Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at West. Tents, under the Aat et Congress of August, 24th. 1922. ROtNili (VOL) XXXIII.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 26. zaki (September) 1945.
tiSLO 39.
PIIIKLAD JI111110 Z PODEBRA President republiky Edvard Bene g navgtivil 17. srpna Podebrady; na uvitaci red predsedy MNV dr. Filipa odpovedel projevem, v nein't m. j. pravil: E to snad nahoda, ale neni to bez YYznamu; 2e tak, jako v roce 36. moje prva ceMO sta po zvoleni presidentem republiky byla sem k varn, k pomniku Jitiho z Podebrad, k varn, kteri kaklY den si milZete pripominati timto historickYm mistem onu zava2nou a pro nas statne a duchovne bohatou dobu. krale Jiiiho, stejne i dnes, pomerne brzo po svern nalvratu do vlasti, °pet prichazim k varn a nemohu ani dnes nevzpominati one politicks spojitosti doby dne gni s dobou na geho lidoveho kra.le, husitske. Plnite tim 1 odkaz PresidentaOsvoboditele, kdy2 v synhese duchovniho i fysickeho zdravi naroda hledate nezbytny predpoklad k udr2ceni na geho statu. Synthesa fysickeho a duchovniho zdravi naroda je soudasne i synthesou prace a mravnosti, synthesi prace telesne i du geyni. spojenim spoluobeanil vgech vrstev a v gech povolani. My v zahraniei a vy zde doma hledali jsme spoleene onu synthesu duchovniho a fysickeho zdravi naroda pro dalk vyvoj na geho statu. Jak nevzpomenouti teto skuteCnosti praye ye meste Jirikove, toho krale, kterS7 ye syYch demokratickYch p •edgtavach 2adal od sveho lidu spolupraci vgech vrstev naroda i vyrovnani rrizn3ich nazorn v narode v harmonicke, kdy2" ne mechanicke jednote. I my dnes zadame tuto jednotu ye spolupraci a vyrovnani vice ne" kdykoli jindy, vgude a ye vgem, spravedlive a rozumne, ale take bez vyjimky, stejne a ode vgech. Snad nikdo z vas v roce 36. netukl, jak brzo bude piniti piikaz, ktery tehdy v predtuge budouciho konfliktu v realnem mygleni jsem varn tlumodil, prikaz jiti za vzorem Jiiiho z Podebrad, tohoto politika statnicke moudrosti, jak jsem tehdy rekl, stateenosti i bojovnosti a neobmezene oddanosti narodu a statu. A spravne jste tu dnes nolokl otazku, pane predsedo, kde hiedat pravdu a kterd je to to skuteena pravda. A spravne jste ji take zodpoveal. Podle, sveho slibu, vain daneho, gel jsem i ja touto cestou v te2k3ich chvilich, kdft se rozhodovalo o byti a nebyti na geho naroda a stal jsem za tou na gi veenou pravdou a sam podie sveho slibu hledal jsem tehdy i dnes i u tohoto na g eho velkeho statnika-politika zde od vas, z Podebrad, zptisob a formy re geni problem& je2a se nam valily v cestu v roce 38. A krasne jste piniti tento prikaz i vy tim, ze jste nesegli s testy statednosti a rozvahy, 2e jste zristali pevni ye sve viie, ye vire v 2ivot naroda, v Z'ivot vas i vaaich deti, na gich prigtich generaci. Ja vim, 2e se na sve vzory z minulosti mfi2eme odvolavati jen s jistYm omezenim. Tak Jiff. z Podebrad byl ditetem sve doby a svYm postojem k problemfun sve doby representoval predeytim dobu svou. Ale v ka'Zdem velkem elo-
veku a statniku a v jeho eineeh je nee° Yeeneho co plati pro v gechny easy. MriZeme-li se tudiZ dnes po nejstra gnelgi sveto ye valce lidskYch dejin, v dobe, je2 je revoludne prostoupena tak hlubokYmi politickSzmi a socialnimi zmenami, dovolavati vzoru statnika, kterY pied pet' stoletimi ridil osudy naaeho naroda, a mnv nem spatrovati vzor statnicke moudrosti i dnes, zdfirazriuji tirn, jak hluboke jsou loaammemonftweesemsuernmeaves 111:/11/11(11f11/11111111111111[1 ■ 1:::;! ■ :...;:1111;IIIIIIIIMIIIIIIIIIIMINIIIIII111111111111/111111111111P11111/111/11 ■ 111111;11iliVilillilllii!Iliillli ■ illi
Den. Josef Hora. Dni svetlY, v nem2 se vypinilo, o 'dem jsme snili po gest let! Dni, k nemu2 rostlo vase dila a do neha se menil svet, jsi tu! A Cechy promenene zas tvar sviij maji v air i dal. Vytesan pe yne do kamene na g povzdech zakonem se stal. Dni svetlY! Osvoboditele, delnici teplych pristregi! Zas ruda, krev nam proudi v tele, zas jsme. Staline! Benegi! Pozn. red. Touto basni slo yutnY basnik Josef Hora nekolik dni pied svou smrti pozdravil osvobozenou vlast. ■1■[ ■ ■,111”1,r, ,11111IWAIIIINIIIIIIIniIIII111 ■1 1 ■1111111111111111111!111/11111H1111111ii:11
