Vestnik 1942 07 22

Entered as second class mail matter, January 3rd, •933 at W est. Texas. under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROeNili (VOL.) XXX.

WEST, TEXAS, ye steedu, (Wednesday) 22 eervence (July) 1942.

CISLO 29.

POZDRAV UCTY ODDANOSTI A LASKY. DYZ SE v r. 1932 a.1933 objevil na oficielni scene nemecke rise Adolf Hitler K a vela jeho spoleanost, nemel jsem pochybnosti o tom, co se bliii: ohromna krise, revoluce a valka, evropska a svetova, katastrofa.

Neptehanim, ani nektivdim, kdy teknu, ie se tim v Nemecku dostala k moci doslova a opravdu vlada gangstery a to za podpory velke (Asti naroda, kterY se do zloeinn6 role Herrenvolku v tak velke mite vmyslil. Tato vlada vedome, die ptipraveneho planu a programu, zaloieneho na brutalni, nevzdelane a barbarske doktrine nacisticke a jsouc gilene hnana do zkazy perversni nacionalni megalomanii a morbidni touhou po osobni moci, rozpoutala valku proti Evrope a svetu. Zakrvavivk Evropu a svet, a ptedev gim ovgem Nemecko samo, stala se jeho metlou a bude jednou jeho kletbou: v ge, co ye svete je slu g ge, co slugnejkho z nemeckeho naroda-neho,av vzeglo a jeg te snad vzejde, bude navidy tato individua proklinat. Zadala po obsazeni Rakouska fitokern na nas, pak na Polsko a zapadni Evropu a skoneila valkou proti Sovetskemu svazu a SpojenYm Stettin.' americkYm, t. j. druhou valkou svetovou, opet Nemeckem vyvolanou.

Kostky jsou vrieny a kola osudu se 112 nedaji zastavit. Opakuji, co jsem yam jig tekl nekolikrate: Valka se pro Nemecko vyhrat neda, na to nema ani sil, ani moinosti, ani mravnich a materialnich schopnosti. Spojenci maji nyni ui jasnou pfevahu v letectvi a na moti a od leto g ye valeene vYrobe a ve-niholetajibudomit vojenske sile take na zemi; velku neskondi, dokud nacistickou bestii nezdolaji. Viterstvi to bude pine a neda ui na sebe dlouho eekat. Mir bude tak vybudovan, aby to, co r. 1938-39 Nemecko provedlo, se ui opakovat nemohlo, a aby vgechny vinniky stihla zaslouiena, spravedliva, ale nemilosrdna odplata. Jiste Vas nesmirne poteg ila zprava o podepsani aliance britsko-sovetske. Je to diplomaticky dnes ten hlavni hteb do rakve Hitlerovy. To je definitivni a posledni zaruka na g eho viterstvi a nova manifestadni osvedeeni o spravnosti na gi cele politiky za poslednich dvacet let i za teto valky. Kdyby byla v r. 1938 existovala, nebylo by dnes IA Hitlera a nebylo by ani dnegni valky.

Mam dnes ui tuto pinou jistotu viterstvi a vge, co zde podnikame a nyni jegte podnikneme, delame s touto jistotou. KaidY z Vas, bez vYjimky kaidY, &ill totes: vstavaje, lehaje, divej se na vge, co se deje a je gte stane kolem nas a u nas doma, s tohoto hlediska. To je prvni me dnegni zasadni konstatovani.

Prosim Vas vgecky, deskoslovenske obeany, abyste nikdy nezapominali na druhou podstatnon pravdu teto valky: zatala sice vpadem do Prahy a proti Ceskoslovensku, tehdy jii bezbrannemu, ale stala se valkou svetovou, a vge, co se deje u nas a jinde dnes, neni jen otazka nage, deskoslovenska, neni to jen Mnichov, ani jen to, co se po nem stab, nejsou to jen nacisticke vraidy a loupeie u nas. Je to katastrofa cele Evropy, vgech ostatnich, a osatnich snad vice, netli nage vlastni. Nag problem je toho

President dr. Beneg. vgeho, co se vgude ve svete deje, jen malYm vYsekem.

Pohled'te jen na to, co se stalo v Polsku a na ten hroznY pad Francie, co je v Jugoslavii a Recku, Norsku, Belgii a Holandsku. Hled'te na udalosti v Rusku a na teikY boj Anglie o jeji ostrovy a o jeji celou ti gi! Divejte se i na to, kolik provinilYch Nemat je zaslouiene kaidy den nideno a jegte bude znieeno. Na ruskYch planich leil jich mrtvYch jig pies ptizl druheho milionu.

Britske letectvo brzy bude v tisicich denne letat nad v gemi nemeckYmi mesty a poinSti stra g na--liveto,cnmsadituel

Medal

se statni orga-

nisitor do pojfit'ujiciho oddeleni S. P. J. S. T. 2adatel musi miti zkuknost v prodavani pojigteni na iivot a znalost angliWny a edtiny v pisme i slove. Mzda a komigne ze vgech premii v prvnim roce. 2adost s pisemnkmi doklady poiadovane sobilosti zaSlete na tajemnika, sboru feditelfi — Robert Cervenka, West, Texas.

g im rolnickYm a hornickYm rodinam v Lidicich.

Neg valka skonei, padnou snad je gte cele miliony Nemcil, a hlavni odplatu dostanou ve chvili vlastniho padu spoleenYm ptidinenim nas vg ech, Vas i nas. Divejte se prosim Vas na udalost dneg ka z teto perspektivy a take z perspektivy one hrozne moralni a fysicke odplaty, ktera Nemecko za v gecky ty Hitlery a Himmlery, za vg ecky ty, Heydrichy a Daluegy, nevyhnutelne stihne.

Nemecka propaganda, aby Vam pravY stay yeti zakryla; potad a po •ad se vraci k Mnichovu, chtejic Vas gtvat proti Anglii a ptipominajic Vam stale chvile, kdy jste byli ostatni Evropou opug teni. A naznaeuje, to jsme se meli ptiklonit k Nemecku davno pted Mnichovem a mohli jsme iiti v pokoji. Na to Vam odpovidam: je to hloupd a pusta lei. Coi se Schuschnigg dohodnout s Nemeckem nepokusil? Coi se pluk.

Beck s Hitlerem ui v r. 1934 nedohodl? Cot print Pavel jihoslovanskY se ui od r. 1937 k Nemecku neptiklonil? Coi se Belgie nepokusila r.

1937 o z •eknuti se sve spojenecke smlouvy s Francii a Anglii a o novou politiku neutrality?

A zastavilo to nejak berlinske gangstery na jevraidy, nasili a zkazy? jich Tento reiim je proste vYrazem a symbolem nejhnusnej giho barbarismu, jakST kdy v historii existoval, a jedina, politiky a jedinY ptikaz vzhledem k nemu zni: rozbit, rozvratit, znidit a nemilosrdne odplatit. Jinak on sam zniei vge kolem sebe bez milosti. To je ma druha pravda, jig Vam dnes zdfirazriuji.

Tak jsem to ostatne yid& ut" tehdy, kdyt se v

Nemecku reiim ten usadil a zejmena pak v r.

1938 pted prvni nagi mobilisaci, kdy jsem jasne chapal, ie se krise pribli gila. Plnych Sest let — od ledna 1933 — jsem se jako ministr i jako president branil teto bliiici se katastrofe, ne naSi, nybri cele Evropy. Bude jednou skvelYin politickYm a mravnim svedectvim na gemu statu a narodu to jeho velike Usili o za.chranu mirea potadku, jeho skoro nadlidska a tak vysoce moraine lidska filoha v tomto boji a jeho nezmerne i,iste svedomi v teto stra gne krisi. By li jsme svobodnYm demokratickYm statem, prosperujicim a St'astnYrn, jednim z nejllep gich v Evrope.

Nikoho jsme neohroiovali, nikomu, kdo by mel diste Umysly, jsme neptekaieli. Dvacet let jsme fisilovne pracovali na zachraneni miru v Evrope a kdy se bliiila krise, ptipraviii jsme se vg ichni do jednoho k boji.

Varoval jsem jako zastupce statu a naroda vgecky nag e ptatele: Francii, Jugoslavii, Polsko i ostatni Evropu. Va gina Evropy vgak tehdy nechapala situaci a na boj pkipravena nebyla. stall jsme na okamiik sami. Byla dokonce od nas iadana nevYslovne, obet' pro okamiite zachraneni svetoveho miru a i tu jsme byli nuceni ptinesti. Ale ani tato cbet' berlinskYm zlodna= nestadila, a pies (lane slovo Hitler podvedl a podle zradil Francii a Anglii, zradil celY svet a nidemne nas, kdy jsme byli ut bezbranni, ptepadl a obsadil.

Ja vim, ie ten skvelY obraz na geho narodniho odporu je dnes zahlen a snad i znedisten nekterYmi pro nas smutnYmi uddlostmi: Praha a Hradeany byly nestoudne zneucteny ptitomnosti Hitlerovou po jejim obsazeni, byly a jsou zneuctivany ut jen ptitomnosti takoveho Neuratha, Heydricha nebO Daluega. Kdyi jsem po vYstfelu na Heydricha Ceti projev dr. Hachy a vlady proti mne a proti nam v gem za hranicemi a kdy jsem sledoval tu bednou cestu Hachovu k Heydrichovu pohitu do Berlina, znovu jsem si uvedomil, ie ten skvelY obraz nageho narodniho odporu byl a je zahalen take temnYmi mraky, neblahYmi diisledky u g prve testy Hachovy do Berlina, a v g im tim, co se se strany nekterYch na g ich kompromisnikii a slabocha anebo i ptimYch viniku od to doby stab. V5ichni budou se z toho narodu zodpovidat. Ja vim, to pro dr. Hachu dneSni jeho postaveni je take jeho osobnim neetestim, a ge to, co se stab 15. btezna 1939 v Berlina, bylo ptedev gim pusqm nasilim a sprostou nidemnosti nad nim, slabYm a chorYm starcem, spachanou bezectne ttemi z nejvetgich nemeckYch gangsterti, Hitlerem, Goeringem a Ribbentropem. Stal se take obeti, politivani hodnou obeti; byla to na poeatku teto valky Cast na gi a evropske tragedie.

Ale nikdo nesmi nikdy zapomenout, ge vgecky slabosti, vgecky ohledy, vg ecky kompromisy a vg ecky tatktiky maji sve mete; i v tak tragicke situaci. Ve chvili, kdy nekterou z nich p •ekrodite, potiisnite sebe a svfij narod. A jste pak za to Wide zodpovedni. Masaryk by se nikdy nebyl s Hitlerem seg el. Kdyi mi v Praze bylo narnaiovan°, to bych se mel I ja jako president s Hitle(Dokondeni na strane. 18.)

is

t

EN malokteti pfislug nici starodavnYch naJ rodU mezopotamskYch se vyznali v "umeni

pisma", takte pouze kralove a ueenci se mohli chlubit, dovedou Gist i psat. A piece takovY nedostatek v samYch zakladech vzdelani nebyl pfekatkou, aby nebyl popsan ohromnY poeet hlinenYch tabulek nejrozmanitejSimi zpravami.

Pied etytmi tisici lety natizovaly asyrske zakony, aby katdd, i sebenepatrnejk obchodni transakce byla zapsana a radne ov;S q.ena "podpisy" smluvnich stran a sy edkt. Zni to paradoxne ,ale katklY nosil s ytj podpis okolo krku.

Byl to malt' kamennY valeeek, na nemt byly vyryty sceny nabotenske nebo z denniho tivota, Kdyt byla smlouva dohotovena, ptejely obe strany i svedkove valeekem po vihke blind' a jeho reliefni otisk zastupoval podpisy.

Ponevadt smlouva byla jenom ytlaeena do hliny, nebylo vetiteli nijak obtitno dodateene zapis pozmenit, jako dosud nekdy nepovolani "vylepkiji" Seky nebo jine Utedni listiny. Aby se to nedalo, uzavirali obeztetni Asytane hlinene dokumenty do zapeeetenYch obalek. Kdyt bylo v'Se spravne zapsdno i podepsano, zavtel pisat listinu -do hlinene schranky a nekdy jeSte zapsal vYtah na schra.nku. Take na obalku ptitiskly strany i svedkove sve podpisy valeeky, a podpisy na obalce byly dUletitejk net na originalni tabulce.

Tak uzavtenY dokument v hlinene obalce byl zcela zabezpeeen pted nepoctivci. Kdyt potorn nekdy v budoucnosti nastaly spory, dosi obe strany pted–soudce, kterY strhl ne• poruknou peeet' s obalky a podle textu rozhodl spor.

Velke chramy ye staroveke Mezopotarnii byly nejen na.botenskYmi sttedisky lido, ale to. tivYm srdcem, kterym protekal veskery tivot.

Chramovi knek meli zajem na podnikani a prrimyslu. Zyla'Ste tkalcovstvi tehdy kvetlo.

Zachovaly se vYplatni listiny ten, ktere braly katclodenne svrij plat od Katkle driletitejk mesto melo svilj velltYy chram, nadan' rriznYmi privilegiemi, jako maji dosud nektere university. Tak kneti a chramovi slutebnici neplatili dani. Panovnici, kteri chteli naklonit botstvo pro sve ?Amery, posilali neztidka do chrdinfi bohate dary, soukromnici tideeji. V chramech nashromatdene poklady zptzsobily, ze ptestaly bYt vYhradnimi sttedisky nabotenstvi a vedy, ale staly se take driletitYmi rozhodeimi v obecnem tivote. Kneti davali obdelavat chramove pczemky a najimali lid i na jive prate, nebo zase pronajimali pficlu a vybiraji najemne. my zastupovaly dneSni banky, east° se v nich piijdovaly penize, a to na vysokY Urok. Stati Babyloriane tadali zpravidla 20 procent nekdy at ttetinu zapiljeeneho obnosu za jeden rok.

Dovedeme si ptedstavit, jak to vypadalo v takovem starobabylonskem chramu. V rozsahlYch mistnostech byly nejtypidtejk tady pisasedicich neb kleeicich, okolo nich kupky mokre hliny i hotove tabulky. Byli zamestnani nekoneenYm poeitanim a psanim. Neustale ptichazeli lido se syYmi zaletitostmi. KatdY dostal stvrzenku a chramovY pisat zapisoval vse na hlinene destieky, jet skladal do kokku.

Ke konci tYdne byly v'Secky tabulky rorttideny podle obsahu a na jinou tabulku vypsan souhrn z nich. Podobne byl yypracovan souhrn mesieni z tYdennich zprav ye zprdvu mesieni a z nich ke konci roku se zapisovaly nejduletitejk veci do "hlavnich knih".

Zd to dobu, co se provadeji vykopavky, bylo nalezeno velke mnotstvi takovYch tYdennich, mesienich i celoroanich zaznamil. Kdysi naili delnici pohromade 100.000 hlinenYch tabulek.

Kdykoli nejakY kral vystavel palac nebo zalotil chram, dal vypsat podrobne vSecky phbody pti stavbe, pros podniki stavbu, i co od ni oeekava. Tyto zaznamy bYvaly na hlinenych deskach, nekdy take na lapkm materia.lu. Svazky dekieek byly potom uloteny do za.kladniho kamene, podobne jako dnes se do nich ukladaji pametni listiny. %rya vS'ak jedna nesnaz s kralovskYmi napisy, a to, to se z nich nedovidame obyaejne, co bychom chteh. Je zcela pochopitelne, a sta-

ivMsTiri g

Zivot v Mezopotanni Vied Ctyfini tisici lety.

Edward Chiera. roved. vladati si piali, aby jejich tiny byly postaveny do nejleptiho svetla. Asyrki kralove se obyeejne chlubili svYmi valednYmi Uspechy.

Ale vime o mnohych, 'te to byli Apatni yojevildcove. Jeden z nich, ktery se dal yylieit jako znamenitY faleenik, byl ye skuteenosti zbabelec.

Oast° ut pohled na mapu nam poodhali skuteena fakta. Kdyt takovY kral "z Chicaga" "vyhral" prvni bitvu u Novell° Yorku, druhou u Filadelfie a patou u Pittsburku, j.e jasne,ze jeho armada vlastne ustupovala smerem k domovu. Nebo, kdy v prvni bitve znidil polovici neptatelske armady, stejnY poeet neptatel padl v tteti bitve a velke mnotstvi zase etvrte, pozna snadno katdY, te to nejak nesouhlasi s poatem neptatel.

Babyloriane se velmi zaslouhli, ponevadt polotili mnohYm vedam. Od zaeatku druheho tisicileti pied Kristem peelive rozthdili a zapsali v‘Secky poznatky a pozdefk generace zase revidovaly a doplriovaly souhrn vedeni.

ZvlaST se pestovalo v tech dobach lekatstvi. Umeni lekatske se stalo driletitou soueasti betneho tivota, take muselo b't regulovano zakony. Nektere oddily zakoniku Hammurabiho se tYkaji vYhradne chirurgle. Podrobne vypoeitavaji, co dostane chirurg za malou a co za velkou operaci. Odmeny se podle toho, byl-li operovan bohae, thud' delnik nebo otrok. Zakonik stanovi dokonce pokutu za nezdatenY lekatskY zakrok na chud'asovi a odsuzuje lekate k telesnemu trestu, at ke ztrate nekkovne ruky, kdyt se mu nepovedla operate na vYznamne °soh& Kdyt usmrtil lekat ph operaci syna S'lechtice, musel byt utracen vlastni syn lekattiv.

Zachovalo se ndm na sta lekatskYch knih hodne ptipominajicich ueebnice moderniho lekatstvi. Nejdtiv jsou v nich popsany ptiznaky nemoci, pak utivane leky a nakonec i navod k zatika yani nebo k leeeni nadpfirozenymi silami. Namnoze jsou choroby popsany velmi jasne, to se daji poznat.

Jindy jsou V nich kosmeticke ptedpisy. Sines olivoveho oleje a piva sloutila starYm Babylonantim jako S'ampon na vlasy a masate alkoholem pry Welly holohlavost. Bolesti v uken tisili teplYm olejem jako o th tisice let pozdeji sttedoveci Okolo 2000 let pted Kristem byly formulovany v Babylonii zakladni matematicke zakony, na ktere znova phSli Eekove o patnact stoleti pozdeji. Aekoliv desitkova soustava vznikla v nejstarkch dobach poditanim na prstech, men v to dobe stati Asytane S'edesatkovou soustavu o zakladu 60 nikoli 10. Pro slotite vYpoety, jimit se radi obirali matematikove v Babylone, hodila se lope tato soustava net deJeji zbytky se zachovaly po celem svete at podnes: &lime kruh na 360 stuprit, hodinu na 60 minut, minutu na 60 ytetin.

Babyloriane prvni definovali hodnotu dislic podle jejich polohy v eisle. Kdyt napiSeme 5,300.475, pile se prvni dislice zrovna tak jako posledni a piece ona znamena miliony, kdetto tato jen jednotky. Nekteti stari narodove mezvlaatni znaky pro miliony, jine pro statisice, tisice a pod.

Umeni psat na hlinenYch deStiekach bylo nesnadne a vytadovalo dlouheho Ve zticeninach asyrskych most se naky slabikate, z nicht se ueily deti Gist a psat. Ovkm jsou to hlinene tabulky. Na nich jsou krasopisne ptedlohy starYch ueitelt, psane po leve strane a prava prazdna strana je ponechana pro pokusy taekri. Kdyt: byla tabulka popsana a uaitelem opravena, ptejel vlhkou hlinu druhym koncem pisatka a tabulka byla ptipravena pro nove psani. Nekdy byly popsane tabulky — snad na pamatku — ukladany do ko'kick z nicht je nyni velice opatrne vybiraji archeologove,

Ve sttedu, dne 22. dervence 1942.

Uditel v chramove Skole mel k vyudovani nekolik druha textu. Pro zadatedniky to byl jen seznam znaeek, jet se pokou geli taxi opisovati. Je to nee° podobneho, jako kdy se nyni udi deti abecede, at na to, to znaeek bylo'innohem vie, net je pismen v abecede. a naueit se jim trvalo deli dobu. Dalkm krokem v babylonske 'Skole bylo ptepisovani easti slovniku, seznamy to v:Sech znamYch nerostii, zvitat, most a bohil. Kdyt se tad naueili ternto zakladihn; mohli zaeit s literarnimi texty. Ptepisovali, jak nejverneji dovedli, epicke vYriatky nebo talmy.

Asyrologrim je nemile, tie gkolni cvieeni jsou jen nahodile vyriatky z vetSich del, obydejne bez zadatku a bez konce. ak ptestal psat, kdy byl unaven nebo skoneila hodina. Nektere takove texte ueenci drive mylne vykladali, pokladajice je za samostatna dila, nikoli za vYriatky pro §kolni cvieeni. Protote vkchni tad psali tent text, jsou na detnYch tabulkach tytet zapisy.

Je zajimave tot sledovat metody, jak velci statkati kontrolovali chude rolniky na pronajate pUde Je samortejrne, to rolnik nesmel prodat ani svou plidu. To nebyl zakon z drivodri lidumilnych, nYbrt aby nutil rolniky pracovat, aby meli na dane. Bohati statkati podle potteby obchazeli zakony. U babylonskych i a,syrskYch narodri bylo odedavna zvykem adoptovati lidi, kteti se meli pak starat ye stati o sve adoptivni rodiee. Jestlite takovY adoptovany syn byl vlastnikem easti pozemku, pozdeji jej zdedil. Bohati statkati rozsiiili tento zvyk a adoptovali rolniky, take tito mohli pozemky rozdelit svYm detem nebo ptiki o vgecko.

V KAM NA DOVOLENOtJ? V hodme dvanacte, velmi opotdene vyka praci, pedi a nakladem ptisluSnika 2. praporu nenapadna broturka s titulem: Kam na dovolenou — LondYn. Obsahuje cenne informace vkm, kteti hodlaji navkiviti hlavni mesto Anglie. Seznamy nocleharen a hotelt — od nejleynejkch az po nejlepk; seznamy jidelen, restauraci a zabavnich podnin yeetne musea Madame Tussaud; navod k fispeShemu poutiti podzemni draby a rady k menkm yYletrim do nejlatitkho okoli. To vSechno vzhledem k velmi menive finanani situaci vojakri. Ani na stopate nezapomneli a dovolenec ma motnost, dostati se podle navodu z S. V. al do LondYna za poplatek vztyeeni palce. Takovou knitku jsme citelne postradali jeS'te pied rokem. Nebylo v'Sak motno sestaviti zkuknosti v celek dtive, net jsme tech zkuknosti nabyli. A v dobe, kdy zkuSenosti bylo dostatek, yystlidali jsme se v LonOne vkchni az na nepatrne vYjimky. At' je tomu jakkoliv, dve stovky vydanych vytisku, pee"live vytikenYch na rozmnotovadi u pekho praporu 1., bude prave dostatedny poeet pro zbYvajici, kteti se do LondYna jeSte podivaji.

Autor slibuje, te bude pokraeovat s jinymi, pro dovolence nemene vdeenymi misty pobytu, ale aekoliv tyto tadky vychazeji nekolik tYdnri po vydani kniteeky, neni znamo nic o pokradovani. Z. e by to piisti vyka pod titulem: Kam na dovolenou — Praha9 Jina, kniteeka stejneho formatu i rozsahu, take pro informaci vojakii na cestach, vysla u pekho praporu 1. peei vojenske katolicke duchovni slutby. Je to ucelne sestavenY tad — vYber nejpoutivanejSich trati v Anglii. Titul: Na cesty prozrazuje misto rivodu cil, kterS 7 vydavatel sledoval. Vojaci cestuji ph katde ptiletitosti. Neni na tomto ostrove mista, kde by Tide neznali Oechoslovaky. Jizdni tad Na cesty vykl v novem prosttedi se ztetelem k novYm pottebam vojenskYch turistri a tim je prave oproti broturce o LondYnu, ktera opotdenym yydanim a zmenou situate ztratila padesat procent privodniho ureeni.

Oba tisky jsou dokladem dobre snahy a mluvi neptimo o zajmech vojaku. Cestovat ve volnYch chvilich, jakkoliv a kamkoliv, poznavat lidi a kraje, dohonit znalosti — to vkchno chive net dostanou jine, vojakrim vlastni zaniestnani a drive net nastane vytoutena doba klidu, kdy uz nikdo nebude tou git po modrSTch kO,c11 spolcoju3e se pint clomovem.

yihrritigr

stfedu, dne 2.kervetiee 1942.

Piehled piijmu a vydani za mesic cerven 1942.

V TIMRTNIIVI FONDU Bilance hotovosti z minuleho mesice (nedostava se) Ptijem od kadil Bondy, splatka Splatky hypotek Splatky pujoek certifikatt Splatky pfijeek osobnich Splatky majetkii Slo2eria, splatka, hypoteky VracenY trok z ptjeky cert.

Urok z hypotek tTrok z bondt Urok z pfijdek cert.

Najemne z majetku Celkem VYDANI: Na furirti Na fimrti nedospel dedicum Na umrti nedospel. dediciim trok Hypoteky May dertifikatt Comm. prodej REO Vraceni amrtnich poplatky Pravni, faet bonda Urok z pujeky Vraceny trok z pOjely cert.

Opravy, atd. na majetkif Poj gteni proti ohni

$ 595.60 15,362.63 1,000.00 13,073.26 14,666.56 130.00 2,345.00 2.65 7.25 2,928.58 758.75 3,779.74 465.63 $53,924.45 14,040.34 743.33 320.84 22,545.00 14,584.00 150.00 16.28 .27 133.34 70.01 324.26 27.04

Hotovost v bankach $ 969.74 HLAVNI RAD: Bilance hotovosti z minuleho mesice 1,954.47 Ptijem od tacla 2,110.70 Celkem $ 4,065.17 VYDANI: Telefon 45.77 Lekatske prohlidky 142.50 Potteby a vydani v atadovne 198.39 Express 2.39 PoRovne 40.05 Najemne z atadovny 60.00 Shane atednika 767.25 Shane, vYpomoc 314.42 Vestnik 1 s pog tovnYm (6689 odber.)

753.36 Cestovne 4.40 Comm.

639.06 Exchange z poukazek 12.99 Aktuar 35.00 Hotovost v bance DETSKt ODBOR: Bilance hotovosti z min. mesice Ptijem od tada Urok z bonda Splatka hypotelty T:Trok z hypotelty Urok z pajeek certifikata

$ 1,049.59

Hotovost v bance NEMOCENSKY ODBOR: Bilance hotovosti z min. mesice Ptijem od tan

$ 7,976.79

Celkem VYDANI: Podpory

$ 614.23

Hotovost v bance ODHADti FOND: Bilance hotovosti z min. mesice Pfljem, tadosti o ptjeky

$ 350.73

Hotovost v bance

Celkem $3,702,093.10 Dluh ned. dedictm (ockita se) 26,808.30 Majetek Hlavniho Rada Hotovost v bance Zatizeni v ttadovne U tatlt na S. A. O. T. Souhrn Detskeho Odboru Hotovost v bance Bondy Hypoteky

$3,675,284.80 1,049.59 7,980.17 11,309.13 20,338.89 7,976.79 34,377.09 17,870.45

Souhrn Nemocenskeho Odboru Hotovost v bance OdhadZiho Fondu Hotovost v bance Auto

$ 60,224.33 350.73 774.48 1,000.00

Souhrn

1,774.48 $ PODROBN'k VfKAZ loiky "Potieby a vydani v afadovne Hlavniho itadu Elekttina $ 11.22 CarbonovY papir 3.68 Voda 1.25 Gasolin a oprava kary 42.53 ElektrickY drat .90 2 stolky pro psaci stroje 22.00 10 tisic lista papiru 16.00 Kalendatove listy 4.50 Pijaci papir 4.75 Papir pro br. Kacite 3.75 500 forem, tadovY seznam 19.50 Rytina 5.14 Abececlate 7.02 Desky pro knihu 10.00 Oisla pro (zatizeni v atadovne) 21.46 TYdennik 2.00 Oprava stroja 17.50 Rozliene 5.16 Celkem S bratrskYm pozdravem,

$198.39 Edward L. Marek.

6,731.09 729.56 107.50 514.87 10.13 .65

Celkem $ 8,093.80 VYDANI: Comm.

66.70 Uspora a vracene funrtni poplatky 37.31 Ptjeka certifikatt 13.00

Celkem VYDANI: Za odhady majetka Vracena splatka na 2adost o pfijeku

PftEBLED MAJETKII JEDNOTY. V umrtnim fondu, hotovost v bankach 969.74 $ Bondy 871,313.42 Hypoteky 1,985,567.45 Ptjeky certifikatt 663,836.09 Maly, Collateral a osobni 2,072.42 Podily 10.00 Mefitko 10.00 Majetek 178,313.98

563.73 50.50

263.50

$ 740.08 160.00 $ 900.08 115.60 10.00 774.48

Dne 8. eervence 1942.

V POCTA KANADSKYCH LETUJ tESKOSLOVENSKU. Kdyby byl nekdo nezasvecenY vstoupil dne 26. eervna 1942 veeer do rozlehle jidelny leteckych dfistojnikt ye Winnipegu a podival se do pkilehlYch salont tohoto alegentniho domu, myslil by si, to je v domove letct deskoslovenskYch nikoli kanadskYch. Na hlavni stene byla rozprostfena cs. vlajka a pod ni velkY portret presidenta republiky dr. Edvarda Benege, osvetlenY zvlagtnim svetlem. Naproti visi zaramovanY es. statni znak a na vgech stenach zname barevne plakaty ukazujici krasy na gi vlasti.

V sale je rugno, letci si vesele vypraveji. V torn hudba zaeind deskoslovenskou hymnu.

Vgichni dtstojnici stuhnou v pozoru a kdyt je konec, v eele stolu se zveda sklenka a kanadskir leteckY dtstojnik zvola &sky: "At' aije 6eskoslovenska republika!"

Orchestr kanadskYch letct spusti znovu sines nagich narodnich pisni a musi po boutlivem potlesku ptidat nove. Na ge koblihy a kolade maji stejnY tspech a mizi jako zazrakern s pinYch mis.

Ale to u2 povstavb, organisator vedera porn'elk A. W. Davison a prosi o ticho. Zadine., mluvit o zemi„ ktera prvni piinesla teikou °bet' cel4ruo sv,fto, Merit dues krv(toi pod surovou

rukou uchvatitele, ale hrdinne odolava a diva se s dtverou na sve syny za hranicemi, kteti ye sve zahranidni armade povznesli zags., pant prapor naroda a donesou jej zpet do svobodne vlasti.

Letec se obraci k velkemu plakatu na stene, kde je napsano: "Nav gtivte Oeskoslovensko.'

Ukate na nej a s vYznamnYm tsmevem dodava: "Ano,"myslim, to je brzo navAtivime, ale na l -pfecljakoit."

Slavnostni vedefe se teastnil sprave es. kon;sulatu ye Winnipegu B. Slavieek, kterY byl hlavnim feenikem a seznamil pfitomne s historii Oeskoslovenska a na geho boje za svobodu, a krajan S. Lesso, tajemnik vojenskeho boru, jen2 jrnenem 6s. narodniho sdru2eni podekoval letctm za jejich uptimnou poctu Ceskoslovensku.

V umelecke east teinkovala pi Simone Etsell, jet zazpivala nekolik deskYch a slovenskYch pisni.

