Qr ari St ovanske Podp orupci J ednoty Statu Texas,
RAT Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texts, under the A of Congress of August. 24th. 1922. ROCNili (VOL.) XXXIII.
(Wednesday) 13. Ceryna (June) 1945.
WEST, TEXAS, ve stiedu,
eiSLO 24.
BUCHENWALD. RITSKt tisk ptinesl podrobne zpravy o torn, Co nalezla americka armada v la jednom z nejvet gich koncentradnich taboril Nemecka. Veznove, kteti nebyli schopni vlastniho pohybu, byli dopraveni do okolnich nemocnic, ostatni se rozprchli nebo byli zastikni postupujicimi spojenci na pochodu a potulujici se dosud obsazenSrm -Cizemim. Setkal jsem se prave s jednim z desko8loveriskS7ch vezfna buchenwaldskeho tabora, s prvnim, kteremu se podatilo dostat se a2 do Belgie. Je to mladS7, nesmirne vyhub1S7 technik z Prahy, s oholenou hlavou, propad1S7mi tvatemi a neklidmima °dima, ktere ziraji z vyenelSrch kosti. Teprve zde vymenil svilj pruhovanSi vezenskyat za civilni oblek, kterS7 visi na jeho hubenem tele. Byl zateen Gestapem v Praze (28. kijna 1943), pro poslouchani anglickeho rozhlasu a rozgitovani zpray. Nejprve byl ptevezen do pankracke veznice, kde zastal 4 mesice, a byl sedmkrat vys1Srchan a teke zbit. "Kdy'Z' jsem ph. YSTslechu omdlel," pravil, "odnesli mne zpet do veznice a 4 dny jsem byl ponechan v klidu. Pozdeji jsem si zvykl na jejich metody, ale nakonec jsem byl ptinucen podepsat jakSrsi protokol, adkoliv v nidem neodpovidal me v3ipovedi." Po 4 mesicich byl ptevezen do terezinske veznice. Terezin byl rozdelen na d ye east: Vnejgi mesto, ktere bylo 2idovskSrm Ghettem a vnitini pevnost, ureenou pro politicks vezne. Z vnej giho, 2idovskeho mesta, chodili lids na prate do poll, pod dozorem deskSrch detnikii, kteti se k nim vesmes chovali dobte a stavalo se east°, Ze cele skupiny techto straZcil 13S7valy odesilany do koncentradnich tabort pro podporo yani ZidovskSrch veztia. ivot v terezinskem GheItu byl v mnoha ohledech hor gi nd ve vnittni pevnosti. Lids umirali zvolna podyS7livou nebo ranami, zejmena ve skupin y zvane "Arbeitskommando Storch," jejiI velitel sadisticky zabijel sve sve*fence. Ze 30 osob, odcho.zejicich s nim rano na praci se stdi veder vracelo 15. 2icle smell mit na cele pouze 9 nemocnSch — nejtel gi ptipady s pteraknSma rukama nebo nohama, jejich natek byl slyget aZ" k politick3im veznilm. Oktkeni nebylo a ostatni se museli hlasit na praci, dokud cestou nepadli. Cely byly postaveny pro 35 lidi s palandami o ti ech poschodich, ale v jedne cele bylo ubytovano d 120 osob. Politidti veznove chodili na price do Litomeplc, Usti n/L, nebo Lovosic. Nejhor gi price, komandSirka, byla t. zv. "Sput," nakladani uhli z vagonu do lodi. 40 lidi muselo vyldit 95 vagonu uhli za 8 hodin. Na praci se chodilo pe gky, k Zeleznieni stanici 8 km vzdalene v proudu o 800-1000 osobach. Nemci vykdovali, aby byl udrkvan bezvadriST krok. Phi bidnem zdravotnim stavu a stafi nekterSTch veziit, takovr pochod nebyl mdriST a tehdy strak rozkazaly vykonani obou cast s rukama na ramenou. Vezhove museli pochodovat na nadraIi a veder zpatky kratkni krokem s rukama na ramenou ptedchoziho mute. Do Terezina bylo povoleno zasilani 2 kg baUM, ktere byly ale nejprve otevirany t. zv.
Jiti Mucha. "paekarnou" a kontrolovany eleny SS. Ti sebrali nejlejAi a nejvetSi Cast zasilky, zejmena cukrovi nebo vejce, a nejvY'S 1/4 kg obsahu odevzdali majiteli. Jidlo bylo vydavano 3 krat denne. Rano 300 g chleba, yeeer jeden litr vodove polevky, jednou tYdne masovy gula g' s bramborem a jednou tydne 10 g margarinu a 12ici marmelady. Po dvou mesicich v Terezine byl X. dopraven do koncentraeniho tabora v Buchenwaldu. Veznove byli odvaSeni vagony, rozdelenYmi na :
1:1,!;;;L111111'31111/11111/11111111111'.1111ii;P■ li::P.::i';::,:U; :::!!
