Vestnik 1941 04 09

Entered as se

atter. january 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 4th. 1922.

ROCNIK. (VOL.) XXIX.

CISLO 15.

WEST, TEXAS, y e stiedu (Wednesday) 9. dubna (April) 1941.

SAMOZVANCI? I STAVA eeskoslovenske Republiky ustanovuje ye sve druhe have paraU grafem jenedactYm, te volebni obdobi poslanecke snemovny trva 6 let. V 16. paragrafu teZe hlavy pak se pravi, te volebni obdobi senatu trva, 8 rokil. V treti hlave E.Tstavni listiny se konstatuje, te volebni obdobi presidenta 6eskoslovenske republiky trva sedm rokil.

Co z toho plyne?

Posledni volby do eeskoslovenske poslaneCke snemovny se konaly v kvetnu 1935 spoledne s volbami do senatu. Brzy na to byla konana volba presidenta republiky, jimt byl zvolen Dr. Eduard BeneA. a dostalo se mu vice hlast, ne2 v kterekoli volb y do te doby.

Parlament, snemovna i senat pracovaly a't do Mnichova. Kdyt prikl v breznu 1939 Hitler, zrukl parlament nasilnYm aktem. President Hacha nebyl volen pravoplatnYm aeskoslovenskYm parlamentem a neexistuje pied nikYm jinYm krome diktatorskYch statti. Nebot' poeestnY svet neuznava Hitlerova aktu.

Ani Rusko jej prim° a otevrene neuznalo. Litvinov pak prohlasil,'te jej ani v budoucnosti nikdy neuzna.

Tim spik neuznala beskoslovenskeho zaboru Amerika a Anglie. Tarn i v jinYch demokratickYch statech trva dale Ceskoslovenska republika. Trva vk, co je s ni v duchu jejich ustavnich zdkonti spojeno. Nebot' katda zeme, katdY stat, kterY uznal a jeSte uznava. 'deskoslovenskou republiku, uznava i trve.ni jeji iistavy a jejich praponlatnYch zakonti. Demokraticke staty nemohou a neuznaji tadneho nasili.

V nedavnYch dnech prohlasil sekretar SpojenYch Statti Cordell Hull, te na spomeru jeho vlady k Ceskoslovensku se v teto zemi nic nezmenilo. Amerika respektuje proto Ceskoslovenskeho vyslance Vladimira Hurbana, kterY je spojen s nazi lond Y , riLkcla vladou.

Premier Velke Britanie Winston Churchill a jeho vlada uzntnim prozatimni Ceskoslovenske vlady zrejme projevili anglicke stanovisko, ktere odmita Mnichov a trva na pravnim stavu 6eskoslovenska z doby predmnichovske.

Kdyby bylo motno prestehovat z Ceskoslovenska jeho predmnichovskou vladu a oba tehderk parlamenty na ptidu Anglie. uznavala by Anglie definitivni, legitimni Ceskoslovenskou vladu z te doby. Tak to ueinila s Polskem, jeho t vlada i president odeSli do ciziny padem Polska.

Mezi naSim lidern je rozna geno nacisticke tvrzeni, le Ceskoslovenska vlada i statni rada v LondYne jsou samozvanci, kteri se nepravem posadili na mista, na née nepatri.

Chapeme, te Hitlera i Hitlerovce strakive hneva skuteonost, te v Anglii se nachazi viada, ktera milk mluvit jmenem Ceskoslovenskeho lidu. Jmenem jeho obrovske vetkny.

Proto naziste a jini koupeni lids pravi, te je to vlada i rada samozvancn.

Vojta Sena Tvrdi-li neco takoveho take nekteri Ceti lide, jsou to ti, kteri se raduji, te Hitler Ceskoslovensko SyYm tvrzenim o vlade samozvanct schvaluji tedy i vSeciano to, co jako chisledek zaboiu nak vlasti a znieeni jejich demokratickYch instituci priko: loupet deskosloy enskYch biliond, vratdy tisicti a talarovani desetitisicti, 1otroãeni delnikt, vyhanenYch do Nemecka na nucenou praci, stehovani CeskYch vesnic, zavirani Skol, vSechna ta zverstva, o nicht svet vi.

Ve1ikonoe'n1 Jit probouzi se zeme, jde jarnich vetrt van a z Utrob lichy jemni",, eekan — i nedekan — v ureeni aby vael, jak srdce vidi, slyk libat tisice A jarni vody huoi tu starou pisen svou. kdyt jiva znovu puOi pod modrou oblohou, kdyt poletuji ptaci a slykt jejich lalas, jak ria sever se vraci, te Jaro prijde zas.

Tot' velka slavna, chvile, kdyt na Vzkri geni den ten kvet lilie bile vykoupen!" hlasa: Prchne jit zima tuha a s jarnim obzorem smireni zase duha pozdravi celou zemi.

F. L. Musil.

Tito lids jdou s Hitlerern proti svemu vlastnimu narodu. Jsou to jests lide? Je sice pravda, te jsme nemohli obnoviti starou viadu, kdyt mnozi jeji elenove zustali v Oeskoslovensku. Ale president republiky Dr. Beneg eije v Anglii. Proto je take za presidenta, nikoli prozatimniho, ale skuteeneho presidenta republiky v Anglii uznavan. Byl zvolen v polovine r. 1935 a teprve v polovine r. 1943 vyprk lhtita ,na nit byl zvolen. Jen nerozumni nebo g patni lids mohou kriCet: Samozvanec!

Vetkna parlamentu zttstala v Hitlerove moci. Ale ta menkna, ktera preka hranice a dostala se do Anglie nebo Ameriky, na tu se prece nevztahuje Hitlerüv rozkaz. Vzdejte se!

Pokud jsou to poslanci, byli zvoleni pravoplatne deskoslovenskym lidem na ploYeh lest let. Jejich niandaty yyprAl proto at v polovine r. 1942, kdy skonei jejich Aesthete obdobi. Senatoti byli zvoleni na 8 let. Jejich volebni Ihüta konei v polovine r. 1944.

I kdyt tedy pro zvlaStni okolnosti, jimi nezavinene (pro okolnosti zavinene patronem nazistU ,kteri. Ceskoslovensko hanobi a jeho vladu i statni radu nazYvaji samozvanci) nebylo motno vytvorit vladu definitivni, neni prozatimni vlada v LondYne vladou sarnoz y ancti, ale vladou narodem a parlamentem radne zvolenYch multi. A statni Ceskoslovenska, rada s bYvalYm mistopredsedou aeskoslovenske predmnichovske vlady Rudolfem Bechynem v Cele, neni radon samozvancti, ale mutti a ten narodem radne zvolenych.

Samozvanci jsou ti, kdot sloutI nazismu a diktaturam a kdot, nemajice nejmenkho prava, chteli by nasledovat Adoifa Hitlera a zniCit to, co jsme zachranili: tivoty a mandaty mutt" a ten, ktere si narod Ceskoslovensky ye volba.ch r. 1935 zvolil jako size legitimni za.stupce.

Tato slova nejsou na obranu. To je vysvetleni pro naSe bratry a sestry, kteri slyli to hanobeni, a kterYm bylo treba adresovati tyto radky.

ZPRAVY DO uzAvERKY. Armada nacistickYch dobyvatelli UtoCi tremi proudy na Jugoslavii. Belehrad bombardovan Germany pies to, te byl vladou kralovstvi Srbti, Chorvatit a Slovincti prohlaSen otevrenYm mestem. Stateeni Rekove odolavaji ohromne presile titoCnikti, nacisticky "blitzkrieg" nema b y'vale rychlosti. Jugoslavci zabrali pristav Fiume (Rjeku), jitni armada prestoupila hranice Albanie a s pomoci Rekt usiluje faksty obklieit.

Cela, divise pancerti byla Reky znieena, Nemci pri hromadnYch Utocich na recke pevnfistky maji ohromne ztraty. Solun byla Nemci bombovana, anglicke aeropalny odplatou bombovaly Sofii v Bulharsku.

[CALENDAR 13. dubna. Divadlo "Ferda Sefem" sehraji ochotnici radu Stefanik na Cottage Grove, Houston, Texas.

13. dubna. Divadlo "Ferda sSefem" u S ' tefanikit na Cottage Grove v Houston. Texas.

27. dubna, VSTroeni schfize Csl. Ex-studentft v Union Building pri statni universite v Austin.

Zahajeni schtize v 9:30 rano.

4. kvetna. Majova, slavnost a zWevoltra "Sabi leto" v sini radu Pokrok Houstonu na Studewood.

11. kvetna. — Oslavu Dne Matek poi'ada odboeka SACT ye West, Texas.

18. kvetna. — Bazar ye prospech fondu odboje potada odboeka SACT v Needville, Texas,

Stratus N. New York. — Posledni dodatek k Lloyd's rogister of Shipping ukazuje, ze v dobe 14 dni do 6. anora byla v Britanii postavena vice naii jedna lod' kaZdY den. Za 14 dni bylo jich vybudovano celkem 16. * * Ottawa, Ont. — Z premierovy atadovny bylo oznameno, 2e od 1. dubna bude zapotiebi povoleni pro veSkeren vYvoz "do v2ech mist mimo zapadni polokouli, vyjimaje east Britskeho imperia a teritoria, je2 jsou pod britskou okupaci nebo kontrolou." * * Riga. — Sovetske iltady zde zatkly tii osoby ze gtabu biivaleho polskeho vyslanectvi v Kovne na Litve, ktere po padu Polska mely na starosti polske oddeleni pti vyslanectvi Velke Britanie v Kovne. Jmena zateenYch jsou: Sadowska, Jeleriska a Kowal. * New York. — Norske lodi, vice ne2 1,000, operuji nyni mezi Anglii a SpojenYmi Staty pod 1izenim norske vlady, ktera sidli v LondSme, jak iekl dnes Arne Sunde, norskST ministr lod'stva, pied svYm odletem do Evropy. Pravil, 2e jeho akolem v Americe bylo urychliti zasilani valedneho materialu do Evropy. * * Toronto, Ont. — Schytani a uvezneni "nekolika set neptatelskYch agenttr, jejich2 cilem bylo prova,deti nieeni rtizn3"Pch objekta ye Spoj.

Statech a v Kanade, bylo umo2neno spolupraci americkeho Federal Bureau of Investigation ye Washingtone a kralovske ,kanadske jizdni policie, jak zde oznamil Arthur G. Slaght, elen kanadskeho parlamentu za liberalni stranu. * Boston. — Kapitan Ernst R. Heitzmann z nemeckeho nadrZkoveho parniku Pauline Friedrich, etyti jeho dastojnici a pet elenti posadky, byli dani v ob2alobu federalni velkou porotou pro sabota2. Maximalni trest na tento zloein je $10,000 pokuta nebo 20 let v 2alati, nebo oboji.

Je to prvni ob2aloba vznesend proti mu2stviim zabavenYch nemeckYch a italskS7ch lodi v americkYch ptistavech. * * Loncln. — Podle oznameni francouzskeho rozhlasu doSlo mezi vladou Nernecka a Francie k dohode o postaveni automobilni silnice "autostrady" zdeli 1500 mili, jet ma spojovati ptistay Bordeaux, kontrolovanS7 Nemci, se Spanelskem, Marseilli a Nemeckem. Nemecko doda in2en3iry a stroje, avSak delnici budou hlavne z tad Francourt, aby se odpomohlo sni2iti nezamestnanost. ACkoli francouzskS, rozhlas tuto dohodu vital jako dalM doklad franko-nemecke spoluprace, zdejS1 francouzske kruhy yeti, 2e to znamend, 2e Nemci planuji podr2eti si stay Bordeaux trvale a pak provadeti nadale nadvladu i nad neokupovanou Francii. PM tom se poukazuje, ze aekoli nallad na stavbu teto silnice ponese francouzskY narod, 2e by naziste sotva pomohli svYmi in2enSzry vybudovati silnice pro nekoho jineho, kdyby nemeli v amyslu podr2eti si nad nimi kontrolu. * * Ottawa, Ont. — General Wiadyslaw Sikorski, premier polske vlady v exilu, ma v amyslu rozebirati s presidentem Rooseveltem ye Washingtone plany na povaleene utvoieni sPoleeneb ri nol slro-eesiroslovenskeho stavu o 50,000,000 obyvatelich, a2 nav2tivi Washington. D. C. Tent() Fn1Pty polskt7 valeenik, kterii je te2 vrchnim P1 it elp m 20,000 polskiich vojinu, sousttedenSrch 1-orivne ye Skotsku, krome dal gich 10,000 letca, ptibyl sem z Britanie soueasne s novSim vyso1r,"rm korai ga tern pro Kanadu, kterrn se stal Malcolm. MacDonald. Generala Sikorskeho jako adjutant doporova 7,i kapitan Zaleski, avgak jeho ml uveirn, proto2e general sam nemluvi mnolin an glicky, je major Viktor Cazalet, glen brisk6ho parlamentu, kter3i ie spoiovacim stninikem mezi generalem Sikorskim a britskNitn. prem i erem Churchillem. Jak major Cabritska vlada je "velice naklonena" onomu planu polsko-eeskoslovenske federace, v ni2 by si oba narody podr2ely svou samostatnost, avSak finely by volny obchod mezi sebou a spoleenou zahranieni politiku. K federaci mohly by ptistoupiti jeSte dani sousedni staty.

li

r

•1111TNIt

denni *hied.

LondSm. Nemecke atady v protektoratu Cechy a Morava zatkly 158 osob, mezi nimi te2 nekolik nazistickSrch atednika, a to na °Maiobu, 2e jsou odpovedni za "zmizeni" 300,000 tun masa a jeho prodej na "eernem trhu" v Nemecku, jak oznamily Reynold News. Ono mno2stvi "zmizeleho" masa bylo vedeno v seznamu skeho statistickeho ittadu, jak Reynold News dodavaji. Naziste podle udani zatkli 73 osoby v meste Klatovech, kde byli zavteni takenazistidti atednici majici dohled na masnS7 pkidel, a 85 osob v Brne, kde byl zateen i ptednosta nemecke potravinove policie. V gichni byli obvineni, 2e toto maso prodavali na nerneckem "dernem trhu". * Budapest'. — Hrabe Paul Teleki, premier Uher, jen2 nalezen zasttelen ye svem pokoji, prohlasil je2te nedavno, 2e radeji by se videl mrtev, ne2 aby, pomahal ve valce proti Anglii nebo Americe. Tepry po jeho smrti se veiejnost dovedela, 2e nechal vydat a roz gfit knihu autora Ivanlajose, "Prod Nemecko nemii2e vyhrat tuto valku". Teleki byl horlivS7m Mad'arem, a nenavidel nacisty tak jako komunisty. Osobne byl v2dy Anglofilem. K Hitlerovi se piidal na posileni Mad'arska, aby se mohl zmocnit Sedrnihradska. Ale byl zklaman, kdy2 Hitler ted' 2ada1 pine ptivteleni Mad'arska k fi gi a pomoc Mad'ara proti Jugoslavcum, jim2 Teleki ve smlouve neda yno zarueil "veene ptatelstvi".

Washington, D. C. -- Kongres zabSrval se otazkou doprovazeni lodi s nakladem valedneho materialu do Anglie americkSani valeenS.7mi lod'mi. V senate C. W. Tobey, republikan z New Hampshire podal resoluci, v ni2 se zakazuje americkS7m lodim dopravovati zasoby do Anglie a americkSlm valeenSPrri lodim provazeti lodi, plujici do Anglie s nakladem valeeneho materialu. Zabaveni italskSTch, nemeckYch a clanskS7ch loch nebylo ptivedeno do debaty, ale senator W. R. Austin, republikan z Vermontu, vyslovil se soukrome, 2e "zcela schvaluje zakroCeni administrace". Senator Brooks, republikan z Illinois, pravil, 2e "je to da121 krok k valce" a dodal, 2e "administrace je patrne rozhodnuta nedopustiti, abychom valce unikli." * * Praha. -- V noci na patek 7. biezna zemtela v Praze popularni Ceska spisovatelka, Marie Popelkova, znama pod jmenem Popelka nova, ve veku 79 let. Prase pied 50 lety vy2la prvni sbirka jejich verso "Z nagich zkazek".

Napsala tadu lidovYch romanu, jmenovite "Pani Katinka", "Do panskeho stavu" a mnohe jine. Pohtbena byla na vy2ehradskem htbitove.

LondSin. — Lord Cranborne, statni sekretat dominii, dnes zamitl navrh, podanY ye snemovne lorda, aby byla ztizena tiAska rada, ktera by koordinovala valeene snahy rise a aby president Roosevelt byl vyzvan, aby poslal na ni sveho zastupce. Navrh podal viscount Elibank.

Cranborne pravil, ze vlada vita v sge, co by pHspelo ke spolupraci, ale mysli, ze tento navrh neni praktickSr v teto dot:* proto2e kahle dominium musilo by poslati dule2iteho ministra, jehoi slu2eb bylo by postradano doma. * * Washington, D. C. — Tti demokratieti senatoii Connally z Texas, Byrd z Virginie a Overton z Louisiany, — vyslovili se souhlasne, ze nynej2i sta yky ohro2uji narodni obrannY program a 2adali, aby byl vyclan proti nim zakon. Byrd 2adal, aby vlada pevne zakroeila a otevtela tovarnu Allis Chalmers spoleenosti v Milwaukee. Pied tim do Bileho domu do S . el telegram wisconsinskeho guvernera Heila, v nem2 se 2acla federalni zakroeeni ye stavce. Byl ptedan atadovne pro kizeni produkce. Byrd prohlasil, 2e stavka u Allis Chalmers Co. pterugila program obrany a dodavky Anglii o 75 dni.

Dodal, 2e tato tovarna je nyni zaviena nasledkern vflr2nosti a krveproliti, aekoli vysoci tednici obrany 2adali, aby neprodlene zahajila praci. Connally prohlasil, 2e bude podporovati navrh zakona, kterSm, bude president opravnen ptejati kteroukoli tovarnu, v nit by stavka Ohro2oVala obrannou Orobu.

Ve sttedu, dne 9. dubna 1941.

New York. — Zdej§i nakladatelstvi The Mcmillan Company vydalo prave knihu "We escaped" (Unikli jsme), v ni2 dvanact evropskSTch autorti dime narodnosti liei, jak unikli nacistickemu nebezpeei. Mezi autory je take Ceskoslovenska maliika, jet lici asi na dvaceti stranach, jak unikla z Prahy a jak se dostala oklikou pies Italii do SpojenYch Statii. Mezi dalkmi autory je nekolik Nemca. a RakuSana, Holand'an, Belgiean, Polak, Nor a Spanel.

Curych. — Sabota,2 v deskS7ch tovarnach je tak zastraSujici, jak doznavaji samotni Nemci v protektoratu Cechy a Morava, 2e situace sta.va se dim dale tim hrozivejSi, jak bylo oznameno z Prahy v Cechach. V jedne Ceske tovarne na letadla cela ttetina eeskSrch zamestnanca byla odsouzena na jeden mesic do vezeni, ponevad2 chteli zahajiti stavku. Proslule Skodovy zavody v Plzni, ktere maji nekolik filialek, byly ptinuceny zameniti Ceske odborniky nemeckYmi, proto2e produkce neustale upadala. Take Cat rolnici jsou opozdeni s veSkerou produkci, ktera, spada, do oboru polniho hospodaistvi a chovu dobytka. * Washington, D. C. — Spojene Staty a Mexiko podepsaly smlouvu o vzajemnem pou2ivani leteckYch a namoknich zakladen jako prvni krok k dopineni smlouvy, o vzajemne obrane z minuleho mesice. Dohoda byla podepsana Sumnerem Wellesem, statnim sekretatem a mexickS7m velvyslancem Najerou. Stane se platnou, a2 ji schvali senaty obou narodti. Text smlouvy nebyl prozatim uvetejnen, ale jak se vyrozumiva, poeet a poloha zakladen nebyly v ni stanoveny. Byla napsana pouze ye vS'eobecnem smyslu a podrobnosti budou pozdeji vypracovany. Vojen gti experti pravi, 2e tato smlouva poskytuje dalSiho zabezpeeeni Panamskeho praplavu, proto2e maze bYti pfesunut neobmezeny podet aeroplane k Panamskerau plavu nejkratS1 cestou od Rio Grande, ani2 bylo tieba piedem diplomatickeho vyjednavani. * * Washington, D. C. — President Roosevelt konal v Bilem dome dlouhou poradu se vS rmi radci o novem programu na pomoc neptatelum Nernecka, Italie a Japonska. Dle ballot() programu ma bYti poskytnuta zvYSena, pomoc Anglii, Aecku a Line, pravdepodobne i Jugoslavii a Turecku, budou-li nuceny braniti se proti atoku totalnich velmoci. Na konferenci bylo projednavano mnoho otazek, mezi nimi otazka konvoja do Anglie a Recka, rekvisice zabaveriSrch nerneck3ich, italskS7ch a danskS7ch lodi v americkYch pHstavech a zv3"PS'eni valeene produkce, ktera je nyni ohro2ena tadou stavek.

Konference aeastnili se statni sekretat Cordell Hull, sekretat valky Henry Stimson, sekretat lod'stva Frank Knox, generalni navladni Robert Jackson, Harry Hopkins, sekretat valeeneho kabinetu, general Marshall, nakelnik generalniho 2tabu, admiral Harold Stark, 2ef namotnich operaci a general Thomas Holcomb, vrchni velitel sboru marina. * * Ottawa, Ont. — Den 3. kvetna leto gniho roku bude pamatim pro v'Sechny Polaky v Kanade i ve Spoj. Statech, nebot' toho dne bude sla y -nostevabrplkhojsvKande, t. zv. Legionu Kaciuszki, jeho organisace je prave v proudu. Podle oznameni, ktere zde ueinil plukovnik Franciszek Arciszewski, kterSP jako representant polske armady stoji v eele Misji Wojskowej Polskiej v Kanadzi, bud do 3. kvetna v onom tabote znaenST poeet polskiich dobrovolnikt. OCekava se, 2e do to doby bude take v Kanade general Wladyslaw Sikorski, vrchni velitel polske armady z LondSma, kterSi je take premierem polske vlady v exilu a ma, v nejbli22ich dnech s nekolik pravodci letadlem z Lisabonu do Spoj. Statil. Polaci v Kanade vedou jigdeli eas nabor svYch mla dS7ch lidi pro svou armadu, avSak s prav3-rm rekrutovanim ma, se teprve vlastne zapoeiti. Kanadska vlada ptidelila ji2 Polak-Um dva cviene, tabory, z nieh2 jeden je ye Windsor a druhST v Owen Sound, rovne2 v provincii Ontariu. Jak se naznaduje, polska, armada zamy2li vycvieiti a vyzbrojiti v Kanade dve divine.

MUM I.

Ve sttedu, dne 9. dubna 1941.

Oddil dopisovatelskfr Doplsy, la by obsahovaly ne yeene, neb gi,vadne polemiky, pokadatel pkedkiada ye smyklu stanov Tiskovemu "Mom k vlastnimu rezhodnuti.

Caldwell, Texas.

Prvne se chci zminiti o ptekvapence manelu kterou jim jejich ptatele, ve etvrtek dne 20. bfezna ptipravili. Cetni ptatele se segli v nagem domove, a pak jsme se chteli potichu pfibliziti k domovu manklu Wondra govYch. Ale kde je hodne lidi, obyeejne je i hodne fedi, tak nekolikrat nekdo ze zastupu volal, ticho, ticho. Ale dostali jsme se pod okna mandelii Wondra govYch, ani by oni nas slygeli neb videli dtive nezli jsme zaeali zpivati krasnou pisnieku, kterou pro ne slodil Dr. Jiti Pazdral z West, Texas. Pani Wondragova jak nas usly gela zpivati, se ohlikla odkud ten zpev pkichazi, pohledla na radio, ale kdyl nebylo spagteno, otevfela dveie, a tam uvidela celY zastup s yYch ptatel. Chudinka se dala do 'plade. Ale itkala, ze plakala radosti, kdyt videla, ze si tolik ptatel na ni vzpomelo v den jejich narozenin. Po uvitani a blahoptani nasledovala vedefe, kterou tam ptatele manlelti Wondra govYch ptinesli. Tfeba se seglo pies etyticet hostu, okkavali jsme, Ze nas tam bude hodne vice. Proto se vedete podavala ve zpiisobu kafeterie. Pokrmy se prostiely na tit stoly a pak se katdY muses obslouziti Nebylo tam krasneho nadobi, jak to ted' pri modernich hostinach bYva, kde dostaneme tti neb etyti krasne, sttibrne yidHely ,ale malo k snedku. Ja, co se mne tYde, stejne man' radii ty staromodni hostiny, jak ty moderni. Po yeeeti promluvil Dr. Mieek.

Vzpomel jak mankle Wondra govi venovali celY svuj dlouhY divot narodni praci. Jak pracovali pro nisi Jednotu SPJST., Ze byli jedni ze zakladatela Texaske Matice Vy ggiho Vzdelani a celych deset let se starali o to, aby ten spolek prospival. Ze vzdor svemu stati se katnarodni schilze neb sjezdu steastni, ze neunavne pracovali v prvnim odboji a zase neimayne pracuji v odboji druhem. Po 'likednagce Dr. Mieka mandele Wondra govi srdeene podekovali Dr. Miekovi za jeho krasnY proslov a za jeho pfitomnost. Te2 ostatnim pfatebum podekovali, Ze je tak krasne prekvapili a jim tim velkou radost zpiisobili. Pak jests pisatelka podekovala manleltm Wondra govYm za v gecky rady a pomoc, co oni poskytli syYm ptatelam a znamYm ye svem okresu. A na konec dekovala sama za sebe. Rekla, ze na prvnim mists srdedne dekuje s yYm drahYm rodieilm za to, le zfistala verna svemu deskemu narodu a sve Ceske keel. A na druhem miste, le vtele dekuje mandelum WondragovYm, neb kdyl jeji rodiee ode gli, mankle Wondragovi to byli, kteti ji radili a ji povzbuzovali.

Oni nahradovali jeji zasnule rodiee. Pak jsme jests zazpivali tu krasnou pisnieku a program byl ukoneen Z venkova se dostavili jen manlele Joe '8 krabankovi a mankle Frank Adamkovi. Svagr Frank pravil, ze kdyl prijeli k potoku Davidson, takle byl zvodnenY, neb celY den a celou noc pled tim pr gelo. Jeho mantelka se chtela vratiti, ale on tekl, de on se nenecha vodou zastra giti, a gt'astne to pfejeli.

Ale oni maji Model T. Ford, jina auta by to asi nebyla dokazala. Tel nekteti z mesta nemohli ptijeti, protole byli nemocni. Litovali jsme, le rodina mlacleho Joe Wondra ge se nemohla dostaviti Oni byli u sire malieke nemocne vnueky, ktera ledela nemocna v nemocnici Svatero Josefa v Houstonu.

Pokud ja vim, my nemame pisnieky, ktera by se mohla zpivati k narozeninam. Ja jsem dva zpevniky .prohledla od zadatku ad do konce, ale pisniely jakou jsem hledala, jsem tam nenalezia. Proto jsem potadala doktora Pazdrala, aby on slo2i1 pisnieku pro manZele Wondragovy. . Budu prositi redaktora, aby tu pisnidku ye Vestniku uvetejnil, bude-li miti pro ni misto, neb to pisnieka se mute zpivati i ji-

nym zaslouZilSrm lidem. Zpiva se na n p v "Spi Havlieku" A davam navrh, aby Dr. Pazdral slozil pisnieku k narozeninam, kterou bychom mohli zpivati jak detern, tak i star situ lidem. A aby pak ruzne spolky spoleene tu pisnidku od neho zakoupily. Nemaleme piece Zadati, aby on to udelal zdarma, a pisnidku k narozeninam bychom piece meli miti.

Musim se zminiti, le na 째slave mantelt. WondragovYch, stala skupinka ptatel v jidelne, a ja jsem zaslechla, le se tam hovoti o eegtine, tak jsem se hned pkidruhla. A slygela jsem nageho souseda Vilema Sebestu kid. Na ge deti doma musi mluviti jen Cesky. Nedbam, jak mluvi na ulici neb ve gkole, ale doma jim anglicky gtebetati nedovolim. KrasnY to vYrok.

Kdyby vgichni eegti tatinkove a maminky -amen svYm detem porueiti, pak bychom se nemuseli obavati, ze ee gtina v Texasu zanikne.

A take v gecky Sebestovi ditky pane eesky mluvi.

V poslednim dopisu jsem psala, te se k nail odbodce pkihlasilo 22 elenu a ze jsem odevzdala nagemu pokladnikovi Janu Ktenkovi $18.75.

Pozdeji k tomu pan Ktenek ptidal za sebe a svoji mantelku $1.75, 'le aby to udelalo rovne eislo a lepe se to poeitalo. Tedy prvni odsilka byla rovnYch $20.00. Po to se je gte za eleny ptihlasili nasledujici: pani J. W. Skrabanek 50c, J. Warren 8 krabanek 50c, Vaclav Hyvl 50c a pani Antonie Hyvl 50c. Mame nyni 28 Clem.

To je pro nage eeske okoli velmi malo. Mill ptatele, nedekejte al vas budeme Zadati, byste se stall. eleny nail odboeky, pic'ihlaste se same. Ted' jil vgichni vime, jak hrozne na g lid za motem trpi. Tez vime, Ze deskosloven gti aviatici bojuji zaroveri s anglickYmi aviatiky, jak za svobodu Oeskoslovenska, tak i za svobodu nagi a celeho sveta. Proto, mili ptatele, hled'me pomoci katclY kolik ardleme. Nejlepgi zpiisob yYpomoci je, stati se Menem SAOT. Olensky ptispevek je pouze 25 centt a budete-li eleny, budete se vice o SAOT. zajimati, a kdy2 nas bude hodne, mnoho dokaleme.

V poslednim dopisu jsem zapomnela oznamiti, le ve schUzi odbod. NovY Tabor dne 9. btezna bylo usne geno ,aby odboeky Snook a NovY Tabor potadaly slavnost neb bazar spoledne ye Snook ye prospech SAOT., nekdy pozdeji, at se bude bavina prodavati a bude mezi lidem vice pellet. Den se urei pozdeji.

Dostala jsem povzbuzujici listek od neznameho plitele Jos. Veseleho alz Miami, Fla. Srdedne mu dekuji, nemam easu psati mu soukromne. Tez Vam, pani Stanovska dekuji za milou vzpominku a pane elanky. A panu A. H. Biel ze San Francisco, Calif., dekuji za to, le se mnou souhlasi, a za to, le vzdor tomu te on i jeho maneelka jsou tady rozeni, piece sve ditky po Sesku vychovali.

Navrh pani Marie A. Zivne, abychom si kroulek vlastenek, jest dobrY. Myslim, le tak by se vzbudil vet gi zajem u deskYch Zen o eekou vec. Dekuji Vdm vtele, pani Zivna, za to, le mne mate rada. Ja, jsem. Vas mela rada &ly e nelli jsem Vas osobne znala, k vuli Vagirn krasnYm a pouenYm elanktim.

Se zajmem jsem pteeetla dopisy v 'd echoslovaku od pani Marie Kleekove a pi. B. Radoye z Ennis, Texas. yam pani Kleekova, dekuji za to, le se desks teei zastavate. Ale v tom, 'Ze jak nage deti zaenon chodit do ikoly, a potom mluvi anglicky i doma, Ze jim nemame zazlivati, s Vami nesouhlasim. Neb jestli musi nave deti mluviti anglicky na ulici i ve gkole, tak by jim to melo bYti jen mile, le doma si mohou pohovotiti srdeene, Cesky. Dale mild, pani Kleekova. Vy jste memu dopisu dobte nevyrozumela, neb ja jsem nepsala, le jednota O.M. B. je anglicka. Ja jsem jen psala, Ze ti Oegi, kteki zalozili v New Yorku Moravian Church, kterY byl postaven hned v roku 1763, se museli vgichni odnarodniti, kdyt tam po nich neztstala tadna eeska jmena. Vam mild pani Radova pteji, aby jste dostali Ceske vyudovani na va gi vyggi gkolu. Nevim jake vYhody by mohl nekdo videti v torn, kdyl by sve ditky do Ceske tfidy nezapsal. Jestli Ceske ditko se nechce v Ceske keel zdokonalovati, tim jen samo sebe snituje. V Cechach i jinYch evropskYch zernich, ten kdo nezna aspon 4 nebo pet

feel, neni ,povaioyan za vzdelaneho eloveka.

Tak prod nektere Ceti, ktere by tak snadno mohly ovladati reei d ye, chteji mluviti jen keei jednou? Ale yarn radirn, aby jste si zvolili uditele, kterY Cesky citi, kterY by chtel eegtinu uditi z lasky k Ceske keel, a ne jen za penize, aneb aby se dostal ueiti na vy ggi gkole. TakovY iiditel by Vam tam dlouho de gtinu neudr2el.

Ted' jests budu prositi na geho redaktora, aby ye Vestniku yysyetlil co slovo "zmrveni" znamena. Ja jsem to slovo hledala ve slovniku ale to slovo neni. Je tarn slovo mrveni, ale ne zmrveni. Kdy2 pan Hornak pile, le kdyby bratr Moudka to slovo v mem dopisu nebyl ptehledl, l'e muj dopis jiste nebyl by uvetejnen, si myslim, 'le to slovo musi znamenati nee째 hrozneho. Protole jinak v mem dopisu nebylo ani jedine uretlive slovo. Jen jsem slug nYm zpilsobem odpovidala na otazky statieka Bartoge. V nagem dome to slovo znamenalo nepotadek. Na ge maminka, kdyz jsme se chystali nekam jeti, a ona mYm mlad gim brattiokam pane, udesala vlasky, tak jim fekla: Jit nechod'te na vitr, aby vain vitr vlasky nezmrvil. U nas to slovo znamenalo, k je-li neco rozhazene, neb v nepotadku, ze je to zmrvene. A jest-li to slovo znamena neco gpatneho, ptiznavam se, le jsem tak pitoma, ze jsem to nevedela. Nemam ve zvyku poutivati slova gpatne ani urallive. A jest-li jsem nevedomky gpatne slovo pouLla, ladam etenate za prominuti. Statiaku Barto gi, ze psati proti dtytem anglickYm strankam jiO nic nepomffle, kaddY vi. Ale kdyl nekteti etenati prorokuji, le za nedlouho bude Vestnik vice jak polovidka anglicky, myslim de mame pravo H : a, le si vice anglickYch stranek neptejeme. AC jsem byla proti anglickYna strankam, musim doznati, le jsou v anglicke east Vestniku pekne elanky. Ale neni to zdsluha tech, co pro ty stranky pracovali, ani jejich deti, neb od mladete, v to anglicke easti jsme doposud velmi malo videli. Jest to jen zasluha nageho dobreho redaktora. On umi dobre elanky vybirati, jak Ceske, tak i anglicke. Obzvla gte mne zajimal elanek "I want to be a Sokol", od J. J. Zmrhala. Tteba ten elanek je psan anglicky, tak kalde jeho slovo dYge laskou k Ceskemu narodu a k ereskYm idealism. Ten elanek nebyl psan anglicky, protol'e by se pan Zmrhal za Ceskou fee stydel, a nebo proto, te by mel anglickou tee radii, ale proto, aby ukazal tem, co eesky mluviti, psati a Cisti nechteji, jak jest to krasne bYti Cechem a sokolem. Podle toho, kolik mlade2 do to anglicke east pile, zda se, k se ani o ty anglicke stranky mod nezajima. Dale, myslim, Ze neni jak pracovati pro zachvani Ceske teei, obzvlagt' ted', kdyl' v Ceskosiovensku eeska universita a vy ggi ikoly jsou zavtene. A pak ja vetim, Ze jen ten, kdo Cesky citi, je ochoten pro SAOT. pracovati a hodne pomahati.

Tuze se mtij dopis prodlou2i1, ale slibuji, le ted' se na hodne dlouho odmleim. Nastane hodne price v zahradce, nebude Casu na psani. Ponevaa ja trpim nespavosti, nemohu si nic yeeery nahradit. Jest-li jdu spat pled deTatou, tak obyeejne hned usnu a spim do pill noci. Ale jdu-li spat pozdeji, tak jkl za celou noc neusnu. Mate nekdo lek pro nespavost?