V PROPAGANDA V - KUFRU. Propagate, kterou vojaci vykonali z vlastni iniciativy za dobu nageho pobytu v Anglii, byla bezpochyby dobra. Bylo by zajimave, zjistit pfislugna, mno2stvi tiskovin v jazyce anglickem, odznakti a nalepek, ktere byly rozprodany mezi pfislugniky armady. U jednotlivYch fitvart byly zfizeny prodejny, jejich2 beh udr2ovali prodavaei z tad mu2stva a jejich vYsledky kontrolovali osvetovi dtstojnici. Finandni situate vojakt v Anglii je pomerne velmi dobra - mnohem lepgi nee v kterekoliv evropske armade a to se neptimo odratelo v odberu propagaeniho materialu. Prodejny may na sklad8 vgechno, podinaje hodnostnimi odznaky, o2 po anglicke vydani 6apka. A stale byl nedostatek. Jednou bylo dosti knih, ale chybely odznaky. Dolly odznaky a nebylo nalepek.

Neni v2dy, dobte mono zfiditi a udr2ovati nove prodejny. Neni ani myslitelno, 2e by prodejna mela fungovati pod stanem. U pe giho praporu 1. byla stall prodejna z technick'ch dfivodu zrugent. BYvalY vedouci le2i v nemocnici a jeho nastupce byl okolnostmi donucen, zavtiti tem.& vegkerY material do telkYch kufrt. Propagate tedy odpoeiva. Jenom nekolik men gich' bro2urek, ostatne ne anglickYch, je k mani. Jsou uskladneny v bedne od mlednYch konsery spolu s neumytYmi Balky a zbytky vderej gi vedete.

Snad se dostateene najde misto.

Zatim byli vojaci vyzvani dennim rozkazem, aby sdelili adresy svYch anglickYch ptatel v nejbli2gim okoli. Brigadni osveta chce alespori castecne nahradit slu2bu, kterou jinak vojaci konali vlastnim nakladem a hodla, rozeslat propagadni material.

V VSipady Cs. vlastendi z ktivoklitskStch Lisabon. (eTK.) - Ktivoklatske lesy, jet se tahnou v gal nekolika desitek kilometre od Kladna at k Plzni, byly za prvni svetove valky ttoeigtem deskYch vojakt, kteti zbehli z rakousko-uherske armady a utvotili povestne "zelene kadry". Kdy2 po Heydrichove ptichodu do Prahy na poclzim 1941 zaealo giroce zalo2ene pronasledovani eeskoslovenskYch vlastenct, uprchlo nekolik set delnikt, vesmes cltivejgich vojakt es. armady, opet do ktivoklatskYch lest.

Nagli tam temet bezpeene Atodi gte pied nemeckou policii, proto2e lesy jsou tak rozsahle, 2e je nemo2no prohledavat bez pou2iti nekolika plukt vojska. Gestapo se tedy musi spokojit jen obeasnYmi prohlidkami nekterYch fisekt. Obyvatelstvo zasobuje skrYvajici se vlastence potravinami a dava, jim informace o pohybu nemeckYch policejnich oddilt. Vlastenci, skrYvajici se v ktivoklatskYch lesich, maji zbrane, sttelnY prach a dynamit a eas od easu podnikaji vYpady na nemecke komunikace - 2eleznice, telefonni a telegrafni vedeni a vojenska signalisadni zatizeni. Pfi jednom takovem padu doglo k pfestfelce s nemeckou policii a eetnictvem, pti nit byl zasttelen jeden nemeckY detnik a mistni quisling jmenem Kominek, jen s Nemci spolupracoval. 6eskosloventti vlastench 01 tom neztratiii ani Jodi/1010 mute.

Strati* IL xTEJOHAVNEJ 8. 1 strankou valky nejsou pohromy, ktere se deji pied oeima ceMho sveta: bitvy, v kterYch je za nekolik hodin setteno s povrchu zemskeho na tisice lidskYch 2ivott, zpustoSeny stovky clone a vyhnani podekni obyvatele, nahle ochuzeni a prchajici v divoke smesici, aby zachranili hole nYbrt tickle tragedie, ktere napini na mnoho let srdce lidi hlodavYm zarmutkem, ponevaft byly zbyteene utraceny jejich milovane bytosti. 0 jedne takove episode z valky jsem se dovedel az mnoho let po pteruSeni nepkatelstvi, a to jeSte nahodou.

V zime r. 1926-27 jsem mei pfilektost navkevovat vezeni v Cherche-Midi na boulevardu Raspail v Parini. Za techto nav gtev jsem si vdiml, ze skoro ka2cle odpoledne se schazeji pred stke2enYmi vraty skupinky starch yenkovant a drobnYch mek'anu a Cekaji tam lednu nebo dye hodiny. Od jednoho mute, kterY stal s nimi ye fronte, jsem se dovedel, k pod natlakem nekolika pacifistickYch organizaci a sdrueni valeenYch poSkozenct vlacla dila pkezkoukt civilnimi soudy mnoho rozsudka, vyslovenYch na fronte vojenskYmi soudy. Venkovane, ktere jsem videl stat v 'fade pied Cherche-Midi, byli otcove a pkibuzni vojaku, kteti byli zastreleni za "zbabelost pfed neptitelem". PriSli v nadeji, ze uslyk, ze jejich deti a bratti jsou ospravedlneni v odich zakona.

Odhaleni, ktera byla ueinena pki techto obnovenYch procesich,lsou skoro neuvetitelna.

Lida byli popravovani na fronte jen pro "odstraAujici pkiklad". V mnoha pkipadech byly provedeny rozsudky smrti pouze proto, to "bylo tkeba smirnYch °heti, aby se zakryly stra2Slive omyly general* povekenYch operacemi."

Mnozi byli k poprave vybrani losem nebo namatkou. Samortejme, ie valenY tisk v Pakik ani necekne o techto dtasnYch odhalenich, kterYch je svedkem_skoro denne soudni sin v Cherche-Midi. ZahraniCni dopisovatele zachovavali diskretni ticho. Nevyplaci se vyvolavat nelibost militaristicke kliky ve Francii. Telegrafoval jsem prObeh tti lieeni syndikatu, kterY je rozeslal vice net tficeti americkS 7m easopistm. Ale ani jeden je neuvetejnill Proto, se to zdalo vSem proste neuvelitelne!

Byl tu pfipad Luciena Bersota, venkovana stfednich let, kterY sloutil u 60. pediho pluku.

Bylo zjidteno, ze jednoho dne, v zime 1915-16, Bersot paadal sveho desatnika o soukenne kalhoty. Bylo velmi zima, a vdichni jeho kamaradi byli tepie obledeni, kdetto on mel na sobe jen par rortrhanych platenek. Desatnik odvedi Bersota za lazaret a vzav kalhoty, ktere stahl s mrtveho mute, dal mu je, aby si je oblekl. Bersot vzal kalhoty a prohlitel je. Z nohavic padaly chuchvalce krve.

"Ten `pollif musel ztratit vdechna stkeva", poznamenal Bersot. "Ne, nechci ten smrad!"

Nahodou del kolem dustojnik, nadporudik Andre.

"Co se tu deje?", tazal se nadtizeny.

"Tento mut. chce kalhoty", odpovedel desatnik. "Dal jsem mu jedny, ale nechce je obleci."

"Nechce?", zamraeil se dOstojnik. "Nechce poslechnout? rychle na sebe kalhoty, vojine!

Ale at' lit to je, povidam!"

"Ale, pane nadporueiku, vIdyt' je to pIno krve!"

"Oblect kalhoty, povidam!"

"Obleete si je sam, at' vidite, jak to je," smal se Bersot. "FrancouzskY °bean nemusi chodit po mrtvem!"

V s "Osm hodin vezeni", yydtekl nadporuCik Andre. "Za neuposlechnuti rozkazu."

"Pro mne za mne", Bersot pokreil rameny.

"Ale necham si sve stare kalhoty."

Plukovnik 60. pluku videl o nekolik dni pozdeji raport o ptipadu. "To je vzpoura", pro"Ti lide nam utikaji z rukou. Svolejte okaraite stannY soud. Ukati, co to znamena porait kazeri . . . Bersot bude obtalovan, odrnitl uposlechnout rozkazu pied neptitelem."

StannY soud zasedal o nekolik minut pozdeji v zakopech, Ttemi soudci byli plukovnik Auroux, jen podal talobu, jeho tajemnik a jeden z ostatnich diistojniku. Z dvou vojakii,

Tletwfm

Posmrtne soudy popraveOch. Pierre Van Paassen. kteti svedeili ye prospech Bersotilv, byl jeden osvobozen, druhY odsouzen na dotivoti.

Bersot byl jmenem s yrchovaneho francouzskeho lidu odsouzen k smrti pro neposlanost.

Za svitani druheho dne byl ubotak vyveden z cely polnim kuratem. Plakal tide a mumlal: "Ale to neni mane. To se mne jen zda. Za nave kalhoty, non c'est pas possible . . . To je jen tert. Neco takoveho se ye Francii nemute stat."

Bersot byl veden nekolik set metro po silnici a zaveden na selskY dvfir. Plukovni a tam Cekal. Byl eerstve oholen a na sobe mei svateeni uniformu. Bersotovi zavazali al a rune mu svazali na zada. Kdyt plukovnik dal rozkaz popravni eete, odsouzenec zavtedtel: Marie Louise! Marie Louise!" Marie Louise bylo jeho jedine dite.

Zyla.dtni soud v Cherche-Midi prohlasil po pfekoudeni tohoto ptipadu: "Protote plukovnik Auroux podepsal obtalobu a pfesto piedsedal stannemu soudu a protote rozkaz, dar4 Bersotovi, nebyl slutebni rozkaz, rozsudek stanneho soudu se timto zruduje."

Pani Bersotova, ktera byla pfitomna revisnimu Pielideni a ktera napsala novinam dopis, v nemt vylieila leta poniteni, kterd musela prait v bretariske visce, kde ji rikali "vdova po zradci", se rozhodla podat na plukovnika Aurouxe talobu. Avdak ministr valky, Andre Maginot, budovatel Maginotovy linie, talobu zamitl. Krome toho vyznamenal plukovnika Aurouxe odznakem komtura Oestne legie.

Toto zkoudeni pravoplatnosti rozsudial stannych soudt za svetove valky trvalo tYdny, mesice ,ba leta a provadelo se u kattleho okresniho soudu. Konen() vkly stejne smutnYm zjidtenim: nevinni lido byli popravovani z rozmaru vysokYch chlstojnikt, ktefi ve vetdine ptipada nebyli sami nikdy na front& Uvedu jedte jeden ptipad, jak jej uvefejnil "Crapouillot" v srpnu 1934.

"Prvniho eervna 1916 pedi pluk 347 odpo6ival za liniemi u Verdunu. Tfetiho eervna pluk vpochodoval na linii v Oseku thiamontskem. Jak3'r 7valY koloniaini dt--sinadporuikHerduin,bS stojnik, vyznamenanY nekolikrat za stateenost, mezi jin3-rm i Vojenskou medaili a ValednYm kfitem, velel 17. rote patelio praporu.

Sedmeho Cervna zahajil neptitel bombardovani, ktere trvalo neptetrtite 24 hodin. Desateho Cervna v osm hodin rano zahajil neptitel prudir ritok. kterr vdak byl odraten ... Po nove palebne piehrade ztistali na bojidti jen nadporueik Herduin, jeho kolega Milan a jedte 350 muta t jedini portistali z dvou praporu . .

V poledne vdak zaujalo francouzske delosttelectvo sve posice a poslalo deft' vysoce budnYch granatu do zbytku pateho praporu.

Byly vystfeleny rakety a zameteno znovu. Ale situate ut byla kriticka, spojeni se zadnim vojem bylo pfetiznuto a zavladl naprostY zmatek.

Ve tti hodiny se Herduin snatil ziskat posily obratil se na, dfistojnika, veliciho oddilu na ley& strane. "Vezmete zpet teren, kterY ztratila vase divise", dostal v odpoved'.

V deset hodin veeer dala munice. Dva zbyli dustojnici men rychlou valeenou poradu. Co jim zbYvalo? Vzdat se s 42 mai, ktefi zbyli na tivu, nebo se pokusit vratit zpatky? Rozhodli se pro druhou'alternativu.

Zbytek se vratil do Verdunu a hlasil u y ezbrojnice. Kratce note dolitele del na velitelstvi desteho praporu brigadni rozkaz. Kapitan Delaruelle, jeho velitel, jej nosil s sebou v kapse. Tento dristojnik, potlaCiv rozeileni, dodal si koneene odvahy a feki svym dverna karnaradtm, co je 660..

Kapitan Delaruelle mei rozkaz dat okamtite zasttelit nadporuCIky Herduina a Milana!

Herduin se smal: "To je asi omyl". Byl si jist, ze je v pravu. 2adal rozmluvu s velichn

Ve stiedu, dne 22. 6ervence 1942. generalem brigady. Delarulle vyhovel teto zadosti, a Herduin poslal generalovi dopis, v kterem ho iada/ o osobni rozmluvu. Velitel brigady dopis ani neoteviel a na obalku napsal: "tadne ivaneni. Hned popravit!"

Oba dOstojnici byli ztraceni. Herduin napsal posledni dlouhY dopis sve 2ene. Byl mezi do= klady, ktere byly ptedloteny revisnimu soudu: "Moje milovana ienu'Sko! Utrpeli jsme poratku, jak jsem Ti psal. Celt mfij prapor byl pobit. Zustal jsem jenom ja a hrstka mutt. Ted' jsem obtalovan, ze jsem utekl. Velitel brigady me nazYve. zbabelcem — jako kdybych s etyficeti muti bYvai mohl vydriet, kde jich bylo tfeba tisice. Ale co delat!

Muslin ptijmout sviij osud. Nemem se zad stydet. Moji kamaradi vedi, ze nejsem zbabelec.

Myslim pied smrti na Tebe, draha Fernando, a na nadeho maleho Lukadla . Nedopust', aby Ti vzali po mne pensi. Mad na ni pravo . .

Libam Te znovu i sveho milovaneho syna, kterY se nebude muset stydet za sveho otce . • .

Mam pevnou ruku a klidne svedomi."

Ve tti hodiny byli oba dOstojnici odvedeni na popravidte. Vojaci popravni Cety byli na smrt biedi. Plukovni IOW- se zavtel v zakopech a nechtel bYt pfitomen poprave. Odsouzenci kraeeli pevnYm krokem Kdyi nechtel nikdo velet popravni eete, Herduin shodil ptilbu a svlekl kabat. Rozhrnul si kokli na prsou ..

Pak obrativ se k muttim, zvolal: "Kamaradi.

Jsme obialovani, ze jsme nevykonali svou povinnost. Zda se, ze jsme nevydteli dosti dlouho. Ale ujidt'uji vas, to jsme svou povinnost vykonali. Nizasluhujeme si smrti. Pozdeji to vyjde najevo. A nyni udelejte take vy svou povinnost. At' dlouho rietrpime. Mate rovnou na srdce. Sbohem ma teno a chlapeoku ... Pal!" V okamtiku, kdy byla vypalena salva, ptidel rozkaz,ze poprava nema bYti provedena.

Porotni soud v Parini vrhl svetlo do teto afery. Vdova po Herduinovi podala na brigadniho generala talobu pro vratdu. "La Presse" uvetejnila elanek na obhajobu velitelovu, a pani Herduinovi zatalovala tento list pro nactiutrhani. Proces vyhrala, a vzboutiia celou vladu Ministr spravedlnosti, M. Barthou, ji nabidi sto tisic frankft v dopise, v kterem poudtel, ze "Herduin byl popraven naslecikem mylneho utiti slutebniho tadu". Herduin byl nakonec rehabilitovan a na soud y colmarskem roku 1926 byla jeho pamatka aistena."

A tak dale a tak dale . . . Bylo by moino napsat tale knihy z dOkazti ptedkladanYch revisnim soudtm.

Roku 1934 jsem navdtivil verdunskY hfbitov ye vYroeni den uzavteni ptimeti. Byly tam tisice poutnikt z Francie i z Nemecka. Jak jsem stal a dival se, vide' jsem ptichazet mardala Petaina, v Cele oficialni navdtevy, maleho procesi nadhernYch uniforem, frakt, zlatYch prYmitO a oslimjicich dekoraci. atstal stet vedie teny, jejit ruce objimaly clkevenY kilt'. 0bratila svilj utrapenY oblieej a vzhledla k nemu. Mardal pfeeeti napis na kfai.

"Byl to vas mantel?", ptal se ptivetive teny.

"Byl to mrij jedinY syn, pane", "Oh Aka', Akoda! Je mi vas nesmirne Tito. Ale nezapomerite, ze vial syn byl hrdina Zemiel pro Francii. Byl jednim ze struject nadeho viterstvi. Takovi mutove vratili Francii jeji iismev a Alsasko-Ltrinsko."

"Mejte si Alsasko-Lotrinsko, pane," pravila Lena, "ale vrat`te mi diter V Schiize starostilt a vladnich kcimisaid deskYch mist.

LondSrn. (oTK.) Pratska vlada vyzvala starosty a vladni komisate vdech mast v techich a na Moral* aby se dostavili v patek odpoledne 3. Cervence do velkeho salu "Lucerny" v Praze k drildite konferenci. K shromaIdenSrm, jich bylo nekolik set, promluvil "ministr" vnitra Bienert a president' pratskeho a brnenskeho tfadu. 0 dem se na konferenci jednalo, neat dosud zue.mo.

Ve stfedu, dne 22. O'ervenee 1942.

Oddil dopisovatels10 0.1••■■■•••■4•■•4,401......v....movaro.m.i.o..1., ■••■.•••■•o•imwe

Dopisy, jet by obsahovaly nevecne. neb vadne polemiky, potadatel ptedklada ye smyflu stanov Tisk°Yetou V:Oboru k vlastnimn tozhodnuti.

Taylor, Tex. Cteni bratti a sestry:— Aekoliv nejsem dopisovatelem do Vestniku, citim se piece povinen par tadkri napsat.

Ptedne vas chci v gechny, kteti volite uvedomit — totil z nageho okresu. Na den 25. t. m. buodu volby a °pet z na geho distriktu 83, se uchazi jeden eeskY kandidat, Frank G . 8vadleriak, kterY jest nam Oechilm dosti dobie znam. Byl zde narozen a po celY das bez malYch vYjimek bydli v okoli Taylor, ma term a tii holeieky. On i jeho rodina jsou eleni S. P. J. S. T. Frank jest ptedsedou velkeho tadu Praha Cis. 29. Doufam, ae jste jiz jeho oznamku detli, ale ja. One potvrzuji, le Frank 8vadJena jest tadnY a poctivY a vtdy ochotnY podporovat dobrY teel. Pro gel Vyggi gkoly, byl i nagim uditelem v Borker School. Tedy jegte jednou vas upozorriuji a volam, byste jeden katclY dal hlas Frank G. 8vadleriakovi. Zvolme si jednou Cecha, obzvla gt' kdyt jest k tomu schopnY. Nezapominejte, ae jest to pro nas Cechy test pied jinonarodovci, kdy't si zvolime z na gi strany deskeho kandidata. Dejme vgichni Frank G. 8vadleriakovi hlas, by byl nagim vyslancem do Austinu. Praci dest!

Jerry Chalupa.

V Taylor, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

V Taylor, jako v jinYch mestech, kostely a jine organisace prodavaji znamky a valeene bondy. Sestry od tadu "Praha" Cis. 29 si zvolily prodavat 25. eervence v sobotu, den nagich voleb. Sestry nebo divky, ktere by byly ochotne prodavat,'necht' se hlasi u Mrs. Ed. Koval nebo u Mrs. Dr. E. M. Ktenek. t dame vgechny, kteii mini' anebo jsou schopni koupiti nejake risporne znamky nebo valeene bondy, by je od nas na tento den koupili. Samosebou se rozumi, to bychom co nejvetgi sumu rady odevzdaly a take ne za druhYmi organisacemi pozadu ostaly.

Posledni nedeli ye schuzi pii volnYch navrzich br. Tom Drozda ptipomenul v gem bratrum a sestram, by 25. eervence neopomenuli dati svtij hlas na gemu piedsedovi p. Frank G. 8vadleriakovi za vyslance do legislatury. Ptejeme si, by se tam br. 8vadlenak dostal.

Se vgi uctou, Vera Polansky.

V AAA Stefinik, els. 142., Houston, Tex. Cteni bratti a sestry!

Dne 26. Cervence na sv. Annu bude se oslavovat u tadu gtefanik, Cis. 142. v Houstonu. Bude upeeene barbecue asi v poledne neb odpoledne a veder zabava pii dobre hudbe. Tedy se v gechny Anny dostavte k 8tefanikum. Mili dtenati, nemyslete si to jenom Anny zveme, v gichni ostatni vespolek se ptijedte pobavit s temi Annami, zblizka i VCera veder dne 17. mely zkou gku male deti.

Udi se divadlu, ktere sehraji v nedeli 9. srpna.

Divadlo, ktere sehraje 12 deti, ma nazev "Podle slov pana presidenta". Bude to velmi hezk y divadlo, deti maji velke rilohy a hezky se uei. Bude vice deti, ktere budou v lese zpivat. Tedy mili prosime vas, ptijd'te zblizka i zdali na to detske divadlo. To vite katdY, to ty deti veseleji hraji, kdyt vidi pied sebou tvate navAtevnikii pinou sin, neb tem detem to da: hlavy a tem co je uei je gte vice. Retiserkou je ses. A. Vajova. Ptijedte na to detske divadlo br. redaktore, ivy broth ritednici z Hlay.

Utadovny ptijedte. To by ty cletiCky mely radost a poskakovaly by vesele, jak budou toho zajidka chytat. VCera veeer dne 17. bylo u Btefanikt 20 deti, ktere se chti cvieit sokolskemu telocviku. Take ty deti dostaly zmrzlinu, kterou aim ptichystala ses, A, Vajov4.

V T NtIC

Dne 30. Cervna u 8tefainku jsme ptekvapily pies 30 sestet, sestru M. Btezmovou, ktere jsme udelaly, vlastne jeji Mama pi. T. curia, "baby shower". Pi. M. Btezinova byla pozvana ke Stefaniktim do odbocky Uer. Ktite a zatim, kdyt ptigia ku 8tefanikum, uvidela sedeti kolem rester, kterych byio piitomno pies 30. Obdrtela mnoho hezkYcn darkti. Kolden a jineho peeiva bylo dost, to jsme si v gechny dobte pochutnaly na tech dobtYch koladich, kypre jako hubky. Maminka pi. Cilna, dcery pi. Btezinoye, vypravila se na besedu k jeji ,sestte, pi. Cilnd to tak doma tekla, aby mohia dceru ptekvapit, misto na besedu gla na Washington Ave. ke sve sestte pect koldee, kterych dovezly hodne. Veera, dne 17. byla jsem nav gtivit sestru F. 8uldovou, kLera je upoutana na lUtku asi 14 dni. ftekla mi ses. 8uldov4, to se citi ut lepe.

Vg.,chni pkejeme pi. 8uldove brzkeho uzdraveni. Nad domem p. Cyrila Kubaly zatodily se busy a spustily rodiaim hezkou holeiaku. Gratulujem.

Pi. Mikeskova z Caldwell, psala jste poudnY dopis o to Ceske keel. Souhlasim s vami, te je to pravda.

VCera jsem se doeetla smutnou zpravu, to p.

J. Hegar nahle zemtel. Ode gel bez.bolesti, v tichosti tam, kde se stromy , vedne zelenaji, tam kde se slunce vice neskrYva, kde neni tadneho trapeni. Dejt jemu tithe odpoeinuti o Pane a zeme budit jemu lehkou. Znam jeho synovce p. far. Hegara z Temple. Tak cela rodino Hegarova, ptijmete od nas vgech tu nejhloubeji ciLenou soustrast nad ztratou Va geho mileho otce a statieka J. Hegara ve West, Tex., kterY tak Vera 8tefkOva,. neoeekavane odegel.

V KDO VI, PROSIM OZNAMTE. Obracim se na celou bratrskou vekejnost se tadosti, kdo by vedel kde se zdrtuje br. Joseph W. Svoboda, jeho posledni adresa byla Mercedes, Tex., ted' v gak, jak jsem se dopatral, je u namotnictva stryce Same., byl pied Casem v San Diego, California, necht' mne laskave uvedomi.

Jeho rodide neb ptibuzni bydli snad nekdo v okoli West, Texas, jeho matka se jmenuje Agnes.

Aby se ptede glo omylu s nelYm jinym, uvadim jeho podrobnosti: Narozen v Rule, Tex., 3. listopadu 1913. V roku 1938 bydlil v San Antonio, at asi r. 1940 se ptestehoval a posledni zpravu od nej jsem obdrtel 15. srpna 1941 .z Mercedes, Texas.

Proe se o nej zajimame je, te je ilenem tadu a vtdy sobe ptedplacel na rok ku ptedu a ptedplatne mu do glo; nevime, jak se zatidit, zda si pkeje zase ptedplatit, Ci pteje si platit mesiene.

Je nutno, aby se ptihlasil co nejdtive, nebo jeho rodiee, neb jest to pro jejich dobro, proto jestli toto budou Cist, nebo nekterY jejich znamY, prosim uvedomte je, anebo mi na listku po'Slete jejich adresu, za cot budu velmi vdeenk.

Kdo zna adresu br. Svobody, anebo jeho rodieu, prosim neotalejte a nespolehejte, te to mute ueinit jink, ale udirite tak vy a oznamte mi bezodkladne tuto, za cot ptedem dekuji.

S bratrskYm pozdravem za tad San Antonio Louis Dressler, taj., Cis. 133.

122 Dullnig Crt., San Antonio, Texas.

V DO SEATON A OKOLi. Zdej g i tad Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton bude potadat v nedeli dne 26. Cervence piknik spoleene se spol. KatolickYch 'ten z Temple, pti kterem tet bude rodinna oslava rod. Frnkove z Texasu, k nit girgi vetejnost je srdedne zvana.

Veder pak taneeni zabava pti dobre hudbe.

Na ukoneeni Ceske gkoly v Seaton bude potadan peknY program v patek 31. Cerv"nce. pti kterem tet bude prodavana veeete, Lostavajici z razneho peeivo., koladri, pajil a pod., tet oblotenYch chlebien (sandvidii). Proto se obracime s prosbou na vas mile maminky, to nam zas nedim do kuchyne ptispejete. A pak mam jegte jednu k y am prosbu. Snad vite tea. to je dobte i tiznive napajeti, nejen je nasytiti, ale to je nyni velka nouze o to tenske pitivo, totit sodovky a o tizni take bYti nemffteme, tak jsme se usnesly v na g i schtizi SALT., ae si samy nejoke to obeerstveni upravime v podobe limonacly. AC vime, de ptidel cukru je omezen, ptece se

Strang

Bratti a sestry!

Pkijmete pozdrav a zaroveri posilam diky vgem ittednikrim i jedhotlivcilm, jet' se ye Vestniku i pisemne v dopisech mne zaslanYch zmiriuji o zasluze, co se me osoby tYka i celeho nemocenskeho odboru. Jest to uznani, ktere mne tegi, zvlagte kdyt jest od Clena, ktery ma tu'nagi Jednotu ptirostlou k srdci tak jak ja, a kdyl jit nam vgechno berou co jest slovanskeho, aspori aby jsme si na gi Jednotu uchranili a take nag nemocenskY odbor, kterY vykonal za rok hodne dobra, a ku konci tohoto mesice podam ripinY vYkaz na gi prate. Budete pkekvapeni, co dobra vág puldeek vykonal (ovgem s ptispevkern sjezdu se rovnal doiaru), a nyni pokradujem s novYm fondem zase dobte a ptipominam znovu tem dleniim co jsou vzdaleni °od svYch Mai a nechodi do schazi, aby sobe zajistili Clenstvi a poslali poplatek jejich tajemniku, anebo ptimo na moji adresu, ale nezapomerite udati 'Oslo va geho tadu. Mesic Cervenec co nevidet bude u konce a potom budou Cleni povatovani za nove a mohlo by se lehce stati, te by to udelalo nejake nesnaze, jeato na ge mlade dlenkyne, kde mohou oeekavati radostnou uda.lost, musi bYti dle stanov 9 mesicil elenkyni nab mute dostat podporu a potom by to neplatilo, ae jsme opomeli, anebo ae nekterY -atednik nosil vas 1)11161 a zapomel jej poslat.

Bud'te napomocni va gim Utedniktim, jena ko-. naji tu praci pro vase dobro.

Jen tak letmo ptipominam, ae ri6 g odbor jit • vyplatil nemocnYm elena'm $1,455.00, cot jest vice netli jsme dali dle stareho zpilsobu za poslednich dvacet let, a nic bych se nedivil, kdyt se toho chytnete jako pravi spolka •i a cela Jednota bude pattit do tohoto odboru, udelarne di to daleko vetgi netli by koho napacilo. byl by jen ten rozdil, to podpora by byla vet gi a pracovalo 'by to jako nyni, protote zalladem jest pril, anebo cent na Clena. Ptemy glejte o tom a porokujte si o to veci. Bylo to udelano na zkou gku a ye zkougce jsme dobte obstali.

S bratrskYm pozdravem jsem vas ptitel nemocnYch, John toupal, Caldwell, Texas. k yam obracime a to jit zaveas, jestli byste toho sladidla v podobe cukru aspori tro gian mohly nagettit a nam darovat, za cot bychom yam byly, opravdu vdedny. Vtdyt' jak znamo, z male hromadky, bude-li k ni za v gech stran po tro g -kachptidvno,mutebYipoadnkec.My sice tak mnoho netadarne, jen kdyt to aspori trochu osladime k obeerstveni, budete-li i citrony chtiti misto cukru darovati, tea s povdekem ptijmeme. Pigi yam to jig doptedu, abyste mely• dosti Casu toho sladiva trochu u gettiti a ptedem yam za vagi ochotu srdeCne clekulem.

S pozdravem, K. Fojtagkova.

V Neuvetitelne tresi y.

Curych. (CTK.). — Lidove Noviny z 22. kirkna maji v insertni easti oznameni o uloteni trestu vezeni v trvani 40 dni.1 a pokuty 15,000 K pro cenovY ptestupek, "jehot se dopustil pachatel tim, ae pti hubeni krys v Lipniku n/B. poladoval za sve vYkony od zakaznikri ptemrgtene deny."

Pro ptedradovani su genYch hub byl Ant. Ma red v Pacovt odsouzen k pokute 70,000 K.

aroma S. Fort Worth, Texas.

Mili ptatele, kteti pattite pod 4. precinkt, vas laskave Zadame za v gechny, kteti jsou u precinktu zamestnani, a take za komisate Frank Winterse a jeho manZelku: volebni den jest v sobotu 25. tervence, v gichni volte pro Frank Winterse za okresniho komisate precinktu 4. Jeho protivnik nevi, jakYm zprisobem by se do onoho ritadu dostal, tak chodi po lidech a velice gpini nag Cesky narod, tak gpinave, ze se to ani na neho vribec neslu gi, jestli chce nejaky podobnY ritad zastavati. Ve Vestniku na jinem miste naleznete placenou oznamku.

8 pozdravem na vgechny, P. a pi. J. F. Polagkovi.

V ZA BR. FRANTISKEM SOUKUPEM. Rosebud, Texas.

Dne 17. t. m. jsme doprovodili k vetnemu odpodinku na geho mileho spolubratra p. Frantigka Soukupa. ZesnulY byl del gi dobu face nemocen a smrt mu byla vysvobozenim. Byl alenern nageho ta,du asi 18 let a clerk dobu tadovym ptedsedou, povahy mile a vesele, on, jako i dela, jeho rodina kaZdeho vitaji rismevem.