11
',!;':!,.111`,V.I ■ I',!!!Ifft1111111111t111111fIli1111,
tradice demokracie v na gem narode, kteremu myglenka demokratickeho so&Lti byla vZ'dy, vlastni a temer vrozena, , kterY ,s nejvetgi. velnosti dovedl v2dy odmitnout a prekonat co by odporovalo demokratickYm zasadam a tim neslo&Zilo lidu. A ueinil to znovu v teto posledni valce. A bud'me si vedomi toho, 2e Jiri 2i1 v dobk, kdy po padu revoluaniho Husitstvi vedome pies tehdej gi cisarskou reakci husitske dedictvi a odva2ne je hajil a obhajii i v te. '2ke mezinarodni situaci, a 2'11 zaroveri v dobe, -ktera brzy po jeho smrti spadla zpet do vnitrni reakce socialni, ovladnuv gi teh;dejk nag 2ivot narodni ye forme jagelonovskeho ne_ s,ocialniho feudalismu. Stateenost husitskeho krale proti odpurctim„ ynej gim i vnitrnim, kterY se nebal braniti se i extremilm, trebas pinou yahou sve osobnosti. je nam vzorem i dues. Kral Jiri vide jasne„ kde je dobra hat, byl v pravde kralem lidovYm. Pro socialni a duchovni problemy sve doby met stejne pochopeni, jako v dne gni dobe .sve idove demokracie musime je miti i my. Toto sociani hedisko, soueast na gi velke narodni tradice, tvoii jeden z onech yYznamnYch Clank& spojujicich nagi dobu s dobou kraleJitiho. Byla to jednak ona statnicka moudrost a pevna rozvaha v politickem iizeni statu, ona rozhodnost a nehojacnost zamereni a vyrovnani vnitinich pomeril politickYch, ale byla to prave take ona
na tchdej gi dobu pokroeila socialni lidovost, ktera ueinila z Jitiho z Podebrad velikou postavu na gich dejin. tit z postavy lidoveho krale Ji;:iho inaeme dokumentovati svou staletoff demokracii jit Jiri z Podebrad daleko predstihl svou tehdej gi dobu. A z jeho nazorti a politiky nnUeme brat mnoha naudeni, jaky_ mi vlastnostmi maji byti vyzbrojeni a nadani ti, jima bylo svereno rizeni osudu naroda, ale nejen ti, kdo2 midi hlavni kormidlo statu a statni politiky, nYbrZ' i v gichni ti, kteti, vychazejice z lidu, jsou jim dnes povolavani ye vgech risecich verejneho 2ivota starati se o jeho potreby. JestliZe dries ji2 bezvy)hradne povafZujeme formu demokratickeho ztizeni za jedine vyhovujici citeni na geho oeskeho a slovenskeho lidu. pak ovgem se mu.sim . e vypoi'adati take s tim nejobti±nej gim dkolern a problemern demokracie, otazkou vudcu v demokracii.. Je to otazka v na gem nove organisovanem statnim telese dilleOtejk ne2 drive. Zd7draznii jsem vicekrat demokracie je jako reLm ye stalena pohybu a vYvoji. K budouci lep gi demokracii se dosud stale vychovavame a probojova yarne. Jsme na prelomu, a to zdnrazriuji ze spoleenost demokracie liberalnebur2oasni do noveho stadia demokracie socialisujici, lepgi a dokonalej gi, socialne a hospodarsky vyvinutej gi. Demokracie se stale nave tvori a stale se zdokonaluje. Jdeme dnes za idealem demokracie opravdoVe lidove, lidovejgi, jasnejk, pokrokovej gi, ne21i to bylo po yalce minute. Ale demokracii je treba stale hli. dat. stale ochrariovat, udr2ovat stale je treba se o ni biti, v tom je, jeji velikost a vznegenost jako idealu, jak jsem take psal ye sve knize v zahraniei. VS7voj let peed posledni valkou a za vdlky nas dob •e poueil o tom, jak zivot demokracii je spjat s vlastnostmi jejich vadat. Jen se podivejme vgude kolem nas v eels Evrope, jak /idove soudy v rilznYch evropskYch zemich davaji nam dnes presnY obraz o torn. co v poslednich deseti letech byla, a jak se -chovala evropska, demokracie a jeji vildcove. Vidime to y e Francii. vidime to v Belgii, ale vidime to take ye statech ye stredni Evrope. Vy jste to sam, pane predsedo. na adresu zapadnich demokraye svem proslovu rekl slovy prisnYmi, ale jasnYmi.. A ja, vzpominam-li na rok 38, vzpominam-li na dobu exilu a v geho, co jsme zaaili my tam a vy zde, nemam co bych k tomu dal podotkl. Otazku vYchovy vridcri i mas mu,sine u nas dobre yyregit. Statnimu zrizeni musi se dostati tako yYch lidi ktefi law:Urn zku enostmi a znalostmi, osobne pevni a vyrov--g nani chara.kterove silni. neznajice sobeckych zajnifi, nasadi v sebeobetovani a v konani svych dennich .politickYch povinnosti vgecku svou energii. V Pro dvoji veci bychom se nemeli ziobiti: Pro takove, ktere nelze jiz zmeniti, a take ne pro takove, ktere jests zraeniti ize.