Vestnik 1940 11 13

4„„,„• Or an Slovanske Napo pciJednoty Stettu Texas.

R A T R_ 5 1- `,/

Entered as second class mail matter, Januar y 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th. 1922. seeNhE (VOL.)

XXVIII. •

WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 13. listopadu (November) 1940.

OSLO 46.

ROOSEVELT ZVOLEN PO TRETi PRESIDENTEM. EN 5. listopadu 1940 stava se nejvYzna:onejLim meznikem v politicke historii americke demokracie. Poprve v dejinach SpojenYch State se stalo, ze byla prolomena ptimo, posvatne. historicka tradice a nepsanY zakon odmitajici tied presidentskou lhatu. Byla to nejvetsi svetova krise a hrozivY postoj diktatorskYch alianci v Evrope a Asii, ktere lavinou milionu americkYch demokratu smetly v techto'nejpamatnej gich presidentskYch volbach tuto hluboce vlitou polltickou tradici a byla to soudasne beze sporu vynikajici osobnost vildce americke demokracie FRANKLINA D. ROOSEVELTA, jel snad jedina se mohla odvalit postavit se v okamliku -Cake krise proti americkemu ptedsudku tteti lhfity, za ktereho se snalila oposidni republikanska strana vytloukat nejvetSi volebni kapital. Pies tuto fisilovnou snahu vAak v ("tell 5. listopadu promluvila rozvaha a zdra•vY politick' fisudek nekolika milionove vetainy americkYch volief, kteti poslali F. D. Roosevelta po tteti do Bileho Domu.

Wsledek volby byl ptijat jak radiovYm rozhlasem tak i velkym americkYm tiskem, jen drtivou vetginou se stavel proti tteti ihate Rooseveltovy s pravYm americkYm smyslem pro "fair play" v duchu opravdoveho politickeho gentlemanstvi. Krome vSech vedoucich • prohravajiei republikanske strany byl to na prvem miste samotnY Roosevelt& oponent Wendell Willkie, jen v radiovem projevu, udinenem po oznameni takika lavinoveho vitkzstvi Rooseveltovy administrace blahoptal svemu odpurci k viterstvi, ptal F. D. Rooseveltovi pineho zdravi k nastavajicim telkYm • vyzval svoje podporovatele, aby odlolilt v§echen antagonism, nabada,1 k narodni sjednocennosti a vratrske spolupraci s vladou a zvlait' pak zdfraznil nutnost pomoci Anglii. ✓ tomto smyslu tea poslal poralenY republikanskY kandidat blahoptejny telegrafick' projev presidentu Rooseveltovi.

Pti volbe v fitter' zvitezil zdravY fisudek myslicich volidfi. KaidY mohl vedet, jake zajmy staty za kandidatem republikanske strany, kterA vladla ohromnYmi fondy, jel vrhla do volebni kampane jen aby zajistila zvoleni Willkieho a znemoinila znovuzvoleni presidenta Roosevelta. Strana demokraticka tak velk'ch finandnich prosttedkil nema a nemela. Velke prtmyslove a finandni korporace vlozily velke sumy penez do kampane za Willkieho, proto& maji zajem na zahranidni politice SpojenYch Byly to ty velke korporace, ktere inspirovaly atok Willkieho na statniho sekretate Cordell Huila a na jeho prohlaSeni, ze prvni vac, kterou Willkie v padu jeho zvoleni udini, le do sveho kabinetu dosadi jineho sekretate staty. 6eskoslovenska vac by si pak nestala talc dobie, jako stoji za Roosevelta.

KalclY muse pochopit, ae ty velke penize, vrlene do volebni kampane za Willkieho nelze

dostat z Nemecka, kde si nazisti a Hitler take Pfeil, aby Roosevelt byl poraten. Ty penize poskyt1 "Big Business", americke korporace, ktere investovaly sve zisky v semi nazismu General Motors ma, v Nemecku spoleenost Adam Opel. Je to nejvetti automobilka v Nemecku.

Vyrabi vettnu aut pro nemeckou armadu. Tato firma take vyvali auta do jinYch zemi a opattuje tak Hitlera valutami. Cyrus McCor-

a vysvetlenou.

Tento tYden vydivime Vestnik e 32 stranich, neboli o osm strinek vice, aby byly co nejsplie ukonfieny zipisky ze sjezdu z Taylor, a za to pak hodlime ubrati na velikosti Ve.stniku nekdy pozdeji, aby se velikost vydini orginu vyrovnala dle srnlouvy.

Sjezdov* protokol by se jefite prodluioval na mnoho tYdnii a proto soudime, fie tim vyhovime jak Hlavni tiadovne, tak i elenstv-u. MySlenku to nam navrhnul jednou lir. Fr. Steiner, jenie jest pro nagi tiskirnu teiko vydati Vestnik zvetienk kaid' tfden, protoie to vyiaduje hodne vice price, nakladu a easu, ktereho nam v tiskirne nezbkvi.

Ale abychom uspisali dokoneeni protokolu sjezdoveho, vydali jsme tento tyden o 8 stran vice, a jestli nam to bude moino tginime tak take pii:sti tyden, nebo pozdeji. To ale uriite neslibujeme, poneva& nevime, zdali nam to eas dovoli.

Za to pak hodlime ubrati na strankach nekdy v budoucnosti.

S bratrskSrm pozdravem znamena se v fide, VYDAVATELSTVO LSECHOSLOV4KA. mick kotroluje International Harvester Co., ktera ma tovernu v Neuse v Nemecku. Krome teto toverny McCormick kontroluje Chicago Tribune, nejvethho a nejreakdnejAiho podporovatele Willkieho na stiednim zapade. Standard Oil Co. v New Jersey ma rovnel velke investice v Nemecku. Ma velkou rafinerii v Hamburku a 20,000 gasolinovYch stanic po celem Nemecku. Socony Vacuum Oil Co. ma ptipojene spolednosti v Nemecku. Fardwerke A. G. v Nemecku je spojeno s Fordovou spolednosti v Detroit, Edsel Ford je teditelen1 nemecke spolednosti.

Tato presidentska volba byla jednou z nejosttefaich v politick& historii SpojenYch Ste.tu. Buletiny yydane po pflnoci a easne rano ye sttedu hlasily, le Roosevelt je v poptedi v 34 statech, ktere maji 427 elektoralnich dill volitelnYch hlasu. Cela elektoralni kolej, ktera vlastne presidenta voli, vita 531 volitelskYch hlasu, totil stejne tolik, kolik maji vAechny staty senatort a kongresnikt v obou domech kongresu. Ponevadi nadpolovieni vethna hlast rozhoduje, jest ku zvoleni presdienta zapotiebi nejmene 267 hlasti MnohYm americkYm obeanfm, kteti v titer' volili, neni znarno,, president se voli neptimo, to jest skrze elektory lidem zvolene. Je to starodavnY zpilsob volby, kter' tvurcove americke tstavy ptijali dle vzoru koleje kardinalf, kteti voli papele. koli duch fistavy je stale zachovavan, system voleni presidenta je .poriekud jinY nel byl pied lety. Elektoti se vlastne nijak na volbe nepodili a jejich jmena na balotu ani uvedena nejsou, jako to bYvalo drive Je to liSe jen formalita, ale nevyhnutelna, aby se vyhovelo predpisum fistavy, je moino, ze easem dojde k zrugeni elektoralni koleje a le presidenti budou voleni ptlmo obdanstvem, prave tak jako se nyni voli guverneti jednotliv'ch statf.

Stara tradice omezujici triad presidenta na dve lhfity, byla po 150 letech poprve poruSena, kdyl president Franklin Delano Roosevelt byl znovuzvolen na tketi lhutu, vzdor tomu, ae jeho 0dpi:tree Willkie toho poulival ye volebni kampani za telkou palbu.

Vynikajici republikan a protikandidat Roosevelt& v r. 1936 Alf M. Landon hned po volebnim vYsledku v radiovem projevu zvedl varovnY bias proti diktatoram v Evrope a na jejich adresu prohlasil • "Musim povedet diktatorfim, kteti k nam ptichazeji stfidave jednak s vYhrOlkami, jednak se sliby fiplatkf, le se dopouSteji telkeho omylu, jestliZe povaluji rivalitu v politicks kampani za piiznak nesjednocenosti ve Spoj. Statech. My Ameridane nepohliiime takove politicks udelosti s podobnYm postojem. V tom okamliku jak je po volbach, tak republikani stejne jako demokrate se postavi v zajmu celeho naroda na stranu presidenta SpojenYch Statd, jeho podporuji.

Tento koneenY a ptevladajici nazor v americitem politickem 2ivote se nijak nemeni tvrdosti politicks kampane. At' je zvolen kdokoliv, je to rmlj president na dalSi etyti roky. Toto prohlageni jsem udinil pied mesicem a trvam na nem doposud."

Nikdo, kdo zna americkY politick' divot nepochybuje ani na okamlik, ae timto prohlaSenim vynikajiciho republikana je stoprocentne vyjadteno prave smYSleni kaideho demokratickeho americkeho obdana a volide. 'sou mnozi cleni, kteh svoji prici venuji jinde, kteii za celY rok sveho elenstvi nehnou prstem pro fad, kterY jim viem skyti rfizne vYhody. Navgtevujme kidove schfize! Bernie podil na jednani, podeime poinoene ruky kde

Strana 2.

— Oslava 22. vSrroci ptimeii, uzavieneho s Rakouskem, nebyla konana. — Obydejne vyznaeovala se cliistojnYmi obfady. Letotni vYrodi zastihlo Italii ve valce proti dvema spojencum ze svetove valky — Anglii a Aecku. * * Chihuahua, Mex. — Povstalecke tlupy byly konedne rozpraSeny nebo pozatykany federalnim vojskem. V jedne zateene taupe nachazel se take Meliton Losoya, jent je ptiznanYm vrahem bYv. mexickeho povstaleckeho vildc e, Francisko (Pancho) Villy. * Jersey City. — Ignac Paderewski, slavnY pianista, pfistal dnes ve SpojenYch Statech. Pfijel z Lisabonu na americkem parniku Excambion prave v den svYch 80. narozenin. Na tete parolodi piijelo 179 cestujicich. ftekl reporterum: "Kdyt miliony tapas' nebo jsou ptipraveny k zapasu za svuj tivot, proste nemohu stati lhostejnYm pozorovatelem." Netekl nic dalkho o svem poslani zde. * Curych, 8vYcarsko. — Podle radiove depete z Prahy ttady v desko-mora yskem protektorittu docilily noveho rekordu v poetu rtznYch naisizeni, ktera, byla vydana letotniho roku.

Celkem bylo Vydano 80 tfednich natizeni. Tato Afedni natizeni se tykaji jednak zasob po travin, jednak regulovani cen tivotnich potfeb a dale je 32 natizeni o spoleeenskYch regulacich, 36 regulaci pro obchod, 24 pro bankovnictvi a dopravu a 32 o celni unii. Krome toho bylo vydano jette daltich 10 natizeni ministerstvem financi a Narodni bankou v Praze.

Curych, 8vYearsko. — Zdejti Radio Agence, ktera east° pfejima zpravy a hlateni tajneho radioveho rozhlasu z Polska pod nemeckym zaborem, vysilane polsky a francouzsky, oznamila, to Nemei maji strach pied "tajemnYmi potary" v Polsku. Kralibvsky rozhlas, kontrolovanY nazisty, varoval vtechny obyvatele Polska pied "tajemnYmi potary" v rtznYch ristfednich skladittich, do kterych rolnici musi svateti sve hospodafske produkty pro vYvoz do Nemecka.

Generalni gubernator Hans Frank ye sve proklamaci hrozi ptisnYmi tresty za vtechny einy sabotate v okupovanem rizemi. Za podle Frankovy proklamace, se podita take, jestlite obyvatelstvo neuda ritadtm einy, sabotate nebo Nfadtm takoveho sabotatnika polapiti. * * Madrid. — 8panelsko zrldilo "radu hispanicismu", jejimt teelem je ututovati pasky 8panelska s latinskYmi zememi v Americe. Oasopisy pray!, to rada ukate obyvateltm latinskYch zemi v Americe, to "jsou natimi bratry". Utvoteni rady bylo oznameno po schtzi kabinetu.

Oficielne byl popsan jeji teel jako fizeni *Spanelske politiky tak, aby bylo zajitteno pokradovani "praci tpanelske idee". FatistickY easopis Arriba pray!, to "bude representovati etitadostivou zahranieni politiku v jejim nejdfiletitejtim smyslu. 8panelsko dalo svou krev Americe a trvalo to tri stoleti net ucitilo jeji puls opet sane tlouci." V elanku se dale pray!, "nyni 8panelsko citi oteckou lasku k Americe a v Chile, Argentine, Peru a Mexiku chapou a miluji !las — nekdy anit si toho byli vedomi."

Moskva. — Nejvytti velitelstvi ruske armady ukazalo dnes reformy, provedene od nastoupeni martalka Semjonava Timotenka pied p0.1 letern, vojenskYm atate cizich state. Major Ivan Yeaton, americkY vojenskY atate a kapitan Josef Michela, jeho asistent, vykonali dvoudenni navttevu v Lenningradu, kde prohledli si tkolu pro tale delostfelectvo a pluk pechoty.

Skupina nemeckYch dustojnikil je pfedchazela.

Timotenko vydal rozkaz, jimt se ztizuje hodnost poddtstojnikt. Jejich tituly jsou — desatnik, mladti tikovatel a stark tikovatel. tieelem toho je, aby byla zapinena mezera mezi prostYmi vojaky a dtstojniky. Timotenko vyslovil se, 2e tento rozkaz smetuje k tomu, aby "byla zesilena vojenska, disciplina a zv,Aena autorita mlacItich velitelt"

ViBTNIK

Zprayy ye zkratce.

Washington. — Fordova automobilova spoleenost obdriela od vlady kontrakt na zbudovani 4,000 motort pro armadu, v eerie 122 miliont dolart. Ford sta y! v Detroit novou tovarnu na vYrobu eroplanovYch motort. * Wshington. — Letosi sklizen baviny je odhadnuta na 12,847,000 bait, o milion vic net loni. Pramerne vydava 252 liber vlakna po akru. Texska sklizeri odhadnuta na 3,380,000 bait. * * Rio de Janeiro, Brasilie. — Tjtady statu Rio de Janerio nafidily uzavfeni brasilsko-italske tkoly v Novo Friburgo. V obtalobe se uvadelo, to tkolni ttednici nalehali, aby ueitele a student! nosili fatistiCke uniformy, krome dehot brasilska narodni hymna byla ze tkoly vyloueena, avtak zpev fatistickYch pisni byl povinny. * * Washington. — Dle vYsledkt dotlYch do pillnoci, jevi se, to do domu zastupct bylo zvoleno 261 demokratt, 160 republikant a 1 Men americkodelnicke strany. Demokrate obdrteli 22 mandatt v Connecticut, Pennsylvanii, Rhode Island, New York, West Virgina, Ohio a Delaware. Republikani ziskali osm mandatt v Illinoisu, Oklahome, New Yorku, California a Missouri. Do senatu zvoleno bylo 20 demokratt a 9 republikanti. Za guvernery bylo zvoleno 14 demokratt a sedm republikant. V Connecticut, Michigan a Rhode Island republikantti guverneti byli porateni demokratickYmi kandidaty. V Nebrasce a Illinoisu zvitezili republikantti kandidati nad demokratickYmi. Jedenact mandatt dosud neni jistYch. Republikanska strana die toho ma o 10 mandatt mene net mela v minulem kongresu, za to v senate stoupl poet republikant z 24 na 28. * * LondYn. — Nasledky zhoubne nazisticke protinabotenske kampane v Rakousku zreadli se v informacich, ktere prase obdrtely rakouske katolicke kruhy v LondYne. Ve zpravach z by-; valeho Rakouska se uvadi, to jedine v Innsbrucku, hlavnim meste" 'Tyrolska, byly nazisty zavieny dtyti kostely a deset kapli a krome toho uvezneno mnoho kneii. Take 40 civilnich a 15 duchovnich uditelt bylo internovano v koncentradnich taborech. 48 knetim bylo ritedne zapovezeno vstoupiti do tkol a nekolika stem knell bylo zakazano vyndovati nabotenstvi. Nasledkem toho 52 tkol v Tyroisku je nyni bez vyndovani nabotenstvi jako zvlattnimu piedmetu. Theologicka, fakulta v Innsbrucku, ktera se Okla vYborne povesti v cele Evrope, byla nazisty zaviena prave tak, jako 28 katolickYch sekundarnich tkoi, 35 detskYch tkolek, 21 tkol k vyudovani rtznYm pracim a 10 tkol s internaty. * * LondYn. — President Eduard Benet a deskoslovensko, prozatimni vlada minuly tYden dokoneili ptipravy k ustaveni eeskoslovenske statni rady, slotene s jednotlivcil representujicich vtechny odstiny Csi. nahledt, ktera, bude ptisobiti jako poradni sbor. Oeekava se, te tadne zasedani bude v nejblittich dnech. Zdejti Ceske kruhy daly jasne najevo, to tato rada nedini narokt na funkci jako representativni Ci volenY parlament, a to pfedne pro to, jetto jeji Cleny ustanovuje president na dobu jednoho roku a nejsou tedy voleni lidem, a za druhe, protote nebude miti parlamentni pravomoci, jako je na pfiklad pravo k pfehlasovani vlady. 6s1. statni rada bude zahrnovati 13 elent vlady, t. j. dosavadnich ministru, ktefi vtak nebudou miti hlasovaciho prava; dale dfistojniky representujici nazory armady a konedne zastupce narodnostnich mentin. Ptedsedou dsl. statni rady je Rudolf Bechyne, veteranskY socialne-demokraticke strany z teskoslovenska. Nemeati socialni demokrate ze Sudetska, ktere vede Wenzel Jaksch, jsou rozdeleni v otazce politiky, kterou by mela ptijmouti sudetski skupina vudi navrhovaneinu deskoslovenskemu state. —

ate sttedu; tine 13. listopadu 1940.

Toronto, Ont. — Mug, v nerni byl ztotoinen Gunther Kray, nemecky namofni dustojnik, ktery uprchl ze zajateckeho tabora v stkednim severnim Ontariu, byl zatden o nekolik hodin pozdeji na nadrati v Torontu. * * New York. — AnglickY rozhlas, ktery byl zde zachycen, oznamil zpravy z Norska, dle nicht rada skladitt% pinYch zasobami pro nemeekou armadu, byla znieena ohnem. Oheri vznikl v Bergen a byl zapalen Norvetany, aby potkodili nacistickou okupadni armadu. Ve zprav y se pravi dale, to nemeeti vojaci hasi ohne od sobotni noci. * * New York, N. Y. — Charles Healy Day, menater tovarny na aeroplany, kterY protil 35 japonskYch nalett na 6inu, fekl, to japonske letectvo je lepti net americke, "jak ve mnotstvi tak v jakosti." V interview tekl: "My jsme zde neustale podceriovali japonske letectvo. Maji tnamenite aeroplany a maji jich hodne. V samotne eine maji nyni na 900 letadel." Dodal vtak, to Spojene staty maji v narysech lepti letadla, ale Japonci s nimi ye skutednosti dayno litaji. * * Sofie, Bulharsko. — Mocnosti osy Rim-Berlin, jak dnes bylo zjitteno z vysoce spolehliveho a duvetneho pramene, dostaly jit na, svou stranu strategicke Bulharsko ptislibem koridoru k Egejskeinu moii jakot i daltimi tzemnimi koncesemi. Nemecko a Italie, jak se udava, nab!dly Bulharsku nejenom koridor k mofi, nYbrt take east evropskeho Turecka a tzky pruh Jugoslavie, jestlite Bulharsko bude podporovati Nemeeko v ptipade, to by Turecko vstoupilo do \Talky a nemecke vojska udetilo na gecko a Turecko pies bulharske a jugosla yske tzemi. * * New York. — Dobte ozbrojeni nemeeti vojaci tahnou pies Finsko do Norska, ale mnoho jich zustava v zemi, jak pravi cestujici, ktetl zde pfistali s finskym parnikem, Mathilda Thorden, kterY ptiplul z pfistavu Petsamo. D. W. Cate Browder, 22 let start' Holand'an z Leyden, kterY bojoval ye finske armade proti Rusum a v Norsku proti Nemetim, pravii, to "Wincu v stejnokrojlch je pino vtude ve Finsku. ye vlaku do Petsama bylo jich 3 vozy. Letci a delostfelei protiaeroplanovYch baterii jsou vtude, rovnet nakladni vozy s vYteenou vyzbroji. Cestujici pravi, to potraviny jsou ptisne rozdileny na listky v celem Finsku a zvlatte citelnY je nedostatek masla a derstveho ovoce. * * Southampton, Anglie, Sir Arthur Henry Rostron, 711etY vysloutily kommodor spolednosti Cunard Line a kapitan "Carpathia" v dot* kdy tento zachranil pies 700 osob z tonouci luxusni lodi "Titanic" roku 1912, zemfel na zanet plie v nemocnici Chippenham. Kapitan Rostron zachranil vice tivott netli kterYkoli jiny dosud tijiei velitel lodi a byl zejmena ve Spoj. Statech veiice oslavovan za zachraneni tech, ktefi pfetili katastrofu "Titanicu" v ledove vode severniho Atlantiku. Kongres Spoj.

State vyznamenal ha za to zlatou medaili. Na odpoeinek se uchylil roku 1931, kdyt byl u Cunardovy spoleenosti 36 mkt a skoro ptl stoleti na tirem moti. — V letech 1915-1928 byl kapitanem parniku "Mauretania" a pak "Berengaria" at do sveho odchodu do pense. * * Bern, 8vYcarsko. — 8vYcarske Casopisy, vyjimaje jedine "Neue Zuericher Zeitung" a "Basler Nachrichten", byly zakazany v Italii na tom zaklade, 2e "ptinateji jednostranne zpravy o pokroku italske kampane v ftecku." Z italskYch kruhil bylo vysvetlovano, to protestoval proti "vYznaenemu otiskovani z proti-italskYch zdrojt, zejmena britskYch." Pfi torn bylo poukazovano na depete, ktere pry popisovaly "bez jakehokoli podkladu" namotni bitvu u Korfu, v ktere nejake italske lodi byly potopeny a jine tetee potkozeny, jakot i na zpravy o "domnelem zajmuti tisieu italskych volint", kdyt fecke vojsko vpadio do Albanie." Jak se zde vyrozumiva v Atednich navinakskYch kruzich, tento zakaz v Italii je pouze doeasnY. Stane se vtak trvalYm pro ty Casopisy, ktere "okamtite nepodaji dtkaz, to pfijmuly objektivnegi sta.

Povisko ye sv$reh zpravach."

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940.

Dooley, jet by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel ptedklada ve smyslu stanov TIskovenau Vtboru k vlastnimu ieabodnuti. k,a41 Pokrok Dallas cis. 84., Dallas, Texas.

Viem nagim ptiznivcam a &main, jak sousedniho, tak na geho tadu oznamuji, to divadlo. "Pravda na ateku", ktere jsme museli odloth za ptieinou nemoci br. Joe Marka, hrajeme na tteti nedeli, dne 17. listopadu. Zaeatek divadla bude ptesne v 6:30, neb natal si jegte radi zatanei. Proto si nenechte ujit zadatek divadla. Doufam, ze snad nikdo neonemocnit neb v nedeli jsem mela pilnST den. Rano jsem odpovidala na otazky, kdy bude zaeatek divadla, neb jsem to v dopisu neuvedla. Odpoledne ,kdy jig jsme vedeli, ze rozhodne hrat •nernateme, zas davat vedet, 'tie Mat nebude-

Z Kaufmann ptijeli, nag br. Jan Pane s rodinou gvagrovou a mantelkou br. toupala, pfedsedy nagi nastavajici nemocenske podpory._Velmi mne te gilo se s ni seznamit. Bylo vice cizich navgtevnikil, asi k \Tali divadlu, ktere rieznam, nu ale doufam, ie i tak se mezi nami pobavili a prosim, ptijedte zas na ptigte.

Na prvni nedeli v prosinci je v ptiprave divadlo "Kytidka pro Atesti"., °pet vam davam venikomu neposilame, tak abydetrze ste se necitili, M vas ptehlitime. Je s tim mnoho price za jedno a za druhe si myslime,ze jii asi 20 let, co stale jaksi si vlastnime 1. a 3. nedeli, a Sokol 2. a 4., a pata kdy ptijde, ta jit je jaksi "mezinarodni", ta jiz nedela tadne nedorozumeni v na gi osade. A pak vtdy v nagem milem "Vestniku" je kalendat zabav, tak vime ta kde co je.

Tak pro dnes koneim a na shledanou na divadle se 'demi.

Baena Jetova.

S. A. t. T. V PLACEDO, TEXAS Cteni bratti a sestry!

Uvedomuji eleny Placedo SA6T v Placedo, Texas, to na ge pravidelna schaze ptipada na nedeli dne 17. listopadu ye dve hodiny odpoledne. Mame k vytizeni nejake nutne zálegitosti a jest 'tadoucno, byste se dostavili v pinem poetu.

Vy broth, kteti hrajete radi domino, seberte svoje s sebou, by nas mohlo hrati vice najednou. Bede se poditat pet cents za hru. Dale tiadam nage sestry, by kagda ptinesla nee° ke spoledne svaaine a pobavily se s nami.

Pottebujeme novou fipravu, bychom mohli lepe pracovat, neb posledni Cas jsme neeinni.

Jegte jednou tadam marninky, aby nezapomnely na nejake ty kolade, a bratti je vgechny s sebou, neminim jenom ty kolaCe, ale i maminky.

Za Odbodku Placedo Ant. B. 8mejkal, ptedseda. lad Pokrok Houstonu Cis. 88, Houston, Texas.

Dovoluji si oznamit v gem nagim tadovVm ptislugnikftm, te nabor Mena pro Nemocenskou Podporu byl na gim tadem zahajen. Az dosavad byly ptihlag ky o Clenstvi slabe, proto touto cestou uvedomuji nag e dleny, kteti by meli zajem o Nemocenskou Podporu u na geho tadu, a chteli by se stati Cleny, aby tak ueinili co nejdtive, aby soupis Clenstva pro tento odbor byl odeslan na pattfene, k tomu zvolene atedniky.

Ptlhlaaky o Clenstvi mohou bSrti zaslany na nilepsanou adresu, s ptilotenim 50 •cents co zapisne ,a s udanim stall 'Mena neb elenkyne.

Ptestupne stafi elena jest po uplynuti 16 let, a nisledovne v katdem stab.

Za tad Pokrok Houstonu Cis. 88, prozatimni tajemnik: Frank Olexa, 252 Malone, Houston, Tex.

vksTrilic

Z ODBOtKY S.A.C.T. V SEATON. Koneene jsme na g bazar, kterk jsme byli nuceni po dvakrate skrze neptiznive podasi odloilti, v pondeli 4. listopadu potadali. Opel vgak za dosti gpatneho podasi, neb chvilkami pteprchavalo, take nam to hodne navgtevu mnohSTch odradilo. Zde na nekterSrch tech gpatriSrch cestach se zle po de gti jezdi, tak navgteva na odpoledni program nebyla ptili g vel Za to vg ak na veder ptijelo vice lidi, tak byla navgteva dosti detna, ad kdyby bylo bST vgak byl ti--valopekn,bya velik.Ptso spech peknST, zasluhou vgech pilnSrch a obetavVch vS7loora, kteti se se v gi horlivosti sveho akolu podjali, vgak nemalou zasluhu na aspechu bazaru maji ti nag i obetavi krajane, kteti nagim vkboram vy gli ochotne vsttic a mnoho tito gtedki darci dali na hotovosti i na raznVch darech jak zde do bazaru, do kuchyne i drob-. neho prodeje. Rovnet i velkou zasluhu maji sestry vicelicky, ktere zhotovovaly z viny panenky a kvitka a tyta je prodavaly, a mini°, toho mnohe v bazaru, v kuchyni a drobnem prodeji pracovaly. te se vgichni ze vgech sil snatili svedei piijem, jet byl pti Bazaru vy-: sta dolara. Jate nom vgak ziskan, pies mnohe veci zastaly neprodane, ktere bratti vS7boti maji na starosti k rozprodani, ramie semena a jine veci opet z bazaru rozprodame pti p. ilezitosti.

Prvne, jsme zamSr gleli potadati bazar jak jsem vum posledne- sdelila, na den 28. tijna, kdy jsme k nemu delali velke ptipravy a tegili se, ze budeme miti aspech velikSr , die toho, jak nagi vVborove horlive pracovali a snageli mnotstvi dart, jak do bazaru, kuchyne i drobneho prodeje. Tat bratti chystali chutne pedene maso na rani a k tomu Creelu zabili dve prasata a jedno tele. Plipravili klobasy k peeeni a velke mnastvi slepic, snad kolem 70 kusii,- ktere byly darovany na gimi AtedrSimi krajankami. V kuchyni jsme take byly nachystane a jen dekali at se vyjasni. K polednimu dobti ptatele z Dallas, p. a pi. Ft. StranskST s pi. Boienou Valdikovou a hued nam nekolik veci z bazaru odkoupili a to se vi, ja opet jim ochotne prodavala kytieky. Pi. Valeikove peknou kytieku, zrovna ktera se na jeji gatech pekne vyjimala. Bratr Strans10 nam daroval do nageho bazaru tti krasna zrcadla, ktera sam vyrabi, a tak ma take nernalou zasluhu na aspechu na geho bazaru a my mu vtele za takovV krasnS7 dar ze srdce dekujeme.

Vgak gkoda, ze jsme vas nemohli pohostit, neb nage kuchyri v to dobu zela je gte prazdnotou, neb jsme men v planu potadat veeeti a tak jsme mohli yam jen posloutit kolaei. Skoda, to jste spechali do West na Manifestaci echoslovakil a nemohli se zdfieti, byli chom vas tet lope pohostili, neb pak ptinagely razne pochoutky na ge mile darkyne. V gak poeasi se stale zhorgovalo, takte kdy bylo maso na rani dopedene, tak se dalo do deSte a tak jsme rychie maso rozprodali a slepice ty nepekly, tak je odvezli do chladirny a my byli nuceni ujitdet k domovam. Pak jsme bazar odlotili na dtvrtek, ale velkSr degt' nam to opet pokazil, takte jsme to museli odlotit do ttetice na pondeli. Take vgak nebylo pane, ale pies to jsme vgichni s vVsledkem spokojeni.

Odpoledni program, jak jsem shora psala, byl slabe navativen, coz, bylo velka. Akoda, neb meli jsme dva znamenite teeniky, p. far. Jos. Bartone z Granger a p. prof. S. B. Kovacse z Baylor university. Na jevi gti umisteni nagi vzacni hoste, ptedseda odbodky J. J. Mikeska, mistoptedseda 5. J. Kostohryz, kterS r byl potadatelem a ptedstavil feeniky, a tet tam byli vSrborove. Panove Fr. Matush, Chas. Navratil, J. F. Fojta gek a dalgi nepamatuji. Na malem stolku uprosti-ed byla umistena krasna kytice z Chrysanthem a Jitin, ktera byla darovana pi. J. E. Marchak, kterou mne pak darovala SrdeOnS7 dik. Bratr mistoptedseda uvital ptitomne, nada hudba Divi gova zahrila americkou hymnu a Hej Slovane, cot ptitomni ye stoji vyslechli. Dale p. mistopteds. J. J. Kostohryz ptedstavil prveho teenika p. rev. Bar-

Strana 3. tone, kterSr udelal velmi krasnou tee, ktera se vgem ptitomnSm libila a byl odmenen velkSm potleskem. Dalgim tednikem byl pan prof S. B. Kovacs, kterS7 jest tet znamenitkm teenikem, ktery vidy svou vlasteneckou tee trochu progpikuje humorem a dovede poutave svoji milou slovengtinou rozpravet. Nekdy nas svVrn humornSm vypravenim rozesmal. Kdyt nam vypravel, jak v jakemsi derno gskem kosteliku, jehot stkecha hrozila sesutim, mel ke svVm oveekam jejich rev. prosbu, by ptispeli na opravu kogtela. Kdyi se jich ptal kolik kterk mohl by ptispeti, tak mezi nimi byl jeden hodne bohatST, vgak lakomS7 dernoch, kterSr vyktikl to da petku, v tom v gak omitka se stropu padla mu na hlavu a potadne ho klepla, maje za to, to je to trest shary, honem vzkrikl,ze da padesatku. Jak ptikladne pro nektereho skrblika, na ktereho by to v gak asi neplatilo, kdyby mu tieba padla i cihia na hlavu. Mimo to vgak umi ta p. prof. i vecne o v gech tech nagich bolestech a strastech nad ubohymi na gimi krajany uprchliky vtele promluviti, k srdcim poslouchajicich. Jak z jeho slov bylo mono poznati, ze je velkSrm ctitelem p. presidenta ,eskoslovenske republiky p. Ed. Bene ge, o nemt se vgi actou mluvi. Jeho tee se vgem velmi libila a bylo mu, mnohS7mi dekovano za jeho krasnou ptednagku. Oberna teenikana jmenem na gi odbodky vzdavam srdeenSr dik Mistoptedseda podekoval vtele tednikiim, nada se rozptedla voina a byla podavana Vedete. Tali& slu g ge za 30 cents. Brzy-neporcaedivoak ,v bylo u kuchyne pino a kuchatinky se mely co ohanet.

Ptigte napigi o vgech na gich vS7borech, pracovnikil a vypigi postupne darce a dary jimi venovane. Dnes nebudu se tuze o torn rozepisovati, neb jsem nachladla, asi pti tom gpatnem podasi a tak mne psani namaha, zvlagt' jak je velka rkma, nevim co dtiv drtet, pero, nebo kapesnik. A take nalada ku psani neni taka jaka by mela bVt. Proto pti gte vge vypigi.

Jen se chci je gte zminit, M veder byla taneeni zabava pti hudbe Divigove, kteti pane tancujicim vyhravali. Take chci sdeliti, 'M se udala politovani hodna nehoda na gi navgtevnici at z Galvestonu pi. Doslidove, ktera, na vlhkem mastku uklouzla a padla tak ne gt'astne, to si ziomila ruku, byla vgak hued odvezena jeji dcerutkou do nemocnice v Temple a tam ji ruka ogettena a poslana do domaciho ogettovani. Pi. Doslieova dlela zde nav gtevou u sveho nemocneho bratranka p. Stepana Marinika a take se pti gla podivat na nag bazar, cot se ji stalo osudriSrm. Pteji pi. Doslidove, by se brzo uzdravila a ruka se dobte hojila.

K. Foj Lagkova.

Rad Slovan cis. 9, Snook, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Oznamuji yam, M tad Slovan bude konati vSTrodni schazi prvni nedeli v ,prosinci 1940.

Schaze bude otevtena v 9 hodin rano, odrodena v poledne, pro spoleer4 obed, a Pokradova.no v 1 hodinu odpoledne.

Ctene sestry jsou laskave a uctive tadany o ptineseni n'ejakSTh zakuskii, o to druhe se postaraji bratti. Obed bude prodavan po 15c.

Bratti a sestry, toto jest v9roeni schtze, dalegite jednani ptijde na tadu, jest tedy potteba, by jste se v hojnem podtu dostavili a jednani sadastnili. utednici by tet radi svoje knihy ke konci roku do potadku dali, zvla gte fidetnik.

Jest volba iffednika. Placeni ptispevka 'etvrtletnich a jine. Tak vase ptitomnost jest iddouci, prodet ptijd'te. olena jest 243, v minule schazi jich bylo ptitomno celkem 16, proeet doufam, M jich ptijde vice v prosinci v 1940.

Dino ye Snook, Tex., 9. listopadu 1940.

S bratrskym pozdravem, Dr. Jos. H. Kozar, taj.

Curych. — Vrchni velitelstvi nemecke armady zakazalo rodinam padlSich vojinn navAtivitt jejich hroby v zapadnim Nemecku a v Norsku, jak bylo tiecinf oanamppa,

Strana 4.

0.14121 Orrin Slovanske Podpornjfei Jednot, Btitu Texas.

Offiaial Organ of Slavonic Benevolent Ass.* elation of State of Texas.

ItilDJICTOR—FRANTA MOUOYA—EDITOR Vydavatelt — Publishers tECHOSLOVIK PUBL. CO., West Texas Ffedplatne $1.00 rodne. Do stare viasti $2.66 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

SalMy *drag sasflaji ss de Hlavni 17,adovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge.

Fayetteville, Texas.

Vsabort dopisy, pfedplatni, oznimky, blind adresoviny na Victnik. West, Texas Vies& has the largest circulation of any Csechoslovak Weekly in South.

KOMENSK (Pii zprave o uzavkeni miru westfalskeho.)

6vedi zapteli nes a opustili 8 lotry pod kii sedli a hrali o tu sukni na g — krev jiste dopadala v kapkach na ne a na lupy a luny jejich — klidne II setkeli a svedomi sva asi vyhlidkou prospechu syYch zkonejtili Co ted' zbYva? V dlari slotit skrane, aby slzy tekly do cizi pfidy? 2alovat a stenat jak Prorok Pane nad zbokenYm mestem?

Med nepomoh a spojenec nas zradil, of neni doufani net v sama sebe.

Vtidyt' ftemu vzdor, milj narode, ja vekirn na pkitti tve, na vzktiseni tve slavne a le tve misto bude v sboru tivYch a viada veci tvYch te se ti vriti!

J. S. Machar.

Volby fadovYch firednikii. V prosincove schtizi. ptedleha u vettiny natich `radu povinnost zvoliti ittedniky na Witt rok, pokud nynejti dtednici nejsou ye syYch tiadech znovuzvoleni.

Netkeba zde zvlatte zdurazfiovati, jak velice zaletii na tifecinicich, kteki maji miti tivY a opravdovY zajem o -prospech sveho radu i o pokrok nati Jednoty. elenove mei by se do prosincove schtze dostaviti v podtu co nejvettim, aby voiby mohly bYti provedeny ku spokojenosti vtech. V zajmu kadti, v nicht snad vatnost potteby schopnYch Ukednikii neni dosud dostatedne znama, podavam struene vysvetleni, jak stall spolkovi pracovnici po dlouholete zkutenosti na kadove iftedniky a jejich vlastnosti pohliteji. Piedseda je hlavou radu; mel by WI rozumnY, pozornY, laskavY, mirnY, trpelivY, obetavY, a vidy hotovY iici rozhodujici slovo.

Mistopkedseda, tajemnik, ucetni, pokladnik a vYboti tvoki "kabinet" ptedsedu a maji se o vtem dohromady radit a ne podnikat katdY nem na svou pest, teetni je srdcem radu; on je jediriYm iikednikem, kterY je spojenY se vtemi dieny, kaidY mesie v knihach i osobne, dle toho jak katdY plati. On tiadneho elena nezapomene, ponevadt ptes fleet katideho dlena jde katidY mesic, nal' mute podat zpravu. Je spojen s katdYm elankem do vetti nebo menti miry, finandne, cot' choulostiva to vac v tivote.

Ma mnoho nesnazi, i utrpeni, ma dobrou i nedobrou vuli elenti k placeni a je-li dobrYm stu dentem lidskych povah a karakter0, brzy vystihne a sezna, jak jednati s rfiznYini dleny, aby jim udriel pojitteni a radu dlena. UCetni zvle.Ate v natich venkovskYch tadech, kde i sam bydli na farm& musi byti pkipraven, pkijimati a ridtovati poplatky pki jakekoliv pkiletiitosti a kdekoliv. Koneene tieetni bYva prvnim a easem jedinYm iikednikem kadu, kterY se dovi, je-li nektery Glen nespokojen s usnetenim a jednanim "radu. Byl-li nekdo uraten, zkracen, nepochvalen a nenoten na rukou za sebe men gi majemu se 'de ligtost, jig vykonal pro tad atd,

VESTN1 nosi, penize, kiepy, pravdSi i nepravdy. SchounS, a zkuteny tidetni dovede a napravi nespokojenosti sam, hned pH vzniku, a ve vatnYch padech ma brat radu u pkedsedy. Je-li tento Ukad v dobrYch rukou, nemel by se menit. Tajemnika dlutno pojmenovati taludkem radu, protote i pH nejlepti sve uiedni vedomosti, je mu lehce straviti, prominouti, ale nevtimati Si toho a konati jen dale svoji povinnost. Jakou easti Vela radu je pokladnik, ponechavame elentlm k rozhodnuti, ale mel by bYti, krom rite jmenovanYch vlastnosti, ten konservativnim.

Majetkovy vybor je u malych r` adu pkepych, ale u velkych radu, ktere vlastni majetek a maji tet dluh, ma velkou zodpovednost a 'easem i nepkijemnost, spravne svoji povinnost.

Neni jen povinnosti miti poplatky na pojitteni zaplacene. Tim piece chrinime sve rodiny po sve smrti. JO tu i nate mravni povinnost fidastniti se price kadove pro five. Stojati voda hnije kde price neni, je odumirani a toho jiste si nepiejeme! .

Cerveny Kilt pomiho, milionum natich obeanii rodne. Sheraci kampari pro AmerickY 6erven$, Kriz zapoeala 11. listopadu a bude vedena v cele zemi do 29. listopadu 1940. CervenY Kiiz je dobte znarn tern, kteki utrpeli zemettesenim, hurikany, povodnemi, potary nebo epidemiemi, Muff se znakem oerveneho Mite jsou prvYmi, kteki se hlasi ke slutbe, kdy se nekde stane velke nettesti a opoutteji misto teprve tehdy, kdy byli vykonali vte, co je v lidske rnoci k naprave tkod, zpilsobenYch bouti nebo nejakou katastrofou. Jelikoti 6ervenk Kfit umi tak znamenit'e peeovati o rankle a napomahati nettestim postitenkm obcim, je pouze pkirozenym, 'te se tato organisace stala vfideem v socialni sluthe lidstva. V 58 zemich se nalezajici spolednosti eerveneho kkite spolupracuji ve vyteenem ukolu zlepteni zdravi lidi. AmerickY tervenY Kkit je jednim z vudcu v teto zaslutne kampani proti chorobe a utrpeni. Ti, kdo jsou eleny C. K., pomahaji vAtepovati lidu pravidla hygieny a pede o nemocne; pouduji jej o bezpednosti prosttednictvim kursti zachrariovacich a kursu pro prvni pomoc pki iirazu; udi jej pak otetkovati nemoene a pedovati o nuzne; jak pomahati valednYm vysloutilcum a jejich rodinam; jak pkispivati pkatelskou slutbou v nemocnicich; jak brat least na vYpomocnYch a dobrodinnYch akcich; jak okamtite deliti pomertim, zavinenym zemetkesenim, tornadem, hurikany, povodni nebo potary. 6ervenk Kfit pome.ha miliontun natich obeanu a pomaha take betencum v Evrope bez ohledu na to, jake jsou rasy, viry nebo narodnosti. 6ervei4 pomaha kaidemu a proto katdY musi pomahati C. K., aby mu umotniil pokradovati v dalekosahlem programu inilosrdenstvi. olenskY spevek 6. K. je jeden dolar rodne; z toho dolaru padesat Cantu zustava v mistni odbodce a z nich peduje se o dlenovu vlastni obec; zbYvajicich padesat centu zasila se iisttednimu keditelstvi, kde jsou tyto penize vtdy pkichystany pro ptipad nejakeho velkeho narodniho nettesti.

Kampari kaidorodni yYzvy k vefejnosti zaeina jak shora uvedeno dnem pkimeki 11. listopadu.

KagdY, kdo chce brati podil na akcich ye prospech trpiciho lidu, ma mezi zminenYm dnem a Dnem Dikuvzdani nositi na prsou znak 6erveneho Kilt& ba.

Jan Amos KomenskY. Prave sto let po objeveni Ameriky (1592) narodil se v Uherskem Brode na Morava objevitel modern' pedagogiky (vychovatelstvi) Jan Amos KomenskY. Jako tficeti testiletY mut odetel s vyhnanci do ciziny. Ferdinand II. HabsburskY vypudil totit po nett'astne bitve na Bile Hoke vtechny straniky Ceske odbojne Alechty ze zemi deskYch. Tim ochudil Cechy o tficet tisic nejleptich rodin. Ve vyhnanstVi Komensky horlive pracoval na obrozeni tkolstvi, od nehot odekaval obrody lidstva. Pasobil v Uhrach, v Polsku, Ne'mecku, Svedsku, v Holandsku i v Anglii. Dokonce chystal se i do Ameriky, kam byl povolan, aby zalotill tkolstvi v Novem Amsterdam& Jeho dila Didaktika velka, Braila jazykii, Informatorium tkoly matekske a Orbis pictus (SITU v obrazich) jsou svetoznama.. Braila jazykti byla za jeho titi nejrortikenejti knihou na svete po bibli. Po neAt'astnem 2ivote zemfel v Arnsterdamu roku 1670. KomenskY je muti vSrznamu sV6toveho.

Ve stfedu, dne 13. listopadu 1940.

Vgichni narodove pokladaji jej za zakladatele moderniho tkolstvi. Nektere mytlenky jeho vYchove uskuteeriuji se teprve za natich dna..

Patniety listopad — den Fuegnerovy dasne smrti — byl v 6s1. republice po 'radu let dnem, kdy se v Sokolstvu prokazovala diny bratrska laska. K tomuto drm bohatti bratki a sestry pkipravili zpravidla podpory pro chude a nejchudti. At' to byly, soudastky zimniho pradla a odevu, chybejici pottebnYm, jejicht nedostatek tim titiveji a citelneji dolehal na ne a na jejich deti, cim sychravejti byl podzim. At to byl nedostatek penez pro nakup topiva, di koneene nedostatek ye stravovani. Tomu vtemu" dela° se v sokolskYch jednotach bez okazalosti, tine, svepomoci. Nebylo okazalYch hromadnYch nadilek stejnYch. Byly spit vpravde Fuegnerovske podpory jednotlivann jednotlivci tak, fe obdarovany nevedel kYm byl podarovan a nemusel se hanbit a bYt vdeeen. Daree pak neveal, komu pomohl svym darem. Prostkednikern tu byla jednota Sokol. Pojem hromadny — spolek — zavazujici nejvYt k dalti spoledne vYchovne praci v narode. Tam, kde byl tivY cit pro vzajemnou pomoc, plispivalo se pak ke spolednemu zakladu bratrske pomoci pki Ceske Obci Sokolske. Mnoho podpor bylo udeleno z tohoto zalladu, mnoho slz usuteno. Vedouci teto dinnosti take jette pomahati k z yfteni podpor prodejem rozmanitych pkedmetu. Byla to zprvu mala eervena srdeeka, pak srdce, svitilnieky a vasy, zejmena k svatku mrtvYch a pak o sletu cela tada rozmanitYch pkedmett. Celt' zisk z toho vteho piipadl bratrske pomoci. Wive kopo zabrani okletteneho 6e naly se i sbirky skoslovenska odvelYm neptitelem byla sokolski, price podvazana, naciste usiluji dokonceo zruteni Sokola. Oiny bratrske lasky byly pray depodobne zakazany a ve vykradene viasti je nedostatek, nouze a udinena bida. Ustane mezi nami bratrska a sesterska pomoc trpicim betencum v Anglii? Do porobene vlasti natich pionYrti prozatim nemuteme pkispet pomoci, gravy nacisticky vlk uchvatil by dotlé dary, net mime tisice pied barbarskou hrtizou uprchlYch krajantl v Anglii, }deli na prahu zimy pottebuji ruky pomocne. Vzpomerime darkem talc eeskych vojinii v Anglii. Malieky darek k Vanocum od krajaml z Ameriky poteti, zahieje. Bratrstvi tkeba projevovat skutky, ne slovy. Takoye bylo bratrstvi Jindiicha Fuegnera — slavne pameti.

DiJLEZITE ZPRAVY DO UZAVERKY TOHOTO CISLA. Neville Chamberlain zesnul v sobotu odpoledne u veku 71 mkt ye svem venkovskem sidle Heckfield House v Hampshire. Jeho odchod na vecnost oznamen verejnosti teprve v nedeli, kdy cele. Anglie zahalila se do hlubokeho smutku. Senator Key Pittman, pkedseda senatniho vyboru pro zahranioni zaletitosti podlehl srdedni chorobe v nedeli rano. Zesnuly pies chatrne zdravi venoval se piedvolebni agitaci pro sve znovuzvoleni do senatu, bitvu vyhral net Osud ureil jinak. Pittman byl vynikajicim statnikem, rozhodnYm nepkitelem diktatoru, ryzim zastancem principti demokracie. Taliani v ftecku dostavaji na kalhoty. Jejich "blitzkrieg" proti ftekam projevil se udatnosti obliajeti napadene zemi v terednou poratku. Na cele fronte Italoy e se "odpoutali" od neptitele a toto odpoutani dle oznameni keckeho vrchniho vojenskeho stanu jevilo se v Atery rano nasledovne: •tdernici kimskeho "Imperia" ustupuji na cele fronte ve zmatku, dy e divise byly fteky znieeny, Taliani zanechali na bojitti dela, tanky, vetkere zasoby a — udatne couvaji! Viva II Duce, bravo soldati- ' de Italia!

KALENDAft 17. listopadu. Divadlo "Pravda na latiku" sehraji ochotnici "radu Pokrok els. 84. v Dallas, Tex. Zadatek v 6:30 veCer. 17. listopadu. Divadlo na Cottage Grove u tefanikt, Houston, Tex. 28. listopadu. Schiize Ex-stude.ntil v 9 •hod. rano, veder v 7:15 banket v Austin, Tex. 1. prosince. Vyroeni saline "radu Pokrok Houstonu Cis. 88. Zaeatek pfesne v 1 hodinu odpol.

8. produce. Mikuliigskou u gtefanik0 v Houston, spojenou s divadlem potada sok. Jednotk

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940. kid Ennis, eislo 25.

Uvedomuji elenstvo tadu Ennis, ze pro gpatne poeasi se schtze nekonala, a proto bude schtze v nedeli, v ktere budou voleni fitednici pro ptigti rok. Dostavte se v gichni do schtze.

S br. pozdravem, John lirabina. hudba na ylnach. rozhlasu.

V nedeli 17. listopadu ye tti hodiny oclpoledne nalad'te vas radiovY ptijimad na stanici KV IC Victoria a poslouchejte program Louis Miihalkova orchestru z Wharton, kterY bude hrati deske tanedni 'musky. Budete-li timpo programern spokojeni, pitte na vY ge udanou staniZpravodaj. el.

Vygehrad, eislo 48., Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku, bratil a sestry, vim vedet, ze jsme museli nagi zabavu vinobrazil 10. listopadu odlotit skrze gpatne poeasi, tak ji budeme mit 14. listopadu. Tak ptijd'te, nebo to ut myslim bude do Vanoc posledni zabava. Jestli jste dosti obratni, tak ani pokutu nebudete muset platit kdy neco utrhnete. Tak nezapomerite na 14. listopadu do sine tadu Vygehrad 'Oslo 48 na Beyersville. S pozdravem, Mary Leshikar, tadOva dopisovatelka.

Fayetteville, Texas.

Bratti a sestry tadu Pokrok Texasu cis. 1.: Poslednich nekolik nagich schtzi bylo slabe navgtiveno a dostavili se jenom utednici, proto vas vybizim, byste se dostavili v pinem poetu do ptigti schtze druhou nedeli v prosinci, ktera jest vYrodni. Bude volba fitednikt a zaroveri bude probrana otazka neinocenske podpory.

Ptijd'te vgichni a obzvlagt' ti kteti se o tuto vec zajimate. Doposud mne nedo gly stanovy tYkajici se teto podpory, ale dotifam, ze_ br. toupal mne jich zagle do to doby. S Actou, P. P. Baron, tajemnik.

Taylor, Texas.

Ctena redakce, bratfi a sestry!