111111:11IIiII111111111111f1 ■ 1111111111!11I11:illIF.11;!::!Mii:liirMil
Okrskova schime or a.nisator v Caldwell. ye stiedu 20. eervna 1945 bucle se konati 0krskova schfize organisatorft v City Hall v mesa! Caldwell, Texas, ktera zapodne v devet hodin rano a ukonei o geste hodine odpoledne. Kaidy elen nazi S. P. J. S. T. ma ptistup do teto Edward L. Marek. 1111111111111i111111111111111111:1111:11II:111111'.11Iii12:Ii'.;;Ii;:11;::111:1:illi1111:;111111111111111111111111111111111111!II1111111::11111111111111111111111111IIIIII
jednometrove oddeleni, kde bylo vmestnano 5 Cesta trvala 3 dny, a po kaSde byli yeshove na not vyvadeni do vezeni, spoutani v lezech. Po ptijezdu do Buchenwaldu byli novi ptichozi nejprve 5 nedel v karantene, odkud byli teprve ptevezeni do vlastniho tabora. V to dobe bylo v Buchenwaldu celkem 65,000 osob a veznove pracovali bud' v okolnich tovarnach nebo v dolech. Price v solnYch dolech byla nejhorSi, lids padali vyeerpani nebo nasledkem ran dozorcu. V solnYch dolech nebylo ventilace a prach, Siticich se od elektrickYch vrtadek, se usazoval v plicich a spasoboval tuberkulosu. "V prvnim dole, na kterem jsem pracoval, jsme za 4 mesice vylamali velike saly, ktere byly betonovany a v nich byla zi'izena tovarna na letecke soueastky. Bylo to 385 m pod povrchem zeme, kde pracovalo 800 zajatca mimo cizi civilni delnictvo. Pracovalo se na d ye smelly, 15 hodin. JestliSe byl leteckY nalet, byli zajatci nuceni stistat dole a ztratili odpodinek." Veznove byli oznaCeni barevnYm trojithelnikern, ptiSitYm na leve strane kabatu a stejnYm trojnhelnikem pod pravou kapsou kalhot. Barvy oznaeovaly druh zloeinu. Cerveno, barva, znamenala vezne politicks, blede ruSova homosexuelni. Zelena slodeje a nenapravitelne zloeince. Cern y Sebraky a podvodniky. Fialova t. zv. y yznavdee Bible, pacifisty s primitivne-komunistickou tendenci. Modra barva byla pro Nemce z cizinecke legie nebo ze Spanelska. Zide men stejne trokahelniky s barvou deliktu a pies to obracenY trojithelnik ziuty. Narodnost byla oznaeena poeateenimi pismeny, tak velke T znamenalo Cechy, P Polaky, F Francouze atd. Mezi politickSrmi vezni byla tada osob, ktere
se sileastnili tak zv. petikorunove sbirky, pokadane ye prospech vdov po popravenYch osobach behem teroru, kterY vladl pa zastkeleni Heydricha. Zejmena to byli Seleznidati z Hokovicka, a Plzenska. Mezi osobami buchewaldskeho tabora byl Karel OestickY, teditel spolednosti Western Electric z Prahy, ktery padl mrtev behem posledniho pochodu,_kdy2 se Nemci snaSill Cast veznu evakuovat pied ptichodem Spojencit. JinYm veznem byl Frantieek Hernych, i'editel nakupniho oddeleni SkodovYch zavodii v Praze, ktery byl uveznen, protoSe daval jidlo vdove jednoho z popravenYch za Heydrichova teroru. Behem tehoS pochodu z tabora byl na uteku zasttelen 38 let hornik z Mostu Vaclav Loskot, kterY byl sateen pro sabotaS:DalSi osoby, ktere byly v buchenwalskem tabote, jsou: Bohumil Bezdek, fotograf z Jindfichova Hradce, ktery zemtel na tuberkulosu ye stati 35 let. Karel Skala„ ad yoka4,-, z Prahy, ktery byl podle poslednich spra y ziv. Vaclav Jelinek, 40 letk delnik z Prahy, behem pochodu padl vysilenim a byl pravdepodobne zasttelen. Zdenek Hanak z Moravy, Jiri BadoSek z Hodonina, Frantigek Utikal, advokat z Olomouce, Frantieek Schuster, dopravce a tovarnik z tech, a Frantigek Kalae, bankovni idednik z Vidne, se vSichni dostali na'svobedu. BYvaly starosta mesta Prahy Petr Zenkl byl v pomerne dobrem postaveni, jako ntednik na politickem nebo transportnim oddeleni tabora. I:Ttek z tabora byl trestan smrti a popravy se konaly za ptitomnosti ostatnich vezrift. Celt' prostor byl obehnan ostnatYm dratem nabitYm elektrickYm proudem a stavalo se, Se veznove, aby unikli dalsime tYrani koneili v dratech sebevraSdou. Posledni dny v Buchenwaldu popisoval osvobozenk aechoslovak temito slovy: "Byli jsme dobte informovani o situaci jednak civilisty, jednak propaeovanYmi nemeckYmi novinami. V poslednich dnech ale velitel tabora naNdil evakuaci a dne 13. dubna v 8 hodin yeeer jsme byli vyvezeni z Neurnansfeldske eachty, odkud jsme pochodovali a'S do tti. hodin do rana. Pak byl pochod zara,Sen a sly'Seli jsme, ze americke vojsko je jiS plied nami. Byli jsme zavezeni do kaolinoveho dolu, odkud jsme po kratkem odooeinku pochodovali dale k severovYchdu. Lids okolo nas padali hladem, nemoci nebo ranami a stra,Scove sthileli kahleho, kdo nemohl dale. Pfede mnou sel jakYsi Francouz z PatiSe, jmenem Mallorand. Vide' jsem ho jak upadl a z fist se mu tinula krev. OkamSite pkiskoeil jeden z SS a zasttelil ho ranou z karabiny. Celeho 13. dubna jsme pokraeovali k tece Sale, kterou jsme ptekroeili kratce po poledni a nemecke vojsko okamSite vyhodilo most, jelikoS americke ptedni hlidky byly pouze 4 km za nami. Nemci ustupovali v bezhlavem chaosu. Jeli na rozbitYch selskYch vozech, v civilnich nakladnich autech, nebo sii pe gky a granaty americkeho delosttelectva padaly jiz na silnice nekolik set metro pied nami. 14. dubna v 1. hod. odpoledne jsme videli prvni Ameridany. Pochodovali jsme girokou asfaltovou silnici, (Dokondeni na strane 5.)