Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROONiK (VOL.) XXXII'.
WEST, TEXAS, ve stiedu, 117
ONCEM roku 1938 narod se svijel na dne mnichoyske katastrofy. Znaona K jeho east se stala obeti ideovYch a politickYch zmatlet. Na dennim potadku bylo tsili o totalite. Po dlouhYch jednan ich a zapasech jsme piece jenom meli sve politicks strany. Strana narodni jednoty se honosne nazYvala, statni stranou, Narodni strana prate byla oznaeovana za — Bene govu smeeku. Z titulu generalniho tajerifnika Strany prate bylo mne velmi dasto souzeno, abych jednal o raznYch vevech s generalnim tajemnikem Strany narodni jednoty, jim2 byl znamY poslanec Ing. Zilka. PH jednom takovem rozhovoru 2" ilka mne vzru gene vytYkal, 'Ze jsme se nidemu nenaueili, Z'e dale 1pime na Bene govi, 'Ze zneuiivame schtzi k manifesta,cim pro Benege, nag tisk provokuje censuru, ponevaa kahlou chvili "propa guje" nejaky alanek o Bene govi a kdesi cosi. Nakonec nas obvinil z vlastizrady. Nej yYg pohnutY rozhovor zakoneil prohlagenim, ie se narod s Bene gem definitivne rozegel a 2e pro jeho smeeku staff jediny koncentrak, kterY se jig stavi. TakovY byl maj posledni rozhovor s Patedstavitelem Ceske reakce pied peti roky. Dnes snad i pan 2ilka vidi, 2e celY narod je "Benegovou smeekou." A na takovou smeeku nestaei asi vgechny koncentraky Gestapa. Bylo to poeatkem biezna 1939. Mel jsem veiejnou schtzi lidu v Nachode, za jeho' humny se tahla na ge nova, hranice. Ihned po svem pijezdu do mesta jsem byl udiven nekolika zjevy. Ptedne tim, Z"e na namesti staly nejenom zastupy lidu, ale i iady eetnika. Take na chodbach, kde se schaze konala, byly silne policejni hlidky. Ale nejvice jsem byl pfekvapen tim, pied budovou stalo nekolik ti gskonemeckYch vozidel. Pied vchodem do salu mne vyhledal zastupce okresni politicks spravy a chvejicirn se hlasem kladl mne na srdce, abych mluvil umirnene a zaptisahal mne, abych ani nevyslovil jmeno Benek sic ze by musel projev rozpustit. Upozornil mne dale, 2e, do Nachoda prijeli tiggti Nemci, bez pochyby agenti Gestapa, budou na schtzi a 'Ze jakakoli neprozietelnost by mohla zhorgit nage vztahy k Berlinu. Slibil jsem mu to a dostal slovu. Mluvil jsem vgak o Bismarckovi, ktery je vYrazem tlfZeb nemeckeho naroda, a mluvil jsem o Masarykovi, - eb naroda na geho. A dodal ktery je vYrazem tu Z jsem, 'e Po nas soused, abychom se nedivili, jestlile se nemecky narod hlasi k tomu, kdo zvedl Bismarckt y met, 'Ze my opet mame pravo 2adat po Nemcich, aby se nedivili tomu, jestli& nag lid se nechce zkici toho, kdo zvedl Masarykav prapor. Slovo o Bene govi tedy nepadlo, ale tisice lidi v sale i na namesti manifestovaly pro Benege. Co se delo. potom v Nachode, nevim. Ale auto, jimt jsem se k ranu vratil do Prahy, muselo do dilny. Na zadni easti karoserie kdosi dal vYraz
(Wednesday) 30. kvetna (May) 1945.
OSLO 22.
Y Z NEDAVINI DOBY.
smYgleni lidu. Umelou rukou a ostrYm ptedmetem tam vyryl: "Hranidati verni zustanou." Bylo to koncem btezna 1939. Provadeli jsme likvidaci Narodni strany price a jeji organisace jsme ptevadeli do podzemi. Jednoho dne byl jsem ye snemovne, kde se konaly porady o ustaveni Narodniho sourueenstvi. K polednimu mne volali ze sekretariatu
Okrskova schtize orfmnisatoriil se bode konati v USO budove v El Campo, Texas, tine 6. eervna 1945. Schfize zaene v devet hodin rano a ukonei o gesti hodinich odpoledne. KaielY Glen nagi Jednoty ma, piistup do bit() sch'lze. S bratrskYm'pozdravem, Edward L. Marek.