Manlele Soukupovi melt 12 ditek, dve zemtely male, syn Jaroslav, laietY se ne gt'astnou nahodem zastkelil pied 9 lety, ostatnich 9 ditek Zije v dobrYch pomerech, 2 ho gi jsou u vojska. Co se mne u rodiny Soukupove vZdy libilo je, ze vgichni, totil rodiee i ditky se hlasi k svemu narodu. Melt jsme zde odboeku SALT., kterou oni Stecite podporovali, Zel ze odboaka na ge v tak hrozne dobe je npine neeinna. Temito tadky Celt rodine Soukupove Vyslovuji uptimne citenou soustrast a ovdovele spolusestte pevne zdravi, by stateene kradela Zivotem vpted.

Se sesterskYm pozdravem, Ane'Zka Skupinova.

V itatl Dobrota, Cislo 78.

Dobrawolski — Jourdanton, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Zda se mi, ze z toho na geho Jourdanton 'tadnY nepige. Co se s vami stalo 9 Zaplavil vas ten dep t', ktery jsme dostali na 4. dervence?

To Ceske psani mi jde trochu pomalu, ale 'desky mluvit — o jej, to ja "brebentim" sto mil za hodinu. Mohu dekovat za to moji drahe mamince a drahemu tatinkovi. Oni mne Cesky mluvit od mladi a Cesky Cist kdy2 mi bylo 5 rokri. Nyni je mi 20 let. Moji nejvetti bou je eeskY zpe y a tance. Kdyl ptijdu na Cesky tanec, tu tanelm az bych pode gve sedtela.

A ted' neco o valce. Svobodni chlapci z to any jsou vet ginou prye. Mam teZ jednoho bratra v armade. Je az v Camp Hoan, Riverside, California. Bude tam teprve 3 mesice a byl povYg en na "corporala". Die dopist a obrazkii, ktere pos116, domt, vypada ze mu tam slouZt dost dobte.

No tak to vypada, ze moje psani se trochu tak to honem zkratim s pozdravem na vgechny a zristavam vase etenatka, (Pani) Joe Tymrakova, bYvala (sleena) Jourdine Dorriakova.

V Koval', Texas.

Ctena redakce, mile sestry a bratti!

Ptichazim opet abych vam sdelil, jak se nam vydatila nage vlastenecka, slavnost, kterou jsme potadali minulou nedeli a na niz jsem vas posledne zval. Ptes to, Ze bide zaeinaji chapat getteni rafri a ve Smithville mel pohteb jeden prominentni °bean prave v tu dobu co veeete mela zaeit, sjelo se lidu dost, tteba asi hodinu a pril opozdene, cot' melo za nasledek, ze nag program musel bYt trochu pozmenen. Privodne mei° zaeit feeneni al po veeeti, ze v gak lido ptichazeli opozdene a nechteli je gte dole na veeetekat, tak tim byl nal program trochu vyrugovan. Nebylo to v gak ye zlem innyslu, aekoliv jest mane, ze nekterY pro-nazi Nemec nerad slygel krasna vlastenecka siova na geho bratra ptedsedy soudce Chernoskeho a bratra Maudra. Vite, Nemci neradi vidi, ze na g narod ma, takove vynikajici tedniky, jakYmi jsou vfge jmenovani, tedy mans, 2e nekterY to delal zrimysine. Nagimi eestnYmi hostmi byli hlavne major-general H. T. Twattle a jeho pani z blizOho campu Swift, dva mojoti se svy'rni tena-

Ye stfedu, dne 22. 6ervence 1942. mi z toho sameho vampu, na gi pfedsedove, br.

ChernoskY, jen byl na gim slavnostnim teCnikern, a br. Maudr, jen po peknem uvedeni se v anglietine promluvil Cesky. Dale mayor mesta Smithville G. S. Shade, ptedseda obchodni komory W. E. Beal a sekretat H. D. Wade se svymi manZelkami. Program zapoeal zapenim pisne "America", nateZ po obvyklem pfivitani a podekovani se po ptedstaveni ujal se siova general Twattle, pravil, le jest velice potegen poznanim jak osada Koval. a nag desko-moravskY narod vubec vlastenecky citi, ze ye vojsku jeho campu jest moralka ta nejlep gi, nagi hogi ze v zapase s nepritelem se jiste vyznamenaji, ze vgak aby valku vyhrali musi spolupracovat cely narod. Bylo zfejmo, ze jest mezi nami jako doma a take nam slibil, ze ptijede zase. Soudce ChernoskY pronesl opravdu ptilehavou vlasteneckou fee, ktera zvla gte pfitomnosti vysokYch vojenskYch dristojnikri a narodnich symbolri tim vice vynikala. Bratr Maudr se napted uvedl v anglietine s ta,kovYm citem a porozumenim, ze pak i jeho eeskY proslov byl vgemi pozorne sledovan a mnozi jinonarodovci potorn nam tvrdili, ze at siova nerozumeli, 2e jeho cit a posunky byly tak vymluvne jak jeho siova a ze oni dobte vedeli o dem mluvi. Jeden nag stargi soused naginec mne povidal tento tYden: Vig, ja jsem o tom nikdy mot nerozmYglel, ale po torn co nam v needli tekl bratr Maudr, jsem si hned koupil bondy. — Tak vidite, ze na ge i vage namaha nebyla nadarmo, mimo skveleho finaneniho rispechu se docililo i rispechu moraine.

Tento rispech by nam vgem mei bYti vzpruhou k dalg i praci. Mnoho navgtevnikri nam gratulovalo k nagemu irspechu a na,s to opravdu test a jest to pro nas ta nejlep gi odmena. Proto take srdeene dekujeme v gem co nam byli pomocni, ovgem zvlagte nagim feOlikum, jest to zasluhou vgech dohromady a my jsme na vas hrdi. Cisteho vYteiku jest asi d ye ste padesat dolart. Na na gi malou osadu jest to velice dobre, zvla gte kdy2 si pfipomenem, 2e se tim probudila nalada k dal gi dobre praci. Tento eistY vYtelek bude rozdelen stejnYm dilem na S.A.O.T. a AmerickY tervenS7 Krtz. Sestry a bratti, pamatujme 3i slov general. Twattle, to vezme celY americkY narod, aby valka byla vyhrand. Ptestarime kritisovat, odlotme osobni pfekalky, spolupracujme stoprocentne s nagimi vridci, uvedomeme si, ze nade gel Cas Mari, nikoliv je slov, pomoZme takto nag im hochrim v jejich telkem zapase s neptitelem, pak teprve mriZeme fici, ze jsme vykonali svrij dil.

S heslem "Zvitezime!" za odboOku Koval zristava,m, Vaclav Batina.

V itad Stefinik, cis. 142., Houston, Texas.

V poslednim eisle Vestniku ve zprave tediteje usneg eni o statnim organisatoru, coZ je snad ze vgeho nejdrilelitej gi zakrok nejen k boru novYch Menu, ale take k udrZeni spolkoveho Zivota v nagi Jednote. Ovgem bude zaleZeti na schopnosti jednatele a pomrickach, jakymi bude vybaven. Chodit po statu a vypravet pouze o pojigtent by ov gem nestaeilo. Na gi elenove i neelenove pottebuji bYt obeznameni s ritelnYm vedenim spolku, s kooperaci Cili svepomoci, narodohospodatstvim, dejinami. VyloZit pied nimi nejen nag e pfednosti, ale z ylalte chyby, ktere na,g spolkovY Zivot otravuji. Zde ovgem bude tieba, aby na g i profesiona,li spolupracovali, zvlag te ti, kterYm Jednota pomahala a o kterYch az dosud nevime. Jsem jist, ze v katde Ceske osade, nebo jejim okoli je Cesky lekat, pra y -nik,ezbortd yplaneis ku celkovemu povzne g eni lidu z neho2 pochazi.

Potom ty nage schfize budou nav gtevovany s radosti a laskou, jestliZe pro obyatele osady bude uspofadan men gi program se zpevem, ukazova,nim zajimavYch krajil, mest, taboru lidu, doprovazenYch ptipadnym proslOvem. Doufara, 2e ustanoveni statniho organisatora da, k tomu My u fadu . Stefanik pracujeme honZevnate.

Mlade2 evict Ceske divadlo, jednatele obeas pHvedou nove Cleny, my stall se pteme, co je vetsi narodni prace: dluhy cleat, nebo dluhy platit. Ptig ti nedeli nage Anny, Andulky a Andulidky potadaji tanedni zabavu s barbecue pit hud-

be Jack Fannell's orchestra, aby trochu pozapomely na ty dne gni trampoty. 61ovek je spoledenskY tvor, tedy, ye spoletnosti se dtive zapomene.

Hledam Ciena na geho tadu Jerryho aermaka, kdo by o nem edel, nebo on sam, at' zdeli jeho adresu do 10. srpna.

Alois Vaja, taj.

S bratrskYm pozdravem, T. J. Sokol Houston.

Tak nagi sokolici, start, mladi, i s tem! kariaty se rozleti v nedeli 26. eervence dasne rano do Rosenberg. V posledni schrizi sokolske jsme si ujednali spoleanY vYlet do mestskeho parku mesteeka Rosenberg. Je pry to idealni misto pro vYlet a jelikot tam 'name take sokolske elnovniky, ktefi ku kaldemu cvieeni dojizdi za nami do Houstonu, tak pry se vypravime take jednou my za, nimi. Proto sokoli a sokolice rozpete sva ktidla a pti gti nedeli easne rano letem vgichni pod perutemi starosty Jarky Vodehnala a naCelnika D. Nezvala do Rosenberg. Tam stravime ptijemnY den do pozdnich hodin v noel pit mesieku, neb letni veter v pkirode je to nejkrasnej gi. Budesne tam mit co jist a hlavne co pit, eistou vodieku, sladkou sodovku, kafieko, ktere si uvatime v kotliku jako ta cikariata a pH torn si zazpivame "Cikanko krasna" a pak ten bolsky napoj pivo, bo2e, to je slovo!

To je ze vgeho nejdrilelitejk, bez toho by ty nage hlavy, rodiny ani nikam ne gli, no, ale budou ho mit, ale my budem chutnat s nimi, zdali je dost student. Zazpivame si, to ani jinak mezi sokoli nejde, a pak se vykoupame, pry je tam nekde nejaka voda (doufam, ze ne ye gtoudvi nebo v sucle), hlavne ze se budeme veselit v gichni volne a pohromacle.

Pkijmuli jsme zase 4 nove evieence a to sestra R. Antonova, ktera, cviei, a pak tit dceru g -kyKopecYh,jdnaezi ldruha.Tk nezapomerite galveston gti a rod. Vojtecha 8ebkil se dostavit na ten vYlet sokolsky a pit mesieku domri. Napi gi yam peknou baseri o torn letnim vederu od dr. Antonina Muellera (opis).

LETNI VECER

a

Obloha pina hvezdieek jak demanty se trpyti a srpek — gelmo mesieek jen usmiva, se — sviti.

Klid, pokoj viadne v ptirode, klid v16,dne v nagi dugi, z kiad kuligka jen slyget je, ktery, 2e1 klid ten rust.

Nechce se nam jit ani spat v takove darovne noci, tolik toho — slat vzpominat, citrim podlehnout moci .. .

Karla Otvrtnikova.

Na zdari Dougka. — C. N. Sdruteni ma schrizi prvni nedeli v srpnu u testy Helen Tepera na 5409 Long Str. v 5 hodin odpoledne.

V Dallas, Texas.

Pisi techto par tadkii v podekovani nagemu gicimu kroOku za jejich vtelou vzpominku a peneini dar co poctu moji zesnuld tetitky Suchanove z Ennis. Penize byly odevzdany na Narodni Sdru2eni, na ktere ona nikdy nezapominala. Vim, le i jeji rodinu to pote gi, nebot' mne to bylo velice mile, ja, i oni yam vfele deA. Machadova. kujem.

V Jourdanton, Texas.

Prvni bal baviny dovezl Willie Ventreek. Byl vypestovan na pozemku S.P:J.S.T. a byl odZinavan zdarma ye Vranove (Mae, vaIil 415 liber a vydal 850 liber semene. Dosud nebyl proda,n.

Nevi se kolik bylo premii, dosud si pro ne neptigel. Letos byl prvni bal opozden o 14 dni oproti lorisku, ale ted' to pujde, neb vgichni zatinaji sbirat bavinu. Bude ji letos malo, napted bylo sucho a ted' zas mokro to pokazilo.

Zpravodaj.

V relate vychovani.

"Jak se ti dart, VenouSku?" pta se teta.

"Dekuju, dobte!" odpovida Venous.

"Ted' musts piece se otazat, jak se daft mne!?"

"Ne, teto, to 40 MIA jeduo,"

a

Ve stkedu, dne 22. eervence 1942.

VLIN 'LON je katiadSke m6stedko na severu provincie Manitoby, na konci civilisace a teleznieni trati. Vgak take jen vlakem nebo letadletn se tam dostanete. Silnice tam nevede a mesto lei za jezery i za lesy, za prerient mezi holYmi horami, v nich se doluje med', zlato a zinek. Ma asi sedm tisic obyvatel a vice net tki procenta z nich jsou 6echoslavaci. Na gi Tide jsou tu horniky. Flin Flon je hornicke mesto.

Flinflongti krajane uz davno psali, aby k nim take zajeli es. vojaci, pry byli ut skoro v gude a jen ne a ne k nim. Psali /lady vyiltave, ze jsou takovi opugteni, daleko na severu, te dtou jen noviny, to vgak chteji slyget sve vojaky. Takova psani musi bYti vyslygena. Kdyt potom Cs. vojaci v Kanade planovali svou jarni cestu prerijni provincii, Flin Flon byl na prvnim miste, na ktere bylo pamatovano. A to v sobotu 25. dubna 1942 v jedenact hodin rano prisli na nadrati, aby pkivitali Cs. vojenskou misi, plukovnika Hutnika a porudika Brejchu Srbove ptigli tet.

Ve Flin Flon jugoslavgti pracuji velmi tesne s 6echoslovaky. Vlak pkijekia vitani bylo nad miru srdeenel Veeer pak byl "smoker". V Chicagu by nagi kekli "piknik", v Montrealu "schrize", ale ye Finn Flon byl "smoker". Kdyt se na gi ye Flin Flon radili, kde maji smoker uspokadat, vgichni echoslovaci fekli, ze v nejvet gi sini mesta, aby se tam veglo nekolik set lidi. Nekteti se jim small. "Pfijdou-li vgichni dospeli lide", kikali, "tot poeitejte tak nejvice se sto lidmi; prosim vas, sobota neni na keeneni, to je na piti." Nagi vyslechli a zakidili se po svem. Objednali Legion Hall, kde je misto vice jak pro nekolik set lidi.

A udelali dobke. Tu sobotu veeer Legion Hall byl na prasknuti. Prisli vgichni 6echoslovaci. Jugoslave', Ukrajinci, Polaci, Kanad'ane. Jeden yedle druheho a trpelive eekali na projevy Cs. "Ticho, nag plukovnik bude mluvit!" volali jugoslavci. Proslovy vojakri byly vyslechnuty s ng,botriou pozornosti, Pki gel starosta mesta, keditelstvo dolri, kanad gti vladni ritednici. Oechoslovaci toho yeeera vyrostli ptede v gemi, nebot' to byli jejich vojaci, kteti je pki gli navgtivit. Pekd schrizi ye vgech domovech v meste zapjali radio, aby slygeli 6s. veder, zvla gtni vysildni, pfi kterem tet hovokili es. vojaci.

Nagi vojaci pak zristali v meste tki dny. A piece jen to b3-1a kratka doba, v nit bylo vykonano na tucty navtev, konany dal gi schrize, promitany es. Yojenske filmy, vykizeno mnoho prate. A kdyt vojaci odjizdeli, pfigli se rozloueit vgichni. Nigh iici, to nikdy nezapomenou na tuto navgtevu. ttsmevy chtely ukrYt slzy, ale pohnuti bylo piing silne. Daleko v cizine a ut myslili, to jsou ztraceni, ze nikdo o nich nevi a v tech dnech si uvedomili, ze patii do velkeho a slavneho spoleeenstvi, ze jejich dfio je stavi na rovers vgech ate jejich vojaci mluvi take za ne.

Minitonas je ona osada, kde sidli pies gedesat rodin eeskoslovenskych, jet sem pti gly z Volyriska. N. vojaci je piisli nav gtivit. Mise pkijela z Winnipegu. Byla jiz noc, kdyt es. vojaci dojeli do Minitonas. A sotva vlak zastavil, hudba spustila "0 Canada". Vojaci pomalu vystupovali a ptali se: "Koho pak vitaji?" "Ale nejaci vojaci sem ptijedou", kikal negr mezi dveimi, ale v torn jiz hudba spustila "Kde domov mrij" a "Nad Tatrou sa blYska". Nadrati bylo zaplaveno stovkami divakri, kteii pfi gli pozdraviti sve vojaky.

Margo je malieke mesteeko ye stkednim Saskatchewanu. tiji v nem pkislu gnici rriznYch "lama., ale hrstka techoslovaku, ktera je tu, udava ten. Vgak take Cechoslovaci byli jedini, ktei7 se odvatili postaviti svou vlastni hallu. Je to peknY drini v polich s velkou sini. Kolem Nally se soustied'uje celY kulturni tivot mesta a kraje. PolskY katolickY duchovni ma rad Oechoslovaly a nijak se na ne nehneva,ze jsou bez yyznani. Ma, je rad, spolupracuje s nimi, dave, jim dohromady kapelu, kona, in ge v jejich sini a oni z vdednosti se zridastriuji katdou nedeli jeho bohosluteb radi.

Henribourgh je jina osada v Saskatchewanu, kde ziji eechoslovaci. Jsou potomky volyriskYch Oecht. Prida je chuda, hospodakstvi mnoho nevynati, ale laska, jakou chovaji henribourgtti 6echoslovaci ke sve stare vlasti ptekonava vs"e-

Ot naI

VMSTNfK

Prochazkou po Kanade. chnu nepkizen vnei giho osudu. domov je jirri studnici posily a oslavuji jej fedi eistou, krasnou a tiny, ktere ptekonavaji jejich motKdyg bylo znalrlo, ze Cs, vojaci piijedou do SasktoOlni; dO Who bileho mesta na South Saskatchewan River, ktera je v meste pkeklenuta nekolika mosty, krajane z Walley Centre a z Goldberg se rovnet chystali. Do Saskatoonu je daleko, ale krajan E. Kolafa nelenil a prohlasil, te dej se co dej, vojaci musi take k nim. Vojaci pry maji vgelijake programy cesty a podle tech programil jezdi jako podle jizdniho tadu a neradi byboeuji z cesty. Kolafa pohodil hlavou: "Bah, vem dert programy, to by bylo pekne, aby nagi vojaci sem nepti gli! 0 to se postaram." A kdyt byla v Saskatoonu schrize, krajan Kolafa byl na ni. Vgichni na schrizi se stali oleny Cs. Oerveneho !Elite v LondYne, schrize byla 'Yana, tiva. President a profesoki university pozvali vojaky, aby k nim piisii na navgtevu. 6ekal vgak i starosta mesta a jini. A pak dekali krajane daleko ve Valley .Centre. das - byl vymeten.

Jak to zatidit? A jit tu byl krajan Kolafa s autem, a vgechny nav gtevy byly vykonany yeas a jegte se dostalo na na ge v Goldberg.

Druheho dne na gi dojeji do Valley Centre a krajane jim ukazali svou novou hallu Tenkrate na podzim, kdyi tu byl senator Vojta Bene g s Karlem Buzkem a s es. vojaky, v polich v osade Marriott stala je gte stare halla. Krajane kikali, te po nedeli ji budou stehovat k ceste. A dnes u hlavni silnice stoji halla jako palac. Vet gi, prostornej gi, zakici novosti. Z dalekeho okoli se jezdi na ni fide divat a cely kulturni tivot se v teto halle soustked'uje. Zdej gi krajane pochazeji vetginou z jitnich tech, od Prachatic, Husince, Bavorova, od Klatov, z Pod gumavi. Jsou farmaki a dobke se jim daki. Pole dolake rodi a piece jen nekdy s obavami se divaji na jihozapad za Rosetown, kde se kraj zase meni v prerie. Tarn daleko bYvalo je gte pked deseti lety dobre, ale v roce 1932 naposled v to krajine pr gelo. Pole se meni v pustinu, fanny jsou opugteny, mesta vylidnena . . . Nekdy se krajane v kraji Valley Centru starostlive divaji v tu stranu, ale piece veki, to South Saskatchewan River, kteth je dnes hranici mezi prerii a rirodnYm pasmem, bude i naddle na Regina je hlavnim rnestem provincie Saskatchewan. V roce 1929 byla je gte malYm mestem, farmakskYm mestem. ale dnes je to prrimyslove stkedisko, tive, lidnate, pine prate. Na vYchodni strane tiji Cechoslovaci spoleene s jinSrmi slovanskYmi narody. Cs. kolonie neni velka, ale pane pracuje a dolake se sna gi se syYmi sousedy. A neni nad dobre sousedy! Nemaji vgak svoji hallu a to se se syYmi podniky uchyluji do polskeho katolickeho kostela, kde konaji schrize, pkednagky a podobne. Kdyt pak 2. kvetna uvitali naveeer svoje vojaky na nadrati, odvedli si je do syYch domovri, aby prvni veder je meli jen pro sebe. Teprve nasledujiciho dne byla uspokadana velika schrize na osiavu 8tefanikOvu a nati vojaci byli hlavnimi teeniky. A zase prisli nejen Oechoslovaci, ale i Polaci, Ukrajinci, Rusove, Kanad'ane. Pkedna gky es. vojakri po cele Kanade jsou zname tim, to vtdy neco noveho je na nich feeeno, to jsou pkedna geny prostou keel, ktere katdy rozumi, a v gichni prohlaguji, jak blizke jsou si slovanske keei a jak nebo slovengtina jsou jasne. Jsou to takoye dorozumivaci jazyky, na ktere ostatni Slovane shliteji s driveroti.

Start' krajan JeenY z Esterhazy se vracel tohoto riterka domri, kdyt syn, jet ho doprovazel, upozornil: "Tatinku, tady jsou eeskoslovengti vojaci". — "Co?" — "Tady jsou eeskoslovengti vojaci?" — "Nepovidej". — A tu byli oba es. vojaci, v peknYch uniformo,ch. Start' JeenY, kteremu se bliti devadesatka, se diva na ne a pak vyhrkne: "Ale, kluci! Tak vy jste Ceskoslovengti vojaci, nati vojaci? Co, ty? Ty jsi sertant nebo vic?" Prohliti si je, vzpomina, jak v roce 1866 jako dite musel s formany vozit pro Nemce futrat a pokad mu nejde na rozum: "Tak es. vojaci jsou u nes?" A kdyt se pak rozloudi, vo-

jaci odchazeji, aby nav gtivili kterehosi funkcionale odboely a on aby se ubiral domti, najednou se obrati a beti jako chlapec za vojaky a dostihne je at v dome onoho funkcionate: "Ne, ja jsem se vratil. Ja, musim jette s vami mluvit; to mam radost, tak vy jste nati vojaci. A teknete mi, to mate komando v nati keel?" AmevYslovna, radost mu zati z tvate, kdyt se doyi, to komando v Cs. armade je bud' 6eske nebo slovenske. Stakeeek JeenY se pak zamysli, rozvzpomina se, • ak to bylo jine tenkrate, kdy't on byl na vojne, ale to lit je tak davno, to ut ani vzpominat nedovede.

Jan Dubai.

V VYHLiDKA DO LEPMHO POVALEtNEHO 2IVOTA.

Vekte, te na letisti mezi na gimi letci tabled nete spolehlivY vYhled do povaledneho lep gho sveta. Uvedomil jsem si to, kdyt jsem vyslechl nedavne projevy presidenta Bene ge a Sira S. Crippse o zasadach povaleene budoucnosti. Nalezl jsem tolik souvislosti mezi teoriemi onech statnikri a zprisobem skuteeneho tivota tech, mezi nimi sedavam na dispersalu, ktere yidavam odletat do boje, na jejicht vrat z boje netrpelive dellavam a jejich 2 . projevy prakticke filosofie mohu sledovat na kat(tern kroku.

Statnici formulovali nove obsahy starch pojmil pro povaleenou epochu lidstva a tivot letcit se jit nyni v tolika bodech stSrka, s jejich teorii, a g to udivuje a nuti k zamyideni. Pojrny zUstanou, to je jiste, ale jejich napineni bude nove a lepti, to je stejne jiste, Pojmy radikalisrnu a kompromisu. prate, jejiho uati a jejiho oceriovani, pojem bohatstvi a chudoby a stejne jako naionalismu a mezinarodnosti dostanou lepti obsah. A nati Patel site nedovedou formulovat prakticko-filosoficke traktaty, za to se vyjadiuji ztetelne svYmi tiny, cot' ukazuje k nesmlouvavemu pion3"rrstvi, ktere je tizeno zdra y3im instiktem.

Musite mezi nimi tit a citlive zachycovat jejich projev, aby vas napinilo ptesveddeni o jejich pion:Yrstvi ptittiho leptiho sveta. Zadina to radikalismem jeiich kulomett a kanonfi ye Spitfirech a pokraeuje to kompromisem smyslu pro kladnou positivni spolupraci s kat"dYm. kdo je dobre yule. Trva to v PC/in-113 bohatstvi, jimt nejsou bankovnl konta. ale plody jejich bojovnosti, obetavosti a YYtryalosti, Pracovni hodnota se jim nevyvaiuie zMem, za to vtak YYznam utiteenosti pro budoucnost celku. Chudobu nechapou jako nedostat ek movitS7ch nebo nemovitYch statn, ale s7i ge iako nedostatek lidskYch sil a motnosti, kterY zabrariuje vykonat vice a nadlidske. Vlastenectvi je jimi prokresleno v samotnem zapase proti mueiteli svobodymilovnYch narodfx a jejich mezinarodnost je dana usilim zajistit nezittne yiterstvi s yeho lidu v souzvuku spoleeenstvf vgech narodil, bez ohledu na vlastni tivot.

Tak se tedy projevuje jejich prakticka filosofie, ustici v nej yyjimeenejtim positivismu platneho elenstvi zdra ye lidske spoleenosti.

Az nastane v geobecna, povaleand pternena etickSTh hodnot, ktere dosud vettina sveta povatovala za nemenitelne, at bude ptetegko dem, ktetl se nebudou umet poctive od zakla,du ptizpilsobit novYm podstatam starS7ch pak bude nejlepe tem chlapcum od letectva.

Vg,dyt' oni jsou nejlepe piipraveni pro tuto lepg i budoucnost noveho sveta, protote jit nyni ziji v novem lep gim svete svYch ideji, sve SL. prate a — sy Ych obeti.

V Co Nemci prohla guji za umeni.

Madrid. (6TRK.) — V Praze byla tyto dny skonena vYstava "Ld — neptitel lidstva", kterou na yyzvani nemeckYch rikadri uspokadal malik tketiho tadu Karel Mink. Pratsky tisk o ni temei nepsal, takte se nevi, jaky mela spech, ale tato okolnost sama o sobe je ptiznadna, pro malite i jeho vS7stavu. Relink je povestnY mazal, jeho nemra yne kresby a obrazy byly za republiky z mravnostnich duvodu censurou nekolikrat zakazany. Nyni je ovtem idedne vyhlaten za "pkedniho eeskeho urnelce a eelneho bojovnika za novS7tad".

VE5TNIN

Straus N.

A. A. DODIVNY nadpis, dovolte v gak, abych yysvetleni podal at na konec. Prozatim jde o toto: Mesic derven bude pro vojaky druheho odboje vtdy dobou vzpominani. V dervnu — pied dvema roky, zajiste — odegly eeskoslovenske pluky na frontu. V dervnu zaely se valit zastupy belgickYch uprchlikti do na geho tabora v Adge, (s jakYmi pocity v srdci jsme je sledovali!) v Cervnu, tugim ae dtvrteho, nemeckY nalet na Patit, v dervnu, desateho vypovida Italie spojenctim valku a konedne, 17. derven!

Toho dne jsme jit od rana zaplavo yani zdrcujicimi zpravami: Nova vlada v Fatal, ke ktere se bliti Mind, Rusko midi, president Roosevelt odpovedel pekne, ale pkilig platonicky, nejdivoeej gi zpravy se roji mezi vojaky. Francie pry' se vzdala. Koneene do toho udeii jako osvobozujici blesk za letniho dusna: Ptipravit se k odchodu z tabora.

Kancelatgti poskokove pall spisy, ktere se nemaji dostat do rukou neptiteli. Kdosi do toho hodi poznamku: "To se me pro nedokonale lin- kovani a iipravu spisti na g vYkonnY nahonil, a ted' se to pall." V gichni citi, te cosi velikeho visi ye vzduchu.

Cekaji se dalgi rozkazy. KatclY chodi napjaty jako struna, kaalY se snati yydist z tvate vy ggich dirstojniku, co se bude dit v nejblit gi chvili.

Na noc je naiizena pohotovost.

Chlapci ball sve veci. KatclY si .smi vzit jen jedno zavazadlo s sebou; to neni tak velkY problem, stejne toho nikdo moc nema. Ti, co si schovavali civilni gaty v blahe nadeji, te do vanoz bude po valce; rozdavaji je ted' Belgidantim a Francouzilm.

Prvni noc v pohotovosti minula v klidu, jen nag i letci pi-es noc zmizeli. Tisice dohadt" o torn mezi hochy. Nejvice wiry se ptiklada tem nejfantastidtejgim.

Vgichni sleduji se zajmem — ovgem z uctive vzdalenosti — rozhovor plk. H. s francouzskYm• velitelem tabora. Je to rozhovor prudky. Francouz rozdilene gestikuluje, na g plukovnik zachovava klid, ale je videt, ae prona gi rozhocIna slova. Francouz vztekle poskakuje, nyni i nag plukovnik prudce ptechazi sem a tam.

Plukovnika H. nemel nikdo v lasce. Zdal se chlapctlm ptill g naroukanY a jako bez zajmu o vojaka. V tuto chvili v gak v odich ptitomnYch y yrostl v hrdinu. Bije se s tim francouzskYm ustragencem za nes. Jde o na gi bezpenost. Kdosi ptigel se zpravou, to zaslechl, jak na g plukovnik resolutne prohlasil, to kdyt to nepiljde jinak, probijeme se ke gpanelskYm hranicim.

To nam dodalo noveho vzpruteni. Probijeme se! Nemeli jsme sice zbrani, ale v tabote bylo skladigte, vetili jsme, te nam na g plukovnik opatti i tyto. Probijeme se! Tlusty Jarda je netrpelivY, nechce dekat na milost Francouzu, tteba nam zbrane ani nevydaji, tteba na neho nezbude; gel proto do mesta a koupil si dYku. Kluci se mu smeji, jak pry se chce branit kudlou proti kulometu. Jarda se neda. Vi, to mu to moc neporntte, ale aspon jednoho Mince chce vzit s sebou.

Pticladzi rozkaz nakladat zavazadla na kamiony. Cvidime se v rychlern nasedani na kamionv i ye vystupovani. Dilstojnici jsou pomerne klidni. Major U., zverolekat, si 'lade opattil pugku. Mazli se s ni jako s deckem a shani neboje. Nabizi klukum petifrank za katdou patronu. Ale take chlapci shaneji zbrane a naboje.

V noci jsme spali v kamionech. Nic se neptihodilo. lidera jsme je gte litovali, to vojenskY rozkaz nas pkikoval ke kampu v Agdu, te jsme nemohli s ostatnimi na frontu, to se nam bude jednou to kancelatske "krysaieni" vyditat, ale dnes se zadiname na vec divat ponekud jinak.