Temito tadky vas laskave uvedomuji, te nage odbodka S.A.O.T. bude odbYvati v patek veder v tadu Praha cis. 29. rnimotadnou schtizi, abychom vge mohli dojednat ohledne vedirku, kterY se bude potadati dne 17. v nedeli v pet hodin odpoledne v to same sini. Jak jiz jsem psala, zabavy budeme miti dost, pti torn yytedne teeniky, jako prof. dr. Mieek ze Statni university, ktery k nam vidy od srdce promluvi; pak Rev. J. P. Kunc bude na gim teenikem, kterY k nam promluvi ye prospech S.A.6.T., neb on jest jeden z tech, kterY byl zakladatelem tohoto sdruteni. Tedy nezapomerite na, pti gti nedeli 17. v pet hodin a dostavte se v co nejvet gim poet% abychom ukazali ze zde pracujeme spoleene. taciam vas, mile sestry 'a vilbee v gichny co jste kdo slibili darovat do nagi "country store", byste pkinesli s sebou jak pojedete, i do kuchyne by jste ptinesli v ge ptipravene, abychom jako Vgdy mohli vg echny dobie pohostiti. Take vas tadame, komu yam bude mozne, abyste nam ony veci dodali na pet hodin, aneb i dtive.

My tam budeme. Tedy na shledanou v tadu Praha v sini pti Taylor ptigti nedeli 18.

Rubie Holly.

Doug ka: Komu bude mono dostavte se v patek veeer v 7:30 hod. do mimotadne schtze S. A.O.T. v tadu Praha.

Rozdeleni diecesi v Ceclach a na Morave. — Podle zpravy z Prahy z 3. dervence t. r. po dobode s tig skYm protektorem Neurathem, diecesni jurisdikce cirkve v eechach a na Morave byla vymezena takto: Budou d ye arcidiecese a to v Praze a Olomouci na Moray& Pratska arcidiecese bude miti pomocne diecese kralovehradeckou a oeskobudejovickou. Olomoucka arcidiecese bude miti pomocnou diecesi brnenskou a jednou apogtolskou administraci. V techich ze 4,472,354 obyvatelt 65 procent jsou katolici a na Morave ze 2,300,796 obyvatelt ke katol. cirkvi path 85 procent.

Nemam iineho zpusobu posuzovati svou eetbu netli patrati po naladach, ktere zanechava v me dugi, a myslim, ze sotva bude dobra takova kniha, ktera, nepovznak dtenate k dobru, -RousSeau.

Strana.' 5.-

VESTNIK Sabotai. — 6eska forma podle vYslovnosti francouzskeho slova "sabotage", ktereho- se utiva take v anglietine. Ptvodne vYznam sin va byl .odlignY od nynej giho. Nyni znamena hlomoz, dale v gak take tYrani a zfrmyslne sutovani, v girgim smyslu pak ftmyslne gpatne vykonavani nebo maieni prate jako i pogkozovani a nieeni majetku. Sabotat vznikla take ye Francii, kde delnici se sna gili pogkoditi tovarny nebo stroje, aby zamestnavatele ptinutilf k fistupktm a ptistoupeni na jejich potadavky.

Je to vlastne druh "ptime akce", jak ji hlasall anarehiste a syndikaliste. Roz gitila se i do jinYch zemi a mimo stavek bYva ji hojne poutivano ve valce, kdy protivna strana pomoci vlastnich agentfi nebo podplacenYch sabotert di sabotatnikt hledi pogkoditi tovarny, geleznice a Pile podniky sveho protivnika, jako na ptiklad za svetove valky delali Mind ve Spoj.

Statech. Rada state prohlasila sabotat za z ylaStni zlocin, kterY je 'Aisne trestan.

Jihomorayske plantate melount. Roku 1938 byly kolem VelkYch PaYlovic na jitni Morave pestovany na zkou gku cukrove a vodni melouny. Tyto pokusy zaznamenaly velmi peknY tspech, nebot' se zjistilo, ze jak pfida tak podnebi melountm pine vyhovuji. Podle vYsledIct se podita s tim,ze 1 ha jihomorayske pddy urodi at 5000 melount. To znamend, pti peknych cenach, opravdu dobrou vYnosnost.

Jakostne se jihomora yske rnelouny fipine vyrovnaji melountm z Mad'arska nebo ze Slovenska. Letos budou melounovYrni kulturami osazeny plochy v rozloze nekolika hektart. Take kolem Uherskeho Hradi gte se zemedelci zajimaji o pestovani melount.

Papirove playaky a kanalisace.

Pti staybe svetove vYstavy v San Francisku, zbudovane na umele navezenern ()strove v ptilehle toce, bylo provedeno mnoho technickYch zajimavosti. PozoruhodnYm zptsobem byl poloten hlavni kanalisaeni sberad, kterY Usti daleko v moft. Aby splagky nekazily pobtetni vodu, zafistil se sberad daleko do mote. IntenYti uskutednili tuto obti gnou praci originalnim zpfisobem. Na potrubi ptipojili celou tadu plovakt z voskovaneho papiru, ktere drtely sberad nad vodou. Spojeni mezi plo yaky a potrubim provedli pasem z voskovaneho papiru Na horni strane potrubi po cele jeho deice, pod papirovYmi pasy nalezal se provaz. Na to zaMilo se cele plovouci potrubi betonovYmi bloky, ktere visely rozkroerno na route. Spou gterri celeho kanalu se stalo tim, ze tatenim za provaz rortrhly se papirove easy a celY sberad klesl ke dnu VtKONY VtEL. Jedna veela pottebuje k nasbirani 1 gramu medu 14 dni. Za ptiznivych podminek mute vdelstvo o 30,000 letavkach nasbirati denne 1 kg medu.

Vosk vypocuje se veelam v hrozen zave genYm v podobe lupinkt z voskotvornYch tlaz etyt posleclnich zadeekovYch elankt. K vytvoteni 1 kg vosku pottebuji veely straviti 7-10 kg medu a 1 kg pylu.

Od silnYch \reel vybefe se pH dobre sntgce 10-20 kg medu v rote. Silne veely pottebuji 10 —14 kg medu zimnich zasob, krome pylu.

Vdela delnice (ptezimovana) do gije se ve'ku 7-9 mesict, v lete hynou veely ye 2-6 tYdnech. Kralovna dotije se veku 4-6 let. Vaha Vela kralovny eini 0,23 g, vaha vajiCek, denne ji snesenYch, eirn 0.40 g. V done nejsilnej giho kladeni snagi kralovna denne 2,000 at 3,000 vajieek, jinak 300 at 850. Behem 3-4 let snese kra-lovna 1 Y2-2 miliony vajieek, kteretto mn-otstvi rovna se 1.160nasobne yam kralovny.

Vgeobecne se ma za to, ze bodnutim ptivodi si vdela smrt. Vnikne-li totit tihadel do Mite, nemilte je veela yen vytahnouti pro pilovite haelcy na tihadle a se tihadlem vyrve si vdela Cato i vdeek jedovY i glazu jedovou, ant' zptsobi si smrtelne zraneni. Apiologove v gak zjistili, 2e ve dvou ttetinach ptipada bodnuti veel, jet v zapeti mei° vYhtez tihadla, v'dely se uzdravily a zustaly na tivu.

Od kdy zname hedvabi. — Hedvabi, do ktereho se hali elegantni teny dne gka, neni materialem nikterak novYm. Stati hedvabi je vehni, velmi vysoke, nebot' jeho phvod se datuje z roku 2640 pied Kristem. Vypravi se, te einska princeznidka na gla tehdy v zahrade zamotek bource a puzena zvedavosti, co to asi je, jej nihodou rozvinula. Tim bylo objeveno hedvabne, vlikno a pozdeji se zadalo uvatovat o jeho zpracovani v niti a tkaninu. Princezna se stala pozdeji kralovnou a byla pro svfij objev velmi ctivana. eihane jej vgak drgeli ve svem majetku a tak byl vynalez utajen at do roku 550 po Kristu. Zatim jit ov gem kultura pesteni i tkani hedvabi velmi vyspela a tehdy take se hedvabi, pry zradou dvou mnicht, kteti ptenesli bource v dute holi, dostalo at' do nagich zemi.

V Podkrkonok v eehieh maji tisicilete

stromy.

Nejstargim stromem v Podkrkono gi je tisicibeta lipa ye Lhotce u Vysokeho nad Jizerou. Je schopna pojmouti do sve dutiny velke mnotstvi lidi, nebot' ma v objemu lakes 10 metro. Je ovgem vyhlodana statim tak, ze zbYvaji z ni jen dye nebo tti mohutne vetve a jinak jen ktra, ze ktere yyrateji nove vetevky. Aby byla co nejdele uchranena vlivu povetrnosti, bude zabezpeeena vnittnim le geniekem, ktere se ptizpusobi stenam. TakovYch starch stromil v podhtti Krkonog je vic, ttebate nejsou tak stare. V same blizkosti 'Leto tisicilete lipy stoji velikY, krasnY, zdravY jegte javor v.objemu 3 m a vysoky vice net 20 m. U gel.sekete jen proto, stoji nad studni a udrtuje s yYm stinem v ni studenou vodu. Dale jsou krasne stare lipy v miste proslavenem romany Viktora Dyka, v Navarove a v okoli. Zejmena na ceste z Navarove, do Jesenneho je podivuhodne, skupina etyt lip se spletenymi korunami, ktere z dalky ptsobi dojmem jedne velke koruny o Ctytech kmenech. Vgechny tyto stromy si na jate 1940 prohlecll dr. Jan Holman z Pamatkoveho t taclu v Praze, aby podal navrh na jejich zabezpedeni.

Nebot' vgechny stare stromy jsou Pamatkothnfitadem chraneny.

Demokracie.

Demokracie nejsou jen lidove instituce, nYbrt celY filosofickY a mravni system, je tim vyjadtena take zasada, ze k uskuteeneni lepgi spoleenosti nestaei lepsi organisace a dokonalej gi instituce, nybrt ze s pokrokem •mechanickYm musi jiti ruku v ruce zdokonalovani jedince, jeho pokrok mravni a kulturni vfibec Musi zmizeti koneene ona politicka moralka, ktera v zajmu statu a naroda dues jegte ospravedlriuje v gecko — ktiklave nespravedlnosti, podvody, lsti, zloeiny, atd. — Dr. Edv. Beneg.

WI*

ArizonskY 'crater. — ZnamY arizonskY vznikl asi dopadem obrovskeho meteoru. Z filomkt. nalezenYch v blizkem okoli se usoudilo, ie byl z eisteho niklu a teleza. Byly eineny pokusy dobYt tuto velikou zasobu telem a niklu s nebe nam poslanou, ale marne. Neda yno se zjistilo, ze v krateru je magneC.:,ke i;elezo v hloubce asi 1,800 stop a je to tedy piece jen motnost se ptesvecleit, z eeho onen obrovskY meteor byl z vyuZit jej.

New York. — Rekordni nav gteva zdej gi svetove vYstavy minuleho tYclne umo gnila, ze vystavni sprava vlastniktm bona. N. Y. World's Fair bude moci vyplatiti 39.2 centu na dolaru misto 38.4 centu, jak se pdvodne odhadovalo.

Tuto zpravu podal Harvey D. Gibson, ptedseda rady yYstavnich teditelfi. VYstavni bondy vlastni vetginou firmy, ktere vystavovaly a protote jejich ptijem byl pry slu gnY, nebude ztrata celkern tak velka. VYstava byla uzavtena v nedeli 27. tijna a nyni se jit boura.

Moderni nova se rad mnoho, ale musi se to dit rychle a zaroven ho to musi bavit; on nema mnoho Casu ani na ueeni, ani na zabavu, oboje hledi odbyt zaroveri. Proto take tada od vedy, aby se zpopularisovala, zptijemnila, od umeni, aby zas bylo potion& mnoho yyslovujici, vgestranne, pine kypiciho ducha: vecla a umeni ma prive tak splynout, jai; splYva lidstvo celd. — Jan Neruda.

Strana 0.

VtSLEDEK miNuLitcll VOLES A JINE. Pik I. J. Gallia, Houston, Texas.

Ac petaosmdesat procent kapitalistckSrch novinata a vtecky agentury Hitlerovet a Mussolinovcil pracovaly s kapitalisty tetetovS'ch banketa, pracovaly a nahanely republikanskemu eekanci pro tad presidenta S.U.S., piece demokratickSr eekanec, na g ptitel prosttedni a chude ttidy, obeane Spoj. State, zvolili po tteti presidenta Roosevelta na etyti dalS1 roky za vildce a fiditele osudu na g zeme.

To ukazuje, 'te zaprodajne novind •ske easopisy a magaziny vice netidi osudy volebni v natl. zemi. Radiove rozhlasy ptebraly vudci silu pit volebnim osudi. Velka vet*Sina obeana Spoj. State fidi se dle toho co sami fistne uslyti od rfanS7ch eekancii pies radiovSr rozhlas a pak sami rozhoduji co maji Mat. Okres Harris, ad mel ty dva kapitalisticke listy, Houston Post a Press, volil velkou vettinou pro Roosevelta a celST stat Texas dal jemu dtytnasobnou vetSinu Ptekvapujici vS7sledek voleb pro mayora Houstonu, kde mladSr pravnik Pickett porazil staram politikate velkou •vettinou, pies dvojnasobnou vetSinu hlasft. Tento pan Pickett pochazi z chudSrch rodida, kterk se sam sySrm dinenim vyginul na piedni misto, co mayor nejvetkho mesta v Texasu. Pakli provede vtecky opravy co slibil, ma k oeekavani dalgi ty, v torn zodpovednem fitadu.

Detinsky se zachoval radce delnicke strany Lewis, kterST par dni pled volbou zradil demokratickou stranu a volit a i -natizoval volit Willkieho, ale delnickS7 lid se netidil dle jeho rozkazu a volil pro Roosevelta. To same udinili Al Smith a John N. Garner. Smith pracoval pro Willkieho, a Garner v fitade ye Washingtone pies tlicet let, ani netel volit, ad sam byl kancem pro atad presidenta na demokraticIce strand'. VSecky republiky americke bSrvaly by byly velice zklamany, kdyby Roosevelt nebyl zvolen. Jelikot jeho ptieinenim se s nati republikou spojily pro sebeobranu proti diktatortm evropskSrm a Japoncam. Zvoleni Roosevelta je davera v jeho praci zachovana.

Nat pravni zastupce spolku SPJST. mi piabych jemu podal zpravy podle protokolu spolku a novinatske dopisy pti a po zaloteni natl. Jednoty. Jelikot ty prvni protokoly mel br. Kubena a snad nekteti opatrnejti dtenati maji na ruce prvni eislo Svobody od roku 1890 at do 1897 a byli bychom velice povdedni katdernu, kdo ma ta stare. eisla, a take tem tajemnikilm, kteti maji na ruce protokoly tadu Texas, eechomoravan a jinSrch, ktere • ptedctiazely zaloteni na gi Jednoty. Kdo ma ony protokoly a eisla Svobody z let zde uvedenS7ch, bud'te tak laskavi a radte tyto nebo jejich opis poslati na Mr. August Kacit, Temple, Texas, a on se postard o jejich zachranu a upravu pro parnatnik nati Jednoty. JA mam posud neotevtene tii bedny knih z mojich mladSrch let, a nenajdu-li nie vhodneho, podam nee° z mojich pameti. My stati se ztracime kaidSrm rokern, a ti druzi, co se k nam pozdeji pomalu ale jiste piljdou take. Byla by to historicka Akoda, kdyby takove zapisky dejin naafi nemohly bkti zachovany ptittim pokolenim.

(Poz. saz. H. — Po vyprodo,ni Svobody p. sen. 8ulakovi a jeho spolednosti, zesnu1S7 p. A. Haidukk odevzdal v gechny rodniky Svobody Texaske Statni Universite v Austinu. Prvni rodnik byl v deskem oddeleni Stolete vkstavy v Dallas. Byl-li vracen nevim. Nak ptedni lido, jil maji o to zajem, meli by dohlednouti, aby tyto roeniky zustaly v knihovne Statni university zachovany a ptipadne postarati se o to, by byly dany do pevne vazby. Bude po nich, v budoucnosti stale stoupajici poptavka a tu snadno mohly by bkti znideny.)

Na Augusta Kaclte se matete spolehnout, bez piehaneni uvede vie spravne pro historii nag Jednoty.

Kdo je to ten nas Kaclt, aby etenaii lope poznali ryzi povahu jeho rodiny, dovoluji sobe par slov, co o jeho rodine vim.

VtSTNiE Bylo Po pOlnoci v roce 1875, nekdo volal hello, psi kvali. Ja jsem vyS'el ven, tarn stoji bratr Josef Gallia a void — prosim a dobte zaplatim, kdyt nekdo z vas chlapci zajede pro doktora Evanse do Flatonie. Bylo to zimni dobu, venku padal snih a mrzlo a severni vitr se dral pod V ten eas mladik Jan Krpec, nedavno ptijetk z Evropy, Moravan, zdrloval se u nas, a rad by se byl naudil jezdit na koni. Tedy ja pravim: Jane, pojedeme pro toho doktora. On svolil.

Vsedli jsme na dva kone, zaobalili se jak bylo mono a ujildeli tprkem celou cestu a k doktorovi Evansovi, v Nove Flatonii, sedm mil od nakho domova, a bratr Josef spechal zpatky asi tai mile od nas, k svemu domovu, kde dap sedel a nechtel odletet.

Stark doktor Evans spal. Bylo asi jedna po pulnoci a cele okoli bylo pod snehem a my hooba jsme sugli S'aty ledem pokryte. Statiekk doktor udelal svetlo a ptilotil nekolik polen na ohmn do velkeho komina a pravil: kdyby to nebyla Galliova rodina, co pottebuje lekate, v teto zime bych nejel. Ale poohtejte se, ja se obleen, pomillete mi zaptahnout kone do kodaru a pojedeme."

Sedli jsme do koedru s doktorem a spechali zase tak rychle jak se dalo, a nak kone jako by vedeli, ze jedem dom0, nechali se snadno za kodarem na provazu vest. Dojeli jsme At'astne a je gte v eas, aby Cap mohl sve nfiS'e se zbavit. Nazvali ji Marijanka.

Asi za dvacet let ptijel mladS7 Josef Kacit, chudk, z Moravy, a seznamil se s Marjankou, a take za kraal dobu slavili svatebni libanky.

Prvnich par let rentovali, pak sobe zakoupili farmu pti Yoakum, kde snad doposud bydli.

Z jejich spoledneho ziti ptivedli na svet etyti chlapce a jedno devde, jak je mi znamo.

V roce 1911 byl jsem v Yoakum na protiprohibidni ceste, pan Josef Kaclt mne tam natrefil a pozval k nemu na noc. Ano, pojedu.

2adal jsem jeho chlapce, aby mi ptedetli tkolni ulohy. Otec se mne ptal, co myslim o jeho Idueinach. Pravim: "Bud' hrO4oe. Tvoji chlapci se dobte uci, dej jim ty nejlepti tkoly co tobe bude moino; oni tobe budou za to vdeeni at dorostou. Kdybys jim tadne dollary nezanechal, dobre tkolni vzdelani ma cenu nad vtecko bohatstvi sveta. Jen ve vede a umeni, mfiteme ddekavati spaseni. — Jeho etyti chlapci nejen vystudovali domaci vySSI gkolu, ale take dostali universitni vzdelani — a jejich sestra se stala uditelkou — a host dobrSrmi pravniky. August jit po mnoho let slouti vex.ne co pravni radce nati Jednot y, a George (Jiii) Kacit zdarne pasobi ye West, Texas, co pravnik privatni i co mestkSr pravni radce, a nyni co mayor mesta West, deli dobu. A jejich otec a matka tiji At'astne na sve farme pti Yoakum, a jsou vateni co dobti obdane a dobti soused& Ten Cap v te tube, ledove dobe zanechal zdravou a rozumnou holeidku, ktera vychovala zdarne pokoleni. Josef Kacitovi, pti jeho a jeho teny nefinavnem ptieineni stesti ptalo. NCkterou nedeli po poledni zajeli k nam do Engle, kde pri pive jsme hravali pokra, ale on nikdy ye hie negidil a piece jemu Stesti ptalo. A on a jeho cele rodina ma, moje srdeene ptani, aby mezi nami jag te dlouho iili a zdarne pusobili na naroda roli dediene.

Z vkk uvedeneho popisu vetim pevne, 2e v synech otce, kterk v pokru nesidil, — najdete spolehlive sluhy v kaale praci jim svetene.

Mame v Texas velike pole pro na g mladel'.

Za tu dobu, co je, zde bydlim, v mnoha rodinich ta mladel" dostava lepgi vzdelani net nam bylo doptano za mojich mladkch let, take dnes mime mnoho uditehl a uditelek, lekaft, pra y ich temeslnikt, a take na gi rolni--nika dobrS ci sobe vice vSimaji jak mohou lope tu pudu vzdelavat, take v dobytkatstvi i drabetnictvi ueinlli velikk pokrok od mojich mladkch let.

Jen dal, jen dal, pti stalem ptemk geni zvitezime nad dtimotou starkch dob.

Bud' blahoslavena Amerika, zeme svobody, v nadeji, ze nate stare., vlast opet se zbavi odvekkch neptatel.

Ve stfedu, dne 13. listopadu 1990.

Om. SOKOLSKtCH JEDNOT. Kalde sdruteni, kaldk spolek, kaldk kroueek, at' vetti aneb menti, ma svflj toe', neb kol, za kterkm jest zorganisovan.

SdruZeni toto mute bkti menSiho a krattl.ho trva.ni, tteba na ptiklad postaveni pomniku zaslouglemu bratrovi ci sestte, a pak po vykonani tohoto dinu, pro nedostatek dalsi price, spoleoek, kroutek a neb sdruleni se rozpadne, ukondi sve pusobeni, neb uzavte svou dinnost.

Tel to mule bkti sdruteni, trvajici staleti, jako na ptiklad jest cirkev.

PtisluSnost k teto idei jest nutna, pro kaideho Mena toho spolku. Jak pak by na ptiklad mohl nekdo chtit se stat Menem spolku neb sdruteni na postaveni pomniku zasloutilemu bratru ci sestte, kdy2 s touto idei nesouhlasi, neb ji nerozumi, aneb dokonce jest proti tomu. To same plati u cirkve, a teI i u kaideho jineho spolku, kroulku ei sdrnteni.

Tyr nam polozil otazku hned pti zaloIeni Sokola, a tazal se elm se zachranil narod? PHk tomu nahiedu, ae ne pouze sila a statednost ho spasila, ale tot to byla dinnost a vytrvalost, mravnost a kazeii, laska vlasti, a laska k volnosti, co jej zachranilo.

Dale, tazal se za jakkch okolnosti hynou narodove, a pti gel k tomu nahledu, ze ladna, ani ta nejskvelejAi minulost ho nezachranila, ale pouze jen zdrava a einna ptitomnost. Nirodove zpatky jdou, kdo nejdou ku ptedu. Gadnk nezahynul v jeho jarosti asile, ale pouze seRk a neteenk, odumira.

Osud naroda nerozhoduje se na bojati, ale je jil daNno ptedem rozhodnut, a tam se pouze jen dohrava to, co pz bylo dlouho odsouzeno. tIolem nateho Sokolstva jest, vychovivat narod k nejvaM motne dokonalosti, telesne i mravni, k prave volnosti a svobod y. Vychovavani pokrokovosti, a popteni hrube sobeckosti, a stale zdokonalovani, nebot' livot jest bojem o byti a trvani.

Vychovavani bratrstvi, rovnosti, a lasky k vlasti, zdraveho ducha ye zdravern tele, takovSr jest Ukol nateho Sokolstva, a proto kdo jste s nami, a s naaim akolem souhlasite, dinim touto cestou uctive pozvani k vstoupeni do natich tad.

S bratrskS7m pozdravem a Na zdar!

Za Sokolskou 2upu Jitni: Will A. Nesuda, starosta.

Berlin. — Nacisticke oficielni kruhy nenalezly mnoho slov, aby se vyjadtily o vksledku americkkch presidentskkch voleb, ale prftmernk Nemec citi Uzkost. Poklada presidenta Roosevelta za intervencionistu, kterk ma v imayslu pornahati Anglii. Amerieanum byla dnes dastokrate ptedkladana otazka: "Znamena, to, to Amerika pfilde do valky?" Nekteti Mind vyslovili mineni, nyni, kdy2 president Roosevelt je u kormidla vlady po dal gi etyti leta, americka, zahranieni politika brzy podlehne anglickemu vlivu a to bude mitt v zapeti, to ametieti vojaci budou poslani do Evropy. Nemeckk tisk ptipomina, le Woodrow Wilson rovnet sliboval, te udrtl Spojene Staty od valky, ale te jeho kampanni sliby rortaly s jarnymi snehy.

Overseas News Agency oznarnuje v depe gi z Curychu ye SvS7carsku, te Jan Rys, proradnS7 vadce deskSrch fagstft, sdrutenSTch v organisaci "Vlajka" a slouticich za mrzIKST told nacistilm, odsouzen byl na 14 dni do vezeni pro uratku eeskomorayske vlady. Rys, kterS7 ma hubu nevymachanou a za penize udela vtecko na svete, atodil neustale na presidenta Hachu a jeho eleny vlady, nepovatuje je za dosti `oddane' nacistickkm vladcfun. Podle vkho jeho gtvani ptesahlo vkchny mete anebo ua i naciste prohledli jeho eernou dui a shledali, to jejich yea nieim neposlouli. _ Austin. — Daaich 845 starcu bylo dano na platni listinu starobni pense pro listopad, jichl celkovk poeet tim zvk gen na 120,189. Listopadoy e eeky budou proti tijnovkm o 21 cent0 tedy prilmerne dostane katdy $13.61 pense.

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940. kid T. G. Masaryk, San Angelo, Texas.

Timto davam na vedomost v8em eleniim, aby se vAichni dostavili do schtze v nedeli 17. list. odpoledne. Je to schfize vYroeni a je tuna vas, abyste se podileli na volbach iednikii.

Zaroven budeme ptijimat nekolik novYch &era elenkyne jsou laskave tadany, aby tam donesly nejakou svadinu, nejen k uvitani tech elena, ale zaroveri trochu oslavit 3lete trvani nakho tadu. Na shledanou!

B. E. Broti, ptedseda; Bedfich Socha, taj.

Needville, Texas.

Mr. Frank Moueka, red. Vestniku, West, Texas.

Tak nam zase odeAel na yeenost jeden start' pionYr a Glen SPJST., totiti bratr Karel Bosak, jeho adresa byla Guy, Texas.

Trpel velice poslednich Aest mesict, a smrt mu byla vysvobozenim z telesneho utrpeni. Zejak se lekat vyjadtil, na rakovinu. ZesnulY spolubratr narodil se v Texasu, v Lavaca okresu dne 17. dubna 1862. V roku 1887, dne 13. ledna vstoupil v stay mantielskY se sleenou Marii Matulovou, jet ho ptekla. Roku 1901 se ptestehoval do Fort Bend okresu, kde si zakoupili farmu, na ktere zil do sve smrti. Zemtel ve dtvrtek rano o 2 hodine dne 7. listopadu a dosahl veku 78 roku, 6 rnesicti a 21 dni.

Pohtben byl dne 8. listopadu za velike east ptatel a elenu nejen mistniho tadu S. P. J. S. T. v Guy, ku kteremu pattil, ale sjelo se i mnoho Glenn jinYch, okolnich tada.

Pohtebni obiady v dome smutku a na htbitove v Damon vykonal Rev. J. R. Vilt, z Needville, a zpevaci jeho sboru sv. Pavia v Needville zapeli nekolik krasnYch pisni. Za Hlavni ttadovnu SPJST. jako i misni 'tad rozloueil se se zesnul'm piedseda H. tit. bratr C. H. ChernoskY. Krasne kvetiny a fence, a velika (least pti pohtbu svedeily o oblibe, jiti se zesnulY zde v okresu te8i1. Zanechava 4 syny a 2 dcery, 15 ynoudat a 1 pravnouee.

Buditi mu zeme lehkou a Bah necht' potek zarmoucene.

Zpravodaj.

a

Zae bojujeme v tit° valce? Na to odpovida. podle New York Times H. G. Wells, kterY se za sveho nynejkho pobytu ye Spoj. Statech nijak nezdrtiuje ani kritiky britske vlady. Praye tato volnost kritiky je podle neho demokracii, za kterou bojujeme. Proti takoveto demokracii v praksi nema, namitek ani britska vlada- sama, jak dosveddil zastupce jeji v britske sne-' moyne poslanca, kterY v odpovedi na stitinost proti WellsovYm tedem v USA dokonce prohlasil, to volnY projev mineni osob na vlade nezavislYch miltie v Americe lope posloutiiti britskYm zajmilm netli projevy mluvoich vyslanYch vladou samou. NYT. schvaluji toto stanovisko, prototie sympatie pro Britanii v teto valce plati britske demokracii, v nit jsou individualni prava zarueena v8em. Smekame pied narodem, kterY zapasi na ilvot a na smrt a piece dovoluje s yym obeanfun volnou diskusi o valce a miru. H. G. Wells prospiva zde britskYm *mum vice net kterykoli mluvei, nebot' jeho testa i projevy jsou Micazem, to snagelivost a svoboda jsou piliti demokracie jak zde, tak v Britanii.

Austin. — Komisat zemedelstvi, McDonald, jent podporoval Wilkieho za presidenta, pravil, ze bude spolupracovat s Rooseveltovou administraci na lep g im programu pro farmate.

Republikanska strana byla v kampani take pro opravu programu, aby z nej men utiitek jak farmati tak ostatni ttidy lidu, proto nebude tetiko v kongresu docilit lep'Sich pravidel pro farmate, pravil McDonald. Zastava se hlavne planu "domestic allotment", die nehoti by farmati dostali pinou paritu na bavinu, spottebovanou doma, a tiadnou nahradu na bavinu, prodavanou v zamoti.

V mesa Houston byl poratien v aternich volbath krajanam doble znamY a pto.telskY mayor Holcombe. NovYm mayorem je Neal Pickett.

VESTNIK Waco, Texas.

Milk bratre Mouseka!

V spolkovem organe Vestnik a tYdenniku 6echoslovak bol uverejneny dopis ohladom zalotienie eechoslovenskej izbe v Baylor University, Waco, Texas. Administracia Universite nam laskave ide na pomoc v torn, tie nam dava, jednu izbu na druhom poschodi Pat Neff Hall, kde sa i dobre znamy Texas Collection nachadza. Ja som osobne dosavaN nemal moc priletiitosti moc vykonat' ohladom tejto Yza.cnej a vatnej priletitosti, ale &dam, to v kratkom ease dechoslovensku izbu napinime pornocou nakch krajanov.

Dosavat' som obdrial niektore knihy v oestine ,obrazy Presidenta Masaryka a Bene8a, a Me starotitnosti z Dallas, Fort Forth, i &Ste z Prague, Oklahoma. Mnohe stare knihy a Me starotiitnosti sa nachadzaja v domacnostiach nakch kraja.nov ktore boly sem donesene zo starej vlasti. Tieto veci sa potratia dasom a preto je nutne potrebne aby sme ich eke dokYin je to motine zachranili pre budacnost' v miestnosti kde bude chranene od ohria a proti kra.dee Dnes ked' nak mili sa utladani bestialn'm nepriatelom v svojej viasti my sa musime prieinit' k tomu aby sme na gu kulturu chranili a zachovali i takYmto sposoborn.

Tato "Ctiechoslovakz,Room" bude napinena. naradim (furniture) eechoslovenskYrn, knihamy o eechoslovensku v na gej reel ako i v anglieine, a starotiitnostami ktore bucla lebo darovane alebo len potifeane (loaned) naAimi rodakmi pre tento yzacnY Meno darca a jeho kratke dejiny bucla prilotiene ku katidemu dare. Tato izba nam bude trvalYm oznamovatelom pre tisice nav8tevnikov roene. Ona nam poslutii k poueiniu nakj mladetie ohladom kulture nagich predkov a ich velkYch zasluch pre na g mil' narod.

Bud'te tak laskavY, milt' bratre, a oznamte tato zaletitost' vo vatom rade aby yak elenovia mohli pomoct v tejto narodnej zaleiitosti egte dokYm nam je motine zachovat' starotiitnosti nachadzajuce sa v ich domacnostiach pre na8u narodnu budacnost v Texas a pre naki mladeti. Dary zakite na atresu: Dr. S. B. Kovacs, Baylor University, Waco, Texas.

Dakujac Vain vopred za VaAu spolupracu a oceilujac Vaki ochotu, ostavam s krajanskYm pozdravom Va.8 brat v narode, S. B. Kovacs, 'Olen Museumneho VYboru, Spolok Ex-studentu UniversitnYch; Glen radu Jaromir, eislo 54, S.P.J.S.T.; a Profesor Sociologie, Baylor University, Waco, Texas.

Hitler se zfejme piepoeital. New York Times uvatiuji o ptieinach, ktere ptimely Hitlera, aby nynejAm diplomatickYm lyyjednavanim podrobil si bez boje zbYvajici staty na evropskem zapade a vYchode, ktere si dosud zachovaly alespon samostatnosti. Jsou dve motinosti: bud' se vzdal planu podrobiti si Britanii a snatii se upevniti svou vladu nad kontinentalni Evropou, jeji hospodatska situace piisobenim blokady a imlnYm ochromenim normalni produkce se stale vice zhorAuje a stave se skuteenYm nebezpeeim pro zdar jeho plant( politickYch. anebo jsou jeho nynejk diplomaticke rejdy pouhou piipravou novych podnikii yojenskYch, jimiti chce zasaditi Britanii rany na jejich nejcitlivejAich mistech dtive, net zesili pomoc Ameriky a net se provali krach jeho kontinentalni politiky a z neho poystavajici fkobecnY chaos. Vypada to, jako by Hitler dochazeel k poznani, to se pti odhadu delky sve valeene testy ptepoeetl, a nelze pochybovati, to na nove silnici, kterou se (lava, mohou ho eekati neptijemna ptekvapeni.

Berlin. — Kat st'al hlavy pal osobam, odsouzenYm pro zradu a yyzvedaestvi. Byl to nejvetk poeet osob, jak kdy byl popraven za jeden den.

Strana 7.

SOKOL FORT WORTH. Ctena redakce, mili ptatele a etenati!

Nedayno jsem yam oznamovala, tie nagemu ptedsedovi od tadu Cis. 154, M. K. se jeho stay nemoci obratil k hor8imu, ale dnes yam musim napsat, ze ho ut mezi nami neni. Zemtel z pondelka na fitery ye zdejk nemocnici, smrt byla jedind jeho aleva. Zanechal po sobs zarmoucenou mantielku, pi. Mary Krupka a tti deti: Allen, Mary a Jerry. Pozastale rodine vyslovuji od nas a za jednotu Sokol Fort Worth uptimnou soustrast a Tobe, spolubratte ptejeme libezny spanek a zemi lehkou.

Zdej8i krajane a elenove od katol. kostela sv.

Tomak, ptipominam yam barbecue a hru bingo, ktere se bude odbYvati v Sokolovny, necht' je mokre poeasi nebo suche, proto to jest tam na to v8e lepk pohodli neali na Yenku. Zadatek v 6:00 hodin veeer. VAechny krajanky jsou tadany, by raznYm jidlem ptispely jako sladke dorty, koldee, bramborovY salat a okurky. Srdeene jste za vYbor vkchni zvani, abyste tuto vec spinili a udelali svoji povinnost, neb vgichni uznate, tie uti, dosti davno se pro kostel nic nedelalo.. Jsem jista, to asi v8ichni bez rozdilu budete pfitomni, tie nebudete chtit bYti vynechani z eestne listiny. Cena barbecue bude dosti levna, 25c talit pro dospele a 15c pro (eti. Nikdo nevatte veeeti doma, dojed'te veder do Sokolovny, pro v8echny bude to soma, cena, veeeteti doma aneb tam.

Pi. Mary Renfro ze St. Louis dojela na mesic na naykevu k jejim rodidam M. MilanovYm, jeji mantel tu take byl, ale po kratke dobe muses zase odjeti za jeho sportem do New Yorku.

S pozdravem na v8echny zustavam Vak zpravodajka, Millie Polakk.

Smetana ve Svedsku. — V poznamkach k priivodci po museu Bedticha Smetany je take zminka o Smetanove tests do 8" vedska: V Oechach Smetana nemohi bYt spokojen. Je tu mrtvo, a proto r. 1856 ode8e1 do ciziny. Alex.

Dreyschock, slavny virtuos, mu povedel o mists v Goeteborgu ye 8vedsku, kde pottebovali ueitele hudby. — Odjel tarn a ziistal v Goeteborgu 1856-61. Tu ptedev8im se zlep8'ly jeho hmotne pomery. Brzo se tu staff tak obliben, tie v rodinach byl vtude zvan a vitan, a na gel i prave ptatele, piedevAim J. P. Valentina, jent mu byl hmotne napomocen i potom v Praze, a z pani velmi k nemu prilnula krasna, Frojda Beneckova. 21vot v Goeteborgu plynul mu proto velmi pkijemne at do chvile, kdy zadala churavet jeho chot' Katetina. Tu nastaly bolestne okamtiiky, nebot' pani Smetanova churavela stale vice. Toutiila proto po domove a Smetana ji take vezl do Prahy. Ale na tests v Dratd'anech 19. dubna 1859 pani Smetanova skonala. Smetana vratil se do Svedska znovu s druhou svou choti roz. Ferdinandiovou. Ale kdyti r. 1860 nastalo v 6echach politicks uvolneni a tim i vyhlidky na novy tiivot, ihned spechal zpet do viasti a podal tu nyni jiti sve hlavni veldilo.

Skladatel Ant. Dvorak a universitni profesor dr. Thomayer. Merle je deske vetejnosti znamo, tie prosluly deskY lekat i lidumil prof. Thomayer, byl nejen velkYm ctitelem Antonina Dvo'Mica a jeho earovne hudby, ale i davernym ptitelem. — Oblibeny mistem DvotakovYch prochazek bylo Karlovo namesti kolem rybniku.

Zde se jednou v podveder prochazel na g mistr Dvotak s prof. Thomayerem. Najednou se pta prof. Thomayer nakho Dvotaka: "Posly8, Tonieku, tekni nine, odkud pak bere8 ty sve botisled, nadherne melodie?" Dvotak vzal Thomayera levou rukou pod patii a ukazuje k nebi dodal: "Tam odtud, karnarade."

Z Prahy se sdeluje, to ee8ti lids nesmeji ani nalepovat zno,mky na dopisy, adresovane do Ameriky. Tim se ma zabranit psani poznamek pod znamku. Zpateeni adresu napsat a znamku ptilepit musi ee8ti Tide na pokach pod dozorem gestapa. Ale Ce8i za prvni svetove valky nautili se ruznemu umeni tajnYch komunikaci. A tak pies ptisnou censuru zahranidi vi, co se uvnitf republiky deje.

Strana 8.

VESTNIK

Cesta k muiove dug" F. E. Bally.

E NA 6ASE, Miss 1940, aby yam nekterY mut J povedel nee° o mutich. Muti toho vedi o tenach opravdu malo, ale ieny o mutich jegte men& Vette nine, katdY normalni mut je tvor dobrackY, ktery by neublitil ani kuteti — dokud nektera divka syYm bezohlednYm chovitnim neottese jeho virou v teny. Jeho jedinou ctitadosti je, co se -Wee divky, udelat ji Wastnou, spinit ji katde jeji pfani a davat ji vtdycky na prvni misto piede vim jinYm. Vette tomu nebo ne, muti nemaji ut od podatku sveho tivota nijaktch zlYch flmysiiz proti tenam, a radi uznaji, to divky jsou puvabne bytosti, dokud nedokatou samy, ze to neni pravda. Vette mi take, to v prvnim rozletu di jsou feichni mutove pini idealt. Mott* to teny jsou take takove, ale nejsem si tim jist.

Kdyt mu je osmnact nebo tak nejak, je mut piesvedden, to yeechny divky jsou stejne hodne, .jako jsou krasne (te tedy veechny jsou jenom hodne, protote oalivYch dnes neni), ba jeke nee° horeiho, mysli si z nejakeho nevysvetlitelrieho dtvodu, to divky ziji na vytk mravni firovni net muti. Motna, ze jednou jde bas, kdy se bude cynicky smat teto mladistye ilusi, ale v osmnacti letech si ji neda, niktm vymluvit. A to je prave to, co vam a vasim dodava, magneticke ptitailivosti v oeich muzu, ktere potkavate.

Jsem jist, ze s poteeenim ptijmete na vedomi, to mutove (ti pravi) jsotr ve styku s divkami handicapovani znaene svYmi rytitskYmi tradicemi, dedentmi z generace na generaci.

Jednou z nejcennejeich (pro vas) tradic je, ze si mut velice zaklada na tom, kdy je stint a statednY a mute tene poskytnout ochranu (at' ji potkebuje nebo ne), kdy mute vydrtovat rodinu, a to nejen pki 2ivote, ale i v ptepychu, kdy mute divce poskytnout vice net co mela doma u rodiet. Take citi pottebu uvedomit si obeas, to by byl schopen obhajit svou divku nebo term i pests, kdyby bylo tfeba.

Tak vidite, Miss 1940, vezmete-li si takoveho mladeho mute pineho idee,10, jak jsou dnes vgichni sprivni mladi muti, dostanete do rukou cenny a povelnY material, ktert mttete formovat podle sve yule.

Nejdilletiteyei je pamatovat si, to divka mute dovest mute na hedvabnem provazku, kam chce, ale to jej nedostane nikam, bude-li jej tlaeit. To znamend, ze mate vyutit rozumne veech jemnych cite, ktere k yam chova a ktere jsem vyjmenoval nahoie, a povzbuzovala jej, aby je pestoval dale. At se vyvinou pine, budete s nim moci cleat, co budete chtit.

Jak se rozhlitim po svYch znamYch, zjik'uji smuten, to je mnoho mnoho 'ten, ktere se sveho stanoviska maji .euspokojujici mantele.

Ne to by je ti manzele bili nebo vysedava1i po hospodach, ci utraceli penize na dostizich. Chci jen iici, to je velmi mnoho ten, ktere by chtely, aby jejich mut byl trochu jinY. Kdy2 pozoruji jejich nespokojenost, myslim si vtdycky: "Mila pani, on se do vas zamiloval, kdy mu bylo sotva dvacet, a tenkrat, kdy vas mel tolik rad, byl tvarlivou hlinou ve vakch rukou. Neudelala-li jste za to dobu z nal°, co byste chtela, promarnila jste svtij bas a je to jen vase vina."

Nebot' je-li nee° na tomto svete pravda, pak je to to, ze tena mate zmenit mutovu povahu, je-li do ni zamilovan, ale tadny mut na svete jeke nezmenil pavahu teninu. At' mu je tena oddama sebe vice, hluboko v srdci ztstava, taková, jaka vtdy byla.

Znam dobte mute a mohu vas ujistit, to kdpkoli jste nespokojena se svYm hochem, nebo pozdeji s mantelem, je to jen Irate vino..

Ptitel, kterY ztravil tivot mezi korimi, mi jednou fekl: Spatnt ken neexistuje. Je-li gpatnY, je to jen vina nejakeho hloupeho eloveka."

Podobne tvrdlm, to take spatny mut neexistuie (nemam tim na mysli zlodince, nybr2 ipatnaw mute s 2enskeho stano yiska). Je-13. $patnY, je to jen dilo n6kter6 illoupt eny

Obavarn se, to budete mit mnohem teik praci, dostanete-li to, eemu se Mica, "srdce z druhe ruky". To znamena mute, utrpeveiho zklamani v 'twee, ktere ho zanechalo o zkueenost bohatMho a nedtsetivejelho. Jestlite, kdy jste se rozhodla ziskat ho, varn nady ptipada nepochopitelnYm, takte nevite co delat, nedavejte mu vinu. Davejte vinu one tene, ktera ho z optimisty udelala pesimistou.

Tak jako rnoudrY pan laska kone, s kterYm jinde negetrne zachazeli, dokud neziska znovu dtveru v lidi, tak take divka, ktera se ujala zatrpkleho srdce, mu mute vratit dilveru v lidi jen laskavosti a shovivavosti.

Mate-li mezi syYmi ptitelkynemi divku, ktera ma kolem sebe vtdycky tucet partnert, z kterYch si mate vybrat, miltete byt jista, ze je k muttm vidy laskava,. I kdy se rozhodne, zbavit se 'lateral°, udela to fidy takovYm zpusobem, aby jeho sebevedomi neutrpelo.

Poznate-ll zajimaveho mladeho mute, ktert nema, pro teny dobreho slova a ptisaha, to v gechny se honi jen za ptepychem a potitky a tak dale, stab, jen, kdy budete k nemu laskava, a brzy se polepAi. PitiCINY VLEKLiCH BOLESTI HLAVY. Oast° si lide stetuji, to neciti bolesti uvnitt hlavy, snad v mozku, nybrt, ze maji zvlakni pocit, jako by men bud' eelou hlavu nebo jen zahlavi a spanky v klatich. Trpi-li soudasne ta,kto si stetujici pfebihavYmi revmatickYmi nebo dnavYmi bolestmi v kloubech, anebo ye svalech, je velmi pravdepodobno, to jejich bolesti hiavy jsou tehot ptvodu. V tech pkipadech lekat, vycvideny v jemnych masatovtch hmatech, east° vyhmatava na celem povrch-u hlavy jakesi mozolovite zatvrdliny. Ponej yice je ve"ak shledava v zahlavi, kde se kreni svaly upinaji na lebce nebo pied uchem, kde na move kosti jsou usedle tVYkaci svaly dolni delisti, nady i na spancich. Nalez techto bolestivtch mozolu znadne pak usnadriuje leeeni zminenYch sviravYch bolesti hiavy, protote je motno voliti tdelne prostkedky proti nim, t. j. vnitini protirevmaticke nebo protidnave lay za soudasneho poutivani rozhene horke lazne s naslednYmi zabaly do prosteradel a halin Maji nejmene pill az jednu hodinu trvati, nemaji veak byti kondeny chladnou sprchou, nYbrt 12 hodinovYm pozvolnYm chladnutim na lutku.

Zmirienou bolestivost sve polebice dovede si nekdy sam nemocnt vyhmatavati. Teprve nenalezne-li 'ZidnYch bolestivtch mozohl na celem povrchu hiavy, ani sam nemocnY, ani lekat, mono pomtgleti na to, to sverave bolesti skutedrie maji sviij pilvod v mozku nebo mozeeku.

To Oak jsou ptipady velmi vzacne, ktere pHkazuji vygetteni hiavy roentgenem. Vyskytujili se trvale bolesti v oblidejove dasti hiavy, toto jejich sidio upozorriuje, ze jejich ptidinou mute bYti nahromadeni bud' kataralniho hlenu, nebo zanetliveho hnisu v dutinach eelnich kosti a hornich delisti. Tu oveem zase neni radno, aby se trpici ptimo tivili rozlienYmi drahymi cizozemskYmi specialitami, vychvalovanymi proti boleni hlavy, nYbrt aby si vytadali od odborneho lekafe nosniho a krdniho vyeetteni cele dutiny nosohltanove, nebot' katary a hnisani eelnich a delistnich dutin, roentgenem zjistitelne, zpravidla bYvaji jen pokradovanim infekce prvotne ye sliznici nosu a hltanu, hlavne na mandlich usidlene. Neshleda-li se v techto Ustrojich nic zavadneho, nutno pomteleti na to, to infekce dutin delnich a delistnich, ci po leta se vlekouci bolesti hlavy, mela svilj puvod v onemocneni 'lateral° zubu, cot zjisti odbornt zubni lekat. Take proste unavovani jak kratkozrakYch, tak i dalekozraktch, nou akkomodaci, bez poutivani naletitYch brYIi, miva za nasledek tak znaene bolesti v oblidejove desti hiavy, ze bYvaji 'lady mylne pokladany za zanet trojklanneho nervu, bill za neuralgii trigeminu. Naproti tomu znenadani vznikle prudke bolesti hlavy, spojene se zavrati, zvracenim, zpomalenim tepu, mivaji neztidka svuj ptivod ve vatnem onemocneni Astroji zrakoveho, jmenovite duhovky a sitnice oka.

Mejte vtdy utiteenou knihu. Ani jedint mut ze sta nemtde doufat ye yelikSt uspeeh, jestlite — H. N. Ca son,

Ve stfedu, die 13. listopadu 1940.

NEMOCI CEV PObLAMUJI ZDRAVI LIDSKE. "Jestlite prodlutovani lidskeho tivota bude dale pokradovat stejnYm tempem, muteme ocekavat,ze v nekolika generacich dosahne pritmer lidskeho eivota nejmene d ye ste let." To jest nazor odbornika. AvAak skutednost je ProstYm nallednutim do statistiky shledame toto: Vy e. k pruner lidskeho tivota jest faktem; ale jde hlavne na fleet menel innrtnosti deti v utlem veku. Zakrt a tyfus ustoupily velmi podstatne, stejne spala, a hlavne nekovice, tato metla jate neptilit davnYch case.

Kdetto do nedesna ximrtnost deli do prvniho roku tivota einila skoro 50 procent, dues ma kaede dite vyhlldku dotiti se svtch 59 let. Zato ale innrtnost dospeltch neklesla v think pomere.

Ktere jsou to dnes nemoci lidi sttedniho stilt jet si vytaduji nejvlce obeti? Ptedevelm j6to novodoba metla: rakovina, postrach veech starnoucIch lid!. Je to zanet plic, ale ze veeho nejdastej g jsou choroby — jicht je mnoho obehu krevniho, jet dnes zaujaly misto kdysi stejne rozeitene tuberkulosy.

Nasledky degenerace systemu cevniho se projevuji rfiznYm zpusobem. Nicmene nemusi vest ihned ke tragickemu konci. Je na pt, znamo, to slavnt Pasteur byl stiten zachvatem mrtvice nasledkem kornateni tepen jiz v 46. roce,, takee byl ochromen na leve strane tela. Pies to dosahl svych 73 let, anii by merle pracoval nee v dobe, kdy byl zcela zdray.

Nejvetei vinu na hrozive ptedeasne degeneraci cevni soustavy ma moderni zpAsob tivota.

Ude dneeka si piffle" ptipoueteji starosti, ptiliA kvapne tijI, ye stalem napeti nerve. Jejich betba, divadla a j._ zabavy musi bYti vzrteujici, hodne nervy dratdici, jinak v ni nenalezaji ziliby, a to veechno hloda na tepnach a pOsobi jejich pteddasne opottebovani.

V C' ine na pt. je v sttednich letech lidsktch Umrtnost mnohem menk, ad tam lido tiji h0fe, a namahaji se daleko vice. Tam totit s nidim neni naspech a hlavne si potrpi na klidny humor, pro neje maji ethane zvlitet' vyvinuty smysl.

Zda se, tie se budeme musit Olt eft od Oilianu, jejiche moudry zpilsob eivota kdysi nam by1 smegnY, ale dnes nas nuti k fivaham.

VtKONNOST SRDCE. Srdce je uloeeno v lidskem tele v pfedni casts hrudni dutiny mezi obema plicnimi laloky.

Srdce je dute, ma podobu kOrzele zvici 'Asti a je utvoteno ze silneho, masiteho a prutneho svalstva. Jednou svislou a dvema vodorovntmi pfepaekami deli se srdce na bast levou a pravou, kterdeto Cast deli se opet na pfedsiii a komoru.

Okyslidena, krev proudi plicnimi eilami do leye ptedsine a odtud do 'eve komory. Z leve komory, jen se stahne, vhani se krev do tepen, ktere se napted rozvetvuji na silne Lily a potorn na vetve vedy jemnejei, at na tak zvane vlaseenice, jimit se rozvadi krev do nejvzdalenejSich dasti tela. Mimo to je v celem tele mnoho jemnych vetevek dutch, ktere krev z te= pen pfivadenou opet vyssavaji a spojuji se opet v silnefti vetve a ptivideji krev, chudou kyslikein a zatitenou kyslidnikem uhliditym a jint mi rozkladnYmi latkami, jet vznikly pti vYniene latkove, do prave ptedsine srdce. Z prave ptedsine ptichazi krev do prave komory, z nit se vhani do plic. V plicich se zbavuje kyslidniku uhlieiteho a vodni pary, ptibira kyslika obeh krevni podina, znovu. Do dutch til °dye,deji miznice tet v gechny vttivne latky, telem pkijate, takte prodelavaji s sebou obeh krevni, aby byly dopraveny tam, kde je jich tteba.