S pozdravem , Pani P. P. Mikeska.

Ptinagime nage ptani, gtesti at' se nad Vami vtdy sklani v miru, lasce, bez starosti, uaivejte Zivota radosti, osud dobre vldy Vam dej, a dlouho Vas zachovej.

Vzdor Ze Navy snih jiz kryje, v riadru Vagem Ceske srdce bije, ptikladem nam vldy jste byli, osud dobre vldy Vam dej, a dlouho Vas zachovej.

Ket by krasne na g'e heslo do vgech eeskYch srdci dnes se neslo, Zvitezime, nadej mejme, vspolupraci ptiklad druhYm dejme, s odvahou kraeejme v pled, ani jeden krok nazpet.

Stran g

Ve stfedu, dne 9. dubna 1941.

V Se T if

4.

Piehled piijmil a vydani za mesic unor 1941 UNIRTNI FOND PRIJEM: Od radii Splatky hypotek Splatky majetku Splatkyptijeek certifikatfi Urok z piljeek certifikatt Urok z bondil Urok z hypotek Najemne z majetku Splaceno za praci v pujekach Olejove lease Prenos z H. ft.

$ 28,501.97 12,322.06 2,493.36 11,343.99 2,689.64 1,192.50 4,130.29 895.53 202.60 50.25 32.22

Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 63,854.41 149,833.04

Uhrn VYDANi: Na fnrti.

Na Umrti pd. up certifikaty Na fimrti nedospel. dedicum 11/2% v ptjekach Hypoteky Piljeky certifikatt Opravy atd. majetku Vraceno ümrtni poplatky VracenS7 firok z pujeek Pravni (legal) vydani. fleet majet Dane z majetku Poj. proti ohni, fleet majetku Cestovne, fleet bondfi Odhady majetku

$213,687.45 $ 3,000.00 435.00 205.00 1,145.10 31,666.24 21,637.29 548.31 11.06 10.81 37.90 70.64 10.71 42.55 632.45

HOTOVOST UMRTNIHO FONDU ....$154.234.39 HLAVNi HAD Prijem od radt. $ 1,163.00 Od radii na S.A.C.T. 652.00 Za telef on .65 Prodej odznakii 3.00 Vraceno cestovne 1.30 Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 1,819.95 3,214.06

Uhrnem VYDANI: Telefon Dary Potreby a vydani v fdadovne Pokovne Notat Prenos do Umrtniho fondu SluZ'ne trednikil Lekarske prohlidky Telegramy Odmeny za eleny Schfize H. ft.

Elektrina Na sjezd Pojikeni na zatizeni. v firadovne Povoleni pojigteni z Austinu Tiskov3i v3ibor Vipomoc v Uradovne Schfize a vydani direktort Express Cestovne Exchange

$ 5,034.01 $.

20.95 50.00 466.41 345.45 .80 32.22 792.00 332.50 .32 583.82 25.30 19.14 534.00 29.25 21.00 61.30 272.25 160.20 5.29 4.60 2.47

$ 1,274.74

HOTOVOST H. ft CESTOVNI FOND Prijem, 'thdosti o Vijay Hotovost z minuleho mesice

$ 250.00 750.41

Celkem Vydani: odhady

$ 1,000.41 343.92

HOTOVOST NEMOCENSKY ODBOR Prijem Hotovost z minuleho mesice

$ 656.49

HOTOVOST DETSKY ODBOR Prijem od iádü Hotovost z minuleho mesice

$ 835.50

Celkem

$ 3,310.52

$

91.00 744.50

$ 1,231.56 2,078.96

VYDANt: Uspory Hypoteky Hotovost Pujeky certifikatft Hypoteky Bondy

55.00 1,253.00 2,005.52 274.00 6,050.00 38,777.08

$ 47,106.60 MAJETEK PitEHLED MAJETKU JEDNOTY Bondy $ 864,319.50 Hypoteky 1,561,330.58 Piljaky zastavni 5,010.25 Podily 10.00 647,321.94 Pajeky certifikata 223,993.68 Majetek 10.00 SloZeno za meritko 1,750.00 SloZeno na stavbu kanalu 154,234,39 Hotovost v bankach 1,274.74 Hotovost H. fz.

835.50 Hotovost Nemocenske podpory 656.49 Hotovost Cestovniho fondu 47,106.60 Majetek D. 0.

3,988.67 Zatizeni v Uradovne 1,000.00 Auto Celkem Dluh nedospeUm dedicum

$3,512,842.34 28,623.50

MAJETEK S bratrskS7m pozdravem,

$3,484,218.84 Edward L. Marek.

Dne 24. brezna 1941.

Wicaz pfijmu a vydani mésIc leden 1941.

Hotovost 31. pros. 1940 $138,312.35 Prijem za mesic leden: Olenske poplatky $26,713.41 Splatky na maj. pUjeky 29,095.41 Urok z pf1j. na majetky 14,650.17 Urok z puj. na cert.

2,821.54 Splatky pfij. na cert.

13,044.72 Najemne z majetkft 564.19 Trida A etvrtlet. poplatek 2,163.15 Pienos z Umrt. fon na vyd. 5,000.00 Na SAT. od radio 222.00 Vraceno za bond Utednika 32.69 Maliekosti 1.75 Na nemoc. slaeno od Cl. 139.50 2adosti o pUjeky. (dvacet) 200.00 Cestovne kare 67.60 94,716.13 $233.028.48

Viikaz piijmu a vydani za mesic unor 1941.

Hotovost 31. ledna 1941 $156,620.97 Prijem za mésIc fmor: Olenske poplatky $29,733.35 Splatky na maj. pajeky 12,322.06 Zavdanek z prod. maj.

2,493.36 Splatky pitj. na cert.

11,343.99 Urok z pfij. na cert.

2,689.64 Urok z bondil 1,192.50 Urok z maj. pujoek 4,130.29 Najemne z majetku 895.53 Na 1 1/2 % z nov3'7ch puj.

202.60 Najemne z oleje 50.25 Vraceno z fondu na vydani 32.22 Trida A etvrtlet. popl.

1,163.00 Na S. A. O. T. od radii 652.00 RfiznSi prijem 4.95 2adosti o pujeky (25) 250.00 Na Nemocen. s1oii od el.

91.00 67,246.92 223.867.89 Vydani za mesic fmor: Na Umr. podporu eel. $ 3,640.00 Piljeky na majetky 32,916.24 Pujeky na certifikaty 21,637.29 Odmeny za nove eleny 583.82 Opravy majetkt 548.31 1 1/2 % na nove pujeky 1,145.10 Dane na majetek 70.64 Majet. papiry a subordinaci 37.90 Cestovne na bondy 42.55 PojiS"teni na majetek 39.96 Odhady hodnoty maj. Jed. 632.45 Sjezdove dary elenUm 50.00 Potreby v fdadovne 466.41 Pokovne 345.45 SluZne trednikt.

792.00 SluZne vSTpomoci 272.25 Vraceno poplatky a Urok 21.87 Do Umrtniho fondu 32.22 Lekarske prohlidky 332.50 Povoleni od statu 21.00 185.50 Zvlak. schfize red. a H. U. 5.29 Express 4.60 Cestovne 2.47 Exchange Telefony 20.95 .32 Telegram .80 Notar Sjezd 1/2 dne deleg. na SAOT. 534.00 19.14 Svetlo 61.30 Schtze Tisk. VS7boru Odhady majetku na piljeky 343.92 55.00 64,86125 Bonus elenum I. Odboru ZbS.7 va., hotovost na ban. 28. Unora $159,006.64 223,867.89 Frank B. Steiner.

Vydani za mesic leden: Na Umrt. podp. cel. $20,465.15 Pujeky na majetky 26,821.82 Pujeky na certifiky 17,839.00 Odmeny za eleny 1,100.38 Vydani s opray. maj.

1,296.77 KomiSne z prodeje maj.

203.86 Drobne vydani 81.61 Dane na majetek 154.68 PojiSteni na majetek 30.47 Cestovne v zajmu bondil 30.20 Prenos z Umr. fondu na vyd. 5,000.00 Najemne z fdadovny 30.00 Telefony 28.35 Sjezdove dary elenum 200.00 Voda 3.60 Tiskove potreby 147.93 108.80 PoStovne 126.00 Potreby v tradovne 731.47 Vestnik 742.50 SluZne firednikit 244.92 Slu'Zne vSmomoci 180.00 Bondy Urednikil 198.84 Statni a Federalni dune 15.80 Cestovne na schtzi, pros.

409.75 Schtze v lednu, reditele 154.00 Lekarske prohlidky 55.00 Odhady maj. na pfijeky 6.61 Vydani na karu

Anglicans o nagich delostieJcich.

LondSinsk3"7 veeernik "Star" ptines1 minulf7 tS7den elanek o eeskoslovenskSth delosttelcich v Anglii, v norm piSe: "Jednotky deskoslovenskeho delostrelectva v teto semi byly pied nekolika dny na velkem cvieeni na delosttelecke strelnici. Britki pozorovaci dustojnici odnesli si z techto cvieeni ten nejlepk. dojem o schopnostech Cs. delostrelectva. V dfisledku toho budou k es. delostrelectvu pripojeny dalk jednotky.

Vypravovani jednoho z britskS7ch dastojnikil, kter se cvieeni zilCastnil, dokazuje, e take thistni obyvatelstvo bylo teho2 minëni jako britki delostfeleeti odbornici. Nak delostrelci si zvolili za prirozenST cil v terenu malt mustek, blizko neho2 byl kamennS7 lom. Délniküm tohoto lomu bylo oznameno, aby po dobu delostreleckeho cvieeni nechodili do lomu na praci, 2e tam bude nebezpeei zbloudilch sttel. Prvniho dne se delnici touto radou ridili a do prate ne511. Ale kdyt se veeer seki s nakmi vojaky, rekli jim: Videli jsme, Z"e jit vas treti stela zasahla most. Domnivame se, Se tedy nemusime mit strach ze zbloudi1'eh strel. Zitra jiZ" pujdern do prace. A skuteene

76,407.51 ZbSiva hotovost na bankach 31. led. $156,620.97 233,028.48 Frank B. Steiner.

e utlaeujeme Nemce? Kdepak, v5dyt' sama nak armada vyslala Wince do vlady. (Ministr socialni peee FrantiSek Nemec je svobodnikem eeskoslovesnke armady v

Ve

stfeclu, dne 9. dubna 1941.

Barber, Arkansas.

Ctena, redakce Vestniku!

Moje preSvedeeni a Usudek o te anglieke stati y e Vestniku nikdo, a eadne vYkiady od ed& nen° nezyikia, toto presvedeeni jest pevne, at' jest vykladano jakkoliv, proto jsem podotknul panu Frank Vonturovi v Poth, Texas, ee jest jineho nabledu v te veci, proto jsem mu peal good luck succes (to jest Stesti) v jeho praci pro onu anglietinu.

Kdye ten good luck si prisvojil a vali si ho, a jest nan hrdY, maze si ho .podreeti.

Jsem presvedeen, ee udelal dohre, kdye odeptel yYzvu toho bratra, kterY ho s Mistrem Husem posilal do pekla, ale radeji zustal v Poth, Texas, ale v ona mista kam ho ten spolkovY bratr posilal jests natiee nastoupit. (Doufain, ere p. Vontur jest pi.istiipen k eerttim).

Pied lety jsem znal dva mladiky na Fayetteville, Texas. Jeden jest dr. Jiti Pazdral tam u vas ye West, jakoeto pravY narodovec a vlastenec, byl pro celY Vest-nik CeskY. DruhY byl Karel Cmajdalka, kapelnik orchestru tamtee, kterY byl pro stat' anglickou. Udal prioinu, na kterou kladl dUraz, by si nas Americana vice Se snieovernm citu narodniho a vlasteneckeho, nechtel bych doloYvat vaenosti od eadneho ,a pravY Ameriean, kterY vystihne takoye jednani, bude jeho spoluoloCana hodnotu za menecennou povaeovat.

Poeasi ta mame pekne, jest sice chladno, cos se dela v polich znamenite a rolnici si to pochvaluji, neb jsou s praci pozadu, nasledkem delt'il a zimy.

S pozdravem na etenake, znamena,m se Val Jan Beran. znamY, 'tad Svornost Jinn, els. 15., Buckholts, Texas.

Toto jest upozorneni vSem elentim, e radova schtize bude konana druhou nedeli v dubnu i pies to, ee pripadne na Den velikonoeni.

Schuze bude zahajena o dvou hodinach odpoledne, a jelikoe nebudeme mit eadneho zvlaltniho jednani, nebudeme eleny dlouho zdreovat.

Proto bratii a sestry, dostavte se v hojnern poetu do schtze a br. neetnik se take nebude hnevat, kdy e jemu prinesete nekterY ten kulatY na poplatky.

Ve Vestniku eislo 12. melo dopis mlade devee, Lillian nvodnY. Tento dopis jsem eetla s velkou radosti; za jedno, ee jelte tak mlade ue pile s tak velkYm pochopenim pro iteel zachovani Ceske reel mezi mladeei; za druhe, mne jeji dopis byl co mild pripominka na tu dobu kdy já jsem se prune naueila Cesky gist a psat. To bylo asi pied patna,cti lety, kdy jests ye Vestniku byla Detska Besidka, ve ktere nebylo nouze o dopisy. Deveata psala o zahradkach, o ruonich pracich, zabavach, a take eddala o slova popularnich pisnieek. To si zvlaSte pamatuji, nebot' jsem poslala pisnieku "Valencia" sleene Libu gi Krejei, ktera ji eadala. Jestli si spravne pamatuji, sleena Krejci byla z Weimar, a jestli bude tyto radky Cist, moend ee se na to upamatuje. Oast° vzpominam, kam se vlechny ty deveata podely, ktere tenkrat do Detske Besidky psaly. Jejich jmena se mi u v pameti pletou, ale zda se ml, e hodne cle've'at psalo z Caldwell a Snook.

Dnes u vetlina deveat nema, tolik zajmu o zahraclky a rueni prate (soudim dle naSeho okoli) ale spile o mieove hry, jako basketball, football, atd. Toho jest prieina, ee vetlina jich chodi do vyllich lkol. Rano o sedmi, anebo osmi hodinach prijede pro ne bus a yeeer o peti je opet priveze. Ten Cas co jsou doma se jenom naji a zase se honem musi ueit kolni Ulohy. V praci je musi matka zastat a jests o ne se starat, aby mely co oblect a snist. Povetline jsou to matky, ktere samy lkoly nemely a ktere se rally obetuji, aby jejich deti mely lepli prileeitost nee ony mely. Jest to od nich kra,sne a preji jim, aby ty vylkolene deti jejich praci ocenily tim, ee si jich budou vaeit a ne jim vat najevo, ee jsou hloupe jenom proto, e ony lkolniho vzdelani nemely. 2adriS7 jests nenaCerpal vlechnu moudrost jenom z knih, ale kahlY ji musi nabyt ponejvice ze zkuSenosti, nebot' eivot je kola. A kaecla z tech matek, ktere Casto slylim si steeovat, ee ted' musi vice delat nee' kdy e mely deti male, maji us kus tvr-

VtelTNi/E dello livota za sebou, tak Ze by mohly z toho velkou knihu sepsat. Inu, svet pokraduje a my s nim a kalda, zrnena yyZaduje nejakou abet'.

Se sesterskYm pozdravem, Hilda Brti5, taj.

Rosebud, Texas.

Mill bratti, sestry a v gichni otenati!

Po pteeteni pekne oznamky, e westlti ochotnici sehraji divadlo dne 30. btezna v sini tadu Hvezda Texasu v Seaton, jsme se na zmi/aerie divadlo vypravili, rodina Laniekova a my.

Okolo °sine hodiny ptedseda zmineneho tadu, br. J. J. Mikeska ptivital obecenstvo i ochotniky a pravil, le by si piál, aby nav gteva byla vetli; udal nekolik ptiein prof je navkeva mala, e maji telce nemocneho Clena u sousedniho tadu, Ze Akolni ditky hraji divadlo, a pak dlouhe date, takle brieni cesty jsou nesjizdne.

Kdyl ukoneilo prvni jednani, tak k obecenstvu promluvil Rev. Pauk z West, pravil, ée ze stare vlasti ptijel do statu New York a tam pobyl 12 rokt, pak ptijel sem do Texas a zde je ye West jeden rok. Chvatil na ge krajany ye West, Ze jsou jak jedna velka rodina. Vzpornel nali zotroeenou otoinu a tekl, 'le tam byl narod spokojen a pti telke praci e si rad zazpival. Vzpomel historku, ée i dobytek byl na zpe y uvyklY. TklivYmi slovy Zadal obecenstvo, aby pomahalo, tak aby ten narod zase Si zazpival. Divadlo bylo sehrano umelecky. Kde mate sin zatizenou na hrani divadel, pozvete si zminene ochotniky a nebudete toho litovat. Po divadle byly prodavany rrizne ptedmety a dary a jak se tika., kdyl neprgi aspori kape. — Na ge sesttieky na Seaton maji spolek Veelek no a ty jsou na jate pilne. — Pfeji manleltm WondraigovYm vlecko dobre na dali pouti livotem. Kdy2 jsme byli v Taylor, nekolik krajant z Caldwell velice chvalilo ty dobre lidi a pravili, le by si jen ptali, aby byli nesmrtelni. S pozdravem, Anelka Skupinova.

New York. — Podle zaznamii eeskoslovenskeho generalniho konsulatu v New Yorku zaslaly eeskoslovenske pomocne vYbory ye Spojenych Statech do Anglje celkem etyticet zasilek, obsahovaly 967 beden v odhadnute hodnote $40,219.25. Podle prave dolls zpravy od British War Relief obdrlel 6eskoslovenskV eerveny idle" v Anglii ye dnech 17. a 18. imora celkem etyricet beden pomocnYch zasilek. V imoru bylo v New Yorku nalodeno d ye ste beden suleneho ovoce z Chicaga a pet set kartont kondensovaneho mleka pro aeskoslovenskV dervenYkilil v LondYne. V breznu bylo v New Yorku naloeeno 66 beden pro tuto instituci. D ye bedny lekti pro esl. armadu v Anglii byly v New Yorku nalocleny 20. brezna. Krome toho byly odeslany dye bedny obvazoveho materialu. Prvni vanoeni zdsilka, plivodem z Baltimore, byla potvrzena pani Hanou Benelovou pomocnemu vYboru v Baltimore ptimo. V dohledne dobe budou do New Yorku dodany dye ambulance pro Ceskoslovenskou armadu v Anglii. Ambulance jsou jie hotovy a budou dodany do New Yorku, jakmile se uvolni nutnY lodni prostor.

Washington, D. C. — ProC pro ydane eenV pracuji? Vetlina z nich je nucena k yYdeleme ei nnosti v nekterem oboru prate pro to, jeeto viidelek jejich maneelti le malY nebo nenraviclelnY Ci nestalY, ale take pro to, aby podporovaly sve ditky nebo pribuzne. To je vYsledek letreni, ktere proVedl *rad Women's Bureau pri departmentu prace, pri name byly prostudovany osobni pomery asi 6,000 een v Cleveland, 0., a v nekolika mestech v Utahu. Tento &ad pro eenske zalee i tosti shledal, ee tri Ctvrtiny pracujicich een. jejiche osobni historie byla k tomu cili vySetrena, prichazely z rozbitYch domacnosti. Tim se mysli rodiny bez °tat, nebo rodinv, jejiche otcove nebo maneele jsou zneschonneli k praci, pak rodinv poskytujici fitulek pribuznYm a rodiny bez eijicich rodin nebo i rodiny, kde nebylo smyslu pro povinnosti matky nebo eivitele rodiny. "Faktem je, ee tyto eeny pod tlakem odpovednosti a hospodarske potreby nemohou si vybirati v ruznYch oborech zamestno,ni anebo profesi", pravi eenskY firad, "nYbre musi prijmouti jakoukoli praci, jie mohou dostati."

ittrana I. Vichy. — Francouzska viada oznamila, ptipravuje protest v Londyne "proti angEckemu Utoku na francouzskY konvoj" na Sttedozernnim moti. Protest bude podan prosttecinictvim americkeho velvyslanectvi v LondYne. Z ministerstva lod'stva bylo oznameno, le lodi nemely naklad ani valeeneho materialu ani potravin, ureenYch pro Nemecko. Vezly 15,000 tun rYle z Madagaskaru a francouzske IndoCiny do AlZiru a Marseilles, 1500 tun zelenin a semen z Maroka do neokupovane Francie a asi 7,000 tun orann. z Maroka do Alliru. Naproti tomu, jak znamo ze veerej gich zprav, Anglieane pravi, le francouzske pobtani baterie lely na anglicke valeCne lodi, kdyl se pokusily zastaviti francouzskY konvoj, aby lodi podrobily prohlidce, col je normalni postup dle pray valeicich zemi. Mluvei anglickeho ministerstva pro hospodatskou valku vyslovil se, le Francie pouliva svYch lodi v zajmu velmoci osy, zneukva, dobre vtile Anglieant a dovoluje, aby byly velke zasilky potravin dopravovany ze severni Afriky do Nemecka. Dodal, le anglicka shovivavost nebyla rozhodne posilena nedavnou udalosti.

Washington, D. C. — Department spravedlnosti prohlasil, le Richard J. H. Krebs, kterY napsal "Out of the Night", knihu, ktera Ala rychle na odbyt, pod jmenem Jan Valtin, byl zateen v New Yorku v ptiprave k jeho deportaci.

Krebs byl dopraven na Ellis Island, kde pobyl do te doby nel sloeil zaruku $5,000. Pak byl propulten a bylo mu narizeno, aby pozdeji dostavil se k vYslechu. Krebs je nemeckym obeanem, kterY popisoval sve zkugenosti jako komunistickY agitator v Nemecku a mezi namorniky v teto zemi ye sve dlouhe biografii. Federalni zakon natizuje, aby neZadouci cizinec byl dopraYen do sve rodne zeme, v tomto ptipade do NCmecka. Department spravedlnosti pravi, Krebs ptiznal se, le dne 6. brezna r. 1938 vstoupil na pilau Spojenych Statü ilegalne a le od r.

1926 do 1929 byl zavten v trestnici St. Quentin, Cal. pro Utok. Po odbyti tohoto trestu byl deportovan do Nemecka.

Stockholm. — Ze spolehlivYch prament dolly sem zpravy, le naziste v okupovanem Polsku se nyni zajilt'uji pied sovetskYm Ruskem tim, buduji silna opevneni podel demarkaeni linie sovetskeho zaboru Polska. K vybudovani techto opevneni je pbulivano materialu z francouzske Maginotovy linie, kterou Nemei rozebrali.

Nekolik tisic Zida bylo jil prevezeno z koncentraanich tabort k nucene praci na techto opevnenich. Take mnoho Polaku bylo privezeno na tuto praci. Podminky, za kterych Zicle a Polaci jsou nuceni pracovati, jsou hrozne. Naziste spechaji a chteji tato opevneni dohotoviti do konce letoSniho roku.

LondYn. — Britska vlada oznamila zahraniCni vlade eeskoslovenske, ee se dne 6. brezna rozhodla rozSifiti diplomaticke vYsady na Cleny zahranionich vide' a takove jejich spolupracovniky, kteri jsou povereni vykonavanim praci, jee obvykle jsou pridelovany diplomatickYm ftrednikum. Ceskoslovenska vlada by la poeadana, aby predloeila seznam takovYch osob. Diplomaticke vYsady budou priznany take vlem oeskosloyenskYm vyslanctim a jinYm statnim firedniktim v exilu. Toto opatreni zustane v platnosti po celou dobu valky.

Washington. — Ve snaze zajistiti co nejvetli pestovani potravinovYch plodin, aby bylo dost techto zasob pro Ameriku i Anglii, zemedelskY odbor bude" kupovat masovY dobytek a di-nee hodne drat nee je nynefli cena. Vlada oznamila cenu na veprovY dobytek $9.00 za ste liber, maslo 31 centil libra, kurata 15c libra a vajiCka 22c tucet. Tim se znaene zdraei eivobyti proti nynejSim cenam. Korna stanovena na 61c bull. Jelikoe chov vepft Toni byl pod normal, vlada zrulila treni kvoty na kukurici pro tento rok, aby se ji co nejvic pestovalo.

Bez Ceho neniffie 'Clo y& ut. — "Eslipak vil, Butulo, ktera jsou tiE nejduleeitejli jidla, bez niche by elovek nemohl bYt eiv?"

— To nevim." — "No, ptece, snidane, obed a veeete."

Strana O. Z Odboeky v Dallas, Texas.

Dobra spoleena vec se vydatila, eistY vYtegek nedelniho karnevalu, 30. btezna potadaneho, jest 260 dol., slovy: dye ste gedesat dolart. Inu, nedivte se, po girem Texasu je znarno, ge Ceti Dallasaci jsou kabrfaaci. Sly gela jsem to fikat jednou vyznamhou osobou. Co g Dallasgti, ti nezklamali a bohda, kdy zklamou.

My zde verime, ge spoleenY spolkovY givot mnoho dobra vykonava, dobti lide jsou takovYm malym zazrakem ye svete a dokeli z toho male, co maji. daleko vice ne g bohad syYm bohatstvim; ten to dava ze sveho pfebytku, tak ho to tak neboli, kde gto chudy poctive svoji hfivnu rozdeli a vykona, tim s yYm malem mnoho.

Mam jmenem odboeky S.A.O.T. podekovati vfele za v gechny dart' sne gene do stanku bazaroveho, bingo, kolo gtesteny, rybolov a ty spousty v gech mognYch dobrot donesenYch do kuchyne. Ug jsem yam nekolikrate napsala a dnes znovu opakuji, ge nage Ceske geny v Dallas jsou vzacrie a gtedre syYm umenim kuchatskYm, nikdy se neciti unavene nebo neochotne.

Nemusite jim ani phpominat, samy se hlasi, upedou, navati, usma gi a phchystaji. Ta eeska pohostinost vyresta, nad v gecky geny jinYch narodt. Dokazaly to v nedeli, co tam bylo jidla nanegeneho, v ge dobte upravene, 'ge ani u lovskeho stolu takovYch pochoutek nenajdete.

Diky yam, vy dobre Ceske geny!

Chtela jsem yam podat vYkaz vgech cog by me site dalo mnoho prate, ale byla bych tak udinila k vuli pochybovadfun, kteil radi podeztivaji (ad vim, ge je jich men gi procento), ale vYbory spolkt me to prate zbavily a fekly, abych podekovala v gem dohromady, bez uvefejnovani ;Omen, co kdo dal. Die disteho vYte2ku sami seznate, ge vge ptiglo na spravne misto. Ovgem ge g eny maji na vgecke to praci lvi podil. Prace bylo mnoho, ale na ge geny se ji nelekaji a vgdy ochotne ruce k dilu nabidnou.

Nesmim chvalit pouze geny, i mugi praci jim pfidelenou spravne vykonaji. Je nam znamo z historie, ge kagdY pokus za osvobozeni se z poroby vyga,dal si hrozneho lidskeho utrpeni, a za ty posledni dye leta nagi ye vlasti ukrutne trpi a musi je gte trpet vice. Nejsou dnes u g sami, co narocit bylo stejnYm osudem napadeno nadutosti a bestialnosti zpitYch Nackt. V jednom mute byt vgak gt'astnY, ge v to v co my doufame a svoji htivnou yypornahame, doufaji i jini porobeni narodove, g'e den odplaty pfijde.

Musi pkijit! 2e ten geleznY karabad obrati se na zada tech, kteri dnes svetu rany gtedke rozdavaji, lhattm a zloclejum nernecke kultury.

Jegte se chci zminiti o programu. Myglenku karnevaloveho podniku podala pi. Anna Pokladnikova. Chopily jsme se ye schazi a ug se planovalo. Pi. Pokladnikova, projevovala myglenky a my se phdruhly. Omladina sokolska slibila fidast v programu, mu gi postavili stanky.

Vejdete se mnou do Sokolovny. Na pravo stanek s napisem "Operadni sal". Dr. Drobilov chyta, sve pacienty hned u dveti v bile zastefe, na ramenou detskou flintieku (vypiljeil si bez dovoleni od vnuka), velkY kuchyfiskY na g, ktery stale brousi a pilku na ruce navledenou, a kdo nag eho Vavfince Drobila zna, tak vi ge je mina taSkafice, sam v gak neledil (totig od nikit a desakt), na to tam mel vagnou ogetrovatelku, pi. Pokladnikovou, ta se v tech vecech vyzna a veder za to zagraene leeeni odevzdala $8.40. Na leve strane ma sviij stanek vykladadka karet pi. Valkova. Byla take stale pilne zamestnana a odvedla $4.45. Dale na levo je kolo Atesteny, obsluhuje B. Zvolanek. Kousek dale pine obsazeno bingo, obsluhuje br. J. Marek, a, jste v nalevne, kde- se hraje v karty, todi pivo, ponejvice mu gska spolednost, na jevigti hudebnici, na prave strane stanky se zbo gim na prodej, stanek cukrovi, rybafeni a kuchyne p1na dobrot. Pro poslech pod rizenim, br. Sid Pokladnika hraje jim fizne detska kapela samYch deskYch deti (ov gem vetgi stargi hudebnici jim vypomohli). Napted hraji americkou hymnu, pak "Kde domov muj" a "Nad Tatrou se blYska", co g obecenstvo vyslechlo v stoje. Na to zahrali nekolik libivYch else' pro poslech, pak nam dva mladi hudebne vzdelani host Dug kovi zazpivali dvojhlasne s doprovodem piana toho mladkho anglicky a pak pti dopro-

Ve sttedu, dne 9. dubna 1941.

VEBTIltiS vodu piana Loraine Ptevratil "Nikdy se nevrati pohadka napted anglicky a pak desky "6 Bote, chrari Ameriku", take napked anglicky a pak desky. Prod se o tom vice zmiriuji je, ge hoSi maji otce Oecha, ale matka je Ameridanka, hogi nemluvi eesky, ale nautili se zpivat a jde jim to dobfe, jsou oba dobti zpevaci a jejich marninka se tit tek, ge bude take navgtevovat Ceskou letni skolu. Ho gi sklidili velkou boufi potlesku. Pak nam Jarmilka Skotakova a jedna mexicka divenka zataneily v paru, hoch a device, obe v krasnem mexickem kroji mexickY tanec. Huclbu k tomu napsal strYc Jarmilein, Jan Kebrdle st. ZatanCily to velmi pane.

Deveatko druhYch Du glcu zahralo na piano Straussily valdik, take velmi pekne. Co nam nage omladina Sokola ptedvedla popisovat nebudu, bylo toho hodne a same povedene ta gkarice, nasmali jsme se do sytosti. Prespolnich hosti jsem tarn nevidela, jen veder se dostavili mangele Matugovi z Temple. Bylo mi mile seznameni se s p. M., s pani jsem se poznala v loni v Temple.

Odpust'te, ge jsem nejmenovala fgecky pracovniky a pracovnice, co tak adinne ve vein vgude vypomohii, tieba bych nekoho opomenula. Mejte jegte jednou vgichni darci i vy pilne pracovnice dik a uznani vagi prate a vy navgtevnici za vagi navgtevu. Paton nedeli v dervnu sejdeme se zase za tim samYm freelem a vyplanujeme jinY podnik. SrdednY pozdrav vgem, Bogena Valdikova.

Houston, Texas.

Ctend redakce!

Jig nam nastava, ta doba radostna, velkonoCni, kdy po torn diouhern paste zas to bude yeselej gi. Jak kagdy rok tak i letos zabavni vYbor se usnesl potadat velkonodni pomlasku, kdy se pojede do pfirody. Mladi a stall, Spasu budou mit dost ph hledani vajidek. Kdo nejvice najde dostane jegte k tomu cenu. V nedeli odpoledne ye 3 hod. dostavte se vgichni u sine fadu Pokrok C. 88., odkud se spoleene vyjede a zabavni vYbor ji g bude mit vgecko ptipravene.

Veder bude velka taneeni zabava pti dobre hudbe a vajielca dostane ka gdY zdarma.

Na nagi majovou slavnost jig se cviel, kdy p.

HlavatY jig nacviduje zpevy. Sestra Mikeskova nam zas zazpiva v hlavni filoze s Fr. Kogutem a ostatni herd, nevim je gte kteti to budou. PH tak veselem kuse "BMA, leto" se zajiste dobte vgichni pobavime a zasmejeme, neb toho trudneho nam osud dava ag mot.

Musim, aelcoliv nerada zadit s tak smutnou novinou, ge nam odegel z nageho stfedu tak dobrY Clen, Franti gek Olexa st. Zajiste jsme se toho gadny nenadal, ge prave on odejde tak brzy ph jeho zdravi, ktere on mel. Byl dlouholetYm tajemnikem na geho faclu a Krou gku Hlahol dlouha beta ptedsedou, kde ho budeme nejvice postradat, neb nebylo divadla aby on neteinkoval a nikdy jsem ho nesly gela, by Alohu nevzal, jenom fekl: "no v gak je to pro fad, tak co mi zbYva, ne gli zase hrat." Tu velkou praci, kterou ph na gem fade nezi gtne konal, zajiste katc1ST Clen ocenil. Byla to jeho chlouba, ge Oegi v Houstonu se dopracovali k takovemu stanku, kde jest pro vgechny dobre lidi mista dost. Jeho mangelka, syn a ostatni ho budou dlouho postradat, ta g i my vgichni, kde jeho misto zustane prazdne. Te g tomu budou 3 roky, jak br.

Hoek vzpominal, co jsme se vypravovali na cestu do to nagi matidicy Prahy a dnes, kdy sestry Hogkove jig neni mezi nami, s jakou radosti a Usrnevem se yypravovala na tu cestu.

Krasne vzporninky leti moji mysli na ty eechy a co dnes? Jen kdyby jig tomu utrpeni byl konec.

Ve Ctvrtek jsme mely v naS'i sini prokvat dye deky pro Sdruteni. Jelikot byl pohreb br. Olexa, je, to odloteno na den 9. dubna, ye sttedu rano, kde budou na'Se sestry pilne sit, by nam ten bazar hodne vynesl. V sobotu veeer konana byla schilze odbodky S.A.C.T., kde me pi. Novotna, mantelka redaktora Texana podava krahici a v ni 46 krasnYch kloboudkii a taAtidek. Hned jsem zadala prodavat a br. Kelner st. by to byl hnedle vLecko vykoupil. Musela jsem mu ptipomenout, by nam neco nechal na by den, kdy jsme men divadlo. Hned se vse vyprodalo. Diky pi. Novotne. Slibila Wan nee째

hezk'eho na bazar. Ses. Olexove st. jsem prodala haekovanou deku na still, ktere, vynesla hezkYch par dolara, cot budou kvitovat sestry ktere to maji na statosti pozdeji.

Tet jsem obdrtela dopis od pi. Zapalaeove, ktera Jsem 70 mkt. star* reda bych yam nedim ptispela, nevim ale co. Mam uhaekovanou deku do jidelny na sttl a k tomu scarf. Poslala mi vzorek na ukazku, pfekrasnY z tenke pfize haelcovanY. Budeme rady az nam to zapostarame se tu, by jsme to dobte zpeneEly a tern ubotakilm s temi dolary nejakou tu radost udelaly.

Sestra Rucka ut se u me ta g ptihlasila a phnesla hezkou vec od jeji dcery Albinky. Slibila mi pomoc dalk.

Tet Ctu ye Vestniku, ge na Needville budou pokadat bazar v kvetnu. Zajiste ge si tam udelame zajezd, abychom jim pomohli veci odkoupit, neb vime ge oni nezapomenou zase na rids.

Pi. Zazvorkova, Vy tam zajiste pojedete, zastavte se v Houstonu a nezapomerite ty panadky. Ja ut mam panenek celou sbirku, tak jeSte ty pandeky.

Mt me OMR) sejiti se s pi. Radovou z Ennis ph pohitu br. Olexy, neb pi. Radova, ma mute v zdejk nemocnici, ale vede se mu ji g dobie, neb si gel jenom odpodinout.