Prave-se vratili prvni vojaci, ustupujici s fronty. Liei pomery na frontu ve stra glivYch barvach. Francouzska fronta v rozkladu, vojaci ustupuji ye zmatku, panika mezi civilnim obyvatelstvem, francouzske veleni zklamalo, nagi nedostali potadnou yYzbroj.

Prichazi potvrzeni zpravy, ze Francie uzavtcla s Nemeckem ptimeti. Ut se nas to ptilig

Ve sttedu, dne 22. dervence 1942.

nabyl velmi bohatYch zku genosti o chovani nedotYld. Veder se tisnfme kolem redakce Nagich novin, mluvi z LondYna president Beneg.

Nemcil k ptislugniktim jinYch narodil. Po dlouhYch utrapach podatilo se mu uniknouti do Jeho slova jsou vzpruhou, povzbuzenim, novou svobodne ciziny. Vylicil nam tu hroznou mravnadeji. Vlna vdeonosti k tomuto muti vgechny ni bidu Nemcu. V gude shledal se u Nemcil s zaleva. Za chvili ut nevime, co po yidal, jen jetim, to i prostY nemeckY dlovek povatuje nadden dojem nam z jeho 'fedi znstal: V gechno to tazenost Yemeu za samortejmou vec, stejne dobte skondi jako povatuje za samortejmou vec otrockY stay DruhY den poslouchame tea Petainovu. JakY narodu porobenYeh Nemeckem. Cypismus Nemto rozdil! President maleho naroda nabada k v tomto ohledu nezna mezi. Cizi delnici jsou vytrvalosti, k setrvani v odporu proti Nemctim, chatrne obledeni, gpatne ubytovani, nelidsky nabada, povzbuzuje, Yeti ye viteznY konec. trestani a mudeni a zejmena zcela nedostatedce velikeho francouzskeho naroda, vitez z pone tiveni, takte Cast() sbiraji odpadky na smesledni valky, mluvei za francouzske imperium tigti nebo dokonce i shnile brambory. Nemci toobvinuje ye sve teCi narod z ducha potivadnosti, mu bez studu, zcela otrle ptihliteji a lze slygeti kterY pry zvitezil nad duchem obetavosti. Mlui poznamky vyslovujici nad tim i ureite uspovi o torn, to ptidinou poratky Francie je "malt) kojeni. Ceg ti a jini cizi delnici jsou potivani pro deli, 'Palo zbrani, malo spojencir a pak jegte prace zylagte zdravi nebezpeene, jako na neco o tom, te ziistava, Cest a imperium. Prazdklad v tovarnach, kde pti vyrobe vznikaji otravna, slova, nikdo jim jit neveti, Francouzi, znene yYpary, jako jsou vYpary acetonove, nebo v chuceni otadi se k tomu v gemu zady a se zoufadolech a v gude jinde, kde lidske zdravi je ohrolou resignaci jdou si po syYch. A nam, jednomu teno. Umrtnost niezi cizimi delniky je titasna., z tech mala spojenct, je z toho nanic . stejne jako ptipady tuberkulosy a jinYch neA z fronty se vraceji novi "ztracenci" a "umoci, vznikajicich z teto ntasne bidy. A k tostoupivgi". 132 ani nejsrfie zvedavi na jejich muto hroznemu zachazeni po strance hmotne zpravy, radi jim vetime, te tam vladne chaos, ptistupuje je gte i zamerna, hrubost nerneckeho kdyt i v hlave velkeho mar gala je takovY chaos. prosttedi. Velmi easto Nemci chovaji se k ciBelgidane spilaji Francouzirm. Konej gime je a aim delniktim neurvale a dokonce i brutalne — podivno — my zklamani a znechuceni, nabez jakekoliv ptidiny, jen aby jim ukazali, chazime slova soucitu pro Francouze. Ale citime jsou pally — herrenvolkem. Cizi delnik, ktereho pti torn, te na ge laska k Francii utrpela ranu.

Nemec urazi nejhrub gim zptisobem ptimo v jeTaborem se giti zprava, to co nejdtive odjeho lidske dustojnosti nebo dokonce mu zpasobi deme. Kam? Nikdo nevi. Dohadujeme se, te by vatna, telesna, zraneni, jako vyrateni zubil a to mohlo bYt Spanelsko, Maroko, Casablanka. pod., nedovola se prava; ponevadt Nemec poNa gi letci jsou pry jit v Maroku. Lapime jit dtvrjem dlovelta a lidskych pra y u cizince nezna. tou noc v kamionech, stale v pohotovosti, slutV ba funguje normalne.

Na velitelstvi je novY plukovnik, N., ptijel z ki§skS, Nemec panem v praiskem ministerstvu Patite. KlidnY pan, kterY svou rozvahou a rozvnitra. tafnosti vnesl klid i mezi ostatni. Mnohe napeLondYn. ( TK.) — Z Prahy ptichazi zprava, ti se uvolnilo. Chlapci, kteii maji sve rodiny, nebo jine vane 2:ajmy ye Francii, mohou zde ae "skupinovy vtdce SS" Reischauer byl jmenovan generalnim teditelem tak zvaneho protekzirstat, ostatni budou dopraveni jinam. toratniho ministerstva vnitra. Od ledna je Nastava ttideni duchti. Vet gina se rozhoduje pratskYrn ministrem vnitra Richard Bienert, bez vahani. Hrstka uvatuje, podita. Ti, co tu ale skutednYmi pany nad ve gkerou politickou maji rodiny, jsou timto poutem mocne ptitahosprayou deskYch zemi od btezna 1939 jsou nevani. Ale kamarad D. se dohodl se svou francouzskou mantelkou a jde s sebou. A kamarad medti komisati v presidiu ministerstva vnitra, S. opougti tu nejen svou term, Ce gku, a svou bez jejich ptedbetneho souhlasu nemute ministr ani jinY iitednik podepsat nejnepatrnejgi dcerku, ale i hospodatstvi, ke kteremu si tetce dekret. Nyni ptechazi tato pravomoc do rukou pomohl, a take jde s sebou. tigskeho Nemce Reischauera, jen ji v gak nebuV rozeileni a chaosu ubihaji nam hodiny i dny. Jit gesty den tijeme v napeti, ne, to jit nede vykonavat anonymne jako dosavadni nemeeti komisati, nebot' byl uveden do sveho Pkadu ni napeti, to je agonie. A poted je gte nevime, co vetejn'e a s velkou okazalosti statnim tajemnis narni bude. Ke zbranim jsme si jiz vgelijak kern "Protektoratu" K. H. Frankem. Ministr pomohli, nikdo nevi jak, nikdo nevi, odkud hogi vzali pu gky, kde vzali naboje. Svobodnik M. vnitra Bienert ustanovil sou(asne Reischauera ma 60 nabojil, ogneroval se vgim motnYm, vysyYm stalYm a hlavnim zastuRcem. pada jako 6erkes. Cetnik T. ma, dokonce kuloSkupinovY vudee dernYch gard SS stal se temet. dy neomezenym panem nad vnittnim tivotem A najednou tieskne povel: a spravou Cech a Moravy. Bude rozhodovat o Nastoupit! Jede se! jmenovani stratnika v nejmen gi vesnici stejne Kam? Nekteti to jit vedi. Do Anglie. Do Anjako o jmenovani statnich ttednikii, o povoleglie! Nova nadeje nas zaplavila. Po moil do Anni yekejnYch shromatcleni, o programech divaglie. President Bene g mel pravdu. Stale je jegte del. Zavtene vysoke gkoly, zrugeni velkeho ponadeje, stale je gte lze bojovat. etu stiednich gkol, divadel a kulturnich instiJegte nekolik hodin agonie a nastupujeme na tuci, zavedeni nemecke policie do v gech 'nest a lod'. dosazeni nerneckYch tikednikt na v gechna daleCo na tom, to "lam Francouzi pied vstupem . titej gi mista ve yetejne sprave, prtmyslu a obna lod' odebiraji zbrane, co na tom, te se nalochodu — to je "napineni" slov, jimia Hitler zad'ujeme na transportni parniky s nakladem ruCil 16. btezna 1939 deskYm zemirn samosprauhli; jen kdyt jedeme. Vstiic novYm motnovu. stern, novYm bojum, nove nadeji . . . !

V Agdska agonie pominula. Oznadil jsem to v nadpise pismeny A. A. Knihy pro vojaky.

Ovgem tato znaCka znamena, tut ad acta. I New York.

(CTK.) — Mezi americkYmi vojaky tak motno. Nejlepe, kdyt vzpominky na agda namotniky je mnoho krajanii deskoslovenskou aganii odlotime A. A. — ad acta. skeho piivodu a mnozi a nich touai po deske neV bo slovenske knize. Prosime krajany, kteti by tE gTi DELNICI V NEMECKU. chteli takove knihy venovat, aby tyto sve dary zaslali na tuto adresu: Czechoslovak InformaWind sami ptesveddili celY svobodnY svet, tion Service, 1790 Broadway, New York, N. Y. nemeckou hruzovladu nikdo v nenemeckYch zeZasilky budou pak odevzdany ptislu gnYm amemich na pevnine dobrovolne neptijima, ate se rickYm titadum, jet sami provedou distribuci. tam Nemci udrtuji jen terorem a nasilim. eaBylo by v zajmu Ceskoslovenske Ameriky, aby sto setkavame se s nazorem, te nemeckou hriitechto zasilek do g lo co nejvice a aby v nich bylo zovladu provadi jen hrstka nacist0 ate ostatni co nejmene knitniho braku a becennYch tiskoNemci jsou stejne znasilneni jako ostatni narovin. Neposilejte jen knihy, ktere doma pteltady evropskeho kontinentu. Nedavno setkali teji a kterYch se chcete zbavit. Po g lete hodnotjsme se s deskYrn delnikem, jena s mnoha svymi ne knihy, jet by obdarovanYm americkYm vojakrajany byl po vpadu Nemcfr do Ceskoslovenktn opravdu neco tekly a jet by je povzbudily ska nasilne odyleden do Nemecka, kde progel i pobavily. tovarnami v rtanYch dastech Nemecka, takte

ye stredu, dne 22. dervence 1942.

[J. SCHNEIDER:

VYKOUPEN ROMAN Silnice stoupala nahle pfikte vzhriru. Kdyi dosahli nejvy'Sgiho bodu, otevfel se jejich zrakrim pfekrasnY pohled. Hluboko v *doll le2ely Pasovice mezi dVema horami. -Dve feky je objimaly jako pate obra, kterY objima svou 2enu.

Tam, kde se spojovaly, tyeil se chram se tfemi mohutnYmi, telltYmi a masivnimi kopulemi.

Jako minarety svitily stihie velidky ostatnich kostel na jarnim nebi, Sv. Antonin nahote, Panna Maria a Sv. Pavel hluboko dole! Studijni kostel tyeil sve d ye ve2e uprostfed jako dva tupe pilife, kde2to kla gter Nieves se svYin kostelem se krdil jako kute mezi tim motem budov. Dale na zapad le2e1 mohutny dtvercovY masiv kasaren s nekolika prapory zemebrany.

Tam, kde bylo nadra2i, vystupovala husta oblaka dYmu jako z nejakeho sopedneho kra.teru.

Nadherne, pfekrasne mesto Pasovice bylo stfe2eno se VSech stran. Na vYchode, kde se obe feky stekaly, bylo oblevano vodou. Na severu bylo chraneno zalesnenym pohofim, na jeho vrcholku se tydila stare pevnost, ktera se vyzYvave a vyhrritne rozhlaela syYmi valy a ve2emi na vSechny strany. Naproti ni bylo opatstvi, ktere na jihu vevodilo celemu panoramatu mesta. Tak lekly Pasovice, jakoby na srdci a v narudi obra. V 160 pfichazeli cizinci a obdivovali se jim, vneAejice do jejich ulic mezinarodni raz. Hotely byly pfepineny.

RA2a se kochala nadhemYm pohledem, kterY skYtalo mesto odtud shora. Rudolf musil v§ecku svou pozornost venovat autu, nebot' silnice vedla pfikte dold. Bylo tfeba opatrnosti. Koneene meli nejvetSi kopec za sebou.

"Na co mysliS, Rri2o?" ptal se, kdy postfehl v jejich odich pfivetivY zablesk.

"Na neho!"

Stiskl rty a mleel, dokud vuz nezastavil pied pasovickYm "Jelenem", pfednim mestskYm hotelem.

Rudolf pomohi Falk sestoupit.

"Ve tfi hodiny chceme zase odjet."

"Ano, pane!"

Beta Kellingova vy gla prave z jidelny, kdy Rudolf s ROlou vstoupili do vestibulu. Pozdravili se srdedne. Mlada dama byla tfi roky s v tem2e pensionu. Mely se velmi ratty.

"Mut bude mit stra glivou radost, ze jste pravila Rudolfovi, vzala Rritu pod pail a vracela se s ni do jidelny.

Nekolik hostri seal° u malYch, bile prostfenYch stolkri. Nad jednim z nich stal ohnut Kelling a ukazoval panovi stojicimu vedle start, za2loutlY plan. Byli tak zaujati rozmluvou,ze si ani nepovkmli vstoupivM spolednosti.

Kdyt se ozval Rii2in hlas, otodili se oba skorem soudasne. Z Rainy tvate zmizela 1Tecka krev. Statla tvaii v tvat Hartmanovi.

Kelling ji vesele pozdravil a pfistoupil pak k Rudolfovi.

Docela klidne, bez jakekoli poznainky rozeileni zvedl baron Hartman Rri2inu ruku ke rtrim.

Jimala ji zavrat' a tfasla se na celern tele.

"Zda se, 2e je yam zima, milostiva, sleeno!" pravil. "Smim yam rychle objednati neco horMho?" Nedovedla nic, net pfikYvnouti a pohlaela za nim ztrnule, kdy kradel k bufetu. Rudolf k ni pfistoupil.

"Veal jsi, to — 2e pfijde take?" ptala se a rty se ji chvely.

"Ne, RO2o — byl bych to na to pfipravil."

Hartman k nim pfistoupil s tackem, na nem2 byl S'alek daje a trochu pediva. Rudolf mu podaval ruku. "Dobre jitro, Jindro! Byl jsi tak laskav a postaral ses o sestru. Dekuji ti, milk pfiteli."

Chtel ho ptitahnouti na 2idli vedle sebe, ale Kelling volal, 2e by mil chtel jeAte neco na pianu vysvetliti. take musil jiti k druhemu stolu.

Beta si sedla vedle Rri2i.

VtEITNIS "Mrij mu2 se jegte zbiazni z to chodby", smala se. "Dneska prolezu na kolenou kattlY koutek, snad se mi piece podafi najiti vchod."

"Vec je totifi velmi zajimava", vysvetloval Kelling, kterY pfistoupil k jejich stolu trimaje v rukou plan. "Zda se, tu jde o jakesi katakomby v malem metitku. Universitni profesor Bradad mi fekl, 2e se chodba znaene rozvetvuje — soudi tak alespori podle jakehosi stareho nakresu, kterY nasei. Ostatne nejde o jednu chodbu, nYbr2 o d ye. Jedna — tak se toti2 domnivame — vede pod levYm feei gtem z hlubin pevnosti do vitivniho chramu. V dobe valky bylo lze dostati se tudy z mesta do pevnosti a naopka. Pro dorueovani drilditYch zprav to ovS'em bylo velmi vYhodne. Nebylo mono posla chytnouti. Rovne2 z opatstvi vede chodba do katedraly. Musi jiti pod pravYm fedigtem."

"Jak zajimaver prohodil Hartman.

"Mnai ji patrne utivall k temu2 fidelu Zda se obe chodby pod votivnim chramem sbihaji, ma-li ka2da zvla§tni vYchodisko, nelze ov'Sem bezpedne fici. Domnivarn se, 2e vchod ze svatoriovickeho opatstvi bude tine k nalezeni net vchod z pevnosti, adkoli jsem ani tam, jak vite, nedogel dosud k positivnimu vYsledku. Klager totit v minulYch stoletich nekolikrat vyhofel a byl z vetAi dasti pfestaven, kde2to vchod z pevnosti musil zristat na tem ge mist& jato tam nebyly provadeny 26,dne zmeny."

"Hu", pravila Beta, "ja se bojim! Snad jsou tam dole kostry."

"Mo2na", pravil Kelling a °bratl se rychle ke dvetim, jimi2 vstupoval dristojnik, jen v komickem zdegeni spraskl obe ruce.

"Ach! Vskutku!" zvolal radostne vzruS'en.

"Jak to, to se Pasovicrim dostava takove nezaslou2ene cti?"

Polibil amain ruku a panrim potfasl.

"Tisic hromri! — Na pevnost chcete? Vy tea, milostiva sledno? — To je promarnenY eas.

Hardene, mohi bys mi svefit sleenu sestru. Budu ji stfeit jako oko v hlave."

"Prod nefeknd jako vlk oveau?" smal se Rudolf.

h

"OvS'em! Benediktini by se rdeli studem, kdyby slygeli, co jejich nekdefti chovanec septa divkam do ou§ka."

"Ach, ty lhafi jeden! — Milostiva pani sledno, vypadam jako gpatnY dlovek?"

"Ne, jisteze ne, pane z Herbolu!" spechala Rub. s odpovedi, usmivajic se jeho nevinnemu vzezteni, ktere ho Maio chlapecky mladym.

"Dokate tedy, 2e mi drivefujete a venujte mi jen dopoledne, sign° z Hardenu!" prosila a pohfail prosebne sve zraky do jejich. "At pan profesor Kelling chodbu najde, pfijdeme v2dycky je6te dosti yeas, abychom se na ni podivali."

RAU vzhledla rovnou do HartmanovYch Chladne a divne se divaly na ni. Byl v nich opet onen vYraz tvrdosti, kter' tak divne prisobil a dintl jeho oblidej jaksi hrdYm a odmitavym.

Srdce se ji sevfelo. Kdyby v nich byla alespori za.hledla hnevive vzplanuti! Ale tato lhostejnost ji paina jako oheri.

A tento mut ji tehdy v opojeni nahle vagne libal a k sobe tiskl a ona — ona se mu nebranila. 2havS7 rumenec studu ji polil a piece nelitovala, nemohla litovati, nikdy, naopak byla blaiena tim kratkYm okam2ikem gtesti, ktere ji 2ivot poskytl.

"Chcete se mi svefit?" zaprosil znovu nadporudik Herbol, pferuSlv jeji my§lenky.

Skorem se podesila.

"Ne! Dnes ne, pane nadporudiku. Rada bych sla s sebou na pevnost!"

"Nu2e, mriteme vyrazit!" pravil Kelling, divaje se na hodinky. "V deset hodin bychom mohli bYt nahote."

IV. Vyrazili.

Herbol se od Ruti nehnul. Doprovazel spoleCnost at k velikemu fetezovemu mostu. Kdy2 se loudil, tiskl Rri2e ruce, Vrele, horoucne. Prosebne se pohfitily jeho velike hnede odi do jejich.

"Snad budu miti po druhe vice 'Stesti", pravil tike a ptitiskl rty na jeji pravou ruku, kterou obepinala gediva, ko2ena rukavidka.

Rri2e se zdalo, ze pohlai do propasti. Rudolf

Strans I. ji miloval a ona nemohla jeho lasku opetovati.

A ted' take Herbol. A onomu mu21, jemu2 nale2elo cele jeji srdce, po nem2 tou2ila katda pid' jejiho tela, tomu by.la lhostejna, ten pro ni mel jen pokreeni ramen Ach Bote a ona piece nemti2e Zebrati o jeho lasku! Spike by zhynula!

2enou a sluZkou by mu chtela bYt, on ji vAak nedba. On se hrozi Zivota po jejim boku, ona vS"ak mela od onoho dne, kdy se s nim setkala v lese, jenom tu jedinou my§lenku, aby byla jeho.

Micky kradela mezi Kellingem a Betou nahoru k pevnosti pfikrou serpentinou, stinenou jedlemi a buky. Misty, profidlo huste. listovi a otevtel se pohled na mesto lelici hluboko dole.

Jefto Rudolf a-Hartman zristali ponekud vzadu, ucinili kratkou zastavku na jedne laviece, aby na ne pookali.

Kdy'Z je dogi, pohledl Rudolf starostlive na Rtiflu. Jak byla bleda!

"Je ti dosud chladno?" ptal se. mildeku!"

Hartmanova lista se poktivila. Byla to bolest nebo ironie? Rrila proZivala muka. Nazvala Rudolfa "miladku" a Hartman si to snad vklijak vykladal.

"Vzal jsem s sebou trochu lososi §unky a oblaene chlebieky", pravil Rudolf. "Nedostaneme nahofe nic nebo skorem nic k jidlu!"

"Takovy prosaic10 mu2!" karala ho. "Stale jen mysli na telesnou stravu!"

"Sly'g ela jste, pani profesorova,, co fekla ma sestra?" obratil se Rudolf k Bete. "Take nedostanek ani kousek z tech prosaickSrch veci. Dam ti teprve, at poprosi§ — velmi pokorne — sepjaVma rukama!"

"Nebudu prosit!" usmala se.

"Radeji vyhladovet!" pravil Hartman plikte.

"Ano".

"Ja, bych to udelal zrovna tak, milostiva sleeno."

"Ja ne", ozval se hlas Betin. "Budu prosit".

Sepjala obe ruce a detskY jeji oblieejieek v§ecek zafil.

"Budete odmenena, milostiva pani", smal se Rudolf. Vyrial z kapsy svrchniku kornout pralinek a podr2e1 ji jej otevfen;. Zvolala "Ach!" a vybirala si. nabidl Rute, zastreil kornout zase do kapsy.

"Nechceg , abych ti nesl ty veci, ptal se Hartman.

"Ty, Jindro? Ne, mrij Podstreil bys tajne v'Secko me sestfe, kdyby pocitila hlad a tomu chci zabranit."

Hartman sahl do svS7ch kapes. S resignovanYm tsmevem pohledl na RriZu. "Ja, bohuZel, nemam, co bych dal, milostiva, sleeno, jak ani nelze jinak Oeekavat od zalo2niho dristojnika", pravila ostrST rys kolem Ust jeSte vice vyniki.

"Dostanete neco, pane barone!" skadlil ho Kelling a vytahl z kabatu dva balieky svidek.

"Hled'te, tak se deje eloveku, kterS7 chce mermomoci neco nest!"

Hartman se se smichem chopil obou baliekri a streil je do kapes svrchniku.

"Je§te neco?" ptal se a sahl po malem ku, kterY chtel Kelling prave zase vsunut do sve kapsy.

"To jsou zapalky", pravil pro6esor. "Ty ponesu radeji sam. Nechtel bych bYt vinen toho, kdybyste vzpianul, pane kapitane!"

Na Hartmanove Cele se objevila hluboka, vraska. Kapitan hladovel dnes vice ne2 druhdy porudik. VAecko je totam! ProZito! Pfetrpeno!

Rana dosud palila a nikdy se nemela zajizviti.

Rrila se stoupanim zahfala. PoloZila pfevleenik Rudolfovi pies rameno.

"Prosim", pravila, ale nezvedla ruce.

"Tak — ted' bychom to tedy meli za sebou"„ pravil Kelling, kdy2 kraeel napfed pies most vedouci pies prazdnr pfikop.

VyhrriZne se tyei zdi pevnosti. V dlaldene chodbe, vedouci do dvora, se zastavili. Vlevo a vpravo vysoke valy se stfilnami. Vojin stal u vrat 2elezem pobitSrch a Zadal pisemne povoleni k vstupu do pevnosti.

Kelling vyrial dopis velitele pevnosti.

Vojin do neho nahledl a pustil pak spoleenost dale.

S hlomozem se za nimi zavfela vrata. Stall

Str*TM U. nyni ye vnittnim dvote, jej g obklieoval mohutnY etverec budov. Zarnti govand okna, za nimiz byly cely zaja.tcti, byla obracena vesmes na tuto stranu. Na strane k mestu obracene byly pracovny a byt majora Cernocha.

Major prave pi•ichazel pies dviar a podaval Kellingovi obe ruce.

"Budte mi srdeene vitani!" pravil.

Kdy2 byl polibil damam ruku, pozval navgtevniky na jednu hodinu k obedu do sveho bytu. Kellingovo zdvotile odmitnuti nechtel rozhodne pkijmouti, i pokradoval.

"Krome naerta a planu, kterY jsem yam poslal, nenagel jsem nic, co by melo pro vas nejakY vyznam", pravil ptivetive. ° "Pkeji yam ze srdce, abyste koneene mel Uspech. Ja bych vskutku nemel trpelivost rok za rokem tak trOlive patrati po to lisci diie."

Doprovodil spoleenost az ke vchodu do sklept, naee g se poroudel.

Kelling vstoupil prvni do chodby vedouci do hlubin. Zapalil svidku, kterou mel v kapse, a druhou podal Rudolfovi.

"Potiebujete svieky, ktere main v kapse?" ptal se Hartman.

"Ne, pane barone! Zatim ne. Prosim", pravil, obraceje se, "abyste snad nemel strach. Neni naprosto gadne ptieiny. :Na tmu si koo veimi rychle zvykne, stejne i plice na valuch ponekud tegkY. 0 nejakem zbloudeni nemt ge byt teei.

Chodby site misty odboeuji, ale to nema yYznamu, protoge , vgechny vedou zase jen do hlavni chodby,. Kdyby se snad nekdo z vas, panstvo, nejak od nas odloueil, prosim, abyste byli bez starosti. Setkame se zase zde nebo onde. Padacich dveki tu neni. Prolezam ji g, jak vite, Best let zde dole vgdy v late nekolik tYdnu a nic takoveho jsem nenagel. Nemejte tedy gadneho strachu!"

Hartman gel s Kellingem a Betou nap ped. Rudolf s RO.gou gli za nimi. NeopatrnYm pohybem zhasla Rudolfova svieka.

"Zustari zde", pravil. "Zapalim si ji rychle o Kellingovu svidku."

Rtfga se zastavila. "Je gte okarngik, Rudolfe", prosila chapajic se jeho ruky tOajici ye trne podal zdi.

"Srdce se mi rozskoei, mildeku!" galovala.

Ovinula mu obe pag e kolem krku a ptitiskla hlavu na jeho prsa. "V gecko jsem chtela pro neho ueiniti, on v gak nechce o mne ani slyget.

Kdyby mne alespori nenavidel, byla bych mu poy deena. Ale jeho chlad mne :,chromuje. Ptarn se poiad marne, co jsem mu udelala ? Chce mne znieit, chce mi ukazat, 2e nejsem v jeho naruei nic vice neg kterekoli fine (levee, ktere dnes liba, a zitra odhodi stranou, kdy g se ho nabagil. Chtela bych prye a pieci chci zustati tam, kde je on. Sotva se mu odva guji pohleclnouti do oblieeje a piece eekam na ka gdY pohied, kterY mi uttedki, aekoli mi jim dava najevo, ge mu nejsem nielm!"

"Vgim jsi mi, Rfao!"

Hartmantiv hlas mluvil vedle ni. Rozvazale se mu bota i zustal zpatky, aby ji opet zavazal.

A tu se chopila Rtfg a jeho ruky.

Chvela se na cellem tele. Bez jerlineho slova chtela uvolniti pate s jeho gije. Drgel ji vgak pevne k sobs pkitig tenu. Hiedal jeji iista .Jeho polibky, palily na jejich rtech a oeich.

"Rtigo!" zag eptal. "Rfig o! — Nezlobig se na mne, g e jsem se pfetvatel? Odpust' mi! — Byl jsem jako g iznivY poutnik, kterY ptijde k prameni a nemu g e se dosyta napit."

Zapotacela se ke stene, jsouc neschopnarjasne myglenky.

"Rtrg o! Rekni mi jedine shl yko odpug teni! — Mam odejit, Rirgo?"

"Ne!" pronesla sotva slygitelne.

"Ach! — Ty! — Dekuji ti!"

Pfitiskl ji k sobs znovu. Tesne u sebe se opirali o zed'.

Rtirg a pocitila z ylag tni zavrat' a pfivinula se nahle jests ir geji k nemu.

"Pozor, mildeku", pravil maje rovne g podivnY pocit zavrati. Ovinul pa g i tesneji kolem ni.

"Mogna, ge tu jsou nejake schody."

"Prosim, udelejte svklo, pane barone! Ta tma je stragna."

■ 111111TXIIIC

"Rag°, jak mfigeg kici, g e ie tma? Ja victim jen slunce! Jen jests nekolik minut nri venuj. sim pak zase ziznit, jako jsem giznil dosud. Libej mne, milaeku! — Jen jednou rune polib, neg se pkipojime k ostatnim."

Piitiskl ve tme jeji oblieej k sve tvari, a g se jejich Usta setkala. Zachvela se. Tak libe, mag jenom genu, kterou miluje.

"Budu o tebe bojovati a g do posledni kapky krve! Chce y e mne doufati a Cekati?"

"Ano, Jindro!"

"Boj bude te gkY. Buda v g dy pki mne, Rtgo?"

"Ano — vgdy..."

Zmocnila se ji podivna, nevolnost. Vzduch dole byl tegkY jako v hrobce. Tisni yy a tegko dYchatelny.

"Jindro! — Ja — 6, prosim, Jindro, jen nekolik dougkir derstveho vzduchu! ' Ueinila krok vpfed. ude"Nechod' dale!" varoval ji. "Peekej, lam Boge, vgdyt' nemarn tadne svioky!"

"Mat, mildeku, Kelling ti dal prece svieky, abys je nesl."

Uchopil jeji pagi a proviekl svou. Pak nahma tal balieek svieek. Papir °Lahr zaharatil. Podal jej ye tme Rage.

"Podr g to laskave, milaeku. Podi yam se nejpry, mam-li nejakon zapalko!7" Maly niklovY zapaloyae zazatil. Rifia rortrhla obal a vyriala jednu svidku, kterou podala Hartmanovi. Cerveny svit ozakil jejich oolideje.

Kdyg Hartman spattil jeji ne gnY, UtlY oblIdejieek tak blizko, pfivinul ji i sobs a pckryl ji Polibky.

"Nemohu se nasytit," zajikal se. Potom na ni patrave pohledl a zhrozil se jeji srnrtelne bledosti.

"Dosud se ti gpatne dycha? Ano?" PkikYvla pouze.

"Pojd', vratime se. Odkud jsme vlastne Zde je nejakY otvor a zde take. Ale Kelling kal, 2e je to lhostejno, kterym se dame; hlavni veci je, abychom se co nerychleji dostali do dvora. Opti se o me rams, }ago — hodne. — Tak!" Sli rovne. Jednou rukon dr gel svielar, druhou pevne sviral Rti genino *Asti. ke schodiki vedoucinm do hiubiny. Schody se zdaly znaene vyglapany.

• "Pujdeme &IV" ptal se.

"Ano! — Myslim, 'te se dostanemc do snodni easti pevnosti. Snad tam bude nejakzi, stPilna, Jindro!"

Ovinul pravou pa gi koleni jejiho Vela, aby ji podpiral. Zdalo se, ze schoda nebud r: konce. Posleze ucitili opet rovnou pird .r pod nohama, ale bylo tu vlhko. Se sten steka.la voda. Rri gu zamrazilo.

"Rudolf ma svilj pla gt'." pravila. "Mohla bych ho zde dobte upotfebit."

"Vezmi si muj, dite, jestli je ti zima — Mam o tebe starost, Far go", fekl, kdyg zamitave za,vrtela hlavou.

Poslug ne vklouzla do jeho ka:latu. Zahrnul ji ponekud rukavy, ktere byly pkil g dlouhe pro ni.