Jsou-li tepny zdrave, jsou velmi pruine a pti katdem tepu srdce se rortahuji a pak samodinne stahuji, dim2 tenou krev, ptichazejici ze srdce, dale. Touto dinnosti vykonava srdce obrovskou praci.

Kdo objevil mydlo? — MYdlo pit bylo objeveno pradlenou z italskeho mesta Savony. Tato Lena byla povolana na lod', vezouci naklad ohvoveho oleje, aby vyprala namotnikiim Pradlo, umatitene od oleje, bylo ponofeno do sodneho rortoku. aby se odmodilo, Ale pH tom se sodna voda srnisila s olejem a hitt rortok

vychladl, utvoito se rntdlo,

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940.

Zapis XIII. Sjezdu S.P.J.S.T., konaneho 29. Cervence 1940 v Taylor, Texas.

(Upraveno dle doslovneho tesnopisneho za,znamu J. A. Hilgerta).

Br. Steiner: Bratki delegati, dovolil jsem si rozdati yam svoji tittenou Spra y % abyste pki eteni mohli jednotlive body dobie sledovat, a ptipadne ueinit si poznamky k vecem, ktere byste si ptali miti lepe vys-vetleny. ( te svou zpravu: ) Pkedstupuji pied vas, abych yam podal aspori easteenY fleet z hospodakeni vael Hlavni Ufadovny za ten eas, kterY mne bylo dovoleno praci pokladnika na g Jednoty zastavati. Snaim se yam podati pkehled veeho duletiteho jednani a ujiet'uji vas, ae mne prate pro celek te.eila a ze s ochotou pkijimal jsem veekere dalpovinnosti na mne nastalYmi okolnostmi vlotene.

Nate pirjeky.

V kvetnu 1937, meli jsme na naeich knihach 507 piljeek na majetky. Tyto- vzrostly na 770 koncem tohoto mesice. Mnoho naeich piljeek v 1937 nemelo zaplacenY firok za pet a v nekterYch ojedinelYch pkipadech i za vice mkt, ktere celkem delaly obnos pies deset tisic dollar% a moji prvni snahou , bylo vymahati zaplaceni techto dlutnych uroku. Toto se mne z nejvetei easti podatilo, v nekterYch ptipadech veak nebylo mono zaplaceni dosahnouti a majetek musel bYt ptevzat Jednotou, aby se zabranilo daleim ztratam, cot se stalo v 29 pkipadech. Mnoho naeich dluinika meli dane nezaplacene na sve majetky za pet at ' g est roku a dlutili as tisic dollaru. V katdem piipadu jsem hledel, aby dane byly vyrovnane co nejdtive a dnes nemame takovYch nebezpeanYch ptipaciti, zvldete takovYch, kde jsou s firoky trochu pozadu. Dohled na zaplaceni dani a iirokt jest o co Statni Odbor Pojieteni usilovai jit nekolik rokt, protote Jednote byly ptipravovo,ny timto dalei a zbyteene ztraty, a jsem jist, ze v tomto oboru Stat. Depart. Pojieteni nema jakekoliv vYtky k udelani. Pkitomnou dobou mame 42 prijeky na majetky, ktere jsou pozadu vic jak jeden rok s placenim iirokri, a obnos techto Urokil jest jenom $6,914.24, a z tohoto jest jenom na jednu piljeku, kterou jsme v 1938 ptevzali, ale byli jsme udelanim bankrotniho prohldeeni majitelem farmy s ptevzetim majetku zastaveni, $1,563.37. Na druhou takovou piljeku jest nezaplaceno firoku v obnosu $1,215.54 na piijeku $6,063.63, tedy celkem na tyto d y e jest vic jako rok stareho Aroku za $2,778.91, skoro polovina tech U6,914.24 rok stareho troku. Proti temto dvema majitelum jest vyvlastriovaci jednani podniknuto.

Z ostatnich piljeek dluticich I:mak jeden rok, osm se bude muset na podzim vyrovnat, jinak bude proti nim zakroeeno, ty ostatni nejsou vubec nejak nebespeene. Pki posledni statni prohlidce bylo nam vytYkano, ze mame tuze mnoho not, ktere jsou se splatkami na piljeku pozadu. Nejvetei Cast techto jest pozadu proto, ae si uvalili na sebe mnohem vetei splatky nein jim pomery zaplatiti dovoluji a tak pozadu. Neni ale nijake nebezpeei, protote zaruky na tyto jsou dobre a firoky jsou vymahane pkisne. Poueeni z techto nezaplacenych splatek mame takove, ze dnes pii delani prijeek radime kaidemu, aby si nebral splatky tuze vysoke, ae tyto bude nucen dodrteti, budou vymahane pkisne, a aby si radeji vzal men& splatky a kdy mute, ae ma volno zaplatiti vic a kdykoli mute, a iirok ae jest mu na, takove splatky poditan jen do toho easu, kdy ji udelal, ne do konc,e Arokoveho roku.

Jest to nevyhnutelnY nasledek piljeek na majetky, ze nektere pujeky se nevydaH. eina toho jest k hledani east() v tuze shovivavem jednani s dluiniky, a dale take ae nebylo v minulosti, na pAjeky, ktere byly udelapé v Oasech dobrYch, tedy dues dosti nebez-

VESTNiK peene vysokS7ch, aekoliv tenkrate vysoke nebyly, nalehano na splaceni katdY rok aspori malou eastku pujeky. Neni tato vYtka, jest to jenom ptipomenuti skuteene pfiCiny prod ma Jednota piljeky, kterYm hrozi nucene sabre.ni majetku, pfi demZ obyeejne jest strata. Mame takovYch pfijeek, i pki velice opatrnem piehledu a poeitani jenom tech majetict, ktere jsem videl, juste 35. Mnohe takove phjeky byly v poslednich dvou letech obnoveny, ale jenom s podminkou, ae bude kaZdY rok uplaceno.

Splatky na tyto piijeky bude nutno nemilosrdne vymahati. PM teto musim take poznamenati, ze Mame neco, co se dosud nedelalo, to jest, neZli se stara pujeka obnovi, vezmou se dva bratti na, takovou farmu a majetek se prohledne jako pti Mani phjeky nove. V mnohYch ptipadech jest tteba nalehati, aby se majetek opravil, neb aby byly (Many splatky pravidelne, dostanou se tim dobre zpravy a informace o takovem majetku a vime pak jak jednati neplaceni Uroku. K tomuto zatizeni pomohla kara vlastnena Jednotou.

Odhady a Lira.

Musim se ptiznat, ae jsem deli eas nevedel, ze s kaZdou Zadosti o pujeku musi piljeujici sloZit deset dollart za prohlidku. 2adosti do myth rukou vabec nepti gly. Kdyi jsem se dozvedel, ae se na tadosti musi platit, ptemy§lel jsem dl•uho o torn, jakym zgasobem by se tyto majetkove prohlidky mohly obratiti ve prospech Jednoty misto ye prospech jednotlivce.

Pozdeji, kdyi jsem seznal, ae se Casto delaji prohlidky zbyteene, coa nebylo k velkemu dobru Jednoty, a eash to bylo ze Zadosti odividne, ae se pujeka nbude mod udelat, a prohlidkou majetku se udelala zbyteeno, Utrata majiteli, 0'61 jsem si to omeziti. Byly jeAte nektere jine body, ktere nebyly Jednote velice ptlznive, a hledal jsem cestu, jakou by se cela zaletitost dala obratiti. Tyto zajezdy, myslel jsem, by se mohly vyuiitkovati ku navtteve nekterYch nakch dluZnikti, jima hrozilo vyvlastneni majetku, take by se rnely prohlednouti majetky, kde bylo nutno notu obnoviti a velice east° by se mohlo poutiti ptilelitosti, kde jest cesta naSeho majetku, tento si prohlednouti. Honedne, kdy jsem byl jist, ae to bude prospeene pro Jednotu, dal jsem v prosincove schuzi v 1938 navrh, aby H. U. koupila karu, ktera se bude splacet z tech prohlidkovYch desitek a bylo to bez mot dlouheho debatovani odhlasovano. Jednote byl ten neco vice neili tisic dolara vracen do jednoho roku a kara Jednote uSettila sluSnY obnos penez na cestovnem. Ujel jsem mnoho tisic mil za zaletitostmi obchodnimi, mimo novych piljeek, za ktere nebylo Jednote poeitano ani centu miloveho, kde dtive se platilo etyti centy za mill. Od to doby, co se koupila kara, vykizuji z nutnosti veekere pajekove zalelitosti. Bylo mne to jednodute pololeno na stfil, a tam to take patti. Ten atednik, kterY ma to dilleidtou zodpovednost odporueovati vyvlastneni majetku a vymahani firoku a splatek, ma v prvni fade majetek znaji. Odporudovati vyvlastneni majetku ani bych majetek videl a s majitelem mohl promluviti a hledeti mu pomoci jeho majetek zachraniti, povaZuji za nesvedomite. Ted', nein se odporudi vyvlastneni majetku, vezmu aspori dva hospodate, kteti pomery v okoli to farmy znaji, informuji je svedomite o stavu nic se nezamlei, poladam aby majetek prohledli a pomohli mne rozhodnouti zdali majetek snese dark vkpomoci ei zdali eekanim hrozi Jednote ztrata. KdyZ laratti usoudi, ae se dale nentne eekat, promluvim si s hospodafem, pomalu se cela zaleiitost probere, a velmi easto se pkedejde pievzeti majetku. 6asto majite/ sam ua vzdal se nadeje, myslel ae jest hotov a byl jist, tie majetek pozbude, ae se proti nemu bezohledne, bez pokusu jemu pomoci, zakroCi, a takovou navetevou a klidnYm pohovokenim o jeho teakostech znovu se vzchopi.

Roshodne se dnes ladnY majetek nevyvlastni bez pokusu zachraniti jej pro majitele. K tomu nam dopomohlo koupeni kaxy a trochu Casu venovaneho na takoveho no:Atha bratra.

neck() toto nestoji Jednotu ant centa, a lam

Strana 9. take ne. Ram jest V noiadku ,a as bude tteba novou, nebude tteba, aby Jednota do" ni davala penize, mame jich u2 ted' dosti, abychom mohli doplatiti pti zamene za novou. Tak ted', doufam, ae jsem celou tuto zalelitost k vag emu uspokojeni vysvetlil.

Jeate musim ale dodati, ze jsme jiZ slifanY poeet tech desitek naSim lidem vratili, kde se piljeka udelat nemohla, neb kde nebylo nejakych utrat, desitka jde, se svolenim H. U., zpet. Timto.zatizenim se take naS" system v zeni odhadil znaene zmenil, mame o nich, a H. U., o piljekach piesne zaznamy, vime kaZdY music do centiku v jakem obnosu jest povoleno pajeek a kolik dolarii novych ptihlagek, ktere nam velice 'east° pkijdou k dobru, a odhady se ted' delaji tak jak je stanovy vy2aduji. Nebude ptikich statnich prohlidkach potig.

Statni prohlidky.

V pondell, dne 15. listopadu 1937, jsme zaeali pravidelnou dvouletni prohlidku majetkovych zaletitosti nal Jednoty Utedniky stavu Texas.

Prohlidku dean pan Griffin a pan Wood. Dva body teto prohlidky ize vytknouti jako hlavni co se majetkovYch pujeek tyee, a to jest: byly velice podrobne kontrolovane firokove zapisky na kaZdou jednotlivou piijeku a byla nam dana na jevo zfejma nespokojenost statnich ttedniku s tim, ze nebyl na pozde zaplacene Aroky pobitan Arok z firoku, cos ve mnohYch padech alai° slu gnY obnos. NeZli tato prohlidka mel jsem veekere pujeky, ktere platily firok do mesice prosince v tomto smeru v potadku, ale bylo jeete dosti ptjeek, ktere platily do kvetna 1938, na ktere compound nebyl ptipsin v padu, ae platil Urok pozde, v ptedeelYch letech. Pan Wood, s kterYm jsem na techto pajekach pracoval, poukazoval velice nalehave na nektere ptipady, zvla.§te na jeden y e kterem dluanik nemel ptipsano compound v obnosu $123.89 a po zaslani 'tutu se jej zdrahal zaplatit, tvrde ze mu to bylo v dubnu 1937 odpueteno, ale koneene jej zaplatil. Pan Wood byl tak pic esnY, ae jsem musel v nekterYch ptipadech pkipisovati i sedm until firok z firoku. To bylo prvni, za vyueenou z tam prohlidky Druhe za vyudenou, ktere se mne prove v ten eas netykalo, ale s kterYm jsem souhlasil jako se spravnYm, bylo kritizovani, hocine ostie, naeeho zpilsobu Mani odhadu na majetkove pujeky a natizeni (jehot nebylo oveem uposlechnuto), aby se odhady dean jak statni zakon a stanovy nafizuji, totit aby byli pkitomni dva usedlici toho okresu ye kterem se piljeka dela, a majetek odhadli a odhad podepsali. Tato prohlidka trvala od 15. listopadu 1937 do 22. prosince 1927.

Druhou prohlidku jsme meli v r. 1939. Zaeatek byl dne 9. srpna 1939, a konec a2 9. dubna 1940, a site pro tuto pkieinu. Tato prohlidka mela hlavni free' zevrubnou kontrolu naeich papir y na majetkove pujeky, to jest: zjiSteni mame notu, deed of trust, poji g teni; pilhlaSku o pujeku a spravne notatem podepsanou, a co hlavni, ze mame spravne vypinenY a podepsany na katdou phjeku. Musel jsem tyto listing ptedkladati pied pana Hamiltona a tento je velmi pozorne ptehliZel. Touto prohlidkou se zjistilo, ze nemame na 117 piljeek vilbec tadne odhady, a pan Hamilton prohlasil, ae celkovY obnos techto piljeek bude muset odpoeitat od hodnoty, cot by bylo znaene uelcodilo na l valuaci. Tak dne 13 saki pan Hamilton prohlidky nechal a prohlasil, ae poda zpravu vrchnimu auditorovi. Tento pan se pak dostavil do ritadovny dne 22 sari a po deleim vyjednavani natidil, aby jsme ty odhady do dvou mesicri obstarali, majetek ze musi ale bYt spravne prohlednut, ne delat odhady v Ufadovne; — tak aby Jednota byla uchranena neptijemne situate. Odhady nam schazely ve 21 okresu a musel jsem podavati zpravy jak odhady pokraeuji. Byly jit velmi kratice dni a neualai° se za jeden den mnoho. Byl nam prodlouten Cas a pan Hamilton se dostavil zase do fitadovny dne 1. dubna 1940, kdy mne schazeli jit jen tki odhady. Pracoval jsem s panem Hamiltonem znovu na feech piljeldch devet dni, znovu jsme pkedkladali veekere papiry na

kaidou pOjeku pied pana Hamiltona, a tentog rate Ism zpozoroval, ze si ne.ktere odhady za-

Strana 10. pisuje eervenou tuikou. Ftal jsem se jej po eine, a dostalo se mne vysvetleni, k takove odhady ktere jsou podepsane jenom jednim afednikem, neb jednim afednikem a jednim nem okresu kde pujeka se dela, neb dvema afedniky a jednim Menem, nebudou tak pfijaty.

Ptipomenul, ze nam pan Griffin v 1937 natidil, aby jsme delali odhady jak mail bYti dela,ny a jelikoS se tak nestalo, bude nutno zakroditi. NeSli byl pan Hamilton hotov, dostavil se do atadovny auditor pan Griffin, a nafidil abychom se postarali o nove odhady na tyto majetky. Bylo jich, techto odhada. 439, ale dal nam na to dosti easu k naprave, do 31. eervence 1941. Asi polovice jest jich ji2 hotova, jsou to ale zbyteene atraty.

Majetky Jednoty.

V kvetnu 1937 Jednota vlastnila 41 kusa majetku. Od teto doby jsme vyvlastnili 29 majetku a prodali 28 kusa majetku, take nam ptibyl za ten celY eas skutedne jenom jeden majetek. TudiS vlastni Jednota 42 kusy majetku, rozdelene takto: 27 farem, 10 pozemkil bez budov, 4 mestske obydli a jednu obchodni budovu.

Farmy jsou: v okresu Atascosa 6; Bastrop 1; Bell 8; Calhoun 1; De Witt 1; Falls 1; Fayette 2; Harris 1; Jackson 2; Hill 3; a Williamson 1, celkem 27.

Pozemky bez budov: v okresu Atascosa 1; Austin 1; Bastrop 1; Bell 1; Burleson 1; Fort Bend 1; Harris 1; Guadaloupe 1; a Liberty 2, celkem 10.

Mestske obydli: v okresu Ellis 1; Harris 1; Kaufman 1; a Williamson 1, celkem 4.

Obchodni budova jest v okresu McLennan.

Tech 28 prodanych majetta melo knizni cenu v obnosu $128,088.73, a dostali jsme za ne $111,357.02, tedy Jednota mela prodejem majetku ztratu na do nich vloSenem fondu $16,731.71. Z techto 28 kusa majetku bylo prodano: 17 se ztratou $22,313.06 a 11 s vYdelkem $5,581.75, take celkova strata pit prodeji majetkil tech $16,731.71, tedy necelYch 14 procent obnosu vloSeneho do techto majetku. PodrobnY fleet techto prodeja jest pfiloSen se zpravou.

Jak vYkaz majetkovYch prijmu ukazuje, majetky ktere Jednota byla nucena ptevziti, nevynag i ty aroku, ktere Jednote Sta.tni Odbor Pojigteni na penize v nich ulokne poeita vYkazu zalohovYch poSadavka pro na ge Cleny.

ZyMete v letech 1937, 1938, 1939 jsme meli velike na majetky. V techto teeth letech jsme museli vydati veliky obnos na opravy majetka. Na jedne farme, na ge dislo 24, Falls okres, jsme museli postaviti alpine nove obydli a jine opravy, co2 stab째 $1,010.94 a na druhe farm& eislo 65, jsme museli obydli piestaviti s vydanim $573.12, a na jinkch majetkach byly udeafly vetgi opravy a byly obarvene. Tyto obnosy se nemohou povaovati za 'bine ztraty, protok opravenim se cena majetku zlep gi a jest vSdy vyhlidka na ziskani o tak yydatnk obnos na zlepgene prodejni cane majetku. trokovY vYtelek z na gich majetku po odravYloh na dane, opravy, poji gteni a dohled, jest nepatrnk. V roku 1937 jsme meli na knize 36 majetkii, ktere may ukazati pfijem. Z techto dva byly Jednotou pfevsane tak pozde v race, Se nebylo nadeje najemne z majitela dostati, pak jeden majetek vabec pronajat nebyl a jeden piinesl $7.00 na kapital $3,258.44 v nem uloSeny. Tedy jsme dostali pfijem na 33 majetky v obnosu $6,463.04 a vydani bylo $5,386.56, tedy sbYva eisteho $1,076.48, co2 se rovna gedesati dvema setinam jednoho procenta. Dle poSadayku statu jsme meli miti pfijem z kapitalu $174,119.88, v techto farmach ulaSeneho, $6,964.80, doplaci tedy Jednota na sve majetky $5,888.32 za tento rok. Opravy byly v obnosu $1,962.62.

V roku 1938 jsme mai 39 majetn, ktere mely pfinesti ykteSek. Z techto pet neptineslo nic a jeden nam piinesl jeden dolar ($1.00) na kapita]. $3,258.44. Kapital ulaSenY v techto majetkach obna gi tento rok $199,597.43 a pfijem byl $7,652.13, vydani bylo $7,428.68, zbYva tedy $223.45, coS se rovna, sotva jedne a pal desetine jednoho procenta. Na kapital nam stat Texas v salohach na saroeeni poeita $7,983.88 a tedy jest zde na Uroku a Jednota doplaci tento rok $7360.43. Opravy v obnosu $2,590.55.

VESTNIK V raku 1939, 44 majetky, z nich2 42 mely nesti pfijem, na jeden majetek Skink pfijem nebyl. Kapital uloieny v techto majetkach jest v obnosu $177,603.16 a ptijem celkovY byl $6,081.48, vydani $5,183.53, 'distal째 $897.95, co2 se rovna pfijmu v obnosu pub jednoho procenta na kapital. Stat poeita Jednote z kapitalu v techto majetkach uloSeneho $7,104.13 aroku, doplaci tedy Jednota na majetek tento rok $6,206.18 a stalkch oprav bylo udelano za $2,204.67, sahrnutYch ye vydani za tento rok.

Jak jest videti, bylo nutne vydati velice slu g ge majetky zpet do zve--nkobszpkijmuna lebeni majetku. Toto nam ale prospelo nejen tim 'Se majetek jest prodejneja a v lep gi cane, ale take tim Se jest nam mono na farmu s lepSimi budovami dostati take lep gi farmafe do najmu. V okresu Bell bylo vydano nejvetei dil penes utra,cenYch v poslednich tiech letech na opravy, ale take jsme zmenili najemniky na yeech farmach k dobru kaZde farmy. Kde ma Jednota vice farem v jednom neb dvou okresech, jako v Bell, kde mame ted' 8 farem a jeden kus pozemku, v Atascosa, kde mame gest farem a jeden kus sto akra bez budov, pak v Hill, 3 farmy, mama mistniho spravce a dohled jest ptisnk, a Casty. Na farmy v druhYch okresech se vede dohled ptimo z atadovny. Ctyii mame pronajate za hotove, po jedne v okresech Austin, Burleson, De Witt a Guadaloupe. Letogni o lotiske opravy majetku byly dearly vkly jenom aeny na gi Jednoty. Tit nase farmy byly v roku 1937 apine opuetene, nemeli na nich farmaie; po jedne v okresech Calhoun, McLennan a Jackson. Farmy v okresech Jackson a McLennan jsou ted' v pokadku a mame na nich dobre najemniky. Tech 160 akra v okresech Calhoun nebylo mono pronajati ani na pastevnik, a mame opravu farmy na programu. Opravime ji a nechame zorat kolem devadesati alma pozemku, dostaneme-li ptedem dobreho, dobie odporueeneho farmate.

Mimo farmy pronajate za hotove, vgechny jsou take dany do vladniho programu, na coo zvlagte upozoriluji. Pfijmy z tohoto programu jsou zasilany ted' ptimo do H.1.1., a neni-li tento zaplacen yeas, aril se hned poptavka pa pH.eine nepiaceni. Vykaz pfijmu z farem musi bYti zaslan nagimi dozorci pied novYm rokem, tak aby jsme mai pfesnY pfehled ptimu z farmy kaSdy rok. Dostavame ted' podrobne zpraary s vkkazy, kolik balika baviny bylo 째distal째, kolik mame pfijmu z ktereho zrniteho krmiva a jine podrobnosti. Na kaSclou farmu mame ted' najemnickou smlouvu a nemilk se nam stat, Se by nam nekterY najemnik mohi uptiti rent.

Dale vlastni Jednota podily v olejovYch zajmech na 17 majetkach, ktere dfive vlastnila a tyto byly prodany, jsou to: Nota eislo 3284, 203 akry v Liberty okresu, 1-32; - na 90 akra v okresu Wharton 1-16; - Nota Cis. 3733, 93 akry v okresu Fayette 1-32; Nota Cis. 1994 na 219 akra v okresu Wharton 1-16; - Noty Cisla 3700 a 3718, 151 akr v okresu Harris 1-32; Nota Cis. 3246 na 412 akra v okresu Frio, 1-16; - Nota els. 3287 na 60 akra v okresu Milam, 1-32; Nota Cis. 3431 na 115 akra v okresu Calhoun, 1-32; - Nota Cis. 3463 na 270 akra v okresu Gonzales, 1-32; - Nota Cis. 3487 na 56 akra v okresu Harris, 1-16; - Nota Cis. 3587 na 78 akru v okresu Fort Bend 1-32; - Nota Cis. 3589 na 100 akra v okresu Atascosa 1-16; - Nota Cis. 3619 na 341 akra v okresu Atascosa, 1-16; - Nota Cis. 3650 na 27 akra v okresu Wichita, 1-32; - a Nota Cis. 3905 na 502 akry v okresu Gonzales, 1-32.

MAJETEK VE VALLEY I. Cameron County zavodriovad distrikt Cis. 15.

V zavadriovacim okrsku Cislo 15 v okresu Cameron vlastni Jednota celkem 1,037 akra pozemku. Tento pozemek byl easteene vyvlastnen po odkoupeni noty za akelem zmocneni se toho majetku. Nota byla koupena od jiste pani Brooks, bydlici v Greenville. Dana bylo za jeji notu $2,500.00 a tato byla zarudena majetkem v obnosu 638.33 akra pozemku. Co staly testy do Greenville neni moSne zjistiti. Pak byla koupena nota Montscosa Realty Co. za $3,000.00, zarucena majetkem 182.91 akra pozemku. Na to bylo koupeno od Citizens State Bank v Houstoonu 215.81 akr0 pozemku za $2,-

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940.

693.40, z ktereho2 Cisla bylo 147.69 slat jii vydisteno. Celkem bylo koupeno 1,057.05 alma pozemku, za $8,193.40.

Nasledujici jest vSrkaz co nas ten pozemek stal do 1. C'ervence 1940: Brooks nota, $2,500.00 Montscosa nota 3,000.00 Citizens State Bank 2,693.00 Urok na tyto noty, 4% do 1. eervence 1940 949.26 Celkem $ 9,142.66 Dale jsme zaplatili nasledujici yYlohy: Poplatek spravni, flat rate $25,575.44 Pravni papiry a abstrakty 1,685.96 C estovne 2,560.57 Zvelebeni pozemku 19,375.86 Dane 7,349.10 Komigne z prodeje 716.00 Vracene najemne 53.79 57,316.72 to jest na tech 1,037 akra ptesne $64.08 za akr.

To jest co jsme dali do majetku na hotovosti.

Koncem tohoto roku majetek se nam zdraZi jegte o dane, asi $900.00, a zbkvajici flat rate asi $1,000.00, tedy skorem o dva dolary akr. Ted' jest ale k pocitani arok na celkovY obnos vydanY za pozemek, 4%, kterk bude delat nejmene $5,000.00.

Proti tomu 'name pfijem z tohoto majetku na rentech v obnosu $1,632.16.

Dne 1. ledna 1940, bylo na kahlk akr pazemku $76.00 bondove dane, to jest dane na splaceni bandoveho aroku a dluhu, ktereho bylo celkem $195,500.00 proti 1669 akram pozemku v tomto distriktu, tedy skoro, jen bez nekolika centika, $117.00 za kaSdk akr. Tento ohromnY dluh sam v sobe mel kaaleho opatrneho eloveka od uloSeni penes v tomto distriktu apine odstra giti. Tento bondovk Urok v obnosu $76.00 dluink na kaZdY akr od polovice roku 1930, a celkem to dati jest $78,812.00, byl zaplacen bondovYmi kupony a Aesti proglYmi bandy. Tedy jsme zaplatili na tuto dan bondovYch kupony v obnosu $72,812.00 a tento obnos ma bYti zapoeitan do ceny majetku v pine cene, protok jest na na gich vYkazech ptijrnil roku z bonda pocitan v pine cene jako vYdelek z bandit. Ve skuteenosti ale hodnotu tyto kupony nernely. Prodali jsme jich men gi obnos po 22 centeeh na dolaru a tedy kdyby se cena techto kupona a tech 6 !pandu mela paditati do ceny majetku, pfi gel by nam kaalk akr o $16.72 drak, tedy by nas dnes kaalk akr stal $80.80, paditaje ale bondovY dluh v pine eerie, a tak by poeitan bYt mel, protoSe kupony jsou poeitany v pine cene jako bondovk vYclelek, stoji nas kaZdY akr $139.80.

Mame v tomto okrsku Best na gich Clenu s rodinami a jedna krajanska rodina z Valley jest na nagem pozemku, kterY koupili od Jednoty.

Celkem mame prodano 338 1/4 akra a zbYva tedy jegte 698.81 alma na prodej. Tyto akry neprodane jsou pronajate tem na gim usedliktim.

Bondy tohoto distriktu byly tento rok prodane vladni agentufe zvane Reconstruction Finance Corporation za 22 cent' na dolaru za $166,000.00 bonda. Ulokny byly tyto penize nasledovne: dne 15. listopadu 1928 bylo zakoupeno za pinou hodnotu obnos $95,000.00, dne 15. bfezna 1935 koupeno za $24,500.00 za bylo zaplaceno $3,185.00, dne 21. kvetna 1935 koupeno $2,000.00 za $400.00, dne 12. tijna 1937 koupeno za $7,000.00 a zaplaceno za ne $2,121.00, dne 1. ledna 1938 byly vymeneny 23 bandy Hudspeth County, ktere staly $23,000.00 za 23 bandy tohoto distriktu a koneene dne 9. eervence 1938 bylo koupeno $21,000.00 techto bonda od pana Russell Rose za $7,600.00 a staly nas ty bandy celkem $131,306.00. Ted' jsme dali Best techto bonda v pine cene na bondovou dari, jeden $500.00 bond byl prodan.

Farmers State Bank ye Fayetteville za $500.00, tak makme tici, ze nas ty bondy staly $124,806.00 (ale ye skuteenosti nag stay o Best tisle vic, tedy $130,806.00) a dostaneme ad R. F. C. za tyto po 22 cent' na dolaru za 166 bandit, to jest obnos celkem $36,520.00, strata $88,286.00 na kapitalu, poeitaje, ze nas bandy staly $124,806.00. Urok ztracenS7 na techto bondech pa-

EitanSr jen po 4%, kterkm se musime vykazati na gemu Statnimu Odboru Poji g teni pti tani nak solvence kaklY rok, jest dal gi a hodne vysoka ztrata.

Jednu polotku na geho vydani na hotovosti na tenth majetek dlu gno upozorniti, a to jest "flatrate", dari na vydani za operovani distriktu. Z teto dane jsou placene opravy distriktu a mzdy zamestnancir. KdyL Jednota vyplatila v 1937, dostali zamestnanci distriktu jejich mzdu vyplacenou za nekolik rokb. Tato dan byla placena na skorem v gechen majetek, poknaje rokem 1935 a byla nasledovne: 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940

$3.50 na akr 3.50 na akr 3.50 na akr 3.50 na akr 4.50 na akr 4.50 na akr 3.50 na akr 3.50 na akr

Jakmile Jednota nakoupila kolem ,osmi set akru pozemku v tomto distriktu, pani fiditele si uvedomili, Le na g e Jednota ma penize, a honem zvY gili flat rate o dolar na akr, a byl sniten jen po dosti ostrem vystoupeni bratra Valeika pri jedne jeho nav g teve v Harlingen.

To znamend u g etteni jen na tomto $1,037.00 roene. Jednota platila tento flatrate v PLNE HODNOTE tak, aby distrikt mel penize na opravy jejich porouchaneho systemu zavodriovaciho a jejich mnohe a velke dluhy; ted', kdy pomoci penez na g i Jednoty, distrikt se dostal na dobrou cestu, vydlaldenou nagimi dolary, pH vyrovnani v gech zavazkt na ostatni inajetek y e Valley fiditele distriktu udela11 na tech zbkvajicich 632.5 akru majetku, vlastneneho mimo Jednotu lidmi rortrou genYmi po celem Texasu a SpojenYch Statech, ten bstupek, Le plati dluLnk flatrate jenom polovinu.

Kdykoliv nekterY na g Glen pottebuje ptjeku na svtij majetek, musi se, chce-li ptljeku od Jednoty, pote.dne vyzpovidat. Musi nam podati ty nejpodrobnej gi informace o stavu svkch financi, jeho majetek jest podroben pfehledu kritickYch odi nejmene dvou dobrYch hospodaft, kteri majetky v okoli jeho majetku znaji, a nekdy, kdy se zda, ze neni prave nejlepei odporueen, opattime si o nem informace z dalLich zdrojil, a prosim, delame pirjeku jenom na polovinu hodnoty, neb kupni ceny jeho majetku. Zde bylo uloteno devadesat pet tisic naLich dolartt do bondb, ktere v ten eas ani nebyly uznane za platne Controlorem statu Texas, museli bYti uznane pozdeji soudne w ,a celk ten distrikt byl zaloLen jen na smlouve na dodani vody od distriktu eislo jeden. Tato smlouva ale byla promotery distriktu eislo 15 po prodani bona. bezohledne zru g ena, a my jsme zdedili s na gimi bondy a pozemkem velice vlivne neptatelstvi tfednikti distriktu Cislo jeden. Stalo nas to dosti penez. Po opravy zavodfrovaciho distriktu eisla 15 bylo seznano Le ale ten zavodfrovaci system jest pinY der z nicht voda utika, a Le jest tfeba stalYch opray.

Prase v eas, kdy na gi lide vodu nej vice potte• nemohli ji dostati, probate potrubi bylo rozkopane a voda se nemohla pustit, eimL jim byla udelana znaena g koda ztratou semene a take ztratou brody. Jednota byla nucena pak na gim elentim tam usedlYm pomahati, aby se tam udrIeli.

MAJETEK VE VALLEY IL Cameron County zavodilovaci distrikt cis. 10.

V tomto distriktu bylo zakoupeno 3002 akry pozemku, kterk leaf ponejvice mimo hranice planovaneho zavodfrovaciho distriktu. Tyto penize byly vynalolene jen pro to prieinu, aby desatY distrikt mohl dostati vodu od distriktu.

Oslo Lest, nerna tento distrikt sve zdroje zavodriovaci vody a musi ji kupovat od eisla 6.

Neni moano domysliti se prieiny prod ty penize tam byly investovane, kdyt ten pozemek, kterk jsme dostali neni, mimo velice malo akrti, ✓zamYg lenem distriktu, a tenkrat se jiL o torn vedelo, ae ten pozemek nebude v tom distriktu.

Struenk vYtah, co nas dues ten distrikt stoji, 44eleduje:

Strana 11,

VESTNilt

Ve stfedu, dne 13. listopadu 1940.

Cameron County Water Independent District No. 10.

3002 akry v okresu Cameron. $10,021.00 Koupene 18. eervence 1936 za Vykaz pfijmu a vydani: $30.95 Vydani v mkt' 1936 Piijem g adfly 00.00 Ztrata, $30.95 18. dervence 1937, prvni rok: Vydani: 4% brok na kapital $400.84 Drobne vydani, papiry 7.21 $408.05 10.00

Piijem

Ztrata $398.05 18. eervence 1938, druhY rok: Vydani: 4% na kapital a comp'd. $ 433.55 Jine vydani 76.08 Nezapl. dane do konce roku 1937 2,500.00 trok na tyto od 1. led. 1938 do 18. eervence 1938, 4% 55.00 trok, 4% ze ztraty $429.00 v roku 1937 17.16 Pkijem tadnY

$3,081.79 00000.00

Ztrata $3,081.79 18. eervence 1939, tfeti rok: Vydani: 4% Arok na kapital a comp'd. $450.89 8kolni dame, 1937-38 596.70 trok na $293.00 g kolnich dani od 23. led. 1939 do 18. dervence 1939 3.86 trok na ztratu z 1938, 4%, 140.43 $1,191.88 237.52,

Piijem Ztrata 18. eer'ce 1940, etvrtY rok: Vydani: 4% na kapital a comp'd.

4% na obnos ztraty Piijem aadn9 Ztrata Ztrata celkem Majetek nas stoji

$ 954.36 $486.92 178.60 $665.52 000.00 $665.52 5,130.67 $15,151.67

Bondove obchody.

Za posledni tfi roky prodali jsme velikk podet bondb, na kterYch byl vydelan znaenk obnos. Uvatite-li ale tyto prodeje ze stranky Aroku vydelaneho na techto bondech oproti Aroku vydelanem na celkovem obnosu za kterk jsme tyto bondy prodali, vYsledek bude zcela jiny. ZbeLnY pfehled vYclelku v brokach jest $342.50 roene, to jest, o tolik jsme roene vyziskali broku vice na penezich, ktere jsme za bondy dostali, prodali jsme ale nektere bondy se ztratou trokt, v obnosu $105.20, a jest tedy eisty zisk na brokovem vkdelku jen $237.30 roene, coL jest vyvateno dalece ztratou na broku v prodeji bondu Cameron County Drainage District eislo 4. V tomto prodeji Jednota zbytedne ztratila na kapitalu $26,265.00. Prodani techto bona R. F. C. se Ohio dlouhk eas. v 1937 bylo vzdor protestu br. Kacife odhlasovano, aby se tyto bondy prodali za $44.35 na sto dolarti. Bylo br. Kacifem poLadovano, aby aspori tedy byl Jednote vyclan timto distriktem jejich umofovaci fond, ktery tenkrate byl kolem 18 set dolaril Pak br. Kacif zajel do Valley na sve btraty a vYsledek byl, ae v eervnove schtzi v 1937 podal zpravu, ae tento distrikt jest *pine schopen platit a 'Mae bYt pfinucen bondy refundovat, vydat za tyto nove na menaf 2% prvni rok a pak zvy govati dale. Bylo pak vyjednavano dale stran techto bondt a Jednota dostala nabidku trochu lep g i, 52 centy na dolaru, a zase bylo odhlasovano, aby se bondy za to cenu dull. Vzdor ostremu protestu

br. Kaciie. Koneene v bfeznove schbzi 1938 jsme dostali od br. pfedsedy z Washingtonu telegram (byl tam tehda asi za touto zaletitosti), aby byla 'Mita dana Dunne-Israel Co. k prodani techto bondb. prodlouLena, nemeli eas prodej uskuteeniti do doby, do ktere jim bylo dant) aby to udelali. Zase br. Kacif protestoval proti prodlouLeni, hlasil ae nejen distrikt mate zaplatiti cenu pinou, ale ae Dunne-Israel dostavaji za na ge bondy 75 centfr na dolar, nam ae davaji jen 52 na dolar a to Le jest ohromnk vYdelek. Byl zase pfehlasovan trf hlasy proti dvema, a lhfita prodloutena. Jednota tim ztratila $26,265.00, bondafi Dunne-Israel na nas vytisic etyficet pet dolarfi. delali VYmenu bondu jsme meli jenom jednu, vymerlin jsme v dubnove schtzi v 1938 $29,000.00 bondti City of Seagraves za bondy tff rozlienYch vydani. Vkmena nebyla pro Jednotu vS r -hodna,uvkmelitbond,asedekavat Le se situace hodnoty bondu v budoucnosti Stran prodeje na g ich bondu dlukto podotknouti, Le jsme prodavali bondy ponejvice prVydelali jsme na nich velike penize, ale zhor g ili jsme tim celkovou hodnotu nagich bondfr. Bondy jea jsme prodali nam prinagely az osm procent Uroku na penize v nich ulotiene a pornahaly nam udrZeti brokovy porn& bona. na stupni pro Jed. vYhodnem. Dnes mame na na g ich knihach obnos $260,266.00 bondu, ktere nam nepfina g eh statem Texas poLadovaArok etyti procenta, doplacime na na g e bondy v tom ohledu kakly rok.

V roku 1939 jsme doplaceli $6,071.00 a v roku 1938 take, a v roku 1937 $7,731.00, kdeko na majetkovych piljekach jsme„ vydelali v 1939 $8,010.00, v 1938 $7,506.80 a v 1937 $15,747.00 (kolektovali jsme ten rok mnoho zpateeniho g estiprocentoveho troku).

Zatim co jsme prodavali bondy, nakoupili jsme take v 1937, 1938, 1939 a 1940 za $96,000.00 bondt. Platili jsme za nektere at 126.28%, ktere neptinesou 4% firoku na penize v nich uloLene. tpinY pfehled techto obchodu jest phloien.

Nage poplatkove stupnice.

Mnoho pozornosti bylo venovano poplatkovYm stupnicim na v g echny na g e ted' einne pojistky. V poradach s na gim panem aktuarem J. L. Mimsem tento na g problem byl peelive probran, vzhledem k tomu ae pied atytmi roky byla ze strany nekterYch elent uvefejnena kritika poplatkii tfidy "D", na g i patnactilete doLivotni, tato byla na g im panem aktuarem studovana a uznana za dostateenou. Zavedena byla nova pojistka pro na g betskY Odbor, s mnohem vygg i poplatkovou stupnici neali na g e bsporna a nejvet g i east na g ich elenft vyhovujici tfida J-G. 0 zavedeni teto nove tfidy usilovali mnozi na g i bra-al jednatele a zavedeni Leto pojistky doplfruje na g poji gt'ovaci program pro na g e deti tak, Le jest nam moano nabidnouti nagim dem imlnY vYber pojigteni.

Porady s panem aktuarem Mimsem vyznely ale v tom smyslu, ae bude ffeba nechat ptepoeitat na g e hodnoty na 20-letou doLivotni a take na na gi tfidu "A". Na tuto tkidu mame hodnoty vypoeitane jen za etyficet let elenstvi. Jednota tento mesic vstoupila do etykicateho etvrOho roku sve ptisobnosti, mame mnoho elem.' tento podet rokt. v Jednote a jest tfeba aby hodnoty byly upraveny na del g i eas neali etyficet roku, jak je ted' mame.

Povaiuji za svoji povinnost upozorniti, ae naLe stanovy zfetelne naHzuji, Le ureovati vYgi poplatku na v g echny na g e pojistky ma pray) jenom sjezd, vyjma snad na pojistky nove, zavedene v mezidobi sjezdu. Tento elanek nagich stanov, jeden z tech nejdbleLitej g ich, byl bezohledne poru g en nekdy v bfeznu neb dubnu roku 1937 tim, Le H. -a. vydala nove poplatkove stupnice na na g e pojistky doLivotni, nadadni y e veku 65 rokb, detskou 20-letou dokvotni, patnactiletou doLivotni, dvacetiletou doLivotni a dvacetiletou nadaeni.. Tyto poplatky byly v eervnu 1937 odvolany, bylo proti nim mnoho protestu od na g ich jednatelti. Bylo s tim ale zbyteene vydani nekolika stovek dolart.

Pracoval jsem pro vas vady jen s tou myg lenkou na zfeteli, zdali kalda zalektost jest ku prospechu celku, a nemel jsem nikdy jine Amery netli prosgeb y4ech Opn0 4,e4notY,

Strana doufamae prate za takov§ch okoin0Sti vAs spokoji. VS'em tern bratrum kteti mne byli teto moji praci napomocni, vzdavam vielY dik.

Mezitim piedseda sjezdu br. Stepan Valeik se ujal opet ptedsednictvi.

Piedseda podekoval br. pokladnikovi za podanou zpravu a ptipomina, Ze zbYva jen 15 minut do 12 hod. v poledne a Ze podle ptijateho sjezdoveho denniho potadku je poslednich 15 minut pied ukoneenim schtze vyhraZeno riiznYm projevilm. Oznamuje, Ze na sjezd dostaliii se host, kterY ptina gi zdravici od nejvetgi bratrske jednoty ve Spoj. Statech Je to br. Cerny, ktereho piedseda piedstavil sjezdu a udelil mu slovo.

Br. ternST: Vazeny bratie piedsedo, bratil a sestry! Byl jsem sam delegatem na mnoha sjezdech a vim, Ze je tteba na sjezdu gettit sem. Vim, covgechno musite je gte behem dna projednavat a proto nebudu utracet vas drahY eas. Byl jsem poladan vYborem Hlavni tkadovny Z.C.B.J., abych jmenem fitednikt pozdravil 'OA sjezd a blahoptal yam k dosaknYm fispechtim na poli bratrskeho poji gt'ovani. (Hlas: Dekujeme!). Jsem ptesvedden o tom, Ze bratrskYm jednanim a svedomitou praci docilite pineho aspechu v tomto sjezdu. Vozdar va gemu sjezdu, zdar va gi Jednote, zdar vagim atedniktun a zdar na gi stare vlasti, pro kterou dnes musime a budeme pracovat a2 do koneeneho viterstvi! (Potlesk).

Piedseda: Dekuji br. Oernemu za pozdrav, kterY nam pkines1 od bratrske Jednoty ze Cedar Rapids. Byl jsem u2 take na navAteve v Cedar Rapidsich a vide' jsem jejich skvelou praci s Uspechy teto prace z Ptesvedeil jsem se o tom, k v mnohem ohledu stoji pied nami a Ze mnoha veci, ktere oni maji, daly by se uskuteenit i u nas. Kakly jejich hlavni fitednik ma svou vlastni mistnost a ma svoje kancelalske sily a jejich sklepeni, kde maji uloleny listiny a cenne papiry je vet gi negi cela nage Hlavni tTtadovna. KdyZ jsem to videl, to mne ptesvedeovalo o tom, Ze v tomto ohledu my zde v Texasu jsme trochu pozadu. Dekuji znovu br.

Cernemu a Zadam ho, aby fitedniktun Z.C.B.J. vykidil nage srdeene pozdravy aptani k nag praci na poli bratrskeho poji gt'ovani, kterou provadime kaZdY svYm smerem a s yYm zpitsobem.

Na to piedseda sjezdu oznamuje, Ze byl poZadan mistni Obchodni komorou v Taylor, zda by jejimu zastupci nebylo umoZneno, aby k sjezdovYm delegatum promluvil nekolik slov pri odpolednim zasedani.

Br. Eineigl (125) podal navrh, aby zastupci Obchodni komory bylo povoleno nekolik minut k proslovu.

Navrh tento byl piijat.

Po to piedseda udili slovo dal gimu sjezdovemu hostu sestte Habartove z Bryan, Tex., kteje ptedsedkyni Spolku KatolickYch Zen v Texasu.

Sestra. Habartova: Je to pro mne velkYm potegenim, Ze mohu bYt ptitomna na va gem generalnim sjezdu. KeZ vase sjezdove usneseni varn vgem ptinese mnoho dobra! To varn pteje Katolicka Jednota Zen TexaskYch. (Potlesk).

Piedseda: Dekuji pi. Habartove za pozdrav, kterY nam ptinesla a doufam, Ze jednou take k tomu dojde, Ze Jednota KatolickYch Zen v Texasu uzna prosp8nost na g Jednoty a Ze dojde k tomu, Ze se sejdou jejich Zeny a Zeny na ge a podaji si ruce a budou yzajemne spolupracovat k rozkvetu obou na gich organisaci. (Potlesk).

Tim, Ze se o to u.Z pokusily, ukazaly dobrou a jsou povzneseny nad razne ptedsudky. Mezi texaskYmi Zenami jsou mnoha, ktere vidi do budoucnosti a uvedomuji si, Ze Zena milk patkit do vice nee jednoho spolku. Proto doufam, Ze nekdy v budoucnosti dojde k tomu, Ze se sestry z obou na gich organisaci v Texasu pane spolu dohodnou a budou spolupracovat ruku v ruce. (Potlesk).

Br. Hejl (47) po te podal navrh na odroeeni schilze na 2 hod. odpol.

Piedseda pak odroeil schnzi na 2 hod. odpol.

Sehtze byla odroeena v 11.48 hod.

ODPOLEDNI SCHUZE V T.JTERi 30. CERVENCE. Piedseda sjezdu br. Stepan Valeik zahajil /1t z' ve 2 hod. 3 min.

VbSTNt IC Piedseda: odpoledni zaseclani je zahajeno a 'iddaan br. mistoptedsedu, aby zaujal mistoptedsednicke misto.

Mistoptedseda sjezdu br. Svadlefiak: (mluvi anglicky) ptedstavuje sjezdovYm delegatam zastupce mistni Obchodni komory v Taylor p.

W. C. Wofforda, kterY v kratkem anglickem proslovu vyslovuje poteg eni, ke rntiZe jmenem mistnich obchodniku uvitat sjezdove delegaty ye meste Taylor, v name maji bYt v gichni jako Boma. Ocenil praci obeanti eeskoslovenskeho puvodu ve meste Taylor a pozval delegaty na zittej g den v 8 hod. veeer do mistniho hotelu k malemu obeerstveni a seznameni se s eleny zdej g i obchodni komory. Obchodnici mesta Taylor si pteji, aby sjezdovi delegati odjadeli do syYch domovii s temi nejlep gimi dojmy a s ptesvedeenim, Ze ye meste Taylor byla konana nejzdatilejk konvence Jednoty. (Potlesk).

Piedseda sjezdu, ujav se znovu ptedsednictvi: Budeme nyni pokraeovat ye sjezdovem jednani.

Br. Kofnovec (158) podal navrh, aby bylo upnateno od eteni jmen delegatti.

Navrh byl jednomyslne piijat.

Br. Bezeeny (67) navrhl, aby bylo upugteno od eteni protokolu.

Br. LainovskS7 (135): Podavam protinavrh, aby sjezdove protokoly byly eteny. Chceme yedet, co jsme zde delali. Kdy2 se ueini v protokolo chyba, tak ji bude mono opravit. Navrhuji, aby protokoly byly eteny.

Piedseda: Mame zde tesnopisce, kterY zapisuje vgechno, take z protokolu nebude vynechano nic. Nagi tajemnici zapisuji jenom ty nejdnlektejk body jednani a nemaji vgechno, o dem se jednalo. M bude protokol vytisknut ye zneni, jak je zachycen tesnopiscem, pak naleznete v protokolu vgechno a jestli se snad nekdo z vas ptetekne, tak to tarn moZna nalezne take. Oteni tesnopisneho zaznamu by nam potrvalo prilis dlouho, stenografickY zapis nebude eten na sjezdu, ponevad2 to by bylo toteZ, jako kdybyste hrali na viktrolu stejnY rekord po druhe.

(Poznamka tesnopisce: Pro informaci etenakt sjezdoveho protokolu a pro neastniky sjezdu povaZuji za vhodno poznamenat, 'Ze v Zadnem sjezdu, kde pracuje jeden nebo vice tesnopisct, neote se doslovne zaznamenany stenografickY zapis jednani. Jednak by to bylo zbyteene opakovani, jak to docela spravne piedseda sjezdu poznamenal, jednak to ani neni moZne, aby v ptestavkach mezi sjezdem mohl tesnopisec cele jednani schfize v tak kratke dobe piepsat a spravne stylisticky upravit. To je prate yyZadujici mnohem deli dobu nee trva cele sjezdove jednani. Pokud pak se ty pe doslovneho zaznamenavani ptipadnYch pketeknuti delegatil nebo nekterYch zbyteenYch slov, je2 se do stenografickYch protokola zpravidla nedavaji, takovd pfeteknuti musi stenograf v protokolu opravovat sam, stejne jako musi velmi 'east° zapisovat nikoliv to, co delegat tekl, nYbrZ i to, co ve skuteenosti chtel rici. Soueasne si pii tato ptilegtosti dovoluji poznamenat, Ze v zajmu zlevneni a rozumneho zkraceni stenografickeho protokolu jsou zde proslovy a rtiane easti gestidenniho sjezdoveho jednani podany ve zneni easteene zkracenem).

Br. KruginskY' (79): Bylo te6eno, Ze se budou eisti vgechny zpravy hlavnich fitednikii a doposud nebyly vgechny eteny.

Br. Kalousek (88): Davam navrh, aby bylo pokraeovano ye Oteni zprav a po podani techto zprav, aby byly eteny protokoly z dosavadniho j ednani.

Piedseda: ,Tento navrh je nahradnim navrhem, o kterern budeme hlasovat napied. Mii2ete se vgak rozhovotit o obou navrzich. (Debaty nebylo).

Bylo hlasovano o navrhu br. Kalouska, kterY byl pit at.

Piedseda: Pokraeujeme v podavani zprav tednikn. Na potadu je zprava pravniho radce nag Jednoty br. Aug. Kacite.

Br. Aug. Kacit: Zprava pravniho radce jde obyeejne v sjezdovem jednani ae naposled.

Pravni radce na sjezdech doposud podaval jenom ustne kratkou zpravu. Letos jsem sestavil kratg i zpravu, kterou marne vytisknutou, tak aby kahlemu delegatu byla claim phialtost si zpravu prostuclovat. Mysiim h te isern

Ve stkedu, dne 13. listopadu 1940. kaidemu delegatu tuto vytisknutou zpravu poslal. Pfeeteni moji zpravy vezme asi 45 minut.

