Vestnik 1935 10 30

0 gaii5lovanske Podp or (el

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922 ROtNiK (VOL.) XXIII.

WEST, TEXAS, ve stiedu. (Wednesday) 30. tijna (OCTOBER) 1935.

0 LAVA 28. ilELA PRONIKAVt Uspech pies neptizeri pohody, kdy vrto givy Pluvius m zrovna v nedell, 27. t. m. uvolnil race se po obloze valejici mraky, by s mengimi prestavkami mteni stkidalo se s vydatnym destem. Houston gti rodaci i neoeekavane slugnY poeet krajana z osad blit gich, nedali se vgak odstragiti nepohodou a dostavili se k vYznamne °slave. v poetu skoro navalovern. Rozmerne hlecligte krasneho stanku iadu Pokrok Houstonu obsazeno bylo ph programu Upine a eetni byli nuceni stat po stronach a vzadu.

Program zahajil smigenY, hlasove Umerne vyrovnanY oktet, pod tizenim br. Hlavateho zapenim americke a deskoslovenske hymny. co poctu statnim vlajkam na gi nova a stare vlasti. Hvezdnatou vlajku v sklonene poloze thmal juridic v stejnokroji americkeho kadeta, eeskou legionak br. Baletka, jeho prsa zdobila rada vyznamenani. Ptedseda naai Hl. tiadovny soudce C. H. ChernoskY tivodem vita shromaideni a scieluje potad eisel slavnostniho programu. Ptedstavuje Atedniho zastupce Ceskoslovenska, konsula dr. Holluba, kterY v delgi srozumitelne podane keel, vyjadtena spravnou degtinou (dr. Hollub path ut ku tteti zde rozene generaci), vyzveda vYznam 28. tijna, nejvet giho to rufirodniho svatku Ce.: chosloyak0. nejen v asvobozene vlasti, nYbr't vgude v cizine usazenYch. Struene vysvetluje formu demokraticke vlady, zkizeni zakonodaren (senatu-nitgi snemovny), dobra pozemkovou reformou dosatenYch, socialni novoty, vYsleclky gkolstvi obecneho, vy ggiho. VYmluvnY teenik poukazuje na vysokou hodnotu deskYch tovarit a ptedmettt umeleckYch, na col tteba cizinu a zvla gte Amerieany stale upozorriovat t. j. pomahat propagaci k odbytu Os'. zboti vaude, kde ptedpoklad k uspechu. ZajlmavY proslov zakoneil temperamentni keenik provolanim slavy " sl. Republica a jejimu 0svoboditeli T. G. Masarykovi. Dlouhotrvajici potlesk nasvedeoval, ze pronesena, slova byla nashichadi spravne pochopena, dr. Hollubovi po programu dostalo se nelieenYch projevii pochvaly tadou jednotlivca.

Potadatel organu naslecloval co dal gi teenik. Na vYzvu, by svuj proslov prosttednictvirn Vestniku ptenesl na girgi vetejnost, uvadime z jeho keel zhugtene: Sestry a broth: co Arnerice znamena, etvrtY 6ervenec, Prohla geni Neodvislosti, pro Francii zase 24. dervence °slava Zboteni Bastily, techoslovatarn den 28. -tijna je dnem nejvYznaenej gim, oslayou osvobozeni po staleti cizaky porobeneho naroda. V den ten je tteba zamysliti se a phpamatovati si, dim nam tento den jest, ptipomenouti si vaeho, co mu ptedchazelo, jakYch Utrap bylo oeskemu narodu proliti a kdo ma hlavni podil na torn, ze jsme se ho koneene doekali.

Listovanim strankami na gich dejin sezna me, co Utisk0 bylo zatiti narodu naaemu od vlad habsburskYch, v gemu deskemu zavile nepiatelskych. Pochoden svobody spleni a pro-

iti7NA v HOUS'TONE,

vela° bratrstvi a demokratismu vzplanula, v Oechach jit podatkem stoleti XV. a my muteme byti hrelYmi, ze pave- narod na g to byl, ktery pied tolika stoletimi jit pochopil a provadel zasady demokracie, kdetto jinde v Evrope teprve koncem XVIII. (osmnacteho) stoleti myglenka demokraticka, podala se ujimati.

Ztizeni bratrstva Taboritn bylo v pravern slova smyslu demokraticke a nebYti nekterYch fanatikii tehdy, jiste by bylo ovladlo celou zemi. A tento fanatismus a nesvornost mnohych ptivodila, jak znamo, rortrtku, po ktere 30. kvetna 1434 nasledovaly Lipany, kde poprve deska demokrace byla poratena. Bitva na Bile Hoke skoneila poratkou, tam byla eeska samostatnost pchtbena a nastala thsta'eta, poroba naroda — utrpeni, odtikani ponitovani.

StaletY Utisk pusobil na povahu eeskeho eloveka. Na jedne strane mleky trpel, na druhe strane vaak v srdcich, s yYch choval a pestoval vzdor a nenavist proti svYm utladovatelt= a silil se touhou po odvete, o ktere pevne vetil, ze jednou se dostavi a on ze °pet bude panem ()mein svYch prave tak, jak tomu vetil i velikY ueitel narodti, na g Jan Amos KomenskY, kterY v dobach nejfet giho ponigeni deskeho naroda pronesl prorocka •slova: Bohu, ze po ptejiti vichtice vlada veci tvYch v ruce tve se zase navrati, lide desky!" Netugilt' arci, ze celYch 300 let zatim uplyne a ze mnoho utrpeni a bidy je gte zatije narod na g, netli prorocka, slova jeho stanou se skutkem.

Den svobody koneene pti gel a dnes vaude tam, kde dli dobra duge deska, oslavuje se 17. vYroei jeho ptichodu. My zde v America s hrdosti muteme prohlasiti, ze na gi hogi prvni chopili, ze jejich rodovou povinnosti jest pomoci, kdy't vlast zavolala, ie gli a prvYmi byli, kteti dobrovolne ptihlasili se v lady armad spojeneckYch, ze oechoamerfeane radi, gtedte ptispivali do fondu odboje a tyto °bet nebyly marne. Narod eeskY ma svobodu, vaak bald nage minulost budit nam vYstrahou, nebot' nam dokazuje, ze jedine tehdy, kdyt riarbd byl svornY, docileno bylo zdarnYch vYsledkti, rozharanost a nesvornost pak, ze vtcly se zie na nas vymstily.

Ve chvili tolik vane, ptipomelime si dale take na g e Asia, smetujici ku zachovani naaeho teskeho tivota, na. gi krasne a drahe eegtiny.

Nagi pionYti nepti gli do Ameriky s prazdnyma rukama, nYbr't ptinesli nee°, za co by nam mela bYti Amerika vdeena: my jsme ptinesli velmi bohaty a ladouci poklad, byla to kultura deskeho naroda, cela jeho minulost, ze ktere jsme vyrostli a jet* ovlivfluje nage mySlain a konani. Nemame se proe stycleti, jsme phstehovalci, naopak! Mame na to 13Yti pygni a maim toho dbati, abychom ani zde sve narodnosti nezradili. V oeich tadnYch, rozumnYch obeana je nejhanebnej gim zbabelcem ten, kdo se sveho naroda ocltika.

Nute, svorrie radujme se ze svobody stare za svobodu eeskeho navlasti a slibme si,

roda, tak tetce dosatenou, kdyt bude potteba, znovu dovedeme ptinesti obeti ty nejvet gi. Dovolte, bych zakoneil kra.snou apostrofou Ceske vlajce. od basnika Viktora Dyka: Fisch, 28. fijna.

Vlaj nag e vlajko, veene vlaj, vlaj za boute a za pohody, chrari Best a tad a prate plody, tech pro Te padlYch odkaz haj.

Chrari pked naporem rodnY kraj.

Neklesni v miru ani v boji.

Kde stanul tech, at' veene stoji!

Vlaj nag e vlajko, slavne vlaj!

Ne pygne, hrde se vgak vznes! at' narod roste, stat at' vzkveta!

Necouvej pted souteti sveta! bud' dobrYch laskou a zlYch des!

Soudce C. H. ChernoskY krat gimi procitenYmi slovy vysvetlil ptitomnYm jinonarodovcum v anglidine vYznam,oslavy a skoneil vroucim slibem vernosti hvezdnatemu praporu.

Tesklive tony pomice z proscenia jeviate vzrug uji obecenstvo, trubae notuje "tap" posledni pozdrav vernYm synfim — legionaltm, kteti v boji o dosateni svobody, odvedli clan nejvagi, obetovav ge krev a tivot ... Byl to okamtik velebnY, strhujici, mnohe °di se zarosi ly nad vdeenou vzpominkou chrabrYch, padlYch junakfr. Okteto zakoneilo potad ptisobivym sborem: Ho gi od Zborova.

Na jevigti horeene upravovali scenu; ochotnici spegne dokoneovali Upravu, Badtiv pnvodni orchestr zahral tadu libivYch eisel, Cast obecenstva vyutila ptestavky k osveleni se kiznYm mokem v dolej gi nalevne a ut elektriczvonky volaji, divadlo zapoene, opona v nekolika minutach se vyhrne.

Bylo to divadlo v katelem smeru zdatile.

Houstongti maji v obou sinich herce mimotadne schopnosti, talentu a ovgem i herecke routiny. Nad gene referaty o obeasnYch diva.dlech bud' v to di one sini sehratYch — nebyly, nejsou pouhYm bengalem. Zde ochotnicka zdatnost dosahuje metitka herd'. profesionaltr. Obrazek ze starch east' " Ceske ' srdeeka" byl pro Cast potadu nedelni oslavy volen zamerne a nemohl snad bYti vybran ptipadnej gi. Uz prvni scena vas neklamne ptesveclei, ze jste na divadle idealni souhry ochotniku mimotadne zpusobilosti, ba jiste umelecke rovne. Bratr StudnienY poda svilj obvyklY ohgirnY referat, omezime se proto na generalie: vynika, spravne pochopeni ptevzate role, phrozenost hry, vYborna, dikce, jeviatni jistota.

Umerna gestikulace a mimika, nezavislost no napovedni budce,' peeliva retie. Sledujeme dei se stoupajicim zajmem, ba nedoekavosti no rozuzieni deje napsaneho s jevi gtem obeznalyrn • autorem. Zpevy vyjimaly se milounce, hudebni doprovod nevtiravY, stupriovani spadu hry promyglene, znamenite. Tahle scena mezi Bartogikem (br. Olexa st.) a KonopaLlem (br. A. Walla) strhuje, taktet ona s vystoupenhn ( pokraeovani na strane 9.)

Strana 2.

Oddil dopisovatelski.

Dopisy, jai by obsahovaly neveene, neb zitvadne polemiky, pofadatel pfedkrada ye amysln Tiskovemu Vyboru k vlastnimu rozhodnuti. kid Wallis eislo 60.

Cteni spolubratti, neda me to, abych nepopopsal a zaroveri nepodekoval `radu Karel Jonag els. 28. v East Bernard za to pohosteni, ktereho se nam tam dostalo v nedeli, 20. tijna.

Bylo to neco pekneho, na co tak brzo nezapomeneme, jake dobre easy jsme tam mell a mezi spolubratry a sestrami se pobavili a zaroveri vgeho dobreho jidla utili a ani toho peniveho nechybelo. I no, ty male bylo pamatovano a ktera spolusestra nepila piva, meli sodovky dost, ze 'zadnY lizne netrpel, to mi v geci dosveddi, kteti tam byli, neb bylo mnoho hostri pozvano, osm okolnich tadri a doufam, ze se vgichni najedli i napili, neb jidla bylo jako u nas na svatbe, a co je gte jidla zristalo, co ja jsem s moji rodinou odjadel, jegte bylo piva dost. A tak v gecka dest a chvala fadu Karel Janag v East Bernard za takove pobaveni a pohosteni. Vgude a ye vgem men haste pfednest. Nevim o kolika hodinach zadali zastupci mluvit, neb jsme prijeli trochu pozde, ale co jsme ptijeli mel tee jeden bratr, nevim od ktereho "radu, jen tolik vim, ze se zastaval nagi HI. tfadovny. Jeho tee bila pravdivo., na co ji stehovat, necht' stoji a je i s na gim bratrern tajemnikem J. R. Kubenou na svern starem miste a nechat na geho hla y. tajemnika tam, kde zadal ty prvni te gke zaeatky. Na g jeden spolubratr se zminii, ze president i guverner teg neni vklycky stejnY. To je pravda, ale jeho misto je vgdy ten start Washington, je gte gadneho jineho mista president nemel, jen Bilk Drim ye Washington a na g guverner jeho kapitol v Austinu. A tak necht' na ge Hlavni 'Ufadovna je na torn starem Fayetteville, neb mnoho nagich spolubratril se ptistehovalo z tohoto stareho Fayettevillu a jo. te g. Tak doufarn, ze jsem gadneho nerozhneval, neb to je jen muj nahled, a jestli se budete na mne zlobit, tak to udelam jako bratr GajevskY, v jeho tedi pravil: Uttu si vousky a bude to orajt."

Bratr Wychoperi a bratr GajevskY men peknou tee, pti nil jsme semen i eemu zasmat a tak pkijmete je gte jednou srdeenY dik. Aeko'iv kagdY hajil svoje, piece v ge se v potadka skondilo a ku konci bylo v gude videt svornost a bratrstvi a tak, jak se tika: pravdu si mluvme a dobti spolu bud'me.

Abych nezapomnel, je to je gte trochu skoro, ale kdyg jsem tak v torn psani, tak nezapomerite sploubratti a spolusestry na schrizi, ktera, ptipada, na druhou nedeli v prosinci a bude voiba fitedniktl, tak se v gichni dostavte.

