Vestnik 1940 10 16

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS. ye stied° (Wednesday) 16. tijna (October) 1940.

itotNiK (VOL.) XXVIII.

p...

SJEZDO

q

CiSLO 42.

JEDNANf 0 DARU PRO S. A. C.

REDSEDA: Br. Maudr ptedlail finanenimu vYboru Zddost, ye ktere tlumodil prosbu, aby SPJST. zastoupend timto sjezdem prohlasila, ze uvaluje na kaideho elena dobrovolnou narodni daft $1.00. Finandni vYbor nechtel sam o teto Zadosti rozhodnout a ptedkla,da, ji k vaaemu rozhodnuti. Slyaeli jste apel br. Maudra. Jake mate ptani v tato veci?

Br. Machart: Myslim, ze bile nejlepe, kdyZ ptedlog me tuto zale gtost k rozhodnuti spolktim.

Br. Cmajdalka: PonevadZ se jedna o dobrovolnou dan a ponevadZ je to na heel, kterY je tak blizkYm srdcim rids vaech, nevidim Zadne ptidiny, prod by sjezd nemohl vyjiti vsttic apelu br. Maudra. Preto navrhuji, aby tomuto apelu bylo vyhoveno, aby se tento sjezd zapsal do historie jako dinnY a obetavY pomocnik teto naai velike vaeno.rodni akce. Navrhuji, aby tato dobrovolna, doh byla uvalena na naae spolky. (Hlas: Podporuji! — Boutlivy potlesk).

Br. Klinkovsky: Myslim, tie by mel bYt podan konkretni navrh, jak by se s tim melo postupovat. Ja, za svou csobu jsem pro tuto vec.

Rad bych vaak vedel, zda v takove zalaitosti mam zde take pra y° hlasovat za s yrij spolek, aby mne dlenove doma nevytykall.

Piedseda: Dovoluji si upoz3rniti kaaleho zastupce, ze byl sem spolkem vyslan na sjezd za tim heelem, aby pornahal fait vaechny otazky, ktere se zde vyskytnou, a to i v takovem pkipade, o jakem praxe rozhodujeme. KaZdY spolek posila na sjezd sveho delegata za tim itdelem, aby ugival sveho nejlepaiho dtivtipu a schopnosti a fail otazky ptedvidane i neptedvidane, a jestliZe kdokoliv z vas iekne "ano" nebo "ne", pak nikoho z vas nemohou doma viniti pro takovehlasovani, ponevadZ jste jednali dle sveho nejlepaiho pfesvedeeni. Na sjezdu se hlasuje proto ,aby se poznalo smYaleni vetainy delegath, a kdyZ se vetaina shodne na jakekoliv otazce, mule katidY delegat iici, ze vetaina rozhodla a vetaina ptevlada, a tato vetaina v kaZde demokraticke zemi me pray° rozhodneut. Kdy2 br. KlinkovskY iekne "ano", pak mu nemohou &move domaciho kadu kid, tie mel hlasovat "ne" a kdyZ iekne "ne", pak mu domaci dlenove nemohou Mei, ze mel hlasovat "ano". Br. KlinkovskY pit hlasovani jednd dle sveho nejlepaiho pkesvedeeni za danych okolnosti. (Potlesk).

Br. KlinkovskSi: Ja za svou osobu davam "ano", ja jsem pro navrh a za tad davam — a to at' je protokolovano — take "ano", ale na odpovednost br. piedsedy.

Piedseda: Odpovednost zde pada na sjezd, nikoliv na jednotliveho delegata.

Br. Cmajdalka : Je te, dobrovolna doh! To vas ZadnY nenuti.

Br. gebesta: Jedname-li o tomto navrhu, musime uvait, ze je to dobrovolna, dah. K tomu bych chtel jenom poukazat na zkuaenosti, jake Jame melt v na'Aem okresu, ponevaft podle

techto naaich zkuaenosti se mohou kidit i naae spolky, ktere snadno mohou ziskat pro tuto vec tolik dolart, kolik mail clenu. Nag lide v okresu se seali a utvotili vYbor, kterY pro podobnou pomocnou akci uspotadali bazar 4. dervence v sidle naa'eho spolku. K tomuto bazaru vaichni na g elenove i nedenove, jako dobrovolnou dari darovali slepice i dobytek a ruzne jine dary a podnik se yydakil tak dobte, ze jsme mall hrubY ptijem pies tisic dolart a kolem 750 dol. disteho Vtaku. Tim jsme ziskali v okresu pekne jmeno mezi jinonarodovci. Tento vYte2ek ael nejen pro na g Ceskoslovenskou vec, ale dali jsme take $100.00 oervenemu Krizi. 2adn3"7 timto podnikem neutrpel, kdybychom takovY obnos melt shank od Mena, bylo by to alo teZko, ale kdy2 se zvoli takovY zpilsob ziskani penez, udini se tak bez velkYch te2kcsti. (Potlesk).

Br. Steiner: KdyC jsme jednali o tato 'tied, bylo na to poukazovano, ze jde o dobrovolnou daft a je pmechano kaZdemu na vuli, aby ptispel jakYmkoll y obnosem. Jsem si jist tim, ze budou mnozi, kteki by dali vice ne2 dolar.

Tato Zadost od br. Maudra, piedsedy SdruZeni oechoslovakii v Texasu, pkiala jako Zadost o moralni podporu cele na g Jednoty, nebot' mame mnoho osad v Texasu, ktere o tuto zalentzst vtibec nebudou zajimat a neeinilo by se tarn nic a na druhe strane mame mnoho osad a okresh takovYch — jak bylo zde spravne vysvetleno br. Sebestou, kde to jde lope a kde na pi. dovedli sehnat 1000 dola.rd a to jiste neni pc prve a dovedou to tam udinit zase. Jedna se zde tedy jenom o to, aby ti na g lide, kteti s nami timto zptisobem v nekterYch mistech nespolupracuji, byli jakYmsi moralnim natlakem na zaklade usneseni tohoto sjezdu piinuceni k tomu, aby udinili aspen deco. olenove mnohYch krajskych jednot odvadeji k tomuto ndrodnimu adelu dobrovolnou 5 centovou dan mesidne Hlavni Utadovne, ktera je pak posila na ptisluane misto. TakovYm, Cinem povzbudime naae trpici bratry a zvYaime tim ptispevek na osvobozenskou akci z na geho Texasu. Texas odvedl v prvnim odboji obrovske dastky penez, pamatuji se na velkY bazar, kterY se konal v Taylor, kterY vynesl velike penize. Dnes jsou ovaem easy horai, ale piece kohl* z nas mute neco obetovat a my vaichni musime obetovat a davat az to boll. (Potlesk).

Piedseda: Br. Maudr vznesl apel, abyste schvalili jakoukoliv dari v jakemkoliv metitku, drZte se vaak toho, co zde udelate vy, jaka delegat na tomto sjezdu.

Br. Frnka: Tuto akci bychom meli podporovat. Ujiat'uji, ze pokud se tYka na geho domaciho spolku, ze ten dolar od kaZdeho Clena bude poslan. Ja yam za to rudim i s bratrem delegatern Ruttou, pies to, ze mame u nas v nagem Clenstvu i eleny nemeckeho piavodu. Jo, yam za to rueim, ze ten dolar z nich dostaneme.

Br. Kruginsky, st.: Já bych vas prosil, abychom vaichni ukazah, ze mame srdce na pravem miste a podporovali apel nateho Clena bra-

tra Maudra. Prosim vas, abychom o torn dlouho nemluvili a abyste se na to nedivali tak, ze vam budou elenove doma nee° vyeitat. Vy mate ye syYch spolcich nejake jmeni a kdyt se vyskytne nejaky elan, kterY bude nee() kritisovat, dejte ten dolar za dello ze spolkove pokladny, ale v katclem pkipade vyhovte tomuto apelu, abychom tim pomohli nagemu narodu. Ja, bych prosil, aby se jednalo ihned a aby se o navrhu hlasovalo.

Br. Chernosky: Chci Mei jenom tolik, ze naae Sdruteni Cechoslovakii v Texasu kona velkou praci. Vy sami ani o cele to praci nevite, ale Sdruteni skirteene pracuje a take vim, ze NArodni Sdruteni pracuje, o dem2 jsem se pkesvedeil, kdy2 jsem byl v Chicagu na sjezdu Cs. ndrodni rady jako delegat. Tam jsem se pfesvedeil o praci, ktera se kona. Proto bych vas prosil, abyste byli obetavi a Stedki, ponevad't tato velka, prate, ktera, je konana ve prospech nageho naroda nejenom za mokem, ale i zde pro nas americke obeany deskoslovenskeho pfivodu, si skuteene zasluhuje nejvet gi podpory. (Potlesk).

Piedseda: Chcete ukoneit debatu? (Hlasy: Ano!).

Br. Domorad: Vidim, ze nemilteme ptijit k cili. Ja, vas Zadam, abyste tuto vec nenechali padnout, ponevadt tim take povzbudime k dal'Si praci nagi mladgi generaci, ke ktere path take nag br. Maudr. Budeme-li odmitat takove mlade pracovniky, cdpadne jim chut' k dalgi praci. Proto bud'te tak dobil a ueitite to nejlepgi jmeno nagemu XIII. sjezdu v Taylor tim, ze budete obetovat a povolite na aeskosloven. skou vec jistou eastku.

Hlasy: Hlasovat!

Br. LainovskY: Podavam ureitY navrh, aby byla usnesena povinna, dolarova, dah na 'Mena, aby pkisluanY obnos vyplatila Hlavni ttadovna a v domacich spolcich aby se pracovalo rhznYm zpOsobem k tomu, aby byl povinnY obrios ziskan.

Hlas: Podporuji!

Piedseda opakuje navrh a dava, hlasovat.

(Navrh byl pkijat velkou vetainou, proti nehlasoval nikdo.)

Piedseda: Navrh je ptijat velkou yetginou.

XIII. sjezd na g Jednoty vyhovuje Zadosti br.

Maudra a XIII. sjezd natizuje Hlavni tikadovne, aby na oclbojo you akci a na obhajobu demokratickych pray byl vyplacen obnos odpovidajici dolarovemu ptispovku na kaZdeho Clena Jednoty. Bratti a sestry: Jmenem na g Jednoty, jmenem syYm a jmenem vas vaech yam dekuji.

Zapsali jste se skuteene velice krasne do historie tohoto sjezdu jako skutedni obhajci demokracie. (BouilivY, dlouho trvajici potlesk.)

Udrieli jsme si Ceske osady, citime eesky i kdyi Cast nagi nave generate dobie neovla,cla eeskY jazyk. Budeme-li svorne pracovat, naae spolky podporovat, my nezahyneme v moil jinonarodnim.

Dokud naae Ceske osady a spolky se udrii, dotud my t echoslovati budeme v Texasu need znamenat.

Strana 2.

ASHINGTON, D. C. ---Mistni odvodni raW dy obdrtely instrukce, aby v ptipade pochybnosti, zda nektery mut ma pram) na odloteni vojenske slutby, protote jsou na nem zavisli ptibuzni, ma bYti rozhodnuto ye prospech odloteni. Instrukce o kiasifikaci mutt, povinnych registraci, byly vydany dnes. Je v nich patrno, co se ptedpovidalo, ze odvodni rady maji poutivati co nejvet'Si mirnosti pri rozhodovani o narocich tenatYch mutt na odklad vojenske slutby. V instrukcich se pravi, to lokalni odvodni rady maji miti na pameti pri rozhodovani o odkladu vojenske slutby, ze mohou vzniknouti velke Skody tim, "kdyt otec bude odlouden od svYch deti a od teny. Udrtovani rodiny jako celku je velmi dtletito pro dobro naroda. 2adna tvrda a rychla pravidla nebudou pracovati.

KaidY ptipad musi bYti peelive uvaten a rozhodnut jak zaslouti."

LondYn. — Z ministerstva letectva bylo oznameno, to pobtetni letecka slutba zachranila skoro 500 osob z potopenYch parnikt na Allantickeni oceanti v nekolika poslednich mesicich.

NejpozoruhodneTS1 byla zachrana 46 osob z parniku City of Benares, ktere byly spatieny anglickYm aeroplanem a pak vzaty na palubu váleene lodi dne 25. zati. * * Moskva. — System bezplatneho vgeobecneho vzdelani v sovetskem Rusku byl zmenen natizenim, aby na sttednich S'kolach, jako gymnasiich, bylo vybirano Skolne. Podle oznameni viady tato zmena byla provedena s ohiedem na vzrtistajici materialni trove& delnictva a zvY Sena vydani statu. Studenti 8., 9. a 10. stupnO budou platiti 200 rublt roene ye velkYch mestech a 150 rublii rodne v menSich mestech a osadach. VysokakoLSti studenti budou nuceni platiti 400 rublt rodne ye velkYch mestech a 300 rublt v men'Sich mestech.

New York. — H. G. Wells, slavny anglickY spisovatel, ptijel sem na parolodi Scythia a pravil: "Myslim, to Jerry (nacisticke Nemecko) je na konci provazu." Prohlasil, to nektere nemecke aeroplany z tech, jet byly nedavno sestteleny v Anglii, byly noveho ptivodu, nekteti piloti mladi a nezkueeni a "jeden ze sttelct, jejt jsme dostali, pravil, to nikdy pied tim- nebyl v aeroplanu " Wells prohlasil, to dle jeho mineni "Amerika nemela by vstoupiti do valky. Kdybyste veAli do valky s politikou svYch stran, rano by to koneene vyrovnani." * Washington, D. C. — Armada a lod'stvo cviei censory v tkolu, potlaeiti roz gitovani informaci, ktere maji vojenskou cenu pro ptipad valky.

Jsou to reservni dastojnici a z nejvetSi east muti, kteti maji novinatskou zkuknost. Je to zatizeno tak, aby v ptipade valky armada a lod'stvo mely dostateeny potet zkuknych mutt, kteti by censurovali dopisy a tiskoviny, aby byla uchovana vojenska tajemstvi. V'cvik deje se v tajnosti a midi, kteti jsou cvieeni, nesmi o torn,mluviti. Nicmene jak z ministerstva valky, tak z ministerstva lod'stva ptipotSti se, to rutnovY vYcvik je provaden. Vysoci dtstojnici v'Sak prohlaSuji, ze neni zamYSlena censura tisku ani radia, jetto armada i lod'stvo yeti, ze vgechny zdroje komunikaci budou dobrovolne kooperovati.

Winnipeg, Man. — BYvalY eeskoslovenskY diplomat hrabe Edmund Czernin, ktery ptibyl do zdej gi metropole kanadskeho zapadu po draze Great Northern, ptedpovida brzke zhrouceni se Italie, jak oznamuje zdej'Si denik Winnipeg Free Press. Czernin se ubytoval v hotelu Fort Garry, kde promluvil pri obede k elentm Canadian Club. Dalai jeho ptedna gka byla pted Cleny zdejAiho Canadian Institute of International Affairs. Italie si jit nyni pteje, dostati se z nynefti valky, pravil Czernin, a pravdepodobpokusi se o sjednani separatniho miru jeSte tuto zimu, kdyt Hitler se ptepoeital ye svych planech s vpa.dem do Anglie. "Ptiki neptatelske tateni v Africe bude nemecke za pomoci Italt", ptedpovidal dale. "Hitler si stale je'Ste velice pteje ziskati kolonie na "nejtemnej§1 pevnine", a budou to jeho armady, nikoliv italske, ktere tam povedou atok, ovkm jestlite se mu podati je tam pi epraviti."

VtSTN±IC

Zprayy y e zkratce.

Oasopis London Daily Express ptines1 zpravu, to polni mar galek Wilhelm Keitel, vrchrii velitel nerneckych armad, stal se velitelem severovYchodni africke kampane proti Britanii na mists polniho mar galka Rodolfo Grazianio.

Italskym sbortim v Egypte dostalo se posit, ale oeekavanY velkY napor dosud nebyl zahajen.

Letecka einnost je v gak znadna. * LondYn. — Vyjednavani o obchodni pakt mezi Anglii a Ruskem pravdepodobne bude zahajeno co nejdfive, jak bylo dano na jevo z polottednich kruht. Ivan Maisky, rusk' velvyslanec, konferoval s R. A. Butlerem, podsekretatem zahranidniho ministerstva o "vkobecne politicks situaci", jak se pravi z autoritativnich kruht. Rusks obchodni delegace dli v LondYne jit nekolik tYdnt a bylo ueineno nekolik pokust a vyjednani obchodni smlouvy. * * Washington, D. C. -- Zrada a nasili se strany mezinarodnich neptatel proti vladnimu maj etku nebo proti prtmyslu, kter' vyrabi material pro narodni obranu, maji bYti naptifte trestany jako ziodin. Toto navrhuje ptedloha osnovy noveho zakona, ktera byla prove podana v dome zastupct nakho kongresu. Navrh zaroveri stanovi vYS'i trestu: Minimalni trest by byl 15 rokit uvezneni, kdetto maximalnim trestem by byl dotivotni talat. Tento navrh podal kongresnik Clarence J. McLeod, republikan z Michiganu, a navrhovanY zakon byl by v platnosti tak dlouho, dokud by platil,zakon o konskripci, odvodu a povinne vojenske sluthe. Federainim soudtm dostalo by se timto novYm zakonem pravomoci k jednini v ptipadech zrazovani nebo poSlozovani Cili sabotate, pokud jde o majetek samotne vlady, jako i o prtmyslove podniky, pracujici na zakazkach vlady pro narodni obranu.

Curych, gvYcarsko. — Dr. Friedrich Adler z Vidne, sekretat II. internacionaly, uprchnul z Francie a nyni se naleza v neutralni zemi, kde navazuje styky se socialistickYmi kruhy, jak bylo oznameno. Adler je rakouskYm uprchlikern, kter til ye Francii. Friedrich Adler sve doby zpusobil znaCnou sensaci. V dobe svetove valky, a to 21. tijna 1916, kratce pted smrti rakouskeho cisate FrantiSka Josefa I., zasttelil rakouskeho ministerskeho ptedsedu hrabete Stuergkha. Jsa obtalovan z vratdy, hajil se sam a ve sve teei ptikte odsoudil militarismus; jeho tee dodala odvahy i jinYm, to se pak nebali tici pravdu o valce a o tadeni rakouskych du. Pilvodne byl odsouzen k smrti. Trest mu pak byl zmenen v 181ety talat, z nehot ph amnestii 20. listopadu 1918 se dostal na svobodu.

Organisoval pak novou socialne-demokratickou internacionalu, ktera je zvana videriskou nebo 2 1/2 . Jeho otec Viktor Adler byl rakouskYm politikem a vtdcem socialnich demokratt; stal se tee prvnim premierem Rakouske republiky, avS'ak jests tehot roku 1918 zemtel. * LondYn. — Major Clement R. Attlee, lord soukrome pedeti a vtdce delnicke strany, proMasa k zastupciim 5,000,000 anglickYch uniovYch delnikii, to je ptesvedden, ze Anglie vyhraje valku a ze "stin poratky jiz visi nad Hitlerem". Mluvil na kongresu temeslnYch unit v Southport. Kladl dtraz na nutnost sj ednocenosti v delnickem hnuti, aby byla valka provazena viterstvim a upozornil sve posluchaoe, "vAichni v teto zemi jsme na bitevni linii". ProHitlerovy velke tspechy "nutne neznamenaji, ze Nemecko zvitezi v teto valce. — Hitler ma sva viterstvi, ale ma tet sve poratly.

POrazil Francii a poOital s tim, to srazi v prach i Velkou Britanii. Ale nesrazil. To je jeho poratka. Byl poraten ye svem pokusu zlomiti moralku nakho lidu bombardovanim nazdatlath.

Duch naAeho lidu neni zlomen. To je tetka, poratka pro neho. Doufal, to zastavi naafi produkci, to znemotni nail zemi, aby se ozbrojila. Slibil svemu narodu kratke viterstvi, ale jeho jizdni tad se zmatl. Jsem ptesvedeen, 2e budeme pokradovati ve svYch viterstvich ate zvitezime."

Ve sttedu, dne 16. kijna 1940.

— V piehledu situace v Polsku po jednoroOni nemecke okupaci zdefSi denik "The Times" referuje, to pies 1,000,000 Polakt a Edit bylo vypuzeno ze zabraneho tzemi do oblasti generalniho gubernatorstva. Majetek techto di, a to jak pole, tak i domy, dilny, nastroje, nabytek a tee odev i pradlo dostali nemedti koloniste. Pies milion polskYch delnikt, zahrnujic v to temeslniky z oboru kovodelneho, mechaniky, zemedelske delniky a domaci slutebniky, bylo ze sttedniho Polska deportovano do Nemecka na "nucenou praci. Zide sice nebyli deportovani do Reichu, za to v'Sak jsou nuceni k tetitYm, ponitujicim a Casto zbytednYm pracim v Polsku.

Podita se,. to v Cechach a na Morave bude se nedostasati asi 250,000 tun chlebovin, obili na chleba. Normalni spotteba eini 300,000 tun pknice a 500,000 tun tita roene. Nasledkem tohoto nedostatku ceny ve§kereho obili, jako i vkch obilnich produktt v posledni dobe take znaene stouply. OeskYm ittadtm bylo dano na srozumenou, aby letos nepoeitaly s vetShri dovozem pknice ze Slovenska. Rovnet tak jest i s tirodou jeemene v Oeskych zemich, nebot' sklizeri cini pouze asi 370,000 tun. Z toho 100,000 tun ma byti odeslano do Nemecka, 75,000 tun maji dostati pivovary na slad a 25,000 tun jest urdeno k vYvozu. Nebude tedy nazbyt ani )ednych krup, ani jetne mouky, jet misty nahratuje pSenienou a titnou mouku. * * Washington, D. C. — Dovoz obuvi do SpojenYch Stott v mesici srpnu t. r., obnakjici 179,217 part byl nejmenSi v 30 mesicich, jak oznamil federalni department obchodu. Proti tomu bylo v srpnu ze Spoj. Statt vyvezeno 228,178 part, cot byl nejvyMi poeet od imora 1940. ValeenY stay v Evrope znemotnil vyvor obuvi z 6eskoslovenska, Nemecka, 8\7 3 earska, Francie a Velke Britanie do Spoj. Statt a proto srpnovY dovoz byl tak malt. S vYvozem obuvi i vkho ostatniho zboti z jmenovanych zemi jsou nyni velke potite. V prvnlch osmi mesicich letogniho roku bylo do Spoj. Statt dovezeno 1,934,600 part obuvi v eerie $893,646, cot je pokles o vice netli 50% pti srovnani s importem v tete dobe roku 1939. Export ei vYvoz ze Spoj. Stitt v prvnich osmi mesicich letoSka obnagel 1,719,374 part obuvi, kdetto roku 1939 v tete dobe bylo do ciziny vyvezeno 1,905,573 part.

Washington, D. C. — Departmenty valky a valeOneho lod'stva zadaly jit rtznYch kontraktt za $1,227,668,237 pro dodavku 20,000 letadel a motort od 1. eervence, jak bylo dnes zji'Steno novinalskYmi zpravodaji. Valeene lod'stvo objednalo letadel a motort za $223,353,172, kdetto department valky pro pozemni armadu objednal techto veci za $1,003,867,031. Armada ma jit zaji'Steno 4,247 letadel podle prvniho dodatku k zakonu o narodni obrane a ptiruei sekretate valky Robert P. Patterson oznamil, ze dal'Si letadla v pc:au 14,394 byla objednana v ramci druheho dodatku k zakonu o narodni obrane, kterym bylo povoleno dalMch $5,000,000,000 na zbrojeni. Pozemni armada ma asi 3,500 letadel v poutivani a pravdepodobne mela asi 2,000 dalAich objednano jests pted 1. Cervencem podle dtivejkho rozpoetu. * * New York. — Mezi 450 eleny "Vlajky", organisace deskYch faMsta, kteti nedavno pokusili se demolovati hlavni stan Ceske strany Na,rodniho sjednoceni v Praze, bylo 20 nerneckYch vojak oznamuje bYvalY pratskY korespondent londynskYch Times, kterY dli nyni ve gvYcarsku. Pravi, ze Nernci bez rozpakt doznavaji, to obdrteli po 50 korunach, aby teastnili se pokusu, kter' setkal se s nezdarem diky bdelosti Ceske policie. Ph tom bylo zraneno 32 policistt net byli faSiste rozehnani a pozatYkani. Doda,"Jak se pravi, Nemci jsou pobouteni rychl'm otivenim sympatii k techtm na Slovensku. Kdyt president dr. Tiso, premier dr. Tuka a ministr vnitra Sa go Mach byli povoladni do Salcburku, bylo jim natizeno, aby davali na jevo vetai energii v poi,ladovani tadosti za obnoveni tesko-Slovenska, aby ptisne dokraeovali na stoupence presidenta dr. Benek a aby vykotenili vgechny sympatie s komunismem a panslavismem,"

Ve sttedu, dne 16. kijna 1940.

Zapis XIII, Sjezdu S.P.J.S.T., konaneho 29. elerverice 1940 v Taylor, Texas.

(Upraveno die doslovneho tesnopisneho zaznamu J. A. Hilgerta).

Piedseda: Je tkeba uvaht cele sestaveni Hlavni trradovny, ktere patrne musilo byti zmeneno. Bylo by snad nejvhodnej gim pfeeist vgechny elanky, tYkajici se Hlavni titadovny, ponevad2 pak dostanete celkovy pfehled o vgech zmenach, jen doporueuje stanovni vybor.

Kdy2 dovolite, mohli bychom pfeeist jednotlive elanky o Hlavni Uradovne a pak se mideme vratit k elanku 11. Jakmile seznate, co stanovni vybor vypracoval, pak mtdete lope posoudit, zda prate tohoto vyboru byla dobra nebo zda je tieba jistYch opray. Z tohoto drivodu bych si dovolil doporudit, aby byly pteateny jednotlive elanky o Hlavni tikadovne, aby mohlo bYt o nick uva2ovano jako o celku a pak se vratime, abychom vykonali pfipadne opravy.

Br. Jelinek dava navrh, aby elanky o Hlavni ilfadovne byly pfeeteny.

Navrh tento je piijat a br. Zemanek eta dalnavrhy stanovniho vYboru o sestaveni Hlavni tlfadovny i s dodanYmi opravami.

Piedseda: A nyni vas budu 2adat, abyste tomto navrhu, kter yam pfedklada stanovni vybor, sami rozhodli. A2 podate o tomto navrhu sve dobrozdani hlasovanimak midete pfikrodit k rozebirani jednotlivYch east. Pfejete si zmeny nebo dodatky di opravy k pfeetenYm elankrim? Phkroeime ke zmenam a dodatkrim napked v celku. Ma nada z vas nejakY dodatek, opravu di zmenu, tYkajici se celeho , tohoto kter je pkedlo2en stanovnim vYborem?

Br. Marek se hlasi, 2e chce podat navrh na zmenu.

Piedseda: Byl tvilj navrh pfedlo2en napked stanovnimu vYboru k uva2eni?

Br. Marek: Byl a nebyl.

Br. Jelinek: Br. Marek nam dodal svrij navrh v pondeli rano pied zahajenim sjezdu, kdy2 u2 jsme vgeohno meli vypracovano a musili bychom to vgechno pfepracovavat. My jsme to ve stanovnim vYboru pkedetli, ale nebylo easu k projednavami a proto jsme br. Markovi at' svilj navrh pkedlo21 sjezdu.

Picedseda: Ka2dY navrh na opravu stanov musi bYt stanovnimu vYboru dodan k uva2eni a vybor musi o nem uva2ovat. Va g pfedseda nemfde ptipustit, aby se jednalo o nejakem navrhu, o kterem stanovni vybor neuvakval.

Br. Jelinek: Upozorriovali jsme vgechny riledniky Hlavni linadovny, aby nam dodali zmeny stanov, jestli2e nejake zmeny maji.

Br. Kalousek: Stanovni vybor zasedal v soboI a v nedeli. Br. Marek a Steiner nam iekli, 2e ,iaji nejake navrhy. kekl jsem jim, aby nam svoje navrhy dodali. Oni mne rekli, 2e by chteli bYt pfitomni pri projednavani techto navrhil, ktere nam vgak nedodali.

Piedseda: Ponevad2 jenom takavY navrh, kter' byl doclan stanovnimu vYboru k projednani a kter byl stanovnim vYborem zamitnut, mute bYt pfecilo2en k projednani sjezdu, nag pfedseda nesmi piipustit pfedlo2eni navrhu br.

Steinera sjezdu.

Br. Marek: Br. Kalousek mne nefekl v sobotu ani v nedeli, abych navrh dodal.

Br. Kalousek: Ja protestuji proti tomuto tvrzeni, bylo to v nedeli rano, bratte Marku.

Br. Niajdalka: 2adam sjezd, aby br. Markovi bylo dano pravo pfedlo2it jeho navrh. (Potlesk). Vy jste opravneni k tomu, abyste jeho navrh vyslechli.

Piedseda: Kdy2 nesouhlasite s pravidly, na nich2 jste se usnesli, mri2ete si vklycky pravidla pozmenit.Vy jste si pfali, aby v gechno bylo stanovnimu vYboru doclano pisemne. Poru goval bych jako pfedseda toto vase pfani, kdybych dovolil pfedlo2eni techto navrhri sjezdu.

Vag pfedseda pfedklada v gak celou tuto vec yam a budete-li podporovat navrh br. 6majdalky, je to upine vaSi veel a pak vas ptedseda de zprotten toho, aby dodrtoval pravidia, tie

VESTNIK zde podan navrh br. 6majdalkou, aby br. Markovi bylo dovoleno pkedlait jeho navrh sjezdu pikes to, ze jej neptedloZil drive stanovnimu vYboru a pies to, ze to stanovni vYbor Br. Steiner: Zde protahujeme debatu o neeem, eeho neni tteba. Mate pra y° podat dodatek ze sjezdoveho plena ke ka2demu élanku. Kdy2 je neco sporneho, dejte si to do stanov. Mate pray° podavat dodatky a poidivejte tohoto prava.

Piedseda: Je zde navrh br. omajdalky, abychom suspendovali denni polidek, ktery ye el.

10. stanovi, ze zpravy musi bYti podany vgem vYborrim pisernne a abychom dovolili br. Markovi pfedlo2it svilj navrh pkimo yam. Tento navrh byl podporovan. Budeme hlasovat.

Po provedenem hlasovani a seoteni hlasii zjig teno, 2e pro navrh hlasovalo 78 delegatri.

Piedseda: Ke zmene kterehokoliv sjezdoveho pravidla je tieba 2-3 vet giny. Ponevad2 navrh br. Omajdalky nedostal tuto vet ginu, navrh byl pora2en a budeme postupovat podle nageho denniho polidku. Nyni po pfeoteni tohoto navrhu, ktery yam byl podan, jsem po2acian, aby byl dam prrichod pravu rnen giny ye stanovnim vYboru. Ve stanovnim vYboru pfi glo toti2 k nedorozumeni a men gina tohoto vYboru, ktera, byla pfehlasovana, chce podat svou zpravu, jak to bylo ujednano ve stanovnim vYboru. Br. ptedseda stanovniho vYboru pada zpravu za menginu.

Br. Zemanek: Kdy2 jsme zahajili svou schrizi . . . .

Piedseda (pferu guje feenika): 2adne vYklady. Zde je jen nahradni navrh. Nemfdeme protahovat jednani.

Br. Zemanek (pokraeuje): . . . 2adali jsme, aby rikednici Hlavni tlfadovny byli pfitomni pri sestavovani novYch stanov, abychom, kdy2 to budeme pottebovat, mohli po2adat rifedniky o radu. Poukazal jsem na elanek ye stanovach, ale bylo to vet ginou odhlasovano, aby rifednici Hlavni Ufadovny nebyli pfitomni. To je vgechno.

Piedseda: To vgak nema co emit s navrhem menginy. Kdy2 podavate navrh men giny, ma bYti navrh napsan.

Br. Jelinek: Nemohu si vzpomenout, zda bylo o pfitomnosti idedniku hlasovano.

Piedseda: Snad se zda, 2e nekomu musim vgak postupovat podle parlamentarnich pravidel.

Br. Crnajdalka: Navrhuji, aby elanek, tYkajici se sestaveni Hlavni T.Jkadovny, byl nahra2en jak nasleduje: Hlavni fitadovna pozristava, z pfedsedy, mistopfedsedy, tajemnika, rieetniho, pokladnika, pravniho radce a thelenneho naneniho vYboru, ktefi budou zvoleni sjezdem ✓ pravidelnem zasedani. To je tote2, co marne ye starch stanovach a co se osveddilo.

Piedseda: tr2 jsem jednou upozornil, abyste nedavali 2adne navrhy, aby to distal() ph starem. Kdy2 zamitnete navrh stanovniho vYboru na zmenu, tak to stejne zristane ph. starem.

Br. emajdalka • Ja jsem dal protinavrh.

Piedseda: Je ye tvem navrhu nejaka dfildita zmena stareho elanku?

Br. emajdalka: Ano, ponevad2 v navrhu stanovniho vYboru je vynechan clad rieetniho. To je drildite.

Piedseda: Na torn zde zale2i, zda-li tvrij navrh meni stare zneni stanov. 0 starem elanku nebudeme hlasovat. Zde jde o to, zda ph tvem navrhu jde o nejakou zmenu stareho elanku.

Br. emajdalka: To je pravda. Proto jsem dal navrh v tomte2 zneni jak je start elanek.

Mistopkedseda Zneni, ktere Ceti br. omajdalka, je stejne jako ve starYch stanovach a proto neni tieba, abychom hlasovali o tom, o dem jsme hlasovali pled 4 lety.

Piedseda: Zde se nejedna o bratra ieetniho, nSibr2 o celkovou zmenu. nekdo z vas na mysli jen jedinou zmenu, pak je to neco jineho.

Zde mluvime o celkove zmene a nikoliv o nejake, ()sob& Br. Nesuda ('30): Davam navrh, aby tento elanek nebyl pfijat. (Hlas: Podporuji, potlesk).

Piedseda: Zde mate °pet neco, co se nepodava spravnYm zprisobem. Musite hlasovat bud' pro nebo proti a kdy2 vet gina hiasuje proti, to znamena, ze navrh neni pkijat. Cheete-li budeme hlasovat. Zde mAme n4vrb, stanovniho vs'-

Strana 3. born, k nemut" rn02ete podat svoje opravy. (Ote zneni el. 11.)

"Hlavni fZdd je sestaven z pfedsedy, mistopfedsedy, tajemnika, pokladnika, pravniho 'idea a lest fiditelii, kteri budou zvoleni sjezdem v pravidelnem zasedani. Ve gkere zaleatosti Jednoty mezi sjezdy jsou pod dozorem gesti ditelii a jsou vyfizovany pet hlavnimi rifedniky; pi-edsedou, mistopfedsedou, tajemnikem, pokladnikem a pravnim radcem. Toto fidici teleso, slo2ene se gesti elent kontrolujicich a pal iffednikii vykonnych nese nazev Hlavni Ufadovna S.P.J.S.T." Nyni je na vas, abyste si podali opravy k tomuto alanku.

Br. Dressler (133): Davam navrh, aby byl zachovan fifad teetniho a aby bylo 5 keditelt.

(Hlas: Podporuji navrh br. Dresslera).

Br. LainovskS7 (135): Oinim dotaz na stanovni vybor, zda bylo jednano o navrhu nageho radu C. 135., kterY se tykal sestaveni Hlavni tifadovny. (Pkedseda 2ada br. Zemanka, aby odpovedel na tento dotaz).

Br. Zeminek: VYsledek nagi prate ukazuji nage navrhy novYch stanov, ktere jsme sepsali.

Br. LainovskST: Je gte bych Cinil dotaz, zda pfedseda, tajemnik a pravni radce maji podle novella ustanoveni zasedat stale v Hlavni Akadovne.

Br. Zerninek (vysvetluje.: Mimo pfedsedy, mistopkedsedy, pravniho radce a kiditelri ostatni ritednici budou zasedat v Hlavni ritadovne stale.

Br. Jelinek: Chtel bych jenom dodat, ze stanovnimu vYboru byly dodany navrhy o slo2eni Hlavni rifadovny nejenom od fadu z Ennis nYbr2 take od jinych facifi a my jsme z ka2cleho navrhu neco vybrali die na geho dobrozdani.

Piedseda: Br. Jelinek upozornuje, 2e tech navrlifi tam byla cela spousta. Sam vim, ze fad 88. podal svoje navrhy a pohokel jako fad C. 135.

Br. od kith: 135.: On jegte nepohofel!

Br. t inajdalka: Navrhuji dalgi dodatek k navrhu br. Dresslera, a site: Hlavni t rkadovna je sestavena z pfedsedy, dinneho mistopkedsedy, tajemnika, pokladnika, fieetniho, pravniho radce a 5 keditelt, ktefi budou zvoleni sjezdemm v pravidelnem zasedani. Ve gkere zalaitosti Jednoty mezi sjezdy jsou pod dozorem 5 keditelt a jsou vyfizovany gesti hlavnimi rifedniky: pfedsedou, einnYm mistopfedsedou, tajemnikem, rieetnim, pokladnikem a pravnim radcem. Toto hdici teleso, slaene z peti elent kontrolujicich a gesti vykonnYch rifednikri nese nazev Hlavni rifadovna S.P.J.S.T. Pfedseda:• Zde je navrh br. 'dmajdalky, kter' 2ada, aby br. Dressler je gte pfijal dodatednou opravu ke svemu navrhu. (Pkedseda opakuje po to dodatek br. 6majdalky).

Br. Kvasnieka (49) : Pfal bych si vedet, zda ma bYti ureen plat tech rifednikrip,(Hlas to phjde az pozdeji).

Piedseda: Na to je vybor. Mam v gak za to, 2e br. Kvasnieka ma na mysli, 2e kdy2 budete mit Best placenYch rifednikti, 2e budete mit vetgi vydani. Je vgak tieba uva2it, 2e plat rifednikri se urei podle mno2stvi prate. Jestli2e date nekomu jenom titul a malo prate, tak mu za to nemusite mnoho platit, ale kdy2 mu date mnoho prate, pak byste mu za to praci meli spra y -neplati.(Potlesk).

Br. Jelinek: Cinim dotaz, prof je ureeno, 2e to musi bYt mistopfedseda, kter bude tinny v Hlavni trfadovne. Zrovna tak dobke by tarn mohl Wit pfedseda.