Jestlite je to vase prani, abych zpravu cetl, s radosti tak udinim a kdy si nekdo pteje dalti vysvetleni stran dehokoliv, rad vyhovim. Ptejete-li si, zaenu se etenim sve zpravy, jejit zneni jsem poslal delegattim.

Br. Holasek (36) : Br. pravni radce nam podal zpravu, ktera se yam jiste vgem zamlouvala a vgichni jste ji jiste eetli. Proto bych daval navrh, aby nebyla znovu etena, abychom case. (Podporuji!).

Piedseda: Mate nejake narnitky proti tomuto navrhu?

Br. Jelinek: Davem navrh, aby zprava na geho pravniho radce byla etena. (Podporuji!).

Ptedseda dava, hlasovat o navrhu br. Jelinka, ktery byl piijat.

Br. Aug. Kaeli ate zpravu: Zprava. Pravniho RatIce Trinactemu Sjezdu Slovanske Podporujici Jednoty Stitu Texas.

Ptedem chci timto zpusobem vysloviti moje uptimne diky vgem eleniim a tadilm za to, 'Ze udelili mi tu nejvetgi test, kterou mohli dat kteremukoliv Menu nagi Jednoty tim, Ze ye mne a v moji praci men daveru, Ze mne znovu zvolili do ntadu pravniho radce. Uji gt'uji kakleho z Vas, Ze si vazim to cti a take ke jsem v2dy pracoval pilne, aby Va ge cluvera nebyla zklamana.

Vim, Ze jsem neuspokojil kakleho jednotliveho elena, ale vkly jsem se ptesvedeil, Ze moje jednani bylo spravne a nestranne ye prospech Hlavni titadovny a ve prospech na geho elenstva. V done, kdy jseria zastaval tento idad, mel jsem tu radost a tu povinnost miti nejakou korespondenci s vetknou z Vas. Delam tuto kratkou zpravu pisemne pied sjezdem, abychom easu ye sjezde a take, aby jste ptedem moll ptilegtost ji ptehlednouti a ptile gtost uvakvati o vgem, co zde pisi. tpina zprava, ktera, by podrobne vysvetlila moji praci pies ty etyti roky, by vzala nekolik set stranek a to jest nemogie. Kdyby nekterY e'en anebo delegat chtel, s radosti vysvetlim v gechny soudni zalegtosti a ostatni moji praci Ustne ve sjezde.

Slovanska Podporujici Jednota Statu Texas jest bratrsky spolek, zalolenY na demokratickYch zakladech. Organisace path plenum. Olenum ptipada a path pravo riditi Jednotu tak dobte, jak obeane SpojenYch state maji pravo si voliti presidenta a jak maji pravo v legislatute a v kongresu delat zakony. Vy si vyberete delegaty do sjezdu a bud' jim naporueite jak oni maji hlasovat, anebo jim date pravo jednat dle jejich nejlepgiho uznani pti zmenach ye stanovach a pki volbach ntednikil Hlavni fitadovny. Delegati se sejdou kaZde etyti roky, aby prozkoumali a vygettili praci, kterou delali Atednici, ktere zvolili v poslednim sjezde a aby opravili stanovy a zlep gili zpusob obchodovani nagi Jednoty. Obeas musime opravovati system dean' pujeek a kupovani bondt, musime vybirat nova pojistky, a musime delat zmeny ohledne udileni vet gi vYhody pro stark eteny a take vypracovat plany jak nejlep gi ziskati nova eleny. Sjezdy se svola,vaji jak legislatury, aby se zrugily stare nepottebne a nepostaditelne stanovy a na misto tech ptijaly modernejk pottebne zmeny a opravy.

Jest nutno menit na ge stanovy a na ge systemy, aby se srovnavaly se zmenami v ekonomickYch pomerech. Musime pamatovati, Ze diktotal nedovoluji bratrske spolky v jejich zemich proto, 2e takove spolky uei a pou gvaji demokraticke zpilsoby rizeni. Ze v gech lidi na svete my, Americana eeskeho pfivodu, bychom meli o to pracovat a se snaZiti, abychom na gi Jednotu uddeli a aby ona pokraeovala co bratrske Jednota. Vgichni obchodnici, odbornici, ueitele a knek a kazatele a take fitednici nejvagich pojigt'ujicich spoleenosti jsou eteny nektereho bratrskeho spolku proto, Ze my nekonkurujerae Zadne tak zvane "stock" spoleenosti a proto, bratrske spolky pokraeuji na demokratickYch zakladech.

Podle stanov v platnosti od 1. ledna 1933, (do to doby ja jsem nebyl elenem vYboru na investovani penez na gi Jednoty, ale do to doby v torn ohledu jsem jenom ptehlidal abstrakty), Vag pravni radce musi vkly Vam slou gti dyema zpiisoby, totil jako pravni radce a take ja ko elen vYboru na investovani penez. Tedy slouii111 jalcn wawa a tak6 v obehodnien zaletito-

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940 stech. Stanovy v torn ohledu jsou spravne a mely by tak zristat. Pravni radce vkly by mel bkt volenk delegaty ve sjezde a mel by jim bYti zodpovednY. Pravnik, kdyby byl ustanovenk vkborem anebo Hlavni t/tadovnou, by ftdy byl pod vlivem jednotlivych elent vyboru, kterk ho ustanovil, a to neni dobra, situate pro Zadnou organisaci. Misto pravniho radce jest jeden z nejdrilelitej gich Ataxia v na gi Jednote a deleOtt by ten ritad tak vkly men povaZovati. Vag pravni radce a Va g vrchni lekat jsou jedini z Vagich Utednikri, kteii musi miti odborne ptipravy, zku genosti a vzdelani, spi g neZli mohou bkti zvoleni do tech ritadri.. Vy volite jednoho pravnika, aby zastaval Hlavni f1kadovnu v jejich jednani s eleny, mistnimi spolky a s vetejnosti a on take Jednotu zastava v ukla,clani penez a viibec ye vgech nagich obchodnich yecech. Pravni radce musi studovat a vysvetlovat stanovy a statni zakony spravne a nestranne ye ✓ecich, tYkajicich se jak Hlavni tkadovny, tak i elent, kterkm Jednota patii. Va g pravni radce jest zodpovednY Vain za vlastnictvi majet• na ktere Jednota pujei penize a take jest zodpovednk Vam psi zastavani Hlavniho Radu a take mistnich spolku v soudnim jednani jak je toho tieba; take bylo mi poptano vysvetliti Federal Internal Revenue Office, ze na ge Jednota nemusi platiti Income tax a Social Security pro tady a jednatele Bratrske Jednoty.

Hlavni ttadovna neztratila ani jednoho vlastnictvi majetku, na kterY se pfijeily penize za doby, kdy ja, jsem ptehliZel abstrakty a ptipravoval pattiene listiny. Dosud Federal Land Bank of Houston, Home Owners Loan Corporation a ostatni pujeovni spoleenosti vkly ptijaly nage abstrakty. Vkly byly spokojeny, ze nage abstrakty jsou v Uplnem potadku. Ve vgech soudnich jednanich, na ge vlastnictvi bylo vkly uznane za. dobre. Meli jsme dva soudy, kde dluZnici tvrdili, ze nage pozemkove noty nejsou ✓ potadku, ale oba piipady byly rozhodnuty v nag prospech vy ggim soudem. Pravnici u Federal Land Bank a u jinkch prijeujicich spoleenosti jenom ptehlili abstrakty psi delani prijoek, ale ja musim take vest v gechnu korespondenci bez dalgiho platu se Zadatelem o prijeku, take s tim, kterY privodne driel ty noty, take s pojigt'ujici spoleenosti proti ohni, s vYberaimi dani v okresich a mestech, kde majetek lezi, take s county clerk ohledne rekordovani a take se spoleenosti, ktera dela abstrakt. Musim ptipravit vgechny pottebne listiny v kaZde prijece, jako prodeje, kvitance, noty, mortgage, atd., a musim se ptesvedoit, ze v g'echny ty listiny se daji na rekord a ze se ptidaji do abstraktu.

Mt& to vzit jenom den anebo dva ptehlednout abstrakt, ale obyeejne to vezme asi tai tYdny dodelat vgechnu korespondenci ohledne kaZde prijeky. Kdy2 pravnik vynajde, ze abstrakt neni v potadku, anebo ze vlastnictvi neni eiste, za svoji praci nedostane zaplaceno. Muslin venovat hodne easu korespondenci ohledne prijeek, ktere se nikdy nedodelaji pro ruzne ptieiny.

Pravni radce take musi ptipravit v g'echny pravni formy, ktere se uZivaji na na ge piijeky a take musi ptipravit formy, ktere pottebuje hlavni tajemnik. Take musi vystavovat kvitance (releases), kdy noty jsou nam vyplacene, a take smlouvy a prodeje. Take musim opatrovat vgechny abstrakty. V prvni schrizi po 'Le, co jsem byl po prvni zvolenk pravnim radcem, dal jsem navrh, aby Hlavni fItadovna drZela abstrakty od v geho majetku, na ktere drZime prijeky. Bratr Kubena dal dodatek k mojimu navrhu, aby pravnik ty abstrakty drZel, coZ ovgem jest prace pro tajemnika, ale pro dobro Jednoty jsem se pozvolii a tak delam. Mam ted' 28 "file drawers" pine abstraktri a 25 "file drawers" pine kOrespondence, kde drZim v gechny dopisy, ktere obdrZim, a opisy vgech dopisri, ktere napigi v moji praci pro Jednotu. Pti delani piifeek, pravni radce take dela praci sekretate anebo tajemnika, kdy musi die nynejgiho systemu vest korespondenci, a ta prace vezme vice easu neZli skuteena pravnicka prace, kterou musim delat s prijekami. Pravni radce dostava, 1 1/2 procent z kakle prijeky, cod by mela platit Hlavni tkadovna a ne ten, kterY penize prijeuje. Ten plat dostanu a2 dluZnik zaplati za prvni rok jeho Arok. easto se stava, ze ten plat jest aZ, pet rokri opozdenk, kdy tirok neni pla, eenS, Ve'Mina ptijeek jsou inal6 a plat spojerd

VESTNtK s prilmernou pujekou jest maV7. Navrhnul jsem pied etytmi roky, ze ten plat by mela platit Hlavni Uiadovna a ne ten, kterk prifouje penize, a zase to letos odporueuji, zvla gte kdy neni mono koupiti dobre bondy, ktere by nam nesly 5%. KdyZ psi clean' prijaek a obnoveni prijeek, dopisovani vezme nejvice easu, tedy obnoveni prijeky vezme asi tolik easu a da asi tolik prate jako ptivodni prijeka. Ov gem plat za obnoveni jest men gi proto, ze aZ se prijeka obnovuje, ji2 jest hodne splacend a ptimetene plat za obnoveni jest mengi.

V nekterem roku se wield dost hodne pozemkovYch pujeek, v kterYch si pravnik zaslouk vac platu za praci pti delani pujeek; v jinYch rocich se ulok vice penez do bondri, kde se bete dobrozdani od Texas Attorney General a Commercial Bonding Attorney's ohledne vlastnictvi tech bondt a pravni radce ma o nee° mane prace, a proto jest nejspravnej gi, aby pravni radce dostal mesidni plat za v geobecnou praci a plat za praci pti pozemkovYch prijakach zylagte.

Ja, odporueuji, abychom delali prijeky na farmy na prodloukni pujeek na vice mengich splatek stejne sumy, podobne jak dela Federal Land Bank, co2 diva dluZnikovi od 20 do 33 let easu vyplatit s yrij pozemek a splotky jsou rozdleene rovne po dobu jeho prijeky. Meli bychom vkly dat pravo dluZnikovi zaplatit jakoukoliv Cast anebo celou jeho prijeku psi placeni firoku nail nota je splatna. KdyZ to tak zatidime, noty se nebudu muset tak east° obnovovat a take dluZnici nebudou mit tak easto pravni vydani. Ptijem pravniho radce pak take bude menM. Ten elen, ktery odhaduje hodnotu pozemku pied delanim pUjeky, jest &stile zodpovednk za hodnotu toho pozemku a pravni radce jest zodpovednY za to, aby vlastnictvi bylo diste, kdy se pujeka udeld. My ted' mame hodne pozemkti, ale nikdy jsme neztratili pozemek tim, ze nebylo vlastnictvi v potadku. Va g pravni radce ted' ma abstrakt anebo tak zvanY "guaranty title certificate" s kaklou ptijekou, kterou mame, mimo toho, ze mame je gte nekolik piipadu, kde abstrakty nejsou imlne, ale to jest jenom v piipadech, kde prijeka byla, udelana spig neZli jsem byl do iikadu pravniho radce zvolenY. V tech piipadech, kde nemame ripine abstrakty ted', dluznici tvrdi, ze odevzdali svoje abstrakty Jednote spi g neZli ja jsem byl zvoleny a ty abstrakty se pak nemohiy nikde najiti. V takovkch piipadech jsme yyZadovali jenom east abstraktu, kdy se ptijeka obnovovala.

Pravni radce musi miti v geobecne a take odborne vzdelani a take musi obstarati svoji pra y -nickouhv,2stjnekolicdar a ta obyeejne klesa v eerie od $300.00 do $600.00 roene, nova knihy se musi kupovat kaZdY rok.

Pravni radce musi platit najemne ze sve Ufadovny a musi najat za svoje penize stenografku, protole bez pomoci stenografky to praci by pravnik nepostaell.

Tteba ze jsem nebyl elenem na ukladani aneb investovani penez, kdy ty gpatne bondy se koupily, je to povinnost pravniho radce porno,hat kolektovat principal a iiroky na tech gnatnych bondech a take dopisovati a vyjednavat ohledne obnoveni rtiznYch bondti, ktere Jednota vlastni, na ptiklad mast° Rochester nam dluk za $34,000.00 bona. a nabidli nam jenom 80 centri na dolar. Kdy2 jsem tu vac vygettil, vynagel jsem, ze mesto dovede zaplatit sviij dluh, a ze meli vice neZli $1500.00 na hotovosti v bance, co2 bylo vice neZli obna gely profile bondy a riroky. Nagel jsem take, ze meli asi $5,000.00 proglYch dani, ktere mohou kolektovat. Donutil jsem je, aby oni zaplatili zpateeni rirok a bond a od to doby oni plati pravidelne, a tim zprisobem jsem u gettil Jednote $6,800.00, protoZe pied tim nam nabizeli jenom 80 centri na dolar. Mnoho jinYch zalelitosti, tkkajicich se bondri, jsem musel vykizovat, a to dopisovani a vytizovani yyZaduje si mnoho easu. V 1928 anebo v 1929 velka suma penez byla ulolena do bondt Cameron County Water Improvement District Nr. 10. Odporueil jsem, abychom vzali pet centil na dolar za ty bondy a aby se odpustil rirok od roku 1931, ktery nebyl od to doby platen. Takove bondy adny pravnik nedovede kolektovat.

Mavrd tfadovna koupila otu prat pozeni-

Strana 13. ku v Distriktu cis. 15, v okresu Cameron, ktell pozemek ted' Jednota vlastni. Tieba ze jsem byl jeden z tech etyt, kteii hlasovali proti koupi to noty, vet gina rozhodla ji koupit, a pak to byla moje povinnost a take jsem spolupracoval s ostatnimi Utedniky nejlep gim zpusobem co jsem mohl, abychom ten pozemek a ty bondy mohli prodat. Abych dostal dobre vlastnictvi k tomu pozemku, musel jsem Zadat soud v teto veci asi proti stu lidi. ObdrZel jsem dotaz od jistYch lidi, jestli by Jednota ten pozemek prodala za $70.00 akr, kdyby Jednota zaplatila v kteremZ piipadu bychom byvali museli dat na phdavek ty bondy. Odporueil jsem tu nabidku, ale vetgina VYkonneho vyboru byla proti tomu. Statni komisat pojigteni nepravi, ze jsme nemeli zakonite pravo tento pozemek koupiti. Ten pozemek jest vybornY, podnebi jest dobre a vetim, ze pozemek v Rio Grande Valley jest lepgi nezli pozemek v Kalifornii, ale pro nagi Jednotu ten pozemek byl mot drahk, kdybychom ho byli dostali i zdarma. Kdyi v roku 1935, mrij ptitel Paul G. Greenwood, pravnik v Harlingen, pti gel do jedne na gi schuze a odporueil, abychom ptijali 25 centti na dolar za nage bondy v District No. 15, pravil jsem jemu, ze si nemilgeme dovolit tak velkou ztratu. On tehdy pravil, ze ztratu ji2 mame. Kdy2 jsem dojel do Harlingen na svoje fitraty na podzim v 1935, vygettit finaneni sta y toho distriktu a vygttit kolik toho pozemku v tom distriktu je vzdelaneho a v jakem potadku je jejich zavodriovaci systeM, dovedel jsem se take, ze v celem distriktu je jenom 1828 akrin rozhodnul jsem se hlasovat pro tech 25 centri na dolar, ale vetgina byla proti mne. Puvodni kupni cena toho pozemku jest maid proti tomu, co do konce nas to stoji. My ted' prodavame ty bondy po 22 centech na dolate, a doposud mame skoro vgechen ten pozemek. Vlastnictvi toho pozemku jest dobre, ale investovati do toho penize na gi Jednoty byla chyba. Men jsme tam druhY soudni pad ohledne prava toho distriktu na vodu na zavodriovani a o padesat tisic dolarti od gkodneho proti Jednote a distriktu a jinYch. Tento ptipad mi dal mnoho prace. Zastaval jsem Jednotu v torn piipadu za $5.00 denne, kdeZto druhk pravnik, kterY v torn samem piipadu zastaval ten zavodriovaci distrikt, dostal za jeho praci $750.00, a pies to ja jsem musel ptipravit vgechny soudni ptipravy na soudni vYslech.

Musel jsem napsat nejmene tisic dopisti ohledne nagich zajrna ye Valley. Pravnicka prace jenom ohledne Valley by byla stala Jednotu mnoho vice neZli milj plat za cele etyti roky, kdyby privatni pravnici byli najati na tu vac. Ude•lal jsem vice prace ohledne toho majetku neZli kterYkoliv ritednik VYkonneho vyboru. Kdybych ale myslel, ze by bylo mono na ge penize dostat zpatky, s radosti bych udelal dvakrat tolik prace, jenom kdyby to pomohlo.

Nage stanovy a cbchodni zpiisob se meni skoro v kaklem sjezdu die uznani poslancii. Od 1924 do 1. ledna 1933, v gechny penize byly investovane die elanku 2., Hlavy VI., kterY znel: "Ptedseda, tajemnik a pokladnik Hlavniho Radu tvoti vkbor, kterY v gechny prijaky prosttedkuje." Dluhopisy takto koupene uschovava Hl. Rad v najmute ohnivzdorne sktince, tak zvane "safe deposit vault". Ptedseda, tajemnik a pokladnik mezi 1924 a 1933 koupili vgechny bondy a povolili vgechny pUjeky. Tehdy dvakrat roone se schazela IThadovna, ktera, sestavala z ptedsedy, mistoptedsedy, tajemnika, pravnimo radce, ttielenneho fieetniho vyboru, a vkly jeden Glen dozoreiho vyboru mel byti ptitomen.

Tajemnik tehdy odebiral v gechny penize a ukladal je do banky, — pokladnikovi poslal jen penize na vydani a ritraty ritadovny. Od prvniho ledna 1933, do prvniho ledna 1937, jsme men dva mistoptedsedy a ritednici Hlavniho Radu se sehazivall jednou za tai mesice, mimo dozoreiho vyboru. Clanek 2. byl zmenen v Ennis v 1932, tYkajici se investmentu a pak byl takto: "Vgechny prijeky a koupe bondri vykizuje se die moZnosti ye schrizich Hlavniho Radu a vetgina 'ent ptitomnYch rozhoduje." alanek 5., Hlava IV. nagich stanov v 1932 byl zmenen takto: "Schtize Hlavniho Radu konaji se etvrtletne.

Vgichni Utednici maji bkt ptitomni, vyjma eleny vyboru pro dluhopisy, av gak v padu potteby maze piedseda Filavnitio fiadu do schaze je povolati," Ve Sjezdi., V East Bernard v 1936, sjezd

Strana 14. zmengil tidici tees° Hlavniho Radii na gest eleml pravidelnYch a tti dleny teetni (ale jmenovanY finaneni) vStor.

Bratr ptedseda ChernoskST ye Vestniku osnieho dervence 1936, odporueil sjezdu, "Hlavni titadovna aby konala sve schuze nejmene jednou za mesic nebo vicekrat die potteby; anebo aby byl utvoten u2tii vS7bor skladajici se nejmene z pet elena, pkikladne z ptedsedy, mistopiedsedy, tajemnika, adetnika, pravnika a jetite jednoho atednika, atd." Na sjezdu v 1936, ye stanovnim vYboru byl pkijat elanek 15., nynejgich stanov takto: "Schide Hlavniho Radu (totiz vYboru mimo finandniho) konaji se prvni pondeli kaZdeho mesice a die potteby kdykoliv to ptedseda uzna za nutne." Slova, "totil vSikonneho vflooru mimo finandniho" dodal bratr Kubena ye stanovnim vYboru. "VYbor finandni kona, pfehlidky jednou za gest mesictir,prvniho dervence a prvniho ledna". Tento sjezd take ptijal elanek 42., ktery zni: "Vgechny piljdky a koupe bond0 vytizuji se die moZnosti ye schazi vYkonneho vYboru Hlavni Uiadovny a vetgina ptitomnYch rozhoduje." Dle toho vidime, 'tie ze zadatku jsme meli jenom ttielennY vYbor, ktery investoval tirmrtni fond, pak v roce 1932 byl zvSrtien na 10 'dent a v roce 1936 na Best Mena. Letos zase Vy delegati rozhodnete ve sjezde jestli tento v3ibor aeinkuje lepe kdy je yak anebo kdy jest mentii. Sam odporueuji nejmene sedmi-clenny vSrbor.

Ted' jenom tti atednici laSrvaji v atadovne pravidelne. Ostatni z nas neptehli gme knihy v atadovne a proto jsem toho nahledu, ze fleetni (neb finaneni) v3ibor ma vkly dodati ostatnim atednikum zpravu ohledne stavu not, pozemka, bondt, atd. Tim padem by byl celST v3"7konnST vStor uvedomen o neplaceni aroka na pajOky, bondy, atd.

Delegati v East Bernard zvolili bratra Frank B. Steinera do atadu pokladnika Hlavniho f/a.du, coZ oni men pravo udelat. Moje povinnost pak byla vytiettiti a oznamiti, jestli bratr Steiner byl pravoplatne zvolen3"r a jestli Jednota by byla zodpovedna platit bratru Steinerovi i kdyby jemu nebylo dovoleno pracovat. Tak tehdy psal p. R. L. Daniel, kterSi byl v ten eas Com missioner of Insurance. Sjezd jest nejvyti g teleso nag Jednoty a die jeho rozhodnuti se musime fiditi a proto byl opra,vnenSr na svaj plat jestli pracoval v atadovne, anebo i kdyby jemu bylo odepieno pracovati v atadovne.

Kdy2 jsem jezdil do Rio Grande Valley po praci pro Jednotu, koupil jsem sam 19 1/2 akrovS7 oranticvSi a grape fruit sad v pavodni cene asi $65.00 za akr. Jest to jeden z nejleptiich sada v tom distriktu. Majitel toho pozemku hledal kupce nejmene Best mesice. Nabidnul jsem tento pozemek Jednote ye schtizi vSikonneho v3iboru za sumu, kterou mne ten pozemek bude stat, kdy kupni cenu vyplatim. Vim, tie bych ted' mohl prodat ten pozemek za to samu sumu, kterou ja jsem za to zaplatil. Jsem ochotnST dati Jednote tento pozemek ye sjezde za moji kupni cenu, adkoliv vim, ze pozemek v Rio Grande Valley darovanS7 Jednote ptijde ji draho.

Slysel jsem, ze v Hillje si natikal nekdo, pravni radce dovolil vyplatit jednu pojistku dvakrat — jednou detem loSrvaleho elena a po druhe jeho pozastale mantielce. Abych yam iekl pravdu, ani jsem nevedel, ze Frank Churan nil, ze byl Menem natii Jednoty, anebo ze zemtel az asi za pad roku po jeho smrti, a jak pojistka jiz byla vyplacena jeho ditkam bez ohledu na to, ze pojistka byla odporudena jeho manZelce.

Pojistne mel odporudene svoji manZelce, ktera, zemtela, a po jeji smrti bratr Churan se olenil znovu a odkaz nezmenil. Po jeho smrti Hlavni Uiadovna vyplatila pojiSteni ditkam po prvni manZelce bratra Churana bez moji vedomosti a bez ohledu no elanek 32. (d), kterST zni: "V ptipadu, ze by oscba, v jejiti prospech odkaz na certifikat ueinen byl, nebyla zakonite zpasobila a opravnene, pkijati odkazanou amrtni podporu, vyplacena bud' tato za.konitS rm dedictim teho2 elena v nasledujicirn pol•adi: "prvni makrtielce, atd." Tedy, jeho druha manZelka byla podle natiich stanov opra.vnena dostat ty penize. Stwtni za korx take natizuje, ze v takovem puslcdui Man.% L111 110,1" 1.";:t8 01M ;Mein

VESTNiK kdo je opravneny k tomu pojigteni, dostal to bez vgelijakYch teZkosti a zbytednYch soudfa Jednota by mela poditat tirrok die poladaykti po penezich jako jine spoleenosti to delaji. Nekterou dobu tiirok jest malt', bondy ptina gi malt irrok, banky citaji mensi urok a take vsecky jine ptirjeovny musi eitat merle tirroku. Nejdale dojdeme, kdyz uloZime co nejvice penez mono na domoviny nagich elent a jinYch lidi. Stanovy ted' urei tirrok a vYkonnY vYbor nema pravo snitiiti tiirok, aby konkuroval jinYm ptirjeovnim firmam, ale stanovy nenaporuduji tirrok na bondy a proto mnohokrate se koupi bondy pH mengim 0roku netili die stanov mtideme penize ptirjeiti svojim dlentim, kterYm vlastne penize patti. Ptednost musi vkly bYti dana Zadostem spolubratrti. Nage tabulky jsou vystavene na torn zaklade, ze na ge penize ptinesou prtiunerne etyti procenta. Odporuauji, aby bylo dano pravo VYkonnemu vyboru stanovit irrok, ktery se ma eitat na piljeky.

Vag pravni radce a vrchni lekat musi pracovati spoledne o zmen geni irmrtnosti u Jednoty.

Kde jedna jina, bratrska Jednota v Texas ma jenom 47 procent mortality, my jsme meli loni 67, -- to znamend, tie na gi Jednotu gpatne risky staly jenom loni asi $33,000.00. To jest asi jedno procento nagi solvence. KaZdopadne jednotlive tidy koneene rozhoduji, jestli Zadatele o elenstvi piijmou anebo ne. Nekdy se stane, ze nekterSr. Glen neb atednik mistniho tadu zna, zdravotni stay Zadatele lepe neZli Zadatel o elenstvi se Micah piizna. Mnoho spoleenosti berou pojistne bez prohiidky mistniho lekate, ale v tom pade dostanou tajnou zpravu ohledne zdravotniho stavu Zadatele. U na gi Jednoty mail zastupovati misto tajneho eleni mistniho tadu. Jestli vi, ze Zadatel neni zdravY, bud' na to upozorni tajemnika Hlavniho kadu, anebo hlasuje ye schidi proti ptijeti takoveho zadatele, udelali elenove v Rosebud, kdy pan Emil J. Mynat se hlasil v roce 1936. V torn pHpadu lekat Zadost neodporudil a tajemnik vystavil certifikat a dleni tadu odepieli ptij ati Zadatele mezi sebe, proto, ze oni Zadatele dobte znaji a kterY zemtel do tii rota od doby, kdy tiadal o elenstvi. Anebo ptipad u tadu OeskY Prapor, kde lekat Zadost odmitl, tajemnik certifikat vystavil a dleni Zadatelku ptijali a do dvanacti mesice Jednota vyplatila $1,000.00.

Proto jsem pracoval, abychom men vrchni dohled na Zadosti o dlenstvi, ale i co mime vrchniho lekate, ptijali jsme jednoho dlena na $2,000.00, kde se narn (Dr. Kopeckemu a mne) zdalo, tie mistni lekat nemoc mel vynajit prohlidce. Mistni tad tohoto lekate ted' ji2 nepoutiiva. V jednom ptipade na $500.00, mistni lekat byl osobnim lekatem dekance, kterST mel nejakST zastaralS7 bolak na noze; mistni lekat toho tiadatele odporueil, ale vrchnimu lekati netekl o bolaku; do dvou roku onen Glen zemtel a dokazalo se, ze bolak byl rakovina. Tento Micat se vzdal dalSi prakse. Mistni lekat je zamestnanec Hlavniho Radu a podle zakona, jestli ten lekat veal o to nemoci, kdy jej ptehlitiel, my pak pojistku musime vyplatit. V takovem ptipadu nic to nepomatie se souditi a delat jetite vettii vSrlohy, protole v takovem pHpadu zakon chrani pojiSteneho. Hlavni vec jest, abychom byli opatrnej g pti ptijimani elent do raznSrch mistnich spolka.

Neni mono vticly vyhoveti pii kaZdem jednani. Ku ptikladu, bratr 8enkyfikova rodina tiadala o pujeku v sume asi $30.00 akr na pozemek, ktery koupili asi tti mesice pied tim za $35.00 akr. Take bratr Senkytik zzdal, aby jemu byl ptidan okres Williamson pro ziskavani diem), kdyti jiz mel devet jinSrch okresa, kde je hodne natiich krajant. Jednal jsem v jeho ptitomnosti ye schazi proti jeho ptani. Take jsem protestoval proti tomu, ze br. Senkytik dodal pojistku v sume $1,000.00 Victorovi Yurek na 11. zati, kdy byl jiz na smrtelnem lo2i. Take pHjal poplatek za pojititeni a dodal poplatek mistnimu tadu, a Victor Yurek zemtel o nekolik dni pozdeji. Jednota pak musela vyplatit pojistku.

V2dy jsem pracoval pro to, aby se vyudovala eeska tee v na g universite a rtizn3"rch jimich ekolach, a take jsem f2dy podporoval TexaSkou WW1 Vy8Siho Vzdelftni.XdA'. jseia 1 vzai Ala Statost zvyklui f'-j 4(11, u TE:xaske Tvizz:tcc, b:v". j(310111 tiMie 1:11Cc, pro vypoIIII)a

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940. pottebnYm studenttim. Ten fond od to doby byl zvYgen na pet tisic dolartir. Tento 060 jest dobrY a tim zptirsobem pomahame mnoho nati nadane a chudobne mladeZe dostati vyggi vzdelani. Ten fond jest pod dobrYm dohledem a spravne se (diva. Jestli tento sjezd zase povoli nejake penize pro nagi mladeti ve vy gich tikolach, odporuduji, aby ten dar byl clan Texaske Matici.

Vim, sjezd mne zvolil co elena VYkonneho vYboru s dtverou v me pravnicke a obchodni schopnosti ,a vzdy pii vgech jednanich jsem hlasovai die sveho uznani, bez ohledu na jednani anebo hlasovani jinych idednika nageho vYboru.

Mnohokrat se nage nahledy pkidily, ale kdy jsem hlasoval s menginou, poddal jsem se ptini vetginy, a die me nejlep gi schopnosti pracoval jsem s vetginou. Jako pravni radce jsem sam a jedinY idednik sveho odboru; co obchodnik jsem jenom jeden ze gesti.

O rtianYch piljekach, bondech, radich, soudech a jinYch zalditostech se nebudu dale rozepisovati proto, ze by to vyZadovalo mnoho vageho easu. Posledni etyti roky jsem mel mnohem vice prace netili ptede gle etyti roky. Musime odekavat, ze s rtirstem kapitalu a elenstva pravnicke prace ptibude take mnoho. V dobe deprese v2dy pravnikovi ptibude prate. PH ptebirani pozemkt na dluh, tak jako pti kolekci taxon nebo kapitalu na Vijay, jako na bandy, je prace mnoho. V dobe jako mime ted', je velice mnoho Ztidosti o ptirjaky, ktere se vtirbec nemohou udelat. KaZdY majitel hledi udrteti vge co ma i kdy by to bylo v jeho prospech zapomenout na jeho investment. VYkonnY VYbor dostava mnoho dotazt, ktere ptedloti mu radci.

Jsem yarn vg em povdeeen za poskytnutou mi ptilektost slouZiti v odboru, kterem ujsem hotov venovati cely svuj Zivot, a uji gt'uji Vas, ze mne bude te giti Vage dtvera nadale.

Dodatek 1: Toto pravo ma kahlY, kdo pajeku v Hlavni ttadovne. Jestlde dluznik ma penize, ma pravo platit na ptiljeku die ptini a dle moZnosti. Br. Kubena a v gichni ostatni 0.tednici ptijali penize ftidy, kdy jim byly nado uplynuti onoho dne, bidnuty a neeekali kdy byl tirrok splatnY. Tato vYhoda je velmi dobra, a jsem jist, 'tie zustane zachovana.

(Dodatek 2. vynechan.)

Dodatek 3. Udelal jsem chybu, ze jsem na to tak mad° splatil, kdy ale sjezd uzna, tie by bylo dobte, kdyby pozemek tento pattil Jednote, ja tento pczemek Jednote s radosti prodam. Je zde nekolik nag ich clentit, kteti znaji tento pozemek a vi o nem vice. Nebylo by to mnoho, aby byl pozemek koupen, ponevad2 jsem za nej mak) dal. Kdy2 byste si OAR, ja tento pozemek Jednote rad dam k disposici.

Dodatek 4.: Nekteti tidednici H. U. mne povedeli, ze jsem ye sve zprave opomenul uvest, tie kdy to bylo ptedloleno, tedy ta druha mantelka Zadala o penize a ze jsem dal tiftednikum dobrozdani, ze to musim vyplatit. To je pravda.

Kdy2 ta pojistka byla poprve vyplacena, o nieem jsem nevedel. ttednici H. U. tikali, ze oni nevedeli, ze on byl podruhe ZenatY a tim, jsme vyplatili podruhe tyto penize, posledni mantielka nam musila poslat dakaz, tie byla jeho mantielkou a ze v dobe jeho smrti zili spolu jako 'Zeno a muZ. V takovem ptipade je telko nekoho obviriovat. Pravni radce o tom nic neveal, v H. T.J. tikali, tie rovneti nic nevi a br. KuUna ml. mne poslal amrtni oznameni a kdy jsem videl, jak je sestaveno, tak jsem poznamenal, ze v kaZdem ptipade musi bYt poznamenano, zda je ZenatY a kdy ano, musi bYti uvedeno jmeno jeho manZelky.

Dodatek 5.: Die na geho systemu na ge Jednota musi obdrZet nejmene 4 procenta eisteho ptijmu. Mnohokrat ma H. U. nabidku na koupi dobrYch bondtii, ktere nesou jenom 3 a pt l nebo 3.75 procenta. Kdyti" v gak vYbor yam chce ptirjeit penize, tak varn nesmi poeitat podle stanov mene neZ 5 procent.

Dodatek 6.: Bratti delegati, ja nechci, abyste si myslili, ze pracuji proti studenttim nebo rumnSr m dartun pro mlade2. Sam vim o mnoho ptipadech, kde Zena a mutt maji 7-8, ati 9 (let a Jethro z tech dCt by si 09.10 riaV4teV0Vat uniX(.1Yti takOvi311i1 ii ltVenau rtaiz) jjoc yt'nr, pomf,1%,sMO4 P01114,116,111, thn

a

Ve Sttedu, dne 13. listopadu 1940. dasne nagemu lidu v Texasu. Doposud jsme dostavali vetgi pomoc od Matice Vy ggiho Vzdelani v Chicagu, kde maji asi 100,000 dolart (??) na pirjeky studentum z Texasu. Asi pied 10 nebo 12 lety jsem psal do Chicago o pomoc pro jednoho gaka v Texasu a bylo mne odepsano, ge si z Texasu chteji vypfrjeovat, ale nikdy neplati. Myslim, ze nepotiebujeme pomoc z Chicaga ani odjinud.

Po zprave pravniho radce br. Kacite, ktera byla ptijata potleskem, podekoval ptedseda sjezdu za podanou zpravu.

Br. Domorad (148): Pravni radce det1 ye sve zpra,ve, ze br. Senkykik Piedseda (vpadaje do keel): S dovolenim bratee Domorade, jsou-li nejake poznamky ke zprEivam freednikt, tak budou ptedneseny pozdeji, az budou pkeeteny v gechny zpravy. Ted' nebudeme zahajovat gadnou debatu.

Br. Domorad: Mam dotaz: prod tato zprava nebyla ptednesena . .

Piedseda: Bratr Domorad mne musi prominout, ug' jsem upozorfroval, ge vgechny dotazy mohou bYt ptedlo geny pozdeji. Nyni je na potadu jednani zprava na geho vrchniho lekale br. dr. Kopeckeho.

Br. Dr. HopeckY: Jak je yam znamo, Mad vrchniho lekafe je novym fitadem, take jsem se pii vypracovani sve zpravy nemohl fidit gadnYm pkedeglYm vzorem. Proto jsem vypracoval zpravu podle sveho nejlep giho uvageni a jak jsem ukolem vrchniho lekate rozumel.

Zprava Vrchniho Lekafe S. P. J. S. T. Ctenemu XIII. Sjezdu S.P.J.S.T., Taylor, Texas.

VagenY bratee piedsedo, heath a sestry!

Za dobu tei a pfil let ,od 1. ledna 1937 do 30. deryna 1940 yeetne, vyiizeno vrchnim lekakem celkem 3979 gadosti o elenstvi v Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas. Z techto 3854 bylo odporueeno Hlavnimu Addu k peijeti, 125 k zavrgeni. Pkieiny k zavr geni gadosti byly, jak nasleduje: VysokY tlak krve 39 Pies maximalni peijatelnou vahu 32 12 VysokY tlak krve a telnatost Nemoci srdedni 12 Bilkovina v moei 5 Rakovina 3 Ledvinove kaminky 3 Zadatel mel jen jednu ledvinu 2 2 Vysoke stall 2 Cukr v moei 2 Opilstvi 1 Vysoky tlak krve a cukrovka Abnormalni telesnY vYvin (mrzak) 1 1 Zanet kloubt 1 Slabe plice 1 Vysoky tlak krve, cukrovka a srdedni vada 1 Dugevni nemoc 1 Srdeeni nemoc a telnatost 1 Bilkovina v modi a telnatost 1 Zaduch a zanet kloubu 1 Nador rnatefskeho luna 1 Telnatost a opilstvi 125 thrnem Za tfi leta, od 1. ledna 1937 do 31. prosince 1939 yeetne, zemfelo 475 elenfi S.P.J.S.T. ny smrti byly jak nasleduje: 134 Nemoci srdedni 59 Rakovina 40 Mrtvice 32 Sebevragda 32 Seglost vekem 29 Zanet plic 28 Nemoci ledvin 24 Negt'astne nahody 9 Cukrovka 9 Peleina smrti neudana 7 Tuberkulosa 5 Zkornateni cev 4 "Zaludeeni nemoci" 4 Po operaci 4 Zinet mozku (encephalitis) 4 Zanet pobei gnice 4 "Zanet steer Otrava krve 3 3 ..................

Ucpani stkey ....................

3 Zanet mozkove blany (meningitis) 3 Chudokrevnost Ddevni nemohl 3 3 Much

VESTNIK Krvateni s za gIvaciho fistroji "Nemoci glueniho mechne" "Krvaceni" "Nemoci hrtanu" Chiipka Zanet srdeenich klapek Zanet kloubu Zama slepeho stkeva Vied dvanactniku (vied sttevni) "Paralyse" Pellagra Trombose (ucpani tepen) Zanet tepen Nemoc prostatni glaze 21outenka Rozgiteni srdeenice (aneurysma) Malaria Zama pohrudnice

Strana 15.

2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Uhrnem 475 Jak Vam znamo, ag do roku 1937 nemela S.P. J.S.T. vrchniho lekate. Moje prate byla tedy razu pionyrskeho, a mYm fikolern bylo sorganisovat povinnosti vrchniho lekake v souhlasu s pravidly v nagich stanovach, Hlava XIII. Za prvni, bylo nutnYm vygetkit kvalifikace vgech tadovYch lekaffi a sestavit adresai techto lekatie Pkitomne tento adresai obsahuje pies dye ste jmen, neni v gak npinY, proto osmnact kadf: dodnes neoznamilo sve lekake.

Za druhe, musela se potirat ledabylost a nedbalcist v prohli geni gadatelfe Jeliko g v S.P.J.S. T. lekaiske prohlidky po 40 let nebyly kontrolovany vrchnim lekatem, pfi gli nekteki na gi eddovi lekafi patrne k tomu nazoru, ze Jednota rada piijme kohokoliv a ge tedy neni tkeba konat prohlidku tak dfikladne jako pro jine pojigt'ujici telesa. Ledabyle a povrchni prohlidky byly u nekterYch lekart pravidlem, tak ze nekterym jsem musel vratit jednu listinu z ka g -dYchtiekopravnyb.Vtfechpiadech bylo nutno iadove lekake sesadit pro ,nedbalost, neschopnost nebo nesvedomitost. Ukol neni jegte dokoneen a vy gaduje stalou bdelost a upozorriovani.

Za tketi, forma na gi listiny pro gadost o elenstvi neposkytovala informace postaditelne k tomu, aby si vrchni lekat mohl utvoiiti spravnY pojem o tom, byl-li gadatel gadoucim riskem, nebo ne. Ku peikladu, o tak dule gitem bodu jako tlak krve nebyla v listine ani zminka. Vypracovana a pkijata tedy listina, kterou dnes pougivame a ktera vyhovuje po gadavkilm dneg -nidoby.

Koneim tuto zpravu varovanim, ge Jednota musi bYti tak bald pii piijimani elent jako je ve veci investovani penez. TrvalY nspech, ba dokonce existence Jednoty zavisi na torn jak je pevna a zdrava finandne. A finaneni zdravi Jednoty zavisi fipine na dvou zakladnich bodech: toti g, na naboru zdravYch Menu a na moudrem hospodaieni s majetkem Jednoty.

Stale debaty a dotazy o poslednim bodu svedei o zajmu a pochopeni elenstva v tom ohledu, ale to nestadi. Dobro Jednoty vy gaduje stejnY jem, stejne pochopeni a stejnou yeenou ostragitost pii volbe fadovYch lekatt a pH naboru novYch clenu. Zprava bratra pravniho radce v tomto ohledu by mela byti dostateenYm dokladem dfflegitosti a potieby spravnej giho pochopeni v teto veci.

Dekuji Jednote za dfiveru, kterou mne projevila, kdy mne povefila frkolem sorganisovani noveho fitadu vrchniho lekake. Jednote zdar!

Svou zpravu br. dr. Kopeck ukoneil slovy: Nejsem kandidatem pro znovuzvoleni. Jestlige snad nesouhlasite s moji praci, jsem ochoten sloziti svfij Mad dtive ne gli sjezd bude skonden.

Jednote zdar! (Potlesk).

Piedseda podekoval br. dr. Kopeckemu za podanou zpravu a udeluje slovo redaktoru organu Jednoty br. Mouekovi, aby podal svou zpravu.

Br. Moueka, redaktor Vestniku: Bratie peedsedo, bratrskY sneme! Moje zprava bude fistni a ye skuteenosti jste ji mohli sledovat ye 180 dislech Vestniku, je g vygla od posledniho sjezdu. Ja, jenom pou givam teto pfile gitosti k tomu, abych k tomu dodal, ze az na nepatrne procento psali na gi dopisovatele vecnYm gnusobem, firoveri Vestniku se zvY gila a nage kooperace s Hlavni "(If adovnou a vYkonnYm vYbotern byla radostrai. Dovolil byell si udinit nag lidera dOpOrOeiri, pOrievaEl2; vedthni it

§e sjezdy jsou tak zvanYmi etapami, ye kterYch eas od dasu, jak to givot se svYmi zmenami odstrariujeme to, co se u g peegilo a zavadime veci dasove a gadouci zmeny. Tento sjezd dle meho Usudku stane se dille gitym meznikem, ponevadg pravdepodobne poprve v historii udini fistupek, ktery znemo gni dalgi stignosti, jimg se vyjde vsti'ic. east na geho dorostu, kterY bud' z nedbalosti nebo z nelasky anebo z jinYch neovladl na g jazyk, ti rnladi elenove nageho velikeho bratrstva, kteki nedovedou desky, poukazuji na to, ge maji pravo na east nageho organu, ye kterem nemaji stranky, ktere by si mohli pteeist a kterym by rozumeli. Ja, main za to, ge tento fistupek piinese dobro pro nagi Jednotu, ponevad g vgichni doznate, ge nageho lidu, stargich i nageho dorostu, je v Texasu tolik, ze bychom nepoteebovali a nemeli usilovat o ziskavani givlu, kterY nam nerozumi, kterY je nam cizi, nYbr g, jak to bylo vhodne pkipomenuto na gim pionYrem, meli bychom usilovat o to, aby Cast na gi mladege si uvedomila syfrj pfrvod a byla na nej opravdu hrda. (Potlesk).

BratrskY sneme! Je dosud eas, aby v to Iraq plodne praci byly stale uplatriovany principy nagich zakladatelfr Jednoty a byly uplatriovany hlavni ukoly na gi haluze v 'Leto na gi nove vlasti. To ma, dvojnasobnou platnost obzvlagte dnes, kdy se ve svete odehravaji neuvetitelne veci, kdy na ge americka demokracie a jine demokracie musi dent smrtelnemu nebezpedi a kdy take my v na gi velike a mohutnejici organisaci musime sledovat cile na gich zakladatelfr a dle nich se iidit, abychom si zabezpeeili nagi slovanskou jednotu a podavali na gim americkYrn spoluobeantm dukazy, ge jsme dobrYmi Ameridany i kdy pii tom nezapominame na syfri deskoslovenskY puvod. (Potlesk). Vgdyt' piece zde ye Spoj. Statech mame take jine narodni vetve — na pi. Danove, kteii jsou zde usazeni ug" po 300 let a dosud si i takovi Amer-Cane va gi rodneho jazyka s yYch piedku a maji dosud svoje spolky. Jak pak by na nas pohligeli nagi potomci, kteki by si po nekolika desitiletich s bolesti vzpominali, ge jsme zde men mohutne rostouci organisace, ktere z pouheho zaslepeneho materialismu a pohodli zapomnely na ty krasne vysoke idealy a ztratily se nam!

Vy z vas, kteki jste detli krasne spisy nageho velikeho spisovatele Aloise Jiraska, snad jste kdysi eetli onu povidku, ye ktere se popisuje, jak dededek vypravi svemu vnuku o velice krasne zemi a jak mu ukazoval velike zboteniAte a fekl mu: Synu, zde kdysi stavala krasna stovegata, Praha, ale proto ge nagi pfedkove ztratili svoje idealy, tak byli pora geni. — Ja bych tento ptipad porovnal s na gi Jednotou a nagi krajanskou vetvi v Americe. Vy sami nejlepe vite, co jste z tech holYch prerii vybudovali, jake krasne osady jste postavili. Kdyby melo dojit k tomu, aby za nekolik desitileti tato nage krasna, haluz v Texasu nam uvadla, abychom zahodili to, elm jsme povinni svemu narodu a kdyby nas to vice nebylo, pak bychom se Ogee zpronevetovali tern na gim pionYrftm a jejich krasnYm idealfim. Toto v gechno budig vagim voditkem pri va gem snemovani.

Ja pak, za svoji osobu vas prosim jmenern nageho naroda, kterY je tak utiskovan za mofem a kterY k yam za ocednem upird svoje odi a nacleje, abychom na na ge narodni idealy nezapominali, ponevadg jenom tim zaroven docilime toho, ge nage Podporujici Jednota Statu Texas bude dale mohutnet a bude vet gi. Nazdar!

(Potlesk).

Piedseda: Delegati tkinacteho sjezdu prosteednictvim sveho piesedy dekuji br. redaktorovi za pfednesenou zpravu a za pokyny, v nich nam naznaeil, jak by mel bYti na g organ iizen v budoucnosti. Dale mame zpravu fleetniho vYboru, kterou nam poda ptedseda tohoto vYboru, br. Nesuda.

Br. Nesuda (etre): teetni VYbor, Finaneni VYbor, aneb Auditing Committee Hl. Ur. S.P.J.S.T. (legal svoji revisi pravidelne kagdYch 6 mesicii. Udelal si domluvu kdy piijede do Fayetteville, pak se to oznamilo H. U., kdy tarn budeme. Ne, 'ge by to bylo tieba delat, ale delalo se to z potthe zdvokilostt fy6 etni vook nerocil6h::41

Strana 16. gadne jedne osoby, a proto delal co a jak sam za dobre uznal, jak se anglicky fekne: go up one side and down the other, cross where ever, and when ever they see fit. teetni VYbor nedelal divokou kritiku, nebombardoval, a nenadaval, kdy g neco nebylo po vali. ale sluenYm zptisobem poukazal na nedostatky, a hledel k tomu, aby se naPravilY. Tleetnimu VYboru neptedpisoval gadnY, kdy, a co, a jak ma pfehli get, ani gadnY nefoukal do kaee. teetni VYbor si delal co sam chtel, a rozdelil si praci tak, ge pti pfehledu kagdY byl zamestnan pinou dobu pobytu v H. T. Br. Navratilovi bylo ulo geno vpravit se do pfehligeni zapista papiru a splatek na majetkove Vijay, to bylo udelano, 2e vice merle byl ji g pfedem do takove veci zapracovan. Br. Prasatikovi byl ulogen pfehled bondoveho majetku, te g proto, ge byl jig pihedem do takove prace zasvecen, a mel pfistup k daleim informacim na po gadani. Moji malidkosti, pfehled hlavni knihy. Dalgi pfehledy pak nasledovaly die easu a potfeby. Pokagde se delala pfehlidka nebeho ho, a jinak, talage elenove zamestnani v H. U. nebyli ptedem informovani, co se bude pfehliZet, kdy a jak, a neb v ktere east, kdy g nebylo mogno udelat imlnou pfehlidku, ale byli obeznameni s tim, ge veechna jejich prace bude, dfive a neb pozdeji, podlehat pfehlidce.

Kagda statni pfehlidka knih, itett a vgeho jednani v H. U. jak vite, stoji na gi Jednotu pies $900.00, posledni stala $964.90, a vezme asi mesic a neb vice easu. Takovou pfehlidku nemohl si dovolit na g Ucetni vYbor ,a pak toho ani nebylo tieba, kdy g je takova statni prohlidka delana kalde dva roky, a ta jest zakonem naiizena. Dale neni nikdy tak zle, aby z toho nebylo dobfe, a proto, ge byla tak dukladna statni prohlidka, a ge byl dobrY dohled v H. U. ,tak ze teetni vYbor nemusi do podrobna pfehli get kagdou jednu pologku za celY ten eas. Vezme se tak zvanY "TEST CHECK", to je le se vezme jisty oddil, a neb Cast zapisa, a ta, se zkouma dopodrobna, a najde-li se v to easti y ea v poiadku, made se pak vzit za bernou minci, 'g e i ta druha Cast se naleza prave v takovera pofadku jak ta Cast, ktera se prave pfeKdyby se tam nalezly chyby ,tak by se mohlo myslet, 'ge i v tom ostatnim jsou teg chyby.

