Vestnik 1945 08 01

Or an §lovartske PocipAiciJednoty Statu Texas, 53/

Entered as second class mall matter. January 3rd, 1933 at W est; Texts. nude).

ROtNiS (VOL.) XXXIII.

L

WEST, TEXAS, ve stiedu,

of Congress of August. 24th. 1922. eiSLO 31.

(Wednesday) 1. srpna (August. ) 1945.

V IVILAIACH BUDOUC NOST (MOROI/NM.

ETO8Ni majova, revoluce nale2i k nejvetgim zjevinn v dejinach na geho naroda. Jeji pinY vYznam bude mono pochopit v tele giti a dalekem dosahu teprve z odstupu yen. Ale u'2 dnes si aspoti zhruba uvedomujeme, co pro nas znamena, nove vzktiseni Oeskoslovenske republiky v den viterstvi 9. kvetna 1945.

Jmeno nageho statu zustane nezmeneno. Ale od zakladu se promeriuje duchovni a hospodatska struktura republiky. 8tojithe je gte na samem podatku revolueniho varu. Nemii2eme jegte pine vytu git a zhodnotit, co vgecko u nas bude jine.

Jedno vgak je 112 dnes naprosto jiste: na g novY vztah k Svazu sovetskYch socialistickych republik. V pinem souhlasu se zapadnimi mocnostmi a podle nejuptimnej gi vfile nageho roda ptiklani se nova Oeskoslovensko, bratrskY stat Oeclau a Slovalth, k svemu velikemu sousedu na vYchode, k Sovetskemu svazu. Ta osudova, pout, kterou vykonali za nas za vAecky ptedni ptedstavitele deskeho zahranieniho odboje v tele s p. presidentem Dr. Edvardem Benegem z LondYna do Moskvy, ze zapadu na (TYchod, je nejvYmluvnej gim symbolem na gi nova orientate.

Jde to skuteene o novou orientaci? Pro2ivame neco, co by se nesrovnavalo s vuli teskeho a slovenskeho lidu nebo co by nam bylo vnucovano nasilim, jenom pro zajmy svetovych velmoci? Ka2c1Y, kdo zna jenom trochu historickY vYvoj nageho naroda a nejtajnej gi smYgleni du, vi, 2e v novem vztahu Oeskoslovenska k SSS R neni nic konjunkturalniho ani nasilneho.

ZvYchodu jsme vy gli; Cechy, t. j. Slovany jsme zustali; a k slovanskemu vYchodu se obracime. Navrat domil? Nikoliv. Jenom svobodne ptiznani, 2e jsme konetne doma, na svem.

Radostne ptiznani, ze tyto krasne zeme Ceske a slovenske, ()d yad vlast nagich ptedkft, jsou jenom nage. A 2e nikdo 112 nema prava vykladat nam nesmysly o "nemeckem 2ivotnim prostoru." kdy nekomu tento 2ivotni pro-. stor az daleko k Labi na severu, na zapade ke KrugnYm horam a po Bumavu, a na jihu a2 po slovinske Alpy a jihoslovanskY Terst na Jadranu, pak to byli od fisvitu evropskYch dejin slovangti narodove. Prave v poslednich fazich teto krvave (Talky jsme si znova opakovali s po•stupujici Rudou armadou vgecka to slovanska, jmena mast, mist, tek a hor. Jmena zustala slovanskYmi i v hloubi t. zv. Velkonemecke rise.

Vgelijak si je nemetti dobyvatele za staleti zkomolili a zpitevratili. Ale jejich slovanskY pfivod se jim nepodatilo znieit a utlumit. I sam Stetin, Rujana, Rortoky, Berlin, Lipsko, Dra2cl'any, Kamenice, Plavno atd. vydavaly jasne svedectvi, kdo tato mesta kdysi zakladal a pojrnenoval.

Jenom brutalni germanskY tiak na vYchod snailse vtisknout sttedni Evrope nemeckY ter. Podlehli mu Slovan y polabgti a utonuli v ponemdeni. Dobte bylo teeenO ., 2e my Oechove jsme poslednimi Slovany na Labi. Doterna ger-

anska zaplava se kolern nas stale hroziveji stahovala a u .7:," se chystala, ze smete i na gi bagtu. Vytrvali jsme, a vydr2eli. SvYmi jsme zustali a2 do okamLku, kdy slavna Ruda armada ueinila nav2dy konec fanatickYm vYmysiUm o nerneckem prostoru sttedni Evropy.

Vice ne2li po tisici letech spojili jsme se se svYrni. Oddeluji nas od Svazu sovetskYch socialistickYch republik hranice statni, neni S11 ■ 1111:1111,1111i11,,illilliIIIIINitifillif11/1I11111111111;II1111,1111 ■ 131111111111111111:1111111i11111 ■ 1111111111t1111111111IIIIIIIIIII ■ 11111 ■ 111;1111111111111:111L

0 -skova _chime organisitorti V ENNIS, TEX., V UTERI 7. srpna 1945 v tamnijk Narodni sini.

VE WEST, TEX., VE STitEDU 8. srpna 1945 v sini radu Jaromir as. 54.

Obe schuze zapoenou v 9 hodin rano a akonei v 'S'est hodin odpoledne. tieni mistnich . a c:(olnieh tadu maji ptistup volnY, bajsou zvani, aby se dideiite schuze S bratrskSrni pozdravem, Ed. L. Marek.

3111111MIIIIII11111111111111111 1,1111i:IIIMII!111111/11!11111111111111i111111111/11111111111111/11111111111111111111/11111111111111111111111/1/1111111/1111111111/111

nYch ptirozenYch hranic mezi jednotnou a bytostnou podstatou nageho lidu. Od teskeho zapadu az po nejvYchodnelsi Sibii u Vladivostoku ptechazi jeden slovanskY jazyk povlovne a bez rasai prosttednictvim lidovYch natedi do druheho slovanskeho jazyka. Jazykove tvotime i s nejdalnejSim vYchodem jedinY celek, ovSem individualne rozliSenY. Hranice zapadu nastavaji teprve tam, kde se zadina, mluvit tedi, ktere jsme nikdy od ptirozeni nerozumeli. Proto se nam zdalo, ze ti, kteti tak nesrozumitelne mluvi, jsou pro nas "nemi": Nemci. Mluvte s nim, kdy je Nemec!

Ale nejenom ptibuznost riaSich jazyka. Take v zaklade stejna, povaha na geho lidu sveddi o bytostne jednote vg ech naSich narodu. Kde jinde se potkate s lidmi tak dobrosrdednYmi, prostYmi, nezaketnYmi a radostne optimistickYrni jako smerem na vYchod? Videli jste to na viastni oei v techto dnech, kdy jsme hostili mezi sebou Rudou armadu. Ot nekonetne jini byli vSichni ti krasnoarmejci ne2 naduta pYcha a bezducha panovadnost nacistickYch 2oldnett!

Take ti veseli rudi hoSi ptijeli s tanky a obrneni az po zuby. Ale sotva jsme je pozdravili, vyzdvihovali na ty strag ne a vitezne tanky nage male deti, hrali si s nimi, mazlili je. Zaznivala pisnieka za pisnitkou. Radosti a ptatelskeho besedovani nebylo konce. Pticladzeli z Ukrajiny, na,rodili se za Uralem nebo a2' na btezich Ticheho ocednu u Viadivostoku. Ale v jejich gi7 rokem a dobrackem fismevu v gichni jsme citili: To jsou nagi 11.0,§i. To jsme my sami.,.

Ptiklani-li se tedy obnovena oeskoslovenska republika od leto gniho maje definitivne k Sovetskemu svazu, uskuteenuje se po staletich, ba po tisicileti to, po tem tou2ili na gi nejlepgi buditele. Sjednocuje se z yule lidu, co k sobe v2dycky nale2elo a nale2i po zakonech lidskYch i bo2skYch. Umele a nasilim jsme byli od sebe odlueovani. Falegne a se skrytYm i zjevnYm sobectvim se nam namlouvalo, 2e pattime k zapadu a k jeho pry, "vySSi" kultute. Kulturtragerstvim se u nas pornatlo nanejvYSe nekolik poSetilYch a hrdopySnYch intelektuani. Lid se od nich nenakazil. Zastal desky Na mladem pokoleni je, aby dokoneilo tuto nejvetSi revoluci naSich dejin, revoluci hlav a srdci. Pr•irozenY a jednotny zaklad narodti e skoslovenska a Svazu sovetskYch socialistickYch republik dopinime a dobudujerne v jednotnou mohutnou stavbu socialisticke kultury a spravedliveho socialniho tadu. nine a poctiye prate bude pottebi na v gech polich kulturniho a hospodatskeho 2ivota. Nikdo nezilstane stranou. Divakti a zahaleell nepottebujeme.

MohutnYrn naporem otistime na gi vzdelanost ode v'g eho umeleho a neptirozeneho nanosu nemeckeho "kulturtragerstvi" a faSistickeho nacismu. Vytvotime narodni vzdelanost opravdu teskou, vyrfistajici z nejhlub gich kotenti nageho lidu, z nas vg ech. Nebude to prate obtana a nebude hledat teprve zadatky. Ptimkne se je7 nom s laskou a s jasnYm vedomim pevneho tile ke vgemu tomu, co vykonali na gi velici ptedv urneni a vede, v technice a hospodatstvi. Je jich neptehledna tada ye vgech dobach a ye vgech odvetvich einnosti. Oni nazi budou vzory a vfidci do lep gich zittla Nag novy vztah k Svazu sovetskYch socialistickych republik je nam zatrukou, ze prate mladeho pokoleni bude radostna, krasna a IIrodna. Ruku v ruce se svobodnYmi narody SS SR najdeme znovu sami sebe, a vnittne posileni, odisteni a zoceleni, rozletime se vitezne do celeho sveta. Nova O' eskoslovensko v neju2Sim svazku s ptibuznYm lidem Sovetskeho svazu si vytvoii novy pomer k velikYm n.drocIfim zapadu. "Cil nebudeme jenom odstrkovanYmi prosebniky, kteti jedli chleb milosti. Rovni s rovnYmi zapojime deskou vzdelanost do mnohozvuke harrnonie volnYch narodu obou polokouli. V jednote je sila. V mladYch budoucnost.

Vpted!

Dr. Jul. Heidenreich (lorah i.

V V chaosu radovanek sad evropskYm vitezstvim a v ruchu piiprav k povkchne kampani proti Japonsku nezapominejme na§ich cich potreb a my, elenove bratrske jednoty, nezapominejme naAi vlastni jednoty. My se militeme radovati s radujicimi a v navalu nadkni muieme z1L-kati elena neb ditko do jednoty, panevadi to jsou na ge cite a nage nejdfileiitejSi povinnost posilovati nejen vladu nakupem bondfi, ale i jednotu piihlakvanim novych &ea/.

Strana 2.

VLASTA PITNEROVA:

TitI DCERY ftikava se, te kdyt jde stars' Clo y& na vYmenek, jako by tel se sveta. Ztrati pantata s panimamou na grunte, kde se pal tivota starali a mozolili, vtecku vladu, u nevest a zet'a, jak kolikrate bYva, vtecku "dest", a i u lidi cizich, ba u vlastni pfizne jako by nebyli vYmenkat s vYmenkadskou vice strYcern a tetou, kmotrem a kmotrou. Do vYmenku nezajdou lide vice na besedu, ale jen tak jak se kika, "na stavurik," a kdyt se tedy stavi, tu jako by dela y milost, sotva usednou, a poda-li se fictou ten boZi darek, tu si nechtivaji ukrojit, jen tak za pal sousta, te pry se vYmenkafi majici "odmetino" nesmi "objidat." A zve-li kdo na besedu, jiste doda, to mohou strYeek s tetiekou neb kmotr s kmottenkou doj it, ani na tom vYme'nku nemaji co delat.

Tohle to vtechno panimama Stoupova z Polnieky svemu pantatovi na stokrate rozkladala, kdyt se jednalo o to, aby nekterou ze syYch dvou startich deer vdali "na grunt", pfijali tout tete, aby druhe due vyplatil a statek pievzal.

Pantatovi se na vYmenek take nechtelo, fikal zase panimama i znamYm v te ptieine se dotazujicim tak: "Ejnu ano, ano, je tu -to, kdyt da elovek grunt vlastnimu decku, kteremu mute, kdyby se mi nezachovalo, fict i jako pantatovi tieba: ty kluku, ty holumku — to je inad, ale kdyt tu piijde do staveni cizi elovek, ten zet', tkeba, mel dceru a s riou dostal grunt, ut je dlovek taky cizi, nemilte se fict takhle nebo takhle, ten zet' by mohi Het, ze si za svy penize poroueet neda.

A radit si taky neda, vtak kdyt se dal za pantatu, ze hospodadstvi rozumi."

"S nevestou, kdybysme meli syna, by to snad -piece leheeja,c," dokladala vtdycky panimama.

Lida se Stoupovym za tyhle "vejvody" vtclycky small a jak ut lide jsou, schvalne tyhle di s pantatou a nanimarnou zavadeli, aby bylo o dean mluvit a klevetit.

Deveata dortstala a byla jako kvet maku, pracovita, vesela a hodna. Ude po decline ut poeitali, mnoho-li Stoupovi mohou asi dceram dat a mnoho-li bude muset zet' donest.

Vteobecny soud byl, ze bez ubliteni mate dat pantata Stoupa Dvema dcerkam po dvou tisicich, dva tisice 'te mute ladat od zeta pkinosem a pro nejmladti dceru te mute pak zet' uspotit nebo vyptijait z banky.

Tak to lide Stoupovym rozpoeitali a tuto radu kdekdo neproten pantatovi a panimama vnucoval.

Ale pantata Stoupa nebyl takovY elovek, aby si nechal od nekoho, a tteba byl z krevni pfizne, anebo kmotr z kolikateho kolena, pfedpisovati, a panimama se, jak ul vime, toho vYmenku ta: A tak se po dlouhYch aradach spolu usnesli na tom, te vdaji starti dcerky, jak pi". .jdou teniti, a grunt te daji nejmladti, aby mohli jette easek hospodatiti.

Panimama, jak se na potadnou tenu sluti, povatovala s ,76.110 pantatu za nejmouclfejtiho dloy eka nejen v dome, ale i v decline i v celYch horach, ba snad v celem svete a uznala rada, 'te ma v tornhle pantata pravdu. Posvedeila pit koneenem rozhodnuti a dohodnuti: "Tak, pantOto, tak to bude nejlepti, Toneu a Kadlu vda me, vtak bude Ton& v senach dvacet a Kadlin?. okolo posviceni osmnact, a netliVa Frantitka doroste, zas Pan Bah nejak da. A kdyt jeme se na torn ustanovili, te bude grunt toho dev ate, tak je podleva, toho ut odted'ka povede,ma, jak se na laudouci panimamu path."

"No, snad's vedla vtecky jak se path," namitl pantata, ale jen proto, aby nee° fekl. Nechtelt' dati ani pied tenou znat, to je Frantitka jeho milaekem; kdyt jim po Toniece a Kadline dva hoti zemfeli a panimama si rvala vlasy z hiavy, tu ji tesil, to vrana zase donese nova Potaeni. A prank', se ndkaredil, aria tato misto

V ESTN1K

oeekavaneho dedice ptinesla (levee, na ktere I Tonea, tehdy ut etrnactileta, pohli2ela jaksi Ukosem, pravic, kdyt ut ma zase delat chuvu, 2e kdyby byl k chovani aspori chlapec. Dal pantata Tonei tenkrat par nebernych a aby panimame dokazal, ze deveatko rad didi, koupil mu noyou kolebku a vyminil si, aby bylo pokiteno po nem: Frantitka, ac si vlastne jrneno pfinesla, rozplakavti se prvne na tom svete v den svate panny Katetiny, an pantata sraj svatek sv.

Frantitka slavil nejaky den pied cisatskYrn posvicenim, bylo tedy det'atko kfteno "zpatky," ad to kmotti i pani baba vytYkali, te se diteti nema jmena odbirat a te mu pujde v tivobyti vtecko nazpatek.

Ale panimama se jako vtely ptidala k pantatovi a mela Frantitku tak racia, at ji to starti cleydata vyeitala.

"Na nas byla poiad metla po ruce a musely jsme past huse, sotva jsme dovedly behat, ale tu princezku div si nati neposadijou za skio," kikavala Tondo, mezi deladkou.

"A ty nejhezei veci marninka na ne kupujou, jako by to bylo mestsky dite; na nas pfetivaly stary hadry, co nosily za svobodna," dodavala Kadla.

"Nic vy nehubadte, ono je nate jako vy, vy jste byly dye a delaly jste vic ramusu, no tak ta metla ut musela delat potadek mezi vama; ono je samo a tichounke jako pena. At bude vetti, bude take huse past a na petiny si je opase, ale ted' je na to slabs' a na pkihone je takovejch skotaka a tidili by ji. Na tatky mu kupuju na nova proto, to ut nemam z Ceho pketivat, vy jste ml vtecko potrhaly; vtak yam kupuju taky. Ze je chcu met hezky, enu, dyt' je to deuce a stejny taty snad s malYm nosit nechcete?" Tak panimama dorostle dcerky krotivala.

Kdyt se Frantitka podala, Olt na slabikati, byly obe sestry jit na vdani a Tonea, ktere lide stale cpali, te asi jako nejstarti podadi grunt, yidela se Stoupovou panimamou. Tu se ale rodide rozhodli, te si budou jette aspori dvanact, patnact let hospodatiti a grunt te zachovaji Frantitce.

Toho se lide a Tonea s Kadlinou nanadali a kdyt to pfitlo do hlasu, bylo po decline fedi jako vody, ale jako kdyt jarni ptivaly nati rnilou Sazavu zkali, fedi nepeknYch jako kalna, voda.

Mali lide to rozhodnuti Stoupovym za zle, ad viastne nikomu do toho nic nebylo. Ale lide jsou jit takovi, staraji se o cizi vice net o sve; v mestech, kde maji lide vtelijakYch zabav a Ctou noviny a vedi, co se v celem svete a u dvort de je, tarn se snad jeden o druheho tak nestard, ale na dedinach to jit tak je, te jeden o druhem vtecko vi a bez hnevu a uratky do vteho druhYm promluvi.

Ale pantatu Stoupovi mohl mluviti kdo chtel jak chtel, on jit od sveho rozhodnuti neupustil a Frantitka, ktera jette nevedela, co to je jmeni a grunt, byla ut vyslovenou a ustanovenou dediekou.

Pantata ji od te chvile volaval tertem: Frantiku! Oeladka, chtic se zalichotiti, fikavala: maid parimaminka, a obe starti sestry: Francka. Aspori tak daly najevo svaj hnev, ad Frantitka za nic nemohla a z celeho gruntu ji doposud nejvice zajimala velika loute na dvofe, kde se o zavod s kachriaty a housaty brouzdala, Casto si suknieky tak zmadejic, to by nebyla utla panimamine metle, kdyby ji byl pantata nechranil a honem v naruei neskrYval; chapalali se panimama obavaneho svazku proutku, kaval vtely: "E, copak, at' se sukne umatcru, lepti koupit mejdlo netliva, platit do hapatiky; jen kdyt je nate zlato zdravo."

Obe starti dcerky neopomenuly tu a tarn, kde se dalo, panimamu bodnout ostrYm slovem. Na pantatu si ovtem netroufaly, neb ten, jak by byl dovedl itch synu-hospodadi: kluku nebo holomku, dovedl by dati l velkYm dceram a tieba pied lidmi nejakou "nebernou," a kdyby to byla uei.nila panimama, nebyl by je hajil pied metlou jako malou Frantitku.

Tak v torn Case, kdy nate povidka poeina, ptitly o svatojanske pouti Tonea s Kadlinou hned po velke domt. A kdyt se matka divila, prod nezae,taly zrovna na pouti a pak po potehnani u muziky, jak se ka‘tdoroene stavalo, tu tekla Tonea; "Co bysnie tam clelaly, v'Sak si nas

Ve stiedu, dile 1. srpna 1945. taden nevtimne."

"To by bylo," pochybovala panimama.

"Ba but je," odsekla Kadla. "Co jinda bylo voldni na nas od prespolnich chasnikt, snaS'eli nam poutu, nosili zavdanou a zamlouvali na tanec tiebas na tfi pisnieky "poposobe," a dnesky jako kdyt nas neznajou, Leda te se nekdo husklibl, kdete prej marne "cleclidku" a bude-li met svatbu &iv ona nebo my."

"Mne se taky lide ptali, jestli prijdeme na sluthu, anebo zustanem doma na grunte na ocet, abyste huSettili dediece do pokladu a ani za ocet do kyselYch polivek grejcary davat nemuseli," pochvalne na sestru mrkajic, dodala Ton6a.

"I tohle je huba, a kdo to teki?" rozhorlila se . panimama.

"Vtecky lidi," odsekla Kadla jette ostieji, ale matte do ot'i se nepodivala. "Vtak se mluvi je'ate hid, te jako vy proto davate do hlasu, to vdate na, grunt at nejmladti dceru, protote byste se radi et-de doekali dedica, tteba jste ut letech. Modlite pry se, jako vy sama, mami, za to k syate 13,.12bete — " "Nehiet a neber jmena svatYch pro htitnou pomluvu nadarmo. My si mateme s gruntem ddlat, co chceme, a jestli se lidem na vas libila jen ta nadeje na grunt, tak s takovYmi nic neztra,tite," fekla panimama, kterou byl pantata na to ptipravil, te jim budou lide deti popichovati a popouzeti.

"A neni-li ti doma vhod, muset jit, a tieba obe na slutbu, taden vas nedrti," ozval se pantata, mezi dvefmi. Vracel se z pouti a zastaviv se na zaprsni (zaprati), vyslechl otevfenYm oknem hovor deveat s matkou. Ze se vice nerozzlobil, bylo pfiCisti tomu, te mu vsutku o pouti tu a tam neco za.vadilo o asi, hlavne jeho bratranec v de dine nejblitti sejda a pozdraviv se s nim poeal mu lined vytYkati, te slytel o jeho ustanoveni a netajil se, te a prod mu to zazliva. Takovou vedl: "Tak si ut po tolik let myslim, ze k tobe zajdu na pfipoved' s mYm. Hanesem, jatku, ty jsi Stoupa, ja jsu Stoupa, Hanes by jmena neztratil a hu vas by po pravu i po zvyku pozastavalo u Stoupa. Jen jsem dekal, at Hanes vybyde asent, vtak ho letos pustili ut nadobro, no a myslil jsem, at po tem jarnim zaseti a obstarani, zrovna to teknu, tuhlenc o te pouti jsem chtel Met prvni slovo pod ochranou svateho Jana. A myslel jsem, te za flaky tejden nechame Hanesa s TonCou shodit skazatelny, a tu mat — tu but to ale Ctrnacte dna mele kdejakY forman a teznik, katcly tidak a katcla Iebraeka, co pH.jdou do domu, to pry v Polniece u Stoupti dali do hlasu, ze chcou dat grunt nejmladti deefi!"

A bratranec lomil rukama a do prsou se tloukl, jako by slytel, to pfateltim v Polniace snad vyhotel grunt anebo potlouklo.

