Vestnik 1945 11 07

an Siovanske Podp or

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W sst, Text's, une5.er the A.,u1; of Congress of August, 24th, 1922.

Rotivis (vol.) xxxna.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 7. listopadu (November) 1945.

MICE ,, lin LUVITI o Lu'ZickYch Srbech neb Lu2ieanech znamend mluviti o slovanskem narode v Nemecku. Luiieane nejsou pouhou narodnostni menknou, ale sveraznYm narodem slovanskYm, byt" 1 malYm, eitajicim kolem 150,000 ptislunika. Zijicich v Horni a Dolni LuZici pod panstvim pruskYm a saskYm. Narodnostni azemi LuZleant zaeind asi 5 km za ' 1uknovskym vYbeZkem a Ohne se smerem severnim v deice asi 130 km' u 'Sitce asi 50 km al asi 100 km pied samotnY Berlin. CelYm ftzemim proteka teka 8preva. LuZieane jsou narodem selskYm. DobrYch 90% se zabYva rolnictvim. VetSinou jsou to drobni zemedelci a v Prusku a velke easti saske Lu2ice upi jeSte dnes pod socialnim utlakem nemeckYch junked', zmocnivMch se kdysi luZicke pady. Mesta maji nemeckY raz ac Ziji v nich po'detnejk i merle poeetne men'Ainy lu'Zicke: delnici v tovarnach, patMcich vesmes nemeckYm kapitalistam, drobni temeslnici a inteligence a drobne atednictvci, vy,Sle z naroda.

Luadane jsou posledni z kdysi mocnYch kmerna polabskYch Slovarra, kteii pied 1000 lety zaujimali cele severni Nemecko mezi Odrou a Labem a v nynej:§im Sasku sahali daleko na zapad od Labe, al do Durynska. V 9. stoleti zahajili Nemci svuj vyboj na vYchod a prvni -adery "Drangu nach Osten" zasahly polabske Slovany. Pod rou§kou "Siteni ktest'anstvi" rozLitovali Nemci ohnem i meeem sve panstvi na vYchod a na pade uloupene Slovanam usazovali se nemeeti rytii'i, jejich2 potomky jsou dnegni "junketi".

0 starYch dejinach LuMeania vime malo. Podatkem 9. stoleti uvadeji stare letopisy luZickeh0 kni'Zete Miliducha, kterY valeil s Karlem VelikYm. Nekteti dejepisci maji za to, ze LuLeane pattili spolu s Cechy k tik Samove, ktera byla prvnim velkYm statnim atvarem za, padnich Slovarra. AvS"ak je jisto, ze azemi lu2icke tvotilo Cast rise velkomora yske al do poeatku 10. stoleti. V roce 928 byla zaloZ. ena marka migenska, jako nemecka baigta na vYchode.

Migenska markrabata bez prodleni zahajila niCeni 1u2ickeho lidu. NejznarnejM z nich je Gero, kterY v roce 963 si pozval 30 1u2ickych kni2at na svaj hrad a ph hostine je dal vS'echny zavrai.diti, aby takto lid zbavil jeho vadca.

Poeatkem 11. stoleti bojovali Lu'Zieane znovu, podpoteni- polskYm Boleslavem Chrabrym. o svou svobodu, a Lulice patiila pak nekolik desetileti, a't do smrti Boleslavove, k Polsku.

Od roku 1156 dele nee 100 let LuLce poprve byla spojena s 6echami ptemyslovskYmi a po obdobi deleni zeme, 'deskY kral Jan Lucembursky ziskal east Horni LUice a v roce 1370 provedl jeho syn Karel IV. vteleni cele Horni i Dolni Lu2ice do Oeskeho statu, v jeho2 svazku zustala zeme al do roku 1635, kdy Ferdinand II. zem postoupil jako len° saskemu kurfittovi za pomoc, prokazanou mu nil potlateni odboje eeskYch stavil. Vyhradil si v .gak pravo zpetneho navratu v ptipade vymieni panov-

A LUZ (Ti SRBOVL

nickeho rodu saskeho a ocnranu katolickeho na.bolenstvi co2 bylo znovu potvrzeno cisaii FrantiSlovi I. jako krali eeskemu na videriskem kongresu roku 1815. Tento kongres rozdein LuZici mezi Sasko a Prusko tim zpasobem ge dnes cela Dolni Lunce a vetSi Cast Horni LuZice jsou pod panstvim Pruska a jinni Cast Horni LuZce pod panstvim Saska. 'desII1.

C1SLO 45.

,111!'1:11:!:'!'.1V1,::',:TI!"V!!!:!!'!!!!!!!!!1!!!!1111111!IU11 ■ 1111111111IIIIIIII11IIII11111111111111111111::111!!1!1!!IIII;111:!!1;:11!111111111111!11/111

Dr. Bend notvrzen presidentem.

Dr. Edvard Beneg patvrzen v tirade presidenta republiky v zahajavaci schfizi prozatimniho Nar. shromaideni. Poslanci i posluchaei na galerii povstali a uspoiadali presidentu BeneSovi obrovske ovate — bouflivY potlesk a projevy souhlasu nebraly konce a cela sin se piimo otrasala natUenStrni pozdravy celeho shromaideni. President Rene; ujal se slova a nejvice zapilsobila na shromaideni ona Cast presidentovy reci, v niz ucinil zminku o ptedmnichovskem Ilitlerove projevu v Berlins, ye kterem Hitler prohlasil, ie jde o rozhodnuti mezi nim a Bene§em. V teto schuzi Nar. shromaideni koneene mohl dr. Beneg s dostiueinenim prohlasit: "Rozhodnuti mezi nami tedy padlo."

111111111111111111111111111111111111111!111111:1111111111.11111111111111;1111:1111:1111',1111:1111;11 ■ 111111,INI:f;11!:IEIrtai;Eiiiii::li,'

ky snem -dak nikdy neratifikoval toto rozhodnuti videilskeho kongresu.

Koncem 18. stoleti setkavame se podle pkikladu deskeho s nekolika "Obranami jazyka haickeho", jejich2" autoti dokladaji jeho krasu pteklady ze soueasneho anglickeho a nemeckeho basnictvi. To jsou prvni ukazky svetske .tvorby v jazyku lutickem. Obdobi romantismu ptineslo neobyeejnY zajem o lidove pisne a pohadky, ktere luzicti buditele v prvni polovici 19. stoleti horlive sbirali a vydavali kni2ne. NejpozoruhodnejM jsou obe velke sbirky buditele Jana Arno gta Smolerje, ktere vylet etykicatYch minuleho stolesly ti. Z lidove pisne vy§ei prvni skuteenY basnik, Handrij Zejler (1804-1872), jeho' basne a pisne, z nich mnoho znarodnelo, vydalo 1u2icke studenstvo kratce po jeho smrti. V revolu'enich letech 1848-1849 se probudili Lateane i poMicky. Vzinikaly prvni Casopisy politicks spolkovY ruch se Slit po cele semi. Saske v16.de bylo ptedlo2eno memorandum, obsahujici dosti skromne narodni poiadavky: rovnopravnost lu'Zietiny s nemeinou v administrative, zejmena soudnictvi 1u2icke akolstvi narodni a rovnopravnost obou jazykil v cirkvi. Sedlaci se domahali omezeni vYsad nemecke ' lechty a pokrokove ueitelstvo 2adalo jiz tehdy odstranerii cirkevniho vlivu na akolstvi. Lu2ickY ptedak dr. Jan P. Jordan se zifdastnil v roce 1848

prvniho slovanskeho sjezdu v Praze. Rok 1848 —1849 vSak uskuteanil jen mizivou east laickYch po2adavka: bylo povoleno nekolik hodin tYdne vyueovati v laietine na lidovYch Lkolach byla teZ povolena 1u2icka kazani, u soubyli ustanoveni luzicti tlumoenici, avgak veiejna sprava zastala vYhradne nemecka. Tak tomu bylo aZ do konce prvni svetove valky, kdy znovu Lugici gel narodni duch a ruch, mnohem uvedomelejM net v roce 1848. Byl zalo2en Narodni vYbor, ktery vyslal Doeatkem roku 1919 sveho piedsedu, bYv. poslance na saskem snemu Arno§ta Barta a tajemnika prof. Jana Eryla do Patile, kde na mirove konferenci se uiala luZicke veci eeskoslovenska delegace.

Dne 5. anera 1919 ji ptednesl mirove konferenci tehdej gi zahranieni ministr dr. Edvard Beneg. Mirova konference znamenala krute zklamani pro lu gicke vlastence: Lu gice nebyla ptipojena k Oeskoslovenske republice, nebyla sjednocena ani v jednom spravnim celku s autonomic uvnitt Nemecka ba ani ji nebyla ptiznana menginova prava.

Ale pies to lug ickY narodni ruch z let 19181919 ptispel neobyeejne k povzneseni narodniho uvedomeni ktere od roku 1848 stale stouTab°. Lug icke easopisy, literarni revue "Ltigice", ktere byly za svetove valky zanikly, byly obnoveny a roz giteny. Tak vychazely 2 deniky, 4 tYdeniky a zminend revue, a Matice Lugicka, zalog ena roku 1847, vydavala zase sve vedecke "Rozpravy". Po pra gskem sletu roku 1920 byl zaloaen i Sokol v Luzici, pomoci Pragske Uverni banky vznikia v Budi gine Serbska Ludowa Banka s nekolika odbodkami. SpolkovY ruch se dale rozrastal. Politicky Luffeane vystupovali s ostatnimi meng inami v Nemecku: Polaky, Dany a Litevci. V zahraniei rovne g byl vzbuzen zajem o Lu gici zasluhou ‘pragske Spoleenosti ptatel Lu g ice ktera mela odboeky nejen v eetnYch mistech Oeskoslovenska ale sesterske organisace i ve Var gave Krakove, r,Pozu im ani, Belehrade, Zahtebe, Lublani a PaDo tohoto slibneho vYvoje krute zasahl nemeckY nacism. Od beta 1933 lze pozorovati soustavnou persekuci v geho, co je lugicke. Spolky byly rozpu gteny. nejdilive Sokol, kterY se zdal Nemcilm obzvlagte nebezpeonY, a na podzim zabavili Nemci budiginskY Serbski Dom, postavenY v race 1904 celonarodnimi sbirkami a otey tenY za neasti zastupct vaech slovanskYch n.:::.rodt. V tomto dome mely sve Usttedi v gechny narodni institute byla to redakce a tiskarna deniku "Serbske Nciviny", zalogeneho jako tYdenik •pied vice flea sto lety, museum, velka knihovna, divadelni a ptedna gkova sin atd. Timto einem byla Luaidanum a jejich kulturnimu sna geni zasa gena teaka rana. Ale Lugieane nezoufaji. Pfetrvali ji g tolik bed a protivenstvi, a bylo by nespravedlive, kdyby tato valka jim neptinesla konedne osvobozeni ze staleteho nemeckeho jakma.

Strana

VE STNIK

Ar•■■•■•=s

VLASTA PITNEROVA: II

TRI DCERY

"Pantata u g byl mezi dvetma — on se chudak boji i mluvit — ja, jdu za nim a Franti gka sbirala to pert. A on, ten hodnSr na g zet', se pusti do ni, ge je jedna gpatna, mama a zaene ju, jak kleaela na zemi, kopat. Ona se rozplaee a ja ju volam at' jde s nama na vejmenek. Myslela jsem, ge ho zlost ptejde, dy g bude s oci. —la, ale sotva jsme do gli, on se tu gene s vostrarikem a zaene ju bit. To byla chvila! Dy g ju tak tak na nas, at' se klidime."

"2e jste nepti gli pro me!"

"Ja, povidam: no nest', dyt' ma,me e gee dye deti a piljdeme si k nim. A tu on k truhle, vyhazel nam ty hadry — no, dyt' jsem yam to ug povidala. Sli jsme s pantatou stodolou yen, eeladka pti torn ktiku utekla ze stodole, eouhali, naslouchali a schovali se v chlive. Za stodolou jsem pantatu oblekla do burnusu, ty habky jsem svazala a eekali jsme, a g se setmi. Bali jsme k varn, ale kam jsme v torn smutku meli jit?"

"No, ted' jste tady a veil odsud neprijdete, vymrigu vam u soudu, ge yam musi &Nat ten zlY elovek vejmenek."

"A dy2 neda, taky vas ob givime," vpadla Tonea mugi do teal. "Dali jste nam dost a chvala Pa,nu Bohu se nam vede dobte; gak jsme se na to chystali, ge k nam pkijdete, ale meli jste phjit sami od sebe a ne se nechat vyhnat."

"Jako ten englicky kral," zasupel start' pantata a zavzlykna pisklave se zasmal.

"Pro Boha na nebi, tati, vy se s tim englickYm kralem e gte zblaznite, pojd'te si lehnout, petiny jsem nedavno eiste povlekla." Tonea ustYlala postel.

"Lehnite si, lehnite," vybizel tak6 hospodat.

"Tys mne to ptedpovidala, ty ma du go uptimnd, a ja, jsem ti e gee tekla zla, siova o hob. a o pytlu, a ug abych si to chystala," rozplakala se znovu panimama.

"Ug na to ani nevzpominejte, mami, elovek tekne neco v zlosti, dyg lidi nedajou pokoja. Je to etvrt sta let, ja mam dceru u g vdanou, syna pandekem a eke mne to lidi hudijou do hu gi, ge pry mne jako nejstar gi mel pattit grunt. A kdyg ta holka, jako Novaeka, taky ze sebe vyvadelo, eloveka si nev gimlo, nic Het si nedalo, chudak ted' za to vytrpi," panimama si utirala oci.

Ulogili rodiee a odegli do statku. Doti Vojtech s Ludmilkou byli je gte vzhiiru a pote gili se, kdyg jim rodiee oznamili, ge dedeeek s babielcou stanou u nich.

Rano dogel Sima k Novakovi, net pochodil zle. Novak odeptel starYm rodierim ka gde pra,vo, ge jsou vYmenkati ke stolu a ob giveni do smrti, ale vyplacet ge jim nebude nic. At' pry poprosi a delaji pti gte dobrotu, pak ge je vezme zpet, ale ge nesmeji v dome ani ceknout.

Pohadali se gvagici notne a Sima odchazeje domri zatekl se, ge k Novakovi do smrti vice neprijde.

"Ja, take ne, a kdybych mela jit gebrat," vzdychla stara, panimama, vyslechnuv gi sdeleni zet'ovo.

Sima postal sveho Vojtecha do Svetriova, aby Vitkovi zvedeli, co se stab. Pti gel s vytizenim, ge strYc s tetou tekli, ge to &kali davno a at' maminka dedeeka s babiekou nepou gti jig zpet, ostatne, ge teta je gte odpoledne ptijde podivat se do Polnieky.

• Ptigla a ptinesla pinY ko g rozlienYch veci babiece do :t",pi girny. Mohli pry by byt rodiee take u ni, ge maji vYmenkatskou svetnieku take prazdnou, ale — — — ptemohla rozpaky a pravil-r, gmolic za,steru v rukou: "Vite, tati a mami, on na g pantatarekil, ge by se nam vg eci lidi small, ge si vezmeme vYm enkate, kteti nemajou hu nas zae bejt a z jineho gruntu, ze sveho, taky vejmenek netahn^n. Ale nic za zlY, povidam jen skrzeva, lidske feel a oucapky. My se nad vama nezatvrdime a

donesu vain, co dilm da, abyste nemeli nouze."

"Mtge'S si °direst, cos ptinesla; kdo dave. a vomlouva, at' si to necha, od vlastniho decka almutnu egee nepottebuju," tekl start' Stoupa zamradene. On od rana sedel za stolem nepohnute jako ztrnulY, nemluvil po velkem pobizeni neco pojedl, tabaku, kterY mu zet' nabizel, si nenacpal. Panimama hotekovala, plakala, spilala, natikala, prosila dceru a zete, at' jim ptejou ten kousek k umtiti, ge budou pracovati die sil. Pantaty se jeji keef netkly, hledel do prazdna, jen delo podpiral v ruku. To byla toho dne prvni siova, jet promluvil k dceti.

Panimama Vitkova se dala do plade. "Ale, tati, dyg ja, vas nechcu trapit, ja, bych vas na rukouch donesla k nam, ale to piece vite, musim poslechnout mu ga, tak ve v gem, jako maminka poslouchaly vas."

"No dobte, dobte, jen tenkrat mne panimama nemela poslechnout, dy g jsem nechcel na vejmenek, dyg jsem si vybral nejmladgi decko za milaaka, za erbovnicu a druhe deti jsem vystreil z domu, jako ten englicky kral." A pantata se zase zasmal jako veera veder tim suchYm, pisklavYm smichem, a g gel po vgech z toho smichu mraz. A poslouchalo se to smutneji, negli kdyby snad pantata byl zaplakal.

"Pro Boha, tati, yam se da, do hlavy. Ja, yam tu kroniku o torn- englickem krali musim najit a pfeeist, dyt' to bylo Mae s tejma jeho dcerama, net je s nama. Vy jste nas nevystreil, dali jste nam, ag jste si ubligili, a mate hu nae bejt.

Jenom za to vychov 'ani a za vase otcovske a matetske po'g ehnani," rozhorlila se Tonea.

"Svata pravda! Panimamo, ty mluvis, jako by mluvil nebogtik tatinek," svedeil a genu si pochvaloval pantata Sima.

"A piece mel tri dcery jako ja a nemel je stejne rad a nelytal jim stejnYrn dilem a pak o milosrdenstvo u nich prosil, snad taky na vokno klepal za veeera, jako my, s rancem pti gel k deal jako my. Ta nejmilej gi dcera mu snad ani netekla: Provazej vas Panbrih, tak jako mne to netekla — — — ." A pantata se zase zasmal, jegte, sugeji, jegte pisklaveji, ag vgecky obchazel mraz.

"Abyste tatinkovi uvatili pro vypoceni, jsou celY nesvilj," provila Vitkova.

"Egee se z toho zblazni, nedopou gtej Boge," ktigem se znamenala stara, panimama.

"Jako ten englicky kral," zasmal se pantata a kolem fist mu ten smith skubal, gkubal mu celYm oblieejem, vrasky kolem fist a oei se stahovaly a za gloutle zuby vyenivaly z promodralYch rtri. Bylo smutno na neho hledet.

Panimama plakala. Ode gla pak s dcerami a zetem do statku a radili se, co a jak.

"Nic se nebude tikat a delat," rozhodl Sima.

"Nebudeme s tim chlapem, s tim katem vlastni gent' a starch rodieri, ani pojednavat. Bude met vetgi vzteky, dy g uvidi, jak si rodieri povagujeme. Frantigka at' dela podleva svedomi, at' se hiasi k rodierim, nebudeme ji nikda nic vyeitat, je chudak, ma s tim chlapem zavazanY suet."

"A ty deti, ty jsou po nem," natikala znovu stara panimama. "Dy2 nas vyhnal, vyhnal, ale to me nejvic na srdcu tits, ge se to stab skrzeva toho chlapca."

"To si vzal jen za ptieinu, dyg chce nekdo psa bit, najde si hal, a dyby ju mel z plotu utrhnout," dokla,dala panimama Vitkova.

To bylo feel po decline, kdy g se rozneslo, ge jsou Stounovi na vYmenku u dcery, panimamy Simove. Chtel se do toho vlogiti ptedstavenY, ge dojde k Novakovi, vybizel Stoupovy, at' galuji na ritade, ale odmitli v ge. Panimama tekla, ge zpet vice nepiljde, ge by gla radeji gebrat. A pantata s pantatou chudakem nebylo pojednani. Sedel jako zatezan, nieeho nemluvil, hledel do prazdna, jidlo, ktere pted neho pastavili, nekdy odstreil, nekdy neco mak pojedl, nekdy chode po svetriiece sahl mane do misky s nejaklim zbytkem od obeda, jak ji panimama postavila na kamna. A to mu bylo, jak brzy poznali, to nejmilej gi. Panimama se tedy postarala, aby vgdy na kamnech stala miska s neeim k jidlu. I kousky chleba do ni pokrajela — pantata si neukrojil z bochniku, byt' byl sebe vice pobizen.

Poznavali domaci, ze se stars Stoupa pomatl

Ve stredu, dne 7. listopadu 1945. na smyslech, ale byl tichY, mato obsluhy Kolikrate nepromluvil po kolik dni ani siova, jen jak se pied nim podalo mluviti o detech, o Frantiece, o zeti, tu v2dy zvedl hlavu sklonenou na prsa, zasmal se tim pisklavYm smichem a tekl: "Jako ten englicky kral." Vein, desetkrat siova ta opakoval, a g se ze smichu dal do vzlykani a vzlykal bez slzi a zase se smal.

Zet' Rima dovezl lekate a ten kreil rameny a uznal, ge pantata asi zristane tichYm pomatencem, jen at' jej chrani od v geho podraldeni.

Jest pry to zajimavy ptipad, pravil, ge se v duchu stareho mute vybavila vzpominka, jak slygel pied lety vypraveti povidku a jak ji nyni miss se svym vla,stnim osudem. Telesne zristal pantata zdray.

Po celou zimu to tak trvalo a pantata vysedel cele dny ye svetniece u stolu. Chvilemi chodil sem a tam a z to misky na kamnech se "ptigivoval," jak panimama smutne tikavala. S jarem podal vychazeti, tu a tam pomohl pti praci, nekdy mluvil take s lidmi, ale malo. Nejradeji mel vnueku Ludmilku. "Skoda, ge je nejmlagi," tekl nekdy, kdyg ji nekdo Frantigka Inela zatim doma prave peklo. Novak jako vgichni surovi lido oeeka,val, Ce budou ptibuzni s nim vyhleclavati spory, hadky, ktiky, ge ho budou posleze prositi o nejakou clavku pro stare rodide, ale zmYliv se v tomto oeekavani, mel zlost a vyleval si ji na 'gene. Trpela a nejvice ji bolelo, ge deti jsou ji odcizeny. Teprve po nekolika nedelich do gla k Simove a ta ji dovedla k rodiarim na vYmenek.

Bylo to smutne shleda,ni.

S matkou si klesiy do no,ruei a plakaly, a g obema srdce usedalo. Otec na Franti gku nepromluvil a ta, slygic jig od lidi a posleze od sestry, jak s nim jest, temet se ho bala.

Chodivala k rodierim easteji, veeer i nekdy ve dne, kdyg mug odegel. Bravala s sebou dcerku Franti gku; Cyrda odeptel jit s ni a otci galoval, ge matka chtela, at' jde babieku odprosit. Byl pro to velkS7 ramus. Frantieka se svaila sestte, 2e nema sveho synka jig skoro nic rada.

