Entered as second class mall matte' JR 7.utry 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act ROCNiK (VOL.) =III.
Congress of August, 24th. 1922.
WEST, TEXAS, ve stkedu, (Wednesday) 15. srpna (August) 1945.
SOU EKRET o potrestani nacistick35'ch zloeinca, zradcti a jejich pomahada a o D mimofadnYch lidovYch soudech byl jia pfiprd'vo yan po dlouhou dobu za hranicemi, nebot' president republiky a veichni odpovedni politieti einitele byli si vedomi toho, ae nezbytnou podminkou zdafile v3istavbynoverepubliky je, aby tito zloeinci a zradci byli pohnani k odpovednosti. Ph veech pkipravnYch pracich uplatnovala se snaha, aby spravedlnosti byl sjednan pitchod cestou zakonnou a abrse veem vinikfun mefilo spravne a spravedlive. Na.e lid, kterST je vysoce kulturni, nesnesl by, aby zloainy proti republice a jejimu lidu zustaly beztrestne, ale na druhy strane jde mu zaroven take o to, aby se justice neprovadela bez fadneho soudu a aby vina byla ye veech piipadech zjietena na zaklade objektivniho soudniho fizeni. Dekret pamatuje na veechny tyto zavaane mornenty. Obsahuje pkesne vymezeni skutkovS7ch podstat zlodinfi proti statu, proti osobam a proti majetku, Pella se naciste a zradci a jejich pomahaei dopustili v dobe zvYeeneho ohroaeni republiky, to jest od prvni mobilisace roku 1938. Zyldet' pamatuje dekret take na pfisne potrestani nej yYe zavraitelneho udavaestvi ve sluabach nebo v zajmu nepfitele a koneene obsahuje obSirne, veeobecna, ustanoveni, jimia se m. j. zabezpeeuje, aby jsme spravedlivemu trestu neunikli ani cizinci a aby nemohlo bYti zneuaito omiuvy neodolatelneho donuceni. Dalei Cast dekretu obsahuje podrobne pfedpisy o sloaeni a ptlsobnosti mimofeldnYch lidovYch south). a o zfizeni pied nimi. Lidove soudy vykonavaji svou pravomoc v petielennyeh senatech, z niche pfedseda je soudcem z povoldni, ostatni 4 elenove jsou veak soudci z lidu a vlada jej jmenuje ze fad seznamu, sestavenych okresnimi narodnimi vYbory. Tea soudce z povolani a vefejne aalobce jmenuji president republiky a vlada vSihradne ze seznamil, ktere polidi okr. narodni vS7bory. Je tedy na prvni pohled jasne, ae dekret je instrumentem, ktery se nyni sklada, do rukou lidu sameho a k bude v prvni fade fikolem laickeho aivlu, ktery ma, v lidovYch soudech tak rozhodujici pfevahu, aby tohoto instrumentu spravne a spravedlive pouail. Proti rozsudku mimofadnYch lidovY7ch soudft neni opravnYch prostfedku. Lidove soudy rozhoduji veteinou hlasu a budou to tedy pfisedici z lidu, kteti ye spolupraci s pravniky, poalvajlcimi zvIdete duvery lidu, budou miti rozhodujici vliv na N/Trok o vine a trestu. Dekret presidenta uklada soudcem nesmirne vanou odpovednost v1).61 statu a narodu. Jejich tlkolem je, aby spravedlivjimi tresty nad naci.stickYmi zloeinci a zradci odeinili kfivdy, spachane na lidu a statu v dobe jejich zyYeeneho ohrokni, aby °distill osvobozenou republik y od veech zloeinn3-7ch, zradiVch a nespolehlivYch elementil. Zvldetnim dekretem presidenta republiky se zfizuje narodni soud, jemua k odsouzeni bude podlehat einnost tech osob, jea v dobe zvYeeneho ohroaeni republiky zaujimaly ye
OISLO 33.
SPRAVEDLIM
state nejY- yeei a nejodpovednejei mista. Narodni soud bude einnost a chovani techto osob posuzovati jednak podle pfedpisil dekretu o potrestani nacistickYch zlodincil a zradctl, jednak tea jako soud destnY, pfi eema rozhodne zda se chovali po 21. kvetnu 38 jak se slueelo na vet-ne a stateene obeany deskoslovenske. I v sedmielennYch senatech narodniho soudu maji prevahu ptisedici z lidu, jmenovani vladou k navrhu ministra spravedlnosti ze seznamu, pofizenYch zemskYmi narodnimi v3%-bory. Pfisedidirni narodniho soudu budou osvedeeni
nenim trestnich zakona budou se pak moci dostat na nejvyeei mista ve state jen lids, kteki budou napineni odvahou a odhodlanosti hajit neohroaene, i za cenu vlastniho aivota, nedotknutelnost pra y statni svrchovanosti. V eele statu necht' stoji lids, kteti radeji podstoupi smrt, nea aby vydali na pospas svobodu naeich nexodu uhlavnim jejich neptatehim. Necht' se u2 nikdy neopakuje potupna kapitulace, necht' nikdy ua ruka statnikova nepodepit. e podlY dokument narodni zrady! Pfedseda csl. vlady dr. Zdenek Fierlinger. V PitiJEZD MINISTRA RIPKY K OBCHODNIMU JEDNANI DO LONDYNA.
