Lel 114111
gart 5lovanske Podpo
Entered sa
SPe.OrKi
RO5NtK (VOL.) =OIL
rnail mattor
yruary 3rd, 1933 at West. Text s, under tb p A.et
WEST, TEXAS, ve stiedu,
rongress of August, 24th, 1922.
(Wednesday) 5. prosince (November, 1945.
tiSLO 49.
RUB FA IS' U. g
RZO po versailleskem miru se Evropa rozdelila v uzaviene celky, v nich neB bylo vetejne mineni formovano fakty, nS7br2 propagandou. V Sovetskem svazu bylo vetejne mineni formovano zcela presne ureenkmi plany na nova usporadani hoslcodatstvi a spoleenosti, mimo to se Sovetskk svaz musel branit kapitalisticke propaganda zapadu, nechtel-li se dat rozio2it reakci. Jeete dnes se v Sovetum neptatelsk3ich kruzich shledavame s politovanihodnYmi omyly, ‘2avinenYrni faeistickou propagandou, tak se svalovanim odpovednosti za oboanskou valku na boleeviky, ad jimi nebyla vyvolana, n.S7br2 generalskou reakci s Kornilovem v bele. SovetskY svaz, kterST se uhajil proti nePtatelske kapitalisticke blokade, proti nekolika intervenenim armadam, proti reakenimu nieeni, ktere zavinilo straelivk hlad a bidu, musi byt i dnes stale ye stiehu proti nepratelske propaganda, ktera mela, ma a bude mit potud dspech, pokud vagina sveta se diva na sovetsky vYvoj spiee ruzne barevnkmi skly veech moZnYch 12i a nepravd, ne2" neclonenSan zrakem svobodneho eloveka. Paeism se vice ne2 jine re2imy uzaviel proti pravde a poudkam ptichazejicim ze Sovetskeho svazu a nejen trpel, nYbr2 ze veech sil podporoval eiteni pomluv i 12i, ktere mu vyhovovaly, primo organisoval protisovetskou propagandu, ktera upravovala polopravdy v pravdy a piesvedeovala jimi lehkoverm'r svet, Ze se mute zachranit pied obeanskou valkou jen hospodatskou a politickou reakci. Versailleskk mir vyiidil site na sto procent hospodatskk feudalism, ale 'politickk pouze na polovinu, a tato zbkvajici polovina pkijala z vdeenosti za to, le ji byla dana milost, kapitalism jako vkhradnY hospodatsk3i system. Kdy2 ten byl sam nucen hledat zachranu ve fal'iismu. byla ochotna prijat i faeisrn, treba v nejake nova, pomertim vyhovujici forme. To je tak asi pribli2ne cluvod. prod vyslovene kapitalisticke vrstvy vlastniku vSTrobnich prosttedku a na nich zavisle politicks osobnosti i strany se snaai zachrailovat z trosek evropskeho politickeho feudalismu, co se jests zachranit dd. To je jeden rub faeismu, viterstvi Mussoliniho zanechane evropskYm naroditm. Vedle Mussoliniho a oveem i Hitlera, by bylo mono jmenovat i jina jrnena, ka,2clk musi popustit uzdu sve fantasii a uhadnouti co nelze tici. To vgak neni jen jedink rub faeismu. jsou i jine, tak strach z odpovednosti. Veichni Tide z pevniny, ktera byla okupovana — lhostejno o kterou ze zemi jde — mail strach! Kdy2 se jim' logicky vylo2i, 2e k tomu neni nejmendiho cliivodu, uznaji to, ptijdou sami na svou poeetilost, ale pies to se zbavuji strachu pomalu a s obtaerni. Ptichazeji-li v inednim poslani, stale hledaji nekoho, kdo by jim podepsal listinu sproet'ujici je odpovednosti. Nasledkem vdech tech komnlexii inferiority jsou stale stanosti na nedostatek svobody, ktery zhubta postraa:_ fa `u podkladt. Na otazku, kde a v ten: svobody pcAradaji, nedo-
Karel B. Palkovskk vedou lids z domova dat dasto vabec 2adneho vysvetleni a stale jen opakuji: neni svobody! A ph torn mu2 velmi vysokeho dfistojenstvi povalwal nedavno za nutne promluvit vetejne o nedostatku svobody a pkes to, le ostre kritisoval veechny, kteti podle jeho mineni jsou za nedostatek svobocfy odpovedni, zustai na svem mists a fitaduje klidne dale. Kdyby tedy v one "nezname zemi" byla za "2eleznou oponou" opravdu nesvoboda jako pozustatek faeismu, pak by onen steaujici si mu2 vysokeho dfistojenstvi uti asi nedtadoval. Ale v zemi, kde lze klidLID. Lid v praci sve, to lid je ve sve sile, at' v kameni, at' v lidska srdce buei, at' rukou pracuje anebo duei, on maze dekat: pkijde jeho chvile. Ten velkkm v sobe, kdo 3e velkSrm v dile, on tvrdk kamen na chleb sobe zkruei, sta mrtv3ich srdci jednou jiskrou vzruei a nezoufa, byt' sebe dal byl cile! On dojde ho! Jak deete kapka k omti ka2cla, ta krifpej potu speje k nemu: — NO, at' jen skrapa s del, at' lice hoki, v tvrz bueic ktivdy, dlai at' krvaci! ty sizy, pot a krev, ty pkijdou k svemu pies hlupcu smith; — to stoji za praci! Jos. Vaclav Sladek — Ze
