Vestnik 1944 11 29

^6,

Orsgan Slovanske Podpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, ROtisliK (VOL.) XXXII.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

under the Act of Congress of August, 24th, 192-

(Wednesday) 29. listopadu (November) 1944.

NOVP CESKOSLOVENSId DEJINY. OKU 1943, brzo po sobe, vy gla dye dila o deskoslovenskYch dejinach. PrinceR ton University Press ve Spoj. Statech vydal knihu Czechoslovakia in European History, jejimt autorem je S. H. Thomson, doktor Karlovy university a profesor dejin na statni universite v Colorado. Pied vanocemi vydia v LondYne kniha A History of the Czechs and Slovaks, kterou napsal prof. R. W. Seton-Watson. Vyjdou-li skoro zarovefi d ye valna dila v anglicke keel', stoji to opravdu za to, abychom jim venovali trochu vice pozornosti, ne211 se dava broiurce, ktera, Casto jako trava polni podle slov Pismo, dnes jest a zitra do peci bYva vlo2ena.

Vez,mu-li do ruky Seton-Watsonovu knihu, ihned se dostavuje vzpominka na stark aligneke dila o eeskYch dejinach, ktere s nenarodnYm titulem Bohemia, An Historical Sketch napsal a r. 1896 vydal hr. Frantidek Ltitzow. Bylo to opravdu prOkopnicke dilo a kdyby byl autor neudelal ye prospech deske yeti nic jineho, byl by si zaslookl nadi trvale vdednosti. Podanim a rozvrhem latky byla to kniha opravdu klasicka.

Tak ji ocenili i anglidti znalci, kteti ji zaladili do velmi popularniho a hodne eteneho souboru, Everythan's Library. Nevim, kolik lidi si uvedomilo, co takove rozhodnuti znamenalo. Kniha ptigla bez natlaku a hlueneho doporudovani do vetejnYch i sookromYch knihoven a ptiblitovala anglickYm etenattim nadi minulost. Ptipomenme si, Ze pied prvni valkoo svetovou vydla i v eeskem preklade a 2e mnozi de gti dtendki si ji postavili po bok Denisova Konce samostat/lost Ceske a Lech po Blue hote. I tam tedy konala dobre dilo.

Venujme chvilku otazce, co ptitahovalo deskeho 1 anglickeho etenate k LtitzowYm Oecham. KritickY rozbor by ukdzal, ze se autor opiral o dila, ktera moderni historicka veda vyhlag ovala u*Z za zastarald, ne-li tipine, tedy aspori v nekterych eastech. Byl to Palacky a v mnoha vecech jeho konservativni protej gek V. V. Tomek. K jejich soubornYm diltm ptistoupilo jeAte nem specialnich praci a z toho vznikla zakladna pro struenY celkem obraz . deske minnlosti. Nikdo neeekal, ze se autor ponoti do studia prament a ze si bode vyhledavati poudent v netigtenYch dokumentech. Nechci lid, ze anglickeho etenate nezajimala fakta, kterd kniha ptina gela. Avgak Ltitzowovy Cechy by nikdy nebyly uznany za klasicke, kdyby nebylo dokonale formy a kdyby tam autor nevlil ducha, ogivujiciho a svazujiciho ptibehy a udalosti, ktere zpravidla s anglickYmi dejinami namely mnoho spoleeneho. Hr. Liitzow vycitil, 2e IA v reformaeni dobe mostem, po nem'Z anglickY etenat nejsnaze peel do Ceske oblasti, byla husitska doba. Navazal na starou tradici a v duchu Palackeho zobrazil dobu Husovu i Jitiho z Poclebrad a tak podchytil neureite vedomosti a east° spi§e zkazky, ktere se v anglicke vefejnosti uchovaly, i kr/3.7 2' Ceske kralovstvi zmizelo s map jakoZto samostatnY statni celek.

Otakar 5 LtitzowovYmi spojuje Seton-Watsonovy Dejiny 6echt a Slovaltu nejenom ptedmet, nYbr2 i zptisob podani a vybrana forma. V zemi vyspeleho vkusu, kde lide od detstvi etou sve i svetove klasiky, se mnoho nepoiidi s knitkami ditYrni horkou jehlou, nepromykenymi v rozvrhu a nevyzralYmi v mv glence a v slovu. Tu 4111111111111111111f111::1111111111 ■ 11VIIIIIPIIIIIIMIIIIIIIITIIIIIIIi1111111:MIIIMM:111111111IIIIM11111110111111111111111!111111111111111111111111

F. L. Musil:

Den Dikfivzdani.

Se srdcern pinYm dikt zas v tomto okamkku za vde, co Zeme dala dnes podekovat jdem: Za vdechny tivne plody pro nas i pro narody, jei Zivit v teto \lice je nadim fidelem.

V2dyt' gtedrou zase byla, ba jegte rozmnoCla sve dary jako matka, kdy2 dava, detem svym — neb vedela, ze day& na boj, jen2 odehrava se v celem svete direm s ohavnYm gllenstvim.

Neb neni jenom tteba pro dnedek skYvy chleba, lee take do zasoby a2 ptijde sledni den -at sledni bitva vzplane, posledni slza skane, by zotroeenY lid zas mohl bYti nasycen.

Tot' fikol velkY, drahY, az pokotime vrahy a duha miru a;Z zas pfeklene celY svet: 2ivit ty, kda zde zbyli, jai vrazi nezhubili od starce k detstvi mladi, jei chce se rozletet .. .

T,tA delovna dnes slova vznagime za vde znova, co paehnanim bylo za rrnutnY prate znoj a prosime: Dej zase sve dary v ptigtim Case, at' mii2em dobojovat ten velkY, svatY boj!

IIIIIIi1111:111111111111111iIIIIIII111111:1111111:111;1111111111111111i1111111011111/111111111111t1111111111111111111111111111111111111111 ■ 1111111111111M11111111

nezalai jenom na torn, aby se 'etenat na rychlo o nedem poueil, nYbr2 i na poktku z Cetby toho Ci onoho odstavce, to el one stranky.

Listuji-li si v Seton-Watsonovych Dejinach, zastavuji se co chvi/e i/ nektereho z citatt, ktere bud'to vsunul do textu, nebo umistil v hlavi kapitol a odstaveil. - Doporueuji dtenati

vtele, aby si tuto knihu pro gel. Tu neSlc nive vygperkovani textu. Kandy z tech c v knize sve misto a nee° znamend: bu huje ve zkrace smysl podrobneho vYkla. ho zameteni, nebo vyvola ovzduSi mint nebo konedne shrnuje poznatky a soud:' jicht zevrobne vyjadreni bylo by tteba odstavc0 a stranek. Na misto podrobn 'etu uvadim dva ptiklady: Jsern pevne _ een, ze ka2clemu etenati dlouho, snad zustanou v parneti v-Yroky dvou britskY niku, Lloyda George a Nevilla Chaml kterYm zadina ptedmluva, a 2e proste posice je daleko freinnejZi a vYmluvnejS torickY vklev. DruhY citat beru z kor ptedmluvy. Jsou to slova Denisova, jeh nY soud o deskYch dejinach, kteremu s vainosti opravdu sotva co vyrovna. Je _ vaite, co to znamend, cizi pozorow zvlilil -ctechny omyly, kterYch se wildc-• roda dopustili, a ze lakes to .dospel k zd,teskY na,rod vepsal do dejin lidstva jcdnu z krasnejtdch tranek. A s timto citatem svetlem na cestu jde mezi anglicke eten, _ ton-Watsonova kniha.

Seton-Watsonovy Dejiny jsou moderii ktere ma koteny v dobe prvniho osvobc.ho boje a v republikanskem obdobi, cbs: rozvrhem latky se pak ptimyka, k ria.?"sern_ nimu zapasu o budouci podobu eeskoslovc,..1:1 ho stau. Stoji za povtimnuti, 2e duo tolik ze stykfr s vfideimi deskoslovenskYmi I storiky, autorovYmi vrstevniky, nybr2 averne spoluprace s deskoslovenskymi ky, rozmanitYch odstinu a &merit. Zase neni hodile, 2e v dele prvni kapitoly je citat z vu Dra E. Bene ge roku 1934 a 2e dosiov den vYrokem druheho eeskoslovenskeho pr.( denta z doby pobytu v Chicago. Nejenom ^' nYbrt celkove zameteni dila, ukazuji k kovi, k jeho koncepci, k jeho vtidCi ilIOZEchovnim i politickem osvobozeni.

Seton-Watsonovy Dejiny se tedy cela jine situate ne2 Liitzowovy Cechy. prvni svetove -Mee — a tim merle uz d ne&lo a nejde o uznani nezadatelnych mleitelnch pray desire koruny, nYbi2 o san__ statnost a svobodu eeskoslovenskeho lidu, C" chfr, Slovakt a Karpatorusit a o ureeni jej. mista v Evrope osvobozene z nemecke vlady. Historik si tedy voli jinY zorn3r iihel a 1_ hate zasoby vedomosti vynaSi do poptedi ji_ • fakta, neili volil dejepisec start/. doby a sta.

Akoly. Kahla psand historie je konec koncu dividualni vSter a jenom positivisticka skola mohla domnivat, 2e se ji podati popsati -lost, jak skuteene byla, zuntkuje-li vAcch material, kterY se dochoval, a vypIni-ii mezc v soueasnYch pramenech drimyslnymi (a zpr. vidla vratkYmi) hypothesami. Na 'dem z61e:54 jenom to, aby se takovY vYber dal pcdir - c-,•nYch hledisek, aby se nezamleovaly veci proto, ze se nehodi v to chvili do nolick6 ace, a aby se misto ledeckeho neptedkladala historie ad nsi:m eern2 nemusi jiti doslova a syna tteba o nejakeho mocenskelio

Strana 2.

VESTNiK

FELIX TEVER:

YILAW BRATR ONallsoeliwo••••0 ■00,011111.0.1144111

041MIND■

Pozdeji vratil se pan rada se 8pielem z prochazky. Pan rada uvital pana doktora se srdeenosti laskavYch act, ktefit uhadli srdedni tajemstvi svYch deer.

8picl polozil pfedni tlapky na klin doktorftv a zadival se mu ye tval tak patrase, jakoby byl definitivne ustanovenYm fysiognomem domu, pak ottel svou tlamku ditvetive o kolena ho. slova a dal si od tohoto sundati tisnici jej naitubek.

I stab se tohoto vedera cosi podivuhodneho.

Pan doktor JesenskY zustal u vedefe, citil se tu v torn loubi stmele zahrady jako doma a nemohl jaksi pochopiti, te je tu poprve.

I stab se druheho roma cosi jeke podivuhodnejkho. 1Thichni nemocni, kteii byli odekavali vederni navStevu svedomiteho mlacleho lekafe, dozvedeli se, te pan doktor pfijiti nemohl, pon'evadt byl volan ,kamsi na venek k piipadu nemod velice tetke, zavatne. A doktor JesenskSr, ktelV nebyl do to doby je gte nikdy, zaihal, prona gel tuto vYmluvu $ lehkou nedbalosti. Jak mnohou peknou veci, ale jak mnohym take /Ilichem je vinen vitivy divei smith!

II. Na zadni strane domu nad iiskYm; do dvora jdoucim ptistavkem rozkladala se dost objemna terasa ptinale gejici k bytu doktora Jesensteho. "Ma zahradka," jmenovala ji Lena a okrakila ji behem easu peknou florou. Z nekolika citevenYch lati dala pak urobiti besidku, po ni2 se pnulo bujne listovi divokeho vina, besidku, ktera poskytovala ukrytu pied doternymi zraky z okolnich oken vyhlitejicich osob. Zde ohanela se Lena jednoho podzimniho ,,,veeera pilne zalevajic a oktfujic sve kvetiny. 2elezne zabradli male terasy bylo cele ukryto za hust3'ni fadami bujne kvetoucich rostlin, a pies sti-echu zadniho domovniho ktidla bylo odtud videt do stinnYch zelenych strani Pettina, na tuins, kostelik, kterY se stapel ve zlatem pozadi zapadem slunce ozatene oblohy.

-JakY je tu svaty klid!" fekla si Lena tile.

-Hlomoz z glide sem nezanika a veeer je slyget, jak Vltava gumi pies jezy!"

-Len°, nechystej dnes pro mne vedefi! Zdr2im se a ptijdu pozde zahovotil k ni na terasu vstoupivk jeji bratr.

"A kam pak pfzjdes, byva$ posledni dobou tak easto mimo dam?" ptala se ho Lena starostlive.

F3edfich neodpovedel, vzal gidli, usadil se na kraj terasy, projel rukou die stareho zvyku husty'. plavy vlas a fekl po chvili: "Me, to tu veru hezke, velmi hezke; hie, jake to pekne kvety pelargoini, a reseda pachne, a g omamuje."

"Ano vidiA, Bedfichu, nechtela bych se nikdy z tohoto bytu stehovati, a to ut k vuli teto kvetnate terase," tekla Lena zvolna a po chvili dodala ptemitajic: "Vidig ten celY muj givot, bylo to takove dlouho neimavne bloudeni, bloudila jsem po uncial z jednoho ciziho chladneho domu do druheho, a dome Co to bylo za domov — nikdy jsme se potadne neohfili, stehovali jsme se easto, z jednoho maleho bytu je gte do rnenkho, levnejkho. Ale at' jsem se odstehovala kam chtela, zdavalo se mi v gdy, ge se se mnou stehuje ta ohavna, obluda, ta funorne. starost o vydobyti to skyvy * kagdodenniho chleba. zde — vidis, Bedo, kdy mi tu prvni leto reseda kvesti poeala, tu se mi zdalo, te mi v dui vchazi krasny klid. Vzpomina.m, jak mi tehdy bylo. Sluneoko prOve zapadalo, kvetiny vydavaly silnou rani a ja jsem si z hloubi odclechla a zdalo se mi, ge mi s prsou pada. tine. A tu jsem si fekla: Hle, Bedlichovi vede se dobfe, starost o givobyti neti gi vice tva bedra — a ma.4 koneene domov. A pak citila jsem velkou vdednost k Panu Bohu.

Zda se, ze je piece jista spravedinost v lidskem osudu, po boutich, strastech nastava podzirnnim a'sluncem klidu ozatene gtesti.

Bed°, tady travila jsem ji g tak mnohou krisnon hodinu a z podatku opakovala jsem si tu doma, doma —a jai* to stale slovo doma

Ve sti'edu, dne 22. listopadu 1944.

slovo melo krasi4 zvukt Ale, co je ti, Bedo, ty nevik co ti povidEun, cot trapi to nejaka starost?"

dcmillviaS, ch lidi, kter3iin2 se ani ta nejmenSi lziva zdvotilost dokonale nepovede. Bude tune teg it, chcete-ii sestoupiti, prosim."

Bedtich zavrtel jen zaporne hlavou.

"Starostem, v gem rnYm stare-stem ona rozumi," pomyslel. "Ale zdali g by take porozumela tomu, co se mi nyni v srdce loudi — nenit' to starost, ale neklid brzo trapnY neklid, brzo smela nadeje." Mlad gi bratr zadival se stargi sestte zpytave, dlouze ve tvat.

"Neporozumela by," rozhodl koneene a oko jeho sklopilo se pfece jaksi Provinile a v dui ozvala se mu vYeitka: Prod nejsi k sestke, k to dui dobre, uptimnej gim? Prod se ji se vim nesvetig ? Ale s elm, s elm mel se ji svetit? Cog mohl ji rici, ze se jemu samernu, va gnemu panu doktorovi, dasto nad lfi gkem nemocneho zjevuje etveraeiva hlavinka Zdeneina, ge mu v nejvainej gi slova, jaka, pronak, zazni pojednou jeji dovadivy smith? Cog mphl ji rici, ze ji temet kagdeho veeera uteee, a to proto, ge se mu zda bYt zabava s va gnou sestrou kusa., ge mu v ni cosi chybi. Cog Lena — mela stale ten rozumovY, objektivni, ponekud ponurY itsudek o vgech mognYch vecech. V jejim pozirani v givot bylo snad mnoho pravdy — mnoho, ale nikoli v$echna — chybelo v nem cosi — cosi, co proudilo mladou jeho krvi, co butilo v srdci jak ye zdvojenem titi, co vetkavalo v mozek luzne, citove ptedstavy. A o tom vSem nemohl s Lenou mluviti. Nikoli, ani slava o tom pied Lenou. A ostYchavY kvet prvni vfele jeho lasky uschoval se tim pevneji do stinu mleeni, dim vice se obaval, tie by jej mohl ovanouti mrazivy dech sesttina chladneho, rozumoveho posudku.

"Nikoli, gadna starost mne netigi" — tekl po chvili ureite, "ale hied', Leno, dovolik abych si utrhl nekolik rtitieek z tve zahradky."

Lena uchopila se ochotne nittek a stiihala rtigova poupata nevedouc, pro koho jsou ureena.

"Podivej, podivej se," hovotila radostne, "jak to kvete, tu ty rude begonie s tend zlatymi oeky uvnitt kaligku, roste to a diva se to do slunieka jako detskYmi zraky."

"Jako detskYmi zraky," opakoval po ni bratr a po delgi pomlece dodal divaje se ji g zase pozorne v sesttinu tvat: "Poslouchej, Leno, tys musela bYt velmi hezka, kdy g jsi byla mlada I" "Lida tak povidali," zasmala se Lena, "ale jak na to ptipadag — ja sama se ji g nepamatuji — musi to byt jig velmi dlouho, kdy jsem byla mlada.."

"Jig velmi dlouho," opakoval po ni bratr.

"Ano," usmala se Lena, "ale tys dnes podobna mykenka nepfipadla ti jeSte nikdy.

Ale povez, Bedo, kam pak vlastne jdeS?" "Do domu rady Boeickeho k pani Soukupove, jeho $vagrove."

"Cot sttne?" a vraska na Lenine eele poeinala se prohiubovati.

"Hm, ku.ka tak trochu — "To musi bYt protivna tenkina!"

"Nikoli, je milovani hodna — a to prave — to prive proto, te poi-ad kurika! My, nebozi lekafi men bychom malou praxi, kdyby nebYvalo kurikavYch tenkin, a proto necht' tiji v$echny, a necht' gije hlavne ona! Ale nyni musim jit, dekuji pane za rage — ale poslouchej, Leno, je to veru jit tak tuze dlouho, co's byla mlada?

Vef mi, je to Skoda — veend $koda!" Bedfich se pojednou vesele rozesmal, vzal Lenu do narude, zatoeil ji nekolikrate do kola a chopiv se klobouku, vylet1 velkym skokem ze dvefi terasy.

"Tak nezbednY, tak $t'astne detinsky nebyval nikdy, ani za svYch studentskYch let" — pomyslela Lena. Obe ruce sklesly ji v klin, oei jeji divaly se udivene za bratrem. "Co to jen ma?" Velka Azkost poeala se ji ploutit srdcem.

"To rodina BotickYch," fekla Lena tine a usedla na zahradni tidli upadajfc v hlubokou zamyAlenost.

"Dra.ha sleeno!" hlas volajici tato slova vytrhl Lenu ze sneni. Vzhledla; z okna hofejkho patra divala se jeji sousedka, pani kontrolova Vaeliekova.

"Sleeno, draha sleeno, zdalit dovolite, abych k vam seAla na terasku? Mam k vam prosbu, velikou prosbu!"

Lena pokynula lehce hlavou a odvetila sve sousedce malo ptivetivkna hlasern priiit pra y-

A za chvili objevila se pani kontrolorovit na terase a ku uodivu bylo ji tu hnedle pino. "To je tu krasne, sleeno draha, musim trochu odlotit." A dve Mute stuhy pod pinou, v sebevedomY laliu$ek v3bihajici bradu byly hbitYmi prsty pani kontrolorove rozvazany a zavlaly nyni kol jeji tvafe, krajkova mantila svezla se s kulatYch ramen, a eervena kabelka na prate, z jejiz vykukovaly mnohoslihne dva silne draty, byla rukou pani kontrolorove intikem uvelebena na malem stolku. A na$pieately nosik v otyle tvati male'panicky jakoby zadenichal kolem sebe, a eerna bystra ()aka jeji jala se prochazeti podel terasy tak bedlive a bystfe, jakoby chtela proniknouti i tajnosti katcleho pokryteho koutku jejiho. Hbity jazYeek jeji neodpodival pti teto bedlive praci nosiku i odek, neodpodival, pohyboval se ttasnou rychlosti, mel tak r3chle skladati slabiky ye slova, slova y e vety, vety v nekoneene dlouhou mluvu, kteret nechybelo zfetelnYch vykfieniku, darek i teeek, jejit feenicke dovednosti nechybelo niecho, krome vhodnYch, de gich pomldek.

"Dralia sleeno, jiste neuicadnete, od vas dnes pfichazim prosit. Sotva rano vstanu, sotva otevru okno, jig ke mne zavane vane. A vyhlednu yen a ut oko pookteje nad krasnYmi kvetinami.

Jak to ta sledna umi oaettovat, jak se ji to dafi, zrovna jako nejakemu mlademu deveeti — i myrta ji tu kvete, vent, zrovna jako kdyby tu zustavala /*aka nevesta! A pak tech pelargonii a sesed a pinYch fial — vent, srdeeko se na vge smeje, col pooktivaji. KagdY den to tu vidim kvesti — a tu mi ptipadlo, ge vas musim poprositi, sleeno draha "Ptejete si snad nekterY z kvetinadu?" ptala se Lena rychie, aby pfetrhla touto otazkou proud fedi pani kontrolorove.

"Jo., sleeno draha, — i toto, pro mne se tit kvetiny nehodi, jsem truchlici vdova, a to, co pro mne na svete kvetlo, u g odkvetlo — od to doby, co mi muj drahy Vaelieka odegel. — Nemel mne to delat, sleeno, nen-el mne tu nechat tak samotinkou." A dukladnY bilY Aatek v rukou truchlici vdovy vznesl se k jejim °aim. "Ale nechci vam plakat, sleeno, vy jste nebyla nikdy vdana a tak nemutete vedet, co je to takove At'astne mantelstvi! Nemttete vedet, jak mi je, kdyt mi ted' z toho ze v$eho nic nezbylo, tadnft radost, tadna, tadna. A tak vdera jdu na. Kate a zrovna jsem se lekla — kvetiny na probe meho nebottika zvadle, sluncem zpratene. Tak jsem si u toho hrobu zaplakala, a pofad se mi zdalo, te z natio slykm nebottikfiv hlas, jak vola: "Leokarinko, Kadieko, cot u g ani nevzpomene$ na muj hrob!" Sla jsem domil, a pofade mi bylo do place a kdy tu dnes rano pohlednu na v2$1 terasku — " "Pfejete si nekolik kvetin na hrob pana kontrolora?" ptala se Lena rychie a shYbnuvti se, vybrala nekolik kvetoucich rostlin.

"Kdyt budete tak tuze laskava — vAak jste ho, sleeno draha, znala, vgak jste asi pozorovala, jak jsme byli spolu $t'astni, on beze mne and dychat nedovedl, a ja, divala jsem se mu po oeich, a co jen chtel, to jsem delala."

A dale plynul proud feei pani kontrolorove.

Lena poslouchala tak, jak poslouchame sped neodbytne husteho defte, ale sklonivAi se nad svYmi kvetinami nemohla se ubramiti tichemu tsmevu.

"Jak jsme byli $t'astni! Ani zleho sidvka mezi nami nepadlo," horovala pani kontrolorova.

(Pokraeovani.)

V Prava Ela: Prot se, Helo, tak dlouho hneva$ s tarlem?

Bela: Ale, ut bychom se byli davno ale nemiltem si vzpomenout, prod jsme se rozhnevali.

V 2ivotni pojigteni dnes je nejenom pojiitini pro ptipad smrti, ale jest to testa k ukladini si tech $1.43 anebo $2.55 mesiene pro budouci dodivku, co ta pozustala iena anebo mu g a ditky ureite dostanou.

Ve sti•edu, due 22. listopactu 1944.

Odd BopisovatelskS7 ittid La Parita eis. 161, jburdanton, Tex. Jest tomu jiz hodne dlouho, co isem do nareho mileho Vestniku nepsala, take ani nevim jak zaeit. No, ale vezmu to od naai posledni schrize, kterou jsme odbYvali u br. a sestry Tom NovosadovYch dne 5 .listopadu. Schilze byla dosti Oetne navative,na, a see. Noyosadova byla na ni dobie ptipravena, ponevada ten den byla cela rodina T. NovosadovYch doma, as na 2 zete, kteti slouai v branne moci U. S.. Tato rodina jest stoprocentne v Jedmite, totia br.