"Jen nemej jedno dite radejac net druhe, abys nedopadla jako chudak tatinek," varovala ji Tonea, v duchu ale myslic, 2e se ji jeji nejmilejei dite, pater Jiti, nejlepe vydarilo.

XII. Zakvetly a odkvetly stromy, na polich vzrostlo oseni, eedlo a 2lutlo, zakvetalo chrpou a koukolem, na mezich pozvedala nanou hlavinku slzieka, koralou se eervenala jahoda — se 2ne. Bylo letos na veem zriti bo2s pokhnani, po polich eumely take viny dozravajiciho na lukach se svek zelenala mlada, otava, lido chystali kosy ohrabeenice, chystali se k praci.

Pantata 8' 1ma sedel pod killnou a brousil kosu, Vojtech nedaleko neho druhou. Pfieoulal se k nim dededek z vYmenku a beze siova na ne "Budou 2ne, dedoueku," pravil Vojtech.

"Budeme klast jaricu," pridal Sima.

Start' pantata pokSrvnul hlavou.

Pak vzal Vojtechovi z ruky kosu, rozmavl se ji kolem, jako kdyg sere, prejel ostri prstem, pak zuby a pochvalne tekl: "dobra."

Tak jednotliva siova piece nekdy pronesl a vedeli, ge ho tai, kdy2 se na neho vzdor tomu, ge zridka kdy odpovida, piece vlidne mluvi.

"Prijdete s nama zejtra na pole, dedougku?" ptal se Vojtech.

"Ja, gadnY nemani," odpovedel ded.

Sima udivene hledel na starce. Mluvil — snad mu bude lope! Sima mrkl na synka a ten osmelen tekl: "No na na ge pole, pojd'te, dedougku, budete videt, jak u2 umim sict."

"Ja, nebudu sict," tekl opet ded.

"Vy nemusite, jen dyz nam teknete: Poma,hej Panbah," usmal se vnuk.

"Reknu," sliboval ded a goulal se opet do vS7menku.

"Dedoug ek mluvi, snad ho to ptejde," zvestoval. alma gene a tchyni, vejda k nim do sine.

Pekly chleba, aby bylo s dostatek na gne. Stara panimama dceti ye v'g em pomahala a Ludmilka se toeila ag radost. povift "Dej to Panbrih," 1.ekly veecky dal; co deolouSek mluvil.

Ve sttedu, dne 7. listopadu 1945.

Oddil Dopisovatelskf ftatl Tioga, els. 5.

Mili bratri a sestry!

Listopad jest zde, proto vas upozorriuji, 2e budeme miti schuzi dne llho. Tak jiz je na vas bratri a sestry, abyste se aspori jednou za rok dostavili do schtze. Uznejte sami, ere to tak potad nemUe jit. ilijnovou schuzi jsme nemohli ani zahajit, a to prejde uz jednoho chut' tam stale jezdit, kdy se M,c1nY nedostavi. Ted' nam pripadaji volby idednikti, tak si prijd'te zvolit toho, kdo se yam libi. V perdu Spatneho podasi, schtze bude o tYden pozdeji.

Chas. HejnY, taj.

V lad Karel Havlieek, Cis. 4.

Oznamuji yam, bratti a sestry, kteri jste nebyli pritomni v minule schuzi, ze bylo ujednano, bychom odllYvalj, volby radovYch uredniktit v listopadove schtzi ye 2 odpoledne 11. listopadu, totiz jestli nebude podasi preka2et.

Tak se dostavte v hojnem poetu, neb ut se nam nyni hodne tech vojinti vratilo a bylo by zahodno nekterYm vzdat tu Best a zvolit je za Uredniky, a i kdyby se vymlouvali, zvolme je stejne a dejme jim pomoc pit zaeatku. Kdy2 je zvolime a budeme schtize pravidelne navStevovat a vypomahat jim, tak to musi klepat dobre, a ph torn vzbudime vetSi zajem o na2Si Jednotu.

Zaroveri yam scleluji, 2e ti, kteri chcete platit celorodni poplatky ku predu od noveho roku, tak jako jste dinili drive, tak to musite zaplatit drive ne2 v v Unorove schuzi. Musi to bYti zaplaceno v mesici lednu ,neb nyni ma Hlavni Uradovna navy system. Bu se snaIit v ka2cle schtzi to vysvetlit, jak to pracuje, neb ma pracovat. Tak nezapomerite se dostavit do listopadove scuze a zvolte sober nova Utedniky.

• kdy2" by byl, zvolen na moje misto tajemnik a potteboval nejakou vYpomoc, tak milerad vypomohu jen jak dalece umim.

Zaroveri yam oznamuji, ze mame va:gne nemocneho bratra, jest to bratr V. J. Pragek, bYvalY Adetnik radu, a bylo by jeho poteSenim, kdy byste jej naystivili. Udirite tak bratri die manosti, o to vas ádá tajemnik radu, Chas. Holy.

V Rad T. G. Masaryk, cis. 160.

San Angelo, Texas.

Upozorneni vSem dlenum radu T. G. Masaryk Cis. 160! — Oznamuji yam, 2"e vYrodni schtze se bude odbYvat dne 11. listopadu o dvou hodinach odpoledne a budou volby Proto vas vSechny zadam ,abyste bya zvolili si Utedniky k vaSi spokoli j en osti.

Znate predsedu na'geho radu, .2e on mini co rekne a proto se hledte dostavit presne o dvou hodinach odpoledne neb on v torn Case praskne palidkou a schtze jest v behu. TeSim se na velkou navgtevu a na shledanou. Jsem Vas, R. E. Bro' , tajemnik.

V Itad Vlastenec, eislo 45.

Shiner, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Main yam vSem sdelit a vas uvedomit, co jste v posledni schtzi nebyli, abyste se do pH.• schtze dostavili 2. nedeli v mes., 11. listopadu, neb mame dirlezite jednani stran dome, cich pravidel, neb bychom je radi troSku opravili, tak jste Mclani byste se ye vetAim poetu dostavili, neb snazeji se neco dela, kd54 jest nas vice pohromade. Mame toho dosti hodne k projednani. A pak, bratri a sestry, co byste o tom soudili; nas rad ma dosti hadne nagich spolubratrA, co se ted' vraci domu ku svYm rodinam, a co byste tomu rekli, abychom je nejakm zpiisobem privitali. Bylo by to krasne, neb vy vite v‘Sichni, co tam v te dalce zkusili. Kdybychom udelali na priklad vederi a pak taneeni zabavu pro ne a je vS'echny phvitali. Ja. vim, 2e spolusestry by nam poradily nejlepe a vase sestry nenechaji se nikdy nu-

V

S TNilt

tit ani zahanbit, neb v dy jak nee° pOradarne, at' jest to na pr. domaci svadina, tak stoly se prohYbaji po Um' v girn, co ony rfinesou. A tak brath a sestry promyslete si vSe a jednejme, neb easu je na kratko, Tak yes je gte jednou zvu, picijd'te do 131.iSti schaze ye vetkin poetu a pi'al bych si., by se nas seko pine, naS'e sin.

A tak se na mne nezlobte. te vas stale neeim obtetuji, a ja vain slibuji, te se nikdy i polepkan.

Tak s bratrsk::7m pozdravem, nazdar a na shledanou, jsem vas, Jan PodanY, taj.

V Z JUBILEJNI SLAVNOSTI VE FLORESVILLE. Vice net tYden pted slavnosti ve Floresville, mel jsem starost jak se tarn nejlepe, dostat.

Na buse? Clovek nevi, jestli se tam do busu vtlaei neb musi-li Cekat at na dalSi. jestli totit pojede, tedy nejiste cestovani sobotami a nedelami. Po vzdnhae deprave. neved.el jsem, zda je tam rovne spojeni, Ci musi se otesedat, auto nemam, ba ani bicikel a peSky slap at piece je to drobet daleko. Tak jsem se s tou nejistotou rval, at br. a ses. Maly rortehli celou tu rnoji cestovni zahadu. a velmi lehce a rychle: "Mntete jeti vCichni s narni, mame mista dost pro celou rodinu", fekla mi sestra Maly telefonem, nu a jelo se.

V nedeli brzy po poledni. zastavili pted domem. nasedali jsme a ut se jelo. Jela i pani Kallusova.

Do Floresville jsme dojeli zrovna ye dye hodiny odpoledne a lined jsme se vitali se starYmi znamYmi. Byli t7m: Svobodi, Bayeti, Baroh. Bclfi Pavlisci, Krejci, ale radeji pte stanu vyvolavat jmena. neb by to trvalo do nekoneena. zkratka, bylo jich tak mnoho, a se vSemi rad jsem se seSel a ptivital.

Byli tarn i-nantela J. 5. Mikeskovi z Victoria, Texas, a nevirn jak to se mohlo stat, jsem ze Solcolovny a pozdravoval jsem se s br.

J. J. Mi•eskou. a ptece znani ho dobte po mnoho let; v te chvili jsem ho okamtite nepoznal.

Ovkm, poznali jsme se po druhe.

Brzy potom bylo oznarnovano, te program se zahajuje, proto vCic.hni se brali do Sokoolvny. kde starosta Sokola a ptedseda radu Rozkvet Zapadu Cis. 107 br. Torn Novak, zahajil program ptivitanirn bestir. neSkraSlenYmi, nezbarvenYmi, za to ale srdeenYmi slovy vysvetlil jubilea, 15 leteho zaloteni Sokola a tticeti lete zalo'!eni Vzpomel na ty bratry, dosud v branne moci jsouci a vzpomei tech. kteti polotili na oltat vlasti vSe, co 2IVOT, a kterYm povsta.Mtn vkch byla vzdana vzpominka a ricta.

JeSte net br. Novak promluvil, ses. Frances LichnovskY-Moore, zahrala na piano solo: "Prot bychom se netekli", velmi krasne. Potorn mlaclet zapela nisei). "God Bless America".

Po zpevu p •edstaven byl ptitoryinYm ,br. vaclay Kudera, kterY promluvil za Zupu a za cele Sokolstvo zde. Br. Kudera ve svem proslovu shrnul zajem a povinnosti Sokola ted' i v budoucnu, ptipomei na vztahy Sokola ye svetove udadosti v minulosti, ptitomne a v budoucnu, proslov se libil vSera a byl odmenen potleskem.

Pak ptednesla basal "15Iete zaloteni Sokola" dceruSka br, Novaka„ Jarmila Petr, velice phlehavou a po ni zahrala, na piano Frances Moore sal°, po te pisatel .p.teeet1 basal "Tti doby v zemi Ceske" a ptedstaven byl ptitornnYm hr. Leo. L, Sladek z Corpus Christi kterY pied nest humorern pretkane vzponainky jeho pin/nib° pobytu ye Floresville a pak jeho navrat po nekolika letem vandrovani a vzpomel na ty pionyrske doby tamni a kdy byl dam zaklad dnegnimu iladu Rozkvet Za padu Cis. 107. Nevede-1 jsem., Ce br, Slaltek, ktereho znam ji g dosti dieuho, dovede se v7znat na podlaze feenicke ze dovede talc k7Yin humorern upoutat posluchaee, Po prosiovu tomto za peno bylo nekolik pisni duet i trio, ktere zapdii bratti Kueera, Bolf a ses. Moore. za jejiho doprovodu na plane.

Naposlcd promluvil br. Kueera k tern. kteti neznali dobte neb vdbec neznali Cesky, v jazyku anglickem.

Strang B. Pedal n'Astin sokolske einnosti a snahy zde i ye stare vlasti, pripomel krutosti pachane na stare viasti a pak na dalkch narodech, jak na§i Tide tarn museli proti sve vuli otrodit nemecke rozpinavosti, a prof jest na'Ai povinnosti pomahat tern, ktel:i pomoci pottebuji.

Tim program mnou struene podany, byl zakoneen a pritomni zapeli spoleene "Hej Slovane" Po programu zavladla vteobeena, spoleend zabava. Ptitomni pi'echazeli z mista na misto, vyhledavaii zname a zase se jeden druhemu ztracel ,vkide pino hovoru a kimu, zkratka, zabava se rozproudila fkobeene.

Kuchatky vsak z toho v'Seho nemely tadnY potitek ty pracovaly a ptipravovaly veeeti pro zastupy hladoYYch na yStevnikil a musim ptiznat, te si zasluhuji pochvalu, neb toho ptipravily at, at. Bezesporne zasluha path i tern vYborrim, kteti meld na starosti ptipravu klobas a peeene na rotni (barbecue). neb to vtechno bylo ptipravovano v sobotu odpoledne a v noel. Vim, te mnozi z nich po celou noc ani oka nezamhoutili, pracovalo se spoleenymi silami, pies to vgak zUdastnili a podileli se na programu, jako by se nechumelilo. Br. Novak jen si tak trochu posteskl, te tak trochu zaeina bYt undalY, vkk videl jsem br. Vaclavika, ten jit mel toho tak akorat dost; je:Ste se tarn ph. barbecue, v torn horku otadel, ale jig nava, byla na nem znatelna, ba i br. B. Pavliska.

Ja vim, sestry a bratti ye Floresville, te jste mei pine ruce prace te jste se einili do krajnosti, te jste napinali sily, vSak vase snaha byla viditelna a myslim, ze i ocenena. Zhostili jste se Ukolu sveho znamenite, vkcko bylo znamenite. Veeete? To bylo pochutnani, ty klobasy a to barbecue, i ty jine ptipravy, vSechno znamenite.

Ptinesli jsme si od vas dojmy nezapomenutelne a net zmizim, vyslovim varn pkani: At se pomery trochu ustali a vaS'i hoS1 ptijdou dory it zpet, by Yak Cinnost sokolska zase ogiy la a mohutnela, k eemut pteji vam vkm mnoho zdaru. Na zdar!

L. Dressler.

V Il ad Svaz eechoslovanfi, cis. 92. Ft. Worth, Tex. Cteni bratti a sestry:— Upozornuji vas byste se v gichni dostavili do schfize 11. listopadu ye 2:30 hod. odpoledne.

Pkipadaji volby vYvorn, tedy by nas bylo co nejvice, abychom si zvolili ntedniky podle ptani, a eim nas bude vice, tim lepe volby dopadnou a bude vice spokojenosti.

Ptipominam , by Ueetni vYbor se dostavil do schtze v eas, by se knihy daly do potadku, ktere jsou drobek pozadu, tak aby se mohlo pracovat dale.

Oslava Dne osl. Neodvislosti v Narodni sini se znamenite yydatila. Wale diky vkm vStevniktim, jak z blizka, tak z daleka. Dani podrobnosti popfSi. pi. Beeanova a - pi. Paulova, ony p.0 Cesku umi pekne psat. Co se mne mne Ceske dopisy jdou pomadu, a dasu mam take malo. neb katdy den pracuji • jsem zamestnana v nernocnici co okttovatelka. Je to prace zajimava, ale neveseld. Pak kdy g ptidu donari — katcla z yes sestry vite,. ktera pryd z domu pracujete, — ze veeer na vas deka prace vice net si ptejete, tak te na jine skuteane Cam chybi.

Dale vas upozorriuji, jak v Narodni sini je zabava, reservujte si stoly telefonem ku ptedu, tak asi do patku piled zabavou, pak jste zajigteni te stub dostanete dle ptani.

Bezmala bych bYvala zapornela vas v•Secky jak z biizka. tak z daleka uctive pozvat na zdbavu, ktera bude pekadana • v Narodni sini 11. listopadu pri budbe E. Honzy z Ennis. Hudebnici jsou nam dobte znami a jsme vSlchni s nirni riolne spokojeni, a o ostatni bude tet zabavnim vYborem postarano. Na shledanou dne 11. listopadu!

Vlasta Dolkog. tad. Radeck' els. 109., Granger, Texas.

Ozamuji scherzi na druhou nedeli dne 11. listopadu o 1. hod. odpoledne.

Arnold Zrubek, taj.

Strang 4.

SDELIT.Ti 0 VELKE TRiZNI V V NEIVICI OKUPOVANEM CESKOSLOVENSKU Mantelka starosty Zupy Jdni A.O.S. pani Ben Ptevratilova, v Dallas, Tex. zaslala nam k tiVetejneni dopisy jeji bratrit, jet na gi atenati budou Gist se zajmem. Sokolici Ptevratilove za laskavost dekujeme, dopisy zni: Smeeno, 20. zati 1945. gyakte, gyakrova, a deti!

Ptedem za dlouho srdednY pozdrav a sokolske zdar. Uptimne diky v gem Ameridantlm a americkYm Cechtim za v ge, co jste pro nas a nak svobodu udelali.

Berlin jest v prachu a nemecka, mrcha na ls.patkach a tim na dlouho pokoj. Ta nacisticka, stviira, jejind typickYm znakem jest vrakleni, loupeni vgeho, co ma, jen trochu cenu, nasili a zvrhlost dala pocitit vgem narodrim Evropy, co jest to Nemec. .Ag budete jednou Gist knihy o techto hyenach, jak si podinaly v koncentradnich taborech, kde se kupily lidske kosti na metr vysoko a kde tisice a tisice lidi v gech nar.odu zhynulo hladem a mudenim, kde z lidske kfde vyrabeli rfane veci, jako kabelky, stinidla atd., to se Vam hnevem bude vatit krev. Kdy‘2 5. kvetna volala Praha Upenlive o pomoc, stall jsme beze zbrani, bez vozidel, s prazdnYma rukama na ulicich a bezmocne stirali slzy a z radia stale na nas dopadalo volani Prahy o pomoc do budovy pra2skeho rozhlasu, kde tekla krev nevinnYch deskYch lidi. Stydla nam ptimo krev, kdy2 rozhlas volal: "Prosime deskou policii a Ceske detnictvo, aby rychle ptispechali na pomoc rozhlasu, kde tadi essesaci a gestapaci a vrak:11 bezohledne kde koho. Vyvolalo to v Praze povstani a tim zadal boj, boj site nerovnY, ale statednY, neb na jedne strane deskY lid bez prosttedkri a na druhe strane nerneeti psi, v pine ozbrojertYch divisich, majici k disposici tanky, delostkelectvo, letadla a Praha — Praha vydr2ela aA do ptichodu Rusti dne 9. kvetna.

Mezi tim, co statedne branili budovu rozhlasu, znelo volani z podzemniho krytu, volani 'desk& americke, ruske a v atiglicke teei o pomoc jejich armady. Zmirali jsme strachy o na g narod.

Bohougi, Ty jako mug jiste pochopig , jak nam bylo a jak jsme trpeli. Musel bych Ti psat do nekoneena. Main uptimnou radost riad Tvoji dinnosti v sokole a praci pro na g narod. Jsem °pet nacelnikem sokola mesta Smedna, jeho2' jsem byl 10 let pied valkou. Prozatim jest zde snaha sloudit v gechny telocvidne a sportovni organisace do narodniho telovychovneho svazu, ale nejak se to nedati. Sokol si uhajil s ytij prithat. Po sjednoceni spolkti se bude jmenovat "Narodni telovYchovny svaz Sokol." To stadi, nebot' Sokol, tot' nejnarodnejai obhajce naroda a vgeho krasna. Nike napi gi vice. Tegim se na nage stale dopisovani.

Ja s mamkou a deti mame velkou radost, jste vgichni zdravi a ae nemate 2adny smutek v rodine. Mne ty nemeeti pacholci utYrali bratra Karla, ktereho Mata, jiste znala. Byl inspektorem tajne policie v Praze, na pasovem oddeleni.

Vagek.

Vgem srdeene pozdravy, * Smedno, 20. zdti 1945.

Mila sestro, gvakte a deti!

Po dlouhem a hroznern utrpeni a dekani jsme se °pet doekali nagi mile svobody. Ptedem Vas nejsrdeeneji zdravime a libame. Tegi nas, jste vgichni kvi a zdravi tak, jako jsme zdravi te2 i my, avgak bez tatinka, kterY se nedodkal to radostne chvile a zendel 8. prosince 1943, railer' mrtvici.

Co hiadu, utrpeni, poni2eni a otroctvi jsme zde po dobu okupace vytrpeli, Vain 2adny nemfde ani vypsati, protate jest k neuveteni, co vrakleni a mudeni vykonali na deskYch lidech, ti nagi ochranci, Ja sam jsem se toho v geho uchranil, totd moje nemoc mne zachranila, jsem se jako okresni velitel hasieti nedostavil na ureite misto, kam jsem byl zavolan. Sam jediny z tech vy ggich velitelft slanskeho okresu jsem nebyl zateen. Co noel jsem nespal a dekal, kdy ptijde tada na mne.

Rodina moje jest zdrava a Jitka, 19 let, se prave letos pied na gi pouti vdala. Vzala si Vladimira Zavadila, soustruktika kovu. Lence jest 15 let, udi se it ye Slanem.

VitSTNIX Musim nechati take misto pro ostatni, kteti se tek, 2e Vain take napigi.

Lorraine, Ty zlata, holaieko, ani nevi g, co radosti jsi nam udinila s T yYm dopisem, za ktery Ti dekujeme.

Ptigte Vam napigeme vice a po gleme Vam fotografie. Vena jest knat, ma kluka Jarougka.

Nyni jest na vojne.

Pozdravujte Miladu a jeji rodinu. Mnoho pozdravu a vzpominek yam zasila, Karel s rodinou.

V Houston, Texas.

Vgem Ctenatinn a naM redakci Vestniku!

Ten-iito tadky dekuji v g em, kteti jakSrmkoliv zpilsobem prispeli na nas baiar a tak umo2nili krasmi v3isledek pro u§lechtilS7 ucel. Musim na tak kratkou dobu meli jsme peknou Teast a dobrosrdeene darce, kteti nam s laskou na tento UCel Ptedmety ku prodeji byly darovany nasledujicimi: 3 pouzdra na pistole pi. J. Elznerova; ruene delane kvetiny od pi. K. 6tvrtnikove; rudnik a knenku ad pi. C. Kubinove; pot holder od pi. F. Rendlove z Dallas; 3 zptery, pi. F. Vanek; 3 zastery a 1 paj, pi. A. KusY; 1 ruene delanY lunch cloth, 4 zastery a kolade, pi. L. Rulikova; 15 hrnkovYch kvetin, pi. M. Malifiak; hadkovanY gatek na hlavu, pi. A. Orsag; 1 hadkovanou dedku, pi. T. Dvorak; 2 haekovane dedky, Teresie Olexa; 1 rudne malovand vasa, p. A. Hamusek; 8 hadkovanch deeek, pi. F. J. Olexa.; 1 haekovanou deaku, pi. I. Hankova; 16 baliekti bo'Zich milosti od pi. A. KostomlatskY; 1 cake, pi. R. Spanhel; 2 pary hadkovanYch stteviekfl, pi. Frantova; 25 kusu deskS lch vir2inek, p. V. Marasek; 2 pary hadkovanS.Tch sttevieku, pi. F. A. Friedel z Weimar, Tex.; 1 sklenenY kogik na kvetin;/, pi. A. Winklerova; 1 par hadkvarich stteviekt, pi. Ewald Malinak. — PenMite dary: po $10.00: p. a pi. Cecalek, p.

