by netrpela ztratou nekoho jim draheho.

Slibila jsem, to napili jen par tadkt a proto musim ukoneit. Dalo by se mnoho psat, ale bylo by to asi to same, co se pile stale.

Ponevadt ut je jen kratkd doba do vanoc, pteji ct. redakci a vlem mYin piateltim: St'astile) a vesele svatky! SrdeenY pozdrav zasila, Anetka Svadinova.

V Didelite upozorneni! Rdyi pi gete na HI. (.1icadovnu skrz jakoukoliv zileiitost, tfrkajlei se va:sleh poplatkil neb dluhu proti vaiemu certifikitu, neb vageho pojateni u S. P. J. S. T., 6i ohledne dodivky Vestniku — udejte vidy eislo neb sidlo vaieho fidu, neb eislo vaieho certiliketu.

Strana 5,

aftEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJIC1 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — MANTA MOUto'KA — EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN/ WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rod. Snlascuiption $1.50 a year Zmeny adres iasilaji se do 1-11evni (Ttadovny ye Fayetteville, TeLas. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'te2 actresovany na: Veetnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

JDE ZtSIA V. Salivar tar leta vyhasl a slunce na dvete chudaka zla zima dotiree Na nebi mraky jen putuji toulave, krasa jii umtela, listi je krvave.

Jde zima do kraje, naraz v okna zabugi, starost jen useda horniku jen na duel: "Co uhli vykopu ze zeme lopatou a ptec jen strach vidy mam pted zimou proklatou.

JinYm da teploadko to aerne kameni, jenom ja zimu ma.m v torn nagem staveni V Do konce roku necht' kaidy atednik a kaidY bratr poda ruku pomocnou na gim tadovYm organisatoram, bychom naborovou akci elent novYch dovr gili dislici nejvyagi. Dvanact set novYch elem do dne 26. listopadu ziskali nagi snaiivi pracovnici naboru die vYkazu mistoptedsedy a i'editele organisaeniho odboru bratra Ed. L. Marka, zerazenem v tomto eisle spolkoveho organu. V edboru dospelYch ziskali jsme do uvede.neho dne celkem 828 elenil, kteti si vzali pojigteni za $780,500.00; v odboru detskern pribylo 372 dime' a poji gteni za $290,500.00, celkem pojigteno v obou odborech 1,200 alenu a noveho pojigteni $1,071,000, co2 je zajiste radostny yysledek eoestavne a planovite provadene prace. Do konce roku zbYvaji no,m jegte tii tYdny a tech by meli na gi organisatoti pine ku sve zasluine preci vyuiit. Dostane-li se jim yydatne napomoci tacloYYch ritednika a elanstva rok 1945 male se vyjeviti co rok v ohledu ziskani novYch Clem jeden z nejlep gich. Proto necht' kaidy ihmedniit a katdY Glen mei by jim prispet napornoci aby ukazal, ze pine pochopil 'claleiite poslani na gi SPJST, 2e ' pine ocenuje jeji praci na poll bratrskeho poji gteni a ie dovede oceniti obetavou praci tech, kdo v minulYch desitiletich nas nredchazeli. Pole k ziskini novYch Clem se nem zlepailo navratem nagich hochri ze sluf.7",by vojenske; prislugnici branne mood naroda by'.i skoro veichni pojieteni na vetg.1 obnogy za nomerne nizke poplatky, protoelada na jejich pojistky priplacela. Po propugteni z vojny velka yetaina vojinu zam,Yell se je pojigteni enoeal ...neraviti anernalV podet si Docile. koupitl pOStall l g podstatne

VESTNIK Jednoty. Zde maji tado yi organisatori velmi slibne pole a pti teto ptileiitosti zduraznujeme, aby jim pti nabizeni nagi pojistky bylo jasne vysvetleno — pokud nejsou u.2 informovani — Ake vYhody a Mo2nosti jim poskytuje certifikat ye sluibe vyzvednutY. Dalgi a stale skoro panenske pole !name v na gich detech. Nezapominejme na okkidlene potekadlo, ze v nagi spodiva nage budoucnost, nag nejbezpednej gi, nejeeinnejei, nejvlivnej gi zaloini fond spoeiva v nagi mladezi, v nagich vlastnich detach, v nagich synech a dcerach, jejich akolem bude jednou vest v budoucnosti. Chopme se tedy prace, zbyvaji narn je gte tri tYdny do konce roku, abychom nag letogni nabor ptivedli na stuperi nejvyggi. Vanoce, nejkragnejel svatky v roce jsou pted dvdmi a neni lepeiho darku pro sve mile, nei certifikat poji gteni na jeden tisic a i vice. Pomniete, sestry a bratti? Vetime, ano, a nej yYge moinY vYsledek leto gniho naboru novYch alexia bude espechem nas vespolek.

Ve valce Rusko zyitezilo, slavni soveteti vojevfidcove ukazali svetu iiiasne valeene schopnosti lidovych ruskYch armad. Stejne tomu tak bude v miru. Rusko ukaie svetu v hospodaiskem a vyrobnim rozmachu, v kuiturnim a yedeckem vYvoji stejne znamenite vYsledky.

Vidyt' ui je ukazalo a denne je ukazuje.

Dobry vYsledek ini v eeskoslovensku. Die zprav ze stare vlasti se dovidame, ze podle odhadu statniho statistickeho etadu sklidilo se v Cechach a v zemi Mora yskoslerske roku 1945 celkem 11.1 miliorra centu (jeden"cent asi 200 liber) iita proti sklizni 12.9 mil. centa v prameru let 1934-38. Celkem se odhaduje, ie v deskYch zemich se sklidilo letos 19 milione centii chleboveho obili a 11.3 mil. centa krmneho obili. Z tohoto srovnani yylpyva dosti znaenY pokles letogni sklizne proti prameru let 1934-38, ale podle zkugenosti pravem lze soudit, ie tento letogni odhad je ponekud podcenen, take se pti dalgich odhadech znadne vice priblizi pre.meru let 1934-38. Leto gni sklizeri zaruauje ovgem, s hlediska novYch planovanYch davek chleboviny nutnou ehradu, av gak ne zcela non. K Upinenen kryti planovaneho zasobovani chybi 10-15 procent chlebovin, t. j. 20-30,000 vagont, ktere nutno dovezti. Odhad sklizne v Cechach a v zemi mora yskoslerske nam ptesveddive ukazuje krasny vysledek Usilovne prace zemedelca, kterou bylo nutno vykonat za velmi nentiznivYch podminek. Odhadu stavu dobytka a vepte. k 1. eervenci 1945 ptines1 ndsledujici obraz: Koni bylo 456,000, skotu 3,153,000, prasat 1,810,000. Proti roku 1938 je sta y koni o 20 procent vy ggi, kddto pokles poetu hoveziho dobytka je mirny a eini neco pies 10 procent, za to pokles podtu prasat je znadny a eini skoro 24 procent. ZvYgeni pototu koni lze vysvetliti nahraditi koriskou silou nedostatek dopravnich prostkedka za valky; pak ptichazi v evahu i okolnost, ze zejmena ye vnitrozemi ureitY podet koni zanechala nemecka okupadni armada. Pokles chovu prasat byl vyvolan ptedevgim valeenYmi okolnostmi, a to hlavne v pohranidi, kde uda.losti vojenske vedly k rozgiteni domacich poraiek. K mirnemu sniieni podtu hoveziho dobytka tteba dodati,ze tento pomerne ptiznivY zjev je zastinen tim, ze iiva vaha dobytka je urdite v dne gni dobe pod normalni.

Podobne i dojivost krav je pod normalni; pramerna dojivost roku 1937 dinila v deskYch zemich celkem 5.3 litru a klesla v roce 1944 na 2.5 litru, coi jest pokles vice nei polovient Pokud jde o dneemi podet prasat, je skutedne velmi nizky, ale p11 dostatku krmiv by bylo mono vzniklY schodek pravdepodobne pomerne rychle nahraditi. Ma-li se dnegni stay prasat zvYgit na stay ptedvalednY — tedy asi o pal milionu — pak je nutno miti pfedevaim dostatek domanich krmiv, av gak i zde je nutno pooltat s pomoci ze zahranidi.

Mnichovsk:fr diktat znamenal, ie se ma na litraty teskoslovenska zachranit evropskS r a svetoyY mir. trdalosti ukazaly, ie se mir nezachranil a zachriniti nemohl, ie naopak jen velikou valku uanil naprosto nevyhnutelnou. eeskoslovenskS, lid byl mnichovskYm diktatem vydan do rukou nejhorgiho evropskeho diktatora piesto, zt byt niipraven se zbrani v ruce svobodi/ svou brAnit a. ze elvakrate v rozbouJici chvili m0410,0 170 6v6 brftnlq My,

.%7-e

(hie I. prosinee

Neinci chit ii vypalU a spasinSit Prahu. Podle umenta, ktere padly do rukou es. organam, vydal 5. knetna 1945 veinal SS v Cechach a na Morave rozkaz k hromadnemu leteckemu atoku na Prahu, zejmena na stied mesta. 6asopis "Rude Pravo" v Praze otisklo nejprve tento roze kaz v orgine.le v nemeckem jazyku a ptineslo jeho pteklad. V rozkaze natidil von Vittler leteckemu velitelstvi nerneclee armadni skupiny Cechy, aby letadia byla zasaiena proti Praze na usyitu 6. kvetna. Prvni dya body rozkazu oznamuji, ze soudasne budou postupovat na Prahu nemecka vojska po obou binzich Vltavy od Benegova a anaslavi a ie budou pouiivat jako znameni hakovYch krita, dervenYch Ittiiu a leteckYch znake na domech. V tieetim bode rozkazu natizuje velitel, aby bylo bombovano cele vnittni mesto na vYchodnim btehu Vltavy a ptedevgim okoli-Vaclayskeho namesti, vYchod• od Stteleckeho ostrova. V ttetim bodu rozkazu se piSe doslovne: "Mnoho zapalnYch bomb. Cele hnizdo musi shotet." Na gtesti se na esvite 6. kuetna neobjevily nemecke letecke eskadry. Stalo tab proto, ze rozkaz byl clan nemeckYm letkeen v okoli Draid'an, av gak gardove tankove sbory mar gala Rybalka, ktere se hnaly od Berlina na Prahu, na etesti obsadily nemecke letiate u Draid'an. A tak tedy dokument nemecke zvrhlosti jest sondasne dokumentem o velike uloze Rude armady, ktera zachranila Prahu pted pusto genim. • Vg echny nand ysveta si pi-nnjl trvalY mir. Narody Sovetskeho svazu preji si horoucne mir poctiyY a tryalY. To mush pochopit a fettet • kdo se snail rozumet dne gnimu obrovskemu svetovemn denl.