Pfedseda: Tuto vec yam vysvetli br. Marek.

Br. Marek: Na vysvetlenou br. Jelinkovi uvadim, 2e a do teto doby pracuje se v Hlavni trkadovne v takove mistnosti, 2e jeden rifednik pfeka221 druhemu. Mame v planu zandit rrizna oddeleni v rifadovne, jako je administradni, finaneni a majetkovy, take jeden odbor nebude ph praci zasahovat do drulaeho. Poeita se s tim, 2e by mistopkedseda mel pod svYm dohledem nabor jednatelri a pak vystavovani na gich poukazek by se nezdr2ovalo, mistopfedseda by je mohl podpisovat pfimo v rifadovne a nemuselo by se eekat nekolik dni jako doposud. Pak mu chceme &A pod dohied finandni odbor, v gechny bandy, vgechen majetek, vyfizovani prijeek atd. Tajemnikovi dame k rue administradni

Strana 4. silu. Kdyt" Best teditelri bude mit dozorei privo na pet odbornikri, tak bude va gina dohliget na menginu a nebude to pracovat. Dozorcri by bylo vice nez fitednikri samotnSTch, a mohli by nam naticlit, co neni nejlep gi. Oni by vgdycky piehlasovali men ginu. Dle myth zku genosti za osm let a podle zkugenosti jinSch, mame za to, ge to nebude dobte pracovat, kdy budeme miti vice tediteld neg vST'Iconn5"7ch ritednika. Venujte jenom ritednikrim driveru a oni yam dokagi, ze je to dobrST plan.

Piedseda: Podle navrhu br. Dresslera by v Hlavni titadovne bylo Best ritednikri, z niche' pet by stale pracovalo. Debatujeme o tomto navrTU. Br. Aneinee (88): Jak tomu rozumim, zmenou prvniho elanku IV. Hlavy musila by loSlt zmenena cela IV. Hlava. Kdy g bude 11. elanek zmenen, nemohli bychom hlasovat, dokud se nam neptedlogi prace jinSich ritednikt. Jinak zde budeme seat celsi tSrden a budeme debatovat o 'Leto veci stale.

Piedseda: Nasledkem zmeny elanku 1I. by se musily znovu vypracovat dal gi alanky IV. Hlavy. Jako piedseda nemohu piipustit, aby povinnosti atednikt nebyly spravne a ptesne sjezdem naznaeeny a aby se to nechalo vypracovat pa sjezdu nekomu jinemu.

Br. Steiner: Br. Cmajdalka navrhoval pet tiditelri.

Piedseda: Br. Marek to odrivodnil tim, aby prace v Hlavni ttadovne nebyla kontrolovana vice lidmi neg je ritednikri samotnSrch, ponevadg teditele by mohli natidit ritednikrim neco, co se jim nelibi.

Br. Kadera (114) : Mel bych dodatek k navrhu br. Marka, a site, aby teditele nemeli velike pram) a nekontrolovali. (Veselost).

Piedseda: Zde by byla tato zmena: Stanovni vSrbor by musil vypracovat povinnosti mistopiedsedy jine ne g jsou nyni. Zaroveri by musil vypracovat povinnosti tajemnika, ktere by byly jine a povinnosti teetniho i pokladnika. Cele, Hlava IV. by se musila piepracovat.

Br. Navratil (24): Tak to vypada, ge sjezdovi delegati nemame gadneho slova stran zmen.

Podle toho, jak je to vypracovano a jak se o tom jedna, kdyg to stanovni vS7bor tak odporueil, se zda, g'e rozhodne nemame gadne pravo pies to, ze je nes vetgina proti IIlave IV. Potad se mluvi, ge se prodluguje jednani a zatim jsme se mohli rozhodnout, zda tu Hlavu IV. chceme ptijmout tak jak je navrhovano. Ja„ myslim, ge tato vec ma velkou drilegitost a ge by se muselo hlasovat listky a ne zvedat ruce. My mame pray() o teto veci hlasovat a uva govat i kdybychom tu meli loS7t 14 dni. (Potlesk).

Piedseda: Je to -apine spravne, zde mate pray° na jakoukoliv opravu a zmenu, ale vas ptedseda se musi iidit die pravidel, ktere jste sami Je zahajena debata o navrhu br. Dresslera. Br. mistoptedseda mne upozorriuje, ge je 12 hodin.

Po to dart navrh (br. BezecnST, 67) na poledni ptestavku a schrize byla odroCena na 2 hod. odpoledne. tTVRTECNi ODPOLEDNI ZASEDANi. Piedseda zahajuje schtizi ve 2 hod. odpol.

Br. BezecnSi (67) dave, navrh, aby bylo upuSteno od eteni jmen delegatt a navrh je ptijat.

Piedseda: Je zde zale gitost, ktera mela loSrt vytizena dnes rano, ale nasledlcm jine pace nebyla vyiizena. Dnes rano mely bSIti tajemnikrim sjezdovSim dodany nabidky na tisk organu. Zadam br. tajemnika, aby nabidky pfeeetl.

Br. Holeeek: Doposud byla podana jedna nabidka.

Piedseda: Ponevadg rano zde byla jen jedna nabidka, chtel jsem fiat ptile gitost i jinSrm tiskarnam a proto byla lhrita k podami nabidek prodlougena do poledne, aby bylo vice ptihlagek. Behem dopoledne gadna dalgi nabidka ne7 ptigla a proto nam nezloSiva, nit jineho, nee oteviit tuto jedinou nabidku. Br. tajemnik otevte nabidku a pkeete podminky.

Br. Holeeek dte nabidku: (Pine zneni nasleduje).

Piedseda: Zde je nabidka podana, vydavatelskou spoleenosti Cechoslovak. Nabidka zni $1.35 roene na, ka gcleho Mena, kterSr bude dostavat organ. Jake je 'vase rozhodnuti v teto otazce?

Art STNIK TiskovSi vfloor doporudil vdera dopoledne, aby tisk byl zadan teto tiskarne.

Po to ptedseda ete Cast doporueeni tiskoveho vS7boru k vuli vysvetleni.

Piedseda. (pokraduje): Sly geli jste doporueeni, die ktereho by mel tisk organu zadan teto Ceske tiskarne, ye ktere jsou zamestnani Clenoye nagi Jednoty. Zalegi nyni na vas, co si piejete ueiniti s touto nabidkou. Je zde nabidka, kte• je vyggi neg pied etytmi lety, ale zaroveri tato nabidka podava vysvetleni, prof je nabidka vyggi a upozorriuje na to, ge podobne, nabidka ye vyggi eerie byla podana v r. 1920, kdy einila $1.60 na eislo o etvrtinu men gi neg je Cislo nynej gi. Podava se nabidka nynej giho formatu o 24 stranach Cetby za $1.35.

Br. Domorad (148): Kdy g tu neni jine nabidky, clavam navrh, aby byl tisk organu zadan tiskarne 6echoslovak za stanovenS7ch podminek. (Hlas: Podporuji).

Br. Klinkovsk* (81): Kolik platime doposud?

Piedseda: Dosud jsme platili 1 dolar.

Br. VeselS, (146): Chci poznamenat, abychom ✓ teto zale gitosti byli opatrni. Nejde jenom o to, ge nag Vestnik prospiva a ge nam ptinagi krasnou eetbu a ge nagi Jednotu oznamuje po celSrch Spoj. Statech, dejte v gak pozor na to, ge pted nekolika lety jsme platili $1.65 a vezmete ✓rivahu, ze v tabulce A si jej elenove plati. Jde pfi torn hlavne o to, aby solventnost na gi Jednoty, ktera je 110 procent, nijak neutrpela.

Mame jine bratrske Jednoty, ktere vydavaji organ jednou mesione. Sam pattim k organisaci SvetovSrch Dtevait, kde maji miliony dolarii a vydavaji organ zdarma jednou za mesic. Dayam tuto vec k uvageni a men byste uznat moje vS7vody a nemeli byste se ptenahlit, Br. Aneinec (88): Mel bych dotaz, zda rozdil, kterS7 eini zvSlgeni poplatku za Vestnik, bude placen Hlavni Utadovnou.

Br. Steiner: Ano. Piedseda: Jestlige vgak 174 delegatt iekne "ne", tak mush br. Steiner laS7t spokojen. To zalegi na delegatech, jak o tom rozhodnou. Jestlige uznaji, ge poplatek na Vestnik je postaaitelnSr, aby se starSrm elenrim neptira gelo a aby to bylo vgechno hrageno z poplatkri na Vestnik, ktere se vedou zvla gt', aby se vedelo, zda se vy(Wave', nebo prodelava, pak delegati mohou rozhodnout o torn, zda stall elenove maji sahnout hloubeji do kapsy. To je otazka, kterou musime rortegit.

Br. Koliha (26): Myslim, 'ee ti elenove tficly ✓ a postupne ti, kteti plati na Vestnik a kteti jej nedostavaji, nahromadi jistST pteplatek, takge ti stall elenove by nemuseli platit pfiragku.

Br. Dressler (133) : v nabidce je poznamka, ze kdyby se pomery zhorgily, tak by vydavatelstvo bylo opravneno ke zvSr geni poplatku na Vestnik. Mel bych dotaz k vydavatelstvu, zda v tom ptipade, kdy se pomery ochotno poplatek snigit.

Br. Holasek: My jsme tuto poznamku musili ✓ nabidce uvest. Dvalcrat jsme byli Jednotou pocteni tim, ze nom bylo sveteno vydavani Vestniku a doposud vgdy nam byla ueinena eara pies nage rozpoety. Poprvni to bylo NRA, kdy jsme musili najmout zvlagtni delniky a musili jsme platit Casto pies Cas. Nyni pied 2 roky jsme najednou dostali oznameni, ze papir je o 28 procent dra ggi. Podali jsme nejni ggi mognou nabidku, abychom mohli vychazet a kdyby doglo k nejakS/m radikalnim zmenam v cene papiru, tak jiste nechcete, abychom ohlasili bankrot. Vydavarne troje noviny a za posledni dva roky pologka za Vestnik byla pasivni. Mame diuhy za stroje a dluhujeme Jednot y za budovu, co jsme koupili, musili jsme Jednotu paddat, aby nam pomohla pii koupi papiru, ponevadt jsme nemohli sehnat dost penez. Chceme za Vestnik jenom tolik, abychom mohli udelat givobyti. 11 dent' Jednoty, kteti pracuji s nami, take spolehaji na to, 'ge nage tiskarna bude poctena vagi driverou. Samortejme, ke nemame v innyslu zvygovat cenu v takovern ptipade, kdy dojde_ jenom k mals'm zmenam v eerie papiru, ale kdyby doglo k nejake radikalni zmene, pak bychom vas ovtem o to po gadali. (Potlesk).

Br. KlinkovskSr (81) upozorriuje na zku genosti z posledni sjezdu v East Bernard, kde bylo slibovano, ze Vestnik nebude zdra gen a pak byl Vestnik mI gen o osm stran a do glo ke zdrageni.

Ve sttedu, dne 16. tijna 1040.

Proto nabada k opatrnerau jednani. Neni-li dost penez, at' je Vestnik zmen gen na, polovidku nebo na etvrtinu a neni tteba zvy govat poplatek.

Piedseda zdtirazriuje, ze delegati byli vyslani sv9mi lady, aby na sjezdu tlumoeili nahledy sveho elenstva a proto je spravne, kdy kagc1ST delegat tekne oteviene, co si mysli.

Br. Steiner upozorriuje, ke za Vestnik se plati ptibliZne $6300.00 a z toho tiida A plati po dolaru na elena $3694. Tak na pt. v jeho rodine jsou dy e (Yeti ve tfide E, take se plati za dva Vestniky a dostava jenom jeden. Wechny ttidy plati na Vestnik.

Piedseda: Bude zaleZet na sjezdu, aby tuto otazku si upravil. Ptijimate nabidku? Chcete hlasovat? (Hlasy: Ano!). Br. Domorad dal navrh, aby se nabidka ptijala. (Hlas: Pokradovat v debate!).

Br. Vesely (146): Ja davam protinavrh, aby to zristalo pii jednom dolaru jako posledni etyti roky. Davam k tomu je§te navrh, aby se to yzalo znovu v nvahu a naS tiskovY vYbor, aby vypracoval navrh na men gi Vestnik, tak aby to mohlo byt za dolar.

Piedseda: Kolik navrhil chce g davat najednou?

Br. Vesely: Davam protinavrh, aby to nebylo ptij ato.

Piedseda: Budeme hlasovat o navrhu br. Domorada a kdy bude poraeen mriZete si o veci je'Ste promluvit.

Po to je hlasovano o navrhu br. Domorada, kterY byl piijat velkou vetAinou. (22 delegate bylo proti). V drisledku toho nabidka yydavatelske spoleenosti 6echoslovA byla ptijata.

Na to udili ptedseda slovo br. Chernoskemu.

Br. Chernos14: Piedseda resolueniho vYboru mne poladal, abych ptedet1 resoluci v anglickem zneni, ve ktere dekujeme mayoru v Taylor za pohostinstvi, ktereho se nam v Taylor dostalo. Resoluce tato zni (ate): RESOLUTION. Be it unanimously resolved by the XIII. Grand Convention of the Slavonic Benevolent Order of the State of Texas_ (S.P.J.S.T.), duly and consitutionally assembled, at Taylor, Texas, on this 29th day of July 1940, and on days following, that hearty thanks and appreciation be, and are hereby, expressed to the Chamber of Commerce of Taylor, Texas, for their kind greetings and hearty Words of welcome extended to the delegates of this Convention and for the fine Dutch Lunch and other refreshments furnished: Be it further resolved that a copy of this resolution be sent to the Chamber of Commerce at Taylor, Texas, and a copy be published in Taylor Press, and a copy thereof be spread upon the Minutes, among the other proceedings of this Convention.

Resolutions Committee: J. J. Kru ginskS7, Jos. F. Holasek, Chas. Hilscher, Bedtich Socha, Frank Musil.

Piedseda dava hlasovat o teto resoluci, kte ra je jednomyslne ptijata.

Br. Urbig (28): Na§ sjezd navadvil jeden z nejstar gich a zakladajicich elent na gi Jednoty, kterY nevynechal ani jeden sjezd. Je to dobry pracovnik naSi Jednoty br. Jos. VaSieek od C. 28. Br. VaS'ieek by rad oslovil sjezd pied zahajenim nageho jednani.

Piedseda lava hlasovat o tom, zda ma bYt br.

Vagielcovi dovoleno promluvit ke sjezdu. Sjezd udili tato povoleni.

Br. Vagieek: (byv uvitan potleskem): Pova'Zuji si to za velkou Cest, ke je to poprve, co mohu promluvit pied shromaklenim tak velikkm jake zde dnes je. Nejsem ZadnYm teenikem.

Vam je dobte znamo, ze pied 60 roky nemeli jsme tak velikYch ekol, jako mame dnes, kdy kaZdY mladik nebo holka maji ptilditost, jakou jsme nemeli. Chtel bych zde ptednest doporneeni, aby byl zru gen triad neetniho. Mame dneSniho dne sta a sta holek, ktere jsou dnes bez zamestnani a vy delegati to sami vite, kteti mate decry a platite na jejich S'koly a mtAna, Zadna z nich nema zamestnani. Proe by se jim nemela dat ptilditost. Zrugenim Utadu tajemnika nebo neetniho by nektere dostaly ptiletitost a budou nam vdeeny. Za plat $3000.00 co

Ve středu, dne Hl. l'Íjna 1940.

platíme, mohou býti zaměstnány tři. Dále chci promluvit stran předsedy. Máme předsedu, mí­ stopředsedu .....

Br. Krušínský (79) vpadaje clo řeči: Dali jsme br. Vašíčkovi příležltost učinit proslov a ne aby dělal propagandu. (Potlesk).

Předseda: Bratře Vašíčku, nedělej našim de­ legátům propagandu, oni nechtějí býti ovliv­ ňováni těmi starými členy. Ti, kteří mají jiné náhledy, by snad s tím nebyli spokojeni. Mluv jenom všeobecně! Já jsem nevěděl, že máš vy­ plánovanou propagační řeč.

Br. Křižan (76): My jsme sem nepřijeli mařít čas podarebně.

Předseda: Dali jste slovo br. Vašíčkovi, aby oslovil sjezd u proto but' tak zdvořilí a nechej­ te ho promluvit, ale br. Vašíček nám nebude říkat, co máme dělat.

Br. Vašíček: Jsem členem řádu čís. 28, pra­ cuji 42 let v Jednotě a nevynechal jsem žádné schůze. Prodělal jsem všechny úřady od prů­ vodčího až do předsedy a dnes jsem místopřed­ sedou řádu. Měli jsme velké debaty v našem řá­ du, kde někteří dávali návrhy a řekli nám, že založí nový fact Oni nás neposlechli, ale když jsem dal návrh a byl jsem poražen, tak jsem šel s většinou. Dnes má náš řád 407 členů a kdybychom svorně nepracovali, tak bychom je neměli. Byl tam u nás jeden fad a dnes jsou tam čtyři. Někdy však jeden člen může rozbít 100 členu a celý řád. Je povinností každého člena, když jeho návrh propadne, aby šel s většinou. Pracoval jsem pro náš fad a jsme dnes třetím řádem v Texasu. To mohu Hci o našem řádu.

Předseda: Děkuji br. Vašíčkovi za proslov.

Přikročíme k probírání stanov. Je podán návrh br. Dresslera, který má dodatek od br. čmaí­ dalka, aby Hlavní Úfadovna sestávala z předse­ dy, aktivního místopředsedy, tajemníka, účet­ ního, pokladníka, právního rádce a pětičlenné­ ho sboru řldítelského. O tomto návrhu byla ve­ dena debata a nyní budeme hlasovat.

Bl'. Dressler 033): V dopoledním zasedání to bylo trochu rychle projednáváno a já v tom spěchu dodatek br. čmajclalky jsem přijal le mému návrhu. Přál bych si však, aby se hlaso­ valo zvláště o tom dodatku br. čmajdalky, ane­ bo, aby br. čmajdalka vzal svůj dodatek zpět.

Předseda: Na žádost kteréhokoliv člena může býti kterýkoliv návrh rozdělen. O návrhu může býti hlasováno samostatně.

Br. Čmajclalka (1) : Byl jsem požádán, co by vyžadoval úřad činného mlstopředsedy.

Předseda: Nyní budeme míti debatu o tom, zdali chcete míti činného místopředsedu v Hlavní Úřadovně. který by pracoval plný čas a který by měl jisté povinnosti.

Br. Čmajdalka: Aktivní místopředseda by vy­ pomáhal v plnění povinností předsedovi, vedl by záznam o činnosti našich íednateíů a vyi-i­ zoval by výplaty jejich odměn, vystavoval by nové certifikáty a prováděl změny na starých.

Vedl by záznamy úmrtí, každého měsíce uve­ řejňoval by tabulky zemřelých členů s udáním jmén, čísel jejich certifikátú, atd. Chci upozor­ nit, že kdyby byl tento úřad už dříve zřfzen, že by nebylo oné nepříjemné záležitosti, kterou jsme vyřizovali dnes ráno s jednateli, poněvadž byste měli úředníka, který by dohlížel na to, a­ by jednatelé konali správně svoje povinnosti.

Touto změnou by odpadlo ohně práce tajemní­ kovi a budete míti přesné řízení a přesné ozná­ mení oněch věcí ve Věstníku, k čemu jste o­ právnění a když si budete tyto zprávy vystříhá­ vat z Věstníku, budete míti přesný přehled vše­ ho, co se stalo v Jednotě. Proto dávám návrh, aby tento článek byl pfljat do stanov.

Předseda: Br. čmajdalka objasnil povinnosti činného místopředsedy. Měl bych jenom na br. čmajdalku dotaz, aby byli všichni delegáti in­ formováni o tom, kolik práce by bylo tím ubrá­ no ostatním úředníkům s výjimkou tajemníka.

Br. Čmajdalka: Byla by ubrána práce br. ú­ četnímu, který vyflzoval výplaty odměn jedna­ telům a který by vedl záznamy o nových čle­ nech.

Předseda: Kolik by tím bylo ubráno práce pokladníkovi?

Br. Čmajdalka: Pochybuji o tom, že by to mělo vliv na práci pokladníka,

VĚSTNiK

Strana 5.

Br. Jareš (31): N'evidím žadné příčiny, proč bychom pl"iclávaliještě jednoho i·iditele. Snad aby bylo více útrat? Co tím mužeme získat?

Mějte na paměti útraty Hlavní Úřadovny a snažte se o to, aby útraty byly co nejmenší. Za čtyi'i roky se tím dá hodně zachránit.

Po té se rozpi:·ádádebata o způsobu hlasová­ ní a usnešeno, aby se hlasovalo zvednutím ru­ kou. Br: Čmajdalka navrhuje tajné hlasování a pak tento návrh odvolává, když mu bylo před­ sedou vysvětleno, že jde o hlasování dodatku k návrhu br. Dresslera, doporučujícího 7 ředitelú.

Br. Ančinec (88) poukazuje na to, že zde jde o nový .úřad a že by se mělo hlasovat podle jmen delegátu. Předseda poukázav na rozhod­ nutí sjezdu, dle něhož se má hlasovat zvednu­ tím rukou, dává hlasovat o dodatku br. Dress­ lera, který je poražen velkou většinou.

Předseda: Tím zústává návrh stanovního vý­ boru na i'editelů nezměněn. Nyní se bude hla­ sovat o púvodnhn návrhu br. Dresslera, dle ně­ hož má být ponechán úřed účetního. Múžete zahájit debatu o tomto návrhu.

Br. Nesuda (130): Dávám návrh a podporuji doporučení, aby účetní zůstal v Hlavní Úřadov­ ně.

Předseda: To je podporování návrhu a nyní zahajujeme debatu. Nechcete-li míti debatu, phkročíme k hlasování. (Hlasy: Hlasovat). Jak chcete hlasovat, zvednutím rukou nebo lístky?

Br. Lážnovský (135): Doposud jsme nezměnili denní poi-ádek a muže se hlasovat zvednutím ruky.

Br. Holásek (36): Navrhuji, aby byla tajná volba lístky. Je to rychlejší. Tajná volba m11že být provedena, když jedna třetina delegáti\ s tím souhlasí .(Téměř všichni delegáti jsou pro tajnou volbu lístky).

Po té bylo pHJ;:ročenok hlasování lístl{y.

Přeclseda: Až dostanete všichni lístky, tak vám řeknu jak máte provést hlasování. Stačí když napíšete buď ANOnebo NE. Ti kdo napí­ ší ANOjsou pro .návrh br. Dresslera, aby byl ú­ fad účetního zachován. Kdo napíšete NE, jste proti jeho návrhu. Napište tedy buď ANOnebo NE a číslo svého l'ádu a pod to napište počet hlasu, ke kterému jste oprávnění. Který i'ád má více delegátu, musíte se mezi sebou dohodnout, jak si re.zdělíte mezi sebe hlasy.

Po té bylo usneseno, aby byla učiněna 15 mi­ nutová odpolední přestávka.

POKRAČOVÁNÍ ČTVRTEČNÍHO ODPOLED­ NÍHO ZASEDÁNÍPO PŘESTÁVCE. Předseda zahajuje schuzi ve 4 hod. 10 minut: Budeme pokračovat v jednání.

Bratfim delegátům minulého sjezdu: Po té oznamuje předseda výsledek hlasování Pi-i čtvrtečním odpoledním zasedání sjezdu o návrhu br. Dresslera. Pro návrh bylo 391 hla­ bratr Lážnovský od řádu 135. podal návrh, aby su - proti návrhu bylo 157 hlasú, cellrnm 548 o navrženém úřadu činného místopředsedy bylo hlasů. hlasováno vyvoláváním čísel řádů a jmen dele­ Předseda: Následkem toho byl nó.vrh br. gátů, a aby bylo přesně protokolováno, jak kte­ Dresslera přijat a nyní přicházíme k hlasová­ rý delegát hlasoval, Tato hlasovací listina byla ní o celém článku 11, který po tomto dvojím po volbě odevzdána taíemníkům sjezdu. Ta­ hlasování bude znít takto (čte): Hlavní Úfa­ jemníci si poznačili, že pro činného místopřed­ sedu hlasovalo 237 hlasu, proti 311 hlasů, avšak · dovna je sestavena z předsedy, místopředsedy, tajemníka, účetního, pokladníka, právního rád­ opa listina, na níž je poznamenáno, který řád ce a šesti ředitelu, kteří budou zvoleni sjezdem hlasoval pro a který proti, se ztratila. Dělal-li v pravidelném zasedání. Veškeré záležitosti si některý z delegátu poznámky na své hlaso­ Jednoty mezi sjezdy jsou pod dozorem šesti ře­ vací listině, a má-li tyto poznámky dosud u­ ditelú a jsou vyřizovány šesti hlavními úřední­ schovány, ať je laskavě bezodkladně pošle ky: Předsedou, místopí·edsedou, tajemníkem, předsedovi minulého sjezdu, jehož adresa je: účetním, pokladníkem a právním rádcem. Toto Stephen Valčík, 6402 Prague, Houston, Texas.

Hdící těleso, složené ze šesti členu kontrolují­ cích a šesti úředníkú výkonných, nese název V důsledku toho návrh br. čmajdalky byl po­ Hlavní Úřadovna S.P.J.S.T. ražen a návrh na zavedení činného místopřed­ Máte k tomu další dodatek? sedy padl.

Br. Kalousek (88): Výsledkem hlasování jste Předseda: Přikročíme dále k projednání čl. došli k tomu, že zde máte číslo 12. Máte šest ře­ čís. 11. Je zde návrh br. Dresslera, který zní, a­ ditelú a šest úřednikť't.Je to sudé číslo.

by Hlavní Úfadovna pozůstávala z předsedy, Předseda: Jaké je vaše přání stran upozorně­ místopředsedy, tajemníka, účetního, právního ní br. Kalouska. Máte nyní šest í·editeli.ia šest rádce a pěti řídítelů volených sjezdem. úředníku.

Br. Dressler (133) po té podal náhradní ná:­ Br. Nesuda: Zde se stala chyba, která by vrh, který byl pro podržení úřadu účetního a měla být napravena. Ve výboru ka,ždého tělesa pro sedm i·editelů. - O tomto náhradním ná­ má být zásadně liché číslo, aby pi'ticlsedaměl vrhu zavedena je debata_'., rozhodující hlas v pi'ípadě rovného počtu hlaBr. Lážnovský (135): Navrhuji, aby bylo 6 ři­ sil. diteli.i,jak je v návrhu stanovního výboru.

(Pokračování.)

Bl'. Neumann (108): Dávám návrh, aby bylo rozhodnuto, zda máme míti účetního anebo ne. Řím. - Italslcý parník Franco Fassio, 1,853 Předseda: Počkej, bratře Neumann. Jde nyní tuny snosnosti, na jehož palubě bylo pět Italo­ o dodatek br. Dresslera na sedm ředitelft a bu­ Američanií, byl potopen neztotožněnou ponor­ de-U jeho návrh poražen, zůstane to na 6 řidi­ kou na cestě z Janova do Barcelony, jak se ú~ telích. ředně oznamuje,

Předseda: Tím by tedy byli dotčeni tajemník a účetní. Nyní budeme hlasovat o 11., který nebyl dokončen.

Br. dr. Pázdral (126): 'Poněvadž do Hlavní ú­ řadovny přidáváme nový ůřad činného místo­ předsedy a teprve potom můžeme halsovat o návrhu br. Čmajdalky. Je zde mnoho delegátu, kteří nechtějí činného místopředsedu.

Br. čmajclalka: To je právě můj návrh.

Předsedar Můžete [akkolív probírat otázku činného místopředsedy a pak svým hlasováním dát na jevo, zda jste pro anebo proti tomuto úřadu. · Br. Neuman (108): Dávám návrh, aby bylo hlasováno o tom, zda chceme nebo nechceme činného místopředsedu.

Přeclseda: Již byl dán návrh, anebo bylo hla­ sováno, zela chcete míti činného místopředsedu anebo ne. Jakým způsobem chcete hlasovat, zvednutím ruky, vyvoláváním jmen a zaznamo­ váním počtu hlasů pro budoucnost, abyste se mohli přesvědčit o tom, kdo hlasoval pro a pro­ ti, anebo chcete tajné hlasování?

Br. Lážnovský ( 135l : Zdá se mně, že překra­ čujeme náš denní pořádek. Jsou zde delegáti, kteří mají 4, 5, nebo 15 hlasu. Proto podávám návrh, aby bylo hlasováno dle jmen a jména hlasujících aby byla zapsána v protoko­ lu, aby naši členové věděli jak jsme hlasovali a že jsme hlasovali. (Hlas: Podporuji).

Předseda: Je dán návrh, aby se hlasovalo vy­ voláváním jmen delegátu a aby bylo zazname­ náno, kdo je pro a kdo proti návrhu br. čmaj­ dalky. Kdo jste pro tento způsob hlasování?

Byla většina.

Předseda: Více než dvě třetiny hlasů je pro.

Volební výbor provede volbu.

Br. Ančinec (88): Žádal bych, když bude pro­ váděna volba dle řádů, aby se začalo hlasová­ ním od řádu čís. 100. Mám pro to ten důvod, že když se začne hlasovat od řádu čís. 1., tak ten­ to fad a následující řády jsou vždycky mezi prvními na volební listině a ti druzí volí za ni­ mi.

Předseda: Jsou nějaké námitky proti přání br. Ančince. (Námitek nebylo.) Vyhovíme tedy jeho přání.

Pak po dodatečném vysvětlení předsedy, o jakém návrhu se hlasuje příkročeno k volbě, pl'i které předseda a později br. Navrátil vyvo­ lává jména delegátů, kteří oznamují svoje hla­ sy. - Po sečtení hlasů bylo zjištěno, že PRO hlasovalo 237 hlasů a PROTI 311 hlasu. č.

řádů

"

strand e.

Oddil dopisovatelskf Doptsy, .jet by obsahovaly nevecne, neb zitvadne polemiky, potadatel ptedkladi ve smyelu stanov Tiskove.mu 'Mom k vlastnimu roeb.odnutL Z Hnizda Sokol 2iika v Dallas, Texas.

Neni doba daleka; kdy dramatick-y odbor Sokola yam ptedvede nadhernou divadelni hru "Zvony". V tomto kusu hraje 9 osob, 7 mutri, 2 deny, sami stati osvedeeni herd.

Vy, jen jste se podivovali krasne souhte v loni v tijnu, "Budem zit na veky", kde pohostine vystoupil start' herec, ktery ut 30 let hraje ,ochotnicke divadlo. Procitene, hraje s vervou sve inteligence, pan Adolf Jet a pan Frank Vodieka, oba eleni nageho sousedniho :Pokrok, Cis 84. Oba hraji, a oba zkudeni herd, (dlouhou tadu let. Teal mne, to mne oba vyeli :s ochotou vstfic, kdy jsem je tadala, a ochotfilohy vzali. Hra tato vytaduje zkueenYch .hercri, a ted', kdy nas oblibenY herec Ludva l'obernY je upoutan na hitko, schazi nam \relic& pti divadle, bud' jako retiser a neb herec, :neb 'east obe.

Ma sice Sokol mezi sebou znamenite sily hexecke, ale ubYve. nas a neb pro rOzne ptioiny nemohou hrati, je tedy nutnosti v osade vy'pomoci jedni druhYm. NaL stars' raiser a zaroveri vYteenY herec Franta Rendl, je vice ted' zamestnan, te se pine divadlu venovat nemiite, ale jemu ptidelenou roli sehraje a velmi v ni uplatni svrij teenickY talent. Bude hrat uvedomeleho stareho sedlaka Jana Livoru; Antonina, jeho syna take stars' zku geny herec Joika Jureak; Bariboru, term Antonina, Marie Ptevratilova; Jemika, syna jejich, Jul. PodhradskY ml.; Vita, zvonika, Leo Hamusek; Vaclav Horak — Ad. Jet; Jiti Zapala — Frant. Vodieka; Cerny, spravce velkostatku — Mira Jurdik; Coufalku — Ant. Cejchanova. Kdyt jsem vas seznamila s herd, je nutno trochu seznamit vas s dejem, kterY jest pravdivY. Je to obraz z eeskeho revolueniho boje, ve 3 jednanich: I. jed, pted valkou v roce 1914: II. jed. v dobe vojny, a III. jed. v osvobozene vlasti.

Ptedmluva k rukopisu spisovatele Rudolfa Robla, z dopisu z domova . . . Na veti mame pouze jeden zvon. Ani umiraekem jit nezvoni.

Z meho denniku: ... Na bojiSte prisli jsme v zati 1914. "Livora". zveda Sikovatel nahle hlavu a patrave hledi v tvat kamaradu, jeho jrneno prase zapsal. "Tedy pozor na hubu! Men jsme tady uz jednoho Livoru — byl to sedlak nekde od Pardubic — mel mnoho rozumu, zastrelili ho!" — Ve stodole, kam nas ulo!till a vaeck0 spalo, uslyeel jsem Stkani Livora; plakal nad bratrem. — Tyto dva motivy zaklad k me praci, k inYm "Zvonrim", jimit dle skrovne htivny sve chtel bych prospeti svatemu boji sveho naroda. Ket zvoni a budi, kde snad jeAte toho potteba.

V mesici srpnu 1917, Rudolf Robl.

Jaky fikol mely "Zvony" za hranicemi?

Byl to T. G. Masaryk, kterY v roli vfidce zahranieni revoluce prohlasil: Vyhrajeme jen tehdy, budeme-li miti co nejvetSi vojsko — "Zvony mely bYti jednou z ponnicek, ktere propagovaly povinnost vstupu do legie. einily tak v zajateckYch taborech i na jevittich t. zv. krajanskYch — bohntel, pouze v obmezenern path opisri, nebot' k tisku pro vnejk ptekatky nedodlo. A jelikot tak jako pted 24-26 lety valka anti v cele sve pekelne hrrize, krutejti, krvavejSi ptedeale, davaji "Zvony" nahled:nout 0 tivote tam doma.

Byla to tenkrat vtela vira, jit men ti naSi hr,dini od Zlocrova a Bachmade v tech zmrzlYch .planich velike tie ruske. A ta vira, jit meli v ten svrij spravedlivY boj, ta je silila a vedla ptes velke °heti k viterstvi.

Ku konci pfedmluvy pie autor: Jaeln Si Odom zna6nS/ch nedostatkii aye

VEST=Nt1t

Ve sttedu, dne 16. iijna 1940.

g race ,a PrOtole "Zvony" byly riapsany se srdcem pinym k narodu, posvecuji je piece tem, jim sludi staveti jenom pomniky velike: brat"kteti v slutbe naroda zazpivali sobe piseti labuti" . . . hrdinrim padlYm v boji- za. oteinu.

Autor.

Scany jsou na mnohYch mistech velmi dojemne. Naznaduji ten sta.letY fitisk lidu deskeho, jak jde cestou kamenitou, avSak zati do daleka a Airoka celemu svetu, kronika je data a ma v sobe popsane listy hrdinne slaw. I v dobe velkeho nebezpeei je sila jeji. A my CeSi jsme hrdi, de nage pravda ma takovou silu ate mame tolik pevnYch lidi.

Mame "Zvony" velikYdh Oka: Mistra Jana Husa, Jana Amosa Komenskeho, Karla HavHata Borovskeho.

Dva stall druhove, sedlak Livora a Vit, zvonik, vzpominal smutne to historie Ceske, doplriuje jeden druheho, a oba maji velkou bolest.

Jednomu odriala valka tri drahe bytosti, bratra, syna a vnuka, a jej uvrhli do talate. A druhemu, staremu avoniku odjimaji zvony, aby z nich ulili kanony k zabijeni lidstva. A to start' Livora (vzplane): My vdichni musime byti zvony ty, jako ja faichni .. !! Jen tak zvuk zvonri po smutnYch deskYch planich neumlkne. Bude znit, . . . A ja nebojim se o srdce ani o tramce, at' sktipou a praskaji . . .

Jen kdy v nas bude kov, jen hlasu sveho nezapte . . . . Ja vetim v pevnou, v pevnou vazbu sveho naroda!

A proto ptijd' jeden kaidY a vas a naplri svoji dui pravdou, jen je obsaten v tomto znamenitem, vlasteneckem kusu. Nebude toho nikdo litovat. Sateeky nezapomeri, neb slzieka opravdoveho citeni se jiste v oeich vaSich objevi.

I ty zvony budou velebne zniti (dalo mne to tolik starosti., psani a behani po meste net jsem je dostala.

Jen co mne znepokojuje je,ze na faech stranach v Kahle osade se na ten 27. tijen, svatek veech Non, — ptipravuji vet,:si podniky a programy. ZvlaSte v na gem sousednim Ennis maji oznamovanou velikou manifestaci, kdet v ten den bude tednit Msgr. 0. Zlimal. Vetim! Zcela jiste, 'de velky poCet lidu z Ennis by na toto krasne divadlo k nam dojel. Knitly tohoto divadla nejsou k dostani na knitnim trhu, a ty co jsem si vyprijeila od dramat. odboru Legionatri z Detroit, musim po divadle vratit; chteji si je uschovat ve svem archivu, jak mne retiser psal. Vy zajiste budete miti vas program v Ennis odpoledne. Cot kdybyste vzali s sebou Msgr. 0. Zlamala a ptijeli na nekolika karach shlednout i to nate krasne divadlo? A vy, WestSti, mate vaSi slavnost ad v pondeli, take byste mohli ptijet, a my dallas§ti (nekteti, kteti maji karu) zas Vam by oplatili Va.S1 naVatevu.

Je to kus k nacvieeni *dart nag herci chodi do zkouSek ut 4 t'dny. Stara garda °sitedeenYch hercri podaji sve (ilohy prvottidne., a bylo by ekoda, ,kdybysirM vetejnost kus tento nespattila. Timto kusem konei moje retie. Nasledujici angl. divadlo v mes. listopadu povode M. Toberna ml. 0 tom fdak at pozdeji.

Prosim, dostavte se k tomuto divadlu v path. co nejvetgim. I vy z Fort Worth si dejte u nas dostavenidko na den 27. tijna. Pane Hallo z Mineola, vezmete babieku a rodinu a ptijed'te take. A cot Kaufman? Ptijed'te!

Srdedne etenate zdravi, B. Valeikova.

•

Mezi projekty, povolenyrni administraci . WP A na vetejne prace, nachazi se postaveni noveho gymnasia se sini ph High School v Granger.

