entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.
Rotrifx (VOL.) XXXIII.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 4. eervence (July) 1945.
eisLo 27.
MANIFESTACE CESKOSLOVENSK iCII KULTURNICH PR ACOVNIKU LUCERNE se konala 29. kvetna veeer mohutna manifestace kulturnich praV covnika..Po volbe predsednictva, v jeho Belo postaven Stanislav K. Neumann,,ujal se slova ministr gkolstvi a osvety dr. Zede4Yek Nejedly, ktery zdtiraznil prtedev gim, Ze.je;iiiitno •"''" rids se definitivne vypoi'adat s fasismem kOlenl Tunas. "Valka, jedna z nejhroznej gich, jake znaji dejiny, skoneila. Ale tim neni reeeno, Ze je skcneen boj. Zitstalo mnoho, co treba dokoneft," pravil ministr NejedlY. "My kulturni pracovnici chcem, aby na g hlas byl slygen v celem narode. Musime si Mei, co musime a co jsme povini &lat. Ta vrstva burZoasie, ktera se r. 1938 holedbala, Ze ona je representantem kultury, naprosto zkrachovala. Ona umoZnila vznik teto stra gne valky. Ocitli jsme se v naprosto jine Evrope, ktera, neni vit. bec podobna, Evrope z roku 1938. Dejihy;_je gte nebyly nikdy tak svetovYnif, jako pravrdnes. Teto velikosti dejin musime si bYt vedOrni a proto take velikosti nakch tikola. Tady nejde o to, abychom se zase vratili, kaZdY si sedl za ten sviij still a delal to, co delal uZ roku 1938. Kdybychom takto rozumeli konci valky, tak bychom to prohrali °pet. Wznam inteligence je dnes daleko vet gi, nee byl snad jindy. V dobe noveho budovani v gichni tvtirei duchove musi do prvni rady, musi vest. Musime predevgim dokoneit valku na poli kulturnim. Neni pravda, Ze fa gismus je zniden. Je znieena vojenska sila fa gismu. Ale fagismus existuje a je i v nas, i mezi nami. A my se nesmime ostYchat, tento fa gismus odhalovat a site k tomu udelu, abychom ho zniCili. Musime provost revisi, podivat se na naei yedu, umeni a musime si tici, jestli zde nekde nevezi to hliza fa gismu. Fagismus je hrozne nebezpeend moiova nakaza, ktery dokonce vystupoval ye znameni modernosti a pokroku. Tolik naroda podlehlo. AZ koneene pri gel ten narod, kterY fagismus vyhubil zaveas a radikalne, to je sovetsky narod. My antifagiste nedame nic na intuici, my dame na dobrY zdravY a spravny rozum. Kapitulantstvi je jedna z chorob, ktera podporuje fagismus. Kondelikovske zptisoby musi zmizet. S nemeckYm fagisrnem byl poraZen i nemeckY narod. Marne jsme Cekali na tu "druhou Cast" nemeckeho naroda. My nechceme sklenikovou kulturu, my chceme zdravou kulturu, Zadnou dekadenci. Nagi avantgardou musi bYt vgechen lid, cely narod. Bylo zaklo..chairn omylem, kdy2 se kdysi o ko- • munistech myslelo, 'Ze oni nemohou bYt narodni, ponevad2 jsou internacionalni. Aby nekdo mohl bYt internacionalistou, musi bYt napred nacionalistou. Stalin rozfe gil narodnostni otazku dokonalYm zpilsobem. My nejsme chudi. Nam schazelo jenom narodni sebevedomi. Nage umeni snese srovnani s nejvet'Sim evropskYm umenim. Musime znarodnet a zlidovet kulturu i organisaene, aby kultura byla majetkem vgech vrstev naroda. eeskoslovensko bude hrat po teto valce v
mezinarodnim svete nepomerne vetgi ne't hralo pred tim. My se musime zapojit do mezinarodni orientace. Musi to bYt orientace ureita. Dnes neni doba pro ,nejake: Kdybychom kolisali, mohli bychom to prohrat na jedne strane i na druhe. Nemfdeme si nebudeme se divat ani na zapad, ani na vYchod, poekame, jak to dopadne. I dnes na ge lee musi bYti: Ano, ano; ne, ne. Musime se rozhodnout: zapad nebo vYchod. Myslim, Ze pro eeskY narod neni vtibec Zadne otazky, kam on path.. Nage orientace je u velkeho slovanskeho bloku, v jeho2 dele stoji velikY rusk' narod. A tento narod ma ye svem Cele takovou hiavu, jako je Stalin. Neni a nemfde bYt dobreho eeskeho oloveka, kterY by mohl mit nejake pochybnosti, kam se ma. postavit. Ptljdeme touto cestou a vydobudeme si mezinarodne neobyeejne dobreho postaveni. Kolem nas je kulturni ziicenina. My s nagi kuturou piljdeme pfedev gim do nageho pohraniei.11y tam zaneseme na gi narodni lidovou kulturu. Stoji pfed nami velike fikoly, ale Ukoly radostne. A jestli tuto povinnost spinime, pak milteme iici, ze opravdu zaeina pro nas, pro narodni eesky Zivot, narodni aeskou kulturu jedna z nejskvelej gich epoch &lin." Potom se ujal slova ministr Vaclav Kopeck' a pravil mimo jine: "Naeim vladnim programem je ptedeveim pine