Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROtNili (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 10. eeryna (June) 1942.
tiSLO 23.
BUDOUCNOST MAISCH NARODU. LONDtNE se konal obed nekolika set mezinarodnich novinatil a jejich detV nYch politickYch a diplom. hostu na podest presidenta dr. Edvarda Benete. Obed stal se duletitou mezinarodni udalosti nejen pro velkou fleast hostu z ptednich kruhil politickYch, avgak hlavne proto, 2e president dr. Benet pronesl vYznamnY politicky projev. Presidentova ptednatka o budoucnosti malYch narodu a mytlence federa,ee obsahovala take zhodnoceni Hitlerovy feel v Reichstagu, nekolik historickYch, dosud Indio znamYch fidajfi z pkedvaleeneho boje Oeskoslovenska s Hitlerovou uskoenosti a verolomnosti. Z projevu presidenta dr. Benete vyjimame tuto podstatnou east: 'Zminiv se o vYsledcich versailleskeho miru, president Benet uvedl mim.o jine, te brzka reakce proti liberalismu z 19. stolei byla take revoltou proti nevyvinutemu typu politicks demokracie, jet nebyia yhodne spojena s hospodaiskou demokracii a jet, jako na ptiklad ye Francii, v minulYch tkiceti letech degenerovala politicky i mra yne v dekadentni demokracii. Proti tomu povaledna demokracie musi bYt reformovana a podstatne zmenena politicky i hospodatsky. Male staty maji svilj dil odpovednosti za koneenY nedspech.versailleskeho urovnani, avtak pies to mnohem vet§i Cast odpovednosti naleti evropskYm velmocem. Hlavni nesnaze ovtem byly: ZakonodarnY sbor SpojenYch Statti nebyl s to ratifikovat versailleskY mir; bylo naprosto vyloudeno udrtet mirovou rovnovahu, pokus SovetskY svaz, nejvetti pozemni mocnost na svete, byl povatovan za neteastnika, jen nenaleti viibee k evropske pevnine. Pak bylo Mandtusko -proti japonske okupaci dr. Benet protestoval v 2eneve v r. 1932 — pkedehrou k Habeti, Habet Se stala piedehrou okupace Rakouska, 6eskoslovenska a ostatnich evropskYch zemi. "Kdy2 Adolf Hitler se zmocnil vlady v Winecku", pravil dr. Benet, "znal jsem jeho typ. Pealive jsem prostudoval odpornY Mein Kampf. Hitler by mne byl rad ziskal — sliby nebo hrozbami. Dostal jsem jeho nabidky a piijal jsem jeho emisary jako ministr zahranienich veci i jako president. Vtdy jsem vtak odmiti setkat se s nim. Vedel jsem, te ma zle Umysly a te v Evxope dojde na hroznou va.lku, jestlite Hitler nebude zbaven yeas sve moci. Dne 11. tijna 1936 poslal Hitler do Prahy dva dtverne emisary. Prvni byl dr. Haushofer, syn znameho nemeckeho "geopolitika". DruhY byl hrabe Trautmannsdorff, blizky spolupracovnik ministra Seldte. Za tilhodinoveho slyteni, jet jsem jim poskytl, uiinili navrh, abych uzavtel s Hitlerem pakt o nefitoeeni. Mel to bYt naprosto tajnY pakt, uzavtenY jen hlavami state. 0statni vlady by byly o \Teci zpraveny, at kdyt by vgechno bylo hotovo. Vytadal jsem si 1hUtu. Dne 18. prosince se posli vratili. Poskytl jsem jim sedmihodinove slygeni na hradeanskem Hrade, ponevadt jsem chtel poznat lite, co s sebou nesl tak dalekosahlY krok. Jake by, na ptiklad, byly na ge po-
vinnosti veci Francii? Jak by byly doteeny zavazky 6eskoslovenska ITU& ostatnim zemim a Spoleanosti narodil? Musime yypovedet vtechny sve aliance? Musime nasledovat nemeckeho ptikladu a opustit Spoleenost narodu? Vyjednavadi mi dali Hitlerovu odpoved'. Nebylo tteba, aby teskoslovensko vypovedelo svou smlouvu s Francii a opustilo Spoleenost narodu. Avtak kdykoliv by Nemecko bylo v konfliktu s Francii a se Spoleenosti narodu, Ceskoslovensko by proste nespinilo sve zavazky. Vyjednavadi odpovedeli kladne na mou otazku, zda se Nemecko povatuje za vazano nemecko-deskoslovenskou arbitratni smlouvou z 16. iijna 1925. Tehdy jsem jim iekl, te Ceskoslovensko musi verne spinit sve zavazky. Pravil jsem, te sam ptipravim navrh ne'mecko-i.eskoslovenske dohody, zalotene na locarnske smlouve tak, aby nate dtivejti zavazky zustaly nedoteeny. Pracoval jsem na tomto navrhu cele vanoeni prazdniny a poslal jsem jej do Berlina v lednu 1937. Nikdy jsem neobdrtel odpoved', aekoliv jsem pii nekolika ptiletitostech o ni potadal a posledni tadost jsem formuloval 17. eervence 1938 za nemecko-eeskoslovenske krise. Vtechny viady, jet mely na veci zajem, jsme informovali. Brzy potom, co jsem poslal svuj navrh do Berlina, zadala jednak nacisticka, kampari lti a uratek proti nam, jednak Atvani nemecke mentiny v oeskoslovensku. Tato kampari pokradovala at do 15. bkezna 1939, kdy bylo Oeskoslovensko obsazeno." Zdfirazniv