"No, kdyt tvaj Hanes o mou Toneu dba, tak si ju mute vziti bez gruntu," fekl pantata. — "Ja, mu ale grunt nedam, ten postoupim nejstartimu, Venclovi, at pfijde od vojenskYch, budu ho tenit; tak se to path," pravil bratranec, jako by povidal novinu, ae to clavno katclY vedel, to u Stoupil v Strtanove na Venclovu tenitbu dekaji, aby nevestinYm venem zapiatili dluhy na grunte.

Hanesovi grunt, ale ja"Nepovidam, fku, ja, dam holkam po dvou tisicich, s bych byl tenicha taky na grunt nevzal; teda jaiku, ano, dej Hanesovi taky dva tisice a at' se seberou a nee° si koupijou," navrhoval pantata, ae se mu na Hanesovi nejvic libilo jen to stejny pkijmeni Stoupa.

"To tak, a vie bys nechcel? No vida, jak jsou ti "zalesaci" v Polnidce chytfi. Tak ano, dva tirice na holy dlane, milej ty, co bych dal chlapcovi na grunt, to mu mam dat jen tak do yetru; kdyt jsi takovy poetaf, kup Tonce za dva tisice grunt a pak ju vdavej," smal se strtanovskY Stoupa.

"No, j a ju vdam i bez tvYch poett a bez tveho Hanesa," ke,k1 pantata nad asmetky bratrancovj;zmi rozmrzen a da y kratce sbohem, kraeel k domovu. Nezastavil se ani v hospode, jen u pernikaie koupil Frantitce pouti do strakateho tatku a mrzutYmi mytlenkami pohanen ptidal do kroku, takte dotel dormu hned za dcerami, jicht brzMmu navratu se sam clivil.

Ve stredu, due 1. srpna 1945.

eaSOV NT7 C/1

VESTNIK

az

Karel B. PalkovskY LondYn.ska t'eskoslevenska vetejnost je pine zarnestnana etenim a poslouchanim zprav z domova, dochazeji sem odpovedi i otazky, co bylo a co je, hlavne vSak se tadaji nekdy taktka proroctvi o torn, co vlastne bude. Styk mezi Prahou a cizinou je jests obtiZnY, neni motno se divit, ze sidle zustava mnoho nevyjasneno, to iada problemit se jevi zkreslene, a 2e k naprosto pkesnemu vysvetleni bude ureite tteba easu. Nerna v g ak mnoho smyslu se dnes zabYvat minulosti, je lepe zodpovedet jen nejeasoveja z polotenYch otazek.

Prvni.problern, kterYm se na ge vefejnost zaje otazka bezpeenosti„ a to jak celku, statu a naroda, tak lidu y e smyslu socialnim.

Dosud jsme viseli v evropskem prostoru jaksi ve vzduchu, bez spojeni se zapadem i SovetskYrn svazem, zatiteni men gnami tihnoucimi k fagismu, Pojimali bychom v gak problem jednostranne, kdybychom se omezili jenom na otazku narodnostni a ptehliteli krisi svetoveho hospodatskeho potadku. Tuto krisi jen prohlubovala skepse o mo2nosti lep giho socialniho uspotadani sveta u tech, kteti. videli, 2e kapitalisticky hosnoddisky system v klasicke forme u2 nedestaduje a nemeli dtivery ani chuti k zasadarn, na nicht budoval SovetskY svaz.

Dnes tit nevisime ve vzduchu, ponevadi otazka statni bez peenosti je vyte gena spojenectvim se SovetskYm svazem a podporovana nadeji, to rozg afne ktere chapou obtitnest dne g ni situace, nabudou ptevahy i na zapade. Pfitel na g — Sir Stafford Cripps — pray e prohlasil, to cele svetove vetejne mineni, ktere si pteje lep g i budoucnosti, se musi optit gilenctim, kteki g tvou do valky proti SSSR a upozornil, 2e cela tato propaganda je dobte znama v Kremlu, kde vzbuzuje ptirozene opravnenou nedirveru k zapadu. Je tedy povinnosti katdeho Oechoslovaka vyvracet pomluvy a potirat klepy, vysvetlovat a poudovat, vest boj proti fag ismu opravdu at do tech statkii, o nicht se ptesvedeil, to by byly bYvaly malo platny, kdyby NCmecko bylo zvitezilo. Hemel otevtene ptiznavaji, 2e meli v nmyslu vystehovat csle eeske, obyvatelstvo z Moravy a Cech, kteromu mei° bYti vzato vSe, co melo. Nemaji tedy stalky. majetek a vubec jakekoli vlastnictvi tadne ceny, neni-li bez.peei, to jich byti v klidu Oita. V tomto smeru nejde o otazku jedine generate, naopak o zajmy mnoha generaci ptiStich, ktere mohou bYti bezpeeny jen tenkrat kdy2 vybuduji na g pomer. k Sovetskemu svazu tak peyne, 2e ittok proti jednomu bude znarnena protifitok druheho. Pti torn nejde jen a Oeskoslovensko, jde take o ostatni zeme stfedni a vYchodni Evropy, ktere musi rovnet zustat pevne svazany se SovetskYm svazem, nechteji-li se °pet vydati v Banc nebezpeei, joke plyne z Politiky isolace.

Podle zprv, ktere prichazeji z domova, neni nejmen gich obav, 2e pr ,ve na ge mlade2 by byla ochotna opustit politiku na gi narodni bezpeenosti a a..l t se na cestu neja,kYch poSetilycH intrik kamuflewanYch evropskYm svazem state, kterY by nebyl nreim jinym, net sanitnim kordonem proti SSSR. Nebyla jen v Praze Liga, proti bolSevismu, takove jsou i jinde, nektere zje y ne, jine stale v einnosti a jejich cile jsou stejne poSetile, jako byl cil one Ceske ligy neblahe pameti.

Druhou zasadni potiti ureite dasti vetejnosti je zasadni stanovisko k socialismu, ktery se mnohYm — kdo nebyli a nejsou socialisty komunisty z ptesveddeni — zda stale neptijatelnY. Tato otazka je jen na prvni pohled slotit6 , ve skuteenosti je vSak jednoducha.

Piedne je tieba osvobodit slovo socialism od vSech hrtiznYch cetek, ktere na nej navesila nejen faSisticka, nYbit i kind Sovetskemu sva..7 zu nepiatelska propaganda. Kdysi napsal nekdo historku o otrokaii z dab pied valkou severu proti jihu, kterY popohanel oernochy k praci roz2havenYm ielezem a brzy pti gel na to, to staei dievo obarvene na rudo, aby se podesill. Nenaci sledovali podobnou metodu s ye-

won

fispechem a &lye, net po , nale2ite vyvolane panice utili surove Opravdoveho ohne a teleza, rozkladali "rudYm nebezpedim", ktere nebylo nic jineho net na rudo obarvene dievo, celou Evropu, a ptipravili tak nejen rok 1938, nkbr2 i rozklad tak velke a mocne jako byla Fronde.

Strachu zbaYenY bolSevism se nam jevi jako zcela prosty hospoda.tsky system, zalo2eny na narodnim — narod tot' lid — vlastnictvi vYrobnich ,prosttedkU, a to nejen v pravem slova smyslu — dolt a tovaren — nYbrt i finadnich provoznich prostredkil. tedy jako protiva kapitalismu, jeho. 2 konstrukce spodivana soukromem vlastnictvi bez planovani a za v16,dy volne soutSCe. Al do velke krise v roce 1930 kapitalistickY ekonomickY system staeil jak2 tald k zdolani ySech hospoda.tks,ych polio, i kdy2 si musel kritickYch okamticich easto vypomoci socialnimi nespravedinostmi nebo dokonce valkou. Jen2e prave v roce 1930 tyto osveddene prostiedky nebyly po ruce, a kdy2 nezamestanost dostoupila kritickeho bodu, organisace se Nejde tedy o to rozhodovat se pro bolSevism 'di proti nemu, nYbr2' rozhodnout se pro lepSi a yYkonnejSi konstrukci, jejim2 iteelem musi bYt hmotne zajiAteni Civota a socialni zabezpee•eni obeann. Neni pochyb o tom, 2e velka vetSina by si prala zvolit lepSi system, neni ji vgak v2dy jasno, kterY je iepsi. Zarueujeme nesporne z yYSeni Mvotni arovne, argumentuji stoupenci kapitalismu — jenZe jen na eas, odpovidaji socialists, a kdy2 nebudete vedet kudy lam., vyhodite proste pracujici lid na dla2bu. Je vSeobecne znarna zkuSenost, to nezamestnanost pritmyslo yeho delnika znamena, zkazu pro zemedelce, kterY ztraci snienou spotiebou trh pro sve produkty; to o praci vzdelance a lidi duSevne pracujicich v tak te2kYch dobach nikdo nestoji, je take dostateene znamo.

Pravdu maji asi ti ; kdo odhaduji pottebnY vYkon sovetskeho lidu na pazdvi2eni civilisaeni firovne z dne gniho stavu v Sovetskem svazu na Uroveri zapadnickou asi na polovinu vykonu, jejt musel sovetskY lid vynalotit na viterstvi v teto stra gne valce. Je tedy pravdepodobne, 2e do konce 1st SedesatYch bude Sovetsky svaz zemi tak vysoke civilisace, zejmena technicke. 2e se octne i zde na prvnim mists, a to bez hospodatskYch krisi. Neni ovSem vylouden°, to do to doby se udr2i i kapitalisticka soustava pri pine vYrobe, a 2e kriticke viny nedosahnou tak znadnYch vYkyvil, aby ohrozily kapitalistickY hospodatskY Civot.

Tento problem a tyto otazky netYkaji se jen.

Oecht a Slorakti, nYbr2" vSech slovanskYch narodil a bylo by v zajmu slo yanske yzajemnosti opravdu zahodno, aby byly reSeny jednotne.

V DOBItA fIRODA ZLtCH LET. A. Vaughanova, B. A. Anglieane vCdy posuzovalicizince pod vlivem sveho ostrovanstvi. VetSina Anglidanti nikdy ptedtim nepotkala cizince, velmi malo jich melo ptatele mezi cizinci a tento nedostatek bkval malokdy kompensovan eetbou. Proto nazory Anglieann o cizincich byvaly mlhave, neptesne a zmatene, za tim Vaim se take nekdy skrYval strach z neznameho. Jak se tedy jevily tyto pocity pramerneho Anglieana, kterY necestoval, vitei cizincum?

PiedevAim hazel ySeciany cizince ve sve mysli do jednoho pytle a snad jen velmi nejasne rozligoval mezi ptislu gniky kmene romanskeho a Germany; jeho piedstavivost u2 nestaella na Slovany. 0 Germamech ptedpokladal, to jsou eistotni, tetkopani a plavi, s ureityrni plaits de rigeur pro 2erry. 0 lidech kmene romanskeho se domnival, to jsou tmavi, Spinavi, veseli a lehkomysini. Francouze, ktere iadil mezi lid romanskY, pokladal za flared kavarensky, kterY je bez rodinneho Civota vidaec nebo jej ma, snad at ptili g mnoho, ponevad2 ptednoge katclY Francouz si yydrtuje dva byty.

Z toho yyplYva.1 pocit,Ce"jeden Anglican yyda za tri cizince," ale nikdo si neuvedomoval v jakern smeru.

Strana 3.

Ale V poslednich dtytech Ietech ternet milionu cizinch Lilo v na gem stkedu. Jestlite kazdy z rich se seznamil jen s jednim nebo dverna anglickYmi ptateli, znamena to, 2e vice net milion Anglidann mei° ptiletitost poznati cizince hodne zblizka. Samortejme, to v Londyne kaaly mohl videt ptislu gniky vSech narodnosti a mohl take srovnavat jejich rune charakteristiky. Nute, ptispela tato etyti leta k tomu, aby si Anglidane zmenili anebo upravili svuj postoj vuci cizinctim? Myslim, to ano.

Tak na Ptiklad dries vime, to tito cizinci se od sebe navzajem lisi tolik, jako se lisi od nas.

Oech je jiny net Nor a tento je jinY net Holand'an; ale miiterne take pozorovat, 2e i jedna zerne dovede vytvorit ruzne typy. Provencalec ma zrovna tak malo i tak mnoho spoleeneho s Vla-mem, jako ma °bean' z anglickeho severu s obeanern z Cornwallu. Vidime, to stejne valni a logicky myslici lido piichazeji z rozpustile Parite tak, jako z Osla nebo Amsterodamu, 2e Slovane se neobiraji stale jenom svou dugi, ale vedi take new o claernii a o teckYcla di timskYch klasicich.

Nicmene nepoudili jsme se jen v tom, 2e tito lids z Evropy netvoti jednolitou masu "cizinci," ale poznati jsme take, to to, v eem se od nas ligi, jsou vetg inou jen drobnosti a nikoli podstatne veal tivota. Jejich rodiny jsou jim drahe na rozdil od Yemen., kteti sve rodiny obetovali na 'hoticim oltati nacistickeho statu; a jsou.hrdi na sve domovy, ktere musili opustit.

Nag e samolibost v mnoha vecech doznala za to elyti leta nejeden odes. Anglidti muti si ptipadne je jejich Ceny na to upozornily, to cizinci maji vybrane zpusoby. Anglicke teny pcznaly, to ttebas dovedou dokonale upravit "steak," ani zdaleka nemohou soutetit s cizimi hospodyrikarni v aprave zeleniny a v o. nech drobnYch domacich Ukonech, ktere se ukazaly tak utitednymi za valky. A take jsme videli a musili obdivovat chladnou, klianou odvahu; se kterou obyeejni mu2ove i 2eny vzdorovali doma gestapu, utikali ze s y Ych zemi a zde v Anglii se usazovali, aby s trpelivosti a do. brou mysli pfeekali dobu sveho vyhnanstvi.

Celkern vzato porozumeli jsme lope s yYm cizim prateltim a s porozumenim ptiSla sympatie a obdiv. Ale jakY je nyni nas poStoj k Nemctim?

Je tieba pfiznat, 2e lepSim poznanim naSich piatel se nepiirno zmenily i naSe pocity k Nemcum. At' tit jsme cokoli vytrpeli v dirsledku nosti Luftwaffe, nikdy nam nebylo se stketnouti s Nemci tvati v tvat v flak zemi a proto jsrne si tak tCCko pi'edstavovali, co nernecka, okupace znamend y e skutednosti. Je pravda, slySeli jsme hodne o nemeckYch ukrutnostech po cele Evrope, ale, jakoby v sebeobrane, na ge mysl se sna,2110 uteci od hrtrznYch ptedstav o plynovych komorach v Poisku a o znideni Lidic. VYbuch ietecke pulp y u prahu va gich dveii je liS' silny, net aby se dal vnimat lidskYm sluchem, ale pti zvuku sttepiny g rapnelu dopadajici na vak strechu vyskOeite z postele. Zatim, co si nedovede,me pine uvedornit dosah daleko pfiSernejSich, ale vzdalenYch nemeckYch zloetmi:Oeme aspofl dasteene veldt vSechnu to hrUzu, ktera se plizi Evropou z vypraveni sveho pritele, ktery se boji prozradit sve pra, ye jmeno ze strachu, no by .Nemci mohli udelat jeho detern, kdyby se dovedeli, to je v Anglii. Jimy zase trpi strachy, jak straSlivy osud asi potkal jeho rodinu jen proto, 2"e nekdo v jeho iodine je JestliZe z te.chto let zla vzejde neco dobreho, bude to naSe poznani, to po cele Evrope jsou sluAni Tide, kteti maji odvahu a kulturu Stejnou jako my, v nekterem smeru snad dokonce y ak. K tomu ptistupuje vedorni, to bude na nas, abychom udrCovali vztahy yzajemne pomoci a Piatelstvi s ternito lidmi, ma-li se budouci svet zachranit pied vratednYm fitiskem barbarti nove doby.

V Daleiite upozorneni! Kdyi plAete na Hi. tfaclovnu skrz jakoukcliv zaleiitost, tYkajlei se vag ich poplatkti neb d/uhu proti va gemu certifikatu, neb va gcho nojigteni u S. P. J. S. T., el °Mediae dodavky Vestniku — udejte vidy 'Oslo neb sidio va g eho tadu, neb aslo vaCeho feet-U. fikatu.

&c..1-atia, 4.

Oddil Dopisovatels14 Pad Jarornir, eislo 54., West, Texas. Bratti a sestry!

Netapomente, ze pti'Sti nedeli je na ge mesieni schtize a mame ptijimani nekolik nov3ich Menu, tedy se dostavte do schtze kdo intitete.

Schtze bude jako obyeejne ye 2 hod. odpoledne v nedeli 5. srpna.

Tak tit to horko je tady a katdY si natik.a, te je ho hodne a i noel jsou horke, ale te bude chladneji nemusime si ani myslet, at tak za 6 nebo 8 tYdnti. Zato bavina si libuje a misty, kde ji hmyz netrapi je velice p6kna.. Snad ae je hodne zelenSrch bavinovj%ch blech a jit rolnici stkikaji, aby v gechno se stonkt neopadalo. Kukutice je tet pekna, az na nektere vyjimky, kde je hodne pozdni. Ovsy se mlati a sypou misty 15-18 buglq po akru, ale nada i 4-5, jak kde bylo mokro, a hekde je to pine blata i pohnile, tak ma farmat radost.

Zavatovani broskvi je ut skondeno a to dosti brzo, neb ovoce temi de gti bylo hodne eervive a padalo se stromt a letos, kdyt neni dost cukru, tak se dost v geho zkazilo, ale nektere hospodyfiky dasaly do sklenek i bez cukru a :line zas zavatovaly s bilS7m Caro syrobern. Nevins co je lepg i, ale bez cukru se nine to nolibi a syrob jsem jegte nezkougela.

Prideloy ani cukru u nas v okoli nebylo stejne, prvni tadatele dostali Po 20 librach, druzi 15 a ti poslednej gi uz jen po 5 librach cukru. A kolik tech sklenic zavatite s pet funty cukru?

Nyni zadina sezona hru gek a je to s tim sladidiem jegte . horgi. Ale nic nam nepomtite natikat a lope ani na to nemyslet.

Ni a hogi, co se nam vraci z valky, ani cukr na zavatovani nedostali, 0,spon na g Vilik ne, a rada bych vedela jestli v gem tem chlapciim to silo 13 vytrhli, aby jim nic nemuseli v ration board dat. Oi si to nekdo vzal? Chlapci nam prijitdi jeden za druhYm a je uz hodne vojinti zpatky z 36. divise, i na g' je ut doma a te gime se z toho, ae je zdra y . Ma jizvu po grapnelu, ale ostatek doufame, te to bude vsecko dobre, a neni se co divit, kdyt ti na gi chlapci 28 mesice byli v ohni a neledy tit si mysleli, ze ani domova neuvidi, ale kdyt jsou propu g teni z armady, katc1S7 ma pilno shodit uniformu a oblect si cicilni gaty. Ale co tarn zatili ti na gi chlapci, to pry nikdy nezapomenou. I na g chlapec zajatecke tabote stohy mrtvol a tekl, te to bylo hrozne se na to divat.

Asi ptede dvema mesici pi. Joe Botikova, kdyt k nam pkijeli z Ft. Worth, do yezla balik veci, abychom to posiali za na gim yojakem a pti torn tekla, kdyby si pro to saris pNjel, te by bylo lepgi, a tea se nam to spinilo, a Vilik dekuje za to srdeene.

A nyni chteji ti yojaeci honem dohonit co zamegkali a tak jsou svatby jedna za druhou, dye tti katc17 tS7den. 23. se tenil Fritz Stanislav se sl. Marketou Petrovou, na gi nejstargi elenkyne, sestry L. Petrove dceru gkou, a my ji vgichni ptejeme mnoho Stesti. V t312' den byl skiate.k Augusta Stainochra s Aninkou Podsednikovou z Hoen, a dye jine na druhST den. Ptejeme vgem gtesti.

Vidite, i to na ge male West zadina bYt popularni, mame tu zlodeje, kteti se nedaji chytit a kradou po domech noenim dasem. Pak se nam tu bodaji a stfili derno gi, a mame zde hospcdy bez piva a to vet gim easem, ale za to mame dobrou vodu, ale ti co maji radi pivo o ni nestoji.

Pan August Morris je gte pokad je v ltitku a pfejeme mu, aby se pozdrayil.

Minu1S7 tY7den nebo drive jsem mela dest poznat se s p. Kofnovcem z Kaufman a jeho synem. Pted tim zde byl nav gteyou p. Jerry Svoboda, ktersi &l ye bylel u Scurry, ale nyni je nekde u Dallas. Pak zde byli z Corpus Christi panove Henry 8napka, Dlabaj a Holasek, a nyni je zde u rodidrz Raimund Dulak s rodinou u pi.

Pauliny Janske a pak u p. a pi. Machu na Elk. Tak se melte v gichni jak nejlepe mtitete a ja v'Sern etoucim posilam srdeeny pozdray.

Marie Klausova,

.112 M

lie

Markham, Texas.

Ctend reciakce Vestnikul Ve schuzi 25. dervenee v Rosenbergu byla vyzvednuta otazka, prod na gi lide berou tak malou pojistku u na gi Jednoty, a ja uznavam, te by bylo dobre v teto otazce vymetiovat nazory, nebot' .qmenou na.hlediz ptijdeme k noqm a noySTrn poznatkiim a konedne k cili.

Jako jednatel na gi Jednoty imam pkiletitost nahlednout a zjistit, prod nisi lide, u nas tak malou pojistku berou. Na prvnim miste byly to okolnosti, kdy se na ge Jednota zalotila a tale malou pojistku poskytovala, avgak v mysli tech starch pionYril zUstala a ptenaSena na rnladou generaci; tak kde by mela bYt Jednota no, prvnim mist& u mnohYrch je posledni.

Druha ptieina je, te agenti od yydeleenSrch spolsenosti nas tupili a u nas bYvaly ruznice, a toho ti cizi jednatele vyutitkovali a chodili s Vestnikem v ruce a ukazovali eerne na bilem, a tak odrateli pristup k na gi Jednote.

V posledni d.obe se u nas stala yelka, napraVa. Jednota zatidila mnoho novYch pojistek, tak mame se dim branit proti konkurenci. Jedne veci nemohu na gim lidem rozurnet, ae berou u cizi spoleenosti tu samou pojistku, jakou by mohli dostat u nas, u nekterYch spoleenosti aI o $10 roene drat gi, a nic o te spoleanosti nevi, jenom te mluvka co mu to prodaval, se ohanel miliony na papife. Dam malt' pfiklad. Jeden na g ten nejlep gi Glen, kterSt ma celou rodinu u nas ;jd jsem ji zapsal 7 diem). te rodiny, katdeho na. $1000. Asi za dva mesice jsem sly gel, te ten samY vzal na sebe od y Ydeleene sroleenosti pojistku na $10.000.

Plati na jeden $1,000 o 7 dolar0 vice, jak by platil u nas. Jak jsem se to dovedel, tak jsem tarn zajel a jsem' mu porovnal na ge. tabulky.

On mne pravil, te on myslel, te u nas nemilte vice dostat jak pet set nebo tisic a te mu ani nenapadlo, te by mohl vzit $5,000. Tento eloyek ma pro Jednotu velikou chvalu, ale yam to ukazuje, ae je to u nas zakotene v mysli, te jsme mailed, cot je velika m'lka, neb nage Jednota, co se tyke zaraRy, je na prvnim miste, ma 15 druhil pojistek a mute u, nas vzit at do $5,000.

Jako jednatel mam prilentost nahlednout do domacnosti, kdyt Glen zemte, a vidim ten rozdil, kdyt byl pojitenY nebo kdytnebyl.

