Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W fit. Texts. under the Act of Congress of ROtNili (VOL.) =CHI.
WEST, TEXAS, ye stiedu,
(Wednesday) 7. bi •ezna (March) 1945.
August, 24th, 1922. CISLO 10..
ASARYK VUDCE NARODA. S JAKtM nadeenim jsme se pled valkou divali na sve davne piedky husity! Jakoby to byli lids z jineho sveta, pohadkovi obfi, jee my, mall lido, mileeme site opevovati, ale nikdy ne napodoboyati. Al hle, osud nas postavil pied novou dobu husitskou a popfal nam, abychom se ji probili zrovna tak stateene, eestne, svetove, ba jests svetoveji, nee kdy nas vedl 2i2ka a Prokop Holy. Tehdy jsme Ali za krasnou myelerikou a bojovali vitezne; ale ani nove naboeenstvi, ani odboj proti nepkitell nebyly promyeleny, a nasledek byl, ee po nejveteich yiterstvich ptieel domaci rozbroj. Lipany a koneene BM Hora. Jestliee jsme ye svetove valce svrij boj provedli drisledneji a et'astneji, jest toho pfieinou prate Masarykova. I bez neho byl by bSrval jiste odpor Oechti proti valeicimu N'emecku a Rakousku; i bez neho by naei lids bSrvali agitovali po veech narodech sveta proti Rakousku, i bez neho bychom men slavne legionate a pravdepodobne osud lepei, nee' byl pied valkou. Ale bez Masaryka by nebylo bS7valo uvedomeni, ee my, Oechove, stojime proti zpateenickemu Rakousku jako narod moderni, pokrokovST, demokratick3) ., svobodymiloviV; nebylo by bS7valo eiveho vedomi, ee bojem za svobodu svoji a svobodu lidstva pinime jen pfikazy Husovy, nebylo by bSivalo noel nezavislosti na carskem Rusku; nebylo by programu pro republiku ani pro jeji demokratickou organisaci. Masaryk zprisobil, 2e jsme se za valky citili rovnocenni s Francii, Anglii a Amerikou; vlivem udeni Masarykova jsme se mohli a mrieeme se divati na ruskou revoluci socialistiokou svobodomyslneji nee kterYkoli druhSrnarod sveta. Zyldete krasne na einu Masarykova je, 2e byl jen drisledmim dovreenim jeho ueeni pied valkou. Jest ue pfilie mnoho Oechfi mezi nami, ktefi se na eivSr dojem toho udeni nepamatuji a mnozi by nam radi nakreslili valeeneho Masaryka jako muse, kterSr se zfekl sv3ich b3ivalS7ch nazorri o ekodlivosti nasili, aby mohl eeskemu narodu svobodu vybojoval. Ale neni to pravda: veechny valeene i povaleene projevy Masarykovy ukazuji, ee jest to tent mue, kterST bojoval pied valkou za vladu svobody, pravdy a mravnosti proti mladoeechrim, proti Vidni, proti praeske radnici, kterST kryl utlaeovane a prondsledovane jednotlivce jako spoleenost. V tom prave vezi zaklad snVeleni Masarykova: jini myslitele piei o veelikS7ch krasmich pra y -dach;piesnvzltj'Maryk,esutek utek; Masaryk veak nic nelznaval za pra y du, podle cello nelze opravdove eiti. Okoli kolem neho se menilo a uddlosti politicks ho stavely pied rikoly nove a nove, ale jeho piimost a dtslednost se nikdy neohnuly. BSTval druhdy pro Rakousko. protoee chtel poctive mluvit, nepokladal za pravdepodobnST jeho rozklad a protoee neschvaloval polovicaty boj proti nemu; ale kdy nas toto Rakousko postavilo pied rozhodovani bud'to jiti s nim anebo s veci pokroku, rozhodl se otevfene proti Rakousku a provedl
roahodnuti a2 do poslednich drisledkri. Vyvijel se, staval se jasnejei . a jasnejel a take tvrdei; rostl od teeeni otazek domacich k otazkam statnim a svetovS7m; ale boj proti nasili, za spravedlnost a za lidstvi nikdy za nic nevymenil. Jest jednim z nejvice po y znaeejicich mist prvniho poselstvi Masarykova, kde pravi, "ee jsme za celou to dobu neueili ani jedine nepravdy proti naeim nepfatelrim, ani jedine z tech t. zv. diplomatickSrch chytrosti — tak eestnS7 politick boj, tak eestna revoluce, smim to sotva kdy byla provedena." Nemileeme se,
Zvony. Ke dni 7. bi'ezna 1945. Hlahol zvony eirou plani leti, zvest yeem pfindei a ptipomina., veecky svoje mile, drahe deti k ucteni pamatky T. G. M. vyzSrva.. Zvony mohutn3im svSrm hlasem pravi lidu eeskoslovenskemu, dneeni den ee yyznamnSrm je svatkem, k ricty yzdani mysliteli yelikemu. Zvony jasnou mluvou svoji doprovodi naei ficty vzpominku, s piisahou, ae, piipraveni k boji, svobodu chcem Vlasti pfines do vinku. Zvorite zvony, se vei silou, mohutne v den narozenin MasarykovS7ch, my (lea eechie slibujem slavnostne, ee "v boji vytrvame" i v dobach z1S7ch. Zvonem star se mue i 2ena, dite, v nem vildce sveho ustaviene zfrine, tak nejlip Tatiekriv den oslavime: "Za idealy jeho v eik" a "Zvitezime!" Jiii Prokop.
