Or art ovarisket-odpor iiciJednoty RAW Texas
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est. Texts under ROtNill (VOL.) XXXIII.
res of August, 24 h. 1922.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 10. fijna (October) 1945.
tiSLO 41.
NEPIATELE MIRU RESIDENT SpojenYch Stata prohlasil po japonske kapitulaci, 2e fa'aism je p n.yni opravdu mrtev. Vaichni bychom si ptali, aby byl, jsou vaak valne obavy, 2e neni. Definovat faaism v jeho podstat y by bylo i dnes obti2nYm Ukolem, stejne jako je nesnadne vyjadtit dokonale obsah demokracie, ponevad2 sotva ktereho slova se tolik zneu2iva. Nestaai poukazat na Horthyho, Mussoliniho, Dolifusse, Franca, Hitlera a jim podobne, to byli site odparci demokracie v katde forme, ale jako faaiste byli jen nositele prrivodn1ch zj evil zia, ktere ma neobyeejne hluboke koteny a aiki se se zhoubnosti rakovinovych novotvara. Fa'aism neni jen produktem moderni doby, naopak se vyskytoval v nejraznejaich formach v ka2dem obdobi dejin, i kdy2 za rfiznYch hospodatskYch systemt byly naprosto rrizne. Dochazelo k nemu obyeejne, kdy2 byly vyeerpany vkchny mo2nosti stavajici ekonomicke soustavy, kdy2 z materielnich drivon bylo ti2 tteba zmen, ponevad2 proste nebylo mono pokradovat dale a jakakoli kontinuita by se byla stala vYrazem takove reakce, '2e obsahovala u2 zarodek znieeni. Bylo to site vyharieni d'abla belzebubem, ale v rozhodnem okam2iku se obyeejne objevila prastard povera o nadeloveku, rozalkovana byla vira v silu silne osobnosti, v individuelni statnickY CM, ktery mel obyeejne zachranit prase panujici tkidu. Ptirozene, 2e duvera ye vridce sama o sobs nemusi jeate vest k fa'aismu, ponevad2 2'adnY socialni ani hospodatskY system se neobeael bez vriddich osobnosti. Vetejnost dnes nema, rdda slovo "vadce," faaisticka minulost je ptilia blizka, jenk byli a jsou opravdovi vildcove, kteti napinili tento na prvni pohled neblahY vYraz krasnYm obsahem, take lze o nich jako o vtdcich lidu mluvit s nejvetaim uznanim a rictou. A snad by bylo lope, kdybychom pro oznaeeni one fa gisticke, caesaristicke zrridy u2ivali opravdu slov fYrer a fYrerovskY, aby nejen nas, riYbr2 i ptiati pokoleni stale upozorriovala na nebezpeei, jernu2 se nestati jen vyhYbat, nYbra jemua je tteba za vaech okolnosti 'kilt. "Musel jsem se hodne naptemYalet," poznamenal T. G. Masaryk, "co je a jakY ma bYt president demokratickeho statu." Je proto vic ne2 ptirozene,2e druhY president republiky venoval svou posledni tee v Podebradech problemu vedeni statu, jeja je tteba vykealt tale, aby nebezpeei fYrerovstvi bylo ye smyslu masarykovske tradice naprosto odstraneno. Dokud stat je nezbytnou pottebou a trva, — bude fete dlouho trvat, ne2 se hmotne 2ivotni podminky zmeni tak, 2e se stat rozplyne v nova, dnes jate teke ureitelne forme socialni organisace lidstva, i kdy2 snad za padesat, za sto let nikdo nenTak tuto dobu ureit — musi jej vest ureite osobnosti, nemrik trvat bez viideich individualit. Po velke listopadove revoluci roku 1917 se Lenin ihned ohli2e1 po osobnostech, kterYm by svetil budovani Sovetskeho svazu, neaadal po nich osobni oddanost, nlibr2 odbornou znalost a podtizeni myglence obecneho prospechu i miru. T. G. Masaryk stejne se ohliZel nejen po politi-
cich, nYbi.2 hlavne po statnicIcn a — jak sam tekl — spoeital ty, kdo ptichazeli v Uvahu, na prstech ruky. Posteskl si, 2e zna malo mladai generaci, ktera by mela bYt v prvni Lade ptedvidavYm okem naroda, ponevad2 "neni statnikem ten, kdo nevidi aspori kus testy doptedu a neptipravuje vYvoj budoucich let." Nestaei pouze tvrdit to a ono, je take tteba vetejnost o tom ptesveddit. r!,AYIW:M1!iUdIMAIMINIORNUMNUIMIIIIMIIMIIMUMIIMUMIIMMIIMUMIWRIEHMOIIMME
JOBOVA NOC URYVEK Z PATEHO ZPEVU.