PiecIseda, &ACT bratr Vlad. Maudr doma. V nedeli hyli jsme zpraveni, ie bratr Vlad. Maudr vratil se do sveho domova v Houstonu z testy do Evropy a Ceskoslovenska via Panamerican Clipper. Teal nas et'astny navrat ptedsedy celostatniho SALT a te gime se na jeho zpravy, jak to ylastne vypade, v Anglii a hlavne v znovuosvobozenern Ceskoslovensku. Zaroveri spole"name, ie pfitomnost bratra pfedsedy SALT moini neodkladnou schazku VYkonneho VSTboru, na nii by se rozhcdlo, j ale naloiiti s hotovosti, peelive spravovanou obetavYm pokladnikem bratrem Frank Olexou ml. Ze stare vlasti dochazeji prosby o brzkou pomoc, zpravy americkYch korespondente o pomerech v 6eskoslovensku shoduji se ve skuteenosti, 2e je tam pomoci tteba a Honed. Hotovost pokladny SALT skyta moinost pinspet slugnou easti k uleve sirotam, nejpottebnejeim, opu gtenYm a proto neodkladna akce spree:Ice SALT byla by nesporne FagisticirY vied — ' panasko. Oei sveta se obraceji k posledni rhacisticke reservaci, Francovu Spanelsku, kde drulni sve.tova, valka site zaeala, ale jett y neskondila. Fa gistick3) diktator Franco byl gpanalskamu narodu vnucen po temeti ttilete valce Hitler= a Mussolinm. Dostal se k moci povstanirn proti zakonite demokratieke vlacle, ktera vy gia z vgeobecnYch parlamentnich voleb. Pri rozpoutani druhe svetove valky bylo Francovo Spanelsko skuteenou soueasti fagistickeho trojdhelniku • 8panelske ezemi, ntistavy a letigte jako nemecle.e zakiadny, epanelske suroviny sloutly valednerou pr nenniu Veti ride. Froti Modrou divisi po boRusku poslal Franco t. ku nacistickYch hord. Francovo 8panelsko podporovalo yeechny akce prolhane nemecke propagandy. Teprve po nemeckYch poraikach Rudou armadou se zon-...al Franco ptebarvovat na demokrata a ptitele spojence. Fa gistickY vied v zapadni cash Evropy musi bYt co nejrychleji vythznut. Vetejne rnineni a pokrokove organisace celeho sneta H.daji prezu geni styku a bojkot Francova fe4istickeho re gimu. SpanelskY problem se stavo, zku gabnian kamenem pro uptiranY pourer deneokracii a miru na zapade i ✓ cele Evrope. Xoneu jade o skutednou demokracii, musi se postarat, aby tato hanbaz Evro-, py zmizela, aby i ,.;:pan:Asku byl -umoinen, vrat k republikansko-demokratjakeneu, ye-2.lq bvi

Y. *bred', dne 12. province 1945.

Oaidlovani v KarlovSTch Yarech postupuje die poslednich zprav ze stare vlasti velmi ptiznive.

Jift nyni je v tomto svetovem lazefiskem mists 9000 Cech0. Misto se pflpravuje pro lazeriskSr a eizineckS7 ruch, jako' i pro leeeni a oktani nejAiriich vrstev lidu. Kulturni a spoleeenskSi 2ivot je tu eilSr ; karlovarske divadlo hraje tHkrat tS7dne, svaz eeske mlade2e porada pravidelne kulturn' a zabavni podniky a veeirky a sna g se tak podchytit deskou mlacle2, ktera pffila do pohraniel. Aby byli obyvatele KarlovSrch Varfl pfipraveni dokonale i po stranee jazykove pro budouci lazeriskST ruch, uspofadaji se pro vAechny vrstvy obyvatelstva kursy ruftiny, anglietiny i jinStch jazykil, ktere se 'Lai mimotadne oblibe. — Daleieh 1000 zemedelskSreh rodin odjelo a eeskS7ch vnitrozemnich okresu do pohraniei. V okresu Picibram picesidlilo 30 rodin do Falknova a z Lotic 75 rodin do te2e falknovske oblasti, 79 rodin do 81uknova, z Blatne 189 rodin do nekolika pohranienich okrest v jihozapadnich Cechach, z Tkebone 12 rodin do Ceske' ho Krumlova, z Benaova 49 rodin do Karlo✓ eh Varu, z Morayska 250 rodin do Tachova, z Klatov 140 rodin do NSTrska, ze Strakonic 115 rodin do KaAperskSrch hor a ze Sukce 97 rodin do ponemeenStch obci teho2 okresu. V peti transportech odejelo 430 zemedelcii z jihodes/Och okresfi do okresu Hor gilv Tin, z ehrudimskeho okresu do nekolika severoeeskS7ch pohranienich okresil 380 rodin, z okresu Sedlean 80 rodin do te2e oblasti. Na Chomutovsku bylo usidleno 70 rodin z vS7chodnich oblasti. Podle dosud velmi nefipin3"rch ladaja bylo v dobe jednoho mesiee pfesunuto z vnitrozemi do pohranidi vice nez 14,000 zemedelskSrch rodin. Sv3"7mi iivoty zaplatilo valku 18 eeskS7ch basniku a apisovatelu, 13 hudebnika, 23 divadelniku, 19 virtyarnik0 a 47 veclet vgech obortt. Oesk3"7 narod je malY a ztrata tak obrovska je tim bolest• ie duchovni tvorba daleko teineji prolint es. narodni 2ivot ne2 je tomu u naroch). yellkfch. Nemecki tlak na cs. kulturu za okupace mel tehdy jen ten vS7sledek, 2e se desk7 lid tim vdeeneji utikal ke svemu rodnemu umeni. Oslavil horoucne jubileum Bo2eny Nemeove, Al§e, Josef a Manesa a j. Ka20 citil dvojnisob ztratu, ktera narodu povstala nedobrovolnSun odchodem jeho umelca, jeho mluveich. tlovek je smrtelnS7, prate je 2iva. Za mrtve se rozhovoil jejich dilo. Ale i vkchna svedectvi o eekYch mrtvich umeleich musi bit sebrana, peelive zaznamenana, aby generace poialy, ze umelci, i kdy2 padli, zfistali zivi v tubich sveho lidu. — Americka, armada pied ATOPM odchodem z Oeskoslovenska odevzdala Wade asi 2,500 tun ukokistenSrch nemeckStch potravin. Velitel 22. sboru amer. armady v Plzni, general Harmon, poslal o torn zprasu cs. ministrovi zasobovani, v ni2 pravi: "Je samozfej an*, ie rozdeleni potravin provede cs. vlada podie sveho uva2eni, rad bych N,T ak podotkl, 2e by nine osobne kdybych veal, 2e east po*lain bude poslana nekterSim potfebnSrm dem v Praze jako projev dobre yule americke esmady. Vim, ze v pkitomnem ease je v tomto Ineste 16,000 velmi pottebnYch deti." — Vlacla povetila ministra dopravy gen. Hasala, aby vybudoval dalnici podle vzoru americkSrch superhighways, ktera, by spojovala zapad a vSrehod republiky. — Plukovnik dr Eder, vedouci es. delegace u mezinarodniho soudu v Norimberku dorueil soudu protokoly Frankov3ich vSrpovedi.

Po rozhodnuti, 2e Karel Frank nebude pied rnezinarodni soud piedvolanSr ani jako svedek, je ifeba ptedlo2it jeho vSrpodedi, tS7kajici se norimbersch oba2lovalVeh. Zloduch Frank bude souzen v Praze. AmeriekS7 2alobee Jackson prohlasil, ze i kdyby byl nekterST z ohtalovaOeh pied mezinarodnim soudem osvobozen, bude vydan • statu, kde ptsobil. Pro Ceskoslo vensko je toto ujiAteni yYznamne z ylaSte v pade "protektora" Neuratha.

Hlubokt, dejinne filosofickY smysl dne gni doby. V poselstvi presidenta Csi. republiky dr. Benege k Prozatimnimu Narodnimu shromaIdeni 2atazen byl jeho Usudek o mo2nostech dneS"ni doby, jeho' dfdditost a jasny obraz stoji za otihtenl, aby etenati meli moZnost sledovati uddlosti v osvobozenem oeskoslovensku. President dr.'Bene§ odmita pokladat jednotlive uclafine41.4 49§.7 za 991061P119P 4 P4219g4t,P,911

V2STNtK Cast, bete je v'Secky v celku a souborne a hledi jejich smysl. "Krise pried prvni svetovou valkou a pak valka sama, ruska, revoluce a ostatni revoluce povaleene, 20ti lety politickY boj mezi obema valkami, boj o mfr a ustaleni povaleenS,ch pomera, vznik faaismu a nacismu, te2ka krise povaledne demokracie, pokusy o vyhnuti se druhe svetove valce a mnichovskS7 diktat, druha velika valka svetova a jeji hrozne formy s totalnim barbarsk3im znidenim celSrch strari, ttid a narodfr, pad vaech svetov3ich faaismil a dneani pokusy o vybudovani novSich demokracii, poldeni problemu budovani socialnich sestay dneanich narodir a state a volani po stvoteni noveho eloveka a noveho sveta, to vaecko je mi jeden jedinS7 velikSr celek udalosti, jedna s druhou spojena, jedna s druhou zapadajici a vzajemne druhe dopinujici. Podminuji se navzajem a tvotl spoleene charakteristiku nati doby, zadinajici ptibli2ne s prvnimi lety 20. stoleti a daleko se jette nekondici nejen s dneanimi chvilemi povaleenSani, ale ani ptiatimi lety druhe polovice naaeho stoleti. V historii sveta a Evropy bude tato doba tvotiti zvlattni velikou a krajne revolueni kapitolu, bude nalekti mezi nejboutlivejai chvile svetovS7ch dejin a bude oznadovana jako pfechod, ptelom a tvofeni se za te2kSrch krisi, valek a lidskeho utrpeni, nove obdobi lidske spolednosti anebo aspon jako pokusy o ni a zatatky jejiho tvokeni. Spoledne s Masarykem jsem po prvni valce svetove zdfrrazfroval, ze musirne jiti v duchu politiky evropske a svetove a 2e se musirne v2dycky snaLt sve deskoslovenstvi vlo2it do ramce smyslu dejin svetov3"7ch. 2e se musirne snalit •ochopit, kam svet a nikoliv jen ten el onen narod jde a co chce. A die toho sami postupovat, die pravdy a prava, die vaelidske rnoralky a die spravne chapane a spravne ureene filosofie dejin svetovSrch, nebot' moderni dejiny jsou stale vice a vice dejinami sveta a nikoliv jen dejinami jednotlivSich narodu. 2e se pri torn budeme ptidr2ovat jako stat menai, ptedevaim toho stavu a to orientate, ktera, znamena, veal jistotu a bezpeenost socialne na gemu statu, rozumi se mi samo sebou. A odtud moje stanovisko: jit za kaMou cenu cestou vS7voje svetoveho, svetoveho pokroku, pravdy, prava, spravne lidske moralky a svetove demokracie. Dries jdeme do ptelomu. Do noVS7ch velikS7ch zmen, do sport o ne.

Do pi evratovych uddlosti mirnYch a pozvolnYch na jedne strane, bojovich a revoludnich promen mistnich a dildich, i celoevropskch a svetovSich na strane druhe."

Tisice prini tisfcta lidi a kaide je jinaei. Jen Jeiigkovi je moino naldednouti do srdel lidi a pieeist si je. Moderni JeilAek ale nema mnoho easu, proto mu prani radeji napi geme na adresu fadoveho organisatora, kterS, opatii vhodnS, darek, jimi je dozajista certifikat pojikeni tisic ei vice dolarft.

Beethoven, jeden z nejvet'Sich zjeva kulturnich dejin lidstva, narodil se 16. prosince 1770.

Kdy2 se 29. bkezna 1827 ulicemi videnskS7mi ubiral prfivod s telesnSrmi portistatky Beethovenovmi, tu pry tekla jakasi 2ena z lidu: "To pochovavaji generala muzikantfr." Je-li vS7rok ten historickou skutednosti, svedeil by o torn, '2e yedomi o velikosti Beethovenove ji2 za jeho 2ivota proniklo do nejairaich vrstev lidovS7ch. Vedomi to v kruzich vzdelanct a zvlatte v kruzich hudebnich bylo tehdy ji2 pevne zakotveno, mel i Beethoven proti sobs odparce a z6vistniky, a doba v ni2 2i1, pine neocenila epochalni vSrznam Beethoventiv a nemohla ovaem ani tak ueiniti. Takoveho uznani mohla dati umelci teprve pozdejai doba, ktera, India o dile jeho pottebnSr odstup, s neho2 bylo ji lze dilo to v jeho ceiistvosti pfehlednouti, odvd.2iti, dim ono hudebni umeni vedlo v3iae a na jake testy a k jakemu dalaimu rozvoji ptivedlo hudebni tvorbu v dalaich desiti letech devatenacteho stoleti.

