Vestnik 1940 07 03

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at W ROtNiK (VOL.) XXVIII.

WEST, TEXAS. ve stiedu

est,

Texas, under the Act of Congress of August. 24th, 1922.

(Wednesday) 3. eervenoe (July) 1940.

OSLO 27.

PROHLASENI NEODVISLOST C TVRTY eervenec je - nesporne nejvYz-• naeriejaim narodnim svatkem v Americe. Je to vYroei dne, kdy ttinact pllvod• nich kolonii rortrhlo sve politicks svazky s Anglii a zapoealo svou nezavislou existenci jako federalni republika. Je to tea vYroei prohlaaeni vladnich zasad, jea tvoii s ustavou SpojenYch Statti zaklad athericke demokracie.

Prohlaaeni neodvislosti bylo ptijato kontinentalnim korigresem ye Ffladelfii 4. dervence 1776. Dokument sestava, z kratke pkedmluvy a z delaiho prohlaaeni, objasriujiciho drivody, jet, ptimely ttinact kolonii, aby zptetrhaly sve spoje s Anglii a jejim kralem.

Dneani amerieti dejepisci pohliaeji na "seznam stitnosti" v Prchlaaeni neodvislosti s jistou kritickou neclverou. ,Jsou ptesvedeeni te skuteene cluvody, jea vedly k rortrace, byly mnohem hlubai, neali sami vricici americke revoluce ptiznavali. Vztahy mezi Anglii a jejimi americkYmi koloniemi uvolriavaly se jia sto let, as koneene nebylo jineho vYchodiska, netli pretrhnouti je nadobro. Vyaadovaly toho i tozdilne socialni, politicks 9 hospodatske pomery. .

Stat' o zakladnich zasadach vlady eini z Prohla.aeni neodvislosti riesmrtelnY dokument, drahY celemu arnerickemu narodu. Jeji zneni je nasledujici: "Povalujeme za s am oz t e j me pravdy, ae v:aichni lido jsou stvoieni sobs rovni, ae jsou obdateni svYin stvotitelem jistYmi neodcizitelnYmi privy, mezi nimit jsou pravo na divot, svobodu a vyhleclavani atesti; ae k zajiateni techto pnlv jsou za. vedeny mezi lidmi vlady, dostavajici svou spravedlivou moc ze svoleni ovladanYch; to kdykoli se nejaka forma vlady ptiei tomuto tteelu, ma lid pra y° ji zmeniti nebo zrutiti a zavesti vladu novou, buduje jeji zaklady na takovYch principech a organizuje jeji moc do takove formy, jea se mu zda, nejpravdepodobnejSi zarukou jeho bezpeenosti a biaha."

V tomto yyznani viry, jak bylo sepsano Tomaaem Jeffersonem pro druhY kontinentalni kongres, je shrnuta cela, americka doktrina vztahuje jedince k vlade.

Myalenky v tomto nesmrtelnem dokumentu nebyly nove. Vzdjemne bratrstvi a rovnost byly hla.sany teckYmi stoiky jia ye etvrtem a ttetim st:leti /Aed Kristem. S theorii privodu vlady shledevame se ye spisech teckYch sofi:stt. Sv. Augustin, sv. Bonaventura, sv. Tomaa Aquinas, Wyclif a eetni jini katolieti myslitele a kneti psali a kazali o "ptirozenYch pravech elovelta," o nee, je addnY print nemriae ptipravit. V kolonialni Americe hlasali stejne zasady Roger Williams, Thomas Hooker, 'anglieti kvaketi a nerneeti sektariani. V evropskYch zemich staveli na podobnYch principech sve titvotni filosofie Hobbes, Locke, Mcintesquieu, Ro.sseau a jini. Tyto myalenky ,zristavaly vaak y e starern svete pouhymi sny filosofil. Teprve pti zakladani republiky na pride noveho sveta byly uvedeny v prakticky divot, kdy aestapa-

desat podpisovatelti neodvislosti zavazalo se jmenem ttinacti kolonii vystaveti novY stat na prinicipu svobocIne vlady a zarueovalo se svS7mi "tivoty, majetky a cti", ze nedaji sve nove zalotene svobode zaniknouti.

Neodvislost SpojenYch Statti byla vybojovana po aesti letech krvave valky s Anglii. Soudasne vypukla v americkYch koloniich valka TA NAgE VLAJKA. Kdyti nad prapor vztyeen s pruhy a hvezdami rude, bile modte zaval nad hlavami, to lidu hlasal, ae tyranie klesla, Svoboda a Rovnost nad vlasti se vznesla.

Rci, co znadi a jak' yYznam maji ty tvoje barvy, ktere tak hrde vlaji v ladne harmonii, veterkem se men', krasnejAiho pohledu, ie snad jit neni?! ervena, barva znael nam Svobodu, znaei krev prolitou za rovnost narocl; rude, barva tar, plaimeny v sobs nese; pti pohledu na ni, tyran at' se ttese.

Bile hvezdy v modrem poli znak je chrabrost a sila, sjednocena stoji stria; vsunut met do pochvy, svinut prapor boje, naSe draha vlast se doekala pokoje.

Modra barva nebes teS'i nas viastence, Svoboda zrozena etvrteho eervence, kdy Kolumbie ha y oblekla blankytny a Betsy Ross nad gena, emblem dala vzicnY. Kaida ona hvezda jasna jest ptece Usti mohutne, slavne Unie — nad' vlasti, Svornost a Rovnost se na.rodum kaie, v kde Lasko. a Bratrstvi k sobs je vate.

Ty, vlajko draha, jak velikY vYznam mak kYtenou Svobodu, Volnost lidem hlasa§; vlaj si jen na terdi, vlaj si jen vesele, vZ'dyt' iictu ziskalas' i u neptitele.

Necht' Tvoje pruhy, hvezdy vzduchem vlaji dale v celem svete stale, a Svobodu po dalekych zemich i po girem pokoj svobodnSrm, nadej upicim v hoti.

V2clyt' to Washingtona pestra vlajka byla, okovy co strhla, Svobodu dobyla; vame si to vlajky, za ni iovot dejme: RUDOU, BiLOU, MODROU, povidy v fide mejme!

Dr. J. Mueler. obeanska. Mnoho vlivnYch obyvaten. kolonii nesouhlasilo s usilim, namitenYch k odtrtieni od Anglie. Mnozi z techto "vnittnich neptatel" protestovali tea hlasite proti zasadam v Proneodvislosti — proti doktrine o rovnosh, o neodcizitelnYch pravech dloveka a hlavne proti hajeni prava odporovati utiskujici vlade. Nekteti z nich §li tak daleko, vstoupili do britske arme.dy. Mezi "Tories", jak se odpurci revoluce nazYvali, bylo mnoho representanta nejstar§ich americkYch ran. Za sve proanelicke smfaieni byli pronasledovard

*demi ptedaky kolonii. Thomas Paine, anglickV pfistehovalec, ktery se stal jednim z p •ednich "pisatelii revoluce", charakterisoval je jako "interesovane mute, jima neni moan yetiti; slabochy, kteti nic nevidi; ptedpojate mukbeti nechteji nic videti a ureitou skupinu umirnenYch muau, kteti usuzuji o evropskern svete lepe, ne2li si tento zaslousZi." Populace kolonii v dobe vypuknuti revoluce byla asi 2,500,000. Z toho asi 100,000 Torytii bylo po ukondeni revoludni valky pos16.no do vyhnanstvi.

Odhaduje se, .te aspori jedna ttetina kolonialni populace skladala se z ptistehovalciA. Osm podpisateltit Prohlakni neodvislosti narodilo se v cizine a jeate vice bylo syny phstehovalca. Ptevalna vetaina ptistehovalcri v kolonialni Americe souhlasila s virou vtiiddl americke revoluce ye stejna prava Vgech lidi a vetAina iieastnila se zdlouhaveho boje o to, aby Prohlakni neodvislosti stalo se skutednosti a pmlouhlo za zaklad americkemu demokraticskemu zpiisobu aivota.

KALENDAf 6. dervenee. PiednaAka dr. J. L. Hromadky v deskem presbyternim kostele v Needville. Zadatek v 8 hod. veder.

7. dervence. PiatelskY veeirek ph nemi bude promitan film ze sletu v Praze u gtefaniku v Houstme.

7. dervenee. Piknik osady Blessing na Elmaton, silnice cis. 36. Byl ptelo2en ze dne 30. dervna na den 7. dervence.

11. dervence. Klub oniladiny tadu Pokrok Houstonu potada taneeni zabavu v 8 hod. weer ph hudbe moderniho orchestru Blumes' z La Grange, Texas.

14. dervenee. Divadlo "Snehurka" sehraje cletskY odbor tadu 8tefanik na Cottage Grove ✓ Houstonu. Zaeltek ve 4:30 hod. odpoledne.

Hudba Rudy Zatopka.

14. dervenee. Piknik tadu Pokrok Houstonu, Houston, Tex. 8. zaH. Narodni pout' a bazar chysta odbodka L.N.S. v Houstonu.

POSLEDNt ZPRAVY.

Rusko zabralo Besarabii, Bukovinu a deltu Dunaje na ternem moti. Stalin zaj gt'uje si strategicke posice pokud Hitler ma piked sebou napor na Anglii.

Uhti maji zalusk na Sedmihrady, Bulhati zase na dobrudZi. Kral Carol se tomto pola.davkum vzeptel, Rumunsko mobilisuje, Berlin z obavy pied vypuknutim valky na Balkan& mini 1Vlad'ary s poukazem, ae jejich "Den" dostavi se pozdeji.

Strains lijavce a misty priltre mraden rozvodnily teky Guadaluje, Lavaca a Colorado, ktere vystoupily z btehtii a zpust(ig ily doliny, znidily Urodu a spoustu dobytka, pakodily silnice atd. Mesto Hallettsville utrpelo po.vodni velike Akody na majetku, osm lidslOch 2ivotta ✓ zaplave zahynulo.

Ve stkaciu. One 3. eervence 1040.

Btrana

TLANTIC City, N. J. —Deset tisic prarnysloA rach zavoda po cele zemi, mnoho z nich ✓ chicaiskem distriktu, bylo oznaeeno departmentem valky co "schopne valeene vYroby" v padu nutnosti. Uvedomeni v torn smeru byla picedloteno podpluk. Wm. C. Youngem v jero zprave ohledne standarisace materialu a vSiroby, ptedlotene narodni konvenci American Society for Aesting Materials. — Young pravil, ze neni 26.dny problem dosti velikY, v padu valky, aby nemohl bYti rychle vyte gen. Phpomenul vSak, ze by to trvalo nejmene 18 mesica, net by cela :tent mohla bYti uvedena do stavu valeene vYroby. Ptipomenul, ze kdyt bylo jednano v Mnichove 0 skoslove n sku , Nemecko pouze hrozilo velkou vYrobou materialu a letadel, ale ze od to doby dokazala, ze plany jeho nebyly pouze na papiru, ale ze se zakladaly na definitivne vypracovanYch a piesne provadenYch systemech. Z piaprav Nemecka si musi Spojene Staty vziti ptiklad.

LondYn. — RadiovY rozhlas z Tunisu Ganamil, ze die prohlateni francouzskeho velitele ve severni Africe tamni posadky a domorode vojsko nedopusti, aby kterakoliv east francouzskeho Tunisu, Altiru nebo Maroka byla zabrana jinou mocnosti. * Madrid. easopis Alcazar naznadil, ze tpanelove motria udini pokus zmocniti se Gibraltaru, kterY pry pies ve gkere tvrzeni opaku jest dobytelnYm, a k jeho dobyti 8panelsko dra. vaechny knee: Veakere potraviny, zvlatte pit• voda, musi bYti ziskavany posadkou ze spanelska, a tudit obleteni gpanelskYm vojskem by posadku vyhladovelo. * * Washington. — Pres. Roosevelt natidil zabaveni vtech cizich Lodi v americkYch piastavech, aby pry zabezpeeil finandni zajmy tato zeme. Ale ma se za to, ze rozkaz vydan hlavne k van franoeuzskYm lodim, jicht je v americkYch ptistavech nekolik, mezi nimi nejvetti osobni parolodi nedavno postavene, a ktere timto rozkazem budou donuceny zastat ✓ America misto aby byly ptedany Nemecku die mirovYch podminek. Vlada zabavi take lodi jinYch zemi, ktere pte gly pod nadvladu Nemecka a tak znemoani nazistam techto se zmocnit.

Podle podminek , piameti mezi Italii a Francii, oznamenYch atedne ye stiedu min. tYdne, obsadi Italie svYm vojskem pruh pady ph jiho vYchodnich hranicich Francie v hluboce od jedne do pet mil a ziska, vaechna prava v • kterftto ptistav je jedinYm spojenim Habege s ma'am. Francie zavazuje se demilitarisovati (odvolati vtechna vojska) z jistych pasem ve syYch koloniich v severni Africe. Francouzska vojska z techto oblasti musi bYti odvolana v 10 dnech. Italske podminky ptimeti, stejne jako nemecke, nevyznaduji Oast* jake uspotadani timska-berlinska osa ma v zdmeru ueiniti po voice. Bezmocnost Francie ale bude takova, ae diktatoil budou moci si rozdent' kotist podle sve libosti. * * Berlin. — Ruske vojsko okupovalo east Besarabie a Bukoviny, kterou poaadovalo po Rumunsku a pazmenilo tim zase tvatnost Evropy. Besarabie byla pavodne dash Ruska, Bukovina pattila Rakousku. Soueasne Bulharsko potaduje od Rumunska kraj Dobrudie, ktera mu pied svetovou valkou pattila. Naziste pravi, rusk vpad do Rumunska stal se v souhlasu Nemecka a Italie, ale 0 torn lze pochybovat. Neutralni pozorovatele mysli, ze Rusko thee, ziskat nadvadu nab balkanskYmi zememi a piekazit Italii a'Nemecku kontrolu Dunaje a Dardanel. Nemecko dosud ziskalo vetsi olejovYch zasob z rumunskYch .clejovYch poll, ktere nyni jsou v rukou Ruska. Pies pal druheho milionu sovetskeho vojska nyni stoji na hranicich Uher, ktere chteji urvat Rumunsku kraj transylvansky a kral Karol doufa, vydanim Besarabie Rusku, toto zaehrini Transyvanil pro Rumunsko.

Od sttedy do stfedy.

Washington, D. C. — Z celkoveho poetu 1,094 demokratickYch blast delegate na narodni konvenci president Roosevelt ma pry zarueenYch 707 hlasy, kdetto 146 delegate neni instruktovano pro koho maji hlasovati. Mistopresident Garner pry ma 49 hlastia generalni pogtmistr Farley 38, Bankhead 22, sen. Tyding, 16 (pouze ale v padu, Le Roosevelt neptijme nornmaci), sen. Wheeler 8, sen. O'Mahoney 6. * LondSrn. — S jakou dilkladnosti se pripravuje Nemecko na kaf4di sviij podnik jest nejlepe patrno z toho, ae zavedlo pro sve vojsko zvlagtni kursy anglicke tat:a aby se mohlo dorozumeti s obyvateli, at zaberou Nemci Anglii.

Vyueovani jest specialisovano die ptirueky anglickeho jazyka vojsku yydane na slava, Irase a vety, ktere - by nejvice v Anglii v konani syYch povinnosti a dennim aivote pottebovalo, se zvlattnim ztetelem na padakove oddily. * * Berne, — ' yjicarske vojsko, stojici dlouhe mesice v pohotovosti na hranicich bude eastedne die prohlateni presidenta Marcela Pilet-Golaze. Armada AvYcarska eitala od 200,000 do 500,000 muta od minuleho leta.

Pies tY vgak president prohlasil, ze tvYcarska, vlada si neeini tadne iluse ohlede budoucnosti, a aadal, aby bylo ihned uposlechnuto jakYchkoliv rozkaza okolnostmi diktovanYch a jim vydanYch. * * Dodateene kongres $3,100,000 k financovani programu registrovani cizinca a natidil, aby pottmistia provadeli jak registrovani, tak i potizovani otiska prsta, k eemut jim ptistehavaleckY atad ma poskytnouti pomoc, Ake bude zapotkebi. Kdyby bylo nezbytno, komisat pristehovalectvi 'nide ureiti take jinx mista k registrovani. Veechny registraeni zdznamy a vgechny otisky prstti budou pkedany hlavnimu idadu F.B.I. ye Washingtone, kde jia nyni vedou v evidenci pies 10,000,000 otiska prsta Kongres zaroverl naiidil, ze tyto rekordy "maji byti tajne a daverne" a ae maji byti k poutiti pouze pro osoby anebo atady, ustanovene komisatem ptistehovalectvi se schvalenim generalniho navladniho SO, ta. * * Filadelfia. — Republikanska, narodni kmvence nominovala 48 leteho Wendell L. Wilkie kandidatem republikanske strany za presidenta Sp. State v letotich listopadovYch volbach. Wilkie, 'zastupce velkYch utilitnich korporaci, v politice velice malo znamY, ziskal nominaci na testy balet, kdyt delegate z New Yorku a Pensylvanie se rozdvojila a cast hlavazanYch Dewey-mu, pte gla k nernu. Hlavni zasluhu o nominaci Wilkieho, kterY jette pried dvema roky byl elenem de_mokraticke strany, ma. guverner Stassen, jen celou konvenci uchvatil svou briilantni keel a vlil v republikanske politikare nov3i 2ivot a nadeji na viterstvi nad demokraty. Wilkie je proti vstoupeni Sp. State do valky, ale doporueuje pomoc Spojencim.

President Roosevelt mluvil s novinati o svem nejnovejtim politickern ptekvapeni — jmenovani republikanskYch politika Stinsena a Knoxe sekretaki valky a namornictva — a tekl, ae kritici jeho rozhodnuti jednaji spite ze stranickYch, netli vlasteneckYch motive.

President udinil sve rozhodnuti vzhledem na vatnou mezinarodni krisi a vzhledem na eminentni pottebu, aby Spojene Staty 'delay tato krisi s vladou narodni solidarity a nestranicky zabarveraan kabinetem. Komentate, jet o jeho rozhodnuti jsou slytet, pochazeji od dvcu typa lidi — jeden typ mysli jen v terminech stranickosti, kdetto druhY V terminech vlasteneckYch motive. Na otazky budouli dalai zmeny v kabinete, president odpovedel, to

Manila, Skupina FrancOuziX zdejeim hlavnim meste Filipinskeho souostrovi kabelografovala francouzskeniu presidentu Lebrunovi, ze odsuzuji uzavteni separatniho primed a miru s Nemeckem a ze tento din vlady mar galka Petaina oznaeuji za "veenou hanbu" Francie. * Senat SpojenYch State schvalil v minulem tYdnu. 75 hlasy proti, 5 rnimotadneu dariovou ptedlohu a ktera ma pkinesti ahradu asi v eastse $1,007,000,000 na .c7 7claje v souvislosti se zesilenim narodni obrany. K osnove to pripojen byl dodatek, stanovici vysoke dane z vdleenSich zisku, ktery by veeel veak v platnast jenom v ptipade prohlaeeni valky kongresem.

Tyto valeene dane mohly by podle sdeleni senatora Connelyhc, demokrata z Texasu, phnest aI 16 biliona dolarti. Pkedloha to pe,s16., na byla pak konferenenimu vS7boru. * * Washington. Kongres schvalil zakon, kterS7rn se ma zabraniti pate kolone v armade, namotnictvi a pobre2ni garde a na2izuje se, ze veichni cizinci musi 13,S7ti registrovani a musi dati otisky prstil. Pkedloha proti ciznctim jest za teelem uttreni federalnich zakonil proti podvratiVin zivlum. Predloha nyni byla o- „ dev2dana domu posla,neti a jestli bude schvalena, jisti cizinci mohou 137ti deportovani.

Predloha jest namirena proti kemunistilm a kteti verejne agituji o sviteni vlady Kdokoli by agitoval pro -neloyalnost, vzboureni neb by etval, mule bYti pokutovan $10,000 a zavken na 10 non do vezeni. Sen. Connally pravil, ze die noveho zakona bude mono deportovati Harry Bridgese, CIO vildce namornich delnik_tl. * * Buenos Aires. — Ministerstvo namoknictvi aby veechny valeene lode argentinske patrolovaly podel pobreL, 1,500 mil dlouheho.

Zaroveri byly zrueeny obvykle plany, aby se namo •nictvo saeastnilo oslav nezavislOsti Argentiny. pciadanYch v Buenos Aires. Eskadra byla jiz pkipravena, aby vyjela z pkistavu Puerto Belbrano, 350 mil na jih od Buenos Aires, do tohoto mesta k oslavam, ktere budou pokada.ny 9. dervence, kdyz pkieel novST rozkaz.

V razkazu bylo uvadeno, ze "obezketnost podel celeho atlantickeho pobre2i musi byti pkiostrena nasledkem zavazkti ktere na sebe Argentina vzala na pan-americke konferenci roku 1939. * Paha — KrutY nedostatek dolelad na Patia, kde neni mono dostati zeleniny, ovoce, maso a mleko. Rovnet jest patrnY nedostatek drobnYch penez. Nedostatek penez byl pry zavinen tim, ze za paniky povstale 14. eervna Banka Francie znieila miliony drobnYch bankovek hodnot od 10 do 100 frank-a, aby nepadly do rukou Nerncam ph okupaci mesta. Nemci se snati odpomoci nedostatku drobnYch penez nemeckYmi bankavkami, ale obchodnici je neehteji brati. Jsou-li k tomu nemeckam vojakem donuceni, jakmile pi0jde druhy nemecky vojin, snati se obchodnik nemeckou bankovku mu udati. Krise jest ziry.tovana zpravami, Nemecko hodla, zruSiti francouzskou menu a nahraditi ji svou. * * Washington. — Jakmile bude kterYkoliv cizinec registrovan, je pak povinen do pet drra po zmene sve adresy oznamiti novou adresu komisa •ovi. — Zamyslne opomenuti registrace bude trestana pokutou I re “rei $1,000 a testimesianim uveznenim. V novem . zakone se za„roven ustanovuje pokuta $10,000 a trest 101etell° uvezneni pro katdeho, kdo by byl uznan vinnYm z pobutovani nebo ze svadeni k slutnosti v annadni nebo namotni slutbe. Urednici departmentu. spravedinosti dale pravili, ze netli bude zapoaato s vlastnim registrovanim cizinci, ze bude zahajena kampari k poueeni techto, aby ptedem vedeli, co se od nich tadd. Oeekava se, ze tato "poueovaci kampail" bude portstavati z nejakeho druhu plae katu, raclioveho rozhlasu a elankii v noVinach,

Vydani: Dane, 1935

Vkkaz stave majetkii Jednoty.

MAJETEK OS. 5. - Obydli v meste Houston.

Piljoka udelana 9. der'ce 1926, obnos $7,700.00 Vy vlastneno 1. ledna 1930.

Pfijern a vydani: 1932: Rent $ 52.41 $ 50.41 Opravy 268.00 268.00 Ztrata 1933: Najemne Vydani: PojiSteni Opravy Voda, placeno mestu Dane Dane Ztrata 1934: Najemne Vydani: Mestska voda Dane Dane Dane

$217.59 $ 62.50 159.41 47.50 19.15 18.72 210.88

Ztrata 1936: Najemne Vydani: Voda, mestu Opravy PojiSteni Dane Dane, okresni Ztrata 1937: Najemne Vydani: Voda, mestu Pojgteni Opravy Dohled Majetkove papiry a kolky prodeji

62.50

455.66 $393.16

$122.50 9.00 19.07 30.09 89.66

Ztrata 1935: Najemne Vydani: Mestska. voda (placeno za najemnika. Tentokrate as mel praskle potrubi).

PojiAteni Dane Dane

$122.50

147.82 $ 25.32

79.00

79.00

34.50 201.91 89.07 16.76

342.24 $263.24

353.00 30.33 1.288.00 8.04 93.76 17.14

353.00

2,037.27 $1,684.27

190.00

190.00

14.66 64.28 3.60 6.80 14.00

103.34

Zisk $ 86.66 1938: Dane 52.23 Tento majetek prodan 27. eervence 1937 za $4,000.00 bez zaplaceni komiSneho.

MAJETEK OS. 10. - 179 akril v okresu Hill.

Pujcka udelana 28. zari 1922, obnos $3,500.00 Vyvlastnene 23. ledna 1932 3,500.00 NezaplacenSr trok 210.00 Piijem a vydani: 1933: Rent $201.45 Vydani: Dane, za 1932 75.79 Zisk 1934: Rent Vydani: Dane, 1933 Dane, 1934 Ztrata 1935: Rent

Strom* I.

V STNIX

ye stiedu, dne 3. &,,rvenee 1940.

$125.66 75.17 52.62 60.14

75.17

112.76 $ 37.59

16:195

Zisk 1936: Rent Vydani: Za dohled, 1935 Dane, 1936 Zisk 1937: Rent Vladni eek Vydani: Za dohled, 1936 Dane Zisk 1938: Rent Vladni eek Vydani: PojiAteni Za dohled, 1937 Dane, 1938 Zisk 1939: Rent Vladni e"ek Vydani: Cestovne Dane, 1939

69.47 $ 94.48 126.85 16.39 60.15

63.72 38.18 101.90

32.79 41.71

74.50

4.18 10.19 56.00

70.37 $ 4.13

5.00 68.07

130.15 73.07

$ 57.08 Zisk MAJETEK CM() 16. - 136 Aril v okresu Guadalupe.

Pujeka udelana 25. srp. 1926, obnos $2,200.00 Vyvlastnene 9. eervna 1932. $2,200.00 Obnos noty 220.00 Nezaplacenk Urok 129.67 Nezaplacene dane Vykaz piijmu a vydani: 1933: $68.00 Rent Vydani: 'Zadne Zisk 1934: Rent Vydani: Dane, 1933 Dane, 1934 Zisk 1935: Rent 1934 a 1935 Vydani: Dane Zisk 1936: Rent Vydani: Dane Zisk 1937: Rent Vydani: Dane Zisk 1938: Rent Vydani, dane Zisk 1939: Rent 1938 a 1939 Dane Cestovne

$68.00 47.65 20.88 20.88

41.76 $ 5.89

102.00

102.00

19.17 $ 82.83 68.00 19.17 $48.83 68.00 18.00 $50.00 34.00 17.46 $16.54 102.00 17.20 9.64

977.55

87.56 29.25 5.00

$121.81

Ztrata 1934: Rent ZIclnY. Vydani: Dane Pravni Cestovne

$121.81

92.40 8.40 35.40

76.23 $ 25.67

98.21 40.94

..........

Pkijem a vydani: 1933: Pkijem 2a.cInSt. Vydani: Dane Abstrakt, dodatek Opravy a kolky 76.54 $ 50.31

12.68 63.55

NezaplacenS7 firok

26.84

$75.16 Zisk MAJETEK OSLO 18. - 1106 alai"' v okresu Bastrop.

Pujeka udelana 8. imora 1928, obnos $6,000.00 Vyvlastnene 28. zaki 1932. $6,000,00 ,„ „ Obnos. dlutnfr

136.20

Ztrata 1935: 100.00 Rent, za dovoleni testy Vydani: Pravni s pre yzetim majetku 101.95 4.00 MajetkovY rekord, papiry 3.75 Dodatek k abstraktu 33.00 Cestovne 84.17 Dane

$136.20

Ztrata 1936: Rent Vydani: 2adne.

$126.87

Zisk 1937: Rent Vydani: Dane, 1936 Dane, 1937

1.00

100.00

226.87

1.00 $1.00

100.00 84.17 78.06

162.22

$ 62:23 Ztrata 1938: Rent 'iadnY. Majetek prorentovan v 1936 za, postaveni a opravu plotii na tri roky. Material nebyl platen, to musel platit najemnik.

Vydani: $78.06 Dane 1939: 1.69 Rent 'iadnY. Vracene dane 89.39 Dane 92.27 2.88 Cestovne MAJETEK OSLO 25. - 160 akrii V okresu Calhoun.

Pujeka udelana 23. (Mora 1928, obnos $5,361.74 Vyvlastnene 10. pros. 1932 $5,210.40 Obnos dlUtny 994.94 Nezaplacenk Urok Prijern a vydani: 1933: $19.78 $19.78 Rent Vydani: 28.39 PojiSter i 64.99 36.60 Opravy Ztrata 1934: Rent Vydani: Opravy Dane, 1933 Dohled, Dane, 1934 Ztrata 1935: Rent Vladni eek Vydani: Dane 1935 Cestovne PojiSteni Dohled Dane Zisk 1936: Rent Vydani: Dohled

$45.21 74.55

74.55

30.10 61.49 10.00 66.12

167.71 $ 93.16

125.86 4.30

130.16

61.33 2.50 2.54 5.00 42.35

113.72 $ 16.44

56.08 5.338

V2STNillt

Strang 4.

Pojiteni Zisk 1937: Rent r2adny Vladrii Vydani: Dane Ztrata 1938: Rent lidnSi" PojiAeni Pravni

2.17

7.55 $ 48.53

59.14 65.38

Zisk 1935: Rent Vydani: Pojiateni Zisk 1936: Rent Vydani: Dane, 1935, Dane, 1936 Zisk 1937: Rent Vydani: Dohled Dane, 1937 Dohied Zisk 1938: Rent tadnY Vydani: Dane Ztrata 1939: Vydani: Dohied Dane Cestovne

Zisk 1934: Rent Vydani: PojiLteni.

Dane, 1933 Dane, 1934

9.00

154.34 $764.54

274.50

274.50

81.45 149.04 149.08

379.57

1935: Rent Vydani: PojiLtent Opravy Dane, mesto, 1930-1-2, Dohled Dane, 1935, mesto Dane, 1935, okres

65.00

65.00

12.76 27.04 67.50 1.00 18.00 20.52

146.82

$ 6.24

4.25 1.20

5.45

$5.45 Ztrata 1939: Rent iadnY Vyt ✓raceno na vlad. eek z r. 1937, 45.32 3.02 PojiAteni Dane, 1938 61.46 109.80 MAJETEK S. 26. - 47 akrii v okr. Burleson.

Piljoka udelana 24. zati 1928, obrios $2,000.00 Vyvlastneno 10. pros. 1932.

2,000.00 Obnos 381.93 NezaplacenY firok ✓yhokelo, pojiheni $800.00 zaplaceno Jednote. $1,200 ZbYva. nota 1V- rkaz pfijmil vydani: 1933: $57.87 Rent Vydani Zedne.

Zisk 1934: Rent Vydani: Dane Dane

Pojlateni

Ve sti'eCtu, dne 3. e'ervence 1940.

$57.87 50.00 7.44 7.64

50.00 15.08 $34.92

62.03

62.03

2.09 59.94

59.94

50.00

50.00

7.08 7.08

14.16 $35.84

50.00 8.50 6.60 5.00

20.10

Ztrata 1935: Rent OlejovS, najem Vydani: Pojigteni Dane, 1935 Dohled Opravy a jine Zisk 1936: Rent Vydani: Dohled Pojikeni Pravni Dane Ztrata 1937: Rent OlejovY najem Vydani: Opravy a jed.

KcmiLne, dohled PojiLteni Smlouva Dane Zisk 1938: Rent Vladni eeky OlejovY najem.

Vydani: Opravy PojiLteni KomiAne, olejovY najem KomiLne, pitem z farmy Dane Zisk 1939: Rent Vladni dek OlejovY najem Vydani: Komigne, dohled Cestovne Opravy Dane

$105.07 175.79 432.00 9.75 138.67 17.67 50.25

607.79

216.34 $391.45

47.61 4.00 9.75 .75 138.67

6.60 $6.60

10.00 8.71 2.00

20.71

$79.29 Zisk MAJETEK etsLo 28. - 240 alma v okresu Jackson.

Pujeka udelana 19. eer'ce 1917, obnos $6,500.00 Obnovena 12. ledna 1922, obnos 8,000.00 Obnovena zase 2. dub. 1929, obnos 9,465.43 Vyvlastnena v fmoru 1933. $9,465.43 Obnos 1,443.61 NezaplacenY Urok 587.57 Nezaplacene dane Ilijem a vydani: 1933: 919.33 919.38 Rent Vydani: 145.84 Dane, 1932

$105.56 775.89 82.50

858.39

121.37 85.84 64.85 1.80 127.33

401.19

?strata „

90.00 12.37 7.00

Zisk 1937: Rent Vydani: Dohled Pojieteni Dane, mesto, 1936 Dane, okres, 1936 Opravy, Dane, mesto, 1937

19.37 $70.63

80.00 7.00 11.81 18.00 20.32 3.50 18.00

78.63

Zisk 1938: Rent Vydani: PojiLteni Opravy Dohled Dane, okres, 1937 Dane, okres, 1938 Dane Lkolni.

Dane, mesto, 1938 Dane Skolni, 1930 al 1937

$ 1.37 103.50 11.81 125.90 5.25 17.20 16.88 7.80 15.00 106.51

306.35

$457.20 616.33 54.97 620.25 134.65 22.75 78.00 33.23 121.60

1,291.55

Ztrata 1939: Rent Vydani: PojiLteni.

Opravy, voda Dohled Dane, Lkolni, 1939 Okresni,

$202.85 125.00

1939

9.87 5.25 12.85 11.06 17.00

5603

390.23 $917.32

643.06 37.14 240.00

920.20

68.01 22.28 96.50 _117.85

304.64

Zisk $615.56 MAJETEK eiS. 32. - Domek v okresu Ellis.

Pajdka udelana 25. bfez. 1930, obnos $1,280.00 Vyvlastnene 7. dubna 1933, obnos 1,280.00 NezaplacenY Urok 186.47 Pfijem a vydani: 1933: Rent 45.02 Vydani: Zapis pfenosu majetku 2.00 Pojikeni 13.94 Opravy 145.23 Dane 52.30 PojiSteni 1.75 215.22 Ztrata 1934: Rent Vydani: Dane Pojieteni Dane Dane Dane

$ 79.82

153.17

$29.90

6.60

Ztrata 1936: Rent Vydani: PojiAteni Dohled

$170.20 72.00 20.56 13.34 18.00 21.36 18.00

91.26

ee .......

$19.26

Zisk $68.97 MAJETEK t1S. 61. - 86 akra v okresu Hill.

Pujeka udelana 1. brezna 1928, obnos $3,400.00 Predane jednote 15. imora 1936, ebnos 3,258.44 NezaplacenY Urok 353.59 Nezaplacene dane 300.85 VYkaz pfijmii a vydani: 1936: Prijem ZadnY. Vydani: ttraty s pfevzetim 10.50 3.69 14.19 PojiLteni $14.19

Ztrata 1937: Rent Vydani: Dane, 1936 PojiAteni Dane, 1937, Ztrata 1938: Rent Vydani: PojiLteni Dohled Dane, Ztrata 1939: Rent Vladni eek Vydani: Opravy majetku, Oran', 35 akril Dane, 1939 Dohled Ztrata

7.00 37.68 1.12 22.70

61.50 $54.50

1.00

1938

3.21 .70 31.27

35.18 $34.18

5.78 2.10 76.63 39.45 26.47 10.00

7.88

152.55 $144.67

Ve ,scredu, clue 3. 'C.:erre-Lace 1940.

Odell dopiso-ratelsV 10.3■Kmomio.ess.o.w.eiwwww•osaansa

Dopisy, jel by obsahovaly nevecne, neb zavadne polemiky, potadatel pkedklade, ve smyslu stanov Tiskovemu 1/Storu k vlastnimu roznodnuti.

El Campo, Texas.

CtenYm bratrum a sestram tadu Pokrok Pierce eislo 50. je zdelovano, by se dostavili do schuze prvni nedeli v mesici eervenci, a to neco drive jak obyeejne, neb chceme udelat schtzi neco zajimaveja Kdyl tekneme zajimaveigi, to se dcmyslite ze by to nemohlo bYt bez makovnikti a toho moku, pki kterem se sypou roz7 umy jak chlupy z chlupateho koluchu. Toto bude treba, neb chceme take pketkasat, co by nag delegat, jako na co by mel pkikYvnout nebo zakroutit hlavou. Pardon, toto ja, beru jen na sebe, aby si elenove druhYch kadt. nemysleli, Ze by nagi dlenove nemeli nejaky gikovnY napad, aby jim jako nenapadlo i bez techto makovniki chtel jsem Mei moku gambriloveho jagaco. Nebudu nalehat na na geho vyslance, pkijde-li k pketkasani anglicka nektera stranka do Vestniku, at' je jaksi vet gina bude piati, ja ani nepisknu. A ani se nebudu vadit, budou-li nage certifikaty a stanovy a ty rubriky vgelijake, co jsou tisknuty v jazyku deskem i anglickem, budou-li v gecky ty kramy tigteny pouze eesky, a netkeba se nam odchylovat od pravidel, na kterYch byta nate Jednota zalblena, nemyslig, bratke Brazdo? Kdy2 je potkeba k udrleni nagi narodnosti, tak co anglickeho vgim opovrhnout a nenechat zhanobit angliCinou, vge co ma bYt Ceske. Tak jsi to zas asi minil, bratke Luka giku, ie ano? Br. T. J. '8evolku, take jsme kdysi, ale to ul je leta Pane, zastavili ye velkomeste George West, a take pted nami, ale vlastne my pked velkou budovou, ale tenkrate tam jek'e nemeli v torn zasklenem zamku toho slavneho texaskeho vola, ale molna baj meli, ale kaldou minutku tam okukovani hrozilo nam upeeenrin se, a tak jsme se brali. Tenkrate bylo na celem zapade stra gne sucho, mo2rid le to bylo v petadvacatem tohoto stoleti.

