Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. 5iSLO 39. WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 5. srpna (August) 1936. ROCNiK (VOL.) XXIV
GENIALNI JUGOSL ASK ELEKTROTECHNIK. C ELY VZDELANt SVET a zejmena bratrsky narod jihoslovanskY oslavil osmdesate narozeniny jednoho z nejvetalch aijicich vynalezcii, slavneho elektrotechnika Nikoly Tesly, Jihoslovana. aijiciho v Americe. 2ivot a osudy tohoto vynalezce, tak jak tomu bYva u genialnich lidi, nebyly obyeejne. Nikola, druhorozenY syn pravoslavneho popa, narodil se r. 1856 v chorvatske vesnici Smiljan u Gospide. Mladi proail jako ne zcela zdravY hoch. Jeho vrozend vznetlivost, aivena nadmernou tetbou a vzru govana nad to fysikalnimi pokusy, vyrostla easem ye skuteenou chorobu, a Tesla byl v letech 1866-70 tak nemocen, ae se lekati nekolikrat vzdavali nadeje na jeho zachranu. Rodide si pilli miti z neho kneze, avaak nova choroba, tentokrate cholera, z nia zazrakem vyvazI, ptispela k tomu, ae otec vyhovel nalehani synovu, a tak r. 1877 v 21 letech dal se mladY Tesla zapsati na techniku ye 8tSrrsicem Hradci. Tam se pine projevilo jeho Uaasne nadani a hlavne jeho pile — i o nem plati ptedevAim, ae genius je z velke easti pile a zbytek teprve talent — u Tesly pak obojiho bylo nadbytek. Na etesti take jeho zdravi se upevnilo stfidmosti tak, ae se dnes doaiva veku, ktery byva, doptan jen Indio komu. Po studiich r. 1881 byl tinny nejakS7 eas jako intenYr v Budapeeti, zde jia v r. 1882 ptipadl na myelenku todiveho magnetickeho pole, buzeneho mnohofazovYmi sttidavYmi proudy. Toho roku odchazi do Patiae do francouzske paboeky EdisonovS7ch zavoclu. Jeho vynikajici schopnosti brzy ho postavili na ptedni misto a r. 1883 byl spoleenosti vyslan, aby vedl opravy porouchane elektrarny ye g trasburgu. Tam naAel pkileaitost k realisaci sveho nejveteiho objevu indukeniho mnohofazoveho motoru. K prtimyslovemu vynaiti tohoto vynalezu odeeel r. 1884 do Ameriky, kde byl pitat do sluaeb Edisonovy spolednosti. Adkoliv mel u Edisona brzy vYhodne postaveni, nesvedeilo jeho vYbojnemu duchu pouhe zdokonalovani dosavadnich strojil. Pkeeel proto nejprve k nove zaloaene spolednosti pro vYrobu obloukovYch lamp a pak konedne po mnoha nesnazich zaloail roku 1887 vlastni "Tesla Electric Company". Po prvYch fispaich ziskal zajem spoleenosti Westinghouse, do nia r. 1888 vstoupil a jia prodal sve patenty. Do techto let spadaji jeho nejuspegnejei objevy z oboru dneeni silnoproude elektrotechniky. Elektricke svetlo i motory byly site znamy v dol.* kdya Tesla podal tvotiti, avaak byla to jen zatizeni na proud stejnomernY, kterY neIze hospodarne ptendeeti na vetel vzdalenosti. Proto bylo uaivani elektfiny omezeno na malt okrsek kolem elektrarny a stroje byly drahe, nebot' jejich vYroba byla nakladna. Tesltiv gtrasburskY objev znamend pravou revoluci, nebot' odbornici pokladali za nemoane, ae by se dal sestrojit motor bez t. zv. komutatoru, cos je podstatna soueast stejnosmerneho stroje. Teslfiv tvfirei duch, podnicen aspechem, vytvotil pak celY dnani system ptendeeni elekttiny na dalku: V elektrarne se vyrobi trojfa-
zovY elektrickY proud, pomerne nizkeho napeti. Ten se transformuje na vysoke napeti, ptenese se bez velkYch ztrat na misto, kde se ma: elektiiny uaiti a tarn se opet transformuje na napeti nizke a rozvedi se k spoti'ebiteltim. Jia tato sluaba lidstvu by staeila, aby zajistila nesmrtelnost vynalezci. AvSak genius druhu'Teslova neustrnul ani nyni, aekoliv by mu vyaiti jeho objevti bylo umoZnilo berstarostriY divot. Zatidiv si v New Yorku sarnostatnou laboratot velkYm nakladem, pracoval na proble0■11.1.11.01111111•0■4111111100.10.0.11MI.NOSIA11.1■ 0.111.1.14.0.111X>0•111W0.611■ 0
NOVt DIVOT. Josef Prchal.