Stafidku Kohoutti, splrite Va ge slovo, neb VaS'e netete u g si na to koupily novou karu, by pro Vas mohly dojet, a to ostatni oslavime zde, neb my mame letos taky nee째 oslavovat.

S pozdravem,

R. Hanusova.

Galveston, Texas.

Zde v Galvestonu skoro ka gdY den mnoho mladiku se loud se syYmi rodinami a jinyrni pfateli na nadra gi, kteh dostali pozvani, by navg tivili strYdka Sama a budou poslani v padu potteby tam za mofem girokem, by udelali jakYsi potadek jednou pro v gdy. Mezi mnoha se teg nachazi nekolik na gich krajanti. Ja, vim, ze jest to tegka, vec, kdy g se musi loudit se svou milou mladenec. Byl jsem ptltomen jak jistY mladik se loudil a ku sve mile pravil asi takto: Adio ma nejmilej gi, ja ug se loueim s tebou i celou tvou laskou a vzpominej v gdy na mne. Ted' se budu pact v munduru ph execirce a mam strach, ge dostanu kfede. Ag nas povedou do boje na to Nemecko, rozbijem je na cimpr campr a Hitlerovi utnem bradu. Ne g se navratim tak na mne vzpominej, to g tatik, zvlagt' kdyg bude posilat nejakY dolar. My elenove Mdu Rozkvet eislo 62. S.P.J.S.T. te g na vas nikdy nezapomenem. Vojaci, pfijrnete pozdrav ode Josef Knapp. mne. Vag,

kid

T. G. Masaryk, els. 160., San Angelo, Tex. Ctend redakce!

Timto vyslovuji vfele diky 'dem spolubratram, sestram a pfatelum z celeho Texasu za zaslani projevu soustrasti nad ztratou me deerky Mildredy, ktera skonala nahle 24. bfezna ye veku 14 let, hranici to mezi detstvim a dospelosti, tedy dosud v tom berstarostnem veku, ze poznala kalu a spiny tohoto nevdeeneho sveta.

JeAte jednou diky -dem, kteh mi jakYmkoliv zpilsobem pomahali zmirnit zarmutek.

Zaroveri timto uvedomuji krajanskou vetejnost, te na velikonoeni nedeli weer 13. na oslavu naS'eho stanku S.P.J.S.T. Community Hallu bude taneeni zabava, a co z yle.Stniho ph tom je, te nam ptijdou zahrat z Fayetteville R. Hada orchestra. fictive jsou zvani zblizka i Vle.hy zde mame habadej a ted' se poeasi jak se zda trochu ustalilo, takte farmati jsou pilne zamestnani setim korny, sudanky a jinych rannich picnin.

S pozdravem na vS'echny Ctouci, Bedfich Socha.

Germanisace deti. oeske deti byly z rozkazu Neincu na gkolach pfinuceny naudit se zpivat nemeckou hymnu a pisen o Horstu. Wesselovi, je g je pisni nacisticke strany. Horst Wessel byl berlinskY nasal a povaled, jen g byl zavralden ye rvadce v jednom berlin.skem ptedmesti. Nacisticka strana v nem pravem spattuje svilj symbol.

Ve stfedu, dne 9. dubna 1941.

ititi San Antonio, dislo 133.

Jen parma radky pripominam na gi schilzi prigti nedeli 13. dubna, cot je nedeli velikonodni. Nebylo mono schrizi pfelotit na nedeli jinou, neb nedostaneme sin, jen na 2. nedeli, a proto sestry a bratri, vezmete toto na vedomi a zcela jiste dostavte se do schilze teto, neb mutame spoleene oslavit svatek velikonoeni a nage jubileum, 24. vS,rodi zaloteni fadu, najednou.

Po schilzi podavany budou zakusky a obeerstveni, ktere zaopatri rad, v g ak ktera sestra prispeje nejakSrm zpilsobem, bud' "cake" neb koladky neb cokoliv, s diky vge bude pfijato.

Dale pripominam, ti kdo si preji pilhlasit se do nemocenskho odboru, by neeekali dlouho a prihlasili se ihned v pri g ti schrizi, neb jegte pfed schrizi, dim drive tim lepe. Jak posledni zprava br. Toupala udava, u g jen mai* podet schazi pro zavedeni tohoto odboru. Orin drive bude zaloten, tim drive bude mono pomoci potrebnS7rn brattim a sestram a jirii easteene v nouzi pomoteno. Nevime nikdo, kdy se negtesti v podobe zhoubne nemoci neb ne gtesti na ulici neb v praci privali a pak Pozde litovat, prod" jsme to protahovali a oddalovali.

Sestry a bratri, pri gti nedeli na "Velkou Noc" vgichni do se/laze bez vyjimky a v gichni prihlaste se, kteri jste tak dosud neudinili, do Nemocenskeho Odboru!

Zaeatek schtze presne ye dye hodiny odpoledne ye W.O.W. sini; po schrizi spoledna, svaeina pro vgechny pritomne; kteri nepfijdou, budou o vgechno zkraceni.

Prave radio oznamilo, ge v pet hodin a dvacet minut v nedeli rano nemeck g, kultura pronika pies jugoslayske a recke hranice.

Roku 1914 taky tam dole to zadalo a jak se pomery vyviji, tam treba nemecka surovost skondi, cot si vgichni prejeme.

S bratrskS7m pozdravem, Louis Dressler, taj. kid Antonin J. t ermak, e. 56., Corpus Christi.

Ctene sestry a bratri!

Timto vas uvedomuji, ge budeme poradat nagi schrizi treti nedeli v dubnu o 1 hod. odpoled.

Do radulbudeme uvadet nove Cleny. Po sehrizi bude spoleend svadina. Sestry, prineste nee° do kuchyne. Veder bude tanedni zabava poradana nagim radem ve prospech radove pokladny. Roku 1944 bude v Corpus Christi sjezd nagi Jednoty a starame se zaveas o vybudovani fondu, jeng by mohl laSti poutit k pripravam ke sjezdu. Zveme vas timto srdeene, byste nas poctili navgtevou pit. teto priletitosti. S pozdravem, Mrs. Betty Jurica, tajemnice.

Rad Svaz Cechoslovanu, els. 92., Fort Worth.

Ctene sestry a bratri! — Byl jsem potadan, abych napsal par facika do Vestniku a pripomel yam, to nage pravidelna schfize se kond kaldou druhou nedeli v mesici. Ale jak jest yam znamo, tato druha nedele jest narodnim svatkem, t. zv. "Easter Sunday", tedy yam ptipominam, ae schrize jest odlotena at na treti nedeli v mesici, na den 20. dubna.

Kak1S7 jeden z nas rad si vyjede podivat se nekde do parku, neb do lesu, aby ty vajieka uschoval /lade do listi neb travy a pak povzdaleka se dival jak ty deti hledaji ty malovand vajieka. No to bude radosti kolik jich na gly a jake pane.

Pratele, pripominam yam, 'le nage taneeni sezona zase bude zahajena v nedeli 13. dubna.

Nag zabavni vS7bor bude poro,dat velkou narodni zabavu, ktere byste se meli v gichni sridastnit po tak dlouhem odpooinku. Pro tuto zabavu nam bude fieinkovat velmi dobra a znama popularni hudba pana Joe Buzze z Waco, Tex. Tato hudba jest Casto na nektere radiove stanici, neb oni stale cestuji a hraji v gude kam jedou. Na g zabavni vSrbor jest velmi hrdS7, 'le mohl p. Joe Buzeho a jeho hudbu k nazi dostat. Pro tuto zvlag tni zabavu vstupne jest 50e osoba.

Tedy komu yam jest mono volat telefonem a reservovat si stul, tak volejte Cislo 6-0251 a nag man gler yam s radosti stul bude reservovat. Zaeatek v 9 hodin veder.

Dale y am pripominam starodeskou zabavu dne 27. t. m. Pro tuto zabavu nam bude vyhra,vat p. Schillera hudba z Cameron, Tex. Chlapci hraji eeskou hudbu a tee popularni, jak si

VitEITNtE kdo pfeje. Vstup bude damy 25c a pant 40c. Tedy jste srdeene zvani na tyto zabavy. Nezapomerite!

Zabava dne 13. — hudba Joe Buzze.

Zabava dne 27. hudba Schillerova.

Jegte pripominam, schrize jest odlotena na 20. dubna ve 2 hodiny odpoledne.

S bratrskSrm pozdravem a nazdar!

John Chaloupka, taj. lead Fort Worth Cislo 154.

Mili bratri a sestry!

Nezapornerite, 'te na ge schfize konana bude v nedeli odpoledne 13., zrovna na Bo gi Hod velikonoeni. Dostavte se jiste a privedte sebou tet ditky. Ses. Pola gkova odjela na navgtevu do Temple, Tex. ke sve rodine a fikala mi net odjela, te po schuzi budou deti hiedat vajieka.

Ja varn vgem etenarfun a ct. redakci preji gt'astne a vesele svatky velikonodni.

Anna Svitak, dopisovatelka. kid Slovan§ti Bratei, eislo 34.

Cteni bratri a sestry! — Oznamuji varn, nagi schrizi budeme konat treti nedeli misto druhe. Vite, te druha nedele bude velikonoeni, tak nekteri byste jednak jell na besedu, tedy to odlotime na treti nedeli. Myslim, ge natal jste pozadu s placenim, tak prijd'te v geci a vypora,dejte se, nebot' vite, ge jestli chcete bS.7 t ye spolku, ae musite platit. Je to divne, te do to N. P. tak malo pristupuji. Kdyby kak1S7 fad tak delal jako nag , to by nas ua bylo asi 6 nebo '7 tisic.

Vklyt' to neni nic gpatneho, miltete to zkusit.

Co za tech 50 centt se projezdi na kare podarebne nekdy. Nyni jsou vajidka drahe a ani tri tucty to nevezme. Zkuste to a jestli se vam to nebude libit, tak miltete vystoupit.

0 poeasi bych psai nee°, ale vkly jen pr gi a 1. dubna nam zas zaprgelo. — Tak na shledanou treti nedeli a na neeem si pochutname.

S bratrskSim pozdravem, J. G. Charanza.

Rogers, Texas.

Nyni nam nastalo to jarni plijemnej gi poda si a tak na v gech stranach farmari maji napilno, co zameg kali s tim stale de gtivSan poeasim.

Hospodyriky se zase vile otaei kolern kuratek a v zahradkach, neb je take jit nejvy ggi eas. Tak se letos zdalo, te ani konce toho mokreho poeasi nebude. Ze stredy na etvrtek v noci prihnal se takov3'r velikS7 vitr, te to at vetve polamalo, take se silne blSrskalo na, v gech stranach. Degte jsme my u nas dostali malo, s kterSun spadlo i par krup. V Temple v gak dostali velkST degt', i potoky rozvodnily. My ov gem o takovS7 degt' jit nestali.

Ochotnickg, drutina herct z West nam to v nedeli sehrali na Seaton v fadove sini veselohru "Dolary straYeka Johna,". Fred zahajenim divadla privital pritomne br. predseda tamej giho radu J. J. Mikeska a vyslovil politovani, ge nebyla vetgi navgteva, neb e'en kterl byl nemociV a byl z podetne rodiny tak ge 'least nemohla bVt takova, jak bylo oeekava,no a pak pro kratkost doby nemohlo bSti take vice oznamovano. Bylo gkoda, ae nebyla navAteva mnohem vet:§1 ,neb WestAti by si to byli pane divadlo sehrali a pak bylo to na tak dobra', udei, ve prospech ktera pracuje pro osvobozeni nag ich krajant ze sparfi nazistickSieh lupidu. Divadlo se v gem pritomnSrm libilo, neb vg ichni herci se einili, by se svSrch filoh s rispechem zhostili, co g se jim i podarilo.

Odmenou jim byl Casty potlesk i pH otevfene scene. Hra sama take byla velice podarend, jakou moc maji americke dolary, jsou-li ()dekavany co dedietvi od americkeho stOdka, kterST vg ak brzo prohledl jejich pfedstiranou lasku a dobrotu a pripravil jim v jejich vS7 poetech zklamami. Pan Mrkos velice vSr'stilne podal irlohu str3idka Johna a rovnet i p. Fr. J. eodek v frieze jeho bratra obchodnika Martina Petradka.

Vgak i vg ichni druzi herci se svSich filoh zhostili jak nejlepe mohli a proto eel& souhra byla Budeme se tegit, te as zas nejakS7 peknST kus naevidite, zase k nam sem zavitate. V napovedni budce dlel zachrannou pomoci, v Case nouze tonoucim p. Fr. Moudka. 2adnS7 ani si nedovede predstavit jaka je to nevdeena Aloha 13Srti napovedou. Jestli se stane nejak4 nedopa tkeni ve hie, odnese to napoOda, KlopSrtrie,11

Strana 1. herec, kterS7 se dobfe nenaueil sve roli, odnese to napoveda. A kdy herec. zaslechnout hned napovedu, odnese to zas. A tak napoveda je hromosvodem v gech nehod a chyb, ktere se na jevieti udaji. Proto je to pro p to nejvetei uloha, uddet herce jak na dratku hie.

Mezi prvnim a druhYm jednanim k ptitomnYm promluvil s humorem Rev. Zdenek Pauk, kterY pritomne svym veselYm vypravenim rozesmal, za co2 ho odmenili boutlivYm potleskern. Mimo toho vg ak zaboeil i na vaZnejSi stranku jeho ptedndeky a nabadal na ge krajany, by pamatovali na na ge trpici krajany ye stare vlasti a pro ne nelitovali nejake obeti.

VYteZek z pro givane deky, kterou darovala obetava pracovnice a mistopted. voelek pi. Marie Rychlikova, kterou zhotovila se svou dceruelou, pi. M. Hruekovou, byl $15.25. Ziskala ji pi. K. Kalendova; rovne2 i kejk, kterY darovala pro ten sam iieel pi. Olga Rezniekova, za kterY byl stden obnos $1.50. Pi. Kalendovd darovala $1.00 veelkam a pi. Fr. Beeka rovne2 $1.00, tree odevzdano pokladnici veelek, pi. Olze Reznielove.

Darkynim a v gem kteti jakYrnkoliv zpilsobern ptispeli vzdavam jmenem naei odboeky T. srdeenY dik.

OlenskS7 ptispevek v obnosu $1.00 zaslan nejmenovanou pani. Po 25c ptispeli p. a pi. John Vanieek, p. a pi. John Olejnik, p. a pi. Paul Vychopen st. a p. a pi. J. L. Marek.

8atstvo pro beZence darovaly: pi. Fr. Ariel.nec 1 dam. eaty, pi. Edvin Kohutek 2 dam. eaty a pi. J. F. Fojtaeek p. stievlce.

Vgem dare= patti lade srdeeny dik.

Za odboeku S.A.C.T. v Seaton, Kamila Fojtagkova, taj. fiAd Pokrok Jihu, Oslo 72., Cameron, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Zde vas vgechny vyzYvam, abyste se veichni dostavili do prigti schtize, ktera se bude konqti prigti nedeli, totil 13. dubna, neb mame te jednani a zaroven uvadneni novYch Po nagi schrizi bude schtze Narodniho SdruZeni, bude to prvni schtze od jeho zaloleni.

Prodet vas vgechny uvedomuji, abyste se veichni dostavili a obnovili elenstvi pro tento rok.

Jak se mi zda, na ge odboeka hodne pokulhava za jinymi. Dostavte se veichtni a ukaZme, Ze nage deskoslovanska krev je gte proudi. Za velkou navgtevu varn jiZ ptedem dekuji.

S heslem zvitezime znamenam se, R. J. Guzner.

Inez umueen nazisty.

Z Housttonu se oznarnuje, Ze tam v patek, dne 4. dubna do gla z Anglia zprava, Ze v nemeckem koncentradnim tdboru Buchenwaldu byl umueen nazisty katolickY knez dp. Ferdinand ChS7lek z Prerova na Morava'. -- O nem je v Texasu znamo, ae na Ceskem gymnasiu v Mistku na Morava' byl spolulakem Dr. Ed. Mieka, nyni profesora Ceske keel na Texaske statni universite v Austinu. KdyZ jsme mu ihned smutnou zpravu telefonicky sdelili, bylo z jeho hlasu videti, to je bolestne pohnut smrti svelio spolutaka. Dr. Mieek tekl, ze na gymnasiu misteckem byl v ptatelskern styku s Chylkem, horliljm studentem Ceske literatury a eeskT,ich dejin, jeho studenti i profesoti men. vel.mi rddi. Pravil o nem, te pochazel z Kozlovic Mistku na Morava'. Jeho matka byla chuda vdova a nemohla syna na studiich vyddovati a tak si on sam pomahal davdnim hodin eili vyudovanim jin3"7ch studentU. — Ode gel dobrY elovek, dobrST na ginee, jen2 podstoupil mueednickou smrt, ale nezradil svilj naiad. Pkijde den, den odplaty.

— General Italo Garibaldi nastoupil na misto margalka Graziani-ho jako vrchni velitel italsk3'7ch vojsk v severni Africe a guverner Libye. Garibaldi ihned odletel z Rima, aby ptejal vrchni veleni od generala Roatty, kterY7 zastupoval Graziani-ho po dobu jednoho mesice.

Roatta, vyslouZilec z valek v Habeei a ye 8panelsku, stal se ndeelnikem generelniho eta,bu od rijna r. 1939 a vrchnim velitelem vojsk v Libyl stal se dne 1. ee , Tenc,e 1940, kdya byl 2abit mar galek Balbc isti had Vbrekeni.

trans Tz-DY2 privezli studenta 2almana k nam do dediny, po horach a fiboeich dosud leZel snih. Tu a tam zab-elal se v drobnem kyprem nasypu jako neZne; krajkove rizy labutich princezek, ktere za okamZik zbavily se svYch zakletych rouch a odeSly se koupat do modrYch horskYch jezer. Ale z daleka hlasilo se ji jaro. Z vlhke, vonici prsti skri y an vyletl, aby k azurovitYm nebeskYm branam clones' svoji zpe y nou abet'. Na strani bled Y podsneZnik se usadil a volne po vetru rozkYval se svoji rokokovou hlavidkou. Lesy vydechovaly z hluboka a vzduch byl tak ktiSt'alove -eistY, e s vrcholku, od ktie, daleko a k Svate Hare bylo man° dohlednout pouhYrn oketn. Ves leZela v mékkém üdoli chranive oklinenem mezi brdske pasmo, ktere v mohutnem zelenem venci rozbihaio se odtud po nevelikem, ale 'Sirokem svahu, aby pak po opaene strane rozlilo se mocnou rekou jehliei a borovici daleko od Horymirova kraje, ba skoro a22 k BrezovYm Karam a k Pribrami;Dedina byla maid, samotadska. Uprostred naysi Skatulkovita zvonice se zvonkem filigranskYm vypinala se na svem drevenem, podhnilem zakladu a kolem rortrhane chalupy a nahrble baraky usadily se jako povidave babky k podveeernim'Splechturn. JedinYm viditelnym prepychem bylo 6dpi kolo na starostove komine a trochu zeleneho nettesku a tuenYch muLkii na htebenecil chalup, zachycenych mechovitYm Sindelem a vane 'provlhymi doSky. Na strane k lesu koneene stela o samote nahrbla chatre korenatky Suchoparove, tedystudenta Zalmana, ktery zde leZel v eiste .vybilene svetnici bliZe okna bled, bez Usnievu, bez krve.

Byl pravnikem a mel crave pied zavereenYmi •zkouSkami, kdyl, se mu do hrudi zakous1 upir zle nemoci; ji Z dela ne pül roku piival duSieku. Nemel y e svete nikoho, krome stare tety, a ta stejne twice jako on protloukala nevlidne Zivobyti. Z.kruS'ujici bol chudeho studenta, Ljiclho z milosrdenstvi dobrYch lidi a nekolika hubenych kondici, nouze, hlad, bdeni a nevlidne studiurn zahy podlomily nesidle zdravi 2almanovo. Diouho se branil statednY hoch tomuto proklatemu osudu, ale na konec podlehl piece a nyni odpodival v nizke jizbe tetine jako znaveny poutnik, klesnuvM prave pred, cilem. Jeho temne pomnenkove oCi toulaly se neklidne po krajine, kde zelenal se ozim a luka prosvitala jako male zelene S'ateeky. V lese ZeZulka kukala v kratkYch prestavkach jednotvarne a vytrvale.

Velikondeni svatky blidily se zvolna, mile slavnosti kraslic a kodieek, a nemocnY bezdeky vzpomina,1 na sve studentska leta, striveni v Ptibrami u vdovy Nehbove, jeji2 mud pri§el a divot v smutne pamatne katastrofe dilni roku 1892, a v jejich2 kolopotani Velikonoce znamenaly v.kly radu radostnych chvil prazdninovYch. Jak bylo neskonale krasne pozorovati v svatveder VzkilSeni obe sesterska, mesta. Svatou Horu i okoli, kde kaZde okno bylo osvetleno a trojna,sobnY hlahol ,zvond, slevajici se v mohutnou harmonii kovoveho choralu, zvestoval zemi probuzene, e loth jara, kvett, radostneho Z'ivota i St'astnYch sad schY1-11 se ke s y Yrn vernYm, ptikl polehnat jejich pracern, posvetit zeme klin i lidska srdce.

Zalman v duchu viddi prepinene namesti, slykl prastarou piseri hornicke hudby, zahledl havirskY prdvod, propletajici se jako plarnennY venec rozZatYmi svYmi kahanci, promenujicim mnestvim. Ale nahle shaslo lige a proud podvederniho vzduchu, kterY za,chrestil oknem, pripainatoval talrnanovi celY dosah truchle pritomnosti. Zalman sesmutnel a ubledlou hiavu odvratil od okna, jakoby si nearal •zahlednouti nic z toho, co mu ptipominalo smutnou skuteenost.

Tj chaloupky zaskripaly dvete, jiste to znameni, Ce Sucho p drka vraci se domu. V dzke, zatemnele predsince sloZila netilivy naklad korenv 6,arodelne; laskavec pro vesnicke milence a v'Selike ty orvni kvety polozmrzle a kl.'ehke, v jejichZ fine stonky lidova tradice ukryla :s't'avy omlazujici 1 vYborneho a osveeeneho fleinku proz éNx1 nernocem to-. ttevio c alt okiji,

VESTNIIK

Jelenka, Velikonoeni povidka Quido Maria Vyskoeil. menou rohaku, Lroce rozlezlou pied nizkym prahem, a vela.

Byla male, pokreene postavy, kulate, dobracke tvare a zkoumavYch, zahnedlych oei. Pozdravila, po stavu nemoci se poptala s y Ym suchYm, SeptavYm hlasem. A kdyi nemocnY odpovedel, Ze stale stejne se mu dari, babka jen hiavou proSedivelou potrasla a duvetive odpovidala: "VS'ak bude lepe, uvidi g ! Nachytam brezove vody ,namicham vrabiho semena, ka-, mejky a po Sesti lotech budet kaki& rano pit, a ja, ti za to rudim, Ze do Velikonoc bude § opet zdrav jako ryba."

Zalman sotva odpovedel. Nesliboval si tak mnoho od tetinYch letkvart. Modro veeera houstlo a nad TremS'inem objevovaly se prvni hvezdy. Nejprve zvolna jedna za druhou, ale po chvilce jako stribrnY huste, k nespoSuchoparka kutila cosi v ohniSti pod kominem, nemocnY usinal.

Tak bylo den za dnem. Z dediny celkem Indio kdo se staral o nemocneho. 2ivot pinY bidy a starosti ptili je zamestnaval, neZ aby mohli pomyslit na okoli. Jen stark uditel, kterY mnoho pamatoval z da y nYch dab, kdy2 poeasi dovolilo, k 2almanovi zaCe, k liaZku usedl a vypravel s y Ym tresoucim, milym hlasem sve starosvetske pameti. Ale ani ten neprichazel posledni dobu pravidelne a nemocdvojnasob citil se opuStenY y e sve ztichle svetnici.

Stala se vSak jedenkrate podivna prihoda, ktera celemu 2almanovu Zivoreni dala novY, jasnejSi smer. Bylo to v kteremsi vlahern y eeeru v polovici brezna, kdy vzduch byl tak teplY, Ce nizke okno mohlo bYti otevreno. Nemocnemu ulevilo se ponekud a jeho oil bystreji preletovaly okoli i kraj polibenY jarem, kdy2 nahle ze smaragdove zaclony blizkeho lesa vylomil se podivnY zjev. Na statnem piavein dvanacteraku sedela ütii, rozkokia Zena v jasne zelene rize, jejiZ zlatohnedY, bohaty vlas "lane lisal se s y Ymi helakYmi vinami ke krasne, y znosne hlave, jejii neZna, krasa pripominala rusalei zjev tak, jak o nem vypravuji pohadky zimnich vedert. Se zrakem zanicenYm pozoroval Zalman tuto neskonale krasnou vidinu. Podivna jezdkyni rozhledla se po kraji a presvedeivAi se patrne, Ce je de bezpeeno, rozejela se tichYm klusem k atevrenemu oknu, u nehoZ odpodival nemocnY. V nahle bazni, Ee by tento pohadkovy zjev zaplaLti mohl prekvapenY a udivenY zrak, Zalman privrel svoje oil a stlumil dech. Ale zpod vieek zcela neuzameenYch pozoroval kaZdY pohyb mlade Zeny. Nedaleko chalupy seskoeila a sotva sly g itelnYm krokem pribliLla se k otevrenemu oknu. Na okamiik po p tala u ni-ho, pak s rismevem hodila na lfako nemocneho kytieku prvnich podsneZnikt a vratila se kvapne ke klidne vyokavajicimu jelenu, vy,§vihla se svilne na jeho htbet a zmizela opet v lesnich temnotach.

V prvni chvili nevedel udivenY Zalman, zdaii to, co videl, nebylo snad jen chvilkovYm snem, ale bilk svazedek sneZnYch zvoneekti presveddil ho o pravde. Celou noc a celY priSti den opradaly ho vzpOminky na minule podvederni dobrociruZstvi. Chtel se nejprve sveriti s celou ptihodou sve tete, ale pak v nahle obave o krasne tajemstvi smldel v§e, a jen vedera dychtive vyekaval v bazlive touze, zda neprinese mu klamu a zjevi mu opet zahadnou jezdkyni v tele podmariujici libeznosti jako veerejSek. PriSla °pot; stejne krasna a stejne rozko§na, s veneekem modrych anemonek na zlatYch kaderich. Tentokrate opustila sveho jelena jil na pokraji lesa a sama priplilila se k oknu, dnes jako veera, opet otevrenemu. Zalman opetne odpodival y e svem lriZku a zdiiAle 1kd;S7

Ve sttedu, dne 9. dubna 1941. se k nemu, aby po bile poduice rozsela blede azurovYch anemonek, uchytil ji pevne za hebke Stihle ruce a pritiskl jich ku svYm horkYm rtUm. Vzkrikla, nebot' nenadala se isti; uklidnila se liSak zalay, kdyZ zpozorovala vroucne zanicenY 2almantiv zrak, v nem2 skryto bylo tolik tiche prosby za odpu:Steni. OkamZik yza,jemneho ticha minul. Teprve pak odvalil se nemocnY zapristi rozhovor: "Kdo jsi?" zeptal se. "Jsi pohadka? Son? NeOdpovedela hned, jakoby se rozmYglela, pak zaAeptala polohlasne: "Nezaleli na torn.

Rikej ml tic eba: Jelenka!" A pouZivAi nahleho uvolneni 2almanovS7ch dlani, seskoCila s okna a prchala kvapne zpet k lesu.

"Prijd' ()pet!" volal za ni nem,ocnY. "Prijd', pohadko!"

Obratila se a misto odpovedi jen rukou pokYvla souhlasne a na pozdra y . Ale i tento pouhY kyn roznkil v srdci 2almanove plameny nekonedne blalenosti.

Nikdy snad lektvary baby Suchoparky nepUsobily tak adividne, jako v nasledujicich dnech u studenta almana. Blede tvare znachovedy neZne a do oil pla,menek vskoeil, oheri nejakeho vnitrniho radostneho rozechveni. Nemocny vSe .m ueenYm vYkladana sve tety, za:ehnavanim a rikadlum pretajemnYm jen se usmival, valel dobre, kteremu lekari vdedi priznivY obrat sve choroby. Vzpomince na Jelenku, kterd nyni prichazela kaMeho yeeera, kdyZ baba Suchopa.rka jeSte po horach a po lesich slidila za ledivYrni koranimi, do chaty se vplaila tide jako krasnY, 01)12:any sen, k 10.ku nernoc' nehO usedla, sve chladive dlane na horke dela polotla. Zalman nezvedel vdak nikdy nie bliZSiho o jelim piivodu. Bylo patrno, le Unayslne zatajuje viechny podrobnosti sveho domova pled nemocnym; t•Rko uhodnout z jake prieiny. A tak zustala Zalmanovi stale stejne tajemna, stale stejne oddana a krasna, ale ale kaZdym dnem dudi jeho srdci jeho bliZSi. "Vdak as se uzdravim," sliboval i hrozil dertern, "vypatram tvoli pohadkovou skrYei, draka zabiji, kterY hlida, vchod k tobe, a tebe za odmenu si vezmu sveho viterstvi!"

Usmivala se jen, ale neodpovidala. Pokraeoval: "Pohadku ueinim Zivotem a ten divot tobe, Jelenko, zasvetim, nebot' ty jsi mne vratila k Lvotu."

• Tak a podobne k ni mluvival, vroucni. a zanicene. Jeho choroba zrejme , se lepdila. Pozvolna vracela se 2almanovi star dtivera v novY divot. Znova spradal si da y ne sny o sve, budoucnosti, o unlade, krasne 2ene, ktera by ho provazela, oddand drO.ka, sestrieka a milenka zaroveri, po vdech cestach rtZemi i kamenim, za slunce i v deru, jimiZ povede ho jedenkrate osud, a ktere ze srdce uprimneho bude mod nabidnouti veSkeren chudY poklad prostYch eau svych i velkou lasku svou. A ona, Jelenka, tam vysoko stela na trdnu jeho sneni, eista, krasna, ba nejlibeznejSi a zbariovani nejhodnej.Si. Ta, ktera prina gela mu kadcIm vederem vtini lead, slavnou aredzvest jara i blaL you ritechu Lvota. Bylo tak neskonale mila poslouchati jejimu mekkemn altovemu hlasu, kterY znel jako earovne zvony, zaklete v hloubkach stalete doubravy, kdy2 vypravela a prvnich petrklieich, ktere smava.

Vesna rozhodila pled polorozvalenou branou prastare zticeniny, jako zapomenute tu odznaky davno zemteleho klienika, di o Zlat'aekovi, hradni dcerce, ktera z neft'astne lasky pled mnohYmi a ronohYm1 lety utopila se v stare studni pod TremS'imskYrni rozvalinami.

A opet jindy od jarniho slunce pozdrav nesla talmanovi, kytieku prvnich fialek nebo venedek z blankytnYch pomnenek.

Den za dnem prchal v ta,kovYch radostnYch rozhovorech, a neZ se naciali„ veder VzkriSeni nadedel, radostna, po y znaSelici slavnost vesmira i lidskeho nitra. Pohoda byla earovna.

Slunce jako ptak Ohnivdk v mocnem, plamennem oblouku zapadalo za Erdy. Fialky dYchaly nekaou s y 'Oesti krajem, kterY zalit byl slavnostni, brokatovou zari. Lesy dumely a dedina pripravovala se k ucteni Viteze nad smrti 11.) rr.)01.7.onj ,r-rj ra

Ve sttedu, dne 9. dubna 4941.

G. JOSEF HAZR PISECKY

ZATISI ROMAN

"Nic platno, musim domii —" rozpomenula se najednou Helena, proe vlastne prisla. "Vatim dnes sama a piijde k nam Chvojka! Mam pine ruce prate! S Bohem, devoata!"

Za vesele hopkujici letely hnevne pohledy TYny a jizlive vtipy dru2ek.

"Nezapomen dat eesnek do oukropu?" volala Karlieka. — "A uvat mu sladkou ka gi, ty volavko, ty", brueela TYna. Brzy nato roze gla se deveata. Karlieku i Julii eekala tea prate v domacnosti, TYna musila pak pomYgleti na dokoneeni sve toalety.

Chvojka nezdr2e1 se dlouho v Bo2ejovicich a vracel se oklikou k domovu. V polich segel se s panem faratem, kterY mel zde sve pozemky sousedici s panskYmi. Segli se zde 112 easteji, nebot' sem byla jedina prochazka farai.ova, kterY si syYch pozemkt Meal jako oko v hiaye. Nezapomenul nikdy obejit sve role, zajit do zadugniho lesa a pak zastavit se na hrazi sveho rybnieka, aby tu yyprazdnil kapsy, nacpane chlebem. S tvate pane fara,tovy asme y nikdy nese gel, leda kdy s kazatelny htimal o zka2enostech nynej giho sveta. Ale v tom si neliboval fikavaje, 2e vlidnYm slovem zinfi2e se vice ne2 plisnenim a nahanenim strachu peklem.

Nyni, kdy tak pan farad' stal na sve pude, zaill pfivetivY jeho oblieej teprve dokonalYm gte, stim. Zejmena, kdy spa-U11 Chvojku, ,s nim si velice rad promluvil o hospodatstvi.

"Bude to letos po2ehnanieko, co?" pozdravil adj unkta.

"Jen abychom to ye zdravi doctali pod sttechu!"

"Nu, da, Pan Bah, 2e to nejak svezeme!"

A ji2 byli v hospodalskYch poetech, uva2ujice, jak bude asi sypat, jak bude p genice a alto platit a kolik asi letos kapram ptibude.

"Ale jsem to —" udetil se farm do eela. "Pofad se tegim, 2e se pochlubim a malem bych zapomnel!"

"Pole jste pkikoupil?"

"Nedelejte gpatne vtipy! Ke koupi patti jeden, kterY chce prodat a druhy, ktery ma zae koupit!"

"Nu, nu, velebnY pane! 0 toho druheho by nebylo!"

Farai, jako by neslygel, pokraeoval: "Mlatieku jsem koupil! KrasnY strojek, jak gvarcvaldske hodiny! Hospodyne si ho nemfde vynachvalit.. A to je neco, kdy2 ona chvali, co ja, o sve hlave vyvedu!" dodal dobrosrdeene.

"6eskY vYrobek?" ptal se adjunkt.

"No, to bych tekl!" Pan farm pojmenoval firmu.

"A, dobra, firma! Take tam dlouho odbirame, ac ne vgecko. Nerozumi obchodu nebo nechce Veda, jak to na panstvich chodiva!"

"NO, vime!" zam2oural farm gibalsky oeima.

A ji2 zase rozptedli hovor o strojich. Pan farai yypodet1 zpameti vgecka koleeka, rozebral groubky. Pak se dostali a2 na lokomovgecky. bily a tak za hovoru dorazili do vsi.

"No, to by bylo pane, abyste ted' nezagel podivat se na mou mlatieku. Takove jste nevidel!" vybizel pan farm.

Chvojka nedal se nutit a vychvaloval jeate &lye, ne2 ji vide. Farad'. byl vaak unesen radosti nad tim, 2e adjunkt vaecky dobre vlastnosti stroje dovedl oceniti.

"Ale ted' musite k nam pod stIechu! Na tu radost vypijeme sklenku!"

Va2nYm krokem pfigourala se hospodyne, panna Madlenka, dama jako kyrysnik, ale s dobrackYm oblieejem. "Bah vi," myslil si Chvojka, "tady jsou sami doloti lider Za hospodyni ptigla Karlieka, nesouc lahev s vinem a sklenky. Jaka, byla dnes rortomiv eervenem domacim gate. Oei Chvojkovy zanily jako kocouru, kdy se chysta, ke skoku, na vralace Dabte, e o panna Madler 'No: libith

1111511v,,,,

VitSTNiK vi? — To si myslim! — To na g. milostpan jednou neprohloupil!"

"Vidite, co jsem tekl?" jasal velebnieek. "Jednou ne, a tisickrat ano! Vid'te Madleno?"

"No, no, ja, nefekla zrovna tisickrat! Kdopak by tak hti g ne ptehanel? Ale, Karlo, ptines ptec panam buchtieky!"

"Ale, tetieko!"

