Entered as second clasS mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the RotNix (VOL.) XXXIII.
of Congress of August, 24th, 1922.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 31. kijna (October) 1945.
LIDICKf ZLOCIN. NE 18. dervna 1945 hlasii desk9slovenskY Karel B. Palkovsky komisat J. MuLk, pkidelenY patraciD Wiesmann dale vypovedel, 2e byla utvokena mu oddeleni po valeenYch zloeincich u stra2 z vojakti, kterd obec obklieila tak, ji americkeho velitelstvi v Tyrolsku, 2e objevil nikdo nemohl opustit a take nikdo nemohl ostopu nebezpeoneho mezindrodniho valedneho byvatelstvo varovat. Svedectvi je dille2ite prozloeince, takto "SS eturmbanfYrera" Harolda to, 2e dokazuje, 2e Wehrmacht se streastnila Wiesmanna, kterY pry b,Yval zastupcern gestapackeho velitele na Kladne, mej vynikajici fteast v lidicke tragedii a pozdeji pry ptisobil v povestnem koncentraenim tabae v Terezine. Ostatni zloemci — pokud zristali na 2ivu — byli la zjieteni a uvezneni, jen Wiesmann jeAte unikal trestajici spravedlnosti. Prvnim krokem ke zjieteni zloeince bylo zaPresident Truman zaslal eeskoslovenskennu tdeni jeho manklky Guduly, narozene roku lido srdeene blabopfini v gech Amerfeanti k 27. 1916 v Innsbrucku, kterou poznal a zjistil KlavYro6 prohlaieni eskoslovenske republiky. deriak Luboe Brchel, jen2 byl u2 tti a pril roku Jak president zdfiraznil ve svem prohlageni, na praci v Innsbrucku a oznamil jeji bydliSte tato oslava bode miti mimoradnY vYznam, neb komisariatu. bylo to po prve od nemecke okupace, kdy deGudula Wiesmannova se pki vyslechu pkiznaskoslovenskY lid mohl oslaviti svobodne svou la, 2e byla dva roky elenem SS a Gestapa, hla y samostatnost ye sve vlasti. -nevaksdtnila"cvde stklbena President Truman projevil presvedeeni, sttelnici v Kladne". Na prvni pohled by to neamerickY narod pomtlie eeskoslovenskernu bylo ptite2ujici okolnosti, jenk vyeetkujicim rimoinYrn zpilsobem vyhladiti stopy po natadrim bylo vysvetleno, 2e na kladenske sttelcisticke tyranii a obnoviti tradieni zaklady nici nebyly terde zname lepenkove siluety, nYsvobody. br2 2ivi politidti i valedni zajatci. Proti tomu poptela Wiesmannova, 2e by jeji mu g byl bYval v ritedni funkci v Terezine gestapackYch zverstev, a 2,e Keitlova obrana nernecke armady neni udr2itelna. Bohme byl Luboe Brchel dale zjistil, k Wiesman se pry Frankem vyslovne poveten, aby zdriuje nekde kolem lanove drahy na Hungeuse co pova2uje za nutne a potkebne berg a bylo ihned zahajeno p•trani po mists "0 desate hodine veder Masil se velitel t. zv. jeho pobytu, dlouho bez vYsledku a2 koneene Schutzpolizei, jen2 byl majorem a s nim byl v dervenci se podatilo Wiesmanna zatknout a setnik, kterY privedl d ye a2 tki kompanie, nedo podrobit vYslechu, kterY pkinesl podrolme vykolem 300 mu2ri. Mimo to bylo pkitomno asi lideni osudu neet'astnYch Lidic. 60-120 mu2ri t. zv. Schutzpolizei. Nevim odkud Po ntoku na Heydricha patralo pry Gestapo prieli," dada]. Wiesmann, "snad z Prahy." s nejveteim Usilim po fteastnicich ataku — cok je y eeobecne znamo. Wiesmann vypovedel, 2e Tito muil obdrieli v me piitomnosti od Franka rozkaz znieit obec Lidice a pobit vSechno 10. dervna dostal telefonickou zpravu — nekicbyvatelstvo," vypovedel Wiesmann a dodal: ka od koho —, k Udastnici jsou " ye meste", a "Bylo asi jedenact hodin v noci." 2e "z mesta ma Wit udinen vYstra2nY pkiklad". Ponevad2 Wiesmann byl eefem Gestapa na Vojsko, ktere bylo motorisovano, odjelo. JedKladne, dalo by se soudit, 2e pod slovem "menotky byly po Heydrichove smrti v pohotovosti, sto" bylo privodne mineno Kladno. vosti take use mohlo rychie bYt zatizeno, Dalei rozkazy pin', pkichazely ad nadelnika zbrane i munice byly pkipraveny. bezpeenostni SS policie gestapackeho plukov"Seal jsem pak s BOhmem v rikadovne a nika Horsta Bohmeho a Wiesmann nem.el nejhovotili jsme spolu", pokraeoval Wiesmann, meneich pochyb, 2e mu telefonuje Wilma o"ja jsem se jej tazal, maji-li bYt postkileny i sobne. Ten take oznamil, 2e pkijede sam na Kladno a natidil aby veichni gestapaci byli v ''Z.eny a deti. Na to Bohme telefonoval Frankovi. Z Erihmeho slov jsem pochopil, 2e maji bYt pohotovosti. 