Prosttecinictvim WPA delnikri postavi se; take stadium a footballove Mate, tennis court a opravi se cele dkolni prostran,stvi. GrangerskY akolni distrikt na to zaplati v danich ptes 25 tisic dolarri, vlada na projekt povolila krome toho ptes 33 tisic dolart. Celkem se zde zamestna 64 delnikri. V daldich projektech, statni administraci v San Antonio schvalenych, zahrnut je take okras Atascosa, kde se opravi venkovska cesta ph Pleasanton n4kladem ptes 30 tisic doktru.

Rosebud, Te Cteni bratri, sestry a v gichni lide dobre Ole! Jak etete v novinach, dne 25. tijna bude teenit v Cameron Monsignor 0. Zlamal. My jsme tam men schrizi 10. kijna, ve ktere jsme to probrali. Program bude asi tento: Po druhe hodine odpoledne pane vyhravat Majkova kapela. 0 pate hodine vedette V 7:30 hod. ptedna gka Msg. Zlamala. Ph 11. hodine prodej rriznYch dart.

Msgr. Zlamala bude doprovazet dp. Kaeer z Marak a p. Maudr z Houstonu. Zmineni tednik pomahal budovat Ceskoslovenskou republiku a ted ji naystivii. Ptatele drazi, den 25. Mina udelejte svatkem a ptijd'te do Cameron. Tamejei elenove se velice cirri, zvlatte sestry jsou ad obdivuhodne. Vande pino ochoty a porozumeni.

Bliti se nam 28. kijen, den to zrozeni republiky Ceskoslovenske, kdy tisice nadich krajanti roztrouSenYch po celem svete, opuStenYch a v nouzi bolne bude vzpominat ztracene svobody. Dokatme jim nejakYm tim darkem, de na ne pathatujeme. Ve zminenY den deveata ustrojene ye slovanskYch krojich uvitaji teenika a podaji . Tyto deveata ted budou prodamu kytici rd & vat rrizne drobnosti ye prospech S.A.C.T. Drazi ptatele! Nezapomerite, ze naee alruteni S.A.C.T. postavilo doptedu pracovniky, kteti jsou drivery hodni. Dale, sestry a vribec vgechny deny prosim, by ptispely nedim do kuchyne. Tyto pokrmy budou vitany: kolade, kejky a okurky. Motna de jsem ledacos zapomnela, ale ptijd'te a uvidite. Na shledanou 25. tijna v Anedka Skupin.

Cameron!

Ku shoratminene slavnosti sled. Lillie Svoboda zhotovila pokrYvku na stril. PokrYvka je 55 ph 70 pal. velikosti, je hadkovana, barvy smetanove. Pracovala na ni asi 3 mesice. Je to prate vzacna. Tato pokrYvka bude dne 25. tijna vydradena.

(Poz. red.: Znovu zupozorriujeme, de zakon tykajici se podtovni dopravy easopisil nam zapovida uvetejriovati jakekoliv oznameni tYkajici se losovani, vYher rriznYch ptedmett a prodeje listkri k tomu tzcelu. Nad organ my mohl bYti pokutovon vysokym obnosem za takovY ptestupek.)

Dallas, Texas.

Clenove tadu eislo 84. jsou tadani, by se jiste dostavili do schrize tteti nedeli t. m., 20., ktera bude driletita, nebot' vYbor kterY byl ustanoven v posledni schrizi, stran stavby, poda zpravu na eem se usnesl a cenu, kolik by to stalo.

Proto je katdeho ptitomnost nutna.

Weer bude vinobrani, ku kteremu je kola* fictive zvan. Ti co policajti nechytnou, mohou trhat ovoce a hrozny zadarmo, ale ti co budou chyceni, zaplati malou pokutu, ph Cemd je vddy hojne legrace. Vstupne: (lama 25c, pan 35c. Zadatek v 8 hod. veder. Hudba Jerry HoupYho. Na shledani ye schrizi i na vinobrani se V. Kartous. veemi se WI, Upozorneni tadu Nova Osada els. 69.

Timto se tadaji eleni tohoto tadu, kteti se hodlaji stati 'deny Dobrovolne nemocenske podpory, aby se pkihlasili u sveho tajemnika osobne nebo dopisem. Ud se rids pi idalo 16 eletak prof ne vSichni. Vstupne bude se hradit z pokiadny. Tak se ptihlaste vtichni bezodkladne na adresu: Nykola Harbuz, taj., P. 0. Box 416, Cameron, Tex. New York. — Lion Feuchtwanger, prosluly nemecko-tidovskY spisovatel, ptistal zde a vya vypravel korespondentrim, jak odvatnY americkY °bean odvezl jej z francouzskeho koncentraeniho tabora a dopravil jej za hranice. Spisovatel, jemut je 56 let, phjel na americke parol6di Excalibur jako uprchlik z Nemecka a pozdeji z Francie, kam se uchylil jako betenec.

Pravil, de byl zachranen, kdyd strat koncentradniho tabora dovolila mu, aby se del vykoupati do blizke teky. Proti 'Amu jel automobil velkou rychlosti. •idie zastavil na natidil mu: "Rychle do automobilu a neptejte se na nic".

Pak se automobil hnal ke gpanelskYm hranicim, vzdalenYm pouze nekolik mil. Spisovatel

neprozradil jmeno sveho americkeho zachrimce.

ye sttedu, dne 16. kijna 1940.

RU PAMATCE AUGUSTINA HAIDUgRA. (Pile I. J. Gallia, Houston, Tex.) Cteni krajane!

Jelikot bude ptitti rnesic odevzdan pomnik pti La Grange pamatce nateho dobreho pra:covnika na roll naroda dediene a prvniho z natich krajanu v Texas, horliveho krajana a. demokrata, kterY svym vlastnim ptidinenim stal se prvnim pravnikem eeskYm a prvnim mayorem a prvnim poslancem v legislatute statu Texas a take prvnim ol:resnim soudcem eeskYm ye statu Texas, a vetkere tyto fitady zastaval destne, ku cti ecskeho naroda — tedy venuji tyto 'talky jeho oestne pamatce. Nekdo psal do Houston Post ralnulY tYden, to Haidutek yydaval prvni deske noviny v Texas a v cele Americe, cot neni spravne, a zde laskavY dtenat mi snad bude povdeden, to zde objasAuji vydavani a odbirdni eeskYch novin ve statu Texas a cele Americe.

Hned po smrti meho otce Ondteje Gallia vyprodali jsme vetkere obchodni zboti a ja jsem ptijal misto v obchode Karla Brunnera v texaske Praze. Tam byl smiten§ obchod, salon a potta zvand New Prague — a je, jsem byl ustanoven co yYpomocnY pottmistr, to bylo v roce 1888. Ceske Casopisy, ktere tam nati Tide odbirali, byly: Hlas St. LouiskY, Hlas Jednoty SvobodomyslnYch, Amerikan, Duch Casu a Slovan AmerickY. Otviral jsem vtecky baliky novin a tyto odevzdaval jak se o ne kdo hlasil. tasopisy byly yydavane v nasledujicich mestech: v St. Louis Hlas, Amerikan a Duch Casu v Chicago, Pokrok Zapadu v Omaha, Neb., Denice Novo yeku v Cleveland, 0., Diblika v New Yorku, Hlas Jednoty Sycloodomyslnych v Manitowoc, Wis. a Slovan AmerickY v Iowa City, Ia. Prvni aeskY tYdenik zalotil a fidil Franta Lidiak, jak on sobe kdzal fici, at v rode 1879 pod jmenem Slovan v La Grange, Texas, ktery pozcleji vyprodal J. S. oadovi z New Yorku, kterY jej nazval Texasan.

Pan A. Haidutek byl v ten Cas okresnim soudcem a okresnim tkoldozorcem a co takovY val easte navody natith deskomora yskYm osadnikum, jak maji sve Akoly iiditi, aby vyhoveli texaskemu zakonu. Ale pan dada ye svem redakenim uvatovani ka2dY Haidutkil y navod kritisoval a Haidutko yo jednani co okresniho soudce a tkoldozoree pied etenati zleheoval.

Divil jsem se tomu, to elovek cizi zde sobe tolik dovoluje ate nateho prvniho ptedaka stale tupi a jeho praci zleheuje. Dozvedel jsem se, to dada se spojil s republikany a pomoci vydavatele nemeckeho listu La Grange Deutsche Zeitung hledel cbracet nate Ceske demokraty na republikany. 6asopis ten iidil nejaky Pirko, snad tech, ale aby se nemecke republikanske strane lepe zamlouval, nechal se jmenovat Koeper.

Bude snad take za,hodno, abych zde udal pro ty mladti etenate, ze Haidutek byl horlivYm demokratem a nat lid jemu Ale okres Fayette byl rozdelen volebnimi hlasy asi takto — na republikanske strane byli Nemci, eernoti a neco Irdanii a na demokraticke strane byli skoro vtichni Anglo-Ameridane a jen neco Nemc0 — tak zaletelo obema stranam na torn, aby nas lid dostaly do s yYch tad, aby mohly okresni Utedniky zvolit ze sveho sttedu pomoci hlasil natich lidi. titady okresni se delily mezi Ameridany a Nemci. Nemci meli okresniho soudce Stcchla a distriktniho soudce Teichmuellera — to ale Haidutek Stechla porazil, tedy z pomsty naptali 6adu Koeper (Pirko) Gluecksmanna (snad Stasucha) a temito piny s tadou v Cele chteli nate lidi ziskat pro republikanskou stranu. Pracoval jsem u firmy White a Bradshaw v La Grange v roce 188082 — schazel so s Haidutkem a Liliakem skoro kaidY den a veal jsem, to to oba dobte smYtli s natim lidem. Pak v roce 1883-1888 dostal jsem lepti plat u firmy Wolters & Sons v Schulenburgu a tam jsem mel lepti ptiletitost sledovat ptani natich lidi bylo v torn okcli nateho du vice. V rode 1885 setel jsem se s Haidutkem na slavnosti Cyrila a Methoda v Dubine u Petra a tam si mi Haidutek stetoval, jak dada a jeho spojenci nespravne ytecky jeho price ptekrucuji a demokracii nisi, atd. Navrhnui jsem jemu, abychom zalotili novY list demokratickeho ram, a tak6 heed on napsal sberaci Minn,

VLSTNIK a ja jsem pro ten novY list ziskal ye dvou dnech $1250 a Haidugek asi take tolik v La Grange Pak jsme svolali schfizi akcionalfi do Schulenburgu a azIotili vydavatelskou spoleenost "Svoboda" — I. 3. Gallia co ptedseda, A. Haidutek co tajemnik a tiditel a Fr. Russek co pokladnik, Jos. Peter co mistoptedseda, Jaroslav Chudoba z New Yorku co dobrY demokrat a dobit pismak najata redaktora.

Jelikot pro dva Ceske listy nebylo mot nadeje na jejich vYnosnou existenci, tak dada do Haidutka a do Svobody, ale as bez miry, at se mett'ane v La Grange usnesli a dali tadovi natizeni, aby se z mesta vystehoval do ttech dm). Ptidina toho byla, elanek "Nate teny", kde tada americke teny neslutnYm zpAsobem zlehdoval. Tedy Texasan se odstehoval do Bryan, pak do Galvestonu a v Galvestonu jej ptevzal Jakub Drozda a odstehoval jej do Granger a pozdeji z Granger do Houstonu, kde jej pal Drozdova, fidi a vydava. Co se stalo s dadou nevim. tasopis Svoboda pied paru lety byl ptevzan novou yydavat,elskou spoleCnosti pana 8ulaka a odstehovan do El Campo, kde dosud vychazi.

Po zaniku dadovy boutlive doby byly zaloteny j ins Casopisy v Texas, ktere dosud vychazi a site: NovY Domov, Natinec, TexaskY Rolnik, t echoslovak a Obzor, kterY pozdeji byl zmenen na Vestnik.

Mimo texaskYch dasopisft nekolik novin dochazi do Texas ze severu — a to mladti generate odbira anglicke noviny, o ktere v Texas neni nouze.

Haidutkovi path pina zasluha co zastance demokracie. On byl znam mezi Amerieany jako "self made man, a good citizen, good neighbor, lawyer and judge". test budit pamatce jeho!

POSLEDNI OD ZBOROVA. Le eeskY narod nemel nikdy o hrdiny nouzi vime velmi dobte z •dejin nateho naroda a jit od veku musili jsme stale hajiti svYch pray proti nasilnikAm, rtznYm tern nemeckYm kmenum, ktere pak Bismark po valce frankopruske v race 1871 scementoval v nemeckou hegemonii. Nekdy si myslim, to my Slovany men bychom miti take nejakeho Bismarka, kterY by nas vtechny Slovany scelil v jedno teleso. Jak mocnY narod by to byl, jehot drtavu by ohranieo yal Baltik, Ledove mote, Pacifik, Oerne mote a Jadran. Dojde k tomu nekdy? Kdyt jegte 8umava mela sve neproniknutelne skoro hvozdy, doll jsme Wind= potadne na pametnou u Domatlic, ei tehdejtiho gastisburgu, nemecka eeladka si o zaseky zrobene z poratenYch kmenA okrvavila hlavy. Ve valkach husitskYch titka se s yYrni Tabority dokazal Nerrictm, to co tech, to hrdina. Jan z Lucemburka, v bitve u Kresdaku se svou drutinou take proslavil Ceske jmeno. eeehove, kdykoliv hajili syYch pray, sve samostatnosti, dovedli se biti jako lvi. A ku cti 'desMho naroda nutno podotknouti, • 2e aC jsme byli hrozni vitci svYm neptateltim v bojich, nikdy jsme nevedli vYbojnYch valek k podmariovani, ku kotisteni, ale vtdy to byly valky obranne.

Ani ye svetove valce nedala se eeska udatnost a neohrotenost zahanbiti. Dokazali to nati hoti u Zborova, byly to novodobe Ceske Thermopyly. Nati hoti se ftech stran zaskoCeni dovedli si proklestiti cestu z klubka svirajicich je neptatelskYch siku, tu ob'etovali na °Rol osvobozeni sve vlasti tu rudou junackou krev ve velkYch proudech a tak si zajistili nesmrtelne jmeno.

Neeet1 jsem del to hry, jejit nazev je "Posledni od Zborova", a kterou sehraje nat dilY kroutek ochotnikii tadu Pokrok Houstonu v nedeli dne 27. tijna, ye prospech SALT. Mam Oak za to, soude dle nazvu hry, to je v jiste souvislosti s tou etapou deskYch dejin, kdy nati hail podali °pet svetu dukaz, le kdyt tteba, deska pate dovede tak &loft vladnouti meCern jako radlici. Kdy dtive v tento mesic jsme se veselili, oslavujice yfrodi Ceske samostatnosti, nyni mime 29,1 v srdci a soucitime s tim natim narodem, kterY ye sve domovine po hanebnem a tiskoanom zrazeni flpi pod tlehy

Strana 7. knuty nemeckYch nasilniku. Trpi, ale tivi se nadeji, te tato ztrata jeho samostatnosti ,je jen dddasnou, te opet mu nadejde jittenka svobody, ze pravo na konec zviteli. On vi, tam v dali za oceany, v severni, fitni a sttedni Americe, v Africe i Australii, kde, Ceske srdce tepe, je nalezeno porozumeni pro ty jeho beciy, jet jsou mu ted' Adelem. On vi, '2e vtude tam, synove a dcery jeho jsou ochotni mu pomoci ku yyprosteni se z pout, v net byl Askoene jat a to s jejich pomoci ptijde mu °pet den znovuzrozeni telane samostatnosti. A ten den piijde a pak beda tern nasilnikam, at se bude oplacet rana za ranu!

Tento pamatnY den, ten fidel, jemulNYtetek teto slavnosti bude venovan a tiroce znama. herecka, yyspelost ochotnikil kroutku Hlaholta vyzni zajiste ve velkou navttevu teto manifestaeni slavnosti. A bud'te ujitteni, to nate sesttiaky se o vtechny nayttevniky dobte po, staraji, hlavne o tu telesnou schranku. Tedy pozor! dechoslovane v Houstonu a okoli, utifite nedeli dne 27. tijna svYm dostaveniekeni ✓ budove tadu Pokrok Houstonu!

S. P. Studnienk.

Z BRYAN, TEXAS. Odloodka "Bryan" Sdruteni AmerickYch teehoslovaka v Texas, potada svoji pravidelnott schtizi v nedeli dne 20. fijna o 2. hodine odpoledne. Schtize se odbYva v budove S.P.J.S.T.. ✓ Bryan.

Vtichni bratti a sestry jsou zadani, aby se schtize sfieastrriii.

Jos. Horriak, ptedseda, Raymond Valouch, taj.

LondYn. — Premier Winston Churchill ozna.mil plan na nucene pojitt'ovani, dle nehot by la by hratena nahrada za tkody, zpiisobene nemeckYmi bombami. Pravil, 2e dotyena pted/oha je jit pine vypracovana a jejim Adelem je opattiti pottebne fondy. Bude-li tteba, vlada ptispeje k tomu itcelu. Dodal, to kaidY mute bYti jist, to dostane se mu po valce nahrady v to one forme za vtechny tkody, zpilsobene jeho majetku.

KALENDAR 18.

Film "Krise" promitan bude v Scott Hall, 2419 Maple Ave., Dallas, Tex. Dej "Crisis", jak zni anglicky nazev sensaci vyvolavtiho mu, zpracovan byl die ficiajA oditYch svedkft uclalosti odehrayajicich se v 6eskoslovensku pted zabranim Rakouska, jet Hitler nasilim ptipojil k Reichu a dale ptedvadi neblahY pakt ✓ Mnichove, dle nejt pkinuceno teskoslovensko vydati Sudety. Vstupne 25c osoba. Nati v Dallas maji mimotadnou ptiletitost shlednouti krasnou praci filmove zruenosti, easove pohotovosti — zpracovat a na platne ptedvesti americke vetejnosti udalosti historicke ceny.

Film byl promitan ut loni, do Texasu se dostal opozdene.

20. iljna. Schfize odbo6ky S.A.C.T. v sini S.P. J.S.T. v Bryan, Tex. Zaeatek ve 2 hod. odpoledne.

20. kijna. Oslava 37. vYrodi zaloteni tadu Vytehrad els. 48. v Taylor, Tex. 20. kijna. Divadlo "MlYn na samote" u • v Houstonu.

27. fijna. 'Conference Svazu Rationalistti v sini tadu Pokrok Houstonu. Zahajeni o devote hodine rano.

27. kijna. Divadlo "Posledni od Zborova" ve prospech S.A.C.T. v sini tadu Pokrok, Houston.

27. kijna. Divadlo a taneeni zabava ye prospech S.A.o.T. v Seymour, Tex. 27. fijna. Divadlo "Zvony" sehraie dramaticky odbor Szkola v Dallas, Texas.

28. fijna. Msgr. Oldfich Zlamal z Clevelandu dostavi se na Manifestaci Amer. oechoslovak0 ve West. Texas.

10. a 11. listopadu. Bazar ye prospech T. pokáda, odboeka Corpus Christi, Tex. 17. listopadu. Divadlo na Cottage Grove u 8tefanikii, Houston, Tex. 1. prosince. Mikula gski zabava u tteritnika, Houston, Tex.

strana 8.

Galveston, Texas.

Vatena redakce Vestniku!

Ph &tent posledniho Vestniku, ye elanku "Texaske vetejnosti", dovoluji si -podati Asudek, 2e jiste pisatel kiivdi organisatoru a buditeli O. N. Sdruteni v prvni i v druhe osvobozovaci akci, prof V. Benekvi. Vidyt' vkslovne ho htalo, te nak SPJST. v tomto poslednim sjezdu odhlasovali zastupci za yeekere dlenstvo dollar, co narodni clan, cot vagina dlena se s:uhlasem ptijima, a mnozi s radosti pftmo odevzdavaji. Slo to piimo pies Atadovnu Statniho Usttedi v Texasu na Usttedi Narodni rady, co vlastni slotka v tomto Usttedi! Organisator Vojtech Benet, jak vkchni vite, neni tadnkm diktatorem, ale jest zahranienim pracovnikem v druhem odboji, kde jeho br. Dr. Eduard Sen' jest dosud ye Spojenkch Statech Americkkch i v Anglii uznavank president R. Oeskoslovenske a hlavou hnuti ku osvobozeni nakho na.roda! Jest smutne, ze vini jegth dnes krajane flak republiku a jeji vildce, se zastupci vtech slotek zastoupene ve vlade, ze narod ztratil svobodu. Kdyt celk svet dnes vi, te nemeckk narod celych 20 let ptipravoval se k ciclvete zd prohranou svetovou valku, to jejich propaganda pracovala ruznkmi Uskoky, te v okolnich statech naodkovali jejich "ismus" a zastrakli Anglii, a zradce spojencti, koupili si slibem Polaky, Rumuny a denak Republiku, take katdk se chytil na krajic nak vlasti, kde pozdeji zaplatili Polaci zradu proti nak vlasti, vymstilo se na spojencich, a zdali Rus a ykchni.Slovone se neprobudi tak aby styli pti sobe, to "osa" si vezme Balkan a Evropu si rozdeli. Prod tolik nenavisti jest zasevano zde v Texasu proti rodine Beneki, kdyt celk svet vi, 2e mame nejschopnejeiho statnika, obdivuji jeho roz$hljd, ae ptedpovidal spojenctun co se stane, kdyt opusti obhajobu celistvosti O. S. R. Ta spra yedliva, demokracie nikdy nezavinila, te jest nag narod podmanen hordami nasilnikt! Jest politovani hodna, te tolik ptatel v Texasu ma p.

V. BeneS a radeji midi, aby nebyli nazvani, te bori spoleenou praci. Ja vetim, kdybychm se vzchopili, a ti nak. mluvei z prvni osvobozovaci akce zahtimali, jak zahtimali na pkiklad p. kapitan M. Pazdral, p. Dr. Jiti Pazdral, br.

KruknskY, reverend K. Chval a jini, odbodky Svazu Katcliku, vykonali tea krasnou praci, a bazar a sjezd odbkvank v Taylor 1918, byl krasnk vksledek celeho Texasu. At' mluvi a pomlouvaji ti, kteti meli malou zasluhu v druhe i v prvni osvobozovaci akci, jen to podezteni meli, za.sluhu meli, ae zaseli. Tak jako• nyni nevinne uznani dvou "trsti pomnenek" bylo velike provineni. Tohle rozhodne jest nak nectnost, kdyt by byl z celku nekdo jmenovan, vztahuje se hnad jako by to byl kredit jedinci, c.:2 jest naprosto omyl, mini tim jeste celek, kdo v torn kroutku spolupracuje. Vzdyt' jest nemotno jmenovati katcleho, take jsou jmena, ktera se nezapamatuji, tak zpravidla se udrti v parneti, kde se vymenuje korespondence. Ja mam osabne radost ,te soulad spoledne prate se WI &Wet°, a jiste jsou mnozi, kteti by nepiistoupili z rtiznkch ptidin ku spolupraci, takto ma ptiletitost katdk dle motnosti spolupracovati. Nak odboeky konaji svoje poslani, nikde nikoho neptemlouvaji, jen mame dobrovolniky a vaaime si katdeho jedince a krajana, krajanek a Menu organisaci.

Jest mne velice lito, te by moje jmeno melo pkinesti zaujatost proti narodnimu velikanu a jiste nikdy ja, si nepteji'kredit za praci, neb jit v prvni naki osvobozovaci akci jsem prote jest pekne ziskati cdmenu, at' jit jakoukoliv, ale hteje nejlepe, kdyt z diste ky, bez odmen a uznani, koname nak praci.

Mam uschovank dopis od taj. Kraj. V'boru p.

Dr. Jitiho Pazdrala, v tomto smyslu, co milcu pamatku, a jen to dinnost mluvi za sebe a kat.dello z nas. Proto, bratti, sestry a etenati Vestniku, prosim, aby dobte uvatili otevtenk dopis cd br. Kalouska a pozorne tea dopis od p. V. Benek. Az bude nas narod svoboden, jiste soudi einnost vkch tech, kteti za hranicemi pracuji, ob6tuji pohodli osobni totem 81Mi0h§

VESTNiK svobodu, existenci a iitrapy exulanta. Vtdyt' diktatoti napadaji i nakho velikeho presidenta a tuto demokratickou krasnou Ameriku dini zodpovednou za nynejk valku hunil dvaca.tell° stoleti.

Ja osobne mam ptatele s rtankm ptesveddenim, kde navzajem se respektujeme, a tai mne, 2e i v tadach v na g organisaci, kteti sve doby byli i neptateli, jsou ptesveddeni, ae prace moje vady byla, by prespela celku, a kidim se zkuSenosti, ze kde nemohu prospeti, ne gkodim a nevtiram se. A proto uptimne ptatelstvi jest mne velice mile. Proto timto odmitam, te kdokoliv z nakho sttedu by §kodil SALT. Prod zteaovati si praci navzajem? Neb prod by organizator Vojta BeneS" mel poS"koditi svornost ve Svazu Texasu? Vtclyt' zde vykonal velikou praci a hostili ho i katolicke rodiny a meli ty nejlepsi upominky a radost, te Texas nav'Sti• te tolik vil. Pied dvaceti peti lety nebylo je S automobilil ani takove pohodlne cesty. Kdo mate broturky "V tesklive noci volam" a "Bije hodina dvanacta.", jak se ptimo modli a zbotnuje texaskeho farmaie, vite, le nas ma rad vaechny, jen kdyt dosud citime pomcci vlastni mato, ktera nas zrodila.

Jedine nemecka panovadnost ovladnouti svet, jest zodpovedna za tuto valku surovcsti, znideni umeni, kultury a vybiti narodd. Vette, historie bude hlasati, te co narody odzbrojovali, nemeckk fitoenik zbrcjil, jejich zradna propaganda vedouci ye Francii a Anglii uspala, a motna, i koupila. Ale dnes Anglie ma silneho vadce, Amerika bude prvottidne ptipravena, ktera pomtite Anglii nepiitele pottiti, neb tim chrani take Ameriku, kde i zde jest mnoho zradnkch zaprodancti a slouti Nemcfun v jejich podrkvadne einnosti.

Nadi doma jiste tajne pracuji a dekaji na pokyn, kdy bude tteba prate vnitini, doma.

Jen vzajemne se neponitujme, tak aby cizinci nemohli poukazovati na naei nesnaklivost.

Jest jit dcsti, kdyt nam upiraji pra y° kultury, -vyspelosti ku vlastnimu vkvinu cizinci, jete zaketne ponitovati velke a zasloutile jedince my vlastni bratti!

Neminim navazati- aadnou polemiku a jiste uptimni pracuji veude, ale zdali se nekdo ohani, te zde nikdo si neda, diktovati, te jest zde svoboda, musime tudit to svobodne jedna,ni ponechati spolublitnimu, to jest prava bratrska, laska a demokraticke jednani!

Dekuji br. redaktoru piedem, a s uptimnkm Na zdar!

H. Stanovska.

"MaN NA SAMOTE".

Houston, Texas.

Neale '20. a 27. iijna jsou vyhraieny vzpominkam pro nas desk' lid zde v Americe. Budeme vzpominat na mohutne vyvrcholeni velikeho dila pied dva a dvaceti lety, kdy se narod deem a Slovakti zaskvel v zati vlastni svcbody a samostatnosti. Po leta jsme oslavovali 28. tijen s jasotem a hrdosti, nebot' jsme si ptipominali, i.e• i vzd:r neptehlednemu ocednu jsme soudastkou toho naroda, jemut dejiny ptinesly tak vkznamnk den. Letos nebudeme oslavovat, pouze vzpominat. Ne vSak s pokleslou mysli, nkbrt s virou v srdci a se vzdornym Belem. M se v nedeli 20 iijna sejdeme, abychom vyslechli nakho tednika a shiedli divadlo pod ne„zvem "Mlkn na samote", to musime svoje nitro napiniti novkm odhodlanim. Od nas pies mote nesmi dolehati vzdechy a slova malomyslnosti, nklort povzbuzeni k trpelivosti a statednosti. Sin by mela bkt nabita naeim lidem, a to nejen z mesta, ale i z venkova. Divadlo "MlYn na samote" je krasnk kus, je to hra ze tivota od J. Kubika. Videli jste "Budeme tit na veky", ktere se vam velice libilo, toto se yam bude libit tet. Tento kus vyhovi katdemu divaku, je v torn veselosti dost, smutnk je tea, a kdo ma rad rozeilujici sceny, i tech v tom kuse bude dcstatek. Divedlo "Jindra" jsme odlotili na pozdejei dobu. V kuse "Mikri na samote" Adinkuji sami dobti ochotnici, jak vidite v oznamce, ktera je uvetejnena v samem disle Vestniku.

Mavni ir-Oor u glal i5), pro tento role a le-

Je sttedu, dne 16. tijna 1940. den kalendat zahav a site: 20. Nita divadlo; druhe divadlo bude sehrano 17. listopadu; tieti Mikula§ska, prvni nedeli v prosinci. Na vanoeni svatky zase divadlo a pak Silvestrovska z6,bava, a druhou nedeli v lednu Ma§karni zabava kO.dova.; t:to je rozvrh zabavniho vyboru. Proto se tekme, te milovnici a podnagich divadel nam svoji pkizen zachovaji.

Tel jsme se seznamili . pti poslednim vetejnem cvideni s nakmi milYmi krajany z Rosenberg s p. Pddlipnkm, s jeho pani a dcerOkou a syndekem; jsou to opravdu mill spoleenici.

Divadlo i veiejne se jim velice libilo a slibili, te radi zase ptijdou, cot nas velice teai. Bratr Felix Dlouhk s jeho thantelkati a s detmi oslavovali radinou schtzku, cot jim ze srdce piejeme, te se seki vkchni dohromady. Je to velrodina ,asi jako rodina Kostkova, ktera svoji rodinnou slavnost mela v srpnu; ani jsem nemela kdy se o torn rozepsat, jenom mamince K:stkove, aby se dookala je‘Ste hodne takovkch schibek. Te2 pani Schovajsove piejem• brzkeho uzdraveni. Ona myslela, 2.'e mutidkovi je v nemocnici smutno ,tak se musela rozstonat a ted' tam let'. oba dva, ale vetime, te se co nejdiive oba uzdravi, neb zaklad pevneho Zdravi maji oba. Tekme se, te na divadle se s nimi shledame. Na zdar!

K. etvrtnikova,. kid Karel Jtioas, elcs. 28, East Bernard, Tex. Cteni bratti a sestry!

Jak jit posledne bratr Urbish psal, by jste se stali dleny nemocenskeho oddeleni, taktet t ja chci poukazat na nektere body, a to body vkhodne v tomto oddeleni. Va gina •elena hlasicich se :a pcdporu, se hlo.si v piipadech teaS ` ich, a tidy ktere maji zavedenou nemocenskou podporu nemohou z tak malkch poplatmnoho pcdpory udelit, aveak mam za to, kdyt by ptistoupla 5en polovina Men) do N. .0., te 1 cent na eicna by katclk uznal za hezkou. pomoc, .zviaAt6 kde ma, tad zavedenu nemocensk:u podporu, v takovern ptipade by nemocnk dostal at $125.00, cot. by byla hezka pomoc. A cot kde iddy nemaji zavedenu nem. podporu, zde maji elenove ptiletitost sobe tatotit nem. podporu, tteba. by jich byla v 'fade velka menSina, jen kdyt. by jich byl pc:1kt dle stanov, tedy 10 Mont. A mam za to, te bratr Toupal ry yam vftel vstric, kdyt by jeden neb dva -chybeli. Jak jsem jiz doslechl, 2e by l'ado-ye nem. oddeleni padlo, dovolim sobe tvrdit, 'te nepadne, kdyt si toho veteina elent . nebude ptat. Oboji oddeleni, jak sjezdem, tak rady zavedene, jsou dobravolne, ovkm tadove jest vice vazane, neb jest odhlasovano elenstvem ta du.

Nemocenske oddeleni v nak Jednote jest novinka a proto jest na dlenstvu, by sobe nedaly tut• zvadnout, pi'istupujte. Ze -posledni sjezd zavedl referendum, cid se na stanovach Nem. Oddeleni tea opravit a snad zlepSit dle potkeby.

A nyni neco rnaio z 'Wallis. Pf:edne jsme zde hodne dychtivi na, pfedriaSku Monsignora Z16,male, kter,V zde bude preclnaSet due, 20. iijna odpoledne, na za.klade einnosti SALT. odekavame velkau navkevu, nab Msgr Ziamal Velem i duei narodovec, jest tchvatnY teenik. trody ye zdejeim okoli jsou ji g asi 95 procent sklizeny a byly uspokojive, jak bavina tak i korna.

2e se ve Wallis telko da udrtet, temeslnik videt opet z t:ho, te dobrk klempit se stehuje do jineho mesta, a prod? Nespravedliva kompetice, katdk obchodnik v meste ma na prodej vk, co by mei mit jen klempit. Needville bude miti iemeslnika, kterk udela -de, co se da, z plechu udelati. Meli jsme ye Wallis dobre sedlate, neudrteli se zde, obuvnik so neudrtel.

Mame ve Walls dcbrou lekaznu, av:Sak.,leky koupite v katdem obchode a lekarnik jen tivoti, a to jeet ptidina, prod Wallis neudelal ye vzrtistu pokrok za dobu 45 let, co ja, jsem pti Wallis. bratrslc$m pc)741'9,1,7T.11., John Swlec R,

Ve stkedu, dne 16. kijna 1940.

PODZIMNI KV!TY ROMAN

Tehdy, kdy jsem se vratil z vojny, hospodaril ji2 na statku bratr a mel se chudera ro ohaneti, aby zdolal droky velkYch dluhu. Mne pak otec s hlavou smutne sveeenou rekl, 2e na mne nezbylo nieeho. Vena sester a studie dvou nejstareich bratrri vyssaly statek tak, ze jej bratr sotva celY udrk a take jsem videl, 2e sotva mu2e lid, ie ten par koni ve staji je jeho. A mel jsem ho snad jests o to pripraviti? Tehdy svazal jsem si svfij slorovnY raneeek na cestu do sveta . Bylo to zle loueeni. Proklel jsem pred rodidi den sveho zrozeni a matte jsem rekl, 2e misto meho vychovani by byla mnohem lepe udelala, kdyby mi byla no2dn krk podrizla, 2e by mne byla ueetrila trapeni, ktere mne, jako otroka bohatYch oeekava. Tak jsem se dostal do rady tech, jich2' ridelem je trpet, kteri jsou nejbidnejel. S nenavisti ke veemu na svete odeeel jsem z domova, ale yeechno to, co ye mne haralo uzavfel jsem v sobe, nikomu jsem si neste2oval, az dnes yam, Hynku, vypravim a reknete mi uptimne, mute byti veteiho hrichu na svete, jako je, plodit deti, jim2 neni zajieten aspoil trochu sluenY 2ivot?"

"Na to se old, te2ko odpovedet. Jak z pripadu vaei rodiny vidno, je to o2ehavY problem, ale nezapominejte, ze o prichodu eloveka na tento svet rozhoduji vyeei zakony, ktere se vymykaji lidskemu dosahu. Vite, co nevolanYch deti chazi na svet? Kdybyste mel prilektost nahlednouti do mest, do porodnic, tu byste vide' ten neradostnY Adel," pravil Hynek, ktery mleky pied tim kradel po boku Josefove a s deasten stvim naslouchal jeho vypraveni.

"Jednou veak piijde den, kdy veichni poni2eni a vykorist'ovani se poznaji a treba nasilim si dobudou prava, aby mohli Zit jako hole," tvrcle rekl Josef.

"Pine uznavarn, 2e je treba 'Telt tento teZkY socialni problem; pomoci trpicimu proletariatu, ale nasili tu zrovna treba neni, rekl bych spice vice Lasky, aby jeden kakly vide], v druhem eloveka, jen take citi, jako on. Ne2 to jsou veci, o nich2 je treba mnoho mluvit. Vite co, Josefe? Vkly yeeer, po praci, nraeme si o techto vecech pohovorit. Hle, jak nam testa ubehla! *112 jsme na poll."

"Tak, hospodari, naeit — naeit! At' se do toho pustime, aby to do poledne le2elo," volal na Hynka jeden ze sekaet.

Hynek odhodil kabat, zabrousil kosu a rozkroeil se, podal kositi. Zabral se do prace tak horlive, 2e nernel ani easu se ohlednout a ani si nepoveiml, kdo za nim odbira.

Odbirala za nim Anieka LaveckYch, kterou soused poslal JirovskYm na yYpomoc.

Anidka ve svYch eestnacti letech byla pravYm ditetem prirody. V jejim snedem, opalenem oblieeji, kterY veak byl pravidelnYch, soumernYch ryst, modraly se oei, ukryte pod hustYm oboeim, nad nim zvedalo se ponekud eirei eelo, oveneene hebloYmi kagtanovYrni vlasky. V jejich osmahlYch tvarich pohraval stale eelmovskY vyraz. 2iva letora byla zrejma z kaki& ho pohybu. Nesrnirne te2ce nesla, 2e Hynek dosud na ni nepromluvil. Davno se ji Hynek ji2 libil a kade slovo bylo pro ni radosti.

Hynek veak sekl mleky dale. PremYelel o hovoru s Josefem a uminil si, 2e ho privede na jine myelenky, aby se poaal divati na 2ivot jinak.

Teprve, kdy dojel na konec, veiml si Anieky.

"A to mam dnes hezkou odbiraeku," oslovil ji.

Anidka, kterd tolik toukila, aby si ji Hynek ktera nikdy nikomu nesla daleko pro odpoved', tentokrate se zardela a nemohla ze sebe vypraviti ani slova.

"Jako, se z tebe stala hezka divenka. Kdy2 jsem to vide' naposledy, byla jsi piece jests takfka dite. Jestli pak mac ji2 Aohaje," j i.

"Nechci 2adneho", vyhrkla.

"Poslouchej, Hynku, ty se znamenite vpravujee do filohy hospoddle, umie tahnout, jak se path. Vim take co je to hrabice, ale s tebou

VESTN±K bych o zavod nael," volal na Hynka jeden ze sekan, kteri zristali kus pozadu.

Rad za radem pribYval a pied polednem bylo pole poseeene. Vazali snopky a rovnali do "panaku Smich a veselY hovor zaznival stale, a to a tam zanotovala nekterd, z divek piseri.