Teprve teto pozdefai dobe objevil se Beethoven jako obr, jako jeden z nejvetaich zjevu kulturnich dejin. Beethoven byl ditetem sve doby, ditetem velke doby revolueni. Ideje teto doby v sebe vsel, jeho duce byla napinena horouci touhou po svoloode. Ryzi lidstvi a svoboda — tot' moralni zaklad celeho jeho Mvota a jeho umeleckeho dila. Beethoven byl revolucionak i ve svem dile, ale jeho revolucionakstvi na teto pug tkeba rczprneti Ja.kodm ./ or.);*21iclov

Strana 9. lee ani neloOkil to; co pi• jal od svS7ch pkedehadea, n3ibr't" no, jejich odkaze stavel dale a NTS'Se. Nezamital zdedene formy a netvokil nove, nSTbr2 formy hudebni od pfedchfrdefr ptevzate uvolfroval a rozeikoval. V dejinach hudby Cni Beethoven do vfee jako obr s Janusovou hlavou, jejit jedna tvak hiedi do minulosti (do stoleti osmnacteno), druha pohlili do daleke budoucnosti. V prvnim obdobi sveho tvokeni jde ye elepejich sqch velkYch pkedchadea Haydna a Mozarta. Ale pak vyviji se v samotnou umeleckou osobitost, jCZ od dila k dilu roste v nejveteiho genia hudebni tvorby. "Beethoven — tot' srdci lidskych mote" — kekl kterSTsi basnik. A nitro Beethovenovo bylo hlubeke a raznotvarne jako ocean. Cdtud katcle jeho dilo mluvi svoji vlastni keel, je zvletetrifrn svYm svetem. V torn take zeje nepkeklenutelna propast mezi nim a Haydnem i Mozartem, jicht yeeohna dila jsou si v zakladnich rysech podobna. Beethoven je nejen nejveteim umeleokYm zjevem hudebni historic, nYbr2 ma svuj epochalni vYznam i v ohlededu soolainim. V jeho dobe a pfed nim byti hudebnim umeloe •n znamenalo b3iti oddanYm a posluenYrn siuhou velrno2neho panstva.

Josef Haydn je oznaeen v jmenovacim dekretu jako "Utednik dorms a podkapelnik," jemu'Z ulo2eny mnohe poniZujici povinnosti knaeciho sluhy. Mozart, stojici v mladi svem ye sluZbach solnohradskeho arcibiskupa, jlcial se slu2ebnictvem u stolu a easto snesti musil nejhrubei urany. Take Beethoven polayboval se ye elechtickYch kruzich, v niche mei sve etedre mecendee.

Ale syYm sebevedornim a nenstupnou daslednosti (loved? si vydeb.':/ti V2dy respektu pro svoji lidskcu dastojnest a ameleckS7 v3"7znam. Rekl kdysi: "Se alechtou je dobT:e se stYkati, ale tkeba ji ne f.eirn imponovati." A Beethoven elechtickYm kruham dovedl imporiovati a byl prvm, jen' pouta sluZebnickeho pomeru hudebnika k milostive vrohnosti zlomil a turn celemu stavu pomahal dob;c7vati snoleeenske postaveni umelce dastojne. Ludvik von Beethoven, tento nesnirteinY tynroe v Eel tone a velk3i yyznavae humanity a svcbo jednotlivce, byl Nemcem a ditetem sve doby. e nadpozernskY svet vednj.ch ideala a krasy, v nem2 2ije jeho umeni, je via!, r_aroftnin a veem ' dobam.

Proto jeho j. '.la v den v:;7roei jeho narozeni vzpor tichni kulturni narodove.

Nate nays ,nuleho etvrtka dojel do West za odhadem majetku keditel bratr Karel Navratil z Temple, Tex.1>ki rozhovoru nam sde'Z'e se s manZelkou nastehoval do Temple a svoji farmu pronajal. — V patek dojeli dome poteeit se vespolek man2ele Oldkich Mouekovi s deveatkem a Karel Zaludkovi rovne2 s holdiekou. — V sobotu veoer dojel z vojny zet' Alfred Nemeeek, kterY sloutiil 20 mesica na Alaece.

Pried tim lakes dva, roky v uniforms by v nekolika taborech v Texasu. Kdy2 odjiZdel na Alaeku jejich deveatko melo dva mesice, pki navratu maid Diane u2 dosti pekne. 2vatle. a pkirozene, 2e tatu neznala, bela se he, nechtela mu dati pusu a utikala do naruee "pepovi" (tak kika staklekovi). Navetevy lads zajiste naramne te,. eily.

Dove slovanstvl vede Sovety zaclarani male slovanske naretly od opakovani nespravedinosti. Novi Slovane nechteji nit co jim nepatki a nedasii. rkc co patki jim a na co mail plne pravo.

V Luiice lads pkipojenft k CSR. Praha. (eTK) — Pteciseda spoleenosti ptatei LuZice v Praze Vladimir Zmeekal na schtlzce s novinaki due 29. listopadu oznamil vefejnosti, '2e LuLoka, narodni banka v Budyeine ve syych memorandeeh Cade„, aby LuLce byla pkipojena k beskoslovensku.

V. Patrrini po lidickSTch detech pokraeuje Praha. (C TIC). — Zatim pouze dvandet ze sta lidickych dCti zavleeenYth do kite bylo nalezeno. ZbSivajieich 88 je rortroueeno po nemeek(ich rodinach, pravdepodobne pod nemeck r mi jrneny, a patrani pa nick bylo zahajeno.

Navrh, brume povinnosti ien v CSR. Praha. (OTK). — Due 29. listopadu schvalila eeskoslovenske. viada navrh o nprave brwati po7i gran v

Strana

•

VRSTNiR

gilLT.;71=AMENSMONZE

Ve stiedu, dne 12. prosince 1945.

VEPAIM All contributions, correspondence of Lodg( reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVOT.;-,--:-, BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS ,,tolIMPITIC11111711(111M11/113/RIMIMUTIMEI

0 ,

1111

111, 14110

e1

Back From Cz(--thosIovakia Will Lawther, President of the National Union of Mine Workers (Great Britain) Czechoslovakia to an Englishman always brings up memories of that dreadful period in 1938 that is known as "Munich." No Englishman can feel otherwise than a sense of shame when he is confronted with that fact. Therefore one wishes to avoid as far as e7.7. is humanly possible anything in the 7 a second "Munich."

During our visit to Czechcee , whilst no. one suggested that there may i v ti a.t possibility of a second "Munich," we sensed all.the time that there was amazement at the change within these last few months. "How did it happen," Czechs and Slovaks put to me, "that there is sympathy and solicitude now for the Germans, and very little said for those who were the victims of the Germans?" Czechoslovakia has to' be visited to learn at first hand what German occupation means. There is scarcely a family which has not someone connected with it who had not been either put to death or served long periods in concentration camps. The marks of the beast will linger on Mach and Slovak bodies as long as 'life lasts, but the memory of what was done will last for many generations.

Let this fact be clearly understood when we come to discuss the problem of the deportation of Germans from Czechoslovakia. The Czechs and Slovaks have had bitter experience not only of German occupation but also of the treatment they received by the so-called "SudetenGermans." We shall never forget the statements made to us at Most by Czech miners of how the Germans gave them to understand that they were the master race. Quite frankly, it would be easily understandable for British miners had there remained no trace of the perpetrators of such outrages as there were committed, had those, guilty of them been on the spot on the day of liberation. The Czechs and Slovaks simply state "We do not want them," and, please, remember that Self-Government means that they do decide what is best for their nation. As to what happens to those who have to leave Czechoslovakia, this must be the business of others. To leave them there would create in my view a sore that would be very bad for the future of these areas and for Europe as a whole. There can be no disagreement on this vital and essential factor.

With regard to the stories that have been spread about the treatment these people are getting in concentration centres, I must say that we visited one of these camps at Most. We saw ourselves the conditions, and if this is the worst the Germans have to complain about, they have to consider themselves lucky compared with what they did, and it is sheer hypocrisy on the part of some Britishers to talk of "feeding the Germans" when their victims are suffering, as it was put into words and broadcast by Jan Masaryk a day or two ago. We can confirm this from actual experience, and as a miner I cannot allow anyone to forget the condition of those Czech and Slovak miners who suffered so much. They appealed to me to get them at least second-hand boots and clothes to wear in the pits. Surely this must come before any parcels for Germans.

I have read about, and I have seen photographs of what had been done in Lidice, but until I witnessed the destruction there I could hardly understand how it 7,-ae7eeseible for anyone to sink to such depthsc- 7 e•le--.. -avity as the Germans had done in the di -T7, -e 7.ction of this village. There was not a- trace of the village left. Even the church and the church-yard had been destroyed, and the stones used to make a

01

1

111 11 -,1

1,11 1

11111111

1111111

new road which the Czechoslovaks would not use. The memory of this will last with me as long as life. Some widows of miners from Lidice, who had come back from concentration camps to find their children who had been sold like cattle to Germany, appealed to me for help in finding them. I had put this appeal to Jack Lawson, the Minister for War, and asked him to instruct the Commanding Officer of the British Army of Occupation to deal with this problem. In my letter I have stated: "If you can help those widows to have their loved ones with them it will cheer them in their sorrow and bring a little joy to their lives helping them to forget the weary months they themselves spent in the concentration camps of the gangsters."

I had the opportunity of discussing with President Bene§, Mr. Masaryk (Minister of Foreign Affairs), Dr. Soltesz (Minister of Labor) and Trade Union leaders the problem with regard to the social and economic future that Czechoslovakia has to face. I am very confident that these problems will be solved in a way that will bring credit and esteem to them from all rightthinking men and women. We have to remember that they had not 20 years experience and life as a nation before Hitler swept upon them and nobody can deny that in these short 20 years they did more than any of the European nations to re-build their cuiture.in the democratic way of life. They appeal today to their Allies of the war period that the fellowship established by suffering should be maintained in peace. All those who desire this will have to do the utmost that lies in their power to reach this goal.

The world has now read the statements of President Bene§ at the opening of the Czechoslovak Parliament which we had the honor of attending. There in clear, definite, and unmistakable language he outlined the policy the nation intends to pursue. It is the way to life, to happiness, and to a freer and fuller democracy for all the citizens of this great little nation. The least we can do is to help and not hinder it in the desire to reach a stage that will rebound to the credit of all concerned. It will be one of the greatest factors in the contribution to world peace.

The national motto of Czechoslovakia is that "Truth Prevails", and the future will show that it has been carried through in their national life.

V PILSENER English friends of Pilsen's famous "Prazdroj" need not despair — so our reliable and expert friend Guy A. Bettany of Reuter fame reported from Prague the other day. Though badly damaged by American bombs which devastated most of the 8koda plants nearby, the Prazdroj brewery has worked energitally during the summer and some of the huge barrels in which the beer has to mature for at last four months before attaining the pitch of perfection required for its release for sale are full again. It is hoped that the capacity of the brewery, which is at present barely 13 milion barrels a year, will reach 22 million barrels again as soon as the war damage can be repaired. Quality has had to suffer owing to the scarcity of hops, malt and other necessary ingredients, but this is a common hardship shared with beer-drinkers all over Europe at' present. Of the brewery's 280,000 barrels, about 80,000 had been "rolled out" to different European countries at German orders during the war and are, we are afraid, lost beyond recovery, but the rest will keep throats moist at home and abroad, even in this country where the Pilsen type of beer is not the favorite with the ordinary devotees of Gambrinus.

1

.1111

M111110111

Sphinx Of The Hearth

By Lida Wilson Turner Several years ago a friend gave me a Persian tabby that was the beginning of my hobby — Persian cats.

I have always liked cats, especially the beau= tiful long-haired ones. I like their fastidousness, their innate love of luxury, the air of mystery with which they have surrounded themselves for more than three thousandyears.

I like to watch the comic antics of kittens at play.

As for preying on song birds, a Persian is so well fed and lazy the birds have little to fear from him; besides he is usualily kept in captivity most of the time. In fact, I have had to rescue a half-grown kitten more than once from a pair of angry jaybirds.

He was a little black fellow with amber eyes.

He was born on Friday the thirteenth and always wore a startled look. The chidren named him "Goofus."

Goofus was a very high-strung kitten and the shrill scolding of jaybirds whenever they spied him in the, backyard would bring on a sort of nervous collapse. He would flatten himself against the fence in abject misery and wait for someone to recue him. I am sure Goofus never caught a jaybird!

We had a large brindle once, named Omar.

