/*I
am Stovartske Pocip -of6itci J ednoty Statu Text&
Entered as second class mail matter, ,Tannery 3rd. 1933 at W est. Tey s,s, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. 110tIsliK ( VOL.) XXXIII.
tin° 1.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 3. ledna (January) 1945.
ZPRAVA ODSTLPUJICICH REPITELU RED vyprAenim lhtty na g eho &adovani povatovali jsme za pattiene ptehlednouti knihy a zaznamy na gich vYkonnYch fitednikO a podati elenstvu koneenou zpravu. Stalo se tak 28. a 29. prosince t. r., kdy jsme ptehlaeli knihy a shledali jsme nasleduj ici Na 1. •ledna 1941 majetek Jednoty byl 475,103.76. Dne 28. prosince 1944 majetek byl $4,238,334.81. OistY ptirtstek za 4 roky byl $763,231.05. Sehazi tti dny do Opineho uzavfeni knih. Ztraty na starch bondech byly odpoditane behem techto etyt rokt, ktera sumo. je $124,405.57. Te-dy vlastne ptirtstek za nagi lhttu obsahuje $887,636.62. Na 1. ledna 1941 meli jsme 16,604 dlenskYch certifikatil. Dne 28. prosince 1944 mame 19,768 certifikatti. OistY pkirtstek 3,164 elenskYch certif ikattr. VYkonnost v gech Atedniku a vYpomocnYch zamestnanct v ptitomne dobe je pozoruhodna, shoda'a kooperace vgestranna. Odchazejice, chceme zdtrazniti, 'Ze po cela dtyki beta bylo hlavni na gi snahou dohledati, aby vgechno nage jednani bylo v souhlasu se stavajicimi stanovami. Seznamovali jsme sebe a dleny o pravdivem finandnim stavu Jednoty, o skuteene hodnote na gich vgech fondO i majetku pozemkoveho, a ptieiniti se, aby knihy odpovidaly pravde. Byli jsme napomocni tednikilm k teinnejAimu vykonavani jejich zodpovednYch praci a povinnosti postaranim se o pkestehovani Otadovny do vhodne budovy, napomahali jsme Otednikum vypraviti Ukadovnu modernejAim zakizenim, pottebami a dostatednYmi yYpomocnYmi silami. Litujeme, 2e k odstraneni neshod a k docileni spoluprace museli jsme doporuditi nevyhnutelnY zdkrok. Olenstvo rozhodovalo a spravne rozhodlo. Nejdtlelitefei nagi starosti bylo, aby nage hotovost byla uklaclana na bezesporne a Drvottidni zaruky a jistiny. Vekime, ze budoucnost uka2e, Z'e se nam to datilo. Jsme velice povdeeni, Ze minulY sjezd v mnohem ohledu schvalil system teditelt zavedenY taylorskYm sjezdem, kde byl opet zvoleny sbor teditehl, a 2e v zasade podrtel se tento nynej gi system slo2eni Hlavni tkadovny. ZnadnYm zadostiudinenim jest pro /las, 2e sjezd znovuzvolil Otedniky, kteki v kriticke do_ be byli ustanoveni kediteli na uprazdnena mista Hlavni Atadovny, bratry Jos. Kolihu, ml. a Raymonda Urbanovskeho. Dekujeme vgem tern dlent.m na gi Jednoty, kteti byli radou i skutkem napomocni nam pii nagem zodpovednem iltadovani. Nikterak neodsuzujeme, ale pine oceriujeme kritiku tech bratrO, jet na gi praci posuzovali a rozebirali. rtclyt' kritika jest 801 na geho spolkoveho Mvota. Z kritiky poznavame, kde a jak jsme chybovali. Jen kdy kritika — posudky — jsou podavany v duchu bratrskem. Rozumime tern, kteti nemeli porozumeni pro na gi praci: cesty nage mohou bYti rozlidne, jen kdy cile marne stejne.
Odchazime dues V pkesvedeeni, ze poctive jsme vzdelavali roli vami nam svetenou. Neodchazime v'Sak do fistrani a k neeinnosti. Ujigt'ujeme Vas, mili bratti a sestry, Ze jeden kaZdY z nas je ochoten ptiloZiti ruku k dilu v budoucnosti k dobru a rozkyetu nak vane S. P. J. S. T. Doufali jsme, Ze tato z;:rava bude podepsa.na v.1,6 emi sedmi kediteli, jako posledni na§e povinnost, ale tki z keditela k prohlidce se nedostavili. • S bratrskVm pozdravem, Va,k odstupujici teditele, Karel Holasek Frank Matush Frank 8vadlefiak, Stepan Valeik Dana ve Fayetteville, Tex., 29. prosince 1944. 1,1 ■ 11',1111 ■ 11110111111111111i01111I11,111C:tot,[,!,,
111i111111111111111:11P
Mgr JP*
Radostnejsiy vit ez ly novSfrok 1945 vsem cienum mohutne Slovarisk6 Podpurne Jednoty statu Texasu z hioubi srdese pieji "DAKCE, VYDAVATELE. 1111'111
Celia
MI 1111'111N1',1111111111111, ■11111111111111111,111111191
II'
skladatell v Kanade.
