Vestnik 1945 01 31

Page 1

Qr 4rt Slovanske Podp or itct Jean* Stahl Texas, 40 41

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texts, under the Act of Congress RaNili (VOL.) XXXIII.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 31. ledna (January) 1945.

Au.gust, 24th, 1922. tiSLO 5.

NEDOSTATKY SPOJENECKR ODPLATY, LJA EHRENBURG v dlanku "My rudime za to, te budou souzeni", uvekejI nenem v "Soviet War News" dne 29. zaki m. r., pozastavuje se nad tim, ze Hitler, Himmler, Goring, Hess a ostatni arcizloeinci nejsou dosud na listine valediVch zloeincri, kterou sestavuje komise SpojetVch narodri pro valeene zloeiny v LonOne. Mohu k tomu Mei, ze na tuto listinu ptijdou velmi brzy. Je veak skuteenosti, 2e tam dosud nejsou. Prod? To neni vina komise nebo aspon ne vSthrattne jen jeji vina. Pkieiny jsou hlubei. Abychom porozumeli, prod dosud nejsou na listine londSrnske: komise SpojenS7ch narodri pro valedne zlodiny byla ziizena v tijnu 1943. Jeji pravomoc byla vymezena Lordem Simonem v fedi, kterou pronesl v snemovne lordri dne 7. tijna 1942; tedy rok pied tim. Toto vymezeni pravomoci komise bylo spojeneckVmi vladami schwaleno na diplomaticke konferenci 20. kijna 1943. Brzy se ukazalo, ze je ptilie fake. Zastupci nekterSrch statt proto prosazovali nejvetei rozeiteni pravomoci. Mezi nimi take za.stupce deskoslovenskS7. Mnoho tech vlad nebylo. Rozeiteni proto provedeno nebylo v takovem rozsahu, jak toho vy Z . adovala spojenecka, prohlakni o potrestani valeenS7ch zlodinct, zejmena prohlakni vydana po keel Lorda Simone. Komise tedy ma dosud za rikol ptedeveim vyeettit takove diny, ktere byly porueenim "zdkonri a zvykri valeanSTch" a ptipravit listiny osob, ktere pro toto porueeni "zakont a zvykft valedmich" mely nebo maji bSrt postaveny pied soud. Tedy ne take a 4otedeveim proto, ze ptipravili a rozpoutali tuto totalni valku t. j. valku slolenolf od poeatku do konce ze zloeincri, nStr2 ie porugili pravidla valky. Ptiprava a rozpoutani teto valky se jim za zlodin ye smyslu trestnim pkiditat nemela. Napadnout kteroukoliv spojeneckou zemi, samo o sobs pry neni zlodin, tikali nekteti lido, zodpovedni za tuto pravomoc komise. Zloein je, kdy si ritoenik pkepadene zemi nepodina tak, jak mu to "zakony a zvyky valeene" ptedpisuji a kdy tam dela, veci, temito "zakony a zvyky valeenS7mi" zakazane. , Pkijdu k tomuto zakladnimu omylu a nedostatku ve vymezeni pravomoci kornise v dagim odstavci. Zde jen konstatuji, ze rikolem komise dosud je ptipravit listiny osob, ktere maji b3"Tt souzen7,; trestnimi soudy at' narodnimi nebo spojeneckmi soudy vojenslOmi nebo jednotnSrm trestnim soudem spojeneckS7m. Nub, zde jsme u jadra pkipadu Adolfa Hitlera a jeho vedouciho gangu: podle planu nekterch "vlivnSr ch kruhri" Hitler a jeho vedouci gang nemaji bSrt souzeny soudy, nY7brt ma se proti nim ueinit "politicke opatteni." Jake, to se zatim netika. Mnozi lido mysli, ze to ma b3.t opatteni podobne "opatkeni" proti Hessovi. Modnost "politickeho opatkeni" misto soudu a trestu plyne z prohlaksi Lorda Simona z 3. fijna 1944 a z prohlakni Mr. Churchilla z 4. tijna 1944. Lord Simon rortiolil aloeince na, dye