Slunce stoupalo a jeho nesnesitelnY 2ar trSiznil tela pracujicich.

Pied samYm polednem dobehl na pole pohrinek Mratin, kterY volal na Josefa, 2e mu nese telegram.

Telegram?

V 2ivote vesnice je pouhY dopis vYznamnou udalosti, nato2 potom telegram!

Veichni nechali prace a sbehli se kolem Josefa, ktery tresouci se rukou oteviel telegram a 'Ceti jej.

"Do dvaceti etyr hodin mam narukovat", sdeloval hlasem, kterY se mu nejasne trasl.

"To bude valka?" tazala se kterasi z odbiraeek.

"Ba, myslim, 2e ono", prohodil Josef.

Bylo to v dobe, kdy atmosfera politickeho vota v Evrope byla nabita vYbuenYmi traskavinami a stakla malinka jiskrieka, aby nastala explose, za ni2 v zapeti prikvaeila by stra gliva katastrof a. Od sarajevskeho pripadu citili veichni, 2e mnoho k tomu nechybi a ve strachu adekavali veci prietich.

Veichni stall kolem Josefa, jako zakezani.

Hynek vzal Josefa stranou a pravil mu: "Josefe, maete jit domtii. Jiste se budete chtit podivot dom0, do rodne vesnice."

"Nikam neprijdu. Nechci nikoho ani violet.

Prace veak ji2 musim nechat. Musim do mesta, deco si koupit," povidal a rozloueiv se se feemi, odeeel.

Srovnali pokosend obili do panalcri a ell take domtii. Dnes sli veichni nejak face.

Do jednotvarneho 2ivota vesnice zasahla rueive mobilisace, ktero, zanechala po sobe plat a natek opuetenych.'

Po Josefovi, kterY rukoval prvni, odeki v kratke dobe skoro veichni mladi mutove a drisledky jejich odchodu vlekly se ut pak cele roky.

Mijely dny pine zoufalstvi a smutku, na nej2 se zapominalo jen v navalu price, ktery vzrostl dbytkem pracovnich sil.

Hynek byl stale pine zarnestnan. Nemeli koho prijednati na praci, byl-li sem tam nekdo, nechteli ho prebirati tem, kteri toho vice potrebovali. Sotva mel dasu veder napsati Slavce dopis, od ni2 dostaval dopisy pine touhy a smutku.

Tak ubehlo leto; 2ne byly skoneeny a blikla se doba Hynkova odjezdu na akademii.

Rozva2oval, nemel-li by zristati doma.

Rozhodl se, 2e si o to veci pohovori s jikikem, bude-li on ochoten kistat, pak i za jeho neptitomnosti prijde v hospodarstvi vee nerueenYin chodem. Byl rozhodnut dati mu zvlattni odmenu, kdy Jitik mu vyhovi.

Vyhiedal ho v jeho svetniece, kde Jirik po navratu s pole, oeettiv kone, obydejne prodleval zabran do oteni knih a easopisii, ktere mu Hynek piljeoval.

Tentokrate ho veak nezastal u novin.

Jirik sedel u stolku a hlavu mel vklinenou do dlani. Oei planouci divokYm svitem byly upteny na revolver, kterY pied nim na stole lad,.

Kdy2 Hynek vstoupil, vyskodil a snail se zakrYti zady predmet na stole. V bledem jeho rysy byly strhane, chvilemi vystupovala eerveri krajniho rozeileni a vyziralo z neho ohromne rozrueeni. Zahledel se na Hynka pohledem, vnem2 eirilo se zdeeeni.

Hynek postihl vanost situace a proto tazal se mime: "Co se s tebou deje, Jiiiku?"

Jirik veak misto odpovedi uchopiv pravici revolver, dvema mocnYmi skoky octl se u dveri, ale drive ne2 mohl uniknout, Hynek je prirazi/ a polokv se na ne celou vahou, byl odhodlan nepustiti.

"Nepustim to drive, dokud mi nereknee nu sveho rozrueeni a co chcee ueiniti," del rozhodne Hynek.

"Co chci ueiniti? — — Zastreliti mladelio barona. Rude to vYstraha pro VaeCtlAY tNY

Strana 9. kteki v honbe za poktkem a rozkoei ptivadeji na svet podobne ubo2a,ky, jako jsem ja. Psala mi dnes Andela — je ye Vidni, kde s napetim • ech sil vytlouka hole Zivol3yti pro sebe a sve vS dite, jehok otcem je rnladY baron. — Ted' si na mne vzpomnela — ovgem bidnY k bidnemu ma nejbli2e. Nechci ji ani videt — ale pomstim ji a ph tom pomstim sam sebe," vzkrikl divoce a sapal se na Hynka, by ho odstreil od dveri.

"Toho neueinie! 2acinS7 jedinec, 2adna spoleeenska institute nema prava sahnouti na nejsvetejei majetek eloveka — 2ivot. Toto pravo nalek jenom vyeeim zakonrim, je2 jsou z dosahu lidske mod a prohreeeni proti temto zakonum je nejhnusnejeim zloeinem, at' se toho odyak kdykoliv. Jako praeivou ovci by -Co musela lidska spolednost vyvrhnouti ze sveho stredu a s KainovYm znamenim na eele byl bys vydan na pospas lidskemu opovr2eni. Toho• neucinie!

Hned sem dej revolver!"

Jirik se rozevzlykal. Hynek pevne dr2el jeho ruku se smrtici zbrani. Kdy2 se Jitik uklidnil, pravil: "Litost a rozeileni,ktere se mne zmocnilo, bylo tak velke, 2e jsem nevedel, co einim. Nyni ji2 charm, '2e bych se byl dopustil nerozvaneho nu, ktery by byl mel pro mne hrozne nasledky a nebYti tebe, Hynku, byl by baron ji2 v tuto dobu- chladnouci mrtvolou. Zde je revolver; prenechavam trest spravedinosti easu, kterd, jiste ueini pravu zadost."

"Tak mluvie rozumne, Jiriku! Jak rikaji nai stall lido: Bak mlyny melou pomalu, ale jiste.

I na barona dojde. Slib mi, Jiriku, 2e ji2 nikdy nenechae se strhnouti k neeemu podobnernu.

Nebyti nahody, 2e jsem k tobe dnes zael, bylo fleetest hotovo. Slibie mi, od to 2adam?"

"Slibuji ti to! A co to vlastne ke mne privedlo?"

"Rozvauji, Jitiku, mam-li jeete dale studovati anebo zustati doma. Ted', kdy Josef odebojim se, aby prace na tebe nemylo mnoho a aby hospodarstvi netrpelo. Nevim, mam-li se pripravovati k odjezdu — — " "Mtidee smele odjeti, Hynku. Ja veechno dobre zastanu. dokud byl jests Josef, tak jsem si east° myslil, 2e nas obou neni ani treba."

Hynek vedel, 2e se maze na Jirika pine spolehnout a proto se rozhodl, 2e odjede do Tabora.

XIII. Piece veak odjiklel zneklidnen. Mel stale na mysli slova otcova, kterY mu pri odjezdu chvejicim hlasem znovu pripominal jeho povinnost k rodu.

V rukou dr2e1 peknou vonieku, kterou mu na cestu uvila sousedova Anieka. A jak se zapYrila, kdy mu ji davala.

Ve vlaku bylo pino vojakri, musel proto celou cestu stati na chodbe. Do Tabora prijel celY utrmacenY. Slavka eekala ho na nadrak.

Jak dojemne a tklive bylo jejich shleclani!

"Hynku, kdybys veal, jak mi bylo bez tebe smutno. Myslila jsem, 2e ten eas, co jsi byl prye, neptekji. A co ty jsi deal?"

"Sedlaoil. Podivej se na moje ruce", pravil, ukazuje ji ruce.

"Jak te2ka musi bYti to selska , prace!"

"Te2ka, ale pro lidstvo nejpotrebnejei. Bez ni by nemohlo existovat."

"Vie, co mne napada, Hynku? Rada bych videla, jak to na takovern selskem statku vypacla. 0 prietich prazdninach to navetivim, kdy dovolie," "To by mne velmi poteello a hlavne moje maminka by mela radost. Mnoho jsem ji o tobe vypravel a rada by to poznala."

Meli si stale co vypraveti, kdy2 sli mestskYmi ulicemi, kde veude bylo violet stopy valky.

Hynek doprovodil Slavku ak k jejimu domovu a pak zamiril k vilce pana Zachveje, kde si ji2 zase zajistil byt.

Arnoet ho ji2 oeekaval; dojel o den drive.

Kamaradske uvitani bylo radostne, jako se fgemi ostatnimi, z nich2 jedine VartnbernskY se nevratil.

Pkihlasil se dobrovolne k vojenske sluabe.

2acinSi z posluchan jeho nepfitomnosti nelitoval, (Pokraeovani.)

Strana 10.

KDE SE MORE S SOUS! LADNE SNOUBi. Prolezl jsem za meho pobytu v tech skoro osm a thceti letech co zde pouZivem pohostinstvi strYeka Sarna, mnohY koutek to jeho rozsahle domacnosti, ale ponevada je tak rozsahlou, tak jsem jich dost neslezl. Ptiznam se bez obalu, ze jsem dosti v domacnosti strYeka Sama spokojen. Jako rancho jinYch mel jsem ph ptijezdu do teto zerrie jiste fantasticke iluse a myslel jsem, 'ae to bude pro mne hradkou, aby mne alespori nejakych par set tisic dolara zvalo tatou. Ty snive ptedstavy prchly jak sen mladi a aalne dcznevam, ae se sotva jia toho domohu, abych byl komandantem jen pouhe desetiny tech dolara. Tento muj nezzdar stati se malYm Kroesem nyni utieuji filosofickYm uva'aenim, ze zas tak mot neztratim, kdyby nahodne phelo ku statni expropriaci soukromeho majetku. Doposud musime za ochranu toho majetku je2 vlastnime a za tu radost, ae jej mame platiti sluenY bakeie, jakesi male yYpalne, statnim, mestskYm a okresnim vYbereim dani, kaadYm rokem je poaadovan vetei bakeie a jest-li jim jej po par raki," nedate, tu vas legalne od toho majetku rozvedou. Nejlip je na torn ten kdo nic nema, o toho se staraji rtizne autority.

Kdy2 jsem se dozvedel od ieditele Liberty Loan and Building Association, pana E. E. Chernoskyho, le stave pro mne ptileaitost, ei naskYta se, prosliditi jinY koutek domeny strYeka Sama, nerozpakoval ,,jsem se ani trochu ji pouaiti. Hezke. pout' gasolinovYm vozidlem podel motskeho polateai vYchodnim smerem as do Mobile, ba jeete kousek dale znadi ptijemnY prazdninovY vYlet, elovek si zas vyleze za humna.

Jeete sluneeko se valelo v rannich plenkach, kdy2 jsme se synem pana Chernoskyho davaii Houstonu. Jitro bylo takove nadherne, ranni mlha zahalovala rilacvY oblidej sluneeka pirvabnYm nachovYm zavojem, ptaekove mu cvrlikali "dobrYtro" v rianYch toninach.

Ranni vzduch tak vzpruaive a sveaive jsa nasaklYm pryskytienou vimi jehlienateho stromovi, lemujiciho cestu po obou stranach jako pkilehavY abor kryjici pavaby panenky a i ten motor naeeho vozidla zdal se bYti nassan tou sveai ranni atmosferou erne spokojene jako kocourek. Neni divu, ae jsme byli brzo v Beaumont a v tak yzneeene nala• Lesni bohatstvi vYchodniho pobieai Texasu bylo mu kmotrou, ale nein oleje a potomni jeho teaba uspieily vzrast Beaumontu na metropoli vYchodniho Texasu. Abychom si jej zevrubneji prohledli, projeli jsme nekolik hlavnejeich ulic a spell dal, k Orange, kde ieka Sabine je beaky eirokYm meznikem mezi Texasem a Louisianou. Sabine je asi napajena hezkYm poetem piitoka, je zde dosti eirokou a jak se add i hlubokou. Skokem pies 'aelezny most cupitame hezky rychle zaeateeni etapou cesty po Louisiana. Veude, kam jen oko dohledne koupe se Yee v aive zeleni, stromovi, travnatY koberec vroubici obe strany silnice, luka, role i pastviny.

Zde po prve jsem uvidel cukrovou trtinu rostouci na eirokYch lanech a dle veeho jia bliae sklizne, ponevada zteli jsme misty u tech poll cos jak jetaby, asi ku nakladani titiny na vozy. 'Mina vyaaduje dobrou pada a teple vlhei podnebi a toho obeli° se ji dostava v ptiLouisiany. Nevim, kolik cukru da, cukrova titina pa akru a kolik kepa cukrovka, ale dovedeme snad zde obe ty plodiny racionelneji pestovati jak v Evrope, vzhledem ku znaene loci cukru zde. Tolik plochy venovane pesteni cukrove titiny jsem dosud nevidel, jak ✓ pobteani Louisiana a Missisippi a to irk jeAte nestaei spolu s plochami zeme, kde se pestuje zde v Americe tepa cukrovka, aby byl uspokojen ten "sladlrY zoubek populace SpojenYch State. Dovaaime jeete hezke mnoastvi cukru z Filipin, Kuby, Havaje a snad i ;od jinud. I z tech jeete za Rakouska jsme jej sem posilali a detieky strYce Sama sladili si kafieko a jive veci o hodne lacineji tim carem

VESTNiK nee my doma, kde jsme jej sami pestili. Phchazel sem v to same homolovite forme nom zname z tech.

Az bliZe k Novemu Orleanu jsme pobkeli neZ k iece Missisippi a spatiim teprve bliZe nej ony povestne ochranne naspy, veznici tento mocnSr tok v Zadouci draze, jelikoa misty hladina rozvodneneho "Otce vod' je znaene vyeei okolni krajiny. Jsme jia tohoto mesta, kdya ztime vodni hladinu jezera Pontchartrain. Jeste jen malieko a jia naee kocabka undei nas po ulicich tohoto mesta, v kterYch zbylo jeete dost nateru na jeho ptedeele panstvo. Ve stareich etvrtich jsou jeSte budovy evropskeho slohu, nechybi tu ani okrasni fasady na prileelnim zdivu ani ozdobne aelezne mtiaovani balkonii. A mnohe ulice a mnohe 'Stay na obchodech nesou francouzska jmena, nemou to peeet' dtivejeiho francouzskeho panstvi. Ale potomci Gallit zanechali tu i aivouci peeeV, peeet' jea tak snadno vyhlazena nebude.

Francouzi nikdy nemeli to rasove ptedsudkovosti jako Anglieane a bylo jim to butt, jest-li pan bah nalakoval plet' vyvolene neb vyvoleneho jinym odstinem barvy. Tak se milovali a aenili s koneenou yYslednici, 'ae tam bylo pak opravdu barevne pleme, od ultra bileho as do uhlove eerneho. Nekdy phroda provede potadnY spas, tak jako na tom eernochu, jeja jsme uvidel v jednom tamnim obchode. Dle barvy plete a vlast, ty mel plave tak, 'ae by mu je rrinohe, "platinum blonde" zavidela a plet' apine raaove bilou, germanskou, mohl se smele hlasiti k bilemu plemeni. Jako protivahu mel absolutne eernoeskY vYraz oblieeje a ten jeho plavY vlas dernoesky kudrnatY. Pak jsou tam kreolove, telly mieenci, ae je jen male, hranice deli od Mocha. ZYlake deny, z niche mnohe lze nazvati veim pdavem slienYmi. Maji jemnou plet', bilou neb slabeho olivoveho nadechu, cblieeje typu kavkazskeho, jen ten /lady i velmi nepatrnY chomdeek kudrnatYch vlasa na siji zvestuje, ae maji v sobe trochu eernoeske krve. Ac je New Orleans o nee° vetsi nee Houston, neni ani zdaleka tak pramyslove vybaven. Hlavni co upoutalo tam mei pozornost, byly velke girlandy aelezneho mostu, obrovitYch rozmera, ptetinajici Mississippi a jena nese skromne ptipomenutieko, ae byl zbudovan za vlady gu y. Long P. Huey-ho. Tak jako egyptai faraonove hledeli se zveeniti pro potomstvo pyramidami, tak Long P. Huey to zkusil s mosty. Kolik je jich v cele Louisiana nevim, ale my jeli pies tti.

New Orleans ma dosti azkYch ulic, ale k tern, kdoa maji automobily je ohledu pinejeim jak Houston. My jsme alespori nikde nespattili ty "parking meters". Za to yeak zas maji ()boane Louisiany vymoaenost, kterou by nom rad hodil take nee guverner O'Daniels na krk, tu dari z prodeje. Ph kaade koupi phplacite jimi na cenu koupene veci. Ty dariove ptiplatno plieky jsou zhotoveny z nejakeho lehkeho kovu s dirkou raznYch tvaril uprostted. NazYvaji tuto chamradinu "sales tokens". Se stejnYrn neevarem setkali jsme se pak v Mississippi i v Alabama.

Pri to zbeanejei prohlidce mesta nevideli jsme addne znamky, ae by tamni Nemci byli nejak troufalYmi, snad jim tam zat'ali jak se tika ailu. V nekolika hostincich ye vnittnim meste nezaslechl jsem ani trochu nemeckeho hovoru, to je spite slyeeti jej vice v Houstonu.

Mnoho-li je tam eechu nemohu iici, bloude zrakem po oeskem jmenu nejakeho obchodu pri projezdu hezkeho poetu ulic, nenalezl jsem tadne. Pouze nejakeho pol*atimce Slovana jsem tam objevil, byl-li Slovinec neb Dalmatinee nemohl jsem z jmena Kopanica vyeisti.

Jak napis na jeho Mite zvestoval, byl to obchod s moikou faunou, krabi, asttice a ryby, jimia zasobuje New Orleans jia pies pal stoleti. Zabloudil jsem tam do restaurantu rozso,hlYch mistnosti na jedne aivejei ulici, ted' opravdu nevim nesl-li jrneno Perry, ei Poor Boy Sandwich Shop. Ale bylo to tam lacine, za sluSne" velkou misku "chilli" s rST2i s poi'd&

Ve striedu, dne 16. tijna 1940. nou porci chleba "French bread" a k tomu sklenici piva platil jsem patnact centu. Kdyg jsme se v New Orleansu nasytili zrakove i fysicky, dali jsme ostruhy naSemu S'emiku, dali mestu i tece adieu a supali to do statu Missisippi. Za nedlouho jia nas vitala, seda zelen vod mexickeho zalivu, ktera pak byla nevim necestujicim pravodeim as do Mobile. Most pies Pascagoula je jako brana do raje, lemovaneho lesnimi alejemi, hezkYmi residencemi s vyhlidkou na ocean- a peknYmi eistYmi mesty a mesteeky. Vstup do tohoto pozemskeho raje podleha dani, sazbu piejezdu mostu u Pascagoula odstane portmonka padesati centovym poplatkem. Ale to krasa co jste videli za ten dolar poplatku tam i zpet stoji za to.

Ptijeli jsme do Biloxi, Mississippi dosti pozde veeer. Edwin byl trochu celodennim tizenim auta unaven a tak jsme na kratkou dobu za Biloxi zarejdoval v pobteani jehliehatY haj a zde se oddali dumkam a pozorovani. TakovY krasnY idylickY weer s takovou krasnou, ba teknem earovnou stafaat Na ceste' blikala svetla jedoucich aut jak velke tropicke svetlueky, sttibrna luna kreslila svYmi bledYmi paprsky v haji razne obrazce, stale se menici kyvem korun stroma rozsehla, hladina more koupala se tea v zati mesieniho svitu, v na moii pia, lo rude svetlo majaku a od more vanul takov lahodny veterek a i ph tom slabem vanku kYvaly se koruny etihlYch pinii, eumice ptijemnou ukolebavku. Kdy2 jsme pak jeli tali misty ye dne, zdal se mi ten obrazek je gte kras-' nejeim a uchvacujicim, tak, ae jsem si vzpomenul, jak vdednY nernet pro cbraz krajinky nalezla by tu dcerueka soudce Chernoskyho, Juanita, pro jeji umeleckY malitskY talent.

Takova splet' aivYch barev, zde se snoubilo more se souei a jako domeeky z pohadky vykukovaly tu malebne residence pies lesni pobteani zavoj na ty vodni spousty Mexickeho zalivu. TakovY ladnY okouzlujici obraz, zasluhujici si pozornosti etetce umelcova. Tento dlouhY pobieani boulevard sluje Long Beach a zaslouai si to to jmeno pinYm pravem, jsa ptes etyticet mil dlouhYm. Ba mohlo by k nemu bYti ptipooteno cele to pobteani pasmo as do Mobile.

Bylo skoro pal noc kdya jsme dorazili do turistickeho tabotiete as devet mil od Mobile.

Nalezli jsme si hezkou kabinu se sprchovou eist'ounkou a s eistYm loanim pradlern v lesnatem zatisi. Trochu unaveni, usnuli jsme brzo, lac vzdor tomu probudili jsme se zehy z rana a pak po snidani v jidelne tabotiete vydali se do Mobile. Zde ji2 videli, ae Alabama nema nouzi o uhli, veude kol aeleznionich trati haldy derneho uhli a uaivaji je tu i pro lokomotivy a nasledovne je tu dosti koutoveho zapachu. Mobile leaf ptimo ph konci vnitra zalivu tehca jmena a na rejdo zalivu i v ptistavieti bylo hodne na,kladnich namothich lodi a die veeho v jinYch dobach musi bYti hezky rueno v mobilskem phstave. Jsou v Mobile nejaci dek.) Snad, na ceste blue samotneho mesta upozorrioval jsem Edwina na jmeno Shestak, nepochybne 8est'ak, ktere nesl, je2 jsme cestou uvideli. Pramyslove je Mobile velmi slabYm a jak v New Orleans, tak i zde bylo patrno, ae je tam nezamestnanYch dosti. Prave tam byl otevten ku provozu celY kompiex budov tovarny na vYrobu papiru, Tato papirna, nesouci jrneno "Chackasaw Paper Mills" neni jeete pine dohotovena.

Tato papirna byla postavena za ptispeni jednoho z tech nouzovYch, vladou stanovenYch tales, jak jsem vyeet1 z tabulky na vchodnim prostranstvi upevnene, ae je to, ted' jiste nevim, zda "WPA" neb "PWA Project". A ani jine podobne teleso nezahalelo, byla tarn v jedne ulici cela tada zdenYch velkYch apartmentnich budov, pekne vypravenYch s nadvotimi a zahrodkami. Bylo jich po kaade strane nejmene deset a zabiraly plochu asi etyt mestskYch blokil.

V Mobile Asti do zalivu ieka Mobile a videli jsme jeste jinY vetei projekt v prouda, byla (Pokradov6,ni na strane 114

Ve stkedu, dne 16. rijna 1940.

Caldwell, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Dnes podavam ostatni jmena tech, co na nag bazar nedim ptispeli: Sledny Rossie a Annie Sktivanek za $1.00, pi. Tom Kubin za 25c, pi. Joe Valla za $1.00, J. A. Surovik za $2.15, J. J. Surovik $2.15, p. a pi. F. G. Mrnugtik za $2.00, pi. Emil UrbanovskY za $1.25, pi. John Hovotak •za $1.00, Pavel 81crabanek za $1.00, pi. John Toupal za 50c, p. a pi. Walter HlavatY za $2.00, sled. Grace Garland za $1.00, p. a pi. Rudolf Lukga za $1.25, pi. J. C. Beseda za $1.65, p. a pi. R. J. Svec za $2.75, pi. Mary 8vee za $4.00, p. a pi. John Masai• za $3.45, pi. Frank Vavra za $1.00, pi. Marie Pratak za 75c, sled. Evelyn Marie Mrnu gtik za $1.00, pi. W. W. Chaloupka za $1.60, pi. J. 0.

Shiller za $2.00, pi. Willie B. Heji za $1.20, pi.

Henry J. 8' krabanek a Mayorie 8krabanek za $2.05, pi. J. W. Skrabanek ' za $3.35.

Nasledujici jsou v geci ze Snook, Texas. Pi. Rosie Vajdak za $1.05, pi. Rudolf Senk za $1.05, pi. Frances Mikula za 70c, W. A. 8ebesta za 70c, Walter 8ebesta za 70c, William ZavotinS7 za 70c, W. B. Heji za 70c, Henry Kulhanek za 35c, Henry Blaha za 35c, Frank Jakubik za 70c, Charlie Orsak za 70c, p. a pi. Henry 8ebesta za 35c, Oskar Slovadek za 35c, Adolf Vajdak za $1.05, John A. Junek za 70c, Joe J. Junek za $1.05, Joe Jakubik za $1.40, sled. Fannie C. Sebesta za $1.00, J. W. 8ebesta za $1.75, p. a pi.

J. S. 8ebesta za $2.75, pi. Louis Estetak za $1.70, W. F. Rubae za $1.00, p. a pi. Joe 8-tnnAal za $3.90, Anna Orsak za $1.00, p. a pi. Henry Koval' za $7.40. pi. Will V. Orsak za 75c, p. a pi.

Frank Kulhanek za $1.70, p. a pi. Jerry Slovaeek za $1.55, p. a pi. John Marek za $2.70, pi.

John H. Rubach za $1.20, Fojt & Co. za $1.00, pi. Henry Jakubik za 85c, p. a pi. John J. Fojt za $2.60, p. a pi. Robert Rubach za $2.00, p. a pi. Joe Gerzik za $2.25, a pi. Willie Kulhanek za $1.60.

Jestli nekdo na na g bazar neco daroval a nedal si sve jrneno do ko giku neb krabice, a cenu toho, co tam dal, ja za to nemohu, ze jeho jmeno neni udano. Jestli je nada vynechan, tak ,se pkihlaste, my chyby radi napravime.

Nemam je gte jmena vgech, co na na gem bazaru pracovali, proto je zde neudavam, ale do nagi "Zlate knihy" bude zapsan katO kdo na nag em bazaru pracovat. Musim ale podotknouti, to pan Oskar Slovadek ze Snook zasluhuje uznani nas vgech, neb on vgechno maso chutne ptipravil a upekl, cot byla prate namahava, a udelal to v ge zdarma. Jestli se nerrVlim, tak" pan Novadek z Noveho Tabora mu pomahal.

SALT. vybizi farmate, aby katclY daroval nekolik liber baviny pro nag. odboj. Ale v nag em okresu to asi nebude moan, neb se zde letos velmi malo baviny udelalo. Vetg ina farmalt udelalo jeden bal neb dva, tak katc13"7 pottebuje tech padesat neb sto liber baviny sam, aby mohl docielati bal. Ale katcIS7 i ten chudS7 , mute vypomoci, kdyt ptijde na obrazek "Sriatkova kancelat" kter3i se zde bude ukazovat dne 30. kijna ye prospech SALT. Tak pfijd'te v gichni i ze sousednich okresii, kde se tento obrazek ukazovati nebude. Tech 28 neb 30 cents mute katcIV obetovati pro svou zabavu a zaroveri pro svuj nared.

Nemam kdy vice psat, tak kondim s heslem: "Zvitezime!"

Pi. P. P. Mikeskova.

Dou gka: V nedeli dne 6. tijna fad Slovan Cis. 9. ve Snook konal tadovou schazi a tet i schrizi S.A.O.T., a pfi to ptiletitosti meli spoleenST obed.

Mantele Wondra govi, mantele Vajdakovi a pisatelka .byli pozvani, by se sridastnili jejich schuze i obecla. °bed byl vSrberW i, neb ye Snook maji velmi dobre kuchatky. Vg e bylo pane upravene a velmi chutne. Dobte jsme se tam pobavili a srdeene sv3"rm ptatelirm dekujem. S pozdravem, Pi. P. P. Mikeska.

Taylor. — Armadni velitelstvi v fiterS7 objednalo u Taylor Bedding Co. za gest set tisic dolart matraci pro armadu. Pfes sto delnikri a delnic bude vS7robou jejich zamestano ye One IT noel nekolik mesica,

VESTNIK JAK MN! SOUDi 0 NAS A NAM POLEMICE. Oklahoma City, Okla.

VatenSr pane redaktore a bratte!

Vite, ze nerad pi gi tyto faclky, ale prosim, abyste tento dopis uvetejnil ve "Vestniku", kterk opravdove rad a ce13"7 pfeetu. Marn, pted sebou dva Casopisy. AnglickSr dennik na g "Daily Oklahoman" kde Spojena, americka tiskova zpravodajske. slutba ze dne 10. tijna ptinagi nadgenST clank o tact br. Vojty Benege, nageho narodniho proroka a horliveho pracovnika pro opravdovou demokracii a druhV na g odboj. Tolik arnericlq' tisk, po celSich Spoj. Statech. Vzal jsem pak do ruky Va g Vestnik, kde br. Joe Kalousek, dopisovatel z Houstonu, Tex, vytSika ye svem elanku hfichy o•skoslovenske Republiky a zaroveri fitodi proti br. Vojtu Benegovi.

Na svete jest hodne lidi, kteti pro same ohliteni po veerej gku, nechteji videti zittek. Vim a vetim, to Sdruteni Am.erickS7ch echoslovakii v Texasu, kona se svSrmi vgemi fitedniky, at' v Ustfedi, di jednotliqch odbodkach i v dasopisech, krome "Noveho Domova", poctivou a zaslutnou praci, a pokud jsem Ceti "Denni Hlasatel", "Svornost", "Svobodne eskoslovensko" organ 6eskeho Narodniho Sdruteni i "oechoslovalca" ve West, Vojta Bene g daval stoprocentne kredit za Vami vykonanou praci pro "DruhSr Odboj" a zvla gte za glechetnST dar Vagi SPJST. i sjezclovSim delegatrim. T:).'ptimne vetim, Maudr, Olexa, Wondra g a cela tada jinSrch s knezi katolicke cirkve i faraii evangelick3"7ch cirkvi i svobodomyslnSrmi, pracuji ruku v ruce, a diky Bohn, at dosud pracuje se dobte. Neni pravda, to Vas tam v Texasu nekdo ignoruje, vtdyt' Ctu zpravy v nagich chicatskS7ch eeskSTch dennikach, jak stateene se Vage sestry eini.

Nebylo by to lepgim, kdyby misto polemiky a .karedohlidstvi nekterSrch dopisovatelii do Ca• napsal to osobam, o kterkch mysli, to mluvi neb pigi trochu jinak, net si sami pfeji, aby si to s nimi vypotaciali v soukromich dopisech, krome tern, kteti zlomyslne pogkozuji akci pro DruhS7 Odboj, pomoci betencilm a dary vojinfun v Anglii? Jmena tech by mela bStt ✓ Casopisech vetejne ptibita na pranS7f.

Jezdim dasto do Texasu a tak mam Most mluviti s mnotimi pracovniky SPJST. i Sdruteni ArnerickS7ch 6echoslovakil a vim, ze to vgichni poctive smSrgli. 26461 jsem Caste, aby SPJST. vzala si dovoleni pracovati i v jinSrch statech. I u nas jsou bide, kteti nemaji radi ZOBJ. a vette, to by se stali diary Vagi SPJST. U vas zase mate mnohe nespokojeride ✓ SPJST. a ti chteji byti neny ZOB Jednoty.

Ja v torn opravdu tadnoif konkurenci, ani razgtepeni Vagich tacit v Texasu nevidim, jak br.

Kalousek pig e. Ve sttednich i severnich a v3"7chodnich statech jsou bratrske poji gt'ujici i podporujici jednoty skoro ve v gech deslOch osaclach a ja mam peva za to, ie kdyby tam SPJST. poslala sve organisatory, ze by je jegte bratrsky ptivitali a ziskane dlenstvo by jihr.

Li neni to• lepgi, kdyt nagi bide jdou radeji do eeskYch, bratrskSrch spolkt, ktere se v budoucnosti stejne budou jednou nuceny se spojiti, net jiti do pojiWujicich spoleenosti, jicht iffednici maji i statisicove radni platy, proti tebrackSf m platrim Utednikil a redaktort nagich eeskkch bratrskSich Jednot. Byl jsem v Oeskoslovensku 1935-a 1937 a moje deti mi zaplatili cesty, a vette, to jsem tam nic nenagel o dem Vy pig ete. Naopak, kdyt nas 6 Ameridanii g lo v milionovem prilvodu Prahou, a vice net tento poeet tisnilo se na pratskYch girok3"Ich chodnikach, pod americkYm praporem, vice jak 2 miliony nagich zamotskSrch sester a bratSlava americkSrm teti, z pina hrdla ehoslovakilm!"

Kdo vi, jak v zaeatcich OSR., kde •de, strove, teleznieni vozy, koleje, zvony chramt, dobytek, latky a potraviny byly odvezeny do Nemecka, a ze eeskemu eloveku z Lech, z Moravy a Slezka nezirstalo nic, net hole ruce, je to opravdovST zazrak, co za kratlOch 20 let se tak je to navytinuli. Mysiirn, bratte 15,alousku,

Strana 11. gim nejvetgim negtestim narodnim, to neumime bYti svorni, i kdyt cesty nage jsou Hand.

Ja jsem zadal pied 38 roky svou karieru co nadennik na draze a nestydim se za to, ano jsem na to hrciS7m.

S UptimnSrm pozdravem Vam, bratte Kalousku, br. redaktoru a v gem vernSTm krajanum, kteti nevidi osoby, ale cii.

Dr. Karel J. Sladek.

Rowena, Texas.

Cteni bratti a sestry! jeliko2 vinuleho mesice zati schfize na gi nirodni odboCky S.A.O.T. pro gpatne poeasi byla mak) navativena, bylo ye zminen • schAzi ujednano, by se schtrze konala tteti nedeli v mesici tijnu, v padu Spatneho podasi etvrtou nedeli.

Tedy prosim, neopomerite navAtivit zminenou schtrzi. Po schrizi bude prodavana svaeina za 15 centri. Sestry jsou tadariy, aby katcla ptispela nejakkm pedivem. Doufam, dare sestry, to nagi tadost neodmitnete, za cot pfedem ptijmete srdedne diky.

Tet uvedomuji Cleni naeho ta,du Pokrok Roweny, S.P.J.S.T., bratti a sestry, kdot se zajimate o nemocenskou podporu a pfejete-li si s ni pracovat, tedy se v brzku dejte do ni zapsat.

Doufam, to tak udinite. S bratrskSrm pozdraVaclav Kvasnieka. vem, KDE SE MORE S SOUSI LADNE SNOUBI. (Pokra6ovani se strany 10.) to prate na tunelu kterY povede pod fekou Mobile. Prijdu jiste do znaene. hloubi, ponevadt v torn miste je teka dosti hlubokou, ze je spla y . velke namotni lodi. I tu bylo videti,-noupro to ten bavinenSi trh byl potadne pogramocen ✓ poslednich letech, jen mai obaviny bylo naklaciano tu na lode. Produkt zem.edelstvi americkeho jihu jit toho primatu jet kdysi mel pozbyl. Vyvstal mu soupet v jinS7ch zemich a take ye vlakennSTch nahratkach. To je ptielnou to depopulate farem, k nit take pfistupuje jegte znaene poklesla Urodnostroli, pkipravenS7ch o rostlinne tiviny bud' jednostrannYm rolnidenim a neb erosi. Bavina, kralovna jihu byla ze sveho prestolu svrtena a jak se zda, jit se vice nan neusadi. 2alne jsou ty zpravy, jet zvidame z mnoha easti Texasu, kde ku dosti jit nizke cene baviny phdrutila se letos jegte neirroda. A mesta ani prrimysl nemohcu pojmouti vgechny ty ubotaky vrhajici se ✓ slepe nacieji do mast, to zde v tom ei onom meste naleznou zamestnani a ptipadne lepgi tivot. Mesta jsou ptepinena pracovnimi silami,'vyvin a rozvoj prtmyslu nedrii stejnS 7 krok se vzrristem mestske populace, cot nejlepe pozortijeme ye velkomeste jako je Houston. Nedaleko Mobile, v miste zvanem Spring Hill je jakesi vetgi spojene s nejakSrm bohosloveckS7m Ustavem, zda katolickStm neb jineho vyznani, to nevim. Na Mobile je tet videti, to je mestem jit fictyhodneho stati, stareho jihanskeho typu, ale i ono podleha ruchu Casu a mnoha z tech starS7ch budov je botena, aby udinila misto budove modernejgi.

Mobilsky zany ma znaenou rozlohu a hodi se dobte pro namotni rejdu, maje otevfenS7 pHstup na tire mote. Zajeli jsme ku pobteti livu, lee v onom miste kam jsme zajeli, neby7 lo ani tuchy o nejake plaz,i. Pisek na pobteti byl velmi bilSrm a mekkeuelSrm jak mouka, ale ulit a skotapek pl•utivSrch obyvatelt mote bylo tu velmi po skrovnu. Snad to ma pfidinu v topogra.fii zdej giho mofskeho dna a snad k tomu pfistupuji jegte jini einitele, to je tu mote jak se zda •chudo na korfgri. V zalivu kotvilo dosti rybafskVch barek, ale tu v ptistavigti jsme nevideli tadneho rybafe s prutern a udici a ani tech racial tu nekroutilo kol pobteti tolik jak v Galvestonu.

S. P. StudnienSr (Pokraeavani.)

Londyn. — Anglicke ztraty od zahajeni \Talky 3. zafi 1939, obna gi dosud 59;577 zabity. ch, zranenSTch a pohtegovanSrch, jak oznamuje premied Churchill. Civilistft bylo v leteekteh nAjezdeeh zabito pies osrri tisic,

Strana 12.

VESTNIK

—

Orpn Swamis! Poop

2..,71-,/ Stditts

Ertedni Organ

Podporojic1 Jednoty Stlitu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent Association of State of Texas.

REDARTOR--FRANTA MOUNCA—EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAIC PUBL. CO.,

West, Texas Ptedplatne $1.00 merle. Do stare viasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Zzoony &dm zasilaji se do Hlavni Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vaikert dopisy, pfedplatnb, oznamky, bud'ts* adresoviny na VOstnik. West, Texas Vistaik has the largest circulation Caechoslovak Weekly in South.

an;

Usneseni Hla y. Oiadovny.

XIII. generalni Sjezd se usnesl na torn, aby se zav f!dla povinna, dolarova, dari na kaideho dospeleho elena a piislngnY •obnos aby byl vyplacen II. U. pro Sdruieni AmerickYch techoslovakii v Texasu ku ochrane demokracie v naAem Soustati a na odboj teskoslovenska. Domaci pak jsou povinni, ziskati tento obnos od syYch dospelYch Glen('.