dosavadni vysledky zapasu proti mocnostem osy, zejmena pak pinou alianci evropskYch demokracii se SovetskYm svazem, dr. Benet polotil otazku, co bude s men§imi staty a uvedl, te dosud veci nim jest skeptickY postoj. Ve Velke Britanii vytly neda yno znepokojujici knihy a elanky o budoucim statutu malYch statu a o pottebe rozdelit Evropu na pasma vlivu. Tu a tam lze slytet argument, to Nemci jsou piece jen velkY narod a maji pray° v jistem smyslu vest tivot syYch mentich soukteti se — podle techto hlasii — nechovali vtdy rozumne. To povatuji za velkY politicky omyl. Nesmime zapominat, te meriti narody take pkinateji sve ptispe yky svetove kultute. Holandsko, Polsko, Cechy mely po mnoha, staleti yyspelou kulturu, jet mohla ptirozene a klidne zkvetat, jen kdyt tyto staty byly svobodne. V minulYch dvou letech byly diskutovany plany na federaci malYch narodfl, jako kone6ne uspotadani jejich statutu. Byly vzaty v Uvahu i mezinarodni organisace, podobne ye sve konstrukneni struktute Sovetskemu svazu nebo SpojenYm Stattm. Jsem si jist, pravil president, te v nynejti dobe nemohou bYt Spojene Staty evropske, podobne SpojenYm Statism americkYm. Nikdy si pteji, aby zastanci federalni unie venovali mono pozornosti lederalnimu charakteru SpojenYch Statii, jet jsou jedinym narodem, a spite piihliteli k BritSkernu spoledenstvi narodu. Nicmene dr. Benet, jen vypoeital vYhody statutu Britske kite, nakonec prohlasil, te neni pro to, aby byl slepe napodoben britsky Ci kterYkoliv jinY pkiklad ye zvlattnim evropskem pkipacle. Olenove 6eskoslovenske vlady veil, 2e navr-
- hovand konfederace s Polskem ptinese prospech prave tak natim polskym sousedum, jako nam. To plati i v ptipade dohody, tecko-jugosla y ske. Avtak my chceme, aby nat plan byl prutnY a pkizpUsobenY ptirozenYm pomertIm natich krajti a nateho lidu., zemepisnYm podminkam, narodni tradici, socialni a hospodat ske struktuie, dtivejtimu vyvoji a pod. Zminiv se o nutnosti svobody malYch statu, dr. Benet prohlasil, te v techto statech bude nutna, ba nevyhnutelna demokraticka, regionalni decentralisace. Avtak regionalni decentralisace jest jedna vec a potadavek mentiny vytvoieni statu uvnitt statu jest jinx vec. A znova zdUrazriuji pravil president — zasadu, te ka2dY dobfe vyvatenY narod mute a musi u&nit Ustupky — jazykove a kulturni — avgak zakon jeho vlastniho statu musi jit od jednoho konce statu k druhemu. V tom nesmi bYt kompromisu, a jestlite se mentinovY problem ukaZe nesvladnY, jsem ptipraven na krutou nutnost pkestehovani obyvatelstva. Takove ptestehovani nastalo v nekolika ptipadech po minule val.ce. Neni obyeejne popularni, mute vytvotit mnoha stradani a mnohe nespravedlnosti. Jsem vtak nucen prohlasit, te stoji za to, pomfte-li ustavit pevnejti rovnovahu. V zaveru sve ptednatky dr. Edvard Beneg shrnul ve Otyk bodech zasady, jet by mohly byt uplatneny v budoucim miru, at bude zkizena bezpeenost mentich state a prakticky uplatnena mytlenka federace nebo konfederace v reorganisaci povaleene Evropy. 1) Proti navratu ptehnaneho mistniho nacionalismu, proti snaze odstranit menti staty z mapy Evropy, proti snaze odmenit iltoenika obetovanim maleho naroda stoji silnY argument o vytvoteni konfederaci, schopnYch samostatne obrany proti Utoeniku. Tyto konfederace by rnely mit-nutnou finaneni, hospodakskou a priimyslovou silu, aby byly vybaveny dobie ptipravenou a ozbrojenou armadou i letectvem, kontrolovanymi novou soustavou evropske bezpeanosti. 2) Tieba vzit v 1vahu, te nynejti valka vyvoid velka socialni hnuti a zmeny v povaleene Evropy a te nynejti politicka, a socialni struktura malYch stk .)) bude take zmenena. Tyto zmeny nezasahnou rutive do keteni zminenYch problemu, naopak pomohou napravit minule chyby ptehnane politicks a hospodatske svrchovanosti. 3) Byl by omyl pokusit se spojit narodni staty v "iste mechanicke celky, nutit staty, jet nechten tit spoleene, aby vytvotily neorganicke celky, jets by byly opet rozbity, jakmile by dodo na neoeekavanY mezinarodni konflikt. 4) Byl by omyl pokusit se o zfizeni novych mPzinarodnich celkt bez ptedbetneho ujednani s velkYmi evropskYmi spojenci, Velkou Britanii a SovetskYm svazem, jet oba maji tivotni zajem na evropske pevnine. Men bychcm, pravil dr. Benet, udrtet nynejti valeenou obec spojenYch narodfi jako zaklad budouci mirove organisace povaleaneho sveta. Tato obec ma velikou vYhodu vtom, 2e jejimi (Pokradovani na strarie 18.)