Uz toho necham a vas, br. redaktore gadam za uvetejneni te moji gkrabanice, uznate-li za dobre, zaco g yam ptedem dekuji.

S bratrsk'm pozdravem, J. M. Vagina, taj.

El Campo, Texas.

Ctend redakca a v gichni etouci Vestnik!

Tentokrate pletky stranou a zdelim vam neco hnedle jako k vice nepodobneho, ale je ganc vgecko skuteenost! Br. Gale Navratil na pisal, ze hodlaji templovgti bratfi se streastnit schrize radu cis. 40. v Hillje, a jako by radi, by se elenove nageho `radu numero 50, co nejvice srieastnili. Dale tale mi pisal, ze oni bratfi by take radi poznali toho Rau Barto ge, co ty pletky tentuje. Ja mu dal na vedomost, ze jen at' mne piijedou vokouknout i na gi mamu, nas to bude Veit Dal jim mar griltu, dle te nas iehko nalezli. Toto, co povidam, je v ge k vite podobne, ale ted' poslechnete, zastavi na jarte dye kary funkl nove a z jedne kary ptedstavovano pet Frantri, ja tku, snad neni v te druhe kale z tech druhYch pets, je gte nejakY' Franta?

Odpoved', ze jenom dva! Tak si to vemte, z

vEsT16K

deseti 7 Prantit a ani jeden JoZka! Tak jste asi iadostiyi zvedet, ktefi to byli. 2e jo? Tak yam je troku vypoltografiruji. Nejdel gi z nich br. Franta E. Hejl, od radu Cis. 47., kter' ma tient. asi 327, zamestnani rolnik. DruhY Franta Sparihel, rolnik, a tak tro gku olejat, Sark ma u 'radu 'Oslo 47, star gi pfedseda. Tteti Franta Chudej, z Cyclone, Glen radu 6eskS7 Prapor, a pak K. J. T., tamest° ueitel principal. Br. Chudej je vybornYm teenikem, ale jeho tee kdysi zde v El Campo se tern 100 procentnim K. K. K. nelibila a tak byl zastaven musel byti vzat pod ochranu gerifa, jinak, vgak vita, sveho dasu jak si dovolovali ledacos.

OtvrtY Franta Matu g, auto- obchodnik a pti tom pokladnik radu Hvezda, Svobody cis. 87.

Pat' Franta J. Marek, piedseda r` adu eskY Prapor. Jeho syn je, neb byl prohla gen za nejlepgiho foot a base ball hraee z celeho Texasu.

8estSr Franta Maresh z Temple, Glen radu Hvezda Texasu cis. 47. a rieetnik R.V.O.S., to se sardo sebou rozumi, ze temeslo rolnik, a vgichni dosvedeovali, nejoblibenej gi elovek v Temple, to je, co start Barto g rad slygi! SedmY a to posledni je Francek Steinerojc, ptedseda radu Cis. 84, v Dallas. Jeho poltografirovat nebudu, neb kagdY, kdo ete pozOrne Vestnik vi, ze umi vice net' chleba jisti. Kdy g uz neni vice Frautri, tak ty 3 zbYvajici vam je gte omelduji. Br. Martin Stepan, rolnik, pokladnik du teskSr Prapor, kterY ma &aria asi 550.

Jo, ted' ptijde devatY, Wm. Mikeska, rieetnik radu eislo 47, nejvet gi obchodnik a begnik v Seaton. Desateho a to posledniho jsem nechal tale Navratila, snad mi to promine, neb kdosi bYt posledni musel, ze je to taj. tadu cis. 24. v Cyclone, se doetete ye Vestniku, zamestnani zemeryjec a pti torn dobte pracujici organisator pro na gi Espidgiesti. 0nech 9 pane bratrri z Temple a okoli bylo vyslano pro tree' ptestehovani HI. tfadovny do Temple, cog piednesli pied shromagdeni v Hilleje k uvageni, ale ne gadajice ureite odpovedi, pouze uva govat o torn a pak ye sjezdu jednat, cog mam za to, ze uznano pti jejich ptijemne tedi a vysvetlovani vkhody v Temple, na delgi easy uspokojive. Nemri geme ternplovskYm zazlivat, ze vidi vYhodu ve sttednim Texasu ani tern, kteti jsou spokojeni se starYm Fejtvilem. To se vi, ja bych to mel nejradej v El Campo, ktere neni ani male ani velke, ale tak akorat, a lidieky ten vanek od vu, safra, to se dYcha! Ale kdy g neni vice zajmu o to, ja, sam to neptemufuju. Zdalo se, ze v Rosenberg dle vSeho zajem usnul. V La Grange, tam je tro gku zajem, ale to je jen vgecko mato. Schulenburg, ten by tig byl, ale je tam mak) filing stej gns, jen 5, co pak je to, to u nas v El Campo jich mame asi blizko 40ti, nesmejte se tomu, neb me je to samotnemu k smichu, woe tolik, ale asi je to, ttebas pti tom nekteti jen givoti, jen kdy g si mozole na rultach neudelaji. Br. Steiner neptijel prubovat HI. ttadovnu mufovat, ale dostal ptilelitost, tak ptisedl a jel s nimi. Br. Steiner take new promluvil, ale vet ginou jen ledacos vysvetloval. Co ateme ye Vestniku vyrozumiyam, ze br. Steiner, kdy g neco piimo tekne, se ledakomu nezavdedi, ale ja, mam radeji ptimeho, neg ramenkate. Pravil psi dokoneovane fedi, ze by mohl mluvit do pill noci, ze by nikoho neurazil, totig kdyby mu nikdo neglapl na kuti oko. To ani mne, mirumilovnernu, by se glapnutim na vrani oko pranic nezavdeeil.

Toto bude asi vge v teto kapitole, jen je gte dekujeme vgichni templovskYm za navgtevu, to se rozumi samo sebou, ze i Francku Steinerojc. Mom za to, ze jste v gichni vytidili doma pozdrav maminkam, to aby ne!

Kapitola druha.

Tak Franti gku g kvajere, bude asi koukat, proe te tak lichotive nazYvean. Vi g, ale vlastne ani nevig , jak jsi se mi zavdeeil, kdy g jsi popisoval ten novohradsk' bal, ze jak tarn deveis-• ka se na, me lepily. Nebylo divu, deveatka jak poupatka a ja„ takovY krasavec, tak jsem si aspori myslival (ale to u g bylo po tom gtinkacim pokropeni) a takov y lahodna muzika na flaSinet, to bylo radost poeirvat, tak se neobdivuj, ze jsem te nechal seat v te tine na tom

Ve sttedu, dne 30. iijna 1933. giku. Frantkku, vek na lobo ne, ze jsem te tenkratc pruboval budit, ne akorat dries, ale nekdy bych ti dovedl dy e deveata, co se My se mnou kouknout na Frantu Fojtikoveho, jak tam sedi v tech rortrhanYch gatiskach, a chra.pal jsi jak by tezal dtevo. To jsem tomu ted' dal, dovedl bych jako svedkyne dve deveiska, ouha, tam je mejlka, to jsou, jsou-li givy, jiste jsou tig babky, tak to mei° bejt! To jsi se mi, Frantigku, za,vdeeil, jen k vuli nagi mame, ja taky tak /lady mame se chvalim, jak jsem take beival hezkej, a jak se deveata kolem me gmajchlovaly. Ty jsi to, Frantigku potvrdil, a to ti nikdy nezapomenu! Chtel jsem take na tebe ledacos povedet, ale nepovim, tiebas jak jsme 'gli kdysi, ale pegky, nedaleko Moravie za deveaty, v gak vin, jsme tomu na juchtu. Asi jegte pamatuje g, jak vast te nechteli pustit, rikavali, takovY holobradek, at' jegte sedi doma. Ty jsi utekl a pti gel jsi pro mne, bez kabatu, v ko gili nahY. Horko bylo pies den, ja, u g tenkrate vedel, ze po hicu pi-ijde zima, tak jsem ti dal jako pro trefurik, kdyby rychtik pti gla zima, moji jegte evropskou vestu, jak jsem nosil do gkoly, a jako kratime na rovno pies fence na tu slavnou juchtu. Jo paneeku, jak asi jeg te pamatujeg, tam bylo fajn, ale k domovu asi 3 mile proti takovemu hrozitanskemu severaku, ze vgecko profoukl durch and durch, a to te melt videt, ale vlastne cinkat zubama. Ja vefil, takova vestidka, knofliky meta v gecky, ale zapnout ne a ne. Ja tenkrate, kdy g ty jsi se vadil, ze vesta je malieka, ja, vestu hajil, ta ze je orajt, ale ty, vlastne ta tvoje persona, ze je moc hruba.

Opravdu, tenkrate to nebyl spas, i Ja jsem cvakal zubama, a dosud vzpominam na to juchtu.

Kapitola tteti.

Co se dotejee toho kamarada Korbela, to nechyme na pozdej! Jen tolik podotknu, ze to by nebyl ani Korbel, aby jak ta beeidka spadla s toho sedla a kobyla nam utekia, aby si nevedel rady! Kobyla 4 nohy, my s Korbelem dohromady take 4. Magna, ze bysme i to kobylisko byli chytli, kdyby Korbel jak se za ni hnal, nebyl klopYt1 a ja, jsem se ptegkobrti ptes neho, tarn byla ta ztrata dasu, na g jsme vynagli, ktere nohy jsou ktereho, kobyla byla fue. Jak jsem ji g pravil, Korbel vedel radu, pravil, nebudeme se s tim beeiskem pinYm mordovat. Mel pti sobe pipku, narazil ji a cucali jsme, ai byla beeidka lehei a my silnejgi, pak to byla legrace ji nests, take jsme si pit torn i pozpevovali starodavni eeskou Kdyg nas osud trapi, starost nada spat, atd. (ale my zpivali gizeri.)

Br. Fojtiku, vime my na sebe jegte vice, ale to nema, takovY kvalt, abychom to na sebe povedeli ad razu. Vime, ze ted' pti navalu dopisit' a jing ich veci, je Vestnik pito jen kapanek malt'. Ja bych byl pti torn, Vestnik zvetgit, avAem s ptimetenYm ptidavkem i redaktorovi.

Kdyby byl Vestnik zvet gen o nekolik stranek, dejme tomu ekstra na ty pletky, tak bych na neho nelitoval $1.50 a ani $2.00, to bysme si potom poeetli a pti torn si zazpivali.

Tak se zatim mejte pane a delejte dobrotu._ tak jako ja prubuji.

Dela puntik a dava yam Nazdar!

StrYeek Joika Barton. kid Ennis eisla 25.

Ennis, Texas.

Minula schrize, ktera se odbYvala v nedeli, 13 .tijna, v ktere g bylo jednano o Sokolu a byla jimm zdarma proprifeena Narodni sin ku cvideni, nebot' jejich budova stala se bezileelnou, neb nevyhovuje jich potadavkrim jak se Mica ze je lep gi jiti ku kovati ne g ku kovatiekovi.

Dopis ze dne 2. tijna ye Vestniku ad ses. P. P. Mikeskove z Caldwell me rozlu gtil hadanku, neb jsem dostal Vestnik Z.O.B.J., na norm bylo napsano teg , jak ct. ses. uvadite ve vasem dopisu, ale ja, mel za to, ze byl poslan od vas, ano, v nem jest anglieiny osm stranek, take neni zapottebi kopat, nebot' vec je hotova. Lituji, • "€, jsem si nezapamatoval lmeno pisatele, ktery psal dopis v Hlasateli pied nekolika, me-

Ve

(11:e

kijna 1925.

VP,STNiic

sici, v nenaZ licit zanik nasi mateeske iseei v cjich be. jednotach, v rnestech, vubcc Ar ucie .22 jest slySet jen anglicky a mlaclea se \Tubed nemluvi eesky a ze v Texasu na ge fee nikdy nezahyne, jak sleduji zpravy, neb se jsou zde dobti pracovnici, kteki jsou toho pametlivi, neb hranim divadel, rAzneho cvieeni a veselkch zabav ze mladea se uei deskemu jazyku, neminil jsem vtlbec o torn psati, ale vzdati ses. P. P. Mikeskove dik za dopis, kterk mne uspokojil. Sleduji ct.. dcpisy ye Vestniku, jena se tkkaji ohledne stehovani na gi Hl. tfadovny, kde by se mela umistnit, aby representovala. Kandy podava, svilj nahled, jini zase Atool na druheho a koacik chvali sve, neni take divu, nebot' stare pkislovi pravi, ze kaadk ptak si sve hnizdo chiral a hail, ale darebnk, kterk si do nej kali. Dostaneme-li rani' meeem, sabi nam bolest, ale brzo se zahoji a otistane po ni jizva, i ta Casem se zaceli, ale lama almasobena perem se nezahoji nikdy, naopak pfi katclem nahlednuti rana se otvird a zpilsobuje tim vetgi bolest. Prot° ct. bratti a sestry pra cujme jen pro dobro a vzrtist flan Slovanske Jednoty nechme Hi. fdiad. tam, kde jeji kolebka stala a tak uspokojime vgechny tady a nebude namitati addnk proti tomu, neb s tim vzejdou rtzne vyclani. Na ge Hl. 111. bude i v malem meste, tarn kde je, mohutnet a rAsti, ale musime ji dati to, co pottebuje, my nema,me nemocenskou a Arazovou, a za druhe piljdovat 'dent= na farmy na na dobre pozemky na prvni noty,- polovic zaplaceno, aby byla jista zaruka, by tim Jednota nic neztratila, berou se bondy na mengi Arok, prod nepodporovat sve eleny? JO, myslim, to talcovkm zpilsobem by se ziskavali novi elenoye, neb by kaadk veal, se bude-li potfebovati podpory, ae Jednota mu ji poskytne a v sjezdu by se melo o takovkch navrzich pracovat a miti na mysli dobro Jednoty a zvelebeni naSi 'Ceske fedi. Bud'me zde dobrkm1 obeany, ale nezapominejme tea 'povinnost k nagi viasti. Nebudu zabirati mista dopisem a zkracovati druhe. S pozdravem na vgecky Frank Faraizl. etouci,

pristehoval zjyatky a zakoupil sobe faerrea 2l'2 mile cid Mereta na z .apad a asi 17 mil na vkchod . od San Angelo. Zanechal rodinu v dobrem potadku. Tea pattil k na gi Jednote a mnoho spolubratrt se zileastnilo jeho pohitu.