0 Horstu Brihmeovi vypovedel vyzastkeleni jen mu2i, a kny i deti maji bYt shroslYchanY, k to byl Frankriv ptimY podfizeny. ma2deny ve ekole na Kladne a pozdeji odvezeKolem osme hccliny veeer pkijel Bohme na ny. Tak jsem alespori docilil, 2e nebyly pcstkiKladno a sclelil Wiesmannovi rozkaz gruperileny kny a deti." fYrera Franka: Lidice a jests jedna obec asi Wiesmann dale vypovedel, ke pozdeji od15 km severovYchodne maji bYt Upine znieeny, jeli s Brihrnern do Lidic dohlednout aby yee ponevad2 tam ptespavali paratutist•eti agenti. Obe obce mely bYt zcela v;nlazeny a obyvatebylo jak nale2ite provedeno. Bohme dal rozle postkileni. kaz obec vyklidit, vynest vee, co by melo neWiesman tvrdil dale, ie se otazal BOhmeho, jakcu cenu nabytek, stroje, zejmena veak dodim je toto rozhodnuti ospravedlneno, na c02 bytek a 2iva, zvitata, hlavne yeak odvest yeedostal odpovecl': chny potraviny Rozkazy byly provadeny s u"Je to ospravedlneno a neni tkeba se starychlenim a ye spechti, 2eny a deti byly hlirat o to jak." dozy y e ekole, bylo jim dovoleno si vzit s se-
esident Truman blahopial C. S. R.
bou tolik, kolik unesly. MuZi byli shroma2deni na dvore jednoho ze statkt. Nikdy nebylo zjiSteno, zda nekdo z oboe unikl a nebyl pry take. clan rozkaz, aby se v tomto smeru patralo. Odehnani dobytka bylo spojeno s velkYmi potaerni a bylo provedeno teprve pkietiho dopoledne k jedenacte hodine. "Botne odjel do Prahy k Frankovi," pokradovaj Wiesmann, "a vratil se rano k devate hodine se zpravou, 2e Frank pkijede osobne behern dne. VSe meld bYt provedeno zcela tine". Pfi prohiedavani obce byla ye statku, kde paratutiste prespali, nalezena yysilaeka anglickOho nebo americkeho privodu, podobneho. typu, jakeho uuvali paraeutiste. Mirno to byly nalezeny v obili uschovanem ye mllYne, ktere memo bYt odvezeno, rychlopalne zbrand anglickeho puvodu. Kdo byl vlastnikem mlYna Wiesmann nevi. Mezi jedenactou a dvanactou hodinou v poledne byly kny a deti odvezeny automobily do Kiadna, odkud byly teho2 nebo nasiedujiciho dne transiportovany do Prahy, dalei urdeni bylo znamo. Dne 11. eervna, kolem poledne, byly licluprazdne, pouze na jedinem dvote jednoho z lidickYch statkri byli shrorna2deni yeichni mu2i. Bohme dal rozkaz, aby byli zastieleni," dosveddil Wiesmann, "a provedla to Schutzpolizei. Veichni muii z obce byli zastieleni." Bohme pry ueettil jedine hochy sedmnacti let a mute starei eedesati. Dal pry po •idit UpinY seznam sto sedmdesati zavra2denYch muff' Lidickou vraklu provadelo dvacetielenne kornando, nejdrive vraklilo skupiny po peti muich a pozdeji — i gestapaktim trvalo vrakleni prilis dlouho, tak jako tak pottebovalo d ye a pal hodiny — po desiti. Obecne beZne metody, ze s dvaceti ptfSek se jedna nabiji slepou patronou, se neu'21.valo. Bohme pr,edeti, nemecky oznameni — nikoli rozsudek, — budou zastreleni proto, ke skrYvali v obci para gutisty a nemeckou red tlumodil desky jakYsi praiskY Nemec. Wiesmann dale tvrdil„ ze vYslech lidickYch muzu nebyl pfipri gten, adkoli jej • navrhoval a ke Bohme dal jen zviaknimi pa.tracirni organy, ktere ptivez1 s sebou, vyslechnout majitele usedlosti, v nit byla nalezena vysiladka; glo o tri mute. VYslech byl provaden v prazdnem dome v severni dasti obce, Wiesmann nevi, byli-li mudeni, domniva, se 1.7.ak, 2e byli, ac jejich tvare nenesly addr;ich stop nasili. Mlynat, asi petapadesatiletY, piiznal bez vahani, ke parakitisty skrYval. Jeden z lidickYch mukl spachai sebavraalu. Zavralddni byli pohrbeni Zidy, kteli byli z Terezina a pak dopraveni zpet; jsouli na Zivu. Wiesmann nevi. Pfo zeny a dal prijelo komando z politickena Pankraci, jeho velitele Wiesmann ho znai od videni a proto mu vezne pFedal. Priaiho dne prinesly noviny vyhlaSjcu pode(Pokradovani na strane 5.)