0 aD5lovanske Podpo
Entered as second lass mail matter January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROiNIK (VOL.) XXVIII.
(Wednesday) 6. biezna (March) 1940.
WEST, TEXAS. ye stiedu
tisLo 10.
ZADNf NAROD NEN! BEZPECNi PRED HAKOV9 lift 7E111. r.
OBROVSKY USPECH SL. MANIFESTACE VE WEST, STRHUJiCi itEe SENATORA BENEAE ZANECHALA HLUBOKY A TRVALY DOJEM, SHROMAZDENi PINE OBSADILI IlLEDISTE RADNICE, STOVKY KRAJANt NASLOUCHALI VENKU. barismus, zverstva, pachana na eeskem a poicich, informadnich a buditelskYch. Co eechoSPECH nedelni manifestace americkYch skein narodu, jest pottebi ostreho note, nacisslovak v Texasu rozenY slibuje za tuto generaci mus a komunismus musi bYt fmlne vytezan z 6echoslovaka ye West byl velikY, v prauptimnou napomoc v druhem odboji a hostu Vela Evropy. Po to pkedseda S.A.O.T. ptedstavil preje, by jeho poslani korunovano bylo — Vivein siova vYznamu velikY—ba vet gi net" senatora Vojtu Benege, kterY povstava za terstvim prava a spravedlnosti. Reenik sklizi potadatele oeekavali. Uz clerk dobu /nest° West maveho potlesku shromakienYch, ne2 ale int2e bouri potlesku. Obkadnik ptedstavuje uditelku nezaZilo takovy sraz aut v gech modelu jako miptistoupiti k. rozhla govadi, pristupuje k n'emu degtiny na vyggi Akole, sleenu Ellu Koemlovu, nule nedele, uZ dosti dlouho tomu, co by mestmalidka. Virginia 6oekova, v libivem kroji naktera znamenitou de gtinou a procitene ptednesska radnice byla obsazena skutedne navalovite rodnim a peknYm hlaskem pronagi: la ptilelitostni baser od dr. Jitiho Pazdrala. a aby dal gi stovky krajanii kupili se pied moderne postavenou radnici.. Auta tadila se koTatinek, maminka, lem celeho dtverce, na hlavni ulici kupila se do PROSBA Z VLASTI. udi me Cesky — etyt pasem a dal gi navgtevnici musili s vozijest to tak sladrounke, Kde prava laska k rodne zemi zkveta, diem do ulic sousedicich. VSak sama ptiroda zni to tak hezky. kdy spojeni jsme, v jeden mocnY pluk, byla nedelnimu srazu ptislugnika jedne krve A proto, vitam Vas tam marne neptitele zloba kleta, nanejvyg ptizniva. Je gte v sobotu obloha byla dnes v fedi desk& snaZi se znidit praci na gich ruk. zataZena, na zapade byly znamky prachove bouAe mate tea radost, Vzali nam tee, vzali nam na ge prava, te, vitr dul ostrym tempem a chladil. Mali jsme vidyt' to tak hezke! Cekaji ladne vlasti nasi pad, obavy, Ze pti gtiho dne bude bud' citelne chladDevugka pa pkednesu basnieky podava hostu a nazismus, dnes, jako aelma drava, no ei se old do de gte. Byly to na gtesti dohady krasnou kytici ridi, on ji Mai na delidko, pkijiurobil dutky z kfde na gich zad mylne, texask.e poeasi piedpovidati je ukol svrma kvety — obecenstvo vytrvale tleska. JakO Oechy, Moravu se rozdelili, chovane nevdednY . . . Nedelni rozbtesk rana mile nastal klid nekteki nad prase se odea znemeen dnes jest svatovitskY chram, vestoval p:-.Tnou 'pohodu. Dopoledne se oteplilo, hravgi scenou zaslzeli — Vojta, ten nepoddaja v "Reichu" o loupe se rozdelili, radDstne • htalo, bylo bezvetti — prvni nY, jakoby pres kupici se kritly nezdolny trio to co drive pattivalo nam. den b:i2iciho se jara. bun lidu stoji u mikrofonu, oslovuje MonsignoMy nevzdavaine se! Podpora vgak nutria, Oackavani hoste — senator Vojta Bene g v ra, fltedniky, obecenstvo a ptedne vykizuje poproto se, bratti, obracime k Vam, doprovodu ptedsedy br. Vlad. Maudra zdrav stare vlasti krajanfun v Texasu. Zadind to tragedie nage, desna jest, a — tak — dorazili k residenci kolegy Aug. J. Morrise hlasem mirnYm, tonem jakoby smutkem zasmutna, chvileidku po poledni. Vitali jsme je srdeene a stienym; je na nem znati fmava a zprvu na dokud Cas jegte, vypomorte nam! v zapeti pi. Morrisova zvala hosty k ptichystahlasu nasledky nastuzeni hlasivek. Hlavu kryji A vy dnes poslem, jste, drahY nam hosti, nemu obedu. gediny, telo pozbylo na vaze, nez oei, ty laskasrdeene vita., slovansky, Vas, West. Kolem pul druhe hod. odpoledne dojihiely k ye a pki vznetu salajici oCi ty same, jako pied "Bilh lid nag' nezklame, neptatel zhosti", radnici prvni ACastnici. Ve d ye zadala kapela dvaceti roky, kdy prve burcoval nas v Texasu k to pkanim a tuZbou, vgechnech nas jest. vyggi gkoly vyhravat k obveseleni obecenstva. napomoci po svobode Wild se vlasti. A mnozi z Dr. Pazdral. Kolem