S pozdravem a v Acte, Joe F. Kohutek.

Rowena, Texas.

Ctend redakce!

Prosim za uve •ejneni tohoto dopisu. Poeasi mame velice krasne Do minute soboty v Rowene men 1450 balikti baviny. Toto farmatilm pomilae hodne. Bavina plati okolo 11 centu at skoro 11 1/2c a semeno plati $35.00 tuna a pikovade plati od 50c do 60c za sto liber. Je zde mnoho Mexikanii, kteki staei bavinu sebrat.

Bratr Jan jest mrtev, zemfel dne 16. fijna v 7:30 rano v nemocnici v San Angelo. Nemocen byl asi 9 tkdriu a pfieina byla ledvinova nemoc. Dne 17. k veeeru byl uloaen zde v Rowen& na Evangelickem htbitove k veenemu cdpoeinku. Pan M. Pazdral udelal tee jak v dome smutku tak i na hfbitove. Zanechava truchlici mantelku, a jednoho syna a pet deer, jak nasleduji: Emil, Frantigka, Marie, Julie Mikeska, Lillie, Ella, nejmladgi ho pfedegla pied 7 lety. Dale zanechava 3 bratry a 3 sestry. Jeden bratr ho pfede gel pied nekolika roky V Oklahome, tea otec v Oklahome a matka zde v Rowene asi pied 3 roky, tea je na onom hfbitove pohtbena. Jeho manaelka ma dve sestry a jednoho bratra, rodiee jeji oba tit zemteli. Portistalkm otstala, farma 320 akrti dobrem poiadku, 2 1/, mile zapadne od Mereta. Jak onemocnel prvne., byl v koupelich v C'hristoval jeden tkden, pak ho dali do San Angelo na Rush kliniku, tam byl 10 dni, pak byl den doma a zase ho dali do tech koupeli do Christoval. Tam byl 4 tkdny, pak ho pfevezli do San Angelo do nemocnice St. Johns, byl tam pet dni a take tarn zemkel. Budia mu zeme lehkou a rodine projevuji velikou soustrast nad ztratou. Jan se narodil v Evrope, v Polance na Morave, dne 21. listopadu 1875. Co aletk synek pkijel s rodiei do teto zeme do 0kresu Williamson. Tam jsme bydleli asi 16 let a v roce 1897 na podzim jsme se pfestehovali do Rowena. V roce 1904 se oaenil a farmakil zde az do roku 1913, na to se odstehoval do o kresu Wilson, kde pobyl at do roku 1925, pak

Dallas, Texas.

Mily br. MouCko! ✓ ptedminulem eisle Vestniku vyslovila ses.

Ondrrigkova pram, bych nem o Mexiku napsal.

Tam, kde jest mi moano, rad vady vyhovim,_ jenae nekdy otviraje iista, chteje kid, co sam citim, mo.lo neb nieeho nefeknu. Zde pi gu, co nada jiny pravil, ja jen to opakuji: ✓ republice mexicke aije nyni 4 miliony InNekterkm dostalo se dobreho vzdelani.

Nekolik tYrdnA zpet Ceti jsem v "La Prensa" dlanek, psan mladkm Indianem, kterk vyslovuje podiv i stesk pri pozorovani svkch starkch soukmenovcil.

STESK. U chatree z palachu a blata zbudovank jacal (vysl. chakal indianska chkae; wigwam, hut), misto dveki tmavk otvor, vedle velkk na nem sedi, sedi jako socha, jako socha. davnkch • Inkti. Pfemkgli? A o Cem? Vukol sama eilk aivot hmyzu. VCelky, motkli, mouthy, ptactvo, v ge pilne, by uhajilo zde byti. Vsude, kam pohledne g nee° jineho zajimapolotropickeho. A tarn v dali ty dlouhe feteze hor Sierra Madre zapadni a vkchodni.

Na sta horskkch Atvaril skalisk, rilone druhy kamene zbarveni i jakosti. Z dalky sly gig pHneb odjiadejici vlak. Tam nekde za horami se vynokil a opet zanikl. Nad htbety Mohylcann skalnich, tisice stop do vk ge se pnoucich, c)! letuji pruhy bilkch mralcA a jako para se kol vznagi. Jak Achvatna jest nebes klenba s miliony mradkove tvorby obrazaa a odstiny katdieke modte. O, jak krasne jest zde a milo!

A on sedi jako socha, bez hnuti, beze zajmu, zrak lesku matneho, upten do prazdna. 0 eem pfemkgli? Cot to v ge nevidi, neslygi, nechape?

A pfec! Ten Cerny mrak, zablesk a zaduneni hromu jej upoutal. Zveda hlavu a ty Cern y °di lesku matneho -smefuji tam, tarn vzhiiru ku vesmiru. Co se v tech belch oral? Bann? Obdiv? Prosba?

Pfel. Franta S. MLUVTE S DETMI ftEei MATERSKOUI DfitklivSr apc1 americke spisovatelky k rodieiim v cizine rozenkm.

Jednou z nejznamej gich a nejlep gich spisovatelek americkkch a uzna.vanou autoritou v °buil spoletenskkch zpiisobti je Emily Post.

Tato autorka napsala o uvedenem tematu velkou knihu, jen vy gla v nekolika opravenkch vydanich. S pfispevky teto spisovatelky setkavame se v detnkch Casopisech a eelnkch americkkch magazinech. V Casopise Chicago Daily News mela elanedek, jena je apelem k rodiatm rozenkm v cizine. Uvadime tento Maneeek v anglickem originalu i eeskem pfekladu: "The only time when the effortless perfection of beautiful speech can be acquired is in earliest childhood. I have written this before, but please let me say again to those of you who were born in a foreign country, do, I beg of you, talk to jour little children in your mother tongue. Not only because knowledge of more than one language is an outstanding requirement of culture, but because the more sounds a little child's flexible tongue can pronounce and his supersensitive ear can perceive, the more flexible and beautiful will his English be." — Emily Post in the Chicago Daily News.

"Jedinou dobou, kdy elovek bez namahy dokonale muse si osvojiti krasu tedi, jest jeho detstvi. Psala jsem o tom jia dfive, ale dovolte, abych to mohla opakovati varn, kdoa jste se zrodili v cizine: mluvte, prosim vas o to, se svkmi malkmi detmi ye svem matefskem jazyku! Nejen proto, se znalost vice nea jedne fedi jest ptednim poaadavkem kultury, ale proto, ze eim vice hlasek ohebnY jazyk ditete mote vysloviti a jeho nejvk g citlive ucho vnimati, tim pruanejn a krasnejn bude jeho

Strana 3. anglietina."

— I mezi naSimi krajany vyskytuji se nekteti rodiee, kteii mysii ae by to byi.o detem na skodu a ae by to bylo na pfekaiku k dokonale-mu osvojeni si anglietiny, kdyby se Oily eesky..0pak vady je pravdou. Zku genost uei,';_rLe lide ovladajici vice 'kedi, vynikaji mezi svymi vrstevniky. V kaadem podnikani je znalost vice jazykti prospetna a tadouci.

Rodiee els. ptivodu nemeli by nikdy ponechavat dite pouze v americkem prostfedi, nebot' tak odcizi se dite rodine. Zvykne si na rodiee mluviti pbuze anglicky a kdya mu tito nemohou anglicky spravne odpovedeti, east° se za ne i stydi.

Piddrauje-li se v gak dite k ee gtine nebo slovenStine, vzbudi se v nem mimodek Acta a laska k feel jeho rodiCti a otevte se mu costa k poznani dejin naroda, z nehoa vy gli jeho rodiee, a seznami se se slavnkmi muai, kteti narod proslavili v celem girem svete. To pomaha i vybudovani u glechtileho charakteru. Z ditete, jemua hned v mladi jsou zasady tyto v gtepovany, vyroste elovek, kterk se v tivote vady lope uplatni nea onen, jena ovlada pouze jednu tee a ma omezenk dugevni obzor. itad Ennis, Cis. 25 Ennis, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Ctenernu Clenstvu kadu Ennis Cis. 25, Otto dopisem davam vedet, se ti, kteti maji piljekti proti certifikatu a maji prone Aroky, HI. iadd, aby .se v§ichni vyrovnali. Zaroveri upozorriuji vgechny ty dleny, kteti jsou se svkrai poplatky u f• du pozadu, aby se do psis, schtize vyrovnali, jinak budou suspendovani.

A ta vite, ae kdya je Clen suspendovan, 2e otraci naroky na poji gteni, a proto se vgichni vyrovnejte Zaroveri scieluji, to v pti gti schtni nam pfipadaji volby Atedniku, proto se vgich-ni dostavte a zvolte si Atedniky takove, kteri budou pracovati pro dobro faclu a celou Jed notu. Budou se tea voliti delegati do ptigtiho sjezdu, kterk se bude konati pfi gtiho roku.

Vyberty si takove eleny, kteti- p•acuji pro zvelebeni Jednoty a neposilejte tam delegaty takove, kteti jsou co vyslanci, ale za celk Cas sjezdu ho addnk ani nesly gi, se kterk tad zastupuje. Mnolik zase mluvi o jedne -sled a nemilae z mista, a prat° , takovi delegati jenom jednani zdrauji, proto volte si za delegaty ta kove eleny, kteti maji zajem o Jednotu, by se tato zvelebovala a Clenstva pfibkvalo.

Braid a sestry, je nas hodne tech starYcla kteti jsme u Jednoty ale na ge deti tam nedavame. Prod je tam nedavame? Kdyl ta nage Jednota je dobra pro nas, prof nemtlie bkti dobrou i pro nage deti? My zde nebude me na veky, odchazime jeden za druhkm, a proto clavejme do Jednoty na ge deti, aby stupovaly mistta tech starkch, ale dobrych pracovnikti, kteti na gi Jednotu vybudovali a postavili ji na ty dobre zaklady ,na kterkch dnes stoji. Ti bratti nedostavali aadne komin* ale pracovati nezi gtne a svorne. Proto jegte jednou volam, aby v gechna nage mladea patfila do na gich tad, by vypinila ta prazdna mista, tech na gich dobrkch pracovnikti, ktefi nam odchazi. Nekterk fekne: ja tam mezi vas neptijdu, vy se tam ve schilzich jenom hagtelite! Proto bratti odhod'te to nage "Ja," a ustupme trochu jeden druhemu ,a bude to praco'vati. Netti gterne se na nekolik taneb ve spojeni je sila ,a vice dolcate celek net jednotlivec. A proto opakuji: spojme se, nebot' ye spojeni je nage budoucnost!

Nag tad planuje poradati nejakou vetgi slavnost ye prospech Stoleti neodvislosti, proto podpotte tuto kaidk neeim, bychom nejake penize sehnali, neb tech prvne potkebujeme..

Napsal jsem toho trochu vice, nea jsem met v Amyslu, proto br. Moak° udelej s tim jak za dobre uzna g, pogli to do koge nebo do Vestniku.

S pozdravem za tad Ennis, John Hrabin a.

Pravda boll jen tenkrat, kdy z na gi due odstrariuje kazy, bludy, lea -- vaecko to, co jejimu jasu a Cistote

Etrana Red Oak, Texas.

CtenY bratke redaktorel ne661e, gena a hoch odjeli do Ennis na7,Stivit rodinu, tu abych nejak zabil eas rozhodl jsem se spinit slib Tobe danY ph vetejnem cvi= cent &kola, konanem dne 15. gaff. v Ennis, ge napigi teg new do Vestniku, 'ge napigi do Vestniku jsem Ti slibil, ale nyni jest otazka co?