Tenkrate, zda, se mi, le se nam pkihlasila jako tarn naN gtevnice odkudsi ze stkedniho Texasu, z Granger neb tarn nekde, jmeno dobke nepamatuji, zda se mi Sefaikova, a ul stakenka, tarn ma syna a le se mu tam nevede paradne.

Toto jsem yam povedel jako vec vedlej gi, jako aby gla tee. Na toto molna, dostanu odpoved' a tak uvidime jagaco. — Br. Luka giku, naralku na Emana nebudu omlouvat, jen tolik keknu, jak jsem jil nejedenkrate napsal, ie si i desky .i'evda.ka., ale nemd o Vestnik zajem a nebude mit, dokud v nom nebude anglicka eetba, ale aby si na neho mel dvakrat platit, to nikdy nebude. Br. Lukagiku, zas se mne zda., ze zadinag uralet, ma g-1i to v krvi, nebo co je s Tebou?

Statieku Barto gi, kdyby jsi bYval tak dobrYm vychovatelem jako jsi dopisovatelem, atd. To slovo vychovatelem Ti pro tentokrat prominu, nechci zabirat ve Vestniku mista skoro hnedle jako k hadce. Br. L., kde jsi se naueil takovy slova a to bez rozvahy, fekl bych take asi vychovanim, ale neieknu to, neb nechci uralet Tve asi dobre rodide. Vime, ono se 'lady odvali jabiko daleko od stromu. Jsem hrd na vychovani myth deti, obzvla gte Emana, kterY by mohi bYt pkikladem jak mladezi tak i stargim.

Nebudu zde vychvalovat jeho v gecky dobre vlastnosti, az na to le je milovnikem vice anglicke Cetby nei 'Ceske, ae je zde rozeny, zajimal se vice a peal tamnej gimu narodu osvobozeni vice nel nektery co tluee na ten narodni buben, aby z toho neco vytloukl. Nejsme slepi a vidime a slygime ledakde coajag. — Soudci Haidugkovi ma bYt, zbudovan pamatnik, a kdysi temi stra g -nYmiarodvczkenmato,l nabadal na g lid, by se na prvnim miste &Ha anglieina, a nekolik ucitelu, ktere jsem dobie znal, neznajici neb neschopni spravnemu vyueovani odsekl. Ted' je mu narod za to vdeeen a bude mu staven pamatnik. Vldy uznavana dobrota ai po smrti. Mohl bych napsati vice, ale toto postaei. — Take zesnulY br. J. R. Kubena, se kdysi vyslovil, kdy2 byl upozOrnen ye

372 ST N f schtzi, te by se melo miuvit &sky, odpoved', zde je svoboda a kaldY ie si mule miuvit jak' chce, a take mu slibovana jalthsi pamatka. — Odbodil jsem trogielu z mista, a je gte jakYsi dodatek br. Luka gikovi. Br. L., nezname se, ad s br. F. J. Fojtikem jsme byli kamaradi. Roku 1904, jak pigek ie jsme kupovali s Ignicem Chlebkem ye Flatonii piksaky, a le jsme se vypravovali na pikovani do West. Tam je take, ne kapinek, ale velika mejlka, neb ja jsem nikdy pro nikoho nepikoval, ale vidy jegte najimal pikovade. Roku 1904 ja jsem ui byl v teto kdysi labarne tady v El Campo. To byl asi jin gi Bartok a ten molne, by si byl nechal libit i ledajakou uralku. — Spoleham na sestru Kiemenkovou, bude-li se obhajovat, at' i me z toho vyseka, neb ja takovy mrria ui nevim kudy kam, ale vlastne jagaco. Nav gtevou u nas byli br.

Jos. Drabek ze Skidmore a Ignac Drozd od Bay City. Br. Dribek by se zde minil usadit. Br. Drabek chvalil br. Jos. Kolihu mladeho stareho. MladY, jak vime, uchazi se o Mad pok. nagi Jednoty. — To dokazuje na gi bratrskou svornost pki eteni na geho Vestniku, koho jeden vychvaluje, druhY ho hani a opaene. — Bratru Vojtigkovi odpovim neldy pozdeji, ale jen tolik eknu, le to byl jinaei Bartok protoie tri g Bartog byl podle vageho hromotluk, a ja, nejsem ani malY ani velkY, ani tlustY ani hubenY, ale tak jak kikame v destine akorat. Toto bude vge, za udelam ted' puntik.

Ctene redakci a v gem etoucim Vestniku zasipozdrav a nazdareeky dava, Statioek Bartog.

Smithviile, Texas.

Ctena redakce a mile etenakstvo!

Jelikol jsem take jeden z tech 16,000 bost a k tomu delegat z posledniho jako' i do pfigtiho sjezdu, jdu si °pet omodit v to piedsjezdove polemice. Chci prvne poukazat, le jest to nemistne vyCItat velke platy na gim hlavnim ttedniktm. Byli jsme to piece my delegati, co jsme vfgi slulneho ureili a odhlasovali, tedy vina jest na nas, ie jsme snad trochu nerozvalne jednali a ne na rikednicich samYch. A prosim vas, bratki a sestry, kdo z vas by podobnY honorat odmitl, kdyby yam byl nabizen? — No tak vidite! Pamatuji se dobte jak ptedseda sjezdu bratr Stepan ValClk se ptimlouval, aby jsme dali nagim hlavnim ttedniktm slugnou odmenu za jejich praci, ie dobra prate zasluhuje dobrY plat Ja s tim doposud souhlasim, neb jak se kika, za malo penez Indio muziky. emule nerozumim je to, le kdyl byl zvolen pokladnik a rozhodnuto, ie musi bYti stale v tkadovne, le se tim u getti penez, co byly doposud vyplaceny za yYpomoc, ie to yYpomoc tam byvala i nadale, a jak se zda, aid to bYva ye finanenich zprosach, ladnY si toho nepov gimnul. To jest neco, co by se melo v ptigtim sjezdu dat take do pokadku, jsou-li v Hlavni Ukadovne opravneni k vYpomoci Jednotou placene vilbec, a kdyl, do Ake miry. Vola se, le 'Citednici maji moc velke platy, ale 'te krom toho Jednota stale plati je gte i vYpomoc, toho si nepovgimnem. Na druhou vec na nil chci poukazat, jest ten strakatY Vestnik. Nemyslite piatele, ze kdyl si kaldY fad zvoli schopneho zastupce, skrz nehol se takova vec ye sjezdu projedna, totil s jeho ano nebo ne, le by pro to nemel bYt vinen jednotlivec, protole sjezdu podal o torn sve nahledy. Tuto vec jsme ye sjezdu vytidili hlasovacimi listkami, tedy po demokraticku. A bude-li se to ye pfigtim sjezdu opakovat, pak se budeme muset opetne smiiit s rozhodnutim vetginy, at' jest vYsledek pro anebo proti. Ja jsem poslednekrat hlasoval proti, nyni vgak minim hlasovat pro, neb jinak na gi mliopravdu neziskame, Pies to v gak se s dr.

Miekem nerozkmotiim a nebudu mu vyCItat, mu jde pkilig o jeho chlebieek. JakY pak by to byl ueitel degtiny, aby se ji nezastal, kdyl mysli ze jest toho tieba, a le z nas nekteki mysli jinak. Nu, co na tom, mtleme se ozvat, valyt' jsme ptece v demokraticke zemi, ne? Zda, se, ie nekteki eleni hrozne odsuzuji liberalnost posledniho sjezdu, a jeden pisatel gel tak daleko, ie vypodital a udal i sumu, co nas stala tee pronesena dr. MlCkem. Onen pisatel jist'e nebyl pkitomen, aneb zapomel jak tato vlastenecka fed byla pkijata velkou vetginou delegatu — vYborne, hura! a bOuklivy potlesk dra Mieka

ritrana I. stale doprovazel. TakovYch ovaci se nedostavalo Zadnemu jinemu tedniku. Doufam, 2e priki sjezd opet vyzve dra Mieka, aby k nam promluvil. ti snad mame narodni vec odhodit stranou. V torn pkipade bysme si tedy meli dat do nageho gtitu spoustu $$$ washingtond a negalit svet. Vite ptatele, nekolika milionovy podnik ma take svoje moralni povinnosti, a ten lomoz o nejakYch malielostech se neldy deli jenom proto, aby se odvratila pozornost od yea velkych a dillelitych. — Nyni v gak ui musim zaeit jinak, neb nekdo by si mohl pomyslit, Ze snad mam na mu gce jeho. Ja vgak poulivam nagi svobody tisku a davam na papir svoje 61enky ku prospechu, jak doufam, na gi Jednoty. — V posledni kadove schtzi jsme se usnesli, pro ktere kandidaty ma na g tad volit, ale ja yam to nekeknu, nae si kazit pkatele a pak kdyby se to jegte nejak pkegmiklo a jo, byl riucen voliti jinak, co bych z toho mel? Ze v gak jsme spokojeni s Hlavni Utadovnou tam kde je, yam keknu, i to 'le v padu le by se ptece stehovala, tak tedy do stkedniho Texasu, a dokonce ne do velkomesta v ptimoti. Col kdyby jsme vystaveli idadovnu ye velkem pkimokskem meste a Hitler si pak zamanul poslat odnekud z Jilni Ameriky bombovaci letadla, to by nam z toho mohla zustat jenom hromada smeti. Nu a do Fayetteville mu to piece nebude stat za to. Toto jest ovgem jenom left, co se toho bombovani t'Ce, nekdy se vgak i 'Zeit obrati ye vec va2nou a nebezpeCnou. Mel jsem toho je gte hodne na srdci i na mysli, fidim se vgak pkislovim, ie deho moc vgechno gkodi, tedy ui ptestanu, a pak vost bratra redaktora neni piece jenom nevyeerpatelna. Tedy na zdar na gi Jednote a na shledanou ve sjezdu v Taylor. Vista: yam yak Vaclav H. Bakina.

Houston, Texas.

Cteni bratki a sestry!

Zajiste jste si v gichni pfeeetli cenne elanky br. pkedsedy C. H. Chernoskeho ye Vestniku .ze dne 19. dervna a pevne doufam, ie sjezd bude dle nick jednat a 'le otazka nove modern' tkadovny je skorem ui vykizena, myslim, ze nas vgem kteti jsme meli nad geni pro novou Akadovnu tote pteglo a budeme pine souhlasit s nagim piedsedou. Take bych se pkimlouvala za to, aby byla zavedena tei anglicka detba do nageho Vestniku. Je to at sme gne, jak nekteti na to pohlileji, jako na nejakou potupu riageho Vestniku. Zde si dovoluji otazku v gem tem, kteki tak smYgli. Co my zde znamename bez anglicke teal? Jaky pokrok na ge narodnost by mohla udelat, kdyl nebudeme znat anglidiny? Prod. takove, zaujatost proti ni, kdyl v gichni jine vyhody, ktere nam tato zem poskytuje mame radi. Vgichni to vime, kteki neovladame dobie anglickY jazyk, ie jsme ztraceni a Ze nic nedokaieme, a kdybychom nemeli selfmade mane jako je ku piikladu nag soudce ChernoskY, tak by o nas americka vekejnost malo vedela, mohli bychorn miti novin aeskYch dvakrat tolik jak mame. Prod si to nemtZeme ui jednou uvedomit, k nag pokrok zde jest jen v anglicke keel, ale to neznamend, ie bychom meli na gi kee zahodit, to si musime take vadit, ale nemfikme ji zde davat na prvni misto, proto Ze se to .nepouliva. To jest takove jak meli jsme nelde ye zvyku zpivat jen deskou hymnu, na americkou se ani nevzpomelo. A jak kika, statidek Bartok ladnY ten extra narodovec mne nepfesveddi, le to bylo tak spravne.

Tegi mne, ie pied leto gim sjezdem je o mnoho zdravej gi kritika meli byla ptedminulym, neni tolik rozeilovani nerve v geho elenstva.

Myslim, ie nejeden z nas jsme ocekavali, le se snad neco stane. Ale jedno bych si ptala vedet, nein zemtu, kdo Thal, pak bych dala navrh die stareho poiekadla: kmotr nekmotr, s hrugly dolt. Se sesterskYm pozdravem na etenate, R. Spanhelova.

LondYn. — "Evening Star", organ britske beralni strany oznamuje, le se silne naleha na "vlivne kruhy", aby vgem dosud bojujicim Francouzum bylo ihned piiknuto britske obeanstvi. Vgechny vYhody britskeho cbeanstvi mail bYti okamlite ntiznany vgem pkislugnikin francouzske arma.cly pozemni, valeeneho lod'stva a valeeneho letectva, jako l posadobchadnich lodi. kam

Strang Fayetteville, Texas.

Ctena, redakce!

Jest to milj prvni dopis do na geho Vestniku.

Ja ra,da dtu, ale toho dopisovani moc, nenadelam a zvlagt' do vefejnosti, a milky jsou mYm velikYm bolem.

Nag otec . John R. Kubena tez nemel tu chybu nekoho uraiet, on pracoval pro dobro naseho lidu a byl poctivec, to se neda upfit, a kdyby byl mne poslechl, tak by zde je gte byl Minule eislo Vestniku ma dopis od pan! P. P. Mikeska, ona pige, 'te nag otec Kubena mel dobrY plat. Ano, byl platen, ale on tadneho o ten plat ne2adal. Delegati mu jej ureili a kdy je Ufednik od delegatti zvolen, tak oni maji v neho dtiveru. Prod potad vytYkat ten plat nakm fifedniktm, oni si to nezasluhuji a zvlagt' otec Kubena, chudak pracoval jen s jednYm okem pc, mnoho let, tak prosim, popfejte mu klidnY spe.nek.

Tet diky vim, co jste bratfi a sestry pro nas jste nagemu Joe dali tu test vim sloutit, a mam dilveru, ze ho zas budete za vaAeho tajemnika volit. On pracoval nekolik let co vypomocnY svemu otci a jsem jista, te jest schopen ten Mad nadale zastavat.

Teg im se na ten krasny sjezd, neb vim, to se tam s mnoha pfateli shledam.

Se sesterskYm pozdravem, Julia Kubena.

RESOLUCE. My, nitepsany resoludni vYbor, zastupujici fad Hlava Texasu, dislo 155. Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas, v Austin, Texas, zpinomocneni v pravideine schtzi, ktera se konala dne 28. dervna v Austinu, Texas, podavame tuto resoluci: Jeliko2 eas pro tfinactY sjezd nas]. Jednoty se rychle UM a proto mame vatne uvatovati o rtznYch problemech a zvlatte o vybrani muki, ktefi budou vesti jeji zalektosti.

A jeliko2 v pfedekYch dislech na geho organu j eg te nebylo oznameno pokud se Ode tfadu predsedy, jent nyni dtletitY ten Mad zustava, Kter' tet za dlouha leta fitadovani se vyznamenal a byl vtdy spojen s deskou praci na Pfednim miste, jen je uznan mezi na gimi krajany v Texasu, nYba i ye SpojenYch Statech, a velice Olen i jinonarodovci, take nepottebuje zvlattniho pfedstavovani, Jelikot v teto dobe, kdy na ge demokracie je v nebezpeei a pottebujeme zachovani demokracie take v nas]. Jednote, je nutno, abychom podrteli v tfadu ptedsedy mute, jen bude hajiti naAe prava v duchu naSich desko-americkYch predku a je dosti silny za nas se ptimlouvati ye vefejnosti a schopnY zastivati i tidal nas]. Jednotu, Buda proto usneseno, aby na g fad, jen si to povatuje za velikou Best, navrhnul na geha vateneho spolubratra pfedsedu soudce C. H. Chernoskeho z Houstonu do tfadu pfedsedy nas! mohutne Jednoty.

Rozhodnuto, aby tato resoluce byla dana do protokolu a jeden opis zaslan Hlavni inadovne pro zastupce k uvatovani v zasedani sjezdu, a druhY opis do Vestniku pro uvefejneni.

Tato resoluce byla jednomyslne pfijata.

Resoludni vYbor: John B. Hejl, Frank Janetek, Raymond Prasatik.

Hvezda Texasu, eislo 47., Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto jste tadani, abyste se dostavili do pfigti schtze, ktera ptipada na nedeli 7. dervence odpoledne o jedne hodine. Jest to posledni schtze pted sjezdem a stanovni vybor ma podat zprivu v teto schtzi. Tet ma byti projednan navrh, zdali na g fad ma podporovat, aby nagi delegati byli pro sjezdoveho stenografa, cot myslim te by bylo velmi dobre, kdyby sjezd tak ueinil a zjednal stenografa, aby bylo site zaneSeno co sjezd pfijme neb zamitne. Tel jsou rtzne navrhy, ktere by mohly bYt pfedneseny. Tedy se dostavte v poetu co motno nejvetgim a neostYchejte se podat vas navrh.

Poeasi v na g em okoli ptitomnou dobou mame dosti mokre. Wive jsme meli sucha a ted' nam zas to sucho nahratuje dettem. Urody zde mame znamenite, jen kdyby ji2 pfestalo prAet, aby nam je zas nevymodilo, avAak doufam, to to zas nejak dopadne. S bratrskym pozdravem, Jerry., Dana, talemnik,

V2STNiZ • Galveston, Texas.

Timto , davame na vedomosti vefejnosti, .2e piknik ktery Lady cis. 146. a cis. 62. S.P.J.S.T. v Galvestonu potadaly dne 23. eervna, by! Upine k uspokojeni a zdafilY, za co2 oba tady -dem tern kteti se kleastnili toho pikniku dekuje.

NavAteva byla velka, hudba pelma a kakly se vYborne bavil. Zrana podalo trochu prtet, tak jsme se obavali ze na.s piknik a veSkere pfipravy budou poka2ene. Ja auto nemam a tak daleko peSky chodit se mi nelibilo, nahodou jeden z na:s'ich fadovYch bratra mne nabidl jeho auto, co2 jsem s diky prijal. Tak asi v 10 hodin rano jsme vyjeli a za chvili se slunko ukazalo a podala radost a veselice, a od to doby nas spolubratr a jeho 2ena jsou Vesely a veseli budou nav2dy. VYbor, ktery byl zesilen, mel mnoho prate, a ka2dY pracoval s chuti, aby se vSe vydatilo, co2 se tee stab. Wbor nakch sester zaslouil tei uznani, neb to byly dobre kuchafky, ty se postaraly by 2adnY nebyl hladov, neb jidel a piti bylo dosti, ka2demu k libosti. Nejen hudba byla znamenita, ale take musime se zminit o jinYch hudebnicich, ktefi nas poctili a pfekvapili jejich mladim, lich2 jmena jsou: Estelle Frank, 13 roku stard dcera V. Franka, F. Macik, 14 mica start' syn br. Maclka, kteti zahrali na piano accordion nekolik else]. co dueta a sola. Nesmim opomenout 141eteho J. Kiviche, kterY hre.1 na saxofon, a 13 rokii stareho B. Lee, kterY hral na kornet. VeSkera disla tech mladYch hudebnika byla odmenena velkYm potleskem. Zkratka, onen piknik vydatil se nad odekavani, katdy se bavil die sveho pfani, jen ja ne, neb moje beta jsou v testa. Kdy2 jsem byl v mladYch letech, jink jsem byl holeeek, marne brala deveata, ted' jsem start pantata. JeSte jednou oba facly dekuji vSem kdo2 nam pomohli ku zdaru onoho pilmiku. Znamenam se s pozdravem na vSechny etouci vat, Josef Knapp. ltad Jaromir, eislo 54., West, Texas. nedeli mame nak mesidni kadovou schtzi a proto se hied'te dostavit v hojnern poetu. Na horko se letos j eke nemusi nikdo vymlouvat, neb jsme jeSte moc horko nemeli. Letok rok je i v noci a2 chladno a dobfe se spi.

Napted jsme mell dost sucho, az jsme men obavy ze ani kukufice a ani futra se neudele., neb tYclen zpet bylo vS'ecko vSelijake. Cukroly, 2e by se v nich 2aba neschovala a vSecko volalo po deki. Bavina byla pekna, ale ted' mame nadeji na housenky, neb nam dobte zapr gelo a male sprSky dostavuji se stale, ale je lep gi mokro net sucho, ad oboje, kdy2 je toho moc, di. Tak prlsti otvrtek mame toho svateho d2ulaje a v na'Sem S.P.J.S.T. Lone Star parku pofidame velkY piknik, pfi kterem budou vSelijake atrakce a feeneni, tedy se dostavte a pobavte se mezi sebou. Zabavni vYbor ma dost prate 'deck() zatldit, tedy pfijed'te, at' mame velkou nav'Stevu. e prod jsem nepsala dfiv? Musite mi odpustit, neni nalady ku psani, prate dost a potad se to omrzuje. Minuly mesic jakesi jezdeni, se 'genii stargi nas chlapec a v den svatby zemfela bratrovi 201ete, dcera Al. Knappova, ktera, churavela delk eas, ale nenadali jsme se, 2e prase ten den nam odejde. Byla hod.na„ ticha, pracovita dlvka a je nam v'Sem lito, ze tak mlada odegla. Co ted' delat? Svatba byla v proudu a odlokt se to nedalo a tak nas dosti lidu asi pomlelo, ze jsme veeer tanec neodlokli. Myslite, ie by jsme ji tim byli pomohli? A ona by ani nebyla chtela, aby se to odloklo, a tak se mladi bavili, ale nebylo to veselosti jak by melo bYt. — Co toto piAu prk a zda, se, 2e se nechce vyjasnit, ale jen at' je pane, nebo zarostem v trave. Tak se mejte v gichni jak chcete a na shledanou na dtvrteho dervence v na gem parku. Srdedny pozdrav na vSechny etouci.

Marie Klausova.

a

Englewood. — Helena Hayesova, filmova hereCka, pravila, 2e skupina hercti a hereeek se pfipravuje k pfevezeni 6,500 anglickYch ditek do teto zeme.

Berlin. — Podie dohody s Mad'arskem celd. letogni Uroda ovoce a zeleniny v Mad'arsku, ktera nebude spotfebovana doma, bude prodana NOmecra za vice ne211 $6,000,000.

Ve sti'edo, dne 3. eervence 1940.

ODPOVEb BRATRU A SESTRE K., BR. H. A BR. C. Prostfednictvim Vestniku odpovidarn, te jest to omyl, jestli kdo tvrdi te se neminim dale uchazeti o ptedsednictvi S.P.J.S.T. Ad jsem sve mineni o uchazeni se o ptedsednictvi doposud neohlasil, piece jsem odhodlan se o tento Mad °pet uchazet. Byl jsem ji g nekolikrate pocten natimi bratry a sestrami timto utadem, a potitam si to za velkou eest.

Nate Jednota, skladajici se z na geho dobreho lidu, nemil2e poctit tadneho sveho bratra neb sestru vetgi poctou net ptedsednictvim tohoto velkeho a mohutneho telesa. Velice si toho vatim a poeitam si to za velkou Cest. Pteji si sloutiti v tomto Made a representovati na ge bratry a sestry vtude v katdem ohledu die nejlepti me schopnosti, jestli bratti delegati a sestry delegatky mne nadale pocti timto fitadem.

V2dy s radosti, neodkladne a ptesne vykonayam vSechny povinnosti sveho itfadu. Te gi mne to, ad tech raznYch konferenci, toho dopisovani s nakmi bratry a organisatory a vytizovani ruznych zaletitosti nekdy je hodne, a kolikrate Casu mi nezbYva na nit jineho.

Ujitt'uji nage bratry a sestry, te se o Mad uchazim, a dale ujigt'uji- vgechny nage bratry delegaty a sestry delegatky, te si jejich podpory a ptizne velice vatim.

S bratrskYm pozdravem, C. H. ChernoskY. Rowena, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Prosim, pteetete si pozorne tento mtij dopis.

V nedeli dne 23. eervna nate odbodka v Rowena konala schtizi. Ve zminene schtzi bylo ujednano, aby jsme na den 14. dervence uspotadali velkY obed pro celou vetejnost. Obed aby byl prodavan a strtene penize byly dany Amer. dervenemu }Wk. Byl ustanoven nekolik elenny vYbor, aby zminene jednani upravil ve skuteenost. ZminenY vYbor se sjei dne 25. dervna weer u br. Joe Shiller. Ale ye shora ureenY den jedna.ni se nechtelo nikterak zdatit, neb jest to velice kratka, doba. Rolnici nasledkem diouho trvajicich dett't maji pted sebou mnoho prate.

Tedy prosim, &tete pozorne jak to vYbor zmenil.

Ve etvrtek veeer dne 11. dervence na ge odboeka potada taneeni zabavu, ph ktere bude fteinkovat hudba L. 0. Baea. 6istS7 pkijem bude ode, vzdan Cervenemu krizi. Tedy prosim, sileastnete se teto zabavy. Co se tYka toho obeda, to jest ujednano at na mesic srpen, ale misto obeda vedefi, to nevytaduje tolik ruznYch ptiprav a stolniho nadobi tot" ne tolik, jak vytaduje obed. Po veeeti KomenskY klub bude miti taneCni zabavu. 0 tom se zminim at pozdeji.

Nyni nee° natim elernam S.P.J.S.T. Bra:tfi a sestry, v mesici Cervenci je jiz posledni schtize do sjezdu, schtize bude jak obyeejne druhou nedeli ye dve hodiny odpoledne. Tedy navttivte zmineviou schuzi. S bratrskYm pozdravem, Vaclav Kvasnieka.

Schulenburg, Texas.

Cteni bratti a sestry! — Timto yam na \redomost davarn, te nate schtze bude konana prvni nedeli v mesici, jak obyeejne, av gak o neco &fi✓e, totit o 1 hod. odpol. Hled'te se tedy dostavit, neb o 2. hod. mame zde okresni sjezd Farmerske Ligy. Bude to nage posledni sclraze pted sjezdem a tak kteti mate nejake dobre navrhy, ptineste tyto do schtize a odevzdejte natemu delegatu. Zde nam pane prti ji g od 4. hodny rano a ted' je 11:30 hod. Nyni budeme mit vlahy dosti na nejakY Bas. Ut by dett' mohl ptestat, neb ranni korna je ut zrala, a bude nutno delat "futro", bude-li pohoda. Bude-li moc diouho pfSet, utrpi tim bavina a jak to vyhliti, Chas. Jalufka, taj. bude hodne hmyzu.

Krisni, eislo 96.

Cteni bratfi a sestry! — Jak jest nam vgem znamo, bude se odbYvati sjezd ku konci eervence. Bylo by zahodno, abychom se sell v schtizi a to co nejvice a porokovali sobe. Tedy fadova schtze bude se konati 14. dervence v nedeli. Bylo by zahodno prosadit ye sjezdu, aby kdysi patfili a byli vyloudeni z Jednoty, ti co se tam vice nedostali. S br. pozdravem, John Mara, tal,

a

stiedn, dne

eervence 19401

Dr. J. L. iiromatika, eesky kazatel a profesor, navgtivi ees;.0-Bratrske a Ceske Presbyterni cirkve v Texasu, 4. — 16. dervence.

Mnozi uprchlici ze stredni Evropy v minulYch dvou letech meli to gtesti, to mohli prijeti na nage americke pobreti. Mezi nimi byl Dr. J. L. Hromadka s rodinou. Jeden Ameridan, neeeskeho pitvodu, postal uprchlikovi Hromadkovi cestovne ze 8vYcar do Novell° Yorku. Minule leto bral ileast s eeskoamerickYmi kazateli na narodni schtzi v Chicagu. Pak byl povolan na Princeton Universitu v New Jersey za profesora theologie v seminati.

Dr. Hromadka prijede na sjezd Podptirne Jednoty C. M. Bratfi ve West 4.-5. eervence a pak steastni se ordinace Josefa A. Bartone v Temple dne 6. rano, a na z ylagtni °slave 525. vYrodi umueeni Mistra Jana Husy. V nedeli dne 7. rano bude v Rosenberg a veder v 8 hod. bude kazati na, kampusu Texaske university v Austin (anglicky). Ve dnech 9. a 10. bude ye sjezdu tesko-BratrskSreh nedelnich gkol v Taylor.

Ve dnech 13. a 15. bude ye sjezdu Texaske eske Presbytere v Penelope. Dne 16. steastni se sjezdu Krest'anskych Sester (C.M. Bratri) ye Snook. Mezi tim navgtivi nektere jine eeske osady a sbory.

Dr. Hromadka je 51 mku star, narozen v Hodslavicich na Morava. Studoval bohoslovi po cele zapadni Evrope a filosoficke studie konal na Pratske Universite v letech 1915-20. Byl kazatelem 1912-20 a pak profesorem theologie na Husove fakulte Pratske University od roku 1920, at musel uprchnouti na zaeatku r. 1939. Je v America od dubna 1939.

Navgtivme nekterou z jeho predna gek a vyslechneme vysvetleni evropskYch nesnazi z duchovniho stanoviska.

Josef A. Barton.

JE Ss TE NECO 0 TE NEMOCENSKE. Dallas, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Stale jsem oeekaval, ze nekdo tu na gim br. J. toupalem navrhovanou nemocenskou podporu olagirneji vysvetli, totit kde ji jit jednou zkusili, jako my olenove u dallaskeho fadu. Nepamatuji se presne, kdy na ge nemocenska podpora zavedena byla, asi v letech 1912-13, ale pamatuji se dobfe jak boutlive bYvaly schtze tYkajici se teto nemoc. pod. Clent u tadu bylo asi 80, peknY to poeet na tehdej gi dobu, neb easy byly zle.

Poplatek do nemocenskeho fondu byl 10c mes., pozdeji zvY gen na 20c za Clena obojiho pohlavi, ale i tento poplatek je gte nestaeil. Onemocneli se mel ohlasiti u nektereho Clena nem. vYboru s prtzem lekafskeho vysvedeeni; uznan-li hoden, tedy po odeeteni prvnich 8 dnti mel obdr2eti $1.00 denne po dobu nekolika tydnu, nevim Pt kolik. Bylo jiste mezidobi, kdy nemocny se mohl znovu prihlasiti, totit mohl bYti nemocen jen jednou v roce. Nemocni byli podezrivani i s lekarem z nepoctivosti. Nejintre bylo, kdy nemocnYch bylo nekolik a pokladna prazdna.

Proti zvygovani poplatku byl katdY, nemocnY se branil, totit at se uzdravil, to on si na nem. platil, tedy to jemu podpora prinalati. Jinak tat tito Clenove tadali odepsani jejich pohledavky na mes. funrtni poplatky. Tato nem. podpora jit path do davne minulosti a pochybuji, to by zde nekdo souhlasil o jeji znovu zavedeni.

V roce 1916 se v Dallas zalotil druhY fad a elenstvo ina na vybranou, a tat vice radt v osade ma tu vYhodu, to v ziskavani novYch newt se vice dokate netli u jedineho fadu.

Hodlal jsem se rozepsati o nem. podp., jakou maji chudi farmari v okresu Nacogdoches ye vYchodnim Texasu. Jeji spravu fidi C. M. Evans, obvodni fiditel Farm Security Administration. Jiste jest, to tato F.S.A. na jejich pojigteni znadne ptispiva.

S pfanim zdaru v gem, Jos. Goebel.

Seymour, Texas.

Cteni bratri a sestry!

Schtze na geho fadu bude konana v 1. hodinu odpol., neb budeme mit schtizi o 2:30 hod., totit abychom men dost Casi vykonat obe schtze. Clenove radu S.P.J.S.T. at' se dostavi vgichni, nebot' bude do posledni schtze pied sjezdem. Kteri mate nejake dobre navrhy, podejte je ve schtzi, aby na g delegat mohl se dle techto ridit. S bratrslOm pozdravem, Joe Wagek, taj.

VEtiTNIN kid eislo 142., Houston. Texas.

"Snenurka" u Stefaniku. — Tato krasna pohadka bude sehrana detmi a dorostem radii Stefanik v nedeli 14. dervence. Jako kaideho roku, tak i letos sehraji mistni deti jednou nebo dvakrat do roka svoje divadlo. Mail take, jak se fika, svuj den, kdy nam ukatou to taky nee° slovedou pekneho provest, a to v feci svYch rodiet, v jejich mateittine. Proto je, bratti a sestry potteba, abyste jim dokazali, to si vatite jejich prace, zvla gte Ufednici nagi Jednoty, ri chti abychom pracovali pro dobro na gi Jednoty, se take mezi tu omiadinu prisli ukazat.

Bluth a sestry, pamatujte, ziskate-li si male deti, to at dorostou budou na ge, neb z nich budou prigti Clenove Jednoty. Proto bych prosila vgechny delegaty, kteki ptjdou v eervenci do sjezdu S.P.J.S.T., aby se domluvili a udelali neco pro texaskeho Sokola, neb ten musi zde pevne v Texasu zakotvit a hledet udelat to, co' udelala O.B.J., prijmout ho mezi sebe a ho podporovat a ne ho, kdy o neco potada, ignorovat.

Pamatujte; to pa geme Mich napted na sobe.

Tet to nemocenska, podpora by meta bYt pfij ata a nebylo by to nic tetkeho, kdy si bude katdy ni nee° platit. Podivejte se, bratfi, kdyby katc1Y rad jednou do roka udelal jedno divadlo nebo zabavu ve prospech nemocenskeho fondu, a to by melo bYt jeho povinnosti, tak vtdycky bude dost penez v pokladne pro nemocne. Kdyt se to mute cleat ve prospech choslovakt, tak to mtteme delat ye prospech nas zde v Texas. A kda nejvic podporuje ty nase tam za vodou, zase jen ti na gi stet Clenove, kteri taky nekdy tu podporu budou pot •ebovat. Podivejte se, na severu katclY velkofad se spojenYmi rady porada novorodni slavnost, kde se dostavi velka sila v geho Clenstva; kdyby celY rok nikam nesli, na novoroCni slavnost jdou vgichni Cleni a vydela se hodne penez a distY vYtetek jde na takove podpurne fondy. Proto, bratti delegati, meli byste brat takoye veci v tvahu. Ja vim, to nekdo rekne: to co je na severu nemilte bYt nas. Ale ano, jde vgechno, jenom si to rozmyslit, vtdyt' jsou v Texasu take chytti a dobfi lide jako na severu, jenom to nesmime bYt takovi puntiekari a se nebat. Proto vas je gte jednou bratfi delegati prosim, udelejte nee° pro toho Sokola, ja, se snatne primlouvam. Jsem stale mezi terni detmi, vtdyt' jsou tak nezkatene a dobre, ze vgeho maji velkou radost a ja verim, to vam vgecky sokolske deti budou povdeeny. Tet ty deti co hraji "Snehurku" "jsou radovYmi eleny a ten eleny mistniho Sokola. Dej divadla varn prigte easteene vypigu. Bude snih na jevi gti, bude tam hodne narodnich pisni a tailed.

Tet dekuji vSem, ktefi teinkovali pH divadle "Rezinka od pechoty", manteltim Nezvalovym, Harry Bugovi, Rintence a Jerrymu Lebrovym, Josefu Veselemu, Eli gce Cikalove, Oldfichu Valovy a nagi pianistce Botence 811hanove a Jindfigce Studniene. 2e se to v gem libilo, dokazoval velkY potlesk ph otevfene scene, a pak ten smich. Byla to velka °bet' v gech teinkujicich pri takovem horku pact se v uniformach, ale vydafilo se to. Hlavni gkoda je, to bylo gpatne podasi, pripravovali se lido z daleka. Potegili jsme se s rodinou Pehovajsovich. Na zdar!

K. Otvrtnikova.

Sheldon, Texas.

CtenY spolubratte redaktore!

Katdy z nas spolubratrii oeekava od sjezdu S.P.J.S.T. mnoho oprav a zlep geni pro nas spolubratry, vlastne nas star gi eleny, rekneme tfebas to etvrtletni, anebo s temi ptjekami na certifikaty, a vtbec by mela byt nejaka tleva pro stare eleny udelana v tomto sjezdu..6i to mastane zase v ge pri starem a hodi se v ge pod sttl? S br: F. Truksou tpine souhlasim, i s br.