Doposud jen nektere domaci fatly zapodaly s akci ku ziskavani a vybirani tohoto povinneho pfispevku od svYch dospelYch 'Oen& Bylo Preto rozhodnuto, aby vgechny doma.ci tidy byly upozorneny o tomto usrieseni XIII. Sjezdu a byly poiadany, aby uspoiadanim nejakYch slavnosti, bazar(' aneb jakYmkoliv jinym zpiisobem se snaiili vybrati tuto povinnou dolfirovou daft. Vybrane obnosy aby pak odvedly co nejdrive H. U. ku uhraieni iii vyplaoene eastky $13,624. — ITsneseno dne '7. fijna 1940.

Hlavni Uiadovna.

C. H. ChernoskY, piedseda.

J. It. Kubena, tajemnik.

Den Pienyrir v Ennis. V nedeli 13. kijna uspofacial tad Ennis cis. 25. a jeho Sdrideni Mlaciege podruhe piipadnY program k pocte pionYrtit teto velke a prosperujici osady. My glenka tato je skuteene chvalitebna a zasluhuje nasledovani vgude, kde nagi jsou. Mame svoji tau a uzrani projeviti pionYrum a starousedlikum pokud jsou mezi nami, podati jim kytieku co pro.jev lasky a vdeku za siva. Oni si toho projevu skuteene zasluhuji a takova odpoledni spoleend, beseda jim zptisobi velkou radost a zanechd, nepomijejici vzpominky. Nedelni poiad byl kratgi ne'2 velmi zdatilY. Piesne ye tti hodiny zapoeal. Pro vadene hosty ptipravena tada, dlouhYch k nind pionYti a jejich manaelky zasedli.

Nebyli to snad jen eleni nagi S.P.J.S.T., byli pozvani a dostavili se stati osadnici dal gich mistnich spolku. Po rozhrnuti opony ztime na jevigti malebnY obrazek, skupinku v narodni kroj ustrojenYch devugek stati 3-10 rokft, v eele ptedseda tadu els. 25. br. Joe Kudrna mladgi.

Uvital cele shromaddeni, z ylagte ptilehavYmi slovy dostavivgi se pionYry a v zapeti po jeho peknem proslcvu Kubinova kapela notuje libiyou piseri staroeeskou. Nasledoval pane se vyjimajici zpey devugek za pianoveho doprovodu pani A. Vavrove. Po to ptedseda vybizi hasty, aby k shromdIdeni promluvili neco o svYch zkug enostech v teto zemi Prvni k slovu hlasi se pan Ignac Parma, kterY co zku genY novinat a dlouholetY spolkorY pracoYnik vzpomenul sveho nagte'hoyani se do Ennis, kde nalezl pkikladnou svornost, kooperaci osadnikti a vernost rodeyou. Po nem zajimave vzpominal starYch ease statieek Petrash, nasledovala pani Frank Vrlovd sr, Prat& dalg i se ostSrehall chi nebyli k pro-

slovu pripraveni, bratr Joe Kudrna sdeluje, 2e nejstargim mezi piitomnYmi hosty je pan Anton Nekida, k nernu'd v tae chvili ptistupuje hezounka, holdieka a podava mu krasnou kytici rtdi. PoctenY senior starousedlikti v patrnem pohnuti dekuje devu gste i spolku cis. 25. za sebe i za vgechny piitomne. Dalgim &stem byl rozlcogne ' se vyjimajici tanec divenek. Lehke fled velmi ptisobive nacvieene eislo. Kapela hraje smes deskYch pisni. Ho g byli dobte zladeni, hrali peltne a protde vesmes samouci, prekvapill mne nadprtmernYm pi'ednesem mile znejici zhudebnene kytice narodnich popevla Nasledovala perlieka celeho potadu zpevni dueto pi. A. Vavrove a jeji nadane dceru gky Dorotky. Malinka peykyne s piekvapujici jistotou a ptirozene vypadajicimi posunky, sametove znejicim hlaskem, uchvatila cele shromaldeni. A sklidila boutlivY potlesk. Poslednim eislem byl proslov potadatele. Volil jsem thema pkilehave a do fedi vpletl apel hojnYm poetem ptitomne omladine, aby si vaLla s yYch predku, rodiett, aby hledela zachovat dedictvi na gich ptedku.

Nasledoval doslov br. piedsedy a ihned po to celd, tada slienYch divek dona gela na stoly znamenite ptipravene pochoutky: pedena na rogti, smaAend„ kutata, gula g, ritzne piikrmy, spoustu mouenikt a neschazel ni vYteene upeeenY zavin ( gtrudl). Den PionYru se vydatil, mel neekavanY Uspech, hterY mohl bYti je gte vetgi, nebyvge Vetejneho cvieeni Sokol(' v Dallas, k nemu'Z se z Ennis vypravila tada rodin. Mali jsme se s man*Zelkou a pi. Josef Kolatovou, jia jsme do Ennis ptibrali (ma tarn provdanou dceru pi.

Louis Vavrovou a syna Leo Kolate) velice dojako doma. Mohl jsem po del gi dobe pohovotiti s tadou starYch znamYch, divit vzpominky na easy nenavratne uplynule. Dekujeme znovu &era= tadu Ennis Cis. 25. za mile pkijeti a skvele pohosteni. Vagim snaham zdar!

Co delaji jini. Mohutna, Zapado-Oeska-Bratrska-Jednota (Z.C.B.J.) pusobi v nekolika sta.tech a tady jednotlivYch state konaji tak zv. krajske — statni sjezdy, na nich zastupci du podavaji zpravu o ennosti, stavu jejich jednotky, pornererh okoli; nasleduje rozprava o nejbldgich itkolech rokuje se o vzpruMni naboru novYch elenti a zalelitostech u vztahu celonarodnim. Zaaatkem tijna konal se krajskY — statni sjezd Z.CB.J. v Nebrasce, ptesne oznakeno v mesteeku Clarkson, lelicim asi 90 mil sev.-zapacine od Omahy. Do sjezdu dostavili se iiednici Hlavni Utadovny s jejich novym ptedsedou br. Rompotlem. Prtibeh sjezdu byl hladIck, jednani uptimne bratrske a pro informaci na gich &ern\ uvadime jednu z lady pitjatYch resoluci — onu o eeskem g'kolstvi: "ACkoli pestovani eeskeho jazyka, zakladani a podporovani aeskych gkol je jednim a plednich eelti Z.C.B.J. i Sokola, a aekoli kahloroene na nagish sjezdech udrtnyani eeskYch gkol doporueujeme, vYsledky a skuteena prate necdpovida, nagim resolucim a slibum. Kaldodenni Ceske hodiny chicagske, a nedavne usneseni Texaske jednoty o povoleni $50 roene podpory ka2clemu factu, kterY zaldi Ceskou gkolu, zaslouai nagi pozornosti. Na ge Ceske osady a tady Nebrasce nejsou o nic chudgi neni osady, jet' by nam mely slouZit za pliklad. Ceske gkoly letos pusobici v Clarkson, Crete, Wilber, Saline Center, 'Mote, Prague, v Omaze a So. Omaze, by mely slotditi za ptiklad v gem deskYm osadam v Nebrasce a v gem nagim taciturn. Co se podatilo a Uspechem bylo korunovano ve vYge zminenYchosadach, da se provesti takkka vgude, je-li jen opravdu dobre yule a ochoty, a poskytne-li se schopnYm a ochotnYm dlentn, ktefi Ceskou gkolu chteji uvest ve skutek, finaneni podpora. Doporukujeme na gim tadtim, aby zvolily zylagtni gkolni vYbory, je't by mely na, starosti vYhradne tento kulturni Teel a einnost.

Pkiporniname, 2e spolkove sine, v nich je vyueovana gkola, pestovano sokolstvi, atd. maji narok na sleveni nebo zrugeni dani, jakdto stavy vzdelavaci a dobroeinne."

Hoden potupy fgech lidi. Je to veru smutnYm znamenim, kdyt nektery na g elovek pohrdlive hovoti pied cizimi o deskem narode, na gich lidech a spolcich. Tim se snituje v oeich a note jinych. Netvrdime timto, ze nektere ty organisace nejsou dobre, nez tvrdime, ze my Cechoslovaci mime tak dobre, ba daleko lep gi organi.;sae% z nich v Texasu je na ge 61),J .ST„ v

ye stiedu, dne 16. tijna 1940. nytUerne se nejen uplatnit, ale docilime daleko lepgich vyhod a vynikneme ve yetgim metitku neZli jinde. Jen si po y'Simneme, Z'e v tech cizonarodnich organisacich na gi tide postaveni jsou do pozadi. Celne titady drZi jini a jestlfte nekterY nag inec dostane v tech cizich organisacich podicizenY urad, je to pouze proto, aby lepe pracoval. Za Rakouska neblahe parneti delali z techu policajty, aby lepe hlidali. Bud'me ji piny ye svem, nezli trpdnYmi najemniky v cizim. Nage Jednota vzrusta, a mohutni kaaleho roku jak v poetu elenstva, tak i firianene, mnohe tak zvatie "velke" spoleenosti upadaji.

Nikdo nemusi miti obavy, se snad zahyneme.

Naopak, mame budoucnost! Pracujme proto pro nage Bratrstvo nad gene, obetave a emonode!

Redakeni sdeleni. Mezi pravidly ohledne obsahu nageho spclkovelio organu jest jedno, ptijate ua sjez,dem XII. v East Bernard, je'Z ome-. zuje dopisy pojednavajici v ternZ'e aisle o stejne veci. JinYmi slovy neni dovoleno, aby v banem eisle zatazeno bylo od jednoho tadu vice dopi• rozebirajicich Ci oznamujicich stejnY podnik, divadlo, zabavu atd. Mame ptitomne 162 tadil a i kdYZ od nekterYch neni zprav ye Vestniku, zlaYva, velkY poeet, u niches je nejaka nost, -u nekterych pak - chvalyhodna osvetova, orba behem celeho roku, nasledovne je o eem psati a kaaly tad ma pravo na misto ve sloupcich crganu. Jake je vychodisko v teto zaleNtosti aby vyhoveno tadiim a zaroveri pravidlu shora ptipomonuternu? Snadne. K02gdY tad necht' si zvoli Ci ustanovi staleho factoveho dopisovatele, j eho2 pov innosti bude pc davani zprav o einnosti jejich tactu. Dopisovatel ma vdeenou praci, neb mute mimo oznamovani podniku, zabav a pod. zaroveri cele na gi etenatske obci sdelovat, co u nich noveho Ci zajimaveho. Podobne novinky jsou etenati eteny s nemalYm zajmern a delaji cele osade reklamu.

Odkud neptijde do Vestniku sebemen gi zprava 9.2 za "uherskY merit", o takove osade na ge yeiejnost r, a "smigene" mineni. Vezmete, sestry a bratti, toto sdeleni ku vedomi a zvolenim vageho dopisovatele usnadnite povinnosti vageho potadatele. Dekuji ptedem!

Oprava. V posledni zprave — SoutH nagich organisatorti — cmylem vynechano bylo misto ktere ptipadalo dvema a site: Dle potadu • na patem miste umistili se bratti: Chas. Navratil a Jos. Zemanek. S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek, teetnim HI. trtadovny.

Nage navgtevy. V nedell ptekvapili nas kratgi nayg tevou mill hosts a to bratti z Houstonu: ptedseda HI. ticadovny soudce C. H. ChernoskY a ptigti tajemnikl.T. sttedny bratr J. Chupik. Jeli na jubilejni slavnost tadu Cechoslovan ye Fort Worth a jedouce pies West , zastavili se to a v pulhodinove rozprave vymenili jsme yzajeMne nage ,nahledy na tadu otazek, tYkajicich se nageho Bratrstva. Dle sdeleni bratra piedsedy informujeme na gi bratrskou vetejnost, Z'e on a bratr Chupik pojedou koncern t. tYdne do Chicaga na konferenci zastupcil eeskYch podPurnYch organisaci, na nia ma dojit k -utvoteni f ederace bratrskYch jednot, je2 by se starala o spoleene zajmy na gich eeskYch Bratrstev. Po konferenci na gi •elegati hcdlaji nav gtiviti HI. lltadovnu SvetovYch Dievatit a po to zajedou do Cedar Rapids, Iowa, pozdraviti se s bratry ritedniky VYkonneho VYboru nejvet gi Ceske organisace Netteba vyzvedati, ae osobni prohlidka Utadoven velikYch podpurnYch Jednot, vymena narozil ohledne fraternaliSmu, seznani administrativni prate atd. znamenati bude pro nage zastupce roz gitent vedomosti o fade zastojA, vnitinim chodu moderne vybavenYch ittadoven. Nav g teva nas skuteene velmi poteg ila a milym brattim ptejeme gt'astnou cestu a zdar jejich podani. V Utery rano zastavil se ve West a nav gtivil nas pokladnik HI. IJ1. bratr F. B. Steiner. Vracel se domil z ritedni testy v Hill okresu, u nas mel jiste kizeni a odpoledne nan vyekavala zaleZ1tost Jednoty v Milam okresu.

Letrna nav g teva v redakci nas tegila.

Jako dobri obeane Veto zeme, Cechoslovaci Texasu zavazali se podporovat presidents a jeho kabinet. Jame voini a oehotni piina geti obiti pro svobodu a haiiti tuto viast , j svY"Mi iiVoty kdyi toho butt e tOba,

Ve stiedu, dne 16. rijna 1940.

BILKOVINY Z MORE. Mezi latkami, ktere jsou dilletiite pro lidskou vSitivu, zaujimaji bilkoviny zcela zvldetni postaveni, ponevadti se nedaji nahradit, tak jako na ptiklad tuky uhlohydratil.

Aby zvitata i Ude meli dostatek bilkovin, musi je nemecke hospodakstvi ye znadnem mno2stvi dova2et, zvlakte krmiva. Proto se pracuje intensivne na vypineni teto mezery.

V nejnovej21 dobe se pri glo mezi jinym na to, 2e by se mohlo postavit do techto slutieb pro zdravi naroda more — jako nevyeerpatelmi zdroj ryb. Svalova bilkovina z ryb obsahuje ye velkem mnotistvi veechny latky. ktere pottebuje lidske Vela.

Nemecke technice se nyni podatilo vynalezti proces (od Metznera a Hiltnera), kterSrm se svalova bilkovina ryb bez podstatne zmeny promeriuje na suchou bilkovinu bez chuti a bez zapachu. Tato "nemecka rybi bilkovina" je, jak bylo zjieteno, velmi podobna cennemu tiloutku, jen obsahu je take, jako na ptiklad v slepieim vejci, zakladni latku pro v3"rvin svoloye substance. Rybi bilkoviny se proto da unit v pekatstvi, cukratstvi a v ptiprave majonez, stejne dobte jako tiloutku.

Ale tim nejsou jests motinosti rybi bilkoviny vyeerpany. Po namahavS7ch pokusech vpracoval prof. 0. Mecheel proces, kteffim se z rybi bilkoviny vyrabeji cenna vlakna. Smichanim techto vla,ken s vlakny z dtevni bunieiny dostal novou "rybi bunienou ktera spojuje dobre vlastnosti buniene sttitie a viny.

Nova rybi bilkovina bude sloutiit jeete mnoha jin3n tleelfn. Uvaclime jen v3"Trobu leeiv, klihri, barev, lakri, umelSrch pryskytic a papiru.

Pki tom je to surovina, ktere mame takika nevyeerpatelne mnotistvi, nebot' ani pri sebeintensivnejeim rybateni se nemusime obavat bytku ryb v Londynsky rozhlas se stale posloucha.

Ptes veechnO usili nacistickS7ch iftadu o zabraneni poslouchani ciziho rozhlasu, je lonOnskj7 eeskS7 rozhlas stale poslouchan. Zvldet' vy.znaene zpravy jsou hektografovany nebo mimiografovany a tajne eiteny. 0 uznani deskosiovenske vla.dy Velkou Britanii dovedel se deskY lid z novin, nebot' nemecka, propaganda si nenechala ujiti ptiletiitost, aby dr. Eduarda Bene Se a pile eleny eeskoslovenske vlady v exilu ne"poeastovala nadavkami. Pit to ptilelitosti opetne pokusila se vyvolati odpor oeskeho lidu Britanii, tvrdic, 2e Cechove a Slovaci jsou hna",ni do armady i proti svoji vuli. Nesmyslu tomu arict' nikdo v eeskSich zemich neveki. Nesmirnou radost vyvolaly v Cechach a na Morava zpravy, tie valna east deskoslovenskeho vojska z Francie se zachranila. Dobra tato ncvina, vysilana londSmskSrm deskSnn rozhiasem, rozMNia se po deskYch zemich velice rychle. Po nekolik dni se mezi deslOrn lidem taktka nic jineho nemiuvilo.

New York. — Testae Glen kornunisticke strany nebo Bundu vyhovi veem podminkam vojenske sluZby, bude piijat do americke armady jako kterSrkoli e'en jine politicks skupiny, jak bylo teeeno oficielne. Ti, kdo• maji prvni °beanskyr list, budou , piijati, aekoli nejsou pkijimani " do pravidelne armady. Cizinci, kteki nemaji prvni obeanske listiny, nebudou ptijati do armady.

Vichy. — Perre Laval, mistndeelnik francouzskeho statu, odejel na svou etvrtou cestu do Jeho odjezd znamend dalei pokrok ye vyjednavani pracovni dohody s Nemci, aby Petainova vlada mohla provadeti rekonstrukci Francie. Oeekava se, tie Laval zristane v Patitii po nekolik dnil. V predveaer jeho odjezdu francouzskY tisk cituje Goeringtv Nazional Zeitung v Essenu, v nem2 se oceriuje Lavalova politika veimi ptiznive. Zdo, se, tie je cilem Petaina a Loyola dociliti dorSiho dorozumeni a dobre vole Nemecka, bez niz, jak se zde tvrdi, rekonstrukce zeme neni moZna, zvlaete z to ptioiny, •tie zeme je nyni rozdelena na d ye easti. Jak se zda, Francie bude prochazeti pi'echodnou dobou, dokud nebude valka Nenrieta prQ, Anglii skon6ena,

v2STNIx. Prohlageni.

V elanku "Jih prod severu", oti gtenem v zaiiovem "Svobodnern oeskoslovensku" jsem dekoval deskemu lidu v Louisiane, Texasu, Alabame a Florida, pokud je sdrutien v teskem Narodnim Sdru2eni, za praci, ji2 pro svou zotrodenou vlast, vykonal v minulem spravnim roce.

Abych pak zdtraznil, tie to nejsou jen. odbodky C.N.S., ale veechen eeskoslovenskS, lid na americkem jihu, ptipomenul jsem znovu skvelSr S.P.J.S.T., kterato mohutna jednota na pamatnem sjezdu v Taylor, Texas venovalO, jak je obecne znamo $15,000.00 na boj za novou svobodu sveho naroda.

Lituji, 2e jsem znovu nepkipomenul, 2e se to stalo spolupraci a prostiednictvim Sdrutieni 6echoslovakt v Texasu, jako jsem to &Mil v texasskem tisku zvla2tnim elankem hned po sjezdu v Taylor, abych projevil svou radost i sin:1j respekt naSim bratrim v Texasu, spojenYm pod vedenim u2lechtileho br. Vladimira Maudra ye Sdru2eni Americkych oechoslovaka.

Jestliee to znovu opakuji, dinim tak jako elovek dobre \Tule a v nadeji, ze mi zristane zachovano ptaltelstvi texaskeho lidu a jeho kteri tak dali deskoslovenskemu lidu v Americe pkiklad verne Lasky k nebohe domovine.

V Chico, California, 7. kijna 1940.

Vojta Bene2.

Reno, Nev. — Denik "Reno Evening Gazette" oznamil, 2e v Jumbo Extension zlateho dolu u Goldfield v Nevada byl objeven cin, co g je kov, ktery Spoj. Staty musi dovaleti z ciziny. Geologove, kteri prozkoumali tato lo2iska, pravili, 2e sloleni pridy onoho dolu je podobne slo2eni ptdy cinovYch dolt Cornwall v Bolivii. Geologove take prohiasili, 2e podle jejich mineni obehodni 'baba cinove rudy mohl by se zde provesti provrtanim lo2iska hlinite biidlice ztlou gti 300 stop a2 k Zulovemu spodku, ktery je v Jumbo Extension v hloubce 1,300 stop. Vladni in2enYfi prohlednou tento dui, aby mohli podati zpravu cddeleni pro strategicke kovy pit United States Bureau of Mines. A2 dosud Amerika musi dovaZeti cin z britske drtiavy Strait Settlements, z Bolivie v Jitini Americe a z Nigerie v Africe.

Washington, D. C. — Adkoli kontinentalni Evropa hledi vsttic nejiste potravinove situaci priSti zimu, Kanada s nejvet21 irrodou pknice v historii uvauje o sni is eni osevu pkiAtiho roku, jak oznamil federalni department zemedelstvi.

Nedostatek bude znatelnY neb i docela citelnY v Belgii, ye Francii a v Polsku, jak svedei do§le zpravy. Zastaveni dovozu chlebovin z ciziny je jiZ nyni stale citelnej21 v Holandsku a ve Skandinavii, lac nucene zabijeni dobytka nasledkem nedostatku krmiva udrei doeasne zasobu masa na evropske pevnine skoro na normalu. Nemecko, Rakcusko a Ceskoslovensko podle domnenky odbornikil maji dosti potravin v zasobe nebo v dohledu k rozmnaeni zasob pro zakaznizy, kterSrm je dovoleno kupovati jen ureite mnoZstvi na zvldetni poukazky podle ritednich ptedpisii. Ptidely byly jiti nyni sni2eny pod normalni spotrebu v Nemecku, jak udavaji informace. S pkisnSrmi opattenimi take Italie, jak se poeita, bude s to ptedrtieti nastavajici zimu s bezpeenS7m piebytkem.

New York. — Nemecko neni' s to znieiti neb oslabiti cenu zlateho pokladu ye' Spoj. Statech, jak alenove Economists National Committee oznamili v "prohlakni k ujieteni americkeho du' — '.Popularni domnenka, tie Nemecko maze poekcditi nebo znieiti cenu zlata vydanim nesmenitelnSTch papirovS7ch penez (nesmenitelnS7ch za drahST kov) zahrnuje, tie by Nemecko mohlo piinutiti svet k ptijmuti neeeho, co svet povatiuje za menecennS7 ptedmet, davajic tomuto piednost pied tim, co podle mineni sveta ma veal cenu", pravi se v onom prohlaeeni.

Kdyby veak doelo k takove zmene, pak elenove jmenovaneho vS7boru pravi, tie by nic takoveho "nemohlo pokradovati nejakS7 delei das". V onom prohla geni se.dale nemecke diskuse v tornto sineru oznaeuji za "propagandu", 4ter0, jest obeMIStVA y demo., "ure'ena F,Weni -ll"

Strana 13.

Washington, D. C. — Odvodni dirstojnici vyslovili se, 2e novackove, ziskani povinnYm odvodem budou povzbuzovani, aby zristali v armade po vypr geni roku, na kterY byli odvedeni.

Takovi mu2i budou ovedeni na da121 d ye leta.

Jeden z dUstojnikil pravil, se vet2ina tech, kterych tyka se povinna vojenska slu2ba, nevi, jabudou jejich zavazku po skondeni roeniho vYcviku. Pravi, ze musi pak Distati v reserve deset let nebo do dovrkni 45. roku. Naproti tomu mu2i, kteri slou2ili tii leta v pravidelne armade jsou vyriati z reservni slu2by, v ni g jsou zahrnuta vojenska cvideni v jistYch obdobich.

Odvodni dristojnici soudi, ze mnozi mu2i daji piednost tomu, aby mohli byti ye vojenske slu2be po tii leta a pak jiti nemusili na vojenska cvideni.

Boston, Mass. — 6e'sti delnici v 8kodovSrch zavodech na vYrobu munice v Plzni v Cechach, jen maji filialky jests v jinych mistech, provadeji pry rozsahlou a rispanou sabota2 pit vYrobe leteckYch bomb, jak zde bylo oznameno •podle povesti, kolujicich v Londyne. Tuto zpravu sem pkivezla Mrs. Lilian Birkenhead z Cheshire, man2elka velitele britskeho torpedoborce, ktera sem pfibylo se svYm dyouletYm synadkern na lodi "Nova Scotia". Nekolik dagich spolucestujicich potvrdilo iodic jeji vypraveni.

Tato sabotal pry mela za nasledek, ze je o2 piekvapujici, jak velkY poeet nemeckYch bomb, svrtienS7ch na LondSin, -sifted nevybuchnul. V LondYne pry se o torn mluvi vkobecne, avgak britska censura nedovolila zpravy o torn otisknouti.

Londyn. — Dobie informovany mluvdi oznamil, tie anglickSr velvyslanec sir Stafford Cripps navetivil Vjadeslava Molotova, sovetskeho-premiera a zahranieniho komisaie, ke konci minuleho tSrdne a tie na tuto navetevu pohlai se v nekterS7ch kruzich jako na novS7 obrat anglicke zahranieni politiky Tato schtzka spada v tout dobu s obnovenim sovetsko-americkeho vyjednavani o zlepeeni pomerri mezi obema zernemi y e Washingtone, D. C., kde rusk velvyslanec Konstantin Oumansky konferoval se statnim podsekretalem Sumnerem Wellesem. Zdejei pozorovatele soudi, tie Anglie i Spojene Staty hodlaji vyu2itkovati ruskYch obav z nova vojenske aliance, utvorene Nemeckem, Italii a Japonskem.

Krajan Jakub Ondruch, ' rodem Moravan od Valag skeho Mezifidi, napsal 18. bfezna 1940 tuto piseri: Narode desky na'A, jak se ve vlasti Upadl jsi do poroby, jak to vee pfekonae?

Hitlere Satane, kdy to zlo piestane?

Narod eeskST siozil zbrane, ale on povstane.

My Americana, my jsme gentlemani, my si dovedem udrtiet svornost mezi nami.

Narode desk3i na g, bratry sve tady mak my spechame ti na pomoc, jistou nadeji mak Slovanske narody, pamatujte sobs, semkneme-li se v jeden aik, zvitezime skvele!

Dnes se deji veci, pravda tomu svedei, musime tolmout pospolu, jako tahnou Nemci.

My v2lchni, hrdY narode, musime do boje, za svobodu a rodnou zem, at' mame oboje!

Ty velkY zlosyne, Hitlere Adolfku, kam pak se ukryje 2. na torn svem riteku?

Poleti2 do pekla, deft na tebe deka, Lucifer tam s tebou poradne zaklepa.

Prue' lepe chutnaji.

Pan farat hostil bitmovance jahodami ze sve zahrady. "Z" e y am tak jahody chutnaji lope net kdybyste je kradli na me zahrade?"

"Ano", pfisvedeuje Bedri gek Kudlaekil.

"A proe chutnaji lepe?"

"Proto2e k nim dostavame jests Alehanou smetanu."

Smrt ket'asinn v Bulharsku.

BulharskS7 kabinet vydal natizeni, dle nehoti uklada se trest smrti na "opetovne shromatid'ovani potravin", zatim co narod piipravuje se na nedostatek jictSith produkta, hlavne rriouky a tukl Bulharsko ma be irtsne Orly hAdedkem qvorti do Minota,

Strana 14.

TAVA se velmi east°, te neptatelstvi nebYvaji utetteni ani pokrevni bratti, ani rodide s detrni.

Start Binder mel nekolik dorostlYch deti. Byly rozbehnuty po svete, a tily celkem vzato, jak si otec ptal. Maly sve rodiny, majetky a vatnost. Jen Oskar toulal se beznadejne, kdovi kolik let.

Start Binder nemel ho nikdy zvlatt' v lasce a velem OskarovYm hromadily se mezi nimi hotkosti, z nich pak vznikla fipina cizota a zloba.

Binder byl filatelista. A jak ty podivne lidi jiste znate, chovaji se ke katdemu frankovanemu dopisu se zvlattni Actou, bez ohledu na obsah.

A protote sve syny a dcery miloval, miloval i znamky s jejich dopisti. Zalotil dokonce registraturu poutitYch hodnot, ,ktere mely pro neho zvlattni vnittni hodnotu, jak vklycky kikal.

Za leta, v nich zil osamocen ye svem ptedmestskem byte, utivaje sttizlive pense a maleho duchodu z Uspor, nashromatclil z korespondence svYch milYch deti nekolik set znamek.

Tu si piedstavte jeho nenavist, kdy jedine Oskarovy dopisy neoteviral a neeetl. Zmaekal vtdycky obalku, nekdy rortrhal bez ohledu na znamku, kterou byl frankovan. Oskar toulaje se svetem, netutil, jak otec s jeho dopisy naklada, a znaje jeho vaten, poutival nejvytzich hodnot na dopisech. Ztejme chtel mu zpilsobiti radost. * * Kdo umi nalezti ye filatelii radost, je nejtt'astnejtim a soueasne nejnett'astnejtim elovekem. Je v torn cosi objeVitelskeho. Svet byl technikou a civilisaci podstatne zmenten. Je dayno po historiich zlatokopfi, kteti probouzejiee se rano ve stanu, zjistili v kameni, ktery celou noc je tlaeil, ryzi zlato. Davno ut neni pra,vdou, ze selskY chlapec vyhozen z oslova sedla padl po hlave do batiny a otec kdy pak citil z jeho vlasii petrolej, zakoupil batinu, nebot' byla pronikajicim naftovYm pramenem.

Nikdo jit nenalezne vysilen a tizniv v africke poutti nalezitte demanta.

Dobrodrutstvi pokud je dobrodrutstvim, po nemt elovek touti a odvatuje se nasaditi tivot, musi kaneit bohatstvim a ttestim.

VELKEHO podtu hlasti novin, obirajicich Z se obvinenim Wendella Wilikie, te Roosevelt je spoluvinen na mnichovskem jednani, uvadime elanek Johna T. Flynna, otittenY 19. zati v New York World Telegram. Flynn pile: Zda se samortejmYm, ze Rooseveltova tieast na "appeasementu" ptichazi do poptedi volebni kampane. Vznikla ota.zka — jako nasledek obvineni, vyreeneho Willkiem — zda mel Roosevelt podil na smitovaci episode mnichovske. K appeasementu clotlo v Mnichove, kdy Chamberlain a Daladier ustoupili a dovolili Hitlerovi pochodovat do Oeskoslovenska. Willkie pravi, te president Roosevelt tuto konferenci podporoval, Sekretat Hull pravi, te nikoli, te president toliko nalehave tadal, aby se ye vyjednavani pokraoovalo podle Kelloggova paktu.

Prokl jsem jednotlivosti teto slavne udalcsti. Vypoeitam co se tehdy stalo, tak dalece, pokud to vime. Hitler hrozil, te vpadne do t' eskoslovenska. Francie tekla, te bude bojovat, ueini-li to Hitler. — Anglie prohlasila, te bude bojovat, bude-li napadena Francie.

15. zati 1938 ptekvapil Chamberlain cell svet svym letem do Berchtesgadenu, Hitlerova horskeho sidla. — 18. zati se Chamberlain vratil do LondYna a tadal na Oechoslovacich, aby sudetske tizemi postoupili Hitlerovi.

20. zati odpovedela Praha, k podminky jsou nemotne, ale nabidla ureite iistupky.

21. zati tadal britskY a francouzskY vyslanec bezprostiedni kapitulaci 6echoslovakii. Veeer oznamil Eduard Benet, te mu nezbYva jina testa net' ustoupiti. Ptittiho dne odletel Chamberlain do Godesbergu, kde shiedal, Hitler sve potadavky rortitil. V Godesbergu nedotlo. k dohode a den na to

VESTN1K

Ve sttedu, dne 16. tijna 1940.

Filatelisticka tragedie.

telistfi byla modra s datem 1930 a nebyla v nominalni hodnoty draha. Frankovaly se ji obydejne dopisy.

Jindtich BartotovskY.

Jiste myslite na Oskara.

Ah, ten ut &Arno otci nepsal. A start Binder, zatvrzel' jak otcove umeji bYt, nemyslil na jeho ztracenY tivot.

Kdy jeho hledani "Modre 1930" spelo ke konci, ptijela k nemu dcera Julie.

Uklizela v jeho pokoji a nalezla kdesi v zasuvce zmaekane a ptetrhane neotevtene °balky bratrovYch dopistit. Vedela o otcove nenavisti a detla je tajne, aby nevedel. Ale o poslednim se musil dovedet.

— Otee, Oskar je mrtev! — tekla tite, vstupujic do jeho pokoje.

Binder se zamraeil. Jeho srdce stirala touha po "Modre 1930". Ale syn je syn.

Jak ses to dovedela? otazal se s lehkYm zachvenim v hlase.

— Neotevtel jsi dopis z nemocnice, pteetla jsem ho!

- Kdy a kde zemtel? odvetila, hledic na o— 1930 v Madridu! balku.

Binder sahl rychle po °bake.

Vyttettil odi. V hlave mu zahueelo. Klesl zpet, do ktesla a zouf ale zalkal. Pted nim letela "Modra, 1930" . . . ale ptetrtena v pull, zhodnocena, hodnota, pketrtenim znieena.

Z jeho odi vytryskly slzy.

Mel ho ptec jen rad . . . — pomyslila si Julie.

A telegrafovala vtem v rodine: — °tee plakal jako dite! — * * Start Binder chodi na filatelistickou bursu.

Oei ma vyhasle. Nesbird jit znamky. Nosi "Modrou 1930" v peelive Uprave, je p •etrtena na nekolika mistech.

Nabizi ji vtem obchodnikihn.

— "Stoji tti miliony tvYcarskYch toxin!" zni jeho nabidka.

— Podle katalogu stoji 85,000, ale nepotkozend . . . — odpovidaji mu shovivave, — vase je ptetrhana v nekolika mistech!"

A Binder odpovida: — Prave proto, te je tak pketrhana. Je jedinou na svete! — Ale nikdo mu neveti.

Civilisace znieila dobrodrutstvi, udinila jej bidou, nouzi a hladem.

Dobrodrutstvi ma zcela jine formy. Jednou z nich je filatelie.

KaklY tadny filatelista musi miti baliky znamek bezvYznamnYch hodnot bez ladu a skladu.

To, co je jit zaiazeno a podle katalogu oceneno, je jen jakousi spekulaci. Znamka stoups podle ureitych zakonii a pravidel a to lze odhadnout a filatelistickou zkutenosti i vypoeitat.

Ale to, co je bez hodnoty, lety zneuznano, skyta prave dobrodrutstvi a podstatu znamkatske vatne.

6as od easu vyskytne se rarita, kterou se pied nekolika lety pohrdalo. Kouzlo a romantika tkvi v tom, te katdY tuto znamku mel v ruce, staeilo ji uschovat a poseekat dva, tti roky. Stane-li se takovY ptipad ma do sebe neco jasnovidneho. Ti tt'astni, kteti naleznou hledanou a cenenou znamku jsou tt'astni tak, jako ti, kteti nenalezli ji a jsou nett'astni. — Nute, v takovYch chvilich vrha, se filatelista na sviij balik znamek bezvyznamnYch hodnot a hleda jako zlatokop, jako hledad dernantti. Citi stejne vzruteni, ale sedi doma v teple. Misto krumpade ma lupu. Tak asi je svet zmenten. * Stala se takova vac. Filateliste objevili, te v kteremsi state byla vydana znamka, jeji existence trvala pouhY den. Byla statena a jeji poutita hodnota vyletla pies noc do zavratne vYte. Curych platil za ni 30,000 tvYcarskYch frankti. Ale tato eislice nebyla koneenou. Znamka stoupala bleskovou rychlosti.

Vtichni filatelista vrhli se na sve zasoby z celeho sveta. Ani start Binder nezahalel.

• Znamka stala jit 85,000 tvYcarskych franka.

Zavtel se doma a nekolik *Intl pilne pracoval. Katdou znamku peelive prohledl, nebot' stava, se easto, te p11 takovemto hledani objevi se hodnoty menti, ale take cenene a vzacne.

Mel snad 10,000 kust takovYchto skrytYch tajemstvi. Znamka, ktera rozvatila due fila-

Nast pres. Roosevelta na

mnichovskem "appeasementu".

23. zati natidilo 6eskoslovensko vteobecnou mobilisaci.

24. zati opustil Chamberlain Godesberg a Hitler dal 6eskoslovensku testidenni ultimatum — podrobiti se do 1. kijna. V teto dobe zadal president Roosevelt Hitlera i Benete, "aby nepterutovali jednani, smetujici k smirnemu, eestnemu a konstruktivnimu konci." To v novinach bylo uvetejneno az za dva dny — 26. zati. Od to chvile jsou zpravy trochu nejasne.

28. zati vysvetloval Neville Chamberlain v parlamente, te se jeho poslani v Godesbergu minulo s Uspechem. Mezitim co mluvil, ptitel k nemu posel a podaval mu zpravu. Tato zprava sdelovala ministerskemu ptedsedovi, te se Hitler rozhodl pro konferenci etyt mocnosti v Mnichove: Adastnici konference Hitler, Chamberlain, Daladier a Mussolini. Tento Hitler& navrh mel svIlj ptivod v intervenci Mussoliniho piedetleho dne. A tak dont) k tragicke konferenci v Mnichove, kde bylo Leskosiovensko vYdano Hitlerovi.

To byl velkY akt appeasementu. • K dohode dotlo 30. zati a ptittiho dne ptekroeil Hitler sudetske hory. Kdy se toto udale, nebylo v Americe nieeho znamo o einnosti presidento, y e krome poselstvi Hitlerovi a Benetovi dne 24. zati, jimt je tada, aby pokradovali v jednani. Ale hned na to, jette pied HitlerovYm vit e. z1Vm pkekro'denirn hranic, ozvaly se ye

Washingtone hlasy, ptieitajici presidentovi zasluhu na teto mnichovske konferenci. Mluvilo se o tom teprve po konferenci a po tragickem appeasementu. Bylo nam teeeno, te se president spojil s Mussolinim a nalehave ho tadal, aby sveho vlivu k uskuteeneni konference. Presidentovi ptatele a jeho rtzni novinati prohlatovali, te Mussolini jednal na jeho popud. Roosevelt poslal pry Mussolinimu sve poselstvi prosttednictvim americkeho velevyslance Wm. Phippse.