He had jade green eyes and was as gentle as a lamb with people but a terrible fighter of other cats and even of dogs. One day I heard a commotion in the backyard and saw a neighbor's fox terrier run howling up the street. Omar was sitting motionless in a corner of the patio, with an expression of extreme satisfaction.

About half an hour later the game little terrier returned, looking for Omar There were long streaks of mercurochrome down his back and fire in his eyes! I hastily fastened Omar in his pen and called it a draw.

Cats display remarkable memory.

Years ago we had a pet cat, just the ordinary short-haired variety, but a clever little fellow.

He had been taught a few tricks, one was to sit up and beg for -food. We had a little Spitz dog at the time and the two were very good friends.

One hot summer day we had the dog's hair clipped; it changed his appearance very much.

That night the cat and dog ran into the kitchen at the same time. The cat, seeing what he supposed to be a strange dog, ran madly out of the house and disappeared.

Fully two years later, one cold winter night, I heard a pitiful "Meow" in the cellar and found there a poor, half starved stray cat huddled against the furnace pipe. I coaxed it upstairs and was preparing to feed it when it stood up on its hind feet and begged! After two years!

The king pin of our cat family is a large, pure white Persian named Jack Frost. He is extremely dignified. No human being has ever said "scat!" to him. He shows a marked preference for men. When women pick him up and talk baby-talk he makes a hasty exit.

There often seems to be a bond of sympathy between authors and cats. Sir Walter Scott befriended the cat, as did Ben Johnson, who used to buy oysters for his pampered pet; Victor Hugo allowed his cat to ramble at will about his place and Lord Chesterfield, we are told, left his cat a pension. Mahomet, Richelieu, Petrach, the Brontes, Henry James, Robert Southy, Cardinal Wolsey, all found ,companionship in the cat.

Ve stfedu, due 12. prosince 1945.

That Youth Problem several editors have been commenting on the article of John C. Sciranka, in which he posed the problem of getting those insured under juvenile insurance certificates into the adult membership ranks. It is a problem, but we must remember that under modern conditions the transition of children to adulthood is a difficult problem. Any parent who has raised a family of children understands the problem very well.

The complaint is that young children are insured, admitted to membership in the junior department of a fraternal benefit society and the parents pay the premiums, and when the child reaches age 16, the time for graduation or transfer, the young member finds himself out of the junior department and into the adult department composed of middle-aged people.

A further complaint is that, although the young member has been active in the work and social affairs of the junior lodge, he loses interest or fails to engage in adult lodge work.

Another is that upon transfer to adult insurance the cost becomes much more, and many parents cannot afford it and the youth has no income.

Let us lay aside the fraternal aspect for a minute and consider the link between juvenile and adult life generally. The law requires children to go to school. Until a generation or two ago there was work for the ' children to do at home, and they had time to work at afterschool jobs. But in this day and age the schools promote "activities" which include athletics and social affairs. There is a reason for this — the "activities" keep the children out of mischief, outside of study hours. Soon after the childs enters high school or she begins to see new horizons and attempts to shake off the restraints of childhood.. There is not much thought about success in life; the purpose is to enjoy life now; and this continues among those who go to college — until about the end of the sophomore year. Those who leave school and get jobs between ages 16 to 18 still have not much thought of the future, and most of their earnings go for good times. Not until young people get married and start families do they begin to realize the responsibilities of life.

So the transition period is a difficult one, and it is no wonder that the fraternal benefit societies find it a problem.

When the National Fraternal Congress of America approved "whole family protection" 30 years ago practically all juvenile insurance issued by the old-line companies was "burial insurance" — just enough to compensate parents for burial expenses in case of death of the child. The fraternal societies had to start from that point, so they commenced to issue the term-to-age-16 certificate. At a later date the fraternal societies went further. They promoted "educational insurance," taking the form of endowment-at-age-18 or 20-year-endowment, and there was much 20-pay-wholelife written. Any insurance contract which provides for premium payments to stop at a specified time means the end of contributions unless the member is re-written. That is the case in all endowment, limited payment and term plans. It means that some will be re-written and some will be lost.

The losses cannot be blamed on the indifference of young people. Adult life insurance is for those who have responsibilities. It is for those who have an income, and it is fruitless to write applications on those who cannot pay the premiums.

Fraternal juvenile insurance is a success, although it could be a greater success. The most important gain to the fraternal system in 30 years is that millions of children have learned that fraternal benefit societies are a good thing. They have confidence in the system.

When we consider that 30 years ago the public generally had little confidence in fraternal life insurance, that is a great gain. The children

VileT$fitt raised in junior departments are becoming the adults of today — the people doing the thinking of the masses.

Some of the societies have been alert to the transition period for some time. They realize that very few graduates at the age 16 have much in common with the middle-aged people running the adult lodge, so they have organized junior groups — lodges, clubs, sororities.

In them the young people conduct their own meetings and social affairs. A few years later some of them become leaders in the adult lodges. This is one answer to the problem.

In one of the large fraternal benefit societies 80% of the juniors reaching age 16 transfer to the adult department. A number of societies making gains of membership obtain over half of their new adult business from the graduates from the junior department. The Fraternal Compend-Digest, the book of fraternal statistics, gives the information that the juvenile membership of • fraternal benefit societies increased from 1,117,035 on December 31, 1943, to 1,208,539 on December 31, 1944. One-fifteenth of junior members reach age 16 each year. The gain last year replaced those graduates and added over 90 thousand. These figures do not sound like failures; they indicate sound success.

The fact remains that the chief purpose of fraternal benefit societies is home and family protection, and not until the young person has assumed adult responsibilities is the transition complete.

V THE WOOD-CARRYING FESTIVAL IN THE SWISS LOTSCHEN VALLEY

By Mary Widner In the tiny villages of the Lotschen Valley in Switzerland the peasants have for many centuries sustained themselves by hard work covering every field of simple human endeavor.

They tend their cows, goats and sheep; they gather in their hay on the steep mountainsides, and in winter promptly turn to woodcutting. From the lamb's wool the women will spin, weave and fashion the family's garments; they will raise flax to be gradually transformed into snowy linen, and to complete the wardrobe, they will plait straw and make quaintly shaped hats which have never changed their style.

A splendid community spirit pervades everywhere, a spirit which has sprung from experience of common dangers, from the elements to which all are exposed. "To help one another" has become second nature to the devout Lotschentalers and this magnificent impulse is most vividly portrayed in the so-called "Woodcarrying Festivals."

The Lotschen people are not blessed with worldly goods, and when a peasant has to build himself a home or even a barn in the loftily located summer settlement, the whole community lends a helping hand.

The hardest task is to transport the lumber from the place where it was cut to the building site, usually some 1500-2000 feet higher up. A special day is designated for this work and at daybreak the men set out in groups, each haded by a leader, to the forest where-the wood is piled up. According to the size and weight of the cut timber two, three or four men will start with the transportation of one board or beam.

By means of a carefully established relay system the wood passes from shoulder to shoulder, from pasture to pasture.

Cheerfully, the women and children also help along, by carrying shingles and smaller parts in large crates on their backs, and only once in a whille is a brief stop made for a rest and a cooling drink.

Finally at two o'clock all the lumber has been deposited at its destination and the families assemble for a well-earned repast, not without first listening to the village priest who will speak about "carrying one another's burden."

The day has its happy cnclusion with singing and dancing, and the helpers, unspoilt children of nature as they are, will happily cherish the memory of another "Woodcarrying Festival."

Straul

i.

What Would You Do? Dropped into a shop the other day and fell into conversation with the attractive young woman who waited on me. She had no paint on her cheeks and her lips had not seen false color, yet she looked very young. So young that when she mentioned her children, I thought she was joking.

"Children?" I said. "You haven't any children. You are too young."

"Oh yes," she ejaculated. "I have a little daughter, 6, and one 4 years old."

"How do you manage — how do you hold on to youth? We all want to do it, but most of us can't." " "Happiness," she answered lively. "I'm always happy."

"And, for goodness' sake, in this cruel world, how do you manage to be always happy?"

"I don't know, but Miss Margaret (that's her boss) says because simple things thrill me and that I can get all pepped up over trifles and that this world is made of trifle."

"I know you have your troubles; you've just told how it hurt to leave your little girls alone and how you had to work because of financial reverves, and you have hinted at sorrows."

"Yes," she smiled, "I've had my share and more of surface sorrows."

"What are surface sorrows?"

"Oh, they are the sorrows you can get over."

"Are there some sorrows you can't?"

"Yes," she said. "I think there are."

"What are they?"

She dropped her smile and said in an awed voice, "Death, and to love someone desperately who doesn't love you; and to find a friend has let you down, to find deceit, falsity in friendship."

"My dear, you get over even those!" And I said it with authority, for I have seen men and women live above them.

"Yes?" she questioned eagerly, and her smile held the warmth that one feels in stepping in front of yellow licking flames in the hearth when the thermometer plays around zero.

On my way home I thought of this conversation.

If any sorrows could take root in the heart and grow there until they cracked it, those three she mentioned were the ones!

Nevertheless I have known Gold Star mothers whose grief was crushing and terrible and awful, and today they smile, and I think they are a little finer for their experience.

And I know a certain writer who inspires and writes such human stuff that the world is at her feet and once she told me her secret. Her thoughts had mellowed and ripened and taken on tenderness because of a deep and beautiful love which was unrequited.

But to be betrayed in friendship! I know men and women who hove forgiven and forgotten, but this is one sorrow which isn't surface.

It goes too deep. It destroys something fine.

It destroys faith in humanity. No one is ever better for it. It makes the cynic and the pessim4st.

Do not encourage nor let flourish a friendship which you feel you cannot sustain through thick and thin. If you do, it may mean a broken life to your credit.

When it comes time to shoulder your troubles, would you list them as surface sorrows, or would you make no resistance and let them sink so deep that they could never be shaken off?

What would you do?

V Success is nothing but a good idea coupled with hard work. — Balzac. * * * Dfildite upozorneni! Hdyi pilete na tfadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost, Okajici se vasich poplatket neb dluhu proti va gemu certifikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T., ei ohledne doclavky Vestniku — udejte vidy Cislo neb sidlo vageho fadu, net) eislo va geho eertifilatU.

Ve stfedu, dne 12. prosince 1945.

Strang 111.

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26t1i Street, Chicago 23, 1.11.

D. I. Memorize: POSSESSIVE ADJECTIVES nag otec, our father masculine nage matka, our mother feminine nage slovo, our word neuter vas dum, your house masculine vase gkola, your school ....... .. . ... feminine vase jezero, your lake neuter Note I. The possessive adjective agrees in gender, number, and case with its noun. (Jeho, his and jeji, her, hers remain the same for all three genders.)

2. The feminine possessive adjectives nage or vase has nagi or vagi in the direct object singular: Subject nate kola nage tabule vase zahrada vase lavice Direct Object nagi gkolu nagi tabuli vagi zahradu vagi lavici.

3. So far we have had the following possessive adjectives: jeho, his jeji, her, hers nag, nage, nage, our, ours yak vase, yak, your, yours E. Supply the possessive pronoun na g, nage, nage with each of the following nouns: kodka, weer, ka ge, gvadlena, ko gile, gkola, listonog, republika, kluk, kogik, mid, gagek, pogta, dopis, gkoda, American, holie, Ameridanka, trava, les, den, clank, cibule, bratranec, strYCek. F. Using vas, vase, vase, read Section E once more G. Use a different adjective before the nouns in Section E. H. Answer the following questions in the affirmative: 1. Znate nagi gkolu?

2. Znate na g Clanek?

3. Znate nage jezero?

4. Je vas; zahrada velika,?

5. Je zde vas listonog?

6. Bydli zde nag pan doktor?

7. Bydli to take nage ueitelka?

8. Je to vas mid'?

9. Je vase gvadlena lacing?

10. Mluvite zde Cesky?

11. tekate na nag dopis?