St. Kelarkem, jen hou gt1 Nemyslete, no v gak ti stall eleni asi brzy umfon, a pro mlade eleny je to trochu lepsi. Tak zase z jine stranky. Zadina east° pfeprchat. Jestli nam trochu toho kornu a baviny narostlo, aby to zase ne glo do pekla.

Valka je na obzoru. Tot' se vi, to Hitler gilha sem k nam za more, tu by mel co brat, zlato bezmala z celeho sveta a v geho dost. Take se neni co divit, neb on chce vladnout celernu svetu. No, eekejme, je gte mne schazi velka radka rokii do 65, tak se tarn nicht nachomeltnout taky.

Strana 7.

West, Texas.

Cteni bratri a sestry:Bylo triYm pranim na ystiviti katdeho delegAta a delegatku pied sjezdem ohledne me kandidatury o trad tajemnika HI. tr., S.P.J.S.T., ale okolnosti mi nedovoluji. Jelikot sjezd se • tadam eleny a zastupce prostfednistvim Vestniku, by v pfi gti schtizi vzali moji tadost ✓ tvahu.

Jak je Vann vgem znamo, byl jsem dlenenn tidetniho vYboru HI. ti• S.P.J.S.T. po 24 let, po nekolik let byl jsem zame,'stnan v bance ve West, a poslednich 20 let venuji se itpine pozemkovem obchodu. Za tu dobu co jsem byl spojen s HI. tr. S.P.J.S.T. v bankach a v zemkovem obchode, nabyl jsem zku genosti, tak2e mam jasnY prehled v fizeni tradu tajemnika Vorim, ze VaS fad si zvoli ty nejlep gi pracovniky za vyslance, kteti budou jednati s rozvahou, a pevne doufam, to po zralem uvateni budou mne podporovati ve sjezde.

Ujigt'uji Vas, budu-li zvolen, 2e v gechny 74tYkajici se &aft tajemnika HI. U. budou yfrizeny spravne a presne. . S bratrskYm pozdravem, Vag, Robert Cervenka.

SOKOL HOUSTON. PH posledni schtzi bylo usne geno, aby Sokol portadal "pfatelskY veCirek" v nedeli dne 7. dervence, v 7 hod. veder v sokolovne u • ZasloutilY sokolskY pracovnik br. Cerny bude promitat krasnY film ze sletu, pak bude kratproslov "Co jest sokol?", pak hudba, tanee a zpev. Pratele Sokola jsou ta.dani, aby se v hojnem podtu dostavili a pobavili se v kruhu sokolske mladete. Na zdar! Za vzdelavaci a ze,bavni odbor, Alois Vaja, t. c. starosta.

Z odboCky S.A.C.T. v Rosebud, Texas.

Obnos jeden dolar darovala pani Frank Markova od Rosebud. Posledne oznameno $12.25, tak mame vgech penez $13.25. Tyto penize ma v opatrovani br. V. J. Svoboda. S pozdravem, Anetka Skupinova, taj. odboCky. ZKOUMA SE SLOZENi DNA OCEANU. Americka, zemepisna spoleenost vyslala vYzkumnou lod' do odlehlYch kondin Ticheho oceanu, na ktere je vedecka vYprava, jet ma probadat dosud nezname tichomokske hlubiny a geologicky prozkoumat dno Pacifiku v nejvetgich hloublach. Celt' rok bude vYprava prodlevat na girem mori. Jen obeas dopluje do nektereho pristavu, aby se znovu zasobila. Hlavnim tkolem yYpravy neni pozorovat tivot na jednotlivYch ostrovech, nYbr2 nalezti odpoved' na 6tazku, jak vznikly a na dem spodivaji tichomorske ostrovy. V 19. stoleti vznikla teorie, to tichomoiske ostrovy spoeivaji na koralech, ktere vyrostly na vrcholcich podmofskYch velehor .a vyhaslYch sopek. Tyto sopky v davnYch dobach vyenivaly z mote, ale pozdeji kiesly i svYmi vrcholky pod hladinu. Tento nazor se opira, zejmena o pozoruhodnY zjev, to nektere °strayky vystoupi Cas od easu z omie, zatim co jine se propadavaji. Dobra namorni mapa z roku 1809 zaznamenava poblite FalklandskYch ostrovii nekolik ostrilvkt, ktere pied lety opet zmizely pod hladinou. 6etni kapitani lodi, jakot zvlagtni vYpravy se marine pokou geli najiti ostrovy Aurora, Grande a Saxenburg, ktere jsou na teto !nape zakresleny. 2e tyto ostravky skuteene existovaly, to dokazuji eetna svedectvi namornikt a kapitant lodi, kteki ostrilvky navgtivili.

Po prve byly ostrnvky spatfeny v 18. stoleti. V 19. stoleti je v gak jit nikdo nemohl nalezt. UCenci predpokladaji, 2e nasledkem podmorskeho zemetfeseni nastaly v techto kondinach silne pohyby v zemske Mire, ktere zpilsobily zmenu morskeho dna. Tyto tajemne -ostrtivky u FalklandskYch ostrovu nejsou jedinYm ptipadem. At dosud se nepodatilo ani dokazat, ani vyvratit teorii, 2e tichomotske ostrovy spodivaji na koralech Clenove americke vYpravy doufaji, to se jim podati nalezti na tuto otazku konkretni odpoved'.

VtSTNtIK

8trana 0, PODPORA V NEMOCI. Cteni bratti a sestry!

Po East-Bernardskem sjezdu ustanovil bratr predseda C. H. ternoskY bratra Jos. Zemanka a pisatele, by vypracovali naert nemocenske podpory, na kterem by pak celY nem. vYbor s deny Hl. trtadovny pracovali. Seth jsme se s bratrem Zemankem, vypracovali, jak seznate jakesi stanovy a to die mineni delegatt nemocenskou podporu dobrovolnou, a tadne podminky start, obnos podpory jsme podali jen tak, s ptipOtenim zmeny. Poplatky by se platily, by vtdy byl fond dopinen a nic vic. Totit sjezd povolil tisic dolart, dva tisice elent po 50 cent by bylo zase tisic dolart, zaloha by byla dva tisice, ktera by se vtdy rozpoetem dopinila. Listiny, ktere vypini jednu lekat (jest v anglicke keen a listina pro elena (tadatele o podporu) je v nakm jazyku (odporueene listiny jsou osvedeene). Ze vice dent o tomto naertu veal°, byl jsem east() tadan, bych to elenstvu podal, coZ tedy einim prostkednictvim organu.

S bratrskYm pozdravem, John Holeeek.

Oddeleni nemocenske u S.P.J.S.T. tJCEL. teel tohoto oddeleni jest podporovati eleny tohoto oddeleni v padu nemoci. eLENSTVI. 1.) Menem tohoto oddeleni se mute stati kahlY zdrav 'den S.P.J.S.T., kdy tak sobe pteje. (Detske oddeleni vyjimaje). V‘Sude kde v techto pravidlech jedna se o elena, tyka se to i elenkyne.

2., Oddeleni toto vchazi v platnost jen tenkrate, jakmile podet tadatelii dosahne 2000 elent.

3.) ftád v kterem nemocenske oddeleni bude zavedeno, vpik do protokolni knihy nasleduji ci prohlakni, ktere kahlY ptistupujici Men Potvrdi svYm podpisem: Ja, nitepodepsany stvrzuji syYm podpisem, to jsem opine zdrav v dobe kdy vstupuji do nemocenskeho oddeleni, a slibuji to budu zachovavati veSkera, pravidia tohoto oddeleni.

4.) Clen vstupujici do tohoto oddeleni zaplati vstupne 50c ptedem do nemocenskeho fondu, a pak die rozpoetu vedoucim iftednikiim Castku die potfeby katdY mesic udanou.

5.) 61en podporu tadajici pods svemu lekati k tomu teelu vypracovanou k vypIneni, die ktere vYSe podpory bude ureena die nasledujicich pravidel. Taktet tadatel vypini listinu jemu podanou.

PODPORA BUDI2 UDELENA NASLEDOVNt. 1. Po dobu 90 dn't nemoci 50c denne v obdobi 12 mesict, a $1.00 denne zvlatt', kdy nemocnY jest v nemocnici, neptesahujic dobu 15 dm), a vYlohy s nemoci spojene dosahly $100.00 a $1.50 denne zvlaST, kdyt jest podroben operaci a upoutan v nemocnici na dele net 15 dni, a vYlohy ptesahly $150.00.

2. Katda sestra, ktera jest v 'Aestinedelich, a byla by dele nemocna, jest po 14-denni nemoci k podpote opravnena, v obnosu $1.00 denne po dobu 20 dni.

3. 61enkyne v dobe porodu nejsou opravneny ta,dat podporu jen v dobe porodu, kde vytadovana ptitomnost lekate a upoutana jest na ku dele net 14 dni v nemocnici neb doma, obdrti z nemocenskeho fondu eastku $25.00.

4. NemocnY elen jehot nemoc nevytaduje bYt v nemocnici a nem& by ho kdo oSettovat, mute podat tadost s dvema (2) svedky (eleny) potvrzenou, proti ktere tadosti obdrti na okttovatele, ktereho sobe sam zjedna, obdrti $1.00 denne na oSetteni, avSak ne dele jak na 20 dni za obdobi 12 mesict.

5. K nemocenske podpote jest Olen opravnen jen tenkrat, kdyt vydani s jeho nemoci spojene obnaSi ne merle jak $25.00 (lekat, leky a nemocnice). elen v nemocenskem odboru neni opravnen k nemocenske podpote v nasledujicich ptipadech: pti trazu, kdy uznan to zavinil zraneni y e stavu opilem, kdyt praci konal v dobe nemoci, veSkerYch pohlavnich nemoci, nespravnYm udajem o nemoci a neplacenim s yYch povinnosti aneb na suspendaci tadove, tak tet ten neni k podpote opravnen, jet se v tmyslu sebevratednem zrani.

Kdyby e'en tohoto odboru ptitel k tirazu,

do 30 dni od tohoto zraneni zemtel, nejsou pok podpote opravneni.

8. Jednotlivec z jednoho tadu nemftte ptistoupit do tohoto oddeleni (z diivodu s praci spojenou), nejmene 10 elenu z jednoho tadu jsou pit atelny.

9. elen podporu nemocenskou tadajici mute o tuto tadat jen po dva bald roky na nemoc tahlou lekatem uznanou.

10. glen tohoto odboru, majici 10., 15. neb 20letou pojistku, a tato mu yypiii, /Mite bYti nadale elenem tohoto odboru, kdy bude tadove a nemocenske ptispe yky platit.

11. Clenove mistniho tadu, kterY ptistoupi do tohoto odboru, zvoli se ze sveho sttedu tajemnika, jent bude udrtovati seznam vybirati poplatky od Menu a odesilati poplatky na H. R. neb jak zavedeno. Jakot i zaroven suspenduje a na Hl. ft. oznami jmena tech, kteti sve mesioni poplatky na rozpodet nezaplatili.

12. V to.dech, kde zaloten nemocensky odbor, si zvoli 3elennY nemocenskY vYbor, kterY kaidY ptipad vyS'etti a, tadost o podporu s yYmi podpisy potvrdi.

NEMOCENSKA LISTINA K VYPLNENI PRO t LENA. Jmeno Adresa Cert. els.

Poplatky jsou zaplacene?

Zamestnani Datum onemocneni Kdy byl lekat volan Kolik dni jste byl nemocen doma? ..

Kolik dni jste byl v nemocnici , -Jmeno lekate Adresa lekate Byl jste operovan9 Ve ktere nemocnici?

Adresa nemocnice KterY lekat Vas operovai?

Adresa lekate Jmeno nemoce Co Vas stala operace? $ Co . Vas stala nemocnice? $ Co Vas stab() aettovani? $ .......

Co Vas staly leky 9 $ Jine nemocenske vydani? $ Kolik dni jste byl neschopen prace po opraci?

Kdy jste meal pracovat?

Jste je'Ste pod lekatskou dohlidkou') Jste jit tpine zdrav?

Celkem co bylo vydani ye VaSi nemoci?

2acia1 jste nemocenskou podporu v poslednich 12 mesicich?

Mate jeSte jive pojiSteni proti nemoci?

Proti trazu?

Jestli ano, u ktereho spolku neb pojin'ovny?

V PADU URAZU. KterY den jste prisel k trazu?

Jak se to stab()?

Udejte, co jste Kde jste byl?

Na ktere dasti tela jste byl ranen?

Byl svedek neb svedci pti neStesti?

Jmeno neb jmena svedkt .......

Adresa neb adresy svedkii Podpis nemocneho neb poraneneho Adresa Datum podpisu v§ech .............................. .

Svedkove pri podpisu Adresy LISTINA, KTEROU VYPLNI LEKAR. PHYSICIAN'S NOTIFICATION BLANK. Report of examination of Address When and where examined by you?

Had he previously had medical attention? .....

By whom?

On What dates have you visited him at his home?

On what dates has he been to your office for treatment?

Have you previously treated him?

When?

Has the claimant any chronic or constitutional disease?

Physical defect or deformity?

If so what?

Has he 'been confined to a hospital?

Name of hospital Address of hospital Was any operation performed?

e

str;dr■.

;:,e77,,e1-1,-se

If so, why?

How many days in your opinion, will he be disabled?

Total days If so, from to Does the claimant use intoxicating liquors?

Temperature Pulse Respiration Bowels Kidneys Is the disability affected by infirmity or disease existing previous to this case?

What is his occupation? (If more than one, state all) Have you or do you expect to report on this claim to any other company or organization or for Workmen's Compensation?

Are you his regular physician?

Are you related to him?

IN CASE OF ACCIDENT, ANSWER THESE QUESTIONS. When did the accident occur?

19.

A. M. PM What is the nature and extend of injury?

What complications arose?

Did you find any visible contusion or wound?

How did the accident happen? ..........

Was the total disability immediate an continuous?

I hereby certify, that the person named as claimant in the foregoing statement was physically examined by me and that the foregoing statement is true and correct, and that I have no interest in the payment of the claim.

Signed Graduate of City State Dated ..........19.........

ODPORUCENI OD

I1LAVA TEXASU

OSLO 155.

Timto dayame Veda na gim bratrUm a sestrain, to na g tad prohla guje kandiciata br.

Raymund Prasatika do neetniho vYboru. tad vi, co br. Prasatik jest a pracuje neUmorne pro nag lid aegko-mora yskeho puvodu.

Bratr Prasotik svuj idad dobie po etyti leta zastaval ye prospech na S . 1 Slovanske Podporujici Jednoty, proto na g •tad eis. 155 ,adporueuje pro dobro na.S1 Jednoty.

S bratrskYm pozdravem, Frank Janedek.

Praha. — gaeatkem tohoto mesice byla generalnim inspektoratem vladniho protektoratniho vojska vyclama vYzva k mladYm °bean-am protektoratu, aby se dobrovolne ptiblaSovali jako prosti yoje.ci do vladniho vojska. Pkijata bude asi 800 mutil a podminkou ptijeti je, aby byl dokoneen 18. rok veku a nebyl ptekro'den. 24. rok, aby 'lichazee byl svobodnY, aby byl ptisluSnikem protektoratu Cechy a Morava, aby byl narodnOsti Ceske, pftvodu arijskell•, beziihonnY, telesne zdatnY, vjigky nejmene 165 cm., aby mei vzdelani aspon z obecne Skoly a aby znal aspon dastedne nemecky. V druhe polovine Cervence vybrani uchazeei budou povolani k odvodu a 2. zati maji nastoupit.

Tanky SkodcvYch zavodii ye francoutske bitve.

Wm. H. Stoneman, valeeny korespondent stu New 'York Post, sdeluje z LondYna: Jegte stiny z Mnichova. Nyni lze iici, ze nemecke prcniknuti k Sedanu — protrteni hro.ze, ktere koneene donutilo spojence ke gigantickemu Ustupu z Belgie a z Holandska — se ptedevgim podatilo pomoci tanku Ceskeho typu, z nicht vag ina byla vyrobena ve 8kodovYch zavodech.

Obyeejne nernecke tanky byly bombami spojencii rozbity na kusy; 8kodovy tanky byly tak tetce vyzbrojeny, to do nich vet gina sttel nepronikla. Nemci byli na tolik chytti, to tyto tanky zatadily do prvnich tad pancetovYch divisi. Tyto tanky se ptiblitily ptimo k trancouzskYm betonovym kryttim, anit byly vtibec jen pog krabnuty sttelami nepi'atel a palily do sttilen, zabijejice protivniky. Tak do glo k prorateni; pozdeji, na severu, byl trik dpakovan, kdyt se rozbita francouzska a anglicka vojska pokonS'ela neptitele eastavit.

ye stedu.. dne 3. eervence 1940. ft, e e o

emo o

n o olo-rem

VESTNIK 01

EVA LIPOVSKA:

KANTORKA MINA ROMAN "Hm."

"Jsi zle., Mirio. Prod' nemluv g? jsem ti nic neudelal!"

"No jo."

Za pill hodiny sedeli a Mali plany do budoucna.

"Snad se piece jen doekam, 'le bude g ma.

Ach — Mirio, prod jen my dva jsme se musili sejit?"

"Litujel toho?"

"N — — — ne."

Choulila se v jeho name' a sladke teplo se ji rozlevalo telem. Ma jej rada — opravdu ma.

Zaprosil, aby mu vypravovala, co ji malii povidaval, kdy ji maloval.

"Nekdy cele hodiny nic — nekdy — to kdy mel trochu v hlave, odhaloval plany do budoucna. Chce vykonat nee° velikeho, ma v hlave jasnou piedstavu sveho budouciho dila, ale neni to dosud v jeho mysli propracovano. Jete neptieel jeho eas. A jednou — nezlob se Jitidku, on byl pravdepodobne v povnesene nalade — — to u2 dokoneoval praci. Straene se mu to libilo — a tak — no via — on mi dal pusu."

"Jednu?"

Smitili se. taitila jeho teple ruce 'ovinute kolem Vela, jeho dech, vonici po eokolacle, videla jeho rozhotene °di, a bylo ji mdlo.

Hlava se ji todila.

"Jirko — — — mne je snad gpatne — — poekej — — — nemaekej mi tolik ruce!" Svezla se neslyene k zemi.

Vyktikl podeS'ene a pololil ji na pohovku.

Obliiej jeji podobal se mrtvole. Strhl s ni pan a vsttikoval ji na oblieej i hrdlo vodu. Ani nevedel, kdy si vodu podal.

Nevedel, trvalo-li etvrt ei pill hodiny, jel otevtela ooei. Zdalo se mu, le umte a on le musi umfiti s ni. Ted' si teprve uvedomil, ak ji ma rad Usmala se na neho syYm sladkYm pohledem.

Vztahla k nemu ruce. VSimla si, le leli na svem vlastnim Zupanu a v zativem svetle elektricke 26,rovky sviti jeji WM. kotlka.

Podivala se na nej bezradne.

Taal neklidne oeima s mista na misto.

Zaprosila: `Jitieku, prosim te, jdi dome. Jdi. Je mi tak nejak fizko ... " "Ne — — nepiijdu."

Sevtel ji prudce do rukou.

"Tak alespori poekej, al se obleknur Odhodil 'Zupan na still a strhl ji k sobe.

"Jsi moje. Zristan u mne takhle. Ja budu doopravdy hodny!"

Zachvela se. Jeji vypadaly v tu chvili riplne aerne. Cosi se v ni zlomilo — ale tak nejak divne zlomilo. Nejasne si uvedomila, le nee° ztraci — snad sama sebe.

Ptitahla ptikrYvku al k brade a kYvla aby si donesl Odmitl ji s veselYm rismevem. Chtel bYti u ni a neustale ujiWoval, le bude hodnY, moc hodnY. Mina vSak citila, ze nebude a take mu to kekla.

Zlibal vSak jeji nice a svezl se na kolena.

"Jsi moje, Mirio — — jenom moje — - a nedam si to vzit ani malitem Kolicem —."

Mine se zaviraly oei.

"Vie co, Jirko? Usnu... Zp•vej mi a pak jdi tie dome. ChceS?" "Nechci!"

Jeho polibky byly stale l.havejt...

Vzeptela, se poslednimi silami. Znovu prosila, aby cdegel. :Odpovidal 3i ZhavYmi polibky a ujiAt'ovanim, le bude hodnY. A Jiti rastal do re•a.

BO-L111. ii; de odpoledne Sla navStivit inladou pani Kolatovou. Vypadala velmi elegantni v eernem ko gieku. DlouhY zavoj za ni vial, a bilY jeji oblieej podivne zatil v Oernem zaramovani.

Anea si vg imla temnych kruhn, jet' vroubily jeji — Omluvila se, le nespala, ale nemela sta,ni.

Byla ptipravena k odchodu a ptita — pani starostova. Musila si znovu usednouti a lasla nad ptivetivosti Jirkovy matky. Pozvala ji dokonce na zittejt abed, ale Mina s us/nevem ,ocitekla a omluvila se.

Dostala z myslivny prilku zajice, tak si ji data u Herzil pro zittek ptipraviti.

Teprve, kdyl se Anea prevlekla ze lupanu do "sate, zazdalo se kantorce, le ma, nejak napadne Siroke boky a rozkvetle tvate. Z rozhotelYch oei a et'astnehe fismevu si v gimla a v hlave ji svitlo!

Proto ona pani terna tolik zati! Proto je tak St'astna! PH torn veak se ji vybavila vzpominka na Aneinu svatbu, na vlastni triumf a nee() ji zase zastudilo ptimo v srdci. Tenkrat byla pani 6ernou Upine ptezirana.

Doma se zastavila pied zrcadlem a dlouho pozorovala sviij oblidej.

Nu ano. Je ji dvacet let. Tech dvacet let je take na ni videt. Ani mane, ani vice. Ne — opravdu — — vice take ne XII. Pani oerna odkladala svateeni aaty a divala se po oeku na sveho mule i Jiriho. Mali asi nejakeu val‘nou rozmluvu ne g ptitla — — a kdy se Jul t takhle valne usmiva, mluvilo se jiste o kantorce.

No — — Aniece ul konkurenci delat nebude je to docela mile devde -kdyby se naueija trochu vatit — — mohli by se s Jirkou nekde usadit. Statek se stejne spoji s KolatovYm — — "Tak jsem byla u Anei. Ta holka je Cum dal hezei. Kdo vi, po kom je takovii pekna," tekla s mateiskou pYchou.

Starosta se usmal.

"Dobie se ji vede, je spokojena, proe by nebyla hezka? Sam jsem rad, le se s Karlem tak nati. Ted' jelte Jiti si najde nejakou hezkou genu a budeme s vetrem o zesod chovat vnoueata!"

Na cele starostova se objevila kolma vraska.

Zbylo v ni j•S'te mnoho odporu proti Mine a uminila si, le tak snadno nepovoli.

Jiri je posledni dobou k ni takovY chladnY. Jiste jej to laba navadi.

"No — Jiri ma na geneni dost dasu. To by musil mit napted nejake misto, aby lenu a atekla nevrle. t "Zrovna jsme ti chteli ted'rici novinu, mami," kaki Jill.

Snad mu tata bez jejiho Otevtela giroce svoleni nedovolil — — — "Byl tu ted' odpoledne Herz. NejakY jeho ptitel ma na jiani Morava velkostatek a nerozumi tomu ani za mak. Spravoval mu to tam nejaky ptibuznY a ten ted' zemtel. Ptal pry se ho, nevi-li o nejakem vzcielanem a spolehlivem mladem eloveku, kterY veci rozumi."

Starosta mluvil vaine a dival se pH tom na svou term pohledem, kterY miuvil ptimo, nesnese odporu.

"To ill je to s nami tak 1patne, le bude Jill sloutt lidovi?" "'Zid je taky clovek, maminko. A ja tam pfijdu velmi rad. Je tam jiste pino strojri, o kterych ted' se mi smi nejvYSe zdat. A koneene nebude to Zadne podtizene postaveni. Kdy2 tomu pan nerozumi, budu panem vlastne jai" "Za tdovske penize!" Vybuchla znovu matka.

"Koukej, mami! Herz je take lid a maji ho tu vlichni. radi. A jeho 'germ je take 'liclovka a ty si s ni tak rada poklepee!" vlolil se do yea otec.

"To je neco jineho. To jsou poctivi Tide. A kdo vi, jak ten Jirktv budouci pan toho velkostatku nabyl."

Debatovali al; do veUte a po ve'deki znovu. fAIMPT nepoltojn# c ,5111

Strana 9. po hodinach, ale matka to videla a sehvalne udavala nave a nova namitky. Kdyl vAak nemohla zdolati odpor dvou muau, chytila plachtu a belela si ke KolatoyYm pro pomoc.

Po jeji odchodu se starosta rozesmal a mrkl na syna.

"Po Novem race tam prijda, chca-11 ovS'em."

"A ted' ul mohu jit?" Jill bral kabat a klobouk. Otec se zasmal a kYvl. Syn na nic jineho ned,"ekal. Kdyl se vratila pani starostova s posilou v podobe dcery Anei, byl ul davno ye Akole u Mini.

Nagel ji u stolu hotce pladici. Ani nepozorovala jeho ptichodu. Uvedomila si kakiou podrobnost veerejS1 noci a k tomu plidala jistotu, le u g Jiri nikdy neptijde. Proto tedy ji mel Nema, nikoho, nikoho na svete. Tatieek unatel, na mamieku wit se skoro nepamatuje.

Co ji zbylo? Nepatrne mnoZstyi penez, trochu nabytku a povolani. Ano, Me, jej rada... ba radii nel kdy dtive... mnohem A on. . .

Ani neptijde, aby ji tekl, le se mu zhnusila tim, le o•etovala na oltati sve lasky cele aye lenstvi, svou hrdost, svilj pfimY pohled, sve ja.

A prod' by ji to kikal? V2clyt' ona to vi i bes "neho. Col svou neptitomnosti ji nedave. dosti ztetelne najevo sve opovrdeni?

Nebo ji napile?

"Ach Jill — Jiti!" zavzlykala Wee. nisi horkY dech ovanul jeji aiji a nel mohla zvednout hlavu, silne pate Jirkovy vyzvedly ji do vSree.

"Holeidka plade pro mne?"

'Rortoeil ji a jal se taneiti nejakY divokY nec s Miriou v naruei.

Pak ji usadil na otoman, polotl hlavu do jejiho klina, a dival se na ni vzhilru.

"Rekni mi, pixie jsi plakala?"

"Ale pro nic. Jsem tu sama a bylo mi smutno."

"A pro nic jineho?"

"Ne." "Milio, nelgi Ja to nemam rad.. a mohu si myslit, prod jsi plakala!"

"Mysli si, co chceA!" oddechla podradene.

Za chvili se vgak rozplakala znovu a tekla Jirimu, le velmi lituje veerejSka a bude stale litovat. Nepledstavovala si to nikdy takhle.

Zat'al zuby rtri a mloel. Jen ji prudce tiskl ruku. "Odpust', Mirioeko. Neda se u2 nic delat. Ztratil jsem hlavu. MCI jsem to poslechnout a jit domt. Ale pamatuj si, le toho nelituji. Jsi ma... ptipoutal jsem to nav gdy k sobe My dva se ug nikdy nemt geme rozejit...

Vypravoval ji o svem planu — i o torn, le pa Novern rote pujde na misto.

"Pani spravcova — hm," kmitlo Mine hlavou.

Tatidek vklycky poeital, le se Miria pro svou krasu velmi dobte A po Novern race Jill skuteene odjel. Matka se sice branila a velmi pH loueeni plakala, ale mull neposlechli a syn jel piece.

S ueitelkou se rozloueil o Silvestru veeer 1'2 akole. ekala, l.e ji pozve na nadraki s sebou a ukage matce, le od ni neupusti, ale bud' nechtel, kaziti matce radost nebo se nechtel a Minou prilia ukazavat pled lidmi, netekl nic.

Zustala tedy doma a jen bezradne plakala.

Vrhla se pak s celou silou sve bolesti do pri , ce ye skole. Denne ztravila d ye i vice hodin nad denikenl a galovala na svou samotu.

Jill psaval easto a fail se, le na nekolik dnu ptijede dome, jak prvne pobeli ke sve holdfoce, jak ji zliba,... Plakavala nad jeho dopisy. Ptipadal ji v nich takovY cizi. . .

Kratce pled velikonoenimi svatky dostala dopis ze 8panelska Malik KOZek psal, le se vraci.

Nemrile nikde vydrleti... Snad se mu v echach piece jen nejlepe povede. Ztrnula.

Jete doble, le neni Jiri doma. To by byla zase vojna. A Mina si musela ptiznati, ze se trochu na malite teal. oast jeji genske bytosti, jel si pine uvedomovala, le krasou i schopnostmi vynike, nad ostatni, toulila zivelni si lou no obdivu,'nebot' vedela, le ji

Strana 10.

ADR.E.SAk TAIEMIVilar hADt. Slovanske Podporujici Jednoty Stitu Texas.

Rlavnf trfadovna: C. H. Chernosky, piedseda, Houston, Texas, gtepan Valcik, rnistoptedseda, Houston, Texas, J. R. Kubena, tajernnik, Fayetteville. Texas, Eward L. Marek, te'etni, Fayetteville, Texas, Fr. B. Steiner, pokladnik, Fayetteville, Texas, August Kacif, pravni radce, Temple, Texas, Finaneni vkbor: W. A. Nesuda, Dallas, Raymund Prasatik, Austin, Texas, Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Texas.

Dr. Jos. Kopeckk, vrehni lath% San Antonio.

Tiskovk vkbor: Jos. Horriak, College Station, J. J. Krainskk, Corpus Christi, John Holeeek, Wallis.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville, Texas.

P. P. Baron, Fayetteville, Tex. Schfize 2. /lean v mesici.

2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schtze 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli v mes.

4. Karel HavWeek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 164, Hallettsville, Tex. Schfize 2. nedeli v mega'.

5. Tioga - Tioga. Chas. Hejnk, Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Morav§ti Bratti - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. &Mize 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schtze 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Sehtze 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Dr. Jos. H. Kozar, Somerville, Rt. 2. Schfize 1. ned. v mesici.

10. Texaskk Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Sell-the 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug, Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Salt& 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Josef Stos, Rt. 2, Box 33, Weimar, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Box, Tex., Rt. 1. Schtze 2 ned. v mes.

Wesley. Edmund A. Baca, La14. Veseli Grange, Tex., P. 0. Box 752. Schtze 2. ned.

15. Svornost Jihu - Buckholts. Emil F. Voldan, Buckholts, Tex., P. 0. Box 4 Schtize 2. 'lean v mesici.

Bila Hora. Frank Melnar, 16. Bila Hora Hallettsville, Tex. Sebtze 3. nedeli v mes.

17. Novk Tabor - Caldwell. Jos Siptak, Caldwell, Tex., Rt. 3. Saline 2. nedeli v mes.

18. Jan Ziika - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. Fred Mieulka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. &haze 2. nedeli v mesici.

20. Komensks5. - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. Palaekk - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. &him 1 ned.

22. Jill Washington - Cat Springs Alois Kircin, Sealy, Tex. Schtze 2 nedel. kakle 8 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schtz. 2 nedeli.

24. t eskk Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 4, Ennis. Texas. Sehtze 2. nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu - Skidmore. Milton J. Trlica, Beeville, Tex., P. 0. Box 516.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Joe Zaveskk, Moulton, Texas.

28. Karel Jona§ - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex., Rt. 1. SchAze 2 nedeli v mesici o 2 hodinach.

29. Praha - Taylor. Jos. F. Eineigl, Taylor, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

30. Hvezda Jihu - Talton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli v Ines.

31. Pokrok Slovanil - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum. Tex., Nat'l Bldg. SchAze 2 nedeli kaidk 3. mesic.

32. Naginee - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2., Box 123. Schtz. 2. n.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Adolph 8tepan, Welcome, Texas. Schtze 2. nedeli.

34. Slovanitl Bratti - Morava. J. C. Charanza, Caldwell, Telt, Rt. 4. Schaze 2 nedeli.

35. Nove Katy - Alden. Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v maid.

36. West - West. Tex. Fr. Mou6ka, West, Tex. SchAze 2. stfedu v mesici, 37. Novi Vlast - Frydek. Norbert Jei, Sealy, Tex., Rt. 1.38. Svetlo - Smithville. Jos. F. Slavik, Rt. 1, v 1-qes.

Smithville, Texas. Seb.aze 3. r

VSSTNig 39. Bedrich Smetana - Bryan. John lion-Iola, 208 N. Logan, 24th., West, Bryan, Texas.

Schfize 2. nedeli v mesici.

40. Cechoslovan - Hillje. E. K. Hajovskk, Rt. 3, Box 17, El Campo, Tex. Schtze 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. R. Machacek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schnze 2 ned.

• 2. nedeli v mesici.

42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Ceti Bratti Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schtze 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. El§ik, Yoakum, Tex., Rt. 2. Schnze 2 nedeli v 46. Volnost - Sealy. Mrs. Zofie Hluchan, Sealy, Tex., P. 0. Box 354. Schtz 1 ned.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Jerry Dana, Rt. 4, Box 151, Temple, Tex. Sehtze 1. nedeli v mesici.

48. Vyiehrad Beyersville. Dan Cuba, Taylor, Tex., P. 0. Box 172 Schtze 1. nedeli.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schtz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Jos. Bartok Rt. 1, El Campo, Tex. Schihe 1. nedeli.

51. Vernost Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

52. Osveta Kovar. Chas. Vyvjala, Smithville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

53. Cesky Lev - Frelsburg. T. A. Pophanken, New Ulm, Tex., Rt. 1. Schtze 1. nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt. 2, Abbott. Texas.

55. Hvezdnatk Prapor - Tours. Louis Svaeina, Penelope, Rt. 1, Box 55. Schtze 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Cermak - Corpus Christi. Mrs..

Bettie Jutica, Rt. 1, Corpus Christi, Texas.

Rt. 2, Box 618.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob 6iiek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Schfize 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerf ord. A. L. Pilatugek, Wharton, Tex. Rt. 1. Schtze 1. nedeli.

59. Bratti Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schilze 3. nedeli v mesici.

60. Bratti Svornosti - Wallis. J. M. Vagina, East Bernard, Tex., Rt. 1, Box 76. Schtze 2. nedeli kaidk tied mesic.

61. Vesmir Poth. Adolf Mieulka, Floresvine, Tex., Rt. 4, Box 183. &haze 1. nedeli kaidk tteti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave Q 1/2. Galveston, Tex. Schiize 1. sttedu v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home: Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. &Mize 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie gulak, La Grange, Tex., Rt. 1. Schtze 1 nedeli.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. nedeli.

66. Slovanske Lipa - Waco. Otto Hanus, Rt. 5, Waco, Tex. Schtlze 3. nedeli v mes.

Schulenburg. Louis 67. Bratti Svobody Dybala, Schulenburg, Texas. Schtze 1 ned.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schtze 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Cameron, Tex., P. 0. Box 416. Schtze 2. n.

70. Laskavost - Needville. J. J. Zemanek, Needville, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

71. Novk Raj - Penelope. Tom Ptilsryl, Penelope, Texas. Schtze 1. nedeli v maid.

72. Pokrok Jihu -- Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schtze 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Waek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schtze 1. nedeli v mes.

Lovelady. Martin Svoboda, 74. Borovk Haj Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schfize 1. ned. kaidk tteti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Sch.& ze 2. nedeli v mesici.

77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Pfibyla, Bomarton, Tex., Rt. 2.

78. Dobrota - Dobrowolski. John Dorriik, Jourdanton, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi, Tex. A. KrueinskY, Rt. 1, Corpus Christi, Texas. &lithe 1. nedeli v mesici.

80. Tyr§ - Holland. Alvin D. Martinets, Holland, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rfiie - Needville. August Teiki, Needville,

ye ', irrecln. tine G. e:ervence 1040.

S2, t ecliu Demov Ennis, Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Adolf Jef. 3516 So. Fitzhugh. Dallas. Tex. Schize 3. ned.

85. Pokrok Haskell, - Weinert. Frank Stulit, Weinert, Tex., Rt. 1. Schilze 1. ned. v mes.

86. Slovanskk Svaz - Ziikov. 0. V. Vanieek, P. 0. Box 226, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Temple. H. H. Hejl, Temple; Tex., 816 North second. Schtize 2. dtvrtek v mesici v i •adovne br. A. Kacite 88. Pokrok Houstonu Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston, Tex. Schilse 1. nedeli v mesici.

89. Rtliovk Dy er - Rosebud. Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schtze 2 nedeli.

90. Slovanske Sdruieni - Stanford. Frank Pustejovskk, Tuxedo, Tex., P. 0. Box 76.

Schtize 2. nedeli v 91. San Jacinto - Crosby. It. J. Lat'ak, Box 306, Crosby, Tex. Schfize prvni nedeli v mesici. dopoledne.