Tom N. s manaelkou a 8 ditek, 2 zet'ove, 2 vnukove a 2 vnueky. Tak se take do to schrize vaichni dostavili, ponevada byl zrovna doma na 30 denni dovolene, jejich syn Karel N., kterY nebyl doma ji2 18 mesicri, az ted' lod', na ktere on slouai, piijela z Anglie do Bostonu. Tak dostal tim padem dovolenou, kterou rodide radostne piekvapil. Pravil, ze byl tea ye Francii, ale ze more je mu domovem, ze na semi Indio pobude.

Take to schtize by1 ptitomen br. Joe Jutieek, Jr., kterY tee dlel na prvni navateve co vojin doma u rodieri, Joe JutiekovYch a sester. Prijel ze statu Alabama, a po 9 denni.dovolene odjiadel do statu Maryland. Jeho otec jest to veteran z dtivej gi valky. Tak nas ta navateva v to schrizi tech bratti vojinu vaechny 'Calla.

Posledni eas byli volani do vojenske sluaby mladi spolubratii: Vojtech Holub, syn John a Anny HolubovYch a John Barta, syn Antona a Rosie BartovYch z osady St. Fernando.

Tea zde byl na dovolene br. Fred Ripple, od nekud ze statu Massachusets, ale jen na kratkY eas, tak jsem jej ani nevidela, ale pteji vaem tern vojaekum, by se brzy vratili domri na trvalo, nebot' jest to asi prani vaech. On by si asi kaadY ptal, jak pravil Karlik Novosadriv, aspori kdyby nam tam maminka vaiila.

Take ses. Marie Pivonkova ma tyto dny radost, nebct' ptijel jeji syn Ladik take na dovo-, -lenou z Floridy, a druhY syn Viktor jest jia pies 2 roky v zamoti.

Tak 'name tech naaich spolubratru jia 12 z nageho maleho tadu ye vojenske sluabe. Tak bylo v minule schuzi ujednano, poslati vaem tern vojinrim Krismus kartky, a tak kdo jeate nedal adresu na sveho syna, tak ji poalete naaemu noetniku August Novosadovi na cestu 2., nebo je ptineste do ptiati schrize, dne 3. prosince, ktera se bude konati v domove br. a ses. KtemenkovYch, o 1 hodine odpoledne. Ponevada je to schrize vYroeni, tak se dostavte ✓ poetu co nejvetaim. Bude tea volba ritednikri, tak kdo bude chtit nejakY Utad ulovit, jen se hlaste. Budete si muset take zvolit nejakou dopisovatelku nebo nejakeho noveho dopisovatele, nebot' ta dosavadni dopisovatelka neni jiz "vert" nic.

Take rids v nedeli dne 19. list. mile pfekvapil navatevou nas syn Karel, kterY jest zamestnan ✓ Dallas, Texas v tovarne na aeroplany, a tak se take s jednim svezl do San Antonio, a odtamtud po busu domri. Radi jsme jej doma Prace v tovarne se jemu libi a plat je • take dobrY. Pravil, ae na Krismus sem podle stoji rodinu, aenu se dvema detmi, dvournesieni deveatko jsme jeate nevideli, tak se na ne taime. Pravil, ze jejich 5 lets' synek se potad ch.ce stehovat zpatky do Jourdanton, a adkoliv jsou tam jia 18 mesicri, nemriae tam zvyknout.

MinulY tYden nam tu pti to zime pekne zamoklo, tak budeme zase do zahradek sadit nejakou zeleninu, nebot' v obchodech je dosti dfaha, a neni tak dobra, jako eerstva. Take je eas na seti maku, ale jak obejit ten protimakovY zakon? To by nam mel povedit staticlek Bartow z El Campo. Nemyslite, statieku, bychom tomu maku meli dati nejake jine jmeno? JO, myslim,ze ani jeden ten zakonodarce nevi jak mak•roste. No, bez makovnika nebudeme a basta! No, musim s tim ptestat, aby mne jeate nekclo nepi'L§el na jaPe pi'ehliZet zahradku.

VESTN:LK Jests ku konci pozdravuji wacky spolusestry delegatky, a vybizim je, aby take kaida nem do Vestniku napsala. Marn na vas vaecky mile vzponnnky. Bratra redaktora a'adam za opravu chyb, neb je jich tam asi dost. Take pozdravuji vaechny etenate Vestniku.

Frances Ktemenkova.

V Houston, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Rok jest skoro u konce, kdy nam p •edlehaj: vyroani schrize. Naae tadova schtze od •adu Pokrok eis. 88, bude dne 3. prosince a po tadoye schrizi v patek dne '8. prosince ptipada schUze krouaku Hlahol v 8 hodin vecler. Bratti a sestry, ptipadne volba iftednikti a hlavne reaisera pro ptiati rok, proto piijd'te a zvolte si reaisera, ktereho budete miti vaichni radi, by nak prate od kroua.•Hlahol neupadala a divadla od naaeho tadu naddle se hrala, neb to jest den nas staraich, kde se jeate radi sejderne pi i naaich .deskYch divadlech a dohrornady se pobavime.

V 10 hodin rano v ten samY den bude seraze sester. Dostavte se v hojnem pocltu, neb to bude tea nacre schtize vYroeni.

Smutnou zpravu dostali z Francie manaele Buryovi, ae jejich syn Harry byl zranen. Vaichni doufame a pfejeme jim, by se co nejdiive uzdravil a piijel brzo zpatky, neb jeho matka jest tou zpravou ce15, zdrcena, a neni divu, neb Harry byl jeden z naaich rnladYch client'', a jak byl doma na dovolene, byl neustale v sini meS pozdravem, zi nami.

R. Hanusova.

V Houston, Texas.

Kandy ptiati den nam povida, jak jsme byli hloupi Franti" Rendl, sa na zda, ze zase pod tau paai v novinach zatodenem budea vzbuzovat domnenku, pamatuje na 2upnim tam hu vas!

Jsme radi, ze jsi zase okkal a ozval.

Honzu Kebrdloic a ho — nemoh's to dodelat a pustit aspori o nttlu vie, taky hu vas tikali a nebud' akrobem!

Br. Rabatejnek sveho easu v Dallas pH posezeni k nam pravil jak nejlepe udelat, abychom nezatahovah a neptatelstvi nezaeinali a to: ae kdy se je j jeden ze schrize ptitomnY ptal, co o tom soudi co tam ten povidal, a on mu na to, ze kdosi tam cosi povidal? Neni to filosofie?

Sokolati ptiznivci meli jste radost, poaitek z divadla tak pekneho a taktea sehraneho?

Pi iteli Malino v Brenham, to asi Vali" ta nemoc zabranila, ae?

Sestro Truksova, vidia kdo by, co neni do veci zasvecen, ale na to povidal, ja do doby jsem tea jinak soudil. Kdy budem mudrci, co budeme vaechno vedet?

Bte. Vytopile, pane' jsi to napsal o tech aevcech; ted' bude na bratru Moravkovi.

Hamusek.

Pozdray.

V OPRAVA z peneiitYch darn z dallaskeho bazaru.

Pan a pi. L. 0. Hoaek $10.00, sl. Marie Hanulik $5.00, p. Bohua Kolenovsky $2.00, 8ici krouaek 'Cis. 84, $5.00.

Timto seznam opravuji.

J. Hemaal, pokladnik.

V Jak to mysli? "y ea prvni manael, milostiva pani, byl ualechtilY elovek. 8koda, ae musel tak brzy umtit!"

"To fika, muj druhY manael take." *

*

V Zmeny v piidelech pneumatik.

Washington. — OPA zruauje piedpisy, podle nicha mistni ptidelove rady musely kaadY tYden uvetejtiovati seznamy novYch aadatelt o nova pneumatiky. Namisto toho seznamy osob, jim byly ptideleny nova pneumatiky, budou danyk nahlednuti kaademu zajemci.

V Washington. — ZvYaend vYroba pinicich per a mechanickYch tuaek byla vyaadana vojenskYmi ritady a bode uskuteenena, podle ozntirneni WPB.

S td-ana

Gent a 0 V Jul t Mucha.

Ja to, ae to bylo na nejkrasnejsr t ids, Avelue Louise, kde jsou tithe domy stromoPadi starYch kaatanii, je samo o sobs krutou 1ronii. Jests nedavno v jeho neuvetitelnem pod.zemi trpeli lids. Dnes skupina britskYch vojd.ke prach a haldy papir y : a tu a fain si nekterY prozpevuje. Nedovedu si ptedstavit, ze by si zde byl 'lad° behem posledrriJ.:n let zpival.

Do podzemi se jde tzkYmi, toditYmi Odtud se rozdeluji chodby na veechny strany a podel sten jsou iady teakYch'aeleznYch • s cislicemi. Za nimi jsou cely.

KdySi byly vybilene vapnem, ale pachneto ✓ nich jako v kobkach sttedoVekYch brac:co., kam elovek na prohlidkach vstupoval s tern tizkosti. Lidska bolest jako by byla la se zdi. Ale tam nas della od jejich staleti, kdeato zde pouhYch nekolik dni. A zatim co Clovek stoji na prahu v bezmeznem odpOru jako divak, jsou dosud desitky takovVell mist v Evrope, kde lids trpi. To je to ncyner" pomyaleni.

Cely jsou nizke, rizke a po jedne sti'ane. rozdeleny nekdy az ve etytiadvacet betOnovych ptihrad. Ty etvereove, betonove dirt' byly vypineny lidmi. Veeli se do nich . stodeni v kozelce a tam museli travit eas hlavou meal koleny, bez nejmenei moZnosti pohybu. Skied divYch lidskYch tel. V jedne cele je nizky s nebo jakasi di-el/end pastel, na ktere byli vaznove biti. Mistnost mi ukazoval Beigidan, kterY zde kdysi proael rukama Gestapa a dues stoji straa s puakou na rameni pied v •aty domu.

Na zdech cel jsou neseetne napisy, vy . krabane nehtem, psane tuakou nebo dokonce tyeinkou na rty. Slabikovat jednotliva slava svetle lampy sVira srdce. Moand, ze jejich pisatele teprve nedavno dotrpeli, moand, h iscII dosud zivi, na jinem, jeate horairn mist& keen to struene vzkazy kornukoliv. "Nikdy jsem neptal nikomu nic zleho." "Anna, budu to milovat do smrti. "21-12-43." "Francois zateen • já, ania vim prod." "Courage — on les aura".

"Zut — la Gestapo." Daleko bolestnejai je eist: "Snad jeate ptijdea milovand maminko. H. S." A jiade je detskou rukou psano: "Maminko draha, modli se k Bohu za, sveho maleho tulaka, kterY to tolik miluje. Daniel."

V hotejaich poschodich, kde jsou koberce, koupelny a zasklene slain& pracovali fri'ednici. Co je to za narod, kterY maze tak necitelne k utrpeni druhYch? Tak mohli klidne seat v dome, kde nikdy nebylo merle net sedmdesat osob zavteno v tak ukrutnern podzemi 9 V jedne mistnosti, ZadnY nevi Prod, meli na eernem stole tti lidske lebky. Jedria mela nasazenou papirovou korunu, druha mitru, treti vavtnoVy venec. Melo to budit ate vetai hrrizu. V jinem pokoji se povaloval vlamskS7 pi•eklad Egona Ervina Kische. Vojaci vymetaji stare papiry a pri torn si prozpeVuji, proto2e venku sviti do •aloutnouciho listi melt• podzimni slunce. Ale kaZdY z voje,ku, riejen tech zde v dome, ale veech vojakU, kteti jia pfekroeili nemecke hranice, si odnesl z mast; kterYmi proael, bezmeznY odpor k nem. eckemu reiimu. 2adn3", se dnes nemusi obavat shot vivavosti Ameridanu nebo Anglit"antr veci Nem_ cam. Budovy Gestapa, koncentradni ta.boty neb jen styk s lidmi osvobozenYch semi je naudily znat neptitele dokonale a stopy jeho udaly bezpeene ten jejich postoj vita obyvatelrim rise. Nemci za sebou nechali gredehru, ktera pro ne nezjednoduai posledni jed_ nani teto valky. Jiz dnes si poeinaji spojenci v okupovanYch krajich Nernecka ptisne. Vyaaduji naprostou posluanost. A kde je tieba, vedou si ji vynutit tim nejtvrdeim zptitsobem.

V Odvykl si.

A: To je, jsem znal jednoho pana. kter:7 kouiil cigaret denne a dnes 112 nekou i.

B: To ma tak silnou vCli? • A: Ne, on zemtel.

Strana 4.

Fairchilds, Texas. etena. rsdakee a val2eni etenati!

Tak kone;lne u2 jsem se dala do toho psani, neb no hezkY cas tomu, co jsem nepsala do 'Yesnika, tak tedy musim vyhovet tern mojim tak ua mne mate tady.

Ty moje myglenky jsou tak rortrhane, se do iiie,ho nechce, Nova si stale rozmYgli nod tend milYmi vojaeky, jestli jsou -Jake idvi neb v ' zajeti. Drahe matinky, kdy jenom bode konec to hrozne valce a zaviadne ten mir ✓ cetera seete? lil y v=-lice beekavame psani od syna Edmon• neb co posledne psal, to jest nekde pti Iiolanaske VYch Indii a jeho tena jest v Arizone. Je nam po nich mot teskno.

Muslin vam napsat, ze jsme oslavili nage E0 lete spolutiti, totit 5. listopadu. Dekujeme Eohu, nas tak dlouho zachoval v na gem 'iivote, nob malo kdy se to podati, aby oba se do'ekali to slate svatby. Opravdu jsme byli mot,' pi'ek yapeni tim, co vge bylo pro nas ptichystano, tech dobrYch jidel, barbecue z veptoveho i oveiho masa a nekolik tech opetenct a ten krasnST kejk, kterY nam daro yali set' a cicera Sclarnidtovi. A tech krasn9ch ,clarktr!

Nekolik kouskii jsme dostali zlat9ch, tea od deli ciarEk 73 dolart, a co tech blahopiani, abychom se dotili je gte to diamantove oslavy.

Ale, rally etenati, na tu uz neni mot nadeje, rieb ten maj zenith ut, ma 71 za krkem a pisateice teehto tadka ut se to sype na 68, to jaci mladi tenigi. Tegila jsem se, te aspon moje sesttenice Mahe 8krabankova z Danbury. ze bude moje drutieka, no ale stala se smUla. Ptijela, ale hned si stetovala, te yeneeek zapornela doma. Jo, mlada to drutielca, u2 ma pies 80 rokii, ale na ty roky je gte dosti vesela. jen ta chtize ji unavuje. ‘ karpove mockrat Tel moji sesttenici, Julii S dekujeni za tu krasnou kartu a to mile blahoplaini nam venovane. Tet dekujeme za kartu p. a pi. Louis Senkelovym. A yam, mile roclam vSern srdeene dekujeme za ty mile darkv. co jste nam darovali v den oslavy, budeme dlouho vzpominati na ty vase mile tvate, co SMO v ten den spattili, diky vgem navgtevnikuna.

S pozdravem, Marie gebestova.

V Rosebud, Texas.

Clteni bratti a sestry!

Tak ten cas utika. V ptigti schtzi budou asi volby tadovYch Utednikt a jak se dovidam, natal eleni pomY gli na to zavest to tak, aby sehtlze byla jednou za tti mesice, co pry alni plot°, ze elenove Indio schtze nav gtevuji, ate kdv2 elanove nechodi, 'te Atednici tea nebudou.

Tato otazka by se mela pti volbe.ch vytidit.

NA tad byl saloten, myslim, ae tomu bude 40 jet. Mel tadu obetavYch iitednikt, mnozi z ilich chodili, a nekteti dosud chodi, ze znaene Azdalenosti pe gky. Platy byly male a neb Mitj nahled je ten, platy zvY git, a ten elen, kterY z nejakYch ptiein do schtize jit ne.eitte, nechte fitad neptijima. Cele. Jednota j a zatizena tak, by schuze byla kaidY meale, a jest-li na to neni penes, mtteme zvYSit poplatek, misto 10c platit 15c.

Ty novoty se nam jaksi neosvecieuJi. Co to bylo nadgeni pti to nove nemocenske podpote! pry budeme platit pul centu a cent a podno/e7 dostaneme 80 dolart at 150 dol., a ted' pia time male a nedostavame nic. Aspon memu reantelu se to stale). Kdyt glen ma zaplaceno, tad nutnY ye schilzi neni. Je-li ye schtzi dtletite jednani, tajemnik de. do Vestniku par tadkti a elenove se obyeejne dostavi.

Utednici ale k vuli potadku by vidy -ve schtzi bYt. il'atdY May& jaksi citi, te by mel byt-pojiSeen.Y na divot. Pro na geho eloveka y • Texasu ,ie nejlep gi Jednota. Tak mame strach, jest-li se tam dostaneme ,to je lekatska prohlidka.

Floneene mama certifikat v rukou, zaeneme ehodit do schtze. NejakY cas to ujde, pak.se 1..:im ale zda, ae ti fitednici to daremne..yedou a my te bychom to lepe dovedli, dame; teena jevo a jsme zvoleni, 'name ttad nab za nejakY cas zas to neni dobre a chceme se toho zbavit.

Bratti a sestry, kdyi se zbavime Watt, zba,-

V2STYfK vime se i iad 1., to si nepteje. Na g tad ma blizko 100 dent, 5c no Mena. deli okolo . 60 dolart, takta, platy by mohly byti slug ne; ild'ine to po staru.

Tak nee() o torn "-ova". Jednou jsem dostala ze stare vlasti dopis, adresa byla asi takova: Velectena pani Anetka Skupinova. Po gtak to psani nosil delgi dobu a nevedel co s tim. Pak se ptal na geho sousedy, nagince, co le to za Jrneno? Ten pogtak =am nosil pogtu dlouha leta. Ovtem, ted' kdy podobne psani dostanu, tak mi je oclevzda. Na ge deli, ktere tenkrat chodily do eskoly mi to yysyetilly, pravily: "Mami, ta adresi je pro pogtaka, tak pi g Mrs. Agnes Skupin, a to jiste dojde.

S pozdravem, Anetka Skupinova. kid San Antonio, els. 133, San Antonio, Tex. Ctene sestry a brattitPtichazim dnes s velmi smutnou zpravou, neb strata jsme jednoho miadiekeho, velmi hodneho elena, bratra George Tobolu, kterY odegel do neznama ve shine ylasti.

Bratr George Tobola vstoupil do branne moci co kadet ,asi pied dverna roky, a po vycviku obdrtel ktidla a byl povY gen na. poruaika, a pficielen byl k dalggirnu v9cyiku pro bombovaci letadlo. A jit byl hotov pro samokskou slulbu, jit obdrtel hove bombovaci letadlo a pottebnou posadku, a jit videl svou davnou tutbu spinenou, neb koneene obdrteli rozkaz k odletu na pacificke pobteti, a tam to bylo, kde nag milt' George stratil mladY a nadejnY srtj tiVot. Z nezname ptieiny letadlo stitilo se k semi a pohtbilo posadku v troskach 13. listopadu, asi ye dye hodiny odpoledne.

Zprava ta mela drtiv9 dojem na vgechny, kdot George snail. Nechteli jsme zprvu .tomu vgak zprava byla potvrzena fitedne a proto s tetkYm srdcem jsme ji museli pitat.

Portstatky poslany byly k pohtbeni as v sobotu 18. t. m. veeer a v pondeli rano doprovodill jsine na geho mileho bratra k vednemu odpodinku na San Fernando htbitov, za ohromne teasti ptibuznYch a ptatel, cot svecleilo, jak byl mladY na g ptitel a spolubratr cten a obliben. Pohteb vyeraven byl z kaple Alamo Funeral Home a konan byl s pinou vojenskou poctou; bylo to velmi krasne, v gak jegte vice dojemne.

Bratr Tobola zanechal zde bolem zdrcenou matinku, Henryetu Tobolovou, sestfeeku Evelyn a bratra Alfreda a snoubenku, sleenu Mary Helen Gay. Vy vgichni, drazi portistali, pfejmete mou soustrast. Vim, jak takova rana boli a proto tim vice sdilim va gi bolest a smutek.

Tobe, drahY bratte na g, necht' je tame lehkou. Spi v pokoji.

Sestry a bratti: Chci s vami sdelit vysledek listopadove sense, ktera byla dosti zajimava.

Jelikot na ptigti schtzi ptipada nam- volba tadovYch titedniku, usne geno, by jeden katd9 agitoval a zval do pti gti schtze, by navgteva byla oc nejvetti, bychom meli yYber psi volbach. Usnegeno, by tad opattil obeerstveni po schuzi. Proto sestry a bratti, poeitejte na to, to druhou nedeli pti gti mes,tic, nepojedete nikam na navgtevy, nYbrt do sense.

S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj.

V Slovan, els. 9, Snook, Texas.

Bratti a sestry tadu Slovan cis. 9, SPJST., timto se yam diva veclet, to na ge yYroeni schtze nageho tadu se bude odbYvati prvni nedeli ✓ prosinci a zaene v 10 hod. dopoledne. Dopoledne se odbude sense, zpravy vYbort a ttednikt, pak pojime abed, kterY si pkineseme s sebou, tak ak jsme to delavali, kdyt jsme‘ chodili do g koly; a odpoledne bude volba dtednikt pro ptigti rok. Tak se dostavte v dobrem poetu. Bud'te tak laskavi a zapravte si site poplatky dopoledne, aby fitednici mohli uzavtit knihy a vg e srovnat pies poledne. A tea jste tadani, abyste si zapravili poplatky do konce roku, aby te.:Ttnik nemusel ptenaget Vag dluh na stranku pro pti gti role V padu mot .gpatneho po6ase sebtze bude o tyden pozdeji, totiz clruhou cC1S, v ten sarnY cas.

Po one schtzi kadu Slovan, budou se odb9-

Ve sti-edu, dne 22. listopadu 1.944. vati jest. d ye -,cinize, a ic y, learn' tadu dis. 31, RVOS. a volba tredniku, a clfraha' sense nageho htbitova, v ktere tea se budou volit Utednici pro rok 1945.

Dne 16. t. m. v noci nam dobte zapr gelo a prgelo asi 3 dni bez pkestani, a v sobotu veeer to docielalo, tak te' potoky byly v gude vylite.

Tak 16ho rano po de gti, soused Kulhanek a ja, vsedli jsme na karu a jeli do Caldwell, tam sedli na katu s Frank 8ebastou a jell do Bonny 'k p. a pi. Viktor Kulhanktm, kteti bYvaji 10 mil po tehle strane Angleton. Tam jsme ptijeli v 5 hodin odp., a te hned pojedem na lion, a tea jsme jell. Kulhanek rids lined dovezl do jeho rYtoveho pole, v kteremt melt prave rYti yymlacenou. Tam u neho nepr gelo za celY cas, co jsme tam byli. V patek jsme jell do Danbury, tam jsme se se gli s pi. a s Bulanky a pi.

Clasnovou, a tea jsme se tam men dobte. V sobotu rano Bulanktv zet' a syn nas sebrali na kachny. V patek odpoledne nas sebral Kulhanek na ryby, kterYch jsme nachytali asi za 5 minut asi 75 liber, a velke asi 6 a 7 liber kus, same kety, ktere byly ptijite z mote. V sobotu rano jsme se se gli s Jos. Skrabankem, kterY se yypravoval vett 23 eernocht 15 mil za Huntsville, kteti pro neho pracovali pti mlaceni rYte. Pravil, ze jim vyplatil tehdy rano ptes jeden tisic dolart za tYden prate. On ma vymlacenych 5,760 pytha rYte kterou prodal za 6 a 7 dolart pytel a pravil, te asi za gest tisic dolarti ma je gte mlatit rYte v Danbury.

Trochu pr gelo jak jsme tam byli, takte je to v inlaceni zastavilo. Ten den, co-jsme tam phijeli, jeho deinici vymlatili Ares sedm set pytit ten den.

V sobotu odpoledne jsme se vydali na cestu domt. Prijeli jsme do Rosenberg a sebrali led na kachny a ryby, ktere jsme vezli a zastavili se v meste. Ja pravirn — tady se sejdeme s bratrem Frank Ko yatem — a asi za 5 minut on gel vedle nos a ja volam: "Frank!" on se ohlednul a hned poznal, ze my jsme ze stareho Burlesonu. Tak jsme si s nim pohovotill a jeli domt. Ptijedeme do Snook, a jelikot potoky zde byly v gechny vylite, tak jsme tarn ztstali u na g i deery na not, no ja jsem se citil jako doma. A dnes, 24ho v patek, zase zde' dobte prgi.

