Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August. 24th, (March) 1939. WEST, TEXAS, ye st • eclu (Wednesday) 8. RO5N1K (VOL.) XXVII.
1922. eiSLO 10.
K PAMATCE PRVMHO PRESIDENTA OSVOBODITELE T. G. MASARYKA. NE 7. bfezna narod deskoslovenskSr bude vzpominati vSirodi narozenin prvniho D presidenta osvoboditele, narodniho hrdinu, filosofa, spisovatele TomaSe Garrigua Masaryka, ktereho yak si i cela, vzdeland ci2ina a pravem nazkva, ho CeskS7m Washingtonem. Dle tivotni pravdy "co srdce poji, more nerozdvoji", i my amerietrOechoslove.ci vzpominame tohoto dne s pohnutim tohoto velkeho mute, kterS7 i v naSich tadach v dobe revoluoni dlel. Pro nos Ameridany ma tento den zvlaitte velkSr vStznam, nebot' byl to Masaryk, kterS7 spojil vektere slotky naSeho lidu ye SpojenSrch Statech v historicke chvili a tak dal zaklad k samostatnosti deskoslovenskeho naroda. Bylo to na pude SpojenSrch Statu, kde zrodila se neza,vislost Oeskoslovenske Republiky a kde bylo ji dano do vinku — ideal tohoto velkeho naroda americkeho. President T. G. Masaryk byl obliben nejen statniky americkSuni, ale WU se velke oblibe a ficte i u velmoci evropskS7ch. Tak v rote 1923, kdy navkivil Francii, na 60.000 Skolach francouzskS7ch uaitele ptednaSky k 2,actvu o jeho osobe a vS72namu. Tehot roku byl i hostem krale belgickeho Alberta a pak anglickeho. Behem teto navStevy, byl cizim tiskem pfirovnavan k nejslavnejAim postavam evropsiOch dejin a tazen mezi nejvetSi statniky evropske. T. G. Masaryk narodil se v prostiekem domku na velkostatku v Hodonine dne 7. bfezna 1850, kde jeho otec byl koeim. Matka Masaryka byla pirvodem Hanaeka, otec uherskST Slovak. Detstvi TomaSovo bylo v prostfedi chudem, avAak vzhledem na ptesazovani jeho otce z jednoho panstvi na druhe, mladk TomaS ziskal vetSi rozhled netli ostatni deti selske. Do Skoly zaeal choditi v Hodonine, kdy mu nebylo jate Best let. Tuto dochodil v Oejkovicich. Na tyto jeho vzpominky jsou nejtivejk a zde zaeal ptemSTSleti o rfiznSrch vecech, ktere videl kolem sebe. Jan Herben vystitne popisuje v tivotopisu T. G. Masaryka *Ice byly tehdy jeho mySlenky, k nirrit ho pfivadelo pozorovani panii a venkovskeho lidu. Pozoroval, to pani jsou 1\Temci, selskS7 lid to jest slovenskS7 a ponitenS7, znevatovanS7 i otrodenSr. Rozdil mezi Nemci a Slovaly jevil se mu v tetoprvni dobe jako rozdil Pocitil odpor k Nemcum, to byli pani. Sam pile ve svkch pametech o ponitovani slovenskeho lidu. — Vidal som, ako sa otec spieral proti tejto otrockosti a nenavidel sam panov. Neraz plakal som v detskej svojej ziosti, mal som asi trinast' rokov, ked som kul nejasne plany pomsty za to, to uradnik Hejsek grobiansky vyhrekl mojho otca pre nit za nie. — Zde byly zaklady Masarykova mytleni o socialni spra= vedinosti. 1861 vstoupil na nii:s'i realnou Akolu
dvouttidni, kdyZ tuto vychodil, zavezla ho matka do Vidne, kde se mel ueiti zameanictvi, avdak toto se mu nelibilo a vratil se dome, kde byl dam znovu do ueeni na kovatstvi, aby tak dostal prupravu pro zverolekatstvi. Prof. Ludvik mel vliv na rodiee Masarykovi, kterYm vysvetlil nadani chlapce a ptimel je, to ho dali do akoly v Cejkovieich, kde se mel pripravovati na drahu ueitelskou. Lee Tomas se uditelem nestal a co patnactiletY byl ptijat na gymnasium v Erne. V eejkovicich se velmi ptatelsky sblilil s kaplanem Satorou, kterY byl