Dr. Bohuslav Eder kategorie, na vetei a merthi. Ti veal, arcizloeinci, neboli "master criminals" budou postieni t. zv. "adequate steps," ti menet. * — podtizeni — tresty vyneseny'rni trestnimi soudy. Mr. Churchill pak vS7slovne prohlasil, ze arcizloeinci neuniknou potrestani, ale to ze jests nutne neznamend, budou souzeni. Od poeatku prate komise se tyto plany a manosti "politickeho rozhodnuti" v komisi zdtrazriovaly. Kdy2 se dela, retribueni akce spojencri vlastne takto fakticky rozdelovala na dve easti, na east trestne-soudni pro podtizene zloeince a na Cast politickou pro zlodince vedouci, neni divu, ze za teto situace tadne. vlada neptedloZila proti nim ob2alobu komisi, ktera die sve pravomoci mela vyeettovat pfipady, ktere mely piijit pied soud, a to tim vice, ze delegati vlad v komisi byli stale upozorriovani na to, '2e se s vedoucimi zlodinci v nekterSTch kruzich "zamSreli ne scudni trestni proces, ale politicke rozhodnuti," pry podle vzoru a ptipadu Napoleonova. Zde neni dosud jasno Tato nejasnost byla a je nebezpeend. Nebot' nehlede na to, de neni — jak Churchill sam nedavno prohlasil — moZno srovnavat Napoleona s Hitlerem, nikdo na celem svete nechape, prod se ma dostat Adolfu Hitlerovi a jeho vedoucimu gangu privilegium jakehosi "politickeho nakladani," kdy pro ty, kteti jeho rozkazy — skoro bez vSijimky oveern dobrovolne — provadeli, se chystaji trestni soudy. JakSi mravni a pravni drivod by to byl pro takove privilegium? Zadny. Naopak : takove privilegium by jen poekodilo celou retribuani akci tak, jako ji poSkodilo po minule ba vlastne ji zabilo. Pod tlakem kritiky vetejneho mineni se vSak situace meni. Hitler a jeho vedouci gang pkijdou na listinu valeenVch zlodincti, ptijdou, pakli se dostanou Zivi do rukou spojencri, take pied trestni soud, jak zasluhuji. a ne do vyhnanstvi no, ostrov Svate Heleny, jak by si jiste pakli. Takove "ptimetene kroky" by proste narody dnes nesnesly. Ilja Ehrenburg ma pravdu a ne nektere "vlivne kruhy." Zname tyto "kruhy." Proces s Hitlerem a jeho gangem by jim nebyl ptijemn.V. V Rime se konal proces s guvernerem italske narodni banky Azzolinim a hle, ob2alovanS7 se ji2 nyni ve svid prospech dovolaval svedectvi bSrvaleho guvernera anglicke banky p. Montagu Normana. Hitler a jeho gang by se jiste dovoldvali ye svrij prospech svedectvi jimich a jeete vyanamnejeich lidi. Dokazovali by pisemnSrm materialem i svedky, ze jim bylo povoleno vyzbrojit se na totalni valku, de na to dostali od zapadnich finanenikil pottebne penize a od nekter3ich zapadnich politikri politick' souhlas. Proto by proces s Hitlerem a jeho gangem byl nepkijemn3i. Je to vSak drivod k tomu, aby se poruSila vedouci zasada eels spojenecke retribudni akce, totit zasada spravedlnosti? Spravedlnost vykonava soud a ne politicke nejake teleso. "Politicks rozhodnuti'" neni vS7konem spravedlnosti, Obit aktem mod/. Prod ma 1:*ct Hitlerovi a jeho gangu uLetfeno poetaveni ob-

2alovaneho? Prcc nemaji bYt vekejne za sve zlodiny souzeni, odsouzeni a vel'ejne popraveni tak, jak byli ve vetejnem soudnim ptelideni v Charkove souzeni, svedky s yYch zlocinu usveddeni, rozsudkem soudu pied zraky ptibuznSth svS7ch obeti a celeho sv:1-ta, odsouzeni a pak vetejne popraveni nacistiCti bandits Ritz, Retzlaw a Langfeld? Prod ma bYt Hitlerovi a jeho gangu uAetkena testa na popravike, , pa, tito jeho kati a po nii pujdou tisice ano statisice nemeckYch mueitelri a vran, podle prohldkni moskevske deklarace ze dne 1. listopadu 1943? Prod ma bYt ze zdsady vyslovene moskevskou deklaraci ueinena v 7,;7jimka prave u Hitlera a jeho gangu? Proe se ma se spravedlnosti v jejich ptipade delat zase politick' obchod jako se udeal politick' obchod se zioeiny cisaie Vilema II. s tak katastrofalnimi dUsledky? Na tyto otazky se odpovida koktanim. Zde je tuda jedna z poboufeni vefejneho mineni. Tato priCna by rnela bYt odstranena co nejaive. Otazka Hitlera a jeho gangu se musi vyjasnit co nejdrive. Phspivame k tomu take my a pfispejeme, doufarne s fispechem. Vice zatim nelze iici. Prijde brzy Cas, kdy bude tedeno vSe. Ji2 dues je jisto: Adolf Hitler a ele-' nove zlotinecke bandy zvane Deutsche Reichsregierung" a "Oberkommando der Wehrmacht" budou brzy v Cele prvni — a nikoliv posledni — spojenecke listiny valeenYch zloainctl. To je prvni krok. DruhY krok n-msi ueiniti spojenecke vlady. Musi rozhodnout, cc s nimi. Rozhodnuti nemtide bYti jine ne2 soud po vzoru Charkova. Pozn. red..— Koncem min. tYdne LondYn oznamil, ze komise SpojenYch narodri k vy'Settovani valeenych zlodineu schvalila j1Z ob2aloby proti Hitlerovi a 24 jinYm nacistum za to, 2e ustanovili vojenske soudy, ktere odsoudily k smrti asi 3,000 echlA pa zavraZdeni tiSskeho "protektora" Reinhcrda Heydricha roku 1942, kterS7 byl znam jako "kat." aeskoslovenska viada v LondYne krome toho piedlozila proti Hitlerovi devet dalSich obvineni (za rnasakry v osaclach Lidice a Lelaky), ktera vSak nebyla jeSte komisi schvalena. Oecthaslovaci ye svYch obZalobech vini celkern 279 nacistickYch dustojniku a civilnich .arednika i zrizencu, kdetto obvineni se strany jinch vlad vini bezmala tft podet, takle vSech obdalovanYch nacistil bude asi na '700 oscb. Zlain piipra,7.7 a rozpoutani druhe svetove vaiky. Kdo se spokojuje jen s prol asenimi politickVch vudcu mysli, ze prakticky Itechny zlodiny nacistii nebo faSistil a jejich pomahaet budou potrestany, a ze se tudiZ vSemi ternito zloeiny komise zabSrva. To je amyl.. V odstavci pr y y e skuteanosti je.-nimjse aznCil,jktomu Zde pojednarn o vCci podrobneji. Spojenci si dosud nedali jasnou odpoved' na otazku zakladni a rozhodujici: Jsou pkiprava a rozpoutani teto totalni drthe svetove valky zloCiny nebo ne? Zda se, ze tato otdzka je 2ert. A zatim je ona pitdnletein velike. dosud neukonSpoko404 4a, $txane _i_J


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.
Vestnik 1945 01 31 by SPJST - Issuu