Entered as s,!--,cor_f class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress 763:7:1■213115ECSI
IROCNIK (VOL.) XXIX.
WEST, TEXAS, ve stiedu
of August. 24th. 1922.
(Wednesday) 5. listc4padu (November) 1941.
eiSLO 45.
DEJINNi ZL011. RUHA oeskoslovenska, republika (od 1. tijna 1938 do 14. btezna 1939) patti k D nejsmutnej gim zjevtim naSich dejin. Motna, te je nejsmutneIgim- a nejtemnejS'im iidobim nageho narodniho tivota. Wichni jsme byli jako po pohtlau. Ve chvilich mohutneho vzepeti narodni energie byli jsme opuS-teni, odzbrojeni a pokoreni. 23. zati staly zastupy mutu a ten na nadratich, na ulicich a na silnicich, aby mavaly, v nadgeni za odjitclejicim vojskem. Za tYden bylo na gim vojakfim tedeno, te nebudou bojovat a te neptitel bez boje obsadi jejich mista. Ve Francii pry lids gileli radosti, Ze nedojde k valce. Nag lid prijal zpravu o torn, Ze nebudeme bojovat, se smutkem a hotkosti. Byl to dugevni ottes, jakYch je malo v dejinach. Nikdo z nas nabyl zcela normalni. Skoro v gichni jsme byli zlomeni, zmateni a bezradni. Divali jsme se na sebe tazave a dekali na odpoved% o ktere jsme predem yeah., te nas neuspokoji., Kdo protil mesice a tYdny pted Mnichovem na deskoslovenske pride, nedivil se mnoho, te statisice obdarrii na chvili zakolisalo. Chteli se dopatrat, prod jsme se dostali do Mnichova- a byla,-Ii nage politika v dobrYch a moudrYch rukou. Ceskoslovensti "mall" lids, drobni sedlaci, temeslnici a delnici, byli oddani Masarykove republice, driverovali Bene govi a vain, te smer nag ich prvnich statnikt byl spravnY. Bylo by bYvalo n.eprirozeno, kdyby prave tento prostY lid nemel otazek a neeekal vysvetleni. Uvedo-. melt' obean (a na g prfunerny deskoslovenskY dlovek byl uvedomelY!) chce rozumet tomu, co sa deje, pta se pc) davodech toho el onoho rozhodnuti, patra po rozumnern vysvetleni politickYch uddlosti. Jak by mohl byt lhostejnY k pravYm pridinam Mnichova! Jak by, se byl neptal, kdo je za nej odpovednY! Jak by byl nehledal odpovednost prave u mute, kterY i jako president nesl na robe tihu skutedne odpovednosti? Symbol budouci Evropy. Dr. Bene g nemohl mluvit a rytirsky mleel. Berlinska propaganda zchytrale rozleptavala jeho autoritu, obviriovala ho z tvrdo gijneho neptatelstvi k sousedirm, se kterYmi se pry mel a mohl domluvit. A politieti chytraci a komedianti vyutili situate, aby se svezli po muti, kteremu nemohli zapomenout jeho dvacetiletou Uspegnou poiitickou karieru. Kde komu bylo dovoleno spinit, snitovat a ostouzet. Gumovi panaeci, pritladeni ke mu, najednou se zase nafoukli, kdyt pominula vaha silne osobnosti. Kanonada miiaci na Bene g e, ale zamerne zasahujici i autoritu Masarykovu, prehlu govala hlasy moudtej gich a vernej gich jednotlivcfr, kteri musill vgak chodit jen po gpiekach, aby nevydratdill novYch pant' nad Stredni Evropou. Nadivil jsem se prostym lidem, ze zakolisali. Neznali a nemohli znat dejinnYch souvislosti, nemohli rozumet same podstate soudobYch udalosti, nemohli pochopit, te prave ye svem padu stal se dr. Bene g symbolem budouci Evropy. Politicks zdatnost se meti podle Uspechfr — a Mnichov nemohl byt prohla gan za Uspech. Divil jsem se spite tomu, jak innoho drobnYch lidi zristalo
verno Masarykovi i Benekvi, i kdyZ osten pochybnosti zasahl jejich mysl, i kdyZ bylo skoro odvahou ptiznat se ke sve vernosti. Druha republika byla dobou ptitmi a soumraku. Ani svetlo ani tma. Tvate ztracely pevne obrysy a Tide nabYvali podivnYch, skoro stragidelnych podob. Ztratilo se nee°, co dtive bylo pateti Zivota — vkchno bylo najednou rozklikno, uvolneno, beze smyslu a bez tile. NOM jsme, jen jsme tivotili. Byli jsme jako na lodici bez kormidla, bez plachet a bez vesel. Vyglo komando, abychom se ani nepokou'kli ridit lod' nejakYm ureitYm smerem. Bylo nam zaka.zano mit svou vrili, svrij plan a program, svuj smer a cil. Cosi ptikrne nesmyslneho le2. 