"No, u2 jdi!"

Pan farts zatim nalil do sklenek a kdy2 Karlieka ychazela, pil Chvojka na jeji krasu.

"Tak se s nami napij, holka! Cim vic, tim lip! Kdy2 je dobre srdce a zbo2na mysl, ani krasa neni na Skodul — Hodna, holka, domacka.", piichvaloval strYeek sveho mazlieka, nedbaje jejiho zardivani.

"To si myslim, vaak jsem ja ji vychovala!"

"A vYborna kuchatinka", chvalil Chvojka, jena byl v2dy a dnes po prochazce zvla gte ph. apetitu.

"Vg ak jsem ja, ji vycvikovala!" A panna Madlenka se hrde vypjala, jako plukovnik, kdy mu load° jeho pluk pochvali. "To ja. tikam: Dobra, kuchatka, spokojend domacnost!"

"Vy tomu rozumite jako — — " nadhodil farat, ale ptirovnani utopil ye sklenici.

Parma Madlenka hodila po nem jizlive okern. "Ja vim, co vim! Kakla matka chybuje, dceru, kdy2 neumi vatit. Tuhle Karlieka, ne2 se vda, — " "Ale tetieko — — " eervenala se Karla .

"Ta nerada sly g i o vdavkach", smal se farat.

"No, a co ma mu2, kdy2 se ani nenaji?" vedla hospodyne svou. "V g ak ja se o Karlu nebojim!

— Varit umi! A vYbavu dostane, no co bych to netekla, neakubej me. Ani sleeny ze zamku lepg i mit nebudou. A tuhle pan strfeek, on se jiste placne pies kapsu!"

"Jedna prazdna, druha vysypand! — Pijme!" vybizel velebnieek se smichem.

"Jen se, prosim, ratite podivat — — " "No, ted' uz Madlence nevyklouznete! Ale nepokake ji radost!" — Chvojka, kdy2 po chvilce odchazel z fary, yedel do podrobna, co v gecko Karlieka do hospodatstvi dostane. Bylo toho hodne na faratovu schovanku, ale ze v geho nejvice se mu libily ty jiskrne oei a kypre tvate pine kvota.

"Tohle jsou ptec hezei oci, ne2 u TYny!" rozumoval adjunkt. "V tech je jen dobrota a nic jineho. A holka zdrava. 6, jeje!" koneil svou avahu, kdy2 bral eistY limec, spechaje na obed k in2enYrovam. °bed byl znamenitY, Helenka rortomild, hospodat i hospodyne vlidni a ptivetivi , ale Chvojkovi bylo jaksi nevolno.

S in2enYrem byla dosti slugna zahava. Pan ze stare gkoly, trochu plesnivYch nahledt, nevalnYch vedomosti, ale co vedel, o tom dovedl prornluviti. A Chvojka umel rychle se ptizgasobiti a vyhoveti. Jen kdy2 alo zrovna o jeho obor, bYval neastupnYm v hajeni svYch in2enYr mluvil s Chvojkou jako s mladgim kolegou, jehoZ si yak', o spravci a dachodnim jako o starch kamaradech. Prach pry zrovna nevyna gli, ale dolati lide a dobti atednici. Kni2e pan ma v nich verne sluhy. Zato panieka ostrYm svym jazykem zle spravila sptatelene rodiny, zejmena dceru gky. In2enYr sotva staeil zard2eti prudkY tok jeji aby Chvojka se neza pletl, pilne svadel hovor v jine toky.

Pak zaeala pani in2enYrova velebit svou dcerugku, a kdy2 gel adjunkt od obeda po sve praci, broukal si polo nevrle: "To jsou zde na mou duti dobre matky! Na potkani by eloveku veaely holky na krk! — Paneeku, to by bylo klept !" — Na chodbe potkal se nahodou s TYnou.

"Sleena mi ji2 odpustila?" zkrou g ene se ptal.

Tyninka byla v rozpacich, ale pak si vzpomnela na mateina slova. "Ne!" dupla noakou.

"Pak mi nezbYva, ne2 jiti do kla gtera!" a s tvati kajicnika vklouzl do sveho pokoje.

Tyna mela takovou zlost, 2e by byla s chuti uhodila pest do dveti. Co ten elovek mysli? Pro hubieku dela takove poka.ni. A jen se pta, nic neprosi za odpu gteni! No, poekej! Je gte budeg prosit! Jen kdyby ten tatinek byl k eemu, posteskla duchu dcero gim sebehla, do za-, )1•F:cly,

LIMN L

to sam a litoval, ze se nemuZe pied vetaim obecenstvem zablYslmouti svou ueenosti.

Ale, co to? MilostnY dopis od Karlieky! Ba jeate vic ne2 pouhY dopis! Plny talif buchtieek to je jeate vYmluvnejgi!

"Na mou dual! Rozko gne to misto! Zde Cloveku nedaji hladem umlit!" liboval si, dodavaje v duchu, 2e to ovaem musk bYt nova — k svetu.

Uplynulo ji2 nekolik nedel ode dne, kdy nag hrdina do, Lagtovic zavital. Damy, stare i mlade, pokud se o nem vyslovovaly, ptichazely k poznani, 2e je adjunkt Chvojka praobyeejny elovek, kterY se rad dvoti a pii torn dobie nail a napije, ba 2e je vice jeate, 2e je neobyeejnY nieema, kterY dovede si soueasne delati blazna z nekolik vice merle — o sobe a sve &eh myslela ka2da, "vice" — rortomilYch divek.

SmYgleni pant o Chvojkovi bylo ovaem daleko ptiznivej gi. Spravce videi v nem vYteeneho fitednika, ktery mel pfi tom dosti taktu, 2e se nikdy nad neho nevypinal a 2e v ge, co natizoval, civil jako by se delo k jeho, spravcova, rozkazu.

Takoveho adjunkta dosud nernel. JinY na miste Chvojkove byl by spravco yi zajiste dal leckdy svou pfevahu pocititi, ale Chvojka nic.

Ano, kdy2 piijel na inspekci pan centralni direktor, zatidil Chvojka vae tak, 2e hlavni porce chvaly a spokojenosti velmo2neho pa pa spadly spravci do klina. Nic se nevypinal, nic se doptedu netlaeil, aby si ho pan centralni direktor povgiml.

Avgak pan centralni direktor mel dobre oei a znal jia Chvojku i spravce. Po strane poklepal Chvojkovi na rameno a tekl: "Vim, '2e je jejich zasluhou, 2e to tu nyni chodi jeate lepe nea kdy jindy. Ale to se mi na nich libi, 2e nechavaji hlavni zasluhu staremu panu. To jich glechti, pane adjunkt, a ja to nezapomenu!"

Tak se Chvojka zachoval nejen pane, ale i chytte a vaichni ho za to chvalili.

Spra,vce jen se v duchu durdil, 2e jeho pani klade Chvojkovi tak usilovne leeky.

"Kozel vi, co to ma, ze ho potad chce jen hnati do 2enitby a odtud", broukal veda, 2e by zete nenechali s nim na jednom panstvi hospodatiti. "Jako by byl takovY spech!"

Take in2enYr a dachodni "videli" mladeho soudruha v2dy radi, nebot' choval se k nim s povinnYm respektem a v Made, kde mohl, jim vyhovel. In2enYr litoval jen, 2e se adjunkt nerad zaloYva hovorem o politice a dfichodni naproti tomu nachazel na nem jedinou chybu, 2e radeji hral "eerneho Petra" o hubieky ne2 bulku, taroky nebo jinou uglechtilou hru o male neb velke.

Nadgenym pHtelem Chvojky byl pan farm jak pro jeho hospodatske vedomosti, tak pro to, 2e byl Chvojka k nemu v2dy velice uslu2ny, at' ji2 Melo o zaptjeeni nejakeho kusu natadi z panskeho inventate nebo o nejakou dobrovolnou robotu panskYch lidi na faratove pozemku.

Pan ueitel, jena se svym asudkem o Chvojkovi nikdy nepochlubil, v duchu caste se divival, kterak se ty d ye rfane povahy v adjunktovi dovedou tak pohodnouti, a ad, ci prave proto2e uznaval jeho dobre vlastnosti, divil se jeho melkosti i jeho mladickemu dvoteni se krasnemu pohlavi.

Ostatni panove nevykladali tote Chvojkovi prave ye zle, ano Caste srdeene se zasmali, jak ty holky umi "tahat za nos", vzpominajice, ovaem jen v nepHtomnosti s yYch 2en, 2e to pied lety zrovna tak delavali.

Zato vaak matinky la gt'ovicke pohli2ely na blaznive jednani Chvojkovo zrakem, ka2da vkly a2 do to chvile, kdy2 zaeal zase jeji dcerugce se dvotiti a ji obletovati, aby druhY den odletel — k druhe.

Jeg te vice starosti mely sleeinky samy. Ty ji2 byly ChvojkovYm blaznenim cele poblazneny. itikal

Dnes hral s Julinkou na piano nebo hraje na housle dal se ji doprovazeti. A hral s takovYm citem, 2e sama pani dfichodni uznala, 2e pH tom music "neco citit". Drub* den toeil se kolem Karlieky na fake v kuchyni, skladaje zrovna basne na jeji buchty, jea byly lehei prachoVeho pal. Pak zase eetl s Helenkou franeouzskY divadelni kus a kdy2 pria10 flee° o•14sce, takolvm p40,,oseco, ze.5itnEl palt 10:,e0rova, ft* vyotila, ai tralicotIzNky iirlkr11001

Btrana IS.

Nejzdfaenliveji si vedl adjunkt s TSminkou, co 2 pani spravcovou utvrzovalo v domneni, ho vgecka "housata", rozumej sleoinky, omrzi, nemüe pfec jinak, ne 2 zarnilovati se do jeji dcery.

Kdyby mely zamecke sleeny rozum a byly se umluvily, k budou chovati se k Chvojkovi chladne, byly by ho donutily chladnYm chovanim k jinemu jednani. Ale kdepak, 2enska a rozum, kdy 2 se jedna o mladeho muk s peknYm postavenim a skuteene milYm zevnefgkem.

Nebylo divu, e sleeinkam nechtelo se donutiti chladnYm chovanim Chvojku k volbe, ponevad2 ka2da, bala se, 2e by nektera jina, v prave chvili hodne ykele ho k sobe zatahla a tak pokece polapila.

Jednu dobrou vlastnost mel Chvojka, ktere se zejmena panove nedovedli dost vynadivit.

Damy si ji ani nepov gimly. Za celY eas, co byl v Lagt'oviekach, nevyvolal ani jedinY klep, ani jedinou mrzutost, aC ji 2 vgecky slabe stranky vgech obyvatelri znal.

"Je to chlapik, ten Chvojka", tekl kdys inknYr faraki. "Ty na ge 2enske zmelou pied nim spravcovou, drichodnovou a kdekoho, ale on ani muk! JinY na jeho miste u2 by s tim be2e1 jako s teplYm kolakm!"

"Charakter, charakter", kYvl pan farat hlavou.

"Je to li gak, tenhle adjunkt!" geptal jindy drichodni panu farati. "To yam pied nim zvochlovaly inknYrovou, spravcovou i ueitelovou, ale on ani slovo! V gecky chvali a omlouva, o kakle vi co nejlep gi, ale nedonese a nepomluvi ani slovem!"

"Chytrak, vyzna se v lidech!" pkikyvoval farad'.

A Chvojka, kdy 2 tak pkigel domil "z namluv", postavil se easem pied zrcadlem a tekl: "No, Vagku, abys tak dal v gecko do novin, co o zdejgich damach vi g a jmenovals, kde ses co dozvedel, ty by si vjely do vlast! To by byla Podivand pro bohy!"

Jen jedna vec ho trochu znepokojovala, 2e totiZ nikdy nemel pkile2itost setkati se s -Andulkou ueitelovic, ktera jedina, dosud nepodlehla jeho "svridnickemu umeni".

Leckdy vzal si schvalne zaminku. Tu ptines1 panu ueiteli to neb ono pro gkolni sbirky darem, tu zas piiel si o radu, mimochodem 'Teeno, zcela zbyteenou, ale — s Andulkou se nesetkal nikdy.

"Je to 2abe hrdopygne," tikal si v duchu, "ostatni by mi ptibehly vstfic a jsou ptec" — — Tu obyeejne nedomyslil, nebot' nemohl si uptiti, 2e Anieku ceni ptec jen ve ne 2 sleeny ze zamku, tteba byla jen ze gkoly.

"A myslim, e ji nejsem zcela lhostejnY", Vega se v duchu.-"Ale to dela nepochybne ten star' gkolomet, kterY se o ni boji."

VI. Nastaly 2ne. Chvojka mel pine ruce prate a hiavu pinou starosti. Od easneho jitra v polich a veeer, vgecek utYran a udten, mel je gte praci v kancelati. Pozde v noci chodival spat a easne zrana byl ji2 zase v poll. V gecky disposice, vgecky rozvrhy prace, vtibec ve, co konati mel spravce, einil za nej on. Nebyl pouze pravou rukou sveho gefa, byl jeho hlavou.

Spravce pouze podpisoval, ba i o "tizeni", mesieni porade vgech gatatil, vital referat, kterY mu Chvojka napsal.

Spra,vce 211 nyni bez starosti, jako na pensi.

A Chvojka? inil to ve s neuvetitelnou lehkosti a neztracel nikdy humor. Nedtel se tak z okazalosti, nybr2 z hospodatske narnaivosti. I kdyby byl spraxce chtel neco delati, vzal mu to z ruky. Udelal si nejradeji ve sam. Jindy ve nich, to bYvalo ktiku, zmatku a nakkü na ptetikni prach! Chvojka zastal ve sam, a nikdy , si nestekval. Aby spige vgecky etyfi dvorce objel, jezdival korimo. Od te chvile, co ho darny po prve na koni videly, stoupl zase u nich znaene v eerie.

To byl kavalir! Skuteene novel k pomilovani pegky jako na koni!

Ovgem nikdo netugil, pros Chvojka pojednou tak rad jezdil na koni, a od te chvile, co poznal, e s kone mute videti do oken Akoly i ptehlednouti celou gkolni zahradu, kde2to jda ky nevidel nic. Ale ubohY adjunkt ani s kone nevidal, co si vidCti ptal, nebot' po prazdnem

VIESTN/I

okne a zahrade, v n12 bujela cibule, petrel i rtitzne jine zeleniny, veru netonail.

Vgak Chvojka pro jine starosti nemel easu, aby se s tim dlouho trapil; jak dojel za gkolu, praskl do kone a tryskem hnal se do poli.

Kdyby byl tukl, 2e u jednoho okna ve gkole stoji kdosi a zamy glene za nim pohli21! Kdyby, byl tugil, 2e ten kdosi schova se v gdycky, kdy2 uslygi kone, aby mu nemusel za pozdrav dekovat, 2e to v gak pak nevydr21, aby nepovstal a s povzdechem za nim nepohledl.

"No, no, Otte! Ty se nejak za panem adjunktem vychylujer, kekla kdysi pani ueitelovd, je 2 s mukm svYm nepozorovane vela do svetnice. "Ten te nejak zajima!"

"Nevedela bych," tekla rozdra2dene v rozpacich ta jindy tak mirna, Anieka. "TakovY vetroplach a fantilek!"

"No, je to pkec jen slu gny mu 2 a nebylo by negtesti, kdyby si — — " "Chtel tropit ze mne gagky, jako ze sleeen ze zamku, myslite, ne?" hotce tekla divka. "To bych mu veru neradila a take mu nezavdam ptieiny, aby se mnou tak jednal jako s nimi!

Dobte, 2e si mne ani nepovgimne!"

"Anieka ma pravdu! Chvojka je zcela dokonalY a slu gnY elovek, ale in punkto 2enskYch se mi nelibi! Kdyby to byl gtudent, no vem to net'. Trochu toho fanteni Clo y& odpusti, kdy2 jinak neni nic horgiho, ale elovek v jeho staff a postaveni mel by ji2 pohlikti va2neji na podobne veci"!

"Ale, ale star! V gak on zmoudii pies noc, as ho to jen jednou chyti za srdce!"

"No, ja ho za srdce chytat, nebudu", kekla Anieka a jako na omluvu dodala: "Divala jsem se, kdo to jede tak tryskem. Ztte gtenY ye vem!"

A pti torn vzpomnela si na obraz sve patronky tarn tam nad lavkou a v duchu ozvalo se ji jako touha, aby ptec jen byla ona pti tom okamZiku, adjunkt dopu gtenim bo21m nahle zmoudti.

Kdy2 byly 2ne v nejvet gim proudu, nastaly prazdniny. Tem malYm drabantrim ve vesnieke gkole je gte ne; (a2 do r. 1905 trvaly prazdniny na narodnich gkolach 6 nedel, kde2to na, sttednich gkolach 8 nedel); ti museli je gte Urnact dni tlaeiti se na lavicich, aby hodne te ueenosti do sebe nassadi, by mei co p1-es vagace zapomhnat, nebo v nejlep gim ptipade jegte chodit "za gkolu", dtive ne 2 nastala jim gt'astna doba, kdy se mohli gkole beztrestne vyhYbati.

Zato studenti z Prahy i z krajskeho mesta byli ji 2 na ceste k svemu domovu. V La gt'oviekach nemeli studenta 2adneho, nebot' krome dvou synri duchodnich, kteti ji 2 davno byli "hotovi" a na mistech, noshvaly vrany na mek lag t'ovieskY v2dy, s velkou dtitslednosti sama Ale v nejbli2gich vesnicich men studentri dost a ti s obzvla gtni zalibou dochazeli do Lagt'ovieek, kde 2 obyeejne sve zabavy potadali.

Jina, leta, kdy 2 se bli2ily prazdniny, nemyslily zamecke sleeny na nic jineho, ne 2 na studenty. Letos vzpomnely si teprve, kdy 2 do oken jim kYval hloueek gvarnYch jinochri pozdrav kloboueky a eapkami. Byli to studenti, ubirajici se do syYch Odin od lagt'ovicke stanice.

Zag li hromadne na zamek k panu spravci, ktery je jako obyeejne uvhtal nekolika lahvemi melnickeho a znamenite vyeastoval -dim, co bylo prave po ruce.

"Holenku, pani studiosove", loueil se s nimi, "letos tady mate nebezpeeneho soka! Budete mit s nim potil! Jegte gtesti, 2e ma prave co delat s tou boi rirodou, sic by bylo soubojii jako maku!"

Na nadvoti setkali se studenti nahodou se vgemi zameckYmi sleenami, je 2 je a2 za dvrir sly vyprovodit. Pak vratily se do zahrady, aby Si povedely, Co na kterem z hochri za rok v jeho neprospech Ci prospech se zrnenilo. Ten zmu2nel, ten zva2nel, onomu vyrazil vous, ten zas nejak zesvetaeil atd.

"Vite, co noveho?" ozvala se Karla. "Tonislav 8upitaril zanecha pra y a ptijde do seminate !"

"Z toho bude hezkY pater", soudila Julie.

"Paterem je ho gkoda," ozvala se Helenka.

"Co si to vzpomnel, ted', kdy2 mtilk byti ji2 za dva roky hotov! To si take mohl rozmyslit

Ve stkedu, dne 9. dubna 1941. &iv", davala Julie najevo sviij nesouhlas s rozhodnutim gyarneho hocha.

"Ja, vim, co se stalo", ozvala se Karla a v gecky dychtive se po ni ohledly.

"U gupitaril pr 3'7 to nejak divne vypada", pokraeovala Karla pkitlumenYm hlasem. "Velebnieek povidal, 2e to ji 2 nentak dlouho trvat a ptijdou na buben! Prosim vas, tolik deer z gruntu vybavit a takhle!" — "To si myslim," vyjela nakva g ene Tyna. "Nage mami povidala, 2e budou-li mit jednou svatbu, budu muset bYt zrovna v Praze. No, nepoWuchuj, Helo, v gak ja, te vidim. Nemyslete, k se chci vypinat. Ale mami tekla, 2e to v Praze ptijde lacinell, kde2to tady bychom to museli hnat hodne nObl. Ptec se nezahodime pled 8upitarovSmi?" "Tot' se vi! Takova, selska pYcha. A ted' z toho maji", g kodolibe tekla Julea, ale lined dodala soucitne: "Ale Tonislava je mi ptec lito!"

"A mne je zas lito MatYska," dodala rozva2neji Karla.

"Jakeho zas MatYska?"

"No, Mateje 8upitarti, co zustane na grunte."

"Kdy2 mu grunt prodaji v licitaci, nebude na nem seat a ma po starosti," jizlive ozvala se TVny. "Prosim te, nedelej se necitou!" zaktikla ji faratova schovanka. "Tteba ttednicka dcerka, neslugi ti to. Ja, jsem z toho, tak vim, jak to boll, kdy2 se musi sedlak s tou hroudou pole rozloueit. A kdo to dostane do rukou?"

"Se sveta to nebude! Ostatne jsem tuhle neco slygela, 2e 8upitarka jednala s tatinkem. Odprodaji nam ten velky lan pole, co maji zrovna mezi nakmi polnostmi. Vgak to pana centraldirektora i tatinka v2dycky pichalo do oei. Tak je to jedno!"

"Tak se Supitartimi piece odlehei! Ale to neni jedno, abys vedela! Kdyby knife pan skoupil vg ecky grunty kolem a sedlaci by gli k nemu nadenicit, bylo by to snad dobte pro vas Atedniky, ale me pro narod! Ja tomu nerozumim, ale stryeek to tuhle tikal!"

"Ja, tomu take nerozumim", tekla Julea, "ale , to vim, 2e pYcha ptedchazi pad. Tak at' se ted' ten tvuj MatYsek ohani. Jen kdy2 ma sestry dobte provdane!"

Vesely smich deveat byl Karle odmenou za jeji uptimne citenou obranu.

"Mlle se zda, k se nam Karla je gte provda, k 8upitartm", g kadlila Helenka. "To bude selka!"

"A nic bych se za to nestyclela, ty — ty! Selka je jako jina, pani. Ale dovedla bych to zastat. Ale mnoha sleeinka, tteba vyrostla na panskem dvote, nedovedla by ani drtithe2i podsypat!"

A Karlieka zamraeiv gi se, pokud to jeji-dobra tval dovedla, odbehla. — "Ta se eepejki", smala se Helena a deveata rozegla se ptemYglejice o studentech a osudu Supitara, kterY chce byti kneZem a druheho, kterY se ma nuzovat na otcovskem statku za to, 'le jeho sestry jinde si sedly.

Den po ptichodu panii studentil byla nedele, den Pane. Rozumi se samo sebou, 2e colada chasa byla o velke v kostele. V gak se na tu zpivanou jil vela kolatura tClila. Na gi studenti meli velmi pane sezpivane kvarteto. A col kdy2 Tonislav Supitart s hlubokYm svYm basem mel solo! Al se ta okna maleho kostelika ottasala. Nebo kdy2 Rrilieka mekkYm, lahodnYm syYm tenorem povznesl se hodne vysoko, tak vysoko, 2e se 2,2 bide ohlileli, zda mu vysoka„ klenba nad kruchtou staei.

"To bylo zas jednou neco", tikavali si lide, jdouce z chramu.

"Na 2adnem koncerte v Praze na ofine neslygel jsem nic hezeiho", pfichvaloval si gvec Obrtlik, jen2 takto vypomahal na velkY buben, vzporninaje na sviij pobyt v Praze.

"Ale ma ten '.upitartil vysmolene hrdlo", dlvii se pansky bednat. "No, v gak pr Y piljde do klagtera!"

"Abys ty na ka2dern nee° nevidel! Jaky hlas mu Pan Brih dal, takovY ma i bez pith! To bys ty musel hueet jako nejvetk zvon!"

Tak a podobne se vesnieane bavili, ale v gechen hovor se tail jen kolem produkci studentit a kolem jejich osob.

(Pokra6ovant.)

Ve stfedu, dne 9 dubna 1941.

8tranalh

V2E1 TNIZ

JELENKA

INVASE DVOU STOLETI 1803 — 1941.

ASFALT.

(Pokradovani se strany 8.)

Tak Zalmanovi bylo nejak slavnostne V dugi.

Citil se skoro Uplne zdrav, ba i z halm se od'valil poprve a na lavici k oknu si usedl a k lesu yyhliZel. Nedekal dlouho. Jelenka ptijela tentokrate dtive, neZ jindy. Jeji jelen mel parohy propleteny zelenYm listim. Mlada Zeno, pak v hebkou, kmentovou fizu skryla rtiZovY dar sveho gtihleho Vela, gazeli noZky tyrkysovymi sttevieky spoutala, do zlatYch yin svych kadeii bilou eelenku zpod sneZnikovYch perel uvila. S Udivem hledel k ni 2alman; nikdy neptipadala mu tak krasna jako dries. To nebyla Zeno, to byla kralovna jara sama, k jejiz vody huei, ptaci zpivaji, pied skalni droved i polni kvet sve Wavy sklaneji v pokote. NemocnS7 citil, jak nahla vino neudrZitelneho opojeni zachvatila jej celeho. Po Jelence, ktera prave vstoupila, ruce rozktidlil, a ona do naruei mu klesla, sama podlehnuvgi kouzlu slavneho yeeera.

Kdyby Hitler vial sbirku plakatu, beta.• a kreseb, ktere se ye Velke Britanii vyskytly, kdy2 hrozila napoleonska invase, velmi by se o tuto nazornou vYstavu zajimal. Musel by si vgimnout, jak tyto publikace spravne odbadly marnost napoleonskYch zamertit. Napoleon shromatdil v roce 1803 v Boulogne ohromnou armadu a touZebne hledel ptimo na btehy Anglie. Kresby a plakaty ptesvedeuji, jak se fitodnik v podstate nikdy nezmenil a jak britskY lid projevoval vadycky viadi nebezpeel nejen odvahu, ale i jednotu.

Prave tak jak Britove v roce 1941 hledi zpet na rok 1803, divali se v roce 1803 na nebezpoei, ktere jim hrozilo v rode 1588 od Spanelu. Plakat z to doby vyzYva londSmske obeany ,aby se vzchopili a poslali do pole 100.000 mutt. To bylo desetkrat vic net v roce 1588; a dries je to zase desetkrat tolik net v roce 1803. A jinY plakat liei, co by se stalo, kdyby fitoenik dosahl nspechu: "Muti by byli vratdeni a 'teny znasilneny. Doti pobity a obchod zniden. Pracujici vrstvy ztratily by zamestnani a zutil by hiad.

Zvitezil by despotismus a zbytek obyvatelstva musel by sloutit cizi zemi. Citat z neptatelskeho prohldeeni zni temet tak, jako by byl napsan v naafi dobe: "At' jen mluvi o sve bezpednosti, kterou vdeei mori, jeZ je obklopuje. Jejich vojsko nemifte nikdy ubranit cele pobteti.

AnglickY lid, ktery nedovede zachazet se zbranemi, rozprchne se na vaechny strany. A katdY viteznY vojak bude miti Anglieana za otroka."

Ptistavy, ktere slouti ptipravam proti invasi, byly jit v roce 1803 dejiatem napoleonskeho zbrojeni: "11,000 lod'atskYch pracuje v Calais, Dunkirku a Ostende krome tech ovaem, kteti ptipravuji lod'stvo v Brugach, Gentu a Antverpach. V Bologne • na rozkaz 36 delovYch elunt. A krome toho mame v pohotovosti 152 Lodi, ktere jsou vyzbrojeny zvlaat' pro invasi. Za 3 nedele budeme miti v naproste pohotovosti mnohem vice. ✓ Calais eeka. 70 'aunt, z nicht katdY mute dopravit 150 mutti. A v Dunkirku jeate vic."

Ponevadt v to dobe nebybo britskYch letadel, ktera by mohla ruaiti ptipravy a zjistit, co se na druhem biehu deje, kolovaly samortejme nejfantastietejai zpravy. Mluvilo se o v gelijakYch zbranich, o podivnYch strojich, pohanenYch vetrnYmi mlYny, o praz ylkatnich pevnostech, ktere mely sloutit obrane vojska pit vylod'ovani. Jedna ze starch kreseb znazornuje balon, kterY mel dopravit 3.000 vojakii a sta./ pouze 300.000 frankt.

Vzpomeneme-li si na Hitlerovu tee, kterou pronesl k osmemu vYrodi 30. ledna 1933, muteme ji porovnat s NapoleonovYm prohlaaenim, kdyt mluvil pied invasi ke s yYrn vojaktm: "Nebudete mit jineho velitele, nebot' budu vladcem vaech narodii, ktere mne budou poslouchat jako Boha." A vAimneme-li si yYzvy, kterou britske fitady vydaly k obyvatelstvu nyni, mUteme ji porovnat s upozornenim, jet varovalo obyvatelstvo ye chvili, kde se oeekaval Napoleoniiv vpad: "Dbejte, aby silnice byly volne, neshlukujte se a zustante vAichni na svych mistech."

Vaemi smery, jako velka, sit' utkana z kordickYch uzla, se Anglii vinou silnice. Male a velke, vetgi i ty nej girgi se etyrmi proudy a chodnikem pro cyklisty, v gechny prameni z jedine velike studny asfaltu, ktera rozlila sve gedive potoky mezi pole a trnite ploty, mezi pahorky na vlas stejne, mezi domky s tYmit gtity a zahradkami, mezi kravy, ktere maji vgechny stejne skvrny na bocich a bile lysiny mezi zamy glenYmi rohy. Za davnYch dob miru byly pry silnice postaveny proto, aby po nich bide jezdili na weekend, v dlouloYch limusinach, zastavovali se u hostincil kde se snida, mnok'stvi vajec a mnoZstvi masla a tabotili na bkezich teky, okolo ktere nebyly dotud nasazeny ostnate draty. kikal mi alespon jeden velice stark pan, kterY takove easy pamatuje. Mne se pies to zda, ae silnice jsou stvoteny proto, aby vojaci dopravnich jednotek po nich jezdili sem a tam, zastavovali se na nevyzpytatelnYch rozcestich, pletli si sorer a pospichali v degtive metelici — to byste radi vedeli kam. Ale nemohu yam nic rici, protole to je fitedni tajemstvi.

Lidem se jizda vojenskYch transporta krajinou zda stejne, nepochopitelnou, jako lezeni brouku po steblech travy. Pozorovali jste kdy takoveho patetieka, co dela za nedelniho odpoledne? Beli loukou, vyleze po trave as na samY vr gidek a zase sleze dole. Beli a zase leze nahoru a dolu. Ma k tomu jiste nejake ditvody, nraZete se vsaditi; a toted je s vojenskYmi vozy. Ujedou padesat mil, obrati se, jedou zpatky a pak zase jinam padesat mil. JenZe to vaechno je dulezite, velmi pottebne, a hned yam teknu proo. Za prve, armada chce jist. To neni jen tak; dopraviti kaZdY den jidlo pro tisice hladovSich krkt. Pak jsou zde nemocni. Musi se dovatet do nemocnice a kdyZ je jim dobte, zase dorm,'" A nakonec muZstvo same. Na ge armada je motorisovand, beha dela na etytech a vice kolech a k tomu je tteba cviku. Neni vtibec nic lehkeho ptemist'ovat jednotky, hlavne neznate-li teren. A prgi-li yam do tvate, fouka-li vitr a v zataekach to klou2e. Vette mi, ae gofeti to nemaji lehke; main sve zkugenosti. Celt' den jezdi, cel' den si sve vozy opravuji a eisti, pak je zas zablati a musi zadit znovu. Motocyklisti se mail jegte hilt. A co vaechno se zakje, co vaechno elomtisi zdolat. Jednou jsem jel z posadky do mesta, ktere z valeenYch dtivoda nazveme R. vzaleneho 20 mil. Byla noc, tma jako v pytli a costa neznama. OpatrnY. 'elovek se raddii dvakrat pta, tim spi ge opatrn' vojak. Pustil jsem se tedy noci a ptal se na kaZdern rozcesti, kudy ae se do toho R. jede. A v gude mi tekli spravne. Ano, rovne a pak vpravo. Nebo jed'te do prava, pak pies most a vlevo. Jel jsem a jel jsem a jel. Po hodine cesty a peeliveho dotazovani jsem se obj evil zpatky v posadce.

To je tak asfalt na vlas stejn 'Y, at' jedete naptie nebo zdeli, po nem se projiteleji vojenske kolony a g ofeti si mysli: Tak bych red vial paraautistu, jak odsud trefi do LondYna. F. M.

"Jsi ma! Na veky ma." geptal Zalman.

"Tye,. vane tva!" opakovala Jelenka.

Ze vsi ozval se zvonek, v domcich rozsvecovali. Ale zde ti dva slyaeli jinY, mohutnejgi hymnus, tak jakoby velike srdce zeme bilo do obrovskeho, modreho zvonu nebes, citili jinY zachvev, kterS7m chveje se vesmir se vaim, co na nem Zije, tvoti a miluje se, videli jine yelike boaske svetlo nezru gitelneho dugevniho splynuti a Lasky I/Cone.

Dvete zcela nesly gne se otevtely a baba Suchoparka ve gla, a kdyt Jelenku se 2almanem videla, ruce na svadla nadra sktitila a slzy yelike jako bornyky padaly ji z Vitez Zivota kraeel ptirodou v pruvodu seraft a archandelt a v gichni zde citili velikou svatou jeho piitomnost . . . . * Od onoho slavneho vedera Vzkti geni, nikdo vice v chalupe stare kotenalky nespattil Jelenku. Zmizela a nikdo nevedel kam. Teprve po dvou letech, kdyZ dr. 2alman odvatel si z podttem ginske myslivny plavovlasou Helenku, mnoho se vysvetlilo. Vgechno vedela snad jen baba Suchoparka. Ta v gak mleela a usmivala se jen. Snad jiZ opet stkavala v zive parneti sve pro budouci sva vnoueata (pravim: snad!) velikonotni pohadku o — Jelence!

Solidarita Cecltoslowaku daleke Brazilie.

Na obrovske plo ge Brazilie, jeja fizemi jest padesatkrat vet gi neZ Oeskoslovensko, Zije asi 4.000 Cechoslovakt. Nadi krajane jsou rortrougeni po cele zemi, vet gi a souvislej gi kolonie jsou pouze ve vet gich mestech jako Sao Paolu, Rio de Janeiru, Porto Alegro a Lurityba; na venkove vzniklo nekolik zemedelskYch kolonii a ye mestech pracuji nektere filialky prumyslovYch podnikt, zejmena filialka SkodovYch zavodil v Rio de Janeiru, ktera postavila v Brazilii asi 20 lihovaril. V Sao Paolu vznikly neddyno 2 Bat'ovy podniky.

Politicky neni v Brazilie mezi na gimi krajany ZadnYch spore. Vgichni jsou jednomyslne pro osvobozovaci akci, kterou podporuji vgemi silami. Hlavni podil piisluai, ptedevgim kolonii v Rio de Janieru, ktera, hned po vypuknuti valky zalotila vYbor pro pomoc Cs. vojaktim.

Podniky, ktere vYbor uspoildal, mely take znaenk propagaeni vyznam — na pkiklad koncert v opete a eaj v Anglickern klubu. Ptijmy tohoto vYboru dosahly uZ vice neZ 60.000 milt. j. asi 800 liber. Znaend Cast techto penez byla &ma k disposici es, eervenemu ktiZi. Do Anglie bylo ji2 odeslano 9 zasilek.

Krome akce pro 6s. eerven kti g zahajila es. kolonie v Rio de Janeiru finaneni akci ve prospech odboje. Na zvla gtni fond pro osvobozeni Oeskoslovenska vybrali jiz, na gi krajane 40.000 milreist, t. j. asi 500 liber. Vgichni krajane, kteti maji pevne zamestnani, ptispivaji na tento fond doborovolnou dani z pkijmti, ostatni pfispivaji die moZnosti. Tak dokazuje na ge es. kolonie v Brazilii svou sohdarnost s odbojem, jeho lest einnou a cmnou slotlou.

Kdyt nava'tevnici vYstavy, ktera tyto plakaty, letaky a kresby ptedvadi, vyjdou z osvetlenYch mistnosti do ztemnelYch ulic, kladou si jiste zcela bezdeene otazku, jakY jest rozdil mezi nebezpeeim invase v r. 1803 a v r.