ne prohlasit, 2e se elovek cltl nesvoboden, a kde to lze bez nasledkii vytknout vla,cle i yetejnosti — at' u2 to byla pravda nikoli — to nebude s tou nesvobodou tak zle. Nakonec jests jeden rub faeismu. neni to oveem posledni, je jich jests vie, ponevacI2 lic ma svtilj rub, kterY neni v2cly videt. Prehled americkeho tisku ptindei v Americe uvetejnene dopisy z Oeskoslovenska, o nicht se tam vkslovne tvrdl, 2e pry byly "propaeovany" americkkmi vojaky, aby unikly censure. To 2e v Oeskoslovensku tadno, censura neni a ka2dSr muse volne posilat a ptijimat dopisy — diednik na poste se jen ptesvedei, 2e v nich nejsou devisy, eeky a cenne papiry, pak dopis uzavie — 2acinemu z pisatela nepteka21. Proste tvrdi, 2e censura je, 2e dopisy musel paeovat a amerieti etenati pravdepodobne yeti, 2e tomu tak je. A piece tomu tak neni! Nejvetei prekvapeni veak je skryto v obsahu propaeovankch dopisii. Neni v nich nic, ne veedni historky, jake prichazeji ze veech zemi, kter3"imi prochazeji za valky armady, a' jde o kteroukoli. Nikdo nezazliva, patriotam kterehokoli naroda, ze jsou na svou armad y velmi domflelivi a radi ji srovnavaji s jinS7mi armadami, zejmena s Rudou armadou. Mali by vgak urj2it, le-Ruda armada u gla tisice kilometra v tell, ch bOjich, nejdfive od Visly k Volze a pak
od Volhy k Labi a k Vltava, le se nemohia ptipravovat v klidu na sve akce a aekat, az nepritel bude nekkm jinjim oslaben a ubit. Pro kaideho padleho vojaka je lhostejne, byl-li zabit ve velke bitve za deasti milionov3ich armad, v earvatce pohranienich straL. Take individuelnl vSrkon mule byt v male sratice vets!, nee ve velke bitve, ale Oesto stava velka, bitva v2dy velkou a maid malou. Ani historickk v3iznam bitvy se netidi jeji velikosti. Bitva u Alameinu nebyla rozsahem velka bitva a pies to je jeji historickk vS7znam ohromnk, zachranila pro spojence nejen Egypt, nYbrt ziskala jim zpet celou severni Afriku a umo2nila invasi do It.alie. Bitva u Stalingradu byla rozsahem ohromna, oveem jeji historickk vSiznam je v torn, 2'e v ni byla zniCena cela nemecka valedna, mot a sila. Podcenovat vSrznam bitvy u Alamaeinu by bylo stejne poktile, ja ko rozhodnost bitvy u Stalingradu. Zaclnk vojenskk odbornik, at' by pattil kterekoli narodnosti by se jiste nepkel o to, zda bitva o Allan tik znamenala vice nebo mane, nez bitva o du nad vzduchem. ei naopak. A stejne, neni m62no hodnotiti vS7znam invase na evropskk kontinent z roku 1944 snilovanim vjrznamu bitev Rude armady, ktere vedla za nejteMich pomelt tft od roku 1941. V gemi takov3.7mi naprosto neplodnkmi a jalovjrmi twahami se vna.si mezi dobre lidi a vojaky jen trpkost. Nema, smyslu si vzajemne dokazovat, kdo vic vyhral valku, ponevad2 se tim ru§i dobra shoda, ktera je v zajmu trvaleho miru. Tedy radeji vice dopist posilanjrch primo a otevrene, nez "pa govanjrch" — bez censury! V "Zipad ma dilveru v na gi politiku, jak jsme ji &elan za celou dobu valky a jak ji Mame dnes. Nagli se, pravda, jednotlivci, kteii praci, le jsme v rukou Sovetii, ale vla,dy se divaji na nas jinak. Jsme spojenci Ruska a ziistaneme mu fitly verni. Jsme paten za.padu a ziistaneme jimi i nadale. V pevnem spojenectvi se Sovety piijdeme svou vlastni cestou. V °tame postatriovani myslim, ie nebudeme mit nijake teikosti s cizinou, ktera u nas za sve investice musi dostat pine ocHkodneni." President dr. Bene'S V
KALENDAII 9. prosince. Vjrroeni schine a po tete) zdarma svadina v sini kadu Praha Cis. 29. v Taylor, Tex. 9. prosince. Spoleena svacina po sehimi kadu Oechoslovan 'Cis. 40. v El Campo, Tex. 9. prosince. Divadlo "VIZI maky," sehraje dramatickjr krou2ek houstonskeho Sokola v sini kadu Pokrok cis. 88. v Houston, Tex. 9. prosince. Vanoeni nadilka ditkimposchilzi radu Karel Jonas Cis. 28. v East Bernard, Tex. V 26.cina, zkugenost neni bolestnejM ne2 ta, kterou trpime z rukou tech, jimz jsme prokazali prizen a kteri se obratili proti nem. Bylo to, kdy2 Caesar spattil napfalenou ruku Brutovu, ze jeho srdce puklo. Nevdek, daleko ptsoblvejti
ne truce zracica, jej tpine ptemotil.