ariSioyariske Podporuitct Jean* Statu Texas Entered as second class mail matter, January 3rd 1933 at W est, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNIK (VOL.) XXXIH.
eiSLO 28.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 11. Cervence (July) 1945.
VAZdE SI MTH PRVNi GENERACE.
0
MA2SKt tSidenik Narodni Pokrok prestal vychazeti nasledkem riiznYch priein, z nicha nejdUleaitejei byla nedostateend podpora finaneni, bez kterea aadnY podnik a v prve fade Casopis nemaae existovati. List, ktery slouail po uplynulYch 24 let verne narodnimu, spolkovemu a spoleaenskemu aivotu eeskernu v Omaze a jinYch krajanskYch osadach na zapade — ptestal se svoji blahodarnou praci nasledkem nezajmu, nevdeku tech, jima poctive slouail. Zaniku dobre vedeneho tYdeniku nutno litovat, aytek tento jest na gkodu cele obci americkYch Oechoslovakil a mel by sloutti za vYstrahu. 6 tete laskave prieiny zaniku Narodniho Pokroku a redakeni slova na rozloueenou, jak nasleduje: Casopis se nevyplacel po delei eas. Prieiny toho jest teak° rozbirati. Byly velmi mnohe a na mists ne poslednim byly eetne svizele, zpasobene mimoradnou dobou valeanou. Take podpora tech, kterYm Casopis verne slouail, nebyla dostateend. Sluaba povaaovana byla za vec samaztejmou, ale nikoliv naletta, podpora. Nake spolky zridka vzpomnely na Casopis ohlaekou anebo neeim placenYm, ad vady addaly hojne ohlaeovani svYch podnikil. V jinYch eeskYch osadach jsou easopisy piny spolkovYch ohlaek. V Narodnim Pokroku byla vzacnosti. OmaIeti Oechove starali se horlive o veechno moans, zhusta o veci, ktere vzdaleny byly naeemu narodnimu prospechu na cele hony, jenom aby nekdo, kteri se o nas nikdy nestard a nebude starat, mel o nas dobre mineni, jet melo divot jepicovS7 a za chvilenku nezbylo z neho nic, ale nestarali se o udrMni sveho listu, kterST jim pri veech techto snahach-slouLl. Padali jsme do nesmirneho vytreni pro par zkomolenSrch radek v anglickem tisku, ale to, co meli jsme ye svem lists, nepovalovali jsme za nic. Snad bude nam dovoleno v techto rozluenSTch kaacich kid kus pravdy, jet budi2 take vS7strahou pro budoucnost: Dokud bude nas pojiti eeskS7 jazyk, udrEme flak spolky, jednoty a podniky, ale jak ten zavrhneme, rychle zahyneme. Udreni oeskehO vedomi v mladdi veci Ceske neznale je naprosto nemone. Jsme OP. saretelei nee sam cisar a uhanime tak zvanou amerikanisaci. Nevalime si sve materetiny a odstrkujeme ji jako Popelku i tam, kde by mega bS7ti na prvnim mists z ficty k naeim dedilm a °team a zakladatehlm veeho toho, co mame, kteri ji milovali tak, 2e zapominali i na svilj osobni prospech. Nemylme se a nerikejme, ‘ e eesk3i jazyk v Americe je jil odbyt. Je tu jests velka sila naeeho dobreho lidu, kteri jazyk tento miluji. Ten lid eeskou tee milujici jest jedinou oporou naAeho narodniho, spolkoveho, spoleeenskeho i hospodarskeho 2ivota. UkaIte mu fictu k materske reei a ptijde za vami na kraj sveta. Zapldee si hlubok3hn pohnutim, promluvi-li k nemu elovek z druhe nael generace Cesky. Da mu za to cele sve srdce. Mnozi nasi verejni einitele, ae dojista vsichni maji nejake znalosti psychologie, v tomto postrehu se/havaji. Tim se daji vysvetliti mnohe naee politicks a kekneme i hospodarske nezda-
ry. Z lasky k jazyku a rodu dokazaly se prase divy. Lhostejnost k Ceske veci a narodnimu nadeeni prindei omrzelost ze veeho a zanik mnoh3"rch dobr3"7ch veci. V Omaze mame pro to velmi mnoho dokladu. Pro povrchni faleene pozlatko zaelapavame v prach drahokam. Mame-li v shromaMeni dva anebo tri cizi lidi, mluvime jen anglicky, neprihli2ejice k tomu, 2e jsou tu stovky jinS7ch
o-
1111111111111111111111111111111111Millli1111111111=11111111111:111111111111f1111 ■ 111i1111111i1111111110111111111131111111 ■ 111111111;g11111011111M11111111
VeZer. F. X. Svoboda 1:Tdoli hluboke, zalite vederem lueiny, bystrina, poll pruh, olsi lem. Nade veim ticho je, 2e nepohne se klas. Chvilemi z luciny, kde zrala, trava voni zni tence kosy hlas. Tak ticha due tva pozde bud' jedenkrat. Horka eas pominul, staroby vzrostl chlad, a z dalky mladosti nevinnS7 zpiva hlas. Sny zrale touN spat. Mir v dalkach. Blizko tebe zni tence kosy hlas. (K 2'atve dozralo (1899). qtrimEnlif