92. Svaz eechoslovant - Ft. Worth. Frank Kratkk, 2511 Ross Ave., Ft. Worth, Tex. Schtlze 2. nedeli v mesici.

93.. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovsk3% Hobson, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

Dennice - Wheelock. C. L. Novosad, Wheelock, Tex. Schtze 1 nedeli v mesici.

95. teskk Den - Seymour. Anton Holub, Seymour, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

96. Krasna - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schtize 2. nedeli v 97. Placedo Placedo. Joe L. El§ik, Da Costa, Tex., P. 0. Box 105. Schfize 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 110. Schtize 2. nedeli.

99. Radhoge Radhost. Henry Spaniel, Halletsville, Tex. Schfize 2. nedeli v 100. Pokrok Mladeie Sebesta. J. S. gebesta, Lyons, Tex.. Star Route. Schtz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville Gainsville. John Samek sr., Rt. 1, Gainsville, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

102. Hvezda Mladeie Coupland. Mrs. Antonie Adamek, Taylor, Tex., Rt. 1.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. F. J. Fojtik, Flatonia, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici.

104. Svatopluk Cech - Eagle Lake. A. Klockmann, Eagle Lake, Tex. Schtze 2. nedeli.

105. Hej Slovane - Gus. John Pla.§ek, Chriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Schtze 2. ned.

106. Oecho-Moravan - La Grange. John S. P •atka, La Grange. Tex. 107. Rozkvet Zapadu - Floresville. Jaroslav Bayer, Floresville, Tex., Rt. 2, Box 27.

Schtze 2. nedeli v mesici.

108. Jiki PodebradskY - Rosenbeg. J. J. Neuman, Rosenberg, Tex. Schfize 1. nedeli.

109. RadeckY - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Schfize 2. nedeli.

110. Jan Rosickk - Kaufman. Steve gt'astnk, Rt. 2., Kaufman, Tex. Schilze 1 ned. v mes.

111. Jaroslav Vrchlickk Sugerland. gtepan Vareik, Alief, Texas. Schtize 1. nedeli.

112. F. B. ZdrUbek - Guy. Peter Listak, Da. mon. Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank LukaSik, P. 0. Box 191, George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Tex., Rt. 1, Box 70. Schtze 2 n.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bou§ka, Garwood, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. John Toupal, Caldwell, Tex. Schtze 2. nedeli.

117. Robstown - Robstown. John. F. Veselka, Robstown, Tex., Rt. 1. Schtze 2. nedeli.

118. Kingsville - Kingsville. Joe J. Lukak Kingsville, Tex., P. 0. Box 587.

119. Slovanske Ptilditost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schtze 1: nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar, Caldwell, Tex., Rt, 1. Schfize 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner, Tex., Rt. 3. Schtze 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcman, Wallis, Tex.. Rt. 1, Box 84.

123. V§eslovan - Cistern. Dom. Vydrial, Flatonia, Tex., Rt, 3. Schilze 2. nedeli v mes.

124. Slovanskk Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Gonzales, Tex., Rt. 6.

125. Touha - Westhoff. Louis Lukak Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schtze 2 nedeli.

126. Dubovk Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. Weqt, Texas. Schtize 1. nedeli v mesicl, CDokoneen 214 Strang 111-

Ve

One 3. ..ervence 1940.

BARU g tINO TAJEMSTVI

Slavnost paadana tadem Pokrok Houstonu, v nedeli dne 23. dervna byla opravdu zdatilou v kaadem smeru. Rad Pokrok Houstonu nikdy neodmitne pomocne ruky, jedna-li se o to udiniti neco ve prospech naaeho naroda.

CistY vYteaek sla ynosti, jak ji g bylo oznameno ptipadne ye prospech nak houstonske odbodky SACT, pro niia nyne jai narodni zapas. Mu-. sime sami napnouti svYch sil, kdy ten kalich hakosti a utrp.eni jsme jeate nevyprazdniSlavnost zahajil proslovem br. ptedseda mistni .c.dbodky Frank Andinec a po to ptedstavil shromaadenYm tednika, bratra V. Maudra, jent v obairne tee: vylieil posledni sbehai se udalosti, udinivai naai ktikyou cestu jeate trnitejai a nabddal picitomne, aby nepropadali malomyslnosti, ale neochvejne vytrvali v fadach odboje, v zapasu, v nema na konec pray() a pravda piece zvitezi. Po nem ujal se opet slova bratr Andinec, podekovav teeniku za jeho peknY vYklad. Soudce . C. H. C'hernosky, jena take vady, veren svemu pfivodu, haji a bojuje za vae tYkajici se praspechu nakho naroda, v zanicene fedi prohldsil, k americkY narod je hotov pro ty zasady demokracie vkly pohotove bojovati a sve pravo na svobodu hajiti neohroaene, jako dedictvi po zakladatelich teto republiky, pra y svobodneho a nespoutaneho eloveka a hotov ptinesti ty nejvetai obeti.

Vaechny proslovy setkaly se s vtelYm zajmem a freasti ptitomnYch a ti dali na jevo sviaj pinY scuhlas s tim co pravili dastYm potleskern.

Korunou teto slavnosti bylo divadelni ptedstaveni krouaku Hiaholu. Souhra byla nad odekavani zdatilou, nebot' tentokrate vaechny irlohy nalezly vYbc.rne ptedstavitely a v naterYch scenach trefili h•erci jak se tika •pisateli hry do noty. Ovaem, mime zde tu hereckou druainu tak, pekne utvotenou, ae pro razne ty charaktery hry nalezneme vhodne ptedstavitele. Damy hereckeho cechu Hiaholu mohou se pochlubiti slienasti a jinYmi vrozenkmi pfivaby aenskosti a mual tea. Baruaka, hrana velmi dobie sestrou Kalouskovou ve vaech detailech, sclelila naim na konec to sve tajemstvi, malt' rornanek zhrzene Lasky, z nia jako parndtka zUstala ji doer-aka Filomena, husepaska. Tuto filohu mela nage nova adeptka krouaku Hiaholu, sestra Eva (?) Klimova, jeate he:zke aenske peupatko. 2e ma skion ku hereckemu umeni, ptesvedaila ptitomne jak vYtednesti, tak i pohyby a zvlaate ve scene, kdy mela vzdati svou ptichylnost ku svemu otci, baronu Lederkopfovi pusarti, to sehrala s ptekvapujicim talentem.

Druhou hvezdiekou, pavabneho diveiho zjevu je nak sesttidka Lillian Sefeikova a je zrovna zrozena pro podobnY druh uloh, jake se ji dostalo v 'Leto hie, hrajic Anidku, dceru lesniho Hadraby. Podala svou ptedstavitelku tak verne jako nejakd hoolywoodska hvezdieka, sluaelo ji to znamenitd. Bratr Frank Olexa st. je jia obecenstvu s yYmi vystoupenimi na jeviati tadu Pokroku tak znamYm, ae vady jsme jisti, ae tu postavu hry vady sehraje jak se na ost •ileneho a rou•inovaneho herce pa. tti a tudia i tentokrate spinil .ae..ekavane, hral filohu lokaje baronova. Ve stejne ptihradce hereckeho umeni je bratr J. 8ulda, veteran jeviate, jena se narn pfedstavil tentokrate v frloze barona Lederkopfa. Bylo by to nosenim soy do Athen, rici, ze ji sehral znamenite.

Zrovna takovou kapacitou je reaiser, br. Joe Kaapar, jena nikdy neni na rezpacich jak ma roli jia na se vzal sehrati a tak nas o torn opetne y teto hie ptesvedeil pinou merou.

Bratr Dan Datilek, ptedstavivai se nam v teto hie jako adjunkt Hlavadek, mel v teto late °pet pro p irlehu, jea mu poskytla ptileaitost ukazati sve herecke schopnosti, hraje v ni mlacleho napadnika Anieky. Podali spolu mnohe ty sceny vYborne, coa pozorovaly se zajmem mnohe mladioke navatevnice a jak se to libilo mladencfim, to si domyslite. Komickou filohu Tandy Vykysala, facira, svetila retie bra trt, Ad. Datilkovi a mela at'astnou volbu,

vt STNIK udraoval obecenstvo stale ye smieiiu a ve;.>elosti, je to velmi nadejna herecka, sila.

Hudba, Harmonizers, pod tizenim bratra tmajdalky z Fayetteville udraovala ptibamne v &bre nalade v meziaktich a yeeer pri veselici svou velmi dobrou a dobte tizenou hudbou Bylo tam hodpod tizenim bratra 6majdalky. . ne ptespolnich navatevniku a tudia nebylo 0 vzdjemne pobaveni nouze. Naae obetave sestry daly do slosovani celou iadu peknYch veci, na eea jim srdedne dekujeme.

Srdeene diky plati tea naaim obetavYm hercum obeli° pohlavi za jich namahu, dlenum zabavniha vYboru, feenikiim a vaem, jea ku zdaru teto slavnosti ptispeli.

S. P. Studnidny.

Ten mesic svateb, derven, zanechal stopy i u nas a postihlo to rodinu naaich dlenfr, manacle A. 8vestkovS7ch, kteti ztratili v torn dervnovem aeneni svou slidnou dceruaku Hildu, jea vytkla sve ano v sobotu dne 8. dervna, stavai se tak choti aa dosud avarneho mladeneeka, pana Chairlesa Is Ktpce. MladYm novomantelfrm z hloubi srdce blahoptejeme ku jich nova aivotni drdze.

New York. - Zdejai Daily News ye svem vlastnim elanku pravi, ae Spojene Staty poloaily podmorske. miny na obou stranach panamskeho praplavu, vyslaly na jeha pobteal nejvetai sva pobteani dela, a zvYaily posadku na valeenou pohotovost. Clanek, zaslanY dopisovatelem unineneho dasopisu Lowellem Limpusem z Panamy uvadi, ae pcsadka prilplavu nyni dita, 30,000 muaft. Vojenske autority pry nazYvaji celY pohyb "emergenenimi manevry." Lowell pravi: "Vaak s neustavajici a horednou nosti stale na postupu, pozorovatele doznavaji, ae vae smeruje k ptipravam na brzke a jiste nesnaze v nejbliaal dobe. Pokladani min bylo zahajeno jakmile italskY parnik Conte Biancamano byl posunut tak, aby jeho posadka a cestujici nemohli videti, co se deje. Nov' pokladad min, Niles, provazenY nekolika valednYmi parniky, ptemerrenYmi v prozatimni Pokla,dade min, zahajil svou einnost na pacificke priiplavu jakmile italska lod' jim projela. Graham, jinY pokladad min, a jeho pomocne lode dokondily sveu pravi na atlanticke strane dtive, net italskY parnik prilplastraani lode zaujaly posice ' vem projel. Cane na obvodu minovaneho pole, bezpechyby, aby varovaly projiklejici lodi. Ptisna, natizeni omezila naraz pohyby menaich lodi. D ye baterie 14palcovYch kleznidnich del byly ptesunuty z pacifickeho palatek na atlanticke, dima byla obranna posice na teto strane mohutne zesilena.

- Italska vlada oznamila, t.e na za.klade podminek primeri s Francii ziskala apinou kontrolu ptistavu Djibouti ye francouzskem Somalsku, jakoa i pra y.a obsazeni italskYmi vojsky vaech ptednich linii valeenYch operaci. Dale ziskala francouzske easti aeleznice vedouci z Addis Ababa v Habeai do Djibouti. Ptistav a aeleznice k nemu vedouci jsou hlavnim pojitkem Italy obsazene Habeae s ostatnim svetem. Podminky ptimeti rovnea aadaji vyklizeni od francoutskYch a kolonialnich vojsk pasmo od 30 do 120 mil airoke ye Francii. Tunisu, Alairu a Fr. Somalsku. Po dobu valky mezi Italii a Anglii pobteal francouzskeho Somalska ma byti Upine demobilisovano. Francouzske vojsko ma bYti vyklizeno z techto pasem da 10 dni. Dalai podminky, zejmena pokud se odevzdani francouzskeho lod'stva tYee, jsou tamer totoa'ne s podminkami stanovenYmi Nemci. Italie rovnea se zavazuje, ae nepotraije francouzskeho lod'stva ku syYm vlastnim operacim, a slibuje, po dokondeni miroveho jednani nehodla Italie aadnou Cast francouzskeho lod'stva si podrieti. Italska vlada rovnea prehlasila, ae valka proti Anglii bude pokradovati aa do koneeneho viterstvi osy Berlin-Rim. Odekava se, ae Italie a NCmecko podniknou taaeni proti Anglii ye vaech dastech jejiho mocnakstvi soudasne. Zatimi o2 Nemci podniknou fitok na Anglii samotnou, Italie bude Utoditi na jeji draavy zejmena v Sttedozemnim mai a “Tchodni Africe.

Strana 11, (DOKONCENI ADRESARE SE STRANY 10.)

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Mar6ak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vank, sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schnze 2. nedeli.'

129. Ladimir Klacel - Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Schfize 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Bougka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schnze 1. nedeli v mese 131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Sox 82. Schnze 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schfize 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio. Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

134. Bratiejov - Crowell. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna Cechie - Ennis Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - Dayton. Frant. Kalenda, Dayton, Texas, Star Route Box 32. Schnze 1. ned.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janca, Taft, Tex. Schnze prvni pondeli v mesici.

138. Vytrvalost Ganado. C. M. rubel, •Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury. Miro Svoboda, Danbury, Tex. Schnze 2. nedeli.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. Cechoslovak - Mixville. Joe W. ft eznidek, Sealy Tex., rt. 1. Schfize 1. ned. kat. 3 mes.

142. 8tefanik - Houston. Alois Vaja, Fairbanks, Teas, Rt. 1, Box 353 Schine 1. ned.

143. Pkimo • - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schnze 2. nedeli v mesici.

144.. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Lud Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Galveston, Tex., 5302-R1/2 Box 176 Schfize 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpol.

147. Vesela Osada Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schfize 1. nedeli v 148. Elmaton - Blessing. F. J. Hejtmanek, Rt. 1, Palacios, Tex. Schfize 1. nedeli.

149. Tomas Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

Woodsboro. Mrs. Anton 150. Aug. Haidu gek Strouhal, Woodsboro, Tex. Schnze 1. ned.

151. Wharton - Wharton, Henry HolegovskSr, Wharton, Tex., P. 0. Box 505. Schtze 1. n.

152. Pokrok Agua Dulce Agua Dulce. F. R. Barton, Alice, Tex., P. 0. Box 328. Schnze 1. nedeli v mesici.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Ellek La Salle, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. John Bedan, 2211 Ross Ave., Fort Worth, Texas.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 717 Brown Bldg , Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. C. H. Goerig, Baytown, Texas. P. 0. Box 732. Schfize kaide V •eti pondeli v mesici veseer.

157. Rozkvet na Plains - Eddie S' ilhan, Star Route, Littlefield, Texas.

158. Texaskfr Kvat - Kaufman. F. Kofnovec, Kaufman, Tex. Schfize 1. nedeli.

159. Rosenberg - Rosenberg. Miles PodlipnSr, Rosenberg, Texas.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. Bed. Socha, San Angelo, Texas, Sonora Rt., Box 8.

Schnze tketi nedeli v mesici.

161. La Parita Jourdanton. Charlie Belieek, Jr., Jourdanton, Tex., P 0. Box 52. SchOze prvni nedeli v mesici.

162. Pokrok Brazoria -Iowa Colony. Albert Jeti. Iowa Colony, Tea.. Rt. 1, Box 39.

Washington, D. C. - irtednici departmentu spravedlnosti oznamili, ae ye dvou Cydnech budou jia ptipraveni k registrovani a potizovani otiskti prstfr vaech cizincu ei neobeant ve Spoj. Statech, jejich2 podet se odhaduje na 3,500,00. Kongres dal posledni schvale,ni v noci na veerejSek novemu zakonu, podle nehot se bude registrovani a otiskovani prstii cizinc0 provadeti a povolil take prijmuti vice neali 500 agentfi pro Federal Bureau of Investigation k potirani einnosti g pehounu a sabotainikfi. Obe pfedlohy od Vderejaka jsou pkipraveny k p residentovu padpisu, aby se staly za.konem,

Strana 12.

S T N ITC

iltedni Organ Slovanske Podporujici Jednoti Stab Texas.

Offiaial Organ of Slavonia Benevolent Ass"• elation of State of Texas.

REOAKTOR—FRANTA MOUCTA—EDITOR Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAX PUBL. CO., West, Texas Ptedplatne $1.00 ro6ne. Do stare vlasti $2.50 Subscription $1.00 a year in advance.

Europe $2.50 a year.

Eminy adras sasilaji se do Hlavni Ofadovny, Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatn6, oznamky, adresovany na Vestnik, West, Texas Vistaik has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South,

say

1897 --1940. tykicet tri roky jiz je tomu, kdy dedove UtIST stromek zasadili a jak,,tento pestovat v bildoucnosti nam, dceram a synilm, upfimne radii'.

Od dedil pak i matky, otcove nagi dobrST ptiklad sobe vzali a v teto na gi vlasti nove, pohostinne, Ceske spolky pro nas, deti, zachovali.

A my, synove a (leery pionS7ril, dle svSTch pkedkil valycky men viru, proto take mnot'i se dnes ,nage tady.

Prony NT:g al spolky nage la:ute 'oetne, take zaznamenaly mnohou zmenu, lee ani zmeny, ani drsne boure, nevyrvaly S. P. J. S. T. z pevnYch kotent.

A strom roste — nave Jednota stale sill, katdemu z nas bezpeenou oporu dnes skSrta.

Dnes ded, otec, ve slavnostni chvili deti a vnuky v narue Jednoty vita.

Dues staii void nas ye sboru: -Sem pojd', na ge mladel ty zlata.

Zde misto je v nagem detskem odboru pro deti deti, i pro vnou'eata eetna!"

Koneim nyni skromna moje slova, jak mile kale mysl ma: "Necht' roste, sili, zkveta znova mohutnS7 nag strom — nage deska S.P.J.S.T.".

J. K. VYrodi zaloteni ptipadlo na den 1. eervence. Uz je tomu 43 let, co nat'e Bratrstvo utiteene pusobi mezi nagim lidem v Texasu a behem uplynule doby nage S.P.J.S.T. stala se neeim vice nezli pouhou na 2ivot pojigt'ujici organisaci, nebot' stala se velmi dulaitSrm einitelem v nagem narodnim a spoledenskem te. Jednotlive tady a jejich sine kdekoliv se nalezaji jsou spoleeenskYmi sttedisky krajanii, v nicht se pestuje a udrtuje na'te mluva, Ceske vedomi a citeni. Pohlitime-li zpet na tech th a etyricet mkt pilne, obetave i nezi gtne prate elent, kteti pomahali k tomu, aby S.P.J.S.T. dosahla nynejSiho stupne sveho rozvoje a zmetime-li i vYsledky dosavadni prate jednotlivcA i celych tada, musime dosvedditi, ze Slovanski Podp. Jednota skvele pinila a dosud pini sve velke poslani. Plitomne piisobi S.P.J.S.T. v pate desitce let. Krasna a slavna jest jeji minulost. Svornou spolupraci Clenstva jeji budoucnost bude je'Ste krasnejS1, slavnejM a pro celou texaskou vetev fispegnejgi!

Hitler dobie vedel, co esL armada a vYzbroj znamenaji. Proto kval a intrikoval, proto podnikal vge, aby Chamberlaina a Daladiera piemluvii a umluvil, kteki mu vydali Ceskoslovensko nevedouce, z e vzdavaji — sebe!

Marne jest' velke pole, kde rniiieme pra,covat, protoM bratrske pojiAteni v posledni dobe stave, se vice hledanej gim. Zasluha bratrslOch jednot je nemala, nebot' neptichazi si pro pojistku mezi bohade, ale jdeme mezi drobnST lid, tam kde pojistky je nejvice tteba a uvagirne-li, ze za 43 let trvani na gi S.P.J.S.T. bylo vyplaceno hodne ptes jeden milion dolar0 na pojigteni nag emu prostemu farmakskemu a delnemu du, kionime se tim take i k otazce socialni, nebot' tim zachovali jsfne mnohS7m rodinam majetek a ptivedli je na mnohSTch mistech do lepMho postaveni. tivot v na gich fadech je opravdu piikladnST a zvlagte v posledni dobe je ptekvapujici, jak nag lid rad se sejde pti divadlech, vS7letech anebo podnicich spoleenS7ch a dovede se slu gne bavit. Musime hleciet tuto siteraznost si zachovati at' v hudbe, v divadle, ve zpevu i v pobaveni. tivot jak znamo je boj, pas. Vitezi a uddi se jen nejschopnej gi. Ziskame a uddime jen to, Ceho dobudeme silou, schopnosti a zdatnosti — nebot' tak je to ye vgem: v givote spolkovem, v tivot'e soukromem, ✓ Mvote narodnim. My amerieti Cechoslovaci drtime piece jenom prim a to mii ge napinit nas tou jasavou my glenkou, ze dovedeme uhajit si toto prvenstvi. Sokolske heslo: "Ku ptedu, zpatky ni krok", budit ptipojeno k na gim heshlm: Podpora, Lidskost, Bratrstvi. Odvatit se — ale vytrvat, nelekat se nezdaru, ale ftcly znovu a znovu nezdarem poudeni — lepe ku ptedu se brat. Pracujme pro lep gi zittek! Tkinactemu sjezdu S.P.J.S.T. zdar!

Pod ochranou hvezdnate a pruhovane vlajky Spoj. Stiff" konejme povinnosti kadovYm bratriim a sestram pkislu gejici, konejme je ochotne s takoirou laskou a oddanosti dnes jak slibovali jsme a aniili pied dvaceti net; vice roky.

Pfivodni elanky konference, na nicht byla Unie zalo Z • ena, nemohly vyhoveti pcdadavkam rostouci zeme a statu. Tehdej gi politieti vhdcoye ptigli k tomuto nazoru samostatne, nevedouce ani o sobe. Tak Hamilton videl pied sebou rozkladajici se a zastaralY finandni system, Franklin pak narodnost bez presti ge konvence, ktera, se na jate 1787 se gla ye Filadelfii za fidelem sestaveni vladni formy, mela nepochybne velmi daleko od jednoty v nazorech na jeji konednS1 cll. Z pozvanYch tkinacti state Rhode Island mel tak nevalne mineni o konvenci, ze ani nevyslal sve delegaty. Z ostatnich 65 delegath deset dalgich na konvenci nepti glo a ze zbylYch petapadesati pak fistavu nepodepsalo, pti demi 15 z nich to pflmo odeptelo. KahlY elanek tehdy dojednanSr a zahrnutST do fistavy jest ovocem kompromisu, kterY byl konednYm .idTsledkem vgech rozdilti v nazorech, neshod, zajmii ruznYch mengin, osobnich tugeb atd. Celkem etyti mesice se delegati oddavali ostOm a divokYm debatam. Hamilton vekil v monarchii, Franklin ✓ lidovla,du, stat Virginie tadal pomerne zastoupeni, stat New Jersey stejny podet zastupet pro katclY stat a tak podobne. Chvilemi se jit zdalo, ze rozpory jsou neptekonatelne a ze se konvence rozejde bez vYsledku. Jenom mravni autorite Washingtonove a Franklinove mono dekovati, ze si delegati nakonee ptipomneli Washingtonova slova zahajeni konvence a vYstrahy jineho vYznamneho delegata, Jamese Madisona, zastupce z Virginie, jehot mono povatovati za skuteeneho autora teto Ustavy, kterY za svoji praci na tomto dokumentu dostal pojmenovani "otec Astavy" a ph zahajeni konvence fekl: "Jste zde, abyste rozhodli osud republikanske vlady!" Delegati se na konec podtidili temto ptipominkam, a ad laidti ye vzdelani, za to kosmopolite v nazorech, vytvotili iistavu, jet byla ureena, jak jeji nejvetai vykladad, piedseda nejvyS-Siho soudu John Marshall o p01 stoleti pozdeji ekl, aby dosahla takove nesmrtelnosti, jak' mohou dosahnout lidske instituce. Stopadesat let jest v historii kratke, doba, zato v gak dlouha v politice, a tak americka, iistava jest dnes ctihodnYm nastrojem viady, symbolem a vzorem pro Usavy mnoha jinYch General Pershing radii, aby se na podzim roku 1918s10 s vlajicimi prapory do Berlina! DobrackS, president Wilson namital: "Nepokokujte poraienych". Tak se tedy rie glo a poraiene Nemecko vyhralo mir a pfitomne pa zkruieni Francie vain Ohroiuje mocnott

dne Ale ..7;ti.edt.-t,

e..er.vence

Vznik praporu s pruhy a hvezdami. Nove utvotene staty musely se eas od easu pti rtznSich pfile2itostech representovati vlajkou, jet by sousttedila v sobe vgechny snahy, nadeje a obete Spoj. Statal AmerickYch. K tomu fidelu ustanoven kongresem vYbor, sestavajici z Jitiho Washingtona, Roberta Morrise a George Rosse, kterY navUivil historii zaznamenou Betsy Ross, s nit Uprava vlajky vyjednana a teto svetena vYroba zvla gtni smlouvou. Ve vYrobe vlajek pokraeovala Besty Ross a po ni vYrobu ptevzala jeji dcera, Clarissa Wilson, jet obchod vedla at do roku 1857. Navrhy tviirkyne byly vyborem schvaleny, 'Sestiroha hvezda zamenena za hvezdu peticipou, 13 pruht upraveno v souladu s modrym polem, v nemt nalezalo se 13 bilYch hvezd v souhiase s nasledujicim usnesenim kongresu ze dne 14. Cervna 1777, kdy tento ptijal phpadnou resoluci, ji g vlajka Spoj. Statil vznikla nejen v myslich kongresnikii, ale pfene'Sena i do mysli vYboril a Betsy Rossove: "Aby vlajka ttinacti SpojenYch Stahl obsahovala Met bilYch a eervenYch pruhti a aby nove souhvezdi zdfirazneno bylo tkinacti hvezdami do modreho pole zasazenYmi." V lednu 1794 poeet pruht a hvezd rozmnoten byl o d ye, representujici dva nove ptistoupifti staty do svazku Spoj. Statt a dalgi zmeny v poetu pruht a hvezd docileny nasledujicim usnesenim: "aby ph katdem nasledujicim vstoupeni novella statu do svazku ptidana byla do pole souhvezdi jedna hvezda a aby tento obtad proveden byl I/My na den 4. eervence po vstoupeni noveho statu do svazku SpojenYch Statil."

Jan Masaryk Wines' Cs!. Americe pozdrav od dr. Beneie. Z New Yorku se oznamuje, te Jan Masaryk, jena ptijel do Ameriky a hodla se to Zdrieti nekolik tydnu, vyslovil se ku zpravodaAro v tomto smyslu: Nalada v Anglii je velmi dobra, neni stopy po nejakem poratenectvi. Cela Anglie si uvedomuje, co je v sazce. Zasob potravin je dostatek, Anglii se nepodati vyhladovet. Oast Cs. narodniho vYboru se ptestehovala do LondYna net Jan Masaryk odejel do Spoj.

Ceske vojsko die dtivejS'ich phprav bylo z Francie ptevezeno do Anglie. Dle zprav doSlYch ze stare vlasti scleluji, 2e nalada doma je peyna, 2e neni ani stopy po nejakein poratenectvi, ze na,rod je sjednocen a spolu se zahranienim hnutim se ptipravuje na koneene zifetovani s podmanitely. Se Slovenskem ma Narodni vYbor velmi dobre spojeni a die zprav, ktere Narodni vybor dostava, velka vet gina slovenskeho lidu si dnes pieje esl. jednoty. Prace Nar. vYboru se pry dobte dati, mezi Cleny a spolupracovniky vladne Upina harmonie. Dnes jde o Ceskoslovensko, o Evropu, o Ameriku, o cely svet, vS'e ostatni je hloupe a malicherne. Dr. BeneS" ptedev'Sim zasila cele es'. Americe pozdravy, je spokojen a vdeeen za praci, ktera se tady vykonava, za prokazane , ptatelstvi, a za ducha, kterY tady vladne a ktery Csl. situaci v Evrope — ktera neni jinak snadna, znaene uleheuje. Britske valeene lod'stvo spolu s lod'stvem dominii ma dobrou nadeji na vyhrani valky. Anglie je pine pfipravena pro vpad Nemcu a pusti se s nimi v hrozn377 zapas. Oeskoslovensko ma nyni v Anglii 1500 vycvieench pikteki jsou hotovi bojovati v letectvu spojencii. BS7valSr vyslanec v Lontine Jan Masaryk bude miti v Soustati nekolik pfedna gek a chce navg tiviti esl. stfediska v nekolika severnich statech. teskosloveng ti vojaci unikli do SvYearska. neva ye SvS7carsku oznamuje, ze ph postupu nacistickYch hord do Francie kolem 70,000 muarmady pteSlo do " liSrcar. V zu tomto podtu je zahrnuto 50,000 vojakil IrancouzskYch, 18,000 Polakti a 2,000 vojakt Csl. armady. Pfechod techto vojakil do vYcar proveden byl jednak celYmi pluky, jednak men§imi jednotkami. V jednom dnu pteSlo hranice 20,000 mutt". Tito vojaci vzali s sebou -dechnu vYzbroj, v nit zahrnuto bylo 200 -Lanka a 156 tetkYch del. Tuto vyzbroj si die v geho ponecha AvYcarska, vlada v nahradu za vydrtovani techto vojsk, pokud zustanou ye SvYcarech. Meli jsme o stateene hochy Csl. armady nemale obavy a s radostnou filevou zaznamenavame tuto zpravu s dodatkem, te velkY poeet Csl. letcii zachranil se pteletem do Anglie, nekteti pak do severni Afriky.

Ye

clne S. .i,'.erverif--e 1940.

VESTNt1

Thisletiky f-aucouzshe lehkomystuosti. Nemui3elo dojo k paciu Franc:le, kdyby si tato uspotadala veci lope, net to delala. Francouzi nevekili tomu, co jim kikaly zpravy z Nemecka a proto se ant neptipravovali. V Nemecku museli delnici pracovat 60 hodin tYdne, zatim francouzg ti delnici rvali se o stale vet gi mzdu a pracovni tYden toliko 40 hodin. Hitler hnal prnmysl a delnictvo k horeene vYrobe zbrani, katdY delnik byl zmobilisovan, tovarny pracovaly ye dne v noci, odborove organisace ye Francii mely vg ak na zketeli svnj prospech a zajem o obranu vlasti pokulhaval. Socialists i komuniste meli v demokraticke Francii patkiene zastoupeni ye vlacle, meli svobodu spolkakeni, tisku, shromatcl'ovani — dnes musi pracovat, otrodit pro Nemecko a v gechny vYsady jsou — "fue". Hitler nedovoli delnictvu mimo diinu tadnY projev, tadne slovo ni organisaci. BYvali svobodni delnici Francie z vlastni viny stali se nevolniky nacistu. Stejnou vinu za tragedii hrdello naroda nesou statnici, nebot' poratenemu Nemecku byly poskytovany v gechny motile U.-. levy a pomoc vgeho druhu. Anglie a na ge Soustall po sniteni a nakonec upine prominuti reparaci poskytly Nemecku pOjokami vice net dvakrat tolik penez, net toto zaplatilo reparacemi. Nemecku dovoleno budovat brannou moc, dobYvat stejne jako Italie a Japonsko jednu zemi za druhou, zatim co spojenci se nezmohly na vie net plane protesty. Kdyt pak v Mnichoye zradily i spojenecke Ceskoslovensko, yid& Hitler i Mussolini, te se mohou odvatiti vgeho.

At do Mnichova mohli spojenci Hitlera zastavit a tehdy mohli valku proti nemu jests vybrat, ale 20 let poratenectvi, pacifismu a pomerneho pohodli tak osla'bilo jejich moralku, radeji zradili malt' spojeneckY narod, net aby pkijali za sve mravni zavazky spojenectvi.

Francie face zaplatila lehkomyslnost svych statnikti i velke east' sveho lidu. Byla donucena k podepsani pkimeti za krutych podminek: Nemci obsadili dye tketiny francouzske pfidy, vyclani spojene s touto okupaci ponese Francie, armada byla odzbrojena, veSkere zbrane vyclany dobyvateltm, nemecka, kokist zahrnuje i 1,570 americkych letadel v poslednich 18 masicichFrancii prodanYch a dodanYch a neni vyloueeno, ze Mind zmocni se franc. zlata v ea- • sti $1,850,000,000, uldeneho v podzemnich skalnich skrygich pod budovou Hanky Francie v Pah& SkrYge, v nicht toto bohatstvi bylo uloteno, se nalezaji asi 80 stop pod povrchem skalnatal° podkladu Pakite, a hodne hluboko pod Urovni potoka, jeho vody motno stisknutim knofliku do jeskyri pod bankou svesti, a tyto ripine zaplaviti. Mute trvati nekolik mesicti, podaii-li se tyto podzemni skrY ge zaplaviti, net Nemci najdou zdroj vody a tuto svedou a zastavi, a net zaplavend sklepeni vypumpuji.

Francie neprohrala bityy na Marne, Loite, Meusne, Sekyane, ale v — Mnichoye! Tam dostali nackove "Ceske pernostni gismo, ktere bylo staveno die Maginotoye linie, a tak vydali tajemstvi obrany vlastni zeme, neptateliim!

Josef A. Barton bude ordinovan do kazatelstvi v Jednote Bratrske v sobotu, 6. eervence 1940, o 10 hodinach rano v Husovem dome v Temple, Tex. Tento den je vYznaen,Vm pro Jednotu Bratrskou, protote na ten den pkipada 525. vyroei smrti Mistra Jana Husy a dale, na ten den otec ordinovaneho — rev. J. Barton — bude slaviti 30. vYroei sve orinace.

-Uruguay byla an do let 1826 easti Brazilie, jmenovala se tehdy La Cisplatina. Anglie podporovala jeji hnuti, chtela mit mezi ohromnou Brazilii a Argentinou maliekou republiku sobs naklonenou. 0 Cisplatinu se rval tehdy prvni cisai Brazilie Don Pedro. Marne, neudrtel ii, eastedne i tim, 2e Cisplatina mela jiny jazyk, gpanelgtinu, kdetto v Brazilii se mluvi portugalsky, a tak Brazilie Cisplatinu ztratila, vlivem britickYch lordt, osamostatnila se a pkijala jmeno Uruguay. Dnes je tam hnizko Cekajicich na rozkaz z Berlina a na pkiletitost zahajit podvratnou akci. Kdyby byla Cisplatina brazilskou, nebyla by proti svYm "osvoboditeltm" a Britanie by mela o jednu starost mene. Tak se msti intriky a podvody, protote vet jedincri stejne jako tivot narodil je boomerangem, hodi g , opig e nekolik kruhri, ale vraci se tarn. odkud byl vvslan.

Diamautove jubileum Sokola v St. Louis, Mo. V nedeli dne 30. Cervna oslavila nejstar gi SAWska, jednota ve Spoj. Statech — Sokol St. Louis — pattici do 2.upy Stiedni A.O.S. se sidlem Chicagu, svoje diamantove jubileum, 75 let sveho trvani. Leto gniho 14. imora bylo tomu sedmdesat pet let, kdy ye Spoj. Statech poloten byl zaklad sokolskeho bratrstva zaldenim pr y ye statu Missouri,-nihoTelcvinehosplku pouhe necele etyki roky po zaloteni Sokola v Praze. V letech gedesatYch min. stoleti bylo mesto St. Louis ye statu Missouri na veletoku Mississippi diem mnoha eeskYch vystehovalcii. Jii roku 1865 mel St. Louis dosti poeetnou eeskou osadu a v tomto meste doelo dne 14. unora 1865 k zaloteni telocvieneho spolku "Sokol", prvniho v Soustati. Tehdejei neblahe pomery rozharane obeanskou valkou pkeru gily einnost a pitsobriost tohoto prvniho sokolskeho sboru v unif a neni vixbec znamo jak dlouho se tehdy udrtel, net jit v rote 1868 zaealo se mezi st. louisk 'ymi krajany °Pane pracovati na obnoveni sok. 'dinnosti. Doglo vgak k tomu at roku 1871, kdy svolama schrize, na nit ueineny byly kroky k obnoveni einnosti Sokola. V kratke dobe pokidilo si 25 elent sokolsky kroj dle pratskeho vzoru, roku 1876 pokidil si Sokol prvni sok. prapor, kterY byl slavnostriim zpilsobem odhalen dne 20. srpna tehot roku. ‘dinnost sokolska v St. Louisu byla vgestranna; mimo telocvik a Cas od Casu poiadana vekejna, cvieeni a teast na zavodech byla to hlavne einnost vzdelavaci, projevujici se zalotenim knihovny, peveckeho a dramatickeho odboru, pkedna gkami atd. Knihovna byla zalotena roku 1876 a nyni eita 2,000 svazku rianYch knih odbornYch, jakot i eetby zabavne. Zlate jubileum oslavila T. J. Sokol St. Louis ve dnech 29., 30. a 31. kvetna roku 1915 clustojnYm zpOsobem. St. Louislq Sokol, tak jako vgechny sok. jednoty v Americe a jine slotky naroda, pracoval v osvobozeneckern hnuti ze vgech svYch sil a tak jako za' posledni svetove valky Sokol v St. Louis vykonal svoji povinnost vitei matekskemu narodu v Europe, tak i k tato nagi nove vlasti, tak i nyni, v tomto druhem odboji, kdy na ge vlast, eeskoslovensko, znasilneno, poglapano a vyloupeno bylo nacistickymi lupiai, Sokol St. Louis stoji opet na svem mists a vgemotne pkispiva v druhe akci, jejimt vYsledkem bude osvobozeni eeskoslovenska z draveich sparil nacistu. — K jubilejni oslave Sokola St. Louis pkipraven byl clustojnY program, jeho dvema hlavnim dnitm, sobote a nedeli 29. a 30. Cervna pkedchazely zavody cvieenct tupy Stkedni. tTspech diamantoveho jubilea byl nepochoybne mimokadne velikY, o demt pkineseme zpravu v cisle pkietim.