PCehlidka knih se dela asi takto: — Vezme se Hlavni kniha a Cash Book, a porovnavaji se. Z toho je videt kde a kdy se Maly ;lake obchodni transakce. KaAda, ta transakce pak musi bYti na jinYch knihach zapsana. To musi Ueetni vYbor videt, a ne ien sly get, ie tam ma bYti. Z toho je tieba videt, odkud tyto penize na tuto transakci pfiely, tak ge se vypatra, rtiznr zdroj pfijint a toto se vezme pro tento eas na vedomi. Tato Cast prace se z pravidla dela proti proudu be gne prace. neb se da vypatrat 1 menei chybieka, kde gto kdyby se pracovalo po proudu denni prace, mohia by se i vetg i chyba pfehlednouti. Pak se path na jak tieel byly ostatni finance vydane, a zdaly nebyly yydane na neco co by pkina gelo, a neb melo pfinest v pozdejei dobe nejakY ,doposud ne.objeveny a neb zakrytY (Hidden Assets) a neb opomenutY zdroj pkijma. Toto je jedna z praci ka g eleho revisora tdta, na kterou musi davat vady a veude pozor, a vyhledat, by se tato vec nestala. Dale je tkeba pfesveddit se, zdali penize byly spravne odhlasovany, a neb nebyloli udelano neco proti pravidlam. Cala finaneni hotovost, ktera byla vydana, takto se zkouma, kam pfig la a tu se objevi celY majetek Jednoty. Ted'. kdy g je ireetni vDpor s majetkem jednoty takto obeznamen, zas je tieba pfesvedMt se, zdali ptijem z tohoto majetku, bud' bondoveho, pajeek, farem a neb jineho, je spravne poeitan a do knihy pfijmil zanesen.

Bud' stoji na knihach jako dluh, cog je zas majetek, Bills and Accounts Receivable, a neb rok splatnST, a neb jinY, a pak znova dokola zkouma se tento obrat financi. Toto se z vet giho snadno fekne, ale prace vazrna iroanu vice &S1.t. bylo n6kolik fad6 Ffj,ieni Ott HEW:

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940.

VESTNIK drObrA zkournano, a proto ge vYpoeet v techto byl shlecian v pokadku, i zpasob vedeni byl zkouman, itdetni vYbor byl uspokojen, ge yedeni prijmu od facia je opatrne a spravne. Toto je jedna z nejteggich praci.

May proti certifikatum: Zpasob vedeni a ukladani v H. U. i zptisob odra geni v padu srageni z checku, kdyZ se vyplaci Umrtni podpora, vee bylo podrobne pkehlednuto a shledano spravne vedeno.

Pfijeky na majetek: Pajeky na majetek byly vgdy dobre prozkoumany a vady bylo upozorriovano k tomu, aby Uroky a splatky byly spravne kolektovane, av'eak doposud jest hod ne piijeek, ktere s placenim UrokU a kapitalu jsou pozadu. Proto odporueujeme, aby toto kolektovani bylo brano vice po obchodnicku. Protoge to bude te g prospeenej gi pro dlugnika, kdyg on bude splacet Urok a kapital v meneich splatkach ne gli az potom, a g se toho nahromadi a on to splatit nemuze. Tedy nezbYva nic jineho neg jemu farmu vziti, co g by se v mnohYch ptipadech nestalo, kdyby byl platil spravne kagdY rok a bylo by to prospe gnejei pro nej i pro Jednotu. Teg odporueujeme, aby byl vypracovan plan, die ktereho by se vedl rozprodej pozemktia ktere jednota vlastni, vym rolnikarn na mime splatky, av'eak tyto splatky by musely bYti spravne, die pravidel kolektovany. Timto zpiisobem by pkines1 tento pozemek Jednote u gitek a odprodal by se kus po kusu a odpadlo by rentovani, dohli geni, opravovani a kolektovani najemneho. Pozemek pak by byi drlen v lepeim potadku, kdyg by jej obdelavali vlastiiici, neali kdy g jest rentovan. Teg abstrakty a dopisy, co se tYka, pajeek na majetky, byly pfehlednuty a bylo shledano, de je br. Kacif dr gi v dobrem pofadku. Jsou uschovanY ye First National Bank v Temple.

0 pozemku ye Valley nebudeme podavat zpravu, neb zprava o tomto bude podavana 11fedniky H. U., kteki budou moci dati veechno potfebne vysvetleni.

Tel o majetku, kterY Jednota vlastni, nepodavame 2.adnou zpravu, proto ge br. Steiner podava podrobnejei zpravu o tomto majetku ye Vestniku, proto myslime, ge kagdY jest s timto seznamen.

Bondy: freetni vYbor udelal z ylaetni samostatnY dotaz skrze razne banky a neb jine bondove spoleenosti, by zjistil zdali razne prodeje a kupy bonda byly dobre. teetni vYbor citil se zodpovednYm elenstvu Jednoty, aby piahlednul k tomu, aby se kupovaly pouze dobre bondy, a neopakovaly se chyby, ktere se staly v dfivejeich letech.

Jeden elan ireetniho vYboru udelal podrobnou pfeptavku do jisteho obchodniho domu s bondy, proto ge v ten eas vypadalo, de byly bondy lepaiho druhu zameneny za bondy epatnejgiho druhu. tketnimu vYboru byla dodana zprava elovekem, kterY v torn miste osobne byi, a pak teprve byl ireetni vYbor uspokojen, ge ta zamena bonda nebyla tak epatna, jak se prvne zdalo. Bylo shledano, ae olejovY. "boom" v tom okoli byi kratkeho trvani a bondy na tomto mist teprve klesly v cane.

Bylo shledano, de vskutku tato vYmena byla dobrYm obchodem.

Jeden elan adetniho vYboru delal pfehled boncla se statnim neetnim, kdy g se alai pkehled H. U. ,a byl v bance v Houstonu, kde vaechny bondy jsou ulogene. Tez delala se podrobna, pfehlidka bonda v Houstonske bance 15. dervence tohoto roku. Pkitomni byli veichni tfi elenove ireetniho vYboru, H. U. a br. Alois Kircin, elan sjezdoveho tieetniho vYboru, kterY byl pozvan, by s nami se na tyto bondy podival.

Bondy pozadu s placenim splatk y na bondy i Uroku, byly pfehlednuty a neetnimu vStoru ukazano, ze v teto veci se dela Yee, co se delat dd.

Kara: teetni vYbor upozorriuje na to, ge de se zda, ze koupeni kart' H. U. byla dobra investice, piece v pddu tiatesti, ze by bndo, at' je Cleo 11.U a neu I cokun(,t

jakott 8rOlcti, IleKolii)

ib(si 116-

moh1 by oc(iaotL.

galovat za odekodneni a mohia by to bYti pak epatna. investace. Toto stoji za uvageni. teetni vYbor odporuduje, by v pti:stim slog eni H. U. zasedalo 9 &anti, na misto jak jest ted'. Ti elenove by byli: pfedseda, mistopfedseda, tajeinnik, adetnik, pokladnik, pravni radce, a atielennY iteetni vYbor. freetni vYbor nepodava, gadne zpravy v podtech, neb by to bylo pouze prazdne opakovani toho, co jini atednici podavaji v jejich zpraye, ale ifeetni vybor podava jednu zpravu, kterou nepodavaji jini irkednici, a to je postupny pfirestek Jednoty od roku 1920.

Tak se zda, le ten, co je na venku, vgdycky by agemu lepe rozumel, ne g ten, kdo tu praci dela, a ge by vedel jak by se v ge melo delat, ale ono to vgdycky nejde jak by se zdalo, a teg vae neni tak apatne jak se s povrchu zda, a neb se rozlefikuje. teetni vYbor sem pfi gel, aby pracoval pro dobro Jednoty, a te g doufa, ge i vy bratti, a sestry jste sem piaeli za tim samYm &elem. teetni vYbor se v gdy shodoval ye vgi praci, a mute se Mci, ge pracoval ye 100% dohode a shode. Doufame, ae i v tomto sjezdu budeme si takto dobfe rozumet, a razne nedorozumeni ge si po bratrsku vysvetlime a budeme pracovat spoleene pro dobro na gi mile Jednoty.

S bratrskym pozdravem, Chas. Navratil, Raymund Prasatik, Will A. Nesuda, elenove adetniho vYboru Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Piedseda: TfinactY sjezd dekuje Usty sveho pi edsedy elenam ildetniho vYboru, brattim Navratilovi, Prasatikovi a Nesudovi za podani zpravy za posledni etyki roky.

Br. BezeenY (67): Davam navrh na 10minutovou pfestavku. (Ptijato).

ODPOLEDNI ZASEDANI 30. t ERVENCE PO PitESTAVCE. Predseda zahajil schtirzi ye 4:12 hod. °andmenim, ge ireetni vYbor ma dodatek ke svoji zprave. Bylo udeleno slovo br. Prasatikovi.

Br. Prasatik: Jsem jednim z dlent teetniho vYboru, jeho g pfedseda br. Nesuda yam podal zpravu, s kterou alpine souhla,sim a nemam gadnYch dodatka. Chtel bych ptipojit jenom nekolik sloe dikU za to, ge jsem v poslednim sjezdu pfijat byl mezi na ge pfedni pracovniky.

Od to doby jsem mel pfile gitost poznat mnoho naeich elena a pfesveddil jsem se o tom, ge nage Jednota neni nejakou malou spolednosti.

Prace iieetniho vYboru die meho nahledu je velmi dale gitou a snagil jsem se tuto praci konat co nejlepe a s radosti a budu vzpominat na ony chvile prace stravene ka gdYch Best mesica v naei tifadovne. (Potlesk).

Br. Navratil: Jsem te g jednim z Menu ifeetniho vYboru, kterY spoleene s na gim pfedsedou br. Nesudou vypracoval adetni zpravu. Nebyl jsem zvolen do iteetniho vYboru v minulem sjezdu, nYbr g jsem byl do tohoto vYboru ustae noven po resignaci br. Leaikara, kterY byl zvolen do adetniho vYboru, aby zde doslou gil svoji lhatu. Vagil jsem si toho velmi, kdyg jsem byl Hlavni 1.1fadovnou ustanoven do tohoto vYboru a byl jsem vg dy k praci ochoten dle sveho nejlepeiho vedomi, ponevad g to bylo pro dobro Jednoty a bez ohledu na prospech jednotlivce.

Takto chci pracovat vady, ponevad g si to povaguji za svou east. (Potlesk).

Br. Kalousek (88): Davam navrh, aby po pHjeti zpravy a po jejim pfeeteni nebyly pfipueteny Maine veci, ponevad g pak by kag dY Glen vYboru mchl pog adovat tote g. Kdyg je zprava jednou pfijata, neni tkeba gadnYch dal gich veci. dUvol'redseda opakuje navrh a dodava, dem k tomu je ueetkeni easu.

Br. Steiner (84): Vztahuje se to jenom na, eetni vYbor?

Piedseda: To se tYka, vaech vyborti. Myslim, ge o tomto navrhu neni tieba hlasovat, ponevadg vas pfedseda zachova se die tohoto pokynu br. Kalouska, jemu g dekuje za jeho upozorneni. Dale mame zpravu vYboru tiskoveho, uatanoveneho minulYm sjezdern. Br. Hornak, pte&eda tohoto vYboro, narn poda zpravu.

Ilornak4 pttd ziecta ti6kovollo v*boru Otq

Ctendmu Sjezdu S. P. J. S. T. Sestry a bratti delegati: Vat Tiskovy vYbor dovoluje si podati Vain zpravu za dobu mezisjezdovou, na ktere se jednomyslne dohodl ye schuzi, konand v nedeli 28. d;ervence v Taylor a ye ktere byl ptitomen br. redaktor.

Vat spolkovy organ vytel do sjezdu v poetu 187 else' y eetne jednoho zvetteneho — toto bez nahrady vydavatelam — posledni naklad organu dinii 6,455 Cisel. Hlavni titadovna vede seznam k dodavce organu opravnenych elenti, oznamuje y ydavateltim tadouci zmeny kahleho tYdne a koncein mesice die sveho vYkazu temto eekem vyplaci ptislutny obnos.

Pro vet& informaci uvadime, to od posledniho sjezdu cena novinatskeho papiru vystoupila o 28 procent a mzdy yydavatela dle piesnYch zaznamt jejich Adetnich knih udavaji, co roku 1935 obnately $8,617.05, roku 1939 z yYtily se na sumu $12,442.27. Dane tiskarny tely r. 1936 east $167.68, roku 1939 nasledkem uzakoneni dane pro nezamestnanost a Social Security dostoupily vYte $844.53. Nasledkem evropske valky cena novinatskeho papiru je dnetkem nejista, ptesnou cenu na objednavku jednoho teleznieniho vozu vam tadna doclavaci firma nemule zarudit. Pokud se tYde schopnych sil pro Ceskou tiskarnu jsou vyhlidky do nejblitti budoucnosti tpatne. Jevi se nedostatek eeskYch strojovYch sated& Tiskarna Uechoslovaka je zatizena pro vyda\rani anglicke easti organu — ona ut dva roky vydava dosti rortitenY tYdenik The West News.

V mezisjezdove dobe Vestnik vychazel ptesne a nebylo vynechano ani opozdeno tactile 'dislo. Obsah organu, ktery zuliste sledujete, dodriovan byl br. redaktorem ptesne dle zneni ptedpist, nestrane v ohledu politickem i nakotenskem a politicks oznamky omezovaly se vydavatelam na vyhratene stranky pro reklamu.

Redakci dochozelo prumerne 35 dopisa tYdile a za celou dobu 49 dopisa byo ptedano T. V. k posouzeni, z nicht 27 dopisa tento nedovolil uvetejniti. Ptipominame, to v kratkem ease po nastoleni novYch fitednika H. U. vyjevila se situate nebezpeena eels Jednot y v torn, to se hrnuly neptipustne, nevecne a dokoce osobne uratlive dopisy, k vuliva demut ptedseda T. V. na svoji zodpovednost svolal mimotadnou schazi tohoto, na nit zavadne dopisy jednomyslnym rozhodnutim odmitnuty a nastal klid. Ani jeden z pisatelft potladenych dopisa neprotestoval.

T. V. s ochotou ptijme navrli z tad Menu, cot dosvedouje oprava adresate tajemnikt. Kdyt Glen T. V. pomahal p •i uvadeni noveho tadu v Rosenberg, ptitlo se mezi debatou na tetkosti, spojene s vyhledivanim adres tajemnika, kteti v mnoha ptipadech bydli at deset mil od sidla tadu a maji tudit odlitnou adresu. Ptiltladne, delegace jisteho tadu ptijela do Wallis, by si prohledla knihovnu a zvlatte Otta y Slovnik tadu Karel Jonat. Cestu konala zbyteene, protote sidlo tadu K. J. jest v East Bernard, avtak tajemnik ma dovalku potty z Wallis. T. V. v nejblitti schazi zavedl opravu adresate, ktera lepe vyhovuje.

Vydavatele davaji roeniky Vestniku vazati pro zachovani jich natim potomktm. Snad na pohled Yee nepatrna, net p •i uvateni, ein chvalitebnY. Vazane roeniky organu budou ptenechany co dokumenty generacim ptittim. Po jednom celerodnim vazariem Vestniku dostava br. ptedseda H. U. a kancelat tsttedny.

Nat spolkovY organ se WI oblibe elenstva a budete mnozi pi-ekvapeni, to take oblibe etenaneelent, cot dosvedeuje 500 ptedplatitela Vestniku, mezi nimit je fuda z kruhi Ceske inteligence, ptedika organisaci jinYch. Vat' T. V. odporueuje: aby byly vyhrateny 4 stranky pro Cetbu anglickou. Aby H. U. jednou mesiene podavala einovnikilm facia resp. vtemu elenstvu easove pokyny, vysvetleni, seznam novYch, yystouplYch suspendovanych a zerntelYch elerra, obrysne zpravy v obou teeich. Aby v organu otiskovany byly dasteji obrazky zasloutilYch elent, poeetnYch rodin, jsoucich 100% v Jednot y, snimky z tadovYch podnika a slavnost1. Obrazky dle zkugenosti novinata, vydavatelft magi:wank jsou dnekerft znarnenitou reklartioU ! midIttra tinitelem za1irpogt1 tip. gop, isu

Strana 17.

VESTN I K

Ve. sttedu, dne 13. listropadu 1940.

Dale T. V. odporueuje, aby fizeni a vydavani Vestniku bylo zadano do rukou spolehlivYch, naprosto schopnYch, aby vysoka &oven nateho organu byla i nadale udrtena. T. V. vyslovuje timto vtem dopisovatelam do Vestniku pine uznani za vecne, zajimave a tvotive psane dopisy, ktere byly a jsou s velkou pozornosti eteny a zaroven je tada, aby v dopisovani pokradovali nadale.

T. V. musi vzdat diky vydavatelstvu Vestniku za jejich ptesnou praci a ftestrannou ochotu, kterou v2dy, kdykoliv se jednalo pro dobro a zlepteni organu, byli pohotove. ObzvlaSle ptedseda T. V. dekuje jim za ochotne ptedloMni iieetnich knih zavodu a spravne odpovedi na tadane otazky.

0 bratru potadateli Vestniku mate T. V. kid, to jej shledai jako mute destneho a velmi schopneho. Nate Jednota mute sobs blahoptat, to nat Vestnik je tizen br. tak schopnYm a obetavYm. Nat spolkovY Vestnik je uznavan jako jeden z nejlepe tizenYch deskYch tydenika v Americe a zaverem prozrazujeme, to kooperace mezi T. V. a redaktorem byla po celou dobu bratrsky srdeena, vzaj emne k dobru cele Jednoty smetujici.

Ttinactemu 'Sjezdu S.P.J.S.T. zdar!

Jos. Hortiak, John Holeeeke Jos. Krutinsky.

Ptedseda: Dekuji tiskovemu vYboru, kterY se sklada,1 z bratruHorriaka, Holeeky a Klutinskeho za jejich Cinnost za posledni etyki roky, A nyni, a;bychom zaokrouhlili podavani zprav, budu iadat ptedsjezdovY freetni vYbor, kterY byl ustanoven ptedsedou a mistoptedsedou Hlavni atadovny ye smyslu stanov, aby podal take svou zpravu, drive net bude zahajena volna debata a vymetiovany nahledy a zodpovidany dotazy o podavanYch zpravach. Zpravu nam pods br. Andinec, ptedseda ptedsjezdoveho fieetniho vyboru.

Br. Aneinee, ptedseda ptedsjezdoveho fleetniho vYboru ete zpravu: Finaneni zpriva sjezdoveho iieetniho vyboru podana pH XIII. Sjezdu S. P. J. S. T. v Taylor, Texas.

Jeliket nine podepsanY fidetni vybor, jmenovany br. ptedsedou mistoptedsedou S.P.J.S.T. dle usneteni XII. sjezdu a dle natich stanov povinen jest udelati pfehled prate Iftednika a jejich einosti v opattovani a ukladani fondu Jednoty za obdobi etyt let, a jelikot fieetnimu vYboru nebylo rozhodne motno podrobnY ptehled ye dvou dnech, jak nate stanovy natizuji, vykonati, proto dovolujeme si podati struenY ptehied majetku a ukladani penez Hlavni tkadovnou s ptanim, by zastupci na tomto sjezdu zastoupeni ptijali tut° zpravu s uspokojenim: 1. Majetek uloienyv bondech.

I. eervence 1936 uloteno v bondech $1,392,857.34 NovYch bonda koupeno do 1. der239,970.48 vence 1940 Celkem Prodano do 1. eervence 1940

1,632,827.82 590,193.44

Majetek uloieny v bondech 1. eer1,042,634.38 vence 1940 330,000.00 Defaulted bondy v obnosu VYdelek z prodeje a vYmeny bonda od 1. eeece. 1936 do 1. eeece. 1940 37,188.38 obnati Ztrata s prodejem a vymenou bendu od 1. eervence 1936 do 1. 'der78,945.15 vence 1940 obnati 41,756.77 Celkem ztraty Dalti ztrata v podilech vedenYch na knihach v okresich Bexar, 25,550.60 Medina a Atascosa 67,307.37 Celkem ztraty Pramerne zaroeeni bonda 3.9 % 2. Penize uloieny v pfijekach na pozemek na venkove a v mestech.

1,061,323.11 Uloteno dne 1. eervence 1936 NovYch pajeek udelano• a zvfgeno 1,116,971.82 za Urf4,?,94.93 Celkem Splaceno a snitieuo pflgeX obnosu 637,V78.86

CelkovY podet pajeek obnati 774, z nicht asi 90 pujeek jest pozadu s placenim PramernY pkijem troka za obdobi 4 let jest 4.78%.

Uloteno v zastavnich pujekach $4,119.89, z eehot v obnosu $3,461.20 nesou aroky.

Dalti pfijeky v obonsu $491.17 ueinenYch rentYtfun na majetku Jednoty, jet nenesou tadnYch firoka.

Penize uloien y v pozemku vlastnenem Jednotou.

189,274.48 Farmy, celkem 38 7,714.55 Mestske, celkem 5 196,989.03 Celkem majetek Majetek Jednoty 1. eervence 1936 .... 193,532.94 3,456.09 Pfevzato majetku za 4 roky CelkovY majetek dne 1. dervence 196,989.03 1940 Ztraty na majetku vlastnenem Jednotou za posledni 4 roky obnag 30.4%.

Uloieno v pfijelach proti certifikatiim.

1. eervence 1936 Vijay obnately $ 316,558.29 298,130.16 Ptijeek za 4 roky za 614,688.45 Celkem pujeky Zaplaceno na firocich 79,593.94 Pfijdek ueineno 6672 dlenfun v obnosu $614,688.45.

Jelikot ffeetnimu vYboru nebylo mono udelati ptehled tak velkeho poetu ptifeek podrobne, neetni vYbor uznal, s takovYm poetem pracovnich sil zamestnanYch v H. ttadovne natl. Jednoty, jako jest dnetniho dne, neni moZno dociliti 100% vYkonosti v konani povinnosti na fitedniky vlotenYch, cot Sc shoduje se zpre,you statniho examinera, jent na to samou vec ye sve zprave v roce 1939 upozornuje.

Pfijem a vyclani H. tiadovny.

2,706.08 V pokladne dne 1. dervence 1936 Pkijem od tada do 1. eervence 1940 84,348.14 104,058.25 Pteneseno z Umrtniho fondu 342.00 Zmeny certifikata 30.55 Mime 191,485.02 189,118.18

Celkem Celkove yydani

Za pokladnikem dnetniho dne 2,366.84 Uloteno v bankach Umrtni Fond.

Farmers National Bank, Fayette41,661.39 ville 6,698.86 First State Bank, Caldwell 9,186.09 West National Bank, West, Texas 21,134.76 City National Bank, Houston 78,681.10 Farmers National Bank, Fayetteville, na vydani Hl. fltadov..

2,366.84

81,047.94 Celkem My, elenove fieetniho vYboru 13. sjezdu S.P. ptehliteni bankovnich knih fieetnika, J.S.T. uznava,me, zaznamy jsou delany s nejvetti opatrnosti, aveak uznavame, vklady na bankach jsou mnohem vyS'Si neZli zaruka Federalni vlady dovoluje, proto odporueujeme, by vklady byly do vice bank ukladany a ptednost ma bYti dana bankam, kde vetSi poeet elenstva v okoli jest usazen.

Piehled majetku Jednoty.

1,042,634.38 Uloteno v bondech 1,541,016.07 Moteno v ptijekach na pozemky Uloteno v pozemku vlastnenem Jed. 196,989.03 4,119.89 Uloteno v zastavnich ptjekach Uloleno v pnjekach proti certifikat. 614,688.45 10.00 'Mien() v podileeh 10.00 Uloteno za metitko 1,750.00 Uloteno na stavbu kanalu 81,047.94 Uloteno v bankieh 3,520.83 Zatizeni v iitadovnach Uloteno v piljekach proti certifi332.00 katu Detskeho Odboru 491.17 Vloteno v pajekach rentYtam Celkem Dluh nedospelYm cledicum

3,486,609.76 25,965.15 eT7,7+,■•••

piljdkach tiloeno mojettX lt 6eri:tv) 194

ClistSt

Celkett

041:010,07

inajetek trrArM.Y2V

PI

$3,460,044,61 '41).)

Straria 18.

VESTNtE Z EL CAMPO, TEXAS. Pik stakidek Jos. Bartok

(Pokradovani.)

Tet jsme jette p,od tim kopeekem Pikes Peak, ale jette chceme okouknout nejake zajimave pohledy krasy, net se budeme ubirat dale! To jsme detli take pi. Motlove popis, ony ty tenske jsou zvedave a tak tarn vynatly pod veilkSrm kopcem na druhe strane ve velikem kopci kostel, Rtitencove Panny Marie. Pod tim kopcem to je voda, kterou lahvuji a posilaji do jinkch east Ameriky. Ze tu vodu nazSrvaji Manitou voda, ate ma pkichut' sody, a ze je zdrava. Prod ta voda ma pfichut' sody, to jeate nikdo nevynatel, tak pite nate pi. Motlovd. To jsme tam take, a jen to tam okukovali, ale jen my mladi, ale stare tenske ostaly na hoie, neb s karou se tam nedostane. Po tadn3"rch schodkach jsme neprubovali lezti, a jako co hlavniho, by tenske nemusely dlouho dekat, ja kottuju tu Manitou sodovou vodu, ale dejte pokoj, davam ji k fistum, (vidite, take utivam vysoke slovo a nekikam k hube'!) brrr! Motlovy tenske nelhaly, ze pkichut' sody, a ja, sam uznal, ze ani trotieku pkichut' Shinerskeho! — Dale jedeme do Manitou Cliff Dwellings, kde je vstupne dolar osoba, kde je dle popisu a vyobrazeni, ktere mime pied sebou a okukujeme to, mnoho zajimaveho, stare indianske stavby, i pied-historicke a ut zbokenitte a mnoho jintiho, ktere by vytadovalo mnoho dasu okukovani, a mam za to, to by to bylo vice vert net to vstupne. Neza/etelo nam na tom vstupnem,,,kdyt jsme tak toho, ale nate tesnke stare, unavene a tak rozhodnuto jim vyhovet a nechat to nidim, jako na to zapomenout! — Jedeme dale, a to do posledniho mista, ktere by jsme si neodpustili nevidet, Will Rogers Shrine of the sun on Cheyenne Mountain, vstupne 50c, a je to kaple postavena, na vysokem kopci, a cesta upravena, to se tam dostane s karou Pohled a upominka zajimava, na kterou se nezapomene a utkvi v pameti pa cel3i tivot. Ovtem, je tam vtade ledajake zajimavosti pro navAtevniky z celS7ch Spoj. State, cot asi ptispelo k postaveni a pkistup k tomu ledajakemu divu pkirody. Navttevnici, kterS7ch je asi katdSi den hojnost, pfes teple mesice, ovaem nektera nepkistupna, mista ptes zimni mesice spi. Jedeme kolem Zoological Gardens, vstupne jen 15c, to pro nas nic noveho a je asi jedna hodina po poledni davame Colorado Springs kudbaj a radime se jagaco dale. Edmund povida, to to budeme brati do Denver, Colorado, a odtud zdpadne ku Californii, jak Edmund povidal, yelikymi Jak tenske uslykly velikSmi kopci, ani slytet, tak tit jen ta tee' o kopcich na ne nemile fieinkovala. Tak, kdyt o kopcich ani ked, tak to to budeme •brati pies Kansas a Missouri; tenske se ptaly jestli je to bilk k domovu? Ed. povida, to to neni blite akorat, ale to si nee° malo jen zajedeme. Ostatni jsme nemeli tadriSr ureitST smer a cil, kde pojedeme, a to jen jako vS7letnici, by jsme uvideli co nejvice krajiny.

To jedeme po hajvej 24., ktera vede do Kansas City. Odjedeme asi 50 mil, jakku tetkam, (tak jim nate deti iikaji), ohlednete se jette jedenkrat na to kopdisko Pikes Peak, ale ony obe jak jednim hlasem, at' jim dam pokoj s tim kopcem i se vtemi druhSmi. To jedeme kdyt pied nami jakesi mradno, jakku do toho dette zrovna vjedeme, a za chvili, net jsem to doiekl, davam ruku na venek, jestli to prti, ale ruka sucha, a tak toto yam nemusim vysvetlovat jagaco, a budete vedet, to piskova bouie (sand storm) tak to nebylo videt jen na par krokil a ani svetla nepomohly, ale brzo se to pfehnalo. Blitime se k mestu Burlington, posledni mesto v Colorado, jsme v Kansas. Jeden " od hranic do mesta Konorado, slu: nad zapadem, a rozhodnuto se tam u tt v kabine. Jaka to vSrhoda ted' cestor ,carach, a pkenocovat vtade feettinou v kabine, kdyt maji vie ku pohodlni za elektricXe osvetleni,

sprcha, tepla, chladna voda, kaminka na kuchteni jidla, misty i riadobi, ovtem za vte je zodpovednost. Kde je nadobi a je poutito a je vett! panstvo, nechce se jim to umSivat, tak na stene pei dvekich je derne na bilem zanechat tam dva bity pro posluhu. Jette jsem zapomnel to nejdfiletitejti k to vsi vSrhode dodati i zachod, cot se asi samo sebou rozumelo. Rano vyjedeme a jedeme zapadnim Kansasem, kde korna dosti vzrostla, mysleli jsme stludena od krup, ale bylo nam kedeno, to setrane od kobylek. Stinne stromy pei hauze proschle. Maiz pekriST ale dosud malt'.

Blitime se k Alton, Kansas, tak se mne zda, to to misty, mel pottu, nag bSrvalSi zdejti osadnik a soused s nami, velikS7 senak, br. Vilem Malek, bratr zdejtich ElkompskSich MalJa mam jette po nem pamatku — celS1 senovST autfit. Nevim jak je jeho adresa, ale mam za to br. Fr. Dressler asi vi, neb pkinaleti jette k kadu El Campskemu SPJST.. Pak nakouknu bore na mapu k Nebrasce, kde je asi 19 mil vzdalene na hajvej mesto Kensington, kde mam za to, to misto take odkud sem ptitli do ElCampo jen tak jako pkemenu klimy, a pobyli zde nekolik midi a pak zas se stehovali zpet, nak doloki pkatele Olovi a Lala. Chteli jsme tu zajitd'ku tam udelat, ale nevedeli jsme jagaco, neb ten das prtelo, a tak by to nebylo pkijemno motna vjeti do gpatrie testy, neb z Alton neukazovalo do Kensington tadnou velikou hajvej. Frank Oliva sem pkivezl z Kansas do El Campo, bylo to asi zde prvni auto, a tahnute na ketizkach, a ten smetnSi kram mel kodaroye kola, a kdyt jel tou boheminskou ulici, to se vi, ze nebyla jette v takovem tejpu jak je ted', &dial° to ramus jak ye mISTne, a kde jakk pes v meste se za nim pustil, a to bylo smichu a vSiskani. On Frank Oliva byl vSrteenS T muzikant i kodakove obrazky vytentovaval, a mime jette take po nem pamatku, ale eitejme to tit je piles 30 rola' a tenkrate si i natinec pei pane hudbe rad vyhodil z kopStka. To je ted' jen vzpominka na to, to je vie! Oni ti Olivi a Lala vlastnili v Kansas mnoho set akrii zeme, i zde vlastnili dvoupatrovS7 &km na pteclmesti. Jo, tenkrate jsem to mel brat, kdyt mne to bylo nabizeno za 35 set dol. SamotnSr ten dam mel tu cenu, ale k tomu to bylo jette 22 akry pozemku, kterS7 se ted' seka na dilce a zastavuje domkami, ua je tam i nekolik boheminil co tam maji postaveno. K tomuto jen dodavam, kdo to pkedvidal? Vidite, zas jsem se odchSrlil od cestopisu a vzpominam na veci pied 30ti roky, ale to nic, vtak jsem yam to ,ale vlastne vas na to upozorrioval, to tech odchylek bude vice a take aj bude, jen trpelivost!

Kdyt jsem ut tak v tom Kansas a vzpomnel rodiny Olivy, Lala, Vilema Malka, jette k tomu dodam, aby se nevadil, kdysi nat. br. Loiza Mach, ale ted' Fayettevillak, bratr zdejtich Machil, Joe a Jana — vtak je znate, on zde Loiza take v teto tenkrate tabarne prodelaval vtecky ty slasti farmakske, a nem pki senakeni hendloval videlky a umel to! On, jako ten Lojza, se take odstehoval s Vilemem Malkem, oba s rodinami, s tou nejlepti nadeji na polepteni si, do toho slavneho Kansasu. Vilem Malek tam uvizl, a Loiza Mach za kte*si rok asi po nezdaru, dal Kansasu kudbaj. Loiza Mach by nam mohl povedet jagaco, a v kterem miste on tam byl atd. No, ut necham tu vzpominku, a budeme to brati tim Kansasem.

Kansas — ut hodne obili, korny po kolena suche (ale motile, )take setrane od kobylek), velike prerie, ale dobytka malo. Maiz dobrST, navlateno vettinou co jsme jeli Kansasem po cele date. Moc dervenice, (plevel) mam za to RuskSr bodlak. Bratr Simon me kdysi ukazoval tam u nich na pohled pane vyhlitejici kkibek, a mam za to, to se nemSrlim. To snad, je metla tamnejtich farmakil. — Krajina moc svahovita, tak jak ve Fejtkaunte. Moc elevatoril plechovStch jak cisterny, ale to sa vi, kapanek vetti, kde maji asi ulokno obili a dekaji na zbohatnuti, tak asi jak my z to zbankratele kralovny jihu! Kdyt tak jedeme, vzpomnej jsem tech prvnith wadniktl zakopni..

Ve stkedu, dne 13. listopadu 1940. la co vystali, net takovou krajinu osadili, neb tam nenajdete stromedku net co se nasadi, a ten jette dasem suchem vezme zkazu, jsme pozorovali pki kaide fume, vettina stromovi proschle.

V Beloit, Kansas jsme obedvali, a ktere ma, i hospital, tak jsme detli napis, ale nikomu ani nenapadlo, to za chvili tam bude dopravena mlada pacientka, ktera byla poranena v natesti na hajvej, a zrovna pked natimi odima, ale o tom trotidku pozdeji. Vyjeli jsme po tom obede dale, -kde na kraji mesta davame auto co potkebuje. Obsluhovad moe hovornS7 . Mel rodinu psidku asi 7 jich jeden jak dru/4, vtichni bez ocaskii. Jakku, to asi mu vzalo price, ne* tern psiektim ty ocasky usekal, ale on pravil, to ut se tak ulehli. Zakladal si velice na nich a s radosti nam je ukazoval. Ed pozoroval filing stejtn nad zemi okno a na dotaz, co tam to znamena? On ochotne nam odpovedel, to je to jeho obydli a vedl nas jako do skiepa po schodkach, ale podivili jsme se jak to tam ma pane zakizene, postel pane ustlana„ Pam se, ma-li rodinu. On se jen pousmal a odpovedel, to je beelak. 8ikovnS7, hezky telnatY dlovek, asi 50tnik. Zavadel se mnou hovor politickY, a meal chvalit Willkieho, ale my nembli dasu na takovY hovor, jednodute jsem mu odpovedel, te my Texane vetainou vtichni jsme demokrati a stojime pei Rooseveltovi. Dal tomu malemu Tobolovi jakousi sladkost a bereme to dale, kdyt asi mili od mesta zastup kar a prave vytahovali z kary jette mlad'oudkou tenskou a pH hajvej ji kfisili. Jak jsem pravil mlad'oudka, skoro jette develtko, vdana, jeji mut se nad ni sklanel. Nahonem poslano pro ambulanci a dopravena do nemocnice, o ktere jsem se zminil v blizkem meste Beloit. Co jsme vyzvedeli, noha v kyeli zlomena a on mantel take na tele poranen, ale dle vSeho 'tadna zlomenina. Kara rozbita na cimpr campr, neb udelala nekolik kotrmelcu. On trajbit prave po detti sjel s cimentu a asi se pruboval dostat zpet zkratka, a tak ten ptevrat, tam take nebyla pkitomnost ducha. Kara byla z Californie a byli asi kdesi na naftteve. Me ten pohled na tu tenskou udeal takovou litost, te jsem s tetkosti miuvil.

Tak vidite, jak jsem soucitnY. Blitime se k Topeka, sildelni mesto, kapitol statu Kansas. Pekna poloha, i korny pane, ale viditelno i od kobylek neb krup nee° potkozene. V Topeka pojezdime mestem a okukujeme, neb je to velike mesto. Nakoupili jsme jakesi ovoce, a ja, ekstra mel zuby na Avestky, tak jsem si jich porudil jako na okottovani jen za desak. On me toho tarn dal nepoditanYch, jsme meli vtichni at do druheho dne. Vte se na cele ceste prodavalo na vahu ne na tucty.

Jo jeli jme se 24 higwy, ale najit ji ne a ne.

Ptame se ye filing stejtn kudy kaj na ni, ate asi 9 blokii sem a tam, ale blite to do Kansas City, Missouri, to /name jet na mesto Lawrence. Pkijedeme do Lawrence, take velike mesto a asi okresni. Dale pkijedeme do mesta, pino svetel, ptame se na Kansas City, Missouri, ten jistS7 vyvalil oei, (vite to vyvaleni oei to ja jen tak povidam) a kekl s obdivem, to jsme v Kansas City, Mo. — Nas to pletlo, Wall jsme musime jet nejpry do Kansas City, Kansas a pak pfes hrozitanskY most, ale takto jsme ho mistli, a jsme na misty, nag cil k ptenocovani.

Ed po telefonu vyhledal, neb mel adresu jeho, kdysi v Houstone kamaradskou rodinu americkou, on take pucifous. — On Ed. s rodinou °stall u nich na noc, i my jsme mohli, ale nechteli jsme obtetovat. Boa' bylo pro nas najit kabinu, neb v meste ze neni dovoleno nic takoveho, asi na iikor hotelt.. Le asi 51,. mile na pkedmesti, to kabinu najdeme a take neb onoho pucifousa mantelka tam znama, nam to pomohla najit, a men jsme kabi, nu peknou. Vekte v takovem meste v nod, sa, me svetlo a tolik hluku, pro lidi jen z venkova, vge vypada nebezpeene sraiky. Houstcriakinn a to spolednici to nedelalo nic, kdyt jsou na to katdodenne zvykli.

Rano po sejiti se, jaiku necham se opulbiroi

vat, Ed, rd zavezi do barbdop k 04411019 1Pk!

VESTNIK

Ye sttedu, dne 13. listopadu 1940. maradovi, ten me udelal oblidej jako panenka, aj kterYsi ten vias na blase me napudroval, a vice, kolik me za to eital? fteknu yam, tie ani merle eitati nemohl! Nabizel jsem mu ptlak, ale kdyti nechtel, hadat se s nam nebudu, a tosavi ja vim jako zdelanY elovek co je slug -nost,akjemup doval,en morafsky! To jsem vain jit povedel, ze jsem se take nechal opulbirovat v Colorado Springs, pod tim Pikes Peak kopeekem, ale tam ten pucifous uti byl chyttejLi, i clari jsem muses zaplatit, z tech mYch mizernYch Latin na brad& - Aby jsme se take mohli pochvalit, zajell jsme pies ten velikunacnY most pies mili dlouhY do Kansas City, Kansas, a to tam troiieku okoukli a uznali, ts e je to take velkomesto. NemYlim-11 se, je to jedno most* prave ona teka je delici, =dna, te se take mejlim!

Dali jsme tomu velkomestu kudbaj a bereme to po jedna 70tce. Bylo prive 11 hodin. Byl jsem rad, ie mime 71-tku, neb me to ptipomelo 71tku, ktera bell kolem skoro naLeho hauzu.

Tam tim behem to hajvej jsem se troLieku pteLmat, kterak by mohla betet, kdyti nema notiska. Take jsme jeli po hajvej 87 ze San Angelo 0 do Colorado Springs, to &melt dela bez ptani se, kdyi ma pied sebou mapu.

Toti jedeme, jak uz jsem pravil, a pfejadime Blue River, ale tadne modro, ale v tece voda kalni. Na farmach korny moc pane, zelene, tit jako udelane a slibuje velikou trodu. V Kansas i Missouri maji pole po hranicich fanny dead, hustYm stromovim vysizene, o demt jsme eetli k vtlliva zardieni vetru! Carthage, uhelne doly, ale jen na rovine, ne jako v Colorado ve velikYch kopcich. - Webb City, Jasper Co.., Mo. Ptame se, co tam znamenaji ty kopce na vrchu zeme, take rovina, teeeno nam, te tam dobSrvaji olovo a zink. Joplin, velike mesto, v okoli ze dobYvano take olovo. - Od Joplin pekne pozemky konei. Pak krajina lesnatit, trhliny, pestovano vino a j ablka, kdel najdete tam mista (stendy jak zde tikame po morafsku) ph same highway, bondovane vino v lahvich, tak daleko od sebe jeden od druheho, tak jako kdyl jedete od naaeho Taiton ku Nada, v eas melounove sezony, kdeti v tech piskitch hlubokYch se delaji velike trody meOdpustle, ie jsem zas nag' okres pochvilil s tima melony. Zde se pestuje na botnach ph Wharton i straAnYch bramborh, po morafsky kobzolt. To jsem zas udelal jeden odskok od naLeho cestopisu. Elk River, po jedne strane, a po druhe strane je to jako pfil tunelem, neb skaly trei nad hajvej v nevelike 'Ogee, a zda se misty, jen se to odlomit. VLak je v tech mistech zakaz ostavati stk. Jak ja Mani, Bert je eernY, a ono by se to mohlo potrefit a jsem jistSr, tie se z toho nekdy neco zhrouti. Jedeme dale, vysoltS, skalnatY kopec. V jednom miste v kopci nekolik osob. 6teme napis Bluff Dwellers, zajedeme tam do kopce a okukujeme to, d'fira tam kdesi do skaly, a tie snad je to obdivuhodna jeskyne. Vstup pro osobu 50c. My jsme se nechteli zdr govat, odjadime a pak pied slunkem zapadem vjedeme do mesta Fayetteville. West° pekne a rozlotieno po dosti velikych kopcich a mnoho krasiVeh stinnYch stromt. To a je ve statu Arkansas. Ponevadt jsme meli dust easu na najiti si kabiny k ptenocovani, pustili jsme se obhlednouti mesta, a ja, si pomyslel, takovY Fayettevill pro naLi Hlavni Tltadovnu, ale o tom neco vice v pokradovani. Nall jsme si kabinu a to peltnou u kdysi obyvatelky na:seho Texaskeho Dallasu a coajag dale, bude pokraeovati.

Statidek Bartow.

Strana 19.

U.S.A. v podobne situaei jako C.S.R. pied Mnichovem. Houston Post ze dne 16. kijna referuje o ptednaLce, kterou mel jeden z redaktore( listu M. H. Jacobs 15. tijna v San Jacinto.

Podle neho jsou nyni Spojene Staty v teie situaci, ajko byla v r. 1938 CSR. pied Mnichovem.

Take ony stoji dues v ceste germanske expansi, ponevadi svou pomoci Auglii podporuji britsk3), odpor. Busk doporuen, aby Spolen6 Stity le Pee lcYtaaly viemothou paw 010 Ytt116

FAEHLED NOVtCH tLENIEJ ZA MESiC RIJEN 1940 SUE Obnos itad Vida C DG 21 1,000 18 1,000 21 1,000 16 1,000 5 1,000 17 23 40 1,000 23 45 500 24 40 500 24 1,000 22 24 25 1,000 25 38 500 27 16 1,000 27 22 1,000 28 60 500 28 28 1,000 28 28 500 28 16 1,000 29 45 500 29 30 500 29 39 1,000 29 29 38 500 32 500 29 45 500 29 38 1,000 29 23 1,000 29 32 1,000 32 35 500 40 41 1,000 40 16 500 40 46 44 500 26 47 500 24 1,000 47 25 500 47 24 1,000 47 47 1,000 52 45 500 58 16 1,000 65 16 500 67 26 67 500 23 1,000 77 81 29 500 85 52 1,000 87 38 1,000 87 1,000 35 30 87 1,000 88 19 1.000 16 88 500 91 16 1,000 109 26 2,000 125 24 1,000 126 19 500 126 33 1,000 135 28 500 163 600 30 136 500 27 140 500 33 500 140 23 142 30 500 143 40 500 143 35 1,000 148 41 500 148 39 500 153 28 500 153 22 1,000 153 29 500 153 16 500 1 153 34 1,000 154 1 58 500 154 1 16 500 160 1 27 1,000 160 1 17 500 160 1 500 19 1 160 42 1,000 160 1 16 1,000 PojiAteno v tilde B 18 Menu.

49 Menu.

PojiAteno v tilde C PojiSteno v tilde D 5 elen0.

Pojigterio v tilde G - 1 Glen.

Priimerna pojistka $774.00. jet.

Priunerne stall Ptipojlbteni: 1,000 1 30 28 500 i 160

Braga

No

1

DETSKt ODBOR. Splat. v stall Do 16 let JC JS 18 letech E.ad 1 5 17 1 24 27 12 29 1 47 63 114 142 153 154 159 1 4 160 2 1 161 PojfSteno v pojistce, do 16 let - 28 Menu.

Pojikeno v pojistce JC 20 lete - 7 Menu.

PojiSteno v pojistce JS 20 lete - 4 eleni Pojikeno v pojistce spl. v stall 18 let - 1 Glen Odeiti, se: tTmrtim 17 elenti pojiLteno na $15,556.00.

Odstoupenlm, vyloudenim atd., (zde tea dleni detskeho odboru), 30 Mena poj gtenS7ch na $21,835.00.

S bratrskSim pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 6. listopadu 1940.

FINANeNi ZPRAVA Z BAZARU e. N. S. V IIOUSTONU. Ze due 7.-8. zati poiadanem. $682.74 CelkovS7 ptijem byl 197.62 Celkove vyclani bylo $485.12 ZbS7va disteho Darky, ktere zbyly z bazaru, se kahlS7 mesic ph schtizi rozprodavaji ,tedy kdo byste si prali nejake darky od -nas je gte odkcupit, prijd'te do naAi schtze prvni nedeli v prosinci.

Dekujeme dem darctim i naMm odkupniktim a dem, kteri nam byli s nasim Bazarem napomocni, tea dem sestram, ktere rozprodaly panenky, ktere vynesly celkem $65.55. Panenky prodavaly sestry: Bedanova, 8krlova., Kelarkova, Schovajsova, Doslidova, etvrtniková a Rftenka Lebrova. Pan! Hamuskova darovala velkou krabici kolaeil do kuchyne. Pani Julie Bulankova z Danbury darovala 3 dolary, chybou byl zane§en pouze 1 dolar, cal timto opravujeme. Prosime na..§e darce, byli-li nekteri opomenuti, by se prihlasili a my chybu rtadi opravime. Srdeene diky vyslovujeme dem, kdo prispeli na tento 'SlechetnST Ude'.

Za bazarni vS7bor: Pavla Studniend.

Celkove vyclani: Kveten 24. vyplaceno st. Ctvrtnik na $ 5.00 nakup del 10.00 Oerven 2. odevzdana piljeka zpet 2.00 Kveten 26. oznamka 2.00 6erven 16. oznamka 3.50 eerven 14. br. 0. S. Vala, div. kni'Zky 1.30 pi. Valova, patovni znamky 1.10 p. Vesely, patovni znamky 4.50 za urovnani mista pro parkovani 1.00 za papir pro stanky, 9.40 za dkevo na stanky 2.00 za 4 kola ticket 2.70 za elektricky that 1.12 za papirove tante za dve krabice vosku a 6 hru gek .... 1.88 2.10 za nakup zbo'Zi pro stanky a pojist.

1.00 Pianistka pro vedirek 7. sari 50 za 2 tucty vajec do kuchyne 14.00 hudebnici 8. sail 1.00 za sedm baliekti papiru a niti 3.90 za chleb a pedivo 75 za ma§lidky a toiletni potkeby 3.00 za oznamku v Texanu 7.65 za gas a grocerii 4.00 za gas p. Silhanovi 1.64 za rtz. vydani pro Bazar, ses. Valova 11.58 za vinu, niti a latku 1.00 za piano br. Valove 98.00 8tefanik za pivo a LiPC1A

500tikettl

$197,6'4

VESTNIK

Strana 20.

PokraCovini Protokolu S. P. J. S. T. (Pokraeovani se strany 17.)

Timto jrnenovanY fieetni vYbor konei svoji praci, s dobrkm svedomim a vedomim na gi odpovednosti peed XIII. sjezdem na gi Jednoty, a gadame kagdeho jeng by nebyl spokojen s podanim zpravy tohoto zneni, by vzal na vedomi, ge jsme jenom lido, a ge jsme nemohli vykonati praci, ktere, by jinak vy gadovala 14 dni, za 2 dni.

Doufame ale, neb jsme se sna gili podati zpravu tomuto sjezdu, ktera se dotYka nejvice nagi Jednoty a upozorriujeme, ge fitednici H. teadovny delali nad jejich slly, by za danYch okolnosti peivedli Jednotu na ten stupefi, na tieing se dnes nachazi.

Uznavame, ge podet pracovnich sil gamestnanYch v H. treadovne neni postaeitelnY ku vytizovani ve gkere prate s Jednotou spojene a gadame, by sjezd v tomto zasedani pravu.

S peanim mnoha zdaru tomuto sjezdu jsme za fidetni vYbor: Frank Andinec, F. B. Vrla, Alois Kirein.

Po peeeteni zpravy ukazuje br. Andinec sje g -dovkmelgatnirchfepoukazuje na to, ge behem dvou dnt nebylo mu mo g gite zpracovat,-note islnYmateri l avgak neednici Hlavni teadovny velmi roxli na kagdY peipadnY dotaz odpovi. Podotkka dale, 2e uznava, ge podet iikednich sil v neadovne neni postaditelnk a gadal, aby sjezd v tomto ohledu ucinil napravu.

Peedseda: Sjezd dekuje-peedsedovi tohoto YYboru a vgem jeho dlenfim za jejich praci, kterd byla takeka nadlidska, ponevad g musila bYti vykonana behem dvou drift. Tlumodim proto diky tomuto vkboru jmenem vgech nagich sjezdovYch delegatit a zpro gt'uji tento vYbor dalgich povinnosti. (Potlesk). Touto zpravou jsme ukoneili podavani zprav neednikt a infigeme zahajit debatu a podavani dotazt. Aby bylo nage rokovomi usnadneno, vas peedseda dovoluje si vzit za zaklad zpravu peedsjezdoveho fidetniho vyboru a rozdelime si na gi debatu die stejneho planu. Budeme nejcleive probirat otazku bona, tak jak to podavo, fieetni vYbor, pak otazku piljeek na majetky, pak otazku majetku samotnYch, potom Vijay na certifikaty, pak pfejdeme na pkijem a vydani Hlavni fleadovny a koneene se nra geme zastavit u to prate a vYkonosti neednikft Hlavni teadovny. Svou praci nam ptedsjezdovY neetni vYbor usnadnil vedeni nagi debaty a s va gim dovolenim se budu eidit podle tohoto programu. Jsou nejake namitky? (Namitek nebylo).

Br. Nesuda (130): Davean navrh, aby nam br.

Marek peedet1 svoji fipinou zpravu ne g peikroeime k debate. Slygeli jsme rfizne zpravy a kdyg uslygime jeho fipinou zpravu, budeme Veda vge, co jsme chteli Veda. (Podporuji!).

Piedseda: Prase neco takoveho jsem mel na mysli. Zalegi to na vas, zda si vgichni pfejete, aby vam br. Marek podal fmlnou zpravu. Kdo jste pro to, aby nam podal br. Marek zpravu? (Hiasuje men gina delegatfi). Dle zdani vageho peedsedy je vet gina proti a proto upustime od podavani 'bine zpravy a zahajime debatu.

Br. Nesuda: Ja„ protestuji proti takovemu hlasovani -Prof jsme sem pei gli, kdyg nechceme slyget fipinou zpravu? Davam znovu navrh, abychom vvslechli fmlnou zpravu a teprve k debate.

Piedseda: Budete-li opakovat svoje navrhy a budete-li znovu o stejne veci hlasovat, jak dlouho zde potom budeme? Jako peedseda jsem rozhodl, ze Vagina se vyslovila proti podavani opine zpravy, ale rad se podrobim rozhodnuti sjezdu. Jsou nejake namitky proti rozhodnuti peedsedy sjezdu? (Namitek nebylo).