1941, kterY jim uklada podobne povinnosti jako jejich ptedchndcum pied bezmala 150 lety. A nemohou se ubranit ani pocitu ze se podobaji vojaktm, kteti hajili anglicke pobteti pied vetaim dobyvatelem net je Hitler.

Podle Lawrence Wenna.

Washington, D. C. — Poeet povoleni k sta ybarn, y ydanYch v imoru 1941, stoupl a 21.6 procenta proti imoru roku 1940, jak oznamila sekretatka departmentu prate Perkinsova. Staveb obydli v -axiom t. r. ptibylo a 9.2 procenta a jinYch budov obchodnich a prfirnyslovYch o 62.3 procenta, kdetto oprav bylo a 3.1% vice.

Proti lednu 1941 bylo 'Oak 17'6e01 stavbam 0 4.6% menu

Odnarodneni slovenskYch deti v Mail'orsku.

Zpravy, ktere jsme dostali z tzzemi, jeZ bylo videfiskSrm diktatem ptipojeno k Mad'arsku, ukazuji, Ze Mad'ati zustali verni sve odnarodtiovaci politice, postupujice stejne jako v dobach ApponyiovskYch gkolskych zakonii. V okoli Kogic zavteli ted' todu slovenskYch gkol, take slovenske deti musi chodit do mad'arskYch gkol. Jsou to obce: Ziata Idka se 668 obyvateli, z nicht je pouze 41 Mad'ara, Bagka 247 obyvatel (9 Mad'art), Hilo y 470 obyvatel (10 Mad'art), Zdoba 478 obyvatel (57 Mad'aril), Kavedany 603 obyvatel (36 Mad'ar9), Bakg a 422 obyvatel (62 Mad'aril), Hutka 328 obyvatel (49 Mad'arii).

Vichy, Francie. — Francouzske ministerstvo valky oznamilo, ze Wind uz propustili, nebo dali povoleni k propu gteni 76,000 francouz- skYch valeenYch zajatcu. Dale Nemci na dohodu, propustiti jeSte, dalSier) 12,000 rzajatel

V 18 TNIK

Btrana 12.

Slovanske Podporujief Jednotj StAtu Texas.

Pfficial 0 saga of Slavonia Benevolent Ass P. ntioa of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MO-OKA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAX PUBL. CO .,

West, Texas Pecdplatne $1.50 roane. Do stare vlasti $3.00 Subscription $1.50 a year in advance.

Europe $3.00 a year.

Em6ny adrea sasflajf se do Hlavni Cfadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Ve 'sere deploy, ptedplatne, oznanaky, mei •ezoviany -na Vestnik. West, Texas iriostait has the largest circulation 9! anj Czechoslovak Weekly in South.

Velikonoce, svatky jara. Dech zeme obrozuje hroudu, kolobeh m.izy napruZuje stromy, kvap vetru proCist'uje oblohu, a z toho yeeho lidskY tvor nassava novou silu do 2.ivota. Malinka, Casteeka jara veene mladeho a veene stejneho v svem nekoncenem opakovani- omlazuje nejen stare lidi (koala to babieka stara, je veselejei z jara), ale ka2deho Oloveka.. Omlazuje i dite.

Pusobi osvelive na ka2dy organismus, povzbuzuje 2i.votni projev jako teplo povzbuzuje rtut' v teplomeru. Jaro je neomylnY omlazovaci prosteedek, leeive vzrueujici. JedinY prosteedek, jeho2 lidstvo veech vela snaZici se o to, aby si elovek mohl zachovat vedne mladi, nehledalo a nepiatilo. Jaro peichazi samo, peichazi neomylne-, ale nikoli na objednavku. Bohaeky starych narodu uZivaly prapodivnYch kosmetik, aby si veene udrkly mladi. Povesti o hradnich panich prozrazuji, 2e se damy koupaly nejen v oslim mlece jako davne Rimank.y, ale dokonce pry v krvi mladYch divek. Steedovek mel jine leky net starovek, ale u ji2nich narodfi bYvala starost o veCne jaro 2ivota horlivejei, protok vice opodstatnena, na jihu se rychleji starne net na severu. Kolik nenez se vydalo zazraenYm lekanna, kosmetickYm kejk'Urn -- a piece tajemstvi yeeneho mladi je tak lacine! Tak dlouho je elovek mlad, jak dlouho se dovede radovat ze 2iVota, to jest, i z jeho ncjmeneich doff'. Nedostatek teto schopnosti dovede hrube porueit lidskou 2ivotnost. Lide, kteki se nejakou nenaddlou zmenou s vYee bohatstyi a hodnosti octli o 2ebracke holi, konei scloevra2dou. Nedovedou se spokojit radosti z malYch s yetsks ch poteeeni, jako je paprsek slunce, pohled na kvetinu, pochod, zpev, vane, radost z prate. A dobra mysl za veech okolnosti. Oveem, nekteti namitnou: jsou okolnosti osudu, 2aly — kdy se zda, jako by si elovek naprosto nemohl udrZet dobrou mysl. Kdy hlava klesa, mezi ramena a elovek za hodinu zestarne o desitku let. To jsou chvile nahlych zeeediveni a zhrouceni telesnYch nebo dueevnich.

Zajiste — v2dyt' 2ivot je mince o lici a rubu!

Ale tajemstvi vedneho jara je prave v torn, 2e v Zalu musi elovek hledat silu. Bolem se otukvat. Nikdy neklesnout, nikdy nezvadnout. Jaro, opakujici se nemenne co svet svetem je, dava eloveku klie k tajn-istvi sveho yeaneho trvani.

Za br. Frant. Oiexou starSim. Mezi pondelni poetou doela nara resolute eadu Pokrok Houstonu Cis. 83., projevujici hlubokou soustrast poztistalYm nad odchodem jejich milovaneho man2e1a, otce a dedeek.a bratra Frant. Olexy stareiho. Peiznavarne oteveene, 2e jsme byli seznanim nemeniteine skuteenosti bolestne dotCeni. zaslou2ili praco-so4ici naeeho Bratrstva narn jeden po &Them, oochazeji. B: ..tr F. t...Say '7.-::.a.alYch Olexa sr. nale:t: ol k

Texasu. Nic nebylo v Houstonu podniknuto, nic zapodato, v km by nebyl Frank Olexa sr., kde on by nepolo2i1 ruku k dilu, kde by jeho energii peimo salajici nebyl spoluptisobil. A tak, jak Frank Olexa v Houstone zaeal, tak vytrval o2 do smrti. Ale u neho nutno z yldete vyzvednouti jeho einnost na poli osvetovem. ZesnulY byl• vaenivYm ochotnikem a znamenitYm spodobnovatelem filoh karakternich. Od jeho prvniho chapani setby kulturni a2 do dneeka byl Frank Olexa starei mezi ochotniky vtdcem, byl jejich mluveim, povzbuzovatelem i uditelem. Zemeel, kdy2 dovreil desitky let sveho plodneho 2ivota — odeeel z naeich tad nav2dy. Uvedomely a obetavY Oechoslovak, milujici a starostlivY manotec a dedeeek, peikladnY oloean nove vlasti, svedomitY dlouholetY iteednik eadu Pokrok Houstonu, prominentni Glen houstonske 'Ceske osady — zanechal po sobe riehynouci pomatku.

BudiZ mu zeme lehka. PozilstalYm vyslovujeme timto naei hluboce citenou kondolenci. Vdeena, vzpominka Clenstva S.P.J.S.T. necht' zmirni te2kou ranu, drasajici bolest odchodem br. Fr. Olexy st. zasakne rodiny.

Knihy se pig proto, ie se jejich strany zrcadli v iivotech od pokoleni do pokoleni. Clovek v nich naleza sve slzy i harmonic k toniun, ktere se ozYvaji v nem samem.

Oe jim jde. Stavky v tovarnach, majicich stamilionove kontrakty na docla yku ruznYch potteb pro vybudovani narodni obrany dostaly se do kritjcke situate, jet ohro2uje celY program vojenske piipravenosti Spoj. Statti. Cela vefejnost podind chapati, 2e stavky jsou vyvola,vany a eizeny delnickou organisaci C.I.O., v jeji2 eadach dokazane jsou 2ivly podvratne, agenti americke demokracie nepeatelskYch viad, kteii vyu2ivaji svedenYch delnikt k ochromeni vYroby zbrani, letadel, valeenYch lodi atd. — v nynejei svetoye krisi tak velepoteebnYcli k vybudovani postaeitelne obrany zeme i k vydatne pomoci barbary ohrokne Anglii i zemim branicim se UtodnYm podmaniteltm. President Roosevelt dokazal svoje sympatie a slibovane zastani se teid vYdeleonYch prosazenim zakonti, davajicich delnictvu pravo ku organisovani, vzajemnem vyjednavani se zamestnavateli, ochrane peed zneu2ivanim a zkracova,nim zamestnancil, zajieteni pracovnich hodin i sazby na7dove. Podobne ochrany delnici peed tim nemeli a tito ye sire veteine jsou za zlepeeni jejich pomert F. D. Rooseveltovi ydedni. Net mezi C.I.O. dostali se k veslu evouni, demagogove stranici komunismu, faeismu a nacismu. tkolem podobnYch zakuklenct je sireni zmatku, nepoeadku, stavk y — vyvolavani a prohlubovani teidni nenavisti, nepokojii, aby dosakn byl na konec cil veech techto intrik a podzemni einnosti — ochromeni budovani narodni obrany. President Roosevelt vyslovil se na obvykle porade se Zurnalisty — 2e stavky musi bYti peivedeny ke konci a to co nejcleive. Vlada ma vedomost i cliikazy o komunisticke sabota2i nejen mezi delnictvem, nYbrZ i mezi podnikateli — a je pohotova zakroCiti razne a tile litery peisluenYch zakonft o bezpednosti zeme.

Cas probudit se. Kdyby byla peiroda sestavovala kalencla,e, byla by jiste jaro dala no, padtek roku, nebot' jaro znamena neslavnY konec stareho eadu veci a slibnY zaeatek noveho 2ivota. Jaro je nejlepei Cas k uskuteeneni ktere za dlouhYch zimnich mesictii byly takeka pohebeny pod jednotvarnou eedi zamraeenych dnu; na jafe je Cas zaditi novY 2ivot. Nyni jsme omlazeni, nabiti novou zasobou 2ivotni energie, napineni novou chuti k praci. Znovu o2ivame, protoCe ye svete nastala skuteene velika zmena, zmenila se peiroda a jejim vlivem i naee mysl. Podivejme se do poli a pozorujme rolniky. Oraji a seji celY den, east° pozde do yeeera.

Svoji energii promenuji v praci a ponevad2 mysli na budoucnost, vedi, 2e nebudou sklizet, nebudou-li orat a sit. Znamend to, 2e oni jsou mezi nami jedini, kteel maji myslet na budoucnost? Jiste ne! Veichni jsme ve stejnem postaveni a jsme-li mouclei, budeme nasledovati peikladu rolnika, provozujiciho po staleti sve stare podestne rolnicke kmeslo.

Amerieti obeane u2 zadinaji chapat, ie stavky jii nejsou vice proti same -:a::tetirtvn, ale jsou JSOO proti Vk!,:; to

Ve stfedu, dne 9. dubna 1941.

Stare rusks prislovi pravi, ie elovek se nauel modlit z pina srdce teprve potom, kdyi se v zime ocitne na mori. Nemci se budou musit naucit modLit, prosit lidstVo za odpliSteni, ie ho vehnali do mraltot. jejich vlastni MTh bude je musit presvedeit, aby padli na kolena.

VYkonnost obrovskeho meritka. V pondeli t. tYdne oteveena byla v Dallas aeroplanka "North American Aviation", majici kontrakt na dodavku vojenskYch letadel pro narodni obranu. Thasne tempo zbudovani obrovskeho podniku sezname z nasledujicich dat: 13. listopadu 1940 vybran Ian prerie pei Grand Prairie u Dallas, 23. listopadu zahajeny prate s kladenim zakladt, 27. prosince montovana kostra ohromne budovy (zabira plochu 25 akrt), 7. ledna ocelova, konstrukce dodelana, 6. 'Mora kladena ocelova steecha, 14. Unora zapoeata stavba daleich budov, 28. imora instalovano osvetleni. 30. beezna zavod dohotoven k zapodeti sestavovani easove velmi poteebnYch letadel.

Steecha ohrornne budovy vykdala si 12;000 roli materialu, 3,000,000 liber pisku a 4,000,000 liber spojovaci tekute krytiny. Material na pokryti steechy dovezen na kleznienich vozech, jet zalazeny do jedne lady, tvoeily by nakladni vlak tei mile dlouhY. Rozpoeet obrovskeho podniku civil $7,500,000 a nebyl pietakn. Nova tovarna znamena, zahajeni nove epochy prilmy.slove rozpinavosti v Texasu a jeji oteveeni oslaveno bylo okazale.

Texas dal peiklad. Statni zakonodarna schvalila a guverner O'Daniel podepsal zakon, trestajici nasili, pobueovani, ohro2ovani osobni bezpeenosti phi stavkach, naeizujici nucene vyjednavani phi neshodach mezi delnictvem a zamestnavateli. V zakone nejsou zkracena prava delnictva ni zamestnavatelti net zne mo2riuji peipady, kde delnici ochotni pracovat, vystaveni byli Utokiim a nasili od delnikti sta y -kujich.Podrbnstavephozkna nebyly dosed uvetejneny net samozvani vUdcove a organisatoti zvidete povestne komunismem prolezle C.I.O. budou napeiete drleni na uzde. Peestoupeni nekterYch ustanoveni zdkona po.dleha, pokute $5,000, dva roky kaznice nebo oboji.

Imperium fa gista v Africe se rozsypalo. S armadou faeista v Africe to elo rychle s kopce a rychleji, nee va2ni mezlnarodni znalci mohli vfibec peedpokladat. Kolonialni panstvi Duceho v Africe, chranene 300,000 dernokoeildeti pod velenim Grazianiho je ji.2 v britskYch rukach.

Hlavni mesto Habeee — Addis Abeba — vzdalo se v sobotu, mistokral vevoda z Aosto po2adal Anglidany o ochranu pled mo2nYm masakrovanim Tanana po odvete . 2iznicimi domorodci.

Z italske. Severni Afriky zbyl jen Tripolis a jeete ten musi podpirati Nemci, aby se ptipadne nerozsypal sam. General Cunningham poslal britskYm vojinum typickY rozkaz peed zahajenim takni do italskeho Somalska, v nem2 pravil: "Peeji jihafrickYm a zapadoafrickym vojaktim mnoho zdaru a hodne etesti: Matte-je, matte je potadne a zas je matte!" Britove roz- ' kazu porozumeli a tidili se jim — Taliani v Africe dostali potadnY yYprask!

LISTARNA. Jos. N. Zakon zvanY "Lease and Lend" je Casti Rooseveltova planu o pomoci Velke Britanii a v ketine Ize jej pojmenovat "pronajmi a plaid".

J. L. N. ACkoli oeska zahranieni armada nedosahuje poCtem slavnYch legii za svetove jeji politick yYznam pro nae zahranieni odboj je nesmirnY. Jeji existence ma yeak velikY yYznam i pro situaci naeich v okupovane vlasti. Je naelm doma vzpruhou, je pro ne svetlYm bodem v jejich te2kem postaveni, jest jim slibem do budoucnosti a zarukou, 2e 'desk°, slovenska vec je na dobre ceste.

Pochybovae v H. Hitler bude pora2en, nikoli veak pro nedostatek pledvidavosti a yypoditavosti. Nekteti lide se domnivaji, 2e Hitlerovu politiku lidi mozkove vYbuchy, cot neni pravda. Ka2clY jeho ttok byl prave tak chladny a promyelenY, jako vYboje jeho peedchtdct. Byl vernY sy Ym germanskym vzornm hned od zaeatku. Na Hitlerovi je abnormalni pouze jeho fysickY vzhled. Podoba se mezkovi, — bez pYna potomky. chy na sve peedky a bez Tyto mezela .

,01-10,

stfedu, dne 9. dubna 1941.

Stranik organisovane price. Souhlasime s vaSim stanoviskem ohledne organisovani delneho lidu naprosto. Zastavali jsme se a napomahall pii organisovani farmatt jet — tel — neni doposud uskuteeneno. V dne gni situaci, kdy Amerika ma bYti arsenalem pro demokracie jde o toto: mladi muti volani jsou do cvitebnych taborfn delnici do tovaren, doltk, lodenic, teny a divky do cvienYch gkol k ptiprave pro to onu slutlau. Vg ichni jsou ochotni pracovati, ptinageti obeti, deliti nebezpeti, aby zachovana byla svoboda a obhajena na ge vlast. V tomto porozumeni soutinnosti vyskytuji se terns zjevy — stavky. Nektere delnicke organisace — vet ginou C.I.O. — nejen te nekonaji sve povinnosti, netahnou za jeden provaz, ale pusobi obtite jinYm a tak zdrtuji program narodni obrany.

Vetejnost odsuzuje stale smelej gi potadayky radikalnich skupin delnikin vedenYch usvedeenYmi vyznavati komunismu, kteti po vetgine jsou cizinci, vyutivajici demokratickeho ztizeni Ameriky pro svoji podvratnou einnost. Demokracie ma sve slabiny, jinak by vlada neprojevovala vitti butitskYm vyvolavattim stavek tolik trpelivosti. V diktaturach stavek neni. A stavky y e Francii ptivodily jeji neotekavane rychlY pad. V nag i Americe tomu nesmime ptipustit, v dobe hroziciho nebezpeti radikalni tivly muse bud' zanechat rozvratne einnosti po dobrem, nebo tea dusledkum.

German' byli vidyeky piesvedeeni, to moralka plati jenom pro poddane. Vladnouci Nenaci maji svou vlastni moralku. ,

itad RfliovSt Dvitr, Oslo 894 Rosebud, Texas.

Cteni bratti, sestry a redakce!

Nag e pravidelna schtze byla odlotena z druhe na tieti nedeli v dubnu. Vet gina bratrd a sester si toho prali, kdy velkonotni svatky piipadnou na druhou nedeli. Schfize bude konana v budove First National Bank, na druhem poschodi. Mame tam dobre misto a doufain, ze mnoho tient se ptijde podivat na nage nove misto. — Na ge degtive potasi piestalo a farmati pracuji ve dne v noci a toto fitinkuje zee na na g obchod, ponevadt ulice jsou velmi prasdne, ale jsme radi, te to slunce zase sviti.

Se srdeenYm pozdravem, John J. Plasek.

Z praiskeho dopisu.

"Snad to provisorium nejak ptetijeme, pak se na vg echno utrpeni rychle zapomene. yetime pevne, ze je to vskutku jenom provisorium a te musime miti vice trpelivosti net jindy.

Na venkove zabavuji Nemci v gechno, takte vesnice neni jit v zasobovani fitechou mesta.

Pti torn jest na g lid na venkove naprosto pevn' a neobytejne uvedomelY. Zboti jest stale mene, nektere veci zmizely upine. Jegte se stale vyvati ovoce a vgechno, z teho se da vymatkat nejakY olej nebo mazadlo. Pgeniene mouky neni, k titne se dostaneme jen malokdy, protote si radeji kupujeme chleb, jehot se dostane na pridel velmi malo.Ani s masem to neni slavne. 1 kg husy stoji 80 K a je to skoro zdzrak, podati-li se nekomu husu propagovati."

Washington, D. C. — Zasilky zbrani a munice do Anglie a fzecka pry budou chraneny americkYmi valeenYmi lod'mi, bude-h to nutno.

Hlavni otazkou, jet je dousud nerorte gena, je pry, zda americke lodi maji bYti obsazeny americkymi nebo anglickYmi posadkami. Uvatuje pry se o poskytnuti 24 americkYch destroyerft Anglii k tomuto cili. Otazka bude delinitivne rorte gena, at se vrati president Roosevelt ze sve vyjitdky na mote, patrne na zatatku ptigtiho tYdne:— Az dosud administrate nepkidelila tadnYch valeenYch lodi k slutbe konvojt. Nekteti elenove kongresu vyslovuji mineni, ze vetejnost se nedovi, at bude tato ochrana konvoja zavedena z toho dfivodu, aby tim nebyla poskytnuta informace Nemecku.

SokoIske hnuti v AngUi, LondYn, (OTK.). — Mezi anglick.ymi vychovateli projevuje se stale veti zajeir: o sokolske hnuti. OeskOsloven gti vojnf'I v kach byll po'iAdaDi: prostna s

VESTNIK

Strana 13.

ZA BRATREM FRANK OLEXOU• Ve sttedu rano. dne 2. dubna spustila nelitostna Morana nahle °point nade hrou tivotni role br. Frank Olexy a svYrn kostnatYm prstem ureila mu ten posledni ell lidskeho titi. Skonal nahle o 3 hodine ranni a nyni jit si hovi v tichem vetnem spanku po dohrani sve livotni role v lune matky Zeme na hititove Woodlawn, kde mu Seven ukolebavku probuzene dechem jara sveti zelene listovi stromu tyticiho svou vetvovitou korunu k nebesitm 'ante jeho rovu.

Ode gel nam, ode gel sve rodine a s yYm drahYm na valy, onemela jeho gvitotiva fista, zhasly ty jeho zornice vtdy vesele a jate shlitejici na ten svet. Ode gel v nem dobrY alovek, poctivec, dobrY mut a otec, dobry, eilY, schopnY a nendrotnY spolkovy pracovnik. Ode gel z nag eho ochotnickeho jevi gte tadu Pokrok Houstonu velmi dobrY beret a dramaturg, jent dovedl ye sve ochotnicke role vlotiti lasku a obetavost pro divadlo a kterY dovedl vytvotiti vgechny ty charaktery jet hral s trefnosti a vervou skoro piekvapujici.

Stale vesel, dobre mile povahy a stale ailY a pohybliv' jak rtut' a konajici povinnosti na se vzate ochotne a dusledne. Nenadali jsme se, ze bude tak nahle z na geho sttedu odvolan, te to jeho tivotni meta byla tak blizko ku svemu Ta velika Utast ptatel a v gech kdot jej znah na poslednim rozlouteni se s nim ,nejlepe dokumentovala fictu a lasku k nemu, jimt se te gil u vgech kdot jej znali. Byl to hlubokY a ptesvedeujici projev soustrasti a sympatie. ftad Pokrok Houstonu sUeastnil se smuteenich projevtit velkYm pottem elenstva obeho pohlavi, Hlavni titadovna SPJST. byla zastoupena delegaci sestavajici se z bratti Chupika, Marka a Steinera a s yYm ptedsedou br. soudcem C. H. Chernoskym. Celt' prtbeh pohtebnich obtadit byl velmi dUstojnY a pohnutlivY, projevem a vedouci obtadir ,br. S. Valtik sv'm proslovem a cel'm tizenim jich dodal jim vatnosti a diastojnosti.

ZesnulY zanechava zde bolem zdrcenou chot' Teresil, syna Franka Olexu, dva vnuky, Henryho a Erwina, bratra Josefa a sestru Emilii v Cech:ach.

Odpoeivej v pokoji, mil' druhu, hral jsi dosvou tivotni filohu! Ode gel jsi. ale zanechal jsi po sobs zatnou stopu a v na gich srdcich tech, kdot Te znali, testnou a nezapomenutelnou pamdtku. Spi sladce!

Pisatel jmenem s yYm a jmenem Odbotky Houston SALT. dovoluje si timto projeviti choti zesnuleho a v'Sem pozustalYm hluboce citenou soustrast v jejich talu.

S. P. StudnienY. New York. — BritskYm chemiktm se podatilo dociliti textilnich latek z obytejnYch motskYch tas ti chaluh, anglicky Seaweed. Tyto nove tkaniny mohou bYti vyrobeny lacineji viskosni rayon, anglicky Visvose rayon. Clanek o tomto objevu ptineslo posledni tislo magazinu "Engineering Chemistry", cot je publikace American Chemical Society. 0 teto textill se udava, ze nedratdi kati na tele, neni hotlava a te rychle absorbuje vodu. Chaluh, ci motskYch tas je vice druht. Nektere jsou modrave-zelene, jine eiste zelene, dale olivoy e, tervene atd. zebra listovitYch tvarti nekterYch chaluh na evropskYch polaketich jsou take hojne potivany lidmi jako potrava.

Washington, D. C. — Sumner Welles, Ufadujici sekretat statu, vyslovil uspokojeni vlady SpojenYch sold, ze Rusko utinilo nove prohla g eni ptatelstvi k proanglickemu Turecku.

Prohlasil na sve tiskove konferenci, te v dobe, kdy tolik narochi ztratilo svou samostatnost uspokojenim tett) zemi, k.dyt velmoc, jakou je Rusko, znovu potvrdi sve umysly udrteti obsah-, lou neutralitu v ptipade, ze sousedni stat bude Spojene Staty byly napeden.. Dale

NAS iAL011 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanY resolu'eni vYbor tadu Hvezda Texasu Cis. 47. timto vyslovujeme uptimne citenou soustrast pozastale rodine nad nahlYm funrtim Va geho milovaneho mantela, otce a nageho spolubratra, Stepana Kelarka, kterY byl tadnYm Menem nageho tadu. Proto i my, bratti a sestry, &lime jeho odchodu. stale rodine budit frtechou v zarmutku jejich, te i my sdilime bol Vag a truchlime nad odchodem jeho. ZesnulY bratr at' odpotiva v pokoji.

Cest budit jeho pamatce!

Za tad Hvezda Texasu eislo 47.: Joe Pgentik, Emil J. Hejl, Vil. Junek, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor oznamujeme elenum tadu Pokrok Housonu, te opet nefrprosna smrt zasahla v lady na ge a vyrvala nam z nageho sttedu jednoho z nejlep gich tient nageho tadu, mnoholeteho tajemnika tadu a vytrvaleho pracovnika v na gi osade v narodnim a spoletenskom hnuti, bratra Franka Olexu stargiho, jehot jsme doprovodili k poslednimu odpoeinku dne 3. dubna 1941.

My, elenove tadu Pokrok Houstonu cis. 88. bolestne telime ztraty na geho harcovnika, kterY svou milou povahou a nenarotnou praci ziskal si oblibu a srdce v gech, kteti s nim obcovali. Bratte, bude g nam po dlouhou dobu chyv nagich tadach a vet, te budeme Tebe dlouho a diouho vzpominati. Atkoliv odchodem Tvim nag e ztrata jest velika, ale ptece se nemute rovnati ztrate Tve rodiny, jejich ztrata jest nenahraditelna. Proto my, elenove tadu Pokrok Houstonu cis. 88. vyslovujeme na gi hluboce citenou soustrast Vam, mantelko a synu a vgem pozilstalYm nad ztratou mileho mantela, otce a dedetka, kterY Vas tak jako Vy jej milovali. Budit ale Vam frtechou, ze ne jenom Vy, ale i my velmi telime jeho odchodu, a budeme si pokladati za svoji povinost Va g tal Vam umirniti a dle nagich nejlepgich sil vas potegiti.

Za resolueni vYbor: Joe Ka gpar, Rfitena Hanus, Frank Antinec.

RESOLUCE SOUSTRASTL My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Novi Tabor eislo 17. SPJST., vyslovujeme timto jmenem tadu na gi hluboce citenou soustrast nad ztratou va geho milovaneho otce, dedeeka, a na g tad milovaneho bratra a zakladajiciho Mena tadu Nov Y Tabor 'cis. 17., SPJST., Pavia gkrabinka, jejt ledova ruka zasahla 29. btezna 1941, v ctyhodnem veku 80 let, 7 mesicfr a 14 dni, a vyrvala ho z kruhu nageho.

Bratr Pavel Skrabanek byl nejen dobrYm mantelem, starostlivYm otcem, ale take dobrim Menem nageho My, elenove nageho tadu, soucitime opravdove s vami ye vagem zarmutku. Budit test jeho pamatce ,a odpotivej v pokoji milt' bratte. ' eveik, Emil Haisler, F. G. Mrnugtik, Joe V. S resolueni vYbor.

Tokio. — Deniky Asani a Yomiuri napsaly, te Spojene Staty vstoupi do valky a te jejich vstup je ne-vyhnutelnY. Ptedpovedely, te se tak stane v kvetnu nebo tervnu, v dobe, kdy, jak otekavaA, ofensiva v Evrope dospeje sveho vrcholu. Yomiuri pravi, .2e Spojene Staty shledaji nutnYm provazeti lodi, dopravujici zasolay do Anglie, valeenYmi loclemi a te Nemecko, "potapejici lodi jakekoli narodnosti, pokusi-li se dopravovati pomoc Anglii", elaytne americke nlok24 .Nelze otekavati, te AJodi v 014 i6ernerle:,:k (-1;111=Y neh. ; -iv, I 0 7'f,

4 4

Strana 14.

VitESTNiS

Ve stfedu, dne 9. dubna 1941.

smannontonammunnirtainumumiunumuumumuinunumitimmliummnumunnmiifinummammmiummnammunffintrammummimminremEmomommumemmmicanunnammiumunntmutammoninmnuatimarnmummonnminsermimilmmminnimummumuniummilmilammumummulmomminimmimminIMIIMMIMMI

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS onmusimnummumummantilllutommitunitiumuummuilitwuummulummullInumuniumitiminniumnunimmuirtniunriummummummimuuminimillimmlluonnumirmummig

VESTNI

MERICAN Expeditionary Force against A Hitler and his Axis Plunder Bund are our dollars—NOT men. The Lend Lease Bill became the Law of the Land. Aid to England and her alies is a fixed, determined policy of this nation and its government, come what may.

Common sense tells us, that we either aid in crushing Hitler now—or fight the Nazi dominated world later—alone and perfectly isolated.

Czech American National Alliance is engaged in an active fight against Hitler and all other enemies of America—both internal and external—since 1939.

Long before the Lend Lease Bill was passed, our contributions, thru the properly registered agencies (such as the Czechoslovak Relief, Friends of Czechoslovakia, etc.) were aiding the refugees and in the fight for the liberation of Czechoslovakia. This liberation movement, led by Dr. BeneS. , created a small but splendid Czechoslovak army and air-force, now fighting Nazis on the English soil. This movement, reaching into enslaved Czechoslovakia, will have millions of men ready at the right moment. Hitler has secret armies in America.

But the Allies of England and America, the governments in exile — the Czechoslovaks, Poles, Dutch, Belgians, Scandinavians, Free French, and others have also secret armies all over the Nazi dominated Europe. Millions of determined, desperate men are waiting for the final "Der Tag".

OPERA IN TEXAS To Dallas, April 24th to 26th, will come for its third season in Texas the Metropolitan Grand Opera. The event deserves a big place on the cultural calendar not only of this State but of the entire Southwest, for the Dallas appearance is the only one the famous organization makes west of the Missippi River.

The four operas to be presented during the three days in Dallas are: Verdi's "Ii Trovatore," Mozart's "The Marriage of Figaro," Mozart's "The Daughter of the Regiment," and Verdi's "Rigoleto", the last three with ballets.

Lily Pons, Richard Bonelli, Lawrence Tibbett—these are but a few of the great singers whose scheduled appearances promise to fill to capacity the 4,200-seat Fair Park Auditorium for all four performances.

Proor that Texas makes the Metropolitan Grand Opera her own, is contained in figures showing that 156 Texas cities were represented among ticket purchasers in 1940. And the State might also boast of the fact that last spring the event attracted visitors here from fifteen other States, including distant North Dakota, California, North Carolina, and Florida. Highways leading into Texas, and those from Texas towns into Dallas, are likely to bring lovers of the beautiful in music from even greater distances in April of 1941, according to those in charge of the advance ticket sale.

To bring the Metropolitan from its permanent home in New York City for a season in Texas, a group of Dallas businessmen and art patrons in 1939 formed the Dallas Grand Opera Association. Headed by Arthur L. Kramer, underwriters, numbering about 100 guaranteed the $150.000 demanded by the opera company.

In 1940 and again this year these underwriters have pledged, in increased amounts, to make up any deficits. But not one cent have they had to pay.

The first season, 1939, closed with a profit of $200 on hand. The 1940 season showed a

American Expeditionary Force - Your Dollars!

Dr. Goebels invented 1,500,000 coffins for American boys to scare American women in skirts and in pants. But there will be no need for American boys (nor coffins) in Europe, once England gains air superiority with our aid. As soon as the ever tightening blocade and the Royal Air Force (with American bombers) destroy the nerve centers and the morale behind the Nazi war machine and as soon as the allies established (with the aid of our resources) a solid foothold on the continent— perhaps thru the Balkans—these secret armies will rise against Hitler all over Europe.

And that is why every dollar spent on the fight to liberate Czechoslovakia and other countries, enslaved by Hitler, is a dollar well spent for the safety of America.

Besides aid in the fight for the liberation of Czechoslovakia, Czech, American National Alliance is engaged in various activities, which deserve support of every American, especially of the Czech origin.

Large sums of money are sent each month to properly registered agencies for the aid of the refugees and wounded Czechoslovak soldiers and aviators in England.

Cultural and Educational activities are profit of $3,719. The local non-profit-manking association places all such surpluses in a permanent opera fund.

Atendance for 1939, for all four performances climbed to a higher attendance of 15,000.

This record stands as indisputable evidence that Texas and the Southwest have their share of music lovers. And increased attendance year by year will mean increases in the number of performances. The Metropolitan season has become an annual treat to those in this area of the nation who find New York City a little too far away and are glad that they need only to get in their cars and travel to Dallas for eye-filling, ear-filling entertainment.

TEXAS RUBBER? Fred S. McCargar, secretary of the Salinas, California, Chamber of Commerce, recently wrote Governor W. Lee O'Daniel of Texas something that should make enterprising Texans prick up their ears.

Texans ought to plant guayule, a shrub from whose sap rubber may be obtained, Mr. McCargar advised. Texas ought to do this, because it may give the State a chance to save the nation, even to save democracy itself. Incidentally, there's "hundreds of millions of dollars" in it, also.

"You know," Mr. McCargar wrote, "that guayule is a native to Texas. You know that it can be grown there successfully. We know that we can grow it here in California for about 20 cents per pound on one hundred dollar per acre land. You should and probably can grow it for much less on lower land values and lower wages. What no one knows is the Trice that rubber will be at time of harvest.

"We propose that the government guarantee to the farmer the cost of production plus a fair profit, say twenty-five cents per pound.

It's a safe bet that if we do go to war in the Orient that the price of rubber will go back u p to over a dollar a pound as it did in the last emergency. You can figure up what Texas

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. sponsored and Americans of Czech descent are kept informed and urged to be on guard against the internal enemies of our freedom and democracy.

Funds are needed to carry on. Americans of Czech descent! Friends of Czechoslovakia in America! Sons and daughters of Czech mothers!

Do you want to share in the active fight against Hitler and for the safety of America?

Remember, your dollars are your Expeditionary Force!

And remember, there are only two kinds of people in the world today: For Hitler and Against Hitler.

Those, who are indifferent, inert or ignorant, those, who claim to be pacifists, or isolationists, or appeasers, are but Hitler's tools, knowingly, or unknowingly! Norway, Belgium, and France taught us this tragic and unforgetable lesson.

Are you for Hitler, or for America? Do you wish to fight Hitler thru Czech American National Alliance?

Here is your answer to the Nazi "All Out" offensive against England and against U. S.: Join your local branch now! Send your contribution at once!

Distribute these pamphlets just issued by the Czech American National Alliance among your friends and neighbors, personally or by mail! farmers would make at an average yield of 320 pounds per acre per year.

"Texas has millions of acres where California has only a few thousands suitable to raising rubber. Hence from an economic standpoint you have hundreds of times the opportunity for gain as we do. If it is going to be put over you will have to take the leadership, or we are going to wake up some morning and find this country at war. The government will commandeer the supply on hand for war vehicles. You can guess what the rest of us will do." The Governor of Texas, Mr. McCargar urged, should immediately appoint a committee to go to California and incestigate the possibilities of guayule.

LONGER WPA WEEK Work on certified national defense WPA projects in Texas has been stepped up by authorization of a forty-eight-hour week, according to an announcement by State Administrator H. P. Drought.

A total of $6,419,000 is involved in the WPA national defense construction program in this State.