A take jako statieek Barto g tika, se ledaco ptitrefi (ba jo). Asi pied 12 roky jsem jednu rodinu pojistil, ale z te rodiny nine jeden nebyl doma. Tak jsem asi pet krat tam zajelet jsem,ho zastinl doma a pojistil. Pti posledni navg teve jsem zustal u brany stat a gel ji otvirat a tu slySim matku te rodiny, void na nekoho do domu: "Ut zas Bert toho Senkykika nese!" JO, to sly gel ,ale jsem to shin (jing i veci se musi shltnout) a na gei jsem toho, koho jsem chtel a zapsal, tlal "gut by" a jel. Asi za 8 rOkti jedu tou samou krajinou. vedle toho domu ostal stat a tadal jsem vodu do kary. Tu vyjde ta rani a s otevtenou narudi mne vita a pravi, jest-li vim co se u nich stalo, te ye dtvrtek pochovali dceru. Mne to piekvapiio, vyslovuji jim soustrast, a ta matka pravi: "Mr. 8' enkytik, snad Btih Vas k nam poslal. Kdyby nebyla poji gtena, te by ji nemen za co pochovat." ksTechtel jsem ubohe matte tici, te jseni sly gel jak kdysi pravila — SenkViika ut zas deft nese, a dnes pravi, te Buh mne k nim poslal. Ale ye mne ztistala do-• menka, te jednatel od Jednoty je dvojduchST a nebo tak nejak.

Je gte chci podotknout, i.e at' jedu kde chci, eleni malo nav gtevuji schtze, cot ukazuje, se malo staraji o sviij majetek. Mne Jednota ptipada jako kus bavIneneho pole, a katdST elen ma v torn poll podil, jak v seti, tak v obdelavani. Ale mnoho dlent jenom zaseje, totit koupi si pojistku a dale se nestara.i Pfece bavina pottebuje kopani (navrhy) -a na tu bavinu ptijdou rozdilni 'Sktidci jako pilousi, atd., je potteba je znieit, by jste udelali 'arodu (na to mame sjezdy), ale piece by si dienove meli vatit a opatrovat svuj majetek, je to majetek nas vgech; a katcleho elena je vinnosti spolupracovat.

S bratrskYm pozdravem, 1g. Senkyfik._

Ve st±edu, dile 1. srpna 1945.

SOKOLSKA Sestry a bratfi!

K vuli informaci elenstva na gi sokolske 2upy nutno tentokrate sdeliti east jednani z pfdletni schtze konane dne 27. ye'eer v dallaske sokolo y -ne,tYkajicsvzdl enotias tim souvisici vice mene informadni. (Ve yYrodni schtzi bylo delegaty Jednot Ustredi yytYkano, 2e jednoty v 2upe sdru2ene o vedeni 2upnim nejsou dostateene informovane, tu byliSe ye \TYrodni schuzi poyeten timto fikelem pro tento rok, vynasnatim se, see me schopnosti staei, by v tomto ohledu nebylo vice pkiein k stanostem.) Prace vzdelavatelska a informaeni mohla by bYti jednotami, respektivne jejich Yedoucimi ciniteli velice usnadnena, kdyby oni udrtovali prayidelnY styk s na,M. tupou, podavajic sve navrhy i kritiku ku zlep geni vedeni, namety osnov a y'S'e jine co se behem mesice v jejich•okoli s ohledem na sokolskou einnost uda, pisemne a pfimo tupnimu fistfedi.

Nektere jednoty tak eini a tu ovSem jsou jejich zpravy s pote g'enim zaznamenavany. — Schfize tupniho vYboru jsou yeas oznameny prostfednictvim a laSkavosti br. red. Vestniku a oteyfeny ka2demu elenu na‘Sich sokolskYch jednot.

Prace nage, dik vedeni br. star. B. Pfevratila nese se v duchu veru bratrskem a dosud, co jsem byl pfitomen v ka2d€,' te naSi. sehtze 2upy, bylo pkijato'nejake usne§eni tYkajiel se prospechu sdru2enYch jednot, aneb podporovan tiechetny, pottebny zastoj spjaty aneb nejak spfizneny s nasim sokolskYm snatenim.

Jest nagi poctiyou snahou ueiniti ka2dou nagi jednotu dychtl you toho, by k ni bylo vzhli2eno jako k narodnimu kulturhimu sttedisk.u. K tomu ovgem zapottebi vasi soueinnosti a vzbuditi tento zajem, cot bude rnYm Ukolern pokud nam svekena bude tato prace. Radi ji koname bez ohledu na to, kde kdo "hleda, v ni chlup" a piijde zase doba, kde i kritikove budou miti ptiletitost se osvedeiti.

Lee ITS'ak vratiti se k zpra yam. Naeelnik br.

Jos. Kos, yracejici se z kursu v Detroit a Chicago, se do schtze 2"upni nedostavil a tak ptijata byla zprava sestry Helen Vrlo ye, ktera, apropos, pfinesla si domfi diplom o yYbornem fispechu a my sna2ive sestfe na gi vNci srdeene blahopfali.

•Litujeme, 2e sestra Regmundo ya, z Corpus Christi a Loraine Pke yratiloya te2 se nemohly kursu sileastnit, nebot' byli jsme jisti, to i ony by vitezne se byly k nam yratily a sve nabyte yedomosti v Jednotach s yYch uplatnily, cot jest ov'Sem ylastne• flee' na'Sich telocyienych kurst Americke Obce Sokolske.

NayrativS4 se br. Fr. Rendl podaval svoji zpravu o syYch poznatcich v jednotach, ktere naygtivil a scleluje, 2e jest jeho Mhyslem obaas blitsi jednoty pravidelne na y'Stevovati. Zprava tea s diky pkijata. • Bylo tea usne geno, by 2upa zakoupila pro jednoty sdrulene 20 knaek o sokolstvi v anglicke keei, pojednavajici o hlavnich bodech s kterYmi nutno seznamiti na gi dorfistajiei mlade.2.

Kni2eeka vydana byla nak Am. Obci Sokolskou a jest velice cenna, svoji informaeni 'Casa.

Toto jest pro tentokrate v ge, pkigte, motno-li mi bude, budu pokraeovati s popisem jednani nagi 2uprii sehtzi. Zdar varn!

Lud. 0. Ho gek, 2upn1 vzdelavatel.

V Slavnostni prijeti americkeho velvyslance na Hradeariech.

New York. (OTK.) — Reuterova kancelat hiasila dne 21. dervence, to pki uvitani americkeho velvyslance L. Steinhardta toho dne na pra2skem hrade Nadia americka, a eeskoslovenska vlajka nad Hradeany ye ehvili, kdy velvyslanec ptedkladal presidentu Bene govi sve povefoVaci listinY: Steinhardt pfi teto pfilehtosti prohlasil, 2e vlada a lid SpojenYch Statfi yitaji obnoveni eeskoslovenske demokracie a ryehle obnoveni stavniho tivota v Oeskoslovensku. President Bene§ ye sve odpoyedi na to kekl, 2e ySechny narody veci, 2e moudrost Velke trojky yytyofi • oVzdugi mezinarodniho ptatelstvi a vzajemne dtvery.-

tie stl'edn, cine 1. srpna 1945.

Bratii a sestry:— Oznamuji yam vgem, to treti rozpoeet Nemocenskeho Odboru poeal dne 1. Cervence t. r. a poplatek jest 75 canal na elena, z C•hot zastane v pokladne mistniho radu 3 centy a 72 centa 'za glou mistni tajemnici zde na Hlavni tradovnu.

ACkoliv jsem pied nejakYm Casem zaslal dopis na katcleho tajemnika kde lady Nemec.

Odbor maji, a v"torn dopisu jsem podal vysvetleni to na rok 1945 budou etyri rozpoety, jests dosti east° obdrtim dopis od elenii, abych jim sdelil jak a kdy maji platit do Nem. Odboru, a. proto jsem se °Patna rozhodl, jests jednou podam vysvetleni do na geho mileho Vestniku.

Prvni rozpoeet roku 1945 na Nem. Odbor poeal 1. ledna a trval do konce, bkezna t. r.

D •uhY rozpoeet poeal 1. dubna a trval do konce Cervna t. r.

Teti rozpoeet poeal 1. eervence a potrva, do konce zaki t. r. otvrtY . rozpoeet poene 1 .fijna a ukonei posledn.im dnerri v mesici prosinci t. r.

Take chci upozornit v geohny 'deny, co mall zaplacene po platky na prvni rozpoeet a dosud ne.zaplatili na druhY, bud' nevedomky aneb onomenutim, a chcete udrtet sve elenstvi u Nem. Oodboru, tedy vas laskave tiadam, abyste bezodkladne zaplatili sve poplatky na ten druhY rozpoeet u sveho mistniho radu, aby tyto poplatky mohly bit zde na H. U. zaslany mistnimi tajemniky ihned.

Nekteti tajemnici dosud zasilaji celY obnos 75 centil za Clena zde na Hlavni tradovnu, vzdor tomu. ze jsem jit nekolikrat oznamil ve Vestniku, ae elan sloe zaplati 75 centa na rozpoeet u mistniho radu, ku kteremu patki, leo 3 centy maji zastat u mistniho radu, (to je pro vydani spojene s Nem. Odborem u mistniho radu, jako po gtovne, atd.) a 72 centa se zasle zde na Hlavni f.Tradovnu. Proto opetne laskave aadam bratry tajemniky a sestry tajemnice, zasilejte 72 cent y za elena, na katclY rozpodet.

Dale pak sdeluji, to ti Cleni, kteri patrili do Nem. Odboru. treba od zaloteni tohoto, tedy abyste udrteli ay e elenstvi a mohli bYti povatovani co zakladajicf Cleni Nem. Odboru u vageho kadu, tedy jest nutno, abyste meli sve poplatky zaplaceny na katdY rozpodet, kterY byl ohlagen.

Abych yarn padal lep gi vysvetlenie dejme tomu, ae e'en patkil do Nem. Odboru od zaloteni tohoto. Na v gechny rozpoety, ktere byly v minulosti ohlageny mel poplatek zaplacen, avgak na ten druhY rozpoeet roku 1945 (kterY trval od 1. dubna do konce ‘aer yna t. r.) dosud svaj poplatek nezapiatil, a nyni, kdy jest zde jit fret rozpoeet na kterY ma platit, kekne: "Ja, jia ten druhy roz poeet nebudu platit, ale zaplati.m na ten treti". TakovY elan pkestava bit Clenem zakle.c.iajicim aneb Clenem starym, a jeho elenstvi bude pak poeinat od toho dne, kdy zde obdrtime za toho elena poplatek na ten treti rozpoeet.

Bratia tajemnici a sestry tajemnice, vtdy kdyt zasilate poplatky pro Nem. Odbor, prosim udejte na kteri rozpooet poplatky zasilate, a udejte jmena Mena a kde motino, Cisla certifikata techto 'elan& Nektere rady maji treba tki aneb i ,rice elan& majici stejne jmeno, lee jsou to rozdilne osoby. Vy ovAem vita, kterY Glen aneb elenkyne jest co plati, leo kdyt zde nezaglete eislo certifikatu jak pak mute vas bratr reciltel vadat, za ktereho toho elena poplatky jsou?

Kdyt zasilate po platky na vice neth jeden rozpodet, tedy prosim udejte jinena Clank a disla certifikata vtdy na listinu, za kterY roz-

VESTNIR poCet zasilate. Tak ku prikladu, budete-li zde na Hl. tr. zasilat poplatky na druhy, treti a etvrtY rozpoeet, tedy na jednu listinu udejte jmena vgech elneu co plati na druhy rozpoeet, na jinou listinu udejte jrner a tient, co plati na tketi rozpoeet a na dal gi listinu pak jmena Clara co plati na etvrtY rozpodet: . Vag bratr reditel dr9i seznam v gech elent, platicich na Nem. Odbor take dle rozpoett a tedy mne usnadnite praci spojenou s Nem. Odborem, kdyt za glete vtdy zvla gtni seznam pro katclY rozpoeet.

Dale oznamuji v g em bratram tajemnikam a sestram tajemnicim, ti Cleni, so si zaplati poplatky do konce tohoto roku a chcete sem poplatky zaslat, tedy mutate tak uoinit, a predem oznamuji, 9e v padu, ze • by nekterY elan aneb alenkyne zemreli, kteki maji sve poplatky u Nem. Odboru zaplaceny do predu, budou ty neupotrebene poplatky vraceny. Tedy zas abych toto objasnil, dejme tomu, ae elan zaplati sve poplatky na Nem. Odbor, na treti a etvrtY rozpoeet, a ten Clan zemke kdykoliv pied prvnim kijnam t. r., tedy obnos 72 centa, kterY byl za toho elena zde na H. U. zaslan na ten etvrtY rozpoeet, bude mistnimu radu vra,cen. V padu, to elan by zerntel as po prvnim rijnu, pak ov gem poplatek zaslany na ten etvrtY rozpoeet by zustal v pokladne zde na Hlavni liTradovne.

Take chci jests vtem yam podat vysvetleni, ohledne nagich tkech fonda, ktere na g Nem. Odbor ma. Jak z na gich stanov Nern. Odboru seznate, z poplatku katdeho Clena, patkiciho do Nem. Ociboru, plyne do fondu na vyplaceni podpor 60 centil, a 7 cents plyne do fondu na slutbu teditele, a do fondu na rozliene vyclani, jako po gtovne atd. plyne 5 centa. NC kteki eleni se domnivaji, 'Le tech 7 centt "dostava." reditel, icC bratri a sestry, neni tomu tak, aid dle stanov by byl reditel k tornu opravnen. Tneto obnos plyne, od 1. ledna t. r. do fondu reservniho, a ani jeden cent nebylo z techto pellet vyplaceno kediteli. Proto, a4 varn bude "nekdo" tikat, ae (Ta g reditel "do-. stave 7 cents co slutbu, z katdeho poplatku, tak prosim mu sdelte jak se vac ma.

Take yam oznamuji, ze poedtkem prigtiho tYdne, budou zaslany na tajemniky radu, kde Nem. Odbor jest zaveden, elenske karetky. Tuto karetku obdrti katdy 'Oen, ktery patkil do Nem. Odboru, poeinaje 1. ledna 1945 a a kterY zaplatit bud'to na prvni, druhY aneb treti rozpodet tohoto roku. Hlaste se u va geho mistniho radu o va gi elenskou karetku a vas bratr tajemnik u va geho mistniho radu, kterY ma Nem. Odbor na, starosti, vam sdeli zdati mate rioplatky do Nem. Odboru zaplaceny, aneb zdat jste na nektery rozpoeet neplatili.

Od 1. ledna t. r. bylo yyplacen.o na podpory celkem $1,302.02. V pokladne Nem. Odboru dnegniho dne zbYva, $1,374.38. .Apeluji na vas v gechn.y, co jests k Nem. Odboru nepatrite, stante se eleny tohoto odboru, neb katclY elan aneb elenkyne, pa-trio' k nag Jednote, nejmene jak 16 rolcit start a v dobrem zdravotnim stavu, mute se statj. Clenem Nem. Odboru.

S pranim vtcho dobra v gem elenam nagi Jednoty, jsem s bratrskYm pozdravem, Jos. Koliha, ml., reditel Nern. Odboru S.P.J.S.T. V Orchard, Texas.

Bratie redaktore, bratri a sestry!

Zajiste ze jste Cetli v novinach propagovanou my glenku jistYm vYborem ze severu s panem socharem Mario Korbelem v Cele, na postaveni kolosalniho pomniku v Lidicich, k ucteni pamatky tech, kteri padli za °bet' nemeckYrn barbaram. V minule schazi u radu Karel Jona g byla etena tadost o nejakY spevek na DCtskou Ozdravovnu v eernovicich u Tabora v 6ech6,ch. olenove zrnineneho du Indio kdy nejakou tadost z: amitnou, obzvlagt', kdyti je to tadost pro ngjakY teel a tak na onu tadost povolili $45.00.

Byla ale ueinena pcznrnIca, pri ktere se rozvinula girgi debate,, a sice v torn smyslu, aby se. upozornil onen vybor : kterY chce v America skolektovat jeden milion pet set tisi.c

Strang

5.

dolara na onen pomnik, aby svfij plan zrnenil, a na misto neutiteeneho pornnika, aby tam postavili ozdravovnu nebo chudobinec, neb 07boje. Chceme-li dokazat Nemcam, to Lidice dejme tarn L ye bytosti, a ne mrtve kameni. Zajiste, to ke,tclY soucitne myslici eloyak musi uznat, ze tad', kdy eeskoslovenskY narod pottebuje leky, chleba a gativo, navypadalo by to od ruis Cechoamerieanu moc rozumne, abychom jim tam posilali kameni.

To by si. raely vzit na vedomi Ceske spolky v Texasu a apelovat na onen vYbor, aby sit-C.1j plan pozmenil a postavil v Lidicich nee° ueiteeneho.

John Gajevsky.

V itdcl teskS7 Prapor. Cis. 24, Temple, Tex. Cteni bratri a sestry:— Timto vas laskave tadam, byste se v hojnem poetu dostavili do prigti schtze, ktera bude poradana jako obyeejne, prvni nedeli v mesici, ve 2 hod. odpoiedne. Tato ptipadne na 5. srpna. V teto schtizi mutate obdrteti nova stanovy.

Za.roveri sdeluji Cerium Nemocenskeho Odboru, tie jest zase Cas platit jejich poplatek 75 cent y za treti Ctvrtleti. Tak prosim. pkihiaste se co nejdrive, bych to potom mohl poslat na H. t.T..

Dale upozornuji v gechny, kteri jsou pozadu s plaganim jejich poplatkia by svoji povinnosti hledeli zaplatit co nejdrive.

Tat upozorriuji Clenstvo, ze mame zavedenou u nagi Jednoty dvojnasobnou trazovou pojistku. Tedy vy, kteki byste melt zajem ptibrat si tuto pojistku, anebo kdo byste chteli ohledne toho nejake vysvetleni, tedy se PMhlaste u mne a rad yam v to veci posloutim.

Poplatek za tuto pojistku jest 15 centil niesiene na $1000.00.

Podasi jsrne melt posledni dobou suche a dost horko. Dnes, co toto pi gi, jest pomraaeno a trochu preprcha. T.Irody jsou no, projiti.

Tak se zatim mejte vgichni dobre.

S bratrskYna pozdravem, Chas. Navratil, tajemnik.

V Program znarodnovani ecskoslovenskeho prilmyslu UNRRA pc:gle za 6 millard korun surovin.

Pratsky rot:alas dne 3. eervence ozni.mil , 'tie deputace zavocinich vYbort. 15 nejvet gich kovodelnYch podnika v Prate vedend zastupcem ra,dy tstredniho Svazu es. odboru poslancern Klimentem, odevzdala ministru pramyslu Laugmano yi dlouhe memorandum, v namt jej delnici ujigt'uji, ze "chapou, co doba vytaduje, a slibuji pinou podporu einnosti ministerstvu pramyslu, kterou delnictvo s po yclekem uznava."

Ministr Lau gman jim odpovedel, Ce vgechny velke tovarnv budou znarodneny a tedy nejen klieovY a tettiky pramysl, nYbrt take v gechny ostatni tovarnsv. "Otazka vale.ene koristi, pravil ministr, se re gi s urychlenim a rozhovory.prave skoneena v Moskva k tornu priznive prispely.

Margal Stalin vydal lit rozkaz, aby Ruda armada uvolnila vg echny Ceske tovarny a obchody, cot se vztahuje tet, na v gechny tovarny postavane neb organizova.ne na na ge ttrat y. Brzy zaeneme s celostatnim planovanim. Pri torn nebude zapomenuto velkeho poetu utiteenYch navrha podanYch na gim delnictvem.

Vyjednavani se zastunci UNRRA ohledne netkupu surovin pro potreby na geho pramyslu ye vYgi gest miliard korun bylo prave dokoneeno. tip

Hostovskeho "Ukeyt" francouzsky.

New York. (OTK.). — Psritiske nakladatelstvi "Edition de Scull" vydava pr5ve francouzsky preklad Hostovskeho novely "tkryt," jet pavodne vygla Cesky k vanocarn 1943 v New Yorkn. funcru tohoto roku vygla kniha anglicky v USA nakladem Random House a jests 'letos krorne uvedenych v3zdani bude kniha publikovana anglicky v LondYne gvedsky ve Stockholmu. An glicke vydani "1:Tkrytu" bylo rovnet zdra,matisovano Ben Kagenern a vysilano na, siti National Broadcasting System po cele Americe se slavnYm hareem Arnoldem Mossem hlavni tioze,

kitralia G. ),

•

Nenavistpran-Krnii

V2

z exp.

•• v . stencm nejistoty.

(Pearl S. Buckova, presidentka spolku "East and West Association" a vynikajici spisovatelka, dala organisaci "Common Council for American Unity" dovoleni ptelotiti nasledujici Clanek ve zkracene forme. Olanek, kterY byl privodne napsan pro "Labor Reports", bude snad i naee Otenate zajimati.

— Redaktor).

Statisice siov bylo proneseno a napsano 0 nabotenske a rasove nesnatenlivosti. Slova, ktera davaji pouze informace, ani by .podnitila ptedstavivost a presvedeovala, miji se yeak svYm poslanim. . Informace o nesmysinosti, nespravedlnosti a nebezpeei nabotenske a rasove diskrimace jsou ve SpojenYch statech tak rbzeikene, te nejen katdY dospelY elovek, ale snad ut i katde dite vi, prod nerna podceriovati a odstrkavati lidi jine viry nebo jineho plemene. Jelikot veak yeechna slova o teto veci nepronikaji k samemu zdroji einri, neustavaji mnozi lids utivati diskriminace • proti tern, kteti se od nich liei barvou, nabotenstvim nebo narodnostnim privodem.

Ani zdra,vY rozurn neprimeje tyto lidi, aby od diskriminace upustili. Veteina obyvatelft dneeniho sveta jsou lids "barevni", nikoli bili.

Z teto valky vyjdou sane d ye zeme, ktere budou pohotove zaujati vti.d6i mista mezi narody sveta, dye zeme, ktere maji dohromady takkka polovinu populace sveta a vynikaji obrovskSrm pfirodnim bohatstvim. Prvni z nich bude Oina, druhou Indie. Jde o dve.zeme nejstaiei existujici civilisace. A piece jak mnoho belocht se neustale odcizuje Oitiantim i Indam jedine proto, to jejich plet' je jine barvy!

Na naei vlastni polokouli bylo by zahodno yetipiti si v pamet, te Latinskou Ameriku tvofi zeme, v nicht barva pleti neni dilvodem k diskriminaci, zeme, ktere s nelibosti pohliteji na diskriminaci, jet panuje ye ScojenYch tech a jet se ptiei politice dobreho souseda.

Mejme na mysli, to lade budouci mir zavisi na dobrern vychazeni se veemi narody Asie a Latinske Ameriky! Bez dobre yule mezi narody stava se valka nevyhnutelnou. Mnozi tide jsou bohutel odhodlani zachovati si sve piedsudky i za cenu dobre vale.

