tend as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas, under the Act of Congress of Au gust. 24th. 1922. ROtNiK (VOL.) XXX.
WEST, TEXAS, y e stiedu, (Wednesday) 25. anora (February) 1942.
IISLO 8.
NIKOLI JEN HITLER. ENTOKRAT nebude tf.eba hledati vinnika. Po prve svetove valce i vatini Tide T se zabYvali otazkou, bylo-li Nemecko upravdu vinno. Nemecko vinno bylo, jentie ptedlotiilo po svem padu svuj ptipad svetu, tvafic se jako ten, kdo je pkistitien pfi einu, ale hleda klieky v paragrafech, aby udinil problem z ne'echo, co je velmi jasne. Udeni i neudeni lide naslouchali pokusum Nerpecka, je't hovotilo o cti a takovYch vecech. Vrazi, podvodnici, lhati a nieemove se radi dovolavaji cti. Po teto valce pfijdou Nemci patrne s jinym problemem. Tu a tam se jiti ozSrva, tu a tam jiti zazniyaji prvni naznaky pfititich nemeckYch pokusil pfedlotiiti svetu jinou namitku: "Je vinen nemeckY narod nebo je vinen jen Hitler?" Co se dnes nam vtiem zda tak jasne, tak ureite, to se Nemci pokusi zmasti, prototie vYvojem veci se nevyjasriuji a nezjednodutiuji, nYbrti se sta.vaji slotiitejtii a temnejtii. Tohoto poznatku Nemci °pet utiiji, jako ho utiili tolikrate drive. Nemci se jiti ted' pokoutieni vzbuditi ye svete pochyby, je-li vinen take nemeckY narod, kdy piece za ytiechno, co se deje v Nemecku, odpovida jeden elovek, kterST je odpovednY jen sobs samernu a nerneckemu panu bohu. Je potfebi jiti dries na tento "problem" upozorniti. Tak jako se Nemciim podatilo rozdeliti svet v jeho ndzoru na versailleskY mir, tak by se jim mohlo °pet podakiti zasiti sime spore ye veci, ktere. dnes je jasna, a pravdiva a jasnou a pravdivou musi zristat. Celt' nemeckY narod, katicIS7 Nemec, kterSr jakYmkoli zprisobem souhlasil nebo pfijimal ladeni o nemecke nad ylade nad svetem, jen vinen a katicW jinY, kdo jakYmkoli zpilsobem jim pomahal, je spoluvinnikem. Versailleska mirova smiouva byla mirna. Nemecko, pfijimajic ji, hned prvni den zradilo hlavni jeji zasadu, aby byli v Nemecku odstraneni s odpovedn3'7ch mist vtiichni militarist& imperialist& autokrate a vtiichni ti, kdo piedstavovali v cisafskem Nemecku tikodlive vlivy. Nemci meli dokazat, tie se zilkaji sve imperialisticke minulosti a tie opravdu toutii po miru a vnittnich reformach, ktere jim zajisti rozumnou spolupraci a soutiiti s ostatnimi narody. Nemecko se nikdy nesnatiilo dokazati toto a nikdy to nedokazalo. Nemecko si zachovalo celY a neporutienY AfednickY a militaristickY aparat statni a vtiichni ti, kdo vladli v Nemecku od roku 1919 do roku 1933. meld pkedstirat vuli ndroda po miru a klidnem rozvoji, zatim vtiak eel* nemeckY lid vedel a tie pfihlitiel, kdy tito pfedstavitele byli loutkami skuteenYch vladcfr: stareho generalniho titabu, zemedelske a prilmyslove tilechty, starch cisafskYch byrokratu. Nemecko po hroznem vybidovani k nesmirne nafoukanosti a nabubfelosti v dobach pied svetovou valkou a v prvnich jejich letech podalo po valce do prohlubne pocitu Menecennosti a generalni 'Stab umel se ueinit velmi dilletiitS"rm a pfimo nepostradatelnYm. A tu ze tiedesati mihoar" lidi se nenatiel ani jedinY elo yek, ani jedini organisace, ktera by odkryla bidu, do ktere je zbedovane Nemecko znovu vedlo. A kdy se