Prot Hitler dal pkednost primeri na misto miru s Francii. The New York Times otiskuji Uvodnik pod nadpisem "Ptimeti pied bitvou".

Pisatel uvadi, Ze po trpkem dramatu, jet se odehralo v Compiegne je vyloueena mdnost uzavteni miru s Francii ate Hitler dal piednost uzavteni pouheho pkimeti, ktere lope vyhovuje jeho planrim. Ma-li Hitler na mysli, 2e v ptipade koneeneho viterstvi uzavte stejne krutY mir s Francii jako to u2 ueinil s Rakouskem, 6eskoslovenskem a Polskem, pak by mu to nijak neprospelo, kdyby u2 nyni odhalil takorY plan, do hotkeho ktery by jen Anglii posilil v boji konce. Hitler pit tom patrne myslil i na to, Ze by to bylo piing brzy, aby se u2 ted' Mussolini podilel na sve eakalni kotisti ye Francii. Italie musi napied Hitlera ptesvedeit, Ze si kokist opravdu zaslotdi dkive net maze uplatriovat svoje nazoky. Nenade bYt o torn pochybnosti, ted' doj de k rychlemu utoku na Anglii, ktere. se na tento rider pkipravuje. Za pomoci loyalnich dominii a jsouc podporovana z americkYch zdrojfi bude odvaha a bojeschopnost Anglie znadne posiiena.

Nesmrtelna pamatka narodniho hrdiny. tY a g estY eervenec, dva bezprostkedne po sobs nasledujici svatky slovanskych bratki Cyrila a Methodeje a upaleni mistra Jana Husi zdanlive nechovaji tadne vzajemne vztahy. Pfesto vgak, te pine pultisicileti deli dvojici velkomoravskYch verozvestu od pronikaveho vystoupeni husineckeho Mistra, ad se tu za tu dobu v nagi vlasti zmenilo, to dochazelo k eastYm my glenkovym i mocenskYm pkevratum, piece lze pkimo nahmatati tesnou vzajemnou souvislost techto ditletitS7 c1 dejinnYch obc1OL

Strana

a

poeinem slovanskych bratri bylo zpiistupneni Pisma sv..oeskeinu lidu tim, 2e sestavili abecedu a deetinu tak zvanou glagolici vkadili do jazykri spisovnYch. Opravdovou lasku k svemu narodu Hus osvedeil mnohokrat za sveho 2ivota. Mel neobyeejnY cit pro narodni prava a dovedl se za ne se v gi duraznosti sveho Ukadu a osobniho vlivu postavit, take jeho snateni se obyeejne setkalo s patkienYm rispecliem. jeho velikou touhou bylo vtaditi eeskY jazyk do jazykri kulturnich — aby se jim mohla psati dila nejhlubeich vedeckYch bohosloveckYch hodnot.

Navazuje tak na slovanske bratry Cyrila a Metodeje. Hus po riprave zavedenim t. zv. diakritickYch znamenek — teeek, 'dank a haekri a vlastnim poeatkem narodni literarni einnosti je pokraeovatelem dila soluriskYch bratti a Jedriota bratrska v nejveteim vzepjeti s yYch snah tim, ne zeyeeobecnila opravy Husovy, korunovala jeho zasluhy. Hus zristal tak ptikladne nezietnYm, 2e je malo pkikladU, ktere by snesly s nim srovnani. Nebyl, jak se veeobecne udayalo, prosteho a chudiekeho privodu. Jeho rodiee melt svobodnickY statek, ktery po jejich smrti byl prodan a Husovi se jiste dostalo velkeho podilu. Byl mistrem svobodnYch umeni, profesorem na universite, dekanem filosoficke fakulty a rektorem eels Almae matris. Kam se podely ty tuev.e prebendy, ktere v poclobnYch funkcich jeho vrstevnici pobirali? Jeho pkikladne skromnY tivot jiste nevytadoval znaeneho osobniho nakladu a tak co dostaval obraeel jiste zase ve prospech potkebnYch. Betlemska kolej byla jeho nejvetSi laskou, touHl, aby Ceske kralovstvi bylo ozdobeno co mane, nejveteim poetem moudrYch mun. TakovY mu'2, ktery se tolik zaslouZil o blaho sveho naroda, nemohl byt net celYm narodem uptimne a srdeene milovan. Jeho nezietne lasce k rodaktim a vlasti se podatilo sjednotiti veechen eesky lid.

Stejne jak sledujeme pevne vztahy pikes propast vekt, mezi dobou p-asobeni slovanskych bratki Cyrila a Metodeje a dobou Husovou, steins pril tisicileti, ktere nas deli od Kostnicke hranice, bezdeene vzpominame na praxi, ktera, se osvedeila ji2 tehdy v XV. stoleti a ji.2 se stab narod neptemaitelnYm. Vekime skalopevne, opraydova, a nezietna laska k vlasti, narodu a rodne keel, tak jak se jevila v pilsobeni Mistra Jana Husa„ svate pameti, sjednotila ve stare vlasti desky lid v nerozbornou hradbu, ktere, odola vg em pkikokim, -ritiskilm a germanisaenim plantm nacistu.

Nejlepii obranou proti vitze v Americe jest, aby se tak pinpravila na obranu, aby e nikdo titoku na ni nesmel odvailt.

Zlovestni znameni. Chicago Daily News nazYvaji zlovestnYm znamenim rozpor mezi tim, co hlitsa na, adresu Ameriky nernecke, tiskova a rozhlasova propaganda, tvrdici, ne Nemecko nem& vuci America ZadnYch zlych rimyslri, a mezi zjietenou vzrristajici einnosti "patYch kolon", jak ve statech Jinni Ameriky, tak ye SpojenSh Statech severoamerickSrch. Zle znameni pro Ameriku je, 2e zcela obdobne si poCinala nemecka propaganda pokahle, kdy v blizke minulo sti naciste pkipravovali invasi sousedil a neutrain. titoky na Rakousko, 6eskoslovensko, Polsko, Norvasko, Holandsko, Belgii, Dansko a Francii vtdy ptedchazelo nabizeni zaruk a WI gt'ovani o tom, to se nemaji od Nemecka Ceho obavati.

Listarii.a redakce. — Br. X. Lekakska, prohlidka dobrovolnin do armady neb valeeneho lod'stva je velmi prisna. Vag syn nasledkern abnormalni vahy by nepro gel. Pozdray.

Dopisovatehlm. Dostavame stale vice dopisii ne2" mil2eme do be2"neho eisla zaraditi. Kt•re z posledne nam zaslanYch nejsou uverejne ny budou napi.gte.

Nage navgavy. Mariele Vlad. Hejlovi a M. Paulova z Fort Worth, zastavili se u rids na kratgi dobu, vracejice se z Temple, kde dieli navgtevou u pribuznYch. — Bratr Anton Kahanek s man2elkou ze San Antonio a jejich syn z Tulsa, Okla., zastavili se ye West a p9gli si prohlednouti tiskarnu Oech:.‘sloyaka. ygtevy nas yelml

Strana 14.

Eiottstori, CL ni bratri a set-ra.— Nag sjezd se blizi. Sjezdy jsou pro katdou organisaci velice daletite a pro bratrskou Jednotu jako je na ge obzyle gte, ponevadt ona ma sjezd jenom jednou katde etyri Leta tak to co se na jednom sjezdu udela neb usnese, to pak ma platnost a podle toho se pak Jednota ridi zas at do pri gtiho sjezdu. A prave proto, to nage sjezdy maji pro na gi Jednotu tak yelikY yYznam, vgici se o to zajimame neb zajimat se 'name, aby v2ecko to, co se na nagem ptigtim sjezdu udela, bylo to nejlep gi pro dobro Jednoty co celku, a pro jeji pokrok, rozvoj a yzrtist.

Historie 4to dokazuje a miltem to videt na vge strany i v na gem kratkem tivote, to behem easu v aivote jednotlivctr, ∎organisaci, narodu a taktka cele-ho sveta, prijde vtdy, za jistou dobu, eas, kdy tito dojdou ku konci to rovne testy, po ktere se pied tim ulrrali a octnou se ✓ miste, kde se cesta •ozdvoji na d ye strany, a kde oni hned nevi, po ktere to ceste by se men pustit dal. Zustanou stet. A mne se zda,,, ze ta na ge Jednota se v posledni dobe nachati na takovem tom rozcesti; pozastavili jsme a rozmYglime, jak to budem del &lat. Je to doba vatna.

Za drivejeich let a peed tou depresi, kdy Jednota byla pomerne male, pomery pro 1/ gecko byly moc ptiznivej gi, tak toho nebezpeei, to se nekde udela nejake, chyba nebylo tak nanoho jako nyni. Ale to je prye. My musime eelit nynej gi dobe, nynej gim pomeram a proto musime bYt opatrnej gi• ostra2itej gi. A take musime na to pamatovat, te do sve smrti nag zesnulk br. Kubena, deval na gi Jednote ten smer, po kterem se ona ubirala, a on v tom mel celotivotni zku genost a to take pro Jednotu neco znamenalo. Nezapominejme na to. Ja, cim jsem star gi tim vice tu ti yotni zkugenost eloveka cenirn. Br. Kubena nam odegel, pomery jsou nadobre jinael, na ge Jednota je moc vetgi, investace nam prina geji nitgi iiroky; musime bYt op•trneigi, a musime hledet ty zku genosti, ktere jsme v poslednich letech nabyli, yyulitkovat k na gemu dobru v budoucnosti, abysme zase ty same chyby neuMali a vyhnuli se tem rrinohYm chybam, ktere na nas eihaji se veech stran. Je to nyni na nas, abychom si to vge dobre rozvatili a rozmysleli jak tu nagi Jednotu nyni zaridime do budoucnosti, jak a kterak to vie budem Mat aby to vie glo do ptedu.

V posledni dobe byl jsem na mnoha mistech ✓ Texasu v zajmu moji kandidatury za tajemnika Hlavniho fzedu na gi Jednoty, a pozoruji, to na vie strany videt zajem na gich elerra o nagi Jednotu, a v gici hledi s nadeji k prigtimu sjezdu, te se tam udela, mnoho dobre a yYznamne prate. Ponevadt naie H. U. je tou vedouci silou nagi Jednoty, mimo zavedeni to nemocenske pcdpory, je to s zreorganisovani a zmodernisovani to na gi H. IT. o kterou se nagi elenove nejvice zajimaji a o ktere nejvice rozmYgli. Nahledy jsou mnohe a rutile, ale skoro vgici se shoduji v torn, to na ge H. U. pottebuje zmodernisovani, zlep geni, aby mohla pokraeovat s duchem easu, jak pravival nag zesnulk soudce Haidugek, to potrebuje lepgi, schopnej gi, s odpovednejSi a hbitej gi vedouci a vkkonnu silu, lepgi a rychlej gi system a lepgi dohled na zajmy a majetky Jednoty., Jestli se vgeclQo toto v pri gtim sjezdu docili, aneb kolik se toho docili, aneb jak se to docili je tetko prorokovat, ale jsem jistY, to v torn smeru bude podniknuto mnoho, neb je to ye: lice vaina a dtiletita vec pro na gi Jednotu a nag i elenove a delegati to vi, a to ti na gi elenove a delegati vi, v tom je ta na ge nadeje, te_se v to veci neco udele. V demokracii, a na2e Jednota je take demokracie, lido pfiliS" Cast° odevzdaji tizeni cele ',Teti tern svojim yedoucim a sami upadnou do takoveho neteeneho spanku, nestaraji se prozatim o to, ale kdy2 pak ty lidi neco z tech dtimot probudi, tak oni se potom obyeejne postaraji o napravu. TakovYch ptipada jsme v poslednich letech videli v nekolika narodech v Evrope,

VESTNIIK

jenori to fain to probuzeni priSlo trochu ppzde.

Ja se v torn obchadnim svete v Texasu pohybuji ut skoro 30 let a poneyadt velikou east teto doby jsme -ztravil co tinny neb vedouci inednik v bankovnim obchode, prirozene nane to vtdy napada, to obchodni tizeni na gi Jednoty prosttednictvim na gi Hlavni tradovny by melo bYti vedeno asi podle tech samYch pravidel a zpflsobu a na tech samych zakladech jako banka. Ta okolnost, te naie Jednota, je podnik bratrskk v tom nic nemeni; u nas jsou ty dolary tak dtiletite jako v bance a mely by bYt take tak opatrne chraneny. Zajiste ye velike Jednote jako je na ge, kde vgecky rozpoety jsou deafly na dlouhu tadu let i kdyZ se ztrata utrpi, my to tak hned necitime a yzdar tomu, ze nam to sni2uje nail solveuci a znemo2riuje nam to udeliti na gim starYm Cienum inejakou tu ulevu kterou bysme jim di dali, atd., neni to tak okate a mnozi Tide ani nevi co je toho ptieinou. KdeZto kdyby ta s.ama ztrata se utrpola v bance a podilnici to banky by na tu ztratu museli hned zvY'Sit assesment, tak to by bylo neco jineho, to by jich hned probudilo a byl by z toho ramus hned. Ale ztrata je ztrata bez ohledu na to, kde se stane kdo ji utrpi a jestli o torn hned vi anebo ne. I bratrske Jednote ty penize potom tak dobte chybi jako by chybely bance. • Moje zku'Aenost je, ze ye velike vetgine pada neirspech bank a jinYch obchodnich pod• je zavinen neschopnosti neb nehospodernosti jejich kiditeld a UtednikU. A proto ja myslim, te je to velice dUletite pro na gi Jednotu, abysme men dobrou, schopnou a zku genfl vedouci a Ytachijici silu v na gi Hlavni dovne. Proto ja se te gim, 2e bratri delegati v naiem sjezdu budoU na to pamatovat aby do Hlavni tradovny takove lidi zvolili, a lidi, kteti dovedou s druhYmi svorne a v miru pracovat, neb kde neni svornosti a dobre vule, tam je katda dobra snaha mama a nebrali ohled na tadnu politiku neb takovi ti politikari hledi na vg ecko jenom se stanoviska jejich osobnich zajmil a na dobru celku jim nic nezaleti.

MCI jsem east() priletitost to pozorovat jak to pracuje, kdyt nekterY takovY ten kterY tu politiku tam umi hrat se dostane a udrti se nekde v takovem miste pro ktere-nema, schopnosti a pochopeni. Udam zde jeden ptiklad, kterk si vtdy vzpomenu, kdy2 se o takoykch vecech mluvi. Fred lety, kdy2 jsem byl viednim pfehlititelem bank, mel jsem pod mojim dchledem jednu banku v ryze nemeckem mesteeku severne od San Antonio, Texas, ktera banka Male dost velikY ,cbchod ale nemohla udelat tadne penize; tadne dividendy, ba stalo se, to podilnici to banky museli do ni jegte priplacet. Proto oni svemu kasiti, kterY tu banku vedl, platili pomerne velice malou slutbu. Prieina toho jejich nenspechu byla ta, te ten jejich kasit byl velice dobrY politiker ale velice bidnk banket. On umel pane' mluvit, byl ku katdernu prijemnY a proto je jeho rodina a jeho ptibu.zni onu banku "kontrolovali" byl ✓ torn mesteekii velice YatenY a ye viern na prvnim miste. Kdyt jeho Uety byly vZdy v poradku, lido si mysleli, to on je dobrY bankat. Lido bud'to v torn nevidi ten rozdil aneb zapaminaji na to, to se da snadneji najit sto dobrYch knihvedoucich net jednoho, kterY dovede zebrat podnik do svYch rukou, bYt za nej odpovednk a hnat jej fi gpegne do ptedu.

Kdyt ja jsem tu jejich banku asi po druhe prehlitel a vide], jsem ptivod tech jejich ztret a nedspechu, tak jsem paznal, to prieina, proe ta banka nemohla z mista byla ta, te ten kasir tim jeho gnatnYrn a nerozumnYm vedenim, nadrtovanim jistYm lidem, kterym pill- • eky vtlbec udelat nemel, s tim jeho Spekulovanim a michanim se do veci, kterkm nero• vgecky penize co banka na jedne strane udelala on na druhe strane pro banku ztratil. Ku prikladu, kdy2 udelal pujeku na stado dobytka, kterY pak musel eastakrat vzit se ztratou, namisto, aby ten dobytek prodal hned a zebral tu ztratu, ktera tarn ut byla, udelana on nekde zrentoval pastr, ten dobytek tam dal,

3ne

6ervenee 1340.

naptal nekoho aby na ten dobytek dohlit,c1, atd., a v nekterYch pripadech potom je gte kupoval krmivo a chtel ten dobytek vykrmit na trh, atd. a skoro v katdem ptipadu koneenY vYslede-k byl, 2e ta ztrata byla na • konec moc vetgi, net kdyby ten dobytek byl prodal hned jak ho banka musela vzit. On takovou tu ' gpekulaci hnal na, mnoho rozdilnYch zpasobt, tohle je jenom pkiklad, ale vtdycky asi s tim samYm vYsledkem-, se ztretou. A k tomu mluvil a tyatil se jako by si myslel, to pro tu banku dela velike zazraky. Ja kdy2, jsem to vial co se deje, svolal jsem schuzi fiditeln to banky a predlotil jim celou tu aferu tak, jak jsem ji videl a pravil jsem jim, te jejich banka musi tako yYch gpekulaci zanechat a hleclet si ptisne jenom bankevniho obchodu. Myslel jsem te to neco pomtte ale nebylo to nic platne.

Kdyt jsem tam pri gel prigti krat, tak jsem zas svolal schrizi riditeln a odporueil jim a natid.il jim, a v mojim odporueeni komisati take, to tarn musi miti jineho kasire, ponevadt jejich stagy kasit nedovede jejich banku podle bankovnich pravidel Inlet, a odporueil jsem jim hned .jineho kasire, kterY po nich chtel skoro civakrat tak yysoke slu2ne. To udelalo hroznY rozruch. kiditele do toho nemohli videt jak oni by mohli n'ovemu kasiti platit tak vysoke kdyt oni na bance skoro'je gte prodelavali a proto oni o torn n .echteli ani sly'Set; telefonovali do Austinu, ale marne. Oni tomu skuteene reverili, Ze ten jejich kasit je tomu jejich nefispechu vinen; vtdyt' on byl hodnY a filisnY elovek a ZadnY nemohl Met, te by nebyl poctivY. Oni se nechteli mojemu natizeni podrobit a protestovali proti nernu u kamisare v Austinu s vYsledkem, to celY ten jejich "Board" kiditela pkijel do Austinu a meld jsme tarn skrz to schitzi. Kdyt ja jsem komisati ptedloZil v'Secky moje vYkazy, komisat jim odporutil to same co ja. NezbYvala jim nic jineho, net se tomu podrobit a toho noveho kasite si tam vzit. Stalo se tak. Ja, jsem pak byl z toho distriktu kratoe potom prelo2en a vickrat jsem tam za moji Aredni povinnosti nejel. Asi za sedm neb osm let, kdyi jsem pies to mesteeko jel z henu zastavil jsem se tam a yegel jsem do to hanky a ten "novY" kasit tam je gte byl. Za chvili tam pti gel ten stark predseda to hanky, kterk ku mne vtdy byl velice hodnk a bez obavy a vybirani sla y hned mne tekl, ae -kdyt jsme jich sebrat toho noveho kasire a toho stareho propustit, to to byl pro jejich bank y ten.nellep gi "investment" co !oni kdy udelali. 2e od to doby co maji toho noveho kasire, kteremu platili vic net dvakrat tolik, co tomu staremu, 2.e delaji penize, kdetto pied tim nemohli z mista a priznali se, te at za nekolik rokii oni vyna gli, to ten jejich start' kasir, kterY je tak vodil za nas, byl prieinou jejich neespechu, a pravili, by toho stareho kasire ne,chteli nazpet ani zadarmo. Takove pripady se deji naporad a lido to trpi, ponevadt ty ztraty a tu nehospodarnost nevidi eerne na bilem; nevi o tom. A takovi mlu ykove Uraduji naddle. Nekdy to vyjinepada, te kdyt ma elovek dobrou hubu, ho nepottebuje.

Nage Jednota ma za sebou velice krasnou histcrii, minulost, a kdyt v gici prilotime k tomu ruse a srdce, JO. nevidim prieiny, prod by ona pro nas nemohla v budoucnosti znamenat a udelat jeite vice net Pro nas znamenala a udelala v minulosti. Na.§ senator BeneS", kdy2 mluvil zde v Houstonu pravil, to nag 'desk() slay. enskY lid v Americe je tim okenkem pies ktere se Amerika diva do Oesko-slovenska; zas pravim, ze Wa ge eeskoslovenske spolky jako je naee Jednota jsou zase tim metitkem, podle ktereho Amerika meti a ocenuje rids, lidi eeskoslcvenskeho pfivodu v teto nail vlasti.

Zatid'me si tu na gi Jednotu tak', abysme nad ni mohli bYti hrdi a ne abysme museli to neb cno vysveticvat aneb omlouvat. Na nas to zaletr a v naiich rukach to spoeiva a na sjezdu budem met tu ptilehtost se rozhodnut, kte, rou cestu chcem se ubirat do budoucnosti.

S bratrskYm pozdravern, znamenam se, • J. F. Chupick,

Ire

3ficd-1,7:, due

ecryence 1910.

Straka, kdy prvniho penize, seal v hostinci, dokud je nepropil. Klesal den ode dne nine; east° vzal zavdek i putykou.

Jednou se v hospode napil vice, nee jeho organismus snesl a pak se rozhovoill o tom, le zakrouti Kurcovi krkem, ze ma, uz kupce na jeho smenky a pak 'le se bude milostpani honem z vily stehovat. V hostinci seal, skryt za novinami, Kurcuv 'g ofer, kterY byl jednYm z nejoddanejaich MajeinYch slueebnikt. Byl by za svou mladou pani jel tteba do pekla. Ani piva nedopil, tak pospichal domt a gel ji pkimo kici, co Pkiael do pokoje, kdy e sedice u veeeke, povidali o bezvYznamnYch vecech ye snaze, aby druh druha klidnYm vzezkenim 0klamali. — SicrYvala starosti, kterYch meli p1nou hlavu. Aspoii. tu chvili, kdy byli pohromade, chteli se vyprostit z tieiveho ovzduE 8ofer veael do pokoje, jeho oei osinene svetlem lustru zamrkaly nervosne, ztratil najednou schopnost kici, prod pkiael. Nemel jistoty, nebude-li odbyt. 8e1 Mei to, co zvedel, pani a zapomnel, ze bude doma i gef.

Pled nim byl jen sluhou, k Majce citil oddane az trochu ponieene pkatelstvi. Ji by byl dovedl Nei vae, byl by huboval a vyhroeoval, ze toho chlapa Straka na ulici pfejede, le mu ty jeho chrome nohy zpkerak. Ale aef, to byla osoba oficielni, yak ktere bylo nutno dbati obtadne uctivosti, ktere ukladala nstarati se o to, nad se pan neptal, nebo co nenakidil. 8ofer hledal, co by sdelil, jak by ,vyvaz1 z nepkiemne situace.

"Milostpane, nemam oleje na auto," vykoktal koneene.

"Veclyt' jste ho teprve pled tYdnem koupil sud."

"Ten zanekad'uje vtizz, nejsem s nim spokojen."

"Deset let byl dobrY, ted' najednou je gpatnY." Tovarnik pohledl bliee do neklidne tvake go ferovy.

"Slyaite, Frantialcu, co mate za lubem, vy jste sem nepkigel jen k vtzii oleji, nenaboural jste snad auto? Vy mate ted' v gude kekl mirne bez one povYaene nevaimavosti, ktera mu byla vlastni, dokud neznal starosti.

"Ne, nikde jsem s vozem nebyl, ja jsem seal v hospode a byl tam taky Straka a ten, prosim, vyhroeoval, ze milostpana zniei," sypal ze sebe gofer, kterY dojat panovou mirnosti se rozhodl, ze piece povi, co slygel.

"Ten lump kikal, ze ma kupce na panovi smenky, ze se bude na ge milostpani honem z vily stehovat. Myslil jsem, ze mu dam par facek, ale pak jsem gel radeji domt, ze jim to povim, aby jej mohli ealovat."

"Dekuji vam, Frantiaku, ja se se Stralcou vypokadam. Jste hodnY, ze jste mi to pkiael 8ofer vygel a vratil se do hospody odhodlanY, ze jestli Straka jeate mukne, rozmlati mu hlavu.

"At' se Franta nejmenuju, ze bude mit hubu modrou jako fialu. Ja mu dam kroutit nekomu krkem, mrzak amajdava. Na koho on by si netroufal, stonoaka bidna," huboval skkipaje zuby.

Rada nadavek lihla se v jeho mozku a vyslovuje to polohlasne, ulehdoval sve Ludt • "Co tomu kika g ?" tekla Majka sklesle.

"Cekal jsem to a obaval jsem se toho. Budu musit sehnat za kaldou cenu tolik, abych kryl splatne smenky. Dojednani s koncernem tie se jiti dlouho tahnouti, pak bude vyhrano."

"Koho chcea poeddat piljeku?"

"Musim jit do banky; je to drahY fiver, ale je nezbyti."

"A daji ti jej?"

"Pokusim se o to, tovarna ma, stale jeate petkrate takovou cenu, nez co je na ni vteleno, kdyby nevi). krise a nebezpeei, ze budu nucen

VESTNt1 oniezit vYionu, dostal bych tieba milion. Ach, Majko, jak talk° je chodit prosit, kdy zvykly jen porondet. Nejhorgi jest, tie Ude hned vyciti situaci a nemaji dosti taktu, aby ji svYm jednanim nepodtrhli. tie jsi tiadatelem, nechteji ti dekat, nepobizi k usednuti, nezvou do soukrome kancelaite keditele, ale jednaji jen ve v geobecne kancelaki, aby bylo nutno upozorniti, ze chcea jednat soukrome, beze svedkil. Jest to tisice malYch nic, kterYmi lide utloukaji elovelca, ocitl-li se v tisni."

"V nejblitial dobe jsou splatnY tki smenky. Jedna na stodvacet tisic, druha na tkicet a tketi za opravu auta asi na tki," lekla Majka.

"Ja vim, ale kdye si budu brat plajdku, musim eadat nejmene etvrt milionu. Za mesic jest zase splatna smenka na vetai obnos, abych nemusil ladat po druhe."

"Myslia, tie ti tolik ptjei?"

"Bdyby mi byl Sluka naklonen, snad by toho v keditelstvu docilil, ale nevim, nebude-li mne chtit spine alapnout na paty, vyhYba se mi."

Majka si vzpomnela na dopls, kterY mu vratila nettenY a napadlo ji, le se snad bude chtit mstit.

"Chudaku, Toniku, vzal jsi si me chudou a ted' se ti snad bude Sluka mstit, ze jsem chodila s tebou a ne s nim. Kdybych vedela, jak to spravit."

Majka sotva dokekla tato slova, kdy o, ze by mohla jit do banky sama, le by snad spine umluvila 81uku, aby piijdku povolil.

Ale citila velmi dobt•, le podobna navateva nevypadala by prave nezavazne, a tie by sotva byla Kurcovi mild. Sedela utrapene v hluboke lenoace a jeji pbstavidka se v ni skoro ztracela, jen to velike bfi gko se rYsovalo a vypadalo, jako by ji leeelo nee° teekeho v Mine, v takovem kontrastu byla jeji detska tilt a drobna, postavidka s pokroeilYm tehotenstvim.

"Vidig, Majko, jak jsi se vdala Kdybys mela Sluku, nernela bys starosti a mela bys o deset let mlaclaiho mute. — Och, dite, nekdy mi pkipada, le jsem ti zkazil svet."

"Ne, Tondo, to si myslia! Vzala jsem si te, protoee jsi me mei rad a ja tebe take." Kdyti dokondila vetu, uvedomila si, tie slibila Kurci, ze si jej vezme davno pled tim, neti jej Irina opravdu rada a zeptala se ted', kdye to ue bylo davno za ni, prod si jej tehdy zvolila.

"Trochu me laical luxus, ale rozhodne nebyl hlavnim dilvodem, vedela jsem piece pled svatbou, le Kure jest v tzkYch a vzala jsem si jej. Myslim, ee jsem si jej vzala, protbie me mel tolik rad, za to zasloutii, abych pro nej udelala vaecko, co jest v me mod. Tondo, hlavu vzhilru ,nesed' jako nalomene lilium. Jsi piece mue, zmenaime reeii v tovarne, propustig keditele, kterY to stoji skoro padesat tisic roene a budea kidit tovarnu sam. Uz jsi se snad zapracoval. Pisarna take ted' tak mnoho nes•oji, auto milleme prodat a Franti gek at' jde do portyrky, misto stareho Veiskla, kterY Glenne hubuje, le u vrat spat nebude. Kratce, za dva roky budea mit ten etvrt milionu doma."

"Ano, za dva roky, ale jej potkebuji jeate tento tYden."

Majka chvilidku mldicy uvaeovala, neti se rozhcdla, ze pujde k Slukovi do banky sama "Jsem piece vdand a on jest pkilia slugnY, aby si neco dovolil a vedyt' budu mit s sebou sve cletatko — k tehotne l'ene si nikdo nedovoli dtvernoti. Ostatne, veidyt' uz nejsem nic hezka."

Majka, co si uminila, neodkladala. Druheha dne si vzala 'dame Caty a ad jinak se snakla skrYti, tie jest v jinem stavu, tentokrate vybrala ze skkine kabatek, kterY jeji sta y leate akcentoval. Kdye se na sebe podivala do zrcadla, ae se lekla. Byla bleda, plat' povadla, rude pkieloutly; ach, jak byla jinn, jeate pled rokem. Jsem skoro oakliva, a piece me ma Tonik rad. Vykonam tu tetikou cestu za neho, dvojnasob teekou pro me, protole jdu ke Slukovi. Kdy'l sestupovala se schodt, zamotala se ji hlava, div ze neupadla. Jeji podpatky t'ukaly o dlazbu v nejiatem tempu, CelS7m t6lem orolyihal nepokoj.

Stratus 111.

Stydela se, ze jde prosit, a ze je to prase Sluka, u nehot bude tadat pomoc. Byla zvedava, co kekne a chtic nechtic ptemist'ovala dnetni rozhovor do minulosti.

Kdyt stala jit u dveki, zavzdychala a zaotalela chvili. Nemluvila se Slukou od to doby, kdy se potkali v parku a kdy bylo o jejim osudu rozhodnuto. Ve chvili, kdy zvedla ruku, ze se proktituje, jako tehdy, kdyt nastupovala u doktora Vytina jako volonterka, vytel sluha.

Jeji ruka uvazla na puli ceste, chvejic se vstoupila do iitadovny.

"Mohla bych mluviti s panem dirigentem?" tekla zajikave a protote ptedpokladala, ze vtichni fiteclnici vedi, ze spolu chodili, zCervenala at po kokinky Sluha ji ohlasil a uvedl do Slukovy fitadovny.

Sted u stolu a dival se ku dvekim; i on byl zardelY rozpaky a hledal ton, jak by ji oslovil.

Majka byla na smrt bleda a jeji ruce se bezmocne ttasly. Ale velka darna, do jejit se za doby sveho mantelstvi jiz jakt Witt vpravila, zvitezila nad rozpaeitou Majkou minulosti.

Podala Slukovi, kterY ji vykroeil vsttic ruku a usedla do klubovky, anit kdo z nich promluvil.

Hledala slova, citila, tie musi odilvodnit, prod je zde a, v rozeileni, ktere ji zmiralo, vypadala uboze.

"Jdu dnes s prosbou, pane dirigente, mut potkebuje proplatit smenky a nema hotovYch Jedna, s,koncernem, kterY chce pkevziti tovarnu, aby se zbavil konkurenta a je ochoten vyplaceti mu nekolik set tisic rdene.

Pkesne podminky dojednani ktere se, doufam, uskuteeni v nekolika tYdnech, si miliete prohlednouti," oddychla si a ottela tateekem zpocene Belo a -pak pokradovala tkaslave: "Vite sam, co mohou ptinesti za zmatky takove tYdny, kdyt podnikatel ma platit a v dilsledku nejistoty, jak smlouva dopadne, omezuje vYrobu. Straka ktereho znate, nas nenavidi a she.ni splatne smenky, aby mule uvedl do rozpaMi. Po ilmrti mulova otce byla tovarna v dedickem protokolu ocenena na devet miliont..

Knihovni dluhy s dluenYmi troky a s nove zajigtenou pohleciavkou, kterou mut musel zaplatiti za sveho pkitele Laurendra, eini—" "Tkinact set tisic korun," dopinil Sluka.

"Ano, tkinact tisic a neknihovni asi milion korun. Nemoino tudie mluviti o torn, tie bychom byli pasivni, jedna, se o okameitou tiseii.

Zavadime novou vYrobu a proto na ge smlouva s koncernem dosud vytizena nebyla. Chceme vyrabeti, vlastne v malem ut vyrabime, luxusni ptibory ze zvlattniho mleaneho skla.

Je to novY nalez, mut na nem diouho pracoval, bude se to vyplacet. Ladame na koncernu, aby kdyt nebudeme vyrabet ostatnich vYrobkii, jimit jim konkurujeme, povolili nam vYrobu toho, na dem nemaji zajmu. Moir* ze se na teto vYrobe zUCastni i jejich kapital. Jsou tedy nate pomery pro nas pled novYm rozkvetem, neptijde-li katastrofa docela svevolne a zlomyslne pro nas ptipravend. Vam to nemusim vykladati."

"Vim, dalo by se vydelati, kdyby vas nekdo uhonil, a pak ziskal vat objekt a prodal jej koncernu. Netajim se, ze byl u mne Straeka s timto navrhem a, uvekite mi snad, ze jsem jej vyhodil."

"Dekuji yam," zateptala a jeji oCi zazatily na chvilku. Kdyby byla bYvala krasna, usmevava a tt'astna, byl by s ni Sluka hovokil jinak, byl by ji dal znat, ze je panem a muse ukazat zuby, ale proti tomuta stvotenieku, kreicimu se v lenotce, bledemu, chvejicimu se, talostne povidavern, aby slovy zakrylo strach a nepokoj, byl slab. Citil jako mut povinnost chraniti tem., tteba to byla cizi tena.

"Prob. neptitel pan mantel sam?" zeptal se, pozoruje ji, jak shrnovala plattik, nervosnim pohybem, aby zakryla svilj zvettenY tivot.

Citila, ze je tu bezpeend pted,kaidYm milostnYm Otokem a nechtela vypadati tak stratne otklive.

"Pozdeji ptijde sam, ja sem mu chtela uspolit tu tetkou cestu. Nevite, jak je to telke, prosit tomu, kdo byl zvykly poroueet a davat a ubavala jsem se, ze byste mu dal eitit,

$trana ze plichazi jako prosebnik," opakovala slova muEova. Protol'e ji dojala, myslela, ze zaptsobi i na Sluku.

"Je mi vas lito vice, net mohu kid."

"Ne, ne, nechci litost, nechci soucit," protestovala.

"Jak teEkS7m musi bYti pro vas to zklamani."

"Jake zklamani, ja piece vedela, ze muE je v teEke situaci, uz kdy jsem se vdavala."

"Prod jste si ho tedy brala?"

"Mel me tolik rad a elovek, kdy pozna, jak Indio je na svete skuteene lasky, vazi si toho."

"Tak jen proto, le vas mel rad, jste si ho brala."

"Ne, to je omyl. Odhodlala jsem se, Ee si ho vezmu, proto2e me on mel rad, ale kdy jsem si ho brala, oplacela jsem uE — —" "Talmi zlatem!" zasyki Sluka. Vztyaila se v nem nenavist, chtel, aby Kure trpel, chtel, aby Majka vedela, jako s ni mel amysly.