Veteina lidi neni ani ochotna pkikloniti sluch slorarn udencri. V poslednich nekolika leteeh anthropologove svorne dokazovali, to barva, vira a narodnost nemaji nic spoleeneho s nadfazenosti nebo s menecennosti eloveka. Jak si yysvetliti naprostou "hluchotu" ke veem ye' deckym vYvodt.m? Jedine vysvetleni motno hledati v torn, te ptadsudky, vedouci k tatnYm projevtun diskrimace, nejsou otazkou rozumu, nYbrt citu. Tento cit prameni ze strachu. Kdybychom odstranili strach, odstranili bychom i velkou Cast ptedsudku, a snad bychom je vykotenili A z Ceho prameni tento strach, jet nuti iidi nenavideti sve blitni? Jeho koten dlutna hledati v socialni nejistote a v hospodatske ne_ jistote. Pokud panuji tyto dva druhy nejistoty — jak je tomu v mnoha ,ptipadech ye SpojenYch statech — potud neprestanou existovati ptedsudky a plynouci z nich diskriminace.

Spojene staty mohou pozmeniti tuto situaci; mohou se ptiainiti o socialni a hospodafskou jistotu tim, to daji yeern svYm obyvatelfun .tytet pfiletitosti a te se o yeechny postaraji v nemoci a ye stavi. Jakmil• odstranime strach, zmizi ptieina k ptedsudkUm a s ni i zlozvyk diskriminace. Toto se mute statd v ranici naspoleenosti. Nadmirne zisky mosi hou bYti zdarieny a penez takto ziskanych muze bYti utito k zajietern jednotlivcri; tamestnanost mute bYti zarueena a stabilisovana podle ademokratickeho systemu. Tento system se neosvedeuje jenom tehdy, kdyt jednotlivci a cele skupiny uchvati mod, socialni a hos•podatskau, netli jaka, jim ptinaleti.

Nebudou-li veechny organisace, potirajici

8TNk

diskriminaci usilovati o zinenu socialnich a hospodatskYch pomerri, z nicht se rodi strach projevujici se v ptedsudcich, zastavi se na slepYch kolejich. 0 zdaru jejich einnosti nebudeme moci miuviti ani v torn ptipade, budeli z nich kal;da bojovati pouze za skupinu, jejut zajmy zastupuje. Ti, kdo se stavi proti rev, nosti lidi a maji zajem na zachovani ptedsudku, nemaji se aeho obavati potud, pokud eernoei bojuji pouze za Cernochy, tide za tidy, delnici za delniky, teny za teny, atd. atd. Teprve at yeechny skupiny, utlaeovane diskriminaci, spolebne napadnou koken nerovnosti a poenou bojovati za rovnost celeho lidstva, misto jen za rovnost pro svou vlastni ttidu, teprve tehdy bude otiesena posice tech, kdot z nerovnosti teti. Tento zakladni boj za lidskou rovnost bude samozrejme znamenati i boj za rovnost pro obyvatele Indie a Porto Rica, Korei a Afriky; bude znamenati boj za sprayedlnos)-. pro Oinany, Polaky a yeechny ostatni, dill za bezpe6nost pro yeechny narody sveta, a troy i pro lid SpojenYch statiz. Zadna zeme neni zabez; eeena, pokud neni postarano o bezpeenost vesch 'a pokud neni tato bezpeenost zarueena.

Dny nepatrnosti, dny easteenYch Uspechri jsou veci minuiosti. To, co beloei prohlaeuji za naziytne pro sebe, je prave tak nezbytne pro narody barevne. Katolik a fid musi miti pocit tete bezpeenosti jako protestant nebo mohameclan. Jedine tak mohou bYti bezpe'anymi veichni.

Rada bych videla teekere risili k ostraneni diskriminace svedene do j•clineho teeiete a soustkedenS na odstraneni pfiein ke strachu. demokracie bYti uskuteenena pro lidi yeech barev, nabotenstvi a narodnostnich privodti,• pak yyro ynand s• oleenost a yyrovnane hospodOtstvi, jet jsou obe rnotiie v ramci najsou potadavky, od nicht neni si motno na krok ustoupiti.

F.L.I.S. — Common Council.

V ZAP/SKY MARSALA GOERINGA Pied ttemi tYclny byl Goeringtv denik otiskovan v Prednich americkYch listech. Memoiry tyto se datuji od Cervna 1938 a kondi srpnem 1942. Z nich nas Cechy z yldete zajima stat' tYkajici se volby Dr. E. Hachy a intriky pfedchazejici "slovenskou revoluci" v bteznu 1939.

Dr. Goering ye svYch memoirech ze dne 3. .tijna 1938 pies: "Oeskoslovensko je hotovo, protote zruei sve spojenecke smlouvy. Vetejne rnineni je proti Francii Nikdy nenastal v Evrope ve vetejnem mineny takovy obrat, aby mohla bYt zahajena‘ nova, epocha.

"Nemecko se 'nyin definitivne stalo nejsilnejsi na pevnine. Jen levicove strany to jests nechteji uznati." e by Francie opravdu byla bYvala ochotna ptiznat Hitlerovi kolonialni Ustupky, jest velice pochybno. Jedine, co chtela nabidnout, byla hospodatsket spoluprace v Africe. Goeringova poznamka, to jen levicove strany ye Francii nechteji uznat, te se Nemecko stalo prvnl kontinentalni mocnosti, vyjadtuje tehdejei smYeleni francouzske burtoasie, ktera , razila cynicke heslo: "Radeji Hitler, net Blum."

Dne 3. tijna 1938 ptijal Goering po francouzskem velvyslanci Francois Poncetovi eeskoslovenskeho vyslance Vojtecha Mastneho. Mluvili spolu o tesnejeich vztazich nemecko-CeskoslovenskYch. Goering ye svYch poznamkach hrube pfezdiva Ceskoslovensku "Tschechei," cot tomu nasvedeuje, te ut tehdy se zabYval planem na odtrteni Slovenska.

S vyslancem MastnYm hovotil Goering o postaveni presidenta Beneee a dr. Emila Hachy, ktereho jit mel vybraneho a ktery brzy na to se stal "loutkovYm" presidentem.

0 teto rozmluve si Goering poznamenal do deniku: "3. tijna vyslanec Mastny — skleslY. Velmi skleslY. Nevenovalo se mu sluchu. Ma pisemne dfikazy, ze nikdy neptestal dokazovat, to Oeskoslovensko mute tit jen v harmonii s Nemeckem, nikdy proti Nemecku. Ale Belles byl cela v zajeti Svazu narodti. Smutne probuzeni pro Cechy. Uvedomuje si, te musi zkusit veech-

Ve stredu, due 1. srpna 1945. no, aby se s nami porovnalo a delalo s nami spoleenou politiku. Benee bude resignovat, jakmile bude mit jistotti, te to nebude mit za nasledek komplikace na levici. Hacha, ktery byl vtdycky pro kompromis s nami, je budoucim mutem. Bud' on, nebo nektery jiny agrarnik."

Za dva dny po tomto Goeringove zapisu president Benee skutedne odstoupil a za tyden na to byl MastnY opet u Goeringa. Zaznamy o teto rozmluye tomu nasvedeuji, jak mozek Goeringriv pracbval a jak v duchu jut ptipravoval ripine znideni eeskoslovenskeho statu. Zapsal si do deniku: "Vyslanec MastnY — 11. fijna — ptatelstvi v dohledu. Dostalo se mi ujieteni, to Oeskosloyensko -Opine pfeorientuje svou zahranieni politiku. Navate nejtesnejei ptatelstvi s Nemeckem.

Dale se mi dostalo ujieteni, te vnittni politika bude usmernena krajne do prava. Komunism bude zlikvidovan. Osud a tivot Oeskoslovenska je v nemeckYch rukou. Vyslanec tadal, aby jeho zeme nebyla -Opine znieena.— NejcItive zajiet'ovaci opatteni proti komunistun-i, potom ittok. Zatim se v komunisticke strane mnoho likviduje. Velke zklamani z Ruska a Francie.

SyrovY neni tadne "lumen," ale je nepi'itelem komunismu. Ptieel v Rusku o oko.

Zatim nebudou presidentske volby. Dosud je nebezpeei poystani, ale jen mistniho yYznamu.

Narod uznave„, te obrat o 180 stuprit je nevyhnutelnY. Ale je motnY jen s nemeckou pornocf. Potom se bude dovolavat naei velkomyslnosti a malych trzemnich tiprav v pohraniei.

Pies 700,000 Oechri v Sudetsku. Pt! hranicich je nesporne hodne eeskYch osad."

Dalei zapis v Goeringove deniku je bez data a ohlaveni. Je dost zahadn7;7 a tYka se Slovenska, ktere melo bYt od Oeskoslovenska odtrteno a vyhlaeeno za samostatny stat. „"Nechteji pod mad'arske panstvi. Tteba ututit veechny pasky s nemeckYm lidem. Plebiscit vyzni velkou yeteinou pro odtrteni od Prahy.

Hlavni mesto bude Bratislava. Mad'ati chteji hranice z r. 1910, ale nemrite to la:: 7t. Zidovsky problem pkijde na tadu at po plebiscitu Ale tide ut jsou pro Mad'arsko. Proto je nebezpeei, mesta, kde jsou tide silni, budou pro Mad'arsko. Nemci jsou pro samostatne Slovensko a jsou nejveteimi neptateli Mad'arska. Nemci jsou si jisti, to budou mit mnohem yetei vliv na vedeni statu v samostatnem Slovensku. Vina za odstup jakehokoli rizemi Mad'arsku musi bYt svalena, na Prahu."

SLOVNIK RUSKEHO JAZYKA. ft editel tastavu pro YYzkum jazyka pfi sovetske Akademii ved, akademik AvzorskY, podal nedavno zpravu o praci na slovniku soueasneho ruskeho jazyka. Toto dilo vyjde v patnacti svazcich a bude obsahovat yeecka rus_ ka slova s definicemi a podrobriym vYkladem smyslu, forem a vYrazovYch zvldetnosti s ptiklady vyriatYmi z ruskYch klasikri. ListkovY seznam ma jut pies 5 miliont hesel. Pfipravuje se take novY popularni slovnik o jednom svazku. Dale akademie ptipravuje k vydani dalei stare rukopisy. V kratke dobe vyjde pr y -nidlobsahevkutrosehjazyka, kterY obsahne literarni jazyk od nejstakeich dob at do poeatku doby Petra Velikeho. tstav se zabYva, take studiem jazyka ruskYch klasika a yydava, z yldetni slovniky, prvni z nich je slovnik jazyka puekinovskeho. Atlas rriznYch dialektu s historickyrni vysvetlivkami pojmu utivanYch v rriznYch krajinach, se phpravuje do tisku a pracuji na nem studenti filologickYch fakult a profesoti. 0 letnich prazdninach vypravi se do ritznYch easti evropskeho Ruska zvlaetni filologicke yyprayy, aby shromatdily pro atlas doklady. Akademie pfipravuje take vydani nove grarnatiky, vodce spravne vYslo ynosti a ptirueku ruskeho pravopisu.

V Dideiite upozorneni! Kdyi pi gete na 111. Uradovnu skrz jakoukoliv zaleiitost, Okajici se vagich poplatkii neb diuhu proti va gemu eertifikatu, neb va§eho poji gteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodivky Vestniku — udejte vidy 'Oslo neb sidlo vageho iadu, neb eislo va§eho certifikatu.

Ve stredu, dne 1. srpna 1945.

Moravaniim!

Vojta BeneS'.

Pe6e o mora yske dite byla jedinou laskou Karla Kotka. Prove on hluboce chapal, 2e jen ye syYch detech mute bYt narod yeeny. Ve sy Ych dobrYch, uRechtilYch detech. Proto se vS1 svou laskou i vaShi venoval morayskemu diteti a studiu detske socialni peee. Nechci tu zamleet, ze jeho zasluhou byla vedena na Morave lepe ne2 v techach.

Uz brzy po rote 1920 jsem byl na neho upozornen, kdy2 jsem slysel, jak odmitl nabidku tech, kdo v Cechach i na Morave nabizeli ZemskYm peeim krasne vYstavne a zachovale zamky pro sirotei ,peei. Karel Kotek to odmitl. Pod vedenim prosluleho Dr. Kalaba, pta.dsedy Zem_ ske peee na Mora y& upustili tam od myNenky velkYch siroteincfr naprosto.

"Velke siroteince," tikaval Kotek, "to jsou kasarna. Ale mora yske deti nepatti do kasaren. Nepottebuji kapraliri a ptedpisti. Pottebuji mamu, mamu . . . Valke siroteince 13Yvaly ztizovany kdysi cirkvemi, kdy2 se o ne nikdo jinY, ani stat, ani spoleenost nestaraly.

Cirkevni sirotei institute shromatd'ovaly deti nejeasteji do velkYch siroteincii a protoie jich bylo mnoho, spoutavaly je tvrdou kazni. Nebylo to ani jinak moino, nebylo mono tolik deti jinak ne2 tvrdou kazni udr2et.

Pozdeji, kdy2 peee o dite pomalu ptechazela do sy etskYch rukou; mySlenku velkYch kasarneskYch sirotainct RakuSani a Nemci. Ptilehalo to jejich povaze. Zevedli do sirotaincir se sty detmi regirnentaci, uniformitu a bezduchost nematetske, neotcovske discipliny My Moravane nestojime o detskY drill a komando nad sirotkem. My budeme sve sirotky vychovavat." Tak mluvil Karel Kotek.

MoravAti odmitali system velkYch sirotcincu zasady. A Karel Kotek studoval peel o dite zylaSte v anglosaskYch •emich, v Anglii, na Zeladnde, ye SpojenYch Statech americkYch. A prove tady v Americe je system yellkych siroteincil vedeckau sirordi peel naprosto odmitan. Americana ji2 po leta posilaji ositelou mlade2 do malYch siroteincu nejv3/Se o 30 detach, kde neni tteba militaristicke kazne, ktere se nejvice ptibli2uji jedine spravne vYchove matetske.

Ale ani s tim se moderni Amerika nespokojuje. V pochopeni YYznamu matetske peel sve osifele deti do rodin. V2dyt' dite ne-pottabuje poruenika, ale dobrou mamu. Proto vyhledavaji Americana dobre, spoiadane rodiny s nevelkYm poetem vlastnich deti a za deti v nich umistene sluS"ne plati.

Pfijde to ostatne lacineji. nee vYchova v na.kladnYch fistavech. Neni tieba drahYch budov ani ittednickeho aparatu, kterY spottebuje mnoho penez. Dite pak vyruste, v ptirozanYch rodinnYch pomerech Morava tento zpilsob rodinne vYchovy ptejala a Cechy ji nasledovaly. V poorlickem kraji a na 6eskobrodsku yyhledavali jsme spotadane rodiny s nepatrnYm poetem deti, zkoumali jsme mravni povahu rodin a kdy2 jsme se ,ptesvedeili o jejich svedomitosti, eistote a mravni zachovalosti, svekovali jsme jim ositele deti. A slu g ne jsme za to na vYchovu ditete platili. Bylo to pro rodinu velike- vyznamenani, bylo to yysvedeenim jeji mravni 11rovne.

Wsledky takto provadene pede byly jak na Morave tak v Cechach daleko uspokojivejS1 nez yYchova v siroteincich. Deti yyriistaly v ptirozenem, rodinnem prosttedi a ptilnuly laskou ke sy Ym novYm matka.m. Srostly s rodinou a vracely se k ni i po letech, jakmile mely pkilditost, jako se dite vraci ke sve matte, k bratiim a sestram. A matky, tieba jim vota nedaly, otviraly jim matekskou narue jako svYm vlastnim detem.

Siroteinac nikdy nerml2e bYt takovYm domovem, o kterem pisen zpiva: "Domove, domove, drahY a jedinY . . ." Lide, vychovatele a ztizenci v siroteincich se meni, konaji sve zamestnani spig e a dasto temeslne, a dite, i kdy-

V

N

A.

by chtelo, nikdy svirj drahY domov nenaChazi.

Tam, kde se ujaly rodinne kolOnle, kde v obci nebo kraji je tada rodin, ktere ptijaly na y ychovu deti, mistni uoitele radi a nezigtne konaji dozor nad rodinami a maminky radostne jim otviraji dvete, aby se pochlubily, '2e vratily nebohYrn sirotam skuteeny domov. Ty pak, ktere se pochlubit namohou, rychle jsou vystfidany rodinami, ve kterYch netrpi ani telo ani detska duSe. Muj zet', Antonin Vlaek, kapitan americke armady, ktera, okupovala Nemecko, ma na starosti peei o dite. Je tech, jeho otec farmati v Indiane. A je ittednikem socialni pace mesta Chicaga, a dobte znamy soudce pan Bicek je jeho ptednostou. Na vlastni oei videl zoutale pomery francouzskYch, italskYch i meckYch deti. Psal nam o torn v minulYch dnech a velmi durazne jako rodily American odmital myelenku v;c7chovy v siroteincich. Vold po rodine, Z. dda, si k detem dobre matky.

Do nialYch vYchovnich iistavu nejqee o 30 snarl i o 40 detech jsou v moderni socialni pCCi posildny jen deti s porueenYmi mravy. 0vSem, jsou to,Ustavy s dilnami a stroji, protoZe prd.ce je tam nejlepeim vychovatelem. A v malych itstavech neni tieba zavadet kasdrensky7 system a sndze se take pro ne nachazi sluenY. vychovatel. A tech neni nikdy nazbyt. Neni nazbyt ani ' .en a mun. s inatetskou voti vych•vatela psychologicky vzdelanych a pro svdj ttkol uptimne zaujatYch. Ptimetenou ktizni lzo • vest 30 deti, ale 200 deti, dokonce deti mravne porueenS7ch,*to svadi k mechanicke. strojove, fabrioni vS7chove ptemaha to trpelivost a fysicke sily nejsluenejeich vychovatela a v'ee potom konei v drillu tvrde, kasarenske vYchovy.

Do dneeka podatilo se rnora yskemu tsttedi sebrati nekolik tisic dolarti. Ale neni jich dosud tolik, aby moji moraveti ptatele m01-ill byti spokojeni. Cteji docilit vice a chteji Zemske peel o mlade2. na Morave podati dar, kterSr by byl ledi.t7ou naplasti na mora yskou sirotei bolest.

Ale take jinde pOeinaji Moravane myslit na pi.ekrds.mi podnet t-sttedny mora yskYch spolkt chicagskYch. Sama se ozvala Alabama, odkud ptiela do Chicaga prvni pomoc. Ale morayskeho lidu je tolik veude p0 Americe! Jsou mora yske osady v Pennsylvanii, mnoho moray.skSrch srdci bije v Binghampton ve state New York, mora yskY je Texas a k rovinam teky Moravy hlcdi bratti z Toledo.

Ani2 byli yyzvani, hlasi se sami a podavaji chicagskYrn ruku .pomocnou. Nikomu z nich nejde ani o. zisk, ani o slavu. Jen srdce chteji mit uspokojene vedomim, Z"e pornohli rodne zemi ye chvili, kdy to pomoci bylo nejvice tteba. Vzpomi,naji na domov, z neho2 k nim hledi opuftene dite oeima hladovYma, bolestnYma. A jeho rueky se spinaji ke Ygem, kdo2 maji srdce lidska, ruce matetske a svedomi otcovske odpovednosti za zemi, v ktere se narodili.

Boli je vedomi• ze tam, na jejich rodne Morave kdesi pti Kyjovu di Stralnici, za Teleem a v kopcich za ValadskYm Mezitieim zivori v teto chvili tisice deti. Volaji marne po otcich a matkach, jsou ohroaeny a s nimi i jejich .mora1.7ska vlast.. — znaji piilis dobie to. co Jaroslav VrchlickY yyjadtil svYmi vergi: "A jak hloh trpke nese ovoce, tak vychovani ditek bez otce."

A tak na yes. morav2ti ptatele, sestry a bratri jejich2 kolebka stala kdesi pod RadhoAOm nebo na rovinach Hane Ci v kopcich pri Perayrie — obracim jmenem Morayske Zemske peee o mlade2: Nezapominejte, 2e tsti-edna mora yskYch spolku v Chicagu dala zaklad k hnuti mora yskeho verneho lidu, ktere by sirotam sve domoviny dab matky, vratrio jim krb a kruh rodinny a vychovalo z nich dobre deti a obeany sve mora yske domoviny.

Nebot' jen v dobrYch detech je narod veenY! Josef Kotek, maj mora yskY kamarad, psal ye svem listu ze srpna 1939, 2e i na Morave se bude bilit. Ke g by i s vagi pomoci byla z Moravy vybilena detska, bida, detska, siroba, ji2 tam nasela straena valeend katastrofa posledni valky.

Bud'te zdravi!-

buana

Rodke, posilejte deli do

eeskimh ILA A. Ilehotova-Kotinkova.

Asi pied rokem dala mi 'Cisti dopis od vela° syna jedna ze sester naSeho elenstva. Obsah byl ptibliEhe tento:' . . . psal jsem ti, draha maminko, site ptedaveirem, ale musim ti dnes psati znovu ,nebot' citim pottebu rozdeliti se s nek3im o rnou radost a s IcS.7m jimim — ne't s tebcu, maminko, ktere vlastne za tu radost jsem diky povinovan. Tak poval, co se -lidera stab. Ptiela poeta, a poddiIstojnik den jmena, a byla ti to evanda, jak ta jmena mordoval, zrovna se mohl o nektere pterazit, z "John Calatka" udelal selatko, jinx slovanska a teejmena nemohi vtibec vyslovit. Zaeal se zbobit, kdy2 piisel na jedno jmeno, ktere ne a ne pteaist. Nachomejtl jsem se• ll tomu tell jsem, 2e mu pomohu, a hale, ono to bylo jmeno meho karnarada Ptepejchala, tak jsem to pfeeetl, a ani jsme si nevsimli, 2e kus opodal nas poslouchal komandujici dustojnik. Kdy2 jsme se rozchazeli, ptistoupil ke mne a ptal se: "Ty umiS Cesky Gist a psat? Tak paid' se mnou."

Cestou mi povida: "Ja, jsem take tech ptivodem, naluvit umim drobet, ale Gist a psat ne, a vidi'S, hochu. nikdy jsem si nemyslel, le bych to mohl nekornu zavidet. Ale u nas to ani dost dobte neslo, jsem z jihozapadu, z farmy, a v2ude bylo daleko, do Skoly obacne i do vyeeich, kde pak u nas eeska ekola. Na vojnu mne psal nejdtiv otec, kdy umtel, piei mi sestry a bratr, ale asi pted mesicern mi ptipsala vlastnorudne tak pul stranky maminka a eesky. Vet mi, jak jsou mi ty tadky drahe tak jsem neet'asten, protole nevim, co mi pie a stydim se zeptati se nekoho, umi-li Cesky, a tak to nosim s sebou."

A kdy't ten dopis vyndaval, tak mel ten oficir, maminko, dlzy v dCich — a potom zase size' radosti, kdyz jsem mu to pteeet1 — a pak se mne optal, kde ja jsem se nation. "No, ptece v Ceske svobodomyslne Skole v Chicagu."

"No jo, v Chicagu, ja slyeel, tam jsou Ceske ekoly, tam maji deti mnohern lepei ptile2itost se neco naudit. Vidis, oC jsou ty Ceske deti v Chicagu et'astnejei." Vzpomnel jsem si, ze kdy2 jsem byl kluk, zrovna jsem nebyl valycky et'astnS7, kdy2 mne maminka posilala do ekoly Ceske, radei bych byl 'del si hrat ven s kluky. Zasmal jsem se a tell: To je zasluha moji maminky. ze byla razna a musel jsem ji poslouchat, mne samemu se nechtelo. "Za to ji bud' vdeenS7, byla razna a hlavne moudra, mela rozum za tebe, — vie co? Odpovime tern naeim maminkam hned zitra spolu, a potom, co mi zbude Cas, budee mne udit Cesky Cist a psat," a streil mi do ruky petku, pry ku ptedu deitelskS7 honorat.