Nib v poslednich eislech Vestniku objevuji se dopisy, ge opravdu musi mit "naginec" odvahu do Vestniku psat, by alespon eastedne upravil dopis tak, aby obstal, neb bratti a. sestry doAsovatele maji kagdy jig svuj odbor a slovy )tesvedeivYmi napi gi dopis, ze druhernu smrtelniku neni mogno neuznat, 'tie kagde slovo est pravdive. — Tteba sestry P. P. Mikeskova, Wondra gova pojednavaji ye syYch dopisech o vyggich neeligtich, k zachrane co nejdele nagi eegtiny, sestra Ondhigkova mimo syYch dopistt jako dopisovatelka Sokola ptibira je gte, anebo projevuje svoje nahledy a navrhy stran oslavy 1001ete samostatnosti Texasu, a svoje dopisy pie tak, ge se mne 'east° zda, .ge pri psani onoho dopisu obeas sunda jednu rukavidku a nekdy i obe a ph torn nam povi pinou pravdu, jak cpravdu zasluhujeme. Posledni eisla Vestniku probiraji natal bratti a sestry "Tu Hlavni 'Otadovnu", kde mela by bYt umistena, abychom byli lepe representovani. Prave ony dopisy me ptimely, ge pigi tento dopis.— Jedni bratti • a sestry piSi, by Hl. Ur. zustala tam, kde byl jeji zadatek a site ye Fayetteville. -Druzi pisi, ge dobre misto by bylo v Temple, v poslednim Case te g vysvetloyany jsou vYhody mest Rosenberg a La Grange. Az doposud byla polemika vedena slu gnYm zptsobem o vYhodich neb nevYhodach onech 'nest, ktere by byly vYhtxlne pro umisteni Hl. U. Dokird podobnYm tonem se bude psat, myslim tie bude dobte, neb verim, ge vyslanci pti gtiho sjezdu budou si moci ueiniti sprasnY usudek, pakli ona zalegitost stehovani Hl. Ur. ptijde k projednavani, a nebudou podlehat stranictvi. — A2 doposud jsem byl ye ttech schfizich "radii, kde zastupci sdru genYch tan v okoli Temple objasriovali vYhody mesta Temple, prod mysli 'ze ono mesto by bylo dobre pro Hi. Ur., ale ku eti onech brated budi g, ge neslygel jsem ani jedno slovo ku snigovani mesta druheho,ze nema tu vyhodu co Temple. Ostatne o cele zaleg itosti stehovani aneb nechani Hl. U. ye Fayetteville, budou rozhodovat bratti a take snad nejake sestry ptigtiho sjezdu, konaneho v East Bernard. Ov gem, tik br. vyslanci musi uvag ovat nestranne, co by bylo pro Jednotu nej yYhodnej gi a k tomu jest potteba ta.kove bratry neb sestry vyslance, by nepodlehaly jinYm vlivum. — Brath a sestry, uvedu vim inaly pkiklad ze sjezdu v Ennis a kagde slovo ktere napi g i jest pravdive. Kdyi ptiblitiil se eas, ge men bYt voleni nagi Atednici, redaktor a tiskarna, tu pta se me jeden br. vyslanec (jeho jmeno si doposud dobte pamatuji): Br. Lag novsky, koho ty bude volit za redaktora a kterou bude volit tiskarnu. Odpovedel jsem mu takto: Ja budu volit za redaktora br.

Mondku, neb jest elenem na geho tadu C. 135. a tiskarnu budu volit 6echoslovaka, neb jest to usneg eni tadove schtze, bych tak volil a ja pine respektuji usneteni tadove. Na to me odpovedel onen bratr: I mne se zda., ze ten Moudka by byl dobrY redaktor, ale tu tiskarnu 6echoslovaka, tu volit nebudu, neb jak jsem "slygel", ge pry tam ye West delaji hodne "hombre" a ja jsem zvyklY dostavat Vestnik vidy y e etvrtek, a jak me nekteti bratti vyslanci zde povidaji,. ge bych Vestnik dostal:die toho, jak by ti ho gi v tiskarne brzo vysttizliveli. Proe uvedl jsem tuto rozmluvu s onim bratrem? — Ponevad g on to "slygel", ale sam o tom nebyl ptesvedeen, ale to mu postadilo, aby si o tiskarne 6echoslovaka udinil mylny ptedsudek. Napsal jsem "mylni ptedsudek", neb tri roky brzo budou tomu, co Vestnik jest lizen br. Mouekou co redaktorem a tisk konan jest tiskarnou eechaslo yaka, a jak die dopis0 br. a sester ize soudit, jsou spokojeni jak s redaktorem tak s tiskarnou a vydavatelstvem a musirn ptiznat, ge za cele skorem tri roky jen jednou my Vestnik ptigel misto ye etvrtek as

YESTNiE v patek a ja behal kolem poStovni schranky zdali mi ho vitr nevynesl, neb nemohl jsem tomu uvetit, le by Vestnik nedo gel. (Die toho spravneho dochazeni Vestniku soudim, ge vydavatele Vestniku ptestali nadobro pit, o redaktoru jsem to vedel hned v Ennis, ge nepije).. Uvedl jsem tuto rozmluvu s onim bratrem vyslancem, abych poukazal, jake zbrane se na sjezdech poutivaji, by do glo se k uraitemu cili.

— Ph psani tohoto• dopisu vzpomnel jsem si na dopis br. Jana Nemeho, Cat Spring, ktery jsem si uschoval, neb jeho obsah me velice zajimai. Br. J. NemY byl te g vyslancem na sjezdu v Ennis a hodne brzo asi postkehl, jak to na sjezdech chodi. — Doufam, ge my br. Jan NemY promine pakli pou giji east jeho dopisu opakuji jeho slova, ktera napsal ye Vestniku ze dne 30. kvetna 1934. — Mezi jinYm br. Nem*,pile: Bratti a sestry: Kdy g my potadame sjezd, at' jest to Katolicke — Texaske — neb Ohnove Jednoty, tak tam posilame etyti druhy poslancti a sloe: — Prvni aby tam meli svoji osobnost zastoupenou, ale o Jednotu nestoji. Druzi poslanci tam jdou za ziskem, ge tidety tti dolary denne, maji k tomu dobre easy. — Myslim, ge kdyby Jednota davala takovym "forgus", ge by ti poslanci ani vilbec do jednani Teti poslanci jsou Stvaei, kteti chteji jen v gechny navrhy hazet pod still, a tech je nejvice. — A ted' ten etvrtY druh poslancd, jsou to vet ginou tadovi Trednici neb dobti pracovnici pro Jednotu i deskoslovanskY narod, pro v ge dobre ye smeru Slovante ale co mohou delat, kdy g je jich tam jen mala slamenka, a tech druhYch tti gebtinove vozy. Tak jest to, bratti a sestry, na to rnohu ptisahat. Zdar v gem radem pteje, John NemY. Uvedl jsem kus dopisu br. J. NemYho, neb ony etyti thdy poslanct opravdu na sjezdech bYvaji. A prave ptichazi doba, kdy jig ptigti mesic listopad a prosinec budou voleni vyslanci pro ptigti sjezd, jeng konan bade v East Bernard a tu myslim, ge nebude na gkodu upozornit yeas, by do ptigtiho sjezdu voleni byli bratti neb sestry v'edomi svYch povinnosti jak vuei svemu tadu, tak vuei vgemu elenstvu na:s'i S.P.J.S.T. — Jak ji g dnes je viditelno, bude na sjezdu projedno.vano mnoho dulegitYch veci a tu jest zapottebi br. vyslancfr takovYch, aby po celY eas sjezdu cele telo bylo jeho sameho a ne jen k u gim a od ugi nahoru aby ovladal nekdo jinY z to tketi thdy, jak br. NemY uvedl. — Doufam, ge me bratti a sestry sbrattenYch Mai nebudou ptipisovat nejake cliktatorstvi po pteeteni meho dopisu, koho maji vyslat do sjezdu. Te my glenky jsem dalek, koho maji tidy vyslat na sjezd, ja pouze projevil nahled, jaci by meli bYt vyslani vyslanci ku sjezdu, aby v jejich mysli byla jen jedna myglenka a to pro vzniist a fispech cele Jednoty a ne, jak se na sjezdech deje, aby hned od zahajeni sjezdu mnohY vyslanec pracoval ne pro u gitek cele Jednoty, ale pro nekoho, kdo mu dobte pottepal rukou a poklepal na rameno. Koneene mil by jig ptijiti na sjezdech ten eas, aby ptestalo to houfkove zdali ta vec aneb ona byla dobra, zdali ten neb onen Utednik jest dobrY, anebo byl-li by lepgi druhy. Mt-1j nahled jest ten, ge neni tteba chvalit nektereho Utednika, neb elen,a finaneniho neb dozoreiho vYboru, ge vykonana pace, kterou vykonal pro vzrist a dobro Jednoty mluvi za ka gdeho sama. A pakii br. vyslanci ptigtiho sjezdu soudili by kvalitu nikfr die vykonane prate pro dobro Jednoty, odpadlo by to houfkove na geptavani thdy 3ti.

-- I ph volbe novYch Utednikil mei° by se vidy hledet na vykonanou praci onim kandidatem pro Jednotu. — A proto pevne vetim, pakli br. vyslanci budou soudit v ptigtim sjezdu fitedniky aneb uchazede o itrad die vykonane prate pro Jednotu, ge odpadnou vgechny tri druhy vyslancii, jak br. Nemy napsal, a zustane jen ta etyrta ttida s heslem: Vg e pro rozmach a vzrist Jednoty.

K demug pteji pinY zdar.

Jsem hotov s dopisem, ale prohli gim jegte Vestnik a tu mej zrak padl na dopis br. Bartote, preeitam jej po druhe. Po jeho ptedteni ptemYglim, ze elovek v celem svem givote ma

Ve sttedu, dne 30. tijna 1935. jenorn trapeni a starost. Pakli nic nema, ma starest a pakli ma nee°, ma zase starost.

Die vgeho br. l3arto g asi ma, jinak by nehledal misto neb co kam ulogit penize ag dostavat tu statni pensi, aby o to netitigel.

Tak bratie redaktore ji g kondim, pakii slit, ge se hodi k otisknuti tento dopis, uvetej ni jej die potadu jak na nej dojde. S pozdra7 vem, Chas. LatinovskY. Pozn. red. Vitam tvilj vecne psanY dopis. a spoleham, .ge obdas napigeg dalsi. Co glen tiskoveho vyboru podava g gkolskY ptiklad, mogno o dulegite zale gitosti uvagovat, vat vecn.e. Pozdrav cele rodine!

Fort Worth, Texas.

Vagene etenatstvo, sestry a bratti!

Oznamujeme yam, ge znovu potadame bavu, pro zvYgeni fondu programnich v,loh k °slave Stolete neodvislosti Texasu. Zibavu potadame tentokrat v Sokolovne, 3221 N. West, 28th St., a site v nedeli, dne 3. listopadu, v 8 hodin veder. Vstupne: pan 40c; dams. 20c.

Hudba: Frank Blatka.

Plate e, vyzYvame vas v gechny k teto .zabave a pozvete v gechny vase zname a phi.tele, bezrozchlu narodnosti. Vysvetlete jim vec, na jak Teel je tato zabava potadana, a zajiste mnohY porozumi, a bude hledet phspeti. Nechceme nikoho nasilim ptinucovat, anti bychom potadali z ylagtni sbirky, ale nechavime vge na dobre viii nageho lidu, zajist6 se potkame s uspechem. Tech nekolik tenth toho vstupneho nikoho neznidi ani neobohati, a ph tom se trochu pobavi. I gpatne podasi snad vas od navgtevy neodstra gi. Sokolovna je dosti prostorna, 'le vas pojme pod sttechu hezkY hloudek, a i za de gtiveho podasi nemusite pro gadnou pottebu jiti yen, ag po zabave.

Minulou zaliavu jsme meli uspegnou, s mensice yYtegkem, ale uspokojiyYm. dem ixxlavam jednu rodinu, jag nemohouc se zabavy saeastnit, poslala $1.00, co vstupne.

Dekujeme! Nechci ji jmenovat, nebot' by si toho asi neptala.

Zda se, ge ta nage narodni prate pro tu oslavu, je doposud nejak zabrzdena, a neni vysvetleni, co v torn vezi. Ve schtizi na zaeatku tohoto roku v Dallas, byla yYzva, kdo by si 06,1 teto schuze sireastnit, ge kaidr je vitan. Bylo velike nadgeni a nalada pro re presentaci nageho eeskoslovenskeho lidu. royal byli zvoleni prozatimni vedouci a ptiLti schtme byla ureena v Unoru v Temple, kde se meli zvolit stall vedouci pro tento podnik.

Bylo dopsano vgem spolkAm a deskYm organizacim zde, by si ye svYch schtizich zvolili zistupce do teto generalni schilze v Temple, cog se take stalo Tam byli zvoleni vedouci tohoto zdrugeni a probrany hi gne body. Take byli ptitomni elenove technickeho odboru Sokolski •Zupy Jigni a zastupci Katolickeho Sokola.

Nalada, byla je gte tehdy dosti jednotna, ale behem dasu ‘vge se mini v trosky. V rozhovorech v onech schazich byla bla gi jistota a spoluprace, 'le Sokol narodni se Sokolem katolickYm budou se podilet spoledne na tointo programu. Od to doby uplynulo ji g 9 mesicii, kagda asa.a stale nic. Podle v geho se zda, da a nebo mesto, by chtely potadat oslayu, die sve libosti a die finandnich prosttedku..

Ptipada, to asi jako kdyg se sleti hejno vrabcu na strome, a pit de chlapec a stteli do !itch.

Tu se kag dY rozleti na jinou stranu, aniz . by vede/, kam Teti. eskeho Jest nutno, by einovnici tohoto sdrugeni hledeli dat vg em spravne 'inforarace a ptivedli toto Mesa v einnost.

Americka, Obec Sokolski v' poslednim Sokola nam pociava, ptekvapujici 1. Technicke predsednictvo A. 0. S. Nydave. v poslednim eisle z ylagtni cvideni priimuie a -" g eny, na oslavu Stoleti Tekasti.

2. Ve vgech schilzich, konanYch v 'poslednich mesicich V. V. ,Americke Oboe Sokolski a Technickeho ptedsednictva, bylo agitovano pro zajezd do Texasu, podileti se nal ,fi." programu.

3. Americka Obec Sokolski jest ophotna poslati nam spolee.'neho evieitele v padu nano-

Ve stiedu, dne 30. tijna 1935. sti i dvou, jakmile obdrfi zpra,vu od naeelnika Jitni tupy V. Kudery, v jake nalade se nachazime, dle toho nam bude pomoci po,skytnuto.

Vateni krajane, jest nevyhnutelne nutno, abychorn se spojili a pracovali spoledne. Sever, vYchod a zipad nam podavaji pratelskou ruku a pomoc. A co by nalezli u nas? Rozvrat!

Zaditi nee°, vyburcovat svet a pak zahodtt zbran do tita, bylo by smutne.

Komise na oslavy Stoleti Wa rozdelila penize, ktere byly povoleny statem, mezi ranee okresy. Asi tyto okresy obdrtely dastky, z kterych pochazi elenove tohoto vYboru. Ale Oeske sdruteni neobdrtelo ani eerveneho centu. Tak vidite, u nich 400,000 Oechaslovalca v Texas nic neznaMena, ale pti valbeth ano! Ted' nam nezbYva, net abychom v ge zatidili na svoji vlastni pest, a dokazali jim tak, to netebrame.