strany, ponevad2 se tam dostavilo Gestapo. Bylo jich sedm a provadeli prohlidky stolir a sk •ini jednotlivYch zamestnanct. Dovedel jsem se, 2e hledaji korespondenci Usttedniho sekretariatu socialni demokracie s cizinou, ktera tam ptirozene nebyla. Jsa si tim jist, obratil jsem se na neptijemne hosty s dotazem, zda mne chteji zadilet. Ne-li, bych tedy prosil, aby si prohledli moji kancelat, ponevaa bych se rad vratil do porady. Gestapaci vyhoveli a sli se mnou. Otevtel jsem sktiri, kde byly tti stohy nezavadne korespondence z posledni doby, ktera, tmyslne nebyla spalena anebo schovana. Ale pies to mne mraz pfejel po zadech a student pot mne vyvstal na eele. Nevim, jak se to stalo, ale stalo se: bral jsem stoh papiru rychle za sebou a cpal je do rukou.gestapaka, kteti letmo prohledli data a vidouce v gude rok 1939, ihned korespondenci vraceli. Jejich zrak padl jests na nekolik druht bro2ur, ktere vydala Narodni strana prate. Hbite jsem po nich sahl a kahlernu agentovi dal po jednom exemplati. 0 mtj psaci still se ji g nezajimali a odegli. Sotva byli za dvetmi, vrhl jsem se ke sktini a z jedne haldy korespondence, kterou Gestapo melo v rukou, vzal jsem hned prvni list, kterY jsem toho dne rano nedopattenim nechal v kancelati. List jsem znicil jests ve chvili, kdy vettelci vyslYchali ostatni kolegy. Byl to opis dopisu, ktery mne den pied tim ptedal Piemysl Samal a v nemZ" Eduard Bene g informoval z Ameriky sve politicks ptatele o HitlerovYch ptipravach k svetove valce. Bylo to 28. tijna 1939. Dnes vzpominam pouze velkeho shluku lidi v
onen den u Masarykova nadra2i. Daleko giroko se tehdy odtamtud neslo "My chceme Benege." teska, policie rn.arne vyzYvala, demonstranty ke klidu a rozchodu. Znovu a znovu se ,ozYvalo: "My chceme Benege." A2 jeden nadstraAnik na to ptigel: "Jestli nedokaiZete nic ne2 ktieet, pak ho sem ureite nedostanete." Demonstranti si to nepochybne vzali k srdci. Bylo to v prosinci 1939: Na tteku z domova jsem se protloukl do prve vesnice za novYmi slovenskYmi hranicemi na mad'arske strane. Thstal jsem na noc u sedlaka, stareho stoupence Hlinkovy l'udove strany, kam mne zavedl agrarni funkcionat, kterY dnes rovne2 2ije v LondYne. Nedovedu si vysvetlit, jak se to proklubalo, ale neztstalo utajeno, 2e jsem byl eeskoslovenskYm poslancem a 2e jsem na tests do Francie. A tak jests v noci se dostavili k lud'ackemu sedlakovi jeho sousede a v gichni, vaetne mad'arskYch sedlakt, mne pii gli iici, 2e se citili v republice spokojeni a 'Ze se jim po tech dobach stYska. Kdy2 jsem ve etyki hodiny rano opou gtel statek, bodry sedlak udelal mi tii ktaky na eele, polibil mne na obe tvate a se slzami v oeich, cirZe za ruku svou mangelku, prosil: "Vytidte panu presidentovi, aby na nas nezapomnel." B. L. V
KALENDAR. 30. kvetna. Manifestaeni yeeirek v ramci oslavy osvobozeni Ceskosiovenska v Sokolovne v Dallas, Tex. 3. eervna. SpoleenY We'd a odpoledne eeskY program v sini tadu Slovan Cis. 9. ye Snook, Tex. Bratti hlavni atednici slibili svoji ptitomnost. 3. eeryna. Mengi program a odpoledni beseda elent tadu cis. 148 a jejich ptatel v Nrodni sini v Elmaton, Texas. Zaeatek v 1:30 odpol. 3. eervna. Spaleena svaeina elent tadu Vygehrad el. 43 v Ttylor, Texas. Zahajeni schtze v 1 hodinu odpoledne. 3. Cervna. Oslava vYroei postaveni spolkove sine tadu Pokrok cis. 84, v Dallas. Texas. 6. Zervna. Okr gkova, schitze organisatorfi, v budove USO v El Campo, Tex. Zaeatek v 9 hodin rano, elenstvo Pada okolnich ma ptistup volny. 10. eeryna. Velkolepa zabava tadu Jaro, 130, v Dallas. Texas. V My ygichni, elenove nagi mile Jednoty a tadt, zavazali jsme se eestnym slovem, pii kterem jsme kladli ruku na srdce, budeme vgemoZ"ne pracovati pro dobro Jednoty i na geho tadu. Jest nas mnoho, kteti jsme dame slovo zachovali a Jednotu privinuli k srdci, v nem2 ji stale nosime. 2' el, byli nekteti, kteti sveho slibu nespinili a zastali vlanYng,