CLEANLINESS COUNTS In the presence of other human beings how many of us can feel comfortable in a spotted dress or a soiled collar? What hostess could expect her guests to enjoy the most delicious meal served on a dirty plate or a soiled tablecloth? What applicant for a job can hope for success if his appearance is untidy? What surgeon can expect patients if his finger nails are dirty? It is possible that cleanliness may not be an index of ability, but civilized persons are suspicious of unclean persons and unclean surroundings. As a group we have learned by experience that the qualities that lead to success are near relatives of cleanliness.

— J. Mac Andress in Hygeia.

PERFECT SPECIMEN "Is old Angus a typical Scotsman?"

"Is he? He's saved all his toys for his second childhood!'

Ve stfedu, dne 9. dubna 1941.

ASHINGTON. — Having decided to give W Britain the unlimited aid she needs to crush Nazism, the next big question confronting the government and the people of the United States is how far this country is willing to go in assuring delivery of our arms and materials.

Obviously, planes, guns, tanks and food sent to the bottom of the sea play no part in wining the war. The only effective aid is aid that reaches England. That brings up the question of convoys, the most delicate and the most dangerous which has confronted this country since the beginning of the war.

There is no disposition here in official circles to dodge that question. It is on the lips of all officials. It is generally conceded to be vital. And there is a growing disposition in Congress and in diplomatic circles to face it as a stern reality which cannot be eliminated by closing one's eyes to its existence.

President Roosevelt in his historic "no appeasment" speech of two weeks ago said our aid for England would arrive in time. Although he did not promise convoys in so many words, he intimated strongly that the British Isles and not Davy Jones locker is the destination of our assistance, The general opinion here is that aid shipments will be convoyed with American warships manned with British crews. The ships would be loaned to Britain, with the understanding that if events in the Pacific become critical they would be returned to the American navy or Britain would provide naval collaboration in the Pacific.

That solution first emerged as a strong possibility shortly after enactment of the lease-lend bill, when Winston Churchill, in a speech before the house of commons, said Britain has enough highly trained naval crews to man the entire American fleet immediately if it should be transferred to England. He did not intimate such a transfer was contemplated, or that any substantial number of ships had been promised. He merely remarked that Britain could man all the ships which might be made available, thus dropping a broad hint on how the convoy question could be settled.

Speculation turned to virtual certainty last Wednesday night when Colonel William J. Donovan, who roamed over half of Europe, the Middle East and parts of Africa as an observer for President Roosevelt and Secretary of the Navy Frank Knox, made his sensational radio report to the Nation.

He made that speech at the request of Secretary Knox, boss of the American navy. Secretary Knox introduced him to the radio audience. He sat in the studio, nodding approvingly, as Donovan spoke.

"Are we going to deliver the goods?" Donovan asked. "This question must be answered now. Are we prepared to take the chance?"

Donovan then proceeded to answer the questions by describing Nazism as a world movement, by pointing out that each Nazi acquisition of territory, by military or diplomatic means, merely becomes a jumping off place for new military, economic or diplomatic conquests. He left the strong impression with his hearers that the United States must decide to fight now while resistance still is possible.

It was the strongest anti-Nazi speech delivered with official administration sanction of many months. It was generally interpreted as a feeler to test public sentiment on the convoy question. The reaction to Donovan's address is being studied closely. If that reaction is favorable, plans for guarding our "bridge of ships" across the Atlantic probably will be translated quickly into action.

President Roosevelt alwa ys has hesitated to outrun public opinion in directing our policy of collaborating with Eenglad and other democracies against the Axis. He has recognized that our chosen course involves inescapable dangers, and for that reason has not attempted to lead public opinion by the nose.

He is following that same policy in handling the convoy problem, At press conferences, he

VitSTNIK

May Lend Warships for Convoys British Crews Will Man Them

By M. H. Jacobs consistently laughs off questions on that subject, but it is known it occupies his thoughts more than any other sngle matter of policy requiring a quick decision.

Whether Congress will be asked for permission to lend warships to Britain for convoy service is doubtful. Chairman George of the Senate (foreign relations committee said a few days ago he was certain the matter would be presented to Congress, but the President has the power to lend the ships without congressional consent, and a long public debate on a matter of such obvious military importance might nullify much of the value of naval reinforcements in the battle of the Atlantic.

Axis powers, tipped off by public debate, could take steps to meet the new situation. Fully 50 per cent of the effectiveness of naval help at this time would lie in the element of surprise. German submarines and surface raiders, accustomed to attacking lightly guarded convoys, suddenly would bump into strong forces. Their losses inevitably would be heavy.

Generally, it has been the administration's policy to withhold information on lease-lend aid until that information no longer is of military value to enemies of the countries assisted. Thus, although substantial aid has been flowing for weeks to Britain and China under the lease-lend program, nothing has been made public. Months, perhaps years, may pass before some of the details lose their military value. The whole aid-Britain program, in its broad outlines, may not be clarified for the American public or the world until after the present European struggle has ended.

So, if American warships go into convoy service soon, it is very probable no public announcement will be made until the ships are actually under the British flag and engaged in their work of guarding the sealanes. The first intimation may well come from a sudden and sharp decrease in Britain's shipping losses. rather than from any formal statement released here or in London.

This country is engaged in a grim struggle, engaged at the present time with its industries, its wealth and its materials, rather than its men, but the rules of industrial and economic war are the same as the rules for war with men. The American people must become accustomed to a changed situation. They must learn to accept silence in Washington on matters that ordinairly would send extras streaming from every newspaper office in the country.

In the matter of convoys, vital as it is, they most be patient if they receive no authoritative news. But whether an announcement comes immediately or not, it is fairly obvious that we have no choice except to provide England with whatever assistance she needs, short of using American manpoWer, to assure safe delivery of American supplies overseas.

If we should fail to provide the warships, principally destroyers and subchasers, which are needed for convoy work, the lease-lend bill would become a mocgery. Our whOle policy of aiding struggling demopracies, vividly dramatized by our message, of congratulation to the revolutionary government of Yugoslavia which refused to place its neck in the Axis yoke, would become meaningless.

The spectacle of America, straining every nerve and every muscle to produce armament destined to frighten only marine life deep within the Atlantic ocean would be one of the most grotesque and tragic in all history.

Anyone who talks to those officials IA Wash .

Strana 1$. ington who have a share in shaping our policies or in directing our defense efforts knows it is not the temper of present-day America to allow any such farcial. situation to developed.

The United States is determined to produce goods. It is equally determined to deliver them. Britain will get what it takes to assure their delivery.

WHAT GERMANY FORGOT

It is important, in discussing the relation of the Treaty of Versailles to the present condition of the world, to make a sharp distinction between two views: the view expressed at Toronto by Wendell Willkie and the view so frequently expresed by Hitler. The Treaty of Versailles cannot in any sense be truly said to be a justification for Hitler's war. It can be regarded as a cause of the war only in the sense that it set the stage for Hitler, provided him with his opportunity, and made easier his task of corrupting the German people.

In Germany, as Dr. James T. Shotwell has pointed out, the Treaty became the scapegoat for all the woes which the German people suffered as effects of the war itself. "In Fighting the Treaty," writes Dr. Shotwell in his book, What Germany Forgot, "the German people transferred their whole attention to it, and by what seemed at the time a supreme effort of the will, forgot or ignored the effect of the World War itself. All the evils which the country suffered in the postwar years were attributed to the machinations of diplomats and statesmen after the soldiers' work was over. It was almost an article of faith that but for the Treaty Germany could have recovered speedily from the losses of the war... The belief that the calamities of Germany were due to the Peace and not to the War was reinforced by nationwide organized propaganda.... The effect of thus turning away from the cost of the War to the cost of the Peace turned out in the long run to be one of the chief causes of Germany's undoing. It justified militarism and discounted, and later vilified, the processes of democracy."

So it was that "the Treaty of Versailles became, by an almost miraculous paradox, the instrument for saving German militarism, by blinding the nation to the true nature of war when fought under the conditions of modern history and applied science. Everything could be blamed on the peace terms.

The only sufferings from the War were those of the past."

It was this that set the stage for Hitler and made the difficult task of the leaders of the German Republic almost imposs:ble. It made Hitler appear as a heaven-sent deliverer and gave substance to the fallacious faith that by force alone could Germany be redeemed and her greatness restored. This is a supremely important to be borne in mind during these trying times.

A great part of all mischief in the world arises from the fact that men do not sufficiently understand their own aims. They undertake to build a tower and snend no more labor on the foundation that would be necesary to build a hut.—Goethe.

Regular stocks of army shoes, available for recruits, range from 5 to 12 in length and from "A" to "EE" in width. Occasionally there is a special call for sizes as large as 16 or as small as 41/2.

Those who have been fighting the battle for the classics throughtout the years might get some measure of encouragement from line—"Captured Italian mules are considered useless because they don't know Greek."

—Boston Herald * * Ridicule, is the first and last argument of '-.fools.

Iguana n.

9215TNIK

4

BOHEMIA An Historical Sketch COUNT FRANZ VON LUETZOW.

Conrad and the Bohemian nobles obeyed the Imperial command, and thus tacitly admitted the claims of Frederick Barbarossa. The Emperor awarded Bohemia to Frederick, and Moravia to Conrad; and we are told, as a proof of the terrorism he exercised,- that when the Bohemian prince and nobles appeared before him to hear his decision, he caused a large number of executioners' axes to be brought into the hall where he received them.

This settlement was not of long duration.

Besides the two candidates already mentioned, the Premysl princes Venceslas, Premysl Ottokar, a brother of Frederick, Bretislav, and Vladislav, all claimed the throne about this time.

Another prolonged struggle ensued, and it was only after the deaths of Frederick, Conrad, and Bretislav, and the renunciations of Venceslas and Vladislav, that Premysl Ottokar became undisputed ruler of Bohemia (1197); the government of Moravia fell to Vladislav, with the title of margrave, and under the supremacy of Premysl Ottokar.

The period in the hi-story of Bohemia which ends with the accession. of Premysl Ottokar I is noticeable for two important facts—the rise of the power of the nobility, and the extension of German influence.

The constant struggle between the Premyslides had very often obliged them to seek aid from the powerful nobles, who from having been, government officials had gradually become territorial magnates, as they demanded and received large grants of land from the princes whose cause they favored. These lands were usually granted as hereditary gifts, and their owners therefore became less dependent on the favor of the reigning prince, though they still desired to hold the great State appointments, and, indeed, soon began to consider themselves as having an exclusive claim on them. It is an interesting proof of the increasing importance of the nobility that some of the oldest noble families of Bohemia—a few of whom are still represented—are able to trace their origin up to this period; surnames, however. were not yet fixed.

The influence of Germany over Bohemia became greater at this period, both with reference to the external relations to that country and as regards the internal condition of Bohemia. Legally, the only bond which denoted the dependency of Bohemia on Germany was the obligation of sending three hundred soldiers to take part in the Italian expeditions of the German kings; but when, as at this period, Germany was strong and Bohemia weak, and divided against herself, the German kings claimed and exercised far greater rights; they, in fact, claimed the power of nominating the sovereigns of Bohemia, or at least of confirming their election.

We have already read by what arguments Frederick Barbarossa persuaded the Bohemian nobles to accept his settlement of their differences; and Henry VI is even said to have promised the crown of Bohemia to Premysl Ottokar on payment of 6000 marks of silver.

While Bohemia thus became more dependent on eGrmany, the German element also acquired greater importance in the country itself. As early as the end of the eleventh century a small German settlement existed at Prague, which received certain privileges from Sobeslav II; the clergy was largely of German nationality, and perhaps from dislike to the custom of holding the religious 4:::a language of the country—a: e time p.;:.st;,•. !!7, con., etehee .

• t.116

spread of the German language and nationality at this period was the circumstance that all the wives of the Bohemian princes, with the exception of the peasant-princess Baena, were of foreign, frequently of German, nationality. These princesses often brought German chaplains and other dependents in their suite, and the Bohemian nobles also acquired the German language, which became to a certain extent the language of the court; the German princesses naturally taught their children their own language from earliest youth.

This feeling is strongly expressed by the contemporary chronicler Dalimil, who makes the Bohemian prince Ulrich say— "Rather would I entrust myself to a Bohemian peasant girl than that I should take a German queen for my wife. Every heart clings to its own nation; therefore would a German woman less favour my language. A German woman will have German servants; German will she teach my children."

CHAPTER IV The Bohemian Kings From the Accession of Premysl Ottokar I to the Death of John Luxemburg (1197-1346.)

At the time when Premysl Ottokar I became undisputed ruler of Bohemia, the internal condition of Germany was favourable to the interests of the Bohemian princes, for whom the only possible policy consisted in maintaining their country's independence from Germany, as far as the political situation enabled them to do so. At this period Bohemia's connection with Germany, formerly so burdensome, suddeny became the source of many advantages. During the internal struggles in Germany the Bohemian princes of the Empire, was able to obtain preponderence for whichever of the claimants to the German crown he favoured.

The German Emperor Henry IV. died in the year of Premysl Ottokar's accession to the throne (1197.) The Electors did not agree as to the choice of his successor; while some wished to elect Philip, Duke of Swabia, guardian of Henry VI's minor son, as king, others wished to exclude the house of Hohenstaufen, and to raise Otho, Duke of Brunswick, to the throne.

Ottokar at first sided with Philip, thought not before he had obtained some important concessions. Philip renounced all claims to the nomination of the rulers of Bohemia, and contented himself with a nominal right of confirmation. He also renounced all claims to the appointment of the bishops of Prague, and lastly conferred the hereditary title of king on the Bohemian sovereigns for all time. Ottokar was crowned king of Bohemia (1198) at Mainz at the same time as Philip received the German crown. The Bohemian king now became Philip's ally in the civil war that broke out between him and Duke Otho, but the alliance did not continue long.

Philip continued the struggle with the Pope, then Innocent III, which had embittered the reigns of the former emperors of the house of Hohenstaufen. The Pope, in consequence, summoned the German princes to recognize Philip's rival, Otho, as their sovereign. Ottokar was obedient to the wishes of the Pope; and about the year 1203 we find him fighting in Thuringia on Otho's side against the adherents of Philip. Otho naturally rewarded him by confirming his title as hereditary king; and the Pope also for the first time recognized the kingly title of the Premysl princes,' and guaranteed to , them all the privileges they had obtained from the German' monarchs (1204.) Ottokar seems to have pursued a dynastic policy, striving to increase the power of the house of Premysl, and alternating in his allegiance between the rival German sovereigns. In 1206 we again find him an adherent of Philip, and it was only after that prince's murder (1208) that he again recognised Otho as king.

Otho,:auve Qncisptnad ruler of i711 revol iIñfl)-1!- , a a rn

Ve sti-edu, dne 9. dubna 1941. sions with the Pope as his former rival; and Innocent III therefore invited the German princes to raise to the throne Henry VI's son, Frederick II, who was afterwards to become so dangerous an" enemyto the Papacy. Ottokar was again subservient to the wishes of Rome; and Otho attempted unsuccessfully, though aided by an insurrection in Bohemia, to revenge himself on Ottokar for his desertion. .The Bohemian king became an ally of Frederick II, who, besides confirming all former privileges of the Bohemian princes, granted them permission to liberate themselves whenever they wished it, from the obligation of sending three hundred men to escort the German kings on their journey to Italy by the payment of three hundred marks of silver. Frederick further decreed that the attendance of the Bohemian monarchs at the Imperial Diets should only be obligatory when these assemblies were held in towns near the Bohemian frontier—Bamberg, Nurnberg, and Merseburg were specified as being such towns.

Ottokar was present at Frederick's coronation (1213), and the German king became undisputed ruler after Otho's death (1218).

About this time Premysl Ottokar, to prevent the renewal of the troubles so often before caused by the uncertainty of the succession, persuaded the; Bohemian nobles and Vladislav, Margrave of Moravia ,to recognize his son Venceslas, then only eleven years of age .as heir to the throne (1216).

The later years of the reign of Ottokar were troubled by difficulties with the ecclesiastics, which we have only scanty and contradictory contemporary records. They seem to have been a reflection of the greater struggle between the German emperors and the popes, which is known as the contest as to investitures, Andrew bishop of Prague (from the year 1214), seems to have been a priest of an austere but authoritative nature, who carried the claims of the Church further than any of his predecessors had done. He claimed absolute immunity from the temporal lawcourts, not only for all ecclesiastics, but also for all their servants and dependents; and, while demanding perfect freedom from taxation for all Church pro p erty, he attempted to enforce on the whole country the payment of Church-tithes, to which only certain estates had hitherto been liable. He further denied to laymen all ri g ht of conferring ecclesiastical offices, though he himself appears to have accepted investiture from King Ottokar.

To be continued HUNDRED POLISH AIRMEN ESCAPE TO ENGLAND

A large Polish organization is accused of smuggling Polish airmen from. occupied Poland, through Rumania to Great Britain, where they joined Polish forces, according to the "Muenchner Neueste Nachrichten."

A trial is pending in Munich High Court against eleven prominent Poles accused of this work and of delivery of military secrets to Great Britain.

More than one hundred pilots and highly specialized technicians escaped Nazi-occupied Poland in this manner. Germans claim that they took very important military secrets with them. —PIG'.

NEW LANGUAGE III E VELOPED The London weekly `techoslovak" reports that the joint polish-Czechoslovak military academy, 'which continues the activities of the Warsaw academy, is making excellent progress. Owing to the kinship of the Polish and Czechoslovak languages, which are nearer to each other than to any other Slavic tongue, the soldiers have developed a special military language consisting of Czech words with Polish endings and Polish werds with u'c'Orted tO Czech en fngs- as..!fe mnlmaro

Ve stfedu, dne 9. dubna 1941.

Dear Ex-students: The Czechoslovak Ex-students' Association of Texas will hold its annual meeting on the third floor of the Union Building at the University of Texas in Austin on April 27, 1941, beginning at 9:30 o'clock in the morning. The meeting is expected to continue until about five o'clock with the exception of the noon recess from 12:30 to 2:00 P. M. Plans are being made for those who will so desire to have a joint luncheon at the University Commons at 12:30 of that day.

Several important matters will be discussed at this meeting. The report of the by-law committee will be heard in the morning and those who have suggestions for amendments are asked to present them in writing either to the by-law committee or to the chairman before the beginning of the meeting.

Meetings of the Texas Council of Higher Education (Texaska Matice VyMiho Vzdelani) are held jointly with those of the Ex-students' Association. Every person interested in either of those organizations is cordially invited to attend the meeting.

The Program Committee completed arrangements for a dance to be given by the Association at the K. C. Hall, Austin, Texas, beginning at 8:30 P. M., Saturday, April 26th. All exstudents, students, their friends, and friends of either of the mentioned organizations are invited. Admission tickets which can be purchased at the door that night will cost fifty cents for gentlemen and twenty-five cents for ladies. The net proceeds from this dance will be donated to the student loan ' fund of the Texas Council of Higher Education.

Our Austin members will attempt to find rooms for those who desire to attend the dance and who will remain in Austin for the meeting the following morning. If you want a room, please write Mr. Frank A. Horak, 107 East 19th Street, Austin, Texas.

The officers of the Ex-students' Association and of the Texas Council are looking forward to meeting you in Austin on April 26th and 27th.

Respectfully yours, George E. Kacii-.

GRANGER HIGH NEWS. Czech Club.

The Czech Club of 1940-41 was organized in the latter part of 1940 under the supervision of Gilbert Jochec, Czech and Band instructor of Granger High School.

The club members are made up of students who have had a Czech course and are still attending high school and students who are now taking Czech. The students now taking Czech have an advantage over the ex-students for they may hold office while we ex-students are not given this privilege. However, we are allowed to vote. But don't you fret, dear reader, for we ex-students fairly dish out plenty of advice daily to our new coming followers. (Excuse the slang).

Up to the present time the club has sponsored only one party and one dance; both being held at Hotel Roberson. But we all seem to be ready to go again so at the last meeting, it was decided to have a weiner roast in Taylor at the city park on April 14.

We were happy to read in the April 2nd issue of the "Vestnik" that our former Czech Club Sponsor, Czech and Band instructor, Mr. John M. Sktivanek, is doing so well and making such progress in Beaumont. We miss him so much and wish that he was back with us but under the circumstances all we can do is wish him luck.

Band News.

Before I say anything about band trips, winning honors, etc., I would like to introduce our band to you.

There are only forty-two band members. The uniforms are gold with white trim with hats the same. The head drum major, Fannie Louise Scott, wears a purple pleated skirt, white blouse, white boots, and her bat b white, trimmed in purple and gold. Tb, : twirlers wear white uniforms with golc: f— band is mule u p o f til f' ro)loWn,.=

VESTNIIC clarinets, six trumpets, five trombones, four snare drums, three alto saxophones, three baritones, two bell lyres, two E flat clarinets, two flutes, one alto horn, one alto clarinet, one soprano saxophone, one tenor saxophone, and one bass drum.

On March 15, the band, accompanied by Mr. Jochec, the director, and several band parents attended the Texas Music Educators Association Annual Competition Festival at San Marcos. The band was awarded with two frkmed awards: one for first division in marching, and one for third division in concert. Fannie Scott won second division in baton twirling; Juanita Jones, Fannie Scott, and Melba Woodall, first division in woodwind instrument trio, and Clarence Janak, Jodie Blaha, and Clarence Thomas, second division in trumpet trio.

On the 30th of March, the band attended the eight anniversary of the C.C.C. in Bartlett.

After the concert given by our band, the Bartlett and Holland bands gave concerts also. The band is to attend a fair in Elgin Friday, April 4th.

Granger is proud of her band and she has learned that music is not only a vocation but likewise a fine avocation.

Wilma Huser.

WATCHING FOR A SIGN General Chaney, U. S. A., returns from inspecting the scarred battlements of Britain's citadel with the conviction that "England cannot lose this war unless she becomes overconfident or careless."

This is a timely bracer for the morning after these recent nights which have seen city after British city sent to Coventry by shuttling relays of Hitler's bombers. It is a welcome counterirritant for the daily news of whole convoys of life-line shipping sunk

by German surface raiders and submarines roving the seas "in packs like wolves."

And yet it is plain that General Chaney merely sets a soldier's judgment against the dictum of the German General Staff that "England cannot win". For those around Hitler have care-fully explained that Germany can lose nothing of importance unless the British succeed in breaking down the impregnability of Hitler's Europe with armies of invasion. And the lightning calculators of Berlin laugh at the mere suggestion of such an exploit.

It is just that seeming impossibility that gives pause to the hopes of Britain's closest friends. We can help defend British seapower —and our own—by providing ships of war and cargo boats. We may be more than willing to equia all Hitler's enemies financial lifebelts and unsinkable rafts. We will unlimber the guns of our diplomacy from China to Peru to support the avenging forces of outraged humanity.

All this—if only our hopes can be sustained that England will open the way for our help to be effective. Can the British, who have fought a Waterloo at their Channel, contrive somehow to roll back the Hitler war machine on the Germany that engineered it?

While we are watching for a sign, we call to mind an observation in this regard ventured by a Swedish writer many weeks ago. Long before the Channel battle was decided or even a thought was given to assailing the walls of Hitler's Jericho through Greece, he asked the almost self-answering question: "Who can deny the possibility that the not altogether ungifted Anglo-Saxons may bring forwards surprises of a military-technical nature, if they can gain time to do so?

—Phila. Evening Public Ledger MISUNDERSTOOD A pretty girl was speeding through traffic.

She soon found herself stopped by a policeman.

"Look here!" growled the officer. "Where's the fire?"

"Why should you care?" she countered.

"You're no fireman. And you ought to be able ,%-t•de:la yf?n; fob!', to kc_en

Strana 17.

UNITY, OUR DEFENSE The strenght and security of our nation depends on national unity.

There is no room in this country now for narrow partisanship, for class hatred, for exploiting old grudges and differences. But unity must be more than a slogan, more than a vague and appealing word. It can be achieved only by action.

Unity calls for fair dealing between industry and labor, for a policy that neither favors nor penalizes either side. It calls for an attitude on the part of both labor leaders and industrial managers that will make possible frank and honest arbitration, with each understanding the problems of the other. The nation cannot afford exploiters now—the industrialist who would grind down labor, or the labor leader who would disrupt industry to gain his ends.

Unity calls for a government policy of honest cooperation with all industry. The need of the hour is production — and still more production, in the interest of our ordinary needs no less than in the interest of our extraordinary defense program. The country cannot afford that kind of politician who fights industry, reviles industry, and who attempts to run industry in reaching out for more and more power. Nor can it afford costly and unnecessary government competition with industry, which means the eventual extinction with industry, which means the eventual extinction of private enterprise.

Unity calls for a tax and spending policy which will get maximum results in the least possible length of time with minimum waste.

Taxation must be distributed equitably over all income groups, and all industries and businesses. We are willing to spend every dollar that is needed for real defense.

We can have unity. We must have it, if we are to survive as a free people. Now is the time to put into effect a program that will really achieve it.

WATER Cultivate the habit of drinking freely of water, especially on rising and between meals.

Water is essential to proper digestion, assimilation and elimination. Nearly 7 tenths of the human body is water. Don't take a chance on drying up and blowing away.

If you haven't the relish for water, take a pinch of salt occasionally and Nature will do the rest. The water-drinking habit will soon become established.

Bear in mind, also, the great virtue of water used externally. The cool shower or sponge before breakfast is an unexcelled eye-opener and tonic and the warm bath at bedtime a very efectual relaxant and sleep-promoter.

LONGEVITY A recent government census reveals the fact that Bulgaria has a far greater number of citizens of more than one hundred years old than any other nation. Most of the centenarians were found to be living in localities 1,500 feet or more above sea level and were for the most part shepherds living in the open. Their diet consisted of many vegetables, but little meat, while drinking large quantities of goat milk, mostly sour.

CHILDREN'S HEALTH As one looks over the nations and peoples of the world, the importance of childhood seems to bear a direct relationship to what We is now considered civilization cannot visualize the future of the American people. In one generation there has been such a spread a facilities and funds as the world has never seen before. We can, though, bear in mind that, no matter what material assets may be acquired, in the long run the health of the children in the United States is ri-m ernol 1 to irN perInane:ce. !,vraap.

Eltrana 18.

Fort Worth, Tex. Ctena redakce a mili `atenaki! je tomu deli eas, co jsem yam on nas nepodala addne zpravy, tak dries jsem se rozhodla, ae tro gku neeeho napigi.

Poeasi tu 'name asi jako v gude jinde, v gichni narikaji na zimu a na mokro a nebude to dlouho trvati, zase v gichni budeme poeitati na horko a suche poeasi.

Ned kratkYm easem jsme usporadali na rozloudeni prekvapenku pro manaele B. Pa y -liekov,trzdmnaibYvlyenYmi pracovniky Sokola. Velice litujeme, ae se odtud museli odstehovati. Jeho firma, u ktere jest pan Pa ylieek zarnestnan, ho preloaila do Houston, Texas. Nejerne Si, by tam brzo privykli ,ale my zde mezi nami je budeme postradati.

Take mankle L. Habovi s malou Mary Beeanovou , z Kansas City se prestehovali zase do Oklahoma City; pi. M. Habova a maid Mary si zde pobyly pies t'den prazdnin. Minulou nedeli si pro ne pan Hata ua dojel.

V mistnim denniku re etvrtka, jest vyobrazen yojak Jaromir J. Beean, kterY byl u vojska ye Fort Binning, Ga. Ted' dojel k jeho rodieam Joe BeeanovYm pies nedeli pobytu a potorn zase pojede do Camp Bowie v Brownwood, kde si chvili pobude.

Pan Steve Matusovich se podrobil operaci zdej gi nemocnici, ale ut jest doma, a vede se mu. dobre.

MladY Henry Jea, minulY tYden take byl operovan a take vede se mu dobre.

Malikle Joe Huberiakovi. take oba byli vaane nemocni, ale ua jsou zdravi.

Lillinka Svitakova take ma flu, pani Frances Skra gkova jest pod lekarskYm ogetrovanim, a p. Steve Milk, kterY trpi ua deli eas na vysokY tlak krve, jest dosti ye vaanem stavu.

Vgem ternto nemocnYm prejem brzke uzdraveni, aby zase brzo byli mezi nami. Ukonauji dopis u nas ye Fort Worth a ted 'y am nee° vypigi z nageho vandru z Temple, kam jsme dojeli minulY patek; ja s mojimi dvema holkami, pi. M. Paul, pi. J. Vitek. Svezli jsme se s mankly F. Chalou.pkovYmi, kteri sem jeli na nav'g tevu k jejich pribuznYm a my ostatni take. Ja, yetginou prebYvam u Joe MuchovYch ye meste Temple. Take jsem byla na kratkou chvilku u mojich rodiefi a u John Jeau starg ich ,jima jsem sdelila, e jejich nemocnemu synovcovi H. Jeaovi ve Fort Worth se vede dobre. Dnes je nedele a prave se chystame zase do kontry k moji sestre a gvakrovi J. Pa y -licovYm.Vsbtujelidorpatost shlednouti eeskoslovenskY a americkY film, kterY byl ukazovan panem Maudrem v sini "Star" na Seaton. Film se nam velice zamlouval.

Tak pro dne g ek musim ua ukoneiti, neb na mne eekaji jeti na zpateeni cestu k nam do Fort Worth na na g e pobaveni, ktere jsme meli oznameno na dnes veeer.

S pozdravem na v g echny, 'distal/am Vage eobecna dopisovatelka, vg Millie Polagek.

Eád g tefanik, Cislo 142., Houston, Texas.

Jia prig ti nedeli 13. dubna bude sehrano pekne a vesele divadlo u Stefanin na Cottage Grove v Houstonu. Nazev divadla je "Ferda fern". Ma, to bYt mot veselST kus a tak se piajd'te s nami zasmat a poveselit se mezi nami, alespori zapomenete na vase v'Sedni starosti a strasti, kter5"7ch v tyto dny proLvame mnoho pti tech zpravach z boji gt' a ze fg ech stran, jak tam ti na g i bratfi a sestry trpi a stradaji ye vg em. Proto je na nas, abychom pomahali die svYch sil a pfispivali jak praci tak pennitS7mi dary. Odboeka C.N.S. konala schtzi nine 6. dubna, ve ktere pfispeli penelitmi dary br. R. Leber $5.00, br. F. DlouhSr $1.00, br. Jos. Shipula $1.00, br. Jan Koval $1.00, na menS'ich darech od Menu bylo sebrano $1.70, elenske pibispevky Si obnovili po $1.00 bratfi. Jos. Anton, Pavel Dubeak, Jos. Shipula a sestra Marie Vajo ya. Za kytieky od sl. Houdkove z Corpus Christi $3.00, za kloboueky od sestry Beeanove $4.00. Vern darcumi prispivatelfim path na g srdeenY dik.

Necht' vas hreje vedomi, ae jste pomohli tam, kde je toho nutne tfeba. Ptah bychom si, aby

VieBTNIK vice nagich sester se pfidalo do fad na gich a nemohou-li pomoct penNitm darem, mohou pfispeti nejakou rueni praci, neb ktera umi uSit nejake detske gateeky. Vgechno se necha dobre zpeneait neb upottebit, z yla,gte po valce (kea by ua po ni bylo!) bude toho hodne zapotrebi pro ty trpici tarn v te na gi vydrancovane a zuboaene vlasti. Proto pripravujme se ji a na to ted' , a, vy, kteri dosud stojite stranou, nahrad'te co jste prome gkali. Diky jmenem odboeky a diky yam vgem, kteri jste pomohli jakYmkoliv darkem, budia vam hfejivou vzpominkou, ae jste pomohli trpicim a budete pomahati as do konce. S pranim ae spravedlnost zvitezi a se srdeenYm pozdravem v gem etoucim, Pavia Studniend.

Houston, Texas.

Co maze bYti na svete, v aivote radostnejgiho pani Wondrashove ne a bYti svedkem prace vykonane pro dobro lidstva? Marne radost i my, kteri se zname ze eteni jednoho o druhem. Veru radost it v takovem pratelstvi. — Dale, eeho nemilaeme jen tak prejit jest, ae br. Olexa se zapsal u kaadeho, ktery mel tu piileaitost se tak presvedeit. Jest podobnYch eeskych viastencil poskrovnu a tedy zprava o timrti nam mileho pritele bolestne se nas dotkla. Soustrast timto tlumoeime. — Trochu jsem se odmleel, IcC v duchu ne, uznani kaadeho jde u nas s kaadou dobrou veci. Snad teaka doba jen privadi Hamusek. uprimnej gi se poznavani; lkad Ennis, eislo 25.

JeitC etyfi dny a bude postni doba za nami, s tim take nastane doba veseli. Prvni veselice zde unas bude potadana v Narodni sini a to na velikonoeni nedeli bude velka, zabava pH hudbe p. Kohuta z West, kteralto kapela se k nam chystala hned v masopuste, ale ten SpatnY eas nam zde nedovoloval nejakou zabavu mit. Skoro na kaadou nedeli zde pr gelo. Tak vy kdo a radi taneite a vy zase co radi hudbu poslouchate prijed'te na ten weer se do Narodni sine poveselit. Ten samY weer bude odevzdana pokrYvka "Liberty quilt", tak kdo mate jmeno na ni zakoupeno prijd'te a jiste jeden z vas ji dostane. Pranim na gim by bylo, byste ji kaadY jeden mohl obdraet. Ale nejde to, to by jsme jich musely ugit nekolik set a to by jsme hodne doplacely, e ano? Tuto deku zhotovily aeny a divky z Enniskeho krouaku, kteri byl zaloaen pied nekolika tYdny. To byla jejich prvni pre,ce a jsme opravdu rady, e za ni tolik udelame a ae ji budem s neeim moci prispet na gi odboece S.A.e.T. Jsme vdeeny tern, kteri neodrekli a ten desdeek neb 15c nam prispeli. Jsme opravdu prekvapeni, jak mai° se nam dostalo odreknuti a kde se nam ho dostalo, hned to zase druhY napravil a ochotne se dal do knikeky zapsat bud' 1 za desak neb dvakrat za 15 centtin a mnozi i vicekrat. Stane-li se, ae nekdo odrekne, jak vas to hned pote gi kdya stargi pani yam rekne: na, zde ma g 20 centfi, ale jmeno ml do te kniaky nedavej, ja, vim, ae i tak jak tak tu deku nedostanu. Ten desak je snad pro nekoho dosti teako sehnat, ale mejte vedomi za nej bude setrena treba slza z oka ditete.

Pravda, my si tu take zanatikame na gpatne easy, ale pravdou je, jak se rika, ae my se tu mame je gte jako v nebi oproti tam tern na.Sim lidem za morem. Nemyslite? Druhou praci, kterou kny v krouaku delaji jsou haekovane kvetiny. To je zase prileaitost pro na ge hezka, deveatka, by na sve nove velikonoeni gaty neb kabatek si jednu koupila. Prodavame je skoro zadarmo a neloYt toho, ae pi. Gurecka na svoje, ktere si udCld, vinu daruje, byla by to prace hodne gpatne placend. V unii by jsme bYt nemohly, nebot' pak by jsme sly na sta yku. Budeme jegte delat druhe kvitka, ku prikladu .: jednoduche karafiaty OM "pinks", eervene maky, plane rte, a hlavne nezapomerite si od nas koupit na Den matek pinY karafiat bud' eervenY pro ty St'astne, kteri je gte maminky maji a bilk, ktere ji ji ztratily. Pro Den matek ma reditel zabav z Narodni sine tea mot dobry plan.

Dal si nam udelat deku a jedna matka ji dostane, ale ne jak jine roky bud' ta nejstar gi neb nejmladgi. Tentokrat ji bude moci dostat kterakoliv. U brany pH vybirani vstupneho kaada maminka dostane listek na neja Si napi ge svoje

Ve stfedu, dne 9. dubna 1941. jmeno, nu a pak bude tah a èí jmeno bude vytaleno, ta maminka ho dostane. Tak vidite, v nag em krotftku nemame je gte mnoho Menu, ale prace dosti, ale je radost pozorovat jak kaki& chce neeim pomoct. Mimo praci v krout"ku jeSte nektere gily pro ArnerickY eervenY kria a 7 svetrei ji upletly, a to v ge jsme udelaly v dobe jednoho mesice a tak doufejme, ae na ge prace ptijde celY rok ku predu. Mnohe sestry zase pHpravuji vg elijake veci pro na g podzimni bazar a doufame, ae nam pomohou v gechny enniske kny a ae pomohou vime ze zkugenosti. Darky mohou bYti vgelijake: deky, vy givky, zastery, na gaty, to kaada, vime co nulaem dat a co se hodi pro takovY den. Nerikejte addna: I necht' si to udelaji samy. My jsme na g kroukk ly v nadeji, ae kaadY nam s neeim pointae, nebot' nas par kdyby jsme Maly sebe vie, bez pomoci druhYch by jsme toho mot nedokazaly.