etouce tato slova; smele podivati do oei nagemu Husovi, pkikazujicimu namziti jen die pravdy? To jest to velkolepe na naei revoluci, 2e neni jen et'astnSim vyueitim situate, ani jen rispechem vojenskSr m; jako jsme se za Husa pozvedli za boj pro nejsvetejei idedly lidstva, tak jsme za Masaryka opet bojovali a vitezili ve jrnenu toho, co jest dnes lidstvu nesjsvetejeiho. Naee eeestvi nabylo Masarykem veelideleho vS7znamu: vi to etendf, ee kdye vzpomind Husa, Cheleickeho, Komenskeho, Havlieka, Nerudy a chlubi se jimi pied ce13-7m svetem, 2e Masaryk ho teto chloube naudil? NebSrti Masaryka, snad dosud bychom uctivali vymyelene hrdiny, rukopisne a nevedeli bychom, co si mysliti o Husovi. A jak bychom byli naeli bez neho cestu na Slovensko? KlidnS7 vSrvoj deskeho socialismu byl jen proto many, ae Masaryk od podatku budil
u nas porozumeni pro vec chudeho lidu a pro pokrokove feeeni socialni otazky. Jak Masaryk prohloubil vSrznam eeetvi a slovenstvi, pochopime teprve, srovname-li jeho einnost s vricici jinSrch narodri, s Bismarckem, Cavourem, Napoleonem,. Petrem Velik9m. Byli to zajiste velci mueove: Bismarck byl velikk svou eeleznou sti, Cavour diplomatickou zchytralosti, Napoleon valeenSr m umenim, Petr Velikk svou ruskou bezohlednosti; na ka2dem z nich yeak 1pi vina a jejich rispechy znamenaji neetesti tisicri., ba milionri lidi. Masarykova einnost jest veak neskonale eife zaloeena, nee einnost techto muau: mluvte o lidskosti, o mravnosti, o eenske otazce, o minulosti naei vlasti, o pomeru k Slovanrim, o socialni otazce, ye veech hlubokS7ch a nejhlubeich otazkach, ktere moderniho 6echoslovaka delaji modernim elovekem, ye veech kazuje nam Masaryk cestu; ye valce pak nam dokazal, ee eeska, hloubavost a srdeenost dovedou zrovna tak stateene ueivati mete a tvoiiti nove staty, jako to delavalli nasilni potentati; Oechove to dovedli prave bojem za pra y() teto hloubavosti a srdeenosti. Kdykoli Oeei budou vzpominati sve slayne minulosti, kdykoli budou ptemS7eleti o podstate sveho eeestvi, kdykoli budou chtiti cizincrim ukazati na veelidskSt vS7znam naeeho naroda, kdykoli v dobach neetesti budou hledati oporu ye sySrch velkSich vridcich a povzbuzeni pro nove boje, budou piipojovati ke jmenu Husovu jmeno Masarykovo. Stalo to mnoho prate, nee doma zvitezil. Kdy2 mu bylo padesat let, zpfisobily dozvuky Hilsnerova procesu, ze jen rizkST kruh pfatel vzpominal jeho abrahamovin. Jeho eedesatileti u2 oslavovala vlivna politicks strana a mnoho pfatel domacich i zahranienich. Sedmdesatiny oslavoval eel* deskSr narod a chlubil se jimi ce'emu svetu. Masarykovi bylo doptano, aby se na nem uskuteenilo jeho uceni, ee v moderni dobe pravdy nedochazime ua jen utrpenim a smrti, nSrbre praci. Teprve po letech, po staledoh se uvidi, jaka prate to byla a jake piinese jests ovoce. Oslavujice Masaryka, ukazujeme, jak jsme teto prate hodni. (Prof Dr. Emil Radl v "Ohlase Domova, Praha, 1924). V Ceske zeme byly Nemciim branou a piedpolim k jejich Arkboji na vSThod. Nyni se stivaji piedpolim a branou nemecke obrany. Ve v377poetech nemeckeho §talm se nevyskytuje pojem lidskosti a otazka eesk3;ch iivotd a majetkii nehraje nejmenSi alohy. Rych13'7 postup osvobozujicich sovetsWh armad a sebeobrana, to jsou dye moinosti, jak ubranit Ceske' zeme pied zpustogenim a zachrinit Ceske iivoty a majetky. V Za piitomne doby slu gnfrch prijmu mno113-7 elovek nemysli na zaji gteni sve i sve rodiny. si: "Nat bych uklidal penize do valeenfrch bondu a pejigteni? Je dobie a bude dobie, vS,delku stale dost a dost, nae se tedy starat o but-if:almost?" Jak se podobni mS-11. Valka nepotrvi veene, mohou nastati pomery vielijake a co petom?