Pak 3. tijna, kdy Hitlerovy legie ptepadaly obetovanou esl. zemi, prohlasil statni podtajemnik Sumner Welles, ve sve rozhlasove fedi, te president poslal osobni 'Zadost Mussolinimu. Dale pak mluvil o za.sluze presidenta, naznaeuje, te Mussolini jednal na zaklade ,Rooseveltovy intervence, a pravil, 'te vaiky evropskeho miru a valky byly uvedeny do rovnovahy timto osobnim poselstvim Roosevelta.

Za pet dni potom chlubil se ministr valky Woodring itcasti Roosevelta na veci. Prohlasil: "Behem nekolika dni, kdy by katdY jinY \Ted nechal, zmenil zoufalstvi v nadeji."

Objevovaly se rilzne nova historky, ktere mohly vzniknout jen v Bilem Dome; udavaly ptesne hodiny a minuty Rooseveltova poselstvi, aby bylo dokazano, te zazrak byl zpilsoben poselstvim Roosevelta Mussolinimu. Zdali poselstvi Roosevelta skuteene dalo podnet ke konferenci, musilo by bYti dokazano. Ureite se Roosevelt neiteastnil konference v Mnichove a nediktoval podminky smlouvy. Neni vtak naprosto pochybnosti o tom, k jeho pomocnici, jeden — Utednik kabinetu, druhY — statni podtajemnik, po oznameni stratnYch podminek smlouvy, vetejne si einili natok na zasluhy o tuto konferenci v Mniehov6, pri ni2 by-.

157 tyto pocirrgay sjednAny,

Ye sttedu, dne 16. kijna 1940.

M. HAVELKOVA:

JINDRA DIVOSKA DIVot ROMANEK Za hodnou chvili pkigel otevriti ma, patrne zahradnik, kterY, kdy Jindra mu sclelila sve jmeno, ihned ji vpustil a uvedl do vily.

Zfistala stati ve velike prostorne halle ykusne ozdoben y ranYmi druhy parohil, patrne filovky domaciho pana, pripadalo ji vie jako na starem hrade.

Muz otevrel vlevo tale dubove dvere a pobidl ji: "Prosim, sleeno, posad'te se, pan velkostatkat' prijde hned."

Jindra osamela a rozhledla se po pokoji.

Vkus i elegance dYchl na ni z kadeho kouta mistnosti i katcleho predmetu.

U velikeho stolu staly d ye klubovky, nad stolern mezi dvema okny nachazel se Myslbekfiv Kristus, prate nesmirne ceny.

Uprostred pokoje stal rovne2 stitl s klubovkami, na jedne z nich sedela Jindra, ponotena Upine v ni tak, ze ji jen hlava vykukovala.

Naproti psacimu stolu stala skriri, vedle pohovka pokryta teZkYm pkehozem.

Mezi dvema druhYmi okny stala velika pal-. ma , sahajici syYmi liity az k pohovce.

Zdi byly ozdobeny obrazy prednich mistrU, ale oei diveiny upoutalo fibelove Kristovo, ktere se zdalo, jakoby melo kade chvile vydechnout a oei otevriti. Vroucne se modiila, aby vg e to co ji strYeek kekl, nebylo pravdou.

Verila v moc Boil, a prosbu svoji, 'g e bude vyslyg ena, v2dyt' az dosud eeho si pkala se ji spinilo.

Ohledla se, ze zadumani vyru gily ji kroky tlumene na teZkem, perskem koberci.

VysokY, statnY pan asi padesatnik, stanul pied ni a zvuenYm hlasem ji uvital: "Sleeno Struncova, je mi pote genim, ze vas poznavam. Byla jste mi doporueena, chci vas proto prijati jako sekretarku", a usedl proti ni.

"Pane velkostatkari, uchazim se o toto misto a budu se snaliti y am vyhoveti a pracovati k vagi spokojenosti, nebyla jsem dosud nikde zarnestnana, ale doufam, ze se brzy vpravim do syYch povinnosti."

"Prod hledate misto, sleenor otazal se a eekal bude-li mluviti pravdu. Od Pavia veal vg e i to, ae mu Jindra nabizela penize a podie toho si minil uciniti fisudek.

Po chvili mloeni rekla: "Pane velkostatkari, je mi trapne mluviti o myth pomerech, ale musim. Miij strYc i tetieka prisli nezavinene skoro o viechen majetek, ratite pochopiti jaka rana je tim stihla, jsou zdrceni, bojim se, aby si nezoufali.

Proto chci se snaiti jim co nejvice pomoci a zprijemniti neutegenY Dali mi vgemanou peel a studie nyni je na mne se o ne starati.

Ja sama beru Lvot optimisticky a doufam zlepgeni. Snad Buh da", doznala se statkati.

"To je od vas g lechetnY ein, sleeno, tim vi. ce si vas vazim. Myslim, ze budeme dobrYmi prateli. Budete miti v kancelari praci s feditelem dopoledne a odpoledne by si psala rnoje pani, abyste se tro gku venovala na gi dceki.

Doufam az ji poznate, 2e se spratelite. Budete moci spoleene vychazeti nebo se baviti, je ji osmnact rokir, tedy jste si vekem asi rovny."

"0 ne, pane velkostatkari, mne je jiz devatenact", pospi gila si Jindra.

Pan Materna se usmal.

"Nu, koneene na letech nezaleM, reknete, sleeno, zdali prijimate me podminky. Mate 'Zivot otevrenY a mand i rfiZovou budoucnost pied sebou."

"Davno ji2 vim co je prace a starost a nehledim proto do budoucno ridovYini skly. Mo-

VtSTNIK ji snahou je, biti se se 2ivotem. Pkijimam Yak nabidku. Prosim, kdy bych mohla nastoupiti?"

Pak se dohodli i o platu a ptesnem dnu nastoupeni. Za tri dni bylo prveho, tedy bylo nutno aby si Jindra pripravila sve yeti, nebat' mela v Jordane i bydleti. * U 8truncii se s Jindrou loaili, jakoby gla na smrt. Teta Baena chtela s ni sama jeti, aby se presvedeila kde a jak bude bydleti, napominala a poudovala netek jak se me. chovati ITU& adjunktovi, je-li je gte na velkostatku, ale Jindra ji ujigt'ovala, ze mysli, ze je Pavel doma, nebot' ho tam nikde nevidela a z red. pana Materny seznala, ze u nich ji2 neni.

"Nkam od neho psani, jiste mi vie vysvetli", dfiverovala Jindra.

StrYc Va,clav se te'Zce s neteri radeji by podnikl nevim co, aby ona nemusela pracovati a bYti yYdeleene einna.

Ale nechtela ani sly geti. Jaka slast pro ni, bYti samostatnou, a miti pocit, ze je aiteena, ze dovede zviteziti nad hvotem. Vice a vice bylo by treba mladYch lidi, kteri by meli touhu po praci a ctiMdost po vyniknuti, pak by ubYvalo slabochil, kteri se spolehaji jen a jen na rodiee.

Jindra byla z tech hrdinnYch, kteri jsou odhodlani za kaZdou cenu v boji se 'Zivotem zviteziti a ye ctnosti setrvati, proto temer radostne odji2dela, te gila se na sve nove povinnosti.

Teta ji nesla kufr, spechaly k autobusu. Na ceste potkaly kominika z eeha usoudily, budou miti Stesti a mely, hned jak pkijely do Jordanu. Pan Materna prijal je velmi vlidne, pote gen i nav gtevou sleony Baeny.

Znal rodinu 8truncovu, kdysi tak majetnou a vaenou. Povzbuzoval ji, aby doufala v lepii easy.

Za hovoru vela i chot' velkostatkare s dcerou a i od nich byly srdeene prijaty.

Baene se zdalo, ze jsou spi ge na navgteve ne2 v miste.

Vlasta ihned zajala Jindru pro sebe a odvedla si ji do zahrady, aby ji pokud mano se vim seznamila.

Kdy2 se Jindra s tetou lotraila tato ji stiskla a dojate zageptala: "Ver., dite, kdy je nejhuk, Buh je nejblae, man opravdu gtesti, dej ti ho Pan Bilh", a udelala ji na eele krit"ek.

Doma pak bratrovi vypravela o seriosnim jednani pana Materny i jeho dhoti, kteri Jindru opravdu prijali jako dceru.

Proto se oba s novou chuti pustili do prate s vedomim, ze maji Jindru dobre schovanou.

Nevadilo jim, ze pracuji vlastne pro panstvi Zemanovo, ale radovali se, nebot' jim piece nee° zbYvalo co ukladali pro svoji neter, kterd jim dala cele sve jmeni.

Obden dojildel k nim velkostatkar Zeman, protae zavadel do mlYna rano novoty, radii se s mlynatem, vedel, ze on nejlepe zna, co by mlYnu vyhovovalo.

Jednou nebo dvakrate prijel i se synem a pak, pravidelne k yeeeru pri gel Pavel sam, tolik rad by neco zvedel o Jindre.

Sam se neodvail zeptati.

Prilelitost naskytla se mu sama.

Jednou vegel znenadani a nalezl Baenu stiraji si sizy, a proto se otazal po prieine jejiho zarmutku.

"MYlite se, pane Zemane", usmala se Baena, "neplaei zarmutkem, ale gtestim, prave jsem eetla Jindtin dopis, v nenil sdeluje jak je gt'astna a v dobrYch rukach. ftikam stale, 2e vase pani tetinka je tak podobna, pani matinee.

Jindra se citi. jako doma, o to se nejvice pridinuje pani Maternova. Ani praci neni pry preti t. ena a odpoledne se prohani po lese, se sleenou Vlastiekou. To verim, Jindra tak miluje lesy a v nich se citi tak it'astna, snad Pan Bilh da, a zapomene — — " zde se Baena zarazila; v navalu sdilnosti rekla vice na chtela.

Ale Pavel jakoby eekal pravt , na toto, ryclilf; si pospi4i1 s otazkou:

Strana 15.

"Na co zapomene, sledno 8truncova? Doufain, ze neni Zadne starosti, kdyi je o ni dobre postarano?"

Baena nerada sverovala to, co jedine jim kalilo vegkerou radost, ale povalovala za beztaktni vec nakousnouti a nedorici. Koneene jemu to bude stejne lhostejne, kdo se do devdete zamiloval, proto pokraeovala ye sdilnosti.

"Mame, pane Zemane, s tim deveetein starost. ZamiloVala si nekoho, a taji jeho jmeno, tolik mu veil, aekoliv ji stale varujeme, tak se te gim, ze tam v Jordane zapomene."

I Pavel dlel v tuto chvili my glenkami u Jindry. Predstavoval si ji jak asi beha s Vlastou po lesich, a zatoail bYti s ni, slibati ji vgechnu bolest i touhu.

Bylo mu trapne mIeeti a nevedel vskutku co ma Baene odpovedeti, muses by se ptiznati a to se mu zdalo prilis brzy a pak Jindra nesmi zvedeti kdo je. Baena by jiste nenechala tajemstvi pri sobe, proto se radeji brzy poroudel a odegel. * * Tou dobou sedela Jindra v kancelali se reditelem panstvi a pilne psala. Vypisovala mzdy lidem. Vydani a prijem, zkratka vie co bylo prave treba. Byla velmi chapava a v gemu se ihned naueila.

Oasto pri gel i pan Materna diktovati dopisy, ktere pak Jindra psala na stroji. fteditel panstvi byl start, dobrY ma, se gedivelY v praci na velkostatku. Sveho pana znal ji2 od mladi, miloval jej a verne sloail jeho otci a nyni i jemu.

K Jindre byl zdvorilY a prijemnY, ale nemen si spoleene co vypraveti.

Jakmile si odbyli firedni hodiny, on spechal domil a divka k Vlaste.

Melt' se rady a dobre si rozumely. Spoleene se aily, zahraly si i na klavir, takle se ye v'Sem dophiovaly.

Pan Materna daroval dceri k narozeninam auto, tedy se obe udily jezditi.

Sofer, ktery je udil mel s nimi pota.

Vlasta stale nutila Jindru, aby se ona drive ueila a chapala volantu, ale ona zase da,vala prednost ji, jako majitelce, az nakonec ridil g ofer sam a divky jen poueoval jak si maji poeinati a tiditi se podle pravidel.

Jindra se citila velmi gt'astna. I na stravu byla u Maternil, ba byla pritomna i nekolika hostinam. Vg em byla predstavena jako Vlastina spoleanice. V g em se libila, jen pani majoroy e Horstove to nebylo po chuti, touaila, aby se Vlastieka vice bavila s jeji Jarugkou a katdYm, kdo ji nebyl po chuti pohrdala.

Byla nespokojena i s tim, ze Jindra byla tak zvlag te hezka, a ani2 chtela stale ji sledovala, jeji graciesni pohyby a uhlazene chovani ji taktka draZdilo.

Obavala se, aby nezkazila jeji plany s Pavlem, vZdyt' takova kraska jemu na blizku, to neni maliekost.

Najisto poeitala, ze si Jarmilu vezme.

26.dny nepostrehl nelibost pani Horstove, za to Jindra dobke vycitila jeji nevraivost vudi sobe.

Vycit'ovala to z chovani a medove fedi, ji opomijejici a prehliZejici.

Zato Vlasta se Jindry nepustila, kde mohla ji odvedla, nestarajic se o ostatni. Samy dye pobavily se nejlepe.

Tak take dnes, kdy'Z je gofer dovezl do vily a posedely s hosty, po geptala Jindre, ze zmizi. Pkisedla k pani aternove a Zebronila: "Mama, smim odejiti s Jindrou, hrozne se nudim. Pani majorova; zase reeni, vin, znam ji2 nazpamet' v gechnu jeji chvalu. Vgimni si, mama, pana poslance, vidim, i.e by nejradeji dal pani Horstove zamek na usta."

"Ale dite, jak to mluvi g", zhrozila se pani "bud sluAnd, neni spravne se takto vyjadfovat o naSich hostech", ale bylo znati, ze i ji to jaksi cuka, koutky fist, i ona by se byla 4asmala pfilehavemu riapadu Vlastinu, ale musela pied dcerou I hosty zachovat vanost, Divkam se vAak piece jen podatilo uteci.

Strana 16.

Vlasta objala v hahle radosti Jindru a Vypravela ji ve sdilnosti o svem mladi, nutic i ji, aby take neco o sobe povedela.

Jindra zaeala vypraveti o svYch kotteci2h doma, znovu alespon na, chvili se-ep:e.lip • vinornince na minttla leta, pina, bezSLzos',nosti; nesmleela ani ptihodu s panem Zemanem a ukazala divce prsten, pamatku na ty to nezapomenutelne chvile.

Pohladila jej a pravila: "ViS, Vlastieko, velmi si jej vaZim, je mi velkou upominkou na berstarostne a ja.save coy mladi a pti pohledu. na nej vzpomenu i a Karla, kteri byli s kaZdYm mYm nerozluene spjati. Kdybys je dnes vidOia, u2asla bys, to ji.Z nejsou rozcuchani a uinazani ulidnici, ale Vojta je hajnYm a Karel Safatem, oba na Zemanove panstvi, ov'Sern jen zasluhou pane Zemanovou. lilluviia jsem s nimi, vet, i oni reLdi vzporneriou na ty divoke kousky, ktere jsme prova.deli."

Vlasta zaujata vypravenim jen kYvala, to bylo neco pro ni, i ona byla v mladi divoch, , pinY yynalezavos•i co se dovadivosti tYkalo a proto jen dodala: "Je to od stryeka hezke, Ze se o ty chlapee tak postaral, budou z nich radni lido. Co • Jindro", napadlo ji nahle, "bude i syn strYektiv tak hodnY?' a byla Nina tivosti co Jindra celpovi, "Nevim, Vlastieko, neenam mladeho ve'lmstatkate, snad , jsem ho , videla jako dite, ale to ji2 se nepamatuji, v'ztdyt' ani nebyl doma", odvetila lhostejne netuSie Umysl Vlastin, ale ona neUprosne pakraeovala ve zvidavosti: "Tak ted' neco ze studii, piece kaCda clivka proCije prvni lasku, ci ty ne, Jindro? te2 Mela prvni lasku vroucne rada."

"Prod mne tak, divenko, zpoviclak yyhYbala jsem se v Praze jakekoliv znamosti, ueeni mi nedovolovalo se baviti. S kYm jsem nejvice kamaradila, to byla Ada AleSo ya, hodne' devee, chodili jsme spolu na jeden Usta y . Nyni je ale ji2 vdand. Poslala mi oznameni a pozvala na svatbu, ale nemohla jsemjiti, to bylo prave u nas nejvice bolesti, proto jsem poslala Ade jen ptani. Ze srdce ji preji, vet, jeji 'Stesti", mluvila pohnute Jindra.

"Jindro, koho si vzala tva pritelkyne?" ozvala se Vlasta, ktera na cele udalosti mela tak velikY zajem, z.e kdyby Jindra vice pozorovala, musel by ji bYti skoro napadnY, ale ona Zila v tuto chvili tak v minulYch yzpominkach, le yypre. yela dale: "Bole intij, to je take jedna episocla v mem Z- ivote, kterou ti musim kid: Ada si vzala doktora LukaSe. Maji v Bubenei ptekrasnou vilu.

Jeho otec , je teZ lekatem, vYbornY elovek a d.oufarn, Ze zmenil. Byl celkem hodnY • hoch, ale velkY obdivovatel fen", ale to se zarazila. Snad ani neinela tolik rici, ale Via-. sta jrit zvolala: "Jeminaaku, yhlyt' doktor je naS domaci lekat, vis otec Vlad'fiv dakonce ti prozradim case ja, Ze jsem byla na Vlad'ove svatbe za- druNeku a hadej s kYm?" Jindra se usmala a dopinila: "S Botivojem, AdinYm bratrem."

"Ano, tak jest", slavnostne ukoneila "VidiS, holeieko, proto to •ak dobte maul a toulila jsem to miti za ptitelkyni. VIS, Bokik se mi straSne libi", zahorovala, "a o tobe mi vypravel cele kroniky, bud' vSak ujiStena, je destnY mu2 a rekl jen pravdu o tube, Ze,s rajska kvetina, ptenasena na tento svet.

Komu pry dal sve srdce musi bYt do smrtl gt'asten. Vim, Ze tve srdecko te'2 miluje a bud' ujiStena, Jindro, neznes yetim tvoji lasku. Borek ani ja nezname toho, jemut jsi sve srdce darovala, ale ctim tve tajemstvi", jemne se k Jinclke ptivinula, zatim co ona se za jeji teal cell chvela.

Uchopila ji za ruku a vdeene stiskla.

"Nyni jiz vim, Sibalko, pro& jsi na mne vy Ze mluvim pravdu. zvidala, alespo • mi, Vlastieko, maS Borka rada?" uchopila divku za ramena a podivala se ji do oei.

"I on je muZem, s kterYm bode C • ena v zivc-

VESTNIK

to gLastna.• Praia bych ti jej, draha, dovolili tvoji rodieoye." nedovoli budu trucovat tak diouho dali jsme si slib, nikdo vSak o 1.:•cika wrejne si piSeme", pohodila al • e•e dimatou hlaviekou. to jezdi do Prahy a vezme mne vZdy .e penize v bance, V nil je Borktv Vi.,§ co", napadlo ji nahle, take do Prahy, vid'. Nyni mime Adu. Borka a veechny tve co tomes rikak no mluv?" zatrasla lavalu nahle radosti, ale to slzela. prod jen, prod?" lekla se Vlas:a jsem ti?" divenko, ale jsem dojata tvou Pripadam si nikdy tak mam strYce i te,tieku, kteri mne rkusim se prat se ZiVotem a budu snirti a nejen to, ale i o lasku se • i. Nyni mne jiste chapel, v2dyt' Lek telly znaS ten posit blaheho yenekoho, kdo je ti mimo rodieti Hzo, e im, ze i Borek je tak netnY, i',ocicenim Zivotem dneSnich mukteremu patri me srdce je tak y, gravy aristokrat, nu vidik mitak davno jsem od neho nee ml to tolik lito —" ottela byly vyruteny prichodem - a sve yypraveni. nene. devee v bilem depeeku hlajta k vederi. jsme se zapovidaly, ani nevieas k veeeti", zhrozila se Vlasta a Jinditinu pati, sly svorne jako - ob se sestry.

XI?. je stale stejnY. Jedni lid& jasaco dnzi maji cal a zase naopak. je den a nod; zima a teplo, tak take , svetlo ale i T:ndra tulila, ze ji bode nutno \Testi boj k.to •Y so zase ani zdaleka neda 17,oji eRistenenimu. .epa byla na panstvi v Jorndane, 11rot i prace, ktere thela malo a vol:ia vice, ale Pavel ji napsal jen etytikrate a cnn jemu nemohla. Psal, Ze cestuje a psani pry bi jej nezastihlo, ponevad2 je stale jinde.

Same plane Utechy a trpelivost, ale Jindru jilt toplli:ost prechazela.

Pc. • np.'t . 1 1 :a a v jejim vYraze bylo cosi sladk.,e(T.C.if,r:7:‘o. Tak ji poznali manZele Zemanovi v nav•eve Jordanu.

V zime bylo mene prace, proto Pavlovi rodidiell bud' v Praze, neb obeas dojitdeli na Jordan.

Paul Zernanova si, za kratkou dobu oblibila Jindru. Rada se s ni bavila a nechala si cd of na klavir. Jindra zahrala ji Suke'vu lasky" opravdu mistrne, vklyt' v tone eh I to genialni skladby nachazela sama se "ob zvucich videla sve Stesti Lasky Paviem uprostred prirody a opet melodii i sve lasky bolest, nost, smutek. z prednesu, ‘Ze v srdci divoine nljaka utajmTand bolest a proto se tazalo,,, nechybi-li ji neco, Ze se ji zda jakasi po-

ee 7c . " •

adra ujiSt`ovala, fe 'nieeho, 28 se velmi ,lt'astna, ale pani Zemano:, l dobrY znatel lidi a proto neuSlo bystrozraku. s MaternovYmi odvezla ji i s VlaPrahy. "te, Cite, prijiti do spoleenosti, co nyni mI. Na.vltivime nejakY pies, ty se sleen.y Jindry a ja budu vaslibovala cestou pani Zemanova. pani, nezasloCim si ani tolik novas a nevim opravdu jak se yam chovate se ke mne jako matka a inatinka rovner, dojata dekovala Jin-

bYti 'matkou, drahe dite, myslete si, fe ji jsem a berte moji starost o

Ve sttedu, dne 16. kijna 1940.

vas samortejme — , jemne pohladila pani divku, ktera, se rychle sehnula a polibila ji ruku.

"Dekuji vam, milostiva pani, ani nevite, jak mne einite nesmirne Stastnou", vydeehla.

Kdyf pak manele Zemanovi osameli v 'tertu prohodil pan Zeman: "Zda se mi, ze mat to devee radeji, nez vlastniho syna", zaZarlil si, ale v srdci citil tote2 k Jindte, co jeho Lena.

Diouho oba debatovali o jejich vlastnostech a stale nachkeli rove a nove ctnosti v jeji poyaze. • TuSili, Ze. se Jindra trapi pro Pavia a Odell o kaZdem jeho dopise i obsahu a pochopovali,. jak malo je to pro touZici srdce, ale Pavel stal na svem, chtel dostati slovu, ze rok poCka, at, jak si ueineji Usudek rodiee.

Zatim Vlasta Maternova se nechala s Jin&cm dovezti k Ade Lukalove.

Miada pani byla tak ptekvapena, ze. nebyla chvili mocna slova. Objala divku a volala naddene: "Jindro, zlata, draha, mill Jindro, koneene to case spattuji, vitam te, (levee zlate, kde se zde bores a v pravodu. Viasty?"

Zavedla divky do salonku a tam spustila stavidla vYmluvnosti. Vklyt' to bylo sdelovani, takovou dobu se nevidely.

Neco vypravela Jindra a mnohe dopinila Vlasta, takle Ada se doz yedela o osudu Jindrine, o jejim boji za existenci a lt'astnem osudu, kterY ji. ptivedl k Maternovinn, kteri jsou k ni tak dobti.

V hovoru pojednou vzpomnela Ada na jejich dobrodruZstvi a zeptala se jako nahodou.

"Zeialipak jsi, Jindro, zvedela neco o torn neznamem Pavlovi?? PamatujeS, jak to kopl jeho kiln?"

Divka jen zavrtela hlavou.

"NecaleL ini, Ado, na neznamem muff, kterY nemel ani tolik 'sluiSnoisti a neuznal mne za hodnu ani osobne navttiviti, kdyz zraneni bylo zgasobeno jeho konem, omluvil se dopisem, nae bych meta po nem patrati, nebo dokonce od neho neco C:Idati, to je dnes vykizend a skoro zapornenuta vec", mavla Jinddra lho„stejne rukou.

"Mal pravdu, ale piece by ti mohl bYti kdy prospelnYm, n•bot' neni piece ani vylcuemo, Ze by zde mohia vykvesti laska", smala se Ada. "To je dobre, s docela cizim elovekem, jeho2 jsem nikdy nevidela, ale v2dyt' mam piece lasku, a pak Vlasta, ten malt pokuSitel, zbyteene na nine nevyzvidala, vite, myslim obe me tajemstvi", five tekla Jindra.

"Ale, ale, detino moje, znaS prave tak Indio svoje tajemstvi, jako onoho neznameho Pavia, ale co tomu teknee, kdyz ti povim, ze jej znam a mohia bych ti o nem neco lici jiste by to to zajimalo", opet pokraeovala Ada a tvatila se tajupine, Ze Jindra povzdechla.

"Deveata, zda se mi, ze jsem v zadarovanem kruhu, vy jste me do neho uvedly, vite snad mnoho, ted' me z nej pekne vyved'te, nebo za okarnZik nebudu vedet ani ci jsem", opravdu zmatene hledela na obe potutelne se Nechtely ji trapiti a proto vypravely ebe, co vedely o tehdejei jeji nehode a sclelily ze to byl Pavel Zeman.

"AC ptijede s cest, ptedstavim ti jej", ukoneovala vypraveni Vlasta.

"Pamatuji se, Ze meho bratrance nezna'S', to je hezkY muZ, ji2 asi tticatnik, ale feSak", popisovala ha.

Pak ale seznaly, ze Jindru spite potrapily, neZ poteSily. Ada je zdrt•ela do svadiny, aby s nimi mohl bYti i Vlad.'a.

Skuteene ptiS•l a mill ptekvapen, se pozdravil s divkami. 011 mohl nechati na Jincit•. Takte2 postrelal zmenu v jeji prospech.

Zkrasnela; jeji formy se vypinily, jen troche zvaZnela, ale prave to ji slu:Selo nejvice.

(Pokradovan1)

PREHLED NOVYCH eLENt ZA MESIC ZAiti 1940.

Vida Rid Stiri Obnos BCDEG 4 1 35 500 4 1 41 500 4 1 20 1,000 5 1 19 1,000 1 5 17 1,000 13 1 32 1,000 19 1 24 1,000 20 1 43 1,000 23 1 39 500 24 1 21 1,000 24 1 23 1,000 25 23 1,000 25 1 16 1,000 27 1 44 500 28 1 32 1,000 28 1 32 500 28 1 30 1,000 28 1 20 500 1 29 34 500 40 1 23 500 40 1 26 500 40 1 16 500 40 1 16 500 42 1 26 500 42 1 27 500 47 1 23 1.000 50 31 1,000 50 1 51 1,000 50 1 33 1,000 57 1 17 500 57 1 20 500 58 1 29 500 58 1 27 1,000 58 1 20 1,000 58 1 30 1,000 63 1 16 500 68 1 32 500 68 1 36 1,000 79 1 29 1,000 86 1 26 1,000 87 1 40 2,500 88 1 23 1,000 88 1 25 1,000 88 1 25 2,000 88 1 16 500 88 24 500 89 1 16 1,000 89 1 24 1,000 89 1 26 1,000 92 1 21 1.000 94 1 18 500 94 1 21 1,000 94 1 18 1,000 121 1 30 500 125 1 21 500 130 1 27 1,000 130 1 27 1,000 130 1 27 2,000 130 1 46 500 138 1 20 500 138 16 1,000 138 1 33 1,000 140 1 24 500 143 1 23 1,000 143 1 24 500 143 20 500 143 1 29 1,000 143 1 28 1,000 148 1 20 1,000 151 1 31 1,000 153 1 18 500 153 1 17 500 153 1 20 1,000 154 1 16 500 161 1 30 1,000 PojiSteno v tride B - 25 Mena Poji8teno v tilde C - 40 Menu Pojidteno v tride D - 7 .elent Pojidteno v Ufa E - 1 glen PojiAtenc v tilde G eleni Prfunerna pojistka - $840.00.

Pramerne stars ; , 26 let, merle:.

PkiPoJLiteni: 02

1

Strana, 17.

VtSTNIK

Ve stredu, dne 16. kijna 1910.

153 159

1 1 DETSKt ODBOR Do 16 let JC. 0 3 0 0 0 0

28 24

500 1,000

Rad JS. 4 0 24 1 29 40 44 47 50 58 68 92 130 136 142 0 143 1 0 Pojikeno do 16 let, - 23 Menu Pojidteno v ttide.JC, 201ete doEvot. - 7 elent Pojidtenc v tfide JS, 20 lete do2ivot. - 3 eleni Oddita se: Umrtim, 11 elenri, pojidtenSrch na $10,258.00.

Odstoupenim, vyloueenim atd., 32 elenri, pojidtenYch na $30,313.00.

Odstoupenim, vyloudenim atd., 12 clenu, pojidtenych na $8,000.00 (v detskem odboru).

S bratrskS7m pozdravem, Edward L. Marek.

Dne 3, kijna 1940.

Rad Tioga, cis. 5, Tioga, Texas.

Mili bratti a sestry!

Timto yam davarn na vedomost, ze dne 20. tijna budeme odbYvat nadi vSTroeni schrizi, tak se dostavte co mono v nejvetdim patu, a ✓ posledni schrizi se sestry pozvolily, ze kaEla &nese nejaky ten zakusek, neb budeme miti spolednou svatinu. Tedy katdSr nee° pfineste.

A ten timto zveme spolek R.V.O.S., by se ten ptidel mezi nas pobavit. Mill bratti, kteti vite, ze Vad soused neodbira Vestnik, tak ho o tom uvedcmte a pozvete ho mezi nas.

V padu, 2e by bylo dedtive podasi, budeme muset schfizi odlo2it o tSrden pozdeji. KakIST jste nadelal to vaty dost, tak 2e bude trochu veselejdi na svet pohlikt.

Mame potad pane poeasi na tu pikovaeku, tak 2e si nemusi 264nS7 natikat. Doufame, 2e za mesic kijen bude bavina sebrana.

Tak, mill bratti a sestry, nezapomerite na 20. kijna a vdichni se dostavte, bude se jednat o nemocenske podpote, kdo ji bude chtit a kdo ne. S bratrskSrm pozdravem, Chas. HejnS7.

VZHPRIT DO CROSBY! Jak ji2 je ka2denau znamo z oesk3"Tch easo. pisfi do Texasu zavita Msgr. Oldkich Zlamal z Cleveland, 0. VlasteneckSt tento pracovnik jest znam co vYteenST teenik, a jednu jeho velmi zajimavou ptednadku bude konat dne 17. t. m. v 7 hod. veeer ve dkolnim auditorium ✓ Crosby, proto si nenechte nikdo za tadriSrch okolnosti ujiti teto vzdene pfileNtosti a dostavte se stoprocentne Vyslechnouti 'nadeho vzadneho hosta, neb tim zpasobem odmenite jeho obetavost a namahu.

Za odboaku SAT v East Gate: A. Bederka, pkeds., F. Datel, taj.

Caldwell, Texas.

Bratri a sestry!

Oznamuji varn, 2e nasledkem zdrIeni se tisku stanov pro N. P. nebylo mo2ne tyto poslati pozdeji; na tajemniky ta,dri poslal jsem jenom pfihladujici listiny a stanovy podlu jakmile budou hotovy. To jsem ueinil z drivodt, ze stanovy jsou mnoha vam znamy a pfihladky o elenstvi bylo nutno rozeslati na tady, abychom uspisili poeet elenstva tento mesic. Jsem jistSr, 2e tento mesic dostoupi Zadouci poeet elenstva, ale to zaleL na clench samSich, kolik se jich piihlasi. Pamatujte, ze nikdo neni placen za ziskani Menu do tohoto odboru, a to zale21 na vas samYch, abyste se ptihlasili. Po uplynuti tohoto mesice podam zpravu o eislici se pfihladenYch Menu a tedim se, 2e dostoupne 347de clenu, abychom mohli zaditi nadi nost.

S pozdravem na vdechny, jsem Vdd John Toupal.

Moulton, Texas.

Valeni krajane!

Zveme vas na pkednadku Rt. Rev. monsignora Oldficha Zlamala z Clevelandu., v fiterS7 dne 22. tijna 1940 v 7:45 hod. veeer. Sdru2eni AmerickYch 6echosiovakti Texasu pozvalo tohoto vlasteneckeho kneze, by k nam promluvil o deskoslovenske otazce v teto kriticke dobe. Jako amerieti obeane a elenove vdichni vime, 2e nadim nejvetdim fikolem jest zachovani a udr2eni demokracie v nadich SpojenYch Statech SeveroamerickYch. Dnes ji g vdichni vime, 'te bezpeenost Spoj. Stale jest ohroiena vStojem nazistickeho Nemecka. Proto ka2dY Ameridan eeskoslovenskeho pfivodu, kterY jest si fedora drilelitosti dnedni doby, postavi se s nami do jednoho diku na obranu demokraticke svobodne Arneriky ye svobodnern svete se svobodnYm 6eskoslovenskem. Dnes ptidel eas, 2e" musime povstat jako spojenY narod, abychom zajistili bezpeenost sve zeme a sve velike dedictvi ustavni svobocly, zanechane nam nadimi pre& ky. Schazime se zde v teto svobodne zemi v Case stradneho nedtesti, ye kterem zbrani a krvi zalita jest nade stara vlasti, abychom si fekli, jak dt'astna, jsme vetev a dekujeme Bohu, nam dopt6,1 it v teto svobodne zemi. My, ktefi jsme pkidli do teto zeme, zustali jsme zde proto, 2e je zde svoboda a pak teprve vYhody hospodatske. Dnes pridel eas kdy musime doznat, to co ma me zde v Americe, ma tu cenu abychom dli z.^ to bojovati. Ti, kteti se dtavi proti obrane a proti zabezpeeeni teto zeme, nejsou hodni americke svobociy. Dostavte se vdichni z celeho okoli v poetu co nejvadim. Vdecky okolni osady jsou zvany, by se ka2dd sridastnila Leto ptednadky.

Mimoradna, schiize fidu Pokrok Houstonu, eislo 88.

Mimot0,,dna schrize za neelem zalo2eni nemocenske podpory v nedeli dne 20. tijna odpoledne ye 3 hod. ftaci Pokrok Houstonu, cis. 88. 26,da sve eleny, aby se sridastnili ve velkem poetu, neb jest pritomnost elenri velmi nutna, aby se otazpodpory vytedila. Ptihladujici ka listiny a stanovy nam ji2 byly zaslany br. Toupalem. - Se sesterskSun pozdravem, F. J. Olexa, taj.

Za odboeku S.A2C.T. v Moulton, Tex.: Pavel Mayer, pfedseda; Vaclav Steinocher, tajemnik; Fr. Bujnoch, pokladnik.

Washington, D. C. - President Roosevelt oznamil, ze podepsal ptedlohu o dani z nadmer, nSrch zisku, ktera, ma vynesti miliardu dolarfi mane. Tato pfedloha znemolni tvokeni valeenYch milionakri, Je v lli teZ tipatterti, Jirnt se zfizuje ley ne pgjittOt pr, 0 YOJOV(ItIntTicM Dranile

Londyn. - eSA. a Polaci, ktefi vedli protichridnou politiku po dobu 20 let, dohodli se a slibili si ptatelstvi a vzajemnou pomoc na konferenci v LonclYne. Dr, Edvard Bene g, president Csl. viady a Wladislaw Rickiewicz, president polske vlady v exi111, po!lepsal clollgdu y P0:1, Ichlta

Stran g 18.

ENNISKE 0132INKY. Ctena redakce!

V nagem Vestniku je opravdu sbirka rrizneho eteni a katcly si maze vybrat podle sveho. Pollen& zabavne a v gelijake spolkove fed, popisovani ruznYch zabav, a jeden kdy si k nemu usedne, tak skoro zapomene jak eas utika a prate ze stoji, tu honem za ni a at veder se ate dale. Od nas z Ennis tech zpraV neni mnoho v nem, jen sem tam neco, a piece zde mame ne jeden ale tti tady s nekolika sty elenfi, a tu snad tento dopis bude uvetejnen.

Posledne jsme slibili, te vain napigem vYsledek nebo nevYsledek nagich eeskYch obtinek, ktere vypravily mladi i stall eleni z Narodni sine a z Katolicke sine dohromady na okresni vYstave zde v Ennis dne 5. tijna. Dnes jiz je po nich a s velkou radosti oznamujeme, ze se nam vydatily tak jak jsme jen doufali te se yydati.

Moraine tedy dobte a finanene my jsme za to platu nechteli, a tak katdY mel vstup zdarma, ale piece katdeho to nejakY ten kulatY stab, hromadu zkougek, giti kroju, Mani tebtiriaku, Ceske chalupy, hrabi, rubikri, kolderi, rani a kdo vi co jegte toho bylo vic, kdo si to v gechno pamatuje, a proto je z toho radost pH vzpomince, ze 4 tYdny pied vYstavou byly jit obtinky skoro pochovane a prof? To je druha kapitola.

Ptieinenim nekolika a za vYpomoci chasy z K.J.T. zase obtinky otivly a byl to, jak mnoho lidi tika, nejpeknej gi 6eskY den co jich bylo na nagi vYstave. Toto netikaji jen na gi degti lide, ale vetginou jinonarodovci, ktefi tentokrat byli zastoupeni nekolika tisicovYm davem. Tato zprava mela snad bYti jit napsana minulY tYden. Casu na ni bylo dost. Zde u nas podava kritiku p. Vytopil do Enniskeho Vestniku v C' echoslovaku a mnohy z nas na ni Cekal. Zajiste jste ji mnohY z vas Cetl a hned pod ni dopis pi.