"Milostiva pani, mel jsem chut' jednu chvili pana tovarnika pkisktipneut a to tehdy, kdy mi Stradka vypravoval pii sve navtteve, le mel slibenST koEich, kdy vas potle panu tovarnikovi do bytu: To ovtem v dobe, kdy jste byla jette jen akednici doktora Vytina."

Majka neodpevedela. Vzpomnela si, jak ji Stradka poslal do tovarny se spicy — ta chvilka se ted' s bolavou ostrosti vynotila. Byla zahanbena a bylo ji stratne teEko. "0 jmeni snad ptijdem," iikala si, "ale ptijit zaroven i o viru v lidi, to je trochu mnoho.

Oho se ted' zachytnu, eeho, boie maj?" — Pak vstala.

Sluka se a2 lekl, kdy se podival do toho kdysi krasneho, ted' tak zbeclovaneho oblideje.

"Promirite, to jsem vas obteEovala, bude lepe, kdy sem piijde muE sam," ptitahla platt' zimomtive k zuboEene postaviece, namahala se, aby neplakala. Celou energii vynakladala na to, aby jeji oei zastaly suche. — A piece byl v jeji tvati natek, kter' Sluka citil a slyOdchkela, ruky mu nepodala, u samSich dveki se zastavila iekla tOnem, kter' od ni pied tim Sluka nikdy neslytel; nebyla v nem ta tepla inekkost, ktera, ptimo ptitahovala posluchade, nebyl v nem ten sametovr ton, kter' hladil a laskal. Byl tvrdST jako by podkreslerd zlobou.

"Tak Straaka nos chtel ptipravit o tovarny a vy jste mne, pane iediteli, vzal viru v lidi.

Bez tovarny elovek mule lit, bez toho druheho teEce. Ja alespori velmi tetce." A pak se propadla za dvetmi kancelate a Slukovi bylo jako po tetkem snu. Mytlenky honily se v mozku, ze jen s napetim cele sve yule *si uvedomoval, co tekl. A prove jako ve snu, ucla-li se nom neco stratneho, se nemateme dostati k einu, tak on ted' nevedel, co ma podit.

"Piljeime mu to, kdybych to mel sam zaplatit, doporudim to leditelstvi. — Ale co ji to bude platne? — — — Je v jinem stavu, jen aby se ji nic nestalo."

Oh16(11 se bezradne kolem sebe. Na zemi letela jedna rukavice. Sluka vyrazil ze dveti a jako by hokelo, ktikl na sluhu.

"Jdete za tou damou, co zde byla, doneste ji tu rukavici a teknete, le pan tovarnik telefonoval, aby ptitla domt! Pospette, eloveeer vyktikl a sluha vyletel, nemoha pochopit, prod jej Aef tak honi.

Sluku posedl strach, aby si Majka neco neudelala. Ten hlas podivne toniny a ty suche natikajici °di, to vtecka nevestilo nic dobreho.

Sluha Majku dobehl, podal ji rukavici a vytizoval, 2e pan tovarnik pro ni telefonoval, aby gla ihned Majka jen pokynula hlavou a 'tla dal; rukavieku, kterou ji sluha podaval, nechala padnout na zem a kdy ji zvedl a podal znovu, drtela ji v ruc,e, jako by nevedela co s ni.

Sluka mezitim telefonoval do tovarny a volal Kurce, pospichal, aby s nim mohl promluviti dtiv, net Majka ptijde doma. Koneene jej zavolali k telefonu.

Sluka meal, vedom sr viny a nechte, aby to Kure vycitil, ostrSrm iitednim hlasem, hter$7 i 5 o 1\y'1aioP 2111.60 teprve, k(1re

TiTC Vt B N

"Byla tu milostpani, odeSla, ani jsme dorozhovor. Byla velmi rozeilena, poslal jsem za ni sluhu, se vzkazem,ze jste ji volal. Co se tSTee averu, nafttivte mne co nejdtive, smluvime to. Vyjdu yam vsttic, co nejvice budu moci."

"Prod byla u vas, co ji to napadlo, prod byla roidilena?"

"Rekla, ze vam chtela utettiti nepkijemnou cestu a nutnost o neco po2adat. Pane tovarniku, net jste ji ziskal, slibil jste Stradkovi kotich, aby vam ji poslal do bytu. Straeka to povida kolem, hled'te ji to vysvetliti. Zaslouti ohledu!"

"Cote jsem slibil, komu? Vidyt' to neni pravda ohrazoval se. "Jak ten chlap mute si dovolit takovou perfidii?"

"Dovoluje si vtecko mane, tpatriSr je na to dost. Milostpani to vi."

"Vy jste ji to tekl?"

"Vysvetlil jsem ji, ze tu byl Straela a co vtecko zamftli, ze mi nabizel yak smenky, abych se s nim spojil proti vam. Vyhodil jsem jej a—" "A pak jste ji tekl tuhle zlou vec. Jak jste to mohl udelat; piece jste videl, ze je v jinem stavu. Bete, ubotatko, vtecky starosti na sebe. Co tikala?"

"Ne mnoho, hned• pak odetla, musi bSrt katdou chvili doma."

"Dekuji za sdeleni, ale prokazal jste mi tpatnou slutbu, ze jste ji to tekl. Vzpominam si jit, jak to bylo. Tenkrat jsem ji jette neznal. Divim se, te vy, jako mut, jste to nepochopil."

Odzvonil a sebehl dohl do bytu. Sedela v lenctce, mela dosud na sobe plant' a divala se pled sebe. Kdyt vetel, vstala a •htela vejit do ldnice.

"Majei, ty • jsi byla v bance, telefonoval mi dirigent. Dutieko dobra, ubohe, male srdidko, prod beta vtecko tak zle na sebe! Chci te chranit, aby netrpela."

"Chci mit cenu toho kotichu, kter' jsi za me slibil," tekla tipce. V te chvili povolilo jeji sebeovladani, rozplakala se beznadejr4rm, zounatkem. Kdyt ji Kure chtel obejmout, odstreila ho neptatelsky od sebe a zabotila se do klubovky, hlavu sklanejic dolt ke klinu.

"Majko, detine, nezkutenS7 broueku, neplae!

Vysvetlim ti 'deck°. Pamatuj, 'tie bude mit det'atko, tohle rozeileni mu tkodi."

"At' tkodi, bole, kdybych mohla uteci se sveta, kdybych nedekala to dite, jak by mi ted' bylo lehko. Prod jsi si me bral, prod jsi si nenalez1 jinou, ktere by na tom nezaletelo, jeli co povidat?

Tisiee z1STch slov tlaeilo se ji na rty, nebylo je moan ani ftecky vyslovit.

"Jdi pryer vyktikla najednou. "Nech mne samotnou, je mi piilis zle! Vtcko jsem dovedla snest, kdybych byla vedela, ze budu musit do prate jako delnice, nebyla bych se toho lekla a nebyl bys ode mne slytel v3"ditky, ale ty jsi me chtel koupit. Takovernu lumpovi jsi nabidl kotich, aby me poslal k tobe, jako nejakou pobe'hlici. Copak proto, Ee jsem byla chuda, jsi mel pra y° tak o mne smftlet?"

"Majko, jednal jsem tehdy Apatne a east° pled tim take, ma minulost nebyla v tomto ohledu beze skvrn. Neupiram, le jsem se stal leptitn vedle tebe, a nemaEet si snad natikat, le bych te byl sl-avkem kdy urazil. VEdyt' ja nezapiram, kdy jsem te videl krasnou a chudou, jsem se domnival, ze v tobe ziskam milenku, at kdyE jsem s tebou chodil a videl tvou distotu, dobrotu a vtecko, co dloveka povzna.zatoutil jsem, abys byla mou 'Eenou. Copak jsem se k tobe nechoval ohledupine, deka' jsem a do svatby, ze bude ma a ty nevit, jak to byl nekdy teak' boj. Mel jsem te piece rad, velmi rad."

Majka neposlouchala, mela zacpane usi, nechtela nic videt ani slytet. Rozeileni poslednich dnu, vyeerpane nervy a ta nenadala na, to iipine zlomilo jeji schopnost sebeovlado.ni.

Kurc usedl do ktesla proti ni, umlkl a dival se na ni. Chvela se cela nervosnimi ottesy.

"Jen aby nedostala hysterickSr zachvat, nemohl bych to snest, byl by to konec lasky."

Kurc m61 pTed riFterit MAO od p or. Pfira=

Ve stredn, due

Cervence 1940.

Bala mu jako blaznovstvi on blazny Pohled na tu chvejici se, slabou, ztYranou bytost mu pusobil ptimo fysickou atrapu. Dival se na Majku jako na nekoho ciziho, kriticky a netrpelive. Nemohl jette pochopit, le lena, ktera pki kaEde ptileEitosti utikala do jeho narnee, aby tam nalla ochrany, sedi ted' zdrcena a odstrkuje ho. Byl by nejradeji odegel, ale bad se, aby to rozbolestnene stvoteni nezatlo ye svem zoufalstvi do krajnosti. Majka, od te doby co ji znal, nepusobila mu nikdy ani okamEiku neptijemnost. Ted' teprve byl vaei ni bezbrannV. Nenavidel zoufalVch slz, nedovedl je vysouteti. Bylo mu hrozn'm vedomi, ze Majku ani nelituje, to se jen boji, aby neprovedla nerozvelnost. Byla mu ted' stratne cizi. Pozoroval ji kriticky a jeji rozhnevanSr, uplakanY ,cblieej mu byl nemilST, nevzbuzoval lasky, ba skoro odpor.

Nebyl zvyklY trpet, nebyl schopen trYzeri snatet, ted' ku starostem, ktere jej deptaly, plistoupily jette neptijernnosti v rodine.

"Varoval jsem te, Majko, neE jsem si te bral, ze nebudet mit dobre easy; jednala jsi dosud tak zmulile, prod ted' najednou jsi se zmenila?"

"0 to se nejedna, te jsme finanane v fizkch kdybychom o vtecko p11111, nic bych si z toho nedelala, ale bSrt nekYm, kdo mel bSrt zaplacen jako vec, to nemohu snesti."

"Nemluv nesmysly! Vit debte, le jsem mel jine amysly tehdy, a jine kdy2 jsem si te bral.

Jsi piece Lena, ttebas mlada, mohla bys to pochopit." -"Pochopila jsem stratnou moralku vas muEa, snad nejsi horti neE ostatni, ale ja jsem myslela ze jsi o miaoho lepti !"

"Ja jsem take myslel, ze jsi rozumnejti. — Uklidni se piece, ted' jsi neptistupna kaEdemu rozumnemu slovu, al se vyplatet, budet hledet na vtecko zcela jinak."

"Brala jsem si te z lasky."

"Prod, proboha, myslel, ze jsem si te bral ja? Pro penize jiste ne," vyhrki neptedlolene.

"Toniku, vadi-li ti, le jsem byla chuda, kaldou chvili potadat o rozvod, pajdu k mamince i s clet'atkem a nikdy na tebe nebudu einit naroka. Utivim sebe i je —" A zase plat, kter jako boute bral vtecko, co bylo na Majce dobreho.

"Majko, neteri nine k Vit, kolik main starosti, vin, jak JeEce se probijim, tolik ponitovani a strasti je v nynejSi.m mem tivote. Neten me tam, kde bych jej hodil pies palubu. Jsem Eiv jen proto, le jsi zde ty a to dite, ktere dekame, jinak bych utekl ze livota."

"Jette to, jette te! — —" zastenala Majka a jeji brada zadala jektat v zachvatu hystericke kteee.

"Napij se whisky, Majko, prosim te! Jen ne hysterickY zachvat, nesnesl bych toho, aspori pro to dite se seber!"

Majka ptidrEovala pesti svoji chvejici bradu, pila velkYmi doutky ze sklenice ostrou nu, pomrkavala nervosne a snaEila se ptestat plakat. Sedela chvili tile, mezi tim co on ptechazel pokojem, nehlede na ni. Za chvilieku plestala vzlykat, sloEila hlavu do dlani a pak kekla tak smutne, le se muE prudce obratil.

"Musime ten Eivot vied tak, jak pajde, ja i ty. Ptieinim se, abych to dovedla co nejlepe. — Jdi zitra do banky, vykid' to sam a ted' jdi do tovarny,ja ul neplaeur Opravdu neplakala. DrEela slzami promoeenY tateeek u rt-a aptimhutovala opuchle oei.

"Lehnu si na chvilku, abych se sebrala a pak pajdu do pisarny."

Kdyl se za hodinu tovarnik vratil, Majky ul v byte nebylo.

Sedela skreend v pisarne a poditala. Byla zmenena, jeji chovani, ktere al dosud pkipominalo sktivanka, zmizelo; z Majky byla smutna, resignovana Lena.

Jette dva mesice schazely do narozeni jejiho decka. Ve dne byla v pisarne, ve'der chystala vSibavieku. Matce se 9 sve mrzutosti s mulem nezminila, nechtela ji brat ilusi. ze je tt'astna a kdyt ji stara Kalvinka nekdy zagla nav gtiviti, snatila se vypadat vesele. Ale matko citijaF le tu neni nem v DoMdku,

r-11-1P,

,-c°r°_`e

1940.

rOD1L'Oita.

Brat •i a sestry! • Preclevalm muSim touto cestou podekovati tem, kteti tak, vecne se ujimaji tohoto odboru v nagem Vestniku, vSechna Best Vam, bratti a sestry.

Does jiz moleu rici, tento odbor bude probiran v naSem sjezdu, a jeliko'Z jest to dobravolne, divim se nekterYm pisatelrim, ze jsou proti tomu a vetejne to davaji na jevo, aby nag akci po.n.odili. Take "jsou obavy, ze pro•edrial..ni N. P. ve sjezdu vezme mnoho easu.

Odpcvidam na to, ze sjezd bude poiddan o dovoleni tohoto odboru samostatneho pii HI. T...Tt. a jestli to sjezd dovoli, bude ustanoven vStar N. P. anebo poveten stalY vYbor, kterY dosud nebyl rozbuSton.

Stale se objevuji etazky kolik to vezme rifednikft vesti tento odbor a co to bude stati atd. Odpoved' na tyto starosti zde mate nasledujiei: Jo to vlastne pokraeovani toh•, co jsme dtive dClavali, totin 2e jsme se • jako bratti a sestry milovali a v nenesti i chord:J:6' se podborovali ,tim jsme se stavali jeden druhemu a naSe hesla Podp:ra — Lidskost — Bratrstvi jsme zachovavali. V to dobe Lvotniho boje jsme • nan velkOu Jednotu zbudovali, davali jsme sluSne podpory tern, jet' 'iadali o podporu a nikdo z nas tim neptnel no. mizinu.

Dues za doby pokroku, kdy't jsme zbohatli, jie; nas nic neboli — toho co boll, to necitime my, Bratrstvim jsme opovrhnuli tim, ze bratry nemccne nepodporujeme tak jak bychom men a mohli. Z dopisu br. Dr. Pazdrala si vemte ptiklad, ten ralu yi od srdce, jest to ZkuSenY spolkar a narodati pracovnik. (Diky!) Jest =oho danich bratti i sester, co mne psali osane i do Vestniku; bylo by to smutne, aby nekdo chtel toto duo Pamatujte vSichni, ze dnes v pojigt'ovani na nyot me na'Se Jednota velkou konkurenci, velke pojiSt'ovny plati lope jejich agenty ne2li my, davaji jim premie za ,ziskani listeho poet), pojiSteni mesiene, a my naSim jednatehim nekdy dobre vynadame, jejich praci stef,ujeme, o komiSne, co maji dostat, chceme se deliti, a co vice, to vite sami.

• Zavedenim. N. P. onvime naSe elenstvo a perosteme dale, nebot' vite, 'IT N. P. bude .udelena jen tem, kteri to nutne pottebuji a jeSte si sarni na to plati. Jsem jistY, le ka.telY br. delegat bude mit poeet tech, co si pteji jiti do odboru N. P. Dale upozarriuji vSechny, co se zajimaji o Lento odbor, aby vypustiii si z hiavy, 2e; na tu neb onu nemoc se dd. jista podpora; die meho riabledu by to dobte nepracovalo. Zakladem teho musi bYti pored ten dolar, ze ma 100 .centil a dle poetu 'Lena bude poeet centft, pill:cent-A a etvrtcentft podpory od odboru N. P., a ty fady, jet' maji svoji domaci N. P., co daji Clenu, to nam nic nevadi. . ha priklad, Clen noveho •edboru N. P. by byi opravnen ku lc podpoCe u nas a s poetem 'Set tisic elenfi by od nas obdr2e1 60 dolarft a n'istni fad by mu dal jejich• podporu, tak by na torn byl o le e. Timto zanzenim, kolik (Jena, tolik tenth podpory behem easu se sam tento odbor zbuduje tim, 2e elenstvo bude ptibYvati; a prosim, pamatujte si, ze jest velice malo radii, ktere: jsou schopny dati kanlemu nemccnemu elenu pod p oru v nemoci. Timto spojenim dokalerne mnoho, b•ez vydani, kdyZ sloe.ne pfispevky budou uloleny u H. ti. Jestli by mel nekdo strach, lie by na to musel bYti .2.-vlaSte !placenY Utednik, oznamuji jsem oohotnY tento odbor tidit zdarma a2 do ptiStiho sjezdu, jen kdyZ" mi date vydani spojena, jako papir, °balky a znamky. To jest tak jednoduche jak jen maze bYti. Mistni N. VYbor odborun .podporu pro nemocneho elena.

HI. titadovne a to pone mu poukazku, to je vSe — vY-Se podpory bude stanovena ve z ylaStnich stanovach, pro jiste ptipady, mimo stanavy Jednoty, jestli si to bude sjezd plati.

Jen ..5:adnY strach; napted se to musi zatidit a po Case opravovat, tak jak kaLlY sjezd opravuje naSe stanovy. A nebojte se, ze by se (;(: 1c7m rTkdo cbtel obohatit nebo vyb-

VtSTNiK Zitkoyati van dobroeinnosti. Jen to podp'orujto a po ease budete hrdi, , le jste nee° vykonali ye prospech va gich trpicich spolubratrri a spolusester.

13yla by mylne, aby si hated 'e'en myslel, ze musi delati to, co toupal chce. To ne, ale ja vidim, 2e toto zatizeni • N. P. prospeje nag Jednote vice nefli velka agitate, proto2e podpora v nemoci znamena mnoho. AC ten Glen bude zdravY, on se o sebe postara. Ale kcI3t si predstavtie ten obrazek nemocneho otce nebo matky a okolo nekb•ik hladovYch deti, dali ste jim VSe co mate, ale ty deti s vami nepftjdou, ony budou u toho tatinka nebo marnin ky i kdyby meli hiady zemtit. Za dneSnich pomerit nemocna rodina jest odkazana na milost a nemilost sousedit, nebot' ten fiver jakeho jsme drive pounvali, zahynul ,a na g lide radeji umfou neni by Sli Zebrat.

Tady vidite, bratti a sestry, co mile dobreho vykonati vas tvrdY dolar. Otevtete vase srdce a podporujte tento yzacnY podnik.

Znam nektere narody, jakmile se nem takoveho stane, onemocneni nebo jina nahoda, jn ben a vykiei to a honem mu sna gi bud'to od kostela nebo od vledy, ale nag , lido na takeve veci nejsou delani a radeji trpi, jejich narodni hrdost to nedovoli.

Bylo by ladouci a pane, kdyby v' eohno elenstv• bralo -deast na tomto podniku; a to by se nechalo udelat, jenom •htit, to jest vSe. Tato N. P. neni nic vice neni slaeni tech centri u HL Y., z deho g se unni fond, z neh(A opravnenYm 2adatelftm se vyplati eastka, ku. ktere budou opravneni ustanovenim pripadil ronemocneni, jez, nisi cele rodiny.

Kalda takolia pomocna akce ma sve pkekalky ,i na ge Jednota; kdy'l se zakladala mela je take a podivejte se, dnes bychom meli strach dCti jeden dolar nebo pfilak do fondu N. P. ze strachu, ze jej nekdo dostane. To by byl nag vlastni 6ervenr kriz,, kterY by path! dlenfirn SPJST., kterY by byl na g chloubou a cti nas vS'ech. Bratti a sestry, zbudujte tuto organisaci hued ted' v zadatku. ZkUsime jak to bude pracovat a kdyby to melo nejakou vadu, tak to opravime nebo zavrhneme v pfi gtim sjezdu.

Mille se take stati, ze irrednici va geho kadu s timto nesouhlasi, ale tolik jsou ochotni vas si toho budete prat i va ge penize ode glou na. patriene mista. Toto poznamenavam proto, le vim ze zku genosti, ze cele rady nemocenskou podporu zavrhli, ,anit' by byli o torn rokovali, le jest to dobrovolne, anebo le to Toupal chce nebo 2e, o tom pi ge; pkieina v torn je, to ja vim sam nejlepe. Nechci stati sam v Cele teto veci, jest to pkani mnohYch uprimnYch bratri a sester, tedy jsem se odhodial ku teto praci, to probrati ye Vestniku a se souhlasem vYboru pro N. P., ustanoveneho pied 4 roky.

Tote jest me posledni vybidnuti co se tY6e N. P., j .eZ"-to vim, ze zabira to hodne mista ve Vestniku, a ted' plied sjezdem mista pottebujeme ku vaZnYrn navrhttm, kterYch jest mnoho; jest to ten nejvet gi zajem o nagi Jednotu, ktery nikdy pied tim nebyl a dokazuje to vysaelost dlenstva na miru vysckou, a tudi't blahociarnY flee' naSeho sjezdu zarueen.

Rika so, le po bounce zase bkva jasno, a to jest eista pravda. Vypada, ze jest ji2 po bouti v na:'em Vestniku, a br. redaktor po tom vgem by mohl bVti pii nejmengim senatorem ze zkugenosti, jel pro gly nagim Vestnikem. Nnyni nic ne-2 po bratrsku podati sobe ruce ku spoleene praci sjozdove ve prospech Jednoty, o dem2 nemam to nejmen g pochybnosti.

Preje macho zdaru praci sjezdu na g velke Jednoty, koneim s pozdravem na Vas vSechny, jsem Vag spolubratr a ptitel nemocnYch, Va.S, John toupal, Clen vYboru N. P. Tioga, dislo 5.

Mili bratti a sestry! — Timto vas uvedomuji, ze eervnova schtize se neodlovala, ponevadl kaldS7 sekal obili, takle jsme to ponechali al na prvni nedeli v Cervenci, totil dne 7., tak se kaldS7 dostavte. Tel bratr pkedseda od bervene reky by se mel nechat Videt, S pozdravem, Chas, Ilejnt

Strana SOKOL FORT WORTH. Ctena, redakce!

Po denim Case jsem varn Meth° moc nenapsala, tak dnes jsem se do toho dale, 2e trochu nee° ipopifg . Neni mnoho easu na psani, protole se rAzne veci zavaruji a k tomu jest polltick3i rok, tak ire elovek toho faeho ma az nad hlavu. 2adame vas 'zdejni krajane, byste pra °avail a volili pro naSe.ho stareho komisale Frank Winters, aby zas mel ptilentost zastavati okresni ;Cited o dva roky dele. Tak nezapomerite a jdete k volbe a volte pro dobreho eloveka. Volebni datum priPada na 27. Cervence.

Pled nejakYm -easem jsme zde rneli d ye sleeinky z Temple na navStevo, Lorin Mucha, ptebyvala u nas, a Georgie Mikeska, zase u Pred tydnem si pro L. jeji rodiee Muchovi dojeli, i mCi tatinek s nimi dojel, col nas velice poteglo.

Minulou sobotu si . Hundlova rodina vyjela na prazdniny da Buckholts, Tex., a okoli k ptib•uznYm. ManZele Habovi a man. Mary Beeanova, kteti zde byli z Kansas City na par dni navStevolt, minulou sttedu se vydali na zpateeni cestu. Cikali, 'le se jim v Kansasu velice libi.

Obeanske listy dostali nasledujici: John Beeka, Mary Haba, Stanley Krenek a pi. Vykukal.

Ane2ce Svitakove se ye zdej g1 nemocnici ve de dobre, takte lekar ji uf".7, tekl, ze brzy se bude moci postaviti na nohy, e•'Z nas velice tell a ze srdce vSichni ji to ptejeme.

ObdrZela, jsem zpravu, ze sem ptijela z Temple pi. F. J. Bartkova s detini k ptibtiznYm a znamYm; jette teZ nekdo jinY dojel, ale neni mne molno zvedet kdo.

Nag Koch Edward vyrazi 9. Cervence do San Antonio, Tex., aby tam v C. M: T. C. kampu mesic sloufil pro strYeka Sa.ma.

V posledni sokonke schazi byl: mluveno, zde u nas ye Fort Worth bude odbYvano vetejno cvideni, ale jak videt ze cVieeni, velice pomalu pokraeujeme, nehdy se cvieenct sejde hodne a ptiSte zase malo. Cvieitel, kterY jest poslan ze severniho statu do Texasu, byl mezi nami jegte velice malo. Mame novou nadelnici Mary PavliCkovou a cvieitel jest W. Hejl st., za napomoci John Bedana.

Jegte yam pizipominam a vSechny vas zvu na sokolskeu taneeni zabavu, ktera se potade. v sobotu, 6. Cervence pri zdej gi Ceske hudbe Czech Melody Boys.

Nevim o l'adnem navrhu, bych mohla podati do sjezdu, jenom tak moc si preji, by nag redaktor Vestniku, spolubratr F. Moueka zrizristal na miste, prota2e nemyslint, ze by byl nahraditel, aby se vyrovnal jemu v jeho net", navne praci.

Pro dne gek I:1°1161m s pozdravem na redakci a vgechny ostatni a zustavam Vale sokolsko. dopisovatelka, Mililie Polagek.

Ellinger, Texas.

Mili bratki a sestry!

Jako zakladajici Clen naN Jednoty, vtele odporuCuji bratra D. A. Jurena k zvoleni do fitadu pokladnika Hlavni trtadovny S.P.J.S.T., ponevad2 ho znain od doby narozeni a jsem presvedden, ze tento bratr jest Upine schopnSm Clad pokladnika uspokojive zastavat.

Jsme s man'Zelkou zakladajicimi Cleny tadu Pokrok Texasu Cis. 1. ye Fayetteville, Texas.

Jest mi 83 let, manZelka o dva roky mladg, a east° si vzpominame na tu zmenu tech ponlerti, v drivej gicli letech jsme nav gtevovali spolkove schtize, jezdilo se na voze a nav gteva byla vklycky velka.

Die melt° nahledu ptal bych si, aby Hlavni tradovna zUstala ve Fayetteville.

Ku konci la.dam bratry a sestry delegaty, by odevzdali bratru Jurenovi sve hlasy ye sjezdu a ujiU'uji vas, ze nebudete toho nikdy litovat.

Pozdravuji ye West sestru Haidikovu, Rud. Marakovi a ostatni rodinu, take bratra John Pragifku v Dallas. S bratrskm pozdravem, Chas. Pragifka.

Galveston. — Poeet obyvatel mesta Wharton zySig il se za poslednich deset let o 62 procent. Podle seitani lidu, v race 1930 bylo ye Thaiton 4382,

Strana IS.

Veera, dnes a z tra.

TAK krasne bylo vdera. Ad ten eas jest pro

dnegek mrtev, jest jedna vec, ktera nam stala pro dne gek — krasna vzpominka.

Na g tatik, nedavnY ptiste'hovalec z Evropy a nage matieka, s jejim hedvabnYm gateekem na hlave, byli velice :St' a stni a spokojeni, neb byli zde mezi krajany a stali se eleny podpiirne jednoty. Spolkovy tivot byl cily a na ty mesieni schtize se tail kdekdo. Tehdy do schlize se jiste glo anebo jelo, jen kdyt Glen pro nemod nemohl, tak se nedostavil. Do schilze se Slo paky, jelo se na koni, voze, "bogach" anebo na "hecku". Byl-li ten zatrolenY severak "nagi" se zahoulili Ci zabalili do kviltu, dek anebo co se dalo najit, a jelo se stejne. Jen kdyi byla moc gpatna pohoda, to schaze nemohia bYt odbYvana, se nejelo. A to vtdy byl pro eleny spolku smutnY den.

Z Evropy se hrnuli do svobodne Ameriky spousty slovanskeho lidu, jak se tehdy jim zde tikalo (prosim bez uratly — neb z nich take pochazim), "zelenaci", a jakmile se tito stehovalci zde octli — ne jen zde v naCem tehdy "divokem" Texasu — ale i v jinYch statech nagi velke Unie, prvni vec, kterou hledeli udinit, jakmile mohli, stati se eleny nektere podpurne jednoty.

Prod' tak einili?

Za prvni — protote ptichodiv ge do teto zeme ze stare vlasti, byli v Americe se svoji • ztraceni, obzvla gt' kdyt gli do obchodu kupovat, kde tyto byly vlastneny a tizeny ArneriCany. Hledeli se tedy tito ptichozi ze stare vlasti dat do nektereho spolku, by se jaksi ptimichali mezi ty, co ut zde byli &l ye, aby jim v to keel vypomohli, alespori easteene.

Za druhe — hospodatstvi se velice li gilo od onoho ye stare vlasti. Bylo tedy tteba se 'at novemu zpiisobu rolnieeni, byly tu nove pro-7 blemy k lugteni, a tedy museli se tito ptistehovalci ueit od tech, kteti ji g .tu byli a vedeli, co zdej gi pomery vytaduji.

Nyni nee° o spo/kovem tivote, obzvla gte v nagi mile S. P. J. S. T. Kdyt se tato Jednota zalotila pied vice jak etykiceti lety, nebylo to ✓ Texasu onech poji gt'ujicich spoleenosti a spolkil rozdilnYch, kterYmi se nag nynej gi stat zrovna hemti. A i kdyby snad bYvaly zde byly tehdy, nikomu z nagich lidi, obzvlagte ptistehovalcilm, ani ye snu by nebylo napadlo, by se chteli &Ai k anglickemu spolku Ci spoleenosti. Vge co na g lid chtel bylo, bYti mezi s yYmi krajany, neb ten novY tivot ✓ teto — aC svobodne Americe, — byl mnohem krugnej gi a ptinagel mnoho zklamani a utrpeni.

Nebudu se pokouCet popsat dnes na gi S. P. J. S. T. od zaeatku, vzalo by to mnoho Casu a pak na to jsou zde je gte ti, kteH ji pomahali zakladat, taktet jeji tady. Ano, dnes je zde mame, ale zitra? Jak ten verej gek, krasna vzpominka.

Ted' nee° o ptitomne dobe — dnaek — na ktere chci venovat nejvet gi Cast tohoto meho "Skrabani", a doufam, le mili etenati mne odpustite, zdat se mnou nebudete nektai souhlasit, neb dosud mame pray° ve svobodne Americe, podat svilj nazor, druh druhu, anit bychom se museli divat, zdat nestoji nejakY diktator s pugkou za nami a nezastteli anebo neuvezni nas, kdyt dame na jevo sve mineni, s kterYm by on nesouhlasil.

Jest mnoho stitnosti, ze na ge schaze spolkove jsou malt) navgtevovany, obzvla gt' nagim mladYm lidem, rozenYm zde v Americe. Z. e ten mladY lid, tedy nage ditky, nechteji tahnout dobie ten spolkovY povoz pro na ge .narodni podniky pracovat. A nekdy je i nevedomky zadernime az hrilza. Prot? Jsou skuteene ti mladi bide videni v odich sveta (eyes of the world), tak jak my je vidime? Aneb jest to jenom nage mylna pfedstava a ne skutednost.

Nekteli star gi lide vtcly vidi vetginou chyby na tech mladSrch, povatuji je za nedbalej gi, lenivej gi net byli oni, tet nezku geni. Vezmeme vge z nestranneho stanoviska. Nedely se tyto veci

VtSTNiK pied nynej gim pokolenim? A iiebudeu se zas dit po tomto pokoleni? Odpovidam, ano. Ti, co jsou dnes mladi, ale ptichodem zittka budou starYmi, budou zase videt chyby na syYch &tech. To jest jit lidska ptirozenost, za kterou my nemilteme a ptichazi s katdYm pokolenim.

Ted' si rozmysleme dobte, kde je ta viva, ze jsou schfize mai° mladYm lidem nav gtevovany. Ptedne jest stale mnoho zabav americkYch, ktere — musim se ptiznat — jsou at philig vesele a latave. Aviak lid mladY miluje veselost. To same bylo s temi dne gnimi stahiky a statenami, jak byli mladi. Jenom he oni men pouze jedno misto kam se sejit se pobavit, do sve tadove sine. Nebylo tehdy by je dopravily padesatky mil na zabavu a zpet, jak dnes.

Dale, nektere ty tadove schilze jsou odbYvane prilia tahave, dne gni doba vytaduje pokraeovani rychlejAi; jen v padech, kde se rozhoduje o neeem vatnem, ma se vie dobte promyslet, podebatovat. MladYm elenum ma, se taky ponechat pra y° podati svilj nabbed. NCktere ty nej•ep gi veci yeerejSka nehodi se pro dnegek, a leckterY ten mladY, ostYchavY, uphimny Glen ma dobry nahled anebo navrh, kterY se zdraha ptedlotit; ale kdyby byl unit, prospel by mnoho taclu. S katdYm pokolenim ptichazi nove vynalezy i noVY zpilsob zits. Tedy i pro spolky theba nektere zmeny. Pled pillstiletim byl dobrY volskY potah, ten nejlepgi pomocnik rolnika. Pak phitly muly a kone a konedne ted' traktor. Jak velka zmena v stoleti. A co v gechno uvidi ta generace, ktera, tu bude lit ptigtich padesat rokt.

Mame pied sebou d ye otazky, ktere jak katdY z nas ihned pozn.a, budou asi dosti probirany v nagern pti gtim sjezdu, ac by phi chladnonervovem rozhodovani mely bYt rozlu gteny dosti lehko.

Prvni otazka, ktera se vyskytuje dosti easto: ma Vestnik mit nekolik stranek anglicke eetby? JSC11 dve oposidni strany. Jedna chce Vestnik pouze v teal Ceske, jinak ne, aby nebyl zmrven, aby nebyl strakat3"T. Druha strana chce alespori Ctyhi stranky anglidiny, tak aby ti, jet Cesky neumi Cist ani psat, za to berou velkY zajem v katclem podniku pro svilj lad a Jednotu vribec, mohli bSit spravne informovani, aby se mohli doeist v Mal anglicke, co se na pall spolkovem deje. Prosim laskave, bratli a sestry, nechci vyvolat tadnou hadku, avgak zdravou kritiku, d'estnS7m zprisobem podanou budu vitat a dovoli-li mne Cas, budu hledet obdrtet co nejvice motno, informaci chledne tato otazky. Take zde ihned udavam,ze toto co zde pig i jest pouze mrij osobni nahled, nechci ho tadnemu vnucovat.*Milteme bSrt theba etyli Cleni, anebo je gte vice nas, co mame rutne nazory, kdyt si vie po bratrsky porozpra,vime, katc1Sr poda, svirj risudek, pak to dame vie dohromady, zas doble prostudujeme a theba z katdeho toho nazoru neco vyhodime, nem ponechame, ale hlavni veci jest, abychom se shodli. Budeme-li pracovat jeden proti druhemu, porazime sami sebe i celou Jednotu.

Tedy prvni vec, aby byl Vestnik pouze v desk • keel. vydavan. Pevne vetim, ze ti jet toto stanovisko zaujimaji, mini to uptimne, zrovna jak to minili v minulosti. Aviak na ge Jednota yeera, nag e Jednota dnes a na ge Jednota zitra, jest asi jako dej, kterY hraji herci ye .ttech jednanich. Phijde prvni akt, nasleduje druhY a pak theti, a je-li aloha dobte sehrana, je z toho itspech. Aviak kdybychm vzali a vynechali prvni akt anebo druhY, mnoho by z toho obesenstvo porozumeni nedostalo. Taktet, kdyby byl prvni akt sehran nejdhive, nebylo by ze hry nic. _ Nyni neco o torn zmrveni Vestniku. Zajiste jste slygeli stare ptislovi: "kde se hnoji, tam se rodi". Motna tedy, Ce kdyt pohnojime nage pole spolkove, he ptinese je gte leptI firodu, aC musime doznat, to dosud nername na co reptat. Mnoho bude zaletet na zittej gim Casu, neb co obyeejny sedlak (nestydim se za to) vim, ze at' pohnoji se pole jak chce, bez patileneho obdelani a nobody, firody nerostou. A se spolky je to same.