By' jsem, maminko jako u videni. Nae pan komandant a ja ho budu udit ee.sky! Tak ti mne to v prsou kdybych byl dostal od tebe darem nevim co, jiste jsem nemel takovou radost jako z toho vedomi, ae umim neco, co mi druh3i mtit'e zavidet, a jak to znam, maminko, vim, Ze take tebe, tohle psanieko p0ten vie, ne'2 kdybych ti byl koupil pub toho kramu co tady maji na prodej v campu."

A ta mild naee sestra k tomu dodala: "Tak jsem varn byla toho dne radosti a etestim tak opila, potad ptes tu chvilku jsem si to Ctla a nic mne tak neteeilo, jako ta slova vdeku a u-. znani toho meho chlapce!"

Nezda se vam, mili posluchaei, jak velke ceny je to dar z obou stran, jako objevenS7 skrytY roklad, kterY nam ptiletel jako na zavolanou, kdy jsme ho nejvic pottebovali? Nikdy jests nikdo nelitoval, naueil-li se vice nee jednu tee', a nikdo nevi, nebude-li mu v budoucnu velmi ku prospechu, oC ma vice jazykovrch vedomosti. Proto, maminky, netikejte: "Kdy'Z' ona nebo on, ten muj capart. nechce!", zrovna jako se neptala ta maminka. Posilejte deti od Ceske dkoly a jiste poznate, 2e jste si ukladali na itrok dobrou jistinu v lepei budoucnosti sveho ditete.

VASTNIK

Strana 8.

GREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUtKA — EDITOR Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. Sabsc •iption $1.50 a year tltadovny ye Zmeny adres zasilaji se do 11 Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tez adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

LETNI NOC. Letni ty noci zativa, jolt tebou srdce oktiva! ye dne tak sladkobolno, a trd' tak volno, volno!

S oblohy bily mesieek, starobnY nebes tatieek, Sttibrne s-v-etla pYti po celein svete Dokola jeho cleti6ky, drobounke, smave hvezdieky, dukatov-Ymi hlasy zvoni na krasne easy.

V

J. N.

Bratrske vefejnosti v Ennis a West. Na titulni strance t. eisla oznamuji se okrskove schtize tadovych organisatorti a to pro Ennis na atery 7. srpna a pro West na stkedu 8. srpna. Jako vSude jinde, kde kurs byl uspotadan, elenstvo mistnich i okolnich tacit melo ptistup volnY a die oznameni hlavnich utednika ptiletitosti teto bylo '‘;'yutito, neb navSteva pry byla dobra a nekde hojna, cot je akaz jiste chvalitebn.Y. Kursy potadany jsou k prohloubeni a usmerneni prace organisaeni, na jejimt vYsledku postup a zesileni Jednoty. RadovYm Organise,tortm dostava se pti kursu ponaueeni, vysvetleni i povzbuzeni a tyto veci mail dosti zajimavosti take pro katcleho loyalniho 'Mena SP JST. Upozorfrujeme proto elenstvo vyk jmenovanYch osad na kurs organisatort v oeekavaxii, te se dobry poeet do kursu ptijede pOdivat, prilbeh sledovat, zkratka neptimo se podileti na praci organisaeni.

Byli to od vela! Germani, kteri vbijeli mezi zapadr'c. kteri celou tu dobu nedovedli jinn eelit, ani rozumet. Padli zapadni Srbove, Lutieane, Pomofane, znieeni byli skoro ipind Slezane. Nejsou to dostateene pilidady k pochopeni, z, k existenci tech' a Maki! je treba spoluprAce, co nejui§i soueinnosti, sympatii a porozarneni?

Churchillov?. poi-Atka. Druha svetove valka zmenila tvat sveta, cot nelze ptehlitet, nebot' vyvoj na VYcher,16, kterY byl tak dlouho povatovan jen za ideologii, za pouhY pokus o nova vYteeeni starch problenra, dokazal fispeS"nYm vYsledkern nejen tivotaschopnost socialismu, nYbrt i jeho eetne vYhody jak pled klasickYm, tak pied modernim. kapitalismem. Dnes uz nejde o to, aby vyvoj postupoval podle toho, ei onoho individuelniho p ari, nYlart nezadrtitelne o nezbytnost, ktera ptijde, at' se to komu libi, dill nic. Ptedstavy moderniho eloveka o nove hospoclatske organisaci a celem tivota jsou v Britanii velmi realisticke, nejde jen o pianovani do daleke budoucnosti, nYbrt o technickou a hospodatskou ptestavbu, ktera mute bYt uskutednena okamtite tak, te jeji vliv za-

saline ka2dou domacnost. Neni pochyb o tom, ze lze vybudovat elektrarny a plynarny pro katcleho, to lze zdokonalit rozdelovani spottebniho zbotl, znarodnit dopravu, uhlodoly a pod.

Neni to vee tak obtitne, jak by se na prvni pohled zdalo a pravem by se dalo namitat, te to jde i v kapitalistickem state. Videli jsme v Soustati do roku 1939, jak je motno pozvednout technickou civilisaci a pamatujeme si slava, presidenta Hoovera, jet vyslovil tehdy Po svem zvoleni, kdy tekl, te "pravy zlaty vek sveta teprve nadchazi." Jen te razem se vSe skoro pies floe byly miliony rodin v bide a nouzi, civilisace kupovand na splatky se rozpadla a "moderni zlaty vek" se ukazal bit yekern slum', hladu, bidy a ne gtesti, z net ptes Rooseveltil y New Deal se nenaSlo jine Vychodisko, net valka. Prod' k tornu dodo? Z veinal jednoducheho davodu: svet mocnYch a hospoclatsky i politicky rozhodujicich dal ptadnost penezam, vYrobnimu prostiedku, pied lidmi a jejich tivotem. Velika zmena, kterou prave protivarne, spodiva nejen v koneenem vytizeni politickeho a hospodatskeho feudalismu, nYbrt i v pteneseni politicks moci z rukou vla..stniku vYrobnich presttedkA na giroke vrstvy lidu.

Tento proceS je teprve v poeatku a male treat dlouho, net bude v celem svete skoneen. V Anglii mime padne doklady, te Siroke vrstvy lidu tadaji podil na vymotenostech technicke vYroby a domahaji se zakonitou cestou (hlasavacim listkem) nezadatelneho prava, aby meli vladu skuteene lidovou. Winston Churchill nebyl ye volbach poraten co virdce naroda behem valky, naopak lid Britanie jeho nesmirne zasiuhy pine uznava a ocenuje — Churchill byl poraten co Glen a vi dce konservativni strany, ktera jako podobne strany v jinYch statech brzdila pokrok, tetila z raznYch vysad a dotadovala se achrany vlady. President dr. BeneS ut na podatku druhe svetove valky ptedpovidal, te pa DO-rake nacismu a faSismu dojde v Evrope k revolucim a zmatkilm, te lid tadati bude zmenu dosavadniho hospodatskeho systemu a vet§i podil ye vlade. Jeho proziravost se znovu osvedeila — volby v Britanii mu daly za pravdu.

TyrSily duch silil osvobozenY narod eeskoslovenskY, Sokoistvo rostlo a mohtztnelo po eesk •ch a slevenskYch krajich v cbdivuhodnou organisaci, ktera o pamatnYch sic-tech v Praze ziskala si ticty a uznani celeho sveta.

Sokolske vzpominani. Dne 8. srpna 1881 zahynui v tyrolskYch Alpach, kam odejel na zotavenou, dr. Miroslav Tyr§. Vzpominame telly letos 61. vYroei data, kdy eeskY narod ztratil budovatele nejvet'Ai Ceske a slovenske vknarodni organisace. Osud byl nakmu narodu na tolik ptizniv, ze vyrval mu Tyrk teprve v dobe, kdy sokolske dilo bylo jit tak pevne vybudovano, te naslednici Tyrkvi mohli jit jen zdokonalovati to, co Tyr§ a Jindfich Fuegner vymyslili a vytvotili. V letech kdesatYch, pinYch kvasu po dlouhe dobe absolutismu (neobmezene vladni moci), mladY nadAeny obdivovatel francouzske revoluce, filosof pohrouteny do studia antiky, ptipadl na mySlenku, toto anticke krasno duSe a tela ptednesti do eeskeho prosttedi. Chtel tak narod probuzeny k novemu tivotu uchraniti pied vSemi pti gtimi pohromami, zoceliti jeho tel.° a mysl telocvikem, vychovavati narod zdravY, silny a eestnY; ktery bude odolne Celiti marl Germanstva. Narod yzoominal vroucne Tyr§e ye svobodne Republice, jeSte vroucheji vzpominaly zahranieni haluze a emigranti v dobe, kdy narod apel pod nemeckYm atiskem. Kruta ruka odvekeho neptitele deskeho naroda svatokradetne sahla po vkm, co bylo sokolske. Vyvratdila cele lady elerrCi Sokola, zavtela sokolovny, zavtela plovarny, za,vtela sokolske tabory. Uloupili vSechen majetek sokolskY, nasttadanY odtikanim nejmeneich eeskYch lidi. Donna Sokolove chodili se smutkern v srdci kolem tech peknYch budov, rozsetYch pa vkch eeskYch mesteekach, ba vesnicich. BYvaly stankem nejen tglechtileho zapoleni telesneho ale i duSevriiho. Co se v techto sokolovnach za tech nekolik desitileti odehrado momenta yYznamnYch pro desloY narodni tivot. Co yYznamnYch pteda,ka es. lidu tu naluvilo o deskYch narodnich vecech, dejinach a literatute. Kollit krasnfth iwncertfi. huclby

Ve sttedu, tine 1. srpna 1945.

• SmetanOvy a Dvotakovy tu zaznelo . z jejich podii. Kolik milYch pfodstaveni tu zahrali mistni ochotnici a pratske soubory. Vzpominajice Tyrvzpominame na krasne sokolske slety, at' jit mistni, at' PI ykslovanske. Byly to krasne narodni svatky, k jicht aspechu pracovali nejen Sokolove, ale veichni dolati OeSi a v poslednich letech i Slovaci. Ptipominame si i vtechno dalSi co Sokol narodu a jeho haluzim v zamoti ptinesk Caste tYdenni cvieeni odvadelo cvieence od vysedavani v hospodach a neplodneht• tiachani; sokolske cvideni a prostna udrtovala narodni kazeti a vytvatela 'pospolitost. Bratrstvi ze sokoloven ptenaSelo se i do praktickeho denniho tivota. Co tu bYvalo radosti v detskYch srdeekach z katdeho vetejneho vystoupeni!

Duch sokoiskY byl yYznamnyin einitelem pti budavani es. legii za prvni svetove . valky. Za dvacet let pak trvani republiky Sokol byl z prvka nejstat,otvornejSich. Jeho velka zkuknost organisadni byla znaenYm ptinosem pti tvokeni Cs. narodni arrnady i administrativy.

Vzpominanyie i propagadniho yYznamu Sokola v cizine. Nejprve pfirozene u bratti Slovana: Jihosiovana, Polak' a Rusil. Jeho sokolska pospolitost slovanska ukazala cestu i pospolitosti na jinem poll slovanske vzajemnosti. Sokol pak kidl znamost eeskeho a slovenskeho jmena i v jine cizine, zylaSte ye Francii a v Americe. Ideu sokolskou zruknim Sokola Hitler neudusil, plamen jeji hotel dale. Nemohl bYti uhaeen, plat v srdci kateleho Sokola i kdyt nesmel jit k Sokolu se vetejne hlasit a nosit sokolskY kroj.

Ptikl kftenY den kapitulace Nemecka, nacismus byl na hlavu poraten, stara vlast osvobozena a zase se dokotan otevtely dvete sokoloyen. Sokol bude zas svobodnY, jak bYval. stale utrpeni a pronasledovani bude pak Sokonovou vzpruhou, bratrstvi sokolske bude je,te opravdovejSi. Nebude marna abet vkch tech popravenYch nebo v koncentraenich talvrech utrapenYch bratti. v pidleti 1945 pojigteni Am e ri. eane ria, '2h-a v rekordni some $153,000,000,000 (sto padesat biliony), cot je o devet bilionu vice net v tom Case roku lonskeho a o 29 bilionu vice od zapoeeti valky. Q islice tyto nezahrnuji pajiSteni muff' a ten ve slutbe branne moci roda, jet si vyzvedli u Nat. Service Life Insurance.

VYznamne dny v srpnu. 1. srpna 1545 narodil se Daniel Adam z Veleslavina, prosluly spisovatel a vydavatel v obdobi zlateho veku eeskeho pisemnictvi. 1. srpna 1889 prvni mutsky telsky kurs v Praze. 4. srpna 1879, prvni vetejne cvideni Nar. Jednoty Sokolske a prvni zavody v New Yorku. 5. srpna 1852 zemtel Frant.

Ladislav Celakovsky, basnik a buditel eeskY. 6. srpna 1904 slet americkeho Sokolstva v St. Louisu na svetove vYstave. 8. srpna 1884 zahynul tragicky v Tyrolich dr. Miroslav TyrS", zakladatel a vadce Sokolstva. 14. srpna 1909 prvni vYprava COS. do Ameriky ku sletu a zavodtma Nan Jednoty Sokolske v Chicagu. 15. srpna 1878 zalotena Nar. Jednot y Sokolska, v Chicagu. 17. srpna 1753 narodil se Josef DobrovskY, zakladatel slovanskeho jazykozpytu, obnovitel deskeho jazyka a ptedni z ktisitela naroda eeskeho. 19. srpna 1866 zalotena T. J. Sokol v Chicago v sini "Slovanske Lipy." 22. srpna 1891 zerntel Jan Neruda, vynikajici basnik eeskY. 23. srpna 1851 narodil se Alois Jirasek, ptedni mistr eeskeho romanu historickeho. 24. srpna 1921 druha vYprava COS. na I. slat a zavody Amer. Oboe Sokolske v Chicagu. 24. srpna 1848 narodil se dr. Jan PodlipnY, prvni starosta CO S. a primator pratskY. Je zajimavo, jak prvnich pet nejveteich bunaroda ptedstavuje ditelu jednotu eeskeho a slovenskeho naroda. Prvnim byl Josef Dobrovsky, Cech, narozenY v Uhrach, knez, csvicenec a svobodnY zednat. Pak nasleduji clYa Slo ya,ci, Kollar, nejvetgi basnik e'eskY za doby obrozenske, a Safatik, odhalujici slavnou rninulost Slovanu vzktisenemu narodu.

Pak Moravan Frant. PalackY s yYmi dejinami desiteho naroda v aechach a na, P,Iorave rozviji otraz 'Ceske davnovekosti monurnentalnim zptisobem a tech Karel Havlieek Borovsky svolava zastupy lidu Ceskeho v mohut4 tabor 10,7 rodni:

Ve sttedu. (Trio 1. srpna 1945.

Vec piatel 'Ceskoslovenska, nikoli flak. Br. John GajevskY ma v tomto eisle dopis, v nernS zcela spravne poukazuje na to, Se namisto zbudovani lidiCkeho Pamatniku bylo by uziteenejsi venovati zamYSIenou sumu milion a pill do'art, vypoC,)tenou navrhowtteli k postaveni monumentalniho dila — pro fieely dasove pottebnejSi na ptiklad siroteinec, chudobinec, nemocnice, ozdravovna a pod. Ptemfglivy a uvalujici bratr Jan GajevskY ma v zasade pravdu — v osvobozenein Oeskoslovensku je ptitomne situace dosti take., pomoci z vend. je nutrie zapottebi — UNRRA u'S tam rozdeluje Melva, lekatske poti'eby, tuky a konservo yane potraviny, rolnicke traktory a polni natadi, neco pradla a S'ativa atd.; z Ruska do ga yydatna, pomoc ye zprisobu tisicil tun mouky a jinYch potteb, \Tedsko slibuje nejakou materielni yYpomoc, dil celonarodni sbirky odloSeneho zachovaleho 'Satva a pradla 17. Americe take ve stare viasti z pomfiSe, Brody jsou tam uspokojive a za pomoci lidu -mest byly pry obdelany a budou jiste i sklizeny, co2 vSe dohromady rozhodne ptispeje k rileve tak straene trpe y 'Simu lidu za okupace barbarii. Pomoc americke haluze 6echoslovakilm byla a bude vydatna a jakmile bude obnovena po'Stovni doprava do stare viasti, tisice krajanfi hodlaji s yYm ptibuznYm a snad i znarnYm odeslat baliky nejnutnejeich potteb. Nde narod mel a doposud ma v Americe mnoho uptimnych ptatel, kteti v druhem odboji zaloz li si spolek "ArnerickYch Ptatel 6eskoslovenska." Spolek pomahal gtedrYmi penehrimi ptispe yky na Ceskou akci, agitoval pro zajmy Oeskoslovenska mezi vlivnYmi AmeriCany, v tisku, p11 raznYch spoleeenskrch udalostech, po neslYchane tragedii vyhubene vesniaky Lidice nacistickYmi zbesilci — Spolek Amer. ',Tatel se rozhodl, darovati osvobozene zemi Pamatnik, jon2 na veky ptipominal by svetu utrpeni porobeneho lidu a jeho odhodlanost, viru, vernost idealfun demokracie a svobody. Pamatnik Lidice bude darem demokratickeho lidu Ameriky svobodnenau lidu 6s1. Republiky. Na jeho modelu se pracuje a tento bude 'Do zhotoveni vystavo yan ve velkYch mestech Soustati za ptedbe'rf:ne velkoryse kampane v tisku. Stedrost americkYch obeanri je znam.a, ptispe yky jinonarodovcii, az shlednou model pamatniku a budou \Teat, co ptedstavuje a za jakYm teelem bude v Oeskoslovensku zbudovan — budou se hrmuti, neni nejmen S . 1 pochyby, Se by se po ceie semi nesebrala suma milion a pill. tyto skuteenosti, musime chte nechte pHznat, Se se ne,cla, nic menit, nic navrhovat a nic poroudeL. Dale, vlada esl. republiky navrh Spolku Amer. Ptatel schvalila ba ptislibila mu pomoc ne.sledujici: pozemek pro Pamatnik daruje stet, v Americe pro Pamatnik sebrane penize Csl. vlada prozatimne upottebi k nakupu nejnutnejeich potteb a za kaaly takovY dolar dodatee•ne vyplati spolku dva. US tato dohoda nasvedeuje, Se esl. vlada pohlai na zbudovami lidickeho pamatniku vaSne, oceriujic jeho drileSitost a vYznam pro budoucnost. NaSA. lids Sledre risky ptispivaji na rrizne glechetne fidely; sledujme vYkazy darri v novinach a uvidime, Se clobii lids ptispivaji na OervenY KtiS, Ruskou pomoc, Ruske dal, Oesl. Oerv. 1012 atd.

Stejne si poeinaji take 'Ceske spolky; ten venu- je z pokladny na ten fidel, druhy spolek zase na jiny. -Vi echny sbirka a fondy jsou pro S",lechetne zamery a hlavne na torn zale21, aby byly S'tedte podporovany. V tomto eisle zakadili jsme krasny alanek Vojty Bene'Se — "Moravanrim!" Vysvetluje vYchovu sirot a vtele se ptimlouva za pomoc siroteincam na Moravence. Zde je pekna ptileSitost pomoci nejpottebnejS'im a jsine naprosto jisti, ze se najdou jedinci zlateho srdce, kteti u2 tolikrate bez velkeho pro'Seni pomohli a zase pomohou — sirotam na Morave.

1,:zpaininka rte eeskST Den v ramci slavnosti kolumbijske vYstavy v Chicagu v srpnu 1893.

SlavnY tento "OeskY . den" ptipadl na sobotu 12. srpna. Ptedvoj prrivodu tvotilo Sokolstvo, ktere za nadherneho rana seno se pied budovou Plzeriskeho Sokola na Ashland Avenue. Cvieici mOstvo, poetem na 360, v eedYch spodcich, trikotech a kajdami, vedlo, za nimi kraeelo 26,ctvo, telocviene spolky clivek a Seri a Sokolove v kroji, tT6astnikU prUvodu byio no, 20,000; Ve.

VLSTNIK veeeh hlavnejeich ulicich sefad'ovany byly jednotlive oddily obrovskeho prrivodu a nebylo spolku, jeS by se nebyl zucastnil. Prrivod, kraeejici eestistupem, byl pies d ye hodiny dlouhST — a kdy slavnostni vozy vracely se ji g od nadraSi do Plzne, zadni voj pravodu jests kradel deskYmi ulicemi. S pavlanu tehdejSlho Jacobs' Theatre ptehliSel Ant. Dvotak (slavny deskY skladatel) prrivod, a bohate slzy kanuly po jeho dobracke tvati a prohodil: "Kde se tu tolik naSich krajanfi nabralo!" Chicago bylo ofaem tehdy po Prase nejveaim "eeskYrn." mestem.

Prilvod kraeel v deviti divisich aS doll do mesta. V prvni divisi byli Sokolov& se sokolskYm vozem, pak povozy s hosty z Oech; v druhe divisi byio 4,000 elenil katolickYch spolkt, s vozy, jeS znazornovaly Genie narodu eeskeho, Libusoud, Ptemysla orate, Botivojriv ktest, zalo2eni pra,Zske university a j., a 50 divek v lidov,Vch krojich. Tteti divisi tvotily spolky vojenske, Plzeneti feznici v stejnokroji, Ceeti veslafi, Ceeti uhlifi s vozem. Ctvrte, mohutna divise sestavala z tadri eSPS, s vozy "Rovnost, Svornost, Bratrstvi." V pate divisi byli bratti Slovaci, Srbove, Charvate a Slovinci, v Aeste divisi ostatni podpurne spolky, v sedme divisi byly spolky delnicke, v osme pevecke a zabavne a v posledni devate byly delegace a hosts z rfiznYch osad deskoamerickYch. — Denni nav§teva na vYstaye al do "Oeskeho Dne" pohybovala se mezi 75100,000 platicich osob. 0 "Oeskem Dnu" se vyeinula na 152,000 osob. — Hned na to pfiely dalosti sokolske. Ve dnech 16.-19. srpna konal se v Chicagu VI. sjezd Narodni Jednoty Sokolske za Teasti 49 delegatfi 35 sborfi, je'Z' mely 3,500 elent. Na tomto sjezdu prodebatovana otazka cviCitelskeho kursu, organ "Sokol AmerickY" byl zveteen, VYkonny VYbor ponecha.n v New Yorku a po eeskem vzoru zavedeno '2upni rozdeleni. V souvislosti se sjezdem konany VI. zavody dne 14. a 15. srpna v Chicagu; zavodilo 194 bordi z 23 jednot a vYcvik po strance technicke pfekonal i ocekavani nejlepeich sokolskYch odbornikft. V nedeli 20. srpna v anglickem divadle "Haymarket" na madisonove ulici doelo k pamatne udalosti, prvnimu pfedstaveni opery "Prodana nevesta" od Bedficha Smetany na americke Ode. Byl to slavnY, runny srpen tenkrat pied 52 lety pro Ceske Chicago!