Gurecke. Zpravy ale nejdou dohromady. Pan Vytopil pige: "Americana z obtinek mak) men" a pi. Gurecke "ze mluvila s mnoha jinonarodovci dti ze rikali, ze neco podobneho je gte nevideli, jak se jim to libilo." (Pani Gurecke, je tenou mute, kterY pracuje v obchode a tu jich zajiste hodne zna,) Komu nyni \refit? Ze nag Kroutek Mladete za sveho 4leteho trvani v to narodni brazde zasadil mnoho ketieku v podobe mnoha divadel, zabavnich programri, taneeni Besedy pied americkYm lidem, podpotil nekolika desitkami pies sto dolart rtzne podniky, jegte jsme od p. Vytopila kritiku neeetly, v ktere by nage chyby nejmenoval. Kritika je dobra vac, kdo ji ale podava, musi ji podat nestranne, pro v gechny stejne. Zdali se upozorni na chyby v taboie v kterem nejsem elenem a svfij tabor pouze chvalim, je chyba, nebot' jsou bide, ktefi jdou do v gech sini a praci zabavni pozoruji, a jsou mezi nimi Tide, kteH take rozumi zdal je nekde v divadle, v cvideni neb .ve zpevu chyba, ti pak takovou kritiku posuzuji a pak se teme: SvYin nadrtuje a jejich chyby do novin neda. Dale p. Vytopil pige, ze jinonarodovci slova neslygeli. Ovgem ne, protote slov mimo 4 basnieek, ktere ale byly pies rozhlas anglicky do lidu poslany, v nich nebylo.

Dale, netli program meal, pies rozhlas, ovgem zase anglicky bylo vysvetleno, co obtinky u Ceskeho naroda znarnenaji. Tak kdo tomu nerozumel byli jsme my co anglicky neumime. Tet v anglickYch EnniskYch novinach byl jejicl'i vYznam vypsan pied 5. Hjnem. Jeden z ueinkujicich co pracuje v obchode, sly gel v sobotu po nich tolik feel a chvaly, a zase se to v gem libilo.

V novinach &erne — ukatte neco z na geho tivota v Americe. Ale podle Vas, p. Vytopil, obtinky by byly dobra j en pro nas Oechaeky. Co ale jim mame ukazovat? Jen potad jedno a to same? Sam vite ze zku genosti, ze_ to pak lid netahne. Nyni popigi dej obtinek, snad se budou nekde libit a budou je davat jako PionYrskY den, ktery jsme uspotadali loni v Narodni sini, a kdy se o torn v novinach psalo, pfljeli sem az z Temple, by vedeli podrobnosti a opravdu je pak tam davali. Seem pted grandstand. Velika podlaha 30-40 sttevic, za ni Ceske, chaloupka s dogkovou stfechou, od ni plotek a :tromy. Po prrivode stranou za plotem zristal stat tebtifiak, vitt s peknYmi korimi, majetek to p. R. J. Kralee. Pfed chalupou lavieka, na ni start* vYmenkat s vnuCkou, ktera mu ukazuje, kterak se jeji suknieka narodnlho kroje toCi. Pozdeji ho-

VESTNIK spodaf se tenou. Pretvod se bliti za fizneho pochodu. Prvni jde tlampae, za nim 8 malych deveat v narodnich krojich, kterYm to Avarne slugelo, pak hudebnici, tebfitiak, kterY tahnou statni hnedouti pekne opentleni. Vfiz do pall nalog,en oftem chvojim a riltemi vyzdoben, ye voze mimo ridiCe snop, kterY je ptipraven za nevestu, ktery drti 2 hoti, za nimi 4 deveata, naposled snop baba a zase 2 hoti. Za vozem dva hoti na konith, mlada del/data a hoti. Naposled starti lid. Vte mlade krasne ye krojich, starti nekteti ye krojich, druzi do veenickeho fistroji se tatky na babku neb uvazane pod bradou, muti v Cepicich, s kosami, hrabemi a rotibiky v rukach. Hudba hraje pochod, pak "Andulko tafatova", kterou vtichni zpivaji, dale zpet "Na tom pratskem moste" a dochazi se k chalupe. Male, i velka drutidka fikaji pfani, ktere jde pies rozhlas. Hudba hraje "Aby vas Panbiih miloval", vse tie stoji, ale jit hospodyne roznati kolace, buchty a vdolky, hospodat naleva pivo, ale ze zde mame prohibici staCil ledovY daj. Vte se veseli. Pfedehra k Besede a dve kola se stavi k tanci prvni tury. Po prvni tune Besedy se tanci "Sla Nanynka do zeli", vge se toei a provadeji se oba snopy, nevesta i baba, kterou si hogi pfebiraji. Tana se dvakrat, nebot' chasa tleska a ktiei "muzikanti hrajte".

Zpev "Hraly strunky, hraly", chasa se zase stavi k posledni tune Besedy. Dve prosttedni vynechali k vali krat gimu provedeni, aC tam take mohly byt, kdyby sokoloVe iekli dtive, ze cvieit nebudou, jak bylo oznamovano, a ne at tyden pied vYstavou, kdy jit bylo pozde ueit nektere ony dve tury, kteH je neumeli. Dale se tanci dva dily starchtancri, ktere tanci i maid. deveatka. Pak se zpiva, "0 Velvary", co se nelibi Halle a Jenikovy, usedaji k malemu pomilovani, chasa jim zpiva za bezem a strouha jim mrkvieku. Zpev "Prot bychom se netetil". Lid se loud. s hospodatem a hospodyni a rozchazi se.

V nedeli jsme je jette jednou pfedvedli v NArodni sini, nebot' Ameridan ueitel .z Waxahachie bral nektere dily na filmovani. Pan Mareg, zdej gi fotograf vzal obrazky ze ftech udinkujicich a ne jen nektere. Samoukove je zase brali s kodakem a jsou pane. Zvlattnost na 6eskem dnu. OeskY den. Ceske deveatko Ohio vyherni listek a vYhru dostala Ce gka pi. Grygova. Jegte vain zdelim, ze nekteti men strach, te se na tento program nesejde dosti divakti, ale podle feditele vYstavy jich bylo 3500 a snad jette vic.

Pane, suma, ale nemyslete ze je vtechny pHvedla vyhra, ktere, se ten den davala v podobe 100 dolarti v 9:30 veder. V 7 hodin veder jit byl grandstand pinY a okolo mista, ktere je ohrateno plotem, stab lidu nekolika fadama, a ti by tam neeekali pies 2 hodiny netli bude tah. Ti ptitli videt obtinky. Za to jim path uptimnY dik. Tet udinkujicim to same za jejich pomoc ve vtem. Nekdo delai merle, nekdo vice, ale katdY neco pomohl, a bez tech malYch veci nebyly by ani velke, ze ano?

Tak pozdrav a vy mladi vymYtlejte zase neco noveho pro nate pobaveni, nebot' kdy se vidi neco nekolikrat tak ji g to nezajima. — F. J. H. PBbijenh kosti hfebiky.

Jednou z nejnepthemnej gich zlomenin je menina kreku stehenni kosti. Obtite pH leeeni zaleti mimo jine v tom, t• e se daji prave u teto kosti jen tetko ptilotit dlahy a sestavit trvale ve spravne poloze. Pti glo se nyni na myglenku kosti k sobe "ptibit htebiky". Na berlinskem chirurgickem kongresu pfednateli o teto technice a jejich vyhlidkach prof. Felsenreich a Strippler. =eh — vedle spravneho vedeni hfebiku — ptedevAlm rancho na tom, zaveas jej odstraniti, ihned, jakmile se zadne vytvafeti spojujici Jinak ruti hfebik hojeni. tspechy jsou mimotadne. Statistika prokazuje, pacienti, ktefi byli otettoveni bez operaee, musin chodit o hulce at 280 dni, kdetto pacienti s "ptibitYmi kostmi" ji g po 39 dnech chodili bezvadne. 70 procent se vyleeilo velmi dobte, 24 procent dobfe a jen nekolik pfipada bylo neuspetnYch. Neni Casu na hadky a malichernosti, ale sp4}leZnSr a jednotny postup je nutnSr celiti proti fg em rozvratnfm zivlum, h£jiti vtsady a priva demokracie.

Ve stfedu, dne 16. kijna 1940.

Sokol Fort Worth. , Ctena redakce, mill ptatele a etenati!

Pied tydnem, kdy meli otevteni, letecke 'gkoly Hicks Flying Field, tak se tam sitdastnilo pies 20 tisic navttevniktir, chodilo se z jedne budoyy do druhe a v gechno jsme si dobte prohledli, cot pro mnohe bylo velmi zajirnave. V gest hodin vecer vse skoneilo.

Oznamuji ptidinu odloteni zabavy, ktera me la byti minulou sobotu. Nebyla proto, ze katolicka vefejnost celeho mesta odbYvala slavnost, ktera se jim velice dobte vydafila. Navtteva b yla velmi dobra jak odpoledne tak i na veder, v 'Ceske budce meli mnoho ruznYch veci a vtelikeho pediva, ale jette nebylo osm hodin veder a vge bylo vyprodano. Nasledujici pfispely peelvem: pani F. Kuban, Tullis, F. KonednY, Juran, A. Ermis, Stangli, Kale,, Beean, MikuAek, M. Polateka a Svitak. Jestli jsem nektere vynechala, tak se pfihlaste, cot* opravim pozdeji. Vtem na vedomi davam, jak mne pfedseda od zabavniho vtboru naridil, te chysta tanedni zabavu v Sokolovne a to Halloween dance v sobotu veCer 26. tijna pfi dobra hudbe J. Kohuta z West, Texas. Ostatni oznamim pozdeji.

Mantele Mike Paulovi navratili se z vandru, kde si spolu vyjeli pied tYdnem, byli v Temple, Rosebud a v Granger a na zpatedni testa se jeAte zastavili ve West v redakci. Pravili, ze se tam vtude meli velmi dobte, ale v Granger zatill hromadu zarmutku. Take se tam sirdastnili pohtbu dvou krajanii, ktefi byli usmrceni vlakern, jmena jich byla: Johnnie 8 t'astny a Ed. *St'astnY. ZdejSim sokolskYm dlenfim oznamuji, ge pravidelna sokolska schilze se kone, ve etvrtek veder 17., tak nezapomerite a dostavte se vtichni, protote i tupni vYbor z Dallas stidastni se teto schilze.

S pozdravem na vtechny zustavam yak doMillie Polatek. pisovatelka,

'tad Vyiehrad, 'Oslo 48., Taylor, Texas.

Bratti a sestry, kteH jste nebyli v minuld schuzi, davam yam vedet, ze jsme se usnesli, ze budeme oslavovat sedmatticate vYrodi natal° tadu v nedeli 20. Hjna. Bratti a sestry, ptijd'te vtichni, a zveme okolni tady, by prisli mezi nas, tet redakci Vestniku a Hlavni ttadovnu. fte6nika budeme Mit br. Ed. Marka z Fayetteville. fteenit bude o 2. hod. odpoledne, asi do 4 a pak bude volna zabava, bude bingo a pro deti hry. Hudbu budeme mit peknou, bude brat G. Moody's orchestra. Tak koho povede testa kolem Taylor, tak se zastavte na Beyersville nedeli 20. Hjna. Budeme mit barbecue a klobasy. Tak na shledanou 20. tijna v sini tadu Vytehrad Cis. 48. na Beyersville!

Sestte Shilerove pfeji, by mohla brzo chodit a nadtevovat schtze jako dfiv, a sestra Tom Jatkova by byla brzo doma z nemocnice.

Rodino Mikeskova ve West, jestli mfdete tak pfijedte taky, radi vas uvidime, od vas nic nevime. Tak nezapomerite na 20. tijna a pfijded'te k sini fadu Vytehrad cis. 48. na Beyersville.

Mary Leshikar, fad dop.

Na zdar!

Chinin z petrolejovYch studni.

Objev nove methody na tabu chininu oznamil Dr. H. B. Haas a H. C. Huffman z university Pudue v Lafayette, Ind. Z ptirodniho plynu a z jinYch plynii z petrolejovYch ztidel ptipravili molekule, jet jsou zakladem umeleho chininu. Zovou se atebrin a plasmochen. Obe tyto umele latky byly objeveny v Nemecku. Chinin je velice dtletitou veci v lekatstvi a zajem o nej stoupl v posledni (lobe tim vice, jetto Amerika sve zasoby dfive dostavala z Holandske VYchodni Indie. Nekolik americkYch labaratoH pracuje horedne na vYrobe umeleho chininu, vYhradne americkeho typu, led Dr. Haas byl prvni, kterY oznamil, jak prakticky vyrobiti ze.kladni molekule.

Tureeti diistojnici do U. S. A. Istanbul, Turecko. — 44 tureckYch dustojnikft z armady i valeeneho lod'stva odjelo do Sp. State, k technickyin studiim na rilznYch universitach. Wed nynejti valkou va gina tureckYch clustojnikt studovala v Nemecku.

Milosrdenstvi a dary lidem nepomohou. Mush se naueiti spolOhati na sebe a nomahati Si sami.

vh TNix

Ve stieciu, dne 16. tijna 1940.

Nov* zakon o americkein obeanstvi. zastupcu schvalil men gi zmeny v nostatutu americkeho statniho obtanstvi, Orale senatem, a zakon byl okamtite poslan do Bileho Dornu k podepsani presidentem. NovY zakon ptedstavuje zostteni ptedpisti pti ziskesani americkeho statniho obcanstvi a soueasne "ulehduje" moinost ztraty obeanstvi naturalizovanYch i zde rozenYch obdant. Zakon ma tet pomoci v boji proti "pate kolone" a rozvratnYm tendencim vgeho druhu. Dle noveho zakona nemohou dostat americke statni obeanstvi cizinci, kteti: 1. Hlasaji, udi a radi k nasilnemu svrte ' ni americke vlady. 2. Jsou spojeni s jakoukoliv organizaci, jet se stavi proti organizovane vlade. 3. Obhajuji atentaty a vraidy elent organizovane vlady. Tisice nominalnich americkYch statnich obdant, kteti po leta zili v cizine, ztrati obdanstvi.

Piipravuji velke pfijeky republikam.

Poskytnouti velke ptijaky republikam v Americe, je nejvY ge motne, jak nasvedeuji ptipravy adminisraci konane. Je mono die toho oeekavati Vijay az jeden bilion dolaru nejvice pro zakoupeni valeene vYzbroje, ktera bude sloutiti na ochranu zapadni polokoule. Tak doznavaji vtidcove kongresu. My glenka pOskytovati takove pajeky jihoamerickYm zemim je doposud v zaealcich; neni doposud nic ureiteho ujednano, ale je doznavano, ze je velka moinost zamer ten uskuteeniti. Tak doznava zvlagte senator Wal. F. George, kterST je Menem senatniho vYbdfu pro zahranioni zaletitosti a tet je elenem finaneniho Idboru. Je tet doznano, ze o takove piljeky doposud tadnY zastupce jihoamerickYch republik netadal; je ale tadano o zakoupeni moderni valeene vYzbroje y e Spoj. Statech a vytizeni takovYch objednavek bude tea vytadovati PfliekY• Z ODBOCKY SDRU2ENTI AMERICKYCH CECHOSLOVAlit VE FORT WORTH, TEXAS. Bratti a sesrty!

Za ptioinou, to mnoho nagich krajanu sixeastniti se chteji piednagky Rev. Msgr. Oldtich Zlamala v Ennis, dne 27. tijna, a na ten den ptipada pravidelna schilze odbodky, oznamuji y am timto, ze nage pravidelna schilze bude o ttden dtive a to dne 20. ye 3 hod. odpol. v sini tadu dislo 92. Bratti a sestry, dostavte se v pinem podtu, mame duletite jednani.

Zaroven timto dekujeme vgem ptatelum, kteti nas poctili svoji ndvg tevou pri naaem doplfikovem Bazaru drie 29. zati, kterY se nam na tak malou nav gtevu dobte vydatil.

Upinou zpravu uvetejnibe pozdeji.

ZVlagtni dik patil br. Vi. Maudrovi, br. Sladkovi, LatnovskYmu, pak dvema zpevadkam z Dallas, pi. Nesudove a Ratrekove, ktere jsou Amerieanky, ale krasne desky zazpivaly, z dehot by si mely vziti klad ty nage 'deske devy.

Nebudu ,vypisovat vge, to jit nase dopisovatelky udinily, ale dekujeme vfibec vgem bez rozdilu, kteti nam jakYmkoliv zpifisobem vypomobil, jak v praci, tak i darky do kuchyne.

Vgem jegte jednou srdedne diky a na shledanou ve schfizi dne 20. iii- 1 na, a 27. tijna v Ennis na ptednalce Msgr. Oldtich Zlamala.

Zdar!

J. F. Houividka, jednatel. * * Vgechno lyricke mute bYt troche nerozumne.

Goethe. * * Nem u lechtiler lho net udence, kterY piAe a mysli, 13011 ani nestvofil.

Jurigmann.

g

g

Strata 19.

Rozmanitosti.

President hodla zmirniti odvod.

Odekave, se po nekolika, dnech natizeni od presidenta Roosevelta, die ktereho bude odloteno povolani do slutby vojenske multi schopnYch, kteti ale jSou povinni vydrtovati jine Takove natizeni je oeekavano v novem zakone, kterY nyni president podepi ge a ktext byl znadne opravovan a menen v kongresu, kdyi byla ptedloha pro odvod vojensky projednavana. Znieny vgechny budou nyni brzy oznameny, aby bylo motno mistnim vYborfim pracovati na vYberu a kiasifikaci pro vojenskou sluthu. Bylo doposud poukazovano na potadavky pro vojenskS7 odvod, se jsou velmi obUtile a ptisne. Nyni bude patrne vyhoveno vgem, kteti meli stiinosti toho druhu. Dle dosavadniho pravidla mut, kterY byl volan k vojenske sluibe, byl povinen podati uspokojive dukazy, die kterYch mohlo bYti zji gteno, jak mnoho jine osoby zavisi na jeho podpote. Dle noveho pravidla postadi spravne udani, kterYm bude vtbor odvodni postaditelne informovan.

Takove osoby budou dany do tteti tidy vojenskou slutbou povinnYch. Je to tkida, ze ktere patrne nikdy nebudou muti pro slutbu vojenskou volani. Ve druhe tilde budou mutove, kteti jsou zamestnani v duletitYch pracech.

Odekava, se, ze bude vidy vybran pottebnY poeet mutil z prvni ttidy vojenskou sluthou povinnYch. Sine duletite pravidlo plati o odvodu student0, kteti nav gtevuji jcoleje. Mladici v to skupine budou podrobeni lekatske prohlidce pro slutbu vojenskou ptedepsanou, nejdele za mesic po zapisu v koleji. Slutbu vojenskou budou povinni nastoupiti at po dni 1. dervence 1941.

Prvni pitva byla provedena roku 1600 Janem JesenskYm v Praze.

Neni znamo, ze vubec prvni pitva byla provedena v roce 1600 a ze byla provedena v Praze, na pratske vysoke gkole universitni. Prvni pitvu provedi znamY a proslulY udenec Jan Jesensky, kterY ani tehdy na pratske vysoke gkole neptednagel. 0 prvni pitve pige pan Mikulag DaeickY z Heslova takto: "V Praze nejakY doctor medicus ptespolni, chteje dokonale zvedeti o ptirozeni a frdech eloveka, vytadal na pravni vrchnosti jednoho zlodince ku smrti ortelovaneho a jedem jej usmrtiv, v gechy lady jeho pokezal a otevtel a jak co v tele letelo, zvla gte tily spattil a jinYm ukazoval, soudil a zpytoval.

Kteretto umeni medicove anatomaci jmenuji."

Udenec Jesensky venoval po pitve mrtvolu pratske universite. 0 5 let pozdeji provedi na natlak pratskeho universitniho rektora Bachadka, ueenec Jesensky, v roce 1605 novou pitvu, a to mrtvoly Reny. Tato pitva konala se 24. anora 1605 ye velke ptednagkove sini praiske university a ve slavnostne osvetlenem a vyzdobenem sale. — Pitvy teto bylo ptitomno mnoho udencu a vYznamnYch osob. I k teto pitve bylo poutito tela teny, ktera, byla odsouzena k smrti, ale misto popravy byla otravena jedem, jako zloeinec v prvem ptipade. Koneene ueenec SesenskY provedi i pitvu tela lidskeho. Zku genosti prvni pitvy ulozil Jesensky ye zvlagtni Micaske knize, kterou v roce 1601 vydal ye Wittemberce. Kniha tato "Anatomia Pragensis" stala se zakladem anatomickych studii v pozdejk dobe.

Eva, z zebra Adamova stvoienie "Povida se", hovoti pani KelubnOva, Eva v raji jedind mohla bYt jista svYm mantelem, ze ji neni nevernt."

"A piece jsem nekde detl", pan Kedlubna na to, "ae Adamovi katdk veeer, net' sli spat, poditala 'Zebra, jestli mu je gte nejake neschazi."

PREDNASKA

Monsig. Oldficha Zlamala v situ Moravan 23. rijna VE STifZEDU V 8:00 HODIN VEtER

Corpus Christi, Texas VSTUP VOLNY. ZAKUSKY PRODAVANY.

0 OBCERSTVENI POSTARANO.

POI1AD: Ve 12 hod. — formalni uvitani a °bed na fate veleb. p. Ka gpara, a projitd'ka mestem. ✓ 5:30 hod. odpol. — veeete v sini "Moravan" za fidasti hodnostatu mestskSrch, Obchodni komory, okresnich, cirkevnich a spolkovych zastupc0.

V 8:00 hodin veder — uvititni v sini "Moravan" slednou •Nemoovou a ptednagka.

4 KRAJANE! — Myslim, ze netteba podotYkat dfiletitost fleasti na teto ptednake a jste jeg te jednou srdeene zvani. Dostavte se pinYm podtem.

2

VAC. KUeERA, PEEDSEDA, FR. KAAPAR, TAJEMNili, JAKUB NEMEC, POKLADNIK.

ve sttedu, dne 16. tijna

VE STNfK

Strana 20.

Oznameni Zamestnani umrti Jmeno rolnik 3058 - John Ktenek obchodnik 3059 -Jas. Dudek hospcdyne 3060 - Johana Lys bez zamestnani 3061 - Agnes Vitek na farme 3062 -Marie Zrubek na fume 3063 - Frances Staglik na odpodinku 3064 - Jos. F. Piwetz 3065 - Arnold UrbanovskY uditel

50 72 129 61 109 113.

1 13

hospc dyne 3066 Marie Svoboda obchodnik 3067 - John Dudek 3068 - Christine Romanik hospo dyne

122 17. zati 1940 20 19 zati 1940 24 8. zati 1940

OD NAgICH UNIVERSITNICH STUDENTU. Z Austinu se ,cznamuje, 2,e se tam ve stfedu dne 9. tijna veeer konala druhd schtize Universitniho Ceskeho Klubu, kterou zahajil ptedseda Alf. Habarta z Bryan a oznamil, 'Ze se bude konati v deskem jazyku.

Program fidila si. Doris Holaskova z West. Nejdfive byli ptedstaveni detni hoste, mezi nimi i p. Frank Horak z Caldwell, jent" je cpet na universite a potom tti bratti Musilove ze Stamford zahrali nekolik pisni na plane, base a fletne, co" se velice libilo. Potom p. Horn sa,ptgel vyriditi .pozvani p.

George E. Kacite, ptedsedy Spolku deskoslovenskYch ex-studenta texaskYch, na hostinu a tanec, ktere bYvali studenti hodlaji potadati dne 28. listopadu v hotelu. Driskill. adal studenty o spolupraci. Byl pozorne vyslechnut a nasledoval rczhovor o pozvani. 2ertovnou zpravu o poslednim vYletu podala Si. Doris Holaskova. Potom byl ptedstaven tednik vedera, p. Arno Nowotny, dekan muM ,jen2 v iivoru sve tedi poehvalil velikou ifeast i einnost bu nagich studentu. Pak povedel nekolik 2ertt, vet§inou ze 2ivota studentskeho, a pojednal o akolech vychovy. ZvlaAte zduraznil vYbliovu Want a viidcti. 26.clal, aby i nas klub zabYval se demokratickymi pokusy a ukazal, ae mtlEe vykonati mnoho taiteeneho pro studenty.

Zajimava a pouena tee byla ,cdmenena potleskem. .Jaroslav tivnY ukazoval svetelne obrazy o poslednim vYletu, ktere se velice libily, obzvlatte ponevad't freastnici byli dasto "chyceni", kdy'Z to nepozorovali. Tajemnice Elsie Chalupnikova z Houstonu ptedetla zapis o posledni schuzi, jen2 byl schvalen. Predseda ustanovil teditelem programa. Fr. Musila ze Stamford, spoleeenskou .teditelkou Doris Holaskovou z West a finaneni teditelkou Eleonoru Kocurkovou z Dime Box. Schaze se zudastnil bYvalY ptedseda Ernest Pechadek. Po rozhovoru byla zdatila schuze ukoneena zazpivanim texasske hymny. teniite i redakci 'srdeene podravuje Helen 'Sulova, z West, zpravodajka.

0

Umelec je delnik, a ji2 proto je opravdovY. Umelec tije v irstrani, ✓ tichu, o samote, odvracen od novin a ulic, a jcZ proto je silnY a testnY. Ale nesmirnY smutek leli na srdci umelcove a celY jeho divot je jedine zoufani. A to proto, ze timelec neuvetil svemu intelektu, svemu dOvtipu, svYm rukam.

F. X. *Saida.

Dat. umrti 26. srpna 1940 24. srpna 1940 28. srpna 1940 28. srpna 1940 27. srpna 1940 6. zati 1940 18. zati 1940 6. srpna 1940

DULEilTA PBEDNI,igKA.

za mesic Datum uvedeni tis cert.

Prieina smrti.

Stati 72 Cardio Vascular Renal Dis. 8. eervna 1902 A-4511 A-6834 11. srpna 1918 47 Auto Accident 18. lanora 1917 A-11001 74 Cancer of the Vulva 13. bkezna 1921 A-8189 51 Cerebral Haemorhage 25. srpna 1912 A-5931 62 Infected Varicose Veins 8. btezna 1908 Pd. Up. 553 70 Old Age, Natural Causes A-195 1. der'ce 1597 86 Intestinal Obstruction 31 Acute Nephritis & Suppres- 13. • finora 1940 C-5397 sion of Urine A-2489 69 Arterio Sclerotic Heart Dis. 9. imora 1905 11. dubna 1909 A-1530 53 Angina Pectoris A-5393 10. imora 1907 66 Cerebral Haemorhage co vice nezli chodime na vYlety a se ueime, tedy yam povim, co delame v sportech. 0,eskY Progressive Klub vyhral "intramural championship" - totit hry mezi studenty na universite - pa etyti leta. Timto 6eskST Progressive Klub byl dan, (jak se kika) na mapu. Jest velmi mdlo studentt, jinYch jazykii, kteH neslyeli a nee° nevi, za co na§ klub stoji a co dela. Letos naafi hoei hrali "sofball" dvakrat, a tea vyhrali. Deveata jeate letos nezatala hrat.

Na shledanou.

H. J. Kamas, vYk tajemnik Progressive Czech Club

Obnos poj. $1000.00 1000.00 500.00 1000.0(' 1000.00 758.00 1000.00 1000.00 1000.00 1000.00 1000.00

rajanum v olciesu Fayette a °kW.

Z Austinu ptichazi zprava, to se tam ye Ctvrtek dne 24. kijna ptesne v osm hodin veder v auditoriu budoV pondcli, dne 21. kijna, pocti nas vy geologie na Texaske statni unisvou nav'Stevou vzdenY host, Velem versite kona, ptedndAka Monsignoi dui vlastenec a uptimnY ra Oldticha Zlamala z Clevelandu vehlasnY to ndp. Msgr. Oldfich • "0 utrpeni deskoslovenske demoZlamal, papeisky prelat, z Clevekracie a ptiprave Ameriky". teto land, Ohio, kterY Vstup je Upine zdarma a krajane piednese easovou ptedna'Sku nejen z Austinu, nYbit z celeho 0✓ sini "Velehrad" na HostYne a site koli se na ptedneAku srdeene zvou. o pul osme hodine veeer. K teto Monsignor Zlamal je vYbornY a pkeprednake slovirtneho keenika jsou svedeivY teenik a protoM bade mluuctive zvani vaichni krajane, kteviti anglicky, krajanum se naskYrYrn se zarueuje, ae uslyM zlatota vYborna prileaitost pozvati na U.steho kneze, na jehoZ poselstvi po ptedna§ku sve ptatele a zname, celY Zivot nezapomenou. Proto 0 nejsou eeskeho pAvodu. Nejlep§i vzhtru na HostYn! Amerika bude miti dosti toluenu. ptijezd k budove geologie je od ji0 hcjnou beast •rosi, hu ulici Speedway. Nutno ptijeti za- - Podle zpravy z Washingtonu ze Dp. Pavel P. Kagpar, yeas, proto2e se oeekava velika na- 6. zaki t. r. narodni obranna koraiduch. spravce HostYna, se oznamila, fie petrolejovY prumysl vgteva.

Senator L, J. Sulak, 0 bude moci vyrobiti vice neali dosti Jan Handeek.

PROGRESIVNI ESKY KLUB NA toluenu, kterY je dillehtou soueastumvEasrrt. kou vYbugniny TNT, aby Spoj. Sta- hoveti i pki ukladani reser y pro arMill etenati! ty mely zasoby pro svou armadu. n-radu, bude se taiti toluen i jako Timto dopisem jdu mezi vas po V dobe prvni svetove valky byly s vedlefgi produkt paleni koksu. prve, toti2 chci se s vami oznamit vyrobou toluenu v Arnerice znae- Roku 1939 bylo ve Spaj. Statech abych podruhe byl jeden z vas. ne potiae. Prato& vaak k postaveni •ryrobeno asi 25,000,000 galona toMnohokrate jsem meal dopis, ale navYch Cisticich zatizeni v rafine- luenu, coa bylo 0 2,000,000 vice neanikdy jsem ho nedodelal. riich bude zapotkebi nekolika me- Ii vYroba v Cabe svetove Letos mnoho des. studentil na- • komise chce miti reservni zd- valky. vkevuje statni universitu v Austi- sobu, aby se predeSlo dodasnemu 0 nu. Ta nas eeskY department ma nedostatku. Obchodni spotrebitele Kniha, to je jako lahev, ktera nas mnoho studentti, ale te gime se, ze ✓ USA zkonsumuji nyni asi dve tke- napinuje, anit se sama pki torn vyto nikdy bude matno, udelat deskY tiny vYroby a aby se jim mohlo prazdhua.

A. Decourcelle. department je,§te vet:si. him vice, tim.

Mame zde na universite dva Ceske kluby. Oba kluby pracuji pro Ceske ueeni a delaji co nejvice, aby deskY 70411IR 1,1 department na universite rostl.

V AterY 1. tijna "Progressive" NskSr Klub se shrornaIdil v Union Building k prvni schuzi. Meli jsme peknou navgtevu a vypada, ie letoSni rok budeme miti velikY a zajimavY klub. Se gli jsme se ye vesele 1 mysli a budeme pokraeovat v pra• ci, kde jsme ptestali v loni.

Nile uvedene orchestry hrati budou tancechtiqm dle niZvolili jsme si nove Utedniky pro letc'Sni rok. Za ptedsedu byl zvolen sledujiciho potadu:Dan T. Hegar z Temple. Dagi ARaymond Baca DNE 20. itiJNA, tednici jsou: Johnny Kunz z TempDNE 27. itiJNA, Divadlo J. R. Baca le, parlamentat; sled. Martha Mikuek z Austin, tajemnice-pokladDNE 3. LISTOPADU Syncopators nice; Johnny HlavatY z Dayton, 7. LISTOPADU, Junior All Modern Dance - Syncopators DNE obrancem; a pi. J. M. Matejkova je Mraz DNE 10. LISTOPADU zase na .g e poradkyne. Letos mame DNE 17.

LISTOPADU Harmonizers schopne fitedniky a taime se, Z.e mnoho prate vykoname.

V nedeli, 6. tijna meli jsme vYlet v "Pease Park". Nejprve jsme si hrali rune hry a pozdeji jsme men "Wiener Roast". Take na obderstve0 pohodli a obslouieni ct. navgtevnikii bude naleilte postarane. ni jsme meli Coca-Cola. Po jidle jsme si spoleene zazpivali vesele POitADATELi. Ceske pisne. Ano, bylo to fgechno Poitovni adresa: 1140 Robbie St. - Telefon Taylor 0453 velice dobre a v gichni stravill veselY veeirek.

Na doptani se jest - 20th and North Main.

Aby jste yeah, ae to delame ne-

vy-

Do Houston a o Zaba.vy Radu

Pokrok Houston

Vstupne pani 40c.

Tax 4c

Danny 25c Tax 3c

Ve stredu, dne 16. rijna 1946.

V zajmu pomoci Angiii.

-

NaAe pridale se k milionum Amerieantim v jejich Zadosti u vlady SpojenYch Stan. Severoamerickych a Zadalo okamZitou pomoc Anglii die doporueeni vojenskYch znalcil a zvia gtniho vYboru Committee to Defend America by Aiding the Allies. Doporueeni jast doprovazeno znaleckYm odporueenim i gen. Pershinga, gen. Douglas Mac Arthur, a jinYch prominentnich vojenskych znalct. Na g dcpis zaslanY dne 2. rijna zni: His Excellency Franklin Delano Roosevelt President of the United States of America Washington, D. C. Dear Mr. President: We the undersigned on behalf of the overwhelming majority of our membership of about fifty thousand members, respectfully ask you to 'give all possible aid in assuring the immediate dispatch of 25 Flying Fortresses, 20 torpedo boats, and as many combat and pursuit planes as possible, to Great Britain.

Respectfully yours, Federation of American Czechoslovaks of Texas.

Ty same dopisy podobneho zneni byly odeslany na dal gi a sice: Hon. Alben W. Barkley, Senate Office Bldg., Washington, D. C. Hon. Sam Rayburn, House Office Bldg., Washington, D. C. 2adame vgechny na g e odboeky i jedince, aby zaslali na tyto adresy dalgi dopisy tohoto sameho zneni, prirozene s vynechanim poetu • ponevadZ to jsme 4 2 za iistrednu nag eh SAT. 0 Corpus Christi, Tex. Ctena redakce a mile etenarstvo!

Predne yrijmete v gichni srdeen' pozdra y. Chci napsati par iddkü nagi odboCky SdruZeni AmerickYch 6,echoslovdkfl v Texas. V nedeli, 22. zaki odbYvali jsme nagi pravidelnou schttzi a bylo mi narizeno, abych podal zpravu do novin, prime, ae budeme miti to velike,c potegeni a east miti zde Monsignora Oldrich Zlamala z Cleveland, kterY zde bude miti Ceskou prednagku dne 23. rijna (tento mesic), a to bude e stredu, asi v 7:30 veeer a srdee'ne zveme v gechny nage krajany ze vgech okolnich osad, z blIzka i z daleka, aby pri gli a vyuZitkovali tak vzacne prilelitosti, poslechnout znameniteho reenika.

Prijd'te v gichni, vy nagi krajane, a ukalme, e zde jests jsme, a Ie stojime vgichni za tak velkou veci.

Predna gka bude bud'to v Moravan neb v Narodni Sokol sini, jests se jisto nevi kde, ale hlavni jest, aby nas byla velkd navgteva.

Take chysta se na ge odboeka paradati Bazar na 10. neb 11 listopadu, ye prospech na geho sdruZeni.

O tom vgak budeme plati vice pozdeji..

Jak pile pani Kadankova zde v Corpus Christi, teZ elenkyne na geho SdruZeni, nesmime ztraceti nadeji ve viterstvi prava, i kdy Z uZ se zda nam te nadeje nekdy malo. Nekteri nali Tide Se uS je pozde, vge So je ztraceno. To si nesmime myslet, v2,dyt' jsme vgichni jedna vetev toho na geho krasneho 'Ceske-hp naroda. A je-li uS ta na ge uboha

y

VESTNiK

Strana 21.

schiazi bude se vice o teta veci jednati.

Take nose odboeka sbira, obno gene gatstvo a pradlo pro nage Tab kLczy kdo co mute, nech7 e nam '‘idet a my rddi ostatni obstarame.

Take tent: mesic, 20. rijna, pan Jos. -,,,Th..§ut bade promitat film "Snatkova kancelai", v Robstown.

Jako oby6ejne, tento film jest zaptij,: en laskavosti Praga Film Co. z Chicago, ye prosoech naSi akce. Tak ne-Lap:mente vSichni 20. rijna do ,auee:lown na "Sfiatkovou kancelat", v 0:30 a 8:30 veeer.

NAe odboeka zde srdeene vespolek hledi jiti vpred ve vAern k pornoci naL ubohe stare vlasti tam za moi'em a zn=vu vas volume: vsichat krajane, pojd'te s ndmi, vIdyt' jsme v gichni z redo Ceskeho a vime, Se rid g narod nezhyne. Kdyby leta noatisraus jej sviral, on zase -)ovstane. Treba3 i my zde rozeni, Z y zajiste f-Itin7e lSsku k tomu na,e,mu narodu, z ktc-reho jsme vygli, a jak krSrr u srdee, kdy2 braje, nose a ". rodni hymna, tehjiste nezapIcS So jsi tech neb 7,,C, :ravan. A jak PalackY pravi: byl posledni, tkebas i z coda eikanskeho, preci s yttj rod a pf,vod nezapru."

Tak tedy koneim, a znovu pripomin(ma, prijd'te w7;ichni no plied:ku nai=,eho Msgr. Oldkich ZIAmala, v Corpus Christi, ye stkedu, doe 23. rijna v 7:30 \Teen Sc srdee'nym pozdravem na v gechny etenare, jsem Frank A. Kagpar, MONSIGNOR OLDRICH ZIAMAL, taj. odbee. SA.OT. v Corpus Christi.

