Entered as second class man matter, January ROČNÍK
v
(VOL.) XXXIII.
3rd, 1933 at Wast. Taxt1s. under the Act of Congress of August, 24th, 1922.
WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednesday) 21. března (March) 1945.
ČÍSLO 12.
,
OHLAS TVRD~HO MIRU PRO NEMECKO.·
ANGLII a Americe jsou činní říšskc němečtí emigranti, liberálové i socialisté, kteří již od casablanské konfe rence v lednu 1943 a tím spíše od konference teheránské v listopadu 1943 usilovně se namá hají přesvědčit spojeneckou veřejnost, že přis né mírové podmínky Německu, jako je bez podmínečná kapitulace, obsazení země po po rážce a spojenecká kontrola Německa jenom podněcují německý odpor. Tím jaksi omlouvali to, že se nesplnil jejich slib, že německý lid se vzbouří, jak začne Hitler prohrávat. Doporu čovali tedy, aby spojenci vyjednávali s něme ckými emigranty, příjalt je za spojence a do hodli se s nimi o příznívýoh mírových podmín kách, které by zajistily německému lidu "soci ální úroveň a blahobyt, jehož dosáhl za Hitle rovy vlády." To prý by byl nejlepší způsob, jal, · povzbudit německý lid k revoluci a k svržení Hitlera, jinak prý Němci zahořknou a budou se znovu snažit, aby střásli "potupný a nesprave dlivý mír." Podobné stanovisko zastávaly růz né reakční vrstvy ve spojeneckých zemích. kte rým jde hlavně o to, aby zachránily své inve stice v Německu a mohly obnovit své spojení s německými kartely. Na tento lep německé pro pagandy chytili se také různí dobromyslní pa cifisté, kteří z neznalosti poměrů nechtějí uvě řit v německou vinu. Ale u národů, které zaku sily na vlastním těle německé barbarství a pře svědčily se o německém způsobu válčení, ni> mecká propaganda selhala, nepomohlo ani, když ji němečtí socialisté po svém starém ne poctivém způsobu odívali clo roucha rneziná rodnosti, světovosti a humanity a vytýkali na př. socialistům anglickým, že zrazují socialis mus, když slučují zájmy anglického dělnictva :::e zájmem anglického národa a podporují po žadavek přísného míru. Přes to však vyskytly se i mezi Němci hlasy, které úplně souhlasí s tím, co spojenci pro Ně mecko chystají. To bychom měli uvést různým americkým citlivkám, naříkajícím na krutosti mírových podmínek a nad nespravedlivým po trestáním milionů "nevinných" Němců, Vyni kající německý spisovatel a filosof Thomas Mann, nositel Nobelovy ceny a' bývalý presi dent německé akademie umění, potomek staré patricijské a senátorské rodiny v německém svobodném městě Liibecku, odjel z Německa, když Hitler se ujal moci, usadil se se svým bra trem v Československu, kde požádali o státní občanství. Když nacistická většina obecního zastupitelstva v Liberci"odmítla jim příslib do movského práva, která je v Československu podmínkou státního občanství, opatřil '[Im pro fesor Masarykovy university v Brně dr. Arne Novák - také později obět nacistu - domov ské právo v Proseči na Českomoravské vysočí Í1ě, v městečku, proslaveném romány profeso rovy matky Terézy Novákové. Mannové dostaly potom čs. státní občanství, ale když se blížil Hitler k Československu, musili znovu s rodi nami utéci. Heinrich Mann je v Mexiku (na psal tam knihu o Lidicích), kdežto Thomas jM:ann se stal loni občanem, Spojených Států.
Prohlásil nyní v zajímavém článku, otištěném v "Atlantic Monthly": "Německo čeká velké pokání. Nemám nic proti tomu. Nenáležím k emigrantům, kteří vlastenecky rozpřahují ruce na ochranu své ze mě a prohlašují, že Německu nesmí být .ublíže-
Z jara. Julius Zeyer Drozd zpívá už v háji, zlatý zvuk, pln touhy a něhy, pln sladkých muk! ó
Jak smavá je niva, zelený lán, co šeptá jim tajů ten větrů van!