A je§te, mil' etenati, jsem na nee° vzpom-

Ve t eitu. dne 3. ('-3ervence 1940. nel. Kelly j;.,ue 14, CO jste 6C111 p isli ze stare vlasti a s radosti jste se stali obdany teto svobodne vlasti, zkekli jste se vlasti tarn za mohem a phisahali jste -almost vlasti nove. Tato nova, vlast y am dala, ty nejlepgi'pliletitosti a svobodnY demokratickY tivot, kterY byste byli nikde jinde na teto zemekouli. Tato nova vlast y am nezapovedela a dosud nezapoabyste nepoutivali veci ,kterou jste sebou do teto nove vlasti phivezli, co syni a dcery naroda slovanskeho. Aviak od tech easii, co vy jste do teto zeme prisli, z vas teice pracujicich Slovanii vze glo pokoleni jine, rozene v teto velke a krasne Unii, vychovano v duchu slovanskem, vy gkoleno ve gkolach a ueeni americkem. A zas z tohoto pokoleni opetne mame jine pokoleni, jegte mladil, dne gni, ktere narozeno, vychovano a vy gkoleno v duchu americkem. A prave tots pokoleni, chceme-li by nage Jednota zdarne pokradovala a nadale ilia, musime tento mlaciS7 narod ziskavat pro na gi Jednotu. Mame tu d ye testy, ale pouze jednu mriteme poutit. Jedna jest ta, drteti se, by vgechno bylo vedeno v duchu slovanskem, aby jinx tee ye Vestniku nebyla leda eeska, udrteti Jednotu ye starch zasadach a nechat nagich slovanskYch pionYra potomky, vychovanYch zde v Americe, aby oni Ali za nami, jestli totit budou chtit, a aby Mali to co my jim budeme diktovat, a nechat na gi Jednotu zvolna, ale jiste upadavati na elenstvu a v brzku zahynout. Druht cesta jest, jak jsem byl shora uvedl, a jak bylo psamo ve Vestniku, zmrvit na ge spolkove pole, jit za nagim mladYrn potomstvem, ukazat jim, he je chceme do nageho spolkoveho pole zasadit, tak &nit, je ptilakat, jit ruku v rude s nimi a odchazejice z tohoto slzaveho Udoli, \Teat, sae do budcucna jest na ge Jednota, theba strakata, zajigtena. Co nage Jednota potlebuje do budoucna jest, aby byla v ni drivera, aby 'denstvo spokojene tilo a pracovalo spojenYmi silami, ne proti Tednate a proti sobe, ale pro Jednotu a elenstvo \Tithed. At to se stane, budeme silni, motni obstat nejhorii doby a Utoky nagich neptatel.

Jegte je tu druha otazka, ohledne prestehovani a budovani nave budovy, tedy Hlavni tladovny nagi mile S. P. J. S. T. Obchodni komory rriznS7ch most, taktet vYbory, pozrista-vajici z nagich elenri v rriznYch okresech a mestech, chteji, aby tato byla plestehovana do jejich mesta. te se Obchodni komory v gude hlasi o nagi ritadovnu, to jest pro nas velka dest. Wile by bylo, kdyby v gude pled nami zavirali dvele. Oviem musime pamatovat na jednu vec, — kdyby se mela riladovna stehovat — tedy aby se stehovala do mista, jet by bylo nejvYhodnefgi a nejprospe gnej gi pro celek nageho elenstva. Net vgak budeme dale mluvit o tom stehovani, prosim, dovolte mne napsat zas jenom svilj risudek.

Mnohokrate jsem slygel, ze Fayetteville neni eiste mesto, to se nehodi pro na gi afadovnu S. P. J. S. T., a mnoho jinY.ch veci, ktere bych zde zbyte6ne uvadel. Tedy po one schrizi, "di vlastne hostine, konane v Taylor dne 26. kvetna t. r., jel jsem se podivat do Fayetteville, na mesteeko, na na gi Hlavni tYtadovnu a na hititov, kde odpoeivaji poziistatky br.

J. R. Kubeny.

Jos. Koliha, ml.

(Dokoneeni ptigte).

Montevideo. — Vyslanec SpojenYch Edwin C. Wilson, vetejne ujistil uruguayskou vladu, ze Spojene Staty budou spolupracovati se vgemi jihoamerickYmi republikami v potirani 'dinnosti cizincfz, smetujici k podkopani hospodalskYch nebo politickYch svobod.

LondYn. — Veera se zaealo s bouranim proslule vete palace Crystal v LondYne, aby 1,600 tun oceli a teleza z ni mohlo byti poutito k vYrobe zbrani a munice.

Belfast, Severni Irsko. — Olen dolni anglicke snemovny, rev. James Little, prohlasil, le jest pouze otazkau nekolika dni, a Irsko bude nuceno zaujmouti rozhodne stanovisko bud' po boku Anglie, nebo Hitlera,

DOPISY DAME: (ESKE SKOLY V DALLAS, TEXAS. Mili etenati, ja rad chodim do Ceske gkoly.

V Ceske gkole se ueime eisti a psati spravne.

Pan 2ivn3.7 je nag uditel a pi. ' ivrio", je na ge -aditelka. KaalY den zpivame pisnidky, pigeme na tabuli, a eteme z nagich kniZek. Ja chodil dg eeske Skoly minulY rok. Ja jsem rad chodil, a ja, jsem zase chtel jit do Ceske gkoly. Budeme miti divadlo na ukoneeni gkoly. Bude v divadle kaddY. Ja jsem dvanact roku stark. Tegime se, ae vas hodne ptijde na na ge divadlo.

Slavek Vrla Na zdar! * * Mill etenati, eeska Skola zaela 10. dervna.

Pan 2ivriSi nas zase uci a pi. 2ivna jeho matka vypomaha. Pi. 2ivna, iidi i.',•teni a p. 2ivriS7 nam dava vety, ktere pigeme na tabuli a do segitu.

Ve gkole eteme, pi geme, zpivame, tea mivame nekdy pchadku a hadanky. P. Rendl a p. F. StranskY nas ji g podarovali zmrzlinou. D ye ZIkyne jsou z Corpus Christi, Anna Stranska, a Agnes Elzner. "Mime se divadlo, ktere sehrajeme pii ukoneeni gkoly a chceme, abyste vgichni na nage divadlo ptigli.

Adell Machae. * * Mili etenati, chodi nas do Ceske 'g koly tficet dva, a hodiny jscu od pul devate do dvanacti.

Jsme rozdeleni: o pul jedenacte pi. 2ivna nas psat na tabuli a davat dohromady vety.

Budeme mit divadlo na konci ttetiho tYdne v eervenci. Jsou v nem ileagtny v gechny deti ' e, Z"e se yam buAkolu navgtevujici a doufarn Lorraine Ptevratil. de libit.

Mill etenati, chodim do Ceske gkoly: Mame dva oddily. Zatim co jeden ete, druhY pike. Po ptestavce pigeme v2dy nejakou peknou pak ji tikame a zpivame za housloveho do' na geho ueitele. Marne tea provodu p. Zivneho, dye aniericke pani a to pi. Lillian Rotrekl a Marian Nesuda. Zpivame pisne "Aj, lueka", "NrvenY gateeku", "Ta na ge pisnieka" a jine.

Dekujeme za pohosteni zmrzlinou p. a pi. RendlovYm, a p. a pi. StranskYm, st. Velice jsme si Eleanor TobernY. pochutnali.

Nejstark zpevackY spolek v Cechach.

Nejstarg im, dosud einnYm zpevackYm spolkem v eechach jest spolek zpevackY dnes zvanY eechorod v Poeatkach. Jeho stanovy jsou z 1. eervence 1858 a byly schvaleny 31 tijna tehot roku. Udelem spolku bylo probouzeni citu pro zpev, zvelebovani kostelni hudby, podporo-

Btrana 1P.

1726TKIN

Ve sttedu, .tine 3. cervence 1940,

Drazi pratele, eeska, &kola uZ ea:Cala. My se ueime eist, psat, a zpivat pisnicky. Na konec gkoly budeme miti divadlo. Je 32 aakix, co chodi do ekoly. Mamee ekolu v Sokolovne. Ja jsem rada, ze mohu chodit do Ceske Skoly a budu se hodne ucit. Tegm se, Se vas uvidim yeecky na divadle. Na shledanou, Rigenka Vrla.

Drazi ptatele, eeska gkola zaela v Dallas desateho eervna. Pan 2ivnSr. je naS ueitel. Wed. Mci mail pana ueitele radi. On nas take vyueoval minule leto. My se ueime Cisti, psati a zpivati. Take budeme hrati divadlo v Sokolovne. Take jsme byli pchosteni zmrzlinou 14. eeryna p. a pi. Frank RendlovYmi a 21. eervna p. a pi. Frank StranskYmi, st. Velice dekujeme a opravdu byla dobra.

Helenka Slovadek. * * Mili pfatele, my v Sokolovne mame eeskou ekolu a je nas 32 'Zan. Skola zadina, v osm tricet a pfestane ye dvanact. Mame ptestavku patnacti minutovou. Naei ueitele jsou p.

2ivn3"7 a jeho matka pi. 2ivna. My eteme, pigeme, a zpivame. My budeme miti divadlo.

Jmenuje se "Za 'Stestim".

Jenik Kebrdle. * Drazi pratele, jsem studentka v Ceske kole v Sokolovne v Dallas. Mime se Gist a psat nagi deskou tee, i zpivati pisnieky. C'hodi nas dvaatricet do Ceske gkoly. Take s nami chodi Anieka 'Stranska, z 'Corpus Christi a Agnes Elzner z Taft, Texas. Pan a pi. Frank Rendl dali cele skole zmrzlinu a tea p .a pi. Frank StranskY, st. Dekujeme jim za zmrzlinu. Budeme miti divadlo na ukondeni akoly a budeme v nem vgeci hrat. Chceme, abyste vgichni pi isli.

Helenka Vrla. * * Mill pfatele, my tady mame dohre ueitele, p. 2ivneho a pi. 2ivnou. Skola je rozdelena na dve east. V osm tficet jde jedna Cast eist a druha pike; v devet tficet jde druha east Gist a prvni zase pike. Pak mame od 10:30 do 10:45 prestavku. Kdy2 pkijdem spet, zpivame pisnieky. Ve dvanact hodin zpivame "Kde domov mrij?" a pak jdeme domri.

Robert Durori.

vani chude skolni mladeS'e a usnadneni spoleeenskYch zaba y. Pri pkijmuti do spolku mel slOSit kaZdS7 oud 30 kr. stk. . co vkladne do pokladnice spolkove a pak tYdenne pkispevek, jen2 byl vymeken na 3 kr. stfibra. Jako heslo otieten byl na druhe strane stanov ver y : "Tam eistYch srdci stan, kde spe y je pestova!"

DiKOVZDANi!

Dovoluji si touto cestou vzdat srdednY dik viem kadu Stefinik a earn osobnim pratelum za projev soustrasti, za kvetiny a neast pri pohtbu meho syna,

y

Karla Kovaie Vage tieha 'least a sympatie pnsobila kon.efeive no, krutou rant' osudu, ktera nam byla zpiisobena jeho piedeasnYm odchodem.

4rdeCnY dik: JAN KOVAR, truchlici otec.

Mill dtenati, deska *Skola zadala 10. dervna.

Udime se eist a psat. Pan ZivnY je nde uditel a pani Zivny -Opomocnou uditelkou. Budeme hrati Ceske divadlo 21. dervence. Radi se udime nove Ceske pisne.

Helen Kopeckv.

Mill aerial.% pozdravujeme vas z Ceske ly. Nage deska ekola v Dallas zase byla zahajena. Ve ekole se mama velmi dobte. Rano eteme a pieeme. Jsou dve ttidy, jedna men`sick tan a druha dospelejeich. Je to lepei net veichni dohromady. 0 pill jedenacte mame ptestasku. Obyeejne jdeme ke kmottence na, zmrzlinu. Kdyt pkijderne zpet do ekoly, pieeme a zpivame pisne; katdY den se utime novou. Na 21. dervence budeme zde miti 'Ceske divadlo. Budeme vas veechny chtiti to videt, abychom se mohli ukazat, co jsme se nauNa shledanou, Ella Nesuda. * * Uditelova poznamka: Ponevadt obsah vaech dopisit byl vice mene stejnY, bylo nutno dopisy zkratiti a z katcleho vypustiti nem co bylo opakovano v ostatnich.

Prosim o laskave uvefejneni S pozdravem, Jaroslav E. ZivnY, uditel.

LondYn. — Francouzeti Wane v Chanciernagor a v Kalkute v Indii se rozhodli "bojovati po boku chrabre Velke Britanie, dokud nebude dosaIeno imlneho vitetstvi", jak dnes oznamuje- depea Reuterovy novinakske kancelate ze Chandernagor. V resoluci, kterou tito Francouzi v Indii ptijmuli, dale tadaji, aby se k nim ptipojili veichni svobodni Wane Irancouzskeho imperia i v ostatnim svete k odmitnuti podminek ptimeti, nadiktovanYch nasilim.

Dle spra y zaslanSTch americkSim korespondentem Chas Leavellem deli nejenom Polsko, ale i Finsko v nejblagi dobe hladu. Pomery nejsou o nic lepgi v Nemecku, a i hospodatsky bohate Rusko pocit'uje jit nedostatek, zavlnenS7 vydriovanim obrovske armady, nasledkern dehoi pole zustavaji ladem, jako'S i rody, ktera posledni diouho a krutou zimou postihla celou Evropu.

0.M.0•1111..11111.4•10.0.1•1.1■10•1111•041•11.0451111■04111111•0•1111•0■0•1111111.01.110.1=1.041111100 ■0•111111.0•111•0010041111111.■04■04M041"

DETSKY ODBOR itADU STEFANIK SEHRAJE

v nedeli, dne 14. cervence v sini na Cottage Grove — divadlo "SNEHURKA" $

Pohadka o 5 obrazech od V. B. Plumovske.

OSOBY: Gertrude Sopeak Kralovna Zimy Irene 8eveik Metelice Silvie Mae Kelarek Jinovatka.

Elizabeth 8tefka Snehurka Helen Koval Vanice Will 8vec Ivan, chudY sedlak Alice Cykala Selka B. Sopeak Jenieek Annie Mae 8ilhan.

Vaea Harry Busch StrST Sima L. Sopeak Betugka Jeanie Kelarek MarnAka deveata, Vlasta Koval Anieka, Roy Silka Tonik Frances 8ilhan Lamikamen Frank 8ilhan SvetlonoSla Vera Vaja Rudoklepek Jilik a Vojta 8ebek, Vera Vraa, Edvin Sopeak Trpaslici Zimni krajina — les — svetnice.

ZACATEK VE 4:30 HOD. ODPOLEDNE

Hudba: Rudy . Zatopek 0 Adast Vas uctive zvou DETI RADII gTEFOIS. 01•0■11111■01111111veliro•NI■0111.11.011MNOMOIIIIKIlmso ao■ flionoll..4 Mint:*

VIBTII

Strana 20.

Peeen.

let.

S. Kendi.

xTEKOLIK anglickYch badatelri zahajilo loriIN skeho roku patrani dosti podivne. Kdyt

prohledali katalogy tovaren, ktere u2 neexistuji, a za2loutle ritedni publikace z davno minubich dob, vtrhli do musei a podatilo se jim ziskat nektere vystavene ptedmety, ktere by jim keditele musei nebyli za normalnich podminek nikdy vydali. Co to hledali? Obyeejne krabice od konsery, ktere mely jen historickou cenu.

Nektere byly az z podatku devatenacteho stoleti — staly opravdu u kolebky konservoveho prrimyslu — a jedna nesla datum 1772! Badatele chteli zjistit, v jakem stavu se zachovaly potraviny konservoyane dtivejaimi metodami, a vyvodit z toho za yery drileaite pro potravinalskou chemii.

Prvni, ktery zkou'ael trvanlivost potravin, byl Francouz Appert. Podnet k jeho badani dala velka revoluce francouzska, ktera znieiv gi na jedne strane tolik lidskYch hodnot, snatila se na druhe strane provadet prakticky sve heslo rovnost, volnost, bratrstvi. Jednim z praktickYch vynaleza re yolucionatii bylo konservo yane maso. Revolueni vlada chtela pfedev§im dat syYm yojakiim potraviny, ktere by dlouho vydr2ely. Roku 1795 zaeal tedy Appert vatit ye sve laboratoki maso, ovoce, zeleninu a mleko, a kdy ts uplynulo deset let, stanovil na zallade dosa2emich vYsledka nej yhodnefai zp-Cisob konservovani techto potravin. Padle neho je hlavni pheinou rozkladu potravin styk se vzduchem.

Proto nadoby napinene potravinami musely bYt zahtaty, aby z nich vzduch vyprchal, a pak neprodyane uzavteny. Takto upravene krabice nabidl Appert . francouzskemu namotnictvu.

Roku 1809 dostal vypsanou cenu 12,000 frankri, ponevad2 jeho konservy vydr2ely zkouS'ku.

Ale to u2 path historii. Ptedhistoricko, doba konsery byla zahajena krabici, kterou ueenci nagli ye Nojenskem museu ve Whitehallu. Obsahuje dayku tak zvane "ptenosne omaoky", jig se fai pravdepodobnosti u2ival kapitan Cook pki sve ceste kolem sveta. Je to vlastne maso, rozmelnene na hustou 2elatinovou masu. Z pa mete CookovYch vime, ze tato jicha mela ptimo Melva vlastnosti. Vime take z pozdejMch motnich zaznamt, 2e britska namotni sprava doporueovala obstarat' ka2deho roku na ka2Och sto namotnikri 50 liber "pevne jichy" s odrivodne'nim, Ze pro nemocne je to nejlep gi nahra2ka za obyeejnou potravu.

Av'Sak hlavni pozornost veno yali ueenci d yema krabicim, ktere kapitam Parry pkivez1 nazpet ze sve tfeti cesty. Krabice, ktere pattily uk inventati lodi "Hecla", pochazeji z roku 1824.

Mely obsahovat teleci pedeni a mrkev s °mad.kou a byly porobeny bedlivemu chemickemu a bakteriologickem rozboru. Nejdti ye byla otevtena krabice s masem. Z prvni male dirky unikaly plyny takovou silou, Ze u2asli badatele nestaeili zmetit jejich tlak. Na Stesti zbylo jich v krabici jeS. te tolik, 2e zjistili, joke to jsou plyny. Byl to vodik (85.5% ) a kyslik v nepatrnern mno2stvi (0.2%). Druhe ptekvapeni pfealo, kdy2 byla krabice otevfena docela: maso, jet obsahovala, jet meli jest na gi pradedeekove, bylo krasne rri2ove jako maso z lososa. Pri styku se vzduchem se phrozene ihned zakalilo a z gedla — ale, kdyz bylo podrobeno sterilisaci, nabylo znovu dtiyejS'i rri2ove barvy, co2 by se s masem eerstvYm jiste nebylo stalo. To bylo tteti pfekvapeni. 26,c1nST z badatelti samortejme nechtel masa okusit, aekoli se v nieem nelisilo od 'derstye upeeeneho teleciho tizku. Dali je tedy nejdtive my'Sim a koekam, po 5 a.2 75 gramech, ale nezpozorovali 2adnYch akodlivYch nasledkii.

Nalez chemikil byl zajima yY take z jinYch drivodt. 26,dnYm analytickYm postupem nebylo mane najit ani stopu rozkladu. Ba i tuk, vyta2enY z teto pedene, stare 110 let, obsahoval bezmala tolik vitaminu D, kolik ho je normalne v eerstvem telecim masu.

Druha krabice, ktera nesla napis "Mrkev a Way a z masa", vaUk phpravila ueencrim ptekvapeni povahy menu vedecke. Hned, jak ji ote yteli, zpozorovali, 2e je v ni vice vody net potravy a Ze chyhi vcn7arai stopa po kreatinu,

nejcharakteristietefai to slake masove et'avy.

Bylo zfejme, ze mrkev nebyla vribec moeena ye at'ave z masa a 2e obchodnik, ktery konservu dodal, nebyl ptilfa svedomitY v pojmenovani sveho zboZi. Jasne 2luta barva mrkve se zMenila okam2ite na motile oran2ovou a pak v tmavohnedou a u2 nebylo mo2ne vratit ji puvodni eerstvou barvu. Vane mrkve, zrovna tak jako chut' byla nasladla. Z yldetni kovoya ptichut', ktera okamlite vzbudila pozornost chemikti, byla pkisouzena na vrub olova z krabice, jet se easteene rozpustila-Ueinkem gt'avy z mrkve. Bylo mono take zjistit ptitomnost karotinu (jeri2 obsahuje znaene mnatstvi vitaminu A), v mnastvi skoro takovem, v jakem se vyskytuje u eerstyYch Odbornici mohli studovat take zpilsob konservovani a uzavfeni krabic, jak se provadelo na zadatku de yatenacteho stoleti. Maso se vlo2ilo do krabice jeate teple, krabice se pkikryla vikem a ponechal se jen otvor, jim se do Ili nalila At'ava z teho2 masa. Pak se zaviel i tento otvor, ale nechala se jeSte maid dirka velikosti 'Spendlikove hlavieky. Pak se maso dale vatilo tak dlouho, o2 z diredky vykl obldeek perry. Potom se zavfela i dirka kapkou olova a je.ate nejakou dobu . se vatilo hermeticky za ytene maso.

Prvni yYrobci konser y mohou bYt opravdu hrdi na vysvedeeni, ktere jim vystavuji chemikove za sto deset let. Obstali skvele pti zkouke, ponevad2 dovedli prakticky vyrabet konservy, joke maji bYt, ktere yydr2i, mitZeme smele takkka do nekoneena.

Dnes dovedeme ptetvotit za par hodin inleko ✓ hustou, chutnou a YYZivnou tekutinu, dovedeme ze sotva chycenYch ryb vyrobit chutnou konservu a nemusime se tedy bat posudku chemikri z roku 2,040, i kdy2 budou jea'te ueenej& a ptisnejAi nee chemikove na'ai generate.

ROMAN EVY VRCHLICKE: DETSTVI S VRCHLICKtM. Jaroslav Vrchlicky bydlel se svou rodinou v Froze, na Palackeho nabte2i, v dome ep. 1227.

Chodival tedy easto v tech letech pied valkou po dlaZbe chodniku nad Vltavou, kde jsme ho east° potkavaly my, pra2ske deti, tenkrat asi ye veku autorky vzpominkoveho romanu "Detstvi s VrchlickYm". Pamatujeme se na jeho rozylktY havelok, na zlatY dym vousri podle tvate v2dy nastavene slunci, a hlavne nam pluji v pameti, ✓ koutku, kde se shroma2d'uji veci krasne a krasu ponoukajici, basnikovy belomodre °di, ptitomne i neptitomne, yabici a poyzna:Sejici, vkly v nejakem tajemnem spojeni s blankytem nebes.

Jak jsme dojati, kdy2 se s tou milovanou postavou setkavame jako s 2ivou bytosti v knize Evy Vrchlicke, tak vrouci, tak opra ydove, tak basnicke! Ale nejen my, ka2dY etenat najde v knize Detstvi s VrchlickSTm cele velke ridobi basnikova 2ivota, jeho zrala, beta lyricke tvorby a prvnich rispechtl dramatickYch jeho basni na Narodnim divadle. Najde jeho lidskou bytost jako otce rodiny, pozoruje ho v jeho vztahu k detem, k ptatelilm a k ptibuznYm,- k phrode, k mestu, ku praci, vidi ho ve vrouci chylnosti k Sofii Podlipske, v synovske lasce k obema strYcrim faraftim, svYm pestunrina, i ke v'Sem lidem, s ninii2 se v tech dbach setkaval.

Eva Vrchlicka ho kresli z ylaate aive tam, kde jsou jeji vzpominky nejosobnejS1; i tu je jeji obraz Vrchlickeho stejnY s nasim. "Dovedu si Vrchlickeho ztelka ptedstavit jinak, lee jak se smeje, nebo aspori pfelaskave usmiva," prayi Eva Vrchlicka, a ten (Israel/ vysilany vsttic krase sveta a sladkosti 2ivota je i pro jine spjat s obrazem basnikovym.

Ale Vrchlicky se usmival nejen vS7razem sve tvate; vaechny jeho tiny, jak je jeho dcera zaznamenavala v knize detskYch pameti, jsou sam laskavy risme y . Ptesto, 2e se mu Vrchlicka nediy a do dilny — jak ani nemohla, ani by portg ila detskY raz vzporninek, a my pti detbe knihy nevime, co v to chvili zrovna Vrchlicky • citime pfece i z vnefaich znakri jeho osobnosti, o nic112 pik,.to, co jsme tak dasto postihovali, kdy2 jsme detli jeho basne: ze Vrchlicky prudce 2i1, co psal, tak prudce, ze v torn citovem fiprku a v torn povodnovem prouclu

die suede. dna 3. Cervence 1940. skakal pie "pravidla poetiky" a zanechaval vYraz nekdy nedokoneenY, 'lady zbanY. Autorka zamerne tedy nemluvi o dile otcove, ale etenat citi jeho tvarei var pod Vaemi zevnej'aimi deji a znaky. Vrchlicky je pro ni cely, pevnY, hotovY Wade a osa deje, hrdina, k nemu2 ona jako k bo2stvu snaSi poznatky vS'eho a vgech. Osoby, osubky a osobnosti, ktere rabidriovaly prostor tech let, ohranieenych Eyinym detstvim, jsou y'Sechny zachyceny zejmena v jejich. vztahu k Vrchlickemu. Mesto Praha i venkoyska, pkiroda letnich pobytti, vyletri a test je popsana, jen aby tvotila pozadi tomu vernemu portretu. A tak, tteba2e si na ptiklad Karolina Svetla, 2ila pro sebe svou kamennou meditaci, v knize je postavena tak, aby byl -patrnY zejmena jeji vztah k Vrchlickemu. Tteba2e tu vidime Thomayera jako rodinneho lekate, piece je ten lekat-spisovatel celou svou existence v knize obracen k Vrchlickemu. Tteba2e hospodyne Klikova byla kuchaikou vekere ptibuzenske osadky v rozlehlem byte VrchlickYch, piece jeji hlavni poslani je vakit pro citli yy 2aludek Vrchlickeho, distit jeho dev a o‘Settovat jeho yzezreni, ureene vetejnosti. projemnele pak je Evou Vrchlickou vysledovan vztah Sofie Podlipske, babieky Eviny, k hrdinovi vzpominek, a take obdivnY postoj k otci-basnikovi Milady, starei Eviny sestry. S podivuhodnou kou ptiblfZuje pak yrchlicka k svemu hrdinoviotci bytost mateinu, tu Mimi bolestne milovanou, hladce, po syem a proti made ueesanou, neZnou a tak docela jinou nee Vrchlicky.

I vlastni, nejosobotejAi detstvi Evy Vrchlicky, popsane s tolika rozmilYmi a dtvtipnYmi podrobnostmi, se v knize jevi toliko Sirokou hladinou, rozlitou a vyhlazovanou, jen aby byla pokud mo2no citli yYm zrcadlem onomu Velikemu, kterY se nad ni tyeil jako egyptsky topol, v jeho2 yetvich jako v harfe veiny vitr vyhrava neutuchajici pine na oslavu 2ivota.

Tak lidsky, tak verne, tak oddane a basnicky nam dosud nikdo Vrchlickeho neukazal. F.B. ZEME PODIVNYCH VETRIJ. Zemi, v ni2 duje nejvice vetre na severni polokouli, je Gronsko. Ostrov ma rozlohu asi milion a etvrt etv. kilometre, tedy asi osminy Evropy. Je pokryt ledem o prUmerne tlouSt'ce 300 Je tam severni pal vetrri, jedno z nejpustaich a nejosamelejMch mist na zemekouli.

Co dela. z Gronska severni vetrnY pal? Je to ledovY pkikroy , jen se podoba obrovskemu hodinovemu sklieku, jeho2 vypouklY stied eni do vYae pies tre tisice metre a svaZuje se na vaechny strany. Kdy2 admiral Peary pti svych prvnich prakopnickYch objevech v Gronsku vystupoval pa svahu teto vyvY'Seniny, vAiml si, ze proti nemu vane neustale silnY vitr. KdyZ sestupoval dole, pozoroval, ze vitr mu vane do zad. Z toho vznikla domnenka, ze gronske yetry vanou dole od vyvYS'eneho stredu ledovelic Stitu.

Gronske vnitrozemi je mistem vetrnYch bouki a velkych mraz-Ci. Studene vary vanou ye vfaZich oblastech od pobte21 a setkavaji se blizko stredu ostrova. Tarn se sraleni a riti k povrchu ledu a pak doslovne plynou po svazich dosmerem k pobreli. JiZ vice cestovatelii si povSimlo podivneho azemi bezvetri ye stredu Gronska. Je opine obkliZeno vetrnymi stenami.

A2 do nedavna bylo teZko merit rychlost vetru proto, ze nebylo vhodnYch pristrojii. ObydejnY vetromer nevydrZi napor vetru, jeho rychlost presahuje 240 kilometril za hodinu.

Prato ZadnY z cestovatelii nemohl merit vitr. Podle nejnovej gich poznatkii je 320 kilometre za hodinu velka, av gak iiikoliv neslychana rychlost. "Hrdlotezne proudy tornado vYch viru nebyly nikdy zmereny, av§ak podle jejich &inn se soudi, ze jejich rychlost se pohybuje kolem 800 kilometre za hodinu. Kdybyste se nekdy dostali do cesty takovemu vetru, zvedl by vas jako kousek papiru.

KdyZ mluvime o divokosti vetru, pristroje namerily nejpruai vitr na hore Washington v Nein Hampshire ve Spojenych Statech. V tamejai jedinedne vetrne observatori byl svetovY rekord, kterY tine 370 kilometril za hodinu na elektricky zahfivanem vetromeru.

Ve středu,

dne 3. července

1940.

ODDÍL DOPISOVATELSKÝ I

,

' I

, I

I

'

!

I

1

I

I

:

Ennis, Texas.

Ctěný bratře redaktore!

V posledním čísle Věstníku ze dne 19. června píše br. Václ. Kvasnička z Rowena, Tex., co vlastně v jeho dopisu ze dne 15. května patřilo mně. - Br. Kvasničko, v onom dopisu píšete, že o tom čtyi'.· a půl proc. úroku na farmy ne­ mělo by být ve sjezdu jednáno, že těch půjček na farmy a certifikáty jest mnoho. - Proto jsem napsal, že se mi "zdá", že jste četl více než jsem psal, neb jste spojil půjčky na farmy s certifikáty, a já o půjčkách na certifikáty jsem nic nepsal. Tím myslím, že po Vašem ob­ jasnění ve Věstniku jest vše asi mezi námi skončeno, neb jak sám píšete, o těch slevách na cert. bylo psáno dříve. Br. Kvasničko, já ne­ rad se hlásím k něčemu, co není moje. - Do­ vedl bych na Váš poslední dopis též odpovědět, ale přiznám se, že možná ne tak obratně jak u­ míte Vy Vaše dopisy psát, neb v jednom Vašem dopisu jste učinil dotaz na sestru Křemenkovu a br. Chupík Vám odpovídal. Na poslední Váš dopis bych mohl odpovídat já, br. Gajevský a též i br. Gallia. Ale jak píši shora, nebudu pře­ bírat Váš. dopis, neb chci Vám napsat něco a zase se mně "zdá", že Vás to možná bude více · zajímat. Na můj dopis ze dne 24. dubna jste, br. Kvasničko odpovídal ve Věstníku ze dne 15. května. V onom mém dopisu jsem použil K.J.T., jak oni půjčují peníze na farmy, ať je člen neb ne, na 4%%, a proč by to nemohlo být i u naší S.P.J.S.T. - Ve Vašem dopisu ze dne 15. května píšete mezi jiným tato slova: Něco podobného píše ve svém dopisu br. K. Lážnovský, jaké vý­ hody mají členi u K.J.T. (a i nečleni, poz. pis.), kteři mají pújčky na svoje farmy, že platí čtyři a půl procenta úroku.

A při tom nízkém ůro­ lm jest zmíněná jednota 126%.. solventní. - Při takové vysoké solvenci se nechá něco dělat, ale jak dlouho, to nám budoucí čas ukáže. Br. Kvasničko, toto jsou slova která jste napsal ve Vašem dopisu. Na Váš dopis mně došel dopis, kde mně bylo objasněno, jak jest K.J.T. řízena.

Abych mému dopisu dal jakýsi směr, musím napsat co bylo psáno oním pisatelem: Ctěný krajane! Jak jsem četl ve Věstníku, použil jste naši K.J.T., jak u nás jsou půjčovány peníze na fanny členům i nečlenům a pří tom že máme solvenci 126%. Na Váš dopis odpovídá pan Vác.

Kvasničlm z Rowena, Tex., ve Věstníku ze dne 15. května, kde mezi jiným píše: " - jak dlou­ ho to asi budem moci dělat??" - Proto i v tomto mém dopisu naleznete i další objasnění a žádám Vás, byste jej dle potřeby použil. Po prečtení onoho dopisu jsem napsal dopis ono­ mu příteli, že děkuji mu za zprávy a že bude-li možno, použiji jich při sjezdu S.P.J.S.T., že mne ona zpráva zajímá, že jisté body by nemo­ hly ani nám škodit. - Na to obdržel jsem dru­ hý, dopis. kde onen přítel píše: Příteli Lážnov­ ský. - Ze zaslaného, jenž jsem Vám zaslal, myslel jsem že použijete jako pomůcky k další­ mu psaní do Vašeho Věstníku, jak naše K.J.T. .ie vedena a doufám, že to napíšete do Věstní­ ku, neb pakli jste použil naší K.J.T. za příklad, jest též Vaší povinností psáti i dále a objasnit vašim členům, proč naše solvence jest tak do­ brá. V mém prvním dopisu dělal jsem jakési porovnání, ač nejsem vaším členem, a uvedl jsem, jak u nás je řízeno. - Tak jiná pomoc mne, br. Kvasničko není než napsat, co onen přítel píše, ač nemínil jsem tak činit, vypisuji jak onen přítel píše, ač jsem sám psal, i br.

Truksa, by někdo napsal, jak v jiných jedno­ tách jest placeno úředníkům atd. Onen přítel píše: Naše solventnost, jak byla aktuárem vy­ počítána, činila 1. ledna 1940 - 131.83%, což znamená 286.213 přebytku. - Dne 1. května 1940 měla K. J. T. následující počet členstva: Pravidelně platících 4,849 členů. Na samočinné půjčce 512 čestných členů 12. - Celkem K.J.T. prvního května měla 5,373 členů, členů Mláde­ neckého oddělení 1,339.

Celkem všech členů C,712. Platy našich úředníků: kaplan $100 roč­ ně, předseda $600, místopřededa '$150, tajemník $1,500, výp. taj. $900, pokladník $1,250, právní rádce $250, řiditelé (4) po $100, celkem $400 a cestovné, časopis $125.

A nyni Vám ještě na­ piš! o těch řarmách, Spl'lívně jste psal. ie K.J.

Stta.na D.

VIST1'il: T. půjčuje na 4%%, ať je člen neb neni, a dě­ lání půjčky nestojí toho co vypftjčuje nic. Od­ had na majetek dělají dva místní členi, na kte­ ré je spolehnutí, a to zadarmo. - Půjčka se dě­ lá dle přání, na 10-20 let, a i když nic nesplácí člen, pouze úrok, tedy po vyjíti 10-20 let půjč­ ka se obnoví. - Aneb může platit 5%% a tak uplácí 1 % na kapital. - Kdyby dluhuiíeí pro nepředvídané neštěstí ani úrok nemohl zapla­ tit, dá jen rent z toho co udělal a také jest to O.K. - Když by viděl, že farmu kterou kOUJ?il, by nedokázal zaplatit, tak mu K.J.T. dá příleší­ .tost to vyměnit za menší, aby svoje neztratil co do první farmy zaplatil. - Ba i když již farmu je mu nucena jednota vzíti, tak pak ještě 1-2 roky čeká, až kdyby se dluhující zmohl, aby si farmu mohl vzít zpět. Celkem ale vzato, K.J.T. farmy nebere. - Jak čtu ve Vašem ·věstníku, tak platíte $2 ročně. Z toho jde na Hl. Úř. $1 a $1 na časopis. - Jak píši v mém dopisu, my platíme $125 ročně za podávání zpráv finanč­ ních a jiné v časopisu "Našinci", jest to naší jednoty časopis, ale žádný není nucen ho od­ bírat. - My u naší jednoty též platíme $1.80 ročně a jak jsem napsal, časopis nemáme, ale z těch $1.80 se platí 7% centu Hl. Úř., tedy 90c ročně na její vydržování, 3%c na chudé studen­ ty Czde onen přítel nenapsal, zdali jest to půíě­ ka aneb dar) a 3%c na nemocné členy. K.J.T. od spolků pro nemocné nesbírá. Nemocný pře­ dem Jest podporován místním spolkem, a pak podá žádost na patřičné listině, úředníci ji pod­ píší před notářem, lékař přidá svoje dobrozdá­ ní a zašle se na místopř., který po prozkoumání má právo odporuěítí od $25 do $100 ročně a k tomu odpustiti i placení úmrtních poplatků. Buďte jist, p. Lážnovský, že žádný úředník ne­ odporučí někoho, kdo skutečně těžce nemocný není či nebyl. - Proto opravdu se dívím, co řá­ dů neb členů samotných se staví proti zavede­ ní nem, podp. Co ten p. Ťoupal se již o tom na­ psal; což nešlo by to jinde ušetřit a dát to na nemocenskou podporu? Jo, ono se to dobře kři­ čí, nezavádět nem .. podp., dokud je člověk zdráv. - Nás je 8 v rodině a za 4 roky jsem měl 5 operaci, a jak mně to bylo dobré, že podporu jsem dostal. Zdá se, p, Lážnovský, že nešetříte na pravém místě, že byste měli ušetřit jinde a zavést podporu pro členy v pádu těžké nemoci.