Jerry Jenieek, p. a pi. Emil Vala, p. Jos. Skrabanek, $11.00 rodina C. H. ChernoskY, $7.00 pi.

Anna Kilnar; po $5.00: rod. Cyril Kneblova, p. a pi. F. Tesat, p. C. H. ChernoskS7, p. Frank An&nee, D. Joe 2aludek na ucteni pamatky sveho otce Frantigka Zaludka; po $3.00 pi. F. Dvotak, pi. Ane2ka Svadina, pi. Rosie Peklo, pi. M. Ro2novska. Jones, pi. Albin Rucky, pi. Emilie Kalousek, pi. Stanley Elzner, pi. Marie Fusig, $2.50 pi. K. Vychoperi; po $2.00 pi. F. Vanek, pi. A. Winkler, pi. Rosie Dixon, pi. L. KusY, pi. J. 8u1da, pi. Anna Zaludek, pi. Frances Turner, pi.

Helen Hudgins, pi. Elsie Jones; po $1.00: pi.

Tom Dvaták, pi. J. Williams, pi. Rt2ena Hanus, pi. M. Chernohorska, pi. PaviaStudniend, pi. H. Earl, pi. Louis Rulik a p. a pi. Cipula z Crosby darovali nam v nedeli 28. tijna $2.00, neb se nemohli na nag bazar dostavit. Celkem vybrano u bazaroveho stanku $254.15. U stanku obsluhovaly pilne sestry: Ida Hankova, ktera ma talent na prodavani v geho, co se ji naskytne; sestra J. Suldova v ge pilne zapisovala, aby vge bylo v Upinem potadku a musim rici, 2e se jim to shodovalo na cent; sestra Johana Rulikova bez nuceni jim vypornahala a bylo, dolde, 2e sve sluthy nabidla, neb jak bylo videt glo jim vge jako na dratkach a okolo stanku, dokud tam co bylo na prodej, bylo kvo jako v ulu. Snad tyto tti sestry mely takov:',7 uspech proto, 2e stale mely na sv rch tvatich lasmev, kter3%m vitaly na ge hosty a neochabovaly, aekoliv musely b3it unaveny od 10 hodin rano a2 do 6 hodin ve'der. V kuchyni, kdo zna na ge navStevy, vi jak se nage sestry musi toait, aby obslouZily hosty, sestry F. Tesatova, F. Dvorakova a R. Hanusova jiz byly v sini brzo rano, aby v poledne °bed byl hotov. Gulag a knedliky byly•vYtedne, o klobasech a zeli ani nemluvim. Kolade, ktere byly ji2 upeeene v sobotu, neb toho napekly jako v pekarne (pies 500 kolaeft), byly pedeny ses. Anna Orsag, Ida Hanka, a F. Tesatavou, a byly jako by je nadYchal. V poledne pri gla ses. Teresie Olexa a Rezie Zimmerman, aby pomohly ses. F. Tesatove v kuchyni pies odpoledni program, cot trvalo do 7 hod. veder. Pak to ptevzaly ses.

Anna Orsag a Allbia Frantova. Do kuchyne nam nebylo nic darovano, mimo 51 liber cukru od ses. M. Maliriakove. CistS7 vSrte'kk byl $81.58.

Z divadlla a ze zabavy, po odedteni dame a vyclani s clivadlem zbSrve., $213.37. S clivadlem jest

Ve sttedu, dne 7. listopadu 1945. nyni moho obtiti, minim o mutske sily. Dou-snad brzy to bude a2 se nam ti nagi hogi vrati domii. Nage rekserky ses Naomi KostomlatskY a Jindti gka Earlova se sna1i ze vgech sil a pteji jim, aby brzo jejich fikol byl snadnejk. CelkovY distY vYte2ek na dobrodinnY fleel jest $549.10. V gem darctim a navgtevnikilm srdedne dekujem, 2e jste tak gtedte ptispeli na tento yYznamnY den. Kaldy rok byl 28. tijen u nageho tadu oslaven a vYte2ek gel na nage Sdrtdeni SALT. Vgak tento rok chceme pomoci ptimo a prota jsme ureili vYtetiek na dobrodinnY ucel. Doufam, 2e jsem nikoho neopomenula,. pakli ano, tedy odpust'te, neb by se to stab time 2e jsem jrneno pteskodila, neb sestry maji vge zaneseno, a z radosti chybu opravim.

Dne 25. listopadu potada, Kroldek Hlahol anglicke divadlo pode jmenem "Betty, The Girl Of My Heart." Jest to velice pekny kus a jsem jista, 2,e se yam bude libit. S pozdravem, F. J. Olexova.

V ftid Dubina, Cislo 12.

Oznarnuji dlentim tadu Dubina dislo 12., 2e v nedeli 11. listopadu mame schtdi a volbu ritednikt pro ptigti rok, tak pkijd'te a zvolte si ritedAlbert Midan, taj. niky dle svoji chuti.

V itad Jaromir cis. 54., West, Texas.

Oslava Dne 28. kijna se nam yydatila nad odekavani, distY vYte2ek dosahl sumy $250.00, jeid byl odeslan pokladniku SALT. br. Fr. Olexovi do Houstonu co ptispevek na PovalednY fond. S pozdravem dtenatum Vestniku, Hugo Freund, teditel zabay.

V Fort Worth, Texas.

Mill krajane: Ptichazim, abych vam v gem uptimne a srdedne podekovala za fidast a spolupraci na nagem podniku dne 28. kijna, kterY se setkal s takovYm fispechem. Ptedne dekuji tadu Svaz Oechoslovanft cis. 92. za proptijdeni sine a bratrum a sestram, kteti nam tak ochotne vypomohli. HudebnikUm Joe Milan a orchestte, ze nam tak pane hrali, bratru Frank Rendlovi z Dallas, 2e si nelenil a ptijel sem k nam a tak povzbudive k nam promluvil, naSemu okresnimu navladnimu p. Alfred Clyde a vgem kdo2 se jak3imkoliv zgasobem o zdar naleho podniku Nasledujici bratti a sestry vypomohli s praci nebo sbirali veci na bazar a bingo: Jan a Ludmila Beedn, Josef a Aloisie Beedn, Jan a Anna Chaloupka, Josef Botik, Frank BlaZek, Rudolf Chaloupka, Antonin a Frances Tirk, Karel Tesaf., Anna Milan, Marie Paul, Antonin a Ludmila Matejka, Anna a Sava Ellich, Josef a Albina Bartek, Marie Juran, Josef a Anna Juran, Bolenka Svitak, AneZka George, Anna Korteff, Pauline Ellich, Sophie a Frank Kuban a S. F. Wickstrom. Veem maminkam za ty kejky a koldoe, jeden peknejei net druhS7, al se nad nimi srdce smalo, za vlechny ty ptichoutky do kuchyne, darky na bazar a do bingo i penaite dary, jakoZ i vgem navetevnikam zdejgim ptespolnim za naliAtevu. Veem yam volam a srdeene: zaplat' Pan Buh. Jestli jsem nekoho vynechala, prosim za prominuti, neb se tak nestalo zUmyslne. Jmena claret ptinesu ptike. Velice lituji, 2e nas s tou Besedou zklamali a s tim cletskYm programem teti. Nevim co se stab. Snad nemohli dostat rekordy, aby mohl Besedu nacvieit, ale co se stab s cletmi nevim. Proto prosim za prominuti. S pozdraAloisie Beedn. yem na yeechny, V BRATR ALFONS MORRIS PADL V PACIFIKU Manlele Joe N, Morrisovi ve Sweet Home obdrZeli od kamarada jejich syna Alfonse zdrcujici zpravu znejci v techto slovech: "Byl jsem ptitomen, kclyZ Alfonse potkala unit nemohu dale podat vysvetleni neb odbor valky mne to nedovoluje a nevim, jest-li jste ji g zpravu od y lacly dostali."' Tento karnarad rniino teto hrozne zpravy p ge Ze jede doniti do Okiahomy v listopadu a jestliZe si rodiee budou ptat, Ze ptijede do Sweet Home a v1-e jim vysvetli.

ManZele Joe N. Morrisovi doposud nedostali zpravu od departmentu valky a skon jejich milovaneho syna neni proto Utedne potvrzen, adkoliv zprava synova kamarada zni : ureite.

Zpravodal

Ve stredu, dne 7. listopadu 1945.

RESOLUCE SOUSTRASTI. NelitostnY osud zase zasahl do naSich tad a vyrval z naSeho kruhu bratra, FRANK SUCHMU, ktery nahle zemiel dne 6. tijna v mutnern yeku 44 let.

My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Laskavost Cis. 70. vyslovujeme jmenem tadu Laskavost naS1 uptimne citenou soustrast pozastale rodine nad jejich nenahraditelnou ztratou jejich milovaneho mantela, otoe, syna a bratra. Vy, pozustala rodino, osud vam udelil to nejbolestnejSi ranu, ale bud'te uji'Steni, ze my vSichni ji s vami citime, neb katclY z nas, kdo zesnuleho bratra znal, nemohl jinak net si ho vatit pro jeho milou a veselou povahu.

Thos. Kolaja, Jr. John Kovat, J. J. Zemanek, resolueni vYbor tadu Laskavost Cis. 70.

V Jak eeskoslovenska, menova, reforma pomriie rolnictvu.

New York. (eTK). Pratsky rozhlas ptines1 tuto zpravu: "Zvfgeni cen zernedelskYch vYrobka nedavno oznamene vladou, jet thrnem dospeje eastky 4,250 miliona korun, nabude teprve tehdy sveho pineho viznann a ceny, jakmile dekret o menovYch reformach vejde v platnost. Nova mena, potivajici obecne davery, ptijde na misto nynejSiho ()beim. A tato nova mena umotni zemedelctm, aby si koupili zboti, ktere lze dosud dostat pouze na eernem trhu.

Nov Y menovY dekret pomate vSak zemedelcam take v jinem smyslu, nebot' zatim co zemedelci pracovali ze v'Aech sil, aby zabepeeili letoeni trodu, jistY druh lidi utival svYch nezakonnYch valeonYch ziska v naproste zahalce.

Takove panstvo — bude-li chtit mit nejake penize — bude musit nyni take pracovat. Zahrnutim bankovnich nett bude docileno toho, ze mnoho zboti se objevi na volnem trhu, ktere az dosud bylo ukryto svYmi majiteli ye sklepech, na paclach nebo ye stodolach, protote je nemuseli prodavat, majice k disposici dostatek hotovych prosttedka.

Tim zpusobem zemedelci dostanou nejen vice hotovYch penez, nYbrt i penize, ktere maji vy§hodnotu. Je to jen dakazem, jak hospodatska konsolidace naAeho statu zdarne postupuje.

Venkovsky lid mate nyni neekavat spravedlivou odmenu za svou tvrdou praci."

V Generaini konsul dr. Karel Wendl odjadi do CSR. New York, 29. tijna. (eTK.) — Generalni konsul v Chicagu dr. Karel Wendl, ktery byl povolan dnem 1. listopadu 1945 do ministerstva zahranienich veci, odjitdi v techto dnech do Prahy. At do ptichodu noveho generalniho konsula byl spravou es. generalniho konsulatu poveken vicekonsul Alois Ozabal.

V

KALENDA.k.

11. listopadu. Operetu "Lucifer" pohostinsky sehraji sokolgti ochotnici z Corpus Christi v High School Auditorium ye Floresville, Tex. 11. listopadu. Slavnost navratu 200 elenri-vojinfi v sini tadu Praha cis. 29. v Taylor, Tex. 11. listopadu. Maya ye prospech zmrzaeenSrch voiina v sini tadu Jaromir ve West. Tex. 11. listopadu. — Spolee'enski zabava v NC.rodni sini ye Fort Worth. Texas.

25. listopadu. Anglicke divadlo sehraje Kroutek Hlahol v sini tadu Pokrok Cis. 88, Houston, Texas.

10. listopadu. eeskSr film "Pozor, strai" a "Revoluce v Praze 5. kvetna 1945" v sini tadu tefe.,nik Cis. 142 v Houston, Texas. ) 29. listopadu. "Vinobrani" u tadu *Stefanik cis. 142, v Huston, Texas.

V ESTNIK STIV- CI! Z NEZNA1VIA. K. B. PalkovskY. Prvni svetova valka. zanechala u Francouzii, kteti ji nesli pine na svYch bedrech, zcela jinou stopu, net ku ptikladu u Rust, kterym hloupost a poSetilost zapadni burtoasie ptipravila zcela zbyteene straS.nou dobu blokady, intervenci hladu. Francouzi propadli defaitismu, proti nemut se burtoasie nedovedla branit jinak, net faMsmem — tteba byl jineho rateni net faSism Osy — a pOdobne ostatni zapadni narody. Rusove proti tomu meli pki pohledu na protita utrpeni pocit a pottebu nutnosti zajistit se pied novou valkou, ov'Sem nikoli defaitismem, nYbrt naopak energickou vystavbou prilmyslove kladny nezbytne pro moderni obranu. Touho po bezpeenosti byla tak velika, ze v Sovetskem svazu upustili od propagate socialismu v celem svete, ac slo o zavatnY elanek programu, a snatill se ptesvedeit zapad, ze je v jeho zajmu, aby i on upustil od mySlenky prosazovani kapitalistickYch zasad v celern svete, aby nebranil volnemu vYvoji alespori v jedne S'estine sveta, kterd si vzala na sebe risiko praktickeho vyzkou§eni nove hospodatske a socialni soustavy. To byl skuteene mirny potadavek. Jente to bylo nadarmo, burtoasie zemi, ktere valkou tolik, nebo vabec neutrpely, dohodu neptijala a bezohledne prosazovala svou vlastni soustavu jako jedine platnou a motnou v celem svete. Pti torn ji ut vabec nezaletelo na politickem feudalismu, tim merle ovgem na hospodatskem, i kdy jej ochotne ptijimala tam, kde se ji hodil a kde ji mohl prospet. Z tohoto d-avodu ptijala i fa§ism, o nemt se take domnivala, ze si jim mute posloutit a pak jej odhodit. Tak smYSlela velka vetSina anglosaske burtoasie a pki provadeni techto piano se dopustila zlYch omyla proti staremu pojeti lidskYch pra y, proti svobode zavedla pristehovalecke zakazy, proti rovnosti podporovala nenavist bilYch k barevnYm lidem, proti bratrstvi vedla prudky boj isolacionismem, proti humanite hajila zasadu hrubeho sobectvi, ktere se projevovalo celnimi iavorami, zakazy dovozu, devisnimi pi•edpisy a mocenskYm ovladanim v gech surovinovYch zasob sveta. Na svou omluvu uvadi, 2e s timto hospodatstvim zaaal fa gsm, kdeeto faSiste tvrdi, 2e je objevily tak zvane demokracie.

To byl tak asi sta y, za nej2 vznikla nova svetova valka a jde nyni o to, je-h tento sta y ptekonan, zda se v ge zmenilo, si zda tyto liomery jeke trvaji. A zde jsme u podstaty problemu, ponevadt vet§ina valkou nej vice postiteneho evropskeho lidu se domniva, ze tento sta y stale trva.

Strach z nezna-ma je stale nejvetSi brzdou hospodakske i socialni obnovy Evropy. Nejsou vgak jen pochyby na evropske pevnine, i na pade jsou velke oblasti neznamYch otazek, sam socialism je pro velkou vetSinu zapadni burtoasie tak neznamou soustavou, jako pro anglickeho Sosackeho malomeSt'aka tteba Britske museum.

Je poteSitelnYm zjevem, ze lid, kterY prokazal tolik obdivuhodne civilni odvahy za valky, projevil stejnou odvahu i pki velkem politickem rozhodnuti hlu.sovacim listkem. Nestrhl stare idoly z piedestdlu, vzal je pouze do narude a Aetrne je ulotil do siavnostnich sini sve velke a slavne historic, postavil se vedle skvelYch vzora bojovnikii a valednikii z 18. stoleti, kteri ye svYch potomcich ptispecirali, aby chranili svilj lid je S. te ye stoleti dvacatem. Kdy2 se Churchilla tazali, pros odmitl podvazkovY rad, odpovedel velmi vtipne: "Jak mam nosit podvazek, kdy2 mi nerod vyndal boty?" V torn se velkybojoynik myli, jemu by plant' rytire podvazkoveho tadu zcela slu§el, zaslou2i si jej, ponevad2 dovedl probudit v britskem lidu drimajici sily, ktere odjakZ i ve byly zakladem velikosti Britskeho irnperia. Marlborough, Disraeli, Churchill, to je slavna rada viteznS7ch britskeh imperialistU, do ni2 nedovedl zapadnout Chamberlain a mnozi jini.

Wznam politckeho 6inu britskeho lidu spodiva, prave v torn, 2e stareho a znameniteho vildce-bojovnika, jen2 provedi sviij lid i svuj stat vitezne snad nejkritietej gi dobou britskYch dejin, nestrhi do kalu a blata, nYbi. 2 naopak jej postavil na nejeestnejk misto, anit by byl

Strang V. tom opomenul rozhodnout o tom, co se me stet dale, anit by byl zapomnel kici, si pteje, aby stare. linie imperialisticke politiky byla nahra2ena novou, pokrokovefSi a lidovejSI, nesmekujici k imperialismu, nYbri k telike svetove dohode, ktera by byla zarukou socialni bezpeenosti a miru.

Technicke provedeni takovYch zmen neni obtiene. Je-li jednou rozhodnuto o zasade, je-li den pro novou soustavu zaklad v ptesvedeeni rnas, 2e je zmeny skuteene treba, pak je dobrY vYsledek z.ajiken, je nutno jen pou gt spravne metody, jeji2 podstatou je trpelivost, kterou2to vlastnost privedli prave v Sovetskem svazu k nejvetgi dokonalosti.

Pozorujeme-li pomery u As pod zornYm thlem tohoto eirokeho hlediska, pak se nemi.losrdne vtird obava, neni-li u nas stale jeSte qt nen neblahY nedostatek obeanske odvahy k dinam, kterY zavinil prabeh uddlosti pied rokem 1938, zda velke zabrzdeni vyvoje a vYchovy, ktere pasobilo skoro pinYch sedm let, nas nehodilo zpet k dobam ptedmasarykovskYm, zda se znova nebudeme muset probojovavat k cilam, ktere jsme povatovali uz skoro za dosatene.

Pottebujeme jasnost a ztetelnost ye vSech svYch cilech, velkou obeanskou odvahu provost vSe, co se osvedeilo, odstranit naSe neblahe narodni vlastnosti, jako zavist, tarlivost, neztizenou touhu po osobni daletitosti, kterou se tak mnozi snati dobYt snadnou cestou lacine popularity é. levneho soustted'ovani vetejneho zajmu k vlastni osobe. Musime si uvedomit — a v torn se musime ueit od Britt i od Rust — ze nositel atadu sam o sobe neni jeS"te osobnosti, nYbrt ze osobnost vytaduje nejen vzdelani, velke odborne znalosti a vedomosti, nYbrt hlavne kladne charakterove a moralni vlastnosti. Na osobnost se nikdo nemtte dat ocejchovat nejakou instituci a proto Masaryk stejne jako Lenin vetil vic v lidi, net institute, at' by Alo 0 stranu, hospodatskou organisaci, di socialni stay, nebo cokoli jineho. Prilis mnoho lidi se domnivo., ze i v politickem tivote plati, postavili se pied nulu jednieka, je to desitka, postavili se jednieka pied dye nuly stovka a pied tti tisicovka. To sice plati pti psani eislic, ale nikoli j inde.

Neni davodu, aby se kdokoli obaval nove hospodei'ske a socialni organisace, ktera ovSqm nesmi spoeivat v torn — a bohutel mnozi se v takovem omylu nachazeji — ze se stars' kapitalista a majitel vyrobnich prosttedka nahradi novym, nebo ze se jediny takovy vlastnik nahradi desiti. Kdo se seznami s problemy noveho tivota, pro koho ptestanou bYti terra ignota, z toho spadne strach z neznama v okamtiku, kdy pochopi oe vlastne jde, ze nejde o tadny sestup k chudobe, ze socialism neznamena ubohost, nYbrt naopak socialni a hospodatskY rozkvet, lepSi tivotni podminky pro katdeho a hlavne socialni bezpeenost pro jednotlivce, onu tivotni pohodu, ktera je zakladem katcleho lid-. skeho Stesti a pro celek kolektivni bezpeenost — V Delnici ve statnich podnicich v eskoslovensku prosadili, aby alespori jeden namestek ditele byl jrnenovan ze zamestnancri podniku.

Danicit a zamestnanci ve statnich podnicich 11..el udou pi'etazeni do kategorie statnich zarnestnancri, n3",bri zristanou v dosavadnim procovnim pomeru.

V Je tolik bolesti a trapeni ye svete. S tollka hodnYmi lidmi musime stat proti sobe jako konkurenti v povolani odpOrci v n.d2opath, bojovnioi za rozliene myMenky. Stavi n:5.s proti sobe zrozeni. vzOlani. 7an-,=stnani politika, narodnost, nabotqnstvi a bah vi co vgechno.

V IDUleiite upozornenil Kdyi pigete na 111. lf.Tfadovnu skrz jakoukoliv zaleiltost, tykajici se vagich poolatkiii neb dinhu proti vaif.tmu certilikatu, neb vakho poggteni u S. P. J. S. T.. el obledne doda yky Vestniku — udejte vidy Ciqlo neb sidlo vakho tadu, neb eislo vageho certifikatu.

-

Straus%

Ve stPedu, dne 7. listopadu 1945.

S.

tlenove S. P. J. S. T., kteii zemrv eli" na poll slavy anebo ye vojenske HENRY FOJTIK. - Rad Ms. 62. Zabit v bitve u Salerna v Italii, - 19. listopadu 1943.

EMIL F. TROJACEK. - Rad cis 25. Zabit pti dobyti Duna v Nova Guinei - 31. pros. 1942.

Italii - 10. prosince 1943.