natiel, klika starch vladcri jej yeas odstranila. Zatim na zapade se podall ptipravo yati ti, kteti meli strach jen z Ruska. Reformy ye statech znovu zfizenych nebyly rady videny a situace v Nemecku byla velmi nebezpe(na. A ti, kdo se obavali jakYchkoli zmen, nalezli patrne zalibeni v pravYch vladatich nemecke zeme, v starYch valeenych pachatelich, kteti se pfidrioyali, aby se yetfeli do jejich pfizne. A tu se v povalednem Nemecku podind boj proti republice, proti vYmarske Ustave. Byly-li • v Nemecku vrstvy, ktere verily v republiku, zahy svou viru opust:ly, pokud nechtely bYti v oeich ostatnich smetni. Je piece znamo, tie zakladatele vYmarske republiky a jeji stoupenci jsou nazyvani ostatnimi Nemci "listopadovi zloeinci". VYmarska repub'ika byla zcela cizim telesem v nemeck3i. ch dutilch. A kaZdY Nemec se vSemotine pfidirioval, aby ji nejak pomluvil. Ten, kdo jakYmkoli zprisobem byl proti ni, mel nadeji, tie to s nim dobte dopadne. Nikdy v Nemecku demokracie nebylo a nikdo se nesnatiil, aby byla. Tetiky prtmysl, start' iltednickY aparat, generalni stab, tilechta, kde kdo se staral, aby podlomil nohy republiky, ktera v pravde neextstovala. TetikY prumysl yydatne pomahal penezi, statni aparat tiik.1 nedUveru y e versailiesky mir a odpor k nemu, narodni hospodafi niaili co se dalo, aby nespokojenost byla jests yak, obchod vtiemotine tiidil. A vSe bylo namiteno proti socialnim zleptienim, kterYch si ptala vettiina; ale i ona nechavala na vtiech mistech neptatele reforem. Zapadnimu svetu se soudasne mocni v Nemecku lisali a dokazovali, tie nebezpedi z Ruska ohrozi nejdfive zapadni mocnosti. Bylo to bloudeni v kruhu, na kterem vydelavali jen imperialist& kteti soudasne hledali, jakY vyraz dati svYm snaham. Jestli Hitler byl nalezen generalnim titabem, neni a nebylo to jen nahodou. Velci prumyslnici Stinnes, Krupp a Borsig meli penize a Hitler ochotu. A naSel si smeeku vhodnYch lidi. Nemecko tleskalo a start' sen o svetovlade se vracel. Vtiichni se podileli stejnYm dilem. Hindenburg jako Hitler, posledni nemeckY kodi jako katidY nemeckY Romantismus v Nemecku mel \TN:1y hnusne hrube rysy. Nemecka, mythologie se podoba krakani vran. Vyrojil se konflikt za konflikem. Bohate vrstvy, zrovna jako chude, ale v katidem pfipade obe slotiky, kde mohly napadnouti vladu, Unily se see byly. TetikS7 zadrtioval reparadni dodavky. Delnicke organisace byly nakloneny stavkam, ktere mely zdrtieti praci. Soudasne vtiak nemecky prrimysl se racionalisoval a vyhazoval na dlatibu sta tisice delnikt. Pti tom pravi vladati byli ostise proti vtiem podporam v nezarnestnanosti jako neproduktivnimu plYtvani penezi. Pokud stat poskytoval podpory, poskytoval je tak, aby nespokojenost byla vettii a yettii. Stat se vymlouval, tie jeho pokiadna je prazdna p11 torn vtiak daval vyplaceti'obfimu a vtiemotinemu tetikemu prrimyslu sta miliony marek jako na ptiklad ye znamem rurskem konfliktu, kdy Stressemannova vlada vyplatila tetiatrim 750 milionri marek bez vedomi parlamentu. Konflikt byl vyvolan telati, aby donutill dohodu k zakrOku. Taal