Tak nezapomerite na ty vYroeni schtzel S pozdravem, J. T. gkrabanek, tajemnik.

V Ran Hvezda Abu els. 30., Taiton, Texas.

Cteni bratti a sestry! Timto yam dayam yedet, te schtze na geho tadu ptipada na 1. nedeli v prosinci, dne 3., tak nezapomefite se dostavit a se s tadem vypotadat s ytij start' dluh. Zaraveri Yam ptipominam, ae mame volby ttednikti, tak se dostavte a svelte si schopne Utedniky na rok 1945, tak abyste nemuseli natikat, ze ten neb onen to neumi. Zaroven teetni vYbor at' yeas da knihy do potadku. Tak nasledanou dne 3. prosince v New Taiton sini, S bratrskYm pozdravem, J. F. Fiala, tajemrilk.

V tad Jarornir, els. 54., West, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Nag tad potada taneeni zabavu v Den dilety zdani, jejit vYtetek bude darovan junaktim, leeicim se v McCloskey nemocnici v Temple, Tex. Zabavni vYbor spoleha, ze tuto zabavu navg tivite velmi eetne a pozvete k ni va ge sousedy a zname, aby vYtetek byl co nejvet gi. Hogi v uvedene nemocnici jiste zasluhuji, aby se jim dostalo od na g i vetejnosti povzbuzeni a projevu pozornosti, jent v tomto ptipacle znamena lepgeni ye zptsobu kutiy a, cukrovinek a pod.

NavAtivte shora uvedenou zabavu co nejhojneji.

Hugo Freund, S br. pozdravem, ptedseda zabavniho vYborti, V

KALENDAft. 3. prosince. Zpevohru v mlejne nad legraci" sehraji ochotnici v sini tadu Pokrok cis.

84. v Dallas. Tex. 3. prosince. VS,rani schitze tadu Pokrok els.

88. v Houston, Tex. Zahajeni schuze v 10 hod. dopoledne, v poledne spoke14 ob;.',, d a ye 2 hod. pokraeovani schuze.

Vn:Jto(,e fia

Anil ,....a tai

2.

‘,

1 ( ,,,;-; du 1944 ,

Strana

V..STN tK DVA VOJACI.

;Hsi° i0., Granger, Texas. scstr:r! v3%roC.ni schaze naSe-

\ ho buae konana druhou nedeli v prosinci, dne 10. ve 2 hod. odpOledne. Jest vasi povinnosti, abyste se do teto schtizi v pinem pootu dostavili, kde take budou volby ttednikt na rok 1945.

Za poslednich 11 mesict v tomto roce 1944 nag tad ziskal 23 novkch agent do tiidy dospelkch a 8 do Detskeho odboru, takte dnes nag tad ma skorem'etyti sta Clem). Ale za ten sam lad ztratil fimrtim Best bratrt a jednu sestru.

Dale yam oznamuji, to na g tad ut ma 40 brafru co" slouti pro strkce Sama a kteti jsou roztrougeni po celem svete, kde na ge americke arrnady se nalezaji. Ta.k si jen ptejem, aby, id co nejcitive tato stra gna valka se ukoneilo a nagi synove se domil navratili.

Na g tad lit pied del girn casein objednal pro iadovou sin "Roll of Honor," na kterou chceme vepsati jmena vSech techto vojint, ale dtive net mtteme "Roll of Honor" sestavit, musiLie dostati datum, kdy kterk vojin nastoupil vojenskou slutbu, a pak chceme vedeti, pti eem kterk vojin slouti, "Branch of Service," jestli pti Army, Navy. Marine, Army Air Forces, Navy Air Forces, atd. Tak vas redieove a mantelky techto vojint tadame, abyste nam , ptinesli, anebo pogtou poslali tuto informaci, poSlete to na tajemnika tadu: Jno. P. Trlica, Granger, Texas.

S bratrskj'm pozdravem jsem, Jno. P. Trlica, taj.

V ,Dallas, Texas.

Ctend redakce Vestniku! Jsem dlenem na gi mile Jednoty pinkch 30 let a nikdy jsem redakci neobtetoval svkm dcpisem, at dnes tak einim.

Pteji si touto cestau podekovat Kroutku teskS7ch Zen, ' sidlem v Sokolovne, za koSik ovoce, ktere me pi. Hemtalova doneslaaVelice me vase laskavost, mile damy, pote gila. kond krasnou zaslutnou praci v gude, kde pottebu vidi pfispivaji. Je-li ecovek zdrav, tak si toho ani tak nevgimne, at kdyt je del gi dobu: nemocen.

Navg teva bratrt tadovkch (jsem elenem tadu Jaro Cis. 130) i ptatel pote gi. Je to jakoby paprsek sluneeni posvitil na cestu nemoci neschalnou. Jsem vam, mile damy, vdeenk za vagi vzpominku na me, a srdeene yam vgem dekuji.

S bratrskkm pozdravem znamenam se, Jan 8ramek.

V Rad Slovan Jihu x. 26., Skidmore, Texas.

Fayetteville, Texas.

Mili bratti a sestry!

Timto yam scleluji, M ykroeni schtze tadu Slovan Jihu eislo 26. bude konana v nedeli dne 3. prosince t. r. v 10 hodin dopoledne ye gkole Olmos. Prosim, dostavte se v hojnem poetu, neb se budou volit Iftednici tadovi pro pti gti rok, a pak taky marne nektere jine dulezite veci, ktere budou v pti gti schtzi ptedloteny.

Take si ptejeme zvedeti jmena v gech nagich elent od tadu Cis. 26., kteti jsou ye slutbach vlasti, tedy se; prosim, postarejte, abychom tato jmena obdrteli co nejdtive, abychom je mohli dat do nageho tadoveho eestneho seznamu (Honor Roll) na pamatku.

Pro informaci tech elent, kteti jsou ye ttide "A" sdeluji, ze posledni sjezd zru gil vybirani Ctvrtletnich poplatkt a po prvnim lednu 1945 nebudou se etvrtletni poplatky vybirat. Avgak za mesic prosinec 1944 Ctvrtietni poplatky se jeSte vybirat budou.

Jelikot na ge schtze jsou tak zvane "otevteJae," tedy vezinete s sebou vase zname aneb ntatele, a obzvla gt' maji-li zajem 4, dobre - a la, eine tivotni pojigteni, tedy se mohou stati eleny na.S'i mile jJednoty, nebot'' rname ruzne . druhy pojigteni, ktere je zajiste bude zajimat.

Taky eleni jinkch kadt na gi Jednoty jsou vitani, tedy dovoli-li vain eas a nit/tete, tak se do nagi schtze dostavte.

S bratrskkm oozdravern, Jos. Koliha, ml., tajemnik-pokladnik tadu Cis. 26.

Jak by se nam pracovalo, jak by nam gla prftee brave, kdyby to, co na ranienotz, 7,-.)Isi-ca10 s,tak hlave.

Rudolf je z vesnice u Plzne, -Josef je z Bonumina. Rudolf ma maminku Ce,Sku, ale otec byl Nen:iec, jeden z tech zemedelcu, kteremu ceska prida za poctivou praci davala Poctive Zivobyti; o politjku se nestaral. Josef je z eeskYch rodicu. nebo, chcete-li ze slerskYch, ale nejakYm nacistickkm kouzlem byl prohlaSen za deutsch" obCana. Oba chodili do Ceske Skcly a oba v2dy smYSle/i desko0ovensky. Jen2e Nemci dovedciu lidi lamat. Josefovi tekli, ze uz nikdy vice nespatti sveho chlapeeka a svou zenu, jestli2e nenarukuje. A Rudolf mel z podobnych dtvodu strach o maminku; musila se thovat velmi tiSe a davat si veliky pozor, aby nekterYch ze zavilYch soused na ni neudal, to je nespolehhva. Oba tedy narukovali, ale neprestavali doufat Neirici v posledni dobe zavedli termer jako pravidlo osminedelni vYcvik. A pak se jde lined na vojnu.

Z hlavniho stanu Amphibious corps aelfiku ptigla zprava, 2e na g krajan, presnik J. J. Duckett z El Campo byl povk gen na majora v U. S. Marine Corps Reserve.

Major Duckett je bratrem statniho poslance z 22. distriktu p. L. L. Ducketta a je 28 let star.

Do sluteb vlasti, jako Pvt. se prihlasil k mariniirn v finoru 1041, a v Pacifiku slouti a pies 2 roky. Sfidastnil se vylodovani americkeho vojska na nil-1°1m mistech, rychle v hodnosti postupoval, at ted' to dotahl na majora. Jeho mantelka, pi. Arlene Duckettova, bydli ted' se svkmi rodiCi, mantely dr. J. A. Halamiekovkmi v El Campo, Texas. Jiste celk deskk Texas je hrdk na sveho rnladeho krajana, kterk ad nema Ceske jmeno, mluvi spravne Cesky a je elenem deskkch organisaci.

V fad Rtitovk D yer els. 89., Rosebud, Texas.

Vgichni Oen: tadu Rfitovk Dvur cis. 89. jsou tadani, by se dostavili do schtze druhou nedeli v prosinci. Jak yam znamo, je to schtze vSr rothi a je volba ttednikt, tak ptijd'te aspori jednou za rok se do schtze podivat, je to povinnosti katdeho Clena. Kdyt. je nas ve schfizi 9 nebo nejvic 12, tak je to smutna podivana, kdyt nas vgech je 95. Proto kdo I/if/tete tak ptildite a zvolte si diedniky die sve chuti. Schtze lande zahajena v 1 b.odinu odpoledne.

Poeasi zde je, myslirn jako v gude jinde. Prgi jit druhk tYden a piestat nechce.

Tak bratti a sestry, na shledanou dne 10.• prosince! S bratrskYm pozdravem, John Lanieek, tajemnik.

V

Sycbef3y, SaluIenburg, Texas. find Timto da y "m na vedoraost v gem elenum fadu Eratti Svobody Cis. 67., ae na'Se vkroeni schtze bude v nedsli, totit tLetiho prosince, ale v padu no as:= bude o tkden pozcleji, totit desateho. Hled'te se, bratti a sestry co mono vgichril dostavit, nob mame volbu rilednikri te,dovkah, t r,dy jest na. vas, abyste si lili takove zi edniky. aby vdm pracovali pro dobro l'adu a cele Jednoty. Dale /name jine' 2ite zaletitosti k vy izo i, tedy nezapomerite se dostavit. S bratrsk:;7m pozdravem, Frank Holub, tajemnik.

V Ptal se NCmcc Turke, kdo vylaraje tuto nv s kdy "Cert vi, ja vim jenota, no tohle neptaji."Anglleany, ■110

Rudolf byl ranen u Smolenska, prnstl'el plic, JoSef u Ilmenskeho jezera, do bticha. Oba se snatili prOdloutit si nemocnieni pobyt co ncidele, ale Nemci se ztejme rozhodli, ze jejich de nesmejt umirat v posteli. Proto po nemqcnicich objitdi letaei komise, ktera katdeho, kdo jen troche mute, posila znovu na frontu.

Rudolf i Josef se octli na zapadni fronte. "Ve Fraricii byl zmatek," yypraveji oba shodne. To nam bylo vhod a jen, jsme se ptipravovali na ptihOdnk okamtik, abychom se mohli Kdyt jsme se o to po prve pokusili v Normandii, nikdo nas nechtel; kat* mel naspech. kaidk se zajimal o nee() jineho. Schovali se proto do tita, ale nevedeli jsme o sobe. Granaty pies nas bouchaly, take strojni pu gky, bylo /lam vgelijak. Jednu chvili, ponevadt jsme sobe nevedeli, jsme se navzajern tak postraSiii, te jsme se chteli vzdat jeden druhemti. nas vyzvedl Kanad'an. Kdy2 se dobrovolne vzdavame, zasmal se na nas a povida: "Cek? Polig ?" Pak nam dal cigarety odvedl nas_ do tabora. JinY Kanad'an nam po ceste nabidl Cokoladu.

Ve Francii jsme se nerneli gpatne, vzpornina JOsef. Obyvatelstvo nenavidelo nemecke vole deveata se na ne ani nepodivala, ale kd vIm jsme rekii, to jsme tegi, bylo vgecko v potacik3z.

Ale v Rusku bylo peklo. Kdyt zaene ruska, cielosttelba, mute se z toho elovek zblaznit."

Rudolf dodaard: "Vtdycky v deset hodin ve6er nam Rusove vysilali ze svkch amplionu hudbu; valeiky z videriskkch operet a glagrv.

Po nejake chvili v2dy hudba ustala a hlasat21 oznamil: "A nyni za nekolik minut uslygit• hudbu ze "StalinovYch varhan" — Stalinorgel, tak tikaji Nemci sdru2enYm raketometurn. To se pak hned vgichni "dekovali," ponevadt tohle hudbu moc dobte znali."

"Ve Francii to nebylo o moc lepS1, " ujima se zase slova Josef; "byli jsme po 4-5 munch v zakopech a meli jsme za velitele 18 leteho porudika. "Bubi" jsme mu kikali. Potad na hulakal, to musime bojovat do posledniho ale sam mel pino strachu. Treel v dire a dva manici ho musili hlidat. Kdyt jsem byl uZ d •ilhSi den v zajeti, ptivedli take "Bubika." Vaal se jako huspeninaFsKluci ho uvitali posmechem.'

A Rudolf doplriuje: "Ptivedli s nim i felaka to bylo velke dune; jak ho vedli kolem nas tak ho hoS1 skopali, to se sotva drlel na nohou."

Zda se, to nejkrasnej gi vzpominka cbou. chlapct je na prvni obed v zajateckem taboi.e.

Teplk, vydatnk, skuteenk obed, lep gi, net jakti' melt kdykoli v nemecke armade. VSichni si libovali, Polaci a 6e gi nahlas, Nemci jen chlebem vytirali talite.

Josef veak mlCi. Vzpomina na lenu a diO, zda maji co jist. Posledne kdy2 byl dorna. zaLinal se ut znatelne projevovat nedostatel7. ma dost penez, mule si koupit na dernera trliJ v§ecko, ale chudi trpi nedostatkem pfi.d6lovch listkri . vypovedeli .A Rudolf, kdy SVeho-vojaneeni v nemecke armade, cetaribenfin svou novou uniformu, 6koskiveriskeho vojaka, a pravi "To je latka, to-je material! Takovk jsem n_en el sobe ani v clobe nalru R. Llarek

Strana 6.

J47 v q e6ne Iod'stvo mostilo.Pruliv (ri=e111Qd nezapomenutelnYeh daft invase do Francie.)

F. W. Perfect.

Pc die kalandate jsme opustili bfehy Anglie smerein kontinentu pted nekolika dny. To je nehwii.itelne. My, kteii jsme se sneastnili invase, em iii jsme v nepomerne kratke dobe tolik, mohutmich uddlosti, ze v retrospektive dny se zdaji rnfesice.

(17-es ztratil svaj yYznam. Nekolik dna po ptistani se ritkdo zeptal v jidelne, kterY den je.

Bylo naS §est a ptell jsme se hezky dlouho, net e oe 11 spravnou odpoved'. j jsou kaleidoskopickou snagkou velikY/oh a malYch udalosti; pobteti ozatene vYbuchy r,um a granatt ; valeene lodi sttilejici salvy ze svYch del; lady zabitYch Nemca na pobre'21; rate ve franeouzskYch zahradach a pfatelske pozdravy francouzskYch sedlakt; pota,pejii se lodi a umirajici muti; unaveni vojael zn'A z prvnich ' linii s vYrazem uspokojeni na protote vge se datilo; omraeujici skuteenost. znamend nadvlada na moti, demonstrovana mohutnOu invasni flotilou pted vyplutina Vylia 3naMm se vylieit nektere z techto uddlosli. easoveho poiadi, jen ,tak, jak si na ne V.71)(;;r - nu a zaenu sve vypravovani tim, to yarn veselou pilhodu, jet se udala na lodi yelic kdy jsme zdvihali kotvy, }TrioT'7a velkych bitevnich lodi, kfigniku, torpeciabc . rcil, dopravnich lodi, invasnich elunt etc jiiVch plavidel kotvily na ureenem mist „;akoby se velke mesto ptestehovalo na more.

Kcl y> vlajkova lod' plula kolem shromaklenehn na sve stanovi gte, rozkazal Rear AdG. Talbot vyvesit v duchu tradice Nelsona — vlajkovy signal "Mnoho gtes-! a ptedur Signal nevy gadoval tadne odp -v:Tzxli, ale nejmen gi lod' celeho konvoje, mala i:t.o?na barka, ktera si razila cestu smerem k sve matetske lodi, odpovedela: "Nezklamem!"

Admiral se zasmal. "Nedokoneil jsem citat, j gern mel na mysli," pravil, "kdyby jen veclei t•,e pokratuje: " . nebot' tam pied vane to Islid a ticho yeenosti"." * * * A j este jedna vzpominka na malt' ittoenS7 k pobteti v prvnim atoenem siedu 1<dyt mijel vlajkovou lod', kymacel se na cc,7boui-enern moti jako skotapka. To ale nevadiLr nekteremu veselemu chlapci na palube, aby ne v atroubil generalskY pochod. Zamavali jim v odpoved' a v duchu jsme se za ne Pozboutene more prvnich dna mne skupinku ne.motni pechoty, ktera v malYch IT1-torovYch elunech sloutila jako spojka flotile.

Ti dny a tti noel pracovali bez ustani. — Flotila Icapitana Karla Teale z Birstallu u Leedsu, 1-'crã eitala Dti zaeatku invase 14 plavidel, ntra u ii za 36 hodin vic net polovinu Natese potonily, kdy kotvily „pied pobtegim byly pogkozeny tak Wee, ze nebyly jig sc2 1- -nny dalgi plavby.

Tito male Cluny vyjitdely za katcleho nodnio il;''etu a za katcleho poeasi proti vetru, aby hccliv koutovou clonu, jet skryla invasni lodi nentatelskYrni bodnbardovacimi letouny. * * * invase ie velkYm Dodnikanim a podati iP kdv?i: je sorganisovana do posledr , ., nrrobnn gt!. PM eve prvni navgteve ptedmobfelby nine nolamanYch vozidel a materialu, ptepinene vojaky s 75' 0 i i si narnahave cestu do vnitroze,,-5 se, te panuje zmatek; ale nebylo tor— t v 7.a dny byly aiste, pogkozend vY7 a odklizena a stopy boja zahlazeny • Vojaci zachraftovali po gkozene ittoeI-v a tanky jot se staly nepoutivatelnYmi vylod'ovani. dva dny vypadalo cele invasni bychom tam byli po celY givot.

VESTNiK

Pfedstava pobiezi Francie v prv.)ich dnech vyvolava vzpominku na nepi'dtelske zakeime sttelce. V prvych dvou dnech neptestavali obtegovat nage vojaky. Jednoho zastfelili nekolik krokt ode mne. Ukryli se ye druhem poschodi polozboteneho domu a meli na svedomi nekolik nagich chlapca.

V nagem useku je kfi govatka dvou silnic, kterou ostfeloval skryty*kulomet. Po dlouhem hle-, dani jej naki na yeti kostela. Nemci to ale nebyli. Kulomet byl ptipevnen u okna a spougt' velmi damyslne spojena s kotelnimi hodinami tak, ze kagdYch dvacet minut zadal Pfednosta zdravotnicke shifty na geho useku gel na prohlidku obvazi gt' na pobtegi a v sousednim mesteeku Ouistreham. S' el jsem s nim.

Pane vilky a zahrady poskytovaly dobre Ukryty zag kocinickYm sttelctim. Kagdou chvilku nekoho odsttelili anebo zranili: trvalo jegte den, kdy jsem se vracel do Anglie.

Kdyg jsem ptigel k pfekrasnemu normanskemu kosteliku, stojicimu na namesti jednoho francoutskeho mesteeka, rozhodl jsem se, ge ci jej prohlednu. U vchodu jsem sejmul ocelovou ptilbu. V torn ptigel ke mne vojak a pravil: "Dejte pozor, pane, ye vegi je nemecky stielec a nekolik nagich chlapca je na ceste nahoru, aby si to s nim yypotadali.” To jsem si prohligel starog itne pamatky kostela a nade mnou nagi chlapci zvonici.

— Stark Francouzi nas v gude vitali, ac jejich domy byly velmi east() znieeny na gim delosttelectvem anebo letectvem. Tu a tam vial jsme vg ak zlomyslnY pohled mlad'Sich, kteti v nejeltlegitejti dobe mladi nepoznali nic jineho, net nacistickou propa gandu. A nem z ni v nich zustalo. I Francie bude mit svaj problem vychovy mladete po valce.

KagdY, kdo se stleastnil invase, byl ptesvedden, ge se vYprava zdati. Davera ye zdar byla idasna. Mohu nyni prozradit, g'e nag Usek na pobtek byl vzdalen pouhych 30 kmi od mista, kde byla rozlogena 21. pancetova divise. Jedna z nejlepgich v nemecke armade. Odekavalo se, g'e behem etyt hodin od zapoeeti vylod'ovani vyrazi k protiatoku a ge o nekolik hodin pozdeji druha pancefova divise bude na bojigti.

Nag napor byl tak silny, ze kdy se 21. pancetova divise objevila, byla odra gena s krutYmi ztratami. Pti torn jsme meli jen nekolik hodin, abychom se ptipravili na boj a konsolidovali sva postaveni. * Jak idasne pfesne a zhoubne je bombardovani valeenYmi lodemi! Kdy g H.M.S. "Warspite" zaela bombardovat soustfedeni nemeckYch vojsk u Caenu, 15 mil ve vnitrozemi, byl jsem na male lodi, kotvici mezi ni a pobtetim.

Velke naboje lodnich del letaly s ohlugujicim htmotem ptimo nad na gimi hlavami, jako kdy vlak projede kratkYm tunelem nejvet gi rychlosti. Otfes nas skoro srazil k zemi. Nekolik vtefin potom jsme videli daleko ve vnitrozemi dva sloupy koute zdvihajici se k obloze. Ptime zasahy na tanky nebo zasoby stkeliva. To bylo skuteene ptesne osttelovani.

Dela "Frobishera" zasahla Best tanka v jedne fade. V tomto pfipade i hlavni stan zapoUtedni fraseologii a telegrafoyal: "Zatraeerie dobra sttelba!"

Pti jine pfile gitosti signal z "Frobishera" rozveselil celou flotilu. Pfi prvnim namotnim bornbardovani byla "Frobisherovi" pfidelena jedna pobtegni baterie, kterou mel rozsttilet. Po nekolika salvach signaloval kapitan: "Moje baterie jegte nezaCla stfilet!" Nebylo divu! Palba lodnich del pfispela nemalou mirou k fispechu.

Posilila nage vojaky a zdemoralisovala neptitele: Dva britgti piloti byli zajati skupincu 14 Nemca prave v okamtiku, kdy na ge lodi zadly bombardovat neptatelska postaveni. Netrvalo dlouho•a nemeckY dastojnik pfi gel ke svYm zajatcarn se slovy: "Nevydr gime to jig dele. Chceme se vzdat!" A tak se stalo, ge dva pfekvapeni letci odvadeli etrnact zajatca, kteti je sami zajali, k nagim postavenim na btehu. * * * Nemecke betonove kryty jsou vYborne stavene. Steny nekterYch jsou az 14 stop silne. Projsme nektere z nich, jet. chranily Asti feky Orne a caenskeho kanalu. V gechny byly

Vu:

, dne 22.

)1ye du 1944.

naprosto suche a dostateCne zasobene. Nagli isme tam stovky lahvi s vodcu z Vichy. Jednou jsme zapili svou ptesnidavku.

Nemci udelali jednu osudnou chybu. Vgechny stfilny byly smerem k moth. Kdy g nage letecke vYsadky se objevily, v jejich tYlu, Nemci se dlouho nero4my gleli a utekli.

Zajimava ptihoda se udala v. na gem useku.

Nagi jej obsadili hned prvni den. V prvni linii pevntstek byl povrchovY betonovy kryt, jabot ocelove dveke nebylo mo gno otevtit. Jak se zjistilo dodateene, byly zaji gteny zavorami zevnitt.

Nagi vojaci si jej prohledli, nenagli gadnou znamku tivota a tekli si, ze dvete byly asi zataraseny tlakem vzduchu pib vYbuchu pumy. Za etyti dny se geniste rozhodli, ge se podivaji dovnitt. Vrata vyhodili nalogi a k jejich ptekvapeni se objevilo 51 Nerrict s rukama vzharu.

SkrYvali se etyti dny a na gi chlapci kolem krytu pracovali, vafili a spali. * * * A zase jina vzpominka. Nekoneene rozhovory na palube loci, prod Nemci se vabec ani nepokusili napadnout na ge lodi v pralivu a zda kratke bombardovaci nalety na bfehy, podniknute jen nekolika rnalo letouny, je v ge na co se zmohou ve vzduchu.

Polled na protileteckou pfehradu, sttilenou loclemi v noci, je nezapomenutelny. Tisice svitivYch steel svi gtelo k oblakam — jako prskavky na vanodnim stromku anebo svatojaaiskY ohriostroj.

NezapomenutelnY zastane i ptichod prvni paragutisticke divise a naprosta ptevaha spojenca ve vzduchu.

Jeden den povetrnostni podminky zabrariovaly letecke einnosti a g do veeera. Obloha nad Francii byla dista. Po celY den jsme o'eekavali letecke nalety — av gak na gtesti Nemci pochopill situaci teprve odpoledne, kdy uz zase bylo pozde.

-V VYDRANCOVANE SLOVENSKE VESNICE.

Jeden z obyvatel azemi, osvobozeneho Rudou armadou a deskoslovenskym armadnim sborem, Jan Babej z Vy gneho Komarnika vypravel nakmu dopisovateli, jak' byl givot na Slovensku za nemecke okupace. Ve sve vYpovedi prohlasil mimo ine: "Za Nemca meli jsme to hotove peklo. Vyjedli a vykradli v gechen nag majetek, chleb, obili i dobytek. Z koni a krav zastalo nam jen to, co se nam podatilo ukrYt v lese. Posledniho dne pted fistupem Nemci obzvlagte iadili. Mladi bide se museli skrYvat, aby nebyli zavleeeni do otroctvi. Obte govali nas a hrozili nam po celY den. Mysleli jsme, ge se z toho zblaznime."

Co se tide obti gne zasobovaci situate v mistech Nemci vyloupenYch a vypalenYch, sbvetske Utady daly na tadost generala Svobody k disposici 500 tun mouky jako prvni pomoc obyvatelstvu. Pekarny es. armady pekou a doc3avaji obyvatelstvu chleba. Tuto prvni pomoc poskytla sovetska, vlada v duchu sveho slibu, pomoci trpicimu obyvatelstvu na osvobozenem Velvyslanec Fierlin'er zaslal sovetske vlacle jinou notu, v nit zdarazriuje nalehavost pomoci, kterou douf al, ge sovetska vlada bude dale poskytovat v mite co mo gna, nejvetgi v duchu praveho bratrstvi a spojenectvi mezi obema narody.

Dvacet vojaka es. brigady, kteti vynikli svou statedlosti v boji o na g e hranice, bylo neclavno vyznamenano; byla to tedy prvni vyznamerani poskytnuta na na gem uzemi. Na miste ,za.. motenem minami a granaty, velitel brigady, general Boeek, ptipjal vyznamenani a ye sve teei zdaraznil,' ge tegke bitvy jsou jegte pled nami. Jsrne si v gak jisti, to s pomoci statedne Rude armady, ktera nam az dosud pomahala a bude pomahat, brzy dosahneme nageho cile — osvobozeni eeskoslovenske republiky.

VyznamenanY rotmistr Hegediis prohlasil jmenem nagich vojakt, ge neptestanou bojovat za osvobozeni celeho statu stejne, jako bojovali na Ukrajine a v Karpatech.

V Tyrdog ijnost a neastupnost toliko v rozunyci sla,bem pfebYva,

IT TT

Ve sttedu, dne 22. listopaclu 1944.

Vold Londkn v •

7r. NT TZ

VESTNtK a 99

Dvestepadesit hiasatelu podava svetu zpravy ve etyheetiosmi jazycich.

Rozhlasoyy bulletin B.B.C. je phpraven k vysilani. Hlasatel ptichazi do maleho studia a ptinagi si sve papiry. ZbYva, mu jests hodne easu, protote nejosudnejti chyba, lit se hlasatel maze dopustit, je ptibehnout do studia celY udYchany. Spolu s redaktorem si 112 proeet1 material, ktery bude hlasit. Ptekontroloval si tit jmena — a dotazal se motna znalce, jak vyslovit nektera nova jrnena z burmske, tichomokske nebo mice fronty.

Useda ve studiu pied mikrofon. Jeho kolegoye v redakci ho budou kriticky poslouchat, hned jak zaene hlasit "Vold LondYn . . . " Budou poslouchat, aby se ptesvedeili, jak zneji jejich slova, zda yety beti plynule a pro ucho srozumitelne, ptede ytim vtak, zda oni i hlastel polotili duraz na pattiene misto, zda yYznam zpriv odpoyida, jejich rozsahu. Vedi totit, nenaslouchaji sami, nybrzze od okamtiku t kdy hlasatel B.B.C. je "na vine", lids na celem syete si vylad'uji ptistroje pti zname vete "Vola, LondYn . . Poslechnete° si zpravy .

At' jste psi eteni techt sloe kdekoli, na souti Ci na molt na zapadni ei na vYchodni polokouli, blizko rovniku nebo u arktickych krajti, fete slytet zpravy ptimo z LondYna. Mate-li dobrY kratkovinnY ptijimad, podati se yam do hodiny zachytit rozhlasov' bulletin B.B.C. v anglietine a velmi pravdepodobne i ye yagem vlastnim jazyku a't jazycich sousednich zemi.

Nedivno se po dlouhem odloueeni setkali tti. ptatele — vesmes dustojnici britskeho letectya.

Jeden z nich byl slatebne pkidelen v Cine, druhy byl v Kanade a tketi se pied kratkem vratil z nemeckeho zajateckeho tabora. Vtichni tti prayidelne poslouchali zpravy z LondYna. Po calk Britske iisi zachycuji zname rozhlaso stanice zpravy z Londyna a yysilaji je dale, take jsou slytitelne i na nejmentich ptijimaetch aparatech. I v jinych zemich, od Ciny ati pc) obe Ameriky mnoho rozhlasovych spoleenosti pravidelne zajitit'uje ptenos zprav B B C. V obsazene Evrope po celou dobu valky naslouchaly miliony zpravam B.B.C. a to pies vtiechny nemecke hrozby a tresty.

Podivejme se zbetne na organisaci, ktera se skrYva za zpravami B.B.C. Ptedevtiim je to si uvedomit, 'tie B.B.C. neni ani ted' ani kdy ptedtim nebyla vladnim titadem nebo tlumodnikem ptedem ureeneho politickeho zarneteni.

B.B.C. je korporace s kralo yskou chartou. To znamend, ze rozhodnutim parlamentu -ji bylo ulokno starat se o rozhlas britskeho naroda.

Nikdo ji nepodrobuje katdodenni kontrole krom jejich vlastnich guvernerii. Jeji prace je vystavena kritice nebo chvale volnYm projevem vetejneho mineni.

Od sveho zatatku nebyla tedy B.B.C. nikdy nastrojem tadneho stranickeho hlediska. Hned v prvYch syYch dobach se H.B.C. ye sve "domaci sluibe" vidy snatila dosahnout nejvytitiiho standartu ptesnosti a objektivni pravdy, podavane oteytene a dastojne. Indy hledela B.B.C. podivat zpravy a komentate o zpravach odalene. Timto pojetim sveho dkolu se puvodne B. B.C. snatila vyhovet pottebam britske vetejnosti, a tuto sniernici si vytkla B.B.C. i pro nesirnY poeet rozhlasoyYch sluteb, jimit ted' tlumoei hlas Velke Britanie jinYm no,rodUm. Pied' nemeckYm yojenskYm soudem byl v jednom nedavnem pkipade piijat zpravodajskY bulletin B.B.C. jako dukaz v procesu s namotnim dtstojnikem.

Roku 1932 poprve zadala B.B.C. se soustavnou a Upinou rozhlasovou slutbou pro zamoti. Byla to t. zv. Empire Service. Ttebate jeji rozsah byl svetovY, byla tato slutiba hlatiena jate jen anglicky. B.B.C. se neobracela k tiadnernu narodu za hranicemi Britske rise ati do rcku 1938, *kdy byla zahajena "arabska slutba." Hlavni mnohojazydnY rozvoj zadal teprve od zaeatku val15:37.

Dnes matiete zachytit B.B.C. ve etyticetiosmi jazycich. V nekterYch eastech sveta miltiete slykt B.B.C. dokonce v pet nebo gest jazycich zaroven. V rtiznYch builetinech se ovtiem dava rtitinY arati na nektere zpravy, nestane se vtak,

Ze by jedna east sveta naslouchala ve zprayach B.B.C. jedne veer. zatim co by ostatnimu svetu bylo vykladano neco odlitneho. Jecline rozdily jsou v rtiznosti zajmu jednotlivYch krajti.

Dejme tomu, tie ministerskY ptedseda Churchill ueini projev svetoveho vYznamu. Ihned se daji do prace redaktoti a reporteti rtiznYch zemi, pfekladaji tee a rediguji ji podle specialniho zajmu rtznych zemi. V podivuhOdne kratke dobe je vysilano do sveta etykitosm doslovnYch prekladir a vYtaht'z projevu. Mimochodem: ptekladatele se shoduji, tie po Shakespearovi je ministersky piedseda nejtetik spisovatel v eels anglietine.

V hlavni "zamotske" redakci prochazeji Vtiechny dillehte zpravy rukama "ochutnavaee," at' jsou to jit komunike branne moci a ruznYch spojeneckYch vlad, depe'tie agentur, zpravy vlastnich reporterti B B C. rortroutienYch po frontach celeho sveta, kabelove telegramy mnoha zvlattnich dopisovatelti, zpravy jinYch rozlasovych organisaci — kratce zpravy z katideho existujiciho pramene. Z mnotistvi materialu "ochutnavae" dela prvni vYber, nadeti hlavni redaktor rozhoduje, jak asi bude sestaven phtiti bulletin. Jak se blitii hodina vysilani, ruzni redaktoti diktuji jednotlive east bulletinu.

Prototie slova maji bYt mluvena, redaktoti sve zpravy pokud motino vtidy diktuji.

Mezitim si hlasatel proeita bulletin, kterY bude zakratko hlasit. Nekdy si zkouti nekterou vetu nahlas nebo tiada, aby to di ono bylo pozmeneno nebo jinak vyjadteno.

Cast obzvlatit' vYznamneho materialu, kterY plyne do redakci B.13.C., je pHmo zachycovana na deskach, jak valedni reporteti B.B.C. na ruznYch frontach sve reportatie podavaji. Zejmena povestna byla reportati Vaughama Thomase v bombardovacim letounu za naletu na Berlin, kterou v bombardovacim letounu zachstil na zvukovy pas Reginald Pidsley. JinYm podivuhodnYm vykonem byl zvukovY zaznam sboru jugoslayskych partyzant, jak zpivaji svou bojovou piseri, jejkpotidii Denis Johnston na jugoslayskem Uzemi za neprozrazenYch dosud okolnosti. Godfrey Talbot popisoval pozemni boje za tatieni od Alaineinu do Tripoli a ptislutine boje ye vzduchu Berl Denis Johnston. Frank Gillard delal reportati o postupu 8. armady pies Mareth na sever, kdetito Robert Dunnett a Howard Marshall provazeli 1. armadu. Pak no,sledoyal Gillard s reportatiemi o ptistani na Sicilii a pokradoval v Italii, kde.-se k nemu phdali Johnston, Vaughan Thomas a jini. Rovnei rozhlasovi reporteti spojeneckYch narodu pomahali pti zvukovem zachycovani valky. Mnozi prosluli vojeneti hlasatele, tak Commander Anthony Kimmins, ptispivaji take reportatiemi o osobnich zatiitcich a vYkonech jejich jednotek.

Nic z tohoto materialu, kterY je pkijiman tolika rtiznYmi zpiisoby a ze vtiech koutti sveta, neni poutiito bez oveteni. Vtiechny zpravy prochazeji velmi slotiitou-soustavou kontrol. Stejne jako noviny ani B.B.C. nemeni smysl iftednich komunike, mute se v.:§ak stat, tie je pterediguje do formy, ktera je pro vysilani vhodneitii, cot overri ptedpoklada detne dotazy u phslutineho Ka&le neoficialni prohlateni se kontroluje nekolika zptisoby. Nekdy se tato kontrola provadi vlastnimi informadnimi prostiedky B.B.C., nekdy jsou dotazovany spojeneeke vlady a rune Utady, jindy jsou vyhledavani jini specialists.

Nejen v Londyne, kterY je jako dstiedni bod Britskeho spoleeenstvi narodti a tolika spojeneckYch narodti, stal jedineenou centralou svetoveho valeeneho zpravodajstvi, ale i v B.B.C. samem byl vybudovan jedineenY system pro rychlou vYmenu nazort. a pro centralisaci znalosti mezi zpravodajskYmi znalci z katideho koutu sveta. Ternet nevedomky se tak vytvati profesionalni pYcha i hrdost a zcela z ylattni standard, ph nemti katida zprava se posuzuje jako soueast svetoveho obrazu. Ti, kdoti ptipravuji zpravy pro zarnotskou sluffau B,B.C., rychle nabYvaji krom §esteho smyslu v'tech dobrYch novinatt, znarneho jako "smysl pro zpravy," je'te smyslu daleiho: toti2 cit, ze cokoli pitii nebo mluvi, at' jiz v kterekoli keel, uslytii rfizne posluchaeStvo, lids s velmi rozlienYmi nazory.

Strana 7. sto je tyti bulletin pfenaen dal stanicemi vzdalenYmi tisice mil.

A tak se muzeme yratit k hlasateli ye studiu, kterYm nag dlanek za.dal. Hlasatel zaseda pied mikrofon. Diva se na hodiny, ktere velmi zi•etelne odt'ukavaji vtetiny. Pak se jeho oei podivaji sklenenou ptepatkou na divku, ktera bude kontrolovat silu jeho hlasu. Ta na neho kyvne na znameni, tie je vtiechno ptipraveno. Big Ben odzvani. Ve studiu sviti dervene svetlo, ktere znamena, tie mikrofon je otevren. Hlasater nabete dechu a — vzduchem plyne daltii rozhlasovY bulletin z LondYna. V

Zeny, jei uposlechly volani pildy Traktory a exkavatory pracuji na nmohYch mistech Anglie, jich se nikdy pied tim nedotklo ani ruchadlo pluhu. V nekterYch okresech je jich na stovky a vtechny jsou fizeny tenami. Ministerstvo zemedelstvi myslelo, ze teny nejsou schopny vykonavat tuto praci, ale divky, ktere vstoupily do tenske pomocne slut_ by zemedelske, lany dokazaly pravy opak.

Dnes je tizeni traktoru a provadeni men,§ich oprav dasti jejich vYcviku.

Obsiuha traktoru jest jen jednim z mnoha Ukohu tenske pomocne slatby zemedelske. Jeji ptislutinice dovedou provadet vSechny druhy prace na statku, na poll a v zahrade. Viech 80.000 se ptihlasilo dobrovolne. 23.000 z nich tije v domovech, tizenYch a east° i vybudovanYch ministerstvem zemedelstvi. Ostatni 21ji na farmach kde pracuji, anebo v nejb11.2.gm mesteeku di vesnici. Divky, pracujiel na farmach, u pobteti, si jit zvykly na nahle ndlety a na letecke bitvy, jai se velmi east° odehravaji nad jejich hlavami. Nepteruti °rani, ani kdy pumy padaji kolem nich do poll, nebot' kdyby tak ueinily ph katdem leteckem poplachu, nebyly by s to dokoneit svou praei.

Zeny obhospodatuji ptdu, jiz si dtive nikdo nevtiml; plochy odyodnene teprve za valky; oputtene farmy, jet padesat let i dele nebyly v provozu, puste svahy a pod. Obhospodatovani takovYch ploch bylo naprosto nutne, nebot' Britanie musela po vypuknuti valky snizit potravin, aby agettila na lodnirn pro-. storu, jeho bylo zapottebi pro dovoz titeho valedneho materialu. Bojo yaly a zvitezily. Jejich "kotisti" bylo: 1,250.000 jiter zoranYch pastvin; troda z no ye ziskanYch 750.000 jiter; zyYteni yYtetku — tam kde byl hoe, je nyni etyti a velka &oda brambor a zeleniny z pady, jez dkive byla bahnita. a pusta.

Zenska zemedelska sluiba pracuje po eels deice a ice Velke Britanie. KaalY okres me svoji iftadovnu s piedsedou a placenYm tajemnikem, s ttedniky a dobrovolnYmi spolupracovniky. Dobrovolni spolupracovnici jsou ponejvice ieny, ktere zastavaji mista "spoiovacich dastojnikii" sborti. Dohlitieji na ubikace divek, dbaji o jejich zdravi, zitit'uji pracovni pomery a jednou za mesic podavaji pisernne zpravy o pokroku a ehovani katide divky. VYcvik, kterY trva etyki tYdny, se provadi bud' na yelkYch farmach anebo v zeniedelskS7ch tkolach. Nekteti sedlaci — neni jich ale mnoho — zamestnaji radeji Upineho novaeka, ktereho si yycvidi sami podle sveho.

BritskY farmat je velmi konservativni a na zadatku valky se netajil pochybovanim, ze by teny byly s to ptevzit mista mutt na farmach.

Dokazoval, ze prace je velmi tetka a namahave., v prvnich mesicich yyderpavajici i pro muze, a vettina divek prisla z mest. Byli ale radostne ptekvapeni. Divky byly inteligentni, podnikave a silne az k neuveteni. Sedlaka teko pitesvedeite — ale ptes yeddi-li se, ze se Tn;;Tptizna to ote ytene. Nejleptim dukazem jak zmenil svoje nazirani je, ze Usttedi t"enske pomocne slutby zemedelske melo jeden eas vie poptavek, net ptihlatek. Stalo se tak proto, ze v minulem rode bylo pkijimani zastaveno. Nyni se I:ChiaSly zase ptijimaji. Phchazeji pin ye tak hojne, jako u kaide jine tienske pomocne s/utby.

h

SLrar.a 8,

VESTNIK

SLOVANSKE PODPORUJICt OTY STATU TEXAS. 01-7.0-AN OF THE SLAVONIC BENETULL.j'Cl' .ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. — 14 1tANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers 1,0VAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. i'ec.;1-:latif: $1.50 roe. Subscription $1.50 a year zasilki se do Hlavni Ufadovny ye Fayetteville, Texas. of address must be sent to 1 Lodge, Fayetteville, Texas. dflpisy,, ptedplatne a oznamky budlet na: Vestnik, West, Texas.

▪as the largest circulation of any k.oslovak Weekly in the South.

pro tebe. slay Kolman Cassius r ry, mut!, prostted zleho leta, et rritemi se rude rdi, ne pro tebe sen zlatY zkveta, _ pro tebe. Ty, muti, bdi. )ro tebe je zlate sneni, ;; rozkvetaji letni dny. ;tojig v taru zleho deni, y ve zlou chvili zrozenY. uC se hleclet v zleho nebe lemilosrdnY thavS7 ttpyt.

ATe pro tebe je nebe. Tebe ipasi snad zeme chladriST kryt.

Ty uC se hleclet v bard yzilatou, sYeek hledi v jamu tmy: t oblekla si masku zlatou a vanes hnaty rritemi.

Lttlim vzala sladkou vrini jako ma barvu rriti krev.

A bohfun zlYm, jet v mracich trrini, blesku tar `a hromu key.

Stfibrna ktidla vzala ptaku a v slunci bzuei jako roj. muti, slzy v zraku, udet. To smrt jde. To jde boj.

Ne pro tebe je sen, ty strati se zrakem bdenim zardelSun. Ty bdi;? se vlahe nod tact.

Co odpovi g ? Ja, noci, bdim.

Ty, muti, prostted zleho sveta, kterY se krvi rude rdi, ne pro tebe sen leta zkveta.

Ne pro tebe. Ty bdi! Ty bdi!

V

avant dike. Den dikrivzdani je upo▪i jine narody jak v noyoveku, tak ut - eku, ureovaly jeden den v rote, kdy 7varci sve diky za spro gteni od nebez: za v g e dobre, co z jeho rukou ptijaly. byl znaene roz giten jit ye staroveO, se vlastne jit z dob ptedhistori-.-imitivni obyvatel ptina gel rftzne z ydeanosti za to, ze unikl smrti pti povodni nebo nejakou ou chorobou. Anglie jit nekolikrat ye nach oznadila jistY den za den dikridnou stalo se tak po poratce gpanel?y, jindy po odhaleni a zamezeni povetti budovu parlamentu a eleny. VYroei tohoto posledne doe, pity listopad, je jate dries _Fawkes Day, kterY je podobne_rIck.- Halloween. Ve Spoj. Sta-

tech den Dikil yzdani stal se pravidelnYm narodnim svatkem roku 1863, kdy byl za takovY prohlagen Abrahamem Lincolnem. Stalo se tak za sroutr4ch dna obeanske valky. Tehdej gi nesmrtelnY president pravil ye sve proklatriaci, yyda.ne k teto pkiletitosti, toto: "Nezbytne odvedeni bohatstvi a sily s pole na geho miroveho prtmyslu heprisobilo ja,ko brzda na pluh, tkalcovs4T elunek ant lod'. Sekera roz gitila hra.nice nagich osad, a na ge dolt' -7 jak na teleznou rudu a uhli, tak i na drahe kovy vydaly ze svS7ch ttrob yetgi .bohatstYi nail dosud. Populace stale vzrrista i pies yegkere ztraty, k nimt dochazelo i na boji gti." Letogni Den dikrivzdani bude se odbYvati jests v dobe valeene s nadeji, 2e priiti bude ut slaven V dobe miru, byt' jen miru v Evrope, valka s'imperialistickSrm Japonskem pravdepodobne potr ya, i pies rok 1945.

V natich Spoj. Statech mame skupinu lidi, pro net Den dikrivzclani znamena mnohem vice jsou to betenci z koncentraenich tabort z Italie, kteti byli sem dovezeni na vojenskem transportu, aby zde na gli novY domov ye Fort Ontario v Oswegu, New York. Tito betenci nedekali az na Den dikiiyzdani, aby ho osla yovali. Pro ne zapodalo obdobi vzdave.ni dikri za zachranu jit dnem jejich p •ichodu do Ameriky. Nekteti z nich byli pti vstupu na americkou pridu tak dojati, ze poklekli a polibili svobodnou pridu Noveil° sveta.. Nekteti plakali, jini sedeli tie ye zmatenern iidivu, nechtice jests uvetiti, ze jejich dlouholetemu pronasledovani je konec.

Vetgina betencri ye Fort Ontario jsou tide, kteti byli hlavni °heti hitlerismu. Jsou vgak mezi nimi i katolici, protestant a pravoslavni. M bude jejich rodna zem vysyobozena ze sparri drzeho vetielce, must se tam v gichni vratiti, nebot' jen s touto podminkou uvolila se vlada Sousta.ti ptipustiti .je na Cas do mine. Pro nas Amerieany ma. ptitomnost teto skupiny betencri z ylagtni vftnam prave v Den dikrivzdani, jejich utrpeni upozorriuje nas na nebezpeei, svizele a tragedie, kterYm vettina Ameridant unikla. Lide, kteti nepoznali za valky nic hor giho netli nepatrne zkraceni na avYch potadavcich pti koupi masla, masa nebo gasolinu, dovedou si jen nesnadno p •edstaviti, jakSon utrpenim proAli bide jini. Mend. ye Fort Ontario mohou speti k tornu, aby si Amerieane lope uvedomili, jak jsou gt'astni a jak mnoho maji drivodu k tomu, aby byli osudu vdeeni. Take gtesti nese vgak s sebou odpovednost. V .tomto obdobi dikrivzdani by se Amerieane zamysliti na odpovednost, vlotenou na ne jejich lep gim postavenim, odpovednosti pochopiti, co mane gt'astne narody musely protrpeti, a odpovednosti hledati cestu, jak by jim mohli bSrti nejlepe ndpomocni pit obnove. Je zcela motne, ze po skoneeni valky bude se nam zdati, ze Evropa veetne Anglie, pro gla revoluci, na ktere jsme se nepodileli progla zmenami nikoli j 'en polltickSTni a hospodatskYmi, ale i revoluci ducha.

Nam pak ptipadne volba bud' ptijati tyto nova hodnoty, ktere oni za valky a v dobe odporu vytvotili, nebo je zamitnouti a stati se tak snad v odich sveta tvrzi konservatismu, nebo dokonce i zpatednictvi. A prave v tomto se skrYva nebezpeei, o nemt bychom men uvato yati, az budelta letos slaviti Den dikrivzdani. Je to nebezpeel, jemut mriteme uniknouti jenom tehdy, bucleme-li ochotni dekovati za sve gtesti duchu trvaleho pochopeni pro jine, v duchu pokory a u vedomi odpovednosti.

K uskuteeneni Hitlerovych plinfi — rozdvojit eechy a Sloyaky od sebe a tak znieit myg lenku statni sounaleiitosti a bratrske pospolitosti slovanskYch narodii — nepomohly ani snaky Hach(' a Morava, na Ceske strane, Tisii a Tula na strane slovenske. V gechno to, co za pet let Tuka nalhal, rozmetal slovenskY lid s yYm odhodlanYnx vystoupenim 29. srpna 1944 a celYm prilbehem skuteene narodf4 osvobozenecke valky na Slovensku. Nebude tomu jinak ani v eesktch zeniich. SpolkovY odbor pokladny bedlive gleduje, jak ktera narodnost 'Mane &ill podporule. Nage SPJST. a jeji elenove maji v tom ohledu dobrou povest, kterou si musime udrieti. gesta valee'na. prijeka diva nam pfileiltost upevniti tuto dobrou povest hoji4mkupovanim valeertkch bondu. F.onejrne vgici v teto ve'ci, co jest y n.agich moinostech!

Ve sttedu, dine 22. lisLooadu 1944.

Pet ptiein ke kupovani dodateenYch bond v geste vaieene pUjece : 1. Valeane bondy jsou nejlepti, nejbezpeenej gi investment na svete! 2.

Valeene bondy vrati yam $4 za kagde $3 v 10 letech. 3. Valeene bondy pomahaji dr2eti ceny dolri. 4. Valeene bondy pomohou ziskati mir zvYgenim nakupni sily po yalce. 5. Valeene bondy znamenaji vzdelani pro vase ditky, zajigteni pro vas, penize. pro na g odpoeinek. Nage prate pri geste valeene pujece, je koupiti nejvice bonkolik jen mizeme. V ge, o co jsme zadani je, abychom investovali, nikoli darovali. Ireinme to vdeene, pokorne. I nejvice, co budem moci bude velice mai° u porovnani s tim, co nagi hogi na fronts davaji. Jestlite na gs hogi jsou s to umirati .... my si mriteme dovoliti kupovati. Vykonejme to nyni . . . a kupme tolik, kolik jen koupiti mriteme!

Nova eskoslovenska Republika se nerodi v konferenenich sinich, nYbri na bitevnim poll.

Vyroste z utrpeni a krve lidu a z krutYch zkugenosti. Tim pevneji bude nova republika a tim ostra gitejAi budou tegi, Slovici a Karpatgti Ukrajinci chranit svobodu tak face vykoupenou.

Huculska Jasina. Na nejvzdalenejtim vYchode Ceskoslovenska, na Karpatske Ukrajine pod samSrmi Karpaty je rozlotena malebna obec Jasina. Tahne se na 30 mil lesnatSuni pahorky a iidolimi s riznymi nazvy jako eerna Tisa, Zimir, Gorlok, Kevelke, Mogilki a La,ziseina. Zde ma syrij poeatek slavna, Tisa, ktera se tu nazSrva Cerna Tisa. Ziji tu Huculove, kteti si =ohovali pies staleti mad'arskeho ritlaku neporu genon ukrajinskou narodni kulturu pies to, ae vave platili za svou narodni odvahu a nezavislost. Jasina ma 13,500 obyvatel. Huculove jsou prosluli nejen v cele Karpatske Ukrajine, ale cele Osl. republice a za jejimi hranicemi svYmi umeleckYmi vYrobky a kezbami ze clkeva. Jasina je sttediskem vYroby hraeek, ltic, vytezavaneho nabytku; take huculske ubrusy a koberce mely dobrY trh v celem Ceskoslovensku i V zahraniei. Katcla, chata je umelecky vyzdobena yytezavanYmi ornamenty na dvetich i stropech. Jasina nevynikala v gak toliko svou umeleckou vYrobou. Proslula jako sttedisko narodniho odboje proti Mad'arrim. Mezi chapel DovbugoyYmi, kteti nahaneli strach mad'arskYm panrim, byli mnozi roclaci z teto oboe. V znamem marmaro gskem procesu roku 1931 mezi obvinenymi byla jedna ttetina z Jasiny. Timto historickYm mistem nejednou vstupovala rurepubliky. ska vojska na tzemi Ceskoslovenske Roku 1849 vegli Rusove do Jasine, kdy Mikulag I. poslal vojsko proti mad'arske revoluci. Za prvni svetove valky roku 1914 v tijnu ruska vojska prorazila rakouskou-uherskou frontu teto east Karpat a vtahla do Jasiny. Pro Huculy to byl YelkY narodni svatek. Zvolili si "narodni radu," ktera slavnostne prohlasila odtrteni od Mad'arska a prosila "velkeho ruskeho cara," aby ptipojil jejich malt' stat k Rusku. Neoeekavan, ze ruska vojska budou musit ustoupit pod naporem eerstvS7ch nemeckYch sil, ktere ptijdou na pomoc Rakousku-Uhersku. Potom Mad'ati krute se pomstili na jasinskYch Huculech.

Zaeali hromadne vratdy, ve geni a zatSrkani. V listopadu roku 1918 odplatili Huculove Mad'artim za vgechny ktivdy. Vyhnali je a utvotili znovu svou "Narodni radu," iterd- ohlasila nezavislost "Huculske republiky." Rumuni roku 1919'obsadili tuto oblast a huculskou republiku Jasina je znovu osvobozena, Ruda armada vyeistila cele Podkarpatsko od neptitele, stejne vYchodni Cast Slovenska a Uspechy Rusri v Mad'arsku ptinesou Upine osvobozeni Slovaee a blitici se svobodu zemim eeskSrm. Huculove pied ptichodem sovetskYch oddilri vystoupill proti okupaenimu vojsku a houteynate proti nemu bojovali. Ut" jsou znovu osvobozeni a budou yernSrmi spoluobeany 6eskoslovenske republiky, jejit nova ristavni listina bude zaloZena na uznani a rovnopravnosti tit slovanskYch naroda Ceskoslovenska.

Spekojene saki muiete sobs zajistiti zakoupenim valeenYch bendu — spokojene staff S.P. J.S.T. zajistime ziskanim miadych Mena a ditek. gesta valeena piljeka zapoCala 20. listopad o 1944 — Ceny i'ad a Jednota kdykoriy.

Ve stiedu, dric 22. 1

Cli 1944.

Sovetsky svaz mysli na veci po y dleone. Pii projednavani rozpoetu Sovetskeho svazu na rok 1944 mohlo byti patrrio kaZclemu studentu polltickYch otazek, jak tato veleti g e ptedkladajic valeeny rozpoeet, pojala u2 do nej podstatnou Oast rekonstrukeni. Tento rozpoeet by mel 1:44 i ponaudenim i finanenikilm a narodohospoda.turn, pokud u VaZuji . o piechodu zemi do miru.

SovetskY svaz pojal do sveho Ukolu krome lednYch naklaclu take naklady vystavby osvobozeneho Protote pak vi, 2e materielni hospodakstvi pkedstavuji lide, jeho kozpodet je venovan rychle obnove normalniho 2ivota; v nern2 gkolstvi, vYchova, a kultura hraji stejne dAletitou irlohu jako socialni peee o matky a deti, peCe o sirotky, o valeene invalidy el pede o zdravi rabec..A prave na tyto shiny pamatuje SovetskY svaz y e svem rozpodtu Usttednim a je g te vice v rozpodtech mistnich, t. j. SvazovYch republik, kde skoro 75 procent v g ech nalladu jde y e prospech g kolstvi a zdravotnictvi, socialni pke, zatim co v fisttednim rozpoetu naklady na gkolstvi, vedu a kulturu byly podstatne zvY geny uz za valky bez ohledu na nalehave potteby .jine. Ve svem rozpoetu na rok 1944 vyhradil sovetskY svaz na vYchovu ptes sedm a ptl bilionu rubl& ze eeho2 pet bilionu je ureeno na gkoly. Vyjad • il tim '2ive obrozeni, jen probiha v nisi, kde kaZdY tYden oteviraji nekde nove gkoly. A k tomu ptistupuje velkY tikol obnovovaci. V patach za armadou ptichazeji na ogyobozend tzemi uditele, aby za pornoci mistniho obyvatelstva oZivili sit' g kol, z nich2 mnohe Nemci za sve okupace Upine znieili. V mnoha krajich, ktere byly obsazeny jests r. 1943, byly g koly ut ote y keny a ptipraveny ptijimati iA.ky na poeatku g kolniho roku. Za valky sovetska kola ov g em nepini jen Ukol vyneovaci, je take dillditYm sttediskem vYchovy a spoleeensite price. V letnim obdobi leto g niho roku bylo oteviceno mnoho tabort pro mlade pionYry a hti g te pro mladd, kde ptes 1,329,000 deti travilo sve prazdniny. Na, Ura.lu y e Sverdlovske 0llasti men min. roku na 1500 detskYch jidelen, kde se stravovalo pies 150,000 deti. TeplY obed gkolskYm detem je heslo a deti stravuji se ye g kolach nebo zvla g tnich detskYch jidelnach.

SovetskY svaz nezapomina, te g koleni a vYchova jsou nedilnou soueasti hospoddiske obnovy tame. Od podatku noveho g kolniho roku nastupuji mladi lide do odbornYch, 'Zeleznienich a tovarnich g kol. Stet si ptipravuje v odbornYch Alcolach desitky tisicu vysoce g kolenych mladYch deiniku, kterym ptipadne fikol obnoviti narodni hospodatstvi, jejicht Ukolem bude znoy u postaviti mesta a vesnice, ktere znieil neptitel. Studenti jsou vybirani tak, aby ptedev g im byl vychovan dorost pro munieni tovarny a strojirny, pro tetky kovocielny prinysl, pro stavebni prOmysl, hornictvi a 'Zeleznieni dopravu. Aby tento Akol mohi byt zvladnut, zkizuje se vie ne2 200 novYch odbornYch g kol, vetginou 118, osvobozenem fizemi Bile Rusi, Ukrajine, LAO, Besarabie a jinde. Nejmene podivuhodnY rozmach pkedstavuji g koly vysoke a jim odpovidajici irstavy. Pti zaeatku g kolniho roku bude v dinnosti 682 ustavu vysoko g kolskeho razu, ktere ptijmou 454,000 student& Ani za valky ov g em sovetske vysoke g koly nezahalely, v dobe nejvet g iho vypeti sil vy g lo ze sovetskYch vysokych gkol 240,000 mladYch specialist& Zeme pottebuje velkY poeet inZenYril, lekaiu, pravnikit agronom& literate, lidi schopnych zdokonalovati sve vedern a tim pomahati vedeckemu pokroku v zemi. Na vysokYch g kolach sovetskych pracuje vice neZ" 300,000 vedeckYch pracovnika a minuleho roku pies 100 z techto yedeckYCh pracovnin bylo yyznamenano statni ceriou Stalinovou. JakY je to rozdil proti Nemecku, ktere po vybla g eni totalni mobilisace zavira vysoke g koly, vyhand studenty z odbornYch g kol a studenty poslednich dvou rodnikt stiednich gkol odvadi do prate valeene. Nemecko totet v oblastech, ktere ma je g te obsazeny..

V -deskYch zemich zradce Moravec, ochotne slouzi Berlinu, vydal natizeni, ktere znamena. dal gi okle g teni kuseho uz g kolstvi deskeho. V Rusku naproti tomu v poslednim ftdcbi valky a. na osvobozenem fizerni seustted'uje se Zivelna pozornost ke g kolstvi jako zakladu rychle a U.spe gne obnovy zeme. Je az dojemne sledovat, jak plano y ite je organisovana. Do o-

VtsTNfK svobozenych oblasti, v patach armady nastupuji ueitele a g kol g ti odbornici, aby thned zahajili praci. Ani den nema piijit nazmar, povinnosti statu je, aby mladi lide byli zachyceni okamtite. Normalni tivot zadino, tehdy, lcdyt socialni slutby, mezi nimi Skolska sluZba je nejcifiletitej gi, naletite pracuji. Obraz, ktarY sovetske g kolstvi na sklonku tak nidive valky podava, je povzbuzujici. Potvrzuje, to obnova, v teto socialisticke veleti gi neni frazi, gkolstvi tu neni popelkou, jak v mnoha buttioa,snich zemich, eeksajici na pozornost az pozdeji, nYbri zaklad pokroku tem& Je to pokrok tak pozoruhoclnY, to by mel bYt sledovin velmi pozorne.

Redakeni sdeleni. Aby personal na g i tiskarny mohl slavit Den diktvzdani, ptipadajici na den expedite tYdeniku Cechoslovek a West News, vydavatele rozhodli se vydati v g echny jimi vydavane publikace o den dtive, cot znamena, ze i na g Vestnik vygel t. tYclne &five net obydejne.

V nedeli rano doruCila nam po gta nekolik delg ich dopisu a dasove skutedne zajimavych, jet dle shora uvedene ptielny nemohly bYt do eisla zakazeny. Stane se tak v disle nasledujicim. -Bratti tajemnici: v pii g tim disle bude znovu oti g ten Seznam clam vedinO, jicht dle scieleni tajemnika bratra Chupicka mime ut pies ttinact set. Potadatel organu opravi resp. dopini tento seznam dle zprav bratti tajemnikil, kteti vYkaz dent vojinu jejich tadu odeslali redakci asi mesic pied sjezdem Ci po sjezdu (nekteti) poslali dodatedne hla g eni do Hl. Utadovny. Usilujeme o to, aby Seznam 61enil vojina byl pokud mono UpinY a k tomtit() cili bychom pro silt o napomoc tadovYr ch tajemnin: dal gi Cleny, jet byli od sjezdu ei posledniho hlag eni povolani do slutby — sclelte nam laskave jejich jmena neprodlene. Dale, zamY glime tento Seznam vytisknouti na tvrclem papiru, aby byl zpusobilY ku zaramovani a vyve g eni y e spolkove sini, co pietni vZpominka a vdeenost tem, jet v nejstra g nej g i valve historie stall pod prapory brannYch sil Spoj. State. Nemuteme v nynej gi dobe pkidelu tiSkaiskeho papiru jakekoliv tiskoviny vydavati do zasoby a proto, kterY fad , by tento Seznam si chtel opattiti, musi ptihlag ku o nej poslati redakci Dined.

Na ge navg tevy. V nterY dopoledne minuleho tYdne nav g tivila redakci pani Juranova z Fort.

Worth, Tex., jet do West piijela pro svoji matku pi. Kolenovskou, aby s ni ptes zimu ptebY vala. — V nedeli dopoledne dovezl k nam bratr P. S. t krabanek jejich hosty mantele Albert Krutiikovi z Dallas, ktetl v sobotu neastnili se svatebnich obtan. jejich vnuCky sl. Bunatove s letcem armady ve Waco a pies nedeli dleli u sveho strYce a tety P. S. 6krabankorfrch. Albert Krutilkovi co bYvali Ennisaci jsou na gi davni pkatele, pani Olga Krutilkova •co vYborna pianistka byla po te,du -let dlenern na geho sok. orchestru a doposud v Dallas je platnou a obetay ou silou p11 deskYch divadiech, hranYch v Sokolovni ei u tadu Pokrok cis. 84. co pianova doprovazedka pit zpevech. Nav g tevy nas skutedne velmi Hovorna. Bratr Jos. K. JablonickY prusmyk pies Karpaty nazYvan je tet TatarskYm po Tatarech, kteti tu pte gli pti vpidu do Uher. V pr y -nisveto alnzetkuro195zasdil general Brusilov y e sttedni Hanel pe gi divisi pod Kornilovem mezi prusmyky UtockY a LupkovskY, jent z vlastniho popudu postoupil pies Stakein, Snimu a Humenne a jeho delne odclily dosahly zde jit uherske roviny. Tim, to sousede Kornilova nepostupovall, bylo motno Raku garam zasaditi zalohy z boku, stmt polni strate ruskeho boeneho voje byly ptekvapeny. Neudrtely rozvodi mezi tekou Uhem a Cirokou, bodnY voj byl rychle zatladen na hlavni osu divine, ktera pak byla znidena a Kornilov zaj at. Pozdeji, kdyt Rusove bajovali zapadneji na Dunajd, poslali do Dukelskt- vklesliny na zadigteni celY armadni sbor, kterY vnikl do prostoru V. Svidnik-Bardejov a zatladil rakouske, vojska na jih, mezi Bardejovem a Pre g ovem asi do poloviny vzdalenosti. Protote Rusove nemeli dost sil pro vpad do TJherske Kotliny, omezili se na obranu Dukelske vklesliny. Kratce na to do slovenskeho Zborova (nedaleko 13ardejova) piipa rota Ceske druiiny, ktera se zasloaila o preenod celeho rak.ouseno praskeho peS114.1-

k ku 23. i s hudbou a plukovnim Husum nedaleko Bardejova.

J. G. v H. Diky za poslany vystri2ek do e LIsti Vestniku. NemilZerne ho vSak otisknouti, je2to je chranen autorskYin pravem (copyright). Je mozno, ze by nam yydavatele popularniho rnesieniku dovolili elanek pfetisknouti nea vzalo by to jistou dobu, crone elanek by pozbyl na dasovosti. Pozdrav!

Sestra Marie N. Popularni kalendat Amerikan uz vy gel a je obsahove jak v2dycky nemalo zajimavY. Objednati mete ptimo a vydavatelt' v Chicagu nebo take u 6echoslovak, West, Texas. Cena je po g tou 60 -centil.

V Nacistieti agenti stale pH praci v Argentine.

V ArMontevideo, 20.1istopadu. (ONA.) gentine jso upti praci stale nacisticti agenti, kteti ptekateji spojeneckemu valeenerau kde mohou a pki nejmen g im udituji nemeck3", vliy. Zdej g i spojenecke a demokraticke kruhy sledujici bedlive dinnost nacistil pot y rzuji sve stanovisko mnoha konkretnimi ptipady.

Je to naptiklad ptipad Maria Amadeo, kterY ad elenem argentinske legace v Chili byl nemeck3"im agentem a platen Nemci. Kdy2 vSe vySlo najevo, Arnadeo byl suspendovan, ale obratem jmenoVan 'Seem politicke sekce ministerstva zahraniei a toto misto ma dodnes.

Pak je tu ptipad Heinricha Vollberga, bYvaleho keditele nemeckYch aeleznic v Argentine.

Vollberg byl y ypovezen do provincie Cordoby.

Odtud se vratil velmi brzo do Buenos Aires, kde nyni je poradcem nekolika ministerstev.

JinY znamY nacista, Heinrich Trottgen, phpravil finaneni plany na vYzvu argentinskeho ministerstva financi.

Tyto kruhy dale tvrdi, to dosud zatdeni nemeeti vyzvedaei v Argentine jsou mall agenti, kdeZto ti hlavni a nejdulditej g i jsou na svobode. Thilo Martns, majitel lodni spolednosti, ktery je pova2ovan za jednoho z vedoucich stni nemecke vyzvedaeske site je na svobode.

A potom duletitym elankem v nemecke Spione,ni siti jsou skupiny ruskYeh bilYch gardista, kteti nebyli vladnimi Atady vtibec obteZovani.

Vedle toho zateeni yyzvedadi maji specialni y Ysady, ktere prakticky anuluji jejich vazbu.

6etni z nich byli oznadeni za nemocne, a hji v soukromYch nemocnicich, ti co zustali Ye vezeni jsou zpro g teni vezenskYch povinnosti. Mohou odejit z vezeni kdykoliv a tak east° jak se jim zachce. Mohou pkijimat nav gtevniky k0,dou denni hodinu zatim co argentin g ti polltieti vezni smeji mit nav g tevy jen dvakrat tYdne. Jsou dale soustkedeni na jednom poschedi veznice, kde si "vladnou" podle svYch pravidel.

Neni vyloueeno, to vyzveciadi pokraduji y e sve Cinnosti z vezeni. Cetne nav gtevy dr. Becka, lekate nemecke legace jsou v teto souvislosti vice net podeztele.

V ZvY g eni naboru namoinikA. Washington. — Vysoci vladni ptedstavitele, mezi nimi admiral Land od vladniho namotniho Madu, gen. Hershey od odvodni slutby, Pavel McNutt, teditel vladni komise pro pracovni lily, konali v techto dnech porady o zrychleni naboru namotnin pro americke obchoclni lod'stvo a udit'eni namotnikii na lodich zasobujicich na g e armady ve v g ech valei g tich. Admiral Land po poradach prohlasil: "Podle meho ndzoru na g e obchodni lod'stvo bude v pinem provozu nejmene pub etvrta roku po skoneeni nepfdtelstvi."

V Washington. — Dr. Thomas Parran, gef zdravotni slutby prohlasil, to v kadetnim sboru o g ettovatelek se zapsalo piiblitne thcet tisic mladYch Ameridanek. Tento poeet je mimo 65,521 ten ptijatYch behem roku koneiciho 30. dervna t. r. do kursil pro o gettovatelky. Kvota novYch o g etkovatelek do kadetniho sb.,-Jrn do 30. eervna 1945 je g edesat tisic mlad;Th zen.

V

Dig eiite elemarn!

KaY2 PISETE HLAVNI titADevNTE sKuz .TAKCIJKOLICV ZALE2ETOST, UDEJTE 17211)Y: t'ISP) (77RTIFIKATIO'. tin() s'ttrio it DU VIER SiDLO TOHO R,ADTJ A JMENO, NA ,7,2170 JEST CERTIFIKAT VYSTAVEN.

Ve sttedu, due 22. listopadu 1944.

VESTNIK

Strana 10.

111 . 11111 1 111110 III III . 1 1111111 . 11n11 fffff

EIMIIM111010111111=11uLd=1391121=MIUMITIMEDIR011

.1 III 1.41111 I

All contributions, eorrsonondenee of Lodge reporters, biographies etc. intended for pallication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS —757.1,171!TITIIMMEITIMMIIMOMOMM

tonnammuatamimummuntimunmaimumitommurammanzo

Listening To Himmler's Speech Josef Kodieek Not only schizophrenia — typical symptoms of which have so often been observed in Hitler by psychiatrists and psychoanalysts not only schizophrenia, but also dilettantism can be extremely effective. Hitler's actions the organizational achievements of his murderous Machine, the thoroughness with which he pursnes his aims, arouse admiration in some observers. And yet, whenever I read or listen-in to any of the products of his mind, I cannot get rid of ' the impression that in him the world has to deal with a form of gigantic dilettantism. The only mystery is how it could have come about that such a dilettante could ever have succeeded in bringing ruin to a whole epoch of civilization. That continual association of the mystical and the technical, that mixture of Wagner's Tristan and Lchar's Merry Widow, of Nietzsche and Karl May, of the Japanese "Bushid" and Buffalo Bill; that poise of the matrimonial swindler who speaks the vilest Qerman, yet is by no means devoid of real will-power — all this could equally well be the expression of a split ego, as the expression • of a monstrous dilettantism. Just consider his last speech of October 18th -- it is quite immaterial that it should have been spoken by Himmler, for that frenzied Oberlehrer imitates his master down to the smallest characteristic of his plebeian style of speaking. They chose October 18th for proclaiming the total mobilization of those from 16 to 60 into the Volkssturm. They clearly chose that day because Hungary had fallen out of their front and because on that day the Red Army penetrated thirty'miles into Czechoslovakia on a front of 250 km. But they say, and to a certain extent they believe it — "to a certain extent" they believe everything they say — that this is a historical day, because exactly 131 years before the Germans and Austrians defeated Napoleon at Leipzig.

So the 18th of October is not a memorable clay on account of events in Hungary and the Red Army's break through across the Carpathian passes — but because no more and no less than 131 years, to the dot, have passed since the Battle of Leipzig! The fact that victory was only possible for Prussia then because England and Russia — those very powers against which she is now mobilizing her. Volkssturm — were her Allies, is now simply wiped from the memory of man. Apart from the somewhat moss 7grown Frederick the Great, Himmler holds out as an example that figure now so popular with Hitler,Andreas Hofer, although that man's beard was far longer.

But he omits to mention that it was the Bavarians who paid most heavily for Andreas Hcfer's fierce struggle. In the same way, he is silent about the fact that Eugene of Savoy, his third example, was a Frenchman in the service of the Habsburgs. A divided "ego" — or a monstrous dilettantism of thought? Naturally. those fanatics lie deliberately for a carefully considered purpose. But they have developed a , technique of lying which has become master of them, too. They lie and at the same time, they believe it — which is the most terrible form of lying. It took a long time before the world realized that those of the last German generation are not only the most brutal of men — but are also a generation of the greatest • liars. The revered "profundity" of their thought is a vast inner obscurity, confu:• ion — falsity. It is rooted far in the past, in the depths of German idealist philosophy.

A typical characteristic of the dilettante is

1011111uommimiumuunammatonummumnammonsumusannimon

that he cannot understand metaphor. He takes a poetical expression literally at its face value. So tney discredit Nietzsche — several. metaphors of whose they have grasped and uncouthly incorporated in their progfam. This was done through falsity and misunderstanding, as there was nothing the "good European" Nietzche hated so much as the general run of Germans, and that type of German in particular. In the same literal way Hitler is now trying to apply the metaphor that a nation is only defeated, if it feels itself to be defeated. That is certainly true in the spiritual iii11111111111i111111i111111111111111IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII11111111111111111111111111111111111111;1111111111:111E11111111111111111111111)111110:11111111,

Prelude Karel Hlavaeek I have attuned my viol deep, as deep as 'twill abide, And blend my muffled chant with it at wane of eventide.

Moods of forlorn and twilight temper raptly I intone, The spell of ancient mocking ballads I would make my own.

And on the viol of my sires for them alone I play Who hearken, as the dim light wanes, to things far, far away.

My tunes would fain possess the grief of all the things there be, Which waxed and bloomed and reached their prime, in vain, for none to see.

And fain would they possess the hope and the shrinking grace revealed By all that on a distant shore's harsh soil its fruit would yield.

And fain possess the sense-beguiling music, frail and shy, Like strings whose potent cadences are muted to a sigh.

And fain possess the wistful hush of long, staccato notes When, darkling, from the lowest keys their tearful murmur floats.

And on the viol of my sires I only, only, play Before the rising of the moon, when darkness still holds sway.

And when an awesome vigil on forest and stream alights, And the great secret is at hand of God's most solemn rites.

My fingers ever tensely shake when o'er the strigs they glide, And my muffled chant intone at wane of eventide.

I have attuned my viol deep, as deep as 'twill abide.

(Translated from the Czech by Paul Selver). :1:!HIII,III!! ■ 11(:Iili ■ i111!111!Ili.!!11111!1/iiillE9111!Illil!11111/111111I11 ■ 111111/11/11111111111111111111111111111111/11111111111111/11111111//11111i!1111111111111;

sense. But in the technical military sense, the levee en masse which Hitler and Himmler proclaimed on October 18th, is the greatest step towards national suicide. And they realize that. That is why they explain that the uprising of 1813, which led to the Battle of Leipzig, was logically (verstandesmaessig) hopeless, for Napoleon was far superior in men, material and experience: And, yet they were victorious. That is saying in effect: from the log ical point of view our position is hopeless.

We are weaker in numbers and equipment. We have nothing but the fanatical faith which Scharnhorst and Gneisenau once had. We are defeated. For that reason we shall be victori•us. But at that time Prussia had powerful allies;, and it is not true that in 1813 and later the allies were weaker in numbers and

equipment than Napoleon. They were stronger.

The whole, argument of Himmler's proclamation is false, and with two aims in mind: to blunt the critical faculty of the German people, and at the same time to convey to them indirectly the real essence of the German situation, which is: first, we are weaker in numbers and equipment; secondly, we stand alone and all our allies have deserted us; thirdly, a logical consideration shows that we cannot win the war; fourthly, disaster has overtaken us and we shall be sorely tried by fate; fifthly, we are living through a terrible period. BLit — and here begins the news chain of lies: (a) we were not responsible for the war, for in 1939 the Poles •acted badly towards the Germans, we offered them a peaceful settlement, but the 13ritish minister refused to inform them. of our proposals; we attacked Denmark and Norway out of self-defense; we attacked Russia out of self-defense, because aggressive action was being prepared; we attacked Belgium and Holland out of self-defense — to us the whole war was a (natter of self-defense. (b) The Allies are out to destroy us completely, to murder us, transport us, and their promises are only a snare. (c) Our military failures are due to the treachery of our allies. There is nothing left for us, but to continue the struggle, in which the Party will be the leader and the people the supporters. The army is unreliable. Furthermore: hunger stalks in Russia, anti-Soviet partisans are fighting behind the Russian front, the Western Allies are exhausted, there is misery and desperation in England. If the Allies do not achieve a quick victory, they will collapse. We have succeeded in restoring the position on the Western front. The attempted assassination of July 20th ( the failure of the Warsaw -uprising, the losses at Arnheim, General von Seidlitz's propaganda campaign in Moscow — these are all both cause and reflection of Allied weaknesses. And our hope rests in faith, obedience, the possibility (but by no means the certainty) of miraculous weapons, sparing neither our own nor others' blood, fighting on the part of children, old people, men, women and girls, and on such a scale that one day the enemy will realize that an attempt to conquer Germany means national suicide to him.

So the curtain is being raised on the last act of the drama. With spades, pitch-forks, and small arms they will fight against tanks, guns and planes. "Logically considered" there is no hope of victory, but the nations were not created by men, but by God — so the German nation (but only the German) cannot perish.

Here once again begins the schizophrenia or dilettantism. Or is it just a matter of an ordinary loud-mouthed phrase?

A German woman who was freed from a cellar in which she had taken refugee in Aachen, told a Czechoslovak war correspondent: "Aachen as a warning example? You make no mistake! Those men want to round us up into a corner so that we should be bombed down to the last man by the Allies.

Those scoundrels want to destroy Germany and the Germans." We shall see to what extent the German people, who will now be almost fully armed, will help them in this work.

V Special cotton gloves protect soldiers in the tropics from malarial mosquitoes: They are lightweight for coolness but thick enough to prevent penetration of a mosquito's stinger.

V The essence of knowledge is, having it, to apply it; not having it to confe.4.5 your ignorance,. — Confucius,

• Ve streclu, disc 22

i..--Ji..)padu 1944.

Professional Cork Life insurance manship

By Dr. S. Huebner Life underwriting is basically a profession and should be viewed that way by all who contact the public as field representatives of the institution of life insurance. I have always taken this view throughout the forty years during which I have taught life insurance, and the older I get the more certain I am that life underwriting — whether fraternal or commercial — is a profession from every point of view. The essentials of a profession are: (1) That the calling is inherently essential and noble, and without a substitute.

(2) That it involves a large fund of knowledge of a scientific nature, requiring considerable effort to master.

(3) That the practitioner, to really serve, must make use of this knowledge in daily practice.

(4) That the practitioner has a larger outlook than mere money-making, that he complies with a code of ethics in respect to his fellow-practicioners, and that he also observes a code of honest conduct and efficient service with respect to his clientele.

(5) That the practitioner has a motivating vision of career-building in his chosen calling, on a full-time basis, and without thought of using the calling as a mere supplement to some other calling.

Life insurance selling, if successfully pursued, certainly complies with all of these concepts. It is inherently necessary to the organization and management of, human life values, on a dignified and responsibility basis, In the interest of self and dependents. It has no subsitute of a dignified character. It involves a large fund of scientific knowledge, as we shall see as scientific as that involved in any other calling. It requires a constant use of this knowledge in daily practice to meet the infinite variety of situations confronting clients. Since life insurance is vitally wrapped up with the insured's civic, sociological and economic responsibilities, it follows that the maker of insurance arrangements for a client should at all times be moved inflexibly to observe a code of honor. Moreover, the market for live insurance service is so huge that it is the height of folly for any thoughtful field representative to consider it likely as a parttime vocation for money only.

There was a time — not long ago — when people talked about life insurance selling as involving only work, honesty, and aptitude, a sort of laboring man's job. That viewpoint has rapidly changed in recent years, and is changing evermore in the interest of good public relations. Industry, honesty, and aptitude are essentials in any kind of successful work. They are presumed and need not be dwelt upon, since all sensible people naturally understand their basic significance. A person who is lazy, or dishonest, or without aptitude, is no good at any time in any calling. Those attributes, as I have stated, are to be presumed in any process of selection. But what is not so clearlly understood is a fourth vital factor, namely, knowledge of the sub j ect-matter involved in the service which the practitioner is endeavoring to apply to the needs of his fellowman. What good is a man who is good as to honesty, industry and apitude, but is no good as to his knowledge and understanding of the nature and manifold usefulness of the institution he represents to the public. We would certainly make that observation with respect to doctors, lawyers, teachers, accountants, engineers, and a host of other p rofessional people. We need to do likewise with respect to life insurance salesmen. The fact is that the knowledge phase of the calling is supremely important. The slogan of the calling should be: Industry, Honesty, Aptitude and Knowl-

VESTNIK edge of Subject-Matter. Let us never forget that the public looks upon life insurance essentially as "it knows and looks upon the field representatives of life insurance. And the public increasingly would like to know that the agent has the knowledge to handle his business thoroughly from an advisory standpoint.

What Knowledge of Subject-Matter Comprises If life insurance selling is to be successful from a career-building standpoint, a lot of knowledge needs to be acquired in the one and only available way, namely, hard study and training, preferably under organized methods. The principal types of knowledge which the life underwriter needs to understand, are in my opinion, the following: (1) The technique of the Art of Selling. -This phase of life insurance involves such subjects as effective organization of the salesman's potential powers, recognition of the value of directive help, effective organization of the work day, strategic planning, pursuit of education in a methodical manner, and the development of personal characteristics designed to win and hold worth-while people. It also involves the art of selling with respect to the sales approach, the ascertainment of the clients needs, a proper statement of the clients needs, a proper statement of the problem, the handling of objections, the proper close of the sale, the subsequent contact of the client by way of service, and the art of obtaining the greatest advantages from the so-called "Golden Chain."

(2) The Services of Life Insurance, in the Sense That These Are the Things Really Sold to Meet HUman Needs. — The services of life insurance are almost endless in number, designed to meet innumerable situations. The uses of life insurance for the maintenance of the family bread-basket in the event of premature death, for an effective savings program, as an ideal investment, for the meeting of estate shrinkages, for property insurance purposes, for the education of children, for old age support, for credit, for sinking fund purposes, for taxation and trust fund purposes, and for the making of bequests, are only some of the many services that might be mentioned.

They should all be understood thoroughly because this knowledge is power to the salesman.

It would take many volumes to cover adequately all of the services rendered by life insurance. Those services constitute a life study and changing conditions cause many of these services to assume different applications. At the end of my first year or two of teaching, I thought I know this phase of the subject. Now the longer I am on the job, the less I feel I know about the subject relatively, i. e. in proportion to the total that needs to be known.

(3) The Various Types of Contracts, Ranging from Pure Term Insurance to the Many Forms of Higher Premium Contracts, and Their Advantages or Disadvantages under Various Sets of Circumstances. -- Mathematically all contracts of insurance issued by a given insurer may be equivalent, but as to service rendered they will differ . tremendously. The essence of good underwriting is the proper fitting of contracts to meet the special needs of the insured (4) The Meaning of, and the Reason for Essential Policy Provisions. — "He that knoweth not the reason for the law knoweth not the law." Similarly, he that knoweth not the reason for an essential policy provision, knoweth not the provision. Entire volumes are devoted to this phase of life insurance, and salesmen will do well to improve themselves in this field.

The public certainly has a right to feel that the salesman of a contraet should understand the contract that he sells.

(5) The Principles and Basic Factors Underlying the Determination of Rates. — This subject is literaly hated by many salesmen and they call it "Actuarial." It is not actuarial at all. We have in mind only an understanding, by way of elementary mathematics, of how the single and net annual premiums are arrived at.

This must be mastered If the salesman is to

appreciate the logic, the 0:-!rtainty, and the

Strana 11. solvency of equal reserve life insurance. It must be mastered to understand the operation of the re:;erve iLseli. It must also be mastered to understand the investment nature of life insurance, as well as the subjects of "loading" and "dividends." We call the institution -legal reserve life insurance," and still have some argue that underwriters need not knofi anything about the most basic phase of the business they represent. That is nonsense. Determination of rates of premiums is the very soul of life insurance, as distinguished from mechanical routine. Salesmen should certainly understand the soul of the institution they are endeavoring to teach to others.

(6) The Fundamentals of the Various Business Subjects, Closely Allied to Life Insurance.

— Reference is had to the subjects of economics, sociology, government, business law, taxation, wills, trusts and estates, credit, corporation finance, and investments. Our economic life is constantly changing. Tremendous changes are in the offing today and must oe faced during the coming decade. In fact, the entire material wealth of the nation is about plastered one hundred per cent with public and private debt. The human life value is about the only net asset that is left. Such a situation will bring plenty of changing conditions, and life insurance must be adopted to these changing conditions. And the underwriter must do. the work of adaption, and to succeed in this he must have the proper understanding.

For .real vision, enthusiasm, and power, the life insurance salesman can not afford not to study the aforementioned business subjects.

Life insurance plays a prominent part in every one of these subjects. In fact, it represents these subjects as far as the organization, management, and liquidation of human life values is concerned, just as these subjects have been taught for many years with respect to the organization, management, and liquidation of our property affairs. These subjects afford a boundless arena for study and personalimprove ment. After the salesman has mastered life insurance per se, he can not do better than broaden himself with a study of the subjects that relate to human well-being in the fields of economics, sociology, government, and business management. Life insurance needs to be identified with these allied fields of learning. Our universities and colleges are today, taking this view. That concept is also the fundamental foundation of the Chartered Life Underwriters program of study, pursued for the past seventeen years under the auspices of the American College of Life Underwriters. That program is available to all life underwriters, fraternal or commercial, and I . commend it to you as the most profitable investment that a life insurance salesman can make.

(7) The Ethics of the Calling. — This subject is vital to any course of study. It is necessary to place the calling above mere money considerations. It is really the religion of the calling: It envisions the avoidance in daily practice of anything that is nasty. Man wins a great victory when he can firmly set himself against business actions motivated solely by monetary gain, and when he knows definitely that bread thrown on the waters come back abundantly in due course. Here again the Chartered Life Underwriter movement makes this concept one of its fundamental tenets. All candidates for the C.L.U. designation are required to pledge themselves to the observance of ethical standards when they, sign and file application for permission to take the C.L.U. examinations. At that time they subscribe to the following promise: "I agree that if I am granted the designation of Chartered Life Underwriter by the American College of Life Underwriters, I will do all in my power to improve the character of the life institution and conduct myself in such a way in all of my dealing as to reflect honor upon the profession of life underwriting."

V There never was a worthy thing done in this world that did not have in it the element of. faith F,dwin Mhos,

V2STNiK

Vrah z donuceni V roce 1671 za vlady Karla II. sta.l pied viceadmiralnim soudem v St. Jago de la Vega, na ostroy e Jamaice pirat Montigny. Byl to jedinY Cloyek z posadky piratske lodi San Antonio, potopene fregatou Oxford. Na tot() lodi vykokist'oval ptivodne irskSr kapitan Cobh s francouzsli povolenim gpanelske kolonie mezi Panamou a Floridou.

Pozdeji se Vgak Cobh nespokojoval fpanelskou koristi, nybrz pkepadaval vedle Holand'anti v Curacao take Brity na Jamaice a v Bermude, vypaloyal skladiSte a povratdil detne zajatce, pri eeme mu jeho dustojnici pomahali.

Pri techto zloeinech Montigny ziidka kdy chybel.

Ted' se vfak Cobh se svou posadkou octl na dne motskem. Jedine Montigny byl v moci britske justice.

St. Jago de is Vega bylo mesteeko, ktere melo dosud neporutenST Apanelsky raz. Jako south ni sine poukvali vysokeho, sloupovim zdobeneho refektate bkvaleho dominikanskeho kidftera. Predsedal Sir John Turton, zapisovatel z Jamaiky. Ve velke porote zasedali obyvatele mest Port Royal a San Jago. Statni zastupce preeet1 obsatnou ob2alobu, jejit sepsani trvalo Zalujicim Madam ostrova pine dva mesice.

Sir John Turton se ptal oblalovaneho, citi-li se vinen. Obtalovank, dlovek vysoke postavy, s oblidejem bledSim rozeilenim a planoucima o6ima,,prohlasil s prudlOmi pohyby, nemitle poptit tiny, o nich' mluvi oblaloba, ad se na vS'echny nepamatuje. Pies to vfak se neciti vinen.

"NecitiS se vinen?" otazal se soudce s adivem. Jeho nepotadna paruka se zjekla. 8pinav:!", krajkovy limed odstaval daleko od ra-men. Male, nikterak zlomyslne odi sirs Johna metily Montignyho zkoumavSlm pohledem. "A co millet' uvesti na svou obhajobu?"

Obtalovank vysvetlil, ze cestoval na Apanelske lodi, kterou ptepadla Cobhova posadka. Jako zajatci na "San Antonio" dal mu Cobh na vybranou; bud' skooit pies palubu anebo posluAne mleet. Od to doby nil pod neustalYm natlakem. kaldS7 svaj Cin vykonal pod neyynnutelnYm donucenim..Nebot' jinak by ho eekala telka, mudiva smrt.

Soudce se zamyslil. "Obtaloba netvrdi, ze jsi vstoupil dobrovolne do jeho sluteb, jak vtak milteg dokazat trvalk natlak?"

Obtalovank jilt pied tim vymenova,1 namotniky, kteti Sloutili pod Cobhem a jako invalide byli vyloudeni. Ti by mohli potvrdit hrtzovladu Irovu, jestlite jemu by se nevetilo.

"A prof jsi neutekl," nalehal zapisovatel.

"Byl jsem jako kaki* podfizeny neustale Spehovan a pozorova.n. Mezi nafimi lidmi jeden druhemu nevetil. KaldS7 zrazoval sve druhy ze strachu, aby nebyl zrazen."

Soudce pokrdil rameny a skoneil vSrslech. Za napjate pozornosti porotcu ptedditaly se dakazy a vyslkchali svedkove. Vypovidali i dva bYvali delostielci ze "San Antonio", oba mrzaci. Clerk hrazovladu Cobhovu nad lodni posadkou. Za pouhk posunek byl elovek k smrti ubieovan koncem lana, za nevinne slovo poy eten za palce.

Montigny si vyladal posledni slovo. Nic nezapiral. Zastal vSak pri svem tvrzeni, ze jednal pod natlakem. "Jak," pravil se zdvi2enS7ma rukama, "mohu bit vinen, kdy zlo, ktere jsem mi bylo vnuceno nasilim a hrozbami?

Mel jsem k vrahle asi tolik vale jako vrahova sekyra. Je, man() potrestat sekyru, ze prolevala krev?"

Soudce klidne vyslechl obtalovaneho. Pak shrnul skutkovou podstatu. VSechny body oblaloby byly dokazany, tadnk z nich si neodporo y al ani nebyl pochybnk "A co se zodpovednosti obtalovaneho tyre, ze nemel vlastni —" zakondil Sir John Turton s tajemnS7m Usnievem sve resume, "je nepochybne, ze na "San Antoniu" byla obzvlaSte pkisne. disciplina. Av'Sak ani takova brutalita kapitanova nestaei, abychom oblalovaneho osvobodili. Porota bade musit rozhodnout, zda mel prave tak malou motnost prosazovat vlastni vali jako obyeejny plavd1k, kterk podle zakona

porudenstvi dastojnikt. Jet112,e odporuje kapitanovkm rozkazum, byt' i jen pasivni resistenci, je vinen."

Nato se porota odebrala k porade. Za poradni sin sloutila bYvala, klaSterni kaple. Jeji steny byly pomalovany skvostrikmi svatSzmi, kteri byli odeni v zlata, a purporova roucha a titnili na blederillovS7ch oblacich; tvorili tak mo_ hutnou skupinu, nebeskou porotu v nadtivotni velikosti.

Pkedsedou byl statical' z Port Royal. V mladSich letech byl take piratem a nebyl tedy obtalovanemu nikterak nesympaticky naklonen.

"Zda, se mi," pravil, "te nemilte prejit jeho zodpovednost, adkoli, jak rika, jednal z donuceni!"

"Jako by zlodin na rozkaz piestal bit zloeinem!" zvolal jeden z poroteil, jehot skladiSte bylo dvakrat vyloupeno.

"Takovkm zlodinern," minil piedseda, "je v'Sak pachatel jen dastedne vinen."

"Byl snad obtalovank zbaven sve yule, kdy podiezaval krky?"

"Kdo jedna z donuceni, nema vlastni "Vratcla", pravil majitel skladifte tvrdofijne, "vyvraci vtechny pokuSy pokladat ho za nevinneho."

"Je to v'Sak vratda, jit se dopustil velitel a nikoli podfizenk" "Kdo ho nazYva velitelem," siedoval porotce sviij na.zor, "ma pravdu jen easteene. Kapitin mel mac rozkazovat jen na nikoli na nine. Tam byl sprostk lupid a nic vice."

"Nezaleti na moci rozkazovat," odvetil piedseda, "ale na skutedne moci. Nerna smyslu obracet se proti nastroji misto proti tomu, kdo jej poutiva".

Oba gestikulovali stale prudeeji. Hlasy se krizily jako rapiry. Jejich dela se leskla potem.

Zdalo se, ze Upine zapomnell, kde jsou. Nahle se ulekli. Ozval se novSr hlas vedle nich, zeela neodekavank "Chyba," tekl liable Thomas Rhett, mlacIST jate mut, porudik obchodni lodi, kterS7 byl po prve porotcem. Byl elenem male anglicke presbyterianske obce, jejil vyznani proniklo z Bermud na Jamaiku. "ObtalovanS7 piece nikdy neztratil svobodnou van!"

"Jak posuzujet sta y dloveka, kte0 je vydan druhemu na milost a nemilost?" Temito slovy se zastal Montignyho dalti Clen poroty, velitel ptistavu.

Porudik Rhett se 'Aisne dival pied sebe. "Nikdo nevi druhemu vydan na milost a nemilost.

Katdemu zajatci zilstava molnost tteku."

"Ano, fiteku pies palubu do more."

"Zajiste," rozhledl se Rhett po ostatnich elenech poroty. "Kdyby byl skoeil pies palubu, mohlo jej to zachranit pied tim, aby touto cestou neposilal ostatni!"

"Ne kaidSr," vysvetlil ptedseda, "ma sklony k sebevraide."

Porudik se dival nehnute pied sebe. "Kdesi v svatYch knihach pravil zasnene, "stoji psano, ze spravedlivY ye ttech ptipadech ma radeji zemtit net. uposlechnout. A jednim z techto tri ptipada je rozkaz k vralde."

"Co je nam do 2idovskS7ch svatSrch knih!" poznamenal netrpelive velitel ptistavu. "Zde plati zakony britskeho Velidenstva."

"Nepochybuji o tom, le Montigny byl zajatee," pravil porudik prudce. "Vim o tom, le byl podroben stratlivemu zakonu kr yave kazne.

Jsou vtak ptipady, kdy je tteba vzpoury, jakkoliv krute jsou za to tresty. Wady ma Nov& na vybranou bit zlodincem nebo mudednikem.

OblalovanST, misto aby se vzboutil, podrobil se kazni. Misto mudednictvi si vyvolil zlodin.

A tim rozhodl o svem tivote."

Porota mldela. Se zatajenkm dechem naslouchala porudikove fedi. Obtalovank, kterk v ptedsini Cekal na rozsudek, jako by se nahle obj evil mezi onerni dvanacti mull. Jeho ruce pachly krvi. SmyCky, v nicht visely jeho °heti, se houpaly ye vzduchu. Obeti byly shazovany pies palubu, sklouzly a padaly do more.

"Neposkyriite se krvi zavratdenfth!" vyzkval Rhett. Jeho hlas byl ptidu genST a pronikavk zaroveri. "Nedejte se ofalit klamnkmi zavery! Kapitan Cobh by mel odpovidat za sve rozkazy obtaloVanemu. Ze vSak Montigny slouchal, misto aby odepiel poslufnost, vzali.

Ve stfedu. due 22. listopadut 1944. na sebe stejnou vinu. Kdo se za neho ptimlouva, urali lidskou dastojnost. Tlude zavrahlene do tvake —".

Ani piedseda ani velitel ptistavu neodpovedeli. Beze slova dal piedseda znameni k hlasovani. Beze slova se zvedlo dvanact rukou.

Obtalovany stal bled pied zabradlim. Jiz anal Arnoft Sommer. rozsudek.

V

Britski veiejnost o mecku BritskSr Ustav pro zkoumani vetejneho mineni poloill britskernu lidu otazku, jak nalokt s Nemeckem. JasnY obraz vetejneho minem ucinii z tohoto posledniho hlasovani jeden z nejzajimavejAich podniku, ktere fistav dosud provedl. Na prvni otazku, zda maji bkti vedouci naciste jako Hitler, Himmler, Goering, Goebbels a jini potrestani, odpovedelo 97% dotazanYch kladne. Na druhou otazku, zda by meli bit potrestani 'dlenove Gestapa, jednotek SS a ostatnich teroristickkh organisaci, i kdy proti nim nelze yznest 'falobu pro konkretni zioCiny, odpovedelo kladne 87% dota,zanych. Pro potrestani nacistickych zloeincti vyslovila se tedy zdrcujici vettins, vSech dotazanSrch a nebylo v tom smeru rozdilu mezi termini a mull Krome toho 53% z dotazanYch odpovedelo, to vedouci naciste i elenove teroristiclOch organisaci by men bYti popraveni.

25% jich navrhovalo falai a zbytek jine metody, na pkiklad nucene prate, ptedani zlodincti. obetem nacistickeho retimu, mudeni a vYhnanstvi na Sibiri. Podle nazoru 66% mely by spojene narody vyfidit tuto otazku potrestanim nacistickYch Na otazku, zda Nemeeko ma napravit vdledne tkody, ktere zpusobilo v jinkch zemich, odpovedelo, ze k nucenkm pracem ma bit poutito nacistil a valeenkch zloeincii, 41% odpovedlo, ze k nucenkin pracem ma bit poutito vfeho nemeckeho obyvatelstva a jen 13% vyslovilo se pro poutiti valednkch zajatet.

Pro odzbrojeni Nemecka bylo 93% dotazankch, 30% navtdy a 39% na dobu delSi nejmerle 20 let. Pro obsazeni Nemecka spojenfimi narody byly takika Irechny dotazane osoby.

25% dotazankch zastava nazor, ze okupace ma trvat aspon 10-20 let a 37% je toho nazoru, ze by okupace mela trvat pies 20 let, po pfipade navidy.

Pokud jde o rozdeleni Nemecka bud' na nekolik samostatriSich state, po piipade maji-11 sousedni staty easti Nemecka anektovat nebo ma-li bit Porkrri se svkm ocelaiskkm. prOmyslem bit prohlafeno za fizemi mezinarodni, nazory obyvatelstva se ruzni. Lide starfi a hlavne mutt, jsou pro 'Aisne nakladani s NCmeekem. Prumerne je 56% dotazankch pro rozdeleni Nemecka na tadu men§ich nemeckYch statt. 48% souhlasi s mySlenkou ptivteleni nemeckeho fizemi k jinkm zemim. S pkielenenim ykchodniho Pruska a jinkch easti vychodniho Nemecka k Polsku projevilo sou hlas 53%, rnuti a Tide stara zastavaji tento nazor v mnohem vet,S1 mike net' teny a mladgi lids. 66% je toho nazoru, ze Pond.' a Porkni, kde je , asi 40% nemeckeho prumyslu, by melo bit piemeneno v neutralni izzemi pod mezinarodni spravou. Na posledni otazku, zda tvrde podminky mirove zajisti Evrope spiAe klid a pokoj net mime podthinky, odpovedelo klad ne 80% dotazankch.. Takovk je tedy nazor britske vefejnosti na Nemecko.

V ttid Spravedlnost cis. 121., Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry! Timto varn &wain yedet, abyste se hledell co nejvice stidastnit sti schfize, neb je to schtze v3irodni, ve ktere se voli atednici a pak se davaji spolkove knihy do potadku a jine ruzne zalektosti, ktere maji biti daily do pokadku ye vSirodni schazi. Po schazi budeme miti trochu spoleenou svadinu a proto jsou sestry iadany, by kaldo, die moinosti s nedim; od jidla ptispela a bratil se zase postaraji i zapiti. Schaze bude prvni nedeli v prosinci, v padu Epatneho podasi druhou nedeli.

J. F. Novosad.

S br. pozdravem,

VESTNIK

Ve stredu, dne 22. listopadu 1944.

Setkini s Georgem Bernanosem Onoho dne, kdy ug neprgelo, jsme se s nim setkali v Rio de Janeiro. Zadina leto, a prate jsou rana talc dusna, a te gka. Vitr gene s mote mradna vodnich par a v ulicich Copacabany je nedychatelno. A potom pr i. Od rana do noel, od noel do rana, stale, veene, nekoneene prg i. A do prgek, ktere nepfestavaji, obchvili spusti tropickY Mak. Dny jsou potom puste a smutne. zda se, ge celY svet se ponofi do vody a bude potopa.

Ale onoho rana to bylo PIA. A kdy sviti slunce a je na podatku feta, pak neni krasnejg iho mesta na svete nad Rio de Janeiro, ovAemte, ai po Praze. Takoveho rana jsme se setka11 s Georgem I3ernanosem.

Od nekolika dna Nje v Rio de Janeiro. Pfijel z vnitrozemi, kde obYva v %kerns' kouzelnem, starern brasilskem meste stargi dem a vychovava svou roclinu bohatou poetem ate MinulY tYden pfedna gel v Rio de Janeiro o svobode a krisi lidske spolednosti. Byla to pfednag ka, jejit slova napojujf mirem a jisto tou. Ano, George Bernanos talc pfednatel a nefekl jeclineho drsneho a te gkeho slova.

Potom vzkazal plukovnikovi, ge se s nim chce setkati a pohovotiti si. Pan plukovnik me vzal s sebou. Pfig el take pan 6e§ka, techoslovak, kterY zije mnoho let v Brasil'', ma lao hate spoleeenske styky a hovofi vSemi moinYmi teem' zrovna talc dobfe, jako svou matetAtinal". Myslim, ge pan 6e§ka je v cele Brasilii nejpopuldrnejSim eechoslovakem, ktereho vgude radi vidi.

Sedeli jsme s nim v lobby hotelu Paysandu.

Bernanos, velkY a statnY mu g, uglechtile, podlouhle a snede tvafe s krasnYma velkYina modryma alma, vedl slovo. 6edive jeho vlasy, nedlouze pfistfigene, se pfi kaidem gestu natfasaji. Mluvi s francouzskYm temperamentern, obchvili jeho baryton pfechazi plimo do fistule, ale hned klesa, to kdy chce nee° podtrhnouti. Hias je to distY a jasnY, mile se posloucha. A pak se pta; na 6eskoslovensko se ptd.

Pan plukovnik se rozpovida. Bernanos soustfedene posloucha a chvilemi opte bradu o ruku talc, ge dvema prsty si zacloni prave oko. Pak chce Oat, jak to bylo v Praze v dobe Mnichova, pak v one noel, kdy byla inobilisace Ano, to byla velika noc! A z 15. bfezna se pfimo obrati na Svateho Vaclava, kdy vlastne NI? A co Karel IV.? A jet plukovnik nedopovi o poeinani Nemcd po bfeznu a o Heydrichovi, vzpomina hned na jinou vet odkudsi z davna nazi historie. A ktert deskoslovenskY spisovatel je vlastne nejvYraznejgim narodnim autorem? To se hovofi o Janu Nerudovi. Pak °pet posloucha. A v tech chvilich je chiapecky soustfeden a v °etch mu plane nelieenY zajem. Dovede dlouho mIdet a dlouho poslouchat. A pak se zase rozpovida. 0 krisi nazi doby. Prod' to tak vge je, prod dlovek gel v minulYch letech tak hrozne dole', prod neveft, prod barbarstvi se meta stati privem.

Pro sve argumenty nachazi doklady na nagem Prikladu. Je u Heydricha a tu vzplane vignivym uspolcojenim, ge nag lid ho vyffdil! Miuvi o vine a pfirozenem dasledku, kterY po ni aleduje, trestu. Mluvi o torn, ge Nemo' jsou inferiorni narod, kterY se nespasi svYmi natfzenfmi, vyhla gkami, rozkazy, poroudenim. Propadl se do bahna sve niterne malosti. Jejich koncepce viry nikdy nebyla a neni kfest'anska, jejich pohanstvi vtak take nikdy nemelo spanilost bludu, bylo, je a bude vgdycky pine tuposti a navg'dycky je vynato z blahoslavensty civilisace. Pak se rozpovida o a ye zemi a ptimery nachazi v pfibezich sve rodiny.

Protoge je u stolu Francouz, pi je se vino.

Lehke chilske vino, ktere se jmenuje Santa Rita. A jak bete skienku, jak ji klade k *stain, poznavak ze nikdy neutonul v oblerstvi, byt' by dovedi hodnotiti, dim toto vino je tak hodne a dobre.

A na to se vraci do eeskoslovenska. Jaci to tupci vedli Francii v rote 1938? Jak by vet

vypadal jinak, kdyby v eele Fraracie byli tenkrate Ude, nebo alespon j,-den clo y& tehol rageni, jako byl I3eneS. S dojetim nasloucha o vernosti Msgr. tramka, k dernokracii. A opet je pin otazek a zajmu o deskoslovenske veci.

Umf se ptat tisici zpasoby a ka gdou maliekost si osvetluje s mnoha hledisk..

Obed se kondi. Sjildime vYtahem dole' a louCime se. Od more vane svegi vitr. Autor knihy "Pod sluncem satanovYm” ,odjigcli a soueasne zve. Vyklani se z vozu. Jeho velke a vane mla_ de cidi jette jednou si nas dakladne prohlednou a tfebag e jsou zive, jasne a va gnive, je v nich R. N. pokora a jistota.

V

Karpaty Karpaty tahnou se v nepravidelnem oblouku od stfedniho Dunaje na vYchod, podinaje u 13ratislavy a konde Leleznymi vraty. Spolu s Alpami a Krasein vznika, talc kotlina uherska, ye ktere jest komunikadnim stfediskem Budapest'.

Na vnejSi strane oblouku Karpat jsou svahy, rasp. pfedhofi pomerne kratke, zatim co na vnittni strane jsou svahy povlovnefgi s celou fadou elenitYch pfedhofi. Pfedhoti jsou nejrozsahlej gi na zapade (Slovensko) a na vY chode (Sedmihradsko). Podle sveho rozsahu, tvaru, elenitosti a vYSky tvoti tato ptedhofi dalgi pfekagicy pfi pronikani do kotliny uher-

ske.

Karpaty v nejzapadnej gi easti jsou pomerne nizke, jsou to tak wane Bile Karpaty na pornezi moraysko-slovenskem, dosahujici vYge 700 at 1000 meter' nad moIem. V pomezi slersko-slovenskem a vYchodne odtud stoupaji dim dale na vYchod tim vYge a dosahuji merne kolem 1300 metal, vYjimeene a 1500 metre'. No.sleduji Tatry velehorskeho charakteru se skalnatYrni vrcholky pies 2600 metro.

Stfedni east karpatskeho Once od VysokYch Tater na vYchod postupne zase klesa a g do talc zv. vklesliny dukelske asi 100 kilometre' giroke; to jsou vrcholky pregame jen 600 al 800 metre' vysoke. Na jih odtud jsou vYbe gky pomerr. a kratke. Ojedinele dosahuji sice i veal vYge, ale kuloary takto utvofene jsou znadne giroke, bohate na komunikace i plane, pouze rozsahle lesy tvoti pfekaiku pro tanky, ad jinak jest krajina pro ostatni vojska schadnfi.

Karpaty vYchodne od Dukelske vklesliny zase postupne stoupaji a pfedhoti na jih odtud jsou rozsahlej gi a vyggf. Na Podkarpatske Rusi pramerne, vYgka pohranienich vrcholleft jest 1600 al 1800 metre', vYjimetne a g lakes 2000 metre' (Hoverla, Pop, Ivan). Pfedhoti vYchodne od Chustu, jigne Tisy, tvoti znaenej gi ptekaiku (dfive to byla several. hranice Sedmihrad), dimg se vytvati kotlina Marmaro g- Sihotska a uzavire, az u Chustu Horni Tisu. Talc od Kogic ag po Chust jigni vYbegky Karpat jsou nejkratgi, postupne od zapadu na vYchod nejschadnej gi a talc v tomto dseku Karpat je horskY massiv do uherske kotliny nejprachodnej gi. Wchodni east Karpat je pomerne znadne vysoka, vrcholky na hfebenech dosahuji pramerne vYgge 2000 metre' a v ji gnim Sedmihradsku, jihovYchodne a jihozapadne od Sibine (Hermanstadt) jsou hory pies 2750 metrd.

VYchodni pfechody pies Karpaty jsou zejmena ye vYchodni a zapadni east'. Nejhlavnej gi komunikace, 'Zeleznice vedouci ze Sedmihrad do Rumunska, jsou: jedina, dvoukolejna trat' jde z Budape gti pies Bragov prasmykem ervene vege na Ploesti a Bukuregt'; jednokolejne: zapadne odtud ze Sibine adolim Olty vede geleznice na Slatinu a je gte zapadneji z Deva prasmykem VulkanskYm na Craiovou; eleznYmi vraty vede nejzapadnej gi geleznice do Rumunska. Severna od hlavni trate BudapegV-Bukuregt' z nejvYchodnej gi Cast Sedmihrad vede jednokolejka na Targu Okna a severneji odtud jina z adoli Somoge pies Kimpolung do Sueavy.

Pies stfedni Karpaty za Rakousko-Uherska komunikace do nastupoveho prostoru z uberske kotliny do Halide a proto zde byla

Strana 13. stavena dvojkolejna 2eleznice Budapest'- PremyS1, vedouci pies liumeaue a primmykem LupkovskYm (585 metre'), ktera ma normalni vYkonnost 50 pare' sto osovYch vlaka denne.

Ostatni trate jsou jednokolejne s maximalnirn dennim vYkonem 20 para. ale jen 50 osovYch denne. jsou to na nagem Uzemi od vYchodu podinaje: pod& horni Tisy pies JablonickY priismyk (Jasinu) ye vYgi 950 metre na Delatyn a odtud bud" na 6ernovice nebo Stanislavov; z Mukadeva pies prasrnyk Verecky (940 metro) na Stryj; U ghorodu prusrnykem Ugockym (889 metro) na Lvov; z Ko gic pies Pregov do Adolf Popradu (520 metre") a Dunajce.- Zapadne od VysokYch Tater je dvoukolejna geleznice z Vahu pies JablukovskY prtismYk do Bohumina s odboCkou jednokolejky z tadce na 2ivici. Pies Oravu jde jednokolejka z Kralovan na N. Targ.

Silnieni piechody jsou v geobecne vLude vedle uvedenYch trati, vyjma Dukelske vklesliny, kde priismykem stejneho jmena (502 metry) vede dobra silnice s celou fadou slugnych silnic a cast poblig. V Dukelske vklesline jest vYznamny komunikadni uzel 13ardejov (pouze 277 metro), fetid na fete Tepid, a pak V. Svidnik na fece Ondave, kudy vede komunikace na Duklu. Obe uvedene feky tekou na jih a proto podel nich ize se snadno dostati Po 50 km. vzddlenosti od uvedenYch uzla jig do Uberske nitiny zadinajici u Vranova. Od Bardejova ye vzdalenosti 30 kilometre" jest Pregov, kam tag ize snadno proniknouti, nebot' rozvodi na tato testa (402 metry) v giroke krajine neni zvlagtni ptekalkou. U Pre gova (250 metrd) zadina se rovne g jig Uherska, rovina. Talc Dukelska vkleslina jest prostorem jitne odtud nesnadneji schadnYm mistem meal Hall& a Uherskou kotlinou, zejmena ye smeru na Peat'. Komunikace na sever-jih, toti g mezi Kogicemi a Ughorodem smetuji po pravem bfehu Tisy na mad'arske hlavni mesto a j Karpaty maji pomerne malo ptekatek na teto testa.

V SESTA UPISOVACi KAMPALA VALEtNE PeJtICY UPISUJTE CO NEJVICE MtiETE. Washington. — Sesta upisovaci kampan valedne piljdky byla zahajena 20. listopadu a potrva. do 16. prosince. Jejim diem je upsani 14 miliard dolara, z dehog na soukrome investory pfipada, 5 miliard dolara.

Pies vSechny pfedpovedi konec valky — dokonce jeji nemecke obdobi neni v dohledu, a nejlepgi vojenSti a namoini odbornici poeitaji, ge po poragce Nemecka bude tfeba dargich dvanacti ag gestnacti mesict k poralce Japonska.

Nemecko se zakopa.va, k posledni °bran& a valka v Evrope potrva talc dlouho dokud Nemci se bezpodminedne nevzdaji: Tichomotska valka, ktera zbude k likvidaci bude jeSte nakladnejAi. Doprava valedneho materialu do tichomokskYch oblasti stoji o 25 procent vice. yedie toho je potteba k zasobovani dvakrat tolik lodi nasledkem obrovskYch vzdalenosti.

A ke skonCeni teto prace pottebujeme i vice vyzbroje — vice velkoletadel B-29 — ka gcle stoji 600,000 dolard, vice Thunderbolta P-47 po 50 tisicich, vice tankovYch specialnich vozidel, kagcle po 67,417 dolarech. A vice v geho ostatnistreliva tanka, letad/ovYch lodi, ho a zbrani.

StrYc Sam gacia. kagcleho Ameridana, aby pomohl s touto praci. Melt strYci Samovi penize je nejen velky vlasteneckY ein, ale take zdrava investice za nit stoji vS'echny zdroje SpojenYch State'.

Ameridane ciziho puvodu ji g prokazali, jsou spolehlivYrn a nesmirnSim zdrojem pornoci ye voice, v nil tolik jejich pfibuznS7ch a ro6.10. musi nesmirne trpet. Tato valka j e valkou za vSe co je podestne a poctive proti vSemu je bestialni a nelid gke. Je to tudig valka Vaech podestnYch, slu gnYch lidi. A je v pinem prowdu. Vgichni musi pfispeti k jejimu konci. POjete Americe sve dolary, tak jako jini davaji svou krev. Kupte co nejvice bondu, co mittete a kolik Ate jig Wive zakoupili.

Strana 14.

VESTNIK

VICE SLANINY. Houston, 20. listop. Z potravinove atadovny pro houstonskou Oblast' bylo oznarneno, die prohlaSetif administrace potravin ye Washingtonu slaniny bude v prosinci vice, ae ne tolik jako v prosinci mihuleho roku.

V CHCE ZASOBU. Pani R. Kubala, z Runge, Tex., pi§e: 2.6.dam Vas, abyste mne zase poslali 2 velke Nonat. Je to mast velice dobra na v g ecko, co boll. Mne se podebiral prst na ruce a v noel nine zadal bolet alt k nevydrZeni.

Prilozila jsem Nonat a za malou chvili jsem pocitila ulevu. Taktei kdykoli rnne picha v nohach, to si udelam z Nonat naplast a vtdycky se mi ulevi. To pro to ptidinu chci mit zasobu Nonat stale pti ruce.

Cana Nonat je poetou 55c a $1.05.

Pte.jte se vaeeho lekarnika neb jedriatele, ale nic jineho neberte, radeji pike na nasi adresu: R. C. MILLER, & CO: P. 0. Box 2S5. illltadena. Calif.

Lk2

Ten per sent of your Income in War Bonds will help to build the planes and tanks that will insure defeat of Hit;er and his Axis partners.

BOLi Iv HRDLE?

ZDA. SE VAM, JAKO BY BY LO POSYPANO PISKEM? PAK TO BIVA.11 Z PRAVIDLA PRVNI PALWNAILX —

NACHLAZEN1 KASLE --Nedekejte, to to moo prejde a sank* ball

SEVERCJV

proti Kali LAHODNit — PrSOBIVr DETI JEJ MAJI RADY ve v4ech prednich lekarnach

SOc — 25c snow) ci objednejte ptimo

opa

4.4 AiILIONU TUN. -inng,ton, 20. listop. — "V leleznem spojeni" mezi americkSrm pramyslem a bojujicimi multi v poslednim fiskalnim roku bylo poslano 40 milionfp tun valednYch zasob. ✓ tom samem ease bylo pteplaveno do zamoil 2,600,000 osob, veteinou vojina, jak v jeho vYrodni zpray e pravi general Brehan Somerwell, kornander ASF. Tech otykicet milionti tun za jeden rok je ptirovnano ku 19 milionam tun v ptedchazejicim roce, a ku 2,600,000 osob u porovnani s 1,200,000 pasaZery v roce 1943.

Krome toho, jak Somerwell pravi ASF. jen jednou z nekolika agentur skrze ktere y eekera americka valeCna, produkce je dopravovana americkYm a spojeneckYm bojujielm silam.

Evropska boji g te dostala z toho asi 60 procent ze veeho vojenskeho nalladu, v prabehu toho fiskalnilao roku, a do Pacifiku bylo poslano 40 procent. Asi 70% veech americkYch vojinit elo pikes Atlantik a 30% pies Pacifik.

"Ohrorrine mnoZstvi zasob" — v cene $5,400,000,000, elo do Britanie, a take byla francouzska armada pine ozbrojena a zasobena.

Jen do Ruska samotneho bylo Poslano 115,000 truckii a 8,000 valednYch bojovYch vozidei, poditaje v to 2000 tankil a materialu v eerie jednoho a pUl bilionu dolaru. Britanie dostala 62% die lend-lease valednYch zasob, Rusko Ctvrtinu, jak Somerwell udava.

V Rad Hv'e'zda Miru cis. 33.

Bleiblerville, Texas. ilili bratti a sestry!

Chci yam oznamit, g e prosincova schilze bude schtize vYrodni, budou se v ni volit atednici a vYbory, tak se dostavte do schaze 10. prosince v 10 hodin dopoledne, a i sestry jsou zvany, aby aspori jednou za rok se dostavily. Budeme take uvadet do tadu nektere bratry a sestry, a aby jste se s nirni seznamili, jste tedy Zadani abyste se v hojnem poetu dostavili. Obed si nemusite brat, neb nem slibili, ge nam uvati dobrY slepici gula g za malt' poplatek. ✓ minule schazi jsme byli poteg eni navetevou na g eho bratra-vojina Johnnie Supaka, kterY byl zranen do prave ruky na evropskem bojieti. Je doma u rodieil Willie 8upakovrch na 30 denni dovolene.

Tedy pamatujte, v 10 hodin dne 10. prosince.

Zustavam s pozdravem, Vag, Vincenc Chaloupka, taj.

V Port Lavaca, Texas.

Cteni spolubratti a sestry!

Chci y am dat vedet, 2e v prosincove schazi budeme miti volbu Kteti maZete, tak ptijd'te, aby mel kdo volit.

S bratrskYm pozdravem, R. Machadek, taj.

V Tak se to path: Tataki bojuji za Nemecko.

New York. (OTK). — Zajimavou zpravu vysilal berlinskY rozhlas 15. listopadu: pod vedenim belogvardejskeho generala Andreje A. Vlaso y a byl vytvoten novY protibol gevickY blok, kterY si vytyeil za Ukol znideni boleevictvi na samem frzemi Sovetskeho svazu. K jeho daleim fantastickYm ciltm patti navraceni sll:rcmat-lho n:ajetku "ruskYm

Te stfeciu, dne 22. listopadu 1944.

obeantim" ktere kategorie se to tYka, si dovedeme give ptedstavit — a rychle ukondeni valkY uzavtenim testneho miru s Nemeckem. Ptivrgenci tohoto "idealistickeho" hnuti se rekrutuji vet ginou z tad 13610Tatara a Ukrajinca, nosicich nemecke uniformy. Podle berlinskeho rozhlasu tyto jednotky ji2,opetne dokazaly svoje bojovn é schopnosti na zapadni fronte; nevysvetluje se, prod nebyly poslany apoetolovat na frontu vYchodni.

Manifest teto dobrodinne spoleenosti, sepsane Vlasovem, Himmlerem, K. H. Frankem a podepsan 49 delegdty z "ruslOch provincii", byl pkeoten na slavnostni schuzi, ktera se konala 15. listopadu na Hraddanech.

Hrad C'esidch kraal a sidlo deskoslOvenskYch presidenta bylo nekolikrat znesveceno ode dne, kdy Hitler 16. briezna 1939 pin dychtivosti ptispechal podivat se na svou nejnovej g i kotist. Schtze, o ktere se zmitmjeme, v g ak je jednou z poslednich podivanSrch tohoto druhu.

PralskY lid a s nim lid cele republiky doma i za hranicemi nezapomene na takove symbolicke pokotovani, jet musil sna g et. A nacisticke parry i jejich podivne spolednosti ptejde chut' na takove htieky jeg te &five, na g na Hraddanech znovu zavlaji nag e barvy a vedle nich presidentska vlajka.

V ts. vysilani na Kulie piertig eno jen doe'asne.

New York. (CTK.) — Pravidelne vysilani Ceskoslovenskych programa z Havany bylo doeasne oterug en°, nebot' cyklon, kterY na Kube fddil 18. fijna, zpusobil zna'ene g ko-

dy na vysilacich stnicich a dokonce porazil i vysilaci vetie. r. Krajany, kteti havanske vysilani sledovali, upozorriujeme, 2e pferug eni je pouze dodasne a Ze po nut nYch opravach, ktere brzy budou skondeny, bude Ceske vysilani z Havany obnoveno kaZde fiterSr a patek od 7 do 7:30 na vine 25 m .(11616 Kc). Od 13. prosince se Kuba vrati k normalnimu Casu, cot znaI mend, 'Ae bude o jednu hodinu za Casem newyorsk3im.

Tour VI 'or _Bond, Investia'eat Is Your Inirmtinent In America * * *

n3,1 c ontini zrcp_ ksy• n" zacpatiteLd1 mizerenzlefscLu zrpfissuoi. a

citite s ecm, pachnoucim njvil tli :i se ot y ertiesz n.ezazwnostt a nedostaIr3coelnesotumill k jidlu a mate pocit piepineneho ialudku na'sledkem plynu a nadrauti — opatite si Dra. Petra casem e vyzkouiiene" Hoboko. Jest vice poCist'ujici prostiedek, jest tei ialudeani Cinnost povzbuzujici telt, slozeny z 18 PHrody vlastnich lee'ebnY'ch koHnktl, bylin a rostlin. Wstraha: Berte pouze die ne*.vodu na rtalepce. Hoboko porn/1M vypuditi Oyu zacpy a nadmani a napomaha zacpanYra a zleniveUma st•eviim odstraniti odpadky. Bud'te poskytnete pohodli va gemu ialudku pri ulevovinii zicpy. °petite si dnesSista' HOBOKO u kterehokoliv jednatelstvi nebo poglete $1.09 pro zvIgigtni seznamovaci nabidku

DR. PETER WHINEY & SONS CO. Dept. 811-24N 2501 Washington Blvd. - Chicago 12, nt.

256 Stanley St. • Winnipeg, Man., Can.

as

Divaclio OCHOTNICI RADU POKEOK DALLAS tiSLO 84 sehraji

s rice

v nedeli d

v iadove sini divadlo "NENi V rviLEJNE NAD LEGRACF' Zpevni hra o 3 jedndnich.

OSOBY: Adolf JO Metodej Voekrt, mlynat v Mastne Lhote Heda Ondraekova Pepieta, jeho dcera Otto Janougek PepiCek Cisat, mladelt ve mlyne Josef Neustupa rranta, prakk y e mlYne Vaclav Kartous Lepenec, toulavY brusid Elieka Henzenova Tonka, jeho dcera Pani Klotylda Breburdova, majitelka domu Hedvika Duroriova a pekatstvi v Praze Frank Henzen Harry, jeji syn Joe J. Marek Polydor Capal, jeji bratr detektiv Frances Vitova Anea, shAlca u pi. Breburdove Robert Durori Doleial, dohazovaC Napovecla — Antonie Ondrilekova.

HUDBU PRI DIVADLE itiDi JAN KEBRLE

Zaeatelc piesne v 7 hodin veier.

Po divadle volna zabava pri hudbe Joe Macy.

VSUPNE: DAMY 35c — Milk 45c — TAX INCLUDED. •='

"1-1:1,..7:4,51.11773,111.711:17.11.

Ve sttedu, dne 22. listopadu 1944.

Szell v Clevelandu.

New York. ( TK.) — ZnamST dirigent Jiti Szell, byvaly sef opery nemeckeho divadla v Praze, uvedl se Po prve na etytech koncertech v Clevelandu.

Pti prvnim koncertu ptedvedl svou orchestralni apravu Smetanova kvarteta "Z rneho ilvota", ktera byla hrana dne 28. tijna 1943 pti °slave nateho narodniho svatku newyorskou filharmonii pod taktovkou A. Rodzinskeho v Carnegie Hall v New Yorku. V dalSich koncertech dvakrat dirigoval ptedehru k "Prodane neveste". Tyto skladby byly take zatazeny do nedelniho vysilani.

Dirigent Szell byl pro Cleveland novYm objevem. Jak obecenstvo, tak I kritika ho p • ijala s neobyeejnym nadSenim. Odborne hudebni kruhy ho povatuji za jednoho z

•

VESTNiK

Dva br.fri, Vikt ton Dlabaj zabit

zianen a An dne ye Francii.

•

rRAvNix

Vytisuje veiker6 so aleittosti.

Otadevna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

1110IISTO1it. TEXAP SPRAV/0 VYKONANA POBItEBNI SLUZBA. V hodine &du zarmouceni nates.tou Edward Pace pohtebni Ustav schotovy k sympatickemu vytizes1 nezbytnych jednotlivosti a k vypraveni dojeraneho pohtbu.

Lova ceny jsou nazi zasadou.

EDWARD PACE Pohtebni tiditeL Clen S.P.J.S.T. — Telefon 2806 11$ N Fifth at., — Temple, Tex.

DR. N. B. McN Zubnl Last Utadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN,

Dr, Chas. J. Hollub CeskY Mat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Teiefon residence: Lehigh 9745 Telefon afadovny: Preston 2553

ozNiamid

Quality Liquor Store 2215% AIRLINE, HOUSTON Ma Oborne druhy kofalky, vina, kminky, Trinerovo Hokke Vino, iampafiske a Dia Petra Hoboko na sklade a mnoho jin ►ch dobilch napoja.. Za poctivou cenu a obsluhu ruLl, bratr, S. C. WOITON, Alen S. P. J. S. T. 34 rota.

DR. THOMAS N. DeLANEY ark LEKAft Br/le sprivn.e ptipravene. tas dle tmluvy.

Ufadovna 3248 — Res. 2681 613-17 Professional Bldg.

MPWW4TXU4

veteranskelio zakona znovu zamestnau jako by nebylo pic erug eni jeho zamestridni a dOty 'eflehO podniku.

010••••

"Citirn se velmi dcbfe!

DiliHoboko!"

Kdyi funkcicinal. ni zacpy se vIeCe a zpasobuje, ie se tits mizerne, jaw nervosni a nesvi a trpite jejimi pHznaky — bolestrni hlavy, pachnoucim dechem, zkaiertm ialudkem, nezazivnosti, ztratou span. ku a nedostatecnou chuti k jidlu a mate pocit pfepineneho zaludku nagedkem plynu a nadmuti—opatHe si Dra. Petra casem vyzkoueene Hoboko. Jest vice re%' '. poCisrujici prost?edek, jest ta 2aluaeCni cinnost povzbuzujici lek, slolen3;. z 18 pi'irody vlastnich leCebny'ch koHnkii, bylin a rostlin, Hoboko pfimeje zlenivela sttcva k annosti a pornaha jim jemne a hladce odstraniti vaznouci odpadky; potneha vypuditi plyn zacpy a poskytuje 'zaludku onen skvelt pocit tepla. Chcete•li opt znati rozkos atiastne tilevy od tram•ot zacpy a zaroven uleviti svemu zaludku, obstareji e si Hoboko tines a berte ha piesne tak, jak uvedeno na nalepce.

OpaHte si Hoboko ve vaeem sousedstvi neb ,,poilete pro nail zvlaitni seznamovacs nabidku—a obdriite--

nejvettich tijicich

C. IL affitNosKi

;.5tiana 16.

PVT. ICTOR DLABAJA Mantele Ant. Dlabajovi ve West (stehovali se prave do Corpus Christi) men v branne . moci Spoj. statU tti syny — Antona, Viktora a Rudolfa od nicht dostavali obeasne kratSi dopisy, sdeltijici jim t'ivot a 60c hodnotu -zktilebnich ianvi zatitky vojenskeho tivota. ValeenY Dra. Petra LECivS., Olej Liniment — odbor y e Washingtone zaslal peed stiedek proti hnisani — rychlou illevu od revmatick3;.ch a neuralgick s,ch dverna tYdny mantehim Ant. Dlabolesti, "svalovy. ch bolesti zad, ztuhit'51-1 bajovYm telegram, jimt 1:),710 jim nebo bolavS,ch twain, namoienin nebo vymknutin. sdelovano ,te jejich syn Viktor zraDra. Petra Magcla—alkalick3I..prosti'cdclt nen byl na bojiAti ve Francii dne —pfinfiai alevu od jist3ich docasnich ludeenich nepoi-adka, jako zaiivaci Tara14. tijna 1944 a v zapeti doki jim chy, pfivodene piebytkem kyseliny a pd. leni zahy. druhy telegram, oznamujici smrt syna Antona, kterY tehot dne path Odeilete tento kupon v bitve y e Francii. "zvlaitni nabidky"— Nyni Mantele Ant. Dlabajovi maji u ❑ Piiloien jest $1.00. Po glete rune vojska jeSte ttetiho syna — Rudolpoetou vyplacene 11 unc. Hoboko a zdarma 600 hodnoty zkuiebni fa — jent slouti uz, po tti roky. lahve kaideho, Leaveho Oleje a ZaduSni sv. mSe za padleho AnMagolo.

C.O.D. (poplatek pripoatin). ❑ tona Dlabaje sloutena byla v kaPFC. RUDOLPH DLABAJA tolickern kostele ve West v pondeli ,Dano. qr.

20. listopadu za peehojne toast o- ky do v,liSe dvou tisic dolaril k za koupeni nebo oprave domu, obcho V du nebo farem.

Poitovnl 'Oradovna Koncert es. make v Guatamale.

V New York. (OTK). Z Guatemaly DR. PETER FAHRNEY & SONS C0.

Status zamestnani veteranti.

Dc2t, 811-25N se oznamuje, te tam koncem tijna Washington. — ValeenSr vyslou2501 Washington Blvd., Chicago 12, III. a podatkem listopadu potadal ne- tilec vracejici se d6 sveho tamest256 Stanley St., Winnipeg, Man., can. kolik fispeSnYch koncert0 pratskY nani musi byt podle vykladu NRLB houslista Emil Friedman, kterY nyni jest . na umeleckem zajezdu ye stiedni a jinni Americe. Dne 2. listopadu uspotadal samostatnY koncert v nejeelnejSim divadle guatemalskem, kdet 14.'nme klasickYch skladeb hOuslovYch provedl ten po jednom dile od Smetany, Dvotaka a Suka. Koncert mel skvelY fispech. teinkoval pH nem jako klavirni doprovazee Enrique Solares, ták pratske konservatote pilsobici nyni v Guatemale.

Mimo to spoludeinkoval Emil Friedman pH dvou slavnostnich vysilanich, ktere na podest republiky 6eskoslovenske uspotadala rozhlasova stanice TGW na 27. a 28. tijna v Guatemale. Z Guatemaly odejel Emil Friedman do Salvadoru a Buenos Aires.

—V tiady pro piijeky veteraninn.

Washington. — Vladni veteransky fitad otevtel etyti dark zvlaStni Atadovny, ktere budou vytizovati 1:1,11jeky nynejSim vysiouzilclzm, k nimt jsou opravneni v ramci zakoVSTUPIsTE: M1321 I DAMY 60c na zvaneho G. I. Bill of Rights. TyTax included to fitadovny nebudou v ptimem sty0 a obderstveni nav6tevnikft jest VYborem ku s veterany, nYbrt budou jednati s bankami a jinYmi finanenimi IIpostartmo. tady, hledajicimi zaruky na tyto 7,4bavni VS:bor, ptjeky. utadovny budou otevteny vl 1749 ROBBIE ST. V 29256 New Yorku, Chicagu, WashingtoNa doptar!: 20th and Worth Mgin, nu a San Franciscu. =ton °pra y -rijezaukdo50prcenta.C16-

ZDARMA

T71 0

ZABAVY Nadu

okrak Hoes o

3. prosince 10. prosince 17. presince 24. prosince

111011EM19,

6110104.11.•11.137(,....,

Frank Matela - Syncopators V. Kueera Ki:era

Strana id.

V2STN f K

Rad Svornost Jihu, Us 15.

Buckholts, Texas. bratfi a sestry I i Bald se konec tohoto roku nam pkipomina, to nadchazi eas naLi vYFarma do rentu — 7 mil se- rodni schOze, kterou vtdy potadaverne od Bay City, 78 okra v poll a roe prvni 'nedeli v prosinci, co le20 akru, pastru, dobre obydelni sta- tos ptipadne na tketiho. Doufam, veni a je (lost velike pro nekolika to nam pane podasi dopteje, aby elennou rodinu, dobra pitne. voda, se elenstvo mohlo sejit v podtu co dobra stotola, kurnik a copy pro nejvetSim. V padu moc tpatneho dobytek a extra staveni pro trak-1 podasi bude schuze o tYden pozdetor. Bus pro 'Skolni deti jezdi vedle ji. placu. Kdo se zajima o dobrY plac, Take yam p •ipominam, ze doponecht' 1:i ge na: W. J. Woytek, Rt. 2, sud nikdo od nacho fadu si neobBox 85, Needville, Texas. (48-50c) novil elenstvi S.A.O.T.. Myslim, to V v pkiSti schtizi bude na to pfihodna doba, proto pfihlaste se u mne a Nemci se vybijeji sami. odevzdejte svYch 25 centfi. Nebudu New York. (CTK). 0 Nemeich se za tadnYm z vas 'zvlaSt' chodit, nerika, ze jsou clakladni v katdem bot' kteti etete Vestnik, vite, jak srneru. Kdyt vyvolali valku, chteli v jinYch deskYch osaciach potadaji ji mit dtkladnou rieboli totalni. Je- bazary, ktere vynesou nejenorn par jich plan byl znieit okolni narody dolaru, ale sta. Uspota.dani takovefysicky i duSevne, aby na cela sta- ho bazaru da obrovskou praci, tak, leti se nemohly vzpamatovat. Dnes I to oproti tomu darovani tech 25o, nacistiati vudcove klesli tak hlubo- je to nejmenSi obet', jet milteme ko, ze neberou ohled na svilj vla- prinest pro tu, jeSte nyni zotrootnou stni narod a vedou jej do katastro- vlast. AvSak kaida malidkost je vify jen, aby si zachranili sve vla- tana, obzvlaSt r nyni, kdyt ut se tam chysta, vzejit slunce svobody. je stni krky. tetko pfedpovidat dnes, zdali vgak Journal de Geneve hlasi ze 8vYcarska dne 7. listopadu, to to, co jeSte i za rok bude potteba nazi se deje v Nemecku, je vice net za- pomoci, jak doufam, v osvobozenem chvat vojenske narodni ktede, to Ceskoslovensku, nebot' vie zaleti je to opravdove, narodni spirt tohoto na torn, jak se' zachovaji ustupujistatu. Nacisticka chapadla vyhra- ci Nemci. Jest-li jako v •jinYch zebuji kde jakY zbytek lidskeho ma- mich doposud, pak jeSte techosloterialu, jen aby Nemecko zacpalo vaky tam deka, -velke utrpeni a bida. pozdravem, ztraty na frontach, zpilsob,ene spoHilda Brtitova, taj. jeneckymi vojsky. 8vYcarskY list uPozn. red. — Nedostatkem mista, vadi, to pfed 14 .dny vSechny - atletieke kluby v Nemecku ztratily 65 druha, east velmi zajimayeprocent svYch 'Menu, kteti se stall ho dopisu bude uvefejnena pfitte. obeli totalni mobilisace. Tato mle,- Pozdrav-.

V det po valce mohla zachranit neDallas, Texas meckou budoucnost. Dnes jsou posledni kapkou krve, kterou naciste Bratfi a sestry!

Olenum fadu Jaro dis. 130 pfipotak neg etrne plYtvaji, obeti pYchy minam, ze budeme miti vproeni a prizraenYch snu. VSichni tito 16 leti a 17 leti chlapci, ktere f'rer tak 3chtizi dne 3. prosince. Doufam, te spe§ne vyzbrojuje, pravi dale ea- 3e vas hodne sejde, neb posledni sonis, jsou posledni zbyteenou obeti. clobou jsme mivali hezky navStiveNemeckY narod bude pak zbaven ae schtze.

Bazar /name za sebou, hezky se vkch inladYch lidi. Smrt -bet° mlavydatil, ac jako vtdy, tak i nyni je dez- e ueini navkly konec sniim o nadvlade a demograficke vYhode 3em tam nejake nedorozumeni. To aznamovani pfijmu v easopisech nad okolnimi naxody.

NemeckYm v0dcum je to ut, jed- aebylo Upine, ale i zde doufame, to no. Na zachranu sveho ret'imu o- vedouci podniku- daji opravu.

Posledni divadlo sehrane v Sokobetuji vkchny nedospele deti. lovne, bylo hezky sehrano, pekna V nav'Steva, trochu moc hluku v hie-; na co my starti jsme nebyli uvykli, neb Sokolovna se vidy hoNav3tevniktim eeskYch film0 na- nosila tichem pfi souhfe divadla. skyta se vzacna pfiletitost spattit Jest valka, ty deti se rodi jako 1,-)ekni rusk' film, kterY bude pfed- zazrakem a ty maminky maji tetkou v a cle n jako 'pfedehra s eeskYm fil- praci udrtet je tithe po 2 hodiny i mem "Svet, kde se zebra". V rus- vice. Ale jen s nimi pfijd'te po drukern filrnu, kterY byl filmovan v he zase, neb vase navttevy jsou je Moskve, uvidite pekne ruske tance dinou odmenou hercum. a uslySite krasnou hudbu a zpevy, Dne 3. prosince, v nedeli veer, se (lll ,skY film "Svet, kde se tebra,", je taraje hezke divadlo v tadove butake velmi zajimavY, hlavni Ulohu dove Cis. 84. Krasna sin, velke jehraj ,e, Hugo Haas, vkm znamY a ob- viSte, herci, ktere jste jit vicekrate liben;c, herec. Hraje idohu tebraka, videli a vf3dy se yam libili. Souhra za nekolik let vy2ebra, dost perrez, jest promisena krasnYmi zpevy, za ktere si koupi v Praze arm, a ta.dnST neni opravenY, tak jak je spitint uvede v utas ty, kteki jemu, sovatel divadla podal, tak hercikdy'-: sedaval vedle chodniku. dava- zpevaci je nastudovali. Zamilovane li po habii neb krejcaru almutnu. Pepieek s Pepiekou zpivaji: Filmy se zadnou Pfedvadet pfigti Jak man°, to bych snad zapomel t:'cl,en, VHmnete si ciznamky na jina tebe, nem miste a nedejte si ujiti pfiletys me jasne nebe, titost filmy spattit. tebe mam pro vtdy jen rad.

V — The goal of the Second War ref, hochu °aim mYm, Loan drive is 13 billion doljen tebe rada, main, IIPS &;7-7i la ys. That is just about me l' •., fl : -■ of the estimated Increase to.:16 s d '2i vet clam, -'.-. '” r' ht f ,r. thr4..:", nezradim.

Poutivejte k oznamovini MalS Oznamovatti 1M.'"

Filmy z Ruska.

die stfiedu, dne 22. listopadu 1944•

Na to zase hned veselY ponevek Nalotini vSbory ustaveny na Pod1:‘,Ipatske brusid Lepenec se svou detrou Tonn • ( CT -1K ( Mintstr Frontkou spusti: tek Nemec, vladni delegat pro oTak SirYm svetem jdem se svobozend Cs. uzemi, hlasi z Chustu, zpevem veseli, ze okresni Narodni vybory byly ua kaZdS7 novy den nam nee° staveny v Rahovu, Volovern, Sevlnadeli, jut: a pozdeji v Chustu. kdyZ ma nekdo zlost a na nas Mistni vYbory byly utvoteny skozabrudi snad, ro vSude. Ministr Nemec zalotil miodpovime "Dej si azyk brousit st° policie a detnictva jednotny nebo datovat. bezpeenostni Utvar a vydal natizeni • Od srdce se zasmejete, at vam o zatYkani valednYch zlodinct. MnoTonka a Harry zazpivaji stesk na ho soudet nabidlo sve slutby pro pana eapa, ktery jim pkines1 dvoj- soudni projednavani techto veci. datka: 8koly byly otevfeny a obsazerly Pane Cape, duSe sladka, uditelstvem. Mzdy a ceny byly stavy jste nam pfines dvojeatka, bilizovany a jsou podrobeny konto budem mit liste dost, trole. Dale byla zfizena bzeplatna to muziky pro radost. lekafska, pomoc.

Cele divadlo jest hezke a vescle.

Zpevy a hudbu kidi Jenik Kebrle.

Prijd'te se podivat, budete-li spokojeni, ochotnici fadu a jejich pfatele yam zase daji neco hezkeho k pobaveni. Diky pfedem.

11Ant. OndruStova.

Solne doly, chemicka tovarna a telezarny jsou ve stavu schopnem provozu. PoStovni slutba byla znovu zahajena, zuranky jsou pfekolkovany. Byl zkizen Mad pro registrovani valednYch gkod. Oeskoslovenska armada poskytuje obYvatelstvu vkchnu pomoc, pokud jde Skladba mladeho praiskeho sklada- o doclavani potravin. tele objevena v Majdanku.

New York. (tam). — PfM zajezdu cizich korespondentu moskevskych do povestneho koncentraCniho bora v Majdanku u Lublina, objevil korespondent londYnskYch Times a newyorskeho P. M. Ralph Parker mezi zaSlYm haraburdim a zbytky at a obuvi povratdenYch obeti rukopis houslove sonaty. Na jejim titulnim liste byl jako skladatel uchin Arnott Well z Prahy a poznamenano, to byla po prve provedena v Praze r. 1936, ovkm bez• Mho u.reeni mista. Skladba je yenovana znamemu deskemu milovniku hudby, jehot jmeno nelze zatim uvefejniti. Parker vzal skladbu do Moskvy, kde byla provedena a vzbudila velikou pozornost nezvyklosti sve formy a hlavne svoji posledni vetou, ktera k houslim a klaviru pfibira zpevni hlas, jent proNOVi FILM rockYmi slovy vyjadfuje osud vkch utladenYch a nadeji v lepSi jejich osud.

Poutav3r- pHbeh ze tivota veProstfednictvim svYich newyor- eerni a noeni Prahy s ru6nYm skYch pfatel dal Ralph Parker pa,dejem, kterYm se pfijemne potrati po zahadnem skladateli, ale bavite. V hlavnich idohach: Hu dosud nemohlo b'ti nic blitSiho vy- go Haas, L. Bohae, R. 81emrova, ktfeno ani zde, ani v I.,ondyne. Jde M. Smolikova a jini. Pfedehra, patrne o mladebio umelce, kterY film z Ruska. dosud nebyl vteobecne tak znam, aby byl pronikl do tirSi. vef'ejnosti. ROSENBERG, v nedeli 3. pros., Tisto vSak jest, k sve skladbe o 2:30 odpol., o 7 a 9 veer. kladal znaenY vYznam, kdyt. si p SCHULENBUEG, v nterjr 5. pros., vezi s sebou do tabora smrti . . o 8 hodinach veeer.

Na podnet zdejSich zajemcil dokl v techto dnech mikrofilm s kopii YOAKUM, ye stiedu 6. pros., o Weilovy sonaty do New Yorku a byl 7 a 9 hodinach veder odevzdan znamemu houslovemu virtuosu Josef Szigetimu, kterY ji SHINER, ve etvrtek 7. pros. o 7:30 hodinach veer. hodla nastudovati a provesti.

`Svet kde se iebra'

Ceiti delnici v Duesseldorfu.

New York. (oTH). — PraskY rozhlas 6. listopadu vysilal program pro 'Ceske delniky v ye kterem spojova,ci tfednik v Bochumu oznamil, to socialni pede pro delniky z 6ech a Moravy nalezajici se v oblasti duesseldorfske, patri rovnei k jeho fikolum. Z tohoto oznameni lze vyvodit, ze v okoli Duesseldorfu, east° a face bombardovaneho spojeneckYm letectVem, otroCi mnoho nagich delniku.

V Welmatair m a nnenigan remery fixed up a very low, false door leading to the pay office.

On •it is inscribed, "You learn to duck lower you 2 ,.n7'; BUY a Raul "

FAYETTEVILLE, v patek 8. pros., o 7:30 hodinach veer.

HOUSTON, v sobotu 9. pros., v sini Stefamik, o 8:30 hod. vede " r.

EAST BERNARD, v nedeli' 10. pros., o 8:30 hod. veeer.

"Nail furianti" NEEDVILLE, ve etvrteli 30, list:, o 7:30 hod. veCer. CROSBY, v, nedeli 3. pros, o 3 hod. odpol. a o 8 veder.

ENNIS, ye ctvrtek 7. pros. o 3 vecer jedno pieditsveni o ItAtv.ancorma.