210 na nagich prsou. Po dvacet let jsme se ueili budovat statni a socialni tad podle programu, podle pevnYch norem a idealt. Po dvacet let jsme se pokougeli spojit v organickY celek tradici svych dejin s ideemi evropskYch (i americkYch) demokracii. Po dvacet let jsme planovali do budoucnosti. A najednou nam byly v3-rvany pigmy i ideje. Nag dlun se mel pohybovat podle vin, roz:detovanYch z Berlina. Celt' na g Z'ivot nabyl podoby ,a.;2 smegne efemerni. Zili jsme ze dne na den. , s hodiny na hodinu. Nikde neplatila nage yule, nage rozhodnuti. Napted jsme se tegill, to si vybudujeme domov na zmengenem statku. Chteli jsme si napsat na gtit sveho zmrzadeneho statu: "malt', ale na g". Lee v listopadu jsme ut vedeli, te jsme vydani na milost a nemilost sveho souseda. Sedeli jsme jen v deledniku; v hlavnlm pokoji a na dvote rozhodoval berlinsky pacholek. Tato nejistota, bezmocnost a provisornost stupriovala na gi dugevni nenormalnost a usnadriovala fispech dobrodruhum nejpochybnejgi povesti. A postavila do poptedi politiky a "politiky", kteti za evropske krise let 1933-1938 vnittne se roze gli s demokracii. Tetka, choroba evropskeho lidstva zasahla z dasti i do nagich zemi, ochromila to a tarn viru v zasady, na kterYch stala nage republika, a rozleptala mravni i politickou odolnost urditYch spoledenskYch vrstev. Odraz mravniho iipadku. A zaroveri nova vina pomnichovska, vynesla na povrch skupiny jednotlivcil, kteti nikdy nidemu nikdy za nidim nestali, nikdy pro nic nehoteli a vtdycky, se ptizpiisobovali tern, kdo prase vladli. Politika jim byla pouloYm chy-tradenim a studenou hrou. Jejich kalkulace byla spojena s eiste tivoeignYm pudem sebezachrany, s neomalenYm osobnim sobectvim. Utikali z ohrotene fronty, jako krysy z potapene lodi. Chytali se kdejakeho prkenka, plovouciho na vode, a jen se jakt takt zachytili, ut zadali poktikovat na sveho kapito,na jako chvastavi rozumbradove. Vgechno pry ut davno vedeli, prohledli pry dobre chyby kapitanovy a ut s nim nechteji mit nic spoleeneho. Znate na rekach a v ptistavech zatoeiny, na kterYch plave smeti a kdejakY odpadek. Spina, ohavnost, zapach k A takovYch zatoein, a takovYch odpadkri se naslo v dobe nejteigi evropske krise na, sta a na tisi-
ce. Na nich jste si mohli zmetit hloubku mravniho, intelektualniho i politickeho flpadku. BohuZel, ani my jsme jich nebyli ugetteni. Bohudiky, i u nas se jich nekolik ukazalo a odloudilo od Nveho organismu nageho lidu. Flukovnik Emanuel Moravec je jednim z nich. Skoro se stydim o nem psat, ale- na nem mutete studovat psychologii evropskeho smeti. Srdce suche jako ztrouchnively paiez, vyprahle ja7 ko pisedna poug t'. Bez nehy, bez lasky, bez viry a oddanosti: Je gte 2. tijna 1938 gel za presidentern Beneg em; aby z neho tahal rozumy a u2 6. kijna se vynotil v zatodine smeti a spiny. A hned zadal psat knihu o evropske a deskoslovenske politice za poslednich 10 let. Posadil se nad g achovnici a ptestavoval si figurky podle sve vyschle kalkulaani fantasie. Ani stinu porozumeni pro svetove ptesuny v evropske dugi a vstruktute evropskeho potadku. Ani zalmit hlubgiho pohledu do tragiky na gich dejin, do jedineeneho poslani nageho naroda. Tento mut nikdy nidemu nevetil, nikdy nideho nepochopil, nikdy nidemu nerozurnel a potacel se 2ivotem jako nakasanY hastro g. V jeho knize nenajdete ideje a silne myg lenky. A take tam, kde se objevi lepg i napad, je to jen svetelkovani ztrouchniveleho patezu v noci. Je to typ bezducheho moutenina, kterY celY svet vidi jen brejlemi mouteninovYmi. Dost takovYch lidi se potacelo Evropou. Takove lidi zaptahali do svYch slu2eb vfidcova "noveho potadku". Byli to zradcove? Nevim. I na zradu je tfaba jakehosi byt' i mizerneho ponoru du g evniho. Ale lids, o kterYch mluvim, byli strusky, vychladle odpadky z ohromne pece evropskeho zapasu. Poznate je ev deskYch zemich i na Slovensku. Hakim. Postava presidenta Emila Hachy patti do zcela fine kategorie. Nevidet toho, zktivilo by pohled na domaci Zivot nakho lidu. Dr. Hacha byl vytaten na jeviSte proti sve vrili. Nikdy nebyl politikem a statnikem. Byl to muZ stareho retimu rakouskeho. Nikdy nesplynul s demokratickou republikou a nevyznaval idealri, na kterYch republika byla zalaena. Ale 2e prave tento mu'Z byl ureen za stra'ce zakona a legality v republice, sveddi o ovzdu'g i snagenlivosti, kterYm dYchala nag e zeme pted katastrofou. V druhe republice vzal Dr. Hacha na sebe bkime nageho poniteni a naM bezmocnosti. Kaz se stab presidentem, gel do kostela a k hrobu Masarykovu, aby manifestoval svou osobni viru i svou loyalitu k zakladateli republiky a vzal si za ukol usnadnit naAemu lidu jeho elste biologickou existenci. Veal, te jsme se dostali do nedasu, de gte a vichtice. Veal, Z'e musime nejak ptezimovat, ptedkat mrazy, vanice a lijavce. Veal, te se neda, delat nic jineho net drtet nad narodern deStnik, ptikladat do chladnoucich kamen aspori po lopatkach, podstrkovat k jidlu aspori such chleb a nahrazovat vymlacane okenni tabule aspori papirem. — Je toho malo, velmi malo. Ale narod musi tit — a tak je tteba zachrariovat, co se cla. 0 politice se (Dokoneeni na strane 18.)