Opet jest nedaleko sjezd Jednoty S. P. J. S. T.; a jako jindy, je organ pinY debat, cele sloupce kritiky a reznYch nazore, mnohYch dosti kratkozrakYch. Jest tadoucno, by bylo poi adateli toho organu trochu uleheeno, a dlenove by si men uvedomiti, it on nemete mnohe naratky, ktere patkozuli Jednotu, uvetejniti. Mate vgichni ye syYch jednotlivYch tadech vYroeni scheze, tedy si zvolte spolehliveho zastupce do sjezdu, a sjednocenim mu natiditi, co chcete, by se ye sjezdu melo cleat, a vettina pak vyhraje, ma-li se Hlavni tt. stehovat nebo ne. A dcposud si vymeriujete svoje bezyYznamne na.zory prostiednictvim Vestniku. Meli byste si 15odobne dopisy zaslat soukrome, tfeba k yell tem danim.

Jegte nejsou smutne vzpominky, bolesti rany zaceleny z posledni valky, a jit znovu se valeena ptigera yznagi nad Evropou, ktera jest schopna znieit v gechny narody na nekolik pokoleni. Smutna to civilizace dne gni doby.

Tato valka nesmetuje k vYvoji naroda, jenom k zaketnemu zmocneni se ezemi a obohaceni se kapitalu nekterYch mocnosti.

Minuleho roku, kdyt Japonci napadli seberovne pleti sousedy, Oinu, Liga narode hrozila Japonsku, ale pie torn hrozeni meli ruce v Japonsku,` by byli zastavili dal gi postup do kapsich, Oiny. Na elver toho v geho, Japonci zaplavili celou Evropu syYm lacinkm zbotim. Jit zde byla spousta japonskeho, lacineho zboti, tad- ny s tim nebyl spokojen, ale jenom se o tom geptalo, aby to Japondik neusly gel. Pied tiemi lety ,kdyt bylo v Japonsku zemetteseni, ktere tam natropila ohromne gkody a piivedlo Ja. ponce v zoufalstvi, to president Hoover a jeho radcove poslali Japonsku co mohli: brambory, obili a vge co meli nazbyt, na neurdite splatky, a zde meli lido hlad.

Minuleho roku president Roosevelt nechal znieit obili, bavinu, hovezi dobytek, vepte a tedy vgechno, aby nebylo piebytku. Ted' mouka a chief) vystoupili do trojnasobne ceny, hovezi maso a veptove taktet. Jclete koupit libru veptaveho masa a musite za ni zaplatit 35c, adkoliv jsou zde velkojatky. Velike korporace a velkojatkati maji z toho reliefu nejlep gi vYdelek. Ptildadem minulY rok. Velkojatkati zabijeli pro vladu dobytek. Oni dostali zaplaceno za poratku, take mohly vypiatit vgechny delniky a vnittnosti a hlava, to jim vge stab°. Za poratku malYch podsvineat dostali taktet zaplaceno, ktere nahazeli do velkYch nadriek a navatili mYdla, ktere draho prodali.

Tak jsou zkraceni kapitaliste od vlady.

Rent nebo men gi rolnik zde v Texas ne- ana. v domacnosti nic jineho, krome trochu to kornovice a to sladkosti, kterou nazYvaji melasera, ,a sem tam nejakou slepici, nebo prase, a mnohY ani ne, takte vgechno to, co ted' vystoupilo do zavratnYch cen, se musi jit koupit, - a kde na to brat?

Toto je take v mestech, velkokorporace na jafe zvysily mzdu o par centu, ale uf mely do'ptedu vypoditano, kdo s tim bude trpet, zas ten. , malorolnik, rent anebo delnik.

Asi tblio necharn; neb je v torn trogku kritika; aby se to nahadou- nespta s kogem.

S pozdravem na atenate.

A. Tobold

VESTNIS tide

Spraveillnost, Cis. 121.

Shiner, Texas.

Mili blade a sestry!

Uvedomuji vas, byste se vgichni dostavili do scheze prvni nedeli v rnesici lis(opaclu. V padu gpatneho poeasi druhou nedeli. V poslednim dopisu jsem zval nageho jednatele br.

Jos. Frantu, by nage okoli trochu objel, cot on take ueinil a ziskal nam 7 navYch elene k nagemu tadu Spravedlnost, a tak budou v gichni ptijimani na druhy mesic. Proto se Negichni dostavte, neb tolik nofvYch elene na g tad jit, davno nemel. Sestry jsou•tadany, by nee° ptinesly na svaeinu, co budou moci, Made, paje a i sandwide by se ze gly. Bratti se obstaraji zase o nejake to piveeko, tak to zamY glime dobte oslavit, v gichni dohroma,dy. Doufam, i br. Jos. Franta se scheze zedastni a nebylo by na gkodu, kdyby i nekterY etednik z Hl. ttadovny nag tad navgtivil a trochu nam udela' ptednagku. Ptedem clekuji!

Br. redaktor si asi mysli: "no, kde koho zve, ale mne ne! Ale jeho drapanici davat do Vestniku, to jsem dobrY!" Prato jej take zvu, abych si u nej nerozlil ocet. A at br. redaktore ptijedete, tak Vas dobte podastuji!

Tak bratti a sestry, nezapornerite na prvni nedeli v mesici listopadu.

S bratrskYm pozdravem, J. F. Novosad, tajemnik.

Pozn. red. Tentokrate neize mile pozvani ptijat. At /lady pozdeji. Zdar va gi snaze a pczdrav!

Rad Woodrow Wilson Cis. 146.

Galveston, Texas. eleni tadu Woodrow Wilson els. 146., se usnesli potadati taneeni zabavu v nedeli, dne 3. listopadu, za ptieinou oslaveni dvou pametnich anu v race: 28. fejna, den to nagi neodvislosti,po 300 rocich, a 11. listopadu, den to kyleneho miru celeho sveta.

Hrat nam bude znama "Dybalova kapela" z Ganado, Tex. Za.eatek v 8 hod. veder. Vstupne pan 40c, dama 20c. V sini I. 0. 0. F., na rohti 20. ulice a E. Ave. (Postoffice str.)

Zveme vgechny nagince v Galvestone a v okoli, Alvinske a Houstonske ptatele, aby se s nami ptigli pobavit a vytaneit, a tyto dva dny, pamatne pro nas v gechny, bez rozdilu smYgleni, aslavit.

Bud'me aspori cifislednYmi pri oslavy dne techto, kde mame bYti jako jeden celek.

Jegte jednou vas v gecky uptimne zveme a ptedem dekujeme za va gi Oast.

J. Vesely, taj.

Rad tcskY Prapor Cis. 24.

Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas laskave upozorieuji, byste se dostavili v hojnem poetu do ptig ti setifize. To jest v nedeli, 3. listopadu v 1 hodinu odpoledne, neb v teto schezi nam ptipada volba bavniho vYboru a jine duletite jeclnani..

Upozorieuji zarOvere bratry a sestry, kteki maji pejeky prod certifikatilm, by si to hiedeli dat do potadku. Jest-li nemetete pejeky splatit, tedy zaplat'te aspon firok. Tet vy, kteti jste s placenim pozadu, pamatujte se vyrovnat, neb jest to jen pro dobro va gich milYch, jest-li udrtujete va gi pojistku v dobrem potadku. Neb tadnY nevime, co se mete ptihodit.

Podasi ptitomnou dobu mame chladne a degive.

S bratrskYm pozdravem, Chas Navratil, taj.

Taylor, Texas. .Ctena, redakce a spaniii etenati Vestniku!

Ptichazim k yam s par slovy, bych varn vgem podal vYznam o sokolstvi.

Mill otcove a matky, kteti mate ditky, poglete je do sine, kde mate zaloteneho Sokola, neb tam se cvidi ku vzrestu a sile telesne i dugevni. V Sokole se yam mladet nezkazi, ditky vase vane budou jednou vdeene za -to, vzpruhti organy Le iste v poll se desnad mi telesne,

Strana 5. sti tuti v praci, at ho ttebas vSe boll. Uznavarn to ale ptatele, to jen nekterY ad svuj moo ptepracujete a ostatni edy nemaji tadn;7 cvik, kdetta pti cvideni v sokole katdY ud se pohne a napravi. Mnozi z vas, kteti jste byli pritomni oslavy tada Vy gehrad na Beyersville, videli jste jak ti sokoli se &MU a jak jste byti sami ptekvapeni jejich vYkony. A pak jste ten slygeli ty krisne feel yYznamnYch tednike, kteti k yam promluvili o Sokolstvu. Vy, atmye a matky, kdyby Sokol z va gich ditek ueinil gpatne lidi, zajiste by tadnY teenik nemluvil k yam, aby vas nevaroval ptedem. V Sokol? je lawn, kter gt path. nam v gem. A pak kdee vidite vase ditky jak krasne si poeinaji tech prostnYch cvieenich, neposkodi yarn srdee v-tale radosti? A ty vase ditky jsou silne, jan na tele, tak i na duchu. Stare potekadlo je: "Ve zdravem tele, zdravY duch"! A proto k yam, vtem rodiefirn volam: `Posilejte vase ditky do sokolskeho evideni!"

Nag profesor dr. Eduard Mieek fichvatnou svoji fedi promiuvil o Sokolu, a na g redaktor Vestniku, bratr Frank Moudka, podal krasnou fed o zaloteni Sokolstva. Mame vysoke a vkznamne mute, kteti je gte dnes jsou v Sokole a jsou zdravi, jako na pt. president Oeskoslovenske republiky T. G. Masaryk, a ad je ye vysokem veku, stale jests v Sokole pracuje.

Nemyslete si drazi rodide, to kdyt vase dinky budou v Sokole, 1-c by se yam snarl zka.zilv.

Tam se naudi to krasne na gi deske tedi, a eit to mytlenka, to se nestydi za sve ptedky, vas bude nesmirne Ve ga'. Dale se v Sokole cviei ye zpevu, uei se divadlinn, ptedna gkeen a vgelikYrn hram. Proto vas prosim snatne: nebrarite jim a posilejte je na evideni a tim jim velkou radost udinite a ony yam budou za to vdedny. Prato jeg te jednou vas tadam, posi lejte vale ditky do Sokola, a volam k yam vgem: Na zdar!"

Jeden z ptitomnYch oslavy na Beyersville.

Damon, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Pigi par tadek. Tak se nam to podasi v poslednim tyclnu jaksi ustalilo, ze jsme meli odvahu v nedeli, 20. t. m. sedastnit se zajezdu do East Bernard. Se gli jsme se na ureitem miste na Guy, bratti: Jos. Valdik, Fr. Vrla, Jan Stradik, M. Kovat, G. Batke a moje maliekost, nasedli do auta br. Jos. Valdika, a to jako zajedem napfed v dobe ptedpoledni, k br. lg.

Senkyrikovi do Rosenberg. Chteli jsme si akouknout jeho residenci, karat se byl pied nedavnern nastehoval. Haneti nebylo co, neb ma vgecko 'frame zatizeno. Tarn jsme zdravili jeho hosty, br. J. R. Kubenu, J. tapala, br.

Kruginskeho z Corpus Christi, a v male Ginnie stanuli na miste br. Felcman, br. Neuman a Fr. Sladalek, soused to br. Senkytika. Ten nam chvilku nekam odskodil a v male chvilce se vratil s bednou jakehosi daru, po nemt se dostava dobra nalada, za cot jsme zestali dlutni diky br. Senkytikovi. Po dobrern obeerstveni nasedli jsme °pet do kary a ut rovnou do East Bernard. Po poledni zadala se tadova mistnost pinit dleny tamnej giho tadu a vyslanYmi delegacemi, vYslanYch of kolnimi tad3-. takte sin byla pine obsazena. Br. Keprta, pied seda taciu Karel Jonag, projednal schtzi bet nYm zpesobem, aby delegati mohli se roz hovotit o ptestehovani na gi HI. ttadovny — ale kam? Ta otazka nebyla doslovne potvrzena, ponevadt die reznYch projeve. vet gina de legata se shodovala v torn, to za dne gni doh; nejsme jegte tak daleko, to by neco takovehe muselo bkt. K zaverku br. Vychoperi tertov nYm zpusoberra to dolotil, za det se mu dostalo aplausu, a tim debata byla skondena.

Vgechnu Best a diky necht' ptijmou tarnnejgi spolusestry tadu Karel Jona g, za jejich obetavost, kterou yyplaily dye tacly dlouhYch stole peknYmi a chutnYmi zakusky, a tamneeLim spolubratrem dekujeme za dobre °beer stveni, ktereho se nam od nich dostalo. zdar! S pozdravern, Frank Kv-tof;.

Strana 6.

1---4 ES Kt drama nevedele o novinari, Ceske jeviSte jen mato, 8amberk riapsal plat tivou hru o Ka,r1u Ha vli k ov provincialni idylicka, komedie, avtak nemale tivotEcsti. ktere se pada:110 obohatiti nemeckY a s nim i deskY svet typit nehynouci figurkou timoka. Ai neda yno uvecll mladY dramatickY spisovatel Emil Synek "Dvoji na scums Sabinu a nyni hraje se na Narodnim divacile jeho tfiaktove drama "Noeni slutba."