sob, jicha srdce se zachveje a porozumi jen za hlaholu materetiny. Tim pak dusime zajem o dobre veci v srdcich tech nejvernejeich. Chceme, aby mladea ueila se eesky, a neueime ji pravou cestou ticte k jazyku ota., ba ukazujeme ji, ae jej jia nepotrebuje. ...Proto u nas hyne zajem o deskou ekolu, sokolstvi, eesky ochotnickY ruch a veechno to krasne, co naeim lidem prvni generace, kterSrch je mezi nami stale velke mno2stvi, prinaei potechu a radost srdce, pro nee Ali by kraj sveta. Po svS7ch mnoliSrch zkueenostech v praci pro podporu valeaneho usili Spojen3'rch Statt mu2eme Ti, kteri v srdci svem zustali vernY'mi Cechy, byli take nejvernejeimi Amerieany. Kdy‘t zahajili jsme praci ye prospech osvobozenskStch snah a pomoc lidem ze stare vlasti uprchl3im, staveli se mnozi z druhe generace proti temto snaham, rikajice: Ted' jsme v Americe, co nam po stare vlasti; a2 prijde na praci pro Ameriku, pomUeme! A piece — kdya prieel ten eas — zase hlavni bremeno podpory americkeho valeeneho kampani pro odkup valeenS7ch bondO, sbirek pro e ervenSr kill a jine podobne einnosti spadalo zase na prvni generaci a dekujeme osudu, 2e ji zde jests mame. Chrani eistSr etit naeeho eeestvi i uptimneho americkeho obeanStvi. VOme si tohoto zbytku prvni generace! Neobracejme se k ni zady! Obmeriujeme slova stare pisne: Dokud to je mezi nami — bude dobte jests s nami!
Budovini nageho hospodaistvi B. Lau§man. Nova, vlada je opravdu vladou narodni fronty Oechti a Slovaku. Jeji program je programem dalekosahle lidove demokracie. Veechna moc ve state je ji2 dnes skladana do rukou du. Nikoliv na papire, ale v dennim Mvote seznate, 2e lid a jenom lid je skuteene zdrojem a moci nejvyeei. Prostrednictvim narodnich vSrborfi, zaaind lid spravovat obec, okres a zemi. V cele okresii nejsou jil okresni hejtmani, nSibet predstavitele okresnich narodnich vs,boru. V eele zemi misto zemskSrch presidentu jsou predstavitele ZemskSrch narodnich bort. Pravomoc narodnich v3iborii je dalekosenla a dotYka se i prfnyslu, kterS T byl sveken me peel A tu chci zdUraznit 2e podle vlacIniho pro.gramu dochazi i na tomto poli k velikSrm zmenem. NejduleLtejei zmenou je tak zvana, narodni sprava, pod nit prechazi predeveim veechny podniky, male i velke, ktere byly v dr-be statnich prisluenika nemeckSTch a mad'arskSrch. Za druhe veechny podniky, ktere byly v dr2be naeich Nemcil a Mad'art, pokud se nezireastnili aktivne boje za republiku. Za treti vOechny podniky, ktere byly v drZbe eeskch a slovenskS7ch lidi, jet zradili narod a republiku anebo aktivne podporovali nemeckevetrelce. A koneene ve.echny spoleenosti, v jejichi keditelstvi anebo spravnich radach byli bud' i'lgskonerneeti di mad'arki statni obeane, nebo flak nehodni Nemci a Mad'ati, anebo koneene Ceti a sloveneti zradci a kolaboranti. Odhaduje se, 2e 60 a2 70% prfnyslovS7ch podniku dostava se tak pod narodni spravu, ktera, bade o zavody peeovat a2 do rozhodnuti, jen je vyhrat'eno narodnimu shromaldeni. Krome toho bade oveem pod veeobecne statni vedeni a do slu2eb znovuvfistavby republiky postaven ce1y nas penani a uverovy system, \Teechno naee pojiet'ovnictvi i veechny pkirodni a energeticke zdroje. Jia z toho je videt, jak velke fikoly a vein& odpovednost le2i na narodnich vStorech, re v dohode se zavodnimi vS7bory narodni spravy do zavodir na Slovensku jia dosadily a v eeskSrch zemich prave dosazuji. Tento velikS7 celonarodni a vlasteneckS7 ukol musi 1)7ti veak proveden co nejrychleji. Co nejrychleji proto, ponevadt se ji2 koneene musime dostat do normalnieh pomeru a v gechno sve poeinani postavit na revolueni, a ph torn na legalni zakladnu. Prato byl v minulYch dnech yydan dekret presidenta repubiiky, kterSr urduje pra-, vomoc a povinnosti narodnich spray. V diisledku yydani tohoto dekretu je tkeba, kde je to nutne, reOrganisovat dosavadni nexocini spravy, pi• esne a drisledne v duchu tohoto dekretu, nebot' je to jedind testa k tomu, aby (Dokoaen1 na strand 13.)