Kea bychom brzy zaeli divot novY, jena doda sily starci nad hrobem, ket bychom vice neplYtvali slovy, kea by tu laska byla domovem! Nas, bratti, dosud rrinoho, rancho poji, veak del, o del — dnes srdce poulay car — my dovedem se najit jenom v boji a nezname se v letu veednich j^ Je tolik bidy . . . reude, vSude strati — a jdeme kolem — tentarn vSechen cit dnes tteba prosit: probud'me se, brai, neb takhle dale nemilZeme Zit! 411M0■ 0411111111.0004.1•04011111•000•1110.0.1111W04111 ■001111.011..0.60.10■10.1!0■(
meth novYch, venuje vaechny sve prijmy novYm a novym pokustm. Tak jako rorteSil fispUne problem ptenakni energie elektrickYm vedenim, snaail se Tesla zdolat i otazku ptena geni energie bez dratu. Aekoliv se mu jednalo ptedevSim o energii, kterou by se dala konati uZiteena price, byl si dobte vedom, ae se jeho objevii de. stejne uaiti k ptendeeni zprav, t. j.'k radiotelegrafii, a skutedne jeho objevy z tohoto oboru nejsou maleho vYznamu, aekoliv nebyly dlouho uznavany. Tesla se totia nestaral priis o jejich cbchodni vyuaiti a pracoval radeji na objevech Tak zejmena zakladni schema veech dneanich soustav radiotelegrafnich i radiotelefonnich, t. ji 1121.0 etyt osciladnich obvoc10., navzajem zladenYch, (dva obvody ve vysilaei a dva v ptijimadi) je vynalezem TeslovYm, kterY o nem ptednaeel a jeja si dal patentovati nekolik let pied tim nea byly patentorany pro Marconiho v Anglii. Take uaiti anteny jakoa i jinYch podstatnYch easti modernich radlovYch zatizeni navrhl Tesla. Ani Tesla nebyl veak ueetten bojti a zklamani. Intensivni y Yzkum v technice vysokeho napeti a vysokeho kmitoetu — s t. zv. TesiovYmi proudy — vedl jej k uaivani stale vya-aiho a
vyeeiho napeti, ktere dosahovalo miliontir volVe vysokem napeti videl Tesla ptedpoklady budouciho vYvoje. Zatim veak jini chopili se jeho objevil a vyukli jich, dosahujice uspokojivYch vYsledkti i s napetim mnohem Teslovi nepodatilo se site objeviti, od usiloy al, t. je umoanit ptendS"eni energie na velke valdienosti bez dtatu, avaak zabYvaje se timto problemern, objevil tolik novYch moanosti pro vyvoj elektrotechniky, ae dal zallad mimo radiotechnice tea obortim, ktere se rozvinuly teprve v naai dobe. Sem patti zejmena lekatske vyuaiti elektkiny a nova, bada.ni o podstate hmoty. F'ysikalni pokusy z elektrotechniky vysokych napeti a kmitodta a t. zv. TeslovYm transformatorem path k nejefektnejaim, ktere znarne a dodnes jinn osinuji varietni "umelci" obecenstvo. Vyznaduji se sraicimi vYboji, ktere pusobi na telo jen tepelne, nedavaji nebezpednYch ran; v blizkosti transformatoru rozzatuji se sklenene trubice mime vyderpane bez vodiveho spojeni se zdrojem. Roku 1395 vyhotela cela Teslova laboratot se vk,mi jeho poznamkami. Je pro Teslu ptiznadne, ze si s horeenou energii vystavel tehoZ roku lal:scratot novou. Aby mohl konati svoje pokusy doceia neruaene, zatidil si v horach Coloraua veikca vysilaci stanici, jia dosahl znaanych Uspechu, uaivaje rfanYch dlouhYch yin. R. 1900 zapooal stavbu jeSte vetAi vysiladky bliZe New Yoiku. AvSak yyderpal tim vaechny sve Uspory. Likazalo se nyni, ae praktiati Ameridane nejsou jia nakloneni k fantastickYm na tu aobu pianuin TeslovYm a vynalezce zklaman musel stavbu pterukti. Roku 1917, kdy Amerika vstoupila do valky, daly fitady nedokoneenou stanici znieit, pry aby se ji nemohlo aneuaivati. Nefispech ptimel Teslu, aby se opet vratil k vynalezaaii mene nakladnemu, avaak vYnosnejkmu. Sem patti nejrtiznejei objevy z oboru elektromert, meticich ptistrojti elektrickYch i jinYch, turbin a pod. Na Teslovu prtikopnickou praci se v radiotechnice proto dodasne i v jeho nove vlasti skoro zapomnelo. Pro nas je Tesluv zjev dvojnasob poudnY. Ptedevkm, je nam pkikladem eireho idealismu, kterY nedba osobnich obeti, aby uskutednil svoji mylSenku: Tesla vydelal mnohdy miliony dolarti, avaak vee venoval opet pokustim, nestaraje se o sve zabezpedeni. Vedle toho ukazuje nam Teslovo dilo, jak se ptisluenik slovanskeho naroda vypracoval v cizim prostkedi na jednoho z nejveteich vynalezcti naafi doby, potvrdiv tim rovnocennost Slovanti s narody ostatnimi i na poll techniky. Telesne je Tesla postavy stihle, nezlomen statim. Osobne byl a je dosud dlovekem nanejvYe skromnYm, kterY o sobe mluvi jen nerad, strani se vetejnosti a kde muae, pomaha zejmena svYm krajanfim v Americe. — Nesvolil nikdy, east° ku sve akode, aby se jeho objevy propagovaly hludnou reklamou. Sam tika, ae vedomi uspokojeni z objev0, ktere bylo mu vady nejvetai odmenou, take necitil finanenich ztrat, jet ho stihly.