Odhaleni hitlerova ministra valeene yYroby —dr. Alb. Speer-a — ueinene pri jeho vYslechu spojeneckoti•komisi, ptineslo na svello ohromnou kornedii, jiz sehrali se spojenci v dobe Mnichova a prvnich dvou letech — nacisti. PH proarchivu vrchniho nemeckeho velitelstvi nalezeny byly nemecke bitevni plany pro rok 1938, kdy Hitler hrozil valkou, nebude-li "sudetske fizemi" postoupeno Nemecku 6eskoslovenskem. Z techto zaznamti je patrno, 2e Nemci meli pouze 3 divise pfipraveny k obsazeni dosud nedokoneenYch obrannYch posit na zdpadni fronts a jejich celkova branna moc, phpravena, k valce byla sotva silnejei ne2 branna, moc eeskoslovenska a pokud se tfee letectva, byli dokonce slab&I ne2 Oe&i.! Speer odhalil, v roku 1941 Hitler byl tak velice ptesvedeen, valka je vyhrana, pies nerispech pied Moskyou, jejt povaloval za malY, ze ygechna valeena, produkce s vyjimkou zbrani pro leteckou obranu a stihadek, byla velmi silne omezena. V finoru a bteznu 1942 nernecka valeena, produkce klesla na nejniMi bod. Speer tvrdi, ze nemecka vlada a zvlafte nemeeti prrimyslnici byli velice ptekvapeni jakosti ruskYch zbrani, z yla,We jejich tankri a del. Rekl tez, ze mohl teprve po znieeni east nemeckeho prCmyslu usmerniti prrimysl a pies ekodu, jeS zprisobily bomby spojenct, znaane zvYkti produkci. Vychvalovand vYkonnost nemeckeho branneho prrimyslu existovala vYhradne na papite a teprve v rote 1942 ze zaelo doopravdy s valeenou vYrobou.

Die yYpovedi Speera nejvet,M skodu nemeckemu prilmyslu zpilsobilo ptesne bombovani anglickeho letectva a z nejake ptieiny, jeS neni dosud zjietena, americke pfesne bornbovani meld rnenei Kinky neS anglicke. V dobte zpravenYch kruzich se soudi, Se odhaleni, jeS vychazeji najevo z vyeettovani spojeneckYch komisi, vyvrati Upine mnoho nazorfi o dobe, piedchazejici ciruhe svetove vaice

Strana 9.

Naie pogta. Bratr S. P. StudnienSi poslal nam pohlednici s nasledujicimi faclky: "SrdeenY pozdray redakci i personalu tiskarny Oechoslovaka z Rogers a okoli. Me8karn zde u Fojtiekovych s vnuCkou Marilyn a s jejimi rodidi Don a Harriet EarlovYch." Diky za vzpominku!

Navetevy v redakci. Minuleho UterY odpoledne, zrovna pri expedici Vestnika, dojeli do West ritednici bratti: mistoptedseda Ed. L. Marek a tajemnik John F. Chupick. Men rizeni v sousednim okresu Hill a ye West poradu s mistnimi tadovYmi pracovniky ohledne kurSu organisatoru, je'S se bude konati ye sttedu 8. srpna 1945 v sini ta.clu Jaromir. — Miroslav Mouekovi s dvema detmi zastavili se doma v k veeeru a zdr2eli se to pondelka. Miroslav 1wneene naeel v San Antonio, Tex. residenci a v sobotu rano vydal se do Tyler pro svoji rodinu, ktera tam u rodieft man'aelky Miroslava vyekavala a2 po nalezeni bydliete pro ne dojede. NayStevy na.s zajiste tally.

V Fort Worth, Texas.

Mill bratfi a sestry!

Tak uz jsem zde zas. V patek 27. dervence veeer meli jsme v Sokolovne desk& pohyblive obrazky, naveteva byla uspokojiva, ale mohla bYt hodne vet& To vite, mnozi vidycky maji vYmluvu na veecko, pak jsou doma a nevi co se na svete deje. Jak jsem slysel, v gem se to libilo a byli spokojeni.

Dne 5. srpna v Sokolovne bude taneeni zabava, Milanova kapela bude hrat, tak se phjd'te veichni vytandit a vespolek pobavit.

V minule schuzi se usnesli potadat velkou zabavu, tak vas veecky uctive zvem na dobil "babikuju" (barbicue) 19. srpna ye Fort Worth v Sokolovne. Ptijd'te v‘Sichni, z blizka a 1 z budeme vas velmi radi videt, at' jste sokoli nebo ne, jste nam veichni mili. Bude jidla dost, o to se ty naSe kuchatky postaraji, ani zeli a knedliky nebudou chybet ,a jak 'budete miti Zizeri, no tak jiste budeme mit dost eim zizen uhasit. Pkijd'te v gichni, z Dallas, Ennis, West, a vy Nigichni ze Seymour, Pilot Point, Tioga. Uctili jste nas kdy jsme byli tam u vas, a tedy yam to chceme oplatit. Jen se pkijd'te k nam se s nami pobavit. My si neprejeme, abyste museli za nejakY Cas zpivat: "Zahuealy hory, zahuealy lesy, kam jste se podely, kam jste se podely, moje mlade easy. — Moje mlada leta, neuZily sveta . . ." Mejme • a uplyne .se vespolek radi, ten 2ivot je kratk Y rychle a vice se nevrati.

Co z toho dloyeku ptijde, kdy budem se jeden druhemu odcizovat. Je nes tu jen takovit yetS1 rodina, a do easu se jeden po druhem stehujem, a nic si s sebou nevezmem.

Tak, bratti a sestry, co na to pravite? Nerikejte: ono se to beze mne obejde! Vite, strom se sklada z mnoha listi ,tak i my pattime vS'ichni do deskoslovenskeho naroda, JeSte neco ze schtze. Mladi cvieitele vynechali par cviaeni, ale ted' budou pokraeovat kaZdou sti'edu veeer, a po cvideni kaldY obdr21 jednu tyketu zdarma na sodovku. Take byl udelan pro ne a jejich rodiee spoleenY vylet, kokekovy Coed, tak zvanY Wiener roast piknik" u bratra a sestry Tony TirkovYch na farms, na'Seho starosty Sokola. Bylo ujednano, Se to bude nejvYhodnejS1 na 3. zati (Labor day), spoleene s DallaskYmi. Bylo by to pro ne hezke, aby se v'Sichni seSli dohromady a se seznamili a neco poudili dohromady. VS'ak na'S tajemnik yam bude do Dallas psat ohledne to veci.

Tak na zdar a na shledanou v Sokolovne!

T. W. Matejka.

V Upozorneni elenfiru 'Mau Dubo ySr Haj, cis 126!

Sestry a bratti!

Nas tad v posledni mesidni schrizi jednomysine odhlasoval, aby na ptiete nak schrize konaly se jednou za tri mesice. Nasledovne se yam oznamuje, ze pfiRi tadova, schfize bude se konati aS v mesici tijnu t. roku.

S bratrskym pozdravem, Jos. Foyt, tajemnik.

ye sti.edu , due 1. srpna 1945.

V2STNIK

Strana 10.

11. Ul ih, 1or,161

.1,02=:;: ■ • Phi ..1.0 • IM

11.111141W 1111111. 1.11.11, 111,114161;

in: L q u re. ••

WI

ir• /h• II

),

PIJVLIIII 11 11

tv1 , ■

I

I

10

Address Presented At Cicero-Berwyn Citizens' Patriotic Rally K. M. Prchal The stated purpose of this Patriotc Rally of the citizens of Cicero and Berwyn is to: Unite for Victory and A Lasting Peace.

What I have to say on the subject is in the nature of my personal attitude on the post-war problems confronting the world . . . a re-statement of the doubts and fears and hopes that must fill the mind of every thinking man and woman today. We have concluded one phase of the war victoriously . . . we are confidentially facing the final victory, and yet our realistic minds are faced with the complex problems of post-war readjustments. That is the real reason for tonigh't gathering.

What I would want to say on the subject would fill a volume or two . . . and would certainly take more time than the 10-15 minutes at my disposal. Yet; in a sense, no matter how long I could speak, or how much I would write, I could not say what I have to say better, more convincingly, than when the late President Franklin Delano Roosevelt wrote the following in one of the final public utterances of his illustrious career. I quote: "Today we are faced with the pre-eminent fact that if civilization is to survive, we must cultivate the science of human relationship . . . the ability of all peoples of all kinds, to live together and work together in the same world at peace . . . " That is truly the kernel of today's problem . here at home, and in the world at large . . . to live together, work together, build together .. . rather than to fight against each other to destroy in one sweeping war what generations have built and cherished. We must work toward one crucial determination: not only to end this war victoriously, but to regulate world relationship as to outlaw and make impossible and unprofitable the waging of another war, within our time, or for all time.

I will not recite the horrors of the present war . . . they are too close at hand to need repetition ... yet we all know that all this havoc and destruction and bloodshed would sink into insignificance in the war of tomorrow. Technology is making terrific strides, and technology can become a hideous monster when its trend is directed from the benefitting mankind toward destruction of human existence. The very forces of death and destruction which we have used against Germany with such crushing force, and which are now being directed against Japan, can be turned against us with equal ease if some new alignment of evil forces should so choose to do at some later date. We cannot permit this possibility . . . we shall not permit it . .. if the decent, peaceloving people of the world decide once for all to join hands for common good rather than to band together for common harm.

The permanent destruction of world militarism and all it stands for, and the corresponding creation of a world organization for peace are the problems facing us today. International cooperation rather than selfish, outmoded isolationism must become the guiding political philosophy of the American people today. It was only the cooperation of the AngloAmerican democracies, together with the people of Soviet Russia, that spelled the doom of

MI 11:111 111'111.1111 111 I . 10,11. ■•• •• Is .. Ii . ;

i ∎ •• ■ ‘,..4 r.•

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS • ••

IN 1.1 II:11

MITIMERMIMIIDDIUMIMMIIIIMMMT111111111111

German tyranny . . . and if such cooperation worked and succeeded in the bloody business of war, there is no reason under the sun why it should not work in the sunlit tasks of post-war peace and harmony.

Here in Cicero and Berwyn we have learned the salutary effects of cooperation . . . the old Yankee stock is working today hand in hand with the diverse language groups that make up our citizenry . . . the Poles, and the Czechs, the Slovaks and the Irish, the Italians and the Yugoslays ... the Germans and the Lithuanians . . . all groups are working together, contributing their best talents toward the making of this community a typical, peaceful, all-American community. There may be differences of opinion-from time to time, but no reasons for outbreaks of brutal strength. We don't try to stifle each other, but to learn from one another .. . we don't try to outdo each other, but instead to help each other to make this a better community to live in. In our public offices we have men of all racial and national stocks ... in our schools we have teachers from most of the foreign groups . . . and our service rolls and honor rolls list names which originated in many parts of the globe ... yet, all good American citizens. If this can work on a small scale in this fine community of ours, it can work all over the American continent, and all over the world. Let us strive to make it work . . . let us extend a friendly hand across the oceans to the people of Russia, and to the liberated people of Europe ... let us cultivate a sympathetic, nonsnobbish attitude toward our colorful South American neighbors . . . let us support and aid all forms of governments whose power rests in the will of the people, and oppose with strong resolve all Fascist forms of enslaving regimes . . . let us adhere firmly to the world-wide solidarity we have developed during the war, that we may fully enjoy the fruits of our military victory. A lasting peace for the generations to come . . . to this task let us dedicate ourselves, now and forever.

V LAND OF COTTON AND OF LIVESTOCK

By A. L. Ward Increasing numbers of improved livestock to be seen throughout the Cotton Belt today are one sign of sound progress in livestock production and balanced farming. A sign, equally significant, is the larger acreage devoted to soil-improving pasture crops.

Necessary as they are for this purpose, these pastures are more than merely a source of feed.

They also are an important link between the South's two great agricultural enterprises — cotton and livestock — and are helping to make both more permanent and profitable.

Some of the many advantages of soil-improving crops in rotation with cotton include: 1. An immediate supply of economical feed for livestock; 2 Higher yields and net income from cotton following the soil-improving crop; 3. Increased supplies of livestock feed, in the form of Cottonseed meal, cake and hulls, resulting from this higher cotton yield; 4. Protection of the land from erosion during months when it would not otherwise have any crop cover; 5. Permanent soil improvement from plowing under the pasture crop.

These benefits can be found on thousands of Cotton Belt farms this season as a result of sound conservation practices that have been carried on in the past. They will and should serve to encourage for wider adaption of soil conservation programs, built around cotton, pastures and livestock — the ideal combination for balanced farming and increased incomes for farmers of the South and Southwest.

The Life Insurance Of Veterans

By Robert E. Morris National Service life insurance is issued originally as five year level premium term insurance. Rates are low. It costs only 67 cents per month per thousand at age 25. The premium rates are the net rates for the American Experience Table of Mortality at 3% interest.

Five year level premium term insurance must be converted to permanent insurance before the expiration of the five year period. Naturally, the rate will increase. This 25 year old government insurance policy holder has now reached age 30, and the rate is $1.56 monthly for $1000 Ordinary Life. Even so, he gets his insurance at net rates.

The term insurance may be converted, while it is in force, at any time after the first policy year and before the end of the five year period, without medical examination, into Ordinary Life, 20 Payment Life, and_30 Payment Life Insurance. Apparently, the government has seen fit to exclude the usual endowment forms.

National Service life insurance premiums are due and payable monthly in advance with 31 days grace period from due date and may be paid monthly, quarterly, semi-annually, and annually. Thus, we find many ex-service-men paying monthly just as if they were paying rates to their record keeper.

Reinstatement rules for government insurance are a good deal more strict than those of The Maccabees. If the insurance lapses because of failure to pay any premium before the expiration of the grace period of 31 days, evidence of insurability to reinstate must be furnished. In other words, the reinstatement rules operate in exactly the same manner as the average life insurance policy.

Not more than $10,000 of life insurance issued by the government, by virtue of service in the armed forces, may be in effect on one life at one time. During World War I, policies were issued up to $10,000 on the yearly renewable term plan. Apparently, Uncle Sam feels $10,000 is enough for any one customer.

All permanent (converted) policies of National Service life insurance have guaranteed . cash loan, paid up, and extended insurance values available after the policy has been in force one year. The full American Experience 3 % reserves are allowed the policy holder, hence, there is no other life insurance contract as liberal. All National Service life insurance policies contain a provision for waiver of premiums during total disability which is continued six months prior to the insured's 60th birthday. This is indeed a liberal proposition, in view of the common practice of insurance companies to exclude military or naval service in time of war.

National Service life insurance is not payable, in event of insured's death, in one lump sum. Until recently the law provided that if the beneficiary to whom payment is first made is 30 years of age at time of first payment, the face will be paid in 243 weekly installments; and if the beneficiary is 30 or more years of age, payment will be in equal monthly instalments of 120 months certain, with such payment continuing as long as beneficiary lives.

Under an act of September 30, 1944 the Administrator of Veterans Affairs was authorized to include a provision in the policy permitting the insured or the beneficiary, regardless of the beneficiary's age, to elect a refund life income to the beneficiary payable in monthly installments.

Ve st •edu, due 1. srpna 1945, A SOKOL MANUAL A 112-page Sokol manual, published by the American Sokol Union, written and edited by J. Jelinek, Chief physical director American Sokol Union, and Jaroslav Zmrhal, vice president of the A. S. U. and chairman of the Educational Board, is a very handy and educational piece of material of Sokol principles, culture and worldwide program. The booklet is dedicated to war heroes of the American army and the armies of the United Nations where there are thousands upon thousands of men and women, pupils of the Sokol organization.

Physical fitness, morality, voluntary discipline, unmeasurable love of the country and nation gained by Sokol training, has given them a good foundation, so that they might fulfill their duty so brilliantly as they are doing it now. To these heroic sons and daughters of our nation this treatise on Sokol is dedicated with the ardent wish that it may perform its mission by informing the American people about Sokol education so that TyrS' Idea, the Sokol Idea, will take hold of the whole nation.

The booklet is divided into three parts: Part I contains a history of Sokol idea, beginning with Dr. Miroslav Tyr' '' and Jindrich Fuegner and weaving into a fine mesh such items as meaning of Sokol training, the Sokol idea itself, growth of the Sokol organizations of Slavic origin as well as of those of Greek, Canada, Argentina and Brazil. The first section includes memorable "slets" and survey of the most important "slets" in Prague, showing Sokol uniforms, slogans, symbol and the emblem.

The second part describes the Sokol system of physical training, how the program and system is carried out, it takes the reader to gymnasium for special exercises and methods of physical education. The bases and principles of Sokol method, the Program and Instructors conclude second section. Third part contains physical culture system and the Sokol system divided into four departments. The book has quite a few half-tone illustrations with tricolor cover and sells for 75c. The book can be ordered from American Sokol Union, 2345 S. Kedzie Ave., Chicago 23, Ill. To those seeking physical education knowledge or information this book is earnestly recommended.

V ANNIVERSARY OF JAN KOLLAR, POET OF PAN-SLAVISM On July 29 the Slavic nations will celebrate the one hudred and fiftieth anniversary of the birth of Jan Kollar, the first poet who prophesied the solidarity of the Sla ys, the idea revived during the present World War, during which all the Slavic nations became the subjects of violent and brutal aggression on the part of their ancient enemies, the Germans. ,Jan Kollar, a protestant preacher, writer, and scholar, was a native son of Slovakia. He was born July 29, 1793, in MoSovce, Slovakia, and died Jam, ary 24, 1852, in Vienna. He received his education in Slovakia and Germany.

While studn *ng at the University of Jena, he was absorbs.) by the study of philology and archeology of the Slavic races which lived a thousand years ago in the Eastern half of Germany, and were destroyed or Gernianized by the ruthless German " prang nach Osten."

Germany east of the Elbe River is a veritable cemetery of Slavic peoples. Kollar understood — and how true his vision was — that this German push eastward will continue. Of his fears for the future of his people his idea of Slavic solidarity was born, and he preached the ideal of close collaboration of the Czechoslovaks, Poles, Russians, and Yugosla ys in many aritcles and poems, the best of which is the Slavy Dcera (Slava's Daughter), published in 1832. It is a great hymn gloryfying Slavism and depicting the German as an ancient enemy of the Slay.

Pan-Slavism in Kollar's conception was a cultural rather than a political idea. He pleaded for the spiritual unity and solidarity of the Slavic peoples based on a humanistic ideal, which is best expressed in the slogan: "And when you say a Slav, a human must respond."

VESTN11 The most famous of Yclla_'s poetical works is the Prologue to "Slava's Daughter." "In this poetic message," says his American translator, Roderick A. Ginsburg, "the prophet of Panslavism summarizes his appeal and his promise. The poet mourns over the ruins of the former Slav grandeur; he searches for the cause of its downfall and fixes the blame on `the envious Teuton, who bordered the homes of the Sla ys': but finally the poet casts aside hollow fruitless grief and concludes with a stirring call to action and the promise that time changes all, even time."

The spirit of the Prologue and the spirit and substance of Kollar's sonnets are as timely and pertinent today as they were one hundred years ago when he exhorted the Sla ys of all lands: Hear me Sla ys, men of a discordant soul, Living constantly in bitter enmity, Get together and in unity Learn a lesson from the burning coal.

There, together in a glowing whole, Each coal heats and burns in pollity, But alone, without security Slowly dies and reaches not its goal.

Hand in hand, unite to please your mother, Every Russian, Serb and Czech and Pole, Live like one great clan in peace together.

Only thus no wars nor hatred of another Can destroy your Nations mighty role, You'll stand firm, none dare your life to smother.

V Wharton, Texas Dear Readers: This is my first letter to the Vestnik. A while bacl there were quite a few letters in the Vestnik, but I found only a few in the last two issues.

Florence Urbanek, your letter was very interesting. Why don't you write more often?

Looks like you and I are the only ones from around Wharton and Hungerford that have letters in the Vestnik.

I was in Houston three weeks and had a lot of fun staying with my sister. On Fourth of July I went to the Herman Park with my sister.

We saw all the animals in the zoo. They have only a few of the long horn cattle in the park.

On July the eight I was in Galveston and stayed all day. Before noon my sister and I were in the water and took a few pictures. It was fun watching the big waves and the ships.

We had dinner in a cafe near the Galveston Bay. In the afternoon we rode the merry-goround, the dancing chairs and last of all we rode the roller coaster which was great fun.

We rode the roller coaster three times. Then we went into the spook house where I was scared to go. It's awfully dark in it, and all of a sudden a light turns on and you find yourself standing in front of a skeleton. At five o'clock we took the train back to Houston. This was my, first time I ever rode a train.

Well, readers and writers, I must close for this time and will write soon again. Come on you Vestnik readers, let's have more letters in the Vestnik.

Good-bye and I hope to see my letter in the Vestnik. I remain a reader, Olga Mae Holub.

V HE ASKED FOR IT They were dancing. He held her tight, his eyes closed, and danced as though floating on a cloud. Then the music stopped. "Let's go outside," he said.

Outside he took her in his arms and whispered in her ear, "Darling, I love you very much.

I may not be rich like Joe Doaks, I may not have a car like Joe Doaks or spend money like he does, but I love you so much I'd do anything in the world for you."

Two soft white arms reached around his neck, and two ruby red lips whispered in his ear, "Darling, introduce me to Joe Doaks."

Corporal: "That new recruit used to be a clerk."

Sergeant: "How do you know?"

Corporal: "Every time he stands at ease, he tries to put his rifle behind his ear."

Strana 11.

Lyons, Texas.

Friends, This is my first letter to the Vestnik. I will tell a little about myself.

I am a Czech girl twelve years of age. my birthday is October 24. Who is my twin? I have five sisters and one brother. One of my sisters is in the WAC. She is still in the states. I hope they don't take her overseas.

This summer I took care of my little cousin while her parents did the field work.

I go to the Lyons grammar school. I will be in the eight grade next year.

I really enjoy reading some of the letters in the Vestnik. I wish some of the soldiers would write more often.

My sports are playing base ball and volley ball. I also like to write letters. I like to swim.

I hope the waste basket doesn't get this letter. I had better make it a little shorter.

Ii anyone would like to correspond with me I will answer all cards and letters.

Just a friend, Evelyn Ondragek, P. 0. Box 132, Lyons, Texas.

V Caldwell, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write in the Vestnik.

I am a girl 9 years old. My birthday is October 3. Our school closed May 28. I passes to the 4th grade. I go to Caldwell High School. I will be glad when school will start. I guess I had better stop writing and leave space for someone else. Let us all pray for the war to end soon.

May God Bless everyone of our soldiers on land and sea. If anyone wishes to write to me, my address is Josephine Hovorak, Route 2, Box 6, Caldwell, Tex. I will answer all cards and letters. A reader, Josephine Hovotak.

V Tahoka, Texas.

Dear Readers, First I want to thank the editor for printing my last letter. It gives me a pleasure to write again. Well we are having nice weather here.

What about the rest of you folks? The crops are pretty around Tahoka and Lubbock. Frank Makovy, my brother, and Edmund Macha are planting about 400 acres in peas. So if any of you want any peas just come on out on the plains. I better quit. Rose Kvetofi come on and write to the good "ole" Vestnik a few lines. If any one wishes to write to me I'll answer all letters and cards. Your reader, Lois MakovY, Route 4.