EDWIN PE gEK. - Rad Praha els. 29. Zabit za ketnymi Japonci v bitve na Empress Augusta Bay - 7. listopadu 1943.

DELFIN POSIVAL. - Rad Svornok Jihu els.

15. Zabit v boji na Sicilii 4. dervence 1943.

JOSEF NOVOTNY, JR. - Rad Svornost Jihu, Ms. 15. Zemiel v Oine 25. Unora 1944 ye staff 23 let.

ALOIS J. COUFAL. - Rad els. 24. Padl na fronte 28. pros. 1942.

JOE T. JANAt. - Rad Ms. 9. Padl v bitve Severni Africe 20. kvetna 1943.

HOWARD P. MV GORE. - Rad cis. 24. Zabit bitve v Italii, - 18. ledna 1944.

JERRY SMILEK. - Rad els. 141. Zemtel na poraneni, utrpene v boji 31. srpna 1943.

PORUCIK JOHN gEBEK. - Rad cis. 89. Zabit pri letadlovem ne gtesti phi Block Island, Rhode Island, 2. blezna 1944.

EDWIN F. VRLA. - Rad Ennis cis. 25. Zabit na bojigti ye Francii 29. dubna 1944.

EDWIN W. FOJTA gEK. - Add Hvezda Texasu els. 47. Padl na poll cti slavy v Italii dne 28. kvetna 1944. Ranen byl v lednu 1944 a 'po uzdraveni nastoupil °pet sluthu na fronte, kde 28. kvetna padl.

OSCAR R. GERLICH. - Add Radho gt' Ms. 99.

Zabit na bojigti ye Francii 13. 'derma 1944.

JOHN J. euLAK - Rad Spravedinost cis. 121.

Padl na poll slavy v lave ve Francii 12. dervna 1944.

ANTON J. MARTINEC, JR. - Rad eskY Prapor 'Ms. 24. Padl na poll valeenem nekde ye Francii 12. eervence 1944.

THEODORE E. MALISH. - Rad Praha cis. 29.

Zabit ye \Taloa 28. dervna 1944 ye stall 23 let.

RAYMOND J. SIMCIK. - Rad Vygehrad 48. Padl na boji gti ye Francii 22. dervna 1944 ye stall 19 let.

JAMES FOJTIK. - Rad Rozkvet ills. 62. Padl ✓ bitve na italske fronte 17. dervna 1944, ye stall 26 let.

GUS. W. ELgili. - Rad Vlastenec els. 45. Zabit ✓ boji v Italii 25. aervna 1944, ye stall 25 let.

LUDVIK 0. tOUPAL. - Add 6echil Domov Ms. 82. Padl na boji gti v Nove Guinei 23. eervence 1944.

GEORGE PUSTEJOVSKY. - Rad TexaskY Mir els. 10. Padl v boji za vlast dne 7. srpna 1944 nekde ve Francii.

AUGUST J. L. ZAVODNI. - Add eskSr Prapor cis. 24. Obetoval sviij mladY livot za svobodu narodu dne 24. zati 1944, nekde v Belgii.

JOHNNIE KORAftiK. - Rad Karel Havlieek cis 4. Zabit v boji ye Francii dne 27. srpna 1944.

JOE MIKESKA - Rad Hvezda Texasu els 47.

Padl v boji v Italii dne 24. zali 1944.

ANTON J. DLABAJ. - Rad Dubov' Haj els. 126.

Zabit v bitve v Italii dne 15. kijna 1944.

ALFONS ORSAK. - Rad Laskavost Oslo 70.

Padl na poll cti a slavy v Italii dne 16. záli 1944.

ALLAN ADAMtiK. - Rad Elmaton els. 148.

Zabit v boji ye Flancii dne 2. srpna 1944, ye stall 24 let.

JOHN PAVLISKA. - Rad Rozkvet Zapadu 107. Zabit v bitve ye Francii 26 dervence 1944, ye stall 31 let.

LOUIS TURBAK. - Rad Svaz Cechoslovanu Ms. 92. Padl v boji ye Francii dne 25. srpna 1944 ye stall 31 let.

BOBBY MACK GODWIN. - Rad Fort Worth cis. 154. Prohla gen co mrtvY valeenYm odborem dne 19. dubna 1943, ye stall 24 let.

•

STANLEY SOBOTIK. - Rad Cechoslovan 40. Zabit v boji v Nemeau 11. zati 1944, ye stall 20 let.

ROBERT E. BORDOVSKY. - Rad Nove Kvety, els. 35. Padl v have v Italii dne 24. zali 1944.

JOS. F. gVAB. - Rad Radhogt` cis. 99. Polail svilj mladY livot za na gi vlast americkou na bojigti ye Francii, dne 11. ledna 1945.

GEORGE TOBOLA - Rad San Antonio ai.

133. Zahynul phi aeroplanovem ne gtesti phi pacifickem pobrezi dne 13. listopadu 1944.

HENRY J. MACHAN. - Rad Nov' tabor els.

17. Padl v boji ye Francii dne 11. listopadu 1944.

FRANK J. MATECHA. - Rad Slovanske Sdrukni 'cis. 90. Zabit v boji v Nemecku dne 17. listopadu 1944.

WILLIAM LEE MOTL. - Add Hvezda Texasu els. 47. PoloMj svilj mlad' livot za vlast 27. imora 1945.

JOE G. MACH. Add Nova Kvety els. 35. Zabit na bojigti dne 10. bkezna . I945 ye stall 25 let.

EDWIN E. KU2EL. Add Svornost Jihu els. 15.

Padl v boji dne 11. bhezna 1945, ye stall 21 let.

CLARENCE J. MICCULKA. Rad Hvezda Jihu Ms. 30. Zeintel dne 24. dubna 1945, Ye stall let.

IRWIN E. VALENTA. -Rad Pokrok Sweet Home els 63. Letec v arrnade, zemtel 4. blezna 1944 ye stall 23 let.

TIREK. - Rad Svaz Cechoslovanu cis. 92. Zabit v boji nad Nemeckem v venci 1944.

VINCENC J. BRDEtKA. - Add Rosenberg cis.

108. Zemhel 8. aervence 1945 ye stati 27 let.

LOUIS LUK gA. - Rad Nov' Tabor, els. 17, Padl v boji v Italii 10. dervence 1943.

EDDIE V SBRUSCIL - Rad Fr. PalackY 21. Zabit phi potopeni lodi co japonskY zajatec, v rote 1944.

JOS. SVOJGER. - PAd Ft, Worth, Ms. 154.

Zabit v boji 11. ledna 1945.

IRWIN E. VALENTA. - Rad Pokrok Sweet Home, els. 63. Zabit v bitve nad Roland. skem, 4. bkezna.

RUD. V. MATIT . - Rad Jaromir, cis 54. Zabit v bitve v Holandsku 5. hijna 1944.

JEROME MARTINKA. - Rad Pokrok Houstonu. cis. 88. Zabit v boji na Okinawa, 7. deryna 1945.

NAS ZAHRANItNi OBCHOD. Ministr zahranianiho obchodu dr. Hubert Ripka promluvil 10. srpna v pra2skem rozhlase o vysledcich jednani, ktere vedl o navazani hospodatskYch styldi s Velkou Britanii. Zdaraznil, to celkovY vysledek tachto jednani byl velmi uspokojivy a to vgichni ptedstavitele britskeho ministerstva zahraniei, ministerstva obchodu, yYroby, financi i dopravy projevili v jednani neobydejny zajem o na ge hospodatske a politicks pomery a phislibili Ueinnou pomoc phi nagi hospodalske rekonstrukci. Ve svem projevu ministr Ripka m. j. pravii: "U vgech polokk se snaLlo britske ministerstvo obchodu a stejne tak ministerstvo vYroby vyjit nam co nejvice vstkic a to i v zbolich, ktera. Velka Britanie sama neprodukuje a ktera by nam tedy pro nalehavost postheby postoupila ze syYch vlastnich sklada. Velka, Britanie mohla by nam v brzku dodavat zejmena vinu, bavlnu, jutu, textilni odpadky, thisloviny, med', din, magnesium, ssutiny teleza, barviva, eervenY fosfor, prumyslove diamanty, gelak, hotove gatstvo, texteilni stroje a souea.stky, jehly, radiove lampy, hnaci temeny a jine.

Velka Britanie se zajima pledev gim o nage skin a keramiku, zejmena uMtkove druhy. Mimofadny zajem projevila take o na g cukr, ale i o jine nage dalelite vyrobky.

V LondYne jsem jednal tet s ministrem vYroby a ministrem valedne dopravy, jejichl pledstavitele nam rovnel prislibili podporu. Nyni, kdy jsme dospeli k zasadni dohode o v gech otazkach s vYsledkem velmi uspokojujicim, vy-

aleme do Londyna ihned po navratu finanenich expert(' delegaci hospodalskYch odbornikt, aby konkretne dojednala vIe, co nam bylo zasadne ptislibeno v dodavkach surovin, polotovaril a tovarii.

U plletitosti techto obchodne-politickSrch jednani s britskYmi ufady ve gel jsem ye styk se zastupitelsk'mi filady Mexika, Uruguaye, Brazilie, Norska, Svedska, kde jsem plednes1 nage nejnutnejk dovozni potteby a upozornil jsem je, to pro poeatek budeme potkebovat v jejich zemich kratkodobY obchodni fiver, net budeme s to dosahnout pine kapacity na geho priimyslu pro fidely exportni. Zdfiraznil jsem, to na g prnmysl celkem piing neutrpel a to po dodani nutn'ch surovin budeme moci pracovat v pinem rozsahu jako pled valkou. Mluvili jsme struene o zbotich, ktere bychom mohli do jmenovanych state vyvaIet, a pOtadali, aby nam vla,dy techto state daly prostlednictvim na geho velvyslanectvi v LondYne zpravu, zda jsou ochotny zahajit s nami na tomto zaklade obchodne-politicka jednani. ✓ dfislednem provadeni zasady expansivni a vgestranne obchodni politiky budeme v nejblitdi dobe jednot s dal gimi zememi, jako se Spoj.

Staty americkYmi, Kanadou a staty latinske Ameriky. V teto dobe u2 jedname se 8vedskem, 8vYcarskem a Francii. Prave v minulSich dnech byl v Praze pan Alphond, generalni teditel hospodatskYch a finanenich zaletitosti ve francouzskem ministerstvu zahraniei a s nim jsem fit dospel k zasadni dohode o vYmene zboti a uprave platebniho styku mezi Oeskoslovenskem a Francii. Nyni se povedou konkretni jednani expert(' a doufame, 2e v nekolika tYdnech budeme moci dojednat pfislugnou dodavkovou a platebni dohodu s Francii. Mam oduvodenou nadeji, to v kratke dobe budeme se moci rozvinout take hospodatske a obchodni styky se Sp. Staty americkYmi, pro net mame plirozene mimotadny zajem. ✓ Moskve pokraeuje prave fispe gne jednani nagi obchodni delegace, vedene ptedsedou intenYrem Hromadkou. V pligtich dnech odjedou plislugne delegace do Bukure gti, Sofie a Bernu.

Rovnet jedname s Mad'ary, jejicht delegace je prave v Praze. Mimo to marne uptimny zajem, abychom co nejrychleji pomohli take Rakousku, ktere nam mate poskytnout take nektere dfiletite suroviny. 0 obchod s nami se ut take zajima Italie." ✓ tavern pak ministr Ripka pravil, to ye 8' vedsku se jedna o dovoz rudy pro na g kovoprtmysl, z Mad'arska se snatime dostat naftu, v Bulharsku jde o nakup tabaku. tlkolem ministerstva zahranianiho obchodu je planovat, lidit a kontrolovat na gi zahranieni politiku obchodu. Musime se pfedevgim starat o dovoz nezbytnYch surovin a jineho zvlagt' potlebneho zboti, ov gem take obilnin a potravin. VYvoz musi bSrt orientovan tak, aby sloutil kryti nageho dovozu.

Na tek manifestaci pravil ministr dr. Pietor m. j., to bude nezbytne nutno plezkoumat narodni spravy obchodnich podnikt. Je to nutne, protote dosazovani narodnich spra y se namnoze della plekotne bez ohledu na naletitosti, kterYch bylo v zajmu veci potfebne.

V Oznameni schfize!

Add Rosenberg 5. 108. oznamuje svYm plegti schuze bude konana jako vtdy, druhou nedeli v mesici listopadu, a to v sini, vlastne spravkarne obuvi p. Humpole. eas, dye hod. odpoledne. Vgichni elenove a elenky jsou timto zvani k fieasti. Vinc. Abscheneider, taj.

V Neni na svete 2adne ptieiny, pros by nage ditky a deti nagich deti nemely patfiti do detskeho odboru nagi jednoty. Nage deti a nage mladet - to je zaklad budoucnosti na gi Jednoty a tam musime v gechny nage snahy °bra,titi.

V Duleiite upozorneni! Kdyi piiete na HI. f.Jfadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost, Okajici se vagieh poplatkil neb dluhu proti vaiemu eertifikatu, neb vaieho poji gteni u S. P. J. S. T., el ohledne doclivIcy Vestniku - udejte vidy eislo nebuu sidlo vageho facia, neb eislo vageho nki

ye sttedu, dne 7. listopadu 1945.

Fayetteville, Texas, 1. list. 1945.

Cteni broth a sestry:Timto se yam oznamuje, ze behem mesice iijna 1945, Hlavni tkadovna vyplatila pojieteni po nalch zemtelYch brattich a sestrach, jak nasleduj e: tmrti eislo 3893. Br. Florian Steffek, na odpoejnku, od tadu Dubina, aislo 12, zemiel dne 12. zati 1945, ye stati 83 let. Do Jednoty ptistoupil dne 14. ledna 1906. Certifikat 4713 na $1,000.00. tirtrti e'islo 3894. Br. Max Epstein, zamestnanim obehodnik, od tadu Elmaton, eislo 148, zemiel dne 30. zati 1945, ye stati 49 let. Do Jednoty piistoupil dne 9. btezna 1937. Certifikaty D-342 na $1500.00 a D-1334 na $3500.00.

T.J.mrti eislo 3895. Br. John T. Honza, zaniestnanim kovat, od tadu Ennis, eislo 25, zemtel dne 7. iijna 1945, ye stati 96 let. Do Jednoty piistoupil dne 10. kvetna 1903. Certifikat Paid_ up 326 na $215.50.

Umrti eislo 3896. Ses. Terezie Sklenatik, zamestnanim hospodyne, od tadu Oechoslovak, eislo 141, zemtela dne 6. iijna 1945, ye stall 74 let. Do Jednoty ptistoupila dne 12. biJezna 1911.

Certifikat A-2497 na $1000.00. trnrti eislo 389'7. Ses. Anna Slovadek, zamestnanim rolnice, od tadu Slovanske Sdruleni, dislo 90, zemtela dne 7. iijna 1945, ye staff 77 let. Do Jednoty phstoupila dne 10. dubna 1904.

Certifikat A-10960 na $500.00. tmrti eislo 3898. Br. Frank Suchma zaniestnanim delnik v olejoySTch polich, od tadu Laskavost, eislo 70, zemtel dne 6. iijna 1945, ye staff 44 let. Do Jednoty piistoupil dne 8. listopadu 1925. Certiffikat C-219 na $1500.00. tmrti. eislo 3899. Br. George Hajdik, zamestnanim rolnik, od tadu Rosenberg, eislo 108. zemiel dne 6. iijna 1045, ye stati 68 let.

Do Jednoty ptistoupil dne 6. ledna 1912. Certifikat A-4117 na $1000.00. tmrti eislo 3900. Sestra Ludvika Marek, zamestnanim hospodyne, od tadu OeskY Prapor.

Oslo 24, zemtela dne 13. iijna 1945, ye staff 69 let. Do Jednoty ptistoupila dne 14. Cervence 1907. Certifikat A-1951 na $1,000.00. tmrti eislo 3901. Br. John 8imonek, na odpoeinku, od tadu NovY Tabor, 'Oslo 17, zemiel dne 24. zati 1945. ve stall 70 let. Do Jednoty piistoupil dne 14. finora 1904. Certifikat A-4420 na $1 000.00. tmrti Oslo 3902. Br. Luke Lenard zamestnanim kovat, od tadu Dobrota, eislo 78, zemtel dne 25. zati 1945, ye stall 67 let. Do Jednoty piistoupil dne 12. eer yna 1927. Certiffikat B-283 na $500.00. tmrti eislo 3903. Br. John Hurta, na odpoeinku, od fadu San Jacinto. eislo 91, zemtel dne 6. iijna 1945, ve staff. 71 let. Do Jednoty piistoupil dne 1. bfezna 1914. Certifikat A-6414 na $1,000.00. tmrti eislo 3904. Br. Anton Beralek, zamestnanim rolnik, od tadu Nove Kvety, eislo 35, zemtel "dne 30. iijna 1945, ye stati 77 let. Do Jednoty piistoupil dne 11. listopadu 1906. Certifikat A-3470 na $1,000.00. tmrti &la 24, v D. 0. Monroe John Beseda, zamestnanim §kolak od tadu NovY Tabor, els.

17, zemiel dne 29. zati 1945, ve stall 15 let. Do Jednoty piistoupil dne 26. zati 1935. Certifikat JT-1426 na $500.00.

"Umrti eislo 25, v D. 0. Laura Belle Holy, zamestnanim ekoladka, od ildu San Jacinto Cislo 91, zemtela dne 6. iijna 1945, ye stall 15 let.

Do Jednoty piistoupila dne 1. listopadu 1940.

Certifikat JC-453 na $1,000.00.

Halvni 1.3'tadovna timto vyslovuje portstanejhlubM soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni ttadovny.

ViSTNIK EST LET UTRPENI A ZEOUSKY. Slaviein, dne 7. iijna 1945.

Jest tomu 7 let, cos mne bratie naposled psal a jo, jsem Ti take odepsal, velice jsem se na to tail, 'le se jeete jednou uvidime kdyl jsi mi psal le se ptijedee na s ytij rodny kraj i domov jedenkrat podivat. Bohulel, nestalo se tak.

Jak jsi mne psal pied 7 .lety, ze jedenkrat rano budeme vstavat a budem v nerneckem otroctvi, to se take 15. btezna r. 1939 skuteene spinilo. Byla to dlouha doba a kruta, 6 let toho otroctvi. Mnoho a mnoho lidi to neptelllo test budil jejich pamatce. Zaroveri dekujeme Sovetskemu Svazu, (Rude armade) i Americe za naee osvobozeni. Take srdeene dekujeme tem rodinam, co jejich synove a ptibuzni sve livoty za nal svobodu.

Dne 28. zati. r. 1944 yyleteli amerieti letci od slovenskYch hranic kde ul na ne nemeeti barbati eekali a zaketne je piepadli, a prave nad mesteekem Slavidinem se strhl straeny souboj. kde 28 americkYch pilott polozilo sve livoty, Jsou pochovani na slaviainskem htbitoye, bez jakYchkoliv obtadt. Pod ptisnYm trestem bylo zakazano nejakY sluenSr pohteb jim udelat; nemohu Ti veecko psat. Veechna test a vedne diky jejich pamatce.

Mestedko Slavidin se ale stare, o ripravu hrolot a postavi krasnr pomnik 28 americkYm synum kteti vzdaleni sve zerne, polozili sve livoty za naei svobodu.

Byl to truchlivY dojem, kdy2 jsme leEeli v brazdach na poli a divali se jak leti americke letadlo k zemi a loth do neho z kulomett sttileji. Ale co mohi obyeejny dlovek delat? Zat'at zuby a netikat nic: Mnoho a mnoho bych Ti bratte psal a take jsem si na, Tebe eatto vzpominal i na Tve syny, jsou-li na yojne a jste-li veichni na svete.

Dnes jest tomu 6. mesic naeeho osvobozeni.

Kdo ma v Americe nejake zname a nebo ptibuzne, dostavaji od nich dopisy, ja take jsem eekal a dekam a nic nejde tak milk bratte, nevim, jsi-li svete nebo ne, cod by mne velice mrzelo, ae jsem mel dva bratry a ztistal jsem tak sam. Jsem jiz sam, jenom se svoji lenou, dva syny mem lenate a dceru vdanou ta bydli u mne. Jeden syn jest hajnS7m ye VizovickYch horach a driihSr jest na yojne. Tak Vas mild evagrova i mile deti pane prosim, kdyby Vas tatinek snad byl zemtel cod by bylo pro mne truchlivou i bolestnou zpravou pekne vas o to yeecky prosim, sclelte mi to. Budu dekat na odpoved'.

A Tebe, milk bratte, pane prosim maeli nejake stare a obnoeene eaty, bud' tak dobrY a smiluj se nad nami a neco nam poll, neb zde je velice zle. Neni to noel vinou ale le nas okradli o veecko. A co jest, je strakie drahe, to takovY nova nemule si dovolit koupit. Tak Te jeete jednou pane prosim CO!' budee moci, tak mne poen, za col Ti ptedem srdedne dekuji.

SrdeenY pozdrav evagrove, synovi i dceram a vevem eechtim co jsou v Americe. Az dostanu od Vas dopis, budu Vam psat vice neb nevim jest-li to dostanete, a take Vam neco zaelu, abyste neco vedeli o to valce v Evrope.

Tak sve psani koneim, srdeene Vas veici vespolek pozdravujeme celou Vaaf rodinu bud'te zdravi a dlouho na svete. SrdednY pozdrav, a s Bohem!

Jos. a Fr. Domoradovi.

Dopis zaslal nam k u yetejneni bratr Frank Domorad v Palacios.

V Koval', Texas.

Ctena redakce, mile sestry a bratti!

Jelikot z naeeho okoli nikdo nepiee, tak aspori par tadkil aby si snad sestr y a brat_ ii nemysleli, le ta naee deska osada Koval jiz neexistuje, prave ntopak. Minulou nedeli 28.

Mina tady bylo nejen livo ale i veselo. Meli jsme tady velkou vedeti a taneeni zabavu. A ze yeeete byla dobra a piva dost, tak neni divu, le bylo i veselo. Byla to opravdu radost pozorovat i poslouchat ty flak stare Ceske pionYry (mezi nel se phpletl i nekterY ten mladei), jak oni se dovedou pekne pobavit. Chvi-

fsnaita lemi jich zpivalo cely sbor a nic jim to nevadilo, 2e to berou moc vysoko neb nizko a ie nejsou v taktu, KaldY to bral jak umel, a smichu a lertu bylo dost. Jak to rozdil od jinonarocloYct kteti se obyeejne pti nedem podobnem dobte poperou a pokazi naladu pro veechny ostatni.