Jedni nam mohou neco dati, druzi zase kupovati. S tim na g krouaek enniskYch aen podpokit a udelati jej jednYm z nejsilnej gich v Texasu. Jmeno Kroukk EnniskYch Zen mini v gechny nas aeny a divky z okoli Ennis, bez rozdilu ktera neeim yypomfiae a ta ktera, nebude moci pomoct a udelame-li nee° k dobru, bude to za nas v gechny z Ennis. Kaadeho zdravi, Hagkovcova.

Ead g tefinik Cis. 142, Houston, Texas.

Vzhfiru do Houstonu na. divadlo "Ferda g efem' 'ktere bude sehrano na Cottage Grove u 8tefanika na Velikonoeni nedeli. Nebudete aadnY litovat ,neb si odvezete veselou naladu aspoñ na mesic a pr i polni praci kdykoli si vzpomenete na Ferdu, tak se budete smat a prace Yak bude se yam zdat hraekou ve vagich rukou. Te gime se vgichni na vagi navAtevu.

Kakou sobotu je u 8tefanikt taneeni zabava, i piiti. Uctive vas v gechny zve — Zabavni vYbor tadu.

Z Odboeky Houston Pisatel prijal pH sfieastneni se pohrebnich obradfi za zesnuleho br. Frank Olexu obnos $1.00 od br. a sestry Jakuba KoneenYch pro nag odboj na miste kvetinove vzpominky zesnulemu. Od sestry Rfraeny Hanusove eek na $3.00 od bratra Frank Kratkeho, reditele prodejniho oddeleni Schott's Bakery. Celkem $4.00.

S. P. StudnienY, pokladnik.

Znieene Ceske. lekaistvi.

Kdya byla zavrena Karlova universita, zanikly take v gechny teoricke Ustavy lekarske fakulty, takae jakYkoliv provoz, trebas jen yedeckY, byl naprosto znemoanen. Z teoretickYch ustavu ponechali naciste jenom Ustav bakteriologickY, kterY byl premenen v odaleni ygeobecne nemocnice s omezenYm provozem. Ustav pathologicke anatomie (profesor Sikl) premenili na nemocnieni prosekturu. Z klinik zabrali naciste nejdrive kliniku profesora Jiraska, pozdeji koani kliniku profesora Jiraska, pozdeji koani kliniku profesora Samberka a propedeutickou kliniku profesora Prusika s celYm zatizenim a inventarem. Kliniky zabrali pro nemocnici SS., in nia pripojili take east u gni kliniky profesora Precechtela. Nyni projevuji naciste zvY genY zajem o zbytek ugni kliniky. Jithskova klinika musela se prestehovat do bYvale divisni nemocnice na Karlove namesti a do Jedliekova ustavu na Pankraci.

Klinika nemoci koinich prestehovala se z east na dekanstvi lekarske fakulty na Slupi, z east do bYvaleho anatomickeho Ustavu v Katerinske ulici. Propedeuticka klinika nebyla obnovena vUbec. V gechny teoreticke Ustavy byly vybrakovany pod zaminkou, e je treba napraviti chyby a krivdy drivej giho demokratickehO reaimu. Za soueinnosti profesora nemecke fakulty odstehovali naciste hlavni stroje a zarizeni pro vedeckY provoz. Inspiratorem techto zakrokfi jest yetginou profesor BezecnY, kterY pochazi z eeskYch rodin z eskYch Budejovic a byl nemecky vychovan. Tento pan jest komisarem eeskYch klinik, zatim co komisarem teoretick'ch ustavu jest prole sor pathologich anatomic Otto Grosser

Ve sttedu, dne 9. dubna 1941.

F'iivodni zpravy z Prahy Oeskoslovenska, tiskova kancelat v LondYne dovida se tyto pavodni zpravy z Prahy: CeS1 musi tira,dovat nemecky.

Tak zvanY tiAskY protektor v Praze pra2ske vlade, aby zruSila dekret z 19. srpna 1939, jim2 bylo eeskym statnim fitadam zeno, aby pou2ivaly vYhradne nemecke ke g ye styku s atady nemeckYmi a Oeskeho jazyka pouze ye styku mezi sebou. Neurath nyni prohlasil, 2e tak zvany Protektorat je soueasti nemecke rise a 2e proto take vnittni fdadovani v eeskYch zemich se musi dit v nemeckem jazyce.

To znamend, k i jednotlive Ceske fitady ye vnittnim styku mezi sebou musi pou gvat nerneckeho jazyka. Pii tom se VAak naciste odvauji tvrdit, 2e Oe gi maji "kulturni autonomii".

Vyroba CeskYch "vlastencfe.

Pra2ske Gestapo zavedlo nyni kursy pro sudetske Nemce, mluvici eesky, kteti musi pti raznYch ptile gtostech vystupovat jako "eeAti vlastenci". Zatim bylo takto vycvieeno tficetsedm nacistt, mezi nimi devet zen. Jejich akolem je tvatit se, jako by organisovali podzemni hnuti, dostavat se do styku se skuteenYmi skYmi vlastenci a vyzvidat na nich informace o podzemni organisaci. Podobne skupiny agenta provokatert jsou vytvateny take v jirrYch eeskYch mestech. Cela tato akce neni valne nebezpeena, proto2e sudetSti Nanci maji z ylaani yYslovnost, podle nit je kaIdY Cech pozna, a krome toho jsou elenove podzemni akce v Ceskoslovensku vycvieeni v mleelivosti.

Fantasticke pokuty.

V Klatovech bylo sedmdesat osob potrestano pokutou sedm miliona korun za ptestoupeni ptedpisa o prodeji masa na pridelove listky. To znamena., 2e kaki* jednotlivY z pokutovanYch musil zaplatit 100,000 korun. Takove fantastieke pokuty jsou ptedpisovany ye vSech ptipaclech, kdy nemecke atady nejakou pokutu stanovi. Kdo nemak pokutu zaplatit, je odvezen do koncentraeniho tabora.

Zasobovaci situace se zhoriuje.

Krute zimy v 6eskoslovensku zpasobily, 2e polovina zimniho osevu pknice pti gla nazmar.

Projevuje se velikY nedostatek brambor, jejich2 spotteba velmi stoupla z nedostatku jinych potravin. eeka, se, 2e nedostatek brambor potrya do Cervence. Na chlebenky vydava, se nyni misto 375 gramt 'Zane mouky pouze tote2 mno2stvi mouky jeene. Na listky na tuky ptideluje se nyni pouze margarin, a to pouze osmdesat procent onoho mno2stvi, jet je na delovem listku uvedeno. PtimY prodej masa z poraleneho dobytka a pora2ky v soukromYch domanostech byly na azemi tak zvaneho Protektoratu vabec zakazany.

Panska rasa do Karlovy Vary, FrantiSkovy Lazne a Marianske Lazne jsou ptepineny nemeckymi emigranty ze vkch koncii Evropy. V ptedmestich Karloy ych Vara bylo usazeno veSkere obyvatelstvo Nemca z vesnice Gnadenfeldu v Besarabii. V MarianskYch Laznich byli usazeni Nemci z Bukoviny.

Germanisace Brna.

V Erne byla nyni otevtena d ye nova nemecka gymnasia. Od posledniho btezna bylo v tak zvanern Protektoratu otevteno dvacetsedm noyYch nemeckYch sttednich Skol o devadesatiosmi tfidach pro 2460 nemeckYch 'Zan. To znamend, 2e ka2da nemecka tlida ma ptibli2ne dvacetetyki 26,ky, zatim co na eeskych gkolach ma kaIda, ttida pramerne tficetpet 2aka. JinYmi slovy, pro mane nemeckYch 2aku vice nemeckYch gkol. Naciste si i v tomto ohledu po&nail docela stejne jako si poeinala rakouskouherska monarchie.

Zabava, o kterou nikdo nestoji.

Na letoSni matejske pouti v Praze bylo umisteno take nekolik nemeckYch zabavnich stanProto2e se na matejskou pout' letos z protestu proti Nemcum tamer nikdo nedostavil, byli nyni tyto nemecke zabavni podniky pkneseny do sttedu mesta na Karlovo namesti.

Ptesto zeji i tam prazdnotou.

Vezeni za polibek.

ChebskSr soud odsoudil nemeckou Z'enu v tomto Ine'ste na nekolik let do 2alate, proto2e 0 MAla d wiskSim zajateem.

a

Y

TP1Z

Americke dary v Anglii.

V techto dnech do go do LondYna nekolik beden s dary eeskoslovenske Ameriky. Bylo mezi nimi mno2stvi eeskoslovenskYch knih a devet radiovYch ptistroja. OeskoslovenskY eervenY kti2 podelil temito dary eeskoslovenske gkoly v Anglii, nekolik Cs. ozdravoven, letectvo i chotu. Do go take mno2stvi hraeek, darovanYch detmi americkych krajant. Tyto hraeky vzbudily nadSeni zdejSich eeskoslovenskYch deti, ale take obdiv anglickYch odbornika. Dalg zasilka z Ameriky se zde eeka o velikonoenich svatcich.

Narod bojkotuje zaprodance.

Z Prahy dochazi zpravy, je2 ukazuji, jak se eeskoslovenskY narod dovede yypotadat i s temi neeetnYmi zaprodanci, kteti se rozhodli slougti Nemcam. Jeden z nich, redaktor oeskeho Slova Karel La2novskY, ste2uje si v tomto liste, 2e 2eny i deti eeskYch novinata a publicista, kteti pig pro Nemecko, dostavaji eetne anonymni dopisy, ve kterYch se jim vyhro2uje, 2e narod s nimi stetuje a2 ptijde Cas. Dale natika, nad tun, 2e knihkupci jsou ustaviene mlouvani, aby do svYch vYklada nedavali knihy tech nemnohYch oecha, kteti pi g pro Nemecko, jako je na ptiklad povestnY plukovnik Emanuel Moravec a jini. Cetnym eeskYm spolkam se pry podatilo, jak natika, LaInovskY, odyratit nektere spisovatele od psani germanofilskYch knih. La2novsky yyzYva Ceske spisovatele, aby se ve s yYch knihach zabYvali nacistickou revoluci, jet pry poskytuje skvelou latku zylaSte pro romanopisce. Ve svem elanku vyslovuje podiv nad tim, 2e nyni i ptislugnici krajni levice si poCinaji tak, jako by byli nejvetgmi vlastenci. — K tomu poznamenavame, k Karel La2novskY bYval podtadnYm redaktorem Veeerniho C' eskeho Slova. Zatim co dnes tamer denne pik proti Zidam, bYval al do Mnichova oddanYm ctitelem plzeriskeho advokata a publicisty dr. Jinclticha Kohna, jen2 mu mnoha zpirsoby poskytoval svou podporu. Dr. Kohn byl ovSem lid a pan La2novskY o nem al do Mnichova mluvil i psal s neomezenym nadknim.

ZatYkini v Prerove.

PterovskY knez Ferdinand ChYlek, sprayee farniho nemocnieniho fondu v Pterove, zemtel nedavno v koncentraenim tabote Buchenwalde, kam byl dopraven pied mnoha mesici. Kdy2 tato zprav y dogla do Pterova, uspotadali zamestnanci nemocnieniho fondu tryznu na jeho pokst. Nato byli v gichni zamestnanci tohoto fondu zateeni. Mistni etrnactidennik "NovY Na,rod" byl zabaven, proto2e uvetejnil fotografii zesnuleho farale ChYlka.

Balk nemecke EMU do tech.

Poeet nemeckYch deti, yyvalenYch z Nemecka do Cech, stoupa ka2dYm dnem. V tomto tYdnu ptijelo do Cech a na Moravu nekolik tucta vlakt, vezoucich nemecke deti do Oeskoslovenska. Jde stejne jako drive o deti ze zamo2nYch rodin a ptedevgim o deti vedoucich funkcionata fikkonemecke nacisticke strany. Deti jsou ptevakny do 6eskoslovenska, aby byly bezpeeny pied bombardovanim. Stale yzrustajici podet fi gskonemeckYch deti, ptivaknYch do Cech a na Moravu je ztetelnYm dakazem toho, jak te2ce dolehaji anglicke nalety na nemecka mesta a nemeckoU vetejnost.

Nemec v Prai'ske obehodni komoie.

Do ptedsednictya Pra2ske obchodni komory byl v techto dnech dosazen kikkonerneckY vnucenY spravce, jen2 bude naddle kontrolovati celou agendu tato komory.

2adne Ceske gkoly ye Vidni.

Ptedakam Ceske men gny ye Vidni bylo nyni oznameno, 2e vkchny Ceske Skoly ye Vidni budou jegte v tomto roce zaxteny. Podobne nebudou 2dolne 'Ceske skoly trpeny nikde mimo fizemi tak zvaneho Protektoratu. To znamena, budou zrukny vS'echny Ceske 'Skoly take v tak zvanYch Sudetech, jet byly ptivteleny k nemecke nisi. Ve Vidni same byly eetne 'Ceske Akoly, je2 byly yydr2ovany z prostkedka tamni Ceske mengny a s podporou eeskoslovenske vlady.

Slabg osev.

Zimni osev zaznamehaya, pokles o etrnact procent, pokud jde o pknici, a a dvacetjedno procento, pokud jde a Zito.

Straus 111.

Hospodaiska kontrola.

Pra2ske ministerstvo financi natidilo, aby vSechny finaneni ustavy tak zvaneho Protektoratu, jejich2 rani obrat ptesahuje padesat milionu korun, podavaly mesieni vYkazy pra2ske Narodni bance, jet je v rukou nacista.

Smrt dvou bojovnika za Ceskoslovenskou svobodu FrantiSla Kopeckeho a Jaroslava, Zajiela Hors'keho.

LondYn, (CTK) — 6eskoslovenska kolonie v LondYne Zell smrti sveho elena, FrantiSla Kopeckeho, jen2 bojoval za eeskosloyenskou svobodu jig za prvni svetove valky. Frantikk KopeckY, legionar, maiir a sokolskY pracovnik, byl na poeatku prvni svetove valky tajemnikern deskoslovenskeho narodniho vYboru v LondYne. Organisoval za valky Oechoslovaky v Anglii, agitoval za vstup do vojska a slou2i1 sam jako dobrovolnik u anglickeho gardoveho delostteleckeho pluku. Pozdeji pasobil ye Francii, ye 8vYcarsku a take ye SpojenYch Statech.

— Krome Kopeckeho zemtel dalSi Clen eeskoslovenske kolonie v LondYne, toti2 Jaroslav Zajieek HorskY, jen22 se rovnea freastnil prvniho eeskoslovenskeho boje za svobodu. Do roku 1914 byl videriskym dopisovatelem pra2skYch Narodnich Lista a Ruske telegrafni kancelate. Po roce 1918 byl futednikem aeskoslovenskeho vyslanectvi ye Vidni. V roce 1934 byl postkelen nacisty ye Vidni. Zit pak v deskoslovensku, odkud po okupaci uprchl do Francie.

Po jejim zhrouceni odjel do LondYna, kde nyni zemtel.

Ohaleni o fiteku Cs. ditstojnikii.

(CTK) LondYnskY list Evening Standard odhaluje nyni tajemstvi zahadneho letadla, jet ptistalo v Croydonu v Anglii v pkedveeer nemeckeho vpadu do Ceskoslo yenska pied dvema lety. Pkilet tohoto letadla vyvolal tehdy mnoho dohada v britshern tisku. Letadlem ptiletelo jedenact dastojnika eeskoslovenske zprayodajske slu2by, kteti dostali rozkaz ,aby vyvezli z oeskoslovenska dule gte dokumenty, je'2 mely velikY yYznam pro evropskY zapad, ohroknY Nemeckem. Nemci sice zakazali vkchny lety nad Nemeckem a hrozili, 2e ka2cle letadlo sestfeli, ale eeskoslovenske letadlo ptesto vzletlo za prudke snehove boute, uniklo nemeckYm pozorovatelum a doletelo bezpeene do Anglie. 6eskoslovenSti dfistojnici, kteti v nem phleteli, stall se prvnimi yojenskYmi spolupracovniky presidenta Benek v LondYne. Nespokojenost mezi nemeckjrmi vojaky.

LondYn, (CTK) — Z Prahy se oznamuje, tiAskonemeeti vojaci, kteti v posledni dobe jsou namnoze z tak zvaneho Protektoratu pfekla.dani na balkanskou frontu, a to hlavne do Bulharska a Rumunska, ptiznavaji daverne pied odchodem dokonce i viiCi oeskemu obyvatelstvu, 2e se ji g nabagli valky a ptedev'Sim ustayieneho koeovani po cele Evrope. PtedeVSim star g vojaci si natikaji, 2e u2 nekolik let nevideli sve rodiny. Cetni z nich prohlaS'uji, 2e cela tato valka, vkchen atisk a terorismus je dilem Gestapa a nacistickYch adernika.

Germanisace Ceskeho firednictva.

Tak zvany tiSskY protektor Neurath ptiprayil dekret, podle neho2 CeSti statni fitednici nebudou propuSteni, jestlik se ptihlasi k nemecke narodnosti. V tomto ptipade se take nebudou muset podrobit nemecke jazykove ,zkouSce. Pieklady z pol'Atiny zakizany. oeskST'm nakladatelam bylo zakalano uvetejriovat pteklady polskYch knih. Prodej polsky psanYch knih byl rovne2 zakazan, proto2e Nemci dekretovali, 2e "polska literatura neexistuje."

Bohuslav Martinft do SpojenS ieh StalTri. New York Times otiskly zpravu, k Bohuslav Martina je na testa do SpojenYch Statt. V Aix en Provence dokoneil "Fantasii a rondo pro piano", venovanou Rudolfu FirkuS'nemu, a skladbu pro piano a orchestr "Sinfonii", venoyanou pani Germaine Leroux. Obe tato dila jsou jig ye SpojenYch Statech. Z Lisabonu Martina psal do Noveho Yorku: "Po ptijezdu do Ameriky chci zaeit pracovat na komicke opete. Mam o ni mnoho myg enek, ale pro libreto budu musit ptibrat ameriekeho spolupraeovnika."

ViSTNiK

Strana

• slastm or2staiite

ESKOSLOVENSTi LETCI NAD FRANCA.

V poslednich dnech podnikli za denniho svetla deskosloventti stihaei zarazeni v anglickYch stihacich skadronach spoleene s Anglieany a Polaky radu operaci proti invasnim pristavam v okupovane Francii.

Tato sucha reportaIni \Teta ma pro nas stihaee vice vYznamu net pouhe zaznamenani einnosti. Jednak jsme aspon trochu dohonili nae bombardery, kteri jsou nad Nemci obsazenem azerni neb nad Nemeckem velmi Caste a pak otivili rychle pod novymi dojmy mijici vzpominku na Francii. Nejsme sentimentalni, ale piece jen se nemate• me ubraniti podivnemu pocitu, kdyt preletavame vtechna ta mista, nad nimit jsme minuleho roku hlidkovali. Ted' tam jdeme, abychom na ne, misto ochrany tehdy, Mijime i letitte, ktera, jsme poutivali tehdy jako zakladny. Jsou ted' 3 Fahrneyovy leky na nich nemecke letouny. Neni mono nemyslet na v echny ty mohou am pomoci: francouzske lidieky, kteri se nas tak L Ora. Petra HOBOKO pratelsky ujimali. za nakho pobytu Mnozi lide nejsou skuteene nemocni, ale tam. Jsou tam snad i dnes. Vzpominejsou take opravdove zdravi. Nemaji iddne radosti z prace nebo ze zabavy a name na ne radi, ale nemateme bYti jejich rodiny a pratele Casto maji o ne starosti. Jste-li jednim z techto "polosentimentalni. vin' zdravfth lidi, moSnâ Se trpite Nejprve letime nad kanalem, pak funkcionalni zacpou a ji provazejicimi Miznaky, takovYmi jako: nervosa a boletime nad zemi, kterou jsme chraleni hlavy, nezaZivnost a zkaienY ztrdta spanku a chuti k jidlu, nili na i krvi a learn dnes k van zapachajici dech a potaienY jazyk. Po vice 5,pokoleni Dra. Petra Hoboko, Nemcam prenatime tetitte letecke pfipravo ane z 18 riaznYch koHnkii, byvalley se v emi nioivYmi dasledky. lin a rostlin, osvedalo svoji hodnotu jako Zaludeeni annost povzbuzujici lek Se zadostiueinenim hledime na vynikajici jakosti. Hoboko iiankuje mime a hladce s pfirodou v techto aypresnou praci anglickYch bombariech dC1eSitch smerech: pomaha Zaludera. Pristav je zasaten se vzornou deeni einnosti; pomaha pravidlovati annost stiev; zvy uje vymeeovani propresnosti. Nemci se zmenili proti sti-ednictvim ledvin; napomaha a urychluje traveni. Nebud'te odstra eni, kdyi lorisku, stiili opotdene a jejich stijine leave prostiedky am neposkytli haei nejsou rovnet veaSni, a pak se ülevu ve va` ich chorobach zavinenYch chybmim travenim a vymeeovanim. odpoutavaji prilit rychle, net by se Hoboko mule arn pomoci — apatite si dnes lahey. mohlo mluviti o odvaze.

Letime nad Francii, zas ty zname ® Drag Petra L6 givii Olej derne oblaeky presne posazene, zas ProtihnilobnY, ulevovatel bolesti v pouiivani po vice 50 let. Rychle aleva trasy svetelnYch strel, zas nemeeti ad revmatickYch a neuralgick9ch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlYch nebo stihaei, ale piece jenom neco je obolavYch svalO, namoienin, odienin neb proti lorisku. Nebranime se jako vymknutin, svedicich neb palicich nohou, Uti ujici. Zahfivajici. Osporny. tehdy s krajni zoufalosti, yderpa• Dra® Petra Magolo ni, nevyspali. Nko se zmenilo. ttoVYteen,V alkalick, leav3i prostfedek dime; nejsme vice slabYmi, rortroupo cely rok pro ,jiste prudke poruchy 'ialudku jako paler/a iihy a kyenYmi jednotlivci, jsme soueasti selY Zaludek. Neutralisuje draidive kysemocneho celku, jehot silu citime v liny. Je cennY v pHpadech priijmu, ki-eCi a zvraceni, zavinen,ch letnimi opatrnosti nepritele. Nemci prestali obtHemi. Rychle afankujim a pfijemne chutnajici. bYti e vzduchu drzYmi. Nemohou se spolehati dnes ani na svoji poNem&Zete-li obdrieti Fahrneyovy leave prosti-edky e svem sousedstvi, pouiljte detni prevahu ani na prevahu techtohoto kuponu. nickou. Byli Anglieany prekonani v obou.

1 Zvlaitni Nabidka --- Objednejte Dnes! I 1 Jako z lletni "seznamovaci" na- 1 Opravdu mnoho se zmenilo. Ted' ' bidku — po leme am ZDARMA 2 uncovY vzorek Dra. Petra LeCiveko tu stoji sila proti sile. Sila soustreOleje Linimentu a ZDARMA 2 undend, mohutnici katdYm dnem, do1 cov", vzorek Magolo s objednavkou IHoboko: sahujici katdYm dnem hlubtiho 1 u II uncover lahev Dra. Petra 1 prostoru, na jehot konci je kouzelne Hoboko — $1.00 poetou vy- I placene (2 uncove vzorky slovo — viterstvi. Cesta k nemu pozdarma).

I E 2 pravidelne 60k lahve Dra. vede p1-es mnohou palebnou prehraPetra Leeiveho Oleje Lini- I du, jette mnoho .sda,vek bude musit mentu — $1.00 poetou vyplacen6. vypalit z kulometa a kanona natich ,1 0 2 pravidelne 600 lahve Dra. Peter Magolo za $1.00 pogtou I stihaeek a mnohY kamarad se snad i vyplacene. z letu nevrati, ale ani zernrit neni 11 unc. Dra. Petra Hoboko a 2 1 i nnavidelne 600 velikosti Wive dosti velka abet' pro ty — kteri trpi Dra. Petra LeCtveho Oleje 1../- I nir-snta za $2.00 po5tou vy1 doma. placen6.

[1 C. C. D. -,../oplatek pfipoCten).

Zahajili jsme obdobi nova prace; NY & EONS CO. doplriujeme na e bombardery v je.

Uei. D811-37A jich atocich na Nemce. Zaeind nova einnost, ktera, je prislibem novYch itspecha a ktera, nas CZA. navratu domt. kolnI knihovny zavieny.

10 milionit K na rozMieni nemocNemci v eeskych zemich zavreli nice v KromCtIi. — Podle navrhu nyni vtechny knihovny eeskych brnenskeho architekta Ing. B. Rotkol. Podle jejich nazoru je v ech- zehnala roste v prodlouteni dosana eeska literatura veetne knih vadni okresni nemocnice smerem k Ratajilm, budova noveho chirurBoeny Nemcove, je't jsou horlive gickeho pavilonu, stavena nakladeny eeskou mladeti, tkodlive. Ne- dem tamer 10 milont K. Ve trech mecke rady pripravuji seznam ees- rozlehlYch poschodich bude umi,skYch knih, jet bude dovoleno na, steno asi 180 latek v pokojich, moderne vybavenYch s nejvettina patkole,ch eisti.

D

g

y

g

g

y

g

g

g

y g

y

g

y

.

g

y

y

y g

y

g

g

Ve stiedu, dne 9. dubna 1941.

&tem etyr lUek v jednom pokoji.

V katde.rn posclaodi budou dva operaeni saly, vertikalni spojeni budou obstaravat osobni a laZkove zdvite.

Deti budou miti sve oddeleni. Pamatovano je take na kurarnu, mistnost pro denni pobyt, tridni pacienti budou miti solarium a'zimni zahradu.

0

Oechoslovaci nad Nemeckem.

LondYn, (OTK) V noci na aterek nemecke mesto Kolin nad RYnem a Dunkerque. Jedno oeskoslovenske letadlo se .musilo vratiti pro poruchu motoru ,ale na zpateanim letu piece jen svrhlo pumy na vojenske objekty v holandskem pristavnim meste Flushing.

,

g

PranYr sla nYch hidI. Naciste v Tabore vztyeili na namesti pranYr, na nen). budou Ty'vetena jmena v ech 'Cecha, kteri neprestali se stYkati se tidy. To znamena, to naciste nyni davaji na pranyr v echny slutne lidi.

g

g

Arg1ick mládei sokoluje.

Londyn, (CTK). — V tabore 'deskoslovenske brigady bylo usporadano sokoiske cvieeni, jehot se iteastnili take anglieti ho i a deveata, z latte elenove YMCA. Jejich aory byly prizpilsobeny -sokolskYm krojUm a cvieeni bylo provedeno podle sokolskYch metod. VYcvik pro" vedl eeskoslovenskY Sokol v LondYne.

g

y

0

Mate kalendif Amerikan?

Mame jette zasobu kalendaft Amerikan, ktere vyprodame za 50c kus, pottoja vyplacene. Pfedplatiteltim na Cechoslova,ka jej dame za 125c priplatek. Pospette si, dokud zasoba staei. Objednavky posilejte na: Cechoslovak, West, Texas. (dz)

6:0.01.0.1E00.6.0421..0.92119.0.111.041.0411101.16016041=;040212,17-21Z7,041100.0.111.0.51111.0.4.04=111.0411i0.016 ■041,“.0411■0•11110.0..0.0.0411 C.

I 1

it AD "TEXAS" cis. 289, 2. C. B. J. PORADA DIVADLO

i

rad.0 Pelcrok 6... 88, v Houston iI 1.I a V riedeli, 20. dubna A

v

Silli

pod jmenem

i

I "SEDM SRDCLI rvIANEVRUJE" 1

1.1

VSTUPNE: 45c PANI, 30c DAMY ZACATEK VE 3:00 HOD. Veselohra o 3 jednemich.

—Napsal Frant. Balej. i I OSOBY: i pi. Anetka Starealova 1 1 Kalusova, selka Si. Eva Klimova i i Zdenka, jeji dcera sl. Tillie Zahn Olga Javorova, jeji neter 14 Kalvach, major br. Elmer Busch ! Otmar, poruoik br. Vladimir BilY p. Rudy Darilek i 1 •andejsck, vojenskY sluha sea. Rosie Bily I Betka, deveeka br. Edw. Mieulka Kilian Padl p. John Stareala i 1 Cit ek, podruh Retiser — Dom. Nezval.

1

!

1

Po divadle taneei ni zabava. ekossaomoso.o.E.o.easso

0.1.0 .611.0.11.1.0.12.0.411r

Do Luston a okoli!:!!

Zabavy ikadu okrok Houston Nile uvedene orchestry hrati budou tancechtivkm die duj icih o potadu.—

13. dubna® 20. dubna.

27. dub' a. Vstupne pani 41c.

Tax 5c

- Syncopators • - Ho. Czech - - - - Bill Mriz Danny 27c Tax 3c

Tyto ceny zaelnaji od 12. ledna 1941.

0 'oho dli a obsiouieni et. nivitevnikii bude naleilte postarinc PORADATELi. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor HMI Na doptani se jest — 20th and North Main.

1101•■■■•■

ANSMO11.11M..

i

visTNIE

Ve Stredu, dne 9. dubna 1941.

•

moo .nownlom o4= mmo .o.■ n■olom mom

•4 .1■11 n+MO.11111.

Kyjo sko aZdansko ye sv3" ch ()belch y

T

•=11. 11■

OIWO

.

,

.. .

• ..

■I A

<150.0 41•1■ 114110 0 4.119 04•MO.M 0 0•11 0•WO =0 ■14).••0 NEP 0:4

Naves ma, dy e easti s malYmi rozlohami, jmenovanYmi U pomnika a U kri2a. Severni east vesnice rika se Chalapky. Moravanam path 4 samoty, Vzdalene 1-2 1/2 km a to: Na Kratinkach Ci U vetraku, Na kopcich, U Kameriaka a myslivna Zavadilka nebo U KvartYru a 2 visky; Pod Panihaje a Pod vinohrady.

Celkem eitaji Moravany 240 popisnYch eisel.

Dedinou proteka potteek, pramenici na Pastviskach. Na ji2ni hranici vesnice stela se s nim eelo2nickY potok Kolomaznica. Vlevaji se na hYselske pude do MoStenky.

Stare selske usedlosti, grunty a vYznaene budovy, jako Skola, sokolovna, orlovna a zvonice le21 asi uprostred ph silnicich. Na na ysi, kdysi moellovite, byl postaven r. 1920 pomnik padlYm (39, z nich 5 legionarti.)

Obecni katastr mai 1.092.59 ha. Z celkove vYmery path obci 53.31 ha. Mezi silnici k MoStenici a ke Kostelci jsou trati Ctvrtky, Hrube dily, Kattivka. Za starYch dob bYvala mistem popravnim. Pravdepodobne tam bydlel kat se svou rodinou.

Zapadni Cast katastru: Kratiny, Bile hliny, Do plotky, Kueovanky, Padelky, Panihaje, Pastviska, U sv. Jana, U Kameriaka. Ve vYchodni east katastru jsou tyto nazvy trati: Izbiska, Pod vinohrady, Stara hora, Dhnochov a Za huny. Severni Cast katastru je zalesnena a ma Cast: Na Bradle, Pod kapli, U Zavadilky a Na Pardusich (na MoravenskYch lukach.)

NejvySSim vrchem v okoli obce je Bradlo (543 m,) nejni2e le2i ji2ni Cast katastru vtoku potoku do MoStenky.

Whodna, poloha a sklon 'Judy k jihu, jako Z i priznive podnebni podminky podporuji vYvoj a dozravani hospodarskYch plodin a ovoce. NejlepSi pada je na Ctvrtkach a Dilech. Dail se vSem hospodarskYm plodinam. Strane pod lesem, k jihu obracene, zvane Panihaje a trat' Stara hora maji zvlafate vhodne podminky k pesteni ovocneho stromovi jadernateha i peckoviteho. Vinarstvi znaene pokleslo. V posledni dobe jsou vSak opet nova vinice horlive zakla,dany. Vino zdejSi neni vSak zvlast' hodnotne, jest po vinarsku reeeno "trochu tvrcle."

Kamene lomy dodavaji stavebni a dla2ebni kamen (piskovec jurskY a vapenec) a stark na okolni silnice. Blizka piskoviSte poskytuji dobrY pisek.

Die soitani lidu v roce 1930 bylo v Moravanech 961 obyvatel, vSichni esl. narodnosti, pouze 1 nemecke.

Pozoruhodne jest zachovanj ureitYch roda.

Na pr. je zde 15 rodin Zborila, 14 rodin HofirIca, 10 rodin 8imeeka a 6 rodin DubskYch. Proto jsou nutny prezdivky, v jejich2 vynalezani maji zderSi obyvatele zvlaStni schopnost. Mnohe z nich jsou velmi prilehave a vystihuji osobnost jmenovaneho.

Obyvatele jsou preva2nou vetSinou drobni zemedelci. BYvale grunty jsou ji g potrhany, skoro vSechna pada je rozdelena na menSi rolnicke usedlosti. Mane majetne vrstvy pracuji v okolnich dvorech (v MoStenice a v Kyjove) nebo v uhelnYch dolech (Keleanech, v Kyjove) ye sklarne v Kyjove a v mistnich kamenolomech.

Domaci pramysl vyhynul nadobro, domaci lwnopne platno se jig nevyrabi.

Vlivem okolnosti, e delnikam byl ye svete slovackY kroj obti2nY, prestava se nositi. Take se jig nemluvi eistYm slovackYm nareeim.

Zmene podlehlo i stare vy'Sivani. Ko2iSky i ko&nice plesniveji v truhlach, "v traslavicich" jdou "legrati" jen k odvodu a na hody se do nich oblekaji starci. Pomalu mizi i lidove zvyky o hodech, ostatcich 1 svatbach.

Obecna Skola etyrtridni byla postavena r.

1885. Me gt'anskou S'kolu a gymnasium navAtevuji zdejSi deti v Kyjove. K dal gimu vzdelanl slou21 knihovna obecni a oreiska. 0 telesnou vYchovu peeuje "Sokol" a "Orel". Oba maji vlastni telocvieny, "Sokol" ma te2 kino. V obci

jsou 2 sporitelni a zalo2enske spolky. HasieskY sbor tu dosud neni. R. 1931 pripojena byla obec na elektrisaeni sit' Z. M. E. Obec je prifarena do Kostelce, tetnicka stanice je v 26,clovicich, poStovni a telegrafni rad a nejbli2Si nadra2i jest v Kyjove.

Vznik obce se klade do XII. stoleti. Po cele 14. stoleti mel velikY podil na Moravanech domaci rod bratri tepana, JeronYma a Slavibora z Moravan, koncem teho2 stoleti i rod panel ze Zastrizel. R. 1412 stala se cela yes majetkem Protivce ze Zastrizl a pripojena pozdeji k panstvi buchlovskenau .Ve 14. a 15. stoleti byly v Moravanech 2 dvory. V r. 1526 vzdal se Prodek ze Zastrizl—Zdanic naroka na obec za roani davku 1 slepice z ka2deho statku.

R. 1630 prinesla Kunhuta ze Zastrizel Moravany venem svemu man2e1u, Petru DiviSovi z Pettvaldu, panu na Buchlove. A kdy 2 potom r.

1763 vymiel po meei rod PetkvaldskYch, provdala se r. 1765 sestra jeho Marie Terezie za hrabete Prospera Bertcholda a tak zustaly Moravany ph Buchlove a2 do r. 1848. Schwoy ye svYch "Topographische Schilderungen des Mahren" z r. 1786 udava, 2e v Moravanech bYvala kdysi fara a 2e podaci pra y° na tuto faru predal Vitek ze 8vabenic, tehdejSi majitel Moravan, r. 1307 proboStu klaStera na Zderaze v Praze.