V Jourdanton, Texas.

Hello Everyone!

I have seen Joe Ella's letter in the Vestnik, so she wouldn't beat me, I will try to write as much as possible. She and I are the only ones who seem to care enough to write, so keep it up Joe Ella.

As for the weather we here now have is hard to even write about, one time it's rainy and then clear again.

The 4th of July has come, past, and forgotten by now. But still I will say, we sure had a nice time on 4th, and the weather was fair.

Most of the time it usually rains here. How did you folks spent your 4th? Let's hear about things.

Say, Willie 0. BlaZek, why don't you sent in that cake recipe. We girls can't hardly wait.

Even tho it's sugar shortage, maybe it's one without sugar. No telling what the boys cook up. So why not letting us girls on the secret too?

There isn't anything more of interest I could write about. So will nut an end to this letter this time. A Vestnik reader, Hedy Jukieek.

V TRY THIS ONE, BOYS! Wife — "John, will you match a piece of silk for me on your way home from the office?"

Husband (with a bright idea) — "Oh, do you mean at the counter where that pretty blonde works? The girl with the big soulful and — " Wife — "on second thought, I won't bother you. It's not fair of me to ask you to do errands for me after your long day's work,"

VESTNIX

Strana 12.

Progressiv

C-ecIS:z.

Ai

Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill. LESSON I A. 1. Observe: a —a a is similar to a in artistic; it is called short a. a (note the little mark above the letter) is similar to a in art; it is called long a. It has the same sound as a, only prolonged.

2. Read Pronunciation I, II, 1 a, b, 2, VI, 1, VII, VIII, X, XI, 1.

3. Pronounce carefully and memorize: Vla-sta, Vlasta ka-bat, coat hlad, hunger mat-ka, mother hla-va, head dar, gift; present Pra-ha, Prague ta-bak, tobacco di-ma, lady sta-ra, old mla-da, young An-na, Ann ma-la, small, lit pan, gentleman pan Valha, Mr. Valha sla-bi, weak mam, I have ban-ka, bank mam hlad, I am hungry za-hra-da, garden ka-ra, car, cart ma, he or she has ma hiad, he or she is ka-va, coffee pa-ta, heel hungry lam-pa, lamp di-vam, I give ma-pa, map da-vd, he or she gives vim, you, to you sa-lat, salad ta, this or that sa-Lim, sausage park, park a, and 4. Many Czech verbs may be translated in three ways in the present tense: davam: 1. I give — simple form. 2. I am giving — progressive form. 3. I do give — emphatic form: Note: The Czech language, like the Latin, does not require the personal pronoun.

B. Read and interpret the following sentences: 1. Mam kabat.

7. Mam hiad.

2. Davam yam tabak. 8. Anna ma, hiad.

3. Davam yam salam. 9. Ta dama ma hiad.

4. Anna ma kabat. 10. Vlasta ma dar.

5. PanVaiha ma tabakll. Pan ma kabat a 6. Praha ma park. tabak.

12. Matka ma salat.

C. Study: FEMININE NOUNS AND ADJECTIVES ta males banka ta stares Praha ta stares lampa to mlada dama ta males zahrada ta males hlava ta slabe. kava ta slaba Vlasta ta stares Kara ta stares matka ta males pata ta mlada Anna Note 1. There are three genders in Czech: a) Masculine (m.) b) Feminine (f.) c) Neuter (n.)

2. The adjectives agree in gender, number, and case with their nouns.

LESSON II A. 1. Observe: e— Short e sounds like e in nest.

Long é sounds like e in there.

2. Read Pronunciation I, II, XI, 1, XII. 3. Pronounce carefully and memorize: led, ice med, honey pes, dog les, forest sen, dream den, day pi-rek, frankfurter des-rek, small gift He-le-na, Helen E-ma, Emily ses-tra, sister Ka-rel, Charles za-se, again ta-ke, also

aL; however ne, no; not (negative form) ne-mam, I have not hie-dam, I look for hle-da.-me, we look for tale-di-te, you look for ten (m.), this or that nam, us; to us V CLOTHING COLLECTION General Instructions The Clothing Collection is a continuous drive for used clothing, shoes and bedding collected under the auspices of American Relief for Czechoslovakia, Inc. for the needy people of Czechoslovakia. All contributions are processed and shipped as soon as possible after receipt at the New York warehouse.

Type of Clothing Needed General: All usable winter and summer wearing apparel for adults and children. — Bedding — Yard good (one yard or more).

Specific: Infants garments of all types, particularly knit goods. Infant bedding, cotton and wool blankets.

Men's and Boy's Garments: Overcoats, topcoats, suits, coats, jackets, shirts, all types of work clothes, sweaters, underwear, robes, pajamas, knitted gloves.

Women's and Girl's Garments: Overcoats, jackets, skirts, sweaters, shawls, dresses, underwear, aprons, jumpers, smocks, robes, nightwear, knitted gloves.

Shoes: Men's, Boy's and infants shoes; women's and girl's oxfords, or high durable type shoes with low or medium heels.only.

Headwear: Serviceable heavy duty caps, knitted headwear, infants caps.

Bedding: Blankets, afghans, sheets, pillow cases, quilts in serviceable condition.

Not acceptable: Evening dresses, tuxedos, dress suits. Open toe or heel shoes, high heeled shoes, evening slippers, or novelty shoes of any kind. Womens hats, dress hats or derbys.

Condition of clothing, shoes or bedding: All contributions must be in wearable condition, and reasonably clean. Underclothing, cotton garments and bedding must be washed but not ironed. Shoes should be tied securely into pairs.

How to pack for shipment to warehouse: Use any available size cartons; pack firmly; tie securely. It is not necessary to sort clothing.

This will be done in the warehouse. Shoes may be packed in strong paper or cloth bags or in barrels, depending upon the quantity.

Where to send: Send your collections prepaid to: Amer i can Relief for Czechoslovakia, Inc., c. o. Russian War Relief Warehouse, 308 Dykman Street, Bronx, New York.

(An arrangement has been made by American War Relief for Czechoslovakia, Inc. with Russian War Relief to process used clothing, shoes and bedding for shipment to Czechoslovakia.) Shipments go via Mediterranean.

V DISCOURAGING THRIFT Introduced in the legislatures of many states this year were bills for the purpose of taxing premiums received by life insurance companies. Somebody conceived the idea that the way to remove the onus of discrimination referred to by the Supreme Court in the S.E.U.A. case the proper thing would be for all states to tax the companies. In some states the companies made a fight, but in others they took it lying down.

Many of the bills included fraternal benefit societies. All through the years the fraternities have been exempt from taxation because of their charitable and non-profit character and other features. So the Law Committee of the National Fraternal Congress of America has had a very busy time. Chairman George G. Perrin based the opposition of the societies on the ground that they are entirely distinct from commercial companies and there is no discrimination in exempting fraternal benefit societies from taxation. To this date the Law Committee has been able to have the societies removed from the bills while under considera-

Ve stfe.du, dne 1, srpna 1943. tion. It was heroic work and : deserVes gratitude.

The attitude among some of the old-line companies is that "everybody and everything else is being taxed; what will the public think of us if we do not pay our share?" That thought is a complete misunderstanding of the situation. We believe that no life insurance premium should be taxed, no matter what kind of company or organization receives it. It is a tax on thrift, and thrift is the practice which develops character and promotes responsibility more than anything else. Such taxation discourages thrift.

It is not the companies money that is being taxed. It is the self denial and diligence of the people that is being taxed, and these are virtues needed to build civilization. The taxers might as well tax every dollar that is deposited in a savings bank or every payment that is made for mortgage reduction. The effect is purely communistic, the leveling down of men to the lowest scale. That is slavery of the mass.

Is America to be maintained as a nation of free people who have opportunities for improvement and advancement? If so, thrift should be encouraged, not discouraged. This is the attitude that all life insurance organizations should take, and we feel disappointed that the companies have not had better organization to meet the situation.

V FRATERNAL SOCIETIES AND FUTURE PEACE Many of us have been praying for "a just and lasting peace." In a recent issue of this journal the editor, discouraged over the situation and writing realistically, stated that a way to have peace is for strong nations to subjugate weaker nations. Looking back in history it is seen that the periods of world peace were the periods in which this situation prevailed. That is the sad fact. It is not what is wanted by men of good will. The idea is for strong nations and weak nations to live side by side without encroaching on each other's rights. That is what people mean when they pray for "a just and lasting peace."

But subjugated nations will fight for their freedom, as did the American colonies when they declared their independence of the British on July 4, 177 g . The people of this nation look upon that as a just and righteous war — the war to win that independence. Smaller nations will do it today.

The trouble with mankind is man himself.

All that is necessary to have peace is for men to live by the Golden Rule, but it appears that many people and many nations do not want to treat others as they would like to be treated.

Nearly two thousand years ago the Great Preacher gave a new commandment, "That ye love one another." He also said that like unto the First and Great Commandment is "Love thy neighbor as thyself."

The fact often received comment that our brotherhoods, the fraternal societies, are a peculiarity of the North American continent.

They thrive on free soil. Their foundation principle is the Golden Rule. They provide an example for world peace, and until the leaders of the world recognize this principle we will not have peace.

The San Francisco Conference has completed the United Nations Charter. Nobody is completely satisfied with it, which is an augury for its success. Some who are disappointed because their pet ideas were not included say it is imperfect. However, the disposition of most people is to give it a trial.

The responsibility is on the big nations. The small nations will have to do as they are told.

Peace, or Partial .peace, may come in time.

However, the United Nations Charter will not be worth a tinker's dam unless nations of good will with men of good will leading them insist upon its provisions in action. Unless good will, whiCh is the fbundation of fraternity, is used in international relations, the charter will be only a piece of paper. The foundation will have to be fraternalism.

Ve sttedu,

srpna 1945.

7k-- 7 CT

poidedelvka v VYriatky z reportate Maxima Bernarda z "Price" dne 23. kvetna.

Korespondet t New York Times McCormack pied kratkYrn Sasem telegrafoval z Prahy zpravu, v nit se zmirioval o ekode zpasobene Nemci v Ceskoslovensku, kterou odhadovai na 300,00Q000 K. Otiskujeme d y es vYriatky z reportaIe z odboratskeho listu Price o finanenich Skodach v deskYch zemich, ktere samy daleko pfesahuji eastku naznaSenou panem McCormackem.

Ceske pohledavky pratske Narodni banky zrcadlici se jednak na tiru berlinske tieske banky. jednak v rtiznYch smenkach a poukazkach, dosahly v prvYch kvetnovYch dnech t. r. na 100 miliard (t. j. americkYch biliona) K. Tyto pohledavky jsou dluhem byvale gee e cham a Morava (Slovensko ne'Citanc) nahromadenYm od vpaclu 15. biezna 1939 do 5. kvetna 1945. Nacistieti vladci z tieske banky a ministerstva financi raznYmi mani;ulacemi, vice_ mene zastkenYmi, jet se v posledni dobe staly zjevnYmi, vykradali stale se hromadici mizu nag mohutne a neidolne finaneni sily pramenici se v majetku, praci, tvorbe, vynalezavosti a spoiivosti naeeho lidu.

Gangste • i, hochetapleki a vyderaei s tituly tajnych, vladnich Si ministerskYch ran, zplnomocnenca Si povetencti kieske slutby, vynalezali nejraznejei triky k odoerpani na g finaneni krve. Reichsbanka se ptissala jako obludnY apir na organismus na g narodni banky a zasadila mu hned v prvYch dnech smrtelnou ranu zajietenim zasob zlata odvezeneho do Berlina. Nebylo to oveem veechno zlato, nebot' velka east na gch zasob zlata byla v cizine zanesena jako naSe pohledavka.. Sprava nag narodni banky se proto nyni obratila na mezispojeneckou komisi, aby Ceskoslovenske republice bylo ze zasob zlata a valut Reichbanky ukotistenYch v Durynsku vracena edstka,kterou nam Nemecko zpronevekilo. Na,cistickY retim bez ohledu na pra y°, zavazky a zvykiosti stale tii z na g nova a nova se obnovujici sily..Jak to provadeli? V ramci postupneho "osvobozeni" vydirala rise sna Praze t. zv. imatrikulaeni pkispevek.

Ten se rok od roku zveteoval a za 6 let okupace dustoupil mnoha milionu korun. Je v tom krvava ironic, aveak tato "osvobozovaci" taxa byla jeete nejpoctivejei transakci mezi Prahou a Berlinem. banka tadala v razne pozmenene forme proplaceni teto dubiosni pohledavky. fti.Se veak byla stale v chronicke tisni a byla proto nucena rafinovanymi malversacemi zvyeovat na naeem fietu sve "ma dati". Naciste posleze klesli na aroveri nejsprosteich lupicu. Vykradali cizi zeme a eidili na konec i -.-lastni reSim, aby se obohatih. Jit od poeatku okupace dali si pornahat agenty gesta r -L a v poslednich dnech byli rozhodnuti s i . vcivery v ruce vymahat penize pro sve osobni potkeby, t. j. na financovani pied Rudou armadou.

Nae celY -statni rozpoeet pied Mnichovem neptevyeoval 7 miliard korun. Po 15. bteznu okleetene zeme tech a Moravy bez Slovenska a pohranienich pramyslovYch oblasti odvadely mane vice net dva sale rooni rozpoety katdoroone a bez ahra,dy. Krome zmineneho tira piesahujiciho 50 miliard ptistupuje to do kvetna t. r. dal gch 59 miliard apisa t. zv. Reichswechsel, (PieskYch smenek) Reichsschatzanweisungen, (tieskYch pokladnienich poukazek).

Tyto apisy leti v ssutinach kieske banky v Ber_ line, a v nag dedulove bance jsou jen uloteny stvrzenky na tyto upisy. Hodnostaki a ptedstavitele Narodni banky byli symbolicky zajatci a ()bet hrube moci. Pkimo v sidle Narodni ban_ ky v Bredovske ulici sedici povetenec a pies chodnik Seda budova gestapa staly jako hrozba tivitelce naeich penetnich astava.

NaSe mena trpela takto krvotokem. Staly pfiliv marek na naee tzemi v ktiklave neptiztavern pomeru 10:1, ezploita'dni politika rise v

VEISTNiN teclia.ch a na export do k‘i.e bez hrady, proplaceni vOjenskyCh zelenych eeka, jet financovaly pohyby a nakupy armad na naSe azemi, snitovana, &oven naeeho lidu, jet prakticky klesla na jednu desetinu pkedvaleene spotteby, ochuzeni veech vrstev naroda, inflace, pkedrateni nejnutnejSich potteb, to fee vedio k apInemu. vykotisteni celeho naroda, jehot pkisluSnici jsou v pkevaIne veteine pouhYmi stiny bYvalYch lids z roku 1938, bez mutne silt' a svetesti, nehledic jeSte k statisicove armade veznenych, popravenYch a zdeptanych.

Vgchni Nerrici, vyznavance slovy nacistickou verouku o praci jakotto podkladu meny, byli ve skuteenosti fetieisty zlata, ba i cenove kolisajicich brilianta, ptistroja, textilii, tretek a podobne. Nejcitive vykradli Rakousko, pak Cechy a Moravu, Holandsko, Dansko, Belgii, Norsko a Francii, na konec i sve "spojence" Italii a Mad'arsko a jine staty. /*mei sami podkopali svou menu, zavedli Cernou bursu.

Tteti gee vedend desperatskYini dobrodruhy, mela jen jedinou alohu: vykrast Evropu od Stalingradu at po BiskajskY zaliv, a od severni toany aS po severni Afriku. NebYt chrabrosti Rude armady, dela Evropa by byvala zadueena hnedYm morem.

Kdyt t. zv. kizena, inflate vyvrcholila, zboSi se ,ptestalo objevovat vfibec. Tehdy rise se chY_ lila k svemu zaniku. Risska banka v Berline byla v ssutinach. Dratd'anska, filialka srovnana se zemi. Tu pkedstavitele nacisticke le se pokusili zoufalym einem vylakat na ees-. ke Narodni bance jeete jednu miliardu korun a 500 miliona pro "Sudety". Daleich 500 milionu v Praze vylakat dr. Bertsch, nemeckYhospodatskY ministr v protektorate.

Usili dneSnieh dirigenta na g cedulove banky smetuje k raznemu ozdraveni na g. naenY. Nekoneene hospodatske zdroje mohou bYt obnoveny zachycenim a znovudobytim nemeckYch a mad'arskYch hospodakskYch posic na celem azemi republiky, aby na tomto zaklade vyrostla nova, mena, zaklad jistoty, bezpeSnosti a miru.".

(6TK).

ODPOITEDI Z CESKOSLOVENSKA

(Valeeny dopisovatel Fr. Feigel u es. armady.)

Je tisice otazek — a snad je i tisice odpovedi — lee ti, kteti je znaji, pracuji do fipadu a zvedavost se muss uskrovnit plied skuteenosti, Se v techto dnech je Cas elena Narodnich vYbora a jinYch organisatoril drahY — pro Republiku.

I lze zodpovedeti jen otazky, ktere odpovidaji oeim. (tide.) Lide jsou nadherni. Nadherni.

Nadherni. Dubovy asmev miru a et'astneho dovreeni zati ze yeech eel a odi a rta. Stare babiSky tikaji naeim vojaktim, pkislueniktim brigady z Anglie "chlapeeku a synadku," a "Pan Bah yam potehner a znamenaji je ktiSky. Mu g se zastavuji na ulici a tisknou jim ruce v tichem, bezednem ptatelstvi. "Chudaci, musil jste toho zkusit," tikaji veichni, a na g odpovidaji: "yam zde bylo hut . " a pak se sem tam dovite kousek to mosaiky desu, jet civela na naee zde doma to, zdi nemeckeho talale. Po paleesta roku.

(Vernost.) — JeSte se v Plzni stkilelo a jege zde bylo Gestapo, kdyt vYkladni sktine obchovzplanuly statnimi barvami, vlajkami a stuhami seskupenYmi kolem zaramovanYch portreta presidenta Masaryka a Beneee. Obrasky velke i male, ale zejmena velke: hodne titulnich stranek slavnostniho eisla nadtivotni velikosti, jet vydal PestrY tYden k X. Veesokolskemu sletu roku 1938. A Selni stranka tehoS listu, ukazujici TGM na koni pfi posledni slay -neprhlidc.Fotgrafie—nktrzichs facsimilovYm, jine s vlastnoruenim podpisem (a venovanim). A Sadny z tech obraza neni zaprasen Si pomaekan nebo jinak deformovan.

Byly usetiovany po piileesta roku, aS byly ne nepodobny tfaskavine, jeS by vybuchla dotekern Gestapa a znieila drSitele. V pokoji, kde jsem ubytovan, visi kras1-47 originalni portret presidenta Osvoboditele. Na okraji paspartu jsou zbytky prasvitne lepenky. Jsou teeenim zahady: "Mali jsme je veteinou mezi "nezavad-

Strana 13. obkazern a vYpini ramu — usmiva, se majitel tichStm asmevem, jakS7m vzpomin.ame pfekonane nebezpeei. Tuhle "tatieek" to pfeekal za obrazem filmove hvezdy sl. Paula Wesely."

Ukazuje velikanskou zveteeninu reklamni fotografie, kterou rozdaval na poSadani nejakSi kuiturtraeger. V Plzni pry Sly ty obrazy na draeku. (Maji nahodou stejnSr format jako slavnostni Cislo Pestreho tYclne ) Mnoho vYklacia ukazuje parnatkove eateeky, prodavane o slete. A mnoho je sadrovSrch, dfevenSrch i kovovYch bust TOM a dr. E. Beneee. Kde byly ukryty, nevim — ale je na nich videt, to byly ukryty pietne.

Stalinovy portray jsou veteinou kreslene. jich je mnoho a rudYch prapora s kladivem a srpem je mole. AmerickYch prapora je merle.

Je to dusledkem nejen tradieniho rusofilstvi; nebot' v tomto konkretnim pfipade to byli Americana, kteti — kakly v Plzni yam to neto,zan fika, — zachranili easov3"7m rozdilem nejakYch 90 minut Plzen pled vyhubenim, plied naprostou zkazou z kulomett, del a Shalskjich rot Davodem je spie, to polizeni vlajky USA je velmi sloSite a vy2aduje si nejvic Casu a materialu, o kterY je nouze.

(Benee.) — Jeho jmeno je heslem, symbolem, zatikadlem. Programem. Zarukou. Ftekl mi muS asi 40 letY: "Je. se vain ptiznam, to byly doby, kdy jsem nebyl jeho stoprocentnim ctitelem.

Po Mnichovu jsem taky nadaval. Ale Sim dee trvala valka, tim vice jsem si ho va,Sil a zaeal jsem ho mit rad. A od jedne chvile, kdy se mi to stalo, jsem si uvedomil, jak tdosna je to postava naeich dejin a jak se yeechno stalo tak, jak to tikal, a Se by se svet vyhnul valce, kdyby byli dali na neho . . . " dodal muS tee. skoro zajikave a odeeel. "Co minis tim, kdyt se mi to stalo," ptain se ostatnich. Vysvetluji: "P14 jednom naletu na Plzen byl zasaSen jeho dam. Zabilo mu mladou krasnou tenu deva dni po svatbe a jedenktileteho krasneho chlapce z prvniho manSelstvi. Byl zasypan s mrtvou Senou a mrtvYm ditetem v naruei po Styli hodiny, net ho vyhrabali. A prvni Sena mu umlela pled dvema lety, take nasledkem valky. Mela slabe srdce a to yeene rozeilovani " Zde dluSno dodat: Se v Plzni snad neni rodiny, jeS by nebyla postiSena ztratou nejrnene jednoho elena: nemecke popravy koncentraeni tabory, "vYslechy" Gestapa, m izerne pfidely -na rozdil od pfidela pro rnistni Nemce.

(Rozhlas.' — Rozhlas ze zahraniCi se poslouchal. Po celou valku. Posloucnal kde kdo. "Byla to jako hadice, kterou 7;erpaji vzducb potApeel." mi kdosi tekl. Nejvic milovali poslouchat Jana Masaryka. Lida mi o0ikavali zpometi pasate z jeho fedi z roku 1940 po padu Francie Kdo zeal cizi keel, poslouchal krome eeskeho vysilani i francouzske a anglicke BBC. Kde kdo byl dobte informovan o Is. zahranieni armade na vYchode i na zapade. Projevy presidents. dr.

Beneee byly zachycovany pisemne a tajne rozmnoSovany a eiteny.

(Americana) — jsou na Plzerisku tdasne oblibeni. Jejich vYstroj, vYzbroj a technicke vybaveni vilbec ohromuji. Jejich demokratienost ve shine imponuje, jejich osobni vlastnosti ziskavaji. A laska Plzeriakii neni neopetovana.

Ptate-li se Amerieana. — jsouce sami odeni v battledress a taSice se anglicky — dostavate odpovedi skorem stereotypni: "Jsem na, pevnine od eer yna 1944 a proeli jsme celou Evropou.

Zde se nam libi nejlepe." Odpovedi na dalS1 otazky "pros?" 112 jsou individualnejei: podplukovnik etabu to divise na pkiklad uvedl davod zajiste padnY: "ProtoSe Cesi zele mezi sebou mluvi o nas stejne mile, jak mluvi o - nes k nam."

Je tisice otazek, ktere si ye svete kladete o osvobozenem Ceskoslovensku — a je jiste i tisice odpovedi. Zatim tyhle.