0! rskova schtze erganizatorii v Seaton. Ye stieclu 22. srpna 1945 bude se konati okrskova schiize organisatorit v sini kadu 47 v Seaton, Texas, ktera zapoene v devet hodin ran° a tilcondi ogeste hadine odpoledne. Kai:347 glen naafi S.P.J.S.T. ma plistup do teto sehtize. S brattskSrm pozdravem, Edward L. Marek.
vlastenci, kteki se zaslouaili v zahranienim nebo domacim odboji, nebo byli obeli nepfatelske persekuce ei zrady. Tam, kde narodni soud zjisti vinu podle pfedpisil retribueniho dekretu, vyslovi pfisn3'7 trest podle tohoto dekretu. Tam, kde zjisti vinu obaalovaneho jako eestmi soud, zbavi ho aktivniho a pasivniho volebniho pre,- . va a tadu jiny. ch obeanskYch pra y, aby znemoanil v budoucnosti dalei jeho vliv ve vefejn.em aivote. Na Slovensku plati o potrestani faeistickYch zioeincti, okupantil, zradca a kolaborantU a o lidovem soudnictvi samostatne ktere vydala Slovensku narodni rada dne 15. kvetna 1945. Toto nafizeni, ktere se ye mich hlavnich rysech kryje s naaimi dekrety, je pkizpUsobeno zvldetnint slovenskS7m pomerum. Je dobfe, zuetuje-li slovensky lid sam se syYmi zradci bez vnejeiho zasahu. Pl'isn3'rrn a spravedlivYm pouaitim techto trestnich zakonti bude zajieteno, ae se jia nikdy nebude moci opakovat Mnichov a 15. bfezen 1939. Necht' tide lid vykonem teto spravedlnosti je posilen y e sve vice v neporueitelnost zdkladnich ustavnich zakona, vice, ae u nas nebudou jia nikdy v nejvyeeich funkcich statni a vladni •einitele, kteri by se odvaaili zradit, tfebas i jen pod hrozbou nasili, ustavu a zakony, na nea pfisahaji. Nebot' kdoa jinl, nea prave tito nej yyeei statni einitele maji zosobnovat bezpodmineenou viru ve stat a narod, viru v jeho budoucnost a nesmrtelnost. V naei nove republice, odistene pkisiVin a spravedlivYm uplat-
New York. (tTK.) — Dne 16. eervence telegrafoval Reuterilv, korespondent John Kimche toto: "Dr. Hubert Ripka, eeskoslovensky* ministr zahranieniho Qbchodu, je zitra odekavan v Londyne, aby zahajil obchodni jednani s britskou vladou, rovnea se zastupci SpojenYch State i jihoamerickSfch republik. Na uspechu techto vyjednavani bude zaviset, pojede-li dr. Ripka na sve zpateeni ceste take do 8vS7car a do 8vedska. Prozatim o ceste do neutralnich state, ktere by mohly dodavat oeskoslovensku nalehave nutne potteby, nebylo rozhodnuto. Okam2ite potkeby, o nicht* dr. Ripka bude vyjednavat, se tYkaji zejmena strojniho zatizeni, kterYm ma bYt nahraieno znieene neb odvleCene zatizeni es. tovaren, dale automatickYch nastrojil, baviny a gumy z Velke Britanie, a kfiZe z JiZni Ameriky. Ma se zato, 2e zakladem teto obchodni dohody bude smena, ale je nutno jests mnoho \reel dojednat. Anglie je. pravdepodobne schopna dodat urCite druhy automatickYch nastroju a strojii, rovnea i synteticke gumy, avgak na domacim trhu je znaeny nedostatek baviny a ptirodni gumy a bude tudia tkeba politickeho rozhodnuti y ladnich kruhu, aby jen Cast omezenYch zasob byla uvolnena pro vSrvoz. Nektere betake obchodni kruhy pokladaji za zcela. moans, 2e Britanie by mohla odebrat urate vYrobky, jicht je v Britanii velky nedostatek, jako dasteenou ithradu za vYvoz do teskoslovenska. Je znamo, ae Bat'ovy tovarny pracuji v pinem rozsahu a prase boty a holinky jsou velmi Zadany na domaxim trhu v Anglii. V dobfe informovanY7ch kruzich se ma zato, ae v Anglii je silna, touha po obnoveni obchodnich styku s Cesokslovenskem a ae s teto strany bude snaha uspokojit hlavni potkeby oeskosloveriska.
Dr. Ripka oveem bude v LondS7ne prave v dobe, kdy bude oznameno rozhodnuti Velke trojky o pkevodu obyvatelstva. Podle zprav praiskeho rozhlasu provadi se deportace Noma).. do sovetskeho okupaeniho pasma Nemecka pravidelnSrmi vlaky z Brna a Usti nad Labem. Tyto oblasti byly prohlaAeny za "znovu podeAtene."