vyhodili na dlatibu statisice delniku, kterSun nikdo nedal ani halefe. NemeckY stet posleze poskytoval hladovejicim podporu, ale neklid, ktery byl vyvolan, donutil Francii k obsazeni Porufi. Stat ztratil pfijem z obsazeneho uzemi, mel na krku nekolik statisicri hladovSrch a tetati a statni aparat mely o argument vice, tie tuto bidu zavinili Spojenci. Prototie tetikSr prAmysl se dotiadoval nahrady, tikody, stat mu vyplatil 750 miliont marek. Tento pfipad byl podatkem zname deflace, ktera rozvratila i to, co bylo v Nemecku jests zdrave. Na poeatku konfliktu americkY dolar stal 18,000 marek, v zati tehoti roku uti 98 milionri marek. A sotvatie rursky konflikt byl urovnan, dodo k nedorozumeni mezi "nisi a Bavorskem. Jen tak tak, tie nevypukla valka. Vtie bylo zamerne, .6myslne, vtie rozrristalo do zrtidnS7ch podob. A katidy Nemec mel na to jednu odpoved': "To zavinil versailleskY mir." VersailleskS 7 mir nezav'nil nic. Nemci se snatiili settasti se sebe pfirozene nasledky sveho poeinani. Htlerova moc se nezrodila z versailleskeho miru, nSr brti z tulle Nemc0, ktefi se nechteli podrobiti vedomi, byli poraFeni, kteki se nechteli podrobiti spravedlivSYm nasledkum sySTch odpornSrch S odstupem dnii a udalosti lze s ledovati d'abelskou linii vStvoje yea A nekteti la de na zapade se divali. Meli strach z revoluce. Meli strach ze socialnich reforem, men proste strach ze vteho, co by znamenalo hospodafskou demokracii. Krok za krokem stari cisaftti vrtichvosti v Nemecku hnali zemi do revoluce a soueasne taF nsta na zapade sytSrmi barvami hrazy socialniho ptevratu. Vybrani Tide zvedali prapor nacionalismu jako jedine zachrany. Mocni v Nemecku se octli na rozcesti.. Jedna cesta byla ptedem zamitnuta. Ta, ra vedla k miru a k spolupraci s ostatnirni 114rody. Cesta socialnich reforem byla nebezpedna, proto2e by sympatle ureitSrch skupin na zapade ochladly. Cesta ku skuteenemu nacionalismu se zdala neschildnou. ZbSrvalo jedine: Vydati stat do rukou luzy a zachovati si vtechny hospodatske v3isady a vtechny vS7sady mezinarodniho kapitalu. Tento zgasob feteni vy2adoval zaruky, Fe vS7sady zachovany budou. Hitler zaruky dal. Hi tler da kaldemu zaruku, jakou chce. Mocne a bohate vrstvy vydaly Nemecko Hitlerovi. A Nemci jej prijali. Nekikejte, Fe s odporem. Nemci, jako stado, dalo mu pra y°, aby s nimi zachazel, jak on chce. Hitler byl vybran, aby vedl Nemecko k valce. Do nejstratnejti valky, jakou kdy svet videl. Hitler dal zaruky s yS7m finananikum, Fe vtechny jejich vS7sady budou zachovany. Kalkulace potom je snadna: Platili Hitlera, proto2e doufali, ze Nemecko se dostane lsti, nskoky a fadou zloeina k moci nad svetem a oni pak v jeho reFimu budou pany v Nemecku; a protoFe mecko dosahne nadvlady nad svetem, zniei vtechnu priimyslovou konkurenci a gni ovla,dnou vtechno svetove hospoditstvi; nemecky (Pokradovini us, strane 18.)