Co se deje a oe' bet: v Synkovu kusu? Stane se automobilove nettesti, ktere zavini tenadiletantka, bez fidieskeho listu, vracejici se s rozjatenou spoleenosti z Melnika. Porazi cloveka a — ujedbu. Na policii potom vec o-r tinarni a dosahnou slibu, ze jmena nebudou clana do vefejnosti dill 'te vec se zrati mezi jinYmi nehodami. Jette je tu vtak redakce, o ktere se dovedi, ze si vec dava zjist'ovati sama. Vtichni t11, Lena, mut, pfitel, jdou tam a matt' se pfimeti noeniho redaktora ‘Stertana, aby vec utajil. Ale ten naopak je presvedeen, ze vec musi yen i s jmeny, protote nehod Mczne pidbyva",, jezdi se lehkomyslne a je tudit nutno trestat nejen soudem, nYbrt i yetejnYm minenim. Odepte tedy vec utajiti, a kdy vinnici to zkusi no.tlakem a pozvou si na pomoc redaktorova pkedstaveneho, generalniho tajeminka strany, pfijde kosa na kamen: tedaktcir se yzepte vtem, take vtemohoucinm sekreta •i, udela, scenu a uvetejni ostrY elanek, ktery ma zdrcujici itoinek: pfisne odsouzeni obvinene, ale krome toho i zkazu jeji rodiny.

Zristarime zatim u otazky takto dane. Zni: maji noviny, t. j. ma novinat, jakmile se pra,veal domniva, te to je v zajmu verejneho dobra, fikati, t. j. psati a tisknouti vtdy celou pravdu? Prvni rozbehnuti redaktora je jiste spravne: jakmile zvi o nettesti a ohrotenem, ani ne jette ztracenem lidskem tivote, rekne si: nehod je vice a vice, lide jezdi lehkomyslne, bezohledne, a po nettesti mnohdy jette cdjedou, aby nebyli zjitteni, misto aby se snaZili poskytnuoti pomoc, tivoty nevinnYch lidi ocitaji se v nebezpedi, proto je koneene nutno vzboufiti vefejnost a ptimeti takto rikady k ostfejti praxi, bez jakekoli shovivavosti. Jen2e takto by vribec nevzniklo drama a take novihaistvi by se nedovedelo nic. Drama zaeina vtdycky at tam, kde neni vtecka pravda jenom na jedne strane, nYbrt aspori trochu tut na jinYch, a take v novinafstvi ma cenu jenom ta odpovecl', ktera se snati retiti problem, ne jenom opakovati nebo nej yYte aplikovati moralni abecedu. Novinak povi celou svoji pravdu, upozorni verejnosti na to, co se deje, pobouti ji a vyda, ji pachatelku, ktera, tim pozbude nadeje na jakoukoli shovivavost, i na podminene odsouzeni — fiat justicia! Ale dela to vtecko jen pro spravedlnost? V prvnim hnuti, kdyt se rozhoduje, a potom, kdyt pite, ano. Ale pak se yte pitiostfi v otazku, zda napsane a yysa,zene take opravdu pustit. A v te chvili ut se vynoid a spolurozhoduje tolik daltich motive, te to bohate stadi na dramatienost — ale take na vatnY zajem s hlediska studia novinatstvi.

Nebot' nyni tit to ineni pouha nezajima ya otazka, zda neva podniknouti proti nesvedomitYin automobilistUrn. Ted' beti ut take o to, zda utettiti vinnice, ktera jest nejenom va,bna, Obit i suggestivni, kaje se slovy a gesty, ale i podvedome, chveje se hrrizou z trestu, ale i z viny, kdyt se dovi, ze zmatila Zivot. To jsou momenty pro shovivavost a tedy mleeni, pro potlaeeni jmena a zmirneni elanku, ale redaktor jejich tlaku odola.

Pc celY svaj klopotnY tivot jen slytel a hledel, jak se maji jini, jak maji vtecky motriosti, jet davaji penize, poditaje v to nejenom, co se koupi v kramech, nYbrt i zdravi, svobodu, pohyb, bohatY tivot, privab a till sveta, nebot' i k tomu je pottebi penez. Po celY tivot byl denne zavfen testkrat do tYdne v redakci. v sousedstvi hluenYch a pachnoucich strojt, po celY tivot v te chvili, kdy jini sedali k tabulim a sjitdeli se do divadel, slavnosti a tanzadinala jeho robota. A nejenorn to: kdyby aspon vale). do vrchu jen svoji vlastni

Ve stredu, dne 30. rijna 1935.

NOVINY NA JEVIST Dr. KAREL HOCH kouli! ale ne, po celY tivot byl stupnem na tebfieku pro jive, pomahal jim stoupat k pHletitestem, vyhlidkam, peneztim, mod, poctam, pomahal vladnouti, yydelavati, kotistiti -a utivati, stlati teple a mace sobe i sy Ym. Jeho rukama protlo neseetne zpray. ktere jinYm ptinately zisk, pYchu a povest a cn bud' sam musil k tomu pfidavati nebo aspori rudil za to, te vtecko spravne a ureite vyjde. Jini se delili o chutne, bohate jadro veci, jinYm jeho noeni dfina druheho dne rano stupriovala tivotni pocit a pomahala dale jemu vtecko to deni, ty miriady procest se chorobne scvrkly na svilj suchy vYraz v novinach, na pouhou zpravu, zpravu, zpravu, ktere tit diste podvedome jen daval titul a umisteni.

A co za. to? Zkateny taludek a °di, zjizvend fysiognomie, risme y bez radosti, nesmazatelne stogy tivota netopYra. Nic vic na neho nezbylo, nic vice nezristalo v jeho kapsach, v jeho vYrazu a figure — ba ani ne u jeho jmena!

Pfed chvilkou se dovedel, te dnes, prase dnes je to ut tticet let, co roboti v te redakci — ale nikdo. si ani nevzpomnel, tim men& aby neco- kekl.

A ted' mu nahoda piivedla pod ruku a prima pod nut tfi z tech, o kterYch vtdycky jen slYchal! Nekdy s nekterYmi take mluvil, a!e to vtcly deco chteli, a tim, jak to chteli, vtdycicy s pohrtitkou v zaloze, nestali se nijak sympatietejtimi. Ted' mel dva pied sebou: jette obeas vzpinali, zkouteli to po staru, ale kdyt nepochodili, a kdyt nepochodil ani jejich spivknee, ktereho z opatrnosti zavolali, najednou z nich padalo navykle sebevedomi a zristaval jen strach at do zoufalstvi. Jak byli ted' oba dva, ale zvlatte ta privabna, ktehka., kterou pfivezli, ta tena! A on by mel prave nyni povolit a kdyt ho nemohli zterorisovat, tedy se dat obmekeit a vlastne obalamutit jeji nahlou pokorou a kajicnosti, ktere jiste neni vnitinim obracenim, jen vYrazem strachu, ale i vypoditavosti?

Proto ma mleet, zaptit zajmy verejnosti, ustoupit spolu- s ni stranou pied triumfalnim fabrikantskYm osmivalcem, kterY smi vtecko, proto se ma dat obrazne odhodit jako ubotak ptejetY mlekaf fysicky? A pokad jette to neni lite! Snad by koneene i couvl pfed slzami krasne kajicnice, dal se obmekeit pro jeji dite, chytil by se jaksepatfi s obema druhYmi, poveal jim, co jette nikdy neslyteli a tak fined ricuslyti, yydriel by, svesi pytne hfebinky a zaanou hezky tise a skroutene, ale potom snad by mavl rukou, fekl si: opravdu, nad zadinat prave s temihle a dnes, kdyt je to pHpad z dvaciti? a vynechal by "ze elanku jmena a nejhorti veci! Snad by si to v zapeti i pozdeji vyeital, ale jiste ne krute — byla by to site zahozena, pfiletitost, ale•jake pak pro heho jette pfiletitosti. Leda zbyteene rozeilovani a mrzutosti, a prod by se staral tolik o blaho vefejnosti, kdyt ona se docela nic nestara o hello? Ale automobiliste tu, nejsou sami, 13Ozvali si pomocnika, generalniho sekretate, vtemohouciho v liste, pa pa nad tivotem a smrti, zvykleho poroudet, a ten zvi celou pravdu, celcu hloubku viny, lehkomyslnosti a potom beZohlednosti, a piece natidi: "Date zpravu jen tak, jak si zaslouti. Je z ni tfikadkova, nic vic. Rozumite?" A to to, prosim, ne! Kdyt takhle, tak zrovna ne! " . . . Tato noc je motna ma posledni pfiletitost, kdy se mohu stat jette skuteanYm olovekem. Tticet let tu se dim! Nikdy jsem za tu dcbu nemel odvahy se vzepfit, at' se mi natizovalo co chtelo. Tisickrat za ta leta jsem se dal zlomit, ale dnes tadna, sila na svete nemrite mi zabranit, abych neprojevil svuj nazor. Nebot' i ja mam sve pkesveddeni, pane generalni, ja nejak smytlim a citim a to vas motna ted' ptekvapuje . . . Jsem snad posledni v tiebtiku, ale ted' rozhodnu. Byl spachan piljde na pranYr. A kdyt mu sekretar pohrozi redaktor pekrauje; "Nemohil nic ztra-

a

tit. Jsern star a ceka mne jen pense. PriSel Droste eas, kdy si mohu vte dovolit ... Po ce137"62ivot jsem na to eekal jako na smilovani boti, protote i ten nejbidnejti eer y ma svou dristojnost. Musil jsem vtcly jen upravovat, pcdtkrtavat to, co jini chteli, nafizovali. Nikdy jste se mne nezeptali, co soudim nebo myslim, jakobych ani duti nemel. Ale ted' jsem ja koneene panem sveho pera, sveho mozku, ted' teprve nee° vykonaln podle sve chuti." A elanek jde do stranky a do tisku.

Co secieje dale, ut se nas v podstate. netYka. Redaktor nejenom uvetejni svilj ostrY, znieujici elanek, nYbrt stejne neriprosnY je take u soudu. Tam vypovi, jak se mu obvinena v redakci doznala, a znemotni tim advokatalv plan uleheiti ji predstiranim, ze nebylo videt, sice sedela u volantu, ale vedle ni mut, kterY jej driel jednou rukou, a te vribec nezpozorovali riraz, zpilsobenY eloveku. Senat ji odsoudi na dva roky nepodmineene. Je to katastrof.a, ale s ni jdou i jine. Firma, ktera, byla jit pied tim v tetIcYch nesnazich, nedostane daft.: fiver a jde do konkursu. Vyjde na jevo lehkomyslnY, rozmaillY tivot zadlutene dvojice a vyvola odpor ve •ejnosti a chlad pfatel a spojenJe to fetez ran, ktere zaenou nehodou na silnici, a bezohlednou obtalobou je site novinat sam nevyvola, ale piece umotni. To je ovtem jit spite doklad pro posledni kapkui kterou pfetede sklenice, nebo pro vetu o malYch pkieinach a velkYch nasledcich. Ale s novinatstvim ma to sp,oleeno tolik, ze noviny jsou hrezna zbrari, jit proto, k rana dolehne k to lika utim a c:im, vytaduje technicky i mravno velmi opatrneho zachazeni. Je to east° rizounka testa mezi dvema zlYmi extremy.

Snadnejti — pro pokoj fysicky, ale east() i pro pokoj due — je mleeti, nefikati nic nebo opatrne bez yYznamnosti. Je to prach v suchu.

Ale pozor, aby se nezkazil dlouhYm letenim!

Noviny mohou schvalne mleeti, ale nemohou dobte rici, pros mleely. Mleeni nejdiskretnejsnadno se podoba mleeni ze zbabelosti, z nekkovnosti nebo indolence. Dobre novinatstvi vytaduje mimo jine take tiveho zajmu o lidske osudy a aktivniho zasahovani do nich.

A lide &tau site radi o soh6, byli jmenovani vrchnimi nebo komerenimi rady, merle radi vtak, to jejich syn ztropil pohortlivou vYtrtnost. Novinat pctfebuje k dokonalosti i bonhomniho mai/nut: ruky nad chudakem, jena se stal obeti skandalu nebo zakona — ale nemute za chucialy pfedem uznati vtecky, kdo se za ne v te chvili prohlatuji. Novinat hlavne a ptedevtim je elovek, kteremu to neda.

I ty dva zakladni novinaiske pudy, zvidavost a aktivita (lidove nenechavost) potfebuji regulace, aby pracovaly ye shade s obecnYm dobrem i potadavky spravedlnosti. Ale je tim vyeerpa.n problem? Neni, nebot' kdo se tu rozhcduje pro mleeni ei projev a pro smer a miru projevu, je elovek, kterY tije i jinak. A v tom je pro nas, pro theorii novinatstvi, cena, Synkova kusu: nikoli, to klade otazku, zda tikati di netikati novinalskou, to jest spoledenskou, vetejnou pravdu, nYbrt v tom, te na tt'astne volenem ptipade ukazuje, co vtecko rczhoduje s sebou. Novinaf citi, to musi povecleti co nejvice z toho, • co se dovi, a te musi varovati vetejncst a ptivoditi potrestani na vYstrahu.

Shluk motive, ktere zapasi a vrili noeniho redaktora, ma, pfevahu k jednani. Nejsilnejti ptekatka osobni risiko — je znaene zmentena, ponevadt novinaf by beztoho za nejakY rok ptestal ziti o 12 hodin pied ostatnimi lidmi a tel by do pense. Novinaf se tedy rozhodne jednati a take jedna. Ale mezi jeho motivy zfetelne vystupuje pocit menecennosti a pomstychtivost ne revolucionate, nYbrt &rya.

Proto se take nakonec nekaci, jen propada do svych padesati udfenYch let, kdyt se mu pked tim jette na nekolik chvil zjevila vidina, jineho tivota a nad ni lehounce zatumel -Eros.

Utcnete ve slovech, nebudete-li se vyjadtovati kratce a. liasne: prO.Yda je vMYckY iednoducha,

Ve stiedu, dne 30. tijna 1935.