Vedete i zabava se nam opravdu vydatily.

Vite, mame nekolik tech stareich tient, kteIi, kdyl je potteba si neti21 prilozit ruce k dilu a ti mladei jim radi pomohou oveem ne prave veichni, nekteti se ani neuka21. Jest to tady asi jako veude jinde. A jak psal Ernie Pyle ye sve knize "Brave Men", ae v kaldem shroma2deni neb organisaci jsou nekteti co delaji mod, a zase nekteti, co delaji mak).

Kdy'l jil jsem vzpomnel toho nesmrtelneho Pyle, valedneho to zpravodaje, kterY si yydobyi v prave minule valce nehynouci fictY a lasky ka2cleho vojina, bez rozdilu ku ktere skupine piinalelei, neb na ktere fronts bojoval meli ho radi veichni. Ja jsem tuto knihu prave dodetl a odporueuji ji veem kdo se chteji blii.e seznamiti s hrtzami valky, utrpenim a telkYm 2ivotem na front& zvldete peelho vojina. Film G. I. Joe byl filmovan na zaklade spisu Ernie Pyle (myslim, le jste ho mnozi videli) Ale to neni tak podrobne ukazovltno jak jeho kniha to lidi. Jeho zpravy byly z prvni ruky neb on byl vldy v jrvnich liniich, at' se del° co koli a tam take padl. Upozornil jsem na to z dtvodu, le se zadina, zapominat, co yeechno naafi hoei vytrpeli, a to by nemelo bYt zapomen.uto, neb vzpominka na ty hi-lazy by mela, jestli ne zamezit, tak aspori ptieti valku hodne oddalit.

Posledni dobou bylo ve Vestniku vice peknYch dopist. Teeime se, le sestra Marie tivna bode nyni east° do Vestniku phspivat, kdl jest zase u nas v Texasu.

Jeete chci upozornit dlenstvo naeeho tadu, le ptieti schtize jest schtze vYrodni budou volby fitednikt, tak je ladoucno, aby se vas hodne dostavilo, povinnost to kale, ono jest ladoucno navetevovat yeechny schtze, jcict-li ma lad zdarne pokradovat, sa•o sebou se nic neudeld. Zajem elena se nejlepe pozna podle toho, jak easto do schtze pkijcle, a neptijde-li ni:kterY nikdy, pak by si opravdu velkYch ilusi delat nemel. Spolkova, prate jest spoluprace, neb ko-operace. A po dle toho jak jest zajem, takova je prate a podle toho vYsledek. Za valky nebylo molno provest veechno co bylo ladoucno, plany jsme si veak dean a veil je ea.s ty plany uskutednit. Udelali jsme toho v rriinulosti dosti a myslim, le budeme zyldete nyni dobte pokraeovat. No ale psal jsem na zaeatku, ze napiei par tacikt. a IA je jich nekolik part, tak radeji ptestanu.

S pozdravem na yeechny etouei zustavam Va.& Vaclav Elatina.

V Rad Anton J. Cermak, Cis. 56., Corpus Christi. elentm tadu Antonin eermak C. 56. oznamuji, le listopadova schtze, jel mela b'ti v nedeli 11. listopadu, nebude potadana. Ten den jedou ochotnici naeeho Sokola do Floresville zahrati divadlo "Lucifer" a jelikol veichni jsou eleny naeeho tadu, nemohli by se schtze siiCastniti.

Proto jsme se dohodli s ptedsedou br. John, Nemcem, le schtzi odlolime na prosinec. kol prosincova schtze jest vYrodni a ptipadnou volby fitednikti, zajiste se veichni dostavite. Sestry jsou 26.dany, aby ptinesly neco k svaeine po schtzi. 0 obeerstveni se postaraji a dohodnou br. Malie a Battik, spravce sine.

Hra "Lucifer," provedena u nas dne 21. tijna, se navetevniktm libila, col dosveddoval ustavien:;7 potlesk mezi jednanim i vyslovena pochvala herd= mnohYm z.obecenstva, mezi nimil nekteti zkueeni stall ochotnici. Ptijed'te v nedeli odpoledne do Floresville, ztravite ptijemne odpoledne p11 divadle a jeete se shledate s mnoha s ySrmi znamYmi a ptately.

Na zdar!

Chas. Holasek.

V Rid Vesmernost Cis. 68., Nelsonville, Texas.

Cteni bratti a sestry! Timto davam na vedomost, le v listopadu budem potadati schtzi druhou nedeli v 9.30 dopoledne. S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, taj.

Strana e.

CHIEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCi JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANI WEST, TE Pfedplatne $1.50 roe. Snbse •iption $1.50 a year Zineny adres zasilaji se do (Tradovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne a oznamky bud'tez adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Nav§tivte vYroeni schuzi HAW V tomto eisle nekolik bratra tajemnika oznamuje, ze jejich tad konati bude v5.7rodni schazi uz v listopadu a protote vS7rodni schaze je nejdaletitejAi ze vAech tadovS7ch schazi, venujeme ji nasledujici pojednani. Ve v3irodi schuzi podavaji atednici tadu svoje zpravy, v nicht zrcadli se cela nost tadu za rok uplynul3i. fzika se, ze "jak7 pan, takovS7 kram," jake atednictvo, takov1V je tad, protote v tizeni odrati se uspeAna, neb neaspeAna. einnost. Jestlite jsou na zodpovednS7ch mistech atednici obetavi, kteti maji rozhled, zkuknosti a ph tom i dasku trpelivosti, jsou vSisledky prace tadu potaitelne, jsou-li vAak atednici bez lasky, ohne a nadkni, kteti se nechali zvoliti z pouhe jeAitnosti, pak v3"7,sledek celorodni prace vykazuje velikou nulu. Zmena tednictva v tide je tak daletite, jako zmena teditele podniku, tovarny nebo spravce statku, proto nova sily jsou peolive zkoumany a vybirany tak, aby vS7sledky odpovidaly vS7nostiim odstupujicich atednika a proto vS7ber jest m(341.13'7jen ye schazi hojne eleny navAtivene. Schtze v3iroeni pted mnoha roky byly mimotadnou udalosti, k niz vzhlitelo Clenstvo s jistou skoro nepochopitelnou (pro mlade dleny) nedodkavosti. Tehdy nebylo dosti zidli, sedavali bratti a sestry na stupinku obihajicim sini, na nemt misteny byly tidle; o nepatrn* Mad venkovniho stratce uchazelo se nekolik bratra, o Mad nejvySAi bylo uchazeda tolik, ze se volilo nekolikrate netli ptedseda koneene byl zvolen. To byly doby zvlaAtni Cinnosti, pomoci jiz tidy dospely dneAniho postaveni, byly to doby krasne einnost narodni, ph nit' se datilo vAem spolkam.Oasy se meni a lido s nimi: celST vet doznal zmen, pokrokem doby nastal pokrok i v tivotech jednotlivca, v pramyslu, vSrrobe, ba i v bratrskS7ch jednotach, zvlaAte vezmeme-li za metitko uplynu13.7 ch patnact let. Stati spolehlivi a obetavi spolkovi pracovnici nam ub3ivaji bud' odchodem na vednost di vzdanim se prace u tadu, na jejich mista nastupuji eleni a to zase valka nam ptinesla tetkosti, nebot' vSTkvet Mena mladS7ch povolan byl do sluteb ozbrojene moci naroda. Valku jsme slavne vyhrali v Evrope i na Dalnem vSrchode, naAi elenivojini vraceji se doma, tadova einnost bude jimi posilnena a na mnoliSich mistech tadoucne otivena. Jdete tedy, sesty a bratti, do v3iroeni schaze vaAeho tadu, zadastnete se jednani, pornorte ye vedeni, bude-li tteba, navrhujte schopne bratry a sestry do atadu, ptijmete tad, jehot jste schopni, zastarite nejakS7 ten v3ibor, uved'te a v pohybu udrtujte vas tad v nest. Jake bude obsazeni atednickSrch mist, tak zobrazena ptiAti einnost a aspechy vakho tadu, jet mely by miti vVsledky nejkrasnejAi. Nad otazkami soudasn.*ch driii. D ye ttetiny Arneridant deskoslovenskeho pavodu naleti phtomne pokolenim, narozen3m a vychovanSim

VESTNIK Ainerice, a jen pouha tetina naAich krajana naleti skUpine ptistehovalecke. Toto jest nejpodstatnejAi zmena, ktera se projevuje posledni dye desitileti a nyni se hlasi o pozornost s krutou nalehavosti. Cim rychleji ubS7ve, sil ptistehovalecke generaci, z ktere dle atedniho sditani obyvatelstva v rote 1940 zbYva ut jen 159,640 Oechil a 171,580 Slovaku — dnes jest jich jeSte mane, Cimt tento akol se stave, nalehavejAim. Kterak mono akol tento teAiti? ZjednoduAenim a vetAim sousttedenim naAeho narodniho tivota opirajiciho se o skupinu ptistehovaleckou, aby se asporneji a vS7sledneji pracovalo s ubkvajicimi silami a dale soustkedene energieke usili o ziske.ni druheho a ttetiho pokoleni pro na.A tivot narodni a pro nak spolky, jet jsou jeho pateti. Ukol tento si vytaduje udrteni naAeho SALT. i spoleene asttedni organisace, jit jest Osl. narodni rada v Americe. V asttedni organisaci jsou zastoupeny skorem vAechny slotky, majici razne ptesveddeni a navzajem se liSici svSrmi nazory na svet a nazory mi. Ph praci spoleene v otazkach vAem slotkam nesporne naletejicich jest zapottebi sousttedeni, veci stranicke si katcla slotka teAi sama die sv3ich potteb a svS7ch nazora. Ukolem spoleene organisace bude zastupovat pted americkou yetejnosti Ameridany csl. pavodu jako celek vSude, kde toho bude zapottebi na obhajobu naAich krajana a jejich zajmu narodnich, kulturnich a hospodatskSich. NaSe SALT. doposud ye skutednosti existuje byt' prace v odboekach skoneenim valky skoro ptestala. Jako jine slotky Osl. narodni rady v Americe i Sdruteni Am. Oechoslovaka v Texasu bude musit uzavtit druhou akci odboje sjezdem zastupca odboeek, na nemt bude rozhodnuto, co se ma &eat naddle.

Ptedseda SALT. bratr Vlad. Maudr dli ptitomne ve stare vlasti, odkudt nam ptiveze podrobne zpravy o pomerech v Oeskoslovensku. Je dobr3'7m pozorovatelem a co obchodnik ptijde tam do styku s ptednimi Ciniteli osvobozene a do novS7ch hospodatskSrch forem se tvotici republiky. Bratr Maudr take osobne vyAetti, co naAi doma pottebuji nejvice a jakou pomoc ocekavaji od krajana z Ameriky. Celostatni sjezd SA T. mel by se konati co nejcitive po navratu ptedsedy VSTk. VSTboru bratra Vlad. Maudra a mei by obeslan byt co nejvetAim podtem zastupcti odboeek.

Price v osvobozenem Ceskoslovensku stave, se dnes pro kaideho radostnYm a po yznagejicim tikolem, nebot' kaidY delnik, kaidY zamestnanec, pracujici ve vYrobe, nebude jii vice, jak tomu bylo (Hive, nerovnym partnerem vieovladajleiho kapitalu, nSrbri mule se cititi spolumajitelem znarodnenYch hodnot a tudii i v plnem slava smyslu Cinnou sloikou csl. hospodaistvi.

Luzice je zemi Luiickych Srbil nebo Lutidana, kteti sami nazS7vaji Serbja a kterYm Nemci dali jmeno Wenden nebo Sorben. Lutieane jsou jedinS7m narodem, kterS7 se zachoval z rodiny Slovanti polabskS7ch Lutice tvotila v 7. stoleti asi jiz east prvni zapadoslovanske Samovy. Podatkem 9. stoleti dochazi k pokusilm o utvoteni vlastni statni organisace, a kroniky vzpominaji knitete Miliducha, kterS7 bojoval proti Karlu Velikernu. V tem& stoleti se stave.

Lidice soueasti rise Velkomora yske, v jejimt svazku zastala at do jejiho zaniku. V 10. stoleti zadina nemecky napor ztizenim marky m getiske. Markrabe Gero nechal zavratditi roku 963 nekolik desitek lutickSich knitat, aby narod zbavil vadca. Od roku 1002 do roku 1031 naletela Lutice k tisi polskeho krale BoleSlava Chrabreho, po jehot boku Lutieane bojovali proti Nei/learn. Koncem II. stoleti zasahuji Lutice znovu vlivy Ceske (Boleslav II. a Vratislav II.). Poslednimu se podatilo spojiti zemi na temet sto let (1156-1253) se zememi deskSni. Pak piechazela Lidice z rukou do rukou, at kral Jan Lucembursky ptipojil roku 1319 jinni east Lidice (PudiAinsko) opet k Oecham, a postupne navraceni jednotliv3-7ch krajt lutickSrch ke korune Ceske bylo ukoneeno rokem 1370, kdy Karel IV. proved' vteleni cele Lutice (Horni i Dolni) k Ceskemu statu, jehot soudasti pak zastala at do pratskeho miru (1635). Lutice byla tedy asi 300 let neptetrtite integralni (o sobe jsouci) souelsti eeskeho statu, s nimi byla spojena nejen

Ve sticedu dne 7. listopadu 1945. personalni unhi, nYbr2 take silnYmi svazky kulturnimi a hospodatskrmi a celS7m sldm vetej zfizenim. PraiskSrm mirem postoupil Ferdinand II. Lutici jako len° svemu spojenci proti odboji eeskjich stave, saskemu kurfittovi Janu Jitimu. Tim vAak zeme nebyla jeAte koneene odloudena od deskeho statu, nebot' kral eeskSr si vyhradil razne, prava, jako ochranu kat. cirkve, a zejmena pravo zpetneho navratu zeme, kdyby saskS7 panovnickSi rod Wettina vymtel. V Oechach byli Lutidane at do konce 17. stoleti povatovani za tuzemce. Viderisk3i kongres (1815) odebral celou Dolni a take ptevelnou Cast Horni Lutice saskemu krali, spojenci Napoleonovu, a ptitkl je Prusku, ktere do to doby melo jen nekolik enklav (tizemi jinam ptisluAne) v Dolni Lutici. OeskSr snem rozdeleni Lutice videriskS7m kongresem nikdy neschvalil. Rakousko-uherAti panovnici jakotto kralove eeAti i v 19. stoleti uplatriovali svoje prava pokud jde o ochranu kat. nabotenstvi, poutivali titulu "markrabe lutickSr" a ve velkem sto.tnim znaku rakousko-uherskem dokonce i po posledni tiprave z roku 1915 byly take oba znaky luticke — hornoluticke cimbuti a dolnolutickS7 bSrk. Lutice meti ye svSrch historickSrch hranicich okrouhle 18,000 Ctv. kilometre, z eehot 2500 etv. km ptipada Sasku a ostatni Prusku. Luticke narodnostni a jazykove uzemi tvoti jadro zeme, po obou btezich teky Sprevy a sahajici na vST -chodenamSristchzlukoe Misu. Meti okrouhle 4500 at 5000 etv. km . Ale take znemeene uzemi zachovalo si — pokud jde o tenske kroje, ktere jeAte dnes se nosi po cele • stavby dome a tvar vesnic jakot i zvyky — raz slovanskS7. NynejAi jazykove uzemi, kde na venkove jsou Lutieane vAude v rozhodne ptevaze a kde jen mesta jsou nernecka nebo ponemaena, ma kolem 150,000 Lutieana a asi tolik /Verne'. V mestech, z nicht ma hlavni mesto BudiAin (Bautzen) asi 40,000 obyvatel a hlavni sttedisko Dolni Lidice mesto Chotebuz (Kottbus) temet 50,000, je dosti pramyslovSrch podniku sttedni velikosti, zejmena podniky textilni, kovodelne a sklarny, ktere jsou vSduene v rukou nemeckch kapitalista. elestvo Mai musi miti na pameti, ie vY'sledky cele snahy a prace nelek jen a pouze na bedrich zvolenych fikedniku, ale ie je tieba a to vlastne povinnosti fiech denial bez rozdilu, aby i oni pomohli zatlaeiti vgude, kde toho prospech tadu iada, nebot' vekcere fisili a dobra yule itfednikil nic nedokaie, neni-li pochopena a podpotena elenstvem vegkerYm. Deveatko Hanfovo z Lidic nalezeno. Jak jsme ut pled easem oznamili, byly nalezeny ut tti diet z Lidic barbarskSrmi Nemci zagantrodene.

O osudech deveatka, ktere bylo nalezeno posledne, pkinaAi prazsky tisk tyto podrobnosti: Deveatko se jmenuje Anna Hanfova, a je ji nyni 14 let. Pfeekala zkazu Lidic a byla zavleeena se sourozenci do atednicke rodiny nejakeho Strausse v Poznani. Bratr Anny Hanfove, Vaclay , kterS7 se nechtel udit nemecky, byl poslan do Kinderheimu v Desave. Jejich sestra, tehdy 13 leta. Marie, byla v Desave ptejmenovana na Margarete Richter a adoptovana rodinou Richtrovou. Straussovi uprchli na sklonku valky do Chotebuze a lidicka holeieka, Anna Hanfova mela uprchnout s nimi k Americanism. Odmitla a vydala se sama na cestu do Oech, se 40 markami, s kouskem chleba a hrneekem bramborovela° salatu. V Dratcl'anech se ditete ujal es. teleznieat Josef Pika a ptivezl ji ssebou do Podmokel, kde se setkala se svS7mi ptibuznSimi, s rodinou Pieovou, u ktere nyni bydli. Rodina Pieova path mezi rodiny nacismem nejvice postitene. Z rozvetvene rodiny bylo 12 ptisluAnika zastteleno nebo umueeno k smrti a 13 se jich z Nemecka nevratilo.

Amerieti Cechoslovici v Texasu, kteti dovedli tolik ueiniti pro starou vlast maji dosti sil, aby zdolali i Ukol postarat se v novYch pomerech i sami o sebe. Je k tomu jen tieba ptekonat rozvaine tinaxu, ktera pfirozene nisledujie po yelikem vypeti nak narodni energie v druhem odboji a dobra, yule vedoucich nakch spolkovYch tales.

V Kdo se chce vkm libiti, musi sam si mnoh0, dat libiti.

Ve stredu, dne 7. listopadu 1945.

Jak to tedy je s kouzelnym DDT? Zvedavost cele Ameriky vydraidena byla zpravami o sensadnim Ueinku behem valky vynalezeneho hubiciho praeku DDT, uZitim jeho hmyzem zamotene ostrovy v Pacifiku staly se pro flak hochy obydlitelnYmi, epidemie tyfu v Neapoli ovladnuta, nakaZlive nemoci mezi valeenYmi beZenci v Evrope zastaveny. Povesti o skoro zdzraenem prostredku DDT. eirily se mezi lidem jako lavina a povidaly se historky prim° neuveritelne a jak se obyeejne v takovYch pripadech stava — dye tretiny byly pouhe smyelenky. Co je vlastne DDT? Jsou to bezbarve, nevonne krystalky, je2 mohou byt upottebeny ye forme praeku neb tekutiny — chemicky zovou se dichloro-disphenyl-trichloroethane. Nejsou novinkou nebot' formule vynalezena byla roku 1874 a teprve pied eesti roky chemicka, tovarna ve 8v3icafich objevila jejich hodnotu pro hubeni hmyzu. Pripravek DDT nisi nervovy system hmyzu; pti dotyku s nim mouthy a komati sta,vaji se omameni, na6e2 nasleduje obrna; mouthy a komati pojdou behem pal hodiny, etenice za nekolik hodin a evabi behem t'dne. Proti moucham a komariim uZiva se petiprocentni rortok ci prdeek, co2 se v obydli rozpraeuje respektivne rozsttikuje na mista, kde se tato zatrolena, havet zdrZuje. MtilZe se pouZivati take pet procentni rortok v obyeejne petrolce (zajiste nikoli blizko kamen ei nechraneneho plamene), tato sines je velmi ircinna proti etenicim a blecham, aekoli proti evabtinn a blecham je vYslednejei prdeek s lOti procenty DDT. Armadni i spolkovy tittad zdravotnictvi po peelivern eetreni pti utivani tisicil tun DDT v zamoti i vnitrozemi zjistily, k novY ,ljrnyz nieici prostredek neni lidem nebezpeenY oveem, treba se tIditi navodem, prilolenYm ku kaZde lahviece ei krabici s pripravkem DDT. Neodporueuje se ptipravkem praeit neb strikat poZivatiny di zeleninu, je2 ma byt bezprostredne v kuchyni poutta. Pripravek tento nepoekodi nabytek ni tkanivo, maze byt pouZit i proti moltm, jichZ larvy zniai okamZite, koZieiny a vinene latky postrikane pripravkem mohou byt bezpeane uloleny do sktine ci kufru na dobu eesti Illiteenost noveho prostredku na hubeni hmyzu je skuteone Olosahla: kooky a psy lze zbaviti blech, vei a pijaktin tenuity, lidske vei a pod. mono jim znieit a dokonce lze ho upotrebiti na hmyz v zahradce (zemedelsky odbor vyda k tomuto tileelu zvlaStni prirueku pied jarni sezonou). Na konec dillette upozorneni pti koupi DDT a site: atete nalepku! Slueni VYrobci pHpravku uvadeji na nalepce: 1. procentni obsah DDT; 2. druh rozpouetejici latky v ptipravku a 3. k jake pottebe tento nejlepe pouZit. Nekupujte padelky, jeZ se v trhu pritomne nabizeny jsouce za babku.

"Mani za to, ie o bolgevictvi plati totei, co 0 hrdinovi fecke mythologie Antheovi, jako Antheos i oni jsou silni tim, ie udriuji spojeni se svou matkou, s masami, ktere je spojily, odkojily a vychovaly. A dokud udrii spojeni se svou matkou, s lidem, maji vgichni vyhlidky, ie stanou nepi-emoiitelnYmi." — Mar gal Jos. Stalin.