FrantfSek HrUbin. Ach, Cechy krasne, eechy me! Opanku tvrde uchozeny, v rivozu nebes pohozenY, ty nejsi ztracen po prve. Kolikrat vlast, kdyt tma ji atvala, temenky tek si rozvazala a bosa alapla do krve! Ach, eechy krasne, eechy me! A vody huei, a'umi bor, ze studni wizen vodu vagi, a za oploteri deskYch hor Zen sveho hnevu valka a zas je v dilne partyzan a jinY seee ZitnY lan a rosne slunce z louky stoupd jak velkY odpodatY anec, a mladY krasnoarmejec v lidickem potoku se koupa, pod svobodnYma rukama zas rostou mesta, klasy, stromy, zas funi, duni dynama, zas htimaji to nak hromy. Ach, Cechy krasne, eechy me! Obraze ramu prastareho, kolikrat vytrhli to z neho, Ze odprYskaly barvy tve aZ pO tmu hrobt. A v den slavny znova pro zraky 2arlive napjal to ramat starodavnY. Ach, eechy krasne, eechy me! VW=
nMEMEfflarMOMUMMUMMRMHMWMA
Prot doalo k druhe svetove valve tak brzo po velkem viterstvi z roku 1918? Kdo vlastne byli pravYmi neptateli miru. Fa'aiste? Zajiste, ale ne samotni, a nejen nemeeti, italati, japonati a mad'anati. Zklamala Spoleenost narodu? Ano, ne vgak proto, 2e by byla bYvala apatnou organisaci. Vae se tak ptihodilo proto, ae narody nedovedly rozpoznat prave a povolane statniky, ae neprohledly nespravne a nepravem na vefejnost se derouci osobnosti, jich2 nejvetai chybou bylo, 2e nemely nejmenaiho politickeho talentu. Zadny mirovY instrument neni spolehli\TY, nenili v rukou destnych, stateenych a rozaa,fnYch lidi. To plati stejne o smlouvach, uzavtenYch po posledni yoke v Fatal, jako o dohodach, uzavtenYch v San Francisku a jinde v Americe.
Kdyby statnicf SpoleCnosti narodd byli tale rozaafni jako habeaskY vladat Haile Selassie, jcho2 klasicka aenevska tee path mezi nejznarnenitejai statnicke projevy sve doby, kdyby byli b2;r vali tale uptimni a energiCti jako zastUpce Sovetskeho svazu Litvinov, nebylo by ureite bYvalo druhe svetove valley. Ovaem 2enevati diplomats nemluvili za sebe, byli jen representanty systernu, kterY zastupovali, mluvili za sve kapitalisticke chlebodarce, kteti opravdu nebyli pkateli miru, i kdy2 si nepkali, aby spojenci museli valeit prave s faaistickYmi staty. Ptichazeji-li nekdy z evropske pevniny ponekud podivrie zpravy, neni na ne jine odpovedi, ne2 ae se neni eemu divit. Nebylo by se mo2rio divit, kdyby po vaem, co se pkihodilo, doalo k velke obZ:anske valve a je vlastne pfekvapenim, 2e pomery se tale rychle konsoliduji a vyvijeji k lepMrnu, 2e rekonvalescence probiha tale klidne, i kdy2 se na vaech stranach bojuje se znaenYmi potikmi. Neni dnes vetaich nepkatel miru ne2 panikati. Pottebujeme driveru v budoticnost, a aby ji evropske narody mely, musi znat pravdu o minulosti. Nad eeskosiovenskem neni 2adne zatemnovaci clony, na jeho hranicich neni 2elezne opony, ktera by branila 'pohledu dovnitt. Cizi dopisovatele a diplomats se pohybuji volne Po cele zemi a mohou posilat zpravy o vaem, co se deje, aby informovali sve zeme podle pravdy. Je tteba zdaraznit svetove ve •ejnosti a stale opakovat, 2e ka2dY, kdo Pfekrucuje pravdu, je neptitelem miru. Nesmime se tolik spolehat na atomove bomby, mohlo by se ptihodit, 2e by byly vynalezeny jeate vybu'anerai. Je tteba vYchovy pro mir, kterou nelze omezit pouze na viteze, nYbr2 musi ji bYt rieastny i staty porakne, a podminkou rispechu je pravda. I kdy2 mame kaZdY trochu vlastni pravdu, musime se snaait objevit pravdu co objektivni, a6 je to nekidy neobyeejne nesnadne. Nejvetai ptita2livosti 121 je jeji pohodlnost — tteba jen na okarn2ik — a nejvetai poti2i pravdivosti je velka potteba statednosti le jejim.0 vyjeveni. Farkvani historicke skutkove podstaty se v moderni dobe stab obti2ne velikYm rozaitenim tisku a rozhlasu, zejmena zachycovanim teei na z yukoVe pasy. Nebylo drtivej§i protifaSisticke propagandy ne2 opetne vysilani HitlerovYch feel role, dva, tri po torn, co byly proneseny. Lhat byl usvedeovan vlastnimi slovy. °bean ma nejen pra y° na politickou pravdu, ri:',Tbr2 ma take povinnost podle svYch nejlepLeh sil se piTsvecleit, zda to, co se mu k veteni odpovida opravdu skuteenosti. Kandy, kdo pravdu zatajuje nebo znetvotuje, se prohil•eguje proti bezpeenosti statu, ka2c1Y, kdo zanedbava poti-ebnou kontrolu, je spoluvini- • kern v pi'ipadnem nezdaru. Da-li se kdo napo.lit "pravdou," i jen ponekud ad usum deiphini upravenou, je to jeho 'Skoda a nem-a2e nafikat na nic jineho ne2 na svou . lehkovernost. Je tteba stale upozerhovat, 2e vsichni, kdo jak:Ymkoli zptisobem kali vody a sna21 se zaclonit at' historicke ci soudasne udalosti, nejsou v 2adnem ptipade ptateli miru; nYbr Z s jeho trvalYm nebezpedim.