Vladel se vg ak dole po semi a pteka gel ji v chtrzi. Musila jej odlog it, nebot' by se byli.nedoStali vpfed.

"DYcha, se ti jig lepe? — Ano?" "Myslim. Jindro, kdybych zde ka gdoroene nekolik tYdnti prolezala, g e bych si docela pfivykla mrtvolnemu vzduchu."

Polibil ji ruce, tak ji byl vdeeen za to, ge mu fekla, *g e je ji lepe. Skorem rozpaeite ho pohladila po g tihlYc hprstech a hledala pohled jeho hav3'7 spalujici oheri z nich planul. Zmatene zaviela na okam gik erre pfina gi mugova laska g testi a bazeri zaroveri. Citila, jak ji srdce prudce bije a piece by byla nikdy neuprchla z jeho blizkosti. Je gte jednou pohledla do jeho oci. Nevidela v nich ji g nic jineho, net tichY svit. A tu mu nastavila rty, k polibku.

Kelling se zastavil pied kamennou deskou, ktera, byla zapu g tena do zdi a chystal se prase vysvetlovati napis, kdy g ho Rudolf pogadal: "Poekejte, prosim, malou chvili, pane profesore. Sestra s baronem Hartmanem zustati ponekud vzadu."

Ve stfedu, dne 22, eervence 1942.

Beta zavolala cosi g ertovneho do tmy, neozvala se vtak tadna odpoved'.

"Podivam se, kde jsou! Marra, ze se sestfe alai° nevolno. Je tu opravdu ponekud tegkY vzduch!" pravil Rudolf.

Vtiml si hned, ze Rri ga ztstala s Hartmanem pozadu, chtel jim v gak dopkati tohoto setkani.

Srdce mu pki torn krvacelo, nechtel v gak, aby Rtiga mohla ge vice dba gtesti sveho neg jejiho.

"Jdete pokad rovne! Neodboeujte ani napravo ani nalevo!" pravil Kelling. "Nemti gete se minouti, pane z Hardenu!"

Rudolf gel rychle nazpatek chodbou a volal nejprve jmeno Hartmanovo, potom Rilgenino.

Nedostalo se mu v gak odpovedi. Bylo tomu piece jen tak, jak si myslil. Rata nemohla snesti tegkY vzduch a Jindkich ji proto zavedl ven.

Kdyg vstoupil do dvora pevnosti, mushl na nekolik vtekin zavkiti oei, jak ho oslnila slunedni zake, kterou byl zalit dla gdenY koberec.

Vojin na stragi ptechezel s nasazenYm bajonetem. Ale o obou hledanYch ani pamatky.

Snad sli do bytu majorova, aby si vyprosili pro Rrigu nejake posilneni. Hloupost! Vojin na stragi by je piece musil videt, kdy g gli pies dvilr.

Avgak vojak odvetil zaporne. Nikdo pry nevytel yen.

"Znate barona Hartmana?" ptal se Rudolf.

"Zajiste, pane z Hardenu. Pan kapitan byl ye valce nejakY eas velitelem nazi setniny!"

"Nevytel tedy do dvora?"

"Ne, pane z Hardenu!"

Rudolf potkas1 hlavou. Snad si jich ani vojin nepovgiml. Dotazem v bytu majorove zjistil, ge nejsou ani tam. ZbYvalo tedy je gte zeptati se vojaka, kterY stal na stra gi u vrat a kterY zadal od Kellinga propustku. Dosud nebyl vystkiavgak odvkil ihned zaporne, kdy g byl ta.zan.

"Ne, nikdo tudy neprogel", pravil. "Jenom pan major sam, kterY asi pied pul hodinou jel korimo do Pasovic."

Rudolfova obava se zmenila v rozmrzelost. Ti dva bezpochyby minuli jinou chodbou a zatim co si on milk nohy ubehat, jsou patrne u g dayno inezi ostatnimi. Profesor mu pfichazel v Astrety, "Nic?" ptal se udivene.

"Ne! Do dvora nevygli. Museji tedy bYti dole."

"Dobra! Zustan stati tady u vchodu, Beto!

Pane z Hardenu, vy vezmete v gechny chodby odboeujici doprava — ja doleva. Uvidite, ge zde absolutne nelze zbloudit. Setkame se zase doleji, tam, kde Usti stPilny do maleho valu."

Kdyg se asi za etvrt hodiny sesli, byl Kellingfly oblieej pfigerne bledY. Zmocnilo se ho stra g geni, ktere se marne pokou gel zaplagiti.-livetu Rudolf se zdesil, kdy g mu pohledl do oei.

"Myslite, pane profesore, ge — ge .

Kelling uhodl, co si mysli. Mel rty pevne sevteny. Oei se zavrtavaly do tmy, ka gdY rys jeho oblieeje ostke vystupoval.

"Vite, ge po ni patram ji g gest let a ze jsem dosud nenagel ani sebe nepatrnefti stopy po nejakem vchodu. Nejsou tu gadna propadligte.

Nic! Vchod musi byt patrne zazden. Zficeni zdi bychom byli piece nutne sly geli nebo by musila zustati alespori nejaka gkvira ye zdi nebo v podlaze, kdyby se byl 'lade otevkel nejakY otvor."

Mluvil rychle, rozalene a otkel si kapesnikem vysoke eel°.

"Prohledame jests jednou vtecko co nejdirkladneji. Vyprifeim si svitilnu, snad dostanu reflektor, tak g e budu moci prohlednouti kagdou trhlinu. Je to piece nemo gne — zhola nemogne.

Dye, lids nemohou piece beze stopy zmizet v nejake trhline!"

Znovu potkas1 hlavou.

Beta se stra gne ulekla, kdy g ji sclelili vYsledek hledani.

"Roberte, musime je piece najit!" pravila zblednuyti na smrt.

"Zajiste, zajiste, genug ko! — Prosim, pane z Hardenu, nestrachujte se zbyteene. Dostali-li se ,.wskutku doltr, musi tu byt nekde vchod, a jej ti dva, najdeme jej take."

(Pokradovani.)

Ve Sttedu, dne 22. dervence 1942.

V 213TNit

ddtive podasI se vydatila a jeho upilmna slova zajiste vtem ptitomnS7m, kterS7 ch byl sluAnS7 podet, ala k srdci. Srdeene diky Dr. Odloallikovi, ptedsedovi Maudrovi, Rev. Viltovi a dp. Iloboukovi a vtem tomnYm, kteti ptispeli na prapor deskoslovenskeho pluku v Odeslalo se na nej $26.00.

Tea srdedne diky &entail v Guy; NAVg. TIVIL ZAVOD VESTNIKA. za proptijdeni a picipraveni sine.

Tea mne neda, bych neprozradil, ze na,A jeden z tech nejvettich ndrodnich pracovnikt dp. Jos. Klo bouk, bude oslavovat 26. dervence 40ti lete jubileum kneastvi. Osada nate se chysta, k dristojne teto oslave.

I my, dlenove v nati odbodce S. A. G. T. pine ocenujeme, dristojny pane, Vati velkou praci pro Boha

Kandidat za Statniho "Comptroller" BUTLER ma zvlaitni zvyk.

ZVOLTE

Strana 11

a vlast a pfejeme Vain ze srdce k Vatemu 40 letemu jubileu i naddle zdravi, sily a zdaru, pH Vati tak zasluane praci.

Za odbodku: Vaclav Werner, piedseda, F. Jurda, tajemnik.

V Tisice rukojmi a nove hrozby eeskemu lidu.

LondStn. (OTK). — Od ptepadeni a obsazeni Oeskoslovenska still Nemci po prve, ze byly v Cechach a na Morave zateeny jako rukojmi. Praaske listy oznamily, ae rodinni ptislutnici vtech tech, kdoa byli zateeni nebo zastteleni v souZVOLTE

John T. (Thad Scott, Jr.

vislosti s atentatem na Heydricha, byli nyni zateeni a dani do "ochranne vazby". 0 jejich osudu neni nic znamo. Nevi se, jak dlouho maji zustat ve vazbe, zda byli odvezeni do Nemecka nebo zUstali ye vezeni v CeskYch emiCh. Odhaduje se, ze techto rukojmi je na 'Styki tisice.

Ne-mci je zatkli zi-ejrne proto, aby zastraAili deskSr lid a ptimeli jej touto surovou pohrUkou k poslu'Snosti a spolupraci. — Zastkeleni domnelYch puvodcil atentatu v Boromejskem kostele v Resslove ulici zpusobilo rozhotdeni deskeho katolickeho lidu. List Narodni prate o torn napsal: "Jsou jeSte poSetilci, kteri miuvi o zneucteni kostela, v nem2, byli vrazi zastkeleni. Takovi fide vylueuji se sami z naroda a Urady je velmi energicky vykidi."

VAS

Statni Senator Pouze pro

Okres Harris CLIFFORD E, BUTLER Kandidat za statniho 'Comptrollera" Clifford E. Butler z Houstonu zastavil se zde tohoto tYdne v jmil jeho kainpane. Jeho odev po-1 tristaVal z 2 1/2 coule tirokeho temene, "cowboyske" baty s ma;ou Texasu a kalhoty bez zadnich kapes.

Kandidat Butler tvrdi, ze jeho protivnici nemohou jej obviriovati, ae dela "hip-pocket inove" v jeho) •ampani.

Kandidat Butler ma zvlattni zvyk rozdavati St`astne sttibrne dolary s letopodtem narozenin kandidatrim o politick iitad a jinSrm. Snad jej saini nekdy spattite, jak nosi pytel "keleznSTch Zdali pak se vas pta na vase stall teknete mu a on yam da "vozove kolo" s datem vagich narozenin . . . oii tam ale musi se ptati!

Statni zastupce Emil Bilttik dal dovoleni k prohlidce pytle penez kandidata Butlera a vytahl "aelezneho mute" s letopodtem 1879, kterY mu s ceremonii byl ponechan.

Kandidat Butler dini si •naroky, ze zvolil W. Lee O'Daniela za U. S. senatora, kterY nasledoval bYvaleho senatora Morris Shepparda a kterS7 vyhral slabYm podtem hlasti necelS7ch 1,500. PH uzavirani prvni kampane za senatora v 1941, nat mladti senator obdrael jeden ze stfibrnYch dolarti z roku 1890 k jeho ttesti spolu s vSTrokem ptedpovedi, ze nyni jiste vyhraje. V demokraticke konvenci potadane 8. dervna 1942, kandidat Butler dal po stilbrnem dolaru obema kandidatarn uchazejicim se proti O'Danielovi, a site James V. Allredovi s letopodtem 1899 a ,Dan Moody-mu s letopodtem 1893 s poznamkou, ae on chce bYt ku vtem spravnY a chce aby kandidati meli vtichni stejnou pilleaitost k vyhrani Kandidat Butler o. bdrael 252.000 hlasu v 1940 primarni volbe a vyslovil se, ae jest si jist, ze zvitezi nad "nejstartim chronickYm" lhritou za lhutou profesionalniho politikate v Austinu" teto volby.

Demokraticka, primarni volba bude potadana v sobotu 25. dervence.

(Pol. Adv. Pd.) 0 Z ODBOCKY S. A. C. T. V NEEDVILLE, TEXAS Prosim ct. redkaci o uvetejneni techto par tadkri.

Ptispeli do Sdruaeni zase: 8tepan Kneitz a manaelka $2.00, George Zurek a rodina $1.25. Po $1.00: Jos. Vojtek a manIelka, Josef a Anna KlinkovskY sr, a Josef Buchta sr. a rodina.

Ptednatka Dr. Odlotilika ac bylo

okresniho Amiesfe Carlton MOO

Okresni predseda pro Roosevelta v r. 1940.

VAS

Okres. Zastupce (REPRESENTATIVE) CISLO 2.

DO STATNI LEGISLATURY

okresu Harris •

• •

•

Usazen v okresu Harris 30 let.

•

Carlton Moore tvrdi: uvalovini dani.

•

Omezeni vladniho vydani kde jest to man°.

•

• •

Pan Moore dale pravi, on bude sprivne zastupovati vgeehen lid okresu Harris a celeha statu Texas.

Vftlete obehodniho make do Austinu.

S Vasi pomoci ja, vyhraji.

VRAtTE

R. E. BOB TURENTINE MLADSI do tradu

Okres. Komisai PRECINKT 1.

okresu Harris (Die akce demokraticke primarni volby) PRO VYKONNOST A gETRENi

Pol. oznamka placena jeho ptateli

32 let star .

2enat . Dve ditky Graduant John Reagan vyiti Skoly ... Venuje se obchodu "Mercantile" a obchodu s krmivem po dobu posiednich 15 let v tomto precinktu.

VASE UZNANI RUDE OCENENO

(1k)litic. oznamka placena ptateli).

IrtSTN

Strans 111.

(TREDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUtKA — EDITOR -Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY, WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 men& Subscription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni ttadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vsiiens cionicv, pipcin1 ntn4 a n7viarnkv bud'tet sdrasovanv na: vestnik, We pt. Texas.

ITestrik hae 11-1P 1Proc; g 1-, eirpvt l atirm of Any C7Pcboslovsk Weekly in the Smith.

LASKA K VLASTL Jenom jedna laska na svete, jak z jiskry boti pochazi; v jadru, puku, ye kvete — vtdy ji stejna cena provazi; vtdycky zdrava,-vtdycky silna, vtdycky bedliva a pilna velikeho vile dochazi.

Tato jedina jest laska k vlasti.

Jos. Kaj. Tyl. V Rratr Jan Lednicky nam odegel. Jegte neuvadly vence na derstvem rovu bratra Jana Hegara, kdy tad Moravgi Broth Cis. 6. ztratil dalgiho dlouholeteho elena bratra Jana Lednickeho star g iho, jent zesnul po operaci v nemocnici y e Waco u veku 73 let. Zesnuly bratr mel velke znamosti po sttednim Texasu neb pied nastehovanim se do West hospodatil pti Granger a jinde. Povahove tolerantni, velmi sedtelY, behem tivota mimotadne zku genY a roz galnY — br. Jan LednickY pomahal v praci spolkove i osadni a mel mnoho pfatel. Zanechava-tu talem sklieenou mantelku, dva syny a dve dcery, jeden syn zemiel v mladem veku pied tadou let. Budit mu zerne lehka. PozristalYm vyslovujeme nag i uptimnou kondolenci.

Jungmannity nizor a snahy o jazyk spisovnY, ktery by byl schopen zasahnouti ye vieeky obory lidskeho vedeni a konani, ukazaly se zcela spravnYmi. 0 eeskY jazyk spisovnY Jungmannovi zfistane mezi vSemi Cs spisovateli nejfetki zasluha. A v torn spoeiva jeho vYznam.

Upozorneni eleniim a fikednikirm radu ohledne odkazu v certifikatech. Pti vypisovani odkazri v certifikatech jest tteba dbati toho, aby zneni odkazu bylo pokud moino jednoduche a ureiteho zneni. V.odkazech ma bYti udano jmeno dedice, ptibuznost nebo pomer dedice ku alenu, vek dedice a obnos. Je-li jmenovano vice dedicri v certifikatech, ma bYti rozdelen celY obnos pojistky bez ohledu na prijaku, kdy tato s:ava, proti certifikatu. Prijeka pti vyplaceni pojistky jest odratena stejnomerne od eastek, jak jsou v odkazu urdeny, pouze v ptipadu, kde si dlen pteje a ustanovi v odkazu, aby prijeka byla pti vyplaceni pojistky odratena z toho ktereho podilu, je tak Cineno; jinak, kde neni tadneho opat •eni a jsou-li jmenovani v odkazu dva dedici, z nich ma ku plikladu obdrteti ka2dY $500.00, prijeka se odrazi z katclYch $500.00 polovic. jeden dedic odkaz $800.00 a druhY $200.00, (Arai se ptijeka s riroky, osm dna z $800.00 a dva dily ze $200.00. Odkazy, ye kterYch si elan ureuje jistY obnos pro dedice, aby obstaral nebo zaplatil bud' pohteb anebo zdobeni hrobu, nebo jina vydani, takove odkazy ritadovna nemrite pkijimati, nebot' neni je moino do certifikatu vypisovati. Co ma Odic s penezi uCiniti, to se nemffte do odkazu dati; v ptieine si ma Clen obstarati posledni vrili a v teto uCiniti sva ustanoveni. Odkazy v certifikat .::ch jsou velmi &indite a elenove magi ptisne dbati, aby byly vIdycky spravne vypineny, v

padu potkeby dle pkani a potieby elena zmeneny.

Naie nova vlast chce, abychom ji pomohli odkupovanim valeenYch bond y a znamek. Je to vfibec nejaki °bet', kdyi kaZdY z nas zakoupi si tolik valeenYch bond y, kolik jest mu moino?

Vidyt' ty penize opet jednou dostaneme i se znaene vysokymi itroky. Coi kdybychom museli upisovati bezitroene valeene bondy? Nebylo by to nic noveho a jiste bychom tai vlasti sve pomohli.

Vaime si eeskYch pisni. Pisa' eeska prave tak jako nage hudba byla vtdy a dosud jest driletitYm Unitelem v udrteni na gi rodne mluvy, nagich tradic a na geho narodniho vedomi. Pisan deska vykonala mnoho v dobe probuzenske, pusobila rieinne v dobach pozdej gich a hlavne v krutYch letech prvni svetove valky i v stragnem utrpeni nacisticke poroby, kdy tivila a tivi v du nagem viru i nadeji v lep gi budoucnost. Byla a stale je gte zUstava, vydatnym prosttedkem v nagich snahach o udrteni eeske fedi v Americo v nagi mladgi generaci. Jsou tetne doklady, jak dovedla eeska piseri a hudba udrteti eeskeho ducha, probouzeti jej tam, kde zanikal. V ptedeglem stoleti, po dobach temna a pted dobou probuzenskou, kdyi v gude ye stare vlasti ye mestech vladla nemeina a chladna lhostejnost k jazyku matetskemu, pestoval se v Oechach a na Morave spoleeensky tivot pomoci lidovych pisni deskYch a mora yskych. Tehdej gi vlastenci potadali spoleeenske besedy, pti nicht se zpivalo a deklamovalo. V tech dobach narodniho probuzeni psali Ce gti basnici a skladatele nad gene pisne a deklamace pro tyto spoledenske besedy a tim otivovali zajem o Ceskou mluvu, o vlast a narod. Tehdy take probuzen byl zajem o narodni pisne, ktere se sbiraly a v girgi zna.most uvadely. A sly ty pisne ptimo k srdci lidu, nebot' byla v nich divotvorna sila. Tak jako kdysi v davnYch letech tak i nyni mohou Ceske pisne posioutiti k na gemu potegeni a povzbuzeni. A veru to mame tech aeskych pisnieek poklad nep •ebernY, nebot' mame pisne narodni, lidove, o jicht skiadatelich se dnes ut ani nic nevi. Ale jest jiste, to vytrj,skly z vrouciho srdce, ye chvili velkeho nad geni a radosti a nektere vznikly ve chvilich td1u, touhy nebo smutku.

Krajane, kteti protili mladi ye stare vlasti jiste se pamatuji,' jak se tam vtdy zpivalo pti rriznYch pfiletitostech, zejmena o muzikach a pH jinYch zabavach na venkove, ptedstavujicich hlavni projev spoledenskeho tivota. V pisnich hledame potechu; bez pisni byl by trudnY ten Casto tak t yrdY tivot. Jsout' ty na ge pisne take projevem vzajemnosti a soudruthosti v nagem tivote, napinenem Casto starostmi, trampotami a tvrdou praci. Vatme si deskYch pisni, tak jako si vatime na gi rodne mluvy.

Havlieek jednou kekl: Prislibujte si mne, vyhrolujte si mne, piece zradcem nebudu. V eeskem lidu iije duch tohoto neohroieneho bojovnika za svobodu, nebot' eeskY lid nezradil.

Ani popravy, ani pronasledovani, ani piemlouvani Yemen nebo vlastnich quislingfi jim nepohnulo. Ani stielba z del.

Jungman Josef, ptedni buditel deskeho naroda a zakladatel novoeeske mluvy spisovne, narodil se 16. Cervence 1773 jako geste dite z otce Tomage a matky Iatetiny, rozene Kynske, Hudlicich, vet gi vesnici asi dye hodiny od Berouna vzdalene. Otec jeho vyznamenaval se rozgafnosti a velikou ptieinlivosti; obdelaval nekolik merit poll, tivil se temeslem obuvnickYm a vedle toho konal i slutbu kostelnickou.

Matku svou Jungmann pozdeji ye syYch zapiscich vylieil jako tenu "rozumnou, dobrou, obcovani svateho a ptetive fantasie". Syna Josef a jit jako nemluvne zaslibila Bohu, melt' se stAti knezem. Zaslibeni mateino a pevnY jeji rimysl dostati jemu ptivedly chlapce na studie, ad hmotne pomery, rodin jeho nebyly podle toho.

Vychodiv gkolu hudlickou v jedenactem svem roce, Josef vstoupil do piaristske hlavni gkoly v Beroune, kde tehdy jako ye vetgine podobnych gkol v ryze deskych mestech vyuenvalo se vribec po nemecku. Na teto gkole stravil etyti leta a po to vypraven byl do Prahy, aby zde na piaristskem gymnasiu pokradoval ye svem ueeni. Po vgechna leta studia gymnasijniho Jungman pattil mezi nejpilnej gi a nejlepgi taky. Jeho znahudby a zpevu, kterYm se udil jit v Hudli-

Ve stkedu, line 22. eervence 1942. cich a Beroune, byla mu pfi hledani obEivy zdrojem nejvydatnej girn. R.oku 1792 vstoupil Jungmann do studii filosofickS7ch, kde do gel ohlasu novY proud ideovy hybajici tehdy jit celou Evropou. Jit na filosofii obiral se horlive studiem cizich jazy,kri a literatur; nation se dobte francouzsky a anglicky, vital vla gsky a gpanelsky. Brzy oddal se studiu jazykri slovanskYch, zejmena ruskeho a polskeho. V teto dobe probuten byl Jungmann tot k uvedomeni narodnimu. Zasluha o to, podle vlastniho jeho vypravovani path jiste mlade krajance jeho, ktera pry ho zahanbila pied spoleenosti za to, ze se neumel dobte vyjadfiti po desku. Po ttiletem studiu filosofickem gel k velikemu talu mateinu na prava, kde setrval at do eervna 1799. Aby ugel soukromemu vyueovani, Jungmann se hlasil o uprazdnene misto ueitelske na gymnasiu litometickem, jet mu take bylo udeleno. Ve svem tirade vyznamenaval se zvlagtni horlivosti a pill, kteretto vlastnosti patti k zakladnim rysrim jeho povahy. Ve dvou letech vykonaval dvojnasobnY Utad uditelskY, tak to misto jedne ucil dve tfidy najednou, maje 8 hodinne denni vyudovani. Horlivost vlastenecka piinesla mu vtak je gte jine zamestnani — ueil totiz gymnasijni mladet bezplatne tot jazyku eeskemu, prvni to ptipad na v gech ristavech v 6echach a na Morave. Jungmann neobmezoval se pouze na vYklady o jazyku deskem, nYbft budil v mladYch posluchadich uvedomeni vlastenecke, roznecoval v nich lasku k narodu oeskemu a ptibuznYm kmenrim slovanskYm. Na drahu spisovatelskou Jungmann uveden ptatelskym stykem s mladYmi eskSmi vlastenci .a spisovateli, se gkolou zvanou po nadelniku Puchmajerovou. Prvni svazek jejich "Sebrani basni a zpevri" roku 1795 ptines1 prvni pokus Jungmannfiv, kratkY epigram. V Litometicich jal se usilovneji sloutiti literarnim pottebam jazyka eeskeho, pro vlastni sve vzdelani zahluboval se po ptiklade Dobrovskeho ye studiunr starYch deskych knih, doplrioval si Tomgriv slovnik, osvojoval si tak girgi slovnY material degtiny. Ceske literatute chttPi ptedevgim prokazati slutbu ptekladem vynikajicich del cizich, chtel svou praci zaroven ziskati vatnost odstrkovanemu deskemu jazyku i ptispeti k vyttibeni a ustaleni mluvy basnicke. Po etyti leta pracoval na ptekladu Miltonova "ZtracenY raj", kteret velike dilo v rozvoji deskeho jazyka stalo se zakladnim kamenem. Jungmannovy pfeklady jsou nejpevnej gim meznikem literarnim, protote gel v tomto snateni dale net jeho ptedchridci; nejen to uvedl v obeli fond jazykovY ze starYch spisri deskYch, nejen ze ptidrtoval se tiyell° mluveneho slova deskeho, on sahl i k ptibuznYm jazy,krim slovanskYm pro podklad slovni. Kde ani s temito prameny nevystadoval, jal se z daneho materialu tvotiti slova nova a tvoMl je opravdu velmi gt'astne. Osvojil si jazykozpytne a jazykove historicke vYzkumy Dobrovskeho, ale vyvozoval z nich zcela jine drisledky netli jeho velikY uditel; util jich k otiveni a obohaceni deske mluvy basnicke. A to byl din velmi driletity, vgichni mladi basnici brali si jej za zaklad, v gichni Jungmannovu tea basnickou studovali, ji si ripine osvojili a v jejim duchu pak tvotili dale. Z bohate dinnosti literarni vynika jeho slovnik eesko-nemeckSr, na nemt pracoval celych 30 let. Vyjiti slovnika oslavovano s pravYm nad genim celeho naroda. Oslavne basne, &stria dary, dlenstvi udenych spoleenosti, vyznamenani se strany mocno.tri a jine projevy uznani a vdednosti provazely tento velikY din Jungmannriv. PM dokonani nejvet giho literarniho dila Jungmanna eekaly nektere zmeny a trudne udalosti v tivote. Zrovna toho roku, kdy dokondil svrij slovnik, stiten byl bolestnou ranou rodinnou: zemiel mu jeho jedinY nadejnY syn Josef, kdyt pak dokonill tisk slovniku zhaleno mu gt'astne stati, tehnane nejvetgim uznanim a Uctou od celeho naroda, rimrtim nejstargi dcery Johanky. DruhYch dvou deer, Anny a Katetiny, doekal se zasnoubeni a jejich tivota rodinneho. Josef Jungmann zemiel 14. listopadu roku 1847 v Praze a v rozvoji deskeho tivota narodniho jeho jrneno zristane vtdy jedno z nejvYznaenej gich mezi deskYrni buditeli — byl buditelem naroda v pravern toho slova smyslu.

Ve sttedu, dne 22. detvence 1942.

Anieka, Anna ... Mezi nejpopularnej gi svo,tky v nag i krajanske rodine vedle Janti, Vaclain) a nespodetnYch Marii rozhodne poditdme svatek sv. Anny. Nikoho jiste nenapadne, aby v ten den se rozpomenul, to sv. Anna cti se jako ochrankyne matek, 2e zovou se tak osamele chramy, vsi a lazeriska mista. Ba dokonce velke korunovane hlavy 2enskeho rodu nosily, jmeno toto. Vzpominano mane na Annu Falckou, druhou man2elku cisate Karla IV., chot' Vladislava II., kralovnu gvedskou, cisakovnu ruskou, vladakku anglickou i francouzskou. U nos se proste vzpomina a gratuluje Annam, Anidkam, Anutim, Anugkam, Ankara, Andulam, Anekam, Ninam, Nugkam, Nanynkam a Nana.m. Milenci, ptibuzni a slameni mantiele posilaji syYm Anidkam uptimne a gtestim hykici pozdravky, v rodinach oslavenych se pkipravuje lirnonada, zmrzlina, pekou se kolade a dorty a mnoho se tednuje o zdravi, gtesti a spokojenosti. Na trzich v Praze pani Anny svetily od nepameti sve jmeniny zpilsobem okazalYm. Uz od peti hodin rannich toCily se svatedne vyfintene, v eepcich a kloboucich nikdy nevidan'ch na prostranstvi trha, hudba vyhravala, pill se pti torn rosolky, piva, vina, zkratka pani Anny z tr2nic byly jednou za rok mimoildne vesely a zapomenuly v tech chvilich na vg ecky ceny, vahy, mirky, (lane i troufalosti milostpanieek. Necht' 2iji nage Anny. Kytice jsou ptichystany v redakci.

Zaeatkem druheho tSrdne v eervnu zahimela nemecka dela na planich severozapadne od Prahy. Nebyl to rovnocenn* boj, nebot' obyvatele mista proti nemui palba z nemeckjrch del smetovala, se nemohli branit. Netrvalo to dlouho a dob •e mitene sttely nemeckeho lehkeho polniho delosttelectva srovnaly se zemi gedesat sedm &mu obce Lidice u Kladna, veetne sv.

Jakuba a cihelny.

Zaslibena zeme. Nov' Viand ma jen ttetinu obyvatel proti na gemu Texasu net pokrokem v hospodatstvi a socialnimi opattenimi nes daleko ptedei. Roku 1935 doglo na Novem Zelandu k zalo2eni drutstevnictvi, je2 lakes poeatedni neUspechy a zasahy krise svetove nejen vydrielo, nYrbr2 rok od roku vykazovalo lep gi vYsledky.

Stayky v teto zemi byly od zadatku drUhe svetove valky odstraneny dohodou mezi zamestnanci a zamestnavateli. Vyskytne-li se v natere tovarne, velkoobchodu, dopravnictvi atd. nejake nedorozumeni at' ohledne vY ge mzdy, neb doby pracovni — pkipad pkedan jest smirel rade slo2ene ze zastupcil obou stran a jeji rozhodnuti je koneene. Zatim co na g kongres nenyt)2e se dohodnouti o sazbe dani, je2 by vynesly administraci po2adovanY obnos Best billow). dolaru — zakonodarci Novel° Zelandu uz na podatku valky schvalili zakladni dan sedm a pal procenta pro v gechny obyvatele bez rozdilu dill z kahleho vydelaneho dolaru Novozeland'an odvadi statu sedm a 01 centu, z tisice tudi2 $75 a tak dale. Jakmile °bean ma rodniho ptijmu pies dvanact tisic dolart a vY ge — plati statu devadesat procent done t. j. z kahleho tisice vlada dostane de yet set dolor*. Starobni pense v teto prosperujici zemi podind v 60 letech. Zakon vy2aduje, aby 2adatel o starobni pensi podal dukazy o 20 letem pobytu v zemi a rodny list. Mute vlastnit a't $2,500 majetku v cennYch listinach, mt2e miti vlastni residenci — stat pensistilm vyplaci $30 mesidne, mantelin tudi2 $60.00. Na Uhradu starobni pense stat poaaduje zylagtni dan k dani vYge uvedene v easti pet procent. Vojen gti invalide ze svetove valky a ptitomne nove nastali z valky nynejgi pobiraji slugnou pensi a vdovy po padlYch vojinech dostavali od $50 do $120 mesidne dle toho, kolik maji nezletilych deti. Vlada vyplaci na nezletile deti do veku 16 let, ne 2. v padu, kdy 16IetY hoch neb divka mini pokraeovati ye studiich, ptispevek se automaticky prodlu2uje a2 do dovrgeni stall. 18 let. Dru2stevnictvi Noy am Zelandu zahrnuje odkup a prodej ve gkerych zemedelskYch produktii a cena techto urCuje se srovnanim vY ge mezd prilmysloveho a jineho delnictva s vYgi yYrobnich nalladu stitelu. ZbyteenYch prosttednikti mezi producenty a spottebo yateli neni — tito nakupuji iivotni potteby za spra yne ceny, oni dostkvaji za svoji praci odmenu pkimetenou.

