4„„,„• Or an Slovanske Napo pciJednoty Stettu Texas.
R A T R_ 5 1- `,/
Entered as second class mail matter, Januar y 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August. 24th. 1922. seeNhE (VOL.)
XXVIII. •
WEST, TEXAS. ye stiedu (Wednesday) 13. listopadu (November) 1940.
OSLO 46.
ROOSEVELT ZVOLEN PO TRETi PRESIDENTEM. EN 5. listopadu 1940 stava se nejvYzna:onejLim meznikem v politicke historii americke demokracie. Poprve v dejinach SpojenYch State se stalo, ze byla prolomena ptimo, posvatne. historicka tradice a nepsanY zakon odmitajici tied presidentskou lhatu. Byla to nejvetsi svetova krise a hrozivY postoj diktatorskYch alianci v Evrope a Asii, ktere lavinou milionu americkYch demokratu smetly v techto'nejpamatnej gich presidentskYch volbach tuto hluboce vlitou polltickou tradici a byla to soudasne beze sporu vynikajici osobnost vildce americke demokracie FRANKLINA D. ROOSEVELTA, jel snad jedina se mohla odvalit postavit se v okamliku -Cake krise proti americkemu ptedsudku tteti lhfity, za ktereho se snalila oposidni republikanska strana vytloukat nejvetSi volebni kapital. Pies tuto fisilovnou snahu vAak v ("tell 5. listopadu promluvila rozvaha a zdra•vY politick' fisudek nekolika milionove vetainy americkYch volief, kteti poslali F. D. Roosevelta po tteti do Bileho Domu. Wsledek volby byl ptijat jak radiovYm rozhlasem tak i velkym americkYm tiskem, jen drtivou vetginou se stavel proti tteti ihate Rooseveltovy s pravYm americkYm smyslem pro "fair play" v duchu opravdoveho politickeho gentlemanstvi. Krome vSech vedoucich • prohravajiei republikanske strany byl to na prvem miste samotnY Roosevelt& oponent Wendell Willkie, jen v radiovem projevu, udinenem po oznameni takika lavinoveho vitkzstvi Rooseveltovy administrace blahoptal svemu odpurci k viterstvi, ptal F. D. Rooseveltovi pineho zdravi k nastavajicim telkYm • vyzval svoje podporovatele, aby odlolilt v§echen antagonism, nabada,1 k narodni sjednocennosti a vratrske spolupraci s vladou a zvlait' pak zdfraznil nutnost pomoci Anglii. ✓ tomto smyslu tea poslal poralenY republikanskY kandidat blahoptejny telegrafick' projev presidentu Rooseveltovi. Pti volbe v fitter' zvitezil zdravY fisudek myslicich volidfi. KaidY mohl vedet, jake zajmy staty za kandidatem republikanske strany, kterA vladla ohromnYmi fondy, jel vrhla do volebni kampane jen aby zajistila zvoleni Willkieho a znemoinila znovuzvoleni presidenta Roosevelta. Strana demokraticka tak velk'ch finandnich prosttedkil nema a nemela. Velke prtmyslove a finandni korporace vlozily velke sumy penez do kampane za Willkieho, proto& maji zajem na zahranidni politice SpojenYch Byly to ty velke korporace, ktere inspirovaly atok Willkieho na statniho sekretate Cordell Huila a na jeho prohlaSeni, ze prvni vac, kterou Willkie v padu jeho zvoleni udini, le do sveho kabinetu dosadi jineho sekretate staty. 6eskoslovenska vac by si pak nestala talc dobie, jako stoji za Roosevelta. KalclY muse pochopit, ae ty velke penize, vrlene do volebni kampane za Willkieho nelze
dostat z Nemecka, kde si nazisti a Hitler take Pfeil, aby Roosevelt byl poraten. Ty penize poskyt1 "Big Business", americke korporace, ktere investovaly sve zisky v semi nazismu General Motors ma, v Nemecku spoleenost Adam Opel. Je to nejvetti automobilka v Nemecku. Vyrabi vettnu aut pro nemeckou armadu. Tato firma take vyvali auta do jinYch zemi a opattuje tak Hitlera valutami. Cyrus McCor-
a vysvetlenou. Tento tYden vydivime Vestnik e 32 stranich, neboli o osm strinek vice, aby byly co nejsplie ukonfieny zipisky ze sjezdu z Taylor, a za to pak hodlime ubrati na velikosti Ve.stniku nekdy pozdeji, aby se velikost vydini orginu vyrovnala dle srnlouvy. Sjezdov* protokol by se jefite prodluioval na mnoho tYdnii a proto soudime, fie tim vyhovime jak Hlavni tiadovne, tak i elenstv-u. MySlenku to nam navrhnul jednou lir. Fr. Steiner, jenie jest pro nagi tiskirnu teiko vydati Vestnik zvetienk kaid' tfden, protoie to vyiaduje hodne vice price, nakladu a easu, ktereho nam v tiskirne nezbkvi. Ale abychom uspisali dokoneeni protokolu sjezdoveho, vydali jsme tento tyden o 8 stran vice, a jestli nam to bude moino tginime tak take pii:sti tyden, nebo pozdeji. To ale uriite neslibujeme, poneva& nevime, zdali nam to eas dovoli. Za to pak hodlime ubrati na strankach nekdy v budoucnosti. S bratrskSrm pozdravem znamena se v fide, VYDAVATELSTVO LSECHOSLOV4KA. mick kotroluje International Harvester Co., ktera ma tovernu v Neuse v Nemecku. Krome teto toverny McCormick kontroluje Chicago Tribune, nejvethho a nejreakdnejAiho podporovatele Willkieho na stiednim zapade. Standard Oil Co. v New Jersey ma rovnel velke investice v Nemecku. Ma velkou rafinerii v Hamburku a 20,000 gasolinovYch stanic po celem Nemecku. Socony Vacuum Oil Co. ma ptipojene spolednosti v Nemecku. Fardwerke A. G. v Nemecku je spojeno s Fordovou spolednosti v Detroit, Edsel Ford je teditelen1 nemecke spolednosti.