Domaci rod panu iota' husitismu, ha nekteri byli i oelnYmi vtdci tohoto hnuti. Neni proto divu, e tehdejAi doby nepreSly beze Skody pro Moravany a okoli. Grunty byly vetAinou opuSteny, takle farar kosteleckY mel desatek z Moravan nepatrnY. Tak na pr. mel za dob SvedskYch valek z Moravan i aelo2nic dohromady jen 6 kop r2i a tolike2 ovsa.

R. 1620 eitaly Moravany 43 obytne domy s 278 obyvateli, po valce tricetilete pripomind se pouze 18 obytnYch domt a 122 due. K tomu pak radii mar (v letech 1678-81) tak, 2e cele osady vymrely a pain! aroda zastala nesklizena. Take v nejbli2Sim sousedstvl Moravan z osady Dolni MoStenice zustal jen dvar. Osady Zneniky a Starosko nadobro zaSly. Velkostatky pak zabraly obeiny a pozemky opuStenYch osad (jako pan! PetrvaldAti v te dobe ueinili s MoStenici), odtud se vysvetluje zjev, 2e kolem Mogtenice prostiraji se takove kompleksy panskych latifundil, dnes z east rozparcelovanYch drobnYm zemedelcam.

Jos. Novotny a Jos. Pigtek.

20. NETCICE. Kdo priji2di do Kyjova, neuvedomuje si, vystupuje z vlaku v Neteicich. Tak jsou obe mista spojena. JeSte r. 1910 byl z Kyjova do Net'die 1 km cesty a do r. 1868 vedla do Kyjova pouze vozova cesta kyjovskYm parkem.

Nejni2Si misto obce jest pouze 191 m nad morem — kyjoyske nadra21, nejvySSI u vodojemu asi 230 m n. m. Dye tretiny katastru leh v ravine nebo mirnem svahu, trati Mezivodi a Zálu2e byly dlouho baZinami. Dnes jsou z vetgi Cast zastaveny. Neteicemi proteka helm Stupavka, ktera zde prijima kosteleckY potok Mal ginku. Na Stupavce jest postaven na hranicich Kyjova jez, zadr2ujici vodu a2 po BorSov. Na MalSince jest nahon pro mistni mlYn. Obec le2i po obou stranach silnice KyjovKoryeany a na odboece Kyjov—Kostelec. Velka vetSina doma jsou hospodarska staveni frontou k silnici a hospodarskYmi budovami do humen, z nich 2 innoha jsou premena na ovocne sady. Splet' domka nejmen§iho typu jest na prikrem svahu od kaplieky ke Kostelci, kde se stavelo bez stavebniho planu. VYstavnejSi domy jsou u silnice Kyjov—BorSov a v Mezivodi.

Vzrast obce byl rychlY a dnes znadi hranici obce jen kha, stojici na chodniku proti testa k. nadra2i.

Obyvatelstvo jest vet ginou odkazano na praci v pramyslovYch podnicich v Kyjove.

Cast jsou zernedelci. Vetkna delnikt vlastni tee nekolik merit poll. VelkYch usedlosti jest malo.

Ponevad2 pada jest urodna, i male hospodarstvi 15-20 merle poklada, se za 2ivitele rodiny.

Odbyt zemedelskych vYrobka jest velmi snadn v Kyjove.

Z verejnYch budov dlu2no jmenovati Obecni dam se zasedaci sini obecniho zastupitealstva a obecni knihovnu, kterSr obci daroval rodak,

Strang 11.

stavitel a zemskY poslanec Vaclav Paterna, ka. plieka cirkve rimsko-katolicke a zvonice z r.

1820 dnes bez zvona. Byly za svetove valky zrekvirovany. V obci je dale dam Okresni peee o mlade2 a r. 1938 postavila obec hasieskou zbrojnici.

Obecni katastr meri 222 ha vesmes orne Pozemkove reformy v obci neloylo. — Prvni zminka o Neteicich pochazi z r. 1131, kdy nale2e1 jeden lam ke kostelu spytinovskemu. Ve 13. stoleti, kdy naleZel jeden Ian ke kostela spytinovskernu. Ve 13. stoleti patrily Neteice k Velehradu, od 15. stoleti jeptAkam v Pustimeri, ktere je prodaly r. 1556, skoro apine puste a znieene dr2itelarn panstvi v Miloticich, kam patrily a2 do zruSeni roboty. Obec trpela vpady Mad'art, valkami husitskYmi, valkou tricetiletou a jen zvolna se rozvijela. Roku 1656 mela 19 doma., r. 1752 mela 39 domii, r.

1820 mela 61 (Ionia, r. 1890 mela 86 doma se 402 obyvateli, r. 1921 mela 128 doma se 653 obyvateli, r. 1930 mela 150 domil se 646 obyvateli.

Dnes ma lofts 170 dolma.

Netcice jsou pri'Skoleny a prifareny ke Kyjovu.

R. 1921 byla zavedena elektrina ze ZapadomorayskYch elektraren, ae east obce byla ji g r.

1912 prijpojena na kyjovskou sit'. Ponevad2 v obci jest znaenY nedostatek vody, pripojily se obeane k vodovodu kyjovskemu. V r. 1931-32 byla zregulovana Stupavka a obec ziskala na peknem vzhledu.

Aekoliv obec nema vYznaenejAiho majetku, piece ileelnYm a rozumnYm hospodarenim stara se o svtij rozkvet a jeji vYhodna, poloha poskytuje dosti stavebniho mista a tim i roz'Sireni a zvetSeni a snad i v budoucnu splynuti s Ladislav Patek.

Kyjovem.

21. OSVETIIVIANY. "Bog osveti many!" — tak podle povesti rekl na tomto miste Metodej svemu bratru Cyrilovi, kdy 2 se zde setkali s vysla-nYmi many (mu2i) RostislavoyYmi, a tak vzniklo pry tedy jmeno Osvetiman.

Osvetimany je m'estys v severovYchodni easti kyjoyskeho okresu na jihovYchodnim svahu Chtiba v Zlebovitem adoli, 12.8 km od Kyjova, 291 m nad morem. Pekny pohled na mestYs je s vresovicke silnice. Nej yYSe eni 30 m vysoka vet barokoveho IZostela sv. Havla z roku 1691. S kostelem sousedi jednopatrove budovy: fara a trojtridni obecna Ikola. Ostatni domky na svahu i v adoli tonou v zeleni zahrad. Buchlovske lesy tvori tmavY ramec malebnemu obrazku.

V obci jsou 3 ulice, rozbihaji se ze stredu.

NejstarSi je na svahu od kostela, druha podle silnice k horam a treti k Medlovicim. MenSi easti obce jsou: Zabrani, Bratrkovy, Ujezda, Mine, Paseky ye '2 lebC, Horn! Paseky a HruSkovskY dvar. K Osvetimanam path take 3 mlYny na HruSkovskem potoku: horn!, prostredni a dolni a ojedinele samoty: revir a hajovna.

PamatnYmi budovami jsou popisna eisla: 61a, 61b, 62. Jsou to pavodne Cast bYvale tvrze rytira Smetana. Na na ys! je pomnik padlYm ve svetove valce, na Zabrani socha sv. Jana z roku 1731.

Katastr osvetimanskY ma vYmeru 1948.5485 ha. Je rozbrazden azkYmi dlouhYnai iidoiImi, jimi2 stekaji potaoky horske vody. Kolem nich jsou lueiny. NejvetSi adoli jsou Klimentske a 21ebske. Ze skalisk je nejvYznaenejSi Zikmundova skala pod "Slepiearnou". Nazvy poli osvetimanskeho katastru nesou jmena: Jahodna, JanSovske, Bieziny, HruSkovice, Bratrkovy, Borova., Vranovy, Nad Sparovy; lesa: Sv. Klement, Jochy, Husi noha, Za travniky, Sthbrnak, Nova louka, U javora, Skaly, DubovY dil, Vranovy, Certova skala, Nad panovYm, Slepiearna a Borky. Nej yyS'Si misto katastru je vrch U javora 507 m, nejni2Si mane net 250 m u vYtoku HruSkovskelio potoku z katastru u Spodniho mlYna. Pada osvetimanska, znaene piseend a kameinta, je merle urodna. Dail se zde vSem druhum obili a okopaninam, ale vYnos je men§i.

OvocnYch stromü je hojnost, zvlaSte treSni. KrasnYmi lesy je porostla osmina katastru. 0svetimany jsou temito lesy take chraneny od severu, ale pro svou nadmorskou vfSku maji podnebi dosti drsne. Zné zaeinaji koncem der-, (Pokradova.n1.), vence.

Ve sttedu, dne 9. dubna 1941.

Ittrina 1.

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni nstav poliotovY k sympatickemu vytizenezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nadi zasadou.

EDWARD PACE Pohkebni fiditel.

Olen

- Telefon 3806.

TEMPLE, TEXAS.

C. H. CHERNOM PRAVNIK Vytizuje v&Akere soudni zaleLtosti. tiadovna: 936 Bankers . Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OaNi LEKAft Er3ile spravne pkipravene.

Oas dle irmluvy. tiadovna 3248 - Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

MAREK - BURNS POHREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepsi pohiebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, feditel.

Tei proditvame pohiebni pojidteni od 1 mesice do 80 rokii staii Ambulance ye dne i v noci.

Telefon 546.

MAREK BURNS FUNERAL HOME CAMERON, -::- TEXAS

Van Pharmacy A. F. 6ERN68EK, โ ขtIDITEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tTpina zdsoba lekarnickeho zboZi. Jedind, eeska lekarna v Houstone.

NaYgtivte nas.

Telefon: Beacon 32100. sans.

*elea

orowirelawsodars.amaw........,

RED FRONT Ceski, Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kodut, majitel.

Telefdh: Beacon 31734.

Praviddna jidla a lunee.

Nejlepdi soudkove a lahvove ruzne druhy vina a doutniky.

Mluvime eesky.

Hoboko stale na sklade.

Zyle.Atni stoly pro rodiny.

Dr. Chas. J. Hollub teskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS TP/efon residence: Lehi gh 9745 [Meson ittadovn.y: Preston 2553

FinanCni zpriva Oietnilta HI. ikadu.

PRIJEM OD itADt ZA MESIC UNOR 1941.

Datum Za Obdrieno nesplaceno 12 unor $ 13.94 11 pros., leden 58.18 15 leden 938.94 14 unor 60.81 12 unor 107.14 12 unor 184.28 14 leden 102.44 14 nemoc.

2.00 28 unor 283.96 20 leden 261.25 19 unor 47.47 11 leden 25.40 nesplaceno 21 unor 213.64 19 unor 69.39 1 nemoc.

1.00 3 1 Glen 18.80 11 unor 559.57 10 leden 31.28 14 leden 74.57 28 664.93 18 unor 37.05 14 leden 228.12 24 leden 2,264.60 19 leden 1,086.35 28 nemoc.

3.00 19 leden 104.43 23 leden 245.12 14 nemoc.

2.00 12 omyl na spl. pfij. cert. 05 24 leden 1,375.44 5 leden 145.15 19 leden 97.82 14 leden 33.79 182.02 20 leden 22.85 18 unor 608.20 19 leden 252.92 24 list.,pros.

18.15 25 unor 119.68 5 do pied. plac.

95.10 18 1 Glen 685.77 5 pros.

210.90 23 leden 2.00 7 nemoc.

389.68 14 unor 2.00 14 nemoc.

128.95 14 unor 40.68 19 unor 138.67 14 leden 144.48 28 pros.

5.50 1 nemoc.

1,032.65 22 leden 433.17 6 list., pros.

392.78 18 leden 31.00 8 1 Glen 493.73 20 leden 280.83 5 leden, unor 107.96 10 leden 251.14 21 leden 481.14 10 kijen, lidst.

96.33 18 unor 125.69 6 pros., 102.55 6 leden 95.31 6 do pied. plac.

100.01 21 unor 56.40 12 leden, unor 56.87 11 pros.

53.37 11 leden 219.23 22 unor 287.40 19 leden 87.14 24 unor 132.21 20 unor 489.22 18 leden 1.00 19 1 Glen 371.42 20 unor 53.94 21 unor 127.45 21 unor 223.65 14 leden, unor 95.62 20 led., unor, btez.

48.43 20 leden 49.59 12 unor 48.06 15 unor 692.01 15 leden

82 20 leden 84 28 unor 85 15 unor 86 25 leden 8'7 20 leden 88 24 leden 89 21 unor 89 22 nemoc.

90 23 unor 91 28 unor 92 23 leden 94 5 unor 95 22 unor 97 24 unor 98 19 leden 99 19 unor 101 20 unor 103 14 leden 105 18 leden 107 6 leden 108 28 unor 110 14 unor 112 20 unor 113 11 unor 114 1 elen 116 12 leden, unor 117 1 leden 117 28 furor 118 '7 unor 119 21 unor 120 1 1 Glen 120 5 leden, imor, bkez.

121 6 unor 122. 22 unor 123 11 leden, unor 124 20 leden 125 20 leden 126 3 nemoc 126 14 leden 128 11 unor 129 6 unor 132 20 imor.

133 20 leden 134 24 1 Glen 135 1 nemoc.

135 28 unor 136 18 leden 137 19 unor 138 10 nemoc.

138 18 unor 139 19 unor 140 14 furor 141 2 2 'eleni 141 14 unor 141 20 Vestnik 142 18 leden 143 1 nernoc.

143 14 unor 145 19 leden 146 19 unor 147 14 unor

356.29 10.69 148 21 leden 27.20 293.38 149 24 leden. unor 34.52 11.88 150 25 2 eleni 107.49 209.10 151 14 unor 39.66 486.86 153 20 unor 394.03 2,109.59 154 23 leden 71.42 123.80 155 5 leden 63.74 2.50 156 28 unor 10.82 28.88 157 5 fluor 19.58 do pied. plac.

217.94 157 10.32 1,912.93 158 28 unor 1.00 119.71 159 11 nemoc.

91.17 81.74 159 24 unor 266.39 133.14 160 1 pros.

37.95 52.40 160 19 leden 18.41 26.67 161 19 1 Glen 56.73 30.59 161 19 unor 58.14 232.96 162 7 unor 92.82 $30,978.53 518.68 130.40 )o( 144.31 Anglie chce odbornika z USA. 217.62 Informace, ktere v cizine sebral a14.25 mericky irtad pro zahranieni ze19.08 medelske styky ph. Department of 110.37 Agriculture, seznamuji nas uz s na24.84 sledujicimi zmenami: Ve Velke Bri24.84 tanii tisice akitz pastvin bylo 31.40 zorano pro p genici, brambory, ze8.35 leninu a jine plodiny, slouZici za 16.20 potravu. Bylo jiz tak oznameno, 82.15 koli jeAte bez nkedniho potvrzeni, 81.17 ze britska vlada se snail ziskati slu51.87 2eb americkeho odobrnika. aby po86.42 mohl zavesti strojove methody phi 12.21 pestovani potravin. - Podle nynej168.21 iho planu ma bYti ye Velke Brita6.50 nii osazeno bramborami o 40% pil151.86 dy vice neffli roku 1939. Sousedni Ir25.75 sko chce pak svou zemedelskou pro51.89 dukci zdvojnasobit.

13.38 0 153.81 LondYn. - Zatim co anglicka le20.22 tecka ofensiva pokraeuje, z anglic18.50 kYch pramentr bylo odhaleno, 2e je 168.65 cvieeno vojsko a opatkovano zahize254.36 nim pottebnYm k invasi Nernecka i 11.29 Italie. Byli vybrani nejlepยงi anglie50 ti a spojeneeti vojaci a jsou zvlaSte 129.81 cvieeni pro sluthu na ozbrojenYch 32.53 barkach, z nichl kakla bude miti 26.73 na 50 vojakt a fgechny budou chra3.30 neny ocelovYm gtitem, v nemZ bude 128.10 18 otvort pro rychlopalna dela. Po1.00 drobnosti o vYcviku a yYzbroji tech290.88 to oddilt pkirozene nelze uvehejni29.50 ti. Nicmene je dovoleno hici, 2e phi 65.54 nedaynSrch manevrech tyto oddily 169.42 vykonaly rychlY pochod 20 mil a je112.21 fte pak byly s to podniknouti ntok 30.23 navrAi.

gtefinik Cis, 142, Ochotnici sehraji na Velikono6ni nedeli

13. dubna na Cottage Grove Fraยงku od Mir. Vrany, VI. vydani

"FERDA SEFEM" OSOBY: 2emlieka, velkoobchodnik (dustojnik v zal.)

Libuยงe, jeho dcera, Hanuยงka, neetni Ferda, sluha, (bYv. vojenskY sluha), Francka, shigka Klaps. obchodnik galanternim zbaim Rataj. obchodni cestujici NeSt'astnY, ticetni bez zamestnani

br. F. Beean ses. ElfSka gebkoya br. Jerry Lebr br. Oldrich Vala ses. Marie Valova br. Vojtech 8ebek br. Jan Kelarek br. Fred Lebr

VSTUPNE 33c ZAiATEK PRESNE VE 4:30.

PO DIVADLE TANEC - BILL MRAZ ORCHESTR Uctive zve 2abavni vybor.

etrana

Ve stfedu, dne 9. dubna 1941.

Ze zasetlani Ceskoslovenske nirodni rady. _

LondYn, (TK). — Oeskaslovenske narodni rade byl ptedlolen rozpodet na rok 1941. Ptedseda Statni rady pridelil jej vYbortiun k projednani s navrhem poslance Frantgka tYkajicim se mravni a osvetove vYchovy v eeskoslovenske armada, a s navrhem poslance Ktenberga, tYkajicim se zkizeni domu oeskoslovenskYch dristojnikti v Londyne. Rudolf Bechyne ve svem projevu vzpomnel ainnosti zesnuleho dra Samala.

NEMCI. prudce prochazi kdy2 puma pada, a puma proto zvuCi. V dosavadnich vzdu gnYch nale- Nemci chteji takto prisobit paniku. tech na Anglii uZili Nemei 'Malt° Plk. 0. druhfl purn: Vzdugne torpedo — vYbu gna puma, valici 1200-1600 liber. Stoji asi 1500 anglickSrch liber. UZi.va se ji na velike budovy, doky a obchodni domy. Jedno letadlo unese 2-3 torpeda. Vyryje hlubokY krater a vymrSt'uje ohromnou silou Ulomky. Vyvinuje fizasny tlak vzduchu.

VYbuSne pumy yak 25-500 liber, Ti, kdo2 proLi nemoci, ovybuchuji pti dopadu. Petisetliberni chotne patvrdi, Ze nic na a yepuma po§kozuje do okruhu 200 yarte nema vetk ceny netli doVyhazuje Srapnely do vYAky jako bre zdravi. vodotrysk.

Narazova grapnelova, puma — vybuchuje tesne 'cited dopadem, nebot' slon21 Severav BALZOL v tejeji dlouhY zapalovae se dotkne zexaskYch rodinach jako zname, zapali naplri, je2 vymfati horimenita Zaludeeni, mime prozontalne kapnelove kulieky jen nejimava a podporujici chut' k kolik centimetre nad zemi. Vazi od jidlu.

25-300 liber. Proti ni nepomfiZe lehPro stare i mlade a zvlaAte nout si na zem. pro ty, kteti se pozdravuji z Oasova puma — od 25 do 500 liber, nemoci. pronika hluboko do pudy, dela, jen malt' otvor. Zapaluje se nejeasteji perem, ktere vymrSt'uje Udernik. Jinak se zapaluje kyselinou sirovou, RAS ktera musi nejprve rozeZrat medenY kroulek aZ k vYbu gnine. Puma byva bud' zapalna nebo nejeasteji vYbuS'nd. Pumy yydrZi od nekolika minut do jednoho tYdne.

Molotov neboli chlebnik — 100 aZ 500 liber, vybuchuje v2cly ye vzduchu, rozhodi 100-300 malYch zapalnYch pum, ktere jsou pineny naftou TISICE OCERUJI SEVERIN a kyselinami. UZivalo se ji proti lonBALZOL dYnskYm dokin. q\TiejlepSim dopoMale zapalne pumy, 1-5 liber, CE14A rueenim teto jsou napineny umelYmi hotlavinapravky jsou dopimi.

50 C sy, jez dochazi ze Naftova puma — velmi levna, pini vAech easti zeme. se petrolejem a surovou naftou.

Vet§ina jich kondi "Konev na mleko" — vypada tak, "Nic lepLho nad jak se ji ptezdiva. Je pinena benziSeveral, Balzol a nem a surovou naftou, zapaluje se tabletky! ttaskavinou. Naplri se rozleje po zasalenem objektu.

PODZEMNI PROPAGANDA DOMA. JAKYCH PUM

Pluk. 0.

Obeas se ptece podati propagovat z vlasti nejake letaky nebo brolury, ktere koluji doma v podzemi, a to east° velmi rafinovanymi zprisoby.

Informuji ty, co nemohou poslouchat rozhlas, udrZuji dobreho ducha, posiluji a burcuji.

V jednom z podzemnich easopist, jej nebudeme z pochopitelnYch duvodu jmenovat, byla uvetejnena pted vanoenimi svatky tato basal: Boie, nas i Anglii.

Jiz firer, drzyr bandita, kdyZ v skrSr gi lup svilj poeita, v zle nesnazi se ocita.

Vlk zhltnul devet zemi i s jejich statky vSemi a s miliony lidu.

Tak pkeZral se a‘Z k bliti — ted' touli v miru Ziti a lup svrij ztravit v klidu.

Zle svedomi mu vyeita, Ze lupie je a bandita.

Ma strach, ze za Cas kratkY lup musi vratit zpatky, ma strach, Bah svet 'Se zavold, jenZ povstane kol dokola a vraha sveho Vlk deaf se jiZ trestu a k smiru hleda cestu.

To2 ye Krollove °peke nabidl mir a konec pte: "KdyZ, Anglie, mi pokoj clag a tuenY lup mi ponechak ja, vitezne sve voje hned odvolam zpet z boje a obratim se k vYchodu.

Nae valeit? Neni dilvodu".

Zna Anglie hlas vlei a pohrdave mlei.

Vi, kdyby strach ho nedrZel, vlk pies more by na ni Vgak obava, se ptechodu, pies Karla]. La Manche, ptes vodu, jeZ dme se, vichry Mehana a hrozi vojsku tyrana, a za vodou bdi v sttehu Anglican u svYch bteht, tam eihaji tai levharti *) a htbety dogg se jeZati, tam krouZi orli letadel Sirenova puma — obyeejna, \TYa trei jicny takYch del — bnAnd bomba, k niz je pkidelano netam u btehu se brodi kolik varhanovYch piSt'al. Vzduch sta obrnenYch lodi a stoji narod — LvY plot, jenZ vi, Se jde mu o Lvot.

-111111MMENINIMINUMEr,.011MINV NuL zdeptej mokske viny, ty vrahu, 2luei pinY. Oznameni ilinrti a cEL-livzVstup na vory a hola hej, tam na ten bteh se vyS'plhej.

VSak Zida pozeptej se &iv jak MojZig vykonal ten div, Se pteSel more Rude.

Tviij rikol WM. bude.

Ty, Anglienne, pevne stilj a k miru s Nemeem nesvoluj.

Se zarmoucenYm srdcem oznamujeme timto bratrinn a 0, Bole, dej, by ye vinach sestram Jednoty S. P. J. S. T. a vgem na§im pfatelum, nahlY i s vojskem utonul na§ vrah, skon meho maniela, na geho otce a dedeeka, jenZ Cechy na ktiZ Chrari, Pane, nas i Anglii. *) Tti levharti v eervenem poll, znak Anglie. kterY zemiel o tieti hodine ranni ve stfedu dne 2. dubna 1941.

VAZTE SI ZDRAVI! PO 60 ROKU

STARODAVNI

eeski

Zabava

pei hudbe

Jana Bate z Fayetteville bude uspotadana v

Shadowla d Hallu v Crosby v nedeli 13. dub.

Vg ichni z blizka i z dali jsou uctive zvani. (pd)

Jan KratkY, majitel

111111EMENEMENINV

"NA TY LOUCE ZELEN`i7"

eskY veseloherni film, do nehoZ se zamilujete pro rozmarny dej, pro krasy eeskeho venkova, pro rozkoSnou hudbu a pro skvele provedeni. V hlavni nloze, Vera Ferbasova, Helena BuSnva, Theo. PiStek, Jara Kohout a fada vynikajicich hercn.

Pkedvadi: Jos. VaSut, zastupce Praga Film Co. ROSENBERG, v nedeli 13. dub., o 1:30 a o 3:15 hod. odpol., o 7 a o 9 hod. veoer. V pondeli o 7 hod. veeer.

WALLIS, v u ter' 15. dubna, o 7:30 hod. veeer.

Yoakum, ve stiedu 16. dubna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 veeer.

GRANGER, ve etvrtek 17. dubna ,o 7 a o 9 hod. veseer.

HALLETTSVILLE, v patek, 18. dubna, o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 hod. veeer.

Kupte jet dines

sEve

a

85c

FRANK OLEXY,

Dar eeskoslovenskSrch vojakti princezne Alibete.

LonOn, (CTK). — Ceskosloven- tt ti v Anglii darovali princezne AlZbete nekolik upominek na nedavnou nav'Stevu britske kralovske rodiny v jejich ozdravovne.

Letci dali princezne Allbete malt' model bombardovaciho letadla, namontovaneho na podstavec, jenZ ptedstavuje britske ostrovy. Model letadla byl vyroben z materialu ze setteleneho nemeckeho letadla.

Krome toho dali eeskoslovenSti vojaci anglicke princezne fotografie ze Zivota eeskoslovenske armady doma a v Anglii.

Zaroven timto vzdavame srdeenY dik Vgem elenfirrt fidu Pokrok Houstonu Cis. 88, tern mnohYm elenum Jednoty a Vgem pfatelum, ktefi na geho draheho zesnuleho doprovodili na poslecIni ceste a viele dekujeme za ty mnohe a krasne kvetinove posledni pocty zesnulemu. ZvliAte dekujeme bratru Stepanovi Valeikovi za jeho dojemnou fee na rozlouCenou s pozfistatky nageho milovaneho zesnuleho, jak v kapli, tak na tibitove, a sestram, Svaeinove, Suldove, Svestkove, Valeikove a Krpcove za krasnY zpey v kapli a take u hrobu.

Terezie Olexova, manielka, Frank J. Olexa, syn, Frances Olexa, snacha, Henry a Erwin Olexa, vnukove.

yleormic

Strana 24.

Podivejte k oznamovam

VEKAZ SBIRKY PRO S.A.C.T., ZA MESIC BREZEN, ODBOCKY DALLAS. Sokol 2upa JiZni $5.00; z pokladnieek $13.60; p. a pi. SteklY $1.00; p. a pi. Vesely $2.00; p. J. J. Slovadek $2.00; p. a pi. Zvoldnek $2.00; p. F. F. Mrlik $3.00; pi. Rezek $1.00; p. Hamusek $1.00; p. a pi. Goebel $1.00. Na .ambulanci $14.00. VyteZek ze spoleeneho bazara vSech dallaskSich spolkii $258.36. Celkem pHjem za brezen $303.96.

Dallaski! Podetne je nas malo, ale at dosud jste nikdy nezklamali. Diky vam, kteri pracujete a diky vSem, kteii podporujete a davate na dobrS7 Hem2al.

Oznamovatel Piijme se Zena od 50 do 60 let stall., na vSmomoc v domaci praci na farme stark Z'eno vdove.

Mrs. F. A. Friedl, Rt. 2, Weimar, Texas.

(15-16p) argt?-1 TABAK LISTOIrk mam na prodej, kdo by si pral, 10c a 15c lb., pokovne neplatim. John Hradek, Portland, Tenn.

(15-19pd) "Ueda se rodina neb man2ele, kteri by bydleli v dome a pomohli obdelat krop. Misto mohou nastoupiti ihned. Mrs. Marie J. Kadera.

Rt. 1, Richmond, Texas.

(15-c) Or, TABAK scary, — lehke druhy prodavam 10c, 15c a 20c; cigaretovY 30c; havansk3? 35c libra, nevyplacene. — V. Kratochvil, Portland, (14-17p) Tenn.

Dr- TABAK na koureni, 16c, 20c a 25c libra, na cigarety 30c libra.

Dopravu vyplatim. M. Prochaska, (14-15pd).

Portland, Tenn.

Ve sttedu, dne 9. dubna 1941.

0

SCHUZE A ZABAVA EX-STUDENTU. Timto upozornuji eleny a druhe pratele, to vYroani schUze spolku OeskYch Ex-studenta je odlokna ze 27. dubna na 4. kvkna a take taneeni zabava je odlokna na 3. kvetna. Zabava bude v sini Knights of Columbus v Austin a zaene v 8:30 hodin veeer. Cisty prijem tohoto vinku bude darovan do fondu Matice Vykiho Vzdelani a tak doufame, to mnoho naSich lidi prijede na tento veeer.

S pozdravem, Frank A. Horak.

NEDOVOLTE krev ssajici omelky, neb Blue Bugs" ZABITI DALSI S esl. vojaky. vase slepice a norky Ptase peS'ak kenisty: "Cos jedl k veeeki?"

"SkopoVY ."

"Ne, sam!"

"S marjankou?" g

Vystra a

Ir PRIME SE: — Mu2 Ceske narodnosti, kterST jest prvotridni automobilovS7 a traktorovST mechanik, stari mezi 30 a 45 lety, muZ kter3i ma zkuknosti ye spravkach "body a fendra", acetylenoveho a elektrickeho svarovani. Odporueeni je nutne. Velk3i -automobilovS7 zavod v dobrem miste, dostane stale zamestnani spravnST mu2 eeskoslovenske ndrodnosti, take dobra mzda, kdy2 dostoji po2adovanS7m podminTRI velke, pravidelne JEDNO DOkam. Pike pod znadkou "Mechanic" LAROVE pakliky Ward's emelliky a (13-16c) % Vestnik, West, Tex. vsi nieici tabletek pokou se yam EPP- MALA KURATKA — druht vyplacene pokou za jeden dolar, jeBarred a White Rocks, Silver Laced stli pokete objednavku hned, obraa White Wyandottes, R. I. Reds, tern poky. druh velkYch bilSrch, eernSTch, hnePOSITIVNE ZARITOENE ze rychle dYch a 2lut3•Tch Leghornek, Anconas.

Take vybrane slepieky, neb micha- ZBAVI vase slepice a norky, mlade ne slepieky a kohouti — za nejlev- i stare, emelikii, vgi a Blue Bugs, anejAi ceny. Vgechna kuratka prichazi z vybranYch, krevne zkou'genych nebo se yam penize vrati. stad. Pi'Ste o ceny. Von Minden's NENECHTE KREVSSAJICI Hatchery, Fayetteville, Texas. (dz) HMYZ ZHUBIT dalk vak drab& RYCHLE" poglete objednavku obratern poky, pike jen anglicky. (JeETLINGER FUNERAL HOME. VS7prava pohrbil. Arnbulaneni sluZ"- stli si prejete, pokeme COD pokou.) ba. Pohrebni pojiAteni. Dojedeme Adresujte pro portistatky vaSich milSrch i neALLEN WATSON BOX 501 kolik set mil bez jakS7chkoliv dalgich Farmingdale So. flak. poplatkil. S nami se domluvite eesky.

PETE E. ETLINGER FUNERAL VtIMNETE SI: — Vy byste meli HOME rozhodne a T.IPLNE USPOKOJENI Pete E. Etlinger s temito Tabletky, ponevad2 tyto Elsie Praiik-Etlinger Phone 38.

Bellville, Tex. jsdu SKUTEaNt iteine a vykonaji Telefonujte na nas fleet. vk to co se o nich tvrdi s nejlepUSPOKOJEN1 v kaklem ohledu.

Zvli tni 15 * * Klie a aunt — StraZnik k studenni nabidka zoruji, dentovi: "Ut dve hodiny vas pojak se namahate s otvira-

IiIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIiIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIINOIIIIIIIIIIIIINI

11111141111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 ■ 11111111111111111111111111111;111

MNOHEM LACINEJI NEi NOVE! Pou'Zite stavebni drivi razneho druhu, okna, dvere a jine stavebni potreby ze strZenYch staveb, jako"2 1 nove stavebni dtivi a potreby pro stavby obditite u

Interstate Wrecking Co. 1811 North Main st. Houston, Tex. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

Platime nejvyal ceny za budovy ureene ku strieni.

$ FOGLE WEST CO

r

THE OLDEST MORTUARY

7/4,

IN HOUSTON UNDER THE SAME OWNERSHIP AND

MANAGEMENT 1903 McKINNEY

111

nim. Ci 'nemate pravY klie od domu?" — Student: "To mam, ale myslim, ze nemam ten prav;;T

*

Ovce °pet nalezena.

Katecheta vykladal 2dekilm ye &'kole v hrabstvI yorkshirskem podobenstvi o ztracene oveCce a pak chtel zjistit, zda mu porozumeli.

— Tak proe, pta se, mei ten muZ" vetSi radost z to jedne oveeky 'ztractrie a opet nalezene, nekli z devadesati deviti, ktere se mu nezatoulaly? bylo ticho, pak zvedl ruku malt' Zadek, oveaktv synek.

— Protole mela na krku pentlieku. ..Doti. — "Jmenujte mne nejake veci, ktere jsou pruhledne".

— "Voda!" — "Ano" — "Sklo!" — "Dobre, co jeSle?' — "Klieova dirka".

Sarni Praiaci. — "Tak jsem dnes uSetril korunu dvacet, proto& misto, abych se svezl elektrikou, utikal jsem za ni peS. ky aZ domu." — "To ja uktkil deset korun. Ja utikal za taxikem." * * To je piece prostiedek!

Sel tuldk kolem zahrady a pozoroval pies plot pana zahradnika.

"Jarku, va gnosti, proapak debate ty kulaty jamky kolem stromu?"

Zahradnik vysvetlil: "To aby nemohl nahoru hmyz."

— "Sakra!" odleheil si tulak.

"VaSnosti, pojd'te mi honem udelat taky tu jamku kolem nohou!"

Spek v inspektorovi. — "Podi vejte se, tamhle ten pan ma v sobe S'pek." — "Jak to pozna g ?" — "No, in§pektor!" to je piece pan • • Cechoslovaci nad Berlinem.

V poslednim tYdnu eeskoslovengti letci bombardovali Berlin a francouzskY pristav Lorient. Krome toho se Ceskosloven'Ati letci Aeastnili take nalett na Bremy a Kohn nad RSmem.

Ireitelka hleda misto a mute vyueovati anglietinu, dejepis, sociologii, pripadne je schopna vyueovati male deti &Stine. Rozena a vychovana ye statu Wisconsin, inteligentni ueitelka rodem Slovenka, dojela do Texasu a chtela by se tu usadit. PiAte na: Miss Helen Dressel, Vestnik, West, Texas.

TANEd•li ZABAVA — na — VELIKONOCNI PONDELI VECER,

dne 14. dubna — ye —

Sokol Hall pki FLORESVILLE, TEXAS Hudba MIGL'S ORCHESTRA Z MOULTON, TEXAS Znania. Migbova orchestra bitde u nas tento veeer oslavovat patnacti lete vYroCi. (15) sveho trvani. Prijd'te oslavit jejich vyroci s nami.

KaZdeho uctive zve VYBOR.

0:4 ,63611.04.9.0800.6.1.4.0.0.011.0.0•041110.04111111H.111111.1 ■11.041•1..)

Krasna Kutatka!

Zdrave a vYborne, pochazejici od R. 0. P. kohoutU, 100% Bloodtested. Rozdelime slepieky od kohoutu dle prani. — Velke anglicke bile leghornky, majici rekord nosnosti do 325, naSe specialita, take v§echny jine standartni, oistokrevne druhy. Ceny $7.00 za 100 za Leghornky. Velke druhy $7.50 za 100.

Navkivte nas neb pike. Uctime Vas vlidnou obsluhou

West Chick hatchery TELEFON 42. — EMIL PLASEK, MAJITEL

F. 1177

WEST,

99

1

TEXAS.