zhodnoceni a pine vyuZiti nakho narodniho viterstvi nad Nemci. My jsme zvitezili jako narod. A naei prvou starosti musi bit, abychom tohoto viterstvi, za ne2 clekujeme Rude armade a mar galu Stalinovi, pine vyukli v jmu posilneni nageho naroda a republiky. Plati to i pro Oblast kulturni. Chceme prokvat sla y gi narodni kultury v jeji-nezovuktisen a nezfalgovane eiste a krasne podobe. Chceme v gak nageho narodniho viterstvi nad Nemci vyukt jests jinak. Rozvinujeme velikou narodni ofensivu, abychom oeistili od pohranieni oblasti na gi vlasti. General Svoboda posila sva, vojska a osvedeene partyzankse oddily, aby eistily nage pohraniei od Nemca. Za es. vojsky ptljclou do krajin, vyklizenYch od Cetihospodati, Ceeti pracovnici, a s nimi pt.jdou Ceske ekoly, deska, divadla, Ceske filmy, Ceske noviny, eeeti umelci. Do Chebu, Podmokel, do Krkono g, Sumavy, morayskYch Jeseniku. Eude to velky narodni nastup, ktery ma spolu s netovanim za hroznou ulohu tak zv. sudetskYch Nerncil ve sluZbach nemeckeho imperialismu odCinit osudne chyby davne minulosti, a kterym ma. vitezne dokonat Ceske narodni osvobozenecke hnuti, zapodate v 19. stoleti. Ceske zeme budou koneene pine deskYmi a slovenskyrni. Narodni revoluce neskoneila 9. kvetna, neskonCila padem nernecke nadvlady a nemtde se vyeerpat narodnimi oslavami. Narod bude muset jeete darazne a rozhodne projevit svou aby obhajil sve narodni zivotni zajmy, aby je prosadil nejen v otazce oeisteni pohranieniho Uzemi od nemeckYch zivlu, ale aby je prosadil i v otazkach, ktere jeate mezinarodne pki-
jdou na potad: v ()tame audouci teritoralni iipravy nagi republiky, v otazce naeich opravnenYch paadavku na vraceni Kladska k deskYm zemim, v otazce celkove iipravy severovYchodnich hranic na l republiky, takove Apravy, abychom byli jednou pro vZdy ,. vysvobozeni z nemeckeho seviceni, abychom na vYchode a severovYchode byli zbaveni nepratelskeho sousedstvi, abychom v ptimern sousedstvi s Pplskem a SovetskYm svazem mohli tvofit zabezpeeenou soueast celistveho slovanskeho bloku. Budeme si vedomi toho, Ze neiname ,co delat jen s Nemci, nYbr'i mime co delat s jejich narodnimi ochranci a zastanci. Mame co delat s temi, kdo tam na zapade nepoznali nemeckou surovost, jak ji poznaly slovanske narody. Mame co delat s temi mezinarodnimi ochranci Nemct, nepfestali stale jests poeitat s nemeckou silou jako protivahou proti she slovanskYch narodii, a je2 se snati branit tomu, aby slovanske narody mohly vyukt nemecke pordZky k rozhodnemu zlomeni nemecke sily a k zabezpeeeni existence slovanskYch Musime nastoupit a dokazat, 2e flak deestvi a nak znovuvzidisene slovanstvi neni veci nejakYch govinistickYch cite nebo rasovYch vztahtii nebo uraite ideologicke inklinace, nybr2 vyrostlo z 2ivotni vaZne veci naei'sebezachovy, sebezachovy ve svornem spojenectvi se slovanskymi narody. Je to vec naeeho osudu, nal budoucnosti, ktera musi bYt nav2cly zabezpeCena proti nemeckemu vYboji. Musime mobilisovat k nastupu nejen za cilem dovreeni na geho pineho narodniho vitezstvi nad Nemci, ale v zajmu pineho zaetovani s jejich mistnimi pomocniky:„Oni hanobili nejsvetejel hodnoty naei vysoke narodni kultury. Kulturni pracovnici jsou nejvice povolani, aby zasedli na ktesla lidovYch a narodnich soudd a aby soudili a nemilosrdne trestali. Neptipustime, aby se znovu ujaly reakeni sily, jet by znovu ride narod okradaly, je2 by znovu pracovaly do rukou neptatel. Nedopustime take, aby se v jakekoli forme mohly regenerovat zradne politicks strany, ktere se tolik pkovinily na narodu a republice a ktere flak vlada zakazala. Je to strana agrarni, je to Narodni sjednoceni a 2ivnostenska strana: Vyvod'me diisledky z historie teto valky, ze antisovetske a antikomunisticke gtvani znamerd, faAismus. Jak nekdo pestuje protisovetske a protikomunisticke gtvani, je agentem Nemct, gkfidcem naroda a republiky. Chceme obnovovat republiku na novYch zakladech a chceme vybudovat republiku skuteene novou a lepei. Uskuteenuji se tu revolueni zmeny oproti dtivej gmu politickemu ztizeni v republice. Vlada jez uvedla v piisobnost narodni vYbory a vYznam tohoto aktu, provedeneho bez boje, bez krve, pokojnou legalni cestou, je takovY, ze znameni dalekosahly revolueni ptevrat ve statnim vnittnim demokratickem zeni a 2e diva naei republice novy demokraticky ram.