Leningradske viterstvi. Plan protisovetskeho taleni nemohl byt vypracovan do techZe podrobnosti jako proti Polsku a Francii, ponevad2 Rusko je tak ohromne titzemi, 2e neize u2 predem odhadnut, kde a jak bude dosaZeno viterstvi. V tomto smyslu lze shrnouti vYpovedi eelnYch generala Nemecka, kteri byli vyslYchani — ovkm jednotllive — komisi spojenych narodu pro stihani valeenYch zlocincu. \Tee, co pry pro utok na Rusko mohlo byt vykonano, bylo rozvrZeni plantii a dosaZeni prvnich cilu za mesice. Tyto dile byly Leningrad, Smolensk a linie Dnepru. AZ do zadrZeni armad generala Loeba pied Leningradem slo vee hladce. Prvni poratka Nemecka spoeivala v torn, Ze do konce zati 1941 nebylo dobyto Leningradu, naopak o nekolik dnil pozdeji (3. tijna 1941) prorazila Ruda armada a hrdineti ()brand. Leningradu nemeckou oblehaci linii. Budeneho jinni armada byla porakna a jen Timoeenkovi se podarilo yeas ustoupit se znaenYmi prvoradYmi silami mezi Smolensk a Moskvu. V druhe fazi valky se nerneckY generalni stab primlouval za prim' a sousttedenY Utoku na Moskvu, jeho diem melo

VESTNIK byt zniceni TirnoenkovS7cil zi4vajiciela armad a obsazeni hlavniho mesta, to hlavne proto, aby byla Uplne ochromena Zeleznieni doprava °prena o velky moskevsky nadraZni uzel. Nejvyeei velitelstvi germanskYch podmanitelt bylo dolate informovano o ptipravovane nove armade vYchodne od Moskvy a hajilo nazor, 2e a2 tato armada nastoupi, bude u2 pozde. Proti tomu byl Hitler pro pronasledovani jiZniho ustupujiciho ktidla a pro obsazeni Kijeva. Spor o to, zda ma byt Utodeno na Moskvu ei na Kijev, vedl k rortrpeenym debatam mezi Hitlerem a armadnim velenim, behem nich2 Hitler sepsal pro generaly Haldera a Brauchitsche ostry "pametni spis," pinY uraZlivYch osobnich naraZek. Na konec Hitler dal piece jen provost svilj vlastni plan, kterY zdanlive skoneil Uspeene a neobyeejne prispel k jeho pozdejeimu strategickernu velikaestvi. Cela Hitlerova operate nemela veak Zadneho strategickeho smyslu, vynesla site rnnoho zajatc0, ale zpdsobila, ze kdy2 o nekolik mesicu pozdeji musel b't frontalni dtok proveden, doelo k velke porake nemecke armady pied Moskvou. Podle generala Haldera mel Hitler proti frontalnimu utoku na Moskvu ptimo mysticky predsudek, straeil pry jej Napoleontv osud a v2dy pry tvrdil, 2e na Moskva nezaleli, Ze rozhodnuti bude dosaZeno obsazenim Leningradu a Stalingradu, ponevad2 to pry jsou dve prava strediska boleevismu. Soudil pry tak zcela detinsky zrejme jen proto, 2e obe mesta jsou pojmenovana po dvou velkYch sovetskYch cich. Po prohrane zimni bitve 1941-1942 veal pry Haider zcela dobte, ze Ruda armada Id nebYt porakna, a Ze Nenictilm zbYva jedind vac: zkratit frontu a ustoupit do obrany. JenZe Hitler nechtel o torn ani slyeet a trval na ofensive proti jiZnimu ruskemu kridlu, kterou Halder povaZoval v rote 1942 za naprosto beznadejnY podnik.

Nas narodni iivot v Texasu i v cele Americe je na rozeesti. Bud' dovedeme zreorganisovat se a pfizpfisobit nov.Vin pomerfirn, nebo jsme odsouzeni k a pozvolnemu zaniku. Osud nasi vetve je jen v na gich rukou.

K vYroei Sovetskeho svazu. Prvni ruska, revoluce dozrala v hospodatske krisi let 1900-1903, ktera nasledovala po pramyslovem rozmachu devadesatYch let minuleho stolleti. V teto krisi ptiostrily se veekere hospodarske, socialni a narodnostni rozpory carske Mee. Dochazelo k velkYm delnickYm stavkam v prtlmyslu a stale easteji kladli delnici take politicks poladavky.

V universitnich mestech se studenti pridali k delnickYm demonstrancim, inteligence se spojila s delnictvem. Duch revolty se projevoval i na venkove, zejmena na jihu. V prosinci 1904 vypukla v Baku do to doby nejvetei generalni stavka veeho delnictva, ktera pod StalinovYm vedenim skoneila viterstvim pro stavkujici a uzavtenim prvi kolektivni smlouvy v rusks Stalin sam o ni napsal, Ze "byla predzvesti pamatnYch lednovYch a imorovYch akci v celem Rusku." Tyto akce byly zahajeny stavkou v PutilovskYch zavodech v Petrohrade, ktere, vypukla 3. ledna 1905 a vedla k zname demonstraci pied zimnim palacem. Do ruskYch dejin je tento den zapsan jako "Krvava nedele" a zaeatek prvni rusks revoluce. V nedeli 9. ledna 1905 delnici tahli k Zipin jmu palaci a poslali petici "samemu carovi," kterY tam bydlel. Dostavilo se asi 140,000 lidi; delnici vzali s sebou cele sve rodiny, Zeny, deti i starce. V petici, kterou nesli s sebou, se mezi jinYm pravilo: "My, petrohradeti delnici, naee Zeny a deti a bezmocni stall rodiee, ptieli jsme k Tobe, gosudare, hledat pravdu a ochranu. Zchudli jsme, utiskuji nas, uvaluji na nas btime nesnesitelne dtiny, posmivaji se nam, nevidi v nas lidi . . . reechno jsme to snag eli, Zenou nas veak stale dal a dal do propasti bidy, bezpravi a temnoty. Despotismus a zvale nas rdousi . . . Nak trpelivost je u konce. Nastal pro nas hroznY okamZik, kdy smrt je lepei nee prodluZovani nesnesitelnYch muk . . . " Ale tato slova, pina, dtvery a oddanosti k "bat'u§kovi," sledovala poladavky, jejich2 spineni bylo by zamenalo konec carismu, konec samoderZa,vi. Revolueni nastup ve forme procesi nesmel se dostat k carovu palaci a petite, podobajici se bombe zabalene do kytice, nesmela byt podana gosudarovi. Misto cara prija-

Strana g. io procesi vojsko, ktere mazy iidu uvitalo sa,lvami z pueek. Pres tisic lidi bylo zabito, pies 2,000 raneno. Opravdu to krvavY "den Pane," krvava nedele, jig nasledovaly jests mnohe krvava dni, krvava leta. Lenin ye svem elanku "Zaeatek revoluce v Rusku" napsal: "Na proletariat celeho Ruska diva se nyni proletariat celeho sveta s horeenou netrpelivosti. Povaleni carismu v Rusku, hrdinne zapoaate naei delnickou ttidou,bude znamenat obrat v dejinach veech zemi, uleMeni veci veech delnikil a veech narodu, ye veech statech, na veech koncich zemekoule.

Necht' si ka2dS7 uvedomely delnik uvedomi, jaUkoly celonarodniho boje jsou mu ke nyni uloleny. Necht' nezapomene, ze zastupuje potreby a zajmy veeho rolnictva, cele masy pracujicich a vykorist'ovanYch, celeho naroda proti spolednemu nepriteli." To rusk' delnik take pochopil. Jiz v prvni rusks revoluci ukazala se spravnost Leninova proroctvi z roku 1894, Ze "rusk' delnik, jenZ se vzbouri v cele veech demokratickYch Zivltin povali absolutismus."

Pres to, Ze se toho jests nedosahlo, znamenala prvni ruska revoluce obrat v evropskYch dejinach. Pro Rusko to byla hlavni zkoueka pro revoluci roku 1917. Telisko revolueniho boje za demokracii se posunulo ze zapadu na vYchod, k slovanskYm na,rodum. Boj slovanskYch narodii habsburske rise za narodni osvobozeni dostal od prvni rusks revoluce nejsilnejei popud od doby revoluce 1848. Byla to i pro desky narod ptedehra veteich uddlosti roku 1918. CelY svet dnes musi uznat a videt velikou silu Sovetskeho svazu, ktery je po vitezne valce nad faeismem nejvetei slovanskou velmoci.

V BALiCKOVA POSTA DO CESKOSLOVENSKA BYLA OBNOVENA. SpolkovY odbor po gty koneene piekonal rilzne teikosti, stavici se v cestu obnoveni balieltoye sluiby do Csl. republiky a oznamil, ky moino do Ceskoslovenska posilati, ofkm, die ureitYch pravidel, coz bude oznameno.

V PROVOLANi NA POMOC 1S. DETEM. New York. (em.) — V techto dnech vydala organisace American Relief for Czechoslovakia tcto provolani: American Relief for Czechoslovakia organizuje sbirku potravin a eatstva pod heslem "America Remembers Czechoslovakia." Sbirka, jeZ ma trvati od 12. a2 do 30. listopadu 1945, je organizovana jako cinsledek spra y o zoufalem stavu aeskoslovenskeho lidu, hlavne deti, je2 potiAebuji okanilitou pornoc.

Telegram, odeslany z Prahy dne 22. rijna panem Waitstill H. Sharpem, vedoucim reditelem organisace American Relief for Czechoslovakia, liei tuto zoufalou situaci takto: "785,000 deti ye vaZnem nebezpeei. Chybeji tuky, maso, rY2e. VY2ivnost ekrobovin cini menu nee 1500 kalorii. Maly budou zmeneeny.

Hlad a Umrtnost na Slovensku roste, tee tuberkulosa. Rozpoeet organisaci pede o mlade2 jako2 i rozpoeet nasi organisace nestaei zabranit nebezpeai hrozicimu es. detem zeslabenYm eestiletYm stradanim. Krise vyZaduje totalni revisi situace." astky dane organisaci American Relief for Czechoslovakia mohou hradit jen east potteb: Polivku, denni eokoladovy napoj a d ye vejce tYdrie pro 30,000 ekolnich &Ai na 140 dni. Potrebujeme vice. Americana mohou pomoci stoprocentni podporou teto kampane. 2a,dame organisace, cirkve, spolky a privatni osoby, aby nam pohohly. Podrobnosti a instrukce lze obdrZet na pisemnou Zadost od American Relief for Czechoslovakia, Inc., 1819 Broadaay, New York 23, New York.

V Duleiite upozorneni! Kdyi piAete na Hl. iitadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost, tS ikajicii se vagich poplatkii neb dluhu proti va gemu cernfikatu, neb vakho pojigteni u S. P. J. S. T., el ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy Oslo neb sidlo vakho icadu, neb eislo vag eho certiMa tn.

V V demokracii ktera je sna genliva. jsou reTinestni menSiny stalYm pramenem novYch ideji, podnecujicich nove myelenkv a nove akce.

Strana 10.

VEST

Ve stiedu, dne 7. listopadu 1945.

la°

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

Disalvantages Of NamingToo Many Beneficiaries The main purpose of Life Insurance is the creating of an estate which in the event of the death of the insured would provide security for his immediate family. In a way, it is intended to replace to some extent the earnings of the head of the family which are lost. By insuring the wife or the children, the family is protected against heavy financial loss in case either one would dies as the average family cannot very well afford the heavy expenses incurred by sickness and death.

If the bread-winner dies, the loss is not only caused by illness, hospital expenses and funeral costs, since it also involves the loss of income In the event of the death of a member of the family, who has no income, the financial loss is the total of the expenses incurred by the illness, possible hospitalization, operation, etc., and funeral of that member.

In either case the purpose of life insurance is protection against financial loss which may result in economic destitution for the entire family if not all of its members are covered by life insurance protection.

Whom To Name Beneficiary?

It follows from the above that the beneficiary of the insured should or the person who would become responsible for the family if the insured should die.

The wife should name the husband as beneficiary for it would be his responsibility to pay the doctor, the hospital, the undertaker and to make provisions for the care of their younger children, if any She could name as alternate beneficiary their oldest child who in the event the father also dies, would be the next responsible person.

On membership cetificates covering children's lives the father or the mother should be named beneficiary as it would be their responsibility to pay the unavoidable bills. The Verhovay does not encourage the naming of alternate beneficiaries but upon insistence on part of the insured or the parents the beneficiaries will be put down on the membership certificate according to request.

As a rule, when parents insure their children, they put down "father and mother" as joint beneficiaries. In such cases the amount of the insurance is divided between the two according to specifications. We know from experience that such joint provisions often resuilt in complications. The mother may die prior to the death of her child and in such case part of the insurance benefit may be awarded to her family (mother, sister, etc.), in some states.

This difficulty, however has been eliminated by the last Convention which adopted the following regulation: "If a member shall designate his parents as beneficiaries one of whom should die and the member has not changed his beneficiaries, the death benefit shall be paid to the surviving parent."

But other difficulties may arise which could not be met by the provisions of the By-laws.

For instance: it often happens, that either the father or the mother becomes incapacitated by some mental illness in which case a court order has to be secured before the other beneficiary can be paid the full amount of the insurance which may be needed to pay all the expenses.

Then, too, it often happens that either the father or the mother pack and leave the fazany for good. If the child should die, that

part of the insurance which has been left to the party which had forsaken the family, will be held until claimed by the undeserving beneficiary or until a court order has been secured in favor of the remaining party.

Litigations of that kind are very embarrassing and also expensive and can be avoided by making proper provisions.

Naming One Beneficiary The naming of one beneficiary has its advantages and disadvantages. If the father is named beneficiary on a child's membership certificate, it will be paid to him whithout delay and he can take care of all the obligations arising from the desease of his child. However, if the father should die prior to the child, the beneficiary should be changed immediately in favor of the mother, or else serious difficulties may arise if she should have to claim the death benefits.

A husband should always name his wife as beneficiary as it would be her task to settle things for him and to bring up their children.

Even if there are no children, she deserves to inherit his entire estate.

Split Benefits It is to everyone's disadvantage if the husband designates his wife and the children as joint beneficiaries. We have thousands of membership certificates which provide that half of the face amount should be paid to the wife and the other half distributed among the children.

When the death benefit amounts to not more than a thousand dollars, the widow receives the mere pittance of 500 dollars which as a rule is not sufficient to meet all the expenses incurred by the sicknees and death of her husband. The other half is distributed among the children. If there are four children, each of them receives $125. Those who are of age, receive the amount due to them but it is hard to see how it would be of any help to them. They may or may not give it to their mother in order to help her defray expenses.

But the children who have not yet attained age at the time of , their father's death, cannot be paid their share of the deathbenefit for that is held in trust for them by the Association, to be paid to them at the time when they attain full age. Thus, the widow receives not enough to pay the bills, and some of the children have their small inheritance frozen. Now if the husband had named his wife as the exclusive beneficiary, she would have received the full thousand dollars out of which she could have paid the expenses and still had some money left that could have helped her to provide for herself and the children until she could find ways and means to readjust herself to a new mode of living.

Too Many Beneficiaries Often we receive death-claims on certificates which contain provisions similar to those outlined above. Some time ago we received a claim on a certificate which listed the wife and six children (by name) as beneficiaries. However, it was learned that the deceased had seven children, the last being born after the wife and the first six children had been designated as beneficiaries. When the seventh child was born, they forgot to make the proper change of beneficiaries and so he was left out altogether. There was nothing the Association could do but pay the wife and Ky. six children, the beneficiaries listed on the certificate.

Undoubtedly, the seventh child must have felt that he was discriminated against by his father, an unhappy inheritance.

But aside from this mistake, it was pathetic to see the small checks being mailed out None of the beneficiaries got any benefit out of the ■

death-benefit and the widow was left holding the bag, for the little that was her share, was far from sufficient to cover all the expenses.

Such an arrangement is unfa ,.r to the wife and should be avoided. Insurance is intended as a protection not as some sort of a "tip" which the deceased left to the survivors.

Therefore, life insurance should protect that person which would lose the most if the insured should die. It is understood, that a mother will feed and clothe her children: therefore, it is unnecessary to leave part of the insurance to the children who may not have sense enough to handle even a few hundred dollars.

If the mother should die, the father, her husband, should immediately make the change of beneficiary. In such event, the advisable thing to do is to leave the money to the oldest child, or to the one on whom the father can depend. Insurance should be disttributed among several beneficiaries only, if ample protection is provided for those who need and deserve it most.

V

Report On The Belsen Trial Reports on the Belsen Trial sporadically mentioned the presence of Hungarian officers and guards in the hell-camp of Belsen. Reporters and their editors seemed to be uneasy on this point; they could not explain the presence of Hungarian military in the Province of Hanover; they preferred, therefore, to cut most of the reference to it. For the sake of the historic truth, however, the presence of Hungarian military and the horrible part which the last two Hungarian Government (before the occupation of Hungary) had played in the horrors of Oswieczim and Belsen should be explained.

As the indictment against the accused in the Belsen trial refers only to criminal acts committed against Allied nationals, no mention has been made (and owing to the destruction by the Germans of all records concerned, no reference could be made) of the fact that most of the prisoners—especially women— found alive or dead in the Belsen camp were Hungarian citizens. When Szalasi took over in the autumn of 1944, his first act of government was to drive the Jews of Hungary to ghettos (those who were not yet there) and subsequently to drive them—mostly on foot to Germany. The Oswieczim extermination camp —to which his predecessor, General Sztojay had sent between May and September 1944, the Jews from the territories given by Hitler at the cost of Slovakia, Rumania and Yugoslavia—did not seem safe any longer. So Jews and Jewesses of all ages and of every social state were dispatched to Germany and Austria.

Most of the women from Budapest and Western Hungary went to Belsen, where thousands of them had perished previously. Belsen had been regarded as a special Hungarian concentration camp in Germany, and when the famous truce between the British and the Wehrmacht was concluded before Belsen on August 14th this year, 600 Hungarian military guards and their officers were permitted to leave Belsen barracks and to withdraw behind the German lines. No Hungarian witness has been called to the Belsen trial, though among those few who survived persons of Czechoslovak, Rumanian, or Yugoslav nationality could be found. War correspondents who reached the camp in the first days interviewed, photographed, and sketched many Hungarian Jewesses in Belsen and were surprised by the number of them speaking English or French.

Ve stfedu, dne 7. listopaclu 1945.

An American Red Cross Sightseeing Tour Of Manila

By Pfc. Calvin Chervenka During the previous week, we had all signed our names on a sheet of paper on the bulletin board at the "Cyclone Center," the 38th Division American Red Cross headquarters building. It signified that we would all go on the tour of Manila at 0800 on Sunday, September 30. As usual, there were a lot of last minute cancellations but also as usual there were some extra guests along so that we had two truckloads of men from the 38th and some newly arrived elements of the 86th Division. We also had with us Lillian and her assistant, the Red Cross workers, and some coke and cookies.

The morning was rainy but cleared as we finally left at about 0930. I knew only two other people on the truck. They were Jack Burns of Omaha and another boy whose name I do not know, but who also works in the Personell Section of the 149th Inf. Regt. Michalel Malotz, E company clerk from Yonkers, New York, had previously signed to make the tour but decided later not to go.

After driving around to two different places to get gas we finally found some at the third place and left the area at a pretty fast clip over the rough, heavily travelled twejity mile road to Manila.

At the ARC in Manila, we stopped to pick up two Filipino guides to conduct the tour. The one on our truck was named Bernardo Baro, a Mestizo, which is a cross of Spanish and Filipino blood. He was a very nice Americanized fellow who had graduated from a Philipine commercial college and plans to go to the United States and Harvard University as soon as possible. His wife's father was a business man in Midland, Texas. I believe he said his name was Bright.

Leaving the ARC, we crossed the Pasig River by way of the Santa Cruz bridge, which as all other important Manila bridges, has been rebuilt of steel girders for military purposes.

They offer a very different sight as compared with the beautiful pre-war stone architecture bridges destroyed by the Japanese. Turning right we passed by the pretty badly shot-up Bureau of Post building. It was formerly equivalent to our Post Office Department building in Washington, D. C. However, the armed forces are now using the grounds as a central mail depot with numerous mail cages and sheds built to accomodate the tremendous amount of mail passing through Manila. There is a long line of trucks constantly waiting to be unloaded. Most of the buildings in Manila have not been bombed because of an order by General MacArthur, but nearly all of the buildings have been badly shot-up with small arms, mortar, and artillery fire in order to oust the Jap snipers.

We passed by many modern Spanish and American architecture hotels and business houses and then entered Intramuros, the famed wall city section of Manila This section was the last part of Manila to which the Japanese clung. Only a month ago, Japs were still occasionally found hiding in some of its many labyrinth tunnels. The wall was built long ago as a fortification against any invaders from Manila Bay. The only openings in the thick walls were the holes for gun emplacements. Of course, sections of the wall are now partially destroyed by the war. Inside the wall in the port area are located many familiar name warehouses such as Otis Elevator, General Electric, and Westinghouse. These buildings were badly razed, but some of the names on them are still distinguishable. The Japanese had used this area of the city extensively as a communications and transportation center during the occupation. Consequently, every Filipino entering the area had to have a special

VABTNfir pass. Nearing the bay, we turned left and passed by piers 7, 9, 13, and others. Pier 7 is the largest pier in the orient and is now in full operation berthing several ships at one time.

The reclamation of Manila bay and the port area from the sunken and mined Jap ships into one of the world's busiest ports is a long and exciting story in itself.

As we drove southward, we saw at the piers and in the bay American warships, luxury liners, liberty ships, tankers, LST's,'LCI's, barges ,tugs, and the amphibious ducks. There was evidence of much activity. Passing through this port area, we noticed that it was probably the most heavily shelled and bombed area of Manila, because off of the buildings were in shambles as one sees in pictures of towns destroyed in Europe.

Driving south on Dewey Boulevard, we passed by the monuments of Ferdinand Magellan, discoverer of the Philippines, and of a Philippine doctor who later became a martyr. All through Manila, one sees large and small monuments of its many national heroes. Some few of these still stand but most of them lie crumbled in pathetic heaps among the rest of the city rubble. The park area along the bay is known as the Filippino "Lover's Lane." It offers a very nice view of all the ships in the bay and must have truly been a beautiful place before the war. Located here is the Bayview Hotel. Turning left, we passed a building which was used by the Japanese as a torture chamber where many Filippinos and Americans died. We passed on our right the once famous Manila Hotel where American tourists and business men stayed in peacetime. Next we stopped at Rizal stadium, colliseum, baseball park, swimming pool, and gymnasium. The colliseum and swimming pool are the least damaged by the war, but all five units are being used extensively by the armed forces for recreational events for the many troops in the Manila area. The swimming pool is very nice and is said to equal the splendorous private pool of former Benito Mussolini in Rome. It was used for the Far Eastern Swimming Olympics before the war. It is now open to GI's on certain days. However at the time of our visit, it was closed because of and acute water shortage in Manila.