VESTNiK Nage nav gtevy. Ve sttedu min. tydne seznamill jsme se s bratrem J. Htibkem z osady Kovat pti Smithville, jent ptivezl svoji mantielku na sjezd Presbyterni cirkve, konan' ye West.

Bratr Htibek dal nam zajimave informace 0 einnosti jejich tadu podetne nevelkeho net ruchem dosti tiveho. — V patek odpoledne navgtivily redakci elenkyne tadu Fort Worth ppi.

Joe Milanova se synadkem Jaroslavem, W. Hejlove., Fr. Obalova, stargi a Mary Pauloya. Vracely se z pohtlau br. Frank Soukupa v Rosebud a na testa dorm) chtely sobe prohlednouti tiskarnu Cechosiovaka. Nav gtevy nas mile poteSily.

V

poslanec o Mad'arsku.

New York. (eTK.) — Casopis American Hebrew ptinesl z pera es. poslance Ignace Schultze dlanek o pronasledovani. 2idt v Mad'arsku.

Nejvetgimu utisku jsou vystaveni aide na jitniho Slovenska a Podkarpatske Rusi, je2 bylo odtr2eno od Ceskoslovenske republiky a proti vuli obyvatelstva ptipojeno k Mad'arsku.

Situace 2idovskeho obyvatelstva v Mad'arsku je dnes takove., 2e dochazi denne k sebevra2dam celYch rodin a podle mad'arskYch Atednich statistik umird jen v Budape gti mesidne na tki sta sebevraidou. Poslanec Schultz pile dale, ze mad'arske delnictvo a zemedelskY lid 2ije v takove chudobe, 2e v tovarnach i ye vesnicich dochazi k nepokojilm, proto2e je nedostatek potravin a veci vgeho druhu. Na Podkarpatske Rusi byli mu2i z nekolika vesnic poslani do koncentradnich taborii, kdy v blizkosti techto vsi doglo k vykolejeni mad'arskYch vojensk'ch vlaku.

V Tisice zateenSrch v "Protektorate".

Lond'n. (OTK.) — Z Prahy a z Brna nedochazeji zpravy o dalgich popravach, adkoli vdledne soudy stale zasedaji a vyna geji nove rozsudky. Nic neni take znamo o dinnosti nove zkizeneho "lidoveho soudu" mimo to, 2e 4. dervence byli vzati elenove tohoto soudu tak zvanYm presidentem Hachou do pkisahy. Jmena soudat nebyla oznamena, stejne jako neni znama kompetence soudu. Vi se jen, 2e ma soudit "nepkatele deskeho naroda" a 2e bude soudit i osoby neptitomne. Pra2skY "Poledni list" ptinesl zpravu, 2e Clenove rodin tech osob, je2 byly popraveny v souvislosti s atentatem na Heydricha, byli nyni zateeni, pokud nebyli jit drive take popraveni. Znamena to, 'tie bylo v deskYch zemich provedeno rozsahle zatYkani nekolika tisic osob, nebot' zavradenYch je'-u2 na gal druha tisice a jejich rodiny Citaly alespofi dtyki tisice osob. Zprava "Poledniho listu" netika, zda byli zateeni odvezeni do koncentradnich tabort ei byli ponechani ye vezenich v deskych zemich.

V Polskfr protest proti nemecke hrazovlade.

Temet v stejne chvili, kdy Mind provadeli hromadne vraldy v Lidicich, vydala polska. rodni rada projev proti nemecky'm zloeintim v Poisku. Je adresovana parlamentu v gech svobodnYch stata a pravi se v nem: "Od prvni chvile, kdy Nemci vojenskou silou obsadili polske zeme, dopougteji se neustale protipravnich dim) a nasili. Podet obeanu, zastkelenych a obegenYch za vernost, zachovanou svemu statu a narodu, ptekroeil jf2 140,000. Nekolikrat yetgi podet polsk'ch mual a 2en tYraji Nemci ye yezenich a koncentraenich taborech. Na nucene prate v tovarnach a dolech Nemecka dopravili tamer pilldruheho milionu lidi. Dvema miliowarn Polakum vzali jejich domy, zemedelske usedlosti, obchody, dilny a tovarny, vyhamejice je ze zapadnich oblasti Polska na vYchod. Nemecke okupaeni fitady hrozi vetejne a cynicky, 2e fidelem Polaku, je vedna otrocke, prate ye prospech "panskeho naroda".

Stragne prondsledovani nezlomilo v gak odboj polskeho lidu proti nemeckYm dobyvateliim. Proti natizenYm odvodum Polaku do nemeckeho vojska brani se polskY lid v gemi prosticedky. Boj jest nerovnY, ale Polsko v nem vytrva. A path mu pomoc vgeeh civilisovanYch narodu, jez tou2i po viterstvi dobra nad zlem, svobody nad irtiskem a prava nad bezpravim.

PROJEV SOUSTRASTI. Resolueni vYbor kadu Jaro, pfeje si timto yetejne projeviti jmenem tohoto kadu na gi uptimne citenou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich milovane matinky, babieky a nagi spolusestry Eleonory Goebel, ktera zesnula po del gi nemoci v nedeli rano dne 5. dervence 1942 ye stall 61 let. Narodila se v Budovicieh na Morava dne 21. iinora 1881 a do Spoj. Statil pkijela ye stall 22 let. Zesnula byla dlouholetou elenkyni na geho tadu a velmi oblibenou vgemi, kdo2 ji znali pro jeji milou povahu. Zanechala zde pet dospelYch ditek.

Smuteeni obtady ye Weilandove Umrtni kapli byly proneseny dlouholetYm ptitelem zesnule a jeji rodiny, bratrem Josefem Vytopilem, Clenem tadu Cislo 135. v fedi Ceske, a bratrem Will Nesudou od tohoto tadu v fedi anglicke.

Sestra Marie Ptevratilo ya rozloudila se se zesnulou za.penim smuteenich pisni. Zesnulit pak byla ulo2ena k yednemu odpoeinku za velike east rodiny, pribuznYch a ptatel v oblibenem Restland Memorial Park.

Vime, pozilstala rodino, 2e jste velmi zarmouceni nad odchodem va gi milovane, avgak budi2 yam Utechou, 2e i my citime s vami vas zarmutek. Zesnuld sestro odpoeivej v pokoji a Best budit Tvoji pamatce.

Stanley Hulovec, Hugo Sefeak, J. F. Bougka, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Houstonu Cis. 88., projevujeme jmenem tadu uptimne citenou soustrast pozilstale rodine nad ztratou jejich otce, dedeaka, bratra a nageho mileho spolubratra Vilema Pagla, kterY dokonal svoji pozemskou pout' dne 13. eervence, v 10:15 hod. v pondeli rano, ye stati 53 rola ZesnulY spolubratr byl dobrYm Clenem nageho tadu a po mnoho let co k tadu pattil, byl tad nag jeho druhYm domovem.

Vime mild rodino, 2e 23.1 Vag je velikS7 nad ztratou Vageho mileho, a budi2 yam iitechou, 2e my, dleni tadu Pokrok Houstonu s Vami Vag bol citime a dlouho budeme br. Pagla Postradat.

ZesnulY bratr at' odpoeiva, v pokoji a Zest budi'2 jeho pamatce.

Za resoludni vYbor tadu Pokrok Houstonu C. 88.: Stepan Valdik, Josef Ka gpar, Ril2ena Hanusova.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Bad Bratti Svornosti, eislo 60.

Projevujeme uptimne citenou soustrast pozUstalS7m ditkam nad ztratou jejich matky, babieky a prababidky a na gi spolusestry Veroniky Sulakove, kterd zemtela dne 30. Cervna 1942 u jejiho syna Alecka ye Wallis, Tex. My, spolkovi bratki a sestry, 2elime ztratu nagi spolusestry a citime s Vami Va g zarmutek, a Tobe, mild sestro, budl2 zeme Za tad Broth Svornosti, C. 60. ye Wallis, Tex. Frank Sarman, Karel Zale261, Joe Vagina, resoludni vYbor.

KALENakit 26. Cervence. Piknik spoleene potadaji tad Hvezda Texasu Cis. 47. a spolek Kat. Zen z Temple v parku v Seaton, Tex. 26. eervence. Oslava Annen u 8tefanika v Houstonu.

9. srpna. Detske divadlo: "Podle slov pana presidenta" u 8' tefanikil v Houstonu.

30. srpna. Bazar ye prospech SALT. chysta odboeka ten:askeho vgekrajanskeho sdru geni v Dallas. Tex.

Strana 14.

V ISTNi

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

VESTNIK

Los Angeles, California.

Dear Friends and Relatives, For the first time in many years, Los Angeles celebrated the Fourth of July in a different way. Instead of the usual display of fireworks, the celebration this year gave local citizens their first close-up of some of Uncle Sam's mightiest war machines. In the. biggest Fourth of July parade that this city has ever had (with the theme "Military and Civilian Preparedness in Los Angeles) were the following attractions: Three thousand soldiers, including infantry, engineering units, and special branches of our modern Army; Navy and Marine attachments, each with their own upto-date equipment. Then came Red Cross nurses and thirty thousand civilian defense workers; dozens of floats depicting the activities of casualty stations, control centers, and other defense work. During the entire three-hour parade, fleet bombers and pursuit 'planes roared overhead.

During the afternoon, demonstrations were conducted at various city parks. At MacArthur Park, Army Engineering Units demonstrated assault tactics. A pontoon (footbridge) was laid across the 700-foot lake in fourteen minutes, and soldiers were transported across the water in inflated boats. Throughout the demonstration, a "defending" force of soldiers resisted the "invasion", using blank catridges to give a realistic effect.

At Elysian Park, demonstrations showed how fire auxiliaries deal with incendiary bombs; how gas-contaminated victims are treated, and other examples of civilian protective work.

In the evening, a big show was held in the Coliseum, where four large stages were erected. The program opened with the salute to the Flag, and patriotic music by Military bands. In the show were the Hollywood Ballet professional dancers, trained animal acts, clowns, trapeze performers, and various other circus stunts.

Workers in the shipyards and aircraft plants and other war industries of Los Angeles worked as usual on the 4th of July. However, they had brief ceremonies at noon, to honor the flyers who made history at Midway, over Tokyo and in the Coral Sea. These Los Angeles plants are speeding up production by having three crews of men work in eight-hour shifts, seven days a week.

Anita Fojt, Anita Wentrcek and Victor Kresta, I thank each of you for asking me to continue writing about California. I guess today's letter finishes the Los Angeles celebrations which I have been writing about, but next week I will tell you about more places of interest out here.

Lillian Smotek and Demetra Stasny, thank you for complimenting my letters. I will try to keep them interesting. If any of you readers have a suggestion as to what you would like for me to write about, let me know, and I will do so if possible.

George Schwartz, you wrote that you and your mother are Catholic, so I thought i,t would interest you to know that in Los Angeles there is a magnificent church which is a replica of Saint Peter's Basilica in Vatican City, Rome. Of course, in my large city there are hundreds of other beautiful cathedrals of all denominations, besides many smaller churches.

In Pasadena, a few miles from Los Angeles, is another Church, Saint Andrews, of unusual beauty and expense; built on the Gothic style of architecture. There is a tower on this Church, about two hundred feet high, with a large clock at the top of it which can be seen for several miles. Pasadena, being so near to the mountains, has quite heavy fogs in the

winter months; and these fogs sometime come so low that they hide part of the tower. Besides the large clock, there are musical chimes in this tower which chime out the hours.

Every morning at nine o'clock the Star Spangled Banner is played by these beautifullytoned chimes, At tweleve o'clock noon, the Angelus is rung. On Sundays and for special services in the Church, the Ave Maria and other hymns are played.

North of Pasadena is Altadena, a, small aristocratic city at the foot of Mount Wilson.

The costly St. Elizabeth's Church is located here, with spacious grounds enclosed by a brick wall eight feet high. In the center of this beautiful yard is an ornamental water fountain flowing into a large pond with water lillies. There are beds of shrubs and flowers all around the interior of the walls, as well as on the outside next to the walk.

In one corner of this attractive churchyard is an exact replica of the "Grotto of Our Lady of Lourdes," built against a picturesque background of trees, This Shrine is beautiful and unique, made of multi-colored rocks and lava stones which were shipped here special for the making of this unusual place of deVotion. Perhaps many of you have read about the origin of this Grotto, the original of which is in the little town of Lourdes, France. This one in Altadena is twenty-five feet high and thirty-five feet wide. There are two life-size white marble statues seen in it Ferns and flowers are growing among the rocks, and there is an artificial waterfall Made to flow down into a pool. This water imported from the French Shrine, an is supposed to have curative powers.

I don't know yet what I will write about next week, but I'11 try to make it interesting.

So until then, best wishes to aunt Mary, aunt Annie and my other relatives. And I mustn't forget to send my best regards to my Vestnik friends and the editor.

Juline Rosemary Mikeska.

V Fort Monmouth, N. J. Dear Readers of the Vestnik, When I wrote the long article about the Black Hills of South Dakota, I promised the editor that I would not bother him and the readers with long articles for some time.

However, allow me to take a little space at this time, for I may not be in a position to write very much in the future due to conditions beyond my control.

Immediately after I turned in my grades at Huron College, I left South Dakota to visit my parents in Caldwell, Texas. After spending a short time at home where my sister and most of my brothers were present, I left Texas for Fort Monmouth, New Jersey, where I am now with the Signal Corps of the Army of the United States. Perhaps by the end of this month mother will have five sons in the service of our armed forces. My trip from South Dakota to Texas and on to New Jersey was through fifteen states and covered more than four thousand miles. I made the entire trip by bus, for I knew that I could take pictures of interesting scenes with my camera best by this method of travel.

In order to conserve space I shall mention only a few things which are of interest . I left Texas on June 10th and traveled north toward St. Louis, Mo. We crossed the Mississ,ippi River at St. Louis, near midnight. At that time the water was rather high. In Indianapolis we had a two hour stop, thus giving me ample time to see the State Capitol, the Civil War Memorial, the large and beautifth Scottish Rite Cathedral, and the World War

Ve sttedu, dne 22. bervence 1942.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

Memorial. The Cathedral and Memorials are really beautiful. I Was told that the people of Indianapolis are quite proud of these. When I was in grade school, I was told that the River begins in Pittsburg, where the Allegheny and Moriongehela Rivera meet. The bridge which We crossed in Pittsburg is over the junction of the rivers where the Ohio begins. From Pittsburg to Philadelphia we traveled on the famous Lincoln Highway and crossed the world famous Pennsylvania Turnpike at several places. The Turnpike is a toll superhighway between Pittsburg and Harrisburg on an abandoned railroad bed. It passess through several tunnels to maintain a maximum grade of three percent, and now is used for military transportation. We came to Gettysburg on Flag Day at noon and stopped there one hour for lunch. The city had a celebration, and the Civil War veterans were dressed in their uniforms. I was glad to get pictures of the battlefield and the building and actual room where Pres. Lincoln wrote his Gettysburg Address. Our stop in Philadelphia was only fore a few minutes. Before entering New York City, we went through the Holland Tunnel, which goes under the Hudson River and connects Jersey • City and New York City. This tunnel is really a great piece of WOrk and beautifully constructed. Since We came to New York City late Sunday afternoon, I decided to spend the night there. After I found quarters for the night, I thought of Gary Cooper in the movie Seargent York, and thus went to ride the subway: it was qUite an experience riding the subway for the first time and going from the 34th Street to the 207th street and back in almost thirty minutes. I left New York City for Fort Monmmith Monday morning and this time went through the Lincoln Tunnel, the other tunnel under the Hudson River, and a few miles north of the Holland Tunnel.

I am perhaps lucky and very fortunate on being selected by the War Department in Washington for the Electronics Group. We are doing radio work and at the earliest opportunity are hoping to go to England to work with the British units, thus perhaps this letter may be my last for this paper for quite a while. All of us are anxious to go over as soon as possible.

Remember to buy those War Stamps and Bonds. We soldiers are buying them every Frank A. Horak. pay day.

V Ballinger, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik. -I enjoy reading all the interesting letters that are in the English section of the Vestnik.

I am a Czech girl, 12 years of age, and I have lived on a farm all my life. My birthday come on July 26. Who is my twin? I was promoted to the eighth grade and have been going to St. Joseph's school at Rowena.

My daddy is a member of the SPJST lodge.

I have one uncle and three cousins serving for Uncle Sam. I think everyone of you have a hobby. My hobby is collecting songs and dancing My sport is playing volleyball and fishing.

Pauline Zak, why don't yoi-i write to the Vestnik? I know your letter would be interesting.

My letter is getting too long, but if it is published I will write again. I hope the wastebasket is asleep so my letter may slip by.

Many thanks to the kind editor. Buy Defense Bonds and Stamps to slap the yellow Japs.

Bessie Provazek.

Ve sttedu, dne 22. eervence 1942.

Seymour, Texas.

Dear Vestnik Readers, Here I come to join the many readers of this fine paper for the first time. I enjoy reading these letters you young people write. This way we can find out about so many interesting places we haven't heard about, We are having dry weather with hot winds blowing almost every day. I really wish it would rain.

I am a Czech girl, nineteen years old, and live on a farm. I must say, I wouldn't change farm life for the city.

My mother and daddy don't belong to the SPJST., but my brother, sister, and I do.

Almost everybody has some sort of kinfolk in the armed forces. I have one brother, and he is doing his part for Uncle Sam. His name is Henry Petrek. He is stationed at Camp Bowie. I have six cousins in the Army, and one in the Navy. I also have a boy friend in the Army, I have the cutest little nephew. He is ten months old. He is living with us while his daddy, Frank Simaichi, is doing his part in winning the war.

I think my letter is getting too long, so I will close and let someone else haVe a chance.

Lets buy all the Bonds and Stamps we possibly can, so the enemy won't dare come near cur shore. A friend, Mary Petrek.

V Oklahoma ,Ceity, Okla.

Dear Readers, This is my first attempt to write to the Vestnik, I hope it is published. if it is I will write again. Now I will tell you about myself, I live in Oklahoma . City, Okla., with my aunt and uncle, Mr. and Mrs, Louis C. Haba. My real home is in Fort Worth, Texas, where my daddy Mr. John W. Becan and brothers and sister live. My brothers name is Johnny, and my sisters name is Georgia. I am a Czech girl, and I am 14 years of age, I am 5 feet, 1 inch tall, and weigh 90 pounds. I go to Stonewall Jackson, Jr. school. My favorite subjects are: Math and Art in which I made all A's.

My uncle's mother, Mrs, Anna Haba, is visiting us now and has been with us since November.

I hope my letter isn't too long, and is published. I am doing my bit in buying War. Stamps, I hope you are too,_ so we will win our Victory.

"Keep 'em Flying and Yellow Japs dying."

Sincerely yours, Mary Elizabeth Becan.

El Campo, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik. I am ten years of age, and will be in the fifth grade. I am taking piano lessons, and am learning to play a clarinet in the school band.

I am in the North Side Elementary school.

I have two brothers. One is in the Navy at Corpus Christi, Texas. He is a mechanic on a big bomber.

Mary Ann Zapalac of Sealy, you asked who was your twin, well I am. I was born on October 19th too . My favorite sports are: swimming, and horseback riding. I go to the movies very often. Every Saturday they give away one dollar. Once I won it, and bought daddy a tie for Father's Day. "A Defense Stamp a day, keeps the Japs away." With loads of love, Mary Ann Zapalac.

V Cameron, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to Vestnik. I like to read the letters that are written from far and near.

I can't read nor write in Czech, but I hope to learn soon. I am a 12 year old Czech boy and I am a member of 4-H Club. Our agent's name is J. W. Stufflebeme. Every member of 4-H is proud of Mr. Stufflebeme.

I have six brothers and three sisters. Two of my brothers are in Uncle Sam's army. Their names are Pfc. Frank Mikulec and P, V. T.

VZSTNilt

Alphonse Mikulec. P. V. T. Alphonse is in the army band. He really likes it. They both are stationed at Fort Sam Houston, Texas.

August Mikulec is working in the Naval Base at Corpus Christi. Two of my sisters are in college and one is married.

On July 15, here at National Hall in Cameron will be a big picnic, and I hope all of you Vestnik readers will come and attend this picnic. There will be plenty of drinks and eats. I must not forget to tell you that three of my brothers and mother and father live on a farm.

I believe my letter is getting too long for this time. God Bless you all and "Keep 'ern Flying" and let the Japs die.

I remain your friend, Norbert J. Mikulec.

V Abbott, Texas.

Hello Vestnik Readers, How is everybody; I hope just fine. Well, as for me I feel like a million dollars for gettinito write to the Vestnik.

I am a blonde headed little girl, seven years old and in the second grade. I like to go to school very much; that's a place where you never get lonesome.

Last week when I was in Waco, I went to the Cameron Park. A wonderful place to visit.

I enjoyed seeing all of the beautiful birds, horrible monkeys, playgrounds, and the swimming pools.

Say girls and boys, isn't the war getting awful. But watch out Hitler and Tojo whenever we come with our ships, planes, and bombers. We will get the job done.

I guess that I better close for this time.

I hope the editor publishes my letter. I want to surprise my mother and daddy, Mr. and Mrs. Anton Pavlas. Sweet hello grandmother Pa y -lasndPfc.EwinVraofCmpBlandig, Florida. Sincerely, Maxine Pavlas.

V Booth, Texas.

Dear Readers, My first letter was published and was I surprised to see it in print. So here I go again.

First of all, I'll say something about my family. There are nine members in my family including myself, I am the oldest of the children. Daddy was born in Czechoslovakia, but we hope it won't be long and he'll be an American citizen . Mother was born right here "Deep In The Heart of Texas." They both belong to the SPJST. lodge Rosenberg, No. 108, of Rosenberg. Mother belongs to the lodge over twenty years, and daddy thirteen.

In my first letter I mentioned that one of my sports was fishing, in fact, it's the sport of the whole family. Mother and daddy are great anglers too. They fish with a rod and reel. We live about fifty yards from the Booth Lake. The lake covers and area of about hundred and forty acres. There are plenty of fish in the lake, alligators too. Last week my brother and sister caught an eight feet long alligator on their line, Daddy shot him, skinned him and nailed the hide on a tree.

We go out boat riding a great deal too.

I want to thank all the girls that sent me picture 'eostcards. My collection is rapidly increasing and hope it keeps on increasing.

Also many thanks to Olga Coufal of Temple, for sending me the pretty heat for my bracelet, also the nice things she sent me to put in my scrap book.

I have three cousins in the Army: Pfc. Joe W. Kovar, at Fort Sam Touston, Elmo Kovar, who is in the Air Corps, but no one knows where since February, and -Joe Abschneider, who is at home On a ten day furlough with his parents Mr. and Mrs. Vine Abschneider of Rosenberg.

I was surprised last week to see all the letters from California. Come on, the rest of you in different states drop a line or two to the Vestnik.

Clem J. Kovar, of the U. S. Navy, Booth is forty miles northeast of Houston, and nine miles from Richmond the County seat of Fort Bend County. It's just a small country town.

Strana 111

The crops look pretty good this year, just so it doesn't rain. We had enough of that.

First it was dry and now it's too wet. It hasn't rained here for the past five days, and hope it doesn't. 011ie Valchar, I'm sending the rain over there. It should reach you anyday. So keep looking for it.

My letter is beginning to get rather long, but before I sign off I want to say hello to all of my aunts and uncles, grandma and grandpa in Dallas.

Let's keep 'em flying„ and those yellow Japs dying. Keep buying thoSe Bonds and Stamps.

Sincerely, Frances Matlock.

Seymour, Texas.

Dear Readers, Hi there: How is everybody? Let me congratulate the writer's of English section of the Vestnik. It's very nice to see young AmericanCzech people show there appreciation of the English section in the Vestnik. Let's keep up the good work.

I have written in Czech section few years ago, but not lately. I can read and write Czech little, and I must say that I am proud of it.

Well, my father is president and member of SPJST. lodge. My mother, two brothers are also members.

I have lived on farm ever since I was born, I always did love farm work. I help my parents all I can. Oh my! Since my brother has gone to the Army, I even tried a hand at combine this year. Last year I worked in town for six months, and sort of like farm life better.

I can say, I only have one uncle and aunt living in the United States and three cousins.

I have several uncles, aunts and cousins in war torn Europe in Czechoslovakia, but have not heard from either of them in many years.

One of my cousins Pvt. Frank Storek is in Canal Zone. I have two second cousins in Navy. Frank Marek and Emil Hillner. I have one married brother in the Army. He is Pvt. Frank Simaichi, he is in San Antonio, Texas.

To be honest, I am proud of them all, Wishing them best of luck and safe return. I don't have any sisters and three brothers. I have one sister-in-law and the sweetest little nephew ten months old.

MY little nephew has bought two Defense Bonds. I think he surely is getting patriotic.

I must close as my letter is getting to be long.

Keep 'em flying, Rolling and Sailing, and we farmers do the plying and for Victory buy Defense Bonds and Stamps. Then we will divide the ocean in two halves. U. S. A. will get the top part. Japs and Hitler will get the bottom.

Sincerely yours, Frances Simaichi.

Weimar, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to the Vestnik. I have enjoyed them all, they are very interesting. I want to try my luck too. I see there was only one letter from Weimar.

I am a Czech girl 19 years old , My birthday comes on January 13th. I live with my grandparents, Mr. and Mrs. John Janak, Sr. My mother is dead. My daddy lives in Moravia.

I live about a mile from town.

Seems like all of you have cotton and corn to chop. We do not have any field, just a garden. My grandfather is a ginner. I have one uncle in the Army, Capt. John Janak, Jr. We have bought a lot of bonds. I am sending a hello to my uncles and aunts, cousins, and my daddy in Moravia.

I better stop and leave room for rest of you boys and girls.

Georgia Ann Kubo:§.

Richmond, Texas.

Dear Readers, This is my first letter in Vestnik. I am a girl 8 years of age. My school was turned out on the 25th day of May, and I was promoted to the fifth grade. I am very glad that school have ended. I go to Pleak school . I like school very much.

Thursday second of July we are going to Temple for a vacation to see my aunt and uncle. Sincerely yours, Dolores Kueck.

yigernitz

'traits le.

Woodsboro, Texas.

Dear Readers, I hope my letter will not take up too much space since the editor has more letters than he can publish. It is too bad he had to leave out such educational reading as Bohemia's historical sketch.

The Foyt lodge will hold a meeting at Sinton June 28th. After the meeting we will go to Park Welder for our annual picnic. This had been postponed from June 7th as the weather was rainy and many could not attend. Park Welder is located near Snton, the land for it was donated by the owners of the Welder ranch which consists of thousand acres between Woodsboro and Sinton. It is a nice place with many tables and barbecue pits. There is also a zoo. We found the monkeys very ammusing. Once we were there on a school picnic we saw a baby monkey. The mother was holding it and when someone came near the cage she turned so no one could see it. One monkey pulled a little girl's hair and it frightened the poor child. The causeway across the Lopano Bay near Bayside is opened to traffic. It was constructed at the cost of $130.000.00. The old one was washed away by a Gulf storm 1n 1933.

The people of this part of country were very anxious to see it completed as it shortens the route to points along the coast as Rockport, Aransas Pass and Corpus Christi. Bayside and Rockport, like most cities along the coast are favorite summer resorts. People come here from every part of tlie United States in summer to spend their vacation. Near Rockport on Goose Island is perhaps the oldest tree in Texas. They claim it is over 2000 years old. It has a fence around it and it is a Federal Offense to climb it or damaging any part of it. I have heard people remark that if it could talk it could tell many a tale, things, we never find in our history books.

June 15th was the funeral of Paul Stone who crashed with his plane in Oregon on January 6th and although a search was carried on for him since his body was not found untill June 9. Where the plane crashed the snow was 24 feet deep.

Grandmother Janca and my uncle and aunt Mr. and Mrs. Jerry Janca of San Antonio visited us this month we were very glad to see them. I spent my vacation in San Antonio last summer. I have seen all the places of interest there and m y trip was very interesting and enjoyable It was the first time I had traveled alone.

Leters from Seymour interest me as I have many relatives living in that part of the state.

Good wishes to you readers, Earlene Joan Janca.

Buckholtz, Texas Dear Readers, This seems to be my first letter to the Vestnik. I always said I wanted to write, but I always k"nt putting it off.

I am a Czech girl, twelve years of age. I have lived on a farm all my live . I enjoy living in the country.

I have one sister and two brothers. My sisters name is Margaret and my brothers names are Raymond and Alvin.

I have one uncle and several cousins in the Army. but my brother. Alvin will be there soon. I surely will miss him.

Minnie Vybiral, write more letters to the Vestnik. I enjoyed you,r last letter.

Frances Posival, write more often, I enjoy reading your. letters.

My sister writes to the Vestnik in Czech when she nicks up some news.

I love to go to Sunday School, and by going to Sunday Sehool. I learn how to read Czech. and someday I am hoping to learn how to write Czech.

I guess I had better make a stop to this letter. If my letter is published I will write again.

Keep 'em fl ying and the hungry Japs dying.

A Vestnik Reader, Irene Ruth Posival.

Cistern, Texas Dear Vestnik Readers, Since my first letter was printed I will write again.

I have seven sisters and two brothers. One of my brothers volunteered into the Army over two and a half years ago. He is a Sgt. now His name is Jerry Vydrzal. I wish he would come home again. He hasn't been at home since Easter, He is stationed at Ft. Sam Houston.

My other brother will just about have to go soon too.

Four of my sisters are married. The others are all at home helping on the farm. I have one sister younger than I am. She is ten years old and her name is Victoria Vera: Her initials are three V's.

The crops are pretty good only it is dry over here. We didn't have a rain for a long time.

Wilma Machacek, write in the Vestnik too and keep on writing Leonetta Kubicik, you did good.

I will not write much so more letters could be printed. "Remember Pearl Harbor!"

Your reader, Frances Vydrzal.

V Bryan; Texas.

Dear Readers, I am writing to the Vestnik for the first time although I always read the letters.

I am a Czech girl and have been a member of the SPJST. for about twelve years. My father is the secretary of the local lodge, Bedtich Smetana.

I graduated the Stephen F. Austin High School and McKenzie-Baldwin Business College and am now employed in the Bookkeeper's Office of the Extension Service at A. and M. College.

My hobbies are keeping scrapbooks, reading, corresponding with pen pals, and drawing . I will be glad to exchange letters or picture postcards with any of you readers. My address is Sylvia Jane Homola, 208 North Logan Avenue, Bryan, Texas.

With best regards to all of you members of the SPJST. and readers of the Vestnik.

Sylvia Jane Homola.

V CaldWell, Texas.

Dear Vestnik Readers, I was very well pleased, to see my own writing published in the Vestnik. I thank the editor from the bottom of my heart for the publication, although it was my first time I have written in the Vestnik. When a person's first scrap writing is taken into consideration, and published in such a significant newspaper, it makes me feel, as if, I should take advantage of the opportunity, and continue writing.

So, this time I will again write you'll a little bit of news concerning Caldwell, and Burleson as a whole. In the month of June hundred and eighty young boys, and some middle aged then have been and will be sent for their final physical examination from Burleson county. All the girls around here sure are lonesome; they won't even talk to anybody, and if they do, its a prodigy. Well, I don't blame them for being so reclused, its just like you see an exigency on a tomato plant, when two tomatoes grow together, and then are broken apart making a severe wound; therefore when two hearts have mentally grown together, and then are quickly broken apart, it also makes a drastic wound. Sweethearts have come with this world, and they will continue to survival until it perishes.