Tato presidentska volba byla jednou z nejosttefaich v politick& historii SpojenYch Ste.tu. Buletiny yydane po pflnoci a easne rano ye sttedu hlasily, le Roosevelt je v poptedi v 34 statech, ktere maji 427 elektoralnich dill volitelnYch hlasu. Cela elektoralni kolej, ktera vlastne presidenta voli, vita 531 volitelskYch hlasu, totil stejne tolik, kolik maji vAechny staty senatort a kongresnikt v obou domech kongresu. Ponevadi nadpolovieni vethna hlast rozhoduje, jest ku zvoleni presdienta zapotiebi nejmene 267 hlasti MnohYm americkYm obeanfm, kteti v titer' volili, neni znarno,, president se voli neptimo, to jest skrze elektory lidem zvolene. Je to starodavnY zpilsob volby, kter' tvurcove americke tstavy ptijali dle vzoru koleje kardinalf, kteti voli papele. koli duch fistavy je stale zachovavan, system voleni presidenta je .poriekud jinY nel byl pied lety. Elektoti se vlastne nijak na volbe nepodili a jejich jmena na balotu ani uvedena nejsou, jako to bYvalo drive Je to liSe jen formalita, ale nevyhnutelna, aby se vyhovelo predpisum fistavy, je moino, ze easem dojde k zrugeni elektoralni koleje a le presidenti budou voleni ptlmo obdanstvem, prave tak jako se nyni voli guverneti jednotliv'ch statf. Stara tradice omezujici triad presidenta na dve lhfity, byla po 150 letech poprve poruSena, kdyl president Franklin Delano Roosevelt byl znovuzvolen na tketi lhutu, vzdor tomu, ae jeho 0dpi:tree Willkie toho poulival ye volebni kampani za telkou palbu. Vynikajici republikan a protikandidat Roosevelt& v r. 1936 Alf M. Landon hned po volebnim vYsledku v radiovem projevu zvedl varovnY bias proti diktatoram v Evrope a na jejich adresu prohlasil • "Musim povedet diktatorfim, kteti k nam ptichazeji stfidave jednak s vYhrOlkami, jednak se sliby fiplatkf, le se dopouSteji telkeho omylu, jestliZe povaluji rivalitu v politicks kampani za piiznak nesjednocenosti ve Spoj. Statech. My Ameridane nepohliiime takove politicks udelosti s podobnYm postojem. V tom okamliku jak je po volbach, tak republikani stejne jako demokrate se postavi v zajmu celeho naroda na stranu presidenta SpojenYch Statd, jeho podporuji. Tento koneenY a ptevladajici nazor v americitem politickem 2ivote se nijak nemeni tvrdosti politicks kampane. At' je zvolen kdokoliv, je to rmlj president na dalSi etyti roky. Toto prohlageni jsem udinil pied mesicem a trvam na nem doposud." Nikdo, kdo zna americkY politick' divot nepochybuje ani na okamlik, ae timto prohlaSenim vynikajiciho republikana je stoprocentne vyjadteno prave smYSleni kaideho demokratickeho americkeho obdana a volide. 'sou mnozi cleni, kteh svoji prici venuji jinde, kteii za celY rok sveho elenstvi nehnou prstem pro fad, kterY jim viem skyti rfizne vYhody. Navgtevujme kidove schfize! Bernie podil na jednani, podeime poinoene ruky kde