Boarding our trucks, we again turned left and went down Taft Avenue through what was once the elegant residential district of Manila.

The whole section was burned by the Japanese as they retreated and only parts of the stone framework remain standing. Driving further into the heart of Manila now, we passed on our left, many of the destroyed governmental buildings, such as the residence of the United States High Commissioner to the Philippines, Finance building, Philippine General Hospital, Post Office, and the totally destroyed Senate building. The guide had been giving a very good explanation of the sights; and as we passed by the High Commissioner's residence, he tried to make a joke. The white stucco of the residence was very visibly riddled with shell holes. He said, "Before the war, this building was 100% air conditioned. Now it is one thousand percent air conditioned."

We stopped next at Malacailan palace grounds which consists of the Palace proper, home of the Philippine president, and the adjoining gymnasium, swimming pool, and guest house across a lagoon. An air-raid shelter was constructed very near the rear entrance of the Palace while Jose Laurel was puppet president.

President Osmena now resides in the palace but was in the United States for a conference with President Truman at the time of our visit.

The palace is surrounded by Philippine Army guards and its interior is open to visitors only in the afternoon. Since it was only 1130 we were not permitted to enter.

Leaving the Malacalian Palace we passed by the new Supreme Court building and the Manila City Hall, where the Japanese emmisaries only recently held a surrender conference with allied representatives. We drove along Quezon Avenue by the San Miguel and another distillery, crossed the Quezon bridge over the Pasig, passed the Times theatre, Billibid Prison, and

Strain 11.

San Beda College on Azcarrage Street. The San Beda College is now serving as the 60th General Hospital. This college as most others here is not a co-educational institution and consists of two separate buildings.

Our next stop was at Santo Tomas University which is the oldest Philippine University, having been established in the fifteen hundreds.

Befor the war, the university specialized in medicine; and our guide told us the whole third floor used to be filled with cadavers, Filippinos who either sold their bodies to the university before their death or who died without relatives. The buildings are now being used as the 120th General Hospital, except for the one building which is being used as a Catholic seminary. We visited the various buildings, including the practically undamaged gymnasium.

The floor is still in very good condition for the playing of the most popular Philippine sport, basketball. The gymnasium is also being used as a stage and movie house now for the armed forces. During the Jap occupation, the area between the buildings and Espana Avenue was enclosed with barbed wire fence, some of which is still in evidence, and was used as an interment camp, principally for American nurses and civilians. In four shallow graves between the two main buildings lie the bodies of four Americans killed for unknown reasons. The irony of the situation is that on one end of the row lies the body of the president of the General Electric Philippine branch and on the other end the body of the president of the Westinghouse Philippine branch. The graves are very shallow and if one lowers his head close to the ground, he will smell the odor of decaying flesh. Although there has been an effort made to better the grave site, the bodies have not been touched because they are not in coffins.

Before leaving Santo Tomas, we ate a very delicious snack of cookies and Coca Cola which the Red Cross director had brought along. It was now 1200 and since many of the fellows had to be back by 1300, we were to make only one more stop. This was at the Chinese Cemetery. The first thing one notices while driving through the cemetery is that almost all Chinese are buried above the ground in marble tombs. In the more wealthy section of the cemetery, each family grave plot is covered by an expensive, richly carved and decorated pagoda.

Many miniatures are enclosed in glass cases; and the building has pews inside for relatives to come to mourn regularly. There are pictures of the dead; and the walls are covered with sketches, which in accordance with Chinese religious beliefs or supersitions, are supposed to describe the deceased's journey to heaven and his life in the hereafter. At the time of the burial and on each November the first, equivalent to our Memorial Day, the relatives of the dead bring forth and set food on the tomb to feed the dead on their heavenward journey. The Chinese bury valuables with their dead; therefore, many of the tombs were broken up by the Japanese and Philippino bandits during the Japanese occupation in order to get at the valuables.

Entering the Catholic part of the cemetery garden, we stopped in the Pagoda belonging to the Chinese consul in Manila. Here the guide told us a story of how the Chinese consul and his family had taken refuge in this pagoda when the Japanese were retreating. They were discovered and massacred by the Japanese.

The bones of each member of the family lie in a separate box on an altar, and the lids may be removed for a very convincing view. "No souveniers, please," the guide says. Proceeding farther, we pass by a family dressed completely in black, playing weird music, and burning incense for a newly dead member of the family.

The last and most beautiful pagoda we entered had an interesting story of an erring son. Here it is as told to us by the guide. "The family owned a furniture store in Manila and was considered fairly well-to-do. The son (See SIGHTSEEING, Page 12.)

Strana 13.

VVITNiS

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th, Street, Chicago 23, Ill. LESSON

X

A. 1. Study: c is similar to is in boots.

It is never pronounced like c in cat, city, concede.

2. Read Pronunciation II, 2, VI, 1, 2.

3. Pronounce carefully and memorize: noc (f.), night la-ce (f.), bargain Ii-mec, collar klec (f.), cage o-vo-ce (n.), fruit ci-hla, brick cil, goal bra-tra-nec (m.), cousin pra-ce (f.), work, job ces-ta, road o-tee, father la-vi-ce, bench; desk ci-bu-le, onion o-pi-ce (f.), monkey jme-no, name cent, cent (coin) u-li-ce, street ko-cour, tom cat ne-mot (f.), illness pec-ka, fruit stone o-cet, vinegar ku-pec, shopkeeper le-tos, this year pra-cu-ji, I work tan-cu-ji, I dance ces-tu-ji, I travel la-el-0, -a, -é, cheap zlk, -a, -é, bad, mean co, what kdo, who tam, there jen, only B. Read and interpret: Co je to?

To je limec.

Je ten limec velikk nebo mall?

Ten limec je mai*.

Je to lavice nova nebo stars?

Ta lavice je stars.

Co je tam venku?

Tam je ulice.

Jaka, je ulice?

Ulice je dlouha nebo kratka.

A co je zde?

Zde je ovoce.

Je letos ovoce drahe nebo lacine?

Letos je ovoce drahe. Pan Dezort prodava dobre ovoce.

Kupujete dobre ovoce?

Ano, kupuji dobre ovoce.

Co zde hledate?

Hledam zde jeji lavici.

Je jeho otec dnes doma?

Ano, jeho otec je dnes doma.

A co je to: cibule, ocet, pecka, nebo sir?

To je cibule.

Tancujete nebo zpivate?

Ja tancuji.

Co prodava kupec?

Kupec prodava, ovoce, ocet a cibuli.

Cestuje letos jeji bratranec?

Ano, jeji bratranec letos cestuje; sestra take cestuje.

C. Learn the following phrases: To je krasna klec!

To je velikk cil!

To je velika lace!

To je krasna prace!

To je dlouha testa!

To je velikST kocour!

To je zla nemoc!

To je studena noc!

To je hodriS7 bratranec!

To je vesela opice!

D. Memorize the following forms of courtesy!

Dobry den! Good day!

Dobrou noc! Good night!

Nazdar! Hello!

S Bohem! Good bye!

Na shle-da-nou! Till we meet again!

Prosim! Please!

Ano, pane! Yes, Sir! Ne, pane! No, Sir! E. 1. Observe: Karel ma ovoce ......... _ 3rd person singular Karel a Robert maji dolar .... 3rd person plural Notice that the vowel -a in -aji is short.

2. Form the third person plural of the follow ing verbs in the same way and translate: void, hlida, vstava, seka, hleda, taha, prodava, da,va, zna.

V

Sightseeing worked in the store and was one day caught by his father stealing money from the cash register. The father promptly disowned the son; so for three years, the son was a playboy lavishly enjoying his ill-gotten money. After all his money had been spent, the son returned to the family in hopes of being forgiven. However, his father refused to have anything to do with him. After a miserable three months, the son died. When the father heard of his son's death, he sent for the body and had it buried not in an honorable position beneath the pagoda, but instead outside in a common unkept grave. The body still lies there at a right angle to that of the family dog. This peculiar positon is to show the contrast between the faithful dog and the unfaithful son. The resident caretaker is not permitted to care for the grave in any way.

The family servants are buried honorably in the rear of the family plot."

After we dropped our guides off at the ARC, we headed out Espana Avenue for the 38th Division Base Camp near Marikina.

Some of the sights we saw but which I failed to mention in the correct order were the San Lazaro Hospital, Far Eastern Hotel, Almira Hotel, Ideal Theater, San Sebastian Cathedral with walls of steel, the original buildings of Santo Tomas University, and Quezon Institute which is now the 80th General Hospital where the son of President of the Philippines, Osmena, is being held for being a collaborator during the Japanese occupation. Of course, throughout Manila and the surrounding area we passed by cantonment upon cantonment of the various branches of the armed forces so neccessary in winning a war and keeping the peace here in the Pacific.

V SOKOL SLET IN PRAGUE IN 1948 According to reports published in all the Czech dailies the next Sokol Slet will be held in Prague in 1945 on the occasion of the commemoration of several important anniversaries.

First, it will be 600th anniversary of the founding of the Charles University in Prague, the first university in Central Europe. Secondly, it will be the 100th anniversary of the abolition of robota, a peonage system under which the Czech peasants had to slave for German feudal lords. And, thirdly, it will be the 100th anniversary of the First All-Slav Congress, which was held in Prague, during the stormy year of 1848, for the idea of Slavic solidarity was born among the Sla y s of Central Europe persecuted by Germans, not among the officials of the Czaristic regime of Russia, as some people still hold. As a matter of fact, Russia was represented at this first Slav congress, held in Prague, only by liberal and radical opponents of the Czaristic regime.

■

i

!

Sandy and Angus were all set for food and refreshments, but so far neither had ordered.

Finally Sandy said, "Did I tell you about the big bull elephant that I shot in Africa years ago?"

"Proceed," ventured the cautious Angus.

"Well, the bull was coming toward me, So I ups my gun and shot him in the 'yours'," "What's yours?" asked Angus.

"A whiskey 'n' soda for mine," 'said Sandy.

Ve stPedu, dne 7. listopadu 1945.

THEY SAID LAST WEEK President Truman, in his address to Congress on universal military training: "Any system which is intended to guarantee our national defense will, of course, cause some inconvenience—and perhaps even some hardships—to our people. But we must balance that against the danger which we face unless we are realistic and hardheaded enough to be prepared. Today universal training is the only adequate answer we have to our problem in this troubled world. There will be better answers, we hope, in days to come. The United States will always strive for those better answers—for the kind of tried and tested world cooperation which will make for peace and harmony among all nations. It will continue to strive to reach that period quickly. But that time has not yet arrived. Even form those who are loudest in their opposition to universal training, there has come no other suggestion to furnish the protection and security which we must have—nothing but pious hope and dangerous wishful thinking."

William Green, president of the American Federation of Labor: "The next Pearl Harbor will not only be the beginning of a war, but the end of it as well.

That's why we dare not risk any future Pearl Harbors. We must take the lead in the formation of a United Nations Organization much stronger than the one already formulated, which will effectively banish for all time the use of armed force in the settlement of any international dispute. That's where labor stand with us on this issue."

HERBERT H. LEHMANN, director general of UNRRA: "The greatly increased activities (of UNRRA) during the last few months have brought us to the point where immediate appropriation of the funds already authorized by the Congress of the United States has become a matter of great urgency. . . Every day of delay in making such additional funds available to us increases the danger of creating a break in our flow of supplies to the liberated areas during the most critical period of the winter months. We are already handicapped in our forward procurements."

Rear Admiral Monroe Kelley, commandant of the Third Naval District, at the Navy memorial service in New York Harbor: "It is but right that we pause and give the dead their .due. For them we must turn our eyes to the future. We must carry on and achieve a victory of spirit, now that we have gained a victory of arms. When children will play and laugh in the new freedom, achieved through their sacrifices, the honored dead will live in their smiles and in their laughter. When old men will sit undisturbed, looking tenderly into the setting sun, in that tranquillity they shall live again."

Mrs. Franklin Delano Roosevelt, in an interview : : "We have all been plunged into a new world, and everybody is as troubled about a new world as we are. People are discouraged. We must wake up to the fact that what we really want, we can do. We won the war, and if we won the war, certainly we can solve what we meet today. If we don't drop back into domestic bickerings, we can make strides in international relations. This is particularly true, when the alternative facing us is only too clear.

Either we do have friendly relations, or we do away with civilization."

V Son: Ma, what's the idea of makin' me sleep on the mantelpiece every night?

Mother: Hush, sonny, you only have to sleep there two more weeks and then your picture will be in "Believe it or Not." V Australian entering hospital: "Ullow, Steve."

"Ullow„ Bill."

"Come in to die?" yesterdye."

Ve sti'edu, dne 7. listopadu 1945.

NARODNI 'OM& Politicks organisovani nove Evropy nemfde bkti zalo2eno na nemeckem pojeti narodniho sebeurdeni, ktere bylo pted touto valkou tak ochotne ptijimano i na evropskem zapade. Mali se dospeti k trvalemu miru v Evrope a ye Byete, musi bkti Evropa rekonstruovana na zaklade jineho pojmu naroda, ne2 jakk vypracovala nemecka teorie narodnostni.

Za jakkch principu ma vychazeti toto nove pojeti naroda, naznaduje zajimavkm zpfisobem diskuse, ktera byla na fdru druhe internacionaly vedena nedlouho pied prvni svetovou valkou. Sttetla se v ni nemecka koncepce narodnostni otazky, zastavana nemeckou socialni demokracii rakouskou, s revolueni koncepci ruskou, hajenou nynej gim sovetskkm generalissimem Stalinem. .

Narodni teoretikove nemecke socialni demokraticke strany v Rakousku, Renner a Bauer, vychezeli z kulturne jazykoveho pojeti naroda.

Kladli hlavni diiraz na jazyk a na narodne kulturni uvedomeni ptislugnikfi naroda, kdyti se pokougeli vypracovati program pro tegeni rodnich otazek v rakousko-uherske monarchii.

Tento program zalo2ili na principu personality.

V jejich ptedstavach byl narod pouhk souhrn narodne uvedomelkch jednotlivcii, spojenkch dohromady spolednkm narodnim jazykem.

Bauerovy a Rennerovy navrhy podrobil tehdy velmi ostre kritice Stalin. Uvedomil si jasne, ze se jimi narodni otazky nete gi, 2e narod yedomk si sama sebe se personalni autonomic spokojiti nemfde a ze jeho koneenkm diem jest dosici vlastniho narodniho statu. A nemohlo mu zUstati skryto, 2e jen revoludni cestou lze dojiti k radikalnimu rorte geni evropakkch narodnich problemfi:,rozbitim rakouskouherske `rise i carskeho Ruska, v nicht nespokojenost porobenkch narodfi se projevovala nejztetelneji.

Bystrosti sveho fisudku posttehl v gak Stalin zaroveri, kde jest zakladni omyl narodnostniho programu rakouske socialni demokracie. Vygel ze spravneho hlediska, 2e dlovek neni jenom bytosti duchovrii. Jest veden arci svkm duchem, ale lidskk duch existuje jenom v tele, jim jest dlovek spjat s organickou ptirodou, zavislou na zemi. A aplikoval si totei i na narod. Ani narod neilje jenom duchovnimi hodnotami, ulaenkmi v jeho fedi. Take on jest spjat celkm svkm bytim se zemi, v2dyt' sam mohl povstati take jen na zemi, v ni2 jednotlive kmeny, mluvici spoleenou fedi, se spojovaly, aby vytvotily spoledenskk celek vy ggiho tadu, zvank narodem.

Pro jeho zvyk byla spoledno, zeme prave tak nutna, jako lido mluvici tkm2 jazykem.

Z toho realneho pohledu na dloveka i na lidskou spolednost odvodil Stalin ten dfisledek, 2e fizemi jest prave tak nezbytnkm znakem ndroda, jako jazyk a jako narodni vedomi. Jen touto cestou mohl ziskati ideovou zakladnu pro svfij revoludni po2adavek, aby nadnarodni rise udinily misto narodnim statfim.

Stalin vgak gel jegte dale. Uvedomil si, 2e historickkm procesem se mohly kmeny mluvici jednou fedi konstituovati na spoleenem fizemi v jedink narod jen za toho ptedpokladu, ze jim poskytovalo take hmotne prosttedky, stadici k tomu, aby narod mohl na nem 2iti a vyvijeti se.

Spoleene hospodatstvi bylo mu prave tak nezbytnkm ptedpokladem narodni existence, jako narodni Tak dospel Stalin ke etytem zakladnim znakilm naroda. Jsou to: narodni jazyk, narodni narodni hospodatstvi a narodni *credomi, spojene s politickou vuls vytvotiti narodni stet. Kde i jen jeden z techto znaku chybi, tam nelze mluviti o narode; tam jsou jen ethnicke skupiny nebo kmeny, neschopne samostatneho a pineho narodniho 2ivota.

Jsem jist, 2e jen toto realisticke- pochopeni naroda, ktere respektuje stejne- hmotne jako dugevni ptedpoklady narodni existence., d-ava pevnou a nosnou ideovou zakladnu pro trvale mirove uspotadani Evropy po padu vkbojneho nemectvi.

Nova Evropa ma bkti a2* na nepatrne vkjimky, dame historickkm vkvojem (Belgie, 8vkcary), vybudovana na principu narodnizn. Budou tvofiti narodni staty, v nicht. budou

♦ ieSTNIK cky zorganisovany v gechny ty narody, ktere maji Nth tvofiti narodni spoledenstvi politicks.

Vlastni staty nebudou miti jen ty ethnicke skupiny, u nich2 proces narodniho uvedomovani nepokrodil a2 k uvedomeni statne politickemu a ktere jsou prilis slabs na utvoteni statu.

Prvni znak naroda, jazyk, se vyhranil v Evrotak jasnkm zpilsobem, 2e jazykove rozligeni netvoti zvla gtniho problemu. Byly site kladeny otazky, jsou-li na p1. de gtina a slovengtina dva samostatne jazyky anebo je-li 26,douci od gtepeni Belorust a Ukrajinct od Velkorust, ale dnes nejsou problemem politickkm.

Vlastni narodne-politicky problem tvoti jen pojem narodniho fizemi. Jest to problem nejnalehavej gi, nebot' Evropa mute bkti jen tehdy natrvalo pacifikovana, budou-li narodni staty konstituovany na podklade narodniho fizemi ptesne vymezeneho a spravne ohranieeneho Narod jest historickk fitvar spoledenskk (nikoli tedy ptirodni!), kterk vznikl tim, 2e se jednotlive kmeny, mluvici tkm2 jazykem a usazene na spolednem uzemi, spojily v jeden celek.

Narodni fizemi jest tudd to zeme, v ni2 se narod historickkm denim vytvotil a s ni2 tak vnittne srostl. Je proto spojeno co nejfdeji s narodnim svedomim; v ptislugnicich naroda vzbuzuje zvlagtni city a jest jimi pova2ovano za narodni domovinu, na ni2 si maze j en vlastni narod diniti narok. Lasko, k narodu je vitly spjata s laskou k narodni zemi eili k vlasti; vlastenectvi (patriotismus) a nacionalismus jsou zjevy soube2ne.

Aby se narod mohl neru gene konstituovat v jednotnk celek, muses miti mothost snadne obrany proti ru givkm najezdfim ze sousedstvi.

Pojem narodniho fizemi jest proto velmi face spjat s pojmem hranic snadno hajitelnkch a, pokud mo2no, pkirozenkch. Jen tak si vysvetlime, prod tak mnoho evropskkch narodu ma hranice ptirozene, prod v evropskkch dejinach hrala tak ale2itou roli hranice rknska, prod horska hradba oech a Moravy byla ptirozenou hranici deskeho naroda atd. Jest jednim z ptednich ukolu soudasne poltiky, dati novkm narodnim statfun takove pkirozene hranice jejich narodniho uzemi, aby mohlo bkti hajeno co nejsnaze.

Narodni fizemi jest dale utvar stalk, neptenosnk a neznieitelnk. Ptislu gnici naroda se mohou pohybovati a stehovati z mista na misto, ale narodni zemi s sebou vziti nemohou. V novkch sidlech se mohou organisovati jen jako novk narod, i kdy2 podr2uji dale svfij pfivodni jazyk. Zustavaji v gak dleny naroda, z nehot vygli, pokud uchovavaji sviij 2ivk vztah k narodni domovine.

Trvalost narodniho fizemi neru gi vgak ani cizi ptistehovalci a kolonist y, kteti se usadili na jeho dastech. Nemeckou kolonisaci pohranieni fizemi Oech a Moravy zmen gilo se site pole deskeho jazyka, ale nezmen gilo se narodni fizemi desk& Krkono ge zustaly prave tak soudasti desks vlasti jako 8umava, i kdy2 byly osidleny nemeckkmi kolonisty, a kolonisaci se nestalo desks pohraniai Usti nemecke vlasti, resp. nemeckeho narodniho uzemi, i kdy2 bylo politicky ptipojeno k Jest nutno si uvedomiti jasne tento vztah mezi narodem a narodnim fizemim, aby se mohly na vkchodnich hranicich Nemecka konstituovati narodni staty, je2 by byly hradbou mo2ne ptigti nemecke agresi. To nas vede k tomu, abychom se pti gte zabkvali problemem narodniho fizemi deskeho a polskeho.

Zapotockk o znarodneni prfimyslu.

New York. (eTK.) — Pra2skk rozhias dne 3. tijna vysilal projev ptedsedy tsttedni rady revoludnich odborix, Zapotockeho, kterk se zabkyal vydanim dekretu o znarodneni prtimyslu, jej2 nazval "velmi paldivkm problemem." ZapotockY-Pravil m. j.:• "Vydani dekretu bylo slibeno pro zari avgak.nyni mame tijen a dosud vydan nebyt. 'Pot= bylo'slibeno, 2e bude vydan pted • volbami do Prozatimniho narodniho shroma2deni. Avgak volby budou konany v nejbld gi do)* ale o vydani dekretu stale neni ani slechu.

Tento dekret musi bkt vydan pted volbami.

Musime bkt na strati, vedomi si jeho nutnosti, a postavit stranou v ge, co by protahlo vyjedni-

Nlni uebci caw:4Q vydini dekretu.

Straw, it Odborati proto by nemeli Zadat znarodneni tech odvetvi prilmyslu, kde se o znarodriova.ni ani nezadalo vyjednivat, ponevad2 nove po2adavky jsou pouze vkmluvou pro dal gi odklad ye vydani dekretu. Tak na pt. byl podan navrh na znarodneni ve gkere motorisovane dopravy.