Br. Neuman: Dle mei° nahledu je nam vgem. znamo, jake platy dostavali neednici Hlavni Ueadovny. ale neni nam znamo, jake peijmy mel br. Kacie, kterY poukazoval na to, ge nedostaval dost za svou praci. Zadam proto br. teetniho, aby nam oznamil rani pNjem nageho pravniho radce.

Piedseda: jakmile zaCneme debatovat o techto zalegitostech, pak bude Cas na tento do-

taz. Nejdeive vgak budeme hovotit o otazce bondd, pak o pajekach atd., jak jsem to naznadil a peijdeme k ptimtm a vydanim HI. teadovny, pak bude dotaz br. Neumana tpine na miste. Zahajujeme debatu a kdokoliv bude nyni mluvit, at' se drgi otazky bondft do to doby, dokud tato otazka nebude ukondena.

Br. LainovskY (135): Bylo nam to ve zprave peedteno, ze bylo koupeno za 95,000 dol. bondt a bylo teg oznameno, ze byl zvolen u ggi vYbor na kupovani bondt krome hlavnich teednikii.

Radi bychom ved'eli, kdo byl v tomto u ggim vYborn.

Piedseda: Br. La gnovsky se jiste pamatuje, ge tenkrate na ge stanovy byly jive neg jsou dnes. Tenkrate v tomto u ggim vYboru byli: peedseda, tajemnik a pokladnik, kteti zprosttedkovali vgechny palely a vgechny koupe bondt a vedli vgechny zalegitosti, tYkajici se investovani penez.

Br. Lifinovskk: Dekuji.

Br. Nemk (136): Chceme Octet jmena Merit tohoto uggiho vYboru.

Piedseda: Jestlige se neinklim, byli to teedniei zvoleni na sjezdu v Temple. Byli to WI.: ternoskY, peedseda, Kubena, tajemnik a Va.vra, pokladnik.

Br. Kalousek (88): 2adal bych o vysvetleni rozdilu 12.000 dolart, jak byl uveden ye zpra.ye br. pokladnika.

Br. Steiner: 2adal bych br. Kalouska, aby nine povedel, jakYch je to 12.000 dolartl?

Br. Kalousek: Mam na mysli vysvetleni to ztraty 12.000 dolara na bondech Cameron County Odvodfiovaci Distrikt C. 4.

Br. Steiner: Kdyg byly tyto bondy prodany Reconstruction Finance Corporation, bylo jich za 54.000 dolarti. Jednote bylo poprve nabidnuto 44.35 dol. za 100 dol., kdy2 se vgak konec konct zadalo vyjednavat znovu, byla projevena nespokojenost s touto cenou. Nejvice byl nespokojen br. pravni radce. Zadalo se tedy vyjednavat znovu a bylo nam nabidnuto 52 centa na dolaru, ale bondova spolednost dostala 75 centa dolar. Zde je ten rozdil. My jsme projenom na teto spoleenosti 12.000 dol. a dohromady celkem pees 26.000 dol To je postaditelne vysvetleni k otazce techto bondit.

Postadi to br. Kalouskovi?

Br. Kalousek: Ja jsem spokojen.

Piedseda: Jsou dalgi dotazy stran bondt?

Br. Paclik (101): Chtel bych Veda, zda tyto bondy jsou zapodteny do tele sumy v pine cene anebo trgni cene a do jake miry zavisi na torn nage solventnost.

Br. Marek: Bondy vnagich knihach jsou vedeny podle kupni ceny, to znamend podle ceny, kterou jsme my za bondy platili, tedy nikoliv die trgni ceny ani die maturitni ceny ani die amortisaeni ceny. Bondy maji dtyki ceny, die nich se nyagete eidit. My jsme odepsali 50 procent jako ztratu na bondech. (Hlas: Kolik to eini?) To bylo 25.560.60 dol. Nyni je bondil 1,042.634.38, to je cena kupni, kde gto maturitni cena je 1,170.265.58.

Piedseda: S dovolenim, bratte Marku, nekteki delegati se mogna nevyznaji v rfanYch cenach bonda. Br. Marek uvadi, ze kdyby byly bondy zapiaceny zitra a dostalo se za ne tolik, kolik je na nich napsano, to je cena maturitni, let br. Paclik chtel vedet, zdali tr gni cena bona je 0,01 jako kupni cena a jaki) je rozdil mezi tim, gad my jsme bondy koupili a mezi tim, co bychom za bondy dnes dostali.

Br. Marek: Trgni cena je men gi, bylo odepsano 1. ledna podle vYpoeta statniho poji gt'ovaciho departmentu 130.000 dol., take tr gni cena dne'gni je mengi negli nage kupni cena o sto-teicet tisic.

Br. Truksa (149): Kteti to byli fitednici, co kupovali bondy v distriktu 10? Rad bych vedel, zdali videli tyto pozemky.

Piedseda: Byl to br. peedseda, tajemnik. Pokud se tYde toho, zda videli tyto pozemky, na to se musime zeptat br. Chernoskeho.

Br. ChernoskY: Ano, my jsme ty bondy kupovali a s br. Kubenou jsme ten distrikt prohledli.

Tehdy, kdyg se tento distrik zakladal, v gechno to velmi krasne vypadalo, bylo tam mnoho sada a vg echno bylo krasne zvelebeno a kagcla to budova vypadala velmi krasne, take se zdalo, 2e to bude jeden z nejlep gich distriktil. Bylo tam 25-30 domil a byly tam postaveny pek-

a

Ve steedu, dne 13. listopadu 1940. ne residence. Pak v r. 1933 pei gla boukka a viechny stromy v sadech byly polamany. Zfistalo tam potom jenom nekolik rodin. Peed too boutkou to vypadalo velmi slibne a zdalo se, ge tam vyroste velka deska osada.

Br. Truksa: Mne se vgak zda, ge to tak krisne asi nevypadalo, kdy g tarn nebyla zavedena ani voda. Tab se vas, zda byste .vy si tam postavil majetek?

Br. ChernoskY: Ano! Br. Truksa: Pak vas lituji.

Piedseda: Jsou jegte nejake dal gi dotazy stran bondt?

Br. SpaCek (20): Jako Glen nagi Jednoty po 34 rokil mam zakonne pram) peesveddit se o stavu bonda a piljeek nagi Jednoty a jinkch Je zde hodne debatovano a bylo mnoho psano ve Vestniku stran bona. Proto jsem to povagoval za svou povinnost prostudovat stay nagich bondit a najdek. Mam na to zajiste tent zajem jako ka gdY Men Jednoty. Po vyslechnuti finandni zpravy chtel bych yam dat jiste pokyny stran nagich bondil. Stravil jsem yeera asi tei hodiny studovanim teto veci a vymeeeny eas nestaei k tomu, abych yam podal podrobnou zpravu. Nag adetni vYbor podal peehlednou zpravu, ktera v gak je peilig dlouha a proto chci o teto veci jenom kratee promluvit. Mluvilo se zde o tom, zda jsou tyto bondy v knihach vedeny v kupni cene nebo eerie trgni. Ja, se eidim die zpravy, kterd byla vydana statnimi komisati 27. fmora 1940. Vteto zprave je uvedeno, 2e knihovni cena bondft je 1,042.829.20. Nemohu yam povedet, zda je to ftpina valuate techto bonda. Jak nom br. fleetni tekl, je mono uvadet rftznou analysi. Dale bych chtel upozornit -na jinou stranku vedeni nagich financi. Mel jsem jenom tei hodiny easu k prohlednuti zpravy.

Piedseda: Jako peedseda jsem nucen dodr2ovat nage pravidla. Bratr 8padek mluvi pfes Ustanovenou lhutu. Dovolite mu, aby mluvil o teto veci dale?

Byl clan navrh, aby br. 8paekovi bylo dovoleno mluvit dal a navrh byl peijat.

Br. gpaCek: Dekuji bratei delegati. Ja skonabychom ug eteili easu. ChM jsem jenom odpovedet na dotaz, zda tyto bondy jsou vedeny v kupni cene anebo v hodnote, jakou maji dnes anebo v hodnote, na jakou jsou vystaveny. (Potlesk).

Br. Cmajdalka: Jenom nekolika slovy se chci dotknout teto otazky. Musime se uvedomit, trgni cena bona. se meni ka gdk den. Kdyby sjezd chtel feat spravnou tr2ni cenu dnegni, tak ji maze mit, ale zitra uz maze byt trgni cena Dna. Proto se uvadi knihovni cena bonchi (book value), ponevadg trgni cena, ktera se stale meni, se nemt ge uvadet. V tomto ohledu zde bylo male nedorozumeni.

Piedseda: Jste spokojeni timto vysvetlenim?

(Souhlas).

Br. Olexa (88) : Ve zprave br. pokladnika se uvadi, ge bylo koupeno bonda za 124.800 dol., a tyto bondy byly prodany za 36.520 se ztratou 88.000. Ja, bych si peal vysvetleni, jake jsou to bondy. My stale nevime, o jakYch bondech se mluvi.

Piedseda: Na to mohu odpovedet sam. Jsou to bondy, ktere byly koupeny v Cameron doun ty Water Improvement District no. 15.. Je to tam, kde Jednota vlastni tech 630 akrit pozemka. Byly koupeny v r. 1930 prosteednictvim Fayetteville State Bank.

Br. Koliha (26): Ve zprave pokladnika je uvedeno ze bondy byly nakoupeny v r. 1937, 1938, 1939 a 1940 za 96.000 dol. Jsou tyto bondy jegte u Jednoty nebo byly prodany? A kolik sly, kdyg nebyly prodany?

Piedseda: Tyto bondy jsou jeg te u Jednoty a Jednota je doposud ma.

Br. Steiner: Chci podotknout k dotazu br Kolihy, ze pochybuji, ze bychom dries za tyto bondy dostaly tyto penize.

Nevim zda br.

Mistopiedseda br.

Koliha tomu rozurnel. Mysllm, 'g e chtel Oda ktere to jsou bondy a zda maji nejakou cenu, kdyg jsou to 4 nebo 3 procentni bondy.

Br. Marek: Na vysvetlenou br. Kolihovi '8vadlenakovi uvadim, ze jsou to L— — — Road District bondy a bylo za ne zaplaceno $126.800, Tyto bondy mame u Jednoty a neznam jejich dnetni trzxli cenu. 1401.11 byert v,68* OstarAt

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940. cenik bondu — Bond Ledger — a snadno bychom zjistili dneAni cenu.

Piedseda: Br. pokladnik ma vYtah z teto zpravy. Chcete se je gte zdriovat touto otazkou?

(Hlasi se ke slovu br. Spadek).

Br. Spadek (20): Mame na trhu fgelijake bondy. Na prvnim miste jsou bondy yydavane SpojenYmi Staty. Jeliko2 tyto bondy nesou ma1S) tarok, tak mnohe jednoty a spoleenosti vaji pfednost bondiim s vygeirni troky. Dle sve vlastni zku S . enosti, kterou jsem si ziskal v fade mayora mesta, vim 'Se pri vydavani bondt se bere hlayne ohled na zadlu2eni dotydneho distriktu. Jsem pfesvedden o tom, Be zavodriovaci district v Rio Grand Valley byl za1o2en pozemkovou spoleenosti a nikoliv jednotlivci a tato spoleenost se postarala o rtzne vYhody pro kupce pozemky . Dfive net se takove pozemky prodaji, utrati se v2dy velke sumy na rtzne, zvelebeni. Proto se tam utvotily tyto zavodriovaci distrikty a na jejich zaplaceni se vydal velkY podet bondt, ktere pfi gly na trh.

Kdo mel v takovY distrikt dilveru, koupil tyto bondy. V takovem pfipade byl na torn stejne jako ten kdo tam koupil pozemek. Tyto bondy se prodavaly po celYch Spoj. Statech. Dam yam pkiklad. Male mesteeko poti•ebuje kanalisaci, nebo vodovod a vyda za tim ridelem financovani takovYch projektil bondy. Kdy2 lide v takoyem mesteeku plati kadne svoje dane, pak je ykchno v patadku. Die toho se take fidi nekolik... cena takovYch bondt. Na Piedseda pferukije feenika, ponevad2 pfekroeil feenickou lhttu.

Na navrh br. Nesudy, ktery byi pkijat, bylo dovoleno br. Spaekovi poiraeovat v veci.

Br. gpaeek: Jak tedy vidite, mame bondy, ktere by kakly z vas chtel mit, ponevad 2. je zde jista zaruka. Na druhe strane mame vS'ak takove plipady, jako na pt. by byi tento: Nekolik z nas utvoti spoleenost za teelem prodavani pozemkti. Koupime pozemky, na kterYch chceme vybudovat osady a chceme ternto dem poskytnout ve g'kere vYhody. Za2adame si o povoleni k vydani bondt a zvelebime tyto pozemky, ale nemeli jsme 1311. torn Mdnou ma nost pied tim dokazat, Be jsme zaplatili nage done, ktere mame platit. Ty vYhody tam nyni jsou, ale je zde dariove zadhdeni. Zrovna tak takovYch zavodriovacich distriktech jsou takoye bondy veimi nebezpedne a dtkazem toho je, Be plati vet gi procenta east° od 6 procent vYS'e, kdefto dobre bondy plati jenom 4 nebo 5 procent. To se stab nejenom v Rio Grand Valley, takovYch bondt je ve Spoj. Statt velice mnoho. Vyskytnou se spekulanti, kteti maji dobry irmysl vybudovat jiste distrikty a vydavaji za tam teelem bondy. Mame zde dtkazy, 2e ty bondy v r. 1937 staly 46.055.48, ale pak byl nen adjustment na $25.550.50, a to jenom proto, Be ti lide byli pies prilis zadluSeni. Chci tedy jen poukazat na to, 2e tyto bondy neznamenaly nic jineho net jakYkoliv jinY dluh, at' u2 jsou to dluhy nejakeho gkolskeho distriktu anebo jineho. Vy Oak dobfe vite, jak teS'ko se plati dane v distriktech, kde vydany podobne bondy. Ja myslim, Be i slept' elovek se mohl piesveddit o tom, Se ye Valley ti lide neplati sve dane, z nich2 se mel platit troky. Takove bondy by se nemely vtbec kupovat, proto2e jsou to spekuladni investice a nemaji Mdnou cenu.

(Potlesk.)

Br. AnCinec (88): Dosud se zde nikdo nezeptal na to, proe klesla cena techto bondt a tuto pfidinu bych chtel objasnit. Nebyl jsem tam zrovna, kdy2 se to stab, ale jsou zde bratti z Corpus Christi a ti nem mohou Mei o tom, jak to dopadlo, kdy2 tam piTgla to velka bout.ka a znidila fgechny orankve sady, ktere tarn lide draho platili. Take pozemky byly po S* kozeny slanou mofskou vodou. Mnohe rodiny se pak odtamtud odstehovaly a majetek zustal °pukenY, take dane se potom neplatily a nasledkem toho onen distrikt nemohl pinit svoje povinnosti a platit troky. Ja jsem tam byl a pkesveddil jsem se o torn. Videl jsem tam polamane a suche stromy. Bondy tohoto distriktu byly koupeny pied tou bouti a tfednici, ktefi koupili bondy tohoto distriktu doufali, 2e penize budou dobte investovany. Toto byste meli vzit na yedomi, kdy't se yam snad zda, Be to bylo kupovana na spekulaci. Nejvet gi neAtesti potkalo nas majetelt Malecitemto boute, kter4 torikrkte

VESTNIK g kodila ce13"7 Phil Texas a nebyli tim postihnuti jenom nagi elenove a mnozi lide, kteti tam investovali ygechno a zakoupili si tarn majetky.

Ti prisli o vg echno. Nejsme tedy postiZeni jenom my sami. Jsem jist, ae kdyg v budoucnosti budeme lepe dbat na to, aby flak penize by ly spolehliveji ukladany, tak tuto ztratu nebudeme tak bolestne pocit'ovat. (Potlesk.)

Br. Jelinek (20): Wive net tato debata a bondech bude ukoneena bych si pfal, aby nam iif ednici pfedloSili zpravu o posledni prohlidce knih statnim auditorem, abychom se pfesvedo tom, co bylo dobrou a co bylo Spatnou investici.

Piedseda: Tato zprava je psana anglicky.

(Cte zpravu auditort).

Pfejete si dalsa vysvetleni?

Br. Jelinek: Ja myslim, aby se pfeeetla ona east, kde je podana kritika auditoril a jejich odporudeni.

Br. Marek etc dark Cast anglicke zpravy statnich auditort.

Br. Steiner (84): br. Andinec mluvil o ,investici v tom negt'astnem 15. distriktu, ze ktereho nas bude bolet hlava po cela leta a br. Aneinec omlouval new, co omluvy nezasluhuje.

Ja bych vam rad podal fakta a skuteenosti techto bondech. iteknu vam toto.: Tyto bondy nebyly prodejne po celYch Spoj. Statech, nikdo za ne nechtel plait ani 50 centil na dolar. Mam jiste zpravy, 2e distrikt z tech 95.000 dostal jenom 65 centil na dolar tam kde my jsme platili pinych 100 procent na dolar, to znamene, 35.000 dol. vYclelku pro bondovou firmu, ktera nam bondy prodala. Tyto bondy byly, jsou a budou naSim nejvetgim kamenern irrazu. Nemidete se vymlouvat na to, S'e v r. 1935 pfiga boutka, kdy2 v r. 1931 a 1932 jste udelala co u2 nechtel nikda udelat v r. 1928.

Podavam zde to, co je pravdou. Tyto bondy nechtel nikdo v celem state Texasu, kaklY chlapec v ritadovne, kde se bondy prodavaly veal, Se tyto bondy nejsou dobre. KdY2* jsem pak jako pokladnik mel pfile2itost nahlednout do teto veci bide, tak jsem se pfesvedoil o torn, Be distrikt dostal jenom 65 centta na dol. (Potlesk).

Br. Chernosky: Ja nevim, oe se ve skuteenosti jedna a slySim tuto zpravu teprve dnes odpoledne. Ja, jsem mel za to, Be tyto veci byly vyteSeny dtkladne na minulem sjezdu, kde jsem podal obgirnou zpravu a Mdal jsem vas, abyste provedli dtkladne yySetfeni teto veci, ponevad'S jsem chtel mit jednou pokoj. Muslim se vAak ozvat, kdy2" se ozYvaji takove iitoky na moji Best a doufam, Be mne tento sjezd dovoli, dfive net bude ukoneen, abych tuto zale2itost objasnil a obhajil svou dest. Ja, nevim, o 'dem se mluvi. Ktere bondy to jsou? Bratfe Steinere, byl jste pfitomen na schtzi 3. derma 1937?

Byl tam tehdy br. Kubena, Marek, Steiner a Kacif. A kdy2" jsme byli v teto schtzi, kde jste sam...

Piedseda: Nemohu pfipustit, aby se vedla nejaka debata mezi bratry. At' si kakla strana povi svoje, ale nemohou se vest 26,dne takove prime debaty nebo kra'ove vSrslechy. Jsme ye sjezdu!

Br. ChernoskY: Pane yam dekuji bratfe pfedsedo, chci vAak jenom vysvetliti, Be jsme meli schtzi a tyto bondy byly koupeny ygech tfednikii. Nekoupil se ani jediny bond mimo schtzi tfednikt a vklycky zde bylo nekolik prodavaet bondt od rtznYch bondavYch spoleenosti a ten, kterY podaval nej yYhodnejei nabidku, od toho jsme bondy koupili. Zde YAM pfeetu jake bondy byly koupeny. (Ote): Bondy jsme kupovali fSichni dohromady a koupili jsme je od to firmy, kterou zastupuje nag' br. Kocurek a kupovali jsme je od teto firmy proto, ponevad'S byli ochotni podle nageho pfani vziti bondy od nas zpet. To se take stab, kdy2 jsme kupovali tyto bondy, kdy2 jsem to o bondech vyna'Sel, telefonoval jsem bratru Kocurkovi a on se nabidl, 2e mideme tyto bondy yymenit za Rile a Be penize vrati. Vite, 2e kdy2 kupujete opravdu cenne bondy, tak s nimi nemame 2adne obti2e. Takove bondy nam nesou 5 procent ale musite za ne platit vic 110 a2 120 dol. Kdy2 pottebujeme penize a 'lady se stab, Be jsme pottebovali penize a je nutno, abychom prodali bondy, tak prodame radeji bondy na misto toho, abychom si vypOlCovalt penize. ,,TO„ nevi4 co by zqui br,

Strana 21.

Kocurek teld, ale kdybychom mu fekli, Be bondy nechceme, tak by je mohl vzit zpet. Toto bylo projednano ye schtzi a mate o tom napsanY protokol a midete se o tom pfesvedeit, kdo tarn byl plitomen, kdy2 se projednavala koupe banal. A v nasledujici schazi se °pet o veci jednalo a protokol z posledni schtze byl schvalen a tim byla schvalena koupe bonda. Ja sam nepodepisuji eeky. KakiSr eek, kterSr jde z aradovny, je podepsan br. Steinerem, a br.

Kubenou nebo mnou a kdy'Z' vidim, ke je nejakST omyl, tak s tim nesouhlasim. Ja, poukazky nepodpisuji. Jestli2e br. Steiner mel proti kupovani tech bondt nejake namitky, mel se proti tomu postavit, ale zde nam protokol ukazuje, Be pri kupovani bondt byl ye schtzi "common consensus" byla zde vestranna shoda mezi kteri byli pritomni.

Br. Steiner: Tato otazka byla vyvolana dotazern. br . Kolihy o eerie bond& za ktere jsme platili asi 126.000 a jsou jenom 4 procentni. Ja jsem doznai bratram delegatum, kteri sedi vedle mne, Be to byla cela Hlavni aradovna, ktera bondy kupovala a Be jsme se nepresvedeili 0 kvalite techto bondt. J6, beru to vinu prave tak na sebe jako na ostatni a nenakladam ji na nikoho. Ja, nikoho neobviriuji, ponevad2 jsme to ueinili vkchni, ale reknu yam toto: kdy'S jsme shledali, Be ty bondy neprina geji 4 procenta a 2e je musime dat do seznamu bondu, ktere nam 4 procenta nepiati, psal jsem o torn v'Sem bratram Hlavni aradovny a dostal jsem odpoved': napred se presvedete o tom, co kupujete. Myslim, Be tato debata by mela lo3it ukoneena. Kupovali jsme za 122 centa. na dolaru a udinili jsme chyby. My tam mame jeke jine bolesti, mame tam desitky bonda, za ktere jsme dostali 5 centa na dolaru.

Br. Neuman (108): diva navrh na ukoneeni debaty.

Piedseda: br. Marek chce jeke podat vysvetleni br. Kolihovi, ale tato vec je die meho asudku tak malicherna, Be ztracime vice na drahem easu net co dini rozdii v tech trocich. Proto bych Sadal, aby bratti mluvili kratce.

Br. Navratil (24): Byl zde podan navrh na ukoneeni debaty. Drive net skoneime debatu bych tento navrh: Ponevad2 ty stare bondy nas strak u2 tak dlouho a jak je zi-ejmo nam nic neprinesou neMi zlo nak Jednote, y am navrh, abychom na ne zapomneli a aby se o nich vice nemluvilo ani v tomto sjezdu ani v pri§tich sjezdech. (Potlesk).

Piedseda: Je podan dobr7 navrh. Ponevaa s nam vg ichni jiste souhlasite, budeme hned o nem hlasovat.

Br. Duckett (28): Jsem proti tomuto navrhu.

Piedseda: Jak je tvaj nabradni navrh?

Br. Duckett: Myslim, 2e vite, Be jsem novSrm delega,tem a nechci, aby to, co reknu, vztahoval nekdo na sebe. Myslim, 2e by nam zde melo 13S7t podano nejake vysvetleni. Soudce ChernoskS7 je nVm drahSrm pritelem a vaim si ho jako vlastniho otce. Posledni dva nebo tri roky a take zde sly'Sime takove veci, ktere jsou uraIkou a hanbou nag i Jednoty. Myslim, Be mame pray() se touto bondovou veci bli2e zabvat. Nechci jmenovat 26,dneho elena Hlavni tradovny, ale do me tfadovny se donaSeji takove veci, M se tim eitim osobne uraen. Prich6,zeji ke mne bondovi agenti a kdy'2 se dozvi, Be patrim k nasi Jednoty SPJST, tak nekteri z nich rikaji, Z"e nak Jednoty nemohou nic prodat, proto2e nekteri arednici za to neco chteji. Proto myslim, Be bychom men tuto debatu o bondech prodloukt i pokud se tfee starch bondt. Je to pro dobro Jednoty a pro dobro na gich arednika, aby zde bylo predneseno, v'Se co se stab a kdya se tato vec nevykidi v tomto sjezdu, bude se znovu opakovat pri sjezdu pri gtim. Ja za touto 'creel pajdu a vy'Setrim co se stab a kdy2 se stala chyba, tak ji vyAettim aby byl, jak se rika "clean house". To co jsem slysel, tim se citim doteen jako Glen Jednoty. (Potlesk).

Piedseda: Br. Duckett nemluvil k navrhu br.

Navratila. Na misto podani nahradniho navrhu doporueoval, aby se debata prodloukla a rozg itila na vyktrovani v gech Apatnch bondu. Br. Navratil navrhuje, aby jednou pro vkly ty gpatne bondy byly z na geho jednani vymazany a vedeny jako strata.

(Pokradovani.)

VESTNIK

Strana 22.

MUSIL: jPzoliL

latTY1 ROMAN

A nejstralnejSI bylo, jak v gchni kolem neho ptizptisobovali se ' ivotu, jak byli nuceni yesti. I to vradeni stavalo se pro ne nedim samoztejmYm. Videl lidi, kteki byli otci rodin, syny dobrYch rodiet, jak se zlovestnYm vYrazem ye tvaki tenou se proti sobe. Z otevtenYch fist vystupovala jim bila pena — znamka krajni zutivosti. Hynek v takovYch chvilich plakal nad lidstvem a jeho kulturou a civilisaci. Tyto chvile byly pkidinou, ae podal se obirati mySlenkou na sebevraldu, kdy marne v defti kuli hledal smrt.

Toto rozhodnuti dralo se do jeho my glenkoveho behu, kdy za jasneho vedera vykl hledati trochu dkivi, aby si s kamar ady mohl uvatit trochu kavy z konservovych kostek.

Medal marne. Nikde nebylo Vesnice byla obracena v prach a popel. Octl se tak na hititove a jal se lamati nizke dtevene kkiMesie vykl, jeho svetlo dopadlo na htbitov, kde belaly se lebky a hnaty vyhazene explosi Srapnelft a granatil. Tu a tam lekla i cela rakev.

Hynek se zastavil. "Smrt? Co je to smrt?" myslel si pti pohledu na rozhazene kosti. "Konec vkho — je to vysvob6Zeni ze zivota. kterY sotva se bf'emenem. Tkke vAak je ukoneit vot vlastni rukou."

Vyrial revolver a prohlikl ho — — — Kdesi zahoukala so ya; Hynku! Jeho prvni veder lasky, kdy se zahoukani sovy Slavka tolik podesila.

"Slavko, Slavko," zakvilel a bezdeene do kapsy pro jeji fotografii — — — Soud,asne s fotografii vyrial dopis, kterY mu odevzdal vojin Vavra, aby ho dorueil nateremu z tech, kteki sli do trestniho oddeleni.

Sam je mezi nimi a dopis dosud ma u sebe.

1.j2 musi '21t aspori tak dlouho, as odevzda dopis. VZ'dyt' to slibil mrtvemu kamaradovi.

Zastreil revolver a tise. jako postiknY pti 7.1em skutku, klopYtaje po hkbitove, bral se pr ye.

XVIII. KdyZ" byl s Ruskem uzavten mir, nastalo stehovani vojska na italskou frontu. HusarskY pluk, v nem" byl Hynek zatazen, odjiklel koncern Unora 1918.

Nastalo nekolik dnti strastipinYch pochodti, konedne dostihli horskeho mesteaka Jakobeny, kde nasedali do otevtenYch vagonft kokolejne drahy, propletajici se po ribodich hory Prislopu.

Mrzio jen to praUelo a snih se sypal bez us ani.

Hynek sedel zkrukn v rohu vagonu.

Byl nemocen. Divoka horeeka jim lomcovaIa. Rano dostihli mesteeka Kirli-Baby.

Tarn se dovedeli, 2e pluk uz odjel a Hynek poslan s nekolika druhy za nim.

Vildcem byl detat, Videriak, ktery rozhodl, 2e pojedou na Videri. Nebot' tam byl doma. Ve Vidni dal v.:sem prukazni li.stiny, aby se mohli podivati do mesta. Cestovni papiry v'ak si ponechal u sebe.

"Zitra rano o sedme odjadime. At' jste pohromade. Ne, aby vas napadlo natereho desertovat," ptikazoval.

RozeQi se.

Take Hynek set, aby si nem koupil. Mel u sebe sluSnou dastku penez, jednak jefte z domova a jednak z vojenskeho aoldu, k jeho utraceni nebylo pkileLtosti. Koupil si nejdkive psaci potteby a pak napsal doma a Slavce.

Nato toulal se bez cile osvetlenYmi ulicemi.

Uvaloval o torn, jakYm zpiisobem by mel dorueiti Vavritv dopis. Mimodek pkiga mu na mysl 'eetatova slova o deserci. "Zde by to nemelo ceny. Za hranicemi je kaIde pak tkeba.

Snad na italske fronte bude vice pkiletitosti," kekl si.

Z techto twah byl vyruten tenou, ktera ho oslovila.

"Nechtel byste se, vojadku, trochu pomilovat?"

Veal razem, koho ma pied sebou. Sahl do kapsy a vyriav penize, podal je nezname.

"Jdete se radeji vyspat," kekl ji a chtel odejit. ena ptekvapene vzhledla mu do oblideje a vyhrkla: "Ja vas znam! Vy jste JirovskY z Radriovic, z Moravy."

Hynek zustal na ni zirati, jako ohromenY. Pak se ji podival do oblideje.

"Milj otec je tafatem ve dvoke asi pul hodiny od Radriovic vzdalenem," sdelovala.

"Snad nejste eafakova Andela?"

"Jsem".

Hynek se zachvel; tedy byla to pravda. Na poslednim smetisti lidske spoleenosti setkava se s tou, ji2 do jeho ochrany doporueil "Jak jste se dostala as na tato mista?"

Znal jste mlacleho barona?"

"Ovkm ze ano."

"Ten byl pilvodcem vgeho. Ve strachu o otcovu existenci byla jsem mu po vuli a s plo dem IntiS'ne lasky pod s yYm, do to doby stYm srdcem, utekla jsem z domova. Bala jsem se hanby. UchYlila jsem se sem do Vidne. Dite se narodilo — byl to hoch — a ja dtela do Apadu, abych ho uzivila. Stalo se vAak neftesti. Chytly mu Sateeky od plotny a uho •el. Stalo se to vae ne'St'astnou nahodou, ale ja byla odsouzena. Kdy2 jsem vysla, nemela jsem se deho chopiti, bida byla jiz tehdy prilis velka a tak hlad udelal ze mne — — —".

"Ale v 2ivote je vkl.y dosti dasu k naprave.

Dosavadniho Lvota musite zanechati. Slibil jsem komusi, kdo vas mel rad, velice rad, kdo yam byl vernY do posledniho dechu sveho yam pomoltu, bude-li toho tkeba."

"Kdo byl oven elovek?"

Bkiza."

"Ach — kamarad meho detstvi. Ten milt', hezkY hoch, kterYm VSichni pohrdali. A ze jiz neLje?" "Byl zasttelen jako zradce. Byl rnYm nejlepS'im ptitelem. Olovek zlateho, uptimneho srdce. Vzpominal vas v poslednich hodinach sveho Lvota a vy, s ohledem na jeho eistou pamatku musite zanechati tohoto iivota."

"Co marn vgak cleat?"

Hynek vytahl z kapsy v geehny penize, ktere u sebe mel a podal ji je se slovy: "Zde vezmete. Vrat'te se na Moravu a zajed'te k mYm rodidtim. Vytidte jim, ae jsem zdros.

Domt M se podivati nemohu, ponevad2 nedostanu dovolenou. Otec yam tam jiz nejake zamestnani najde, aby jste se mohla poctivezivit." Vytahl dale Vavrtiv dopis. "Tento dopis odevzdate memu otci, aby jej dorudil selce Vavrove do Stupovic. Je to vesnice asi d ye hodiny vzdalend od Radriovic."

"Co je v tom dopise?" tazala se, puzena tenskou zvedavosti.

"Je to posledni pkani umirajiciho. Mohu yam dfivetovati, ze jej odevzdate? Ja, jedu na frontu, patou nechci dopis posilati, aby se neztratil anebo neptikl do nepovolanYch rukou."

"Mrikte se na mne spolehnouti; spinim vge do posledni pismeny. Ale vratit se k poctivemu aivotu? To sotva dovedu. KaklY by se mne atitil a toho bych nesnesla. Co jsem yam slibila, spinim," kekla a ji2 zmizela v davu obecenstva.

Hynek se vracel k nadvoki. Sel zamynen: "Jikiku, Jikiku, dobte, acs neuvidel."

Druheho dne rano odjeli na italskou frontu; Hynek byl za tYden nato zajat.

XIX. Slavka ptijeIa z na yStevy od Hynka velmi rozechveld. Citila Hynkovo pokokeni a velmi tim trpela. Z tohoto stavu vyburcoval ji Hynkriv dopis, v nemz ji psal, ze odjiadi na frontu. "Zabiji mi ho, zabiji," nakikala, stulena na pohovce ye svem pokoji.

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940.

Thechou byly pro ni polni listky, jet' pravidelne dochazely, ale pojednou dochazeti ptestaly. S napetim dekala pak kadeho dne stonok a kaidY den totes zklamani. Plakala, kudy chodila Tak minula kada mes cu v beznadeji a Mubokem smutku, as posleze rozhodla se Slavka dopsati HynkovYm rodidilm, co se s nim stalo.

Brzy prisla odpoved', v nit ji panimarna Jirovska sdelovala, ze ani jim Hynek ted' nepiAe. Zvala ji na navStevu s podotknutim, jak je u nich v horach krasne.

Slavka jela.

Prvni jeji otazkou, kdy stanula ye svetnici u JirovskYch bylo, co je s Hynkem.

Jirovskeho hlava pki techto slovech poklesla.

Jirovska si zavzlykala: "Hynek pkestal psati, je nezvestnY." "Nemam uz 'tadneho syna. Bote, Bole, dim jsem se prohkeS11, ze mne tak trestat? Nai rod —" zanakikal stars' sedlak.

JirovskYch — Slavka pozvedla uslzenY zrak a zahledela se na starce.

Byl bled a zmodrale rty se chvely.

Na dveke bylo v torn prudce zaldepano a v zapeti nato vstoupila do svetnice — Andela."

"Radte bYt pan JirovskY?" obratila se Anala k Jirovskemu, ac ho dobe znala. Nechtela se prozradit.

"PkinaSim yam vzkaz a pozdrav od vaaeho syna."

"Od Hynka?" zvolali v gichni tki radostne.

"Vdera jel pkes Videri, kde jsem s nim zniuvila. Vzkazuje, ze je 'ziv a zdra y. Domil tie se podivati nemrite, nebot' nedostane nikdy dovolenou. Vice nevzkazal nic, asi ae yam poslal dopis.

Obraceli se na ni s mnoha otazkami.

"Nemohu yam vice nic lici, mluvila jsem s nim jen letmo na nadrati, kde hledal nekoho, kdo by jel na Moravu. Tam mi kekl jenom techto nekolik slov, ktere jsem vykidila."

Pkijala pohoSteni a pak odeSla, anit odevzdala dopis Hynkem ji svekenY. A take nepotadala Jirovskeho o pomoc k novemu tivotu.

Po jejim odchodu zavladla zase ye statku JirovskYch radost po dlouhYch dnech smutku.

"Bohudiky, Hynek je tedy ON," vydechl radostne JirovskY. Slavka byla take zpravou, ae Hynek je tiv, cela rozradostnend. Jete tehot veeera Oak odjitdela domt, nebot' se musela pkipravovati k novernu odjezdu. V rodine BelinskYch bylo rozhodnuto, ze Slavka bude dana na vychovani do jednoho z ptednich pensionatil, kam byly posilany divky z nejbohattich rodin.

Slavein otec se v posledni dobe napadne zmenil. S dkivefgho skromneho obchodnika, ktery podital s katdYm halekem, udelala valka naduteho bohatce, py gniciho se pki katde ptilektosti svYrn jmenim.

Z odkikani, utrpeni a vzdechii milionf rostlo jmeni nekolika jedincti a mezi temi byl take BelinskY. penezi nikde, netetkil jimi teprve, kdy se jednalo o jeho jedine dite. Proto take dlouho vybiral mezi ristavy pro vYchovu divek, ale nehodnotil je podle pedagogicke rirovne, hodnotil je podle toho, kolik kterY za mesic potadoval penez.

Tak se Slavka octla v prostkedi, kde pki katdem kroku eihalo nebezpedi na jeji eistou duti.

XX. V kuchyni pine valid. se pary piipravovala selka Vavrova, °bed, kdy veSel listonot, pkina,g eje ji fikedni rekomandovanY dopis.

Rozbalila jej a doetla se v nem, tie jeji mut Antonin Vavra byl odsouzen jako velezradce k smrti zastkelenim a jeho vetkerY majetek bude zabaven ye prospech statu.

ZUstala chvili tupe do listu a pak si povzdechla. Nebyl to vSak povzdech milujici teny; byl to povzdech hkitnice, ktera v dobe mutovy nepkitomnosti uvazla v sitich hfichu a bala se mulova navratu.

(Pokradovani,)

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940.

A vyAla krasna, rind Zena ve stied jeviLte, ma, veeli khdla a tanei, stare, tiena se trochu znepokojila, pohledla na dceru, ale vidouc, jak dychtive se tato diva, jak se zrovna vpiji do katideho va,Lniveho pohybu taneenice pomyslila si, tie je to asi v potadku, ze by se ji vysma11, kdyby se nedivala.

Obratila se tedy zas, ale a ehledela, pin nevidela nic nee, vaz pin9 obili, zlat9m sluncem zaplaven9 kraj, modre lesy v dali a dvorek, jejich dvorek se starou lipou nad chalupou. jak veely, pofad letaji dokola a bzuei pod modr9m nebem; nekdo si nekde zav9skl, nekdo zpiva. Je horko — oei se kill& — ua phjel posledni vaz s pole, husy prihnali s pastvy, slepice jdou na kurnik. Na stiechu chalupy sletli se holubi, dot9kaji se zobaeky, cukruji — ve chleve zabueela krava.

Stara maminka je ted' mladici, nese pinou nazi zelene, lupenate travy, cpe ji za tiebkiny a moudre oci jejich Straky divaji se na ni tak upfirnne, tiama se ji o ruku otird a slepice, ye tilabu sedici, otvira zobak s v9stra2n9m napomenutim.

"I jdi, vAak ja to nesetienu," povida miadice a vybilia zase pro novou nak travy.

Jak syei a sviLti brousek o srp, jak leskne se trava ua orosend a jak padaji zaviene kalieky kvetinek! Cvrekove oz9vaji se se vSech stran, koroptve volaji, kkepelka tluee. Na nebi je tolik hvezdieek, lesy zapadaji do tmy, ze sousedni vsi slySet Ltekot psa.

"Tray°, tray° zelene, 1" Kdo to bude, travo, Zit..."

Tolik travy je vLude — ona jde a jde — trava ji ati ke kolenum don:1sta, mace se oh9ba, voni tak zdrave, kotenne, hoice — uti ji zakr9va i ramena — holeina se z ni nernatie vyplesti — LIZ nad hlavu ji roste — zelene,, husta trava!

A vetheek Lunn takovou neureitou hudbu..

"Maminko, slySite! Maminko!"

Matka se probouzi nechape nic. Potom pozoruje, tie vedlejLi divaji se na ni s posmechem, ba temek s opovrknim.

Je ji hanba, rychle zase zavird oei, nebot' sen vabi poznovu sv9m Stestim a klidem, ale dcera ji nedava spat, hnevive cosi Septa ,matka vstava a posluShe jde za ni.

Na chodbe se trochu osvaila, ale kdy se vratila, citila se tu tak v cizine, 'tie by byla nejradeji utekla. Potom ua do konce mela trapn9 pocit studu a nemohoucnosti.

Kdy2 vyky z divadla, byla obloha pina hvezd.

Svetii, vonn9 vzduch val od feky, obrysy HradZan r9sovaly se na druhe strand' pod oblohou, naproti tyeil se Pettin.

Bylo tak teplo a volno, vane akata snad je ate sladsi. Na iece posud kolebaly se lodiely. beady svetel na mostech i v ulicich tahly se jako ticpytne fetezy, jako hvezdne cesty, spadnuvLi k zemi s tajemne spleti nebeske.

Zde jdou rovne, zde jimi prochazeji lids, ale tam? Jsou-li tam svety, jak se o torn Luisa uCivala * ye Skole? Jsou-li tarn tvorove a jaci?

Divka je jaksi smutna. Zda se ji, jako by ji kdosi new v divadla napovedel — ale ted' je zase vyvrtiena ye vLedni Zivot ulice a to cosi astalo v dui nerozlukeno. Proto se ted' tak smutne diva na nebe.

Marne se ohlikla pied divadlem po torn panovi jako by on mel tici, co ji bylo nejasne.

Ne — takhle zitra do obory nepajde. Aby si snad myslil...

A vidyt' ani neni hezk9. Takov9 kulatouek9, s tvatiekou jako panenka. Kdyby nem& skiipee, nie by do neho nebylo! Ji by se libil takoV9, laic() tarn na jeviati, silnY, rozhodny mut

VtSTNIS Bezdelry ohledla se k VYS'ehradu. Hrud' se ji zvedla povzdechem. Prot' je ji tak smutno?

Valyt' to piece bylo takove krasne! Takove docela jine — nee, ted' — zas ta fLednost.

Jak fekla hudi! — Co jen vody tu jiti proteklo ua tenkrat — tudy tekia — kdy tam na VyLehrade... Takova opera ... Byli fLichni nadkni — i v lotich — a v loZich b9vaji chladni hosts! — Luise se zde,, tie je o cosi oloupena. Zmocfmje se ji trapn9 pocit nejistoty. Je ji dokonce eehosi lito. Tak nev9slovne lito.

Prod'?

Jeji aaty jsou piece hezke, i ona je krasna, o tom vi, nejen Ze se videla v zrcadlech, ale pozorovala dobie, jak muk se za ni Prod' je tak nespokojena?

Maze si dopiati divadla — opery! — Chodiva do parka, bavi se s deveaty i se znam9mi pany. — Luisa se trochu uSklibla — byla v plesich, v zabavach — a pies odevLad vychazi neuspokojena, ba zavistiva — nebot' je svedeena, Ze cosi ji zustalo skryto a to cosi je prave nejkrasnejLi. To cosi by staeilo pro Zivot, vypinilo by vgechny prazdne, zdlouhave chvile.

Ale co je to? Proe ji bylo dnes tak— jako pied mrizi tajemneho parku, do nehol vstoupiti nernatie? Prod dojimaly ji ty zvuky nekdy k plaei, co chtelo puknouti v jejim srdci, co chtelo vytrysknouti k vfik zaLumeti a rozjiskfiti se?

Luisa to nevi, Luisa pldee v duk, ani by si toho byla jasne vedoma. Jen smutno je ji, mrzuto, pratidno a nudno.

Rychle vraci se v duchu na jevate.

"Prosim td', holka, jak to vlastne dopadlo?

Ja nerozumela ani slova," vyruSila ji matka nezvykle mekk9m hlasem.

"Vy tak umite eloveka vklycky rozladit," zalhava cosi Luisa, ktera nevycitila tepleho tonu mateiny otazky.

Stara neiekla ua nic, vzdychla si a myslila zase na svilj sen.

Takova zelene, trava, husta, At'avnata — a ten maliek9 dvorek doma! — Straka 'uboha!

— ba, to vLe uZ nikdy nespatii. — Umfe v to tmave svetnici s oknem do prujezdu a zahrabou ji na OlLanech mezi tisici hroby.

Aby ji Panbah netrestal! Chce snad mit zvlakni hibitov? A neni spokojena s tim, co ma? Vklyt' se ji vede lip neti leckteremu sedlaku v jejich vsi! Je pani spravcovou, lido si ji vatii a zle se jim take nevede. Ma jedinou dceru, ta se jiste dobie provda, — Bah vi, jake jetite neeeka starou matku Stesti!

A ona by pro trochu zelene travy... k smichu! Zitra ye "Stromovce" se na ni nadiva — a nekdy, as bude Lojzieka chtit, piljdou do arky a tarn se budou v trave valet dosyta. I na pole se podivaji, jak se obili svatii.

Ale piece jen citila, tie to vLe nebude to prave, tie bude v cizim, tie nebude prostoty a b9valeho Stesti, o nemti tehdy ani nevedela.

"Tak vida," myslila si, "co eloveku na stare, kolena nephpadne! Nieemu jsem v divadle nerozumela a najednou takovehle pokuLeni!

Hfigne jsou to v9mysly! Vytahnou z eloveka neco, nad' davno zapomnel, a potom at' si 1/ gecko sam vyfidi!"

Zaboeily do ulieky pied kasarnami, pak jeSte do jedne a obe se nerozhodne zastavily.

Tady v hospfulce byl tatinek; chodivali sem staih jeho znami, lokajove, vratni, komornici, komorne a panske. Tu byl tatinek vkly ve svem musil sem katidy t9den alespon jednou zapadnout a jen ho mrzelo, Ze Luisa malokdy sem s nim ala — byl by se tak rad ji pochlubil.

Ale ona vtidy vLelijak se vymlouvala a ted', kdyti stab, pied hospfidkou, rovneti ji mrzelo vejiti dovniti. Komorne dratidily ji svou vyz9vavosti a davernosti, ph tom ji davajice zna,ti svoji pov9Lenost a sveta znalost a lokajove piipadali ji straSne Akrobeni.

Vabec Luisa nerozumela sama sobs; nelibil se ji nikdo — ani mladenci, kteii chodivali s jejimi druZkami ze aiti, ani studenti, s nimi se nekdy setkavala na zabavach. Tito tidivova-

Strana 23. li ji nazory, flint naprosto nerozumela, namluvili toho tolik podivneho — vpletali cizi slova, aaslh, neznala-li nahodou nejak9 betin9 projev neb udalost, ktera se jim libila, nebo jit odsuzovali a mluvili, o ni pohrdave. Naopak rnlidenci z obchoda zajimali se jen o velke "Lvandy", bavili sve divky potdienimi popevky a neLtitili se ani drsn9ch vtipt.

Pravda — nekdy v zabave — ale velmi zfidka — setkala se Luisa i s jin9mi studenty, ale ti, sotvatie s ni promluvili nekolik slov, °pet ji opustili, ani2 by projevili ochotu jeke se s ni setkati. Talwvi byli ji jeLte zahadnejLimi, mluvili malo, zkoumali ji jaksi, zmiriovali se o, vecech, o niche, ona nic nevedela, snakli se objasniti ji cosi, ale ustavali, kdy2 nemohouc pochopit, koneone mrzute je pieruSila naprosto jinou otazkou.

Tato vlastni bezradnost Luisu zlobila, ba zaratela ji tak, tie nekdy se bala i do zabav jiti nebot' tiebatie mela krasne aaty, tiebatie tandila a byla obdivovana piece jive bavily a smaly se mnohem vic, jejich otazky a odpovedi byly vkly stejne povrchni.

Ona sama duchapina nebyla nevedela vLak o torn.

Nemohla pochopiti, tie ona, temek tak elegantni a hezka jako piedstavitelky z jeviLte, piece dosud nedosahla vzruSiveho Stesti a zas prave proto snakla se vkly usilovneji uchvdtiti sv9rn zjevem.

Ale zde nelakal ji nikdo — znalat' je vSechny tak dobie!

Matka jeji stala se proste bezradnou proto, Ze se stydela vejiti dovniti. Nikdy ji to tak za teako nepiipadalo jako dnes. Slykla ua v duchu ty lomozive v9kfiky Zen i muau, ati vstoupi, ty podivne, drsne vtipy, to nadLeni, komediantske vitani.

Krome toho — bkvala kdys pradlenou v panskein dome a venku — tam se s tatinkem seznamili a zdalo se ji vidy, tie pradlena je cos tak uboheho, '2e panska i komorna ji daleko pfevykiji. Proto se vtidy zdrahala v jejich pfitomnosti — nejen ted' — i dfive, kdy jeji oblasti byla panska pradelna a kuchyfika za vratnici.

Dceii mihnul se z19 fismekk okolo rtfr. V mysli•proletly ji barvy jeviLte, zachvela ji nadSena gesta, v9kkiky hrdina — nekolik tone zaznelo bolestne srdcem — ale pohodila hlayou a kekla si: divadlo!

Meet hlasite pobidla matku: "Piece tu nebudeme stat!"

Bylo vSecko tak, jak si obe myslily, jen maminku rozradostnilo, jak se tatinek zrovna uptimne smal.

Odi mu jiskfily, sky tekly po tvaiich a mohutn9 vous potiasal se na obou licich. Tak ho vidala nejradeji, vedela, tie je zase ye sve "panske slave" a za nic na svete by mu nebyla tuto chvilku zkazila.

Luisa amyslne tvatila se unavene a pohrdave. Na otatiku, jak se ji libila opera, odpovedela, Ze velmi dobie, ale s takov9m piizvukern, jimt dala znati, ze s nimi se ona o takov9ch umeleck9ch v9tvorech aiihti nebude. Usmivala se pov9Lene vtipfarn i lichotkam a v dui bylo ji teskno. Tak teskno, tie se piistihla v okamtiiku, kdy slzy draly se ji do oei.

Ne — jak se jen mati rozveselila! Kdo by iekl, Ze prve v divadle spala! Start' klienik Svozil, protivn9 svou hladkou tvaki, povida mamince, tie je stale mladLi, a math se eervena Tatinek si utira penou pottisnen9 vous, hladi si bfiLko a je ati zpocen9 smichem. Komorne a panske vykkikuji, v Zertu haLteii se s lokaji, tiadostivy dotknouti se telem Vela, komornici s elegantnimi gesty zapaluji si drahocenne doutniky, blySti napadne prsteny a hadaji se o druzich nejlepLich vin. Pansk9 kuchai se zalibou vypravi o rilzn9ch divech sveho umeni, udivuje maminku faktem, tie v eas patfeby nelituje vhoditi do ohne liberku masla, aby nekter9 ten qtvor povedl se jak naletii.

(Pokraeovani.)

Strana 24.

Finaneni zpriva tieetnika Filawnho Radu.

PlkiJEM OD RADILT ZA MESIC WEN 1940.

Rid Den Za Umrti H. it.

D. 0.

1. 18. zaki 4.61 196.82 65.30 .90 2. 14. rijen 12.86 3. 12. zati 9.05 22.80 .30 62.75 4. 21. zaki 349.98 50.33 5. 23. rijen 303.90 4.95 19.70 81.86 3.15 6. 16. rijen .60 1.60 7. 18. "rijen 14.30 215.73 .25 9. 8. cert.

9. 24. rijen 235.51 16.05 4.56 10. 19. zati 7.20 76.95 32.20 1.40 1.35 11. 14. 'Wen 38.74 12. 15. zaki 27.75 10.90 12. 20. cert. .25 63.94 .1.35 14. 22. zati .90 4.50 16. 22. rijen 105.86 25.50 17. 16. rijen 6.21 519.55 .50 11.03 .75 18. 29. rijen 3.40 341.78 100.00 20. 26. zaki 21. 2. srpen 41.20 2.70 3.67 21. 16. zati 3.67 35.65 2.70 22. 15. rijen 36.75 .30 23. 8. cert. .25 156.87 23. 16. zaki 3.02 8.55 24. 18. 2 eleni 24.81 24. 25. zati 33.04 830.93 132.90 25. 22. zati 19.71 376.01 86.95 21.16 25. 23. 1 Glen .30' 124.23 14.15 26. 15. zati 107.68 27. 21. zati 20.67 6.75 27. 22. 1 e'en 14.76 28. 5. cert. .25 28. 30. cert. .25 29. 21. zaki 648.42 98.00 28.30 30, 24. Adki .80 66.47 25.55 31. 14. cert. .25 31. 21. zati 21.10 96.07 32. 19. zati.