tikové mají proto jenom jeden úkol: podporo vati ze všech sil spojence v těchto snahách a - zastupují-li demokratické vrstvy fašisti ckých národů, musím jim říci, že mírový plán napadených a podmaněných národů chce jen zmařit opakování německých útoků. Spojené , národy vedou nejspravedlivější válku, jakou znají dějiny. Německý národ hraje při tom ú lohu nejčernější reakce. Jeho vojáci loupí, ple ní, zabíjejí a dobývají. Mírumilovné národy brání proti nim svou vlast a bojují za své o svobození. Bojují a obětují, aby· lidstvu ucho valy, lidská práva. V tom je zvláštní charakter této války. Proto musí být zvláštní i řešení po válečných poměrů. a zajistění míru. Také naše republika musí učinit vhodná opatření le u pevnění vnitřní bezpečnosti a odolnosti proti novým německým útokům - budou snad tvr dá, ale oprávněná, protože zaručí pokojný vý voj našeho státu a tím i Evropy. Každý sociali sta je povinen tuto politiku podporovat." Uvádíme tyto dva projevy, jeden světozná mého spisovatele a měšťanského liberála, a druhý socialistických německých dělníků z Če skoslovenska, na důkaz toho, že sami Němci, jestliže se dovedou povznést k pravdě a mají sílu tu pravdu povědět, uznávají plně vinu ně meckého národa na této válce a souhlasí s tre stem, který mu bude přiřčen. Vědí, že jiná ce sta není možná a že mírným postupem proti Německu dosáhlo by se pravého opaku. Jsou sami Němci a znají svůj národ - jejich projev je tedy průkazné svědectví o oprávněnosti"to ho, na čem se usnesla konference Velké trojky v Jaltě na Krymu a co je rozhodným požadav kem národů, Němci bezmála 'Vyhubených.
A skřivan tecl' v azur svou píseň vznes' jak pějící hvězda nad temný les. Je slunce, je jaro, je zelený kraj, zase máme tu dávnou a snivou bá] ! ó jaro, ó máji, jaký to ruch,
jak zmlazená země, jak silný yzduch!
~~~~~V~~~~~
no ... Pokládám nejen za nesmyslné, nýbrž i nedůstojné rozlišovat německý národ od nací stů tak velice, že nakonec je Německo označo váno za první Hitlerovu obět a Němci za národ, který byl první podmaněn Hitlerem. Ujišťuji, i<:e ani brvou nehnu, ať cokoliv světoví státníci udělají, chtějíce podle svého dobrého zdání za brániti Německu, aby nemohlo opakovat své ú točné pokusy. A to tím spíše, že Německo roz víjelo své nejkrásnější schopnosti ve službách .lidstva mnohem úspěšněji, když bylo politicky nemohoucí, než když provádělo mocenskou po litiku." Němečtí socialisté z Československa, kteří jsou v oposici proti Wenzlu Jakschovi, (jenž marně využíval Hitlerových úspěchů k tomu, ahy československou vládu přiměl k vytvoření "společného státu Čechoslovákťt a sudetských Němců l , vydávají v Londýně časopis "Soziali stíschen Nachrlchten." List krítísuje protesty říšskoněmeckých socíalístů proti "nemilosrd ným mírovým podmínkám," a píše: "Podmínky, které Německu budou uloženy, vyplývají ze zkušeností vítězných států. s touto zemí. Dělnictvo musí v těchto podmínkách spatřovat jenom následek skutečnosti, že ně mecká pracující třída a demokratické síly v Německu nezabránily Hitlerovu uchvácení mo ci a nepostavily se proti válce. Odpovědní poli-
Český lid dokáže opět, co dokázali před ním jeho dědové. Nevíme, jak bude vypadati Če skoslovensko po osvobození - ráj to však ne bude. Počítejme raději s tím, že 1.o bude opu štěné bojiště se všemi následky války. V česko slovenské národní domácnosti znovu se uvelebí Matka Starost, věčná to společnice slovanské ho lidu, který založil svoje národní sídla v sou sedství Němců mezi pásmem pohraničních hor a Dunajem. Lidu připadne úkol, aby z trosek a bídy vystavěl znovu svou vlast. Náš lid to doká že. V knize českých dějin jsou zapsány strašné · události a cifry. Na počátku Třicetileté války měly Čechy asi 3 miliony obyvatelů, po válce z nich zbylo asi 800,000 duší. V roce defenestrace pražské (svržení s okna císařských ůředníků) čítalo se na 150,000 rodin selských držitelů pů dy, roku 1645 pouze na 30,000. Ze 782 měst se zachovalo 230. Před válkou mělo Brno 1356 do movů, za války: jich bylo úplně rozbořeno 928 a dalších 260 bylo zničeno napolo. V Hradci Krá lové zmizela ve válce právě polovina domů, Ro ku 1630 žilo v Olomouci 30,000 obyvatelů, za dvacet let na to pouze 1675. Zuboženou zemi vydali Habsburkové cizáckým dobrodruhům, kteří z ní spolu s dynastií kořistili způsobem neuvěřitelným, uvrhnuvše podaný lid do otro ctví, bídy a tmy. A přece ta země povstala •k
~~ov~mu žlvotu- z vlastní s.ily. z vlastní prác~•.
~