Tento namet nepti gel z tad odboroveho hnuti delnickeho. Ma jedink dusledek, totd, 2e vnesl paniku do tad podnikii s motorovou dopravou a do tad obchodnictva. Nemame zajmu na znarodneni malkch a stkednich podnikfi a nebudeme je znarodnovai. Motorove. doprava musi bkt v rukou malkch firem a bylo by naprostkm nesmyslem ji rozrugit. Naopak musime apelovat na 2eleznidate a na firmy provozujici motorovou dopravu, aby nam pomohli ptekonat dopravni obtde Nesmime neodfivodnenkmi po2adavky zdr2ovat hladkk beh dopravy."

Strana 14.

VE8TNIK

I■linistr Lau 'Satan o obehodnim styku s cizinou.

New York. (6TK.). — PratskSrm rozhlasem byl 22. kijna vysilan interview eeskoslovenskeho ministra prOmyslu Bohumila Lau gmana se zastupcem easopisu Financial Times a Wall Stree Journal p. Weinerem.

Rozmluva se tYkala znarodneni prilmyslu, bank a pojigt`ovaciich spoleenosti. Na otazku, jake bude Tostaveni jednotlivYch podnikil v zahranionim obchode, ministr Lau g .cl.pcovedel: "KatdY takovST-man c podnik bude individualni jednotkou, jet bude odpovedna za obchodni transakce. KoneenSrm rueitelem

Citim se vehni dobie!

Diky Hoboko!

Kdyi funkcionitlai zacp y se vleCe a zpitsobnje, ie se citite mizerne, jets nervosni a nesvi a trpite jejimt znaky—bolestmi hlavy,pachnoucim de. chem, zkaienirm Zaludkem neztaivnosti, ztratou s p a n k u a ned ostateenon chut i k jidltt a mate pock piepineneho galudku nisledkem plynu a ranimuti—opatite si Dra. Petra Casem vyzkongene Hoboko. Jest vice nez poeisfujici prostiedek, jest tei ?aludeeni einnost povzbuzujici lek, sloienfr z 18 pfirody vlastnich Zebncrch koiinku, hylin a rostlin.

Hoboko pfimeje zleni• vela stieva k einnosti a pomaha jimjemn6 a Madce odstraniti viznonci odpadky; Romahl vypuditi plyn zacpy a poskytuje ialudku onen skv615, pock tepla. Chcete-li opet znati rozkog grastne vy od trampot zacpy a zitroveit nleviti sv emu Zaludku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: Uilvejte pouze jak piedepsano.

Nermliete-11 ho koupiti y e velem sousedstvi, poilete si pro fleet "sezamova• ci" nabidku Hoboko a obdrzite

DODATEK zkugehb°szth°1tiltvi

Dra. Petra LeCivt 010 Liniment—prostiedek proti hrusam—prinaii rychlou ulevu od revmaticky. ch a neuralgicky'ch bolesti, svalovy*ch bolesti zad, ztuhlych nebo bolavgch narnoienia nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo--alkalinick prostiedek—pfinaii filevu od jistSich docasny'ch ialudecnich nepoiadku, jako zaiivaci poruchy, pfivodene piebytkem kyseliny • pelem zahy„

Odeilete tento kupon "zvlaitni nabidky"—Nyni

O Pfiloien jest $1.00. Po g lete mne poitou vyplacene pravidelnou 11 unc $1.00 lahev Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zkuiebni lahve kaideho, LeCiveho Oleje a Magolo.

• C.O.D. (poplatek piipoetin).

I

vS'ak bude stat. ZnarOdttOvaci. dekret jedna take o nahradach za investice ciziho kapitalu, pokud avgem neptjde o investice z nepta.telskS7ch zemi. Pro informaci nagich obchodnich piatel v cizine povOuji za nutno uvest, ae obchodni styk naaeho vSrvozniho a dovozniho prdmyslu budou podstatne zjednodugeny. Byl ut zfizen administrativni aparat, jehot pravomoc je velmi prutna a bude iizen odborniky.

Zfizujeme tea rozsahlou informaeni slutbu a budeme dbat na to, aby obchodnikilm z ciziny bylo umotinem) provadeni obchodu hladce a rychle."

0 Rozhodne stanovisko teskoslovenska v otazce vystehovani Maned a Teginska.

New York. (6TK). — Reuterova tiskova kancelai pfinesla 25. iljna z;ravu o rozhovoru s eeskoslovenskYm ministrem zahranieniho obchodu dr. Hubertem Ripkou, jen prohlasil, ae eeskoslovenska vlada neni spokojena se stanoviskem Spojenct, kteti zdrtuji vystehovani Windt z eskoslovenska. Dr. Ripka, kterY prave projednaval uzavieni obchodni smlouvy s Francii, uvedl: "Nemce vystehujeme, at' se stane cokoliv. Jakekoli jine te geni a spolutiti s Nemci je u nas nemyslitelne."

Prohlasil dale, 'le eeskoslovenke vlade nebylo piesne znamo, co Spojenci v tomto smeru zamY gleji ueinit, a dodal, ae v jistS7ch kruzich se projevuji sympatie pro Wince.

Na dotaz, jake stanovisko v teto otazce zaujimaji Rusove, uvedi Ripka, to Rusove nemaji namitek proti odsunu Neracit z pohranieniho tzemi, ale soudasne poukazuji na to. ae pro ne nemaji vice mista v ruskem okupaenim Pokud se tYee Te ginska, na ktere si delaji narok Poled, dr. Ripka NOVA'

"Pozor straii" Veseloherni film s vfhornfini herci v de/e: Vera Ferbasova, T. Pigtek, L. Veverka, Velitkova., Pilhoda a jini. S tomto filmem bude take promitin novS* film "PRAHA V REVOLUCI", kveten 1945.

YOAKUM, ye stiedu '7. list. o 7:30 hod. vee'er.

EL CAMPO, ve etvrtek 8. list., od 2:30 odpol. do 10:30 hod. veeer.

HOUSTON, v sini §tefinik, v sobotu 10. list., o 7:30 hod. veeer.

CROSBY, v nedeli 11. listopadu, o 3 hodina.ch odpoledne. .. ..

WALLIS, v titerf 13. list., o '7:30 hod. vee'er.

MOULTON, ve stiedu 14. listopadu, o 7:30 hod. vee'er.

GRANGER, ve etvrtek 15. listopadu, o 6:30 a 8 hod. veeer.

"Jarka a Vera"

Jineno Adresa Patovni

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO- I Dept. 811-27W 2501 Washin gton Blvd., Chicago 12, M. I 258 Stanley St., Winnipeg, Man., Can.

6ESIrk FILM

CALDWELL, ve stiedu 7. list., o 7 hodinach vee'er.

SEYMOUR, ve elvrtek 15. listopadu, o '7:30 hod. vee'er.

Ilt

Ve stiedu, dne 7. listopadu 1945.

prohlasil: "Teginsko mame a podrtime si je. Je to east ne.geho itzemi a nag hospodatsky divot ma na nem tivotni zajem. Mad dnes maji 95 procent vgech uhelnYch dolt. ye Slersku a my mame jen zbYvajicich 5 procent na Tetinsku. Mam za to, ze flak polgti piatele by mei dilapat, prod potfebujeme techto 5 procent." Dr. Ripka dale uvedl, se polska, vlada cirri piekatky doprave telezne rudy ze 8vedska do 6eskoslovenska po fece Odie a hodla tim vykonavat natlak v otazce Te ginska.

FirkanST nastupuje novou sezonu.

New York. (OTK). — Po prvem svem vystoupeni v New Yorku na symfonickem koncerte "American Fri/ends of Czechpslovakia" odjel Rudolf Firkukik do Toronta, kdet dne 30. t. m. provedl po prve v Kanade Dvoiakilv kiavirni koncert.

Pate dne 2. a 3. listopadu uvadi v Bostonu s tamnim symfonickYrn orchestrem premieru noveho klavirniho koncertu, jeho autorem je mladY americkY skladatel Gian Carlo Manotti. V daltich tiech listopadovYch koncertech, v Chicagu, Baltimore a Washingtonu, hraje prvni Brahmstry klavirni koncert, jeho reprodukci vzbudil ye SpojenYch statech i v Jitni Americe mimoiadnou pozornost. Toted dilo hraje v prosinci v Hartford (Conn.) a pied tim vystoupi 1. prosince v samostatnem koncerte piedplatneho cyklu v Hunters College v New Yorku. Pfedvano'eni sezonu zakoneuje Firku g -nYjakoslitNewyorskfilhamonie, kdet dne 20. a 21. prosince za fizeni Bruno Waltera bude hre.ti tfeti klavirni koncert Beethovent.v.

Dip TAROKY:

Americke taro-

ky za 95c hra pogtou vyplacene. Objednavky posilejte na echoslovak Pub. Co., West, Texas.

(dz.)

eisassvosos

SPOLEHLIVA POHROBNICK SLU2BA. Jsme pohotovi yam posloubez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvla.§tniho poplatku.

8 nami mfidete mluviti deity.

My nabizime Pohtebni Pojibteni pro katleho Liens rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Etlinger, daraska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. U Renville, Texas.

Eli - BURNS

ronftEBNI DO IvIOV

V !Iodine zarmutku najdete u na.s neilep gi pohiebni obsluhu a BILL MAREK, •editel. ceny levne.

Tez prodlivame pohiebni iteni od 1 mesice do 80 roku staki Ambulance ve dne i v noel.

MAREK BURNS FU HOME Telefon 546.

TEXAS CAMERON.

Divadla e Floresville Texas y

Ochotnici Sokolski Telocvie. Jednoty Corpus Christi sehrati

v nedeli, dne 11. listopadu ve Floresville High School Auditorium druhe operetu pod nazvem

`LUCIFER" a neb

"Zazrae'nST elexir" OSOBY: br. Chas. Holasek Dohnal, start vdovec br. Rud. Troubil Josef, jeho syn ses. Julie Kueerova Jedliekova., vdova ses. Lillie Hrugkova Anioka, jeji dcera br. Albert Regmund Jenik, selsk3i hoch ses. Annie Regmundova Rozarka, selske (levee br. M. Veroda Bryndal, hospodskSr Venkovska chasa a deveata.

Dej ye Lhote. ftEDITEL RUD. TROUBIL NAPOVEDA — VACLAV gLTANSKY HUDEBNi DOPROVOD — BR. ADOLF gIIVIANEK

Zaeatek piesne o 3:00 had. odpoledne VSTUPNE LIDOVE Vtechny krajany z Well° okoli zve

Ve sttedu, dne 7. listopadu 1945.

NewYork. (C'TK.) Pik. ga.. Karel Hron, vojenskY attache v Mexiku. byl povolan do Prahy. Odjel z Mexika 20. kijna t. r. Plk. Hron nalezi v mexicke armada ptatelske ovzdug i a v • ele sympatie pro CSR. a es. armildu. Pied odchodem z Mexika byl piijat v audienci u presidenta republiky gEn. Manuela Avila Camacho, Plukovnik Hron byl vyznamenan tifidem Merito Militar.

0 PitiTEL RODINY OD ROKU 1899.

VnSTNIK

Data svatba F. J. MoravkovISTch.

4E21..L12:1

Chrants zdravi svIch deli

VSak 'rite, jak to chodl . . . Vybehnou z tepid mistiosti do studena, uhieji se a hned je z toho /I r ma, nastuzeni a ka,§eL INettite penz, strachu i starosti, kdy'2 budete miti po ruts LAHODY1' SEVERIDV PrISOBIVir BALSAM PROTI JEJ MAJT 'RADY! KASLI CENA:

c a 50

Pkirodni vlastnosti masti NONAT vas chrani proti nebezpeen:Vm a east° nakladriVm zanetilm. Nezanedbasejte rany potezani, ttisek, kousnuti hmyzem, zarosteni nehtii, viedy a puchS7te. Kdy g NONAT jest v eas pou g it. tento ptivodi maximalni protekci a idevu. Bud'te v gdy phpraveni a melte po ruce NONAT ye va g em domove.

rn. Texas.

Ctena _bu zajiste dovoli nam podekovati v nem vgem tern, kteti se oslavy na g i "zlate" sifeastnili a nas oba cennSrmi darky pote g ili. Te g dekujem tem, kteti nam pisemne blahoptali. Psal jsem Cena Nonat po g tou 55c a $1.05. jig delve, ale g e pry k tomu patti take obrazek a my o svatbe se zapomeli nechat "vzit", tak posilam to R. C. MILLER & CO., nejlep g i co mama. Na rukou drgim Altaden2 California pravnuka, mladeho Alvina Jana.

Jeho tata se ° genii s na gi vnuekou, DR. THOMAS N. DeLANEY, Ethel Resslerovou v Crosby a to na 06N1 LEKAft kvap, neZli narukoval k armade a Br 'le spravne ptipraven6. ted' kdy g pitel z Nemecka domil 6as dle funluvy. syn mu ji g be gel na proti. Krome toho pravnuka, mame d y e pavnuetfadovna 3248 — Res. 2637 ky u Jana Petra, Jr. y e Stockdale, 513-17 Professional Bldg. ktere jsou zaroveri i spolkovnai seTEMPLE, TEXAS sttiekami. Je to mile, kdy g tak rodide se mohou je g te po padesati letech spolu g iti sejiti se v g emi detmi a jejich rodinami se pote g iti. Na pamatku toho posilam $10 na es. teskii Mat a Operator eervenS7 Kti2.

Koneene jsem obdr gel take dopis 711 Medical Arts Building z Cech, ale ne od mojich nejbli g HOUSTON, TEXAS g ich, ale od lidi, u kterch jsem v Telefon residence: Lehigh 9745 roku 1938 pa eas sletu spaval. Ty Telefon fitadovny: Preston 2553 dopisy jsou v g ecky stejne, natek na ten nemeckSr dob,ytek, co vg+nko jim bylo od nich vytrpet a nyni na SPRAITNE VI!KONANA velkST nedostatek g atstva, obuvi a POIlitERNi SLUZBA. V hodine 2alu zarmouceni na- tukt. Oni byli aspoti tak dalece g t'astni, g e etvrt' Btevna, kde oni teznou Edward Pace pohtebni A-sta y pohotovY k sympatickemu bydli nebyli bombovani. Velice zvou vytizeni nezbytn5'7ch jednotlivo- na pti g ti sokolskS7 slet v roku 1948. sti a k vypraveni dojemneho po- Pi g i, g e Masaryktv Stadion u g zahtbu. se o givuje. My, budeme-li do to doby g ivi, budeme jen vzpominat a Levne ceny jsou nati zesadou. ptati jim tarn toho nejvet g iho zdaEDWA PACE ru.

Pohiebni teditel Co tikam, br. Barto g i? Potvrzuji, elen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 ze jsi nenapraviteln. Potom dale, 118 N. Fifth st., — Temple, Tex. aby jsi uz za tim puntikem nikdy vice zamk na g i krasne feel. nevzpominal. Ka g da, takova zminka uptimneho Cecha zaboli, at' ji g piijde odkudkoliv. 2e se to doba doZubni stavi, to ka g dy vi, a proto, proe to tiadovna nad Canada's Drug Co. stale ptipominat? Je mnoho lidu BRYAN, TEXAS zde, kteti mysli, ae kdo g vi jak spravne anglicky mluvi, ale nemluvi. Pros lid v San Francisko sobe velice pochvaloval na g eho Jana Masaryka,, kdy g mluvil lakes radio.

Ja,k pry mu dobie rozumet! Nebo2,tik A. Haidu g ek kdysi pravil, ge PRAVNiK jest pouze 6 ( g est) osob v Texasu, Vytizuje veAkere soudni kteti umi spravne anglicky. Nyni mo g na, g e je jich u g devet. zalditosti.

S pozdravem, ttadovna: 936 Bankers MortMarie a F. J. 1\,loravkovi. gage Building, ptes ulici naPozn. red.

Pozde site nea z uptimproti Kress budove. neho srdce blahopkejeme vagen,tin HOUSTON, TEXAS man g F. J. MoravkovVrn s Mrio;aja ljeta!

2adejte vs sv6 lekarne a kde nemaji, nevaliejte a poilete pro lahev neb vice piimo na dolejsl adresu.

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BOtKA, Ieditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke prase, vytizuje majetkove pojigteni. tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do Atadovny cis. 5, do res. 63

Dr. Chas. I Iloilo

R. N. B. McNUTT

IL CHERNOSKI

HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

WAVY r. du

F krok solosseir

11. listopadu.

Zatopek

18. listopadu.

- Sync pators

25. listopadu. - — - — Zitopek 2. prosince. - — J. R, Baea VSTIIPNE • M1721 I DAME 75c.

Tax included O rahusky a obderstveni navAtEvnilra jest rIborem naiad% postaran.o.

Vtber.

1140 ROBBEE ST. V E02541 Na doptani: 20th and North Main. *""""""'""m"..r2.22.tZ't:a.....4Wra...WdSVwirPibli4DMZMLMZATJ .3.6.72.1=1=2.0.4.1111160121

•

Strava

VESTNIK

Ve sti'edu, dne 7. listopadu 1945.

Sazenice: — Zell Charleston

olepa

Tune

ava...

Wakefield a Copenhagen Market, cibule bile, a Luta Bermuda: 450 za $1.00, 1000 za $2.00 3000 za $5.00, p4tou vyplacene. Neodkladne vytizeni objednavky, za uspokojeni ru- Jewell Plant Farm, Box 355, Mart, Texas.

(45-p)

Hledam druiku, spotadanou, ktera by se chtela provdat a bydleti na farme anebo ye meste. PiAte o podrobnosti pod znaakou "Dru2ka 2ivotem", Vestnik, West, Texas.

(45-47-c)

bude usporadina

V SOKOLOVNE V DALLAS

VZPOMiNICA NA'S' drazemilovanY manieli, synu a bratte,

Pri hudbe

Milanova Orchestru z Ft. Worth VSTUPNE: 50c ()SODA (DAN VeETNE) 0 chutnd jidla a oboerstveni bude postarano.

Ka2cleho uctive zve Zabavni VYbor.

A01111111111MM■sznassrur

Pudivejte k onamovani

Oznamovatel

Piijme se — dobrY , stalY kovar, co se vyzna, y e farmarske praci. DobrY plat dle dohody. PiSte na: 417 West Main st., Ellis, Tex (45-46c

Dip Dana na prodej. — Proda se **-1 Prijme se: — Sluika, bile,, pro za vS7hodnSr ch podminek ye malou rodinu, pohodlna svknice, Woodbury, Hill County. PiSte na Supreme Lodge SPJST., Fayette- privatni koupelna, radio, dobra, (31-dz.) mzda. Mrs. W. A. Dyckman, 3705 ville, Texas.

D' SAZENICE! — Cibule eerve- Dillon Avenue, Dallas, Tex. (45-46p na Kreola, 400 — $1.00; bile, BerMam spolehlivY ptistroj na muda, 500 — $1.00, poetou vyplacelaledani ztracenYch poklada. Kdo ne a za uspokojeni rueime. -- Mart Plant Farm, Mart, Tex. (44-45-p) vite o nejakem, deplete na Frank Kalinec, Rt. 1, Needville, Texas.

Piijme se:— Klempit, stale (42-47c) zamestnani, dobrY plat, dobre praSAZENICE! dervecovni podminky. Pike na: Nemec na, Kreola a bile, Bermuda. 400 za Co., Kaufman, Texas, Box 111.

(44-47pd) $1.00, 1000 za $2.00, poetou vyplacene. — Mart Plant Farm, Mart, TeIBer.∎ Na prodej: — Date zavedenY xas (43-45-p) krejeovskY obchod. Prodam za einou epatneho zdravi. Jednejte nyni. Joe Narovec, 111 S. Fourth, Roosevelt Hotel Annex, Waco, Texas.

(44-dz.-c)

TANEeNi

Hledi se delnik k vYrobe klobas. DobrY plat pro dobreho delnika. Pike na: City Meat Market, Ed. Hajek, majitel, Shiner, Tex. (44-46c Piijme se zkueena, bile, iena k vateni pro etyt elennou rodinu.

Dostane byt v dome se veim modernim pohodlim, a nema, iadnou jin.ou praci ku konani v dome. Hlaste se telefonem cis. 451, Waco. yeder, neb dopis adresujte na J. Bruce (44-dz.-c) Duncan, Waco, Tex. SIP Pfijme se: — device ku konani domaci prate. Privatni svetniee s koupelnou. Strava a dobra mzda.

Mrs. Edwards Pace, 1303 North 5th, (44-45-c) Temple, Texas.

ZABAVA

v sini S.P.J.S.T. v Dime Box, Tex. 17. listopadu pH hudbe

J. R. Baeov6 FAYETTEVILLE, TEXAS

Pvt. Henry J. Machan padlY y e Francii dne 11. listopadu 1944.

Tob'e path tato vzpominka a nase vzdechy a ia1 zaletaji k robe, nag drahY, ne jen does, kdy bude tomu rok, co ukrutna valka vyrvala Te od nas, ale to vzpominka bude trvat tak dlouho, dokud se s Tebou neshledame. Odeeel jsi od nas s pole valeeneho, z zeme cizi a my jsme Ti dat posledni s Bohem.

Davame Ti jei ted' i se slovy: Na sledanou! My veilme, ze kdyi Prozietelnost Bozi pripravila pro nas tento svet, Ona piipravila i druhk, kde se s Tebou sejdeme. Milujeme Te, drahY Jindfichu, a svou lasku Ti VLASTA MACHANOVA, iena; OTEC A SESTRY.

The Hlahol Dramatic Club at

LODGE POKROK 88, HOUSTON 20th, and Studewood Street at 4:00 P. M.

Leday, November 25 1945 PRESENTS

`Betty, the Girl o' My Hear A 3 act Comedy drama by Katherine Kavanaugh CAST OF CHARACTERS Marie. the maid Harriett Earl Mrs. Jerkins, housekeeper, Frances Olexa Martin, the butler Joe Petras Mrs. Graves, Lynnette Hill Elizabeth, her daughter, Irene Dvorak Betty, Ella Mikeska Jerry Carmichael Tim Kostom Peter Graves Bill Rezek DIRECTORS: HARRIETT EARL, NAOMI KOSTOM

Illedaji se dye stenografky, mimo anglietiny dastedne ovladaly Oatinu. Prace stale,, podminky obratem Hlavni 'Okadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Tektere by

71.815.

(6-dz.)

air Eledate diinu ke koupi? — Hlavni fitadovna SPJST. ve Fayetteville. Tex.. ma clidnu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Whodne podminky prodejni i platebni. Pige na: Supreme Lodge SPJST., Fa(31-dz.) yetteville, Texas.

JACKSON BREWING CO.

uEW .- LEANS, LA.