37.54 2.85 .60 33. 21. zati 5.84 203.31 24.05 34. 18. kijen 26.10 .60 35. 16. zaki 2.46 115.20 30.05 36. 4. do pt. plac.

137.83 36. 11. srp az tij. .60 256.56 38.25 37. 21. rijen 23.54 2.10 .40 40. 21. rijen 10.07 465.03 24.90 42. 29. rijen 32.85 2.55 44. 18. zaki 3.46 59.47 4.20 45. 19. zati 2.36 147.32 8.10 47. 21. zati 17.07 424.96 84.15 49. 22. zati. .80 101.95 40.40 50. 10. cert. .25 3.97 50. 16. kijen 88.59 3.35 1.10 51. 18. zati 87.40 23.00 52. 21. zati 4.57 51.26 22.95 5.41 55. 23. rijen 86.82 3.45 56. 16. zaki 104.13 2.70 17.50 1.30 47.05 16.55 57. 9. zati 243.84 58. 23. rijen 20.40 4.95 59. 15. eer'c az zati 20.85 2.75 61. 18. zati .60 26.25 9.10 63. 22. rijen 4.50 220.76 12.15 64. 18. zati 52.54 15.85 65. 10. rijen 94.28 .80 3.00 66. 22. srp., zati, 11.64 92.78 15.80 67. 23. rijen 1.87 194.59 6.45 68. 8. cert. .25 68. 19. zati 21.80 289,92 21.00 .50 69. 16. filen 60.76 1.65 70. 19. rijen 11.36 154.13 9.60 71. 26. rijen .60 56.59 2.40 72. 16. rijen 1.87 98.63 5.55 73. 14. rijen 61.87 3.90 76. 26. zati .40 46.38 11.90 78. 18. rijen 10.85 34.30 11.45 134.48 79. 8. zati, rijen 5.20 10.55 80. 15. rijen 53.00 3.15 82. 27. zati 9.19 3.75 83. 18. eer'c az zati 3.60 14.15 96.27 84. 30. Mien 16.19 255.25 17.55 85. 21. rijen 9.40 1.20 86. 30. zati 4.03 94.00 21.45 87. 26. sari .40 179.48 22.80 88. 23. zaki 65.79 119.70 570.96

Ve stfedu, dne 13. listopadu 1940.

VESTNiK 89. 18. cert.

5.39 89. 18. rijen 90. 22. rijen 3.40 91. 27. rijen 30.72 92. 22. saki 2.00 93. 23. rijen 1.10 94. 15. rijen .20 95. 22. rijen 95. 26. cert.

4.20 96. 16. rijen 2.10 97. 23. rijen 98. 22. sari .90 99. 15. rijen 101. 23. rijen .20 102. 15. zati .30 103. 19. sari 105. 18. sari 4.90 107. 28. rijen 108. 23. rijen 3.81 109. 15. srpen .50 110. 16. rijen 3.50 111. 29. Men, list., 112. 19. Men 12.74 .60 113. 15. rijen 114. 29. do pk. plac. 12.14 116. 15. rijen 1.50 117. 27. rijen 118. 26. rijen 119. 24. rijen 120. 24. rijen 3.28 121. 15. rijen 123. 12. 1 Glen 124. 27. rijen 125. 4. sari .40 126. 15. sari 3.00 127. 12. eer'c zati 1.50 129. 21. rijen 2.30 132. 25. rijen 5.19 133. 21. sari 134. 27. 1 Glen 136. 22. sari 3.90 137. 19. rijen 1.39 138. 21. rijen 2.71 1.50 139. 2. sari 140. 8. Men 2.10 141. 18. rijen .50 142. 21. zati 6.25 1.60 143. 22. rijen 146. 21. rijen 4.50 147. 22. rijen 1.20 148. 29. zaki 28.66 151. 11. rijen 8.75 153.19. Wen 1.30 154. 25. sari 19.05 155.24. zali .80 156. 22. sari, r 157. 21. tijen 158. 28. rijen .80 159. 24. kijen 4.04 160. 23. sari 2.60 161. 16. `rijen 10.20 162. 21. rijen 3.10

145.88 28.58 199.60 399.92 54.74 119.47 48.82

.25 6.75 1.30 14.25 61.15 4.33 7.05 2.85 .50 11.40 5.70 14.65 1.50 2.25 7.95 1.20 9.50 9.75 6.30 2.40 5.10 .90 13.80 .45

117.60 86.65 56.82 25.07 41.35 24.14 49.13 28.28 100.70 123.92 37.60 139.41 51.58 164.71 43.82 17.95 48.57 24.54 29.20 8.35 42.85 89.35 34.13 19.00 50.91 153.21 75.30 42.42 13.08 131.46 9.80 29.02 6.15 172.36 30.73 23.97 98.80 195.08 118.38 64.83 44.86 517.50 62.52 32.31 144.20 47.50 24.87 39.09 7.57 227.91 33.60 67.80 43.34

.75 14.95 23.50 9.10 5.25 .30 22.60 1.00 12.15 2.10 4.80 9.60 1.35 5.25 35.50 2.40 7.80 3.60 31.15 6.30 2.70 19.70 2.85 5.55 2.85 1.95 9.00 10.50 5.20 4.50

716.04 17,148.41

2,053.75

2.10 .30 3.00 2.40 2.25

PREHLED PRIJMU A VYDANI ZA MESIC ittJEN 1940.

Pft,2JEM: Od tacla $ 17,148.41 Splatky hypotek 14,588.60 Splatky piljaek certifikatu 4,190.35 Uroz z pujeek certifikatii 1,504.73 Urok z hypotek 12,039.23 Splatky bondfi 34,545.00 Najemne z majetku 1,719.31 Splaceno za praci v pujakach 895.35 Splaceno na majetek 1,656.81 VYdelek v prodeji bondil 1,975.00 Vracena dan majetku 1.60 Celkem Hotovost z minuleho mesice

$ 90,264.39 62,947:11

Uhrnem VYDAN1: Na tiunrti Na Umrti, pd. up cert.

Na Umrti nedospel dedicum

$153,211.50 $ 16,333.33 1,056.00 395.59

Na funrti nedospel dedicum iirok Hypoteky Pujeky certifikatu Pojiteni proti ohni, fleet majetku Opravy atd., fleet majetku Splaceno za praci v ptjekach Cesiovne, fleet majetku Vracene nmrtni poplatky Comm. v prodeji majetku Prenos na HI. Rad Pravni (legal) Ted hypotek Pravni (legal) fleet majetku Cestovne. fleet bona.

Dane, fleet majetku Vracena splatka v prodeji majetku

$ 79,406.56

HOTOVOST V BANK4.CH HLAVNI RAD. Pkijem od tacit' Prodej odznakt.

Od tadu na S.A.C.T. Ptenos z umrtniho fondu Sloleno na nemocenskou podporu Za telefon stipendie) ZruSend poukazka Hotovost z minuleho mesice Celkem vYDAN1 Najemne z Utadovny Telefon Zakizeni v flradovne Dary Opravy stroju Potkeby a vydani v Atadovne PoStovne Vestnik, 6,473 odberatelfi Vestnik, po'Stovne Shane tiikedniku Lekatske prohlidky Odmeny za eleny &haze H. U. Telegramy Vydani sjezdu Elektkina IX. statni dan Social Security dal).

Odmeny jednatelii VYpomoc v iikadovne Notak Freight Aktuar HOTOVOST H. ft.

DETSKt ODBOR. Ptijem od tadfi Hotovost z minuleho mesice

118.79 38,392.52 9,273.00 2.08 5.85 895.35 11.60 8.98 150.00 5,000.00 7.04 54.00 11.60 2,039.21 50.00

2,053.75 .50 1.00 5,000.00 157.50 .35 100.00 1,171.45 8,484.55 30.00 14.75 198.63 300.00 24.05 238.75 56.02 539.41 .94 1,163.25 49.50 1,413.41 25.20 .37 72.76 5.81 51.13 104.34 95.00 49.50 4.25 2.22 84.00 $ 3,961.26 716.04 2,652.39

3,368.43 Celkem VYDANI: 37.51 liTspory 6.07 Comm.

3,324.85 HOTOVOST 332.00 Pfijeky certifikatu 38,777.08 Bondy MAJETEK DETSKEHO ODBORU ....$ 42,433.93 PREHLED MAJETKU JEDNOTY. $ 876,819.50 Bondy 1,560,866.97 Hypoteky 4,536.06 Hypoteky zastavni 10.00 Podily 630,315.38 Pfljeky certifikatfi 204,869.64 Majetek 10.00 Sloleno za metitko 1,750.00 Sloleno na stavbu kanalu 3,961.26 Hotovost HI. ftadu '79,406.56 Hotovost v bankach 42,433.93 Majetek detskeho odboru 3,719.46 Zatizeni v tkadovne Celkem Dluh nedospelYm dedicum

$3,408,698.76 26,483.46

MAJETEK S bratrskSim pozdravem,

$3,382,215.30 Edward L. Marek,

Dne 6. listopadu 1940.

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940.

ArtsTNIK

Strana 25.

Dallas a pi. Zazvorkova z Ennis, ty Ale ji2 si mittiete udelat v kalenda- ijsrnev a smith je zadarmo, k tomu potadaji sbirky v ten prospech a o- il znameni na Boil Hod, neb doufa- piseri a dilvera — to jsou na gi dobti be zaslaly peknY obnos. Vgem clar- me, i.e si udelate s nami dostave- pomocnici v 2ivote. nieko u tadu Pokrok Houston cis.

Nage schrize ze dne 1. listopadu cum, at' ptispeli jakYmkoliv odbYvana za pane teasti. Pteeteny bem, my teny zde v Houstonu, sr- 88.

Se sesterskYm pozdravem a s hes- MNOHEM LACINEJI NEZ NOVE! dopisy od nagich pracovnikii, kra- deene dekujeme za va gi spolupraci. lem: "Zvitezime!", za tad a poTedy jeate jednou vas laskave janek a krajanil, ktere nas \Tidy poPoutite stavebni dtivi rrizneho tou jejich spolupraci, a snag dame, abychom v budoucnosti v pa- mocnou akci Zen S.A.C.T. v Housto- druhu, okna, dvete a jine staF. J. Olexova. vebni potteby ze str2enYch stase ptispeti v gelikYm zpilsobem na met meli, ie jest tieba vge TEPLE. nu: 0 tuto nal akci. Pokraduje se poma- Zasilky posilejte na adresu Woniens Co trva, tento svet, veb, jak32 i nove stavebni dtivi boj na nem vte, lu, ale doufame, tie snad se diem Relief Corn., 1140 Robbie, Houston, v nem silnY vitezi a slab mte; a potteby pro stavby obdilite u neminem, jest to snahou nas vSech Texas, a finaneni ptispe yky na nagi zem veene mlada, jest jen vednYm ptispeti a uleheiti trochu teto nou- pokladni pi. Helen Valeik, 640Z, bojem, zi mezi nagim lidem tam za mo- Prague, Houston Texas.

1811 North Main st. Houston, Tex. on ye svem nieeni jest spolu 2iti Pakli mill pta.tele, se •odle toho tem. Osl. tervenS7 kti g, kterY byl v zdrojem. 1126 Forest ave., Dallas, Texas.

0 Anglii utvoten, aby pornohl natemu zachovate, ulehei nam to mnoho Platime nejvyASi ceny za budovy Vesela, mysl pomaha k udr2eni naureene ku strZeni. vojsku a lidu, pottebuje zase posilu prate, a pro vas jest to jedno, jestzde od nas. Tedy v teto schtzi od- li to poglete na jedno nebo na druhe geho zdravi, nezapomerite ria to! hlasovano zaslati k tomuto freelu misto. Dekujeme yam za vagi orr. $200. Neni to mnoho, ale doufame, chotu.

Nage kvetinova, sezona ptichazi zase v nejbli ggi dobe za gleme dalM obnos. Dale byly zaslany nagim ku konci, avgak ripinY vYsledek jevojinum cigarety do Anglie za $100.- gte nemam, ale pti gte myslim, 40,, a z Novell° Yorku ji g mame po- yam budu moci podat, co jsme na tvrzeno, ze cigarety byly ji g posla- tech kvetinach vydelaly. V Galveny a druhe stvrzeni obdr gime od stone 2eny SALT. take eini, kvetiny vojenske spravy z Anglie ciga- vyrabi, zaroveri take panenky; porety jim tam dojdou. Jest nagim mocne akci jiz, odevzdaly $20.00 z ptanim, aby bylo mono zase po- tech jejich vYrobkri. V l3uckholts, v slat obnos na tervenji kti g, na kon- Taylor, take mail tyto v pinem densovand mleko a cigarety; mam proudu a v Ennis tam pi. Zazvorkonadeji, ze v nejbli ggich dnech tak va je vyrabi sama, a tech jejich vYrobkri ma ohromne mno2stvi po ceueiheno bude.

Obdriely jsme nasledujici zpravu tem jiZ Texasu. Tedy jak pozoruji, z Chicaga a site: Tato ptichazi za- vgude se einime svYm zpilsobem a se od Csh eerveneho kti ge v Anglii v'g ichni si ptejeme a doufame v a jest: "Na ge skladigte je vyprazd- iednu a tu samou vec. Ke2 se nam neno do posledniho kousku pradla spini.

V nemocnici Svateho Josef a zde Pospravili jsme v gechno, mnoho bylo a staei jen na chvili. v Houstonu nachazi se velebnY pan Jsme stale 'tiaclani o tepid pradlo, Nemec z Wallis. Jest elenem °blastteple kabaty, pletene svetry, pun- niho vYboru S.A.C.T. Doufame a dochy, boty. Zatim nemame nic z ofejeme velebnemu panovi Mind, tohbto vg eho. LehlrYch letnich gat)) aby se brzy uzdravil a jeho uptimdamskYch a detskYch z prvni vagi na a vesela povaha mohla pote git a zasilky mame zasobu. Svetru je sta- obveselit sve blizni, tak jak on valy to eini. le nedostatek".

Jako tajemnice tadu Pokrok HouJak videt z teto zpravy, jest tieba mnoho veci. Avg ak mejme v pa- stonu cis. 88, dovoluji si k teto zpraye pomocne akce zaroveri ptipojiti met, 2,e jest tieba vgeho tepleho, tam jest zima a neni mono oble- 7alehtosti tadove.

Timto davam na vedomi vgem kat se do lehkYch aatu jako zde v tadu Pokrok Houston Cis. Texasu. Laskave vas prosime, drgte 88, 2e vYroeni schrize odbYvana buv pameti, ze jenom tepid pradlo a gat,stvo jest nutne. Pakli mate neco de prvni nedeli v prosinci dne 1. Zaz techmto veci, kterYch jiz sami ne- hajena bude ptesne v jednu (1) hopottebujete a jsou je gte dobre k dinu odpoledne. tleni jsou 2adani, pottebe, tedy pti gte napinily by- aby se zrieastnili v pinem poetu. Je chom bedny vecmi takov,Ymi o jake mnoho zaleLtosti k projednavani, Prase v tomto zimnim obdobi nejradeji kaidY travi jsme ladany. Po teto zprave uradi- zpravy tiednik0 za uplynulY rok a veeery kolem radinneho krbu a etenaki travi svirj eas etely jsrne se, tie se podivame do obcho- pak volby ritednikir pro pti gti rok. nim-du ye velkem, prosttednictvim ne- eleni, ktere zajima vzrust a blaho ktereho obchodnika, aby se zakou- faclu, jiste se dostavi, aby vykonali Proto toto obdobi jest nejlep gi k oznamovini, neb pilo alespori 200 vinenYch svetru svoji povinnost. Zaroveri laskave oznanaky jsou eteny a piinigi nejlepgich vYsledkii. vgech velikosti a pti pti gti zasilce 2adam eleny, aby si do p •igti schtby byly . poslany. Myslime, ze by- ze sve poplatky zapravili. Zaeatek Vestnik jest nejrozg itenejii eeskY Casopis na jihu. chom je take asi za tu cenu dosta- ptesne v jednu (1) hodinu odpolePravidelne jest eten tisiei etenati a odberateli. Oznamky uly, co nas stoji je uplest ruene a ne- dne.

Divadelni kus "Jindra", kterST verejnene ve Vestniku pkina gi nejlepgi vYsledky. Mame mnotrvalo by to tak dlouho, neili by byly zhotovene. jsme chteli hrat na 28. tijna, musel he dopisu, ktere udavaji, fie oznamovani ye Vestniku Mnoho dotazii mne dochazi v ze.- bYt odloien az na pozdej gi dobu. asi nejlepgi ArYsledky ze vgeeh eeskych easopisii. Proto matejmu vanoeni nadilky. Nemohu yam pravdepodobne bude sehran asi na li na prodej, do vYmeny, k pronajmuti, heldate-li nit ureiteho sant, neb na mtj do- nage vYroei tadu Pokrok Houstonu delnika neb wad, atd., snad i Vim se vyplati dati oznamku taz nedostala jsem je gte gadnou Cis. 88, v rinoru. Trvalo to dlouho do Maleho Oznamovatele Vestniku, kde oznamka stoji pouze zpravu. Vg ak doufame, ze v nejbli g- ne2li jsme obdr2eli knitly a nyni musime eekat zase na hudebniny, gf dobe bude mne mono vas o ur&tem planu uvedomit. Jsme skoro avgak doufame, ze fge At'astne seiejiste, tie yYprava piljde z Chicaga, a neme a v budoucnosti yam ptedveza Kai& uvefejneni, kdyi jest udina adresa oznamovatelc. na nas bude abychom byly ptipra- deme tento krasnY dej. vene vettim obnosem ptispet. FiNa vanoeni svatky se varn ptiOBRAUTE SE NA VYDAVATELE: nance na naafi pomocnou akci se pravuje nee°, nepovim co, ale bukrasne schazi. Veelky z West za- de to stat za to, a litovat nebudete. slaly krasnY obnos; zda se, ze nagi KadYm rokem snaime se yam pokrajane nemaji hluche ucho k na- dat programy zabavne a pouene, a Pim prosbam o ptispevky, neb se tyto vanoce pry si to vezmou na staschazi od jednotlivcil a zarovefr rost sestry iadu a i.e pry vas velmi mnoho nage odboelry SALT. odhla- ntekvapl, nesmim vgak prozradit sovaly penize na ten Uael. Nebo ja- elm ,neb bude to vano6ni &trek, tak k g na e precovnice pi, Valtikova a M1131 to prozatim atetat tajemsts0o, POMOCNA AKCE ZEN S.A.t.T. V HOUSTONU.

Interstate Wreding Co.

D °tithe vet ery a tmave noci

2 CENTY ZA SLOVO

Cechoslovik Publishing Co. West,

Texas.

Strana 26.

VZNIK A PUSOBENi tERVENEHO oervenY KfiZ jest skuteene sveto you organisaci, ktera vznikla pied 71 roky, kdy dne 22. srpna 1864 zastupci eestnacti evropskYch statti na konvenci v 2eneve ve 8vYcarsku podepsali Umluvu, kterou byla uvedena v givot instituce 6erveneho Ktige. Bylo tim korunovano o humanisaci valky — teto nejstraenejei metly lidstva a nejhroznejeiho zla. 2enevskou konvenci, ktera, pfedstavuje prvni mezinaroclni Umluvu ethickeho podkladu, byla zasadne stanovena nedotknutelnost ranenYch yojakft i se strany nepfatelske a bylo prohlakno, ze staty maji eetfiti vojenskYch ambulanci a nemocnic, v nich jsou raneni a nemocni a oeetiujiciho personalu, ureeneho ke zdravotni slutbe. V Umluve byl stanoven i zavazek, ge bude chraneno obyvatelstvo, ktere pomaha ranenYm a ge zajati raneni vojini, kteti po vyleeeni jso uneschopni k dalei yojenske slugbe, maji propueteni do sve vlasti.

Tyto zasady byly velikYm pokrokem proti pomerilm Wive, jak se zachazelo a jak osud dekal ranene a nemocne yojaky a zajatce. Tyto pomery piivedly prave Henri Dunanta, geney -skeholaf,kteryvialso-kuevalc roku 1859 dobrovolne aeettoval ranene a nemocne na italske stran y v bitve u Solferina, na myelenku, aby bylo eeleno krutYm nasledkum valeeni amluvou mezinarodni. Snahy po zmirneni valednYch (Aran mely ji g pied tim sve hr diny, na pfiklad v Anglidance Florence Nightingaleove, ktera organizovala samaritanskon slugbu v krymske valce u Sebastopolu a pak zalog ila prvni anglickou ekolu pro vYcvik sester — valeenYch oktfovatelek, ‘ ale teprve hlavne Duantovym pilsobenim doelo k eiroke realisaci techto snad genevskou konvenci. Nemenei zasluhu v usili o humanisaci valky ma i Gust: Moynier, ktery byl prvnim pfedsedou mezinarodniho vYboru Cerveneho Kfi ge, po 35 let staff ✓ eele teto instituce a za tu dobu se doekal, ge ke konvenci geneyske pfistoupilo 36 staff'.

Prvni mirova konference v genevske konvenci na valku namorni stanovila nedotknutelnost yojenskYch nemocnienich lodi a povinnost valeicich stran peeovati o troseeniky strany nepfatelske. V r. 1906 doelo k revisim a daleimu rozeifeni genevske konvence, ktera v r. 1929 podrobena byla opetne revisi t ph nig se pfihledlo k novYm valeenYm zkueenostem a k technickYm pokrokfn, na pf. k ochrane sanitnich letadel. tigasna byla einnost a nesmirne dobrodini, ktere organisace oerveneho Kfi ge prokazaly ye svetove valce a v prvnich dobach povaleenYch. Mezinarodni vYbor, v jeho eele staff Gustav Adora, dal podnet ke zfizeni mezinaroclni zajatecke kancelate, ktera, vedla v evidenci 11 milio• zajatcil a podavala zpravy o jejich osudech statisicum rodin. Spoleenosti Cerveneho Kfige ✓ teto dobe zridily v Evrop y temef 11,000 nemocnic s vice neg 800,000 Nifty a zamestnavaly v zazemi a na fronts yaleicich stab). 600,000 sanit. personalu. Usilovaly veemo gne o zmirneni trpkeho givota zajatc0, s nesmirnYm ktere mnohdy bylo pfimo hrdinstvim, na pHklad v Srbsku a Belgii staraly se o ranene vojaky, organisovaly socialni pomoc civilnimu obyvatelstvu posti genemu valkou, orgjanisovaly evakuaci zajatc0 a vojak0 po valce atd. To je veecko jests ye velmi dobre pameti, stejne jako rozsahle oeacovani a stravovaci akce povaleene.

Ukoneenim valky einnost 6erveneho VIM nepfestala. VYsledkem snad dati 6ervenemu Kfigi pilsobnost i v dobe miru je na pkiklad mezinarodni pomocna, unie, ktera vedla v tivot v r.

1932 a ma, za Ukol organisovat pomoc v pfipade pohrom zpusobenYch vyeei mod, jako je hlad, poyodne, zemetfeseni, obeanske valky, velke pogary, kdy pomocne prostiedky posti geneho statu pfesahuji jeho silu a mognost. V kvetnu r. 1919 doelo k zalogeni ligy oerveneho ktera si vytkla za tkol praci zdravotne lidovYchoynou, s^c ilani slugbu a vYchovu k miru. 6ervenY Kriz .jen ge od to doby buduje yu a samaritanskou, aby slugbu oeetfor kagdY pfipad potteby, ale byla pohotovs instituci a usta y0 za Teezfizuje i celot nich a zdravotnich soudaslem 2,Iepeeri nYch pomer

VESTNIK 6ervenY zasluhuje zajiste nejen nagich nejlepeich sympatii, ale take mei nejvetSi a ILdinne podpory. Bylo by si jen pfat, aby eervenSi KN mohl neustale pokraeovat ye sve jedine v miru a nemusel u g nikdy bYt vYkkikem svedomi a pramenem lidskosti v nejake valce.

Byt Aloise Jiraska narodnim museem. — RohovY (Nn v Resslove ulici v Praze naproti iithskovu mostu s velkou pametni deskou. V seznamu najemnikii na chodbe spatfujete dosud visitku: Alois Jirasek. Podobnou i u jeho bytu v mezipatfe, jeho east dnes obyva mistrova dcera sleena Ludmila Jiraskava. Jirasek pfistehoval se sem s rodinou v r. 1903 z Halkovy ulice. Gast Jiraskova bytu s jeho rozsahlou, slunnou pracovnou je ted' promenena v narodni museum, kde se nic nezmenilo od to chvile, co nam odeeel, a kam pfi vYroeich pfichazeji se pokionit jeho velke pamatce kulturni delegace. Uprostted pracovny jeho psaci st01. Dva bile porculanove kalamafe, pera, nekolik tugek, ntig na dopisy, nekolik jinYch drobnilstek, fee tak, jak to toho posledniho dne, net ulehl, zanechal. A vedle leti noviny z 8. bfezna 1903, slogene tak, jak mu je-polo gili na stul. Lig jich neoteyfel. Par dni nato zemfel. Rozsahla knihovna. V rohu pracovny klavir. Mistr Jirasek na nej nehral, ale rad poslouchal, kdy mu dcery zahraly. Ve vedlejeim pokoji druha Cast knihovny. DruhY psaci sttl, menei, u neho mistr ale nepracoval na s yYch dilech, jen si tu civil poznamky. A na logi Aloise Jiraska, velikeho syna eeskeho naroda, nakladeno je mnoho kytidek, dnes uschlYch, se stu gkami venovani, jak je tam polo gily sokolske a kulturni delegace o poslednim sletu. esl. statni rada ma pomahat prozatimni vlide LondYne. Z LondYna se oznamuje: President Eduard Benee a eeskoslovenska prozatimni vlada minulY tYden dokoneili ptipravy k ustaveni desskoslovenske statni rady, slo gene z jednotliveft representujicich veechny odstiny esl. nahledu, ktera, bude pusobiti jako poradni sbor.

Odekave, se, ge fadne zasedani bude v nejbliteich dnech. Ceske kruhy v LondYne daly jasne na jevo, ge tato rada nedini si narokit na funkci jako representativni ei volenY parlament a to pfedne proto, jetto jeji eleny ustanovuje president na dobu jednoho roku a nejsou tedy voleni lidem a za druhe, protote nebude miti parlamentni pravomoci, jako je na ntiklad pravo k pfehlasovani vlady. osl. statni rada bude zahrnovati 13 elenil vlady, t. j. dosavadnich ministru, kteti veak nebudou miti hiasovaciho prava; dale dastojniky representujici nazory armady a konedne zastupce naradnostnich menein. Pfedsedou esl. statni rady je Rudolf Bechyne, veteranskY vadce socialne-demokraticke strany z 6eskoslovenska.

Nemeeti socialni demokrate ze Sudetska, ktere vede Wenzel Jaksch, jsou rozdeleni v 00,2ce politiky, kterou by mela pfijmouti soudetska skupina vadi navrhovanemu csl. statu.

Jedna sktipina, zahrnujici nekolik znamYch vtzdcu odoborovYch organizaci, zalo gila si noyou stran y , kterou nazvali nemecka socialnedemokraticka strana v oeskoslovensku, a jeji politikou je napfed osvoboditi eeskoslovensko a teprve potom yyjednavati o podminkach s ohiedem na vztahy veteiny a menein. Tato strana je zastoupena v csi. statni rade. Jaksch sam sve stanovisko nedal jests jesne na jevo.

Poukazuje se tet, ge aekoli stare politicks strany nejsou zastoupeny v rade podle s yYch jmen, piece veichni bYvali elenove esi. parlamentu, poslanci a senatofi ze veech loyalnich stran, kteki jsou nyni v LondYne, byli do teto rady jmenovani. A jak se vyrozumiva, je v rade reservoyano misto take pro zestupce gidovske meneiny, kterY bude ustanoven po skondeni yyjednavani. Dva nebo tri 'g ide byli ut jmenovani za eleny rady, aveak nikoli jako zastupci gidovske meneiny, nYbr g za jine csl. skupiny.

Budapest. — Pet Nacista bylo zateeno na obvineni, to chteli unest mad'arskeho admirala Hortyho a dosadit nemeckou vladu v Uhrach.

Ve stledu, dne 13. listopadu 1940.

New York. — Polska narodni rada v New Yorku odesila na lodi linie American Export jako i na portugalske lodi 170 Zan odevu, pradla, obuvi a pokrYvek nebo houni pro polske uprchliky v Portugalsku i v jinYch zemich Evropy. Tato zasilka va gi 102,000 fiber. Zaroveri se zde pracuje, aby plied tYden byl poslan odev a jine potteby pro polske vojiny, kteti slou gili ve Francii v boji proti Nemcilm a po zhrouceni se Irancouzskeho odporu unikli do 8vYcarska, kde jsou nyni internovani. Zdejei Polska narodni rada, ktera je 4. krajem v organisaci Rada Polonie, odeslala ut do Evropy 538,443 libry odevu, pradla, pokryvek a obuvi v Uhrnne tens $807,664.

Praha, 6. zati. — (Poet. zprava). Hladova zed' na Pettinske strani je ye epatnem stavu a potfebuje nalehave nutnYch opra y. 0 tett:, veci jednali vedouci idednici mesta a bylo usneseno povoliti potfebnY naklad, aby tato historicka pamatka byla zachranena. Dale usneseno povoliti potfebne penize na opravy inventafe v Obecnim dome mesta Prahy Usneseno, aby se na Cisafskem ostrove postavili detske Mete a na tyto prate povoleno 200,000 K. V souboru veteich praci povolena eastka 1,200,000 K na yYstaybu komunikace od vojenske nemocnice na Vetrnik a Petfin v Praze XVIII. Pragske plynarne povoleno, aby postavila pottebne tfeti peciete. Domovske pray° priznano 129 gadateHun. Mesta Vatikan. — Papeg Pius XII. rozhodl se zustati ye Vatikanu pies to, to v Rime byla dana nova yYstraha proti aeroplantm, jak bylo oficielne oznameno. Z vatikanskeho pramene se pravi, ge papet pravdepodobne by protestoval, kdyby byl Rim bombardovan vzhledem k tomu, ge je tam mnoho cenneho cirkevniho majetku. Pravi se, ge papet koneene svolil k tomu, aby bylo zapoeato se stavbou krytu pro neho. Devadesat tun ocele bude pou gito k jeho staybe. Bude miti vlastni vyhfivaci a osvetlovaci zafizeni, malou loznici, knihovnu, kuchynku a koutek k modlitbe. Bude rovnet udinen bezpeenYm proti plynum.

LondYn. — Jan Masaryk, zahranieni ministr vlady v Anglii, prohlasil, ze Ceei neprovadeji organisovanou sabotal proti Nemciun "z to jednoduche pricing, ge bychom byli vragdeni".

Mluvil na schtzi New Europe Circle a pravil: ' neotaeeji se zrovna tak ry"Ale kola 81codoyky chle, jako toeila se jests pied dvema lety a veci nevychazeji tak krasne zhotovene, jako vycha,ly."

Lisobon, Portugaisko. — 8panelske, letecka miss, ktere v eele stoji podplukovnik Juan Ansaldo, odletela odtud do LondYna na pozvani britske vlady, aby pozorovala Anglii v dobe nemeckYch utoku. LeteckY komandant, James A. Dixon, britskY ,leteckY ataee na velyyslanectvi v Madride ye S'panelsku, doprovazi tuto missi, v ktere jsou take dva kapitani epanelskeho letectva.

LondYn. — Dva tucty lodi, puvodne patficich Litve. Lotyesku a Estonsku, byly vzaty do pougivani anglickou admiralitou. Jelikot tyto staty byly zabrany Ruskem, eeka se dychtive, jake stanovisko sovetska vlada k tomu zaujme.

AnglickY zastupce vyjednava s Moskvou ohledne tech lodi a obchodnich San Salvador, El Salvador. — Mrtvola Richarda von Heynitz, sprayee nemeckeho vyslanectvi, byla nalezena s kuli v pravem spanku ye vulkanu Gorge, dtyli dni po jeho zmizeni.

Autority jsou toho mineni, ge jedna se spise o sebevraidu net o vraadu. Mrtvola byla nalezena skupinou venkovanti na dne hluboke propasti. Von Heynitz s oblibou konal easto vychazky k sopce, ktera yypina se u mesta. Kdy g se nevratil z posledni vychazky, jeho rodina ozna• mila jeho zmizeni.

UtiteenY dank. — Hodinat: "Nebo bychom tu meli hodinky nejposlednejei mody: bez ciferniku a bez rueieek". — "A jak se pozna, kolik _je hodin?" — "Dobfe, zeptate se telefonicky."

Ve stfedu, due 13. listapadu 1940.

PROJEV SOUSTRASTI. My, nigepsany resolueni vYbor fadu Frant.

Palacky cis. 21. v Engle, Tex., projevujeme timto jmenem tadu na gi uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovaneho manaela a bratra, Libora Jamaica, kterY tak nahle dokonal svou pozemskou pout' 25. srpna 1940, ye stall 60 let, po kratke nemoci. ZesnulY byl mile povahy a vady pametlivY svYch povinnosti. V Case kdy dokonal, byl naaim mistoptedsedou, a bYval tea tajemnikem nageho faclu.

Mila, galem sklieena rodino, vime ae va g bol a zarmutek je velikY a proto budia yam atechou, 2e bol jena stihl vas, jest i bolem na:s'im, a le soucitime s vami ye vaem zarmutku, neb fad nag v nem ztraci dobreho a uptimneho elena, jeng vady konal sve elenske povinnosti.

Odpoeivej v pokoji a budia ti zeme lehkou.

Dino v Engle, Tex., 6. listopadu 1940.

Chas. Jalufka, Ig. KopeckY, Fr. Zadek, resoluCni vYbor.

PROJEV SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor fadu Tyra Cislo 80, v Holland, Tex., timto projevujeme jmenem fadu hiuboce citenou soustrast pailstale rodine nad ztratou otce, dedeeka a na geho spolubratra, Ignite Pavlata, ktery dokoneil svoji pozemskou pout' dne 13. fijna 1940 ve stall 67 let, 3 mes., 4 dni, a poMen 15. fijna na katolickem hthitove Svateho Mae v Granger, Tex. ZesnulY spolubratr byl narozen ve Hrube Lhote, okres Valagske Mezifidi na Morave. NAsledoval drualcu zivota za pouhYch 53 dni do velkeho neznama. Zesnuly bratr byl dobrYm Clenem, dbalY svYch povinnosti, dobrY vlastenec, ktereho otrocke, pouta oteiny nesmirne Vime, pozastala rodino, ae zarmutek vá g jest velkY, budia yam vgak easteenou atechou, i my, fad Tyra soucitime s vami a gelime odchodu vageho draheho, a nageho spolubratra.

Budia Ti zeme lehkou.

Dano v Holland, Tex., dne '7. listopadu 1940.

Jos. Belieek, J. W. Manda, Jos. Zajidek, resolueni vYbor.

OZN4MENI IJMRTI A DiKtVZDANI.

HlubokYm aalem sklieeni ,oznamujeme umrti nageho drazemilovaneho manaela, otce a dedeeka, Mho Surovika, kted ae jinak v pevnem svem zdravi, podlehl zhoubne nemoci rakovine na dolnim rtu, trvajici nee° dele nea dve leta.

ZesnulY byl narozen dne 20. kvetna 1866 v Lutonine na Morave. Zemfel ve svern domove ye veku 74 let, 4 mesice a 16 dni, dne 6. kijna 1940 a pohfben byl dne 8. kijna 1940 na /Inatove na Seaton.

ZesnulY byl tea dlouholetYm Menem zdejaiho fadu Hvezda Texasu Cis. 47, S.P.J.S.T. Nejdfive srdednY dik p. farafi Fr. Kostohryzovi za jeho dojemna slova atechy, jak v dome smutku, tak v chramu Pane na Seaton a taktea' na hfbitove. Dalai na g srdeenY dik path vaem naaim sousedam, bliasim i vzdalenejaim, ktefi nam ochotne v ledaeems vypomohli. dik vaem bratram na geho ildu a jeho wedMkt= za jejich ochotu a pomoc nam nabizenou neb v zajmu zesnuleho. Dale srdeenY dik pp. pohrobnikovi, hrobafarn, zvonafi a nosieam rakve, a vaem darctm kvetin.

Emilie Surovik, manaelka; Jan Jiti Surovik, syn; Emilie Kondelik, dcera; Emil Kondelik, zet'; Alice, Helen, Marie a Mildred, vnely; a Emil Jr., vnuk; Frank Marek st., avagr a rodina, pozustali truchlici.

vESTNIK Wesley, Texas.

CtenY bratte redaktore, spolubrath a sestry!

Jit jsem slibil mnoha pratelam, ae napiai brzy do naaeho Vestniku, bylo to hned v dervenci, kdya s bratry Vilemem Ktivaelcou a Pileikem jsme se saeastnili slavnosti ve Snook a pak tea v Novem Tabofe a Dime Box, ale naval prate mne nedovolil easu. Seznamil jsem se s mnoha bratry pal onech navatevach a doufam, ze mne prominou, ae jsem hned v one dobe dopodrobna tyto navatevy ye Vestniku nepopsal. Doufam, ae nekdy zas pri nejake pfileg itosti budu k vam moci zajet a poveselit se s vami.

Tea jsem se saeastnil sjezdu na gi SPJST. v Taylor po etyki dny, kde jsem tea poznal mnoho naaich spolubratra a spolusester. Te ts jsem ptislibil na sjezde br. Aneincovi z Houstonu, ze tam k nim nekdy zabloudim, jeate posud se tak nestalo, ale myslim, ae se toho snad dozijem. Tak tehdy br. Aneinec na pozoru i s br. Olexou a sestrou Olexovou, neb kdysi vas nahle napadnem, jak mne popadne ta horeCka "Wanderlust".

Dale nevim prave ted' co psat. Wielkovci jsou nemocni nad tim, ae president Roosevelt byl tak velkou vetainou znovuzvolen, a to pies silu penez a kvani proti nemu upottebenYch, tfebas i to jeho znovuzvoleni znamenalo stoupeni starch zvyku, nebot' jeate addnY president nemel dele idad nea d ye lhaty. Ale v nynejai krisi lid odvolal tato vagena, a do nynejaka oceriovana pravidla demokracie, k udraeni zkugene ruky u fidiciho stolku naai vlady.

Asi po Beset dne ted' mame zde hodne deative pcidasi, nekteki osadnici jia zaeinaji trochu natikat, ale ja jim vady pravirn: je ji g Cas, aby bylo jednu zimu zas mokro, ponevada jia po nekolik let jsme meli pomerne malo deativeil° ,poeasi, a jia to poeasove koleeko se asi na onen zoubek zatoeilo.

S pozdravem bratrskYm na vaechny ctenare jsem Vag, Ed. G. Vavra.

tad g tefanik, els. 142., Houston, Texas.

Jia pfi gti nedeli 17. listopadu pani Kutilova bude aenit sveho syna! Proto zve ctene obecen,stvo, aby se v hojnem poetu dostavilo na tuto svatbu do sine kadu Stefanik na Cottage Grove. Ja, vetim, ae nikdo nebude litovat, po divadle chutna, vepfova s knedlikem a se zelim, a k tanci vyhravat bude Houston Czech orchestr.

KrasnY podzimni den, jakYm byla minula nedele, nebyla nikterak na iijmu pane na.vateve, jakou jsme meli pri programu pro C. N. Sdruieni. Jeden z neobyeejnYch, krasnYch programu, ktere se u 8tefanikil provadeji, byl tuto nedeli. Zahajovaci re6 eeskou i anglickou mel Glen naai odboeky, profesor Lukaa, zaujal pozornost vaech nav gtevnika, kteki se zajmem vyslechli jeho peknou pkedna gku a velkYm potleskem odmenenou.

DruhYm eislem byla taneeni akola sleeny Pardonove, kterou pro odboeku naai sprosttedkoval vadycky ochotnY glen p. J. Vesely. Bylo to neco pekneho, nadherne taneeni vYkony.

Oeekavali jsme 3 neb 4 taneenice a zatim pfi vstupnim aisle jich piltaneila cela, tada (13 deveat), jedna hezei druh y, jako v Majestic, a pak dalgi a dalai, a ty male akrobatky byly obdivuhodne. Finale taneeniho programu, ktery trval pfes hodinu, byl celY sbor tandicich (17) "Bah aehnej Americe".

Dale nasledovala zpevni eeska eisla, pfi kterYch aeinkovali br. D. Nezval s jeho aenuakou, sl. Evelyn Kunetka, nag skfivanek, sl. Anieka 8ilhanova a sl. Jeny Kelarkova. raichni zpivali pane a byli odmeneni vaichni hluenymi potlesky.

Zavereeni fee mel na g nove zvoleny major mesta Houstonu, p. Neal Pickett, ktery byl pozvan ses. M. Valovou. Moana, ae mu ta ree u nas pfinesla atesti, ktere mu v gichni pfejeme.

Venku na porei mladinka, aenuaka Mafenka Lebrova o pfekot vyvolkvala cisJ Binco, o-

Strana 27. pravdu obdivuji jeji houlevnatou vytrvalost s jakou kagdou praci kona, co do rukou vezme, at' jsou to sbirky nebo veci k prodeji, nepfestane dokud to nepfivede k dobremu vysledku, to se asi naueila od stareho pana Lebra, kterY je s jeho dceru gkou Ruaenkou pro na.rodni praci nadaen. Makenka si bere asi vzor.

Jen tak dal, holeielco, at' jsi hodnou dcerou naroda eeskeho, z ktereho tvoji rodiee pochazeji.

Tea byli naaimi vitanYmi 'hostmi eleni odboeicy Galveston, a to ses. Chumchalova, rodina 8ilerova a rodina StanovskYch, rodinu Doslidovu jsme pohreaovali, ale oni pkijdou asi na tu svatbu Kutilovic. Vid'te, tatiku DosliCi, ae musite s tou Vaai veselou mamigou budeme mit misto kolada bramborove placky, deco extra, co? A ty, Helenko Thamova, ty nepkijdea? To koukaa, kde jsem vzala syna, vid'?

Inu, holka zlata, ony se dejou vaelijake zazraky. Kde se vzal, tu se vzal, moana, ae s nebe spadl, ale budu ho zenit. (Psani jsme od tebe dostali).

Bratr Schovajsa ua je z nemocnice doma?

Nebo je u dcery v Houstonu? Ale je prye a ja, vefim, ae ted' bude zdravY, nebude mu smutno. Tea nevime co a jak je se sestrou Dlouhont gastala v nemocnici, nebo zase odjela, snad se to dovime. Br. G. Vallovi pfejeme opravdu ua brzkeho uzdraveni, ua se nam po nich stYska.

Tak ua mame po volbach a jsme opravdu radi, ze 'name zase naaeho presidenta Roosevelta.

Musim ua ukoneit, je jedna hodina po palnoci, hodina ducht, brrr — ua na mne saha, —.

Tedy nezapomente pki gti nedeli 17. listopadu!

Karla Ctvrtnikova.

Na zdar!

PODEKOVAN1.

Danbury, Texas.

Ct(ni bratki a sestry od radu 8tefanik Cis. 142; a od kadu Pokrok Cis. 88, yam vaem, co jste mne v me teake nemoci navatevovali, srdeene dekuji, tea moji znamYm a pkatelrim srdeene dekuji, a zaroveri yam davam bratki a sestry veclet, a.e za 6 tYclaa a 4 dni jsem nemocnici Sv. Josefa opustil, totia jsem jia doma, a citim se dobfe. Tedy jeate jednou yam, bratki i sestry, srde6ne dekuji, a tea moil S"vagrove pi. Vaclav Landove srdeene dekuji, ae mne v nemocnici navatevovala.

S bratrskYm pozdravem, Jan Sehovajsa.

Oznimeni Timto oznamuji, ze odboeka S. A. C. T. poi-ado, schazi na Guy, dne 17. listopadu, tketi v 1:30 hod. odpoledne a pH tom bude pan J. R. Vilt pfednaaeti na thema: "Co jest pata kolona". Vaichni jsou uctive zvani.

Vaclav Werner.

S pozdravem, LondYn. — tasopis "France", organ generala Chas. de Gaulle-a, hlavy vlady "svobodnych Francouza" v zahraniei, oznamuje, ae v Belgii neustale stoupa protinemecke smYaleni a to ae jia ovlivriuje take "Rexisty", kteki byli ptatelgti nazistrim. Belgicke rodiny, obavajice se nazistickYch y yzvecla'ail, odepiraji pkijmouti Nemce na nocleh a pkijimaji pouze ty, kteti jsou fikedne jim pfideleni a maji atedni poukazku na nocleh, jak onen list dale uvadi. Belgicobecenstvo se take vyhYba vaem filmovym divadlam, v kterYch jsou ukazovany filmove snimky z Nemecka, pfedvadejici soueasne uda,lost. V Bruselu na pkiklad nejvice je nav gevoy ano "cinema", ktere neukazuje tadnYch snimka sou es asnYch udalosti, zvanYch anglicky Newsreels.

Washington, D. C. — Zakaznici byli mlnulY tYden departmentem zemedelstvi upozorneni, aby v ptiatim rote 1941 oeekavali "mime" zvYg eni cen potravin. Potraviny, jejicha cena rok pravdepodobne nejspi ge stoupne, jsou skoro vesmes ony, jea se nalezaji temet vYhradne na americkem trhu a ktere kaklY potkebuje, jako jsou vaechny druhy masa, mleko a mledne vYrobky, vejce a drilbe't a pak nektere druhy ovoce i nektere druhy zeleniny.

Strana 28.

VLSTNIK

eovani Protokolu S. P. J. S. T. (Pokradovani se strany 21.)

Br. Nesuda: Zda se, te tomu navrhu nebylc• spravne rozumeno.

Vymazavat tyto bondy z knih by nebyib spravnYm, ponevadt jistou hodnotu piece ji. Rozumel jsem navrhu br. Navratila aby se o nich ptestalo mluvit, protote id V po-. slednim sjezdu bylo veechnoprojednano, ale'Vknihach tyto bondy musi zustat tak dlouho dokud je neprodame.

Br. Steiner: 1Thelem nateho sjezdu je, abychom si opravili svoje stanovy, abychom se ptesv6d6ili o tizeni Jednoty v Minulosti a aby chom si po'..redeli, co budeme delat v budoUe nosti. Nemaji-li Utednici duveru dlenstva,. to je rovnet jedna z veci, kterou je nutno na sjez,-;. du vy::idit. A kdyt je vec na sjezdu jednou vyrizena. musi po sjezdu na ni katdY jedenz nas 7:apomenout. My jsme skladali uety riasjezdu v East Bernard. Neni yeak pravdott, tejrsme tarn otazku bona. yytidili. My jsme milosrdni, my jsme myslili, ze po sjezdu bude zas veechno dobre. Ale po sjezdu se opt kupovaly bondy jak se chtelo. Jde o to,. aby se to dnes konedne vytidilo a ode dnes-.. ka, aby se na to zapomenulo. Br. Duckett vtak uciril zminku, te nektieki z naeich chce• neco mit z kupovani boncl.U. Ja nevim,. zda bychom neeemu podobnenia mohli \refit.

Ja nemyslim, te by se takove veci mohly dit.

By/ bych velmi rad, kdyby"byl br. Duckett radej . si ponechal takove, slova, ktera °pet vseliati sime nenvery, do naeich tad: Budu to dat sjezd, aby pkinutil br. Ducketta, aby takove obvineni dokazal anebo aby je odvolal.

(Fotlesk).

Pieseda: Je zde dosud debata o navrhu br.

Navratila, aby letoeni sjezd ucinil nad • thil daru. a zadali jsme s distYm listem. leti to na vas, kdyt se chcete vymluvit, aby bylo jasno ye vaeich myslich a nemusily se takove debaty opakovat.

Aneirec (88): Daval bych nahradni vrh na misto navrhu br. Navratila, a sice, aby ty bondy byly prodany za cenu, kolik za ne dostaneme. N.emyslim, ze bychom mohli bon sly proste ekrtnout z knih.

Ptcdseda: Br. Andinec dava, navrh, aby vte. chny epatne bondy byly prodany za nejlepei cenu a abychom na tuto vec zapomenuli.

Br. Areincc: Ja jsem netekl veechny epatne bondy, ja jsem mel na mysli bondy v •distriktu Cameron 6. 15. a 10, to jsou jenom dva druby bonchi. Podle toho vypada, ze marrie jeete vice ,epatnYch bondt.

-Br. Steiner: Davam dodatek k navrhu br.

Andince, abychom s tim pozemkem udinili td(Hlas: Podporuji!).

Piedseda: Tento dodatek neni na miste, ponevadt projednavame otazku bondd. den-te k projednavani otazky pozemkt, bude tento navrh mistnYm. Br. Matush (87): Ja, jsem proti tomu, abychom tyto bondy zde prodavali ve schuzi,.. mebychom to ponechat naeim ttednikum at po sjezd,.

Ptedseda: To neznamena,, te se tyto bondy prodaji hned dnes veder. Smysl tohoto navrhu na prodej bondii je ten, te tento sjezd da pra,-; vo Hlavni iftadovne, aby pri nejblitei tosti tyto bondy byly zpeneteny a prodany za nejlepg : cenu, ktera se za ne mute dostat.

Br. Nesuda: Chtel jsem se zeptat, zda, to ne, uskodi naS1 solvenci, kdyt bondy prodame behem kratke doby.

Br. Heil (47): Davam navrh v torn smyslui atychcan bondy 10. a 15. distriktu prodali za to, co za ne dostaneme at' to solvenci sniff ne nesniM a podporuji navrh br. Navratila, bychom celou tuto zaletitost pohitili a na ni zaporaneli.

Br. Dressler (133): Podavam navrh na ukondeni debaty.

Predseda: Zde byl dotaz, zda to neutkodi solvenci nod Jednoty.

Br. Steiner: K vysvetleni dotazu br. Nesudy musim tici, to 'name v 10. distriktwza 120.000 bondt. My je vedeme v knihach za 50 centft na dolaru, t. j. v cen es 60.000 dol. Nyni za ne dostaneme 5 centu na dolor, to znamena asi 3.000.z tech 60.600. Jeden bod nati solvence je asi 35.000 dolari". Bude to znamenat tedy. snitent 1 a pill boclu na:si solvence. V katclem pade to yeak bude lepei, kdyt se techto bondu zbavime, aby nas jednou pfestaly ut:straait.

Piedseda upozoriiuje, ze schtze ma skondit v 6:30, a to bude nutno schtzi prodloutit, aby mohl bYt odhlasovan podanY navrh.

Br. Frnka (83): Divim navrh na prodlouteteni schfize at do odhlasovani navrhu.

Navrh tento je pkijat.

Piedseda: Nyni budeme hlasovat o dodattku br. Aneince a navrhu br. Navratila. Kdo souhlasite s tim, aby se jrnenovand bondy prodaly za nejlepei cenu v dobe co nejkratti?

Nayrh tento byl jednomyslne ptijat.

Br. Dressler (133): Dekuji yam, to tato zaletitost byla pohitena na,vtdy.

Br. Baiina (52): po to podal navrh na odroeeli schtze na piiiti den na 8 hod. dopol.

Navrh byl •pkijat a schuze odrodena v 8:35 hod.

DOPOLEDNi SCHUZE VE STILEDU, 31. CERVENCE. Pfedseda br. Valeik zahajil v 8:05 hodin.

Br. Holeeek pkedetl jmena delegate.

Mistopiedseda br. gvadleriak pkipomina, schtze ma bYt zahajena piesne v 8 hod.