V Dfileille upozornern! Kclyz piSete na 3i1. ilkadovnu skrz jakoukoliv zaleiltost, tSTIcajlei se vagich poplatka neb dluhu proti vaiemu certifikatu, neb vag eho pojiSteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy neb sidlo vag eho fidu, neb 'Oslo va geho certifilsatu.

VLSTNiK

Strana 14.

Dr. Ripka o vystehovani Nemei!, New York, (CTK) — POdle zprav pralskeho rozhlasu ze dne 21. eervence oznamil dr. Hubert Ripka, kterY nyni jako ministr zahranieniho obchodu vyjednava v LondYne o obchodnich, zejmena smennYch dohodach na tiskove konferenci, 'be az dosud bylo pkevezeno 60.000 Nernct -t eskoslovenska do Nemecka.

Dr. Ripka prohlasil, ze "naSi britlti ptatele jiste pochopi, be po vSem, co se stab pied valkou a za ni, Ceskoslovensko nemtle uz na svem' fizemi strpet nemecke kolonie."

1,=:.11P.a tee prohlasil, ze pokud tzemnich polada ykt se tfee, bude Oeskoslovensko badat Ratibot, LuLei a Kladsko. Hranice s Nemeckern budou tcz posunuty s horskYch lilebenti dolt do roviny na nemecke strane.

Vsqlby narednich vYbort v Plzni a Usti nad Later.

New York. ((',TK). — Pralsky rozhlas dne 16. a 17. dervence ozn-amil. ze v Plzni byly konany volby do okresniho narodniho vYboru a v ti nad Labem do rnistniho narod-

For railroads as well as for individuals, today is the right and patriotic time to save ; .. to reduce mortgage debts to protect against the future. It is just as sound and satisfying to the owners of a railroad as it is to a home owner to free himself of burdensome mortgage debt.

The Katy has backed this firm conviction with approximately $40,000,000 of its mortgage bonds purchased, retired and cremated since December 31, 1941—a 43% reduction in mortgage debt within four short years!

Reduction of mortgage debt is interest saved.

With the retirement and cancellation of

ye sdedu, dne 1. srpna 1945.

laiho V PI ni konaly se volby vetejne na namesti republiky. Pri zahajeni byly zahrany narodni hymny. Pl:edseda volobniho 1,TYboru oznamil, byl podan navrh, aby se hlasovalo o kandidatech vSech etyt stran v celku. Na to provedeny volby aklamaci. Proti kandidatce byl jenom jediny bias. NovY okresni narodnil vYbor v Plzni se sklada z 90 elent, a to z 15 odbornikt, 27 komunlstil, • 18 socidlnich demokratt, 18 narodnich socialistt a 12 lidovet. volbach do mistniho rj,rodni

v -CTsti nod Labem dotlo k dohode socialistickslth stran o kandidatce skladajici se z 42 'dent. Voleb, v Usti nad Labem teastnili se teb, ministH dr. Hubert Ripka a Vaclav Majer. Ripka se zminil o takovyeh , kteti republiku nezradili, a tekl, be vlada vyS'etbi jejich chovani za valky a pokus se nalAzt pro ne misto v noVe re,ubiice. Majer pro'nlasil„ ze vlada ude spravovat narodni majetek takc 7.7 Thn zpilsobem, aby co nejvetg poeet obeana z toho mel prospech.

$40,000,000 of bonds the Katy has reduced its mortgage interest charges approximately $1,900,000 annually— the equivalent of lower operating costs.

To effect such savings is to run a railroad more economically and efficiently. Any thrifty property owner who has watched his mortgage diminish will readily understand that sound financing goes hand in hand with sound management.

With its financial house in order, the Katy faces the future with, strength and confidence—better able to build for and serve the greater needs of the growing Southwest—and better able to protect the interests of its owners, the stockholders.

223.5

MISSOURI-KANSAS-TEXAS7

LROAD COMPANY

Ve stredu„ dne 1. srpna 1945.

New York. (CTK) Prat'skST rozhlas dna 28. 'dervna vysilal prohlageni tiskove kancelare Tanjug Ivana Vejvode k zastupcilm deskeho tisku, v nemZ mimo jive tekl, k deskoslovenska vlada podala clakaz uptimneho ptatelstvi Jugoslavii, ktera vice utrpela valkou ne2 6eskoslowlasko, a proto eeskoslovenska vlada privolila, aby z dastky 100,000,000 dolara, ktere Mad'arsko ma zaplatit na adet reparaci, 70,000,000 prialo Jugoslavii a 30,000,000 Oeskoslovensku. Toto pratelske gesto je vysoce ceneno Jugoslavii.

V NTEZANEDBEJTE tak jednodut- N the zraneni jako jsou ZADAENA TAISKA, POSKRABNUTI, POPALENI, PUCHtit, a zvlaate BODNUTI REZAVtM HREBIKEM. Kterekoliv z vYae zminenSich mohou snadno zpasobiti vaitnou infekci. Natreni NONAT masti pomaze O'irode uleviti temto jednoduchYm ale valnYm potaim.

Z KROUZKU CESKtCR UN V DALLAS, TEXAS. Ne2 uvedu vYsledek na g posledni schaze, chci se zminiti o naaich deveatech sokolicich, jeZ mely ro61 jejich angliekeho easopisu jmenem "Spotlight", kterY se dim dal, jak vidite, rozSltuje, kald.S7 desk' vojak dome pile jak je za nej v to dalce vdeenY. Jak se rika, kdy2 pohladia dite, jak bys pohladil matku!

Vy deveata, my vam gratulujeme k vag vytrvalosti, s pranirn vaeho zdaru. Budeme stati vkly pH vas.

- Ted' prikroeim k schazi. Na g piknik se vydatil, 2e jsme si ani lepai nemohli prat, jidla a piti akorat, a to je prod to bylo pekne. V devet hodin jsme se v pekne &Jade Tentokrat pristoupla mezi nas mladd elenka ses. Lorain Prevratilova, a my ji rady privitaly. Na poprve pripravila Irk na stoly, a to nam staraim ulevilo. Dekujeme Ti, sestro, a chod' mezi nas easto.

Na primluvu nekterych sester jsme daly 10 dol. na telefon voja-_ kam, toti2 ranenYin je't jsou v McKenney v nemocnici, Tez prave mi: st°, kde chcea pomoci.

Milou navatevu jsme mely ph nasi schazi, a to pi. Mikulendakovou z Cena Nonat poatou 55c a $1.05. Granger, Texas, kterou hostila roR. C. MILLER & CO., dina Valeikova.

Altadena, California.

Vaichni pry radi videli p. Hulov,ce v Sokole; po jeho operaci pry se mu dari mnohem loge, a my mu to DR. THOMAS N. DeLANEY prejeme at' zas to nemoc jde dal.

OONI LEKAft Velice nas zarmoutila zprava, 2e BrYle spravne ptipraven6. tatinek na g sestry Krutilkove doOas dle ii mluvy. konal 12. dervence. Na g Kroukk tjtadovna 3248 — Res. 2637 vysloVuje pozastale rodine uprimnou soustrast nad odchodem jejich 513-17 Professional Bldg. mileho, Tom H. Skrabanka. Za jeTEMPLE, TEXAS ho ochotu a praci at' je mu zeme le hkou.

Na shledanou ve etvrtek, dne 2. srpna!

Anna Machadova.

Oeskf Lekak a Operater V 711 Medical Arts Building Houston, Texas.

Vaem eeskin 2enam v Houstonu HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 timto sdeluji, ze budeme miti naai Telefon titadovny: Preston 2553 spoleenou hostinu ve etvrtek, dne 9. srpna, zaeatek v 10 hodin rano, v poledne ()bed a po obede dune SI:MAYNE VYKONANA hry. Prijd'te zase vaichni Minule POITEEBNi SLIABA. jsme meli peknou na,vatevu.

V hodine Z * alu zarmouceni naProsim, dejte si objednavku na leznou Edward Pace pohtebni itobed u sestry Dvotakove; jeji 'Oslo stay pohotovY k sympatickemu telefonu jest V.28734, a to nejpovyfizeni nezbytnYch jednotlivo- zdeji v aterST, dne 7. srpna. Nenechsti a k vypraveni dojemneho pote si ujiti ,prilelitost pochutnat si htbu. na dobrYch rohlikach, jake delaji u Levne ceny jsou nak zasadou. sestry Dvorakove.

Teai se na shledanou s vami, Sparihelova.

Pohiebni teditel V Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 Zakon o lidovych soudech.

118 N. Fifth st., — Temple, Tex. New York. (CTK). — PraskS7 rczhlas dne 10. eervence vysilal zoravu otiatenou v Ructem Pravu, podle niz byl podepsan zakon o Zubni Lelia zeni lidovYch soud y . Prva east deUtadovna nad Canada's Drug Co. kretu se nazYva dekretem odplaty BRYAN, -::TEXAS a zabrve. se zylaStnimi soudy, ktere budou soudit osoby obvinene z yelezrady a kolaboranty, jako2 i osoby, ktere jednaly v rozporu se zajmy eeskeho naroda. V druhe dasti se pojednava o zrizeni narodnich souVe smyslu tohoto ustanoveni PRAVNiX bude zrizen spoleenY soudni dour Vytizuje veSkere soudni pro Cechy a Moravu, pied nej2 budou postaveny vynikajici osobnosti zalettosti. bYvale protektoratni vlady, obvineUfadovna: 936 Bankers Mortne z vaiiVch gage Building, pies ulici naDtilelitYm rysem dekretu je, proti Kress budove. podle neho budou nejen souzeni HOUSTON, TEXAS protistatni zloeinci, n3'ibrZ" i politicky trestany osoby, ktere: se sice ne-

..:ONAT

D . Chas. J. Holhib

Strana 15.

VEsTNfK dopustily primo zloeinu proti statu, zato vSak se nechovaly s politick& ho hlediska tak, jak se sluSi na verneho a statedneho eeskoslovevnskeho oboana. Politick3'm trestem pro odsouzenou osobu bude odneti aktivniho a pasivniho volebniho pro, va, take nebude moci hlasovat na vetejnYch schazich di se jich adastnit, ani bYt elenem politicks organisace nebo vydavatelem jakekoli periodicke tiskoviny.

V

NIC LEPSiF10 PRO ZALUDEK K POVZBUZENI TRAVENt A CHUTI K JIDLU, VYBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRAVUJiCi. SEVEROVA

HOIIKAF

Niatel tra

Tento jednoduchy pristroj, da se pripravit na jeden aroubek svibove naky kolovetru a zniei malou travu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenSrch rolnika dosvedei adinnost tohoto niditele. Uaetti vain mnoho prate. Je Oivani pH oboravani baviny a korny. Tento rok bude zylaAte nedostatek delnika, proto kupte si tento pristroj a uktrite si mnoho prate.

Neni-li ye vakm meste agent pro tyto Niditele travy, potadejte yakho obchodnika, aby je pro vas objednal, anebo objednejte prim° od:

Ed. Doskoeil BURLINGTON, TEXAS Cena $1.75 par, pokou vyplacene.

V Lost and found columns of Tokio newspapers are crowd74 ed these days. Every time an American buys a War Bond, 4141 the Japs lose face. Buy your .0-1 -• 10% every pay day.

VELKA LAHEV JEN 2ADEJTE U SVEHO 1 4125 LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LAHVi PitiM0 OD:

ZABAVY Mtu

EDWARD PACE

D. N. B. McNUTT

Cg

It CHERNOSlif

5. srpna 12. srpna 19. srpna 26. srpna

J. It Baca Syncopators - Zatopek L. Scarcella VSTUPNE: MU2I I DAMY 75c.

Tax included

0 zakusky a Werstveni navAavniktt jest Oborem naletite postarano.

Zabavni Vtbor.

V 20251 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

1

Strana 18.

Poutivejte k oznamovari

Mali On Our, Dana na prodej. - Prode, se dtina za vSrhodnYch podminek ve Woodbury, Hill County. Piste na Supreme Lodge SPJST., Fayette(31-dz.) ville, Texas. earl Hledaji se dye stenografky, ktere by mimo anglietiny easteene ovla.daly destinu. Prace stalk podminky obratem sdeli: Hlavni Titadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te(6-dz.) xas.

lagrq Ptijme se iena: - DobrST domov a dobra mzda, privatni pokoj, veeobecna domaci prate a vateni.

Dva v rodine, Milne deti. Udejte vtechny podrobnosti kdyt budete odpovidat na tuto oznamku. (30-31c) Box 1489, Dallas, Texas.

13111 Dobra farma na prodej. Mam 200 akru dobreho pozemku, kde bavina nevysycha. Dobre obydelni staveni a Vaechny ostatni pottebne ustavy. Dostatek dobre vody a na dobre ceste. Pozemek jest eistS 71 . Hlaste se neb piSte na majitele. Frank Koval. , Rt. 2, Rogers, Tex. (30-32c) air+ Hledim keno, moje stab je 48 let. PiSte pro dalSi podrobnosti na: F. Nines, Cuero, Tex. (30-32p) Hledate diinu ke koupi? Hiavni iitadovna SPJST. y e Fayetteville, Tex., ma diinu k prodeji ye Woodbury, Hill County. VYhodne podminky prodejni i platebni. Pike na: Supreme Lodge SPJST., Fa(31-dz.) yetteville, Texas. gip Piijmou se dva neb tti spolehlivi pikovaei. Hlaste se neb piste na: J. Macik, Needville, Te(31-33p) xas.

-Rev. Josef 8 ,e§ulka bude kazati v Presbyternim kostele y e West v nedeli 5. srpna, o 11. hodine dopoledne. tlenove sboru jsou tadani, aby se dostavili a hosts jsou vitan'.

DR. FRANK KENT Obnovil svoji praksi Oal., Usi, Nosu a Chttanu BRiLIE z La grange HALLETTSVILLE, 14. SRPNA • Pozemek na prodej: - Poz-dstalost po Petru Huberiakovi nabizi k prodeji 125 akrd eernice pii West Damon Mound, okres Fort Bend, z dehot 25 akrt v poli, zbytek les. Cena $25.00 za akr, polovina royalty se reservuje. Pike na: Emil 6teffek, Rt. 2, Needville, Te(31-c) xas.

Ptijmou se: - D ye usedle • 'oeske teny ku konani domaci prace, vateni a k opatrovani ditek. Nejlepei misto k bydleni, $15.00 tSrdne platu kaki& Pike na: Mrs. C. S. E. Touzel, 1326 Summit Ave., Fort (31-33p) Worth, Texas.

ger, Farina, na prodej: 77 akril pozemku, dobre obydelni staveni a v§echny ostatni pottebne ustavy, 2 dobre studne, velikY tank, na dobre ceste, 2 mile jiane od Cyclone, hlaste se na: Emil Mikeska, Burlington, Rt. 1, Tex. (31-32p)

VESTN1K

ve stfeciu, dne 1. sruna 1946.

7 Y -P la ce ni pojietnSreh rent Nemedm skladtit pieerane u obehodui 1:.cm.ozastaveno. ry v Chebu, jet jim vyda pottebne

New York. ( TK) - PratskSr rozhlas dne 2. dervence y e svem vysilani pro odborove organisace oznamil, to veechny pokovni ntady v pohraniei musi zastavit pensi pojiet'ovacimi spolednostmi, jako na pi. Zemska pojiet'ovaci spoleenost v Teplicich-Sanove, do rukou NE",, mcd. Zaroveri byli yyzvani Slovaci a ptisluenici slovanskYch narodnosti, aby se okamtite ptihlasili o dark vYplaty, mohou-li osveddit svou narodnost potvrzenim Narodniho vYboru a podat dfikaz, to maji na pensi narok.

Bylo tet cznameno, to eastka vyplacena socialne pojiet'ovacimi ustavy v pohraniai behem eervna a 6ervence t. r. bude hrazena zalohou odpovidajici obvykle vyplacenSrm eastkam.

V' Sjezd delniekYch organisaci praiske iupy.

New York. (OTK) - Podle zprav pratskeho rozhlasu ze dne 2. dervence ptipravuje Rada tstfedniho Svazu odborovS7 ch organisaci konferenci veech odbord pratske tupy na 15. dervence a vyzYva, odborove organisace. aby potadaly v dobe mezi 8. a 12. eervencem schnze, na nicht by provedly volbu delegatt na konferenci.

V Vypuzeni Nemcil z Jihlavy.

New York. (dTK) - Pratsk9 roz_ hlas ze dne 2. dervence oznamil, "mesto Jihlava zaealo ihned po svem osvobozeni rekonstrukeni prace. Ptedeveim se mesto zbavilo nemeckch obyvatel vystehovanim 14.000 osob do shromatd'ovaciho tabora. Obchod, tivnosti a prnmyslove podniky jsou jit v eeskSrch rukou a pine zamestnany."

V CeS1 " se zmociiuji zasob potravin ukradenYch Nemci.

New York. ( - PratskST roz_ hlas dne 9. eervence oznamil, "te ministerstvo vYtivy se snail zapojit pohraniei do sjednoceneho systemu zasobovani platneho v eels republice. Jakmile se poeatedni revolueni zmatek uklidnil, vyslalo proto ministerstvo vS7tivy a rnzne hospodatske ntady sve zastupce do pohraniei, aby zajistili a pievzali mistni zasoby potravin a take ptizpiisobili tamnejei zasobovaci sy stem pottebam celeho statu. Muteme dnes konstatovat, ke toto poslani bylo naprosto iispeene. BSTvala nemecka rise totit nahromadila znaene zasoby rozmanitSrch potravin v severnich a severozapadnich 6echach, jet diky rychlemu zakroku naeich iziadu, byly zachraneny pro spottebitele a ptichazeji velmi vhod nyni, kdy je tieba pfekonavat nejhorei krisi naeeho zasobovani.

Rychla konsolidace pohranienich oblasti, jet byla mohutne posilena pomoci zastupctil rtiznSich hospodatskYch ntadti, se rovnet osvedeila.

Pohraniei bylo tudit v hlavnich rysech jit zapojeno do statniho systemu zasobovani a tim jsou danv zakladni ptedpoklady pro spinel;k nkoln, ktere nas odekavaji v pohraniei.

Protote mnoho obchodniktii transferovalo sve zasoby na pildu flee, natidilo jim ministerstvo obchodu, aby y eechno zboti odvezene z pohraniei ptevedli zpet do Ceskoslovenska. Veichni obchodnici musi 1hned ohlasit umisteni a sta y svS7ch

certifikaty na dovoz zboti zpet do CSR. Okresnim narodnim vSrbortim se uldada, aby tuto vyhlaeku uvetejnily a postaraly se o jeji provedeni."

V Smerniee pro eistky v tovarnac'h.

New York, (CTIK). - PratskY rozhlas ze dne 13. aervence v delnickern vysilani prohlasil, to provadistky v tovarnach nesmi bYt na ekodu provozu vYroby, jet je jednim z hlavnich ukolu odborovYch organisaci. Zaroveri daily smernice, jet nutno zachovavat. Mimo jine se to pravi, ke v meneich ptipadech kolaborace, kde jde o osoby, jicht odbornYch znalosti v podniku, kde pracuji, je nutne tteba, maji se vyiizovat na miste se zketelem na to, aby podnik neztratil kompromitovanou osobu. V tech piipadech, kde zavodni rady vydaly mylne rozhodnuti, nemaji vahat je napravit. Proto nutno tet ,aby zavodni rady navetevovaly zavodni schilze, aby zabranily nekterYm t. zv. radikalinn v politicks nebo osobni pomste.

Sporne pfipady maji bYt ptedkladany eestnYm odboratskYm soudum aneb zeinske odborove rade.

Zavodni rady se maji pokusit urovnat sp•rne ptipady eistek samy, aby zachovaly potiebnou klidnou atmosferu v zavode.

V obchodni dohoda podepsina.

Praha. (CTK). - Radio Ankara hlasilo dne 23. oervna, ke jednani mezi eeskoslovenskou a tureckou delegaci o hospoclatskch a finananich vecech bylo , skoneeno podepsanim dohody, jejimt hlavnim bodem je dolotka o nejvyeeich vYhodach. Nova obchodni dohoda nabva, platnosti dnem 10. dervence 1945.

V Repatriace eeskosiovenskYch obeanit z Anglie.

New York. (ftK) - PratskS 7 roz_ hlas dne 23. eer y na oznamil, ze ceskoslovenska vlada naiidila londynskenau vyslanectvi, aby ucinilo ptipravy pro repatriaci onech 6echoslovakti y e Velke Britanii s jejich rodinami, kteti se aktivne neastnili valky v zahranidi.

eeskoslovenske-turecka

AMERICTi ILlNENL. Washington, 22. eervence.Va.} leenS7 department dues oznamil, to y e skutednosti veichni zraneni nebo nemocni amerieti vojini v Evrope, kteti mohou bYt ptestehovani, budou dopraveni domd do konce tohoto tYdne.

Tak armada zlepei svilj cil vratit veecky pternistitelne ptipady v behu 90 dni po V-E Day, jak tekl brig. gen. Raymond W. Bliss, assistent surgeon general.

Hlavni east fikolu s evakuovanim nejakYch 102,000 zneschopnelSrch ivojind byla vypinena v eedesati dnech, tekl general Bliss. V kvetnu bylo vraceno z Evropy vice net 43,000 nemocnSrch a zranenSich vojiv dervnu o nee° mene net 32,000, 1 v dervenci je to odhadovano iihrnem na 27,000 mute.

V Lost and found celiinms of Tokio newspapers are crowded these days. Every time an American buys a War Bond, the Japs lose face. Buy your 10% every pay day.

Senkfrika u divoke krasy" Zfilmovano v krasnSrch Tatrich, podle divadelni veselohry "Rominek na horach". Hraji: Pletek, Baarova, Marvan, Kaikova a jini.

SHINER, ve etvrtek 2. srpna, 8:30 hod. veeer.

HALLETTSVILLE, v patek 3. srpna, o '7 a 9 hod. veeer.

ROSENBERG, v nedeli 5. srpna, o 2:30 odpol., o '7 a 9 hod. veeer.

LA GRANGE, v pondeli 6. srpna, o 8:30 hod. veeer.

FAYETTEVILLE, v Uteri '7. srpna, o 9. hodinach veeer.

GONZALES, ye stiedu 8. srpna, zaeatek v 8 hodin veeer.

EL CAIVIPO, y e etvrtek 9. srpna, od 2:30 do 11 hodin veeer.

HOUSTON, v sini gtefanik v sobotu, 11. srpna ,o 8:30 veeer.

4../.0..0...................011.041.1111.40.0•1111 ■0....010.041•0.1..01111.010•040.11 ■0411110.011•KNIN•0■10.0■1•0■02.0411M.11

a ach V DALLAS, TEXAS /20RADA

Pokrok Dallas, Cis 81, v iaclove sink S.P.J.S.T., 2625 Floyd str.,

,, f! rl

V

d

v

e

5. srpna

1

BUDE ItINKOVAT KAPELA

Eric J. Honzy, z Ennis, Tex.

0 ZAKUSKY A OBCERSTVENI, BUDE JAKO OBYeEJN2, ViBOREM NALE2ITE POSTARANO. Uctive zve (Pd)

VYBOR.

.t. . . 0111.0111.0401.011114,4111.400.04M0.011•011110.0117.41111111.0.11.1.1.041110000AII IMAIINKANIN0S0111.0411■040.04•0IWO■NO