HLiDKA ZEN Dallas, Texas.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Tak bratti jen do sebe! Neni toho dosti, kdyi my tenske se do sebe pustime? To o nas teknete, a hezky polardave: "Eh, co tenske!

Dlouhe vlasy, kratkY rozum; at' se perou!"

Ale kdyt to muiske pokoleni, s kratkYmi vlasy do sebe zajedou, to tit stoji zato. Ptedtete si dopis br; Steinera, ze dne 23. tijna ye Vestniku a ptemYglejte. Stavet se bude, a baste! Br. ano?

Barton k tomu da puntik.

Ale terty stranou. Jsem a budu pro postaveni nagi vlastni Utadovny. Jsem jista, ae tak se nam osveddi, jako se nam asvedeuji organise.toil. Co bylo kiiku, rfiznYch vzpominek, poznamek, jich neni tieba, ze ItatdY jeden Glen ma bYti organisatorem, te to bude mnoho stat na gi Jednotu a podobne. Dnes po ttilete praci organisaeni vidite, co to na gs Jednotu stela. NebYti organisatorfi, nebyl by vzrast nati Jednoty, neb pcmery jsou dosud gpatne a jednotlivec by neziskal ani jednoho elena. Ale praci organisadni ,lidi placenYch a te praci se opravdove venujicich — ziskava se nove elenstvo. Jsem jen baba a videla jsem toho pottebu jit pied mncha lety. A tak je to i s nati Hi. Ur., i toho jest tteba. Dnes se nam to zde neco velkeho, nemotneho, z ylagte my stall, drtime se zuby, nehty, ustaleneho potadku. Jsme zdi, o kterou se katcla snaha rozbije. Tedy vezmeme si dosti dasu, neukvapujme se. Potrva-li rozmach na gi Jednoty, — a on by mel trvat, — bude vytadovat vetgi mistnost, vice iitednikfi. Mesteeko Fayetteville jest pekne male mesto, a na ge iitadovna tro gku delgi net vase obyeejne, svetnice. Dnes jest ptepinend, kam se daji ti novi Utednici po sjezdu? Piinajme se je gte jedna mistnost vedle? Jest-li ano, tedy bude o dalgich 30 dolarti vice rentu mesidne. Je nein toho tteba? Mesteako Fayetteville jest yenkovske mestedko, a ti fitednici ,kteii tam pro• till cely jejich vek, jsou s pomery srostli, tern vyhovuje. Ale ptijde-li tam ttednik s rodinou z velkeho mesta, nebudou se tam cititi spokojeni. Nate Jednota nemusi stavet velkou budovu a nemusi miti v ni tadne cizi fitadovny neb obchody. Posledni dobou bratti a sestry tadovi staveli sve sine Stanek houstonskYch bratru jest krasn y budova a stela jen 35 tisic. Bylo by tieba vet gi fitadovny pro nagi Hi. Otadovnu??

Kde ji postavit?! Neodporuduji Dallas, Houston ,ani La Grange, West, — ale odporueuji mesto Temple. Projeli jsme jiz dosti most Texasu a tadne se mne pi gi "mne", tak nezamlouva jako Temple. Jest to takove polovelkonesto ,dosti mista ve stiedu mesta ku koupi, take by na ge budova stela ye stiedu mesta a byla by okrasou nejen mesta, ale nas vgech. Kol dokola jest usazen na g lid — mnoho tisic jest ho tam, — zvY gene testy protinaji na vgechny strany, draha, bus, i letecka stanice. Hotely, spoledenskY tivot, v gech rilznYch odvetvi, takta ph. ria ygteve najdeme katclY svou skupinu.

Rok 1936 bude zapsan v historil naroda americkeho. Bude mnoho raznYch veci, budov, slavnosti, pomnikt na pamatku postavenych.

Nate Jednota bude odbY yat v tomo pamatnem race svilj sjezd. Sjezd, kterY tot bude zapsin do historic Texasu. A co my &Mime; co jen my elenove uoinime na parnatku Stolete oslavy Texasu? Odhlasujme, bratti a sestry, vgichni do jednoho, postaveni na gi vlastni budovy, stanku to nagi lilavni ttadovny, nagi mile Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas!

Do sbirky Texasske Matice Vy ggiho Vzdelani jsem obdrtela: od tadu Jaro cis. 130, $5.00; od pravnika, bratau, E. F. Kue'ery, 82.50; H. P. Kueery, $2.50; od nejmenovane pant z Ft. Worth, 25c. Celkem $10.25. Odesilam ebnos

VESTN1K ten p. Hay. Pra2atiko yi, Austin, Tex. Jnienen: studentii vain v gem srdeene dekuji!

Na nas v Dallas se toho hrne mnoho najednon. Piestavba sokolovny, a jak jsem slygela, i tadoye budovy Cis. 84. Fort Worth jsrne trochu pornahali a Ennis se take asi budou-li stavet novou sokolovnu, z eehat se jit piedem tetim. Pak stolete oslavy.

Sestro Wondra gove., pro mne jest zabavou prodavat ty nalepky a knofliky, ale pro ty, co je kupuji, hotove utrpeni. Na g tad Jaro mne zbavil starosti; za 5 dol. nalepek mne dali, 5 dolart dek co dar, a nalepky jsem sama rozprodala, takte vynesly 10 dolart. Jednota Sokol tea sama atevzala za 5 dol. a nam, co pro ni pigeme, rozdala k utivani. Knoflikft jsem se zase za $2.50 zbaviia, a tak toho ubYva,. Jen mne mrzi, te se katolicke spolky odtrhly. Jak to mohlo byti krasne ,kdybychom byli navaajem pochopili my glenku celku.

My, zde v Dallas, se tim vice vynasnatime, aby se vain mezi nami libilo v roku 1936, ph naygteve vYstavy a Stolete oslavy.

Na zdar!

Ant. Ondrugkova.

Fort Worth, Tex. Ctena-redakce, bratti a sestry!

Musim zde je gte uveiejniti jmena darcii na nag Bazar. Musite odpustit, ze jsem se tak s tim opozdila.

Pi. Anna kotef, Ft. Werth, 5 kusa nadini do kuchyne; pi. Mary Krupka, Ft. Worth, 1 par vygivanYch povlakii a hedvalanou ko gili; pi.

Wrubl, Ft. Worth, krasnY sklenenY soubor, 1 par ponotek, kapesniky, vazanku, kartad na gaty a gici soubor; pi. Malka Cordz, Ft. Worth, 1 par poylakfl a 2 rueniky; pi. Joe Koldin, Ft. Worth, 1 dolar; pi. Olga Bram, Ft. Worth, zavaieninu; pi. Ptevratil, Dallas, mutske kalhoty a pan Goebl, Dallas, knihy na eteni.

Vgem yam jmenem Sokola srdeene dekuji!

Se se.sterskYm pozdravem, Anna Milan.

Fort Worth, Texas.

Ctea redakce!

Dnes je jakYsi uplakanY den, tak si vzpomiram, co tak delat, ono je prace dost, ale kdyt je tak Skarede, to se nechce do jin gi prace, jencm giti, eteni a psani je dobro pro takovovY den. Nag tad cis. 154. potada mesidni schtizi dne 3. listopadu a site jak obydejne. Tak bratii a sestry dostavte se v gichni o dvou hodinach odpoledne, aby kdo chce si mohl zajet dona, neb wider je tanedni vinek v gech sdrutenYch spolkti pro dobro Texas Centennial.

Tak ptatele eeskoslovenskeho naroda ptijd'te vgichni a obetujte tech par centu pro dobro nageho naroda, jestli se to uskuteeni, bude to pro nas krasna pamatka, nemyslite? NekterY ten nakneC se boji sahnout do kapse a tekne, te prod se odtrhujeme, te 'name tahnout s Amerikou. Bratti a sestry, to neni strhovani, to je zachova,vani, na gi vlasti pamatka, kdo neni dobrym 6echoslovalem, neni dobrYm Amerieanein. Prato kdyt se postavi stanek vhodnY pro d'echoslovaky, budou tam i Ameridane nahleclat a kdyt uvidi, jak to bude krasne, tak sobe ieknou, je to narod pokroeilY a uvedomelY. Protc vas ptatele zvu na tuto na gi zabavu a byla bych rada, aby se jich hodne se glo a aby ta na ge sbirka byla velika. Je to jen jedncu za sto rokii a co to prace, za druhYch sto mktt ut nas to nebude, ale potomci zilstanou, ti sobe ieknou, piece mame krasnou pamatka po nagich ptedcich, budou na to hrdi. MnohY tekne, za sto roku na ge fed uz tady nebude.

Pfatele bude, -kdyt budem chtit my a na gi potcmci. 2e main pravdu?

Dne 24. blizko nes ye 4:55 hod. se chytla velka barna. Bylo tam okolo 200 milli a koni.

Nag soused na nas volal, ja vyskodila, nebot' jsem mela za to, te hoii vedle dtevosklad. Byla jsem se tarn podivat. Bylo to hrozne podivani na ten dobytek, jak tval. Noeni hlidad je mei sehnane ke brain, ale net ji oteviel, v gechno to g lo zpatky do ohnd, jen 75 jich zachranil. Te2 tam byl kiln z Rodeo, ten tot uhotel, pes ho chtel vyhnat,,nechtel jit za nim, to'2' i ten pcs uhe oi. Je to hrozne pedivAni na ta

Strana 7. hokela zviiata. Byla jsem se due:, tam podivat, v§e to tak leza, jak to lehlo. Nevim, kdy to budou odklizet. Mnohe domky byly zachraneny de gtem, nebot' °hen letal at za nas. Sttechy byly mokre, tak se nemohly chytit.

Ut toho necham, neb redaktor si tekne, zas tak dleuhY dopis. Prosim za odpugteni, je tak dlouhY. S pozdravem na v gechny etenake Vestniku a zdar v gem dopisovatelkam VCOtenatka. stniku i Cechoslo yaka. .DOBRE SLUNiCKO. Ing. B. C. Jit tisickrate bylo "'Teen° a tisickrate bylo napsano, co je nejvy ggim tikolem teny. My vgichni vg ak vime, ze k tomu je tieba dvou vie lYch srdci, pracovitYch rukou a jasnYch hlav, ponevadt to neco, co ptijde jednoho dne na svet, chce bYti milovano, dobte tiveno a dobb opatrovano at do te doby, kdy se samo bude mod. uchopit °tell sveho osudu.

My vgichni vime, te je k tomu pottebi fysicke zdatnosti, zdravi a finaneni zakladny a byly by tyrde, kdybychom staly na tomto sta novisku za kaidou cenu.

Nikdo z nas neni moudtej gi piirody. Vgichni ale mame povinnost ptemy gleti a uvatovati pied kaidYm duletitYm rozhodnutim — a ptipravoyati se na ne.

Povim yam o jinem ukolu, kterY mate naplniti katda tena, ponevadt nepoeita s tolika ptedpoklady. Je dosatitelnY pro kaidou z nas. bez ohledu na vek, zamestnani a ambice. Je to tkol, kterY nam byl uloten jit v kolebce, kterY jsme jit tehdy zadaly spravne pinit a na ktery jsme pozdeji pozapomnely. Ptate se, co by to mohlo asi bYt? Vzpomente si na dist'cunke, usmevave det'atko a piijdete na to hned: byt dobrYin sluniekem svemu okoli, jako ono je slunidkem pro sve rodiee.

BYt dobrYm slunidkem svemu okoli! At' v radii* v dilne, ye spoleenosti, v krame, nebo v kancelati. Katda tena a katda divka ma byti jasnYm paprskem pospcliteho tivota. Me. ti klidna, a vesela, mile a pracovita. Ma bYt ptikladem pro sve okoli, povzbuzenim vahavYch a kamaradem odhcdlanYch. Neha gteti se, negkaredi; dovede vtdy nalezt dobra slova a usmivat se i tehdy, kdyt druhY meta blesky.

Dobre slunieko rano easne vstava a veder neuleha pozdeji net je nezbytne tieba. Nepovaluje se v zatuchlYch koutech, ale ptijde-li tam, promeni se i ten nejdernej gi brloh ye vyzlacenou klicku. Je v gude, kde je jej potiebi, vtdy vi o rade nebo pomoci. Pomahe. dokonce i svYm pouhYm pohledem a svou ptitomnosti.

Neni to Popelka, na jejit bedra hodi katdY svou praci, a ktere, die za jine bez reptani, ani princezna s rukama v kline a panovadnYm pohledem. Je to sveti, myslici tvor, kterY vi o svem vyznamu a ustavidne jej zvy guje. Nespaluje, ale pfiscbi blahodarne na nerozvite povahy, aby rozkvetly v nadhernY kvet stateenosti a drutnosti.

Na sebe nezapcmina. Piedevtim, pestuje sama sebe. Je k sobe piisne a kriticke. Najde si cil, jde za nim obettetne — dojde k nemu.

Kdo ncumi poslouchati, nedovede poroueeti.

Jak to ptijde, te je poslu gnost prtipravou poroueeni? Nemelo by se mysliti, te se poroueeni udime jen rozkazovanim a te poslugnost ptipravuje toliko k podlizani? Povatite-li v'Secko, o dem bylo dosud mluveno, vytu gite jit odpoved': Dobrovolna poslu gnost je z nejfidinnej gich cvieeni volne sily, dim vice v gak elovek te sily ma, tim jisteji bude riditi vfili t. j. dovede poroueeti, a to bez mnoheho mluveni a hlasiteho ktideni. PravYm umenim poroudeti rozumi se zajiste prave toto tithe pil sobeni silne vole na podtizene — na rozdil od bouteni a dupani slabocha, z jehot vale nevychazi tadna elektrisujici sila a jent by rad nahradil nedostatek vnitini autority vnejAim vanim povelt: ten nedovede opravdu porouCeti — neposilnil napted sve yule cvidenimi v sebeptemahani.