tteti hodiny hledi gte bylo naprosto obsaposluchadfi byli pkimo udiveni, kdy strhujici zeno, desitky muM stall v ocholech, pied radniteenik pies varovani lekate a jeho prfivodce, Sliend recitatorka odmenena byla salvami poci stovky vyekavali. Tesne pied tketi dostavil se dovede svYm hlasivkam dati vYkon idasne sily. tlesku. Obradnik po to uvadi nezi gtnou, stale ovzacnY navgtevnik se svYmi pruvodci a razem To, kdy se de. strhnouti svYm temperamentem, bet! vyZadujici praci ptedsedy S.A.o.T., br. Vl. tketi rozhrnuje se opona jevi gte, smigenY sbor zrychlenYm tepem Cesky citiciho srdce. DrahY Maudra, kterY argusovym zrakem sleduje dinSlavie peje americkou a es'. hymnu, obecenstvo nag Vojta znamenite dovedl zapojit nektere nost odbooky, agituje pro ni, sam od zaeatku obe hymny vyslechlo stoje. Na jevi gti destne mivzpominky na svaj pobyt ve West do fivodni j de v gem pkikladem skoro do rortrhani. Na to sto zaujal senator Bene g a Vl. Maudr, jim pkileeast' svoji dye hodiny trvajici redi. Zapad, kteobracen jsa k senatoru Bene govi, vita ho v patrhavY ramec tvotily devu gky Virginia eoekova, . vnutil Ceskoslovensku mnichovske rozhodry nem pohnuti, projevuje radost. mohl do West J. a R. Paukovy, Doris Holaskova, Lille Popponuti, jet" nijak nezarudilo Evrope mir a uvrhlo zavitat a oslovit svoje krevne bratry a sestry, va, pi. Jerome Kopecks a pi. F. Mouekova — ji do valky, ma velkY dluh vAdi 6eskoslovensku, ladnive po ptimYch zpravach z milovane, ptiustrojene v narodnim kroji — Msgr. Pelnat, jeni bude splacen. Net" Mnichov umcdnil okutomne vettelci pokokene domoviny deskYch piomayor mesta Jiff Kacit, evang. farati J. Hegar paci stare vlasti, ktera, hrozne trpi, sna gi to, co nYra Texasu. Slova obkadnikova fidinkovala z Temple a mistni J. Pauk; dr. Jiff. Pazdral a nebylo fidelem jineho naroda. Celt' sver je pteelektricky. Br. Maudr pkistupuje k mikrofonu, kapitan Meth. Pazdral; hoste pp. Otto Stehlik, kvapen, Ze podobne barbarstvi, ktere pkipomina obecenstvo zdravi potleskem. Pfedseda S.A.O.T. J. W. Kubela, Fr. Le govskY a dr. S. Kovacs; stranky dejin, mute takovYm zpiinejstragnej gi je znamenitym tednikem; ovlada logicky staveithednici westske odboeky S.A.O.T.: Aug. J. nevyvolalo v celem sobem przniti civilisaci a ie nou osnovu sve tedi, ma pkijemnY timbr hiasu, Morris, Pavel S krabanek, Jos. Pola gek, J. F. svete jednomyslnY odpor. Divoky vlk se nesponeidiva ottepanYch frazi, mluvi ptesvedeive. Holasek a Fr. Moudka. koji se zabitlm a stravenim jedne ovce, on vyPrime nastinil Adel Sdrtdeni Amer!. 6echosloiaduje stale nova obeti. Svet 6echoslovalcum Po skoneeni zpevu ptedseda odbaky Aug. J. vakil a varoval, abychom nedopustili novY mninevetil, Spojenci jejich ba nage Spoj. Staty naMorris ptistupuje k mikrofonu, vita slovy srchovskY mir, kterY by byl pokradovanim nacilehaly na ne, aby se poddali — obetovali pro deenYmi shromaZdeni, vzazneho a velezasloustickeho nasilnictvi. Protote jsme obCany Spoj. zachovani miru. Marne bylo varovani, ze 6echoLleho pracovnika senatora Bene ge a p. Maudra Statt, marne svfij podil na vladnuti prosttednislovdei znaji Nance lepe ne't jini a Ze Hitlerovi a v Aloze obtadnika ptedstavuje starostu mesta ctvim svtch zastupcfi v kongresu, mame nejen nemcdno vela. Kdyby byla Chamberlainova J. Kacite. SympatickY, milt' ne2 Mad svilj svemoZnost nYbr2 povinnost, nage kongresniky a vlada ptedvidala ve veci eeskoslovenska v dodomite ba puntiekaisky ptesne vykonavajici senatory informovat o na gich ptinich, poftbe miru tak, jako ted' ye veci valdiciho Finska, mayor Kacit promyslil svilj krat gi proslov povedavcich — aby oni znali na ge nazory. Dle tohomoans ie by dnes Evropa nebyla vojenskYm den es . Vita, neastniky, vita, senatora Bene ge, po to stanoviska sestavil br. Maudr telegram, je2 taborem. pravde ptiznava, mu zasluhy o prvni odboj, jebude odeslan presidentu Rooseveltovi, kongresho praci v Made esl. zemskeho inspektora, eleNagi lide stale vyslovuji otazku, prof jsme nikilm a senatoram z Texasu, v nemt 200,000 na senatu Narodniho shromadeni, taboroveho nebOjovali a nebranili se jako Finsko? Byl to echoslovaltO varuje pied uzavtenim miru v tednika, autora nekolika desitek knih vzdelaVa(Dokondeni na strand 13.) nynejdi del* pfiznive viterstvl Hitlera. Na bar-