12. Je zde vas kliC9 13. Hledate jeji dislo?

14. Berete jeho kogik?

15. Je ten gagek malt'?

16. Je to nage tabule gpinava?

17. Jmenujete se Karel?

18. Myje sestra, gpinave nadobi?

19. Je to vas diem a vase Mice?

20. Mate nagi eitanku?

21. Slygite nas 22. Slygi vas nig soused?

I. 1. Observe: StrYCek bydli zde .........

3rd person singular StrYeek a teta bydli (or bydleji) zde 3rd person plural 2. What are the verb ending of the second group?

3. Form the third person plural of the following verbs in the same way and translate: mysli, mluvi, kresli, udi se, nosi slygi.

J. Following the first sentence as an example, complete the other sentences: (1) Ja, stale myslim na to.

Pan ueitel My Vy Ameridan a Ameridanka (2) Je, to neslygim.

Sousedka

My Vy Kluk a Svadlena (3) Ja dekam na to zde.

Slovadka My Vy Student a studentka (4) Ja pracuji odpoledne a veder.

Otec My Vy Holid a jeho syn K. Replace the subject of these sentences by the personal pronouns on, ona, ono: 1. Bratranec cestuje letos.

2. Teta pere dnes 3. Okno je Spinave.

4. Jezero je hluboke.

5. Kupec prodava ocet a sill.

6. Pan president deka na vas.

7. Ta naSe sousedka mluvi pomalu.

8. VaSe nadobi je krasne.

9. Jeho strS7dek zde nebydli.

10. 8agek si hraje venku.

LESSON XIV A. Read and interpret: ROZMLUVA (CONVERSATION) Pan: "Jak se jmenujeS?" Kluk: "Ja se jmenuji jako infij otec."

Pan: "A jak se jmenuje traj otec?"

Kluk: "On se jmenuje jako ja."

B. 1. Observe: FAMILIAR AND POLITE FORMS ty mas dolar (you have a dollar Familiar form singular Polite forth singular vy mate dolar Familiar form plural vy mate dolar Note 1. The familiar form ty miS is used in speaking to a relative, a close friend or a child.

2. The verb ending of the. f amiliar form singular (in the present tense) always ends in ty mluviS; ty bereS; ty znag.

3. The polite form singular is used in addresing strangers, older people (except in the family), or superiors.

2. Memorize: V THEY SAID LAST WEEK Secretary of State James F. Byrnes, in his statement on Uruguay's proposal for collective action to prevent oppressive regimes in the Western Hemisphere: .. At huge cost in lives, blood and treasure, our Allies and we have won a victory which means that men everywhere may properly demand that human rights and dignity be respected as an essential condition for the maintenance of peace and security throughout the world. The bitter experiences of the last fifteen years demonstrate beyond all doubt that "the parallelism between democracy and peace must as the Foreign Minister (of Uruguay) states, "constitute a strict rule of action in inter-American policy." . . . Violation of the elementary rights of man by a government of force and the non-fulfilment of obligations by such a government is a matter of common concern to all the republics. As such it justifies collective multilateral action among the republics in accordance with established procedures."

U. S. Prosecutor Robert H. Jackson, at the opening of the Niirenberg trials: "The privilege of opening the, first trial in history for crime against the peace of the world imposes a grave responsibility. The wrongs which we seek to condemn and punish have been so calculated, so malignant, and so devastating that civilization cannot tolerate their being ignored, because it cannot survive their being repeated. That four great nations, flushed with victory and stung with injury, stay the hand of vengeance and voluntarily submit their captive enemies to the judgment of the law is one of the most significant tributes that Power has ever paid to Reason."

George C. Marshall, former Army Chief of Staff, at the ceremony in which President Truman awarded him the Oak Le4 Cluster;

"Today this nation with good faith and sincerity, I am certain, desires to take the lead in measures necessary to avoid another world catastrophe such as you (soldiers of the Army) have just ended. And the world of suffering peoples looks to us for such leadership. Their thoughts, however, are not concentrated alone on this problem. They have the more immediate and terribly pressing concern were their next mouthful of food will come from, where they will find shelter tonight and where they will find warmth in the cold of the winter.

Along with the great problem of maintaining the peace, we must solve the problem of the shippage of food, of clothing and coal and homes. Neither of these problems can be solved alone. They are directly related one to the other. It is to you men and women of the great citizen Army . . . that we must look for leadership in the critical years ahead. You are young and vigorous and your services as informed citizens will be necessary to the peace and prosperity of the world."

Dean Acheson, Under-Secretary of State, speaking in behalf of UNRRA in Washington: "The United Nations Relief and Rehabilitation Administration is one of the foundation blocks of our whole effort to secure a functioning international organization . . . (It) is not just another agency which we can alter or discard to suit some temporary convenience.

There have been three meetings of the UNRRA council. At each meeting there were differences of opinion. At each we have insisted on certain objectives, and have pressed for a vote of the -member nations to decide the questions. We have not always won. Nor have those who opposed us always won, and yet no country has said, "If I can't have my way in every case I will withdraw from the organization." We and every other member have accepted the vote of the council and have gone on to work together.

That to me is an enormous achievement. If we can continue to meet together and talk freely about our problems, if we can settle our differences in committees and sessions of the council as a matter of course, we have gone a long way in preparing for the similar handling of all our common problems in the Assembly and the Security Council (of the Nations Organization) as well as other international organizations we have created."

V CIRCLE H RANCH IN ERATH COUNTY, TEXAS ONE OF THE FINEST

By A. A. Steiner Even though I have resided in Cowtown, properly known as Fort Worth, Texas, for 16 years, I had never enjoyed a taste of actual ranch life.

But lo and behold out of a very clear sky I received a personal invitation from a charming native-born Fort Worth woman, Nancy Kate Nash, to accompany her on a visit to a sure enough ranch, owned and operated by Mrs. Ada M. Hayes and her Son, Gerald S. Hayes.

This ranch of 1300 acres is located 80 miles west of Fort Worth, near a thriving town Of 7000 population called Stephenville in Erath County, one of the exceptionally good counties of 254 which make up Texas. The town is a college town with John Tarlton College of 1200 enrolled coeds, a branch of Texas A. & M. College Station, which along with a second branch N.T.A.C. at Arlington near Fort Worth, gives Texas A.&M. an 11,000 enrollment, the largest college any place. That's just the way they do things in Texas - most everything is the largest where "In the Heart of the Texas Rockies" is found the largest town in the largest state in America. This city is Alpine, Texas, a charming place of 4000 inhabitants - nestled at the foot of the Davis Mountains, known as the Texas Rockies. Sul Ross Teachers College occupies an elevation overlooking the city with its many handsome buildings catches the eye of the tourist and naturally is the pride af Alpine. The surrounding country is well known for its large production of peanuts - poultry and cattle 1p general, cheese and dairy IVOduct&

Ve stfedu, dne 12. prosmce 1945.

"Roll out the Barell Osud jedne Ceske pisnieky.

Kdyg vrchni velitel spojeneckYch vojsk general Dwight Eisenhower byl dotazan americkYmi novinati na svou nejoblibenej gi pisnieku, odpovedel: "Roll out the barell."

Tento vYrok znamene, symbolickY vykfianik za vetou, kterou zadind dobrodru gna historie jedne Ceske pisnieky. Autorem teto nejtspe g gi pisnieky druhe svetove valky, pisnieky,-nej zname u nas pod nazvem "Skoda lasky", je prostY deskY muzikant Jaromir Vejvoda ze Zbraslavi I Wive vgak, ne g seznamime etenate s vlastnimi osudy pisnieky a jejiho autora, pfede gleme fivodem nekolik pov gechnYch informaci, abychom dokazali, ae to neni nahodou, slo gilli nejvatgi "glagr" teto valky prase 6eskY muzikant.

Mayne. hudba ma velke mo gnosti popularisace. Neklade na posluchaee tak vysokYch narokil, jako hudba va gue a pronika, proto snadno a lehce do nej girgich vrstev lidu; ka g gdY melodii ihned-dYsijlehczapmtuje,ka pobrukuje. Dilkazem toho jsou nejpopularnejgi tak zvane glagry, ktere jdou obyeejne celYm svetem, jako byly po prvni svetove valce francouzska, "Madelon", anglicke.

"Tipperary", nemluve o stare "Santa Lucii".

- VSechny tyto pisnieky byly tifeny vojaky vgech narodnosti. Ve druhe svetove valve eeska hudba dogla svetoveho Uspechif pre.Ve v oboru lidove melodie. Byla to pisnieka deskeho skladatele Jaromira Vejvody "Skoda lasky", ktera svYm typicky polkovYm rytmem a fiznou melodii, jdouci ad srdce prosteho eeskeho muzikanta, udarovala veem ptislu gnikam anglickych a americkYch spojeneckYch armed, prave tak jako neznama Ceske polka "At' si si . . ." je zase popularni mezi vojely tageho sovetskeho spojence.

Neni to po prve, co charakteristickY, fiznY rytmus polky to vyhral na cele cafe u nas i za hranicemi.

Karel Lamae ma, napad.

Kdyg pi-Tete v minulYch dnech Karel Lamae s nagimi letci. z Anglie cro Prahy, prvni historie, kterou vypravel svYm znarnYm i novinabyl neuvefitelnY pkibeh o osudech one Vejvodovy Ceske pisnieky, na kterou se u nas uz davno zapomnelo, Prohlasil, ze jeji fispech byl tak sensani, ze by bylo neodpustitelne, kdyby jeji autor nebyl vyznamenan alespon tim, ze bude pri pfehlidce na gich letc0 na Staromestskem namesti piedstaven panu presidentovi. A tuto scenu ze natodi do barevne vlogky anglickeho gurnalu, v nemi pak bude promitan s titulkem: -Jaromir Vejvoda, prostY eeskY muzikant, autor nejtspe gnej gi vojenske pisnieky svetove valky "Roll out the barell Tento Lamadilv napad nebyl jen tak snadno uskuteenitelnY, ale potfebne, jednani mela hladkY prfibeh. Pfi navgteve u ministra informaci V. Kee eckeho, ktere se protahla temef na pill druhe hodiny, projevil ministr tak givy zajem, ze pokud glo o jeho resort, byly formality hladce vyiizeny. Ministr Kopeck pochopil propagaeni cenu tato pisniaky pro nagi republiku a zdi raznil. ze to je vla.stne iispech nagi narodni pisne. Podotkl, ze vi o stejnem fispechu polky "At' si si . . ." v Sovetskem svazu.

Honba za autorem a za jeho osudy.

Koneend faze tohoto dobrodru gstvi mela pak uz rychlY sped. Za pomoci Ochranneho sdrugeni autorskeho byla zji gtena nacionale, skladby i bydligte autora. Jaroslav Vejvoda narozen 1902 na Zbraslavi„ statni pfislu gnosti eeskoslovenske, •genatY, kapelnik a skladatel tak zvanYch lidovYch skladeb, bYvalY pfislugnik eeskoslovenske vojenske hudby, nyni majitel vlastniho orchestru, s kterYm ifainkuje pH rtiznYch pfile gitostech. Nynej gi bydligte: Vrane nad Vltavou e. 40.

Na Zbraslavi jsme byli za chvili. Autor vgak nebyl pfitomen. Jelo se tedy dale, do Vraneho.

V malem domku u &Unice, kde. bydli Vejvoda

vtei..mtx

u sveho tchana, jsme zastihli tfi jeho potoniky, same kluky, ve stall, 9, 4 a pill roku a Posledni — petimesieni 'Sloane v pefince. Nefekli jsme jim vtibec nic. Na g fotograf zaeal gmejdit po bareku, snimal tchana u pipy, dite v koearku, maminku i kuchyli, jen ne autora, kterY zde ani nebyl piitomen. Ode gel totig mezi tim pe gky na Zbrasia y. A tam jsme ho teprve zastihli.

Vejvoda se nam piedstavil v tmavYch gatech. ponevaa veeer mel hrat se svou kapelou v hostinci "U Vejvadil" (to je u jeho tatinka).

Vypada jako venkovskY ucitel. Prostfedni postavy, prostY a plachY, inteligentniho vYrazu, na nemg nejvice upouta, pohled jeho velkYch, tniavYch eel. Kdy g mu Lamae getrne vylogil, oa jde, totig, ze ma bYt v fiterY rano pH slavnostni ptehlidce pfedstaven panu presidentoe vi, mime se zapotacel, vieka mu nekolikrat mrkla, naae g se zeptal zastfenYm hlasem: "A je to skuteene Pravda?"

Ujistili jsme jej, ze to je skuteene vane minen°. Pak se teprve uklidnii a zaeal souvisle vypravovat historii sve nejpopularnej gi pisnieky: "Napsal jsem ji v rukopise r. 1930, bez textu, a jmenovala se "Modfanska, polka". Ponevadg se hodne hrala, zaeali se o ni zajimat nakladatele. S jednim z nich jsem podepsal smlouvu a ten chtei pfirozene, aby pisnieka mela i text. S textem dostala pisnieka i novY ' nazev " Skoda lasky", pod kterYm gla pozdeji i do sveta. Pak jsem mel je gte za svobodna nejake nedorozumeni se svou nynej gi genou a ye svetobolne nalade, do jake jsem se tehdy dostal, vznikl koneenY text refren "Vyvalte sudy", — "Roll out the barrel" s kterYm se stala dnes vgude tolik popularni.

Pisnieka se zpivala a libila. Mela takove zahraniCni fispechy, ze ji tesne pied valkou zakoupilo jedno z nejvetgich americkYch nakladetelstvi Shapiro, Bernstein 4Sz Co.. Ve valve jsem o jejich osudech vedel male, az kdy se zaeali vracet prvni delnici, kteti byli na piaci v Nemecku. Vypravovali mne, ze ji zpiva kdekdo — Francouzi, Redeye, Holand'ane, Norove, Belgieane, zkre.tka v gichni, kagdY s textem, pkelogenYm do jeho matei-Stiny, takge nekdy, kdy zpivali najednou, byl z toho v pravem slova smyslu hudebni babylon. Na otazku, co tomu vgemu fika, odpovedel Vejvoda skromne: "Mam nejvetgi radost, ze se ma pisnieka libi lidem!"

Slava :Ceske muziky jde celYm svetem.

Jake, je skuteana popularita nejuspegnejgi vojenske pisnieky teto valky„ milge vam Eel kagelY, kdo byl za hranicemi. Je hrana rozhlasovYmi stanicemi po celem svete. Meet nejvetgich svetovych gramofonovYch firem ji vrhlo na trh ve statisicich deskach a miliony vojaIca spojeneckYch armed, at' a v Anglii, v Americe, na Novem Mande, v Australii Ci v Indii ji zpivaji bez pfestani.

Jsou-li nam znama v gechna tato fakta, nemfigeme stale pochopit, kdy se tak loueime s Jaromirem Vejvodou, jak to, ze prase tenhle prostY zbrasla yskY muzikant mohl slogit melodii pisnieky, kterou zpive, a hraje celY svet.

Teprve kdyg mu pohledneme do oei, pochopime, ze z jejich pohledu mluvi ona hudebnost deskeho aloveka, ktere, je tak pfiznaanYm ryFrafia Vodieka. sem jeho povahy.

V

Zasedini prozatimniho Narodrnho Dne 28. fijna se po vice ne g sedmi letech y Rudolfinu zapinila velka zasedaci sin poslanci. .Mista na galerii pro obecenstvo, gurnalisty a zahranieni hasty i legace jsou huste obsazeria.

Zaeatek zasedani byl v 9:37 hod., kdy pfedseda vlady Fierlinger pronesl svou zahajovaci fee: Nag lid vychazi z te gkeho zapasu poueen trpkYmi zkugenostmi minulYch let, av gak take vnittne obrozen a posilen. Lid pochopil silu velke myglenky narodni, ze se vkly podafi zdolat vgechny obtige, ktere nas je gte Cekaji, jestlige my faiehni budeme vedeni spoleen$rm it-

trcrana 1V.

shim a hiedeti ke skuteonemu sacialnimu obsahu tvofive pram Na to ueinili vgichni poslanci slib do jeho rukou a po slibu volili poslanci sveho pkedsedu. 254 hlasy byl zvolen pfedsedou poslanec Jogka David, kterY slozil slib do rukou odstupujiciho zatimniho pfedsedy NS, Zdefika Fierlingera. zvolen pfedseda David peakoval pak za duveru a fekl: Moji i va gi funkci je povinnost, abychom drgeli vysoko prestyg a vYznam nageho NS. Jeho fistavni moc je nejvetgi ve state, nebot' svym vrcholnYm aktem voh presidenta republiky. Jsem si vedom'odpovednosti sve vagi a tradic, ktere nas zazazuji. Jsou to tradice odbornych praci politickYch, ye kterYch chceme pokraeovat. Budeme se soustavne starat o to, aby na g parlament mnohem vykonaval sve dal gi iistavni funkce, to je kontrolu mod vYkonne a administrativni. Slibuji vam a vy mne,ze navzajem ueinimime aby nage prace byla lispegna.

Potom byly provedeny volby pat mistoptedsedti. Rozhodnou vetginou, 285 hlasy, byli zvoleni: posl. Gotier za Komunistickou stranu Slovenska, possl. Tymeg za Cs. stranu soc. dem., posl. Hodinove. za Komunistickou stranu 6eskoslovenska, posl. Petr za es. stranu lidovou a posl. Cvineek za dem. stranu Slovenska. Pak zvolilo PNS jednomVslne deset zapisovatehl a osm poi adatelix.

Druha schtize PNS pak byla svolana na 12 hod. V Zele zasedaci sine na ministerskYch lavicich zaujala sve, mista vlo,da, vedena Fierlingerem. V diplomatickYch lo gich usedli diplomatieti zastupci cizich sta g, galerie novinafil a obecenstva byla °pet zapinena do posledniho mista. Schtizi zahajil ye 12 hod. piedseda snemovny Jogka David, kterY sdelil, ze podle usneseni poslancti Fierlingera, Gottwalda, 8thmka, Zenkla, Letricha, 8irokeho a druhil bylo navrgeno, aby NS potvrdilo presidenta republiky dr. Edvarda Bene ge ye funkci do nove volby presidenta republiky. Tento navrh setkal se s bouflivYm potleskem a byl schvalen pfitomnYmi poslanci nad genou aklamaci. OpetovnY, dlouhotrvajici potlesk zaznel zasedaci sins, kdy pfedseda konstatoval, PNS potvrdilo, ze president republiky dr. E. Beneg zi stave. ye sve funkci a do nove volby presidenta republiky. Pkedseda David pogadal pak piedsedu vlady Fierlingera, aby tato usneseni pfednes1 presidentu republiky a pogadal jej, aby se dostavil do schtize a piednesl svou zpravu, jak to pfedpisuje Ustavni listina. Po kratieke pfestavce sal uticha a s napetim Odekava pfichod hlavy statu. Ve 12:55 hod. vstu puje do zasedaci sine pan president, viten srdeenYm a neutuchajicim potleskem, do ktereho se misi volani: "At' idje pan president!"

Presidenta uvital srdeenYm proslovem pfedseda David.

Pfedseda David podekoval pak panu presidentovi za jeho poselstvi a v boufi potlesku potom doProvazi odchazOjiciho pana presidenta, kdy pied tim odevzdal pfedsednictvi snemovny mistopfedsedovi Gotierovi. Avgak nadgeni se stupliuje a nakonec vrcholi statni hymnou, kterou zpivaji v gichni poslanci i obecenstvo, o opetne volani slavy provazi pana presidenta pfi jeho odchodu ze snemovny sine.

Mezitim vgak vzrostly davy lidi pied parlamentem, kde vykonal pan president piehlidku eestne roty, a zdraven uptimne-a nad gene obecenstvem nasedl do vozu a odjadel na prapraiskY hrad, cestou vroubenou gpaliry pestle krojovanYch divek, vojaka a v geho obyvatelstva.

a

ts.-jugosLiarska obchodni binlouva ,podepsina.

Praha. Dne 29 listopadu pfijal matted Jugoslavie Tito es. ministra zahranieniho obchodu dr. Ripku u pfile getosti podepsani es.-jugoslay ske obchodni smlouvy. Podle teto smlouvy dada 6eskoslovensko Jugoslavii koks, uhli, stroje, porcelan cellulosu, chemikaiie atd. vymenou za jugosla yske dodavky bauxitu, chromu, kogigin, dfeva, vina, ovoce a extraktu pro zpraeovitaai kale.

gtrana

Parlam2nt r.t1z,liod.ne c presiden 0 vSreh dekreteela.

Praha. (CTK). — Prozatimni ieskoslovenske Narodni shromatdeni rozhodne o ratifikaci presidentovYch dekretech at po vyjadteni ratifikaeni subkomise. Zasadne bude o teto otazee rozhodovat parlament.

Cizim stuclentiim se libi v Ceskoslovensku.

Praha. (CTK) — Delegati Mezinarodniho .studentskeho kongresu nav§tivili Teginsko, Ostravu, Zlin, Luha6ovice, Bratislavu a posledni tri dny byli v Tatrach. Velmi se jim libily oeskoslovenske narodni pisne, kroje a lidove umeni.

Kdyi funkcionelni zecpa se vleee a zpilsobuje, ie se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi znaky—bolestmi blavy,pachnoucim dechem, zkaienSan ialudkern,nezaZivnos. ti, ztratou spinku a nedostateenou rind k gat a mate pocit pEepine• neho Zaludku nAsiefikera plynu a nadmuti—opatite si Dra. Petra casein vyzkougene Ilobok-o. Jest vice nei poeist'ujici prostiedek, jest tei Cinnost povzbuzujici lek, eloieny z 18 pEirody vlastnich leCebnfch bylin a rostlin.

Ilohoko piimoje vela stieva k einnosti a pomaha jim jemne a Mad• ce odstraniti vAznouei odpadky; pomeha vypuditi plyn zacpy a poskytuje ludku onert skvelfr poc it .18 c,. tepla. Chcetea .. P op& znati roz• keg' Erastne vy od trampot zacpy a zfiroven uleviti sv e mu Ealudku, obstarejte si lloboko dues.

Pozor : 1.1iivejte pouze jak piedepsano.

Nemdiete-Ii ho koupiti ve va g ern sousedstyi, poilete si pro na g i "sezamova-

co— DOD AUK 6.0kcu,,ehboicnhorvi ci" nabidku Haboko a obdrIite

Dra. Petra Laivt Olej Liniment — pro-

stiedek proti hrusani—pfinaii rycntou ulevu od re y matickYch a neuralgickYch bolesti, svalo,4ch bolesti zed, ztuhlYch nebo bola y Ych tvalfl, namoIenin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinick prostfedek—piina g i titevu od jisty. ch docasOch ialudecnich nepoiadlcu,jako zaiiyaci poruchy. pi-i y odene piebytkem kyseliny • palern zAhy.

Oddlete tento kupon nabicliky"—Nyni

Piiloien jest $1.00. PO'S: tete ince poitou vyplacena pravidelnou 11 unc $1.00 1abe y Hoboito a on dodatek 60c*. hodnoty zkuaiebni lah y e kaid6ho, Laiveho Oleja a Magolo.

El C.O.D. (poplatek piipaten),

Adresa

Studenti Praha, (oTK). V ramci SvetoVeho sjezdu studenstva nayRivilo 150 eeskSreh a slovenskYch evangelickYch akademikft se zahranienimi lariskr htbitov a Lidice.

Na hrob presidenta Osvoboditele polozili venec a dekan Husovy fakuity prof. dr. Bednat p±ipornel, evangelici musi i naddle representovat Masarykovo deS"stvi a novou republiku spolubudovat jen v sonhlasu .s poZ'adavky KriztovYnii. V Lidieich pak po poloteni -fence na hrob inueednikil vyzval ntitonane, aby byli ochranci demokracie a humanity.

0 Tainsku neppvede ceskosiovensko iatclnkh diskusi.

New York. (CTK) Reuterova ti skova kancelat pkinesla zpra yu z pratskeho rozhlasu z 3. prosinee, ye ktere se trpozorimje, ze mezi polskou a oeskoslovenskou vlaaou nebyly vyrneneny ZacIne noty a Ze neodpovidaji pravde dornn.enky, ze eeskoslovenske. vlada pristoupila na polske navrhy, aby byly projednany rtizne deskoslovensko-polske problemy.

Zprava pra2skeho rozhlasu zdurazriuje, Ze dojde-li k nejakemu jednani, pak nemohou ic;;t projednavany Zadne uzemni problerny a za tadnStch okolnosti neintlIe b .j'ft projednavana otazka Teeinska, V teto vedi je eeskoslovenske stanovisko jasne a bylo nekolikrat zdiArazneno vladnimi einiteli. to Lhata k projednani Oftpadil s es. kolaboranty.

Praha. (CTK). — Ministr vnitra Vaelav Nosek podal v sobotu.l. prosince zastupetrn okresnich narodnieh vYborfi v Cechach 1,7 -:/klad k presidentSkemu dekretu els. 138. kterY pojednava, o trestani nekterj?eh provineni proti narodni eti.

I'Lirodnim vYbortm se timto dekretem s yetuje rozsahla pra yomoc, ale tim soueasne yzrusta, jejich odpovednost vftei vlade. Ve v'oci zE S'tertYch Ceche a Slovak-ft musi do 38 dnft poeinaje od 26. listopadu zjedman potadek. Bud' budou tyto osoby odevtdany tadnYm soud:m anebo budou propu§teny. Narodni vYbory musi dbat na to, aby trestni nalezy byly vtdy jasne a ptesne podle prava.

Po.litovoi Ciadovn3

DR. PETER FARRNEY & Dept.

nn 811-27D

2501 Washin g ton Blvd., Chicago 12, 111. '

Man., Can. I •••••• OSIM=.1.

••■••■ . St., Winnipeg,

258 Stanley

IN•Mear

^ke otazoc. 1=tacla anglickYch novin uvetejnila elanky o "Zivotnosti Praha. (Om). 1.•prosince byl o- luZickrch SlovanA. tevten za -fteasti presidenta repu- 4,..trtysli.11.11MIONIIIIMINNI•taNammosergoolaws. byliky Narodni klub v palaei Sylva Tarouccy na Prik.opech. Klub je obnovenim liKYvaleho Spoleeenskeho klubu, ale vychaz i z noveho uspoPOIlftEBNt Domov tadani lidove demokratiekeho.

V hodirie zarmutku najdete u rodni kiub bude celostatnim sttenolltebni nbsluhu a diskem vzkeh spoleeenskYch kruBILL MAREK, laft. ceny levne.

Tii prodavime pohilebni pepBziteye se zajimaji. o osud Luiice. 5teni od 1 rrteSice do 80 rokti stall Ambulance ve tine I v noel.

Praha. (6 92K). Zemedelske noviny MAJOR BURNS FUNERAL zpre.ve z 2, prosinee sdeluji, 110ME jSnoleenost ntatel Lutice dostava Telefon 546. mnoho dotazft z tad anglickYch kulCAMERON. TEXAS turnich pracovnikt a novinatil o ale byi_ ote7ien Niredni klub.

K BURNS

Pokrok Dallas 61slo porada.

anecni Zabavu v

SPOLEHLIVA POIIRoBNIcrci SLU2BA. Jsme pohotovi Vam :poslott-tits bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zviUtulho poplatku.

S nami mfdete raluviti teaMy nabizime Pohkehi..q Pr.sjrat'eni pro kaideho .'2Iema rediny.

PETE E. ETU:NIGER FUNERAL Elsie Pra25,k-Etling:7, Oxaska. ponlop,nicf Telefonuite "collect" Belivill e, Texas',,

4

U 111 ■

sini 2625 Floyd Stree Dallas. rre xas

OS. teinkuje nam kapela

GUS 0 zakus

RZANA

a obeerstveni jest v3•7borem naletite postarano.

Detive zve vStor.

0

gvYearska, novinaika vyvracii mad'arske zprAvy. Praha. (CTK). — .8vYearska. korespondentka Schabelitzovz",, ktere, navaivila Bratislavu a nekolik meekYch a mad'arskYeh shromatd'ovacich taborti, prohlasila, te se zajiftenYmi se zachazi korektne te zpravy roz'Sitovane cizinou jsou faldne.

HOME;

6•13•=311 •••■•■■=11 MIMM 13 See

Ve stredu, dne 12. prosince 1945.

V2STNt

14.

eginning

December 2, 1945 Featuring ... Earlier departures, earlier arrivals of fast passenger trains ... New and much faster freight service, saving up to a full day on shipments to and from the Southwest.

NEW FAST KATY FREIGHTS EXPEDITE DELIVERY DATES!

For detailed information ask the

!KATY AGENT

Ve sttedu, dne 12. prosince 1945.

Sttann 15.

t

tsPech es. Spisovatelii. v Americe.

New York. (OTK). — Znamf tSr -denikThNwRepublicotsknedavno seznam jednoho sta nejhodtnotnejSich knih vydanSich v roce 1945 ye SpojenSTch statech a uvedl mezi nimi take dila dvou oeskSTch autoril.Je to roman Egona Hostovskeho Ukryt (Hideout) a Cena miru (A Price for Peace) znameho ndrodehospodake Antonina Basche.

Uspech obou es. autoru je -tim pozoruhodnejSi, Ze stovka knih, me-, BYL JSTE UPOUTAN NA. LiT2K0? zi nimi2 jsou jejich dila uvedena, byla vybrana z mnoha tisic knibt Ztistaly vase prate nevykonany yydan3"ich ye Spojen;;Tch sta.tec,th ponevadZ jsth trpeli bolestmi o tomto roce. du zarostleho nehtu nebo porane0 ni 10.2e? Nezanedbavejte o'Setteni John Lehman v Brne.". jakehokoliv poi.ezani, gkrabnuti nebo puchSrte. MoZna nakaza muse Praha. (eTK). — A.nglickST spizpusobit neZadouci bolest, §patne se sovatel John Lehman na lit. tiyil 27. citeni a zratu easu. UZijte dnes pro_ Tistopadu Brno. V poslednich hoditi tomu NONAT a zitra se budete naeh ptijal v nove radnici brnenske eltit znaene volnej gi a nadejnejgi. novinate, s nirni g pohovonl o anglicke tvorbe literarni, umelecke, filmove a o rozhlasu. Nato si prohledl v doprovodu zastupca Narodriiho vSiborti rfizne brnenske pamatnosti, zvla gte mista, kde pusobilo Cena Nonat po gtou 55c a $1.05. Gestapo. V aule pravnicke fakulty jako host brnenskeho Anglo-ameR. C. MILLER & CO., rickeho klubu promluvil o anglicke Altadena.

California literatmi tvorbe.

Best tide v Chebu.

Praha. (6TK). — Biograf v Cheiya pfedvadi dokumentarni film "Osvieeim" kterS7 musf povinne navStivit vSichni Nemci. Kino hraje pro ne ce13"7 den. Ve etvrtek byl vypraven z Chebu posledni transport Nemct, kbeki jsou ureeni na praci ve vnitrozemi. V cele akci bylo odtransportovano pies 2.000 Nenict.

V Chebu je nyni jiZ pies 6.000 eeskSich obyvatel.

DR. THOMAS N. DeLANET OONi LEKAA Brtle spravne pfipravene. as dle funluvy.

Otadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Levne ceny jsou nal zasadou.

EDWA R D PACE

Tfida pojistky

Cel. poj. v teto tfide

skanSr ch od 1. ledna .©

0

Framer. p ,

Pojgte'ni

,celkem ODBOR DOSP'ELYCII: $ 97..000.00 B—DoZivotni 42 roka a 9 Ines.

121 432,000.00 22 rokCi a 11 n-Y3s.

C-20 iota daivotni 459 176,000.00 24 ran a 8 n-ies.

D-15 Leta, doZivotni 173 44.000,00 E-10 lets doZivotni 41 27 roka a G 7,000.00 F-15 splatkova nadae 30 roltd a 4 mes.

8 15,000.00 G-20 splatkova nadae 20 roka a 1 mes.

16 2.500.00 29 rol:ti a 8 ales.

H—Iiadaeni v staii 65 let 2 6,000.00 29 roka 1-20 splat. nadaa. v stall 60 let 6 1.000.00 44 inn K—DoZivotni dopl. v 65 let.

1 ODBOR DETSKY: 74,500.00 5 roka a 11 mes.

JT—Doeasna v 16 letech 136 49 500.00 54 2 roky a 4 Ines.

JC-20 Leta doZivotni 137,000.00 3 roky a 1 mes.

JS-20 'eta. doZivotni 151 20 000.00 2 roky a 4 mes.

JE—Nadaani v 18 letech 20 9,500.00 3 roky a 11 mes.

11 JG-20 splatkova nadaeni V ODBORU DOSPEL YCH: 828 elenii.

Celkem •pojiXeno Prumerne staid — 26 rokil a 5 medal.

PojiSteni celkem — $780,500.00.

V- ODBORU DETSKEM: Celkem pojigteno — 372 Clem.

3 roky a 11 mesict.

Prumerne staki PojiSteni celkem — $290,500.00.

Celkem pojiSteno v obou odborech — PojiSteni celkem v obou odborech — $1,071,000.00.

DELENO PROCENTNE: PojiSteno v odboru dospelSTch — 69%.

PojiSteno v odboru detskem — 31%.

Prene:.-,'eno z detske doeasne pojistky do odboru dospeiSTch 98 elent. tots, tade

Edward -L. Marek.

Jsem s bratrskm pozdravern, Dne 3. prosince 1945.

LAVACA CO. J. F. BOKA, keditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke prase, vyfizujc majetkove pojZteni. tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do idadovny Cis. 5, do res. 63

CeskS, ',Rat a Operate/ 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon tifadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni nateznou Edward Pace pohtebni stay pohotovSr k sympatickemu vyisizeni nezbytnch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho

VSTkaz novSich 61enu do 26. Us

HALLETTSV1L1W, TEXAS (dz-c)

Prvni pr znak nachlazeni a ka:s!e

by Van, rn6ly okarnilte pr^ipomenouti tenth vYbornY domaci pFfpravek znamY a obliben9 po 63 seta Lahodn2 POsobivY DETI JEJ MAJI RADI

Polifebni teditel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni Mat fltadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

16. prosince. aa 23. nrezince.

30. prosince. o011

SeverQv Balsam protl ka611.

® PRAVNIK Vytizuje veAkerd soudni zalaitosti. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies uliel naproti Kress budovd.

HOUSTON, TEXAS

50 c

VE V.t.ECH PriEDNiCH LEKARNACH ANEB OBJEDNEJTE PRI-1,4o

7 ft

capBk

VSTUPNE: MU2I I DAMP 75c, Tax included O k•Tasky a obderstveni navttevnin jest v/borem nt3.ietite postarano.

118e ROBBIE ST. Na, doptani: 20th and Norti-.1

V 2825*

Ve stredu, dne 12. prosince 1945.

vWESINIK

Mina na. prodej. — Prods se dkna za vYhodnYch podminek ye Woodbury, Hill County. Pike na Supreme Lodge SPJST., Fayette(31-dz.) ville, Texas.

iviarrarskY zahranieni ministr v Praze.

Praha. (6TK). V pondeli 3. prosince pfijel do Prahy mad'arskY ministr zahranienich feel dr. Gyongyesi s choti. S nimi piijel vedouci Cs. mite v 13udapati inS. Krno. V rozhovorech se statnim tajemnikern dr. Vladimirem Klementisem bylo jednano 0 otazce vYmeny menSin mezi Oeskoslovenskem a Mad'arskem a o pineni reparaenich a restituenich zavazkii Mad'arska podie podminek primeri uzavieneho ✓ lednu v Moskva. V jednani se pokraeuj e.

DUCKETT & DUCKETT teki pray:aid — Vyinsuji vSzeLiny pravnicke zaleiltosti, pied. vSerni soudy statu Texas.

0 iiiadovna ve Wiley budove, Dr. Ripka v Terstu. naproti poky.

Praha. (eTK). Ministr zahranieTelefon els. 770 n.iho obchodu dr. Hubert Ripka proTexas.

El Campo, hlasil pied syYm odjezdem z Jugo(50-51p) ?,la vie k tamnejSim novinariim: "`Jsem. piesvedeen, Se jedine hnuti Meta se stark. delnik, Slovak narodniho osvobozeni .s marealem . na farmu ku starSim lidem, take by Titem a terni, kdo byli pod jeho yepo pripade unael ridit traktor. Pike 71enim, mohlo zachranit Jugoslavii". na "Farmer," % Vestnik, West, Teotazce terstske iekl dr. Ripka, Se xas.

(50-52p) je zajem teskosiovenska, aby Terst patril Jugoslavii, a to nePI ijrne se stark sluSka v a•ske n cluvodu pratelstvi s Jugoslavii, rodine, ktera by si prala dobrY do- 7.:71:)r2 i 'proto, Se je to take zajem mov a malo peace. Mani mute v Ceskoslovenska. , "service". Pike eesky neb anglicky 0 na Mrs. Alvin Schoener, SchulenMlidei es. lidove strany proti (50-51p) burg, Box 356, Texas, zbytkiirn totality.

Praha. (6TK). — Na pracovni ListovS, tabak na prodej — '-(onfertnci mlade'2e eeskoslovenske starY, ke koureni a k S yYka.ni, cena idove strany prohlasil ministr zdra35c libra. Jen 10 liberni oaliky bez votnictvi dr. Prochazka, Se nelze dopravy. Emil Mazanec, Portland, hlasat politiku moci. Dnes Tenn., Rt. 1.

(50-51p) moSno jen hlasat politiku hodnot.

• ?alitiky zajima, kdo bude vladTabak — dobrY na kouieni, 'lout, a lid zajima, jak se bude vlad10 - liber $4.50, dopravu vyplatim. — ).out. Revoluce je poprenim existenM. Prohaska, Portland, Tenn. prava. V demokracii pojem re(50-51p) "oluce ztraci smysl. Jsou to zakoqy• a nestaai-li zakony, muse strajam' Prijme se devee neb Sena k ia v parlamentu Sadat o jejich yYpomoci s domaci praci. NejlepSi 7-menu. V resoluci miadeS eeskosloplat a pekna privatni svetnice. Pi- -enske lidove strany odmita vSechke na adresu — 5519 Ardmore, Heti- a.y zbytky totality. ston4. Texas. neb teiefonujte nine 0 — Keystone 31753.

(49-50p) Prokop Drtina na sjezdu ni• rodni socialisticke mlideie. iljar•■ pastevni pozemek ve Praha. (OTK). — Sjezd rriladeSe stredni, zapadni a jihozapadni east 7ocialisticke strany byl manifestaTexasu. IvIam kupce pro takovY po- -i pro demokracii, svobodu a socizemek. Dvacetileta spolehliva sluS- -lismus. Ministr spravedlnost.i dr. ba, telefon 936 neb pike na: — Thokop Drtina zduraznil, Se se neR. W. Cervenka, 804 Amicable Bldg., ,-.1 ,3Ie mladeg vratiti tarn, kde niWaco, Texas.

(49-51 c) ''dy nebyla do roku 1938. Take re7oluce musi navazovat na duchovni Na prodej: — Dobre zavedeny naroda a musi se opirat o krejdovskY obchod. Prodarn za pri- Masaryka, Palackeho a Havlieka. einou Spatneho zdravi. Jednejte ny- Otazka eeska musi bYt otazkou sveni. Joe Narovec, 111 S. Fourth, RooNikam se nepriklanet a elsevelt Hotel Annex, Waco, Texas. tat syYmi, to neznamena, ze by(44-dz.-c) .thorn se nechteli poueit pliklady a T.zory. Musime si je pfenest do na;MS-- Mine se zkuSeria, bila Sena ' ich poti.eb a givotnich podminek k vareni pro etyr elennou rodinu. "ad zornSrm Uhlem toho, zda se hoDostane byt v dome se v gim moder- ii pro na.?:->e pomery a zda skuteene nim pohodlim, a nema, Sadnou jipsychologii na geho lidu nou praci ku konani v dome. Hla- ▪ zda odpovidaji danYna podminste se telefonern Cis. 451, Waco, w- fim naseho logickeho duchovniho eer, neb dopis adresujte na J. Bruce • kulturniho v3ivoje. Zvitezili jsme Duncan, Waco, Tex. (44.-dz.-c) 1::i'evahou ducha, proto jsme zacho7ali jednotu s celou svetovou OF' Medaji se dve stenogralky, koncepci. Zaeiname svobodktere by mirno angli6tiny C'asteene a7:7 Sivot a pro nas plati vic neg. ovladaly C'ekinu. Price stali, podjindy Masarykovo: Nebat se a minky obratem sdell.: Hlavni tka- nekrast. uovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te0 xas.

(6-dz.)

Termer v Anglii.

Praha. (OTK). — Podle sdeleni Dr- Hleclate diinu ke koupi? — vecloucich ciniteiu Narodniho souHlavni Utadovna SPJST. ye Fayet- du bylo zjieteno, Se vedouci Kurateville. Tex.. ma, diinu k prodeji ve :oria mlacie ge Teuner uorchl s ciziWoodbury, Hill County. Whodne mi papiry do Anglie, kde navazal podminky prodejni i platebni. Pike spojeni se smutne prosluISTm zradna: Supreme Lodge SPJST., Fa- n m generalem Prchalou. Os. Ufayetteville, Texas, (31-dz.' cly jig zaiidaly o jeho vydini.

VYstavka lidoveho omen.

Praha. (oTK.) — Ministerstvo vnitiniho obchodu instalovalo prileSitosti svetoveho sjezdu studenstva 17. listopadu v Representadnim dome hlavniho mesta Prahy ukazkovou vYstavkti 'predmetil lidove tvorby. VYstavka je ureena zatim jen pro naSe zahranieni hosty a ma je seznamit s umeleckYm nadanim naSeho lidu a tim propagovat dobre jmeno nakch vSirobkil v Celem svete. VYstava se teSi velke pozornosti dech delegatii a tak dobre pini sve poslani.

0

Opozdeni litost nemeckeho sadisty New York. (OTK). — Reuterova listkova, kancelat ye zprave z Dachau prinesla vYpovecl' Friedricha Wilhelma Rupperta, vrchniho dozorce internaeniho tabora v Dachau, kterY jest souzen souoasne s dalSimi 40 dozorci a aredniky z tohoto tabora. Ruppert prohlasil, Se site sam bleoval vezne, ale nikoho pry nezbieoval do bezvedomi. K dalSi sve obhajobe uvedl, Se x ri biti vezna nikdy nepouSival pesti, nYbzr'S jenom ploche ruky. Jenom jednou pry take zkopal eeskoslovenskeho plukovnika, ale potom pry toho "hrozne litoval". Jeden ze svedkii, kterY sveclei proti Ruppertovi, ye sve vYpovedi dak uvedl, Se Ruppert tioukl do vezriti tak, jako kobuSi do Seleza.

Devadesat pro:went ruskteh posidek opustilo eeskoslovensko.

Praha. (OTK.) — Os. zahrani6ni ministr Jan Masaryk tekl u ptileSitosti zasedani komise SpojenYch narodil k zastupcum tisku v Landsne: "Jsme piny ye svern dome s. jsme rozhodnuti jimi zustat." 0 polsko - eeskoslovenskem problemu ministr Masaryk prohlasil, Se 6eskoslovensko je ochotno zahajit s Polaky rozhovory o raznYch otazkach, ale nikoliv o TeSinsku. "S Nemci jsme skoncovali," fekl dale Masaryk. "Neni pravdou, te angIoamericke koncerny zastavily dodivky surovin pro vYrobu umelYch tiiku do Ceskoslovenska." Pokud se tYee odchodu Rude armady s eeskoslovenskeho uzemi, sclelil Masaryk, Se ifa devet desetin ruskkch vojenskSrch oddilu opustilo Oeskoslovensko. 0 vztahu. k Francii a k Vatikdnu es. zahranieni ministr pro"Chceme Sit v dobrem po• meru s novou Francii, ale to neznameni obnoveni predvaleeneho pomeru. Rovne2 s Vatikanem jsme ✓ piatelskem porneru a pi:Cern* tam sveho chargé d'affaires." ✓ Hostivaii vyhoiely dva ateliery.

Praha. (oTK). — Ve stiedu I. prosince vyhobely dva filmove ateliery v Hostivari prave po slavnostnim zahajeni nataeeni sovetskeho filmu, jehoS se -WI tleastnil ministr 0 informaci Vaclav KopeckY..

BritskSY koncern Sidi za Schichto 0 zivody 11 milionu liber.

LidickSr zloeinec v eeskoslovenski vazbe.

Praha. (C- TK). — Liberecka Stral severu cituje clank londkriske TriNew York. (OTK). — Podle zpribuny a zabYva se poSadaykem an- vy Reuterovy kancelafe z Prahy oglicke margarinoveho koncernu U- znamilo ministerstvo vnitra dne 2. niveler, kter3i tvrdi, Se Schichbovy prosince, Se Harold Wiesmann, bfzavody v Usti n/Labem jsou jejich val3"7 nae-elnik Gestapa na Kladne, majetkem a jsou ochotny tyto kterY byl jednim z hlavnich strajca vody 'prodat Oeskoslovenske repu- lidicke tragedie, byl dodan do vazblice za 11 milionu liber by pra2skeho trestniho soudu.

0 V pripade neochoty choe blokovat dovoz margarinovYch surovin do Vlajkaii piipravovali atentit na presidents, Benege.

Ceskoslovenska. Univeler se vytvoril v r. 1939 spojenim s riSsko-nePraha. (6TK). — Vlajkaii z KumeckYm kapitalem. ratoria mladeSe vedeni P. Svobo0 Jou, piipravovali v dubnu letoAniho Dr. Belehridek rektorem Karlovy roku atentat na presidenta dr. Eduniversity. varda Bene ge a 6eskoslovenskou Praha. (OTK). — V sobotu 1. pro- vladu pii jejich navratu do Oeskosince byl slaVnostne instalovan pro- slovenska. fesor MUDr. Jan Belehradek jako rektor Karlovy university. V sla y -nostimprlvunamet"Vda NOVI CESSI FILM a spoleenost" zduraznil rektor Belehradek nutnost kolektivni vedecv ke price pfimknute k vefejnosti a smeiujici k humanismu a socialisaci.

VSTborna veselohra, v hlavnich Ruski 'Skala v Praze.

6/ohach nejlepgi herci: A. NedoPraha. (CTK). — V Praze se oginska,, Theo. Pgtek, M. Crossotvird sovetska stfedni ()beetle vzdeva,, F. Mrizek a jini. lavaci Skola s ruskSrm jazykem vyugovacim s prvni aS 10 ffidou v bu- WALLIS, ve stiedu 12. pros., • dove b3ivaleho Spolkoveho ruskeho 7 hodinieh veeer. rcalneho gymnasia v Praze na PanEL CAMPO, ve etvrtek 13. pros., kraci. od 2:30 do 10:30 hod. veZer. 0 Viclav Talich rehabilitovin.

IILLINGER, v nedeli 16. pros., 0 Praha. (oTK). — Dirigentu Ces7 hodinach veeer. ke Filharmonie Vaclavu Talichovi dostalo se pineho dostiu gineni od MOULTON, v iiterjr 18.prosinee, aestneho soudu pki Svazu vykono 7 hodinach veeer. nych umelcu.

0 CALDWELL, ve stiedu 19. pros., Piehrady kolem Slovenska padaji. o 7 hodindch veier.

Praha. (eTK). — PoStovni spoif•itelna v Bratislava oznamuje, Se GRANGER, ye etvrtek 20. pros. o 6:30 a 8:30 hod. veeer dnem 1. listopadu ztraci ifeinnost vSechna omezeni devisovYch pied- CROSBY, v nedeli 23. proshtee, pisil ye vztahu mezi slovenskYmi a o 3 hod. odpo1edne. aeskYmi zemerni. *

"Stryc ek z Ameriky"