Pravda nepotiebuje tadnY "-ismus". Na kat"ismus" volejte: Chceme spravedlnost pravdu! KaidY dobry "ismus" nmsi v inch obsalen. Neni-li, zamitAme

Strana 8.

vESTN1K

Ciedui Organ Slo yanske Podporujici Jednoty Statu Texas.

Official Organ of Slavonic Benevolent A ciation of State of Texas.

REDAKTOR—FRANTA MOUKA—EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVA.K PUBL. CO ., West, Texas Ptedplatne 65c rohe. Do istar6 vlasti 01.65 rang.

Subscription 65c a year in advance.

Europe $1.65 a year.

Zmeny adres zasilaji se do Hlarni ttadovrty, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, piedplatne, oznainky, bud tel adresovnyVtik,WTexas Vesta has the largest circulation of Czechoslovak Weekly in South.

Irsnegeni jiste prozirave. K nexrhu ueinenem ye schfizi organisatorn v Houstone nage.

Hi. frtadovna rozhodla, by spolkovk organ phnagel obrazky zaslutrikch elenti, pozoruhodnYch ei pametnich uddlosti ku pt. slavnostni uvedeni novkch Clenu, atevteni noveho spolkoveho stanku a pod. Otiskovani takovkcn snimkti ptinese cele na gi podsntrne, organisaci nekolikerk uaitek a to: zasloutili o Jednotu jednotlivci pote geni budou pozornosti a fictou jim timto zptsobem projevenou, cele, bratrska na ge rodina pozna ze snimku eleny Bratrstva mimotadne prospe gne, uschovane rodniky Vestniku budou tu pti gti generaci cennkm pamatnikem a koneene, katda dobra vec vytaduje die pomertt dne gka vydatnou reklainu t. j. stale ptesvedeive, fakty dolotene oznamovani. Nasledovne dinime timto vkzvu: zaglete nem fotografickk snimek (men gi jasnk kodakovk obrazek pcstadi) mnohoelenne k Ajednote pattici rodiny, zasioutileho elena du, di hromadnou skupinu z ykznaene slavnosti. Dame z nej zhotoviti Stoeek a ze slovnim doprovodem zatadime do na geho spolkoveho organu. Upozornujeme ptedem, ae malinke, nejasne t. j. matne kodakove snimky se k potizeni Stodku nehodi. Vklohy s objednaskou gtoekti brad! Hl. titadovna.

Nejmen gi bolest v maliku nam piisobi vet si a nepokoje, net zkaza deseti inch. eochove dobte uplatnili sve volani po nezavislosti. V dobe po ptevratu, kdy sttedni Evropa byla jakkmsi earodejnickkm kotlem, ptetekajicim korupci, rozmatilosti, nepoeestnosZi a dekadenci, podali jeden dukaz narodni tiyotnosti. Men mute — a pi gi bez ptepinani — vkjimeene mute, jicht doba vytadovala. V dobe, kdy celk svet se hroutil kolem nich, oni se nebali stavet. Motna, to nestaveli dokonale.

Ale jsem jist, ae staveli solidne. — ( R. Bruce Lockhart — "llstup od slavy".)

BuditelskY iiein knih Al. Jiraska. K vlastnimu narodnimu uvedomeni u katdeho jednotlivce pfisobi jeho sebevzolele.ni v eetbe. A tu je ptirozeno, ae mimo eetbu novinovou velkeho rozgiteni dochazi Cetba zabavna. Mnehemu mnohemu zabavne spisy jsou du gevni stravou a jedinkm pramenem, z riehot roz gituje svoje poznani. A tu historicka, Cetba zaba yna, povidky i romany nabkvaji sveho vkznamu a ceny pro narodni uvedomeni lidu. V ni seznamuji se s velikou minulosti sveho naroda a s jeh tivotnim zapasem s nemectviin, s jeho staiym bojem za svobodu svoji, narodni- i za svobodu vgeho lidstva, za svobodu svedomi. A prase oboji to stranka eeskYch dejin flarednich tak silne se odrati v historickkch pracich Aloise Jiraska. V kolika eeskYch dugich a srdcich Jirasek budil prvk zajem, pochopeni lasku k velkkm muaum na gi lepgi minulosti!

Budil v nich narodni hrdost e se,bevedomi, budil , v Lich snahu stieastniti se ,..tivou spo]uOroc i" Pa di l e, kte'

(eFicelho naroda. Kdo dcvede orlhadhouti, tim Jirasek zmnoail tady tech, kdot ukazali se uvedomelYmi ptislu gniky sveho naroda, Pint narodni ptislu genstvi nebylo pouhkm lhostejnYm faktem, nkbri pramenem mnohYch a tetkkch povinnosti, ktere v hodine potteby — ye viteznem odboji proti cizacke dynastii habs burkske poctive spinili. To byl plodnk umelecke prate Jiraskovy, jejia &oda uzrala v osvobozeni Ceskoslovenska a jeho nadherne tivotni dilo zfrinotilo i deskk kapital kulturni umeleckYmi hodnotami jeho spisti. I krajanum v zamoti a zvla gte nam v Americe dila Jiraskova budou vydatnou pomfickou v Usili a sebevkchovou, rodove uvedomeni mladgich generaci. V kaide tadove knihovne melo by byti vice del draheho mistra Jiraska, jednoho z nejetenej gich autorti ye stare, dnes osvobozene vlasti. Bratti knihovnici za yeleei se etenatuna, opatti-li pro ne nektere Jiraskovy nadherne romany, povidky. Jsou k dostani u kterehokoli deskeho knihkupectvi v Americe.

Kdyi nekdo touii po napoji, zda se mu, jako by jedinY dougek byl celY ocean — to je vita; ale kdyi elovek zaene pit, mnie v§eho veudy vypit jen clve sklenice — a to je veda.

Otazky. clovek ma otazky Zadinaji, jakmiie duch se probudi. Male dite mute nas at-unaviti svkmi otazkami. Nenasytna potteba lidske plieinnosti hlasi se v onom nefinavne opakovanem: Prod? Cela otazka lidstva die smyslu a Adelu spoeiva jit v detske otazce: K eemu? Ustane nekdy otazovani? Mohli bychom lidi ptimo rorttidit i na takove, kteti se taxi, a ty, kteti ptestali se tazati. Nebo takove, kteti se jen UM, a takove, kteti, at' to.zani Ci netazani, vady mail odpoved' jit pohotove. Hluboke tivotni otazky odhaluji vice z nageho praveho byti nea hatove odpovedi. 0tazka, kterau dlovek kiade, jest jako kotva, kterou vyhazuje bad', aby dosahla pevne dy. 61ovek jest otazkou. Ale nejen otazkou, kterou kiade, nkbrt otazkou, kterou mu kla deme. Netate se jen, jest titan. Vy ggi moo pobada ho k odpovedi. Ale toto odpovidani stave se pak odpovednosti. Pomer se obraci.

Clovek nevydechuje pak jen sve otazky do yesmiru, nkbrt z tohoto nedohledneho prostoru vdechuje kdosi otazku v dui dloveka. Proto musime otazky, ktere klademe, a ty, ktere jsou nam ptedkladany, brat mozkem vaanej!.

Musime se vskutku temito otazkami probijeti aivotem. Musime je uchovati tivote jako otazky nezabijeti je ptenahlenkmi odpovedmi.

Nema u nas odumtiti otazka. Prof jsem na svete? Jakk smysl me prate, me radosti, meho talu? Kam smetuje ma testa? Ve vatnosti tech otazek spoeiva vatnost a hloubka nageho vezdej giho tivota. Odpoved' na to nelati jako kameny na silnici, nkbrt spadaji jako osvetlujici blesk s nebe, ale ne dtive, nea otazka stala se skutednou nutnosti.

JdEme sprivnou cestou? Ptisti generate, at bude zkoumat picieiny nagi krise, bude tasnout, jak jsme takovou prostou Yee, jako je na.vrat prosperity dovedli za gmodrchati tak, to jsme si nakonec nevedeli s ni rady. Bude to sme g gechna apatteni, postavene,-nestudovatpkv ja.ko brat proti lets plodin: cla, monopoly, regulova.ne osevy, deyaluace meny, nieeni scb atd. A co si pak o na gem rozumu pomysli, as budou Gist o stragne bide a nezamestnanosti, kdy podle statistiky Spoleenosti narodtt bylo zamerne znideno 568.000 teleznidnich vozfi obili, 144.000 vort rkte, 267.000 pytla kavy a 5,000.000 liber cukru — jenom proto, aby byla udrtena cenova hla.dina techto potravin?

Karel Havlieek BorcvskY. Koncem t. mesice ptipadlo v;;Trodi narozenin tohoto velikeho vlastence, neohroteneho zapasnika za svobodu prava naroda., politickeho vychovatele lidu, bohatyra ducha, a koneene velkeho trpitele mudennika. Narodil se 31. tijna roku 1821 v Borove u Ptibyslavi, byl druhorozenkm synem tamniho kupce Mateje Havlieka a jeho mantelky Josefy. Neni vhodnej giho thematu, nad kterkm melt by se 6echoslovaci u ptiletitosti trvLii satedrE-pa cciiky ,lako pritve .;;1 Vanstri. ic6c.0

Ve sti:edu, dne 30. tuna 1935.

musi byti ale jeho uceni pouhym Cechem. Musi pedovati o svilj vlastni vzestup charakteru.

Katdk Glen naroda ma zaeiti tedy s obrodnou praci ve svem vlastnim jadte a ma snatiti se byti dokonalym elovekem v katdem ohiedu.

Az bude vypestovano, tak si mysli, rasove dobro vlastniho kmene, pak tada, aby jeden kat elk narod se spojil k yzajemne podpote vgech.

Jeho vYtka vzajemne neznalosti slovanskYch kment, plati podnes. Ryk valeenk byl poudny pro Slovany doba povaledna? Neptesvedeuje o lasce souseda na Te ginsku. Jen Jugoslavie 'ant zde Cestnou vyjimku. ZbYva Rusko;Ptigti velike Rusko bude ov gem jine, slovanske,citeth bude na postupu a filohu vildaiho postaveni Slovanstva musi pinit 6echoslovaci at do doby vykrystalovani se pomerfi. ruskkch. Na tento iikol tteba vzpomenouti prave v dnech, kdy republika dospela k 17. roku sveho trvani.

Havlidek byl ptedchfidcem presidenta Masaryka a on tea burcuje Ceske svedomi, aby se vypestovali 6echoslovaci dokonali. Je gte mnoho zbkva, aby osvobozeni C' echoslovaci stall se dokonalkmi ye smyslu Havliekove Ale poznani bude prvkm krokem k naprave. A pak: vstfic k velike mete. — k Havliekove Slovanstvi!

Radi zaznamenaxame: Tajemnik Hl. Okadovny br. J. R. Kubena sdelil potadateli setkani na ()slave 28. fijna v Houstone, ze ptes mistni slabe Brody baviny — celkovk pokrok nagich zastupcti postupuje. Co nekde dobti prospekti, slibivgi ptistoupeni do Jednoty .v dobe pikoya.dky, nasledkem nepatrne Arotly .uoiniti tak nemohli, v jinYch okrscich nabor dobte pokraeuje. Je gte potegitelnej gim je kaz, ae se na g DetskY Odbor taktet zvetgule.

Pamatujme dobte, rozmnoteni detskeho odde• leni je nesmirne dilletitkm problemem, nag dorost path na gim organisacim a musime vyvinout ve gkere mottle o jeho ziskani.

Mate-li radio, nezapomerite natiditi svoje v nedeli 3. listopadu v 11:45 dopoledne, kdy po cele siti NBC rozhla govana bude tee presidenta Masaryka u vztahu k oslave 28. tijna, dne neodvislosti Ceskoslovenska. V pondeli 3:30 odpoledne mluvil do rozhlasu narodni radiove spoleenosti vyslanec 6eskoslovenska dr. Ferdinand Veverka. Anglicky i Cesky. Vyzvedl vYznam nejvetgiho svatku d'echoslovakii, dotknul se, byt' letmo a diplomatickkm zpftsobem dnegni situate v Evrope a stanoviska C' eskaslovenska. Dr. Veverka povatovan je za jednoho z nejlepgich diplomat-CI mlade repu bliky, dosahnuvgi v Americe pozoruhodnken fispecht. Pamatujte na nedeli a Cas 11:45 dopoledne. Uslygite dralik hlas celkm narodem milovaneho, vateneho a cteneho — tatieka Masaryka.

Svepomoc vnueena nea padnYmi doklady sve Uspegnosti farmati Ameriky spre,vne chapand doznala nava.° dobrovolneho souhlasu volbou producentti korny a vepit. Administrace noye Upravy produkce zarnedelske tadala projev souhlasu uvedenkch pestitehl korny a veptu pro dal gi planovitou produkci a vksledky hlasovani vynesly eislice, die nicht pet ku jedne vysloven scuhlas pro omezeni techto produktu. Jak se zachovaji basil-16.h? Administrace AAA uvatuje o provedeni omezeni osevu baviniku na dobu 0,34 let a rovnet ptedloti tent° plan k rozhodnuti tern, jicht se tkee producenttim baviny. Bavinati, zvla gte mall meli by dotyenou administraci tadati o idevu v ptidelu stanovene produkce. Do deseti bait baviny necht' neni tadneho amezovani, necht' se vice ubere plantatniktim, dimt rozdil v celkove produkci bude vyravnan!

Kde starrtuti, tam smrt. — Tyrg. V nedeli dopoledne konala se v klubovni mistriosti "Sine tadu Pokrok Houstonu oltiletita schfize taboru svobodomyslnkch, jet byla eetrie "riavