Entered as second class mail matter, January 3rd, •933 at W est. Texas. under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROeNili (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ye steedu, (Wednesday) 22 eervence (July) 1942.
CISLO 29.
POZDRAV UCTY ODDANOSTI A LASKY. DYZ SE v r. 1932 a.1933 objevil na oficielni scene nemecke rise Adolf Hitler K a vela jeho spoleanost, nemel jsem pochybnosti o tom, co se bliii: ohromna krise, revoluce a valka, evropska a svetova, katastrofa. Neptehanim, ani nektivdim, kdy teknu, ie se tim v Nemecku dostala k moci doslova a opravdu vlada gangstery a to za podpory velke (Asti naroda, kterY se do zloeinn6 role Herrenvolku v tak velke mite vmyslil. Tato vlada vedome, die ptipraveneho planu a programu, zaloieneho na brutalni, nevzdelane a barbarske doktrine nacisticke a jsouc gilene hnana do zkazy perversni nacionalni megalomanii a morbidni touhou po osobni moci, rozpoutala valku proti Evrope a svetu. Zakrvavivk Evropu a svet, a ptedev gim ovgem Nemecko samo, stala se jeho metlou a bude jednou jeho kletbou: v ge, co ye svete je slu g ge, co slugnejkho z nemeckeho naroda-neho,av vzeglo a jeg te snad vzejde, bude navidy tato individua proklinat. Zadala po obsazeni Rakouska fitokern na nas, pak na Polsko a zapadni Evropu a skoneila valkou proti Sovetskemu svazu a SpojenYm Stettin.' americkYm, t. j. druhou valkou svetovou, opet Nemeckem vyvolanou. Kostky jsou vrieny a kola osudu se 112 nedaji zastavit. Opakuji, co jsem yam jig tekl nekolikrate: Valka se pro Nemecko vyhrat neda, na to nema ani sil, ani moinosti, ani mravnich a materialnich schopnosti. Spojenci maji nyni ui jasnou pfevahu v letectvi a na moti a od leto g ye valeene vYrobe a ve-niholetajibudomit vojenske sile take na zemi; velku neskondi, dokud nacistickou bestii nezdolaji. Viterstvi to bude pine a neda ui na sebe dlouho eekat. Mir bude tak vybudovan, aby to, co r. 1938-39 Nemecko provedlo, se ui opakovat nemohlo, a aby vgechny vinniky stihla zaslouiena, spravedliva, ale nemilosrdna odplata. Jiste Vas nesmirne poteg ila zprava o podepsani aliance britsko-sovetske. Je to diplomaticky dnes ten hlavni hteb do rakve Hitlerovy. To je definitivni a posledni zaruka na g eho viterstvi a nova manifestadni osvedeeni o spravnosti na gi cele politiky za poslednich dvacet let i za teto valky. Kdyby byla v r. 1938 existovala, nebylo by dnes IA Hitlera a nebylo by ani dnegni valky. Mam dnes ui tuto pinou jistotu viterstvi a vge, co zde podnikame a nyni jegte podnikneme, delame s touto jistotou. KaidY z Vas, bez vYjimky kaidY, &ill totes: vstavaje, lehaje, divej se na vge, co se deje a je gte stane kolem nas a u nas doma, s tohoto hlediska. To je prvni me dnegni zasadni konstatovani. Prosim Vas vgecky, deskoslovenske obeany, abyste nikdy nezapominali na druhou podstatnon pravdu teto valky: zatala sice vpadem do Prahy a proti Ceskoslovensku, tehdy jii bezbrannemu, ale stala se valkou svetovou, a vge, co se deje u nas a jinde dnes, neni jen otazka nage, deskoslovenska, neni to jen Mnichov, ani jen to, co se po nem stab, nejsou to jen nacisticke vraidy a loupeie u nas. Je to katastrofa cele Evropy, vgech ostatnich, a osatnich snad vice, netli nage vlastni. Nag problem je toho
President dr. Beneg. vgeho, co se vgude ve svete deje, jen malYm vYsekem. Pohled'te jen na to, co se stalo v Polsku a na ten hroznY pad Francie, co je v Jugoslavii a Recku, Norsku, Belgii a Holandsku. Hled'te na udalosti v Rusku a na teikY boj Anglie o jeji ostrovy a o jeji celou ti gi! Divejte se i na to, kolik provinilYch Nemat je zaslouiene kaidy den nideno a jegte bude znieeno. Na ruskYch planich leil jich mrtvYch jig pies ptizl druheho milionu. Britske letectvo brzy bude v tisicich denne letat nad v gemi nemeckYmi mesty a poinSti stra g na--liveto,cnmsadituel
Medal
se statni orga-
nisitor do pojfit'ujiciho oddeleni S. P. J. S. T. 2adatel musi miti zkuknost v prodavani pojigteni na iivot a znalost angliWny a edtiny v pisme i slove. Mzda a komigne ze vgech premii v prvnim roce. 2adost s pisemnkmi doklady poiadovane sobilosti zaSlete na tajemnika, sboru feditelfi — Robert Cervenka, West, Texas.
g im rolnickYm a hornickYm rodinam v Lidicich. Neg valka skonei, padnou snad je gte cele miliony Nemcil, a hlavni odplatu dostanou ve chvili vlastniho padu spoleenYm ptidinenim nas vg ech, Vas i nas. Divejte se prosim Vas na udalost dneg ka z teto perspektivy a take z perspektivy one hrozne moralni a fysicke odplaty, ktera Nemecko za v gecky ty Hitlery a Himmlery, za vg ecky ty, Heydrichy a Daluegy, nevyhnutelne stihne. Nemecka propaganda, aby Vam pravY stay yeti zakryla; potad a po •ad se vraci k Mnichovu, chtejic Vas gtvat proti Anglii a ptipominajic Vam stale chvile, kdy jste byli ostatni Evropou opug teni. A naznaeuje, to jsme se meli ptiklonit k Nemecku davno pted Mnichovem a mohli jsme iiti v pokoji. Na to Vam odpovidam: je to hloupd a pusta lei. Coi se Schuschnigg dohodnout s Nemeckem nepokusil? Coi se pluk. Beck s Hitlerem ui v r. 1934 nedohodl? Cot print Pavel jihoslovanskY se ui od r. 1937 k Nemecku neptiklonil? Coi se Belgie nepokusila r. 1937 o z •eknuti se sve spojenecke smlouvy s Francii a Anglii a o novou politiku neutrality? A zastavilo to nejak berlinske gangstery na jevraidy, nasili a zkazy? jich Tento reiim je proste vYrazem a symbolem nejhnusnej giho barbarismu, jakST kdy v historii existoval, a jedina, politiky a jedinY ptikaz vzhledem k nemu zni: rozbit, rozvratit, znidit a nemilosrdne odplatit. Jinak on sam zniei vge kolem sebe bez milosti. To je ma druha pravda, jig Vam dnes zdfirazriuji. Tak jsem to ostatne yid& ut" tehdy, kdyt se v
Nemecku reiim ten usadil a zejmena pak v r. 1938 pted prvni nagi mobilisaci, kdy jsem jasne chapal, ie se krise pribli gila. Plnych Sest let — od ledna 1933 — jsem se jako ministr i jako president branil teto bliiici se katastrofe, ne naSi, nybri cele Evropy. Bude jednou skvelYin politickYm a mravnim svedectvim na gemu statu a narodu to jeho velike Usili o za.chranu mirea potadku, jeho skoro nadlidska a tak vysoce moraine lidska filoha v tomto boji a jeho nezmerne i,iste svedomi v teto stra gne krisi. By li jsme svobodnYm demokratickYm statem, prosperujicim a St'astnYrn, jednim z nejllep gich v Evrope. Nikoho jsme neohroiovali, nikomu, kdo by mel diste Umysly, jsme neptekaieli. Dvacet let jsme fisilovne pracovali na zachraneni miru v Evrope a kdy se bliiila krise, ptipraviii jsme se vg ichni do jednoho k boji. Varoval jsem jako zastupce statu a naroda vgecky nag e ptatele: Francii, Jugoslavii, Polsko i ostatni Evropu. Va gina Evropy vgak tehdy nechapala situaci a na boj pkipravena nebyla. stall jsme na okamiik sami. Byla dokonce od nas iadana nevYslovne, obet' pro okamiite zachraneni svetoveho miru a i tu jsme byli nuceni ptinesti. Ale ani tato cbet' berlinskYm zlodna= nestadila, a pies (lane slovo Hitler podvedl a podle zradil Francii a Anglii, zradil celY svet a nidemne nas, kdy jsme byli ut bezbranni, ptepadl a obsadil. Ja vim, ie ten skvelY obraz na geho narodniho odporu je dnes zahlen a snad i znedisten nekterYmi pro nas smutnYmi uddlostmi: Praha a Hradeany byly nestoudne zneucteny ptitomnosti Hitlerovou po jejim obsazeni, byly a jsou zneuctivany ut jen ptitomnosti takoveho Neuratha, Heydricha nebO Daluega. Kdyi jsem po vYstfelu na Heydricha Ceti projev dr. Hachy a vlady proti mne a proti nam v gem za hranicemi a kdy jsem sledoval tu bednou cestu Hachovu k Heydrichovu pohitu do Berlina, znovu jsem si uvedomil, ie ten skvelY obraz nageho narodniho odporu byl a je zahalen take temnYmi mraky, neblahYmi diisledky u g prve testy Hachovy do Berlina, a v g im tim, co se se strany nekterYch na g ich kompromisnikii a slabocha anebo i ptimYch viniku od to doby stab. V5ichni budou se z toho narodu zodpovidat. Ja vim, to pro dr. Hachu dneSni jeho postaveni je take jeho osobnim neetestim, a ge to, co se stab 15. btezna 1939 v Berlina, bylo ptedev gim pusqm nasilim a sprostou nidemnosti nad nim, slabYm a chorYm starcem, spachanou bezectne ttemi z nejvetgich nemeckYch gangsterti, Hitlerem, Goeringem a Ribbentropem. Stal se take obeti, politivani hodnou obeti; byla to na poeatku teto valky Cast na gi a evropske tragedie. Ale nikdo nesmi nikdy zapomenout, ge vgecky slabosti, vgecky ohledy, vg ecky kompromisy a vg ecky tatktiky maji sve mete; i v tak tragicke situaci. Ve chvili, kdy nekterou z nich p •ekrodite, potiisnite sebe a svfij narod. A jste pak za to Wide zodpovedni. Masaryk by se nikdy nebyl s Hitlerem seg el. Kdyi mi v Praze bylo narnaiovan°, to bych se mel I ja jako president s Hitle(Dokondeni na strane. 18.)