oblibenYm kazatelem a uvedomelS7m Oechem. Co SestnactiletS7 stal se jit ve ttide viidcem Ceske strany mezi studenty. K tomuto vedomi Ceskemu dopracoval se Masaryk oklikou a site socialni. Mimo to odrodilstvi mezi detmi rodiCa zamestnanS7ch na eisatskYch statcich PCsobilo prose na neho v takove mite, to vzbudilo v nem vlastenectvi, aekoliv d'ovinistou nebyl, piece nevetil v dtisk narodnostni. Pozdeji studoval na akademickem gymnasiu ve Vidni a zde po prve mel touhu stati se diplomatem a proto vstoupil na orientalni akademii. Jeho tuaby zUstaly nespineny, ponevadZ synkove aristokratC rozebrali vdechna mista. Vstoupil proto na filosofickou fakultu. Roku 1874 stava se starostou C'eskeho Akademickeho Spolku, kdy si po vlasteneekem zpuselou ptidal jrneno Vlastimil. Posleze dostava se mladY Masaryk do Lipska, kde se setkava, se svoji man2elkou Charlotte Garrigue z Brooklyn. Nage pietnh vzpominka byla by nelipina, kdybychom soneasne nevzpomeli jeho Slechetne choti, ktera kraeela s Masarykem v ptiklad ne dug evni harmonii celYm jeho 2ivotem, jsa mu a jeho idealtim naprosto oddana. Byla Amerieankou a ptika do tak rezdilneho ciziho prostkedi a piece vytrvala do posledni sve hodiny a byla Masarykovi podporou v neseetnSieh t621cSich. chvilich.
Jsou rfizne doby Masarykova nazirdni na vYvoj deskYch politickYch snah. KdyZ roku 1890 zalokl stranu realistickou a vstoupil do aktivni politiky, prises k nazoru, to tie Rakouska se nedd podemokratisovat a tu pfemfdlel o novYch smerech deskeho iisili. Pro revoluci nikdy nebyl, aekoliv ji nevylueoval v ptipade nutnosti. Aekoliv nebyl militaristou, pti vzplanuti svetdve valky nevidel jine moanosti neili organisovati odboj zahranieni. PtiSel k nazoru, to v podobne situaci neda se bojovati jen perem a slovem, ale mush se bojovati i medem, aby se dokazalo, to e'eskoslovenskY lid jest ochoten za svoji svobodu polekti i 2ivoty. A tu z pacifisty stava se z Masaryka organisator zahranienich oeskoslovenskYch legii. Masaryk stava se duSevnim vadcem oeskoslovenskeho odboje, jako filosof dava tomuto odboji podklad ideovS7 a mravni, jako vychovatel vybird, nejlepk spolupracovniky a jako diplomat a statnik pusobi na cizi mocnosti, aby uznaly poiadavky.. eeskoslovenskeho naroda. Zamyslime-li se nad timto dilem, zustaneme s pohnutim stati — nemohl to bYti jinY neZli Masaryk, kterY poznal chudobu a socialni nespravecllnast za sveho detstvi, ktere ho hnalo celYm tivotem k boji za osvobozeni dukvni i materialni pro sviij lid. Velke skuSenosti nabyte svSim studiem a yeenym bojem a polemikou ozbrojily Masaryka pro Lento boj. Svetovost a rozhled mezinarodni jakot i kontakt s velkYmi osobami cizich mocnosti velmi ptispely k .dspechu esl. veci. Jako vytrvalY a zdravY Slovak mohl telesne vydrteti vSechny ty zkoudly, probdeld noci a nervy drasajici praci. K svetovemu programu na geho presidenta W. Wilsona, Masaryk ptizpusobuje program deskoslovenskS7 a dosahuje uznani samostatnosti Oeskoslovenska. Nazirani na tivot rodni bylo pokradovanim nazoru naSich narodnich buditell). a Masaryk sam mnohdy cituje vynikajici osobnosti naAich dejin Dobrovskeho, Kolara, Palackeho atd. JakS7 vSrznam pro na gi revoluci a osvobozeni naroda deskoslovenskeho mel T. G. Masaryk, ocenili naafi vojaci legionati, kteti nazvali ho. "tatiekem". Gely narod eeskoslovenskS7 zbotliuje v nem sveho osvoboditele a my amereti Oechoslovaci dnes sklanime se pti vzpomince tohoto velkeho mute, velkeho syna naroda Ceskoslovenskeho, kterSrnam a nak mladeti musi loSti vzorem nehynouci lasky k svemu lidu, jeho pravarn, pravde a lidskosti. best budit jeho pamatce! Sdruteni AmerickYch Cechoslovakt v Texasu Vladimir Maudr, ptedseda, Rev. J. C. Kunc, mistoptedseda, J. 6ulda, tajemnik.