Piedseda: Zadiname schfizi v 8 hod a nekteti bratti delegati by si men pkivstat. 2adarn bratry potadatele, aby delegaty svola,li do zasedaci mistnosti yeas, aby pri zahajeni schtze byll na svYch mistech. Povinnosti vYboru na udriovani potadku sjezdoveho jest, aby dbal na to, aby se schtze nezdriovaly opozd'ovo.nim delegate'. Jsou zde nate' z delegatu, jejicht jmena, byla vyvolana, kteki jsou v zna,mu tajemnikt oznaeeni jako neptitomni?

Jako pkitomnY se hlasi broth: A. C. Svoboda a J. A. Dudek. Dada daltich delegatu byla hlatena jako nepkitomni.

Piedseda: Vypade, to, jakoby nekteki delegati se domnivali, to se jedna o schfizi domaciho kadu. Budeme musit jednat podle toho, jak jsme se usnesli a naudime se dobrovolne discipline.

Br. Kalousek (88): Pro ten ptipad, kdyby se to melo opakovat pied kaidYm zasedanim, yam navrh, aby ti, kteti nebudou ptitomni pti Cteni jmen delegatft, nemeli pravo zasedat ye schfizi, do ktere se opozdi. (Hlas: Podporuji).

Br. Frnka (88): To by znamenalo, to bychom musili menit denni potadek.

Piedseda: Bratke Frnko, sjezd ma pravo trestat delegita. Zde se• neporuSuje denni pokidek.

Br. Dr. KepeekY: Ja bych to povaioval za pkilii radikalni postup. Kdyt bude katdY delegal jednat• podle sveho svedomi, budeme na torn lepe. Jestlite neptitomnY ma, pro svou neptitomnost omluvu, nebylo by to spravnkm trestat talcovYm zpOsobem delegata. Bude lepe, kdyt budeme pokraeovat a nemakili vice easu net ut bylo zmakeno.

Piedseda: Navrh br. Kalouska byl podporovan, ale je zaroveri projevova,n nesouhlas s timto nivrhem. Navrh steak musime nechat odhiasovat.

Br. KlinkovskY (81): br. Kalousek by mel k navrhu dodat,. Se to neplati pro ty delegaty, ktitfi maji pro svou neptitomnost iadnou aniluvu.

Pfedseda: Br. Kalousek to ma jiste na mysli, to to neplati pro delegaty, kteki se omluvi. PHkroeime k hlasovani.

Po provedeni hlasovani navrh br. Kalouska je pkijat nadpolovidni vetSinou.

Pfedseda: Drive net pkikrodime k daltimu jednani, chal bych_vanl piedstavit jednoho z

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940.._ natich odborniku v bratrskem pojitrovini.

Muslin ho VSak pkedstavit anglicky.

Pkedseda po to pkedstavuje anglicky Mimse a Dallasu a udeluje mu slovo.

Mr. Mims mluvi anglicky.

Pkedseda podekoval Mr. Mimsovi za jeho pro.slov a tate se delegate", zda mail na neho joke dotazy.

Br. Cma,jda.lka: Myslim, to by bylo dobre, kdyby nain byl podan struenY OeskY pkeklad 'fedi Mr. Mimse.

Piedsedi (podava pleklad): Pan Mims mint' zde vysvetlil dodatek k naSim stanovam, 've kterem doporuduje, aby byla vzata z umrtniho fondu jista dastka na vydani Hlavni Utadovny, cot jsme opornenuli udinit ye 12. sjezdu a-etr musilo byti pozdeji Hlavni fitadovnou napra-aby veno. Hlavni fitadovna musila nem ednici nepracovali na dluh. Proto Mr. Mimspodava navrh, aby bylo vloteno do stanov, ptedseda, tajemnik a pokladnik maji pravo se svolenim veteiny hlavnich fitednikU ptenesti do fondu Hlavni iitadovny rely pteplatek za prvni rok za pojteteni novYch dlenit a ne vice net 20 procent poplatkil za dalti rok. fitadoVna stanovi to procento v prvni schazikatcleho roku a toto procento nesmi Cinit vice, netli civil vYclelek v minulem roce. Dile in* pravo ptevest ne vice net 2 dolary na katdYcli 1000 dolart poji§tenYch mutskYch Menu ve tticleA. To je asi pteklad toho, co doporuduje pi Mims: Chcete-li udinit nejake dotazy, mute to je ptedlotit, dokud zde p. Mims je, abyste yeemu dobte rozumeli.

Br. Cmajdalka: Rozumel-li jsem dobte Mims doporuenje, aby bylo zadrteno z rodnich poplatkil ne vice net 20 procent. a: Zde se doporuduje, to se svolenim veteiny Utednikt Hlavni Utadovny mute se pkevest cely poplatek za prvni rok z pojiateninovYch Cienil, kteti odvedou poplatky, a to by_ &to na vydani Hlavni tkadovny. Ale v roce nasledujicim, nesmi se vzit z jejich poplatku vice net 20 procent, ale zaroveii nesmi se vett vice net kolik Civil vYclelek za, minulY rok.

Kdyby n a pt. vYdelek Jednoty civil jenom 18 procent, tak Hlavni idadovna nesmi jit do vYS'e 20 procent, nYbrt musi se kidit podle docileneho vYclelku. To oviem zase neznamena, musi poutit vtechny ty penize, nYbrt reguluje se to podle potteby Hlavni Utadovny.

Br. Steiner Myslim, to zde mluvime o dvou rtznYch vecech pod jednim doporudenim. Kdyt zde p. Minis mluvil o tom vYclelku, to se net kalo vYloh Hlavni utadovny, nYbrt natich nil likes 75 let starYch, kteti maji mit filevu na poplatcich. Tato fileva by mela vliv na valuaci a my se chceme vyhnout tomu, aby nate valuace byla snitena, proto jsme se radili s p.' Mimsem, jakYm zpilsobern bychom mohli dat tlevu starYm dentin, aby tim netrpela na Se valuace. Ten vYdelek, o kterem p. Mims m/uvil, tYka se jenom toho, co minime poskytnout jako filevu starYm dlentim. Vyclani Hlavni Utadovny se vztahuje k bodu 2, a to se probere podrobneji, at pkijdeme k ptisluenYrn dlankiim ye stanovach.

Fr. Frnka (83): Zde se uvadi, Se a pojietto, vacich prernii, ktera piati ttida (A) se nesmi vzit k tomu fidelu ne vice net $2.00. Chtel bych veciet, zda se ty dva dolary ptipoditivaji It tern 20 procentum.

Pfedseda: V doporudovanem navrhu stoji, tilde (A) je samostatna a tato trida (A) plati na Hlavni firadovnu zvlatt' tim zpOsobem, to se z poplatkt tkidy (A) neodpoeitava vice net 2 ' dolary, ponevadt tento poplatek je uvalen na Itidu (A) a oni doplaoeji jeSte etvrtinu pc:), platku na Hlavni tkadovnu, cot eini dva lary rodne. Ostatni dienove ye tkide (B) a nasledujicich tficlach neplati nic jenom pravidelne poplatky.

Br. Kaeik (54): AS budeme jednat o stano, vach, piijdeme ke elanku o tlevach starYrn elentm. Dokud faak zde mame aktuara p.

Mimse-ho, tadam ptedsedu sjezdu, aby ho

Ye ettedu, dne 13. lisbopadu 1940.

tidal 0 vysvetleni, jakYm zpusobem by takove, Maya starYm dieniim byla umainena.• Piedseda vyhovuje teto 'tadosti a zada p.

Mimse o vysvetleni.

Mr. Minis podava 'tadane vysvetleni anglicky. Dyad', to elenove, kteti dosahli 75 let mohou platit polovidni sazbu.

Br. Olexa: Jeslite jsem dobte rozumel, tato Maya starYm elenfim by stela 150.000?

Piedseda: Mr. Mims tekl, ze kdybychom nechali stanovy tak jak jsou, pak on jako aktuar by musll mit novou reservu pro budouci eleny, kteti dosahnou ptedepsaneho veku y e 3-5 10 leech a tato reserva by musila emit asi 150,000 dol. To tedy neznamena, to by se vyplattio, 150.000 dol. na tyto rilevy behem tohoto roku nebo behem ptigtich tti let, ale takova reserva by podle zakona musila bYti v knihich a die jeho vYpoetfi by takova reserva musila &nit 150.000. Mr. Mims vgak neodporuduje utvoteni takove reservy, nybrt na misto toho doporueuje, aby se vsunul do na gich stanov elanek, aby Hlavni fitadovna na zaklade na geho -Ocielku a ptebytku poskytla starYm rilevu. Kdyby se vgak ponechaly stanovy tak jak je mame nyni, musila by zde bYt reserva 150.000 dol. na tievu starYm cot, by znamenalo, ze nase solvence by byla snitena asi o 5 procent.

- Br. Licit (54): Chtel jsem dodat, ze p. Minis nam pied tYclnem poslal navrh elanku, kterY odporueuje k •ptijeti. Mam tento elanek pielotenY do eegtiny a kdyby si delegati mohl bych jej ptedist.

Piedseda po to ete , pteklad jmenovaneho elanku, kterY zni: " glavni ritaclOvna v mesici bteznu katcleho roku pravo rozhodnout o velikosti, fondu pro dleny, kteti dosahli 75 let a kteti jsou eleny Jednoty po 35 let. Tyto fondy nesmi ptesahovat 2 procenta reservy. Dividendy se nesmi platit kdyl to neni moino nit z. pravidelneho vYclelku z minuleho roku.

Rovnet se nesmi piatit, kdyby placeni dividend snail° solvenci Jednoty pad solvenci mi nuleho roku."

Je to trochu komplikovane a musime se vyznat v eislicich. Tak zni pteklad odporueeni p.

Mimse, ktere bude take doporucovat stanovni vYbor. (Br. Kaeit: To neni odporneeni stanovniho vyboru, nYbri to je pouze pteklad doporuden' p. Mimse).

Br. ChernoskY: Kdybychom platili nejake divklendy z ptebytku a dali to starYm talc bychom podlehali placeni dame z ptijmu, kdyt to vgak udelame tak, ze bychom odpustitak by to .bylo neva jineho. To by ll mel mit stanovni vYbor na pameti, kdyt na teto veci bude pracovat. Kdyl odpustime starym elenum poplatky, tak nebudeme mit tadnYch nesnazi, to mame pravo udelat, to nejsou dividendy.

Na dotaz br. Frnky podava ptedseda dodateene vysvetleni posledni vety elanku doporueovaneho p. Mimsem; tYkajici se udrieni solvence na stejne vYgi, jak byla piedegleho roku a zduraziluje, le v takovern ptipade, kdyby solvence nasledkem rilevy starYm elenfirn mela klesnout, tak Hlavni fitadovna by nemela privo poskytnout tuto Br. Koliha (26): Kdyt nebudeme einit tadnou menu pokud se tYde filevy starkm Clench a ralstane to tak jak to je nyni, tak Jednota je zavazana ucielovat filevu starYm elenum a kdyt to zmenime, tak patom bude Jednota zavazana udelovat tuto filevu jenom v takovYch ptipadech, kdyt nage solvence zfistane na stej. ne vYgi. Je to tak?

Piedseda: Die nynej giho ustanciveni; se soivence udreavat na 104 ptacentech a nechame-ii ptialua'nST elanek ye 'standvach zmenen, pak musime mit reservu 150.000 na filevu pro stare eleny. Kdyt pak by do glo k tomu, ie nisledkem nejakeho gpatneho hospodateni v Jednote nebo nasiedkem vysoke nosti by solvence kiesla na 104 procenta, tak potom, ptes to, le by zde byla takova reserva, tak stall. elenove by nemeli pravo na Dneini IAA elanek o ulevach nuti aktuara k twin, aby udin11 zvlaetni reservu. Aktuar vAalc

Vita TNIX odporuhje abychom d a 1 i Hlavni litadovra pravomoc, aby rileva starYm elenrim byla paskytovina z ptebytku, ale takove, fileva by musila bYti regulovana.

Br. Morris (63): Jak nlzko mute klesnout solvence?

Ptedseda: Podle nagich stanov mute solvence klesnout na 104. Kdyby kiesia pod tento bod, tak by stati elenove nedostavali illevu. Solvence mute klesnout i pod 100, kdyt by doll° k tomu, to by nastala nejaki ohronana kalamita, kdyby na pt. nasi elenove hrornadne umirali a dogio by k mimotadneina vyplateni rimrtnich podpor. Mtlieme vsak doufat, ae na se solvence za normalnich pomeru neklesne.

Br. Aug. Kierri Chci poznamenat k otazce placeni dane z ptijmt, ae ftechny tyto otazky o placeni dani jsme musili ptedlotit duchodo, vemu departmentu (revenue department) a tento department rozhodl nal:Lied o torn, zda ma: nag e Jednota platit daft z ptijmu. Tato 0= tazka byla rozie gena tak, to nemusime platit dab z ptijuiti z toho davodu, jsme bratrskou jednotou. Byli jsme zaroveri potadani, v. onom ptipade, kdyby se nag zpfisob obchodo\Tani zmenil, ze je na gi povinnosti oznamit znienu v nag em obchodovani. Prato mam za to, to kdyt se rozhodnete at' k placeni dividendy bo k Aleve poplatkU, tak se :nemusime obavat tacinYch nesnazi s clOchodovYm departmentem.

Ptedseda: Musirn jegte piipomenout, to p.

Mims prohlasil, ae byl aktuarem pro Katolickou Jednotu v Texasu Ares 20 let a tam divaji filevy bud' jednim nebo druhYm zptsobem, a site bud' nechavaji platit stare eleny celY rok a davaji jim pak alevu ve forme dividend anebo odpoditavaji jiste procento na poplatcich. Take Katolicka Jednota Gen v Texasu diva tilevu svYm dlenkynim a dosud to nemelo vlivu na solvenci jejich Jednoty. Solvence obou techto Jednot je pomerne vet& neMi na Jejich solvenci je asi 130 procent.

Ptdeseda obraci se po to k p. Mimsovi o M vysvetieni.

Mr. Minis podava k tomuto bodu dal§i vysvetlivky anglicky.

• Piedseda: Je to vec technicky velmi slotita a vyiaduje hodne studia, abyste ji vAichni dobte rozumeli. Je zde v gak jeden bod, kterY vysvetlii p. Mims. Tak jak mame stanovy dnes, aktuar je povinnen utvotit reservu a kdyt bude utvoiena tato reserva, na ge solvence se sni-* ti hned skoro na 104 procenta a naafi stab elenove podle dne gnich stanov by pak nedosta"Vali:nit. Prato doportrouje, aby nebyla utvotena reserva a elanek o. filevach starYch elenO. aby byl opraven a H.lavni iatadovna byla °pra y -neadvtfilusrkmenzpbytu.

Kdyt se start' elanek o Alevach ve stanovach ponecha, musi se utvoiit reserva, ktera sniti solvenci skoro o 10 procent a stati elenove budou odstaveni. Jsou nejake dalai dotazy k teto yid?

Br. Vaja (142): Navrhuji, aby tato zalelitost byla odkazana stanovnimu vYboru.

Navrh tento byl jednomyslne ptijat.

Piedseda: Br. Marek yam zde dodateene pada zpravu o podtu na geho stareho dlenstva.

Br. Marek: Mame celkem 255 starch elen6 s celkovYm pojigtenim $228.000. Na mesidnich poplatcich plati $171.00, cot eini rodne $2058.00.

Po to predseda podekoval p. Mimsovi za podana vysvetleni a ptikrodil k dal gimu jednani.

Piedseda: Vdera odpoledne byl odhla.soyan navrh br. Kalouska, aby od dteni protokold bylo upugteno a zapisy byly cteny at ni zprav fitednikfi, aby d . eliOff &stall celko:!', vy ptehled a ilthritroloVaii, co je v protokolti, zapsano. Main za to, ae jsme- skondili vtera debatu o bondech. V ptipade,- to bych se snad mYlil a nada z vas by se clomnival, ze bychom se jeate k teto otazce bona' meii je gte vratit s nejakYmi dotazy, jsem ochoten dat kaidemu slovo. Nekteii delegati se domnivaji, to sjezdove jedmini tent* ptili g rychle ku ptedu..Thern vagim slutebnikem a vy jste sem pfiAli za tim fieelem, abyste zde myslili za, s-ve eleny v domacich iadech, jste zde proto, abyste se Ida-

Strana 29. sin ke slovu a ja, bych si nepfal, aby se nekdo

dotazoval, zda ma pravo mluvit di nikoliv. Kdyby vim takove pravo vtichni upirali, ja vam je neodeptu.

Br. Vaja (142:) Pri voere,Mim jednani o bondech' nam bylo tedeno, ae ty bondy se vedou v knihich ve vYgi asi 60 tenth na dolar. Byl odhlasovin navrh, aby byly prodany za jakoukoliv Piedseda: Jake bondy ma2S na mysli, jsou to bondy z distriktu 10 nebo 15?

Br. Vaja: Mluvim o bondech ve Valley.

Piedseda: To je distrikt 10 a 15. V distriktu 10. mame asi za 125.000 a V distriktu 15. za 166.000.00. Bondy, ktere jsou v distriktu 15. byly nabidnuty a prodany nebo jsou odprodavany viade za 22 tenth na dolar. Bondy- distriktu 10., kterYch je asi za 125.000 budeme musit prodat moana za nejakYch 5 centii na dolar.

Br. Vaja: Jde o to, ae kdy2 tyto bondy budou.rychle prodany, le by to snad mohlo mit vliv na naSi dnegni valuaci. Kdyby to mei° mit neptiznivY vliv na na§i valuaci, pozbyli by staff elenove naroky na illevu. V teto \Teel prosim o vysvetleni.

Piedseda: Mohu Mei jenom tolik, 9e Hlavni ritadovna pies to, le ji dame pravo, aby bondy co nejrychleji prodala, 2e se tento prodej protahne a moana, ae se stone, k za rok budou tyto bondy jegte v knihach Jednoty. Bondy nernuteme prodat ihned, musime eekat, se vyskytne,kupec.

K dalgirnu vysvetleni stran bondu v distriktu 10: Piijde-li vlada tomuto distriktu na pomoc a povoli mu piljeku a prevezme celST ten dluh, kferY na tomto distriktU vazne ve vt si pies p111 milionu dolaru, tak ,se vyplati vkchny tyto bondy v obnosu pies pul milionu v takove vYgi, jak to vlada uroi.

Br. Kocurek (13): Nemfdeme za- bondy v distriktu 10. dostat vie net 5 centti na dolaru?

Jak vyrozumivam, mUeme temito bondy'platit dane .v. tomto distriktu, to by pak znamenalo vice nee 5 centii.

Piedseda: Dane tohoto distriktu by snad mohly bYt placeny terni bondy, ale dame okresni a statni musi bVt placeny hotovS7mi penezi. Dane, ktere distrikt uvalil sam na sebe, mohou bYti placeny bondy.

Br. Staga (153: Byl zde ueinen dotaz, zda prodejem bondu nebude sniaena valuace Jednoty. Na tento dotaz nebylo odpovedeno.

Piedseda: S radosti tak ucinim. Kdyz bude prodej bondii uskuteenen a bondy nebudou yedeny v knihich Jednoty, bude majetek Jednoty, kterY je nyni veden jako majetek na papile, snilen asi o 30.000 dol. To snili na§i valuaci o jedno procento. Kdy2 to bude 60.000 bude snitena valuace o 2 procenta, kdy2 o 90.000 tak o tti procenta. Za katdS 7ch 30.000 nebo 33.000 dolarii se sniauje valuace o jedno procento. Mfiteme vgak poeitat s tim, 2e nak valuace bude snitena jen o jedno procento.

Br. LainovskY (135): Kolik se plati dani na umotovini ankh boncit?

Piedseda: Kdyby bondovY dluh byl snikn ze 100 na 5, to placeni bude docela jine. Bude-li tam vgak onen dluh v pine hodnote bondn, nebude tam piatit nikdo Mdnou dab jako ji nikdo neplatil za poslednich 10 roku.

Br. Jelinek (20): Otazka bonda byla vykizena vdera a dnes nikdo nepodaval navrh na znovuuvalovani o otazce bonda. Vkchny dotazy byly veera zodpovedeny a bylo sjezdem usneseno, aby se tech bondii Hlavni Utadovna hledela zbavit co nejdtive a zalditost byla odkazana Hlavni Otadovne.

Piedseda: Ptijimam s dikem diitku br. Jelinka. Ptikroeime k dal gimu jednani, a site k debate o pfijekach na majetky. Zahajujerne debatu a dotazy o tato zale gitosti. Bondova zaleMost je skondena.

Br. Dressler (133): Pa podani zprav mely by't eteny protokoly.

Piedseda: Br. Kalousek dal navrh, kter3"r byl ptijat, ae protokoly mail bYt eteny az po poda.ni zprav idednikft a po vYmene nahledii o techto zpravach. Dle toho se musim fidit. Budeme pokradovat.

8traua 30.

DR. KAR. J. HOLLUB teskf Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence' Lehigh 9745 Telefon iiradovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POIlitEBNi SLU2BA. V /iodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni *stay ;,lohotovY k sympatiCkemu vykizeai nezbytnych jednotlivosti a k vypraveni dojemneho polikbu.

Levne ceny jsou naAi asadou.

EDWARD PACE Pohiebni iMitel.

Olen S.P.J.S.T. -- Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. DR. THOMAS N. DeLANEY o6N1 LEKAft, BrYle spravne ptipravene.

Oas dle imaluvy.

(Jkadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg. maul, TIXAL

Do Cameron a okoli NovY pohtebni domO;; otevtel Bil Marek. V hodine talu najdete u nas nejlepSi obsluhu a ceny lacing. .. Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS, Funeral Home CAMERON, TEXAS Olen S. P. J. S. T. Nabytek a domici zafizeni veeho druhu.

Tovarni ceny. — Phmo k zakazniku.

Vzorna obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove Lift Pokrok Houston.

HOUSTON, —::— S

Van Pharmacy A. F. CERNO8EK, ALDiLthL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. zasoba lekarnickeho oboai. Jedina 'Ceske. lekarna v Houston& Navktivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

RED FRONT

teska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kogut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna, jidla a lunge.

N'ejlep§i soudkove a lahvove pi70, rfizne druhy vina a doutniky.

Miuvime desky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlaetni stoly pro rodiny.

Ve sttedu, dne 13. listopadu 1940.

VESTNIK Caldwell, Texas.

Ctend redakcel Tak volby jit mame za sebou a dobte pro nas dopadly a pro dobre demokraty. Kandy si 06,1, aby president Roosevelt byl opet zvolen, a budeme- opet lope spat, nebudeme muset miti starost, ae nas v noci Hitler ptekvapi a ptepadne. Nemela jsem 'Oadnou dirveru ve Wilikieho, jen je mi divno, jak mohli mnozi naSi lide miti dirveru ye Winkleho, neb kaademu je znamo, ze je nemeckeho pfrvodu. Zabolelo mne, kdyt jsm videla obrazek v Amerikanu, kterY pkedstavoval male 'Ceske deveatko v narodnim kroji, jak vita Willkieho s kytici v ruce. Nemo,m addnou dilveru v Wince a povakiji, se kaadY Nemec kdekoli rozenY, zilstane vady Nerncem, a jak znamo, vgichni Mind pracuji Hitlerovi do rukou. Ptedstavovala jsem si, kdyby byl zvolen W., ae by nikdy stare: vlast svobody nenabyla. Divila jsem se tea* nekterYm naSim dem jak vytrvale pracovali pro W. Nekteti nespokojenci pracuji ze jini za penize. Nekteti by i svoji matku zradili, kdyby jen nekterY ten dolar jim zrada pkinesla. Volby ale jia minuly, a proto budeme miti opet na nejakY eas pokoj. Miaeme bYti spokojeni, ze aekoliv celY den preelo, piece se hodne volicu k volbarn dostavilo.

kach se kaadY dosti nasmal, byla to fraSka a musel se pti ni kaidY zasmati, at' chtel nebo nechtel.

Poslali jsme opet jednu bednu botek a mYdla do Houstonu. Cekali jsme as bude bedna pina a to pani Vlasta Blahova, ptinesla krabici sate, pani Svatoriova: pkinesla tea krabici sate a 10 kust mydla, p. toupal krabici sate a 5 kouskt mydla, pani P. P. Mikeskova 5 kusti mYdla a soubor na holeni, Marie WondraSova, dva upletene sweatry, a na penezich jsme sebrali od nasledujicich: p. Bain $1.00; p. Haddox $1.00; p. Struwe 25c; p. Emil Lekkar opet $1.00; p. Jan Hoteica 50c a asi dye libry kavy; (zbylo z z bazaru 50c, pi. Marie Praaakova 25c).

Od easu zaslani ptines1 p. Matej Praalk 50c, ktere mam na ruce, a eekam az opet nekdo neeim ptispeje.

Tak prosim, kdo milaete a chcete neco darovat nakm betencilm bud' S'aty nebo penezi, ptineste to k nam do domu aneb memu muai do officu.

Jak jsem eetla, natal krajane dostali dopravit bedny do Houstonu zdarma, tea i my jsme hledali nejakeho dobrodince, kterY by bednu do Houstonu dopravil. Bedna byla ale velke, a nebyla by se vela do auta, tak mej mantel zaplatil za dopravu po draze.

Vlasi zdar! Pozdrav veem ale:1610m.

Marie Wondraeova.

Lena: "Bud'te tak laskav a zvatte pro mne tento balieek." ikeznik: "S radosti. Vazi pfesne tki a etvrt libry."

Lena: "Dekuji. Balik obsahuje kosti, ktere jste vdera poslal ye etytech librach peeene."

PO "FLU" 6 ROKTJ KAgEL. Pied vice nea 6 roky dostala jsem Flu a od to doby trapil me neustale katel. Bolelo, pichalo me na prsou, v trubicich sipalo, mnoho Menu jsem vykaAlala. Posledni eas i na prase strane zaealo bolet. Neni to k vypsani, co jsem zkusila a jak' strach pomela. Za celY ten eas jsem vice se nakatlala nea vyspala, nebot' v noci to bYvalo nejhorSi. Koneene jsem dala naplast z Nonat, nosila stale. Po sedmi tYdnech jsem se uzdravila. Spim blalene. Kaki amizel opine. Odporuduji Nonat katdemu, neb jest to nejlep gi mast' na svete.

Anna Pondik, Ellinger, Tex.

• Cena Nonat je poStou 55c a $1.05.

Ptejte se vageho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste ptimo na naSi adresu: Dekuji panu redaktorovi za trJak psal pan Petr RabStejnek v MARIE LEIBLINGER & CO., p'elivost s uvetejnovanim myth doALTADENA, CALIFORNIA. Amerikanu, ze mnozi lide a zlehdovali presidenta, ba mnozi presidentovu manaelku, kdya rozdavali kampanni knofliky. Neptatele davali tea knofliky "Ve don't want Eleanor either", sprostota, ktera, nezna mezi sluShosti. Kdy'a LISTOPAD, 1940 byla pani presidentova na to upozornena, pravila: "Kdybych mela Vydaveno Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Zajmu Dobreho Zdrsvi se pro to trapit, kdya nekdo po me hodi blatem, tak bych jiz byla da yno mrtvou. Neni osoby neb pracovnika, kterY by nebyl napaden bezPiicina revmatismu neni znema.

OEVMATISM jest pfirozenou charakternimi neboaaky, kteti neLt chorobou, v nil tkanivo, ktere Tato choroba jest viak nejakfm maji fictu pro aadneho. vale a podporuje dune slozeni sobem spojena s podnebim, ponetell — zejmena svaly a kkuby — se vadi jest dosti obvyklou v mirnfch Take mame ptiklad, jak si mnopasmech a jest zaniti a boll. Ob. zi va'ai naSeho nefinavneho pracovteme • neznemon vykle jevi se v tropicktch neb tom neco horeeity, nika, pana Vojtu BeneSe, jak je mrazivfch pitsackoliv teplota vSude vaaen a jake potty se mu domech. V1hkost a nad 102 al do stalo na Florid& Kalifornii, Oregonahle zminy v 103 stupid' se ma. teplote mohon lokdy vyskytuje. nu a v'Sude jinde, kde na,:s'i lide jsou bYti Prieinou ziPoceni jest obusazeni. Pocty se mu dostave. nechvatu. V nekte. vykle piehojne a jen od nas, ale od ueencil, vedatoril, rich plipadech pot ma zvligtni chybne triveni a charakteristickt profesoril a jinYch vzdelanYch Azacpa zdaji se bfti kyselinovf zomerieant, ale mnozi naSi lide tea i dilleiittmi einipach. Potni /lazy po nem hazi blatem za vSechnu jetely a nektere mohou se zapaliti osobnosti odha. a kiiie, ktera pall ho velkou praci pro svobodu naai duji, le 20 ai 40 a svedi, mule dostare vlasti ,ale i take pro svobodu procent revma• stati vzhled jako nag nove vlasti. Kandy by sobe mel tickfch stave a pH vyritice zfineta kloubh (oparu). Bolest pomyslet v jakem postaveni se najest zavineno viak jest nejnechazi. Domov musel opustit, sve astlevnimi porn. p•ijemneIjIim t ma tam za motem, sve krevni chami. Nakaiene zuby a mandle pfiznakem a tato :tlle bfti tak non v nekterfch klonbech a waled), byly dlouho povaloviny za pifeitty ptatele, jest bez domova; manaelka ze postilent nemitie snesti ani po. a jest dosti znaenf poeet deiced' k jeho ,ba i on jsou nemocni a piece hybu neb doteku a dokonce jest mu naznaeeni, le nakaleniny rilzritch pracuje pro osvobozeni stare jeho i vaha lehke loini pokrfvky nesne. druhu vedou k revmatismu i kdri sitelnou. Zinet jest obyeejne nej. neni man° vidy doktizati nakaleni vlasti. Nekde se mu dostane uraaprudgim kolem vegich kloubil a v kioubech nebo ve svalech. ky, neporozumeni a nepochopeni Revmatismem postileni trpi znaene mule setrvati i ttdny; ale choroba naSich krajara Wli bychom se vaise e'asto siri ponenahlu od kloubu a k uleveni bolesti json jim obvykle davany dityky salicilove a jodidn. ti v jeho postaveni a nedelat jemu ke kloubtt a mile v takovfch Piikledani tepla nebo liniments na padech postihnouti i srdce. tivot teaSi neali je.

Dna (nebo take pakostnice) jest bolave klouby easto poskytuje vitazfine't kloubii a revmaticki dna jest nou ulevu, Rorke koupele, liana Dne 30. kijna pan Vakrt ukazodruhy diet a minerelni vody maji, stay, v nem/ tkaniva kolem val u nas v Caldwell obrazky "Sfiatse stanou dustfmi, povrch kkubit jak se tvrdi, tel svoji hodnotu. znizi a telo se borti nisledkem zkrti• Pozoruhodnfch vfsledkii bfve nekdy kova kancelar" ye prospech SAeT. ceni svalu. Tento stay mule nej- dosaleno alcoved therapii a rybi Navttey a byla tentokrate slabs, prstnize postihnouti male Idouby jako olej a jine dine zdroje vitaminit A a po celr den, a lide men strach, gel° D zdaji se rovnel bfti prospeinfmi. na prstech =Icon a nohon. ae by se s poboe'nich test na hlavni • nedostali. NaSe lidi ze Snook ale to Re tnattam je.s•t n ejboiestnejina za, ch adneho neodstraelio, a byli pekne zastouvlhkeho poeasi r,eni z Bryan a z ostatnich mist byla navSteva slabs. PH obroz-

S V ItT L 0

Revmatism a dna t pakostnice

ye stiedu, dne 13. listopadu 1940.

OD SPOLKU 6ESKOSLO'VENSKICH EX-STUDENTiJ STATU TEXAS. •

9.3 PROOF. ALCOHOLIC BEVERAGE CO. Distributors Austin & Waco, Texas:

Kalendif Amerikan OblibenY kalendaf Ainerikan vygel. Posilame jej po gtou vyplacene za 60c. NovYm odberatelum Nchoslovaka po gleme jej Upine zdarma, starYm pfedplatiteltim za doplatek 35c. Pospe gte si s objednavkou a piste na: ECHOSLOVAK PUB. CO., West, Texas. (dz.)

THEO. PISTEK eesky mluvicirn filmu

Strana 31.

VtEITNilt

Mili pfatele!

Timto dopisem Spolek 6eskoslovenskS7ch Ex-studentil Statu Texas vas zve na banket a taneeni vinek, kterY bude pofadati v Crystal Ball Room v Driskill hotelu v Austinu, 28. listopadu, pi esne v 7:15 veeer.

Kade dva roky, kdy hra "football" mezi Universitou a A. & Kolleji je v Austinu, deg ti studenti a ex-studenti se sejdou pri nejake zahave. Spolek Ex-studentfi a vlichni delti studenti v universite pracuji spoledne, aby letotni zabava byla to nejlepAi, kterd se kdy odbSivala. Banket a taneeni vinek jest pro vkchny Ceske studenty, ex-studenty, pro jejich rodide a pro vlechny pfatele Ceske prate.

VSrbor jig pfipravil zajimayST program, kterSr zapoene ihned po yedeli. R. J. Bartosh, pravni radce K. J.Z.T., Stepan Valeik, mistopkedseda S.P.J.S.T., a V. I. Moore, dekan v universite, promluvi pti programu.

Dale Alois Slovadek Jr. a Geraldine Slovadek, kteki hraji v Baylor University kapele, zahraji sola a dueta.

Po programu (asi v devet hodin weer) zaene taneeni vinek, pri kterem bude teinkovati Slovaektiv eeskk orchestr z Waco, kterSi jest jeden z nejleplich v Texasu.

Vstupne na banket, program a tanedni vinek bude $1.50 za osobu.

Vstupenku milZete koupiti od Al. Habarta anebo od Daniel T. Hegara, kteil jsou studenti v universite, anebo je migete objednati od tajemnika nakho spolku: Frank A. Horak, 803 West 21st Street, Austin, Texas. Obstarejte si vstupenky co nejdfive, aby vYhor veal pro koho misto pri banketu ptipraviti.

Take zveme kahleho ex-studenta, kterSi studoval v kterekoliv universite aneb kolleji aspori jeden rok, aby se steastnil schtze Spolku 6eskoslovenskkeh Ex-studenti a Texaske Matice VyMiho vzdelani, ktera se bude oclbSlvati v Union Building 309 pii universite. Schfize zapoene pfesne v devet hodin rano, 28. listopadu.

KaldSr ex-student mel by se stati Menem toho spolku a take kaZdeho ex-studenta zveme, aby pfiAel mezi nas.

Take zveme vgechny pfatele eettiny, aby na ysivili nagi schtizi.

S pozdravem, Geo. E. Kacif, pfedseda Spolku 6eskoslovenskSrch Ex-student(' Statu Texas, West, Tx.

studenttm velice libily. Johnnie Hlavatk ukoneil program zahranim dvou eeskSrch pisni na varhanky.

Frank A. Horak oznamil, ze Spolek OeskoslovenskSrch Ex-studentt v Texasu a detti studenti z university budou potadati hostinu dne 28. listopadu v 7:15 hod. veeer v Driskill hotelu. Pravil, ze ex-studenti chti, aby fgichni eeZti studenti v universite pracovali s nimi, protole v posledni schtzi ex-studentu byl pfijat navrh, ze spolek ex-studentii a v§ichni degti studenti z university ptipravi hostinu pro katideho kdo se zajima o nali praci. Studenti kazali, ze budou spolupracovati s ex-studenty.

Nato pkedseda Zadal zpravy od rilznSrch iftednika klubu. Zpravy o

dalsim programu zabav, sportech, financi atd. byly podany.

Student dale navrhli a podporovali taneeni zahavu pro den 1. listopadu, kterou Afednici meli vypracovat. Pak jsme schtzi ukoneili zapenim universitni pisne "The Eyes of Texas."

V patek 1. listopadu tanec, kterS'r byl ujednan, byl uspotadan v Boy Scout Hut v mestskem parku. Mnozi studenti a jejich pfatele byli tomni a meli hezke easy. K hudbe meli jsme radio victrolu, na ktere jsme hraji fizne Ceske a anglicke kousky. Pro obeerstveni byla dobra lava, pune a anglicke kolaee.

0 dalg i schtizi budu psati pfi gtiho tYdne. Na shledanou!

H. J. Kamas, vS7konnS7 taj. .1111.111M.11011■0•111111■0■000 ■0•1111.0i0.0•11011■0•11111111.0

DRAMATICKY KROU2EK EADU g TEFANIK S. P. J. S. T.

ehraje v ned

, dne 17. listopadu

VE SVE SINI NA COTTAGE GROVE — (NOLDA & RACLIF STR).

DIVADLO

"Kutilova Zeni syna" VESELOHRA 0 3 JEDNANICH OD K. LU2ANSKE OSOBY: F. Bedan Martin Kutil, vete gnik K. Otvrtnikova Katynka, jeho 2ena Jindfigka Eearl Julea, gvadlena, detit Will 8vec MUDr. Jindfich, Rose Lebr Jifina Julindiny pfitelkyne Lillie Mae Sopeak Emma Alice Cykala Helena Smithova, Jerry Lebr Ph. C. Jiri Toman Anna Vajova Koekova, vykladadka karet

hudba Po divadle taneZni zabava R. Zatopka Zaeatek ve 4:30 odpol. Vstupne: 30 CHUTNA VE6ERE. Zabavni vSrbor.

0

`Katoviti dragoune

PROGRESIVNI LSESKY KLUB NA STATNI UNIVERSITE.

Veselohra zfilmovana podle romenu M. Blallove. Herci hraji: Theo. Pig tek, B. Veverka, T. Grosslichtova, Z. Kabatova, J. Pospisil, E. Fiala, J. Marvan. V nasledujicich osadach ukazuje, Jos. Vagut, zastupce, Praga Film Co. GRANGER, ve etvrtek 14. list., o '7 a o 9 hodinith veeer.

HALLETTSVILLE. v patek 15. o 3 hod. odpol., o 7 a o 9 hedinich veeer.

PLEASANTON, v nedeli 17. listopadu, o 1 hod. odpoledne.

Robstown, v nedeli 17. listopadu, o 6:30 a o 8:30 hod. veeer.

FLORESVILLE. v pondeli 18. listopadu ,o 7:30 hod. veeer.

WEIMAR, v fiterk 19. listopadu, o 3 hod. odpol. a o 7:30 weer.

EL CAMPO, ve etvrtek 21. listopadu, od 2 hod. odpol. do 11 hodin veeer.

✓ fiterST, dne 15. zafi Cleni Progresivniho Oeskeho Kiubu se sari k druhe schtzi v tomto rote. Schtze, ktera mela peknou nav glevu, byla zahajena pfedsedou Daniel Hegarem s uvitanim elenti a hostil Vgichni pfitomni zapeli nekolik pisni spoleene na zaeatku programu.

Nato piedseda pfedstavil fednika toho veeera, Arno Novotneho, vS7pomocneho dekana mu2t. university. Dekan pfednes1 zajimavSr proslov, zaeinaje nekolika 2eity kterkm jsme se dobte zasmili. Dale mluvil vatne o "co mame dostati z nageho universitniho vzdelani". Universitni vzdelani, pravil, vy2aduje vice ne2 jen vzdelani z knih; student take musi se vzdelavat v obdanstvi a musi se naueit spolupracovati s lidmi. Edvard Marek zahral nekolik skSich pisni na plane. Daniel Hester, E. W. Slovadek a R. W. Slovadek imitate, ktere se pan),

Za to so m0fete epolehnout na pflpravku, ktera bezmala 60 let se ukkala 141 pritelem visch, kdof byll alien! Omen nastuzenim a a toho vseilym kailem SEVERCV

BALSAM

25850c

(SEVERA'S COUGH BALSAM)

+ DETI JEJ MAJI RADYI + Vs viech pfednich 16kirnacti. — Kde nemaji, neberte napodobenin a objednejte pffmol

v

Strana 32:

or 'cite k onamovini

51a157 Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli rietujeme centy za sloy o, za kat'de uvetejneni. Nejmen gi poplatek za oznamku (do 25 sloe) jest 50e. Oznamku napiste na zvla g tnim listku a ptilotte k objednavce ptislu gnY obnos po g tovni poulthzkou (Money Order) nebo ye znamkach (stamps). osobni dek, ptidejte 5c na jeho vYmenu.

Ma-li bYti jrneno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod na gi znaekou, fietujeme za oznamky "Na prodej", by a price" a podobne 25c zvlagt' za znakko a na po g tovne, aby single dopisy mohly bYti ihned odesilany.

PM oznamkach "Nabidnuti k sriatku" neb "Ptijme se hospodyno" obna gi doplatek za znaeltu a pokovne 50 centfi.

Dopiatek za znaeku budi2 pkilo2en k obnosu, kterY posilate za oznarnku. sosparasemmearmo.

na prodej, s acetylenovYm zatizenim, pro dobreho kovare neb kolate. Mrs. J. T. Koebelen, (45-48p) Rosenberg, Texas.

BTNtK

DVA teTY. Z detskeho easopisu "Radost".

DesitiletY Jitik jednou poslouchal maminku s tatinkem, jak se domlouvali o ifetech za dodavky, jeZ bylo tteba zaplatit. I napadlo ho, aby sve mamince napsal tea fleet za ruzne prace, ktere ji pomahal Mat. Dlouho se nerozmY g lel a uZ psal...

KdyZ v poledne maminka usedla ke stolu, na gla na svem taliti tento ptekvapujici fleet: Maminka ma zaplatit za ptina g eni uhli 6 KC Za ptinageni 6 KC Za ruzne posilky 3 KC Za to, se je stale hodny 3 KC Celkem 18 KC Maminka pfeeetla fleet a schovala jej, ani g co . tekla.

Pri vedeti nalezl Jitik na svern fleet s osmnacti ZadanYmi korunami. Byl velmi spokojen, penize vloZil do kapsy. Tu vSak pod prvnim detem nalezl je g te jinY jen2 znel takto: Jiiik ma zaplatit svoji mamince: Za deset let Zivota v gt'astnem domove nic!

Za deset let vY'Zivy nic!

Za peel a obsluhu v nemoci nic!

Za to, 2e mel deset let °betayou maminku nic!

NABilDNDUTI K S'NATKU. Spotadand vdova 55 let-stard, ptaCelkem: nic. la by si seznamiti se se star g im muJitik pteeetl tento nemene pteZem od 58 do 65 let. Pike: "Vdova", kvapujici fleet a zamyslil se: e ; Vestnik, West, Texas. (46-47pd) Nahle v g ak s °alma pinYma slzi a TABAK, stare lehke druhy, se rty chvejicimi se pohnutim beZel prodavam lb za 10c, 15c a 20c; ciga- k mamince a vrhl se ji do naruei.

"Moje zlata, maminko, prosim te, retovY 30c; Havana 35c, nevyplaceodpust' mi!" tekl ttesoucim se hlane. — Vacla y Kratochvil, Portland, sem a vracel mamince penize. "Vim, (4649pd). se nideho mi nejsi dluZna. Nikdy neTenn.

TABAK na prodej, Pane 'Zlu- budu moci zaplatiti, co jsi pro mne tY a neni silnY, Pane se kouti. Pro- ueinila. A od nynej g ka udelam rad davLn ho pa 20c, 250 a 30c libru a v g e, e. eho si bude Zadat a nebudu dopravu vyplatim: Pi g te na: Joseph mysliti na Zadnou odmenu."

Prochaska, Portland, Tenn. (46-pd) Knihy z korku. Ano, jsou na svete i knihy ti g tene na korku. Jednou z Na prodej, 1 mula 9 rokfi, 100 nich je Don Quixote, vydana v Barbu g lt kornu, 1 "sulky" pluh, jizdni celona roku 1909, a mYlil by se, kdo kultivator, vriz Cis. 2 1/2 , cukrolove by se domnival, se je to kniha nejak krmivo, jizdni talitova brana. Na neforemna. Jeji listy nejsou o nic fume Ed. Mendel, nova highway, silnej gi ne2 prurnernY papir a cel' 1 mill od mesta Weimar, Tex. (46p) Cervantesri text se tedy ve g el do Vycpavarn jeleni hlavy, ce- dvou kvartovYch svazku. Tisk je na podie velikosti ,od $10.00 do dvojbarevne, inicialy jsou vice barevile. Ale ten Don Quixote neni je$12.00 za hlavu. Price zarueena. dine klasicke literarni dilo vytigtene Pike cesky nebo anglicky na:- na kork. V rote 1930 byl — rovnk v Charlie Skiipin, Rt. 3, Rosebud, Barcelone — na korku vyti g ten take (46-47pd.) Shakespearriv Hamlet. Snad aspori Texas.

117:"I Na prodej:— Sazenice, mrazu v nekterYch zahranienich knihovvzdorne, zelove a cibulove a hlav- nach pfeeka, nekterY v'tisk techto kovY salat, 200-35c; 400-55c; 800 kuriosnich tiskti pohromy, jake v — $1.00, po g tou vyplacene. V g ech- poslednich letech stihly knihovny ny Celne druhy. Uspokojeni zaru- tpanelske. e'en°. Raymond Mladenka, Halletts- INF, tad Texaska. Orlice ma na (46-47-c) prodej osvetlovaci zatizeni, ville, Texas. stavajici ze 3 1/2 K .W. generatoru o KITFTE AETNA BONDOVANOU 56 koriskYch silach, Fairbanks MorFARMU! se ma g ina, temeny a draty, cena 60 A. — nalezajici se 1 1/2 mile S. $150.00, vYhodne zatizeni pro sin.

V. od Tours, 40 A. vzdelano — 4Ptieina prodeje: dostali jsme "high svet. dum — BermudovY pastevnik line" k na g! sins. Hlaste se u: J. L. —$400.00 splatka a $112.00 mane.

Pike na Zellner Glenn, 1414 Re- Kocurek, Dime Box, Texas. (45-46c) public Bank Bldg., Dallas.

(46-c)

Ptijme se device, tithe, ochotne praccvati, spolehlive, z dobre rodiny k vykonavani domaci prate, v hotej g i easti domu a Cast pradla.

Uostane uniformu, svetnici a zaopatteni a jizdne do Dallas. Laskave zaMete svoji fotografii, kdy2 26,clate o ;rad, tato se vrati. Plat $4.00 tYdn6 a moinost zvY g eni do $5.00. — Mrs'. J. B. Sowell, 4303 Chatham Hill Road, Dallas, Texas.

(46-c)

Piijme

seRodina na praci k obdelavani lOti akrove farmy, mesieni plat, Houstonu. Drina a v g e zaopatteni.

Pike na:—

C. A. Davis, 1917 Hts. Blvd., HOUSTON,

TEXAS.

Ve stfedu, dne 13. listopadu 1940.

I ODBOCKY S.A.6.T. GALVESTON. Galveston, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Je na gi povinnosti oznamiti yam, ze tea tady neto Mame pro pomocnou akci. Ov gem ty osady velke pracuji 100%, my ale piece tea hledime co moans nejvic, die stavajicich pomert a porozumeni udelat, a pti tom se obdivujeme jejich obetavosti a praci pro v g echny bez rozdi-. lu. elenske ptispevky pro tento rok odevzdali nasledujici broth a sestry: Po $2.00: p. a pi. A. R. Hrnovi, p. a pi. Ed. A. Kossovi, p. a pi. J. M. Vesely. Po. $1: p. A. Dukk, pi. P. Du g kova, pi. V. Hrbaekova. pi. S. '3ielec, p. a pi. V. A. Kopeck', p. a oi. J. B. Vytovjakovi, p. a pi. T. M. Oordray, p. a pi. P. A. Scholkovi, sl.

C.'Reymershoffer. Po 50c: pi. A. Jaf-erkova., pi. M. Jaterka-Nichols, p. a pi. A. M. Shatelovi, pi. A. Stanzel, ~). a pi. C. H. Coroneos, p.a pi. S. A. ?Kennedy, p. a pi. L. A. Macikovi, 71. Kivich. Pd 25c: pi. J. Hersey, pi. .. Mikeskova, pi. A. Kennedy.

Dohromady dlenske ptis. $19.75 Za broZ'urky, 1.00

CHERNOSIci FRANNIE, Nryfizuje ve gkere soudni aletitosti. trtadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulicl naprod Kress budove.

HOUSTON, TEXAS.

Nemiliete jisti?

Usednete nekdy nucene ke stolu s prostou nechuti k jidlu? Citite van; pokrine a piejete al, abyste mobil mistnost opustiti? ,jest moinym, le trp to chybr4m zaiivannn a vymelovanim.

Mnoho tisic lidi v poslednich pokolenich v zkouielo blahodkimost Dra. Petra boko, ialudeeni einnost povzbuzujiciho eku. Ti vi, jak napomocnfm jest v mnohfch piipadech: funtionelni sac nervosy, nezAiivnosti a zkaieneho ludku, ztnity spanku a chuti k jidlu a obyeejnYch nachlazenf, kclyi tyto obtfie jsou zavineny chybnou zazivnosti a vymeeovitnim. Hoboko jest sestaveno z 18 rOznYch lekaiskYch koHnk0, by/in e rostlin. Pracuje a pHrodou k 0einkovini na oboji ialudek a stieva a piesto nenl drsne neb avirajici. Pomahe einnosti ialudku; pravidluje stieva • zvyiule vy. megovani prostiednictvim ledvin: nap°. maha a urychluje zaifvanf. Nepozbfvejte nadeje, jestliie vita jine leave prostiWky zklamaly — °petite ei lihev Dra. Petra Hoboko dues.

• Dra. Petra 1.60.11r1 Olej , Lintmeat — Celkem, $20.75, ProtihnilobnY" bolesti uti gujrci prostiedek v uifvanf pies 50 roket. Rychle eleva od fez byly zaslany br. F. J. Olexovi. revmatickYch a neuralgick5.ch bolesti. boleni zad, ztuhWch a bolavS,ch sval3.

Dale na g e sestry pletou panenky vymknutin, odienin a namoienin. sved(ch neb pitlicich nohou. Littauget; a kvitka, za ktere odevzdaly pti pH- of Zah iiva j ic I . 15 spo rnSi. leitosti jeti do Houstonu na divadlo Nermaiete-li obdrieti Fahrneyovy leave "Posledni od Zborova", pi. Helene prostiedky ye avint eoueedetvi. pool*om tohoto kuponu.

Valeikove $20.00 na pomoc.

Nyni budeme v brzku potadat zabavu, na ktere tea ty panenky a kytieky budou hledet udat, aby jeg te neco ptibylo.

Doufame, ze prate a obetovani nebude nadarmo, a is e na ge stars vlast zas bude svobodna ,a pak budeme v g ichni odmeneni, i ti, kteti v techto smutnYch dobach stoji stranou, hne se v nich svedomi, a budou tea se radovat s nami.

S bratrskYm pozdravem a s heslem: "Zvitezime!"

Jos. Vesel', taj.

Zvitsltnt Nabidka—Objedneite Direst

Jako zvIttetni "seznamovaci" napoileme yam ZDARMA bidku 2 uncovg vzorek Dra. Petra LeaviSbo Oleje Linimentu a ZDARMA 2 an. covy vzorek Magolo • objednevkou Hoboko: 0 i l uncova Itthev Dr.. Petra Hoboko — $1.00 poitou vyplacene (2 uncove vzorky zdarma).

2 pravidelne 60# lihve Dra. Petra Lieiveko Oleje LWmanta — $1.00 patois vypla..

o

cede.

0

C.O.

D. (poplatek pfipoatin).

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO 2501 Washington Blvd.

Chicago, Ill. Dept D811-23N

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy itadu Pokrok Houston Nile uvedene orehestry brad budou tanceehtivYm dle nasle dujieibo potadu:—

4. —

- Harmonizers Dne 17. listopadu —4— Vstupne pani 40c. — Damy 25c Tax 4c Tax 3c 0 pohodli a obslouieni et. navitevnika bude nalleiiti4 postarinn, POttADATELi. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 9458

Na doptini se jest — 20th and North Main.