Entered as second class mail matter, January d, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNiK (VOL.) XXXIII.
11
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 18. dubna (April) 1945.
tino 161
BUDEME SCHOPNI NAPL NIT ODKAZ ZESNULPHO?
EZ1VIERNt Zarmutek a WU., bolest lehla po celem iizemi Spoj. SUM ve vAech demokratickSrch statech na svete i na bitevnich frontach spojencil ye etvrtek odpoledne, kdy jako blesk z eista jasna rozhlasem bylo oznameno nahle Umrti presidenta Franklin Delano -Roosevelta. Ode§el nam Vadce. Ode gel /lam stateenSr bojovnik za pravdu a spravedlnost, odekel yyznavaetim skuteene demokracie jeji apoktol a pracujicimu lidu` celeho sveta Ochrance. Svim tivotern dal Soustati a svetu nad jine vzacnSr ptiklad naprosteho souladu tivota a dila, v nemt se pies jeho mnohostrannost a bohatost, rozmach a nesrovnatelnou silu nikdy ani v nejmenZim neuch3ilil od svSrch oistSrch zasad. Byl nam a svetu ye svem vefejnem pfisobeni ueitelem a dal nam nejkrasnejki pi'iklad delne lasky k narodu, vlasti a lidstvu.
presidentov3"rm tajemnikem — ani by svoji choti slova kekl, sebrav klobouk a spane autem ujiktel do presidentovy residence. Tarn mu sclelena zdrcujici novina — je't po to pkedana roz-
V sobotu rano dorazil z Warm Springs presidentskSr rychlik s telesmimi pozfistatky nesrnrtelneho humanisty Roosevelta, jet naloteny armadniho vozu pohfebniho, tateneho kesti belouZi. Na ulici Constitution nakupeny ohromne davy lidu — tri ak etyll sta tisic — smutedni prOvod od nadrati vydal se na pochod, zahrnujici invary pechoty, marina, namoknictva, WACS, motorisovaneho delostkelectva, v eele kapela namotnictva a nad pruvodem kroutily peruti bombard'aku a stihaeek. Posledni testa velikeho kormidelnika statni loth byla Uchvatne krasna, dusLojne spontanne vrouci . . . jedinci a cot Zeny mezi statisicov3im shromatdenim slzeli, stkali — loudili se naposled s milovanS7m vadcem a ochrancem.
Vernosti k ryzim hodnotam duchovnim, poctivou yell, nenmornSTm itsilim doekal se velike lasky sveho naroda, tatty a obdivu v geho kulturniho sveta. Opustil nas mut, kterST se stal synthesi (souborem) vgeho, cim americkSt narod zil a tije. A proto velikST mezi nami ukazal se velikSrm pied celSrm svetem, k jeho sveclomi mluvil a jeho svedomi burcoval. Zarmutek nad velikou ztratou, ktera postihla nas narod i vZechen demokratickSr svet, je mirnen jen virou, ke nas opustil v pfesvedeeni, te dilo jeho — trvalS7 zabezpeeenST mir na svete — bude zdarne v San Franciscu dokoneeno a ze jsme praveni pokraeovati v ukolech, ktere yypl3ivaji z jeho velkeho odkazu. Tragicka zvest o nahle smrti pre- . sidenta Roosevelta, dliciho na zotavene ve Warm Springs, Georgia, vyslana byla VAemi siterni rozhlasu ye otvrtek 12. dubna 1945 ve 3:35 odpoledne. President jekte v jednu odpoledne hovel si v pohodlnem idesle, zatim co malik portretista zkizoval jeho obraz poprsi. V jednu patnact minut president najednou fekl: "boll nine stra gne hlava." Byla to jeho posledni slova — upadl do bezvedomi a za d ye hodiny, pa to zesnul smrti krasnou, bezbolestnou zakrvacenim mozku. U jeho lote pidtomni byli dva lekari, jeden od namoinictva, druh3-7 ze Stabu mistniho ustavu. Chot' presidentova v to dobu prodlevala ve schtzi washingtonskeho kroutku pani — byla volana k telefonu, vyslechla sdelent beze slova schfizi opustila ani by pfitomnS7m sdelila obsah telefonicke zpravy. V stejnou dobu mistopresident Truman volan byl z Bileho domu
a teprve v pondeli tohoto tS7dne obnoveny. Za hodinu a 20 minut po smrti presidentovy slotil pfisahu president novS7 — mistopresident Harry S. Truman — nadejn3, nastupce zesnuleho F. D. Roosevelta, mut z lidu, 0pravdovSr demokrat a zkuS'enSr statnik. Prvnim trednim einem noveho presidenta Trumana byla proklamace, jit se nakizoval smutedni klid vkech spolkovS7ch idadoven v sobotu. Nasledovalo jine prohlakeni, v nemt nastupujici president sdeloval vekejnosti a svetu svoje adhodlani pokradovati v zahranieni politice zesnuleho presidenta v mocnem sill pkivesti valku k viteznemu konci. Konference zastupcu nal-oda v San Francisku bude se konati jak byla stanovena a prvnim diplomatickSdn fispechem presidenta Trumana bylo vyhoveni jeho Mdosti, aby Sovety byly na ni zas tupovany svojim ministrem zahranidi Molotovem, eemut marZal Stalin vyhovel.
FRES. FRANKLIN DELANO ROOSEVELT
hlasu ku rozkikeni. Pfisobila jako rana hromu, lido ji nechteli uvekit, vklyt' se zdala nemotnou, neuvekitelnou — byla vAak pravdiva. ObCane zasa2eni byli bolem i hlubokYm zarmutkern, na ulicich 'nest kupili se Ude, sdelo yall si hroznou novinu, mnozi mu2i nestydeli se za slzy, je2 jim vytryskly nad drtivYm zasahern neadekavaneho odchodu muLte velikeho, ryziho demokrata, nebojacneho zastance pra y pracujleiho lidu, bitce za idealy kfest'anske civilisace. Vegkere obchodni oznamovani a zabavne programy na radiu byly neprodlene zastaveny
Ve tki hodiny odpoledne konal se ve VSrchodnim sale Bileho Domu cirkevni obtad za neasti pani Rooseveltove, dcery Anny, , yna generala Elliott Roosevelta a jeho choti a tri snach (mantelek dalki tri synt, jim pro vzdalenost nebylo mono se dostavit), presidenta Trumana a jeho choti, eleml kabinetu, nejvykkiho soudu, diplomatickeho sboru (za Anglii ptiletel na pohkeb ministr zahraniel Eden a z Kanady dojel guverner vevoda Athlene. Pro personal osobnich sluteb presidenta bylo vyhrateno zvlaktni misto, vyznamenani to jiste demokraticky uznald, krasne lidske. Obtady byly kratke, dojemne. Veeerni zvlaktni vlak vezl nebottika do jeho domova — Hyde Parku. Rodina, president Truman s choti, zi(POkradovaili na stranO 12.)