Rt. Rev. Monsignor Oldrich Zlamal jest 36 let ye SpojenYch Statech )o( SeveroamerickYch. Narodil se na Morava v Kokorech roku 1879. Byl vysvecen v Clevelande 1904. Studoval v Olomouci, v Prer..ve a theologii v Olomouci. Pracoval velmi siine mezi Slovaky 2,2 do roku 1915, kdy po Posledni dny obchazi agenti nesmrti znameho naboLenskeho , a spolkoveho pracovnika Nov. S. Turdeka se stal fardrem osady Fanny Marie laurdske v Clevelande. Zde za sveto- meck7ch cbchodnich spoleenosti naye valky stal v prvYch kadach odboje za svobodu na geho naroda a stare Se krajany a nabizi jim rtizne zpiisoby poukazu penez do Nemecka a obvlasti a roku 1916 ptisobil mezi na gim lidem pro spoleCnou frontu. vgech sazerVch tizemi nazistickYmi hordaCechu, katolikt, protestantt a svoboclomysinYch spoleene se Sloyaky. mi. Varujeme nag e krajany proti Bylo to po prve, ea se amerieti 0 ,e gi mezi sebou dohodli. Tutu programo- temto ldem, ponevad2 penize poslayou linii zastava monsignor 0. Zlamal i dnes, nab veld, jako my v Te- ne do stare vlasti by pri gly vlastne xasu, Se narod poeetne slab Y musi jiti v jednom rnchutnem ceiku za do rukcu Hitlera. Dolary, ktere by svYmi cily bez rozdilu nabaZenskYch, stavovskYcla a politickYch. Nez roz- jste zde zaplatili, zilstaly by zde ye dilu zdali jest narozen v Cechach, na 1Vlorave neb no Siovensku. kIdS SpojenYch Statech a byly by pouLty yzacnY host byl osobnim ptitelem presidenta T. G. Masaryka, ktery byl k nazisticke propaganda a gpiona.2jeho hostem na jell() fake roku 1918. Po skoneeni valky roku 1019 byl ni sluZbe proti na gi americke vlasti. vyslan Svazem 6eskSich Katolikti a americkou organisaci The National Va gim pribuznym vyplatili by jen v Catholic War Council spoleene s mansignorem E. Bouekou a chicagskym papirovYch mark-doh, ktere nemaji bankekem F. J. Hajlekem do stare vlasti, aby v none a mlade republice ceny. To same plati o zdsilkach Dolary, o ktere ma, Hitler nou'c'eskoslovenske predna gel. Jejich misse byla velmi zdaiiid. No celou dobu po ukoneeni sveteve valky stal v2dy v popredi v'Sech krajanskYch akci zi, byly by yzacnYm prispevkem do a jakmile stard vlast byla ohrolena, byl to ()pane monsignor Oldrich jeho zbankrotele pokladny a vagim pribuznYm by za to dali nejakou Zlamal, kterY stal mezi prvnimi a spolupracoval no rychle organisaci .1\tarodni Rady, ktere musela se znovu organisovati. -Letos slavi nas host bru rnizerneho upraZeneho zrni. Ne25. jubileum sveho pilsobeni v wade Panny Marie Lurdske vClevelande. podperujte tento nazistickY Byl nejen pracovnikem nabolenskYm, ale i spolkovYm a vZdy vernYm KaZdY kdo dnes posila do stare vlasynem sveho lidu, ku kterernu se hrde hiasi a s kterym jde znovu do boje sti penize neb jine veci, jedna, proti za svobodu stare vlasti nalich rodieti. Proto jest nam v Texasu vitan, zajmtim Ameriky a Oeskoslovenska a nikterak nepomaha, svYm drahYm, proto s radosti 6ekarne na jeho ptijezd, abychom se nejen posilili jeho kteri si ani va gi pomoci za podobslovy; ale abychom ho i u nas na Jihu pozdravili tab, jab si Uprimny a nYch podminek nepteji. Chcete-li vernY pracovnik zasluhuje. pomoci ye stare vlasti va gim pribuznYin a drahym, pak jest jen jedna stard vlast za morem v drapech ar- odbYva et'vrtou neC: kc:dY mesie. cesta, t. j. postaviti se v gik s temi, cid'abla "nazismu", je to tedy nage Priki schUze jest Le* tento me- kteri pracuji proti utlaeovateli Sepovinnost, abychom my zde, kde sic. A take, ktefi je,: t nejste eleny, skoslovenskeho lidu, kteri proti namtiZeme, hiedeli dati vgemoZnou prijd'te a slaito svui eimskY popla- zisinu bojuji i s nasazenim svYch pomoc, nesmime se ddti nieim od- tek a ulmLne se, So viastnich Zivotti, aby co nejdrive vysvobodili starou vlast z poroby a ostragit; musime vespolek nadale dome vpred. trcetvi. Darujte na CeskoslovenskY vgemoZne pracovati, neb prijde jedV posledni scht17,i take bylo jed- CervenY kri2 a na Vanoeni nadilku nou doba, kdy na ge krasna deska vlast so znovuzrodi, neb "Pravda nano o zalaern edboeky zde pro ask vojintm a letcum v Anglii. na§i naiad& A byla by to krasnal vitezi"!

SdruZeni AmerickYch Oechoslovavec, abychom my, to naladd gene- ktt v Texasu.

Tak mill krajane, prijd'te race, kteri jsme zde zrozeni, take 0 na predna gku, jakoZ,' i do prigti pracovali a nenechali v gecko tern NemY hluchemu poleptal, aby schttze na gi ,cdboeky, ktera se v2dy naim starYm osadniktian. V prigti beznohS7 utikal.

V c).steneckS7 knez zavita do Texasu.

Krajan pozor!

KRASNI PEJKLAD AMERItANA.

Do Cameron a okoli Nov' pohtebni domov oteffel * alu najdeBil Marek. V hodine Z te u nas nejlep§i obsluhu a ceny lacine. .. Ambulance ve dne i v noci.

Telefon 546.

BILL MAREK & BILL BURNS Funeral Home CAMERON, TEXAS len S. P. J. S. T. Nabytek a domici zatizeni fgeho druhu.

Piimo k Tovarni ceny. zakazniku.

Vzorna, obsiuha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove Eadu Pokrok Houston.

HOUSTON, —::— TEXAS

Van Pharmacy .—IDITEL A. P. OERNO8EK, 16

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. f.Tpin6, zasoba lekarnickeho zboZi. Jedina eeska lekarna v Houstone.

Navgtivte nas.

Telefon: Beacon 32100.

RED FRONT

teskit Jidelna, Restauraee a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Kant, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelne. jidla a lunge NejlepAi soudkove a lahvove pi•o, rOzne druhy vina a doutniky.

Mluvime Zesky.

Hoboko stale na sklade.

Zylattni stoly pro rodiny.

DR. THOMAS N. DeLANEY OeNt LEKA1 BrYle spravne ptipraven6. as dle 6.mluvy. ttadovna 3248 — Res. 2687 613-15 Professional Bldg.

TEMPLIII, TALUS.

DR. KAR. J. HOLLUB teskY Lekat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fitadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUZBA, V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni fistav pohotovy k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou flak' zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni fiditel.

Olen S.P.J.S.T. — Telefon UK TEMPLE, TEXAS.

Ve stfedu, dne 16. tijna 1940.

V 2S TN tIC

Strana 22.

Houston, Texas.

Dnes obdreli jsme gek z Crosby t. j. vYte1ek z filmu, kterY jest Ukazovan po na:Sich osadach v Texasu ve prospech odbojove akce a eeskoslcvenskeho eerveneho krile, organisovaneho na ptde Anglie. Krajan Alois Dosko'Cil, tajemnik naei odboeky SALT v Crosby pie nam, ze majitel divadla Mr. Othelo Hare ptidal k vYteZku z filmu osobne dar $14.20. Tent:• priklad Americana mel by bYti vzpruhou pro ty, kteri pracuji pro nak svatou vec a tem, kteri jsou proti nam a stale kritisuji mel by vzbuditi pocit studu.

Na pude Anglie stoji deskoslovens i chlapci, aby dali i sve Zivoty v k sazku za svobodu nejen eskoslovenska ,ale i celeho sveta. Dnes i naSe Amerika s utajenYm dechem sleduje vyvoj boje nad Anglii, neb dnes ji'Z jest zcela jasne, ze vYsledek tento bude miti nedozirne nasledky pro nas. Kdo by jeke dnes otalel neb dokonce stavil se proti naSi praci, jednal by proti svemu vlastnimu zajmu a proti zajmu naii nove americke vlasti. Verime, vkchni dobri amerieti Oechoslovac' i ti, kteri doposud nebyli mezi nami, koneene probudi se a prijdou mezi nas, aby rozsirili giky naee "Za svobodnou Ameriku ye svobodnem svete se svobodnYm Oeskoslovenskem."

Bratli a sestry, kteri jste juste otaleli a men jste snad jine nazory, jste nam vitani v na gem stredu, nemame Z'adne nenavisti v nagch srdcich, naopak budeme radi, kdyZ uvidime, ze koneene pochopili jste nag spravedlivY boj a nasi ktest'anskou a lidskou povinnost pomoci iidem naSi krve, aby se zbavili Nazismu a otroctvi do ktereho byli uvr'Zeni hrubou, sttedovekou, pohanskou moci, kterou nejen nas president F. D Roosevelt, ale i cela Amerika odsoudili. Nasledujte ptiklad Mr. Hare z Crosby a pomorte nam poskytnouti trpicim eechoslovakilm v Anglii a vojinum esl. armady v Anglii, penMnim darem.

Dekujeme Vam ptedem a jsme s heslem "Zvitezime"!

Sdru'Zeni AmerickYch echoslovaku v Texasu.

NAS BOJ V JIHOAFRICICEM TISKU. (Tiskova, slutba esl. N. R.) Take jihoafrickY tisk venuje na'Semu boji za eeskoslovenskou svobodu iivou pozornost.

VelkY dennik "The Star" v Johannesburgu ptinesl na yYznaenem f, miste zpravy o ustaveni kabinetu presidenta Eduarda Benege a o prvnim setkani se presidenta opet p6 dvou letech s naeimi vojaky. V dlouhem elanku, kterYm doprovazi vydani historickeho ptehledu deka ve stredni a jinni Evrope z pera Stepana Pribieeviee pod nazvem "Living Space" opet citovanY list pHlelitost k obgirriejk zmince o naS'em narode a piee: "Narod, kterY rodi takove mute (mineni jsou Jan Hus, Jan . i'21c.a a jini flak bojovnici pravo a spravedlnost a svobodu svedomi) nepottebuji obohacovat svetovou literaturu ohnivYmi teemi a spisy o ptednostech svobody a volnosti. Ma v duSi veenY plamen, ktery nic nezdola a neuhasi, a je to spi ge jeho Eva, krev nee ree, co ho povidy udr'g pri 2ivote".

Tyz easopis doprovazi zpravu o ustaveni nove eeskoslovenske arALCOHOLIC BEVERAGE CO. mady v Anglii poukazem na slavnou Exclusive Distributors anabasi nakch legii v Rusku za sveAustin & Waco, Texas. tove valky a cituje, co o ni napsal nynejk britskY premier Winston Churchill ye svYch valeenYch vzpominkach. Nakonec pripojuje redakce poznamku: "Synove techto 'oeskoslovenskYch legionarit opet bcjuji bok po boku s Velkou Britanii.

PRAVNiK A nikdo nemMe bYt v nejmenAich pochybnostech, eeho oeskoslovenVytizuje ve gkere soudni skY duch i v teto valce docili." zalaitosti.

JinY velkY jihoafrickY dennik (Thadovna: 936 Bankers Mort"The South African Times" otiskgage Building, pies ulici nanul (jako nekolikrate pied tim) raproti Kress budove. du zprav z "New Flashes from Czechoslovakia" a nektere inforrnaeni HOUSTON, TEXAS clanky, ktere mu byly eeskoslovenskou narodni radou zaslany.

1:%.1111,0.11.•••01 ■ 04!0•1110tpaimioawolimwo....,..,,,........0. ■04■11■110.74Mio.loomssq....m0,041.11•342=11471M0.1M■0417)

Do Houstonu a °kohl!

1

KratS1 ptednaSka. Zadatek ye 4:30. Pak divadlo pod nazvem

"Ml..1?N NA SAMOTE"

0

ZKUSTE TUTO VITEeNOU MAST na vtedy na noze, o nichZ se lekati vyslovili, ze se nezhoji. Ona Vam bolest vyeisti a zahoji. Dejte si z ni naplast na revmatismus a budete citit rychlou idevu. Na podbirane prsty u rukou s kterYmi musite ye vode pracovat, dejte naplast' a shledate, jak rychle se Vam budou hojit. Naplast' nutria mit i kdyz ye vode pracujete. Dale boule, krtice, rezne rany, otoky, lfSeje, bunions a vee moZne bolesti leei, ttisky dtevene neb ocelove z tela vyOhne. KaZdY, kdo ji zkusil, je nadS'en ptimo zazraenou leeivosti. Zkuste ji i Vy a Vag domov bez ni vice nebude.

Hra ze 2ivota a pro livot, o 3 jednanich, od Josefa Kubika OSOBY: Magdalena Stachova, majitelka myna ses. Lili Nezvalova Kilian Stach, (paha') br. Bedihch etvrtnik Stepan Lhota, starek br. Josef Vesely Tomag Vleek, mladek br. Dom. Nezval P. Volfgang A. Sufic, farat br. Frantigek Beean Ondtej Kubeeek, zvan' Vondra, koriskY handlit br. Old. Vala Barra, deveoka ve mlYne ses. Anna Hamuskova I Brigitta, safaika ses. Pavla Studniend Anna, sirotek ses. Alice Cikalova Odehrava se na nadvoti myna zvaneho "Na samote", v lesich i pod KrkonogskYmi horami, behem tti dni.

Po divadle tanec pH Zatopkove orch.

NONAT 0•.4

a 11Cf.0.0

Divadio v Houstone 20. fijna v sini iadu Stefinik Cis. 142, na Cottage Grove

Citim, ze nejlep gm mistem odpoeinku jest spotadana ticha rodina a nejkrasnejAi zabavou pouend eetba.

Bohumil Hauge.

Cena Nonat jest postou 55c a $1.05. Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste prima na na,§i adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., ALTADENA, CALIFORNIA

CHERNOSO

C.

(eili Houston Czech's Orchestr) CHUTNA VEtEitE — VEPEOVA SE ZELIM

I

Vstupne: 30c Uctive zve, ZABAVN1 VIBOR. 111•0111111.141111•0 40114,4111111.014111•00111,01111111001111101V,

Ve stfedu, dne 16. fijna 1946.

Nemiliete jisti?

Usednete nekdy nucene ke stolu s naprostou nechuti k jidlu? Citite viln1 pokrmil a pfejete si, abyste mohli nnstnost opustiti? Jest moinym, ie trpite chybalrm zaiivanim a vymegovamm.

Mnoho tilde lidi v poslednich pokolenich vyzkou g elo blahodarnost Dra. Petra Hoboko, ialudeeni Einnost povzbuzujiciho leku. Ti vi, jak na.pomocny'm jest v mnohj)ch pfipadech: funtionzilni zacpy, nervosy, neraiivnosti a zkaieneho zaludku, ztriity spanku a chuti it jidlu a obyCejnYch nachlazerd. kdyi tyto jsou zavirfeny chybnou zall y nosti a vymeiovanim. Hoboko jest sestaveno z 18 rilznch lekafskyich kofink0, bylin a rostlin. Pracuje s pfirodou it 1.1 inkovani na oboji ialudek a stfeva a piesto neni drsne neb svirajici. Pomaha Einnosti laludku; pravidluje stieva; zvyiuje vyme5oviinf prostfednictvim ledvin; napometa; a urychluje zaiivanf. NepozbYvejte nadeje, jestliie y es jine leave prostfedky z1clamaty — °petite si labels Dra. Petra Hoboko dnes.

• Dra. Petra Medivt Olej , Linintent — Protihnilobn3? bolesti uti g upci prostiedek v uifvani Pies 50 roke. Rychle. ialeva od revmatickych a neuralgickYch bolesti. boleni zad, ztuhUch a bOlav9ch sval0. vymknutin, odienin a namoEenin, svedicich neb pfilicich nohou. Utiiujici.

Zehfivajici. Usporny.

Nernetiete-li obdrieti FahrneyaVy leave prostiedky ve /mem sousedstvi, pouiijte tohoto kuponu.

Zy lAitaf Nabidka—Objednejte Dnesl

Jako zv1A5tni "seznamovaci" nabidku poileme y am ZDARMA 2 uncovY vzorek Dra. Petra LeCiveho I Oleje Linimentu a ZDARMA 2 uncovY vzorek Magolo a objednivkou I Hoboko: 1:1 11 uncovii lahev Dra. Petra Hoboko — $1.00 poitou vyplacene (2 uncove vzorky tdarma) . ❑ 2 pravIdelne 600 lehve Dra. Petra LiEiveho Oleje Lintmentu — $1.00 poitou vyplacene.

C. 0.

D. (poplatek piipo'eten). ❑ DR. PETER FAHRNEY & SONS CO 2501 Washington Blvd.

D811-23A Chicago, III. Dept

HITLER KOUZEL ZBAVENY. Londyn, koncem zati. — Kdo mluvil s Nemci pied valkou o nacistickem relimu, zjistil zajimavY zjev.

Mnozi Nernci prohlagovali, to jsou odpfirci nacismu a netajili se odporem vilei nacistickYm I/Maim, ale Hitlera povatovali za vyjimku. Hitler byl i pro tyto Nemce temet nadpozemskYm zjevem, mystickou osobnosti, ktera je povzneSena nad vAechny nepravosti svYch ptatel a spolupracovniktii.

Neni tteba ptipominati, jak se nacisticka propaganda snatila udelati z Hitlera zjev zcela mimotadnY. Goebbelsova propaganda neAtitila se tadneho prostkedku, aby se Hitler jevil jako "divotvorce"; cokoliv Hitler prosadil — obsazeni Poryni, remilitarisaci Nemecka, ptipojeni Rakouska a okupace 6eskoslovenska — to vSechno se vykladalo tak, jako by neAlo o tiny obyeejneho smrtelnika, nybrt o iispech nejake vySti bytosti. Povatlivou se stala tato mentalita, kdyt v prvnim rote valky zachvatila take znaenou east Evropy. RychlY aspech v Polsku, Aspene tateni vuei Norsku a Dansku, viterstvim nad Holandskem a Belgil a konedne i poratka Francie vnukaly nejen vladam, ale i celym rodtm piesveddeni, to Hitler mute udelat vAechno. Hitler se ovAem aby tuto viru Civil. Jeho projevy, v nicht se chlubil fispechy a oznamoval nove akce, znely st ye vice jako vYbuchy posedleho. Malokdo si uvedomoval, to jde pouze o komedii, kterou hraje obratnY herec.

Kdyt kapitulovala francouzska vlada v Bordeaux, dosahlo toto duAevni rozpoloteni sveho vrcholu.

Statnici a nexody divali se jako oearovani na Berlin a byli ptesvedeeni, to zkaza Evropy je neodvratna.

Valli, to s demokratickYmi institucemi je konec. V nekterych zemich projevila se tendence, vykoupiti si

Vt8TNiK

Strana 23.

"ptiznivej61 podminky" dobrovol- same jen velke, pavodnostni svou mu, to Bjoernsonove jsou tam ftnYm obetovanim vtiech svobod. Pri- prekypujici basniky, a divim se to- kazem tak ridkYm. Neruda. pomeiame si jen Rumunsko, ktere provedlo dokonalY ptevrat ye sve politice, aby si Hitlera naklonilo.

NejznamejAi pritel nacistft stal se najednou ministerskYm ptedsedou a elenove "Zelezne gardy", kteii meli fieast na zavratdeni dtivelSich cleVAg1 NALADR ntiI vlady, zaujali mista v rumunskem kabinetu. Bez ohledu li na vAechny dtivejAi zavazky byla najednou i rumunska nafta Hitlerovi k disposici. A vYsledek? Hitler, ktery teto °heti prislibii nejdfive Za to se mOlete spolehnoat na pomoc a ochranu, polotiil pak Rupripravku, ktera bezmala 60 let munsku na krk a ptinutil jej, se ukazala b9t pritelem viech, aby souhiasilo s rozkouskovanim kdof byll stifeni r9mou nastuzestatu. nim a z toho y zeilkm kailem

KYCHANI

NEPON

Kdyt vira v zazradne schopnosti Hitleirovy dosahla vrcholu, mnozi lide se domnivali, to Anglie, ktera bojuje sama, musi valku prohrat.

Dokonce i vYznadni lide projevili nazor, to Vella Britanie bude za mesic "na lopaikach". Ze vAech stran ptichazely sice do Anglie projevy sympatie a obdivu, ale soudasne se davalo na jevo, to anglicke sill je beznadejne. Kdyt se Hitler v tedi, kterou proslovil 19. Cervence v titskem snemu, dovolaval "posledni mirove vYzvy"; mnozi lide doufali, 2e se anglicka vlada chopi teto letitosti obema rukama, aby se zachranila pied hroznYmi nasledky, kterymi nacistieti vfidci Velke Britanie neustale hrozili.

Ale v Anglii se uvatovalo docela jinak. Ani anglieti statnici ani britsky mut z ulice, nevetili nikdy, Hitler je divotvornY a nedali se nikdy ovladnouti teorii, to Hitler dovede delat zazraky. Uvedomovali si naopak, to Hitler dosahl tit vrcholu sve moci a vilei Anglii nedokate tadne zazraky. Zairakem byl spiSe fistup britskeho vojska z Dunkirku, nebot' se zdalo, to britske expedieni sbory jsou beznadejne ztraceny.

Hitler se chlubil nekolikrat, to se s Anglii vypotada nejpozdeji do 15. srpna a nemecka organisace "Kraft duch Freude" zadala ut prodavat svYm elentm listky pro vYlety do Brightonu a jinYch anglickYch lazni. Pak se ukazalo, to zazrak nenastal. Anglie nebyla na lopatlach ani za tticet dni, ani do 15. zati. Jeji sily se naopak zvetAily, a dosahly takoveho stupne, to Hitler musel invasi odlotit. Nemecke letectvo vrha se site na Anglii den a noc, bombarduje bezohledne a nevybirave, ale v bitve o Anglii neni zazraku. Vtechny tirtokY troskotaji v mohutne obrane, kterou ptedstavuje jednak britske letectvo a jednak vAechna ostatni opatteni proti nemeckYm naletfim a ptipravam pro invasi.

At' ut se veci vyvinou jakkoliv, at' ut se Hitler invase letos neodvati nebo se pro tento piece jen odhodla, tolik je jisto: britska obrana nedovoli ut tadne "zazraky". Odhodla-li se Hitler k invasi, setka se s takovYm odporeie, kterY vite v Hitlerovy "magicke sily" zasadi jednou navtdy smrtici ranu.

0 Spisovatele ve velkYch mestech narozeni nemaji tech vYhod, jake maji narozeni v kraji, vynikajicim pficodnimi krasami ptirody. Veiba bylo mesta krasne jako Praha — hluk a tisiceri lidskY styk nedopusti pineho zatiti to krasy a nedovoli, aby se ze zatiteho vyvinul zor a cit ptiivodni. Vtdy si myslim, tie na pr. Norvetisko - by meld rodit

SEVERCV

ALSAM PROTI

KASLI (SEVERA'S COUGH BALSAM)

D1TI JEJ MAJt RADY1 + Ve viech pi'ednich lekarnach. — Kde nemaji, neberte napodobenin a objednejte primal

111

EAD POKROK HOUSTON CIS. 88.

dne 27. Ulna 1940 ve prospech S. A. C. T. ye sve tadove budove na Studewood, divadlo a proslovy bratti: C. H. ChernoskY — ptedseda Hl. ttadovny a Frank Aneinec — ptedseda mistni odboely SALT. DIVADLO JEST POD NAZVEM

"POSLEDNI OD ZBOROVA" OSOBY: Dejstvi I. Havel, hostinskY Verunka, jeho dcera Jirj Horyna, studujici Hanek, iidici uditel Willerstein, velkostatkat Klima, mistr kovatsky, Hrabal, Avec, 6etnickSr strelmistr

ses. Agnes Sustala br. Frank KoAut br. Tim KostomlatskY br. Rudy ‘8efeik br. Joe KaApar p. Rudy Hefner p. Benny PustejovskY

Dejstvi II. Jiri Horyna, velitel ptedni zastavy br. F. KoAut Materna, desatnik p. Dana Datilek Zaruba, telefonista p. Rudy Grigar Hrabal, dobrovolci I. pluku, Tomek, p. Eduard Midulka Petrov, delegat finskeho pluku br. Ad. Datilek Wollerstein, valednY zajatec br. R. .Sefeik Legionati, vojaci I. Ceske brigady.

Dejstvi III., po nekolika letech na horske fate.

Wollerstein, tovarnik br. R. 8efeik Havel, majitel restaurace br. J. Kalousek Verunka, jeho dcera ses. Agnes Sustala Tama, farat br. NetolickY Horynova., jeho sestra ses. J. Kalousek Hrabal, obuvnik Hanek, iidici ueitel na odpoeinku Jiri Horyna, kapitan ruskYch legii Zaaatek ve 2:30 hod. odpoledne. — Vstupne: pan 43c; dania 28c Hudba odpoledne i veeer:

J. R. BAtA K hojne riavgteve zve VYBOR. V PATER, 18. irtiJNA VEtER PI EDNA gKA MSGR. OLD. ZLAMALA

Strana 24.

IP

VESTNiK

•

Poutiveite k

CililailleValli

Maly Oznamovatel Pravidla V Malem Oznamovateli ifetujeme Z centy za slovo, za kable uverejneni. Nejmenti poplatek za oznamku (do 25 slov) jest 50c. Oznamku napike na zvlattnim listku a prilotte k objednavce prislutnST obnos bud' pottovni poukazkou (Money Order) nebo ve znamkach (stamps).

Posilate-li osobni eek, pfidejte 5c na jeho vSrmenu.

Ma-li bSiti jmeno oznamovatele zatajeno a nabidky posilany administraci pod nati znaekou, ifetujeme za oznamky "Na prodej", "Slutby a prate" a podobne 25c zvlait' za znadku a na pogtovne, aby aloSle dopisy mohly b'ti ihned odesilany.

Pti oznamkach "Nabidnuti k silatku" neb "Prijme se hospodyno" obna.gi doplatek za znaeku a po:slovne 50 centu.

Doplatek za znaeku budiz ptilo2en k obnosu, kterY posilate za oznitmku.

i

sp

Hleclam Ceske neb nemecke devee na praci do "Cafe". Hlaste se ihned na: Adolf's Cafe, Bartlett, (42-44pd) Texas.

1111p Medi, se bezdetna dvojice k udriovani domacnosti, udrrovani yardu a rizeni. Mrs. S. L. Brown, 4205 Mc Farlin, Dallas, Texas.

(42-43-c) mr-i Hledaji se pamatni housle po bratrovi, pftjeene na vS7stavu do Dallas v r. 1936. Kdo by o nich veal, pike anebo potlete (p.o.D.) pottoit. Odmenu zaplatim. - Steve M. Kamas, Rt. 1, Brenham, Tex. (42-43pd) air Byt pro studentky, poblit university, kde si mohou samy vatiti.

Pfihlatky posilejte na: Mrs. A. C. Foyt, 710 W. 22nd, Austin, Texas.

(42-p) Na prodej nebo vSTmenu za vetti farmu, 93 akril michane dernice a neco pisku, 2 1/2 mile od Fayetteville. 60 Mutt pole, zbytek pastr. Dobre staveni, 2 studny, u tterkove testy 1 1/2 mile od tkoly. John Voldik, Jr., Rt. 2, Fayetteville, Te(42-pd) xas.

Sip Mladik 301etS7, vlastnici slutnSr majetek, peal by si seznamiti se svobodnou, eeskou divkou do 27 let, ktera je dobreho karakteru. NabidIcy adresujte na: "Mladik", c,/c Vestnik, West, Texas.

(41-42p) r" Na prodej! - Sazenice, mrazuvzdorne, zeli a hlavkoveho saidtu, 200 za 40c; 300 za 50c; 500 za 70c; 1000 za $1.25, pottou vyplacene. Vtechny pfedni druhy. Za uspokojeni ruCime. Raymond MUdenka, Hallettsville, Tex. (40-43-c)

air

Na prodej pekni kohouti druhu "Brown Leghorn" k chovu. Cena $1.25 kus, nevyplacene. - Jos. F. Holasek, West, Texas.

(38-dz.)

OpravdovSr basnik nikdy nit nevymSitli, nSrbrt odiva, v a ye formy zjevy obecne lidske.

BelinskST. * Poesie je ukazatelem narodniho zdravi. Toto zdravi lze merit mirou dokonalesti poesie. , Kamil Bedna.f.

Wenn odboCkam Orga.n1sa S.A.C.T. a tajemnikum Houstenu, 12. rijna 1940.

Ty dny obdrzeli jsme dopis z New Yorku od Committee to Defend America by aiding the Allies, ye kterem , dekuji natemu SALT. za zaslane petice, jaket, i spolupraci. Znovu upozornuji, ae petice jsou pro ne velmi vzacn3im materialem a kladcu duraz na tuto akci sbirani podpisa a proto Marne znovu vtechny odboeky, ktere nam jette petice do dnetni doby nezaslaly, aby tak ueinily okamiite a pokud mono pine vypinily pcdpisy kaidou jednotlivou petici. Mnozi se domnivaji, to neni zapottebi dnes, kdy vlada tak silne ppdporuje kat& hnuti pro Podp oru Anglie v boji za demokracii a lidska. prava. Krajane, mSrlite se, jest zapottebi stale einnosti a vytrvalosti v nati akci a praci, naopak musime na:si einnost zdvojnisobiti, umdlenost a ochabnuti v dnetni dobe by znamenalo poratku, nebot' prave dnes jest zapotfebi, aby hlas lidu uvedomelehe byl slyten.

Doposud obdrteli jsme petice podepsane z nasledujicich osad a edbodek: Houston, Moulton, Dime Box, La Salle, Flatonia, Fort Worth, Oklahoma City, Needville, TiogaSherman, El Campo, Shiner, Hallettsville, (soukroma), Wallis, Blessing, Galveston, Rowena, Dallas, Sealy, Seymour, Schulenburg-Flatonia (soukroma), celkem 1,545 podpist. Krajane, neodkladejte, zatlete nam vypinene petice IHNED. • Krajane!

Jit tento tSrden na g vzdenST host Rt. Rev. Monsignor Oldfich Zlamal bude mezi nami v Texasu, aby piednatel na nite- uvedenSrch mistech o dnetni situaci a povzbudil nas a ty, kteli jette nejsou mezi nami ziskal pro nas spravedlivy a svatSr zapas za civilisaci, lidskost, za svobodu lidstva a deskoslovenskeho ndroda. Nesmi tadriSr z nas schazeti na velkVch pfipravovamich manifestacich, kdo jest dobOm Ameridanem a potomkem oechoslovakt. Pfijd'te vtichni bez rozdilu: Ve stfedu dne 16. "rijna, veder do Guy-Needville, v 7 P. M. Ve dtvrtek dne 17. rijna veder do Crosby.

V patek dne 18. rijna veder do Houstonu, rad Pokrok. ✓ sobotu 19. rijna veder do Hillje. ✓ nedeli 20. rijna odpol. do Wallis.

V pondeli dne 21. rijna veder do La Grange-HostSrn. ✓ Ater 22. rijna veder do Shiner v 7:45, City Auditorium.

Ve stfedu 23. "rijna veeer do Corpus Christi.

Ve etvrtek 24. "rijna veder do Austin, na universite.

V patek 25. rijna veder do Cameron, National Hall.

V sobotu 26. rijna veeer do Granger. ✓ nedeli 27. rijna odpol. do Ennis. ✓ pondeli 28. rijna odpol. do West.

Tyto dny budeme manifestovati za svobodnou, demokratickou Ameriku ve svobodnem &vete se svobodriSrm Ceskoslovenskem. Mesic fijen jest nam mesicem vzpominek, mesicem kdy stark nas narod nabyl v race' 1918 svobody po tfistalete porobe a take mesicem smutku, kdy zase tutu

Ve stfedu, dne 16. "rijna 1040.

Ok' SRIST.

V. 0. S., Cis. 41, Schulenburg, Tex. $5.00; S. P. J. S. T. Hlavni tfadovna„ Fayetteville, Tex. $300.00.

Lituji, ze nemam easu priZnati evky osobnimi dopisy, ale po.silarn piiznavky co nejdfiv. Chci rcukazati na dary ,ad S.V.P.S. Hlavni tfadovny, a tez S.P.J.S.T. Hlavni tradovny. SVPS. pfispela $50 po dvakrat a SPJST. Hlavni "Oraclovria $300, tea po dva.krat. Krome techto osob, rfizne spolky a organisace prispely, jak: mistni Lady SPJST., Hlavni tradovna RVOS., istni rady RVOS.; KJZ" T., KJT. a take jednotlivci. Velice si vaime teto podpory a ujiet'uji vas, ze katdV la • ; at' je menei nebo vetei, ma pro fiecl velikou cenu. Timto zpiisobem tnohli jsme vypomoci mnohemu studentovi, kterS7 chtel studovat na koleji, ale nemel tech penez.

Pokusil jsem se kaidSr prispevek uverejnit ye Vestniku nebo eechoslovdku, ale jestli jsem Opomenul nekaho uvesti, prosim laskave za orominuti a rad bych chybu napravil.

Se srdeenSm pozdravem, A. W. Marchak.

0

L. H. HILLMAN Br. L. H. Hillman je Menem radu Praha Cis. 29. v Taylor a lonskeho `rijna ustanoven byl nak Hi. tradovnou organisatorem. V teto slutbe br.

Hillman se osveddil, nebot' ziskal pro sviij fad 100 novVch Clem, dosahl 2. mista na destne listine natich organisatorii. ftdd Praha ma pfitomne pet set Menu dospelSich a stale rostouci DetskST Odbor. Br. Hillmanovi pi ejeme dalti iispech v jeho Pozvani do Wallis, Texas, na nejiste zasluale praci. deli 20. rijna 1940, na oblastni svobodu ztratil. Letos bud' nam me- zi Sdruteni AmerickStch .,echoslosic Nen mesicem nove nadeje do vaka TexaskS7ch ve d ye hodiny odlepei buduocnosti. Potvrd'me nati pcledne. Zveme vtechny spolky, odhodlanost nejen fioasti na naeich jednotlive eleny a elenkyne a ptizmanifestacich, ale take "rijnovm nivee naeeho velkeho z osad East Bernard, Wharton, darem svobody".

Hungerford, Beasley, Rosenberg, Sdruieni Ameriel4eh Richmond, • Sealy a Frydek. Vlast v Texasu.

0 naee zdejei i stard materska, volaTEXASKA MATICE VYggiHO ji k ditkam svSim - "Nedejte nam VZDELANi. zahynouti!" 61enove oblastniho Milk etenaki! voru S. A. C. T. pazvali ndp. Msgr.

Rad bych uvedl jmena tech, kteri 0. Zlamala z Clevelandu, Ohio, nev kratei dobe prispeli do fondu Ma- zietneho a obetave iho pracovnika tice Vyeeiho Vzdelani, a chci srdee- na "Narodni Roli Dediene". Kdo ne podekovati za tyto prispevky. jste, demokrate a vlastenci, pfijd'Letos, myslim ae po prve, Matice te! /ilea dosti penez vypomoci kaklemu Sclanze ,tandjena bude v "Ameristudentovi, kterST zadal pomoc, tre- can Legion Hall". bas ze ne tolik kolik aadal, ale kark13"7 Poradek schrize: dostal aspori dost na zapis (registra- 1. Pisen "Ty Vlasti Svobody". gkoltion). Celkem se dosud pfispelo z farni ekoly. ni $1,449.35, toti2. od 1. listopadu lori- 2. Dp. Nemec, uvitani. skeho roku do 10. rijna 1940.

3. Basel, - Jikina Matej, el. D. 0.

John Pavlik, El Campo, Texas, $1.00; Rev. F. Kowalski, Ennis, Te- 4. Red - V. Maudra, pfedesedy S. A. C. T. xas $1.00; Podprirna, Jednota beskoekolni MorayskSTch Bratri, Granger, Tex. 5. Pisen, "Hej Slovane" midde2. $10.00, pi. Val. Pustelovsk3"7 $5.00; pi. Mary Paul, Ft. Worth, Tex. $2.00; 6. Red - dp. Jos. Kunce, mistopredsedy S. A. C. T. F. Stransk3"7, Sr., Dallas, Tex. $5.00; Rev. Joseph Barton, Granger, Tex. 7. Pisen, "Kde Domov Mrij"- ekolni mlade2. $1.00; R.V.O.S., Cis. 132, Alice, Tex. $2.00; S.P.J.S.T., Cis. 152, Agua Dul- 8. Red - Ndp. Msgr. 0. Zlamala. ce, Tex. $2.00; F. R. Barton, Alice, 9. Pisen, "SvatS7 Va.clave", ekolni nalade.

Texas $1.00; S.V.P.S., els. 11, San Antonio, Tex. $5.00; F. J. Kallus, 10. Fed - za osadu Wallis, Jaroslav Sliva.

La Grange, Tex. $5.00; V. A. Maudr, Houston, Tex. 5.00; 6echoslovak 11. Re6, - za spolky, Jos.-Prochazka, st.

Publishing Co. (darovala tiskovou praci) $2.50; K.J.Z.T:, Cis. 19, v Tay- 12. Piseri, "Beranku Hai" ni mla,de2. lor, Tex. $5.00; S.P.J.S.T., cis. 28, ye Wallis, Tex. $5.00; S.P.J.S.T. Cis. 13. Zprava - F. Olexe, pokladnika S. A. O. T. 161, Jourdanton, Tex. $2.00; S. V. P.S., Hlavni tradovna, East Ber- 14. Pisen, "Zasvit' mi ty slunko zlate" - ekolni mladet. nard, Tex. $50.00; R.V.O.S., Cis. 91, Po programu zapis novSrch Seymour, Tex. $5.00; R.V.S.O., Cis. 83, Holland, Tex. $5.00; R.V.O.S., Cis. nri a elenek.

Vetere.

27, Louise, Tex. $5.00; S.P.J.S.T., Cis. 91, Crosby, Tex. $2.50; R. J. V 7:30 staroddvni taneeni zabava.

Lostak, Crosby, Tex. $2.50; R. V. 0. Hudba dvou orchester, bfi. Kfenkii.

S. els., 111, Wallis, Tex. $5.00; Au- OistSr vSltetek ze 'dello pro S.A.O.T. Rev. P. F. Nemec a vYbory. gust Kacif, Temple, Tex. $50.00; R.

Pozviirui