- Na úlevu starým členům máte pravidlo ve stanovách 75 let stáří a 35 let být členem, pak takový člen platí polovic poplatku. - U naší K.J.T. vyplácí ročně dividendy od ¥2 do 11/2. U nás dostává každý člen spravedlivě, kolik má reservy. Není spravedlivé dáti stejně tomu, kdo jest v jednotě 30 let a vstoupil ve 20 letech, jak tomu kdo vstoupil a měl 40 let. - Tedy příklad­ ně, ten mladý platí $1 měsíčně a za 30 let by tam měl $360 a 4% úrok za 15 let k tomu 360-l-216-$576. Ten starší platí $1.75 měsíč­ ně, za 30 let by tam měl 630-l--378, úrok za 15 let 4 o/o, tak by ta mměl $1,008. To jest ovšem je­ nom ukázka, neb žádný tam tolik nemá, neb dříve tabulka platební byla hodně nižší než je teď, no, beru to jen příkladně. - Tedy ten mladý by u K.J.T., pakli by vyplatila 1% divi­ dendy, dostal na konec roku ček na $5.76 a ten starší na $10.08, ač jsou v jednotě stejně dlou­ ho. Podobným způsobem to. dělá K.J .S., ale ne­ čeká až je tam člen 35 roků a 75 let stár, ale za­ čne dividendy vyplácet po 5 letech členství. Já jsem do jednoty vstoupil když mě bylo 18 let, členem jsem 33 let, loni se vyplácelo %% dividendy a já dostal $2.90. Já platím $1.15 mě­ síčně, což inně zaplatilo dva a půl měsíce po­ platky, a jest mi teprve 52 roků a ne 75. - Tak vidíte, milý příteli. Naše. jednota platí dividen­ dy, dává nemocným členům podpory až $100, máme přes 131 % solvenci a nemyslím, že se dě­ lají extráty. Naši jednotu ženou jen farmáři, ale ženou nám to dobře. Končím a Vy přemý­ šlejte. S pozdravem, N.N." Tak br. Kvasničko, zde jsem opsal dopis mně zaslaný, ani jedno slovo jsem nepřidal aniž u­ bral. Já k tomu nebudu nic připisovat - ale že byste měli opravdu přemýšlet.

Poslední dvě čísla Věstníku nám podávají zprávu pokl. br. Fr. B. Steinera, která jest dosti zajímavá, též dopis br. Chupíka, a z oněch zpráv bři. Steinera a Chupíka jest vidno, jak náš řád měl dosti dfivodťi ve svých návrzich, tét navrhovat. ~u~en• ťttadu llěetniho a na.hra-

<;

dit onen úřad odhadčím majetku a podáváním zpráv každé tři měsíce. - .Náš řád dvakrát žá· dal za plnější zprávy, ale nebylo nám vyhověno, nyní víme proč.

Br. Kvasničko, jak jste psal, že jedině z fa­ rem máme z úroktl ještě příjem, že našl'} zálo­ ha stoupá. - Ovšem, kdyby každý platil úroky jako platíte Vy, pak ovšem, ale jak čtete ze zprávy br. pokl., není tak všade. -Maně vynoří se člověku myšlenka, jak mohli naši úřednici nechat to tak jít, by nezaplacené úroky činily sta a tisíce dolaru. Já poslední čas myslel, že všechno to zavinil br. Steiner a Valčík, protože někteří členi tak naráží na br. Steinera a ono již se to táhne dávno před br. S., než byl čle­ nem Hl. ú. - Jak se tak člověk někdy zmýlí.

S pozdravem, Karel Lážnovský.

------- Iowa Colony, Texas.

Doqa sjezdová se kvapem blíží a jak vidět z dopisú, bude o čem jednat ve sjezdu. Co mě přimělo do psaní, byla oznámka bratra J. F. Chupíka, že se uchází o úřad tajemníka Hlav­ ního Řádu. Nejenom já, ale celá osada tu zprá­ vu ráda uhlédla, neb zdejší osadu založili bratři Chupíkovi. Prodali zde asi čtyřicet farem a každý byl a je spokojen, neměl žádný s ničím nějakou nesnáz neb nedorozumění. Já jsem byl první co jsem pozemek od nich koupil, je tomu dvanáct let. Nejen se mnou, ale se všemi zde jednali při prodeji správně. Každému řekli do­ brou i špatnou stránku a nechť si každý udě­ lá jak chce. Nepřechvalovali žádnému nic a ta­ ké žádnému neslíbili nic co by neudělali. To se ví, když jsem tu sám první rok farmeřil, tak sem bratři Chupíkovi vozili lidi dívat se na po­ zemek a také se vždy zastavili u nás podívat se na krop. Jednou při také příležitosti povídá ml p. Chupík: "P. Valušek, když by se Vás někdo ptal na zdejší poměry, tak jen každému prav­ du, s pravdou nejdále dojde." Tak to nasvěd­ čuje, že byl dobrým agentem, a to řekne každý kdož tu od nich pozemek koupili.

Od té doby co br. J. R. Kuběna zemřel, zdá se mi že naše Hlavní Úřadovna potřebuje někoho co by tu práci vzal do rukou, někdo co se v tom vyzná a co by v tom vedl pořádek a já pevně věřím, že br. J. F. Chupík by to dokázal k u­ spokojení všech členů naši Jednoty. Br. J. F. Chupík se podobnou práci zabýval skoro celý život, tak že by jsme tam měli člověka zkušené-. ho, který by se nemusel učit až bude zvolen.

Víme každý, že zkušenost se nedá koupit. Naše Jednota má hodně pozemktl, s kterými je hod­ ně starosti a také vím a mnoho jiných,. že v bratru J. F. Chupíkovi by měla ·Hlavní Úřadov­ na spolehlivého dělníka, který dovede napsat všechny papíry spojené s prodejem majetku, neb udělat pújčku. Když jsme my zde kUP.OVali pozemky, tak bratři Chupíkovi nám tu všem tyto kupní listiny, abstrakty a jiné obstarali, my jsme s tím neměli žádné starosti a vše nám vyhotovili k naší spokojenosti. Já myslím, že když bude bratr J. F. Chupík do Hlavní Úřa­ dovny zvolen co tajemník anebo co úřadujicí místopředseda, jak to navrhuje řád Karel Jo­ náš číslo 28. z East Bernard, že aby místopřed­ seda byl stále v Hlavní Úřadovně. Jeho hlavni povinnosti by bylo dohlížet, aby veškeré záleži­ tosti Jednoty byly v úřadovně přesně a bezod­ kladně vyřízeny, atd. Já myslím, že br. J. F. Chupík jednu neb druhou práci dobře zastane, že vše bude správně vedeno v úřadovně a také i mimo úřadovnu, že dovede naši Jednotu re­ presentovat před ostatním světem. Bratři de­ legáti, já vás ujišťuji, že když dáte br. J. F. Chupíkovi váš hlas a zvolíte ho do jednoho z těch dvou úřadú, že nebudete litovat. Toto piši jen pro dobro naší Jednoty, jelikož vím, že br.

Chupík zastane svou povinnost a naše Jednota takového potřebuje.

Na shledanou ve sjezdu! John Valušek ml.

Návštěva. "l\faminko," pravil malý Vladík diskretně, "shýbni se ke mně trochu, já ti něco pošep­ tám do ucha .... " "Ale jdi, Vladíčku, cožpak nevíš, že se ne­ šeptá do ucha, když jsou přítomni hosté?" horšila se maminka. "Mluv pěkně nahlas!"

"Tak dobře", povídá Vladík resignovaně, "já. jsem ti chtěl jenom říci, že si tenhle pán vzal

ještě jeden ~olM, když jsi ne nediv.ala!'*

""!!;

"

Bttana II.

Ve stiedu, One 3. e'ervence 1940.

VitSTNiK

John W. Leiikar eESICt PRAVNtK Vadovna v Butler - Grimes Bldg.

ROSENBERG, TEXAS.

RED FRONT

teska Jidelna, Restaurace a Pivnice 714 PRESTON AVENUE HOUSTON, TEXAS Jos. Koiut, majitel.

Telefoh: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunge, KejlepAi soudkove a lahvove p1vo, rtizne druhy vina a doutniky.

Miuvime cesky.

Hoboko stale na sklade.

ZvbiAtni stoly pro rodiny.

C. H. CHERNOSKI PRAVNK Vytizuje vetkere soudni zalettosti.

Utadovna: 936 Bankers Mortgage Buildin g , ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

$ Uspoilte $ $ $ Kdyi vase hodinky palete nom do spravy. Jenom na kratk'Y gas einime nabidku etenatilm Vestniku a vgem naSim krajanum spravit jakekoliv hodinky, ktere se hodi spravit, pouze za$2.50 Tato oznamka musi bYt zaslana a neb ptinekna s kaidou spravkou.

Frank Kobos & Sons Watchmakers & Jewelers 308-9 Stewart Bldg., HOUSTON, TEXAS. DU. THOMAS N. DeLANZIE 06Ni LEIC-Aft spravne pripravene.

Cas dle droluvy. fltadovna 3248 — Res. 2687 513-15 Professional Bldg.

TEMPLE. TEXAB. Nabytek a domici zatiieni vieho druhy.

Tovarni ceny. — Vim° k zakazniku.

Vzorna obsluha.

Tesar Furniture Co 5906 N. Main. — Tel. Taylor 6063 Naproti budove itadu Pokrok Houston.

HOUSTON, —::— TEXAS

V dobe sveho vstupu na universitu jsem poznal, ze nejsem a nebudu nikdy basnikem, i small jsem se s tim, Le se vzdelam na potadneho kritika.

By-lo mne asi ttytiadvacet let, kdyt jsem poznal, Le spojeni kritika a literarniho dejepisce je viastni formou meho du:sevniho i slovesneho tivota. Veal jsem vAak hned od zadatku, te to snad neni pouhe sdruteni dvou vetejnYch funkci, profesora na katedte a elankate v easopisech i referenta v novinach (timto jsem asi patnact let a nabYvam stale pevnefg ho ptesvedeeni o dalekem dosahu tohoto povoldni.)

Co zde citim jako tivotni nutnost, to mne ptina g i zarovefi nemalou vYhodu: mohu zjevy a smery ptitomnosti zapkinati do vYvojove Lady, mohu k novinkam zaujmouti perspektivicky cennY odstup, jen zvyAuje mou spravedlivost, ale mohu tet osobnosti a dila minulosti chapati a souditi s citlivosti a svetesti, jit mne udi diiverne souditi (a kterepak soutiti neptina g take obdasne nedorozumeni a napeti?) s literaturou .ivou.

Vytkl jsem jit mnohokrate; jakY vYznam ptisuzuji poznani tradice slovesne, ktera pro mne osobne nabyla od let svetove valky ptizvuku tet mravniho, prove v na gem narode s tradici slaboudkou a nadto nekolikrate ptervanou musi kritika konati dilo zvlatte aeinne, ale i obeztetne; neni ji to proste motno, naletite v'zbroje literane historicke.

Arne Novak. o Ponemeovani Jihlavy. V Jihlave naptiSte nesmeji bYt Ceske ani deskonemecke nazvy obchodii, ani fine napisy a reklamy. Od 15. eervna musi bYt podle natizeni vladniho komisaie dr. Engelmanna nahrazeny tabulemi a napisy diste nemeckymi, a tam, kde by byly ptece dvojjazydn'e, nerneckY text musi bYt pied deskYrn. Toto natizeni se vztahuje tet na jihla yska ptedmesti, kde vgak je linita, al do 30. zati. Po techto datech nevyhovujici tabule budou fitedne odstrariovany na naklad majitele. lo( Pravda jest, le spisovatel, kterY 2add od obecenstva neprosteho uznani a tIpineho ptijeti v gech svych poladavkii, jest bud' bilh, nebo jektnY, sveta neznalY blazen. Ale pravdepodobne spge to druhy net to prvni. Nebot' Lade, ptilfg mnoho.

Katda vec ma dve stranky, i v umeni. NejproduktivnejS1 a nejumeledtejM sily uznaji to prvni, protojejich smysl pro skuteenost je spravne vyvinut. MnohY umelec bude vtdy pii vsi sebeficte recpektovat urdite ptedsudky sveho obecenstva. Oboji de, se velmi dobie spojit.

Arnold Bennett. )0( Je stars' omyl, te krasna literatura je v'razem nebo zrcadlem spoleCnosti. Nikoli. Nekdy se site aspoii zdanlive, tomuto lu, b'ti obrazem mravii spoledenskYch, ale jindy a pravidlem ptedjime, vYvoj tivota. Krasna literatura nedela se totit jen pozorovanim a fakty, dela se take a podstatne obraznosti, touhami, fikcemi, dychtenim a usilovani, ideami, vim tim snovYm kvasem, kterY zmita duneb one vrstvy spisovatelske al V ureitem obdobi.

F. X. S'alda

Od narozeni jsme vsichni rovni.

Selske strevice necht' psou pripornenutim puvodu knuteciho rodu. Stesti je vrtkave. Nebot' Stesti pokad tak v kostky hraje kolem svYch, ted' ty povznese nejvYge, ted' ony pohrouZi. nejniie. Tudy bYva, hodnost pozemska, ktera nekdy byla k slave, ztrati se hanbe. Ale chudoba, ctnosti premoiend, neskrYva, se pod via kozi, nYbrt viteze povznak do nebes, jeho2 byla nekdy Piemysl (K) strhla do pekel. )0( Nestyd' se zmenit, co 'Spathe zaFilip gvabskY poeato.

)o( VelkSr pomocnik

HERBINE Kdy2 Muenatost, boleni hlavy, nadYmani, plyny ei pocity imavy jsou ptiznaky doCasne nezabvnosti a uZivate nejake projimadlo. zkuste Herbine. Je to naprosto rostlinnY lek. Lahev 60c. Old Corner Drug Store, West. Texas.

(1)

DR. KAI J. HOLLUB CeskY Mat a Operater 711 Medical 'Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon iitadovny: Preston 2553 Telefon residence: Lehigh 9745

farmy.

SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLU2BA. hodine 2alu zarmouceni nalezaou Edward Pace polifebni ustav pohotovY k sympatickemu vytizeal nezbytuYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitru.

Levne ceny jsou nagi zasadou.

EDWARD PACE Pobiebni tiditel.

Tento jednoduchY ptistroj mime zdokonaleny a dela lep gi praci net ten stareho vydani. Da se ptipravit na jeden Aroubek, na svibove notky kolovetru a zniei v'Sechnu travu t kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenYch rolniku do'sveddi tdinnost tohoto nieitele.

USetti yam mnoho place. Je utivan pi i oboravani baviny a korny. Zaruden. Kdyt nebudete spokojeni, penize se vrati.

Cena $1.75 par, paStou vyplacene. Kupte u nejbliMiho agenta. Neni-li agenta u vas, objednejte ptimo od:E. D. DOSKOtIL Burlington, Texas Chceme agenty — Pate (Tato oznaka bude ve Vestniku kaide dva tYdne

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606.

TEMPLE, TEXAS. 041•111341111•04111110.0.04111111.0■0411111111.0.0111.1 ■9.411111.0.1111.

an Pharmacy A. F. CERNOSEK, AIDITEL

1826 Leeland Ave., HOUSTON, TEXAS. tpina zasoba lekarnickeho Jedind Ceske, lekarna v Houstone.

Navgtivte nos.

Telefon: Beacon 32100. t.100.041■041000411111111.1•111.41■71.41404.170.0.11.10.0

Do Houston a okoli!!!!

Zabavy fladu Pokrok Houston Nite uvedene orchestry hrati budou tancechtivYm dle nasledujiciho poiadu:—

CERVENCE

DNE 7.

DNE 14. CERVENCE DNE 21. tERVENSE DNE 28.

DNE 4. SRPNA

CERVENCE

Syncopators Joe Zatopek Vine. Nesvadba Rudy Zatopek Syncopatrs

VSTUPNE: PAM 40c O pohodli a obslonieni et. navite'vnikii bude nalelite postarano.

PORADATELE. Poitovni adresa: 1140 Robbie St. — Telefon Taylor 0458 Na doptani se jest — 20th and North Main.

Ve sti-edu. ctne `,=_L aervence 1940, Sto itt 011114 . y iios4oa.

NejvetSi morayske poutni misto HostYn slavi letos ste vYrodi obnoveni. 0 yzniku tohoto poutniho mista neni ptesne nic znamo. Nepochybne se sem chodil modlit lid ye XIII. stol. o ochranu pied tatarskYmi vojsky. ZnamY pramen na HostYne byl cbjeven jiF v XVII. stoleti a byla nad nim zbuclOvana. kaplieka r. 1700. Za Josefa II. chrdm pustl, az z nej byly jen ssutiny. Teprve v r. 1841 konaly se sbirky po cele Morava na opravu hostYnskeho chramu. Vynesly ihned velkou eastku, tak2e se mohlo p1ikroditi k oprave. K vYradi byly vykonany velptipravy. Byl o':,noTen oltat poutniho chramu, kovotepci a ciseleti zhotovili pro oltat novY svatostamek z 'Oerveneha bronzu a nad oltatem je postavena kopie slavneho Mysibekova ktiFe od ak. sochate:Ttisky. Novy mariansky obraz po zpustoFeni chramu za panstvi V Bitkovskeh• z Bitovee dal namalovat V. Lobkovic. Kdyl potom ziskal panstvi nejbohat g mora yskY rod Rottalt, byl poutni chram rozSitovan a v nynefSi podzbe postaven r.

1747. Behern let byla zde zilzen.a te2 nocleharna pro poutniky, jideiny atd. 0 poutich moZno zde videti krasu mora yskYch lidovych kroja. )o( WicrlY objev na Velehrade.

Ve zdivu budov ptilehlYch k yelehradske basilice se objevily trhliny, .jeF bylo tteba zajistit. techto pracich byla prave objevena krasna romanska okna ze 13 stoleti. Zatim se pti§lo na 7 takovYch oken, jet vesmes pochazeji z basiliky, postavena v letech 1204-1228.

KamennYch zbytka bylo unto pti stavbe basiliky nynej§i (ve slohu barokevern). Letos budou rozebrany take zakladove sloupy a podita, se s tim, Fe se ptijde na dalSi r.:amatky z minulosti staroslavneho Velehradu. )0(

Od roku 1883.

Ballard Snow Liniment byl levnou Pomoci k ideve namo2enYch odtenin, vysileni od prepracovani neb prepinani. Le.he y za 30c a 60c. Old Corner Drug Store, West, Texas.

(4) )o( NONAT BY ME LA TAT V KAZDE DOMACNOSTI. Prvni prieina, proe by niela bye Nonat v kaide doindenosti, zvlaLte na farms.

ProtoFe nevite, kdy vas zaketnd nernce ptepadne. Nastydnete. V noci se udela zle. Plena na prsou, pod Febry, boll v krku atd. Lekat je daleko. Date-1i na posti2ene mistonaplast z Nonat, snad rano ani nebude nutno lekate volat. — Pi. Irvin810,, Banner, Okla., napsala. — Syn 171etY dostal spalu a pti torn dostaval zapal plic. Udelala jsem z cele dolarove Nonat naplast a syn hned po pkilo'Feni pocitil alevu. Ta jedina naplast pomohla. Dostala jsem dobrou zkuSenost.

Par. Offq

Cena Nonat jest postou 55c a $1.05. Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste ptimo na naSi. adresu: MARIE LEIBLINGER & CO., ALTADENA, CALIFORNIA.

Tlitret

o Joni v S. P. J S. T. Laskavosti pi. A. S. Strmiskove z Hillsboro, Tex., zatazujeme tento vYznamnY obre..zek, dosveclaujici lasku a vernost naSich teskYch Fen k nail Jednote, zalc iFene naSimi pionYry v 'dervenci roku 1897.

Otrana

Lepe libit se jednomu Mechetnemu, net tisici neSlechetnYch. Bedrich I., Rudovous Johana Fridy z Kunvaldu, okres NovY Jidin, Morava, narozeneho 26. tijna, r. 1873 v Kunvalde. Jeho otec se , jmenaval Josef Frida, domkat els. 231 v Kunvalde a mantelka Rosina. Do Ameriky mel odejeti nekdy v roce 1880 — 90 a zemtel v rode 1938.

CeshoslovenskY konsulat v Houstonu by byl krajanam povdeeen z asebe meng zpravu o rodine ze L -snulehopaJiFrdyzKunvaldu. Laskave adresujte: Czechoslovak Consulate, 711 Medical Arts Bldg.., Houston, Texas. )0( Buda,..ani vzorne oboe u Zlina.

V driihe pclovine derma budou eESKk FILM jit v pinem proudu price, jejicht diem je premena oboe Sazovic na vzornou obec zlinskeho kraje. Sazovice jsou jiz obci znaene pokr4eilou, ale pteee jen nutno vykOnati jests mnohO praci. Budou trojiho Veselohra s Antonii NedoSindruhu, a to prase na obecnim maskou v hlavni aloze. Dalg vYborjetku, aprava budov, slouFicich yeni herd: Hugo Has, Jitina Optejnym fidelam a aprava soukro- ni6kova, J. Plachta, A. Mandlova. mYch budov a zatizeni. Geld, obec Ukazuje Jos. VaSut, zastupce Prase zdaastni vS'ech praci. Pracuje se ga Film Co. nejen na sestaveni planu, pokud se tYka praci a penez; ale i pottebSCHULENBURG, v patek 5. e'erneho materialu. Motno poeitat s venee, o 2:30 hod. odpoledne tim, Fe Zlinsko bude miti do konce a o 8 hod. veeer. leta vzornou obec.

CROSBY, v nedeli 7. eervence o )o( 3 hod. odpol., o 6 a o 8 veeer.

Stall mlynarsby rod v PoCarkieh. NEEDVILLE, y pondeli 8. eervenNovinami probehla nedavno zprdce ,o 8 hod. veeer. va, Fe Zemska rada Fivnostenska WEIMAR, v titerY 9. eervence, o pro Cechy hodla po vzoru Zemedel8 hodinach weer. ske rady udileti vyznamenani staSHINER, ve etvrtek 11. eervenee, rYm eeskYm rodam, v nich2 ternso 8 horlinach veeer. slo nebo,livnost prechazely z otce SMITHVILLE, v patek 12. e'erna syna pc dobu aspori 100 let. Meverice, o 4 hedinach odpoledne. zi nemnohe rody, ye kterYch se Fe- FAYETTEVILLE, v patek 12. e'ermeslo dedilo vice neF 200 let, pavence, o 8 hod. veeer. tti mlynatskY rod Balkav v Poedtkach, kterY je na sve Fivnosti od r.

1723. Dne'Snim mlynatem je zde Raimund Balek. )o( Prvni tech na Sumatie.

Z Prahy Se sdeluje: Maio vime o Zkuste Severovu Horkou dries? zivote 'C'eskYch vystehovalcii v minulYch easech. Byli jiste i mnozi Pomand zaFivan i, povzbuzuje chut' k jidlu. $1.25 ye vSech lena asijskYch ostrovech, ale dokladil o tom je mei°. Nate musea by- karnach anebo objednejte primp. la v minulem stoleti hojne obdarov2',.na prirodovedeckYmi i ndrodopis nYrni ptedmety oeskYm lekarem Fr. t'urdou, jsoucirn ve sluFbach holandske osadni vlady. 'Narodil se r. 1844 v Pisku. Jeho otec byl lekdrnikem, kterY dal synu peelive JO, v 19 letech ziskal vYjimeene tit111 magistra farmacie, studoval vSak dale luau, filosofii a lekatstvi. Potadal sbirky Fivoeigne ptirodni a sepsal etytsvazkove dilo o infuscriich s vice net 1,000 7,/lastnich vyobrazeni. Roku 1876 vstoupil do sluteb nizbzemskYch a procestoval Javu, Sumatru, Borneo atd., posilaje do Cech sve sbirky.

Po peti letech, protiv bole Holand'ana s domorodci, vratil se do vlasti. Prodav lekarnu po svem zemtelem otci, rozdal mnotstvi vzacnYch ptedmeta ze svYch sbirek. Zylafte k:71 .ptitelem Vojty Naprstka. Po'FIT va..1 denne at 10 grams chininu proti malaril. Brzy na to ,cdcestoval zase do Asie, aby dale , badal. Byl vSak v roce 1886 v bojich s domorodci ranen Sipem a zemtel )0( Lepe padnout mezi havrany, neF mezi pochlebniky a utrhaee; oni totit jen mrtve, ti v'Sak Five ohlpdaVaJan Karel erninZ Crudenie. ii, HLEDAJt SE PRIBUZNI.

"Velbleud uchern jet& ..."

Statenka Aloisie Hrabalova, (dole v levo), jeji dcera pi. A. S. Strmiskova. (shora v pravo), dcera pi. Strmiskove pi. Lily HrUSkova (shora v levo) a jeji dcernSka Evelinka HruSkova (dole v pravo). lo( Francis mela ye zbrani jen 2,780000 vojakfi. .

"Rana tato vas prekvapi. Vzpominajice let 1914 at 1918, budete se twat, jake byly pridiny teto poralky. Uvedu je: Ke dni 1. kvetna 1917 meli jsme 3,280.000 vojska ye zbrani pies to, Fe teta dobe predchazely tri roky vraFednYch bojtil. Na poedtku ptitomne bitvy men jsme vSak ve zbrani jenom .2,780,000 mu211, tedy o 500,000 merle.

"V kvetnu 1918 melt jsme po svem boku 85 britskYch divisi, avAak v kvetnu 1940 men jsme techto divisi jenom 10. Roku 1918 men jsme 58 italskYch divisi a 42 divisi ze SpojenYch Statt. Italie je nyni nepfitelent a Amerika neutralem.

"Nedcstateenost naSeho valeeneho materialu byla jests tekSi nevYhodou net nedostatek vojska.

Proti jednomu fra,ncouzskemu letadlu v bitv y o Francii bylo test letadel neptatelskYch. "Jsouce daleko slabsi net pied 22 roky, meli jsme take merle ptatel a mene spcjenca. To byly ptieiny nail porally. )o( • Selka siotila sto pisni.

Lidovd :znevaeka Uhrova-Horakova z Lanthota budi zasloutenou pozornost verejnosti k lidovYm un-/Vet/in. Slotila sama, -La pies sto pisni, ktere doily velke obliby na Slovdcku a zpivaji se pti kaIde ptileFitosti. Dostala prvni cenu v souteFi o nejkrasnej.§i lidovou piseriph "Svobodnem udeni selskem", v Praze za piseri "Hrabe divea drobna jatelinu". Ponevad2. Slovacko na tomto poli herald nyni skladatela, vypinila tato prosta Lena mezeru v oboru lidoVe pisne.

Nic lepitho pro iris'

Strana 24.

371STN111

KANDIDATU V tomto sloupci uvetefnujeme seznam kandidate v demokratickYch Primarkach v roku 1940, kteti 2adaji vOliee o hies a laskavOu podporu.

0. H. CROSS za kongresnika 11. distriktu.

W. It. POAGE 0 znovuzvoleni za kongresnika 11. distriktu.

L. J. SULAK za kongresnika 9. distriktu 13. seratorialni distrikt skladajici se z okrese McLennan, Limeston a Milan.

KYLE VICK za senatora L. A. WOODS za statniho Superintendenta vetejnYch instrukci. (o znovuzvoleni.)

J. E. McDONALD Za komisate zemedelstvi (0 znovuzvoleni) OKRES McLENNAN: W. B. MOBLEY za gerifa.

JOHN W. DUNCAN 0 znovuzvoleni za gerifa.

JIM D. McCLAIN za gerifa OKRES FT. BEND C. D. MYERS za okresniho soudce

OKRES MATAGORDA FRANK CARR za gerif a.

HARRIS MILNER 0 znovuzvoleni za gerifa.

THOS. H. LEWIS Za okresniho soudce LUTHER ROBERTSON za okresniho komisaie (4. precinkt o znovuzvoleni.)

HENRY H. (1HAL Za komisate 4. precinktu.

OKRES BELL W. F. (BILL) BURCHARD za statniho poslance (representa tive).

It. S. SAFLEY za distriktniho klerka .. FRANK PONCili za okres. komisake 2. precinktu.

MONROE FISHER Za serif a.

JOHN R. BIGHAM za gerifa (0 znovuzvoleni)

ye stiedu, tine 3. cervence 1940.

Moudr a. opatrnost a iiez\-ratn'l siOZ48MUW/iNi la ducha jsou podpory trenu, to nikdy vzdati se neslu gi. MYlit' se velice, kdokoli ptikrosti osuilu ay OZ112,1110V dem a riatikanim zmirnit se sna2i, moudrY pohrda nehodami a staTABAK listovY, mam na pro- vi se jiin muine na odpor. dej, kdo by si ptal, cena 10c a 15c Ptemysl OtakarIL (Palacky) libra; po'Stu neplatim. John liradek, ) et (27-30-pd) Portland, Tenn.

Die koza orbu (oseni), vlk kozu, ma-, Prijme se device nebo 'term sedlak vlka, sedlaka zid, 2ida pan, prostfedniho \Tau, Ceske narodno- pana jurista a juristu Cert.

F. L. eelakovskk. sti, k vykonavani &mad prate a )o( k vaieni pro rodinu tii eleml, stale celoroani misto. Mrs. Fred Wehring at Fairchild, Rt. 1, Richmond, Te(27-28c) xas.

Podiveite k

to

1,1117-, Nabidnuti k sii.atku. - Stark pan hleda, clamu do 40 let. Jest temeslnik a obchodnik, svobodny. Majetek Zadouci. 2ert vyloueen. Pigte na: "Sargi pan", % 6echoslovak, (27-28-pd.)

West. Texas.

Stark slugna pani z f army re.da by si dopisovala s panem od 55 do 65 rolau stab, stkizlivYm, dobre povahy, samostatnYm, kterY vlastni nejakY majetek neb ma zajigtenY aivot. Ostatni v dopise. Piste pod znaekou "Znamost", % Vestnik, (27-pd) West, Texas.

zer- ,

Broskve Alberty zasilame po Texasu, vetgi $2.50, men gi $2.00 za 2 bugly. Vyplacime express. Merle ne2 2 bugly nezasilame. J. J. Beeka, 26-29-p) Rt. 4, Temple, Texas.

ID/pi Pfijme se delnik na farmu, 0. W. WORD za smireiho soudce precinkt Cis. 5. od 25 do 40 let stab; jen spolehliCECIL BAKER vY at' se hlasi. - Take piijmu de(0 znovuzvoleni) za okresniho navladniho vedku, v torn samem stall na doFRANK KUNZ maci praci; do pole nemusi. Dohod0. A. EDWARDS za okresniho komisate 2. precinktu nuti se vyjednd pisemne. Adresujte: za okresniho Iderka La Grange; Texas, Rt. 3, Box 111.

A. H. GRUNWALD (26-27-c) za okresniho komisate ELY GLASS Precinkt dislo 2. za okres. distriktniho kierka.

Mir MALA KURATKA: - Barred a White Rocks, Silver Laced WyanOKRES BRAZORIA OKRES BURLESON dattes, R. I. Reds, Buff a Black ETHYL (CORRIGAN) KERR I Minorcas, Bile, Buff, Ilnede a 6erne J. A. FUCHS o znvuzvoleni Za okresniho odhadeiho a vYberei Leghornky, Anconky a michane za okresniho pokiadnika. druhy. Vybrane "Sexed" slepieky a ho dani. kohoutci. Z kvalitnich "blood(0 znovuzvoleni) OKRES MILAM tested houfe. Pi gte si pro na g zvlaREV. A. S. BROADDUS BILL ALEX BONDS za okresniho odhadoiho-vYbereiho gtni cennik. - VON MINDEN'S Za odhadeiho a vybereiho da HATCHERY, Fayetteville, Texas. dani.

(0 znovuzvoleni) (3-dz.)

NELSON GREEN W. H. (BILL GIESENSCHLAG 91E- PRODAM FARMU o 172 1/2 aza kriminalniho distrikniho za okresniho komisate 2. precinktu krech, anebo jednu o 161 akrech navladniho.

(0 znovuzvoleni` Elk. Kterakoliv ma tpine zaiizeni, W. A. (BILL) MORRISON dobrY pozemek, dostatek vody i dieH. P. COBB za criminalniho distrikniho nava. 0 dalgi informace hlaste se u: Za `serif a. vladniho to znovuzvoleni) Mrs. Mary Kubitza, Rt. 5, Box 660A, CLINT LEWIS JR. (dz.)

Waco, Telefon 6888-W. za gerifa 0 OKRES WHARTON Vladla jsem jako 2,ena. PotfebuA. H. REITZ GREGG P. EASLEY jete vladce pro vetgi kazeri. 2enska za gerifa o znovuzvoleni.

Za okresniho komisake 1 precinkt jsem, jako 2enska se chovam, ale T. W. (Buckshot) LANE FRANK LANGLOTZ proto se yam zdam rozumet, 'Ze vas za gerifa zaokresniho komisate precinkt 1. nesoudim metlou eleznou; a protoge gijete bez bazne, pravem si mne CLAUDE B. DILL R. R. PIVOSIKA malo vaaite. Neb kde bazen je, tarn Za okresniho komisaie precinkt za okresniho komisate, 1. precinkt je kazen. Ale nyni je velice potieeislo 2.

(0 znovuzvoleni) bi, abyste meli spravce stateenej§iho, ne2 je aena. - Lehko jest kniOKRES AUSTIN OKRES WILLIAMSON 2ete dosaditi, ale nesnadno dosaWELDON B. DAVIS Libuge (Kosmas) W. C. STERN zeneho sesadit. za okresniho navladniho za okres. komisate precinkt Cis. 4. )o( E. E. REINECKER (o znovuzvoleni) Za gerifa o znovuzvoleni L. H. HILLMAN HUBERT RINN za statniho zastupce (RepresentaMcGee's detskY Elixir je ptipraza serif a. tive) 83. distriktu. vek pro menai poruchy za'Zivaciho ustroji a aaludku, povstaleho z pieOKRES VICTORIA 'OKRES HARRIS jidani, nespravne potravy nebo doR. A. (DICK) ROGAN DAN W. JACKSON easneho pfekvseleni galudku. Lahev za Aerifa o znovuzvoleni. za kriminalniho distriktniho McGee's Baby Elixir stoji pouze navladniho.

35 cente. Old Corner Drug Store, EDW. C. THOMAS (o znovuzvoleni) (9) We. t, Texas. za okresniho soudee

Pro pohodli ditek.

ameni t6m, kteii se o to zajimaji.

Oznamuj,eme v gem nagim krajanem, kteii se o to vec zajimaji, mame take Burial Association Certifikaty is prodeji, $50.00, $100.00 a $150.00, poplatky placene etvrtletne do ptedu. Nage associace jest 7000 ne jenom nee° pies 500. My neminime za Vami jezdit a yam to nabizet, neb v to "high power" nabizeni abychom vyhledavali kdo jest nemocen aneb 112 umira. My se citirne, Ze jsme 1).2 ye Vagem okoli dost dlouho, abychom jsme se znali a na gi obsluhu si od nas ptali. Kdo si takove pr3jigteni ptejete, v gdy mne najdete v me iita,dovne p15 mem domove, aneb ' paelta. S omeho zastupce Albert S chotou Vam podame na ge poplatky.

Urbii Funeral Home AMBULAN1N1 SLUZBA Telefon 58.

EAST BERNARD, TEXAS. )0( ZNOVU ZVOLTE

Chas. W. Plowden ZA OKRESN1110 POKLADNIKA OKRESU HARRIS 6ty15cet let v Houstenu.

Podleha, pravidlinn demokraticke primarni volby.

(Pol. Adv.)

ZVOLTE

Burch Downman za vageho DISTRIKTNIHO NAVLADNIHO

Okres Harris (Pol. Adv.)