Their is a constant want of laborers to chop, to plow, and do other sorts of work. The surroundings certainly seem vacant, since all my boy friends, neighbors, and other close friends have gone to fight for Uncle Sam. I wish them success, while beating the Japs down to their heels. From my point of view, I think the United Nations are fairly well on their way to prosperity.

Everytime, the Vestnik comes I'm curious to know, what other young boys and girls

Ve stfedu, dne 22. eervence 1942

write. I look it over rrom the first page to the last, and I do not hesitate to read each letter separately and confidently. As I was reading them I came across an interesting one, written

by Juline Rosemary Mikeska from Los Angeles. She seems to have the ability to write, and is constantly gaining popularity in the Vestnik. The same day I read it; I went to town (Caldwell.) Everytime, I stopped to talk with some of my friends, a nd the Vestnik was brought"up in conversation, all I heard was how interesting are Juline Mikeska's letters in the Vestnik. I heard this from one end of the street to the other. In church, at company meetings, and other places, all I hear is, that Miss Mikeska from Los Angeles sure can write interesting things. After hearing all this publicity, the boys around here are beginning to think, "wonder if she is as good looking as her letters are interesting, and her names' popularity. Well, if she is (thats what the boys say) it sure would be worth while paying Los Angeles a visit. Now, Miss Mikeska if you happen to see bunch of boys "making eyes at you," then don't be surprised, cause its liable be some boys from Caldwell. If you happen to read this letter which I'm sure you will, then ddo not take the wrong impression about my writing. Of course,,you might think I'm joking, but I'm serious with every word I write. I'll have to stop, for it time to go to Johnnie Masar. bed.

V Caldwell, Texas.

Dear Readers, This is my first time I settled down to write to the Vestnik. I always kept on laying it off till the next week, but this time I have resolved to write and get it over with.

Nearly everyone around here is busy chopping cotton yet. We are not through with ours yet, but we don't like much to be through if the weather permit us. The corn around here is not so very good after the hail storm on May 14. Lot of it is broken, laying down on the ground. But we must be in hopes of making something this year.

My daddy, mother, and sister belong to the SPJST. lodge in New Tabor. I am hoping to join in the near future.

I am a Czech farm boy 15 years old and have lived on the same farm ever since I was born. My favorite sports are swmming, hunting, fishing and baseball.

I will end for today to leave place for the rest of the writers. I remain with best wishes Johnnie J. Surovik. to all.

V Granger, Texas.

Dear Readers, ej nice my first letter was published, and I also was asked to write, I thought I would do so. Before I start, I will sent thanks to Miss Martha Malota for asking me to write.

I will write something about Granger, but not much for there is only a few news.

My brother Zigmund A. Zett, has been transferred from Camp Bowie, Brownwood to Camp Hood near Killeen, Texas.

My cousin, Corporal Ben Fojtik, is a Sgt. now. He is at Camp ,Bowie, but will be transfered to Louisiana.

Also my Uncle Frank Kahanek received a call to leave on the 29th. of June.

Our crops are o. k. our cotton has a lot of blooms, squares, and in places bolls. The corn has big, nice, ears, plentiful to eat.

My hobbies are: reading, singing, dancing, and letter writing.

My sports are: playing baseball and fishing.

Well for one thing I like the Vestnik is I can get a pal to correspond with soon. For another I can write in it and read the interesting letters.

I will sign off for my letter is getting to be pretty long.

Goodbye and Goodluck. "Remember Pearl Gertrude Zett.

Harbor" Your friend,

VP stfedu, due 22. eervence 1942.

Franklin, Texas.

Dear Readers, Since my other two letters have been published I thought I would write again. The weather is getting very hot out here.

I enjoy reading Juline Rosemary Mikeska's letters, because they are so interesting.

Our corn is doing fairly well. The cotton is pretty, but the weevils and cotton fleas are eating it up. So daddy had to poison the cotton.

Since school is out, I have to stay at home most of the time to watch our little chickens.• Mother ordered two bunches of little, chickens.

The first bunch did fairly well, but we lost a few out of the second bunch. My little sister and I have lots of fun with them. My little sisters name is Clara Helen. She has blonde hair and blue eyes. She is only 4 years old.

I want to tell you about myself. I have lived on a farm all my life and enjoy it very much. I have light brown hair and blue eyes.

I am 4 feet, and 6 inches tall.

Doris Sefcik, I was surprised to see your letter in the Vestnik. I enjoyed reading it. Come on and write to the Vestnik again.

I wish those who have the words of these songs would send me a copy of them: "Branded Were ever I Go", "Convict and the Rose," and "Missing You." My address is Stanley Fabian, Franklin, Texas, Route 5.

I would like to have some pen pals, so some of you boys and girls just drop me a line or two. I will answer all letters 'that I receive.

I like to buy Defense Stamps very much. I have bought $1.30 worth of Defense Stamps already, but I hope to buy more pretty soon.

I hope everyone is trying to help Uncle Sam to win the War by buying Defense Bonds and stamps. I am doing all I can.

I hope the editor doesn't have very much trouble trying to publish all the letters in the Vestnik each week. My mother and daddy enjoy reading the Czech section of the Vestnik.

Well I must stop for my letter is getting too long. I hope Mr. wastebasket is asleep.

Save your scrap to slap the Saps and wipe them off the map. Remember Pearl Harbor as we do the Alamo. Keep old Glory waving high.

Stanley T. Fabian.

V El Campo, Texas.

Dear Editor and Readers, Having read so many interesting letters, such as written by Mrs. A. A. Lesikar of San Diego, Lorraine Gerlich of Santa Maria and Juline R. Mikeska of Los Angeles, California.

So please, keep writing to Vestnik. And also all other readers that tell of the parts that their town and cities do to help National Defense. El Campo has so far gathered 130,000 lbs. of scrap rubber, and wants to reach the goal of 125,000 lbs. All these people are doing their bit by bringing scrap rubber.

My father, A. L. Trojcak has been a member of the SPJST. since May -8, 1902 and since it first started at Hillje, Texas. I also have one sister and her husband, Mr and Mrs. F. J. Chaka, who also are members and two nieces, Rosemary and Wanda Watson, who are members.

I have a brother Frank Trojcak as a f iremen of 3rd class in the U. S. Navy at Kodiak, Alaska. They can sent mail or recieve mail only by - airmail. My husband, Lester Kainer, is a private in the U. S. Army at Camp Wallace, and a nephew, Edmund Chaka, as Corporal at Fort Sam Houston. We, at home are proud of these fine boys that are doing their part to protect our dear America.

I have seen in one issue of Vestnik that my second cousin Helen Trojcak graduated from Moravia High School. Congratulation, Helen.

Why don't you and your sister write to Vestnik sometime? I am sending hello from all of Louis Trojcak family and myself to my uncle and aunt Mr and Mrs. Joe Trojcak, Sr., and my cousins Mr and Mrs. Joe Trojcak, Jr and family all of Moravia, Texas. You may still remember me, Caroline Trojcak, I am Lorene

VESTN...It

Strana I'l.

Come on boys and girls, write to me. My Trojcak's daughter of your uncle Louis. address is Flatonia, Texas, Route 3.

So in closing I must say come all you readBuy War Bonds and Stamps. Until next ers and write again. You all write grand lettime "Keep 'em Flying." ters. "Keep 'em Flying."

Sincerely yours, Agnes Lena Bartek.

Mrs. Lester Kainer.

V V Temple, Texas.

McCoy, Texas.

Dear Readers, Dear Vestnik Readers, Here I am again Since my first letter was This is my first letter to the Vestnik. I published I thoUght I would write again. enjoy reading all the interesting letters writI belive that about everybody is almost ten by the boys and girls. I thought of writing through chopping cotton. We are almost one too. through chopping for the second time. CotI am a Czech-American girl, 10 years of age. ton over here isn't very big, but is bloomMy birthday in on October 20, 1942. I go to ing.

Johnson school. Our school ended on May 1. I I have started to Czech school at Seaton. am in the fifth grade. My teachers name was There are seventeen attending. My teachers Mrs. Agnes Steinberg. I think she was a good name is Mrs. Wm Zabcik. I like her very teacher Eugene, why don't you write to the much This is the second year I am attending Vestnik too? I lived on a farm ever since this Czech school. I'm learning to sing, read, I was born, and I like it very much. I have and spell. I make a hundred in spelling every one brother at home he is 15 years old, his day. School begans at 8:00 a. m. and ends at name is Albert Alfonso.

12:00 p. m.

I am sending a hello to all my cousins in All of you have been writting something Shiner. So now, I think I will end my letter. about your brothers or kinfolks, who If my letter will be published, I will write are serving for Uncle Sam. I have one again. brother (Louis) who has registered June 30, Keep 'em flying, and yellow Japs dying.

1942. He is waiting to be called any day. I Mary Ann Rose Stavinoha. also have two cousins doing their part.

V Manuel Schneider, who is in Kentucky, and Iowa Colony, Texas.

Edward Havran, who is in California. I hope Dear Readers of the Vestnik, all the boys will come back soon and safe.

This is my first time to write to . the VestWith a big medal, and written on it "We're nik. I enjoy reading all the english letters.

Back With Victory."

I am a girl 8 years old, and I go to Iowa Juline Rosemary, I thank you for asking me Colony, Central school. I will be in the third to write again. I also enjoyed your letter about grade next year. My teachers name is Mrs. E. the MacArthur Park Celebration. Keep on C. Hill. I hope she teaches next year. I live on writing. a farm I have lived on the farm all my life, Juline, I don't think Mr, C. C. Newby, was and I like it very much. Everybody around your mother's teacher, because he is only 32 Iowa Colony has pretty crops. I have one hen years old. I believe your mother's teacher is setting on 16 eggs. I am expecting them to Mr. Newby's uncle. hatch this week.

Come on Doris Mae Schneider, Gladys Ella I have a little garden. I work in there alBeseda, Virginia Kunetka, Edwin James Homost every day. rak, and Joe Lee Motl, keep on writing those I have two brothers and they go to school. interesting letters.

Come on Etta Mae and Olga and write to Well, I guess I'll end for the second time. the Vestnik. I must end for this is enough If my letter is published I will write again. being it is my first time, but I will write more Until then, "Keep 'em Flying."

Irene Kucera. next time.

Lessie Lee Schneider.

Sincerely, V V Flatonia, Texas.

El Campo, Texas.

Dear Vestnik Readers, Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik, so I This is my first time to write in the Engmust make it rather short. I enjoy reading the lish section of the. Vestnik. I read all the English section of the Vestnik. The letters letters and like them very much. you boys and girls write are very interesting, I am a Czech boy, sixteen years of age and especially those/ from California. I can read I have lived on a farm all my life. I will be in Czech, but I can't write Czech. the 12th grade this term. I have a sister who First I am going to tell you all about mywill be in the '7th grade and a brother, Stanley, self. I am a Czech girl, thirteen years old, my who has graduated with honors this year. He birthday comes on January 9. I have blue eyes, was the highest ranking boy student of the and blond hair. I am four feet, and ten inches El Campo High School and received a free tall. I live in a country. Our school was let out scholarship. He is planning to go to the Union April 28, and I was glad. I passed to the versity of Texas or a business college in ninth grade. My teachers name was Mr. Houston.

Emith Orsak, and I think he was a good We all are members of the SPJS14. teaher.

My hobbies are stamp collecting, collecting I don't have any brothers or sisters. I have picture postcards and match book covers. I lot of cousins, aunts and uncles. have around 100 match book covers, 150 picMost of you have a brother, uncle or cousin ture postcards and 1300 stamps from all over in the Army. My uncle's brother is in the Army. the world.

I wish him good luck and wish he would reMy favorite sports are hunting and fishturn home again. ing. I like fishing most of all, The most fish I was visiting with my cousins in Caldwell.

I ever caught was 65 lbs. in one hour with Their names are Dorothy and Clarence Lastomy hands. vica. I really did have lot of fun over there.

Some of you boys and girls, who stay around I also like to go to the movies very .much.

Caldwell might know Dorothy and Clarence.

The most I went in one week was eleven times.

Dorothy Hanacek, you know them, don't you?

I went 185 times since May 1, 1941.

That was an interesting letter you wrote I like to travel very much and see new in the Vestnik, Leonietta Kubicek, keep on scenes and new parts of the country. I get writing. Come on, Juline Rosemary Mikeska tired of staying in one place and see the same write some more, for I really do enjoy readscenes over and over. ing your letters. Esther Marek, why don't you write to the Vestnik sometime?

I like to get letters from friends and I like to make new friends.

I must stop for this time. I said I'd make my letter short, but I made it rather long. If my I think I will quit for this time so that my letter is published I'll write again. first letter will stay short enough that the wastebasket won't notice it. With best reI would like to receive letters from boys and Jesse Frank Sabotik. gards to all, girls. I like to receive letters from far away.

1$.

Strana POZDRAV 1.1CTY, ODDANOSTI A LASKY. (Dokoneeni se strany 1.) rem sejit, udinil jsem jasne rozhodnuti: Ne! Nikoli! Kdyt Henlein nekolikrate se doprogoval u Masaryka a u mne audience, kaki jsem si jednoznaene: Ne! Nikdy! Veal jsem tehdy dobte, i co je, i co dela. Proto jsem si take 130.1 v zajmu Hachove samem, i v zajmu naroda a statu, aby dr. Hacha a jeho t. zv. vlada yeas odegla. Po prvnim vYsttelu v Praze, Heydrichem natizenem, nebylo ut v rukou eeskYch, t. j. dr. Hachy a jeho vlady, moci a prava tadneho. Dr. Hacha a jeho vlada se staly jisteho druhu rukojmimi, za jejicht stenou Heydrich, Daluege, Himmler a Hitler loupi a vratcli. Vratcli snad lope a dakladneji, netli kdyby tam tokovi rukojmi nebyli. A eini je tim vg eho toho teastnymi a soueasne spoluzodpovednYmi. Zejmena se take vabec namel dat dr. Hacha a jeho t. Prima k tomti, aby na.rodu deskemu a svetu ostatnimu opakovali neco, o eem sami vedi, to neni a nikdy nebylo pravda, a co na g narod nikdy neptijal a nepiijme: to pry berlinskY nasilnY akt byl Ilachou dobrovolne podepsan ate se tim narod k nisi a dal pod jeji ochranu. eeskY Nikdo z Vas at' nezapomina, to dne gni valka neni valka minula, ate nacisti nejsou Raku gane. Mate pied sebou vrahy a lupide a vyvrhele vgeho sveta. Zadali se tak chovat 15. latezna r.

1939 a budou se tak chovat at do sveho bidneho konce. Na torn nezmeni nic, cokoli byste u nas doma udelali.

Take tyto jasne politicks pravdy jsem Vain' chtel dnes zdtraznit.

A konedne zdarariuji pravdu posiedni. V obsazene Praze byl zabit na gim nezmerne tYranYm lidem ptedstavitel cizi moci, ktera se zloeinne pokusila na g stat a narod a jeho svobodnou existenci znicit. Dle mezinarodniho prava mohi okupant viniky potrestat a ueinit proti nin3 mezina,rodne povolena preventivni opatteni. Misto toho uchylil se k bidactvi, jet jest znamo jen z nejnieemnej gich kapitol lidske historie. Zabiji massove, die listin piedem cele mesice a leta ptipravenYch, nevinne lidi, o nicht vi, to site einu trestniho ani nevykonali, ani nezavinili, to vgak citi vlastenecky a jsou jeho duchovnimi odpfirci. Sahl dokonce — poprve v =demi historii — k nejvet gimu ptedstavitelnemu gangsterstvi a oficielne je prohlasil za svou pravni doktrinu: terorisuje totit mute tim, to zabiji jejich naprosto nevinne teny a nedospele deti, a vetejne to vyhlaguje.

A dne 10. 'derma, dne, kterY bude snad jednou na vedne easy prohla gen dnem narodnich deskYch mudednika, v gecka sva gangsterstvi dovrgil: jen proto, aby rozseval kol sebe bestialni zkazu a pustou hrazu, z cele jedne Ceske obce, naprosto nevinne, jako represalie vyyratclil cky mute, zahnal do martyria koncentraenich tabora v gecky teny, a vgecky deti z obce pak je'Ste ukradl rodieam. Obec Lidice, ktera se stane jiste jednou poutnickYm mistem celeho naroda, pak barbarsky zpusto gil a srovnal se zemi.

To takto ptedstavuji svetu berlin gti vladci nemeckY 'narod a stat! Za v gecko to budou se zodpovidat a pykat! Prohla guji slay/lost& jmenem siatu, naroda a vlady, eeskoslovenske, to za vgecko to, co se v techto dnech u nas stalo, povatujeme osobne zodpovedneho Adolfa Hitlera a vgechny Cleny jeho vlady bez vYjimky. einime osobne zodpovednYmi v gechny exponenty nacisticke strany a ti gske vlady na nagem 'Cuemi, Cinime osobne odpovednYmi katdeho, kdo jim v torn pomaha, at' je to kdokoliv na celem azemi republiky.

Nemecko soustavne poru govalo a poru guje na nagem azemi prosttednictvim techto v gech osob, loupic, vratclic, a nieic jednotlivce i cele osady, vgecky zasady prava mezinarodniho, i nageho prava civilniho a trestniho. Jsouce s NCmeckem ye valce uplatnujeme osobne na v gecky tyto lidi nag vojensky zakon, jent za podobne Ciny ptedpisuje trest smrti a ye smyslu znameho usnesenh spojeneckYch state, ueineneho letos v lednu v LondYne v palaci sv. Jakuba, budeme postupovat tak, aby v gichni vinici byli dopadeni a spravedlive potrestani.

Nezastavime se y e Vern domahani se spravedlnosti, dokud tito vinici, jet bud' za,stihneme na svem tzemi anebo o ktere budeme po doho-

Ve sttedu, dne 22. eervence 1942. de s nagimi dnegnimi spojenci co nejdarazneji tadat, aby, nam byli vydani, nedojdou pine, sve zasloutene odplaty, ktera, bude provedena bez pardonu a bez milosrdenstvi.

To je me hiavni sdeleni, ktere jsem Vam chtel dnes ueiniti. A bud'te jisti, to v gechny tyto politicks pravdy dne gka, stanou se zcela urCite skuteenosti zittka.

Drazi spoluoboanel Posilam yam vgem s pohnutim svfij pozdrav, svaj pozdrav ficty, oddanosti a lasky, a uligt'uji Vas, to do posledniho dechu tivota sveho i vgech sy Ych spolupracovnika budeme pracovat k tomu, aby se v gecka tato ma slova vrchovate napinila.

V

sor R. Cordaro Arnedor a S. Farrandel, generalni tajemnik ADI". Za tasko8lovensko 011111 projey Cs. chargé d'affaires dr. Karel Wendl.

Vysvetlil situaci eeakoslovenska piked 1Vinicho, vem, jet bylo ptipraveno do boje, ale na zakrok zapadnich velmoci podtidilo se mnichovskemu diktatu, vylieil dne gni situaci v obsazenem 6eskoslovensku a zdaraznil, to deskoslovensky lid ptes stra'SnY tenor se nepoddal.

MexidkY tisk venoval slavnosti znaenou pozornost a nekolik ptednich lista ptineslo o jejim prabehu podrobne referaty, v nicht se pige, to eeskoslovenskY lid zfistal vernY idealtm T. G. Masaryka a presidenta Bene ge a proto tak odolave. nemeckemu teroru.

V

Pocta Mexika obetem nemeekeho teroru v teskoslovensku.

Zaloieni odboeky es. hospodaiske poradny v Bogote.

Mexico City. (eTK.) — Mezinarodni organisace "Association Democratica Internacional" uspotadala 30. derma ye zdej gi Palacio de Bellas Artes spoleene s "Oeskoslovensko-mexickym sdrutenim" smuteeni slavnost na pamatku oheti nemeckeho vratdeni v 6eskoslovensku.

Slavnosti se ileastnili vynikajici zastupci maxickeho vetejneho tivota a poeetne delegate vg ech spojeneckYch osad v Mexiku. Byl Oitamen take Francisco Calderon Guardia, ministr valky republiky Costa Rica, a costarickY vyslanec v Mexiku.

Pti slavnosti promluvili ptednosta mexicke Informadni slutby Guillermo de Luzuriaga, znamY novinat Pedro Gringoire, universitni profe-

Bogota. (OTK.) — Pri schazi eeskoslovenskYch pramyslnikt a obchodnika dlicich dodasne v Kolumbii byla dne 10. eer yna zalotena odbodka es. hospodatske poradny. Jednani dr. Vratislav Treka. Ptedsedou odbodky byl zvolen Frantigek Steuer, spoleenik finny TIA v Bogote, tajemnikem J. Masa.

Mimo Oeskoslovenskou hospodatskou poradnu v New Yorku pracuji nyni na, americkem kontinente etyti es. hospodatske organisace: v Mexiku, Ekvadoru, Kolumbii a Argentine. Jejich fikolem je organisovat es. obchodniky pramysIniky dlici doeasne v Americe a ptipravovat plany na rekonstrukci hospodatskeho tivota v budoucim Oeskoslovensku.

NENI NAHRADY PRO ZKUgENOST Naie branna moc Nis narod Texas PotIebuji

Tanky, Bornbard'aly, Stihaei ponorek Bitevnice, Musi bSrti hniny Olejem z Texa-

Ernest 0.

Thompsona zkugenost.

Pros Ernest 0. Thompson reel by biiti znovu zvolen za Railroad Commissioner of Texas Proto to bral adast na bitvach v prvnich liniich zakopil a vi o daletitosti mechanizovane armady.

Proto, to se na nej matete spolehnouti, to ptinese vice cennYch sluteb po dobu jeho druhe pine lhfity, co komisat teleznic.

Proto, to on inteligentne, poctive a aspegne vypracoval katdY problem zachovan' oleje a plynu, transportace a yetejnYch spolednosti co Glen Texas Railroad Commission.

Ponevadti, jako nikdy drive, dodavka oleje jest daletitou Texasu a katdemu oboanu celeho naroda. Olej musi bYti teten a dodan americke armade a delnikfun vyrabejicim valednY material.

Protote, on byl pro produkci kaaleho

sudu oleje, kterY mate bYti dodan do trhu. Od zapoCeti valky jeho zkugenost ma velkou cenu ph rozhodovani mnotstvi oleje, ktere Texas mute zasobit a z kterych poll tento Cerpat.

Jelikot tato zem stale vice spoleha na dopravu bust" a truckt, Texas Railroad Commission opetne mush rozhodovat, ktere linie maji operovat.

Zkugenost a asudek jsou pottebne k rozhodovani techto duletitYch otazek.

Thompson ziskal daveru a respekt presidenta Roosevelta, velitela americke branne mod, kteti spolehaji na Texas a petrolejove industrie pro zasoby oleje, ktere jsou pheinou udrtovani letectva a valeenYch stroja v pohybu.

Vyslechnete jej ptes stanici KPRC — Houston, 24. dervence od 12:15 do 12:30.

Zvolte znovu Ernest O. Thompsona za vageho Railroad Commissionera!

(Pd. Pol. Adv.)

Straw( it

Ve stfedu, dne 22. eervence 1942.

Uchovejte Precinktu 4: ve Ft. Worth prokazanou schopnost ZNOVUZVOLENIM

Frank Winters •

OKRESNIM KOMISAREM PRECINKTU 4.

NA5 V NYNE.Tgi DOBE DELAT POKUSY? VAg HLAS A PODPORA BUDOU VDECNE PitLIATY. Kupujte valeCne bandy a znamky.

(Pd. Pol. Adv.)

stejne jako je oblibena fraze o nadbytku inteligence a o nutnosti menit gymnasia a realky na odborne ekoly kemeslnicke, zemedelske a podobne. Zavird Ceske stredni ekoly jen proto, ae se Memel boji Ceske inteligence, jet z nich vychazi a ktera stoji v Cele odporu deskeho lidu proti nemeckS7m yetfelcilm. Ale inteligence jen vede a proti Nenicurn stoji veecky vrstvy JISTE CTETE POZORNE naroda. JakS7 je to veak ministr SLOVO. ekolstvi, jena mluvi o nadbytku inHorke podasi jest pfieinou rych- teligence? leho mnoieni se emelikft a vei, kteESKE BOHOSLUZBY re jsou pfiainou, to ztracite drubet v Presbyternim kostele v nedeli 26. mladou i starou; tyto jsou take pHdinou, to nasidky nemohou nesti dervence o 11. hodine dopoledne.

VAJt6KA jako by dinily, kdyby by- Pritomnost veech dlenti jest tadouci. ly sproeteny techto pfinvniku.

Zdali jste kdy prohledli telo pone VOLTE PRO slepice neb norky, jiste jste nani ohromne mnastvi emelikil a 01 Tento krev ssajici hmyz stale ubira silu at ptak pojde.

ZA KRIMINALNIHO Vytaduje skutedne mnoho prate a opatrnosti pestovati driibeZ tedy prod nebSrt opatrnSrm? otete pozorne oznamku Allen Watson, stareho drubetnika, co on pravi o tomto ptedmetu na jinem miNovSr sprav:r": kin Arkin, ale zakon ste t. 1.

V Moravec mluvi o "nadbytku 'Ceske inteligence.

LonOn. ( TK). — Zlopovestn Emanuel Moravec, z Hitlerovy milosti ministr ekolstvi v pralske viade, prohlasil v techto dnech v Olomouci, Ze "LonOnske, tvrzeni o zavirani deskSrch stfednich ekol neodpovidaji pravde". Pfipustil veak, to nekolik stfednich ekol bylo zavfeno, ale stalo se pry tak jen proto, 2e nekteti jejich taci "uposlechli neptitele a kuli pikle proti Nei." Je dejme, t'e Moravcovo tvrzeni je jen vS7mluvou pied Cesk3'm lidem,

Varovani Pestiteliim Dritheze

JIM H. LETTS

Pro

zna ost

•

schopnos

Znovuzvolte

distrikt. navladniho akres Harris

.111••■••■•■olimoewo•In..•••■••■••owinovos•uselm

naieho piritele

ZVOLTE VA gEHO PfLITELE Letts ma oblibu delnikti za ditriktniho navladniho.

TOM A. GRAHAM

ady delniku okresu Harris stoji za zvolenim Jim H. Letts-a, yeteranem za kriminalniho distriktniho navladniho.

Vaiim okresnim

KOMISAREM Precinkt Cis. 4 OKRESU HARRIS Tom A. Graham byl z prvnich komisaft, kterST koupil parni lopatu (dragline) k potfebe udrZovani odvodilovacich drene:ti. On byl pkidinou, ze okres zmenil gasolinove motory na Diesel motory pro take stroje, cot jest pfidinou ueetkeni paliva a vydani.

Po dobu jeho shiny Graham zbudoval pies 1000 cementovSrch mostkil (culverts), cot znamena dark tsporu. Cementove mosty v jeho precinktu take byly postaveny. Podet techto zvfeen ze 3 na 50. On jest si vedom, te 80% dani jest placeno obdany mesta Houstonu a proto vtdy jest take na ne pamatovano. On se zasadil o prosazeni $50,000 okresnich bondu, ktere budou utraceny na dlatbu 11. ulice, $50,000 na dlathu 12. ulice, $110.000 na dlaibu Yate ulice extension a 50,000 na Yale ulice odvodneni.

On byl aktivnim pracovnikem pro "North Loop", jak v okresu, tak kolem 29. ulice ye meste, maje na zreteli, ze prvni silnice udini spojeni s vSlchodu na zapad na severni strane Buffalo Bayou.

(Pd. Pol. Adv.)

PAUL JONES za Constable PRECINKT CISLO 1.

OKRES, HARRIS Kandidat Paul Jones eini svoji povinnost. StatriSr, mladSr kandiat Paul Jones, uchazejici- se za konetebla 1. precinktu byl dinn3im po mnoho mesitu ye valedne ptipravenosti.

Nejen ae cvidil gardu v rilzriSrch zavodech, ktere vyrabeji valeenST material v tomto okoli, Jones udil umeni sebeobrany Cleny vSrpomocne pobide a krome toho naeel das k cvideni omladiny mesta Houstonu a okresu Harris.

(Pol. Adv.) oen.eurvasuiwellowu

Vee nasvedeuje, ze kady obeanii jej zvoli v sobotni volbe. Volidi jsou dobke obeznameni se soudnim vedenim pfitomneho distriktniho navladniho a s jeho schopnosti, s jeho fizenim propoueteni mnoha pkestupitelti zakona a propouetenim -jich dana jest pfilentost temto v pokradovani ptestupovani zakona.

Pan Letts odsuzuje jedani vedeni soudu proti drobnVin daneplatcum, za piiCinou placeni dani, za pfidinou nezamestnanosti neb tech, kteki vstoupili do vojenske slutby.

Pan Letts odsuzuje propueteni 348 piipadu kradeti, proto Ze nebylo dostaditelnSrch dfikazu a k propueteni 143 pfipada vratdy, kdy tito byli pkivedeni pied soud.

"MN protivnik mel pfilentost 6 let. Pied dvema lety slibil, Ze budeli zvolen, to se nebude vice uchazeti. Nedodftel sveho slibu zrovna tak, jako nedodrtel slib konani schopne sillily. Jest dos k llineni zmeny."

(Pol. Adv.)

Strana 20.

ViOTNIK Hallettsville, Tex., 16. Oer'ce 1942 ZVOLTE

E. H. MARKS

vAS

Okresni Konthai Precinkt 4 • • •

tspegn* obchodnik Narozen v okresu Harris.

Jest pro strizlivou administraci.

• Merle drobne politiky a nedorozumeni mezi zvolelenkmi tifedniky.

• PlanovanSr program a spoluprice v okresni praci.

ZVOLTE

HAROLD BECK z okresu Bowie KANDIDAT ZA

Lieutanant Governor Plattorma kampane statniho senatora Harold Recka jest snadna a patrioticki.

"Pomorte Texasu ueiniti vge mane k vylirani valky, a konati Vgeobecnou asporu v teto valeene dobe ye statni tak aby daneplatci men vice penez s k terYmi mohou platiti zvfgene federalni dame a ku koupi valeenYch Tento zpilsob getieni v fizeni statni vlady mule bYti uskuteener' se stejnou vYkonnosti neb bez platu, kterY jest nyni yyplacen pro starobni pensi, pomoc slepcum, zavislSrm ditkam a pense ueitelum.

(Pol. Adv. Pd.)

nM-f..4MWM LEON KAHANEK Cteni krajane:— Volebni obdobi jest ptede dvetmi, a ja bych si zde ptal oznamiti oeskemu lidu, ze na„'S ptitomnY guverner jest skuteenSTm nakm ptitelem.

Jest mukem velkomyslnYm a zaroveri dobrosrdeenym vriei nak narodnosti. Minuleho podzimu ttedne prohlasil C' eskY den a jen nedayno, 29. kvetna, ustanovil podnikaveho a uspaneho krajana Leona Kahanka co plena "State Board of Pharmacy". KakdY kdo kdy ptigel do styku s p, Kahankem o nem vi, ze jest muzem skutecne schopnym.

Pan Kahanek jest registrovanYm lekarnikem pies dvacet rokri. On vychodil statni Universitu Texas, kde studoval kurs lekarnictvi, jen za svetove valky 6islo I. na jistou dobu studie pterukl. On vstoupil do lekarnickeho obchodu kratce po obdrteni lekarnickeho certilikatu. polednost Kahanek Renger Drug Store byla utvotena spolumajiteli Leon Kahankem • a bYvalYm Dr. Paul Rengerem st. Lekarna tato tak vzrostla, ze nyni se tek nejlepAi povesti v krokem okoli statu Texas, majici jmeno jedne z aelnYch Micaren v teto east statu.