New York. (OTK.) — Autorska, spoleenost Canadian Performing Right Society vypsala soute2 na nejlepkch pet skladeb od mladYch skladatelfi Zijicich v Kanade a ohlasila nyni •srsledek. Ceny pa 100 dolarech bez ureeni pokadi obdrZeli z 38 zadanS7 ch skladeb etyti skladatele kanadki a mlad* skladatel eeskoslovenskY Oskar Morawetz v Toronte, Zak Jaroslava Kkieky, za smyecovY kvartet.
VanoCni projev preside dr. Eduarda Beneie., LondYn, 26. prosince (OTK). President dr. Eduard Bene§ pronesl o Vanocich poselstvi deskoslovenskemu lidu: Zapadni svet ooeko,val pad Nemecka ke konci tohoto roku. Nemetm se nyni podatilo dodame zastavit spojeneckY postup na nemeckych hranicich. Goebelsovy dle,nky, nemeck;T tisk a rozhlas naznaduje, Ze Nemci jsou ptesved6eni o torn, .te jsou na prahu zahuby, ale jejidh nadeje byly prodloUgeny. Odpor jim umozni sjednanY mir misto, aby se musili bezpodminedne vzdat, protae dekaji na rozpor mezi spojenci a tvrdi to ae spojene narody jsou vysileny. President dr. Bend pravil: "Bud'te piesveddeni, ze v gechny tyto kalkulace jsou jen fikce a mama ptani. Spojenci povedou valku as do upineho vojenskeho zdolani Nemecka. A dim &le bude boj pokradovat, tim bude valedna, katastrofa Nemecka vetgi a mir pc porace pro Nemecko pkisnej gi. Jsou to nejen spojenecke vlady, nYbr2 spojenecke narody samy a je to jejich prosty lid, kterY takto rozhodl. Nova ofensiva Nemecko nezachrani. Nemecko se pokou gi vas zastraAovat nesmyslnSimi bajkami o Sovetskem svazu a komunismu jako o zkazonosne povodni. Nemci tak doufaji, Ze rozdeli zapad od vS7chodu. Proto y am znovu opakuji to, co jsme yam uz tolikrat tekli: valka bude vedena al do vitezneho konce veemi spojenci spoledne a viteznY mir bude uzavten take vSemi spoleene. Toto je znovu potvrzeno francouzsko-sovetskou smlouvou. To take potvrzuje na gi spojeneckou politiku pied Mnichovem; v rode 1938 jsme Zadali to ,co nyni spojenci cirri, aby znieili hitlerismus. Berlinske, propaganda vyuZiva poslednich uddlosti v osvobozeiVch zemich Francie, Belgie, Italie, Recka, Jugoslavie a Rumunska a like. y am: Po dobu neinceke okupace byl tam klid a potadek. Spojenci ptinesli s sebou bidu, rozvrat, bol§evismus a obdanskou valku. Ale Nemci nekikaji, 2e pied tim, ndli z obsazenYch krajO odejdou, vg echno zpustogi a vyloupi, znidi dopravni prosttedky, odvezou v gechny potraviny a suroviny a zenachaji za sebou jen spou§t' a rozvrat. To zpOsobuje lidskou bidu a zarmutek, z nicht pochazi spory a boje. Ne vgak proto, 2e tam pti gla svoboda, nYbr t. proto, 2e tam byli dtive Nemci se svou armadou a Gestapem. Ale tento sta y v osvobozenYch zemich ma hlub gi smysl. Druhe, svetove, valka, jsouc pokradovanim prvni valky proti pangermanismu, ma, raz velke a socialni revoluce. Jeji konec Opine ptemeni kontinent. Vg ichni viidcove, tfldy, raimy, ktere tuto valku prohraji, bezectne zmizi jako jsme iikali v rote 1939 a 1940 ye Francii, Polsku, pak v Jugoslavii, Rumunsku a Mad'arsku a zejmena ye fa§isticke Rath. Ines je na tade Nemecko. Vnitropoliticke dtsledky jsou nevy(Dokon6eni na stranA 13,)