Ndsledujici elanek byl vyriat mistniho 6asopisu.

"Pan Kahanek jest dobte znam• vetejnY vudce, neb sloukil v hodnosti ptedsedy Obchodni Komory, co ptedseda Rotary Clubu, a po dobu peti let sloukil v hodnosti ptedsedy Americkeho eerveneho KM& okresu Lavaca a prvni eestny Glen mistni FFA Chapter.

"Nove ustanovenY Glen je chvalne znam v celem statu Texas, co pestitel nejlepkch koni, jaka i reneat a pestitel distokrevneho Herford dobytka, krome jell& lekarnickeho obchodu.

"Ptitoinnou dobou, pan Kahanek jest ptedsedou Texas Ex-Students Association okresu Lavaca a DeWitt.

(Pol. Adv.) ,scestardiaraisflairmesoa

ZNOVU — ZVOLTE

THOS. I. DECKER Okresnim Komisaiem PRECINKT CIS. 2

0. ,.res Harris

Ve stiedu, dne 22. eervence 1942.

Film `Zabor esko slovenska" do Texas.

Jak nem Jos. Va:kit sdeluje, podatilo se mu ziskat pro stat Texas film jak nemecke vojsko zabiralo Oeskoslovenskou Republiku. Film byl tajne vyroben a tajne do Ameriky propa govan, jsou v nem vYsvetlivky anglicke, take i cizinec, neznaje desky, make vgemu dobtel rozumet, jest dejinnYm dokumentem a svedectvim nesmirne bolesti a utrpeni aeskYch lidi. Zajiste nikdo nenecha si ujiti tuto ptile/itost, ptijd'te se podivat a zajiste na to co spattite, nikdy nezapomenete.

Film bude ptedvaden pristi mesic, zaroveri s filmem veselohrou "Klapzubova jedenactka", v nemz hraji Ulohy oblibeni herci yam v§em dobte znami, Antonie Nedo§inska a Theodor Pikek.

V Z einnosti brazilskYch piatel skoslovenska.

Rio de Janeiro. (OTK). Ve zdejMm anglickem Itlubu Paysandu uspoi-ddalo "Comite de Socorro aos soldatos echceslovacos" 24. dervna spoleenY eaj za adasti Brazilskeho eerveneho krie a britickeho komitau. Oaj se konal ve prospech N. derveneho krile a mei velkY propagadni i finandni aspech. treastnili

se ho braziloti politici a umelci.

Ponechte

NEAL POLK Znovu-zvolte do prvni pine lhrity

—ZASertfa Okresu Harris (Die demokraticke primarni volby.)

PLATFORMA: M11J PSLEDNi REKORD

VOLTE PRO

R. CALVERT ZA

distriktniho navladniho (DISTRICT ATTORNEY)

okresu Hill Sprivne jednani s kaidkrn" R. W. Calvert, karididat za kriminalniho Distriktniho Navladniho okresu Hill, byl aktivne dinnYm v provozovani pravnicke prakse v Hillsboro po dobu poslednich 11 let, maje tradovnu v Collins a Martin od roku 1931. V lednu 1934 vstoupil do spolednosti s William C. Morrow a po dobu poslednich osmi let byl spolednikem firmy Morrow a Calvert.'

Pan Calvert jest graduantem University of Texas, odkud obdr2e1 svfij degree. On obdriel vzdelani svoji praci, ridenim elevatoru, nodnim hlidanim a praci prodavate.

V roku 1940 byl ustanoven na vYbor jednim z dvacetijednoho pravnikt vybranYch ze statu Texas, nejvy galm statnim soudem (Supreine Court), aby znovu vypracovali pravidla vedeni soudu civilnich pripada, tak aby bylo odstraneno zbytedne yydani a odkladani soudnich nripadt.

Po dobu jeho provozovani prakse snatil se zlep§iti jednani soudnich zalei.itosti a zakonitYch pravidel.

Pan Calvert slibuje lidu okresu Hill, bude-li zvolen, venovati jeho pinY eas povinnostem tohoto aindu, i.e v gichni Tide dostanou spravneho jednani a i.e kalclY zamestnanec v jeho odboru, jakcd i se sveclky ptedvolanYmi pied velkoporotu bude slu gne jednano, jako2 i pti prelideni v soudni sini. On dale tvrdi, ze tadnY dlovek nemUe byti souzen za ptioinou osobnich 'creel jakcd i ten, kdo jest uznan vinnYm, neujde trestu skrze osobni ptatelstvi.

Pan Calvert byl vychovan ye statnim siroteinci v Corsicana, jest &flat a jest otcem dvou ditek, Carolyn 3 roky a Jimmy 1 rok.

4.3/1,00.4.,e4./0.387Zir

Ve stfedu, dne 22. Eervence 1942.

V 219 T 11

ets'anat

ViTEZSTVi 11 E1'0 VALKY A TRVALS7 MiR

0 NI JEST

ZASADOU

KANDIDATA ZA

Spolkoveho senatora James V. Allred, 13SrvalSr guverner statu Texas, byl pavodcem starobni pense, nebot' jako guverner Texasu, ji zavedl.

James V. Allred, jako guverner statu Texas, ustanovil vice eeskfrch schopnSrch lidi do niznSrch statnich zodpovednS,ch mist, nein kterkkoliv jinST guverner y Texasu.

Viterstvi v teto valce jest v srdci katdeho praveho americkeho ()beam a katdeho slu gneho dloveka na svete, kterY si vati svobody. James V. Allred take to poklada za prvni a nejdaletitej gi povinnost spolkoveho senatora a slibuje, te jestli bude zvolen, napne sve sily a schopnosti, by vykonal vge, co se da,, by viterstvi Ameriky bylo co nejfipinejSi a aby jednou byla vitezne vztfeena americka vlajka v Berline, Tokio a Rime.

James V. Allred jest teem i du gi pro pinou podporu vรกledneho programu presidenta Roosevelta. On nechce, aby se opakoval osudnST rok 1918, kdy isoladnici porazili ideu bVvaleho presidenta Wilsona, jent chtel zameziti dalSim valkam, ale isoladnici v kongresu jeho ideu zavrhli a tak nesou zodpoved-

nost za tuto valku. V kongresu jsou jeSte isoladnici, kteti mohou a snad se pokusi o vyjednavanSr mir s Hitlerem, proto lid by mel se miti na pozoru pied temito nebezpeenS7mi muti, a mel by zvoliti mute, jako je James V. Allred do spolkoveho senatu, kterS, rozhodne takove my glenky zavrhuje.

James V. Allred jest proto, aby se vojinilm na frontach svetovSrch dostalo pine protekce a zasob, by mohli chraniti sve tivoty a neptatele poraziti. Allred yeti v sjednocennost naroda a nedovoli Stvani jedne ttidy proti druhe. Jest pro ochranu pray delnictva i kapitalu. Jest pro ochranu zakladnich pra y farinaNI a neodvisbich obchodnikii. Bude se starati, aby katdemu se dostalo ptiletitosti k vzdelani a ptiletitosti k praci a nezavislosti. Jest pro trvalSr mir po valce a spolupraci v gech narodu, jak znazornil nag' velikS7 vtdce president Franklin D. Roosevelt.

Jest pro hospodatske zaopatteni starcil, pro zdokonaleni socialniho zabezpeeeni pro kaideho.

Chcete-li takoveho spolkoveho senatora, volte 25. Cervence pro

James V. Allre a (TATO OZNAMKA JEST PLACENA PItATELY P. ALLREDA.)

vitoirvrtic

Strain U.

Relief for BRUISES, SPRAINS

Finadeni zpriva 1 66etnika HI. Ikadu.

Lecivy Olej

LINIMENT. ANTISEPTIC PAIN-RELIEVER SUCCESSFULLY USED SINCE 1885

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO::.

CHICAGO, ILL • WINNIPEG, MAN. • CAN.:;.:. •

Charlie's Food Market Chas. Hruika, maj.

6erstve maso, Grocerie, ovoce a zeleniny. Nejlepai maso ye meste.

Dodavka zdarma.

501-67th St. Wayside 4304 TEXAS HOUSTON,

Dr. Chas. ,J. Hollub Ceskt Lekat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Vol/4m iltadovnvl Preston 2510 mmounammuntututtimunmnimintrimmunnummoitummummo5

Henry gebesta PRAVNIK. tkadovna nad MIZE DRUG STORE SMITHVILLE, IAN

TEXAS ' 111111111111011¢11

C. H. CHERNOSKI PRAVNHE Vytizuje vegkere soudni zaletltosti. fftadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Dress budove.

HOUSTON. TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 06Nt LEKAft BrSrle spravne ptipravene. as dle iimluvy. trtadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAS SPRAVNE VYKONANA POHrtEBNi SLU2BA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni fistav pohotork k sympatickemu vyfizeni nezbytnSrch jednotlivosti a k yypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou mai zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni Mita Clen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 Temple, Tex. 112 N. Fifth st.,

PttiJEM OD ft.AD$ ZA MESIC eERVEN 1942. ftdd Datum Za Obc111,eno 1 2 cert. $ .25 1 10 kveten 297.13 2 20 eerven 16.15 3 17 kveten 27.64 4 27 kveten 486.40 4 29 eerven 435.59 5 10 eerven 12.12 6 29 eerven 247.60 7 16 derven 194.96 8 23 kveten 70.97 9 19 derven 460.12 10 23 kveten 90.05 11 17 derven 49.02 12 18 kveten 31.60 13 17 eerven 376.40 15 9 kveten 176.07 16 24 eerven 85.85 17 16 derven 626.93 18 27 eerven 25.81 19 20 eerven 83.77 20 1 duben 401.07 20 29 kveten 459.39 21 9 eerven 37.53 22 16 eerven 47.85 23 17 kveten 250.67 24 24 kveten 768.78 25 19 kveten 392.03 27 22 kveten 132.88 29 10 duben 709.80 30 22 kveten 154.33 31 20 kveten 137.50 32 18 kveten 42.75 33 24 kveten 204.48 34 29 kveten, derven 43.68 35 23 kveten 123.97 36 13 kveten 234.37 37 23 derven 23.99 40 19 derven 260.21 41 16 tv ery en 116.05 42 23 derven 50.54 43 27 duben 26.49 44 24 kveten 79.92 47 24 kveten 426.02 48 17 kveten 273.25 49 25 kveten 81.49 49 26 cert. .25 50 20 eerven 80.77 52 23 kveten 92.24 55 18 eerven 111.58 57 12 kveten 42.90 58 19 derven 134.20 59 16 eerven 13.09 60 17 derven 42.60 63 24 eerven 225.65 64 16 kveten 53.52 66 24 kveten 1.50 67 23 derven 166.72 68 20 kveten 292.42 69 17 eerven 128.97 70 19 derven 167.70 71 15 kveten 50.86 72 26 eerven 128.84 73 11 kveten, derven 155.91 74 29 pfedplatne 50.34 75 10 eerven 24.85 76 23 kveten 48.03 77 2 kveten 26.97 78 16 'oerven 59.10 80 15 eerven 68.48 81 17 kveten 191.61 82 12 duben 10.69 84 6 kveten 285.31 17.62 85 23 derven 86 23 kveten 96.41 87 24 kveten 183.34 88 26 kveten 854.30 90 19 derven 69.84 92 20 potteby iikadovny 10.00 138.08 93 24 kveten, eerven 208.71 94 11 eerven 95 23 derven 73.15 92.05 97 25 derven 50.84 98 19 kv6teri

Ve stfedu, dne 22. eervence 1942.

99 16 derven 101 23 'derven 102 22 kveten 103 22 kveten 105 19 derven 107 3 duben, kveten 109 19 kveten, eerven 110 17 derven 113 23 eerven 114 11 pkedplatne 114 17 kvet. derven, 'deed 116 16 kveten, derven 116 18 ptedplatne 117 5 kveten 117 derven 118 3 kveten 119 25 derven 121 9 eerven 122 27 derven 124 22 eerven 125 17 kveten 126 3 cert.

126 13 kveten, Cerven 127 27 leden az Cerven, 128 23 eerven 129 10 Cerven 130 27 kveten 132 25 eerven 133 24 kveten 135 26 eerven 136 22 kveten 137 16 eerven 138 24 eerven 140 15 derven 141 17 Cerven 142 22 kveten 145 20 duben, kveten 146 1 kveten 146 23 derven 147 10 derven 148 23kveten 149 23 kveten, derven 150 16 ptedplatne 151 19 aerven 153 26 derven 154 29 kveten 155 3 duben, kveten 156 1 duben, kveten 157 25 derven 158 10 cert.

158 24 aerven 161 22 'derven 162 17 derven

40.58 35.34 163 24 kveten 27.62 31.75 164 17 kveten 12.33 $18.253.39 46.96 52.88 264.82 VOLTE PRO 88.84 96.62 ors.

15.61 51.31 ZA 232.74 112.95 9.60 OKRESU McLENNAN 27.49 Bude yam vdeCna, za hlas a 34.74 podporu.

29.68 12.72 102.77 66.08 8.20 44.10 .50 217.03 163.46 58.00 I 57.85 224.74 16.58 162.36 16.7.70 27.84 14.47 74.02 31.97 171.70 324.78 107.72 142.49 ZVOLTE ZNOVU 96.75 45.85 226.74 50.36 ZA 10.40 99.51 42.86 233.70 183.21 (Commissioner of the General 48.26 LAND OFFICE,) 42.55 Vyslechnete jej v PATEK V 8:30 .25 VECER na Texas Quality Network 10.74 WFAA - WBAP - KPRC. 74.19 (Tato oznarnka jest placena ptately pana Gilese).

55.47

Emily Dickerson

okres. pokladnici

BASCOM GILESE

Stara° kornisaIe pozemkil

ZA AVY ficlu

Pokrok BILL MRAZ J. R. BAtA HOUSTON CZECH SYNCOPATORS MUSICAL SIX

26. ERVENCE 2. SRPNA 9. SRPNA 16. SRPNA 23. SRPNA DAMY 40c - MUtI 40e (Tax included)

0 zakusky a obeerstveni navatevnikt. jest VYborem naletite postarano.

1140 ROBBIE ST.

-:-

Na doptani: 20th and North Main.

Zabavni Vkbor.

T. 045$

Ve stredu, dne 22. eervence 1942.

Oznameni Kandidatti V tomto sloupci naleznete kandidaty, kteti taciaji vas o hlas a podporu v demokratick'ch primarkach v roku 1942.

Poplatky za oznameni kandidati) jsou: Do precinktnich ttacift $10, do okresnich, zahrnuje v to poslance do zakonodarny, $15, do statnich $25.

Za senatora Spoj. Statft DAN MOODY J. E. McDONALD Za komisate zemedelstvi JESSE JAMES Za statniho pokladnika.

L. A. WOODS Za statniho superintendenta.

OKRES McLENNAN D. W. BARTLETT Za soudce 54. distriktniho soudu JOHN W. DUNCAN Za terifa, o znovuzvoleni OKRES MATAGORDA G. P. HARDY,, „JR. za Okresniho Navladniho okresu Matagorda.

LUTHER ROBERTSON Za oclhaddiho-Wherdiho Dani okresu Matagorda.

D. B. (JACK) HINTON Za okresniho kierka J. W. "JIM" GARTRELL Za okresniho klerka TOM HALE Za okresniho gko/niho dozorce W. J. HICKL Za okresniho komisate 4. precinktu OKRES WHARTON PAUL J. t ABLATURA Za okresniho komisate Precinkt'Cis. 3.

OKRES FAYETTE CHARLEY B. BOROVEC Za okresniho komisate precinkt dislo 1.

OKRES BELL JOHN R. BIGHAM za gerifa FRANK PON6IK Za okresniho komisate precinktu dislo 2.

OKRES AUSTIN W. D. BRYAN, Za okresniho navladniho J. L. McNUTT Za gerifa.

•

E. E. REINECKER Za terifa.

T-T

A

wisest=

C4—..laz

Hacha a Krejei mluvi nemecky. dym deskYm studentnm vzdelavat Klamani deskeho lidu se na nemeckych universitach "mimo hranic protektoratu". PratiskY LondYn. (CTK). — PratiskY naci- rozhlas provedl pti vysilani pozoru-1 sticky rozhlas vysilal v nedeli s hodnou eskamotat. Vypustil celY gramofonovYch desek prubeh oslav, Hach& projev a tee dr. Krejeiho, jeti byly uspotadany k 70. naroze- pokud mluvil nemecky, a hlasatel ninam tak zvaneho presidenta dr. se vithec nezminil, to mluvili neHachy. Doglo pti torn k pozoruhod- mecky. Kdyti hlasatel reprodukoval nYm "porucham z technickYch dn- slova dr. Krajaiho o zfizeni fondu, yodn". V ptitomnosti nacistick'ch jen umotinit deskYch vysokoveliain z rise, jeti vedl ptednosta 'Skolskym studentiim pokradovani Hitlerovy kancelate ministr Lam- ve studiich, vypustil slova "mimo mers, a za asistence pratiskeho ka- hranice protektora.tu". Mel tiro bYt ta Daluege, K. H. Franka a mnoha tirejme vzbuzen dojem, tie budou olandrata blahoptal Hachovi jme- pet otevteny Ceske yysoke nem pratiske vlady jeji ptedseda dr.

V Krejk. Ptedseda "Ceske" vlady mludilstojnik o Lidicich, Illinois. vil nemecky a pak ptidal 6eskY pteNew York.-(OTK). — V nedeli 12. klad. Dr. Hacha odpovedel na bla- Cervence, kratce po torn kdy osada hoptani take nemecky a svou tee ut Stern Park Gardens v Illinois byla ani Cesky neopakoval. — V blaho- pfejmenovana na Lidice, pozvala ptani Hachovi pravil dr. Krejci, to BBC v LondYne jednoho diistojnika pralska vlada utvotila dvacetimi- deskoslovenske armady k mikrofolionovY fond, aby umotinila chu- nu, aby tekl nekolik vet o lidicich.

Cs. clustojnik pravil: "Nemluvim jako ntedni ptedstavitel Ceskoslovenska. Jsem jen jednim z mnoha 6elicitel choslovakii, ale mohu fici, tie my v'aichni chovame v teto chvili stejne pocity. Maid vesnice Stern Park Gardens v Illinois stala se pies noc skuteenosti., o ktere jsme v techto temnYch dnech vAichni snili. Vtidy jsme \refill, tie Lidice nemohou zahynout, Lidice se stanou z nezname vesnice symbolem naAeho roda. Budeme-li se bat, Lidice nam dodaji odvahy. To, co tiilo jen v nagich myslich, nyni skuteene existuje v Illinois, mutieme to videt a ohma.tat. Chtel bych podekovat lidu Tento jednoduchY ptistroj da se SpojenYch state nejne2nejSlmi ptipevniti jednim groubkem na svi- vy. Bud'me vsak zcela prosti, takobove notky kolovetru a znidi malou travu, kterou sviby nemohou USKY FILM zahrnouti. Tisice spokojen'ch rol// niku dosveddi ifeinriost tohoto ni- , ' ditele travy. U getti yam mnoho praa krajiny z Valagska. te, jest utivan pti oboravani bavlny a korny. Tento rok zvlatt' bude . nedostatek delniku, lariat() kupte si tento ptistroj brzy neb mame jen malou zasobu.

Cena $1.75 par, patou vyplacene.

Kupte u nejblit giho agenta, nenili u vas, objednejte p•imo od E. D. Doskoeil Burlington, Tex. Chceme agenty.

V ZNAM "NONAT".

Rozvod pani E

vi, jako byli obyvatele na§ich Lidic: Kdyti jsme jim neco darovali nebo cosi ptijemneho udelali, tekli I/tidy: Dekuji yarn a opatruj va Pan anh.

To bych chtel dues tici americkemu lidu".

V Z einnosti krajann v Chile.

Santiago de Chile. (OTK). Hlavni demokraticke deniky chilske Las tltimas Noticias, La Nacion, La Defensa a El Siglo — uvetejnily 4. eervence manifest Ceskoslovenskeho vYboru, jim toto krajanske sttedisk° stavi na pranYt ukrutnosti pachane nemeckYmi hordami na bezbrannYch oloetech v aeskYch zemich . Obsatine provolani, jim vYbor tiada o moralni podporu se strany chilske vetejnosti, pticha2fi v pravY Cas. Chilska vlada je stale jeate v rozpacich, dostati usneseni ueinenemu na konferenci v Rio de Janeiru, pokud jde o pterugeni stykt s nasilniky sdrutienYmi v Ose. PRO MEN gi 2ALUDENi TiiE NIC LEPSHIO

PO-

Severtiv

2ADEJTE V LEKARNE!

5

85

A Kdyhy lekarnik nettle', objednjte prima.

KDO JEDNOU SEVERUV BALZOL ZKUSIL, NECHCE BEZ NEHO BITE

N11...V.`'

Poznal jsem jej asi pied gestnacti lety. Mel jsem "housera" a byl jsem redaktorem u "Noveho Domova" v Hallettsville, Texas, kdy jej jette vlastnil p. Josef Kopeck', dnegni pogtmistr tamte.

Byl jsem jako mrzak, nemohi jsem se hnout. Tehdy mantelka p. Jos. Kopeckeho poradila mi "Nonat", a ja si naplast z nej ptilotil na pater.

Psal jsem noviny v posteli tti tYclny, po vyutiti naplaste z "Nonat" byl jsem za tti dny zdra y. Od to doby "Nonat" v me dornacnosti nescho.zi. Odporuduji vtele.

Stan. Novotny, vydavatel Pravdy, Rosenberg, Texas.

'0 TDDT 'L,

za okresniho superintendenta MASARYK V LONDYNE. LondYn, 6. eervence. — Jan Masaryk, zahranieni ministr deskoslovenCena Nonat je po gtou 55c a $1.05. ske vlady v exilu, ptiletel sem veera Ptejte se vaAeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeweer aeroplanem ze Spoj. Stitt, kde 11 ptimo na natl. adresu: se zdrtiel osm mesict, jak bylo dnes .. R. C. MILLER & CO. oznameno.

AitadRua,VaUS r. Box 315,

ZajiMaVS7 ptibeh o dobrodrutistvi neverne ti'eny. V hlavnich illohach: Theo. PiSlek, MI Dohnal, Marvan, Tregl, Nollova., Helena Bukva, a jini. Ptedvadi, Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co.

WEST, ye stiedu 22. dervence, o 3 hod. odpol., o 7:45 a 9:30 weer.

ENNIS, ye etvrtek 23. dervence, o 3 hod. odpol., o 7:30 a 9 veder.

FLOItESVILLE, v nedeli 26. eervence, o 4:30 hod. odpoledne.

PLEASANTON, v nedeli 26. eervence, o 1 hod. odpoledne.

KARNES CITY nebude GANADO, v pondeli 27. dervence, od 2:30 do 11 hodin veder.

MILES, v nedeli 2. srpna, o 9 hodinich yeeer.

BOTTLED IN BOND 100PROOP ALSO AVAILABLE IN 93 PROOF BUT NOT BOTTLED IN BOND

Le Sage Company, Distributors, Dallas, Texas.

Strang 24.

Poutiveite k °lawman' Maly Oznaniovatel

SLU2BY BON. V nedeli 26. eervence zastoupim br. far. J. Bartone v Taylor a Granger a br. far. 3. Barton zastoupi mne v Anton.

Temple, 26. dervence 10:45 rano (Dr, S, B. Kovacs) snad anglicky a v 8:00 veder (Hegar) desky.

Wall, 2. srpna 10:00 rano.

Rowena 2. srpna 3:00 odpoledne Josef Hegar.

Stark iena ptijme spolehli, y e, bezdetne mantele od 45 do 60 rola). staff., na farmu, pracovat v dome, kolem domu, obdelavat asi 12 akra kornu a fiditi automobil.

Hlaste se u: Mrs. J. M. Hollub, Route 5, Schulenburg, Tex. (29-30p)

17,0"q Medi= d2inate spolehliveho, kterY zna, stroje. Pike na: J. 3.

Hanug Gin No. 2. — Rt. 7, Waco, Texas.

(1tC-1tV dz.)

Der, Pkijmou se mantele, ptednost deskoslovenske neb polske narodnosti, nejradeji kdyby byli od 40 do 45 let staff. Mut ku konani price kolem domu a k fizeni automobilu, tena k vaieni. Jsme ochotni platit dobrou mzdu pro schopne lidi. Pike na: Ed. Neri, Manager Tramportation Desk, St. Anthony Hotel, San Antonio, Texas. (29-31c) aljr, Na prodej farina — 67 akra, jedna z nejlep gich v okresu Hill.

Pfidina prodeje rodeleni portatalosti po pi. Aloisii Hrabalove. Podrobnosti sdeli: Frank Strmiska, Hills(28-30p.) boro, Texas, Rt. 2.

Pkijmou se mantele pro dvouelennou rodinu. 2ena musi byti zkugeno, kuchatka a k vykonavani domaci prate, mut zku genY s praci v zahrade a kolem domu, take 'gofer. Nejlepti byt a mzda Pfo schopne lidi. Pike na: 1010 Republic Bank Bldg., Dallas, Texas, neb telefonujte na eislo: — R-2271 neb (28-dz. c) T-5736.

Dor Pfijme se: Ogettovatelka ku dvema malYm ditkam, musi 1)34 ochotna cestovat s rodinou. Nejlepgi mzda. Pig te na, Mrs. Harris L. Kempner, 4810 Denver Drive, Galveston, (2tcltVc) Texas.

Eir Ptijmou se ee gti mantele na praci na randi blite Fredericksburg v okresu Travis. Mut k opratrovani drabete a vepfa, tena pro domaci pad. PeknY zdenY dam k bydleni a mzda dle amluvy. Jsme jen dva v rodine. Whodne misto pro spravne lidi. Pike na: Mrs. John P. Morgan, Cedar Valley, Rt. 1., Travis County, (1tOltVc) Texas.

Mali kutatka, druhu "Barred a White Rocks, Reds, S. L, Wyandottes, New Hampshire Reds, Large type Whites, Buff, Brown & Black Leghornes, Anconas, Crosses, Sexed & Unsexed." Za velmi levne ceny.

Vgechna kutatka z vybranYch stad a "Bloodtested". Pike si o na g cennik. — VON MINDES HATCHERY, (21-dz.)

Fayetteville, Texas.

NABIDNUTI K SfilATKU. Inteligentni mladenec 48 let, dobreho karakteru, uptimne povahy, v dobrSrch pomerech, tijici v pfimanim Texasu, v destnem ilmyslu, hlecla znamost divky nebo vdovy pkimeteneho stall. Po glete fotografii. Piste na: "Inteligentni", % VC"(27-29n) stnik". West, Texas. gar-, "Dr. FRANK KENT °pet zapodal provozovati praksi. Odi, ugi, (21-dz) nos, hrdlo, brYle." F'-i Jsme zamestnany v administraci guvernera Coke Stevensona, kde se nam dostalo vady pfatelskeho a vlidneho jednani v katdem ohledu, proto budeme jej podporovati za guvernera a tadame vas, abyste take tak ueinili, za cot vain budeme vdeeny. — Lillian 8ula a Martha Kopeck', Austin, Texas.

(29-pd)

Ve stfedu, dne 22. ..-,ervence 1942.

VISTNI K

Znovuzvolte naieho Wm. TAUTENHA PRECINKT CISLO 3

OKRES HARRIS

MAREK - BURNS

Vystfihnete tot() RYCHLE a poblete mi to BEHEM JEDNOHO TVDNE, a ja, jenom proto, abych ziskal RYCHLE mnoho novYch, spokojenYch zakaznikt, ochotne yam poglu T1YLI velke pakliky, pravidelne JEDNO DOLLAROVE yelikosti Ward's Mite and Lice Destroyer Tablets (neobsahuji ZADjed), obratem po gty a vyplacene za pouh' jeden dollar. Kdyt je budete &vat drabeti do pitne vody dle jednoducheho navodu, rychle a URtIT2 ZBAVI vase slepice a krocany, mlade i stare, vgech emelika a Val a jineho hmyzu anebo vam budou penize. vraceny. NENECHTE tyto cizopasniky HUBIT yak DRI:JBE2 a znemotriovat ji, aby NESLA vice VAJEC Ukatte toto co nejdfive vgem vagim sou,sedfim, pestujicim drabet. Velmi peknY a cennY DAREK bude zaslan na spoledne objednavky za $2.00 nebo vice, kdy budou odeslane RYCHLE, musite v gak RYC'HLE zaslat objednavku obratem pogty. TRI velke DOLLAROVE velikosti pakliky budou zaslany nogtou vyplacene, tedy za cenu, kterou byste v obchode zaplatil JEDEN paklik. Prate anglicky.

Nemusite psat tadnY dopis. Vage imeno a adresa stadi. Dle pfani >agleme na COD. Po gtovni listek adresujte: Allen Watson, Box 641, Farmingdale, South Dakota K POVSIMNUT1:— 6eUi pesttele drabete v Texas a jinde SKUteene maji radi Ward's Mite and Lice Destroyer Tabletky, proto te tyto jsou skutedne DOBRE a prinageji NEJLEPSI vYsledky. (Jinak tato skutedne zvla gtni nabidka nebyla by nikdy ueinena a uvefejnena ye Vestniku ye West, Texas, jednim z nejdelnej gich eeskYch easopiye statu Texas). Prot neobjednat tyto skutedne DOBRE tabletky pro vagi drabet, dokud tato nabidka jest v platnosti. T1YZI velke pravidelne JEDNO DOLAROVE balieky, pogtou vyplacene za pouhY JEDEN DOLAR, cena, kterou by yam obchodnik eital za jeden balidek,

FOHREBN1 DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepgi pohfebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, keditel.

Tea prodlivame polifebni penitent od 1 mesice do 80 rokft stsiii Ambulance ye dne I v noel.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON,

ANENSKA

TANEeNi ZABAVA u Stefinikii v Houstonu NA WEST END, 5508 NOLDA STREET

nedeli 26. eeece

V V poledne a pokud stati chutne Barbecue za lidove ceny.

Hudba

Jack Fannell's Orchestra ZACATEK V 8 HOD. VEtER VSTUPNE: 30c I S DAM Tel. — V2-0079 Uctive zve (c) Zabavni vfbor.

Tautenhahn jest nejdele slouticim Menem komisafskeho soudu, majici 9 1/2 let slutby a kterY nabyl velkych zku genosti ye vedeni okresni viady. Jak jit bylo chive oznameno, on mel aktivni east v fizeni a vedeni odboru pomocne price.

On vzal vedeni direktivy k ueineni tinkly v administrative okresnich instituci, ktere byly fizeny pod dozorem komisafskeho soudu a ptedani techto pod dozor "Jtiveriile Board", pozastavajici z elena distriktnich soudcii a okresniho soudce co vedouci.

Podet mil cest v precinktu Tautenhahnova byl zvfgen 165 mil po dobu jeho administrace.

Jest dlenem fadu Pokrok Houston eislo 88, S. P. J. S. T. (Pol. Adv.)

Cteni bratri a sestry Po dobu poslednich tfi let zastupuji misto Deputy Sheriff tohoto okresu (McLennan) pod na gim gerifem

JOHN W. DUNCAN Pan Duncan nam udelal jednoho z nejlep gich afednika Jakehokoliv kdy v minulosti tento okres mel.

On jest idealni afecinik a jedna s kat,dYm spravne. Hlas pro nej jest hlasem pro mne, a ja. si budu vatiti cokoliv pro mne vykonate.

S bratrskSrm pozdravem,

Frank W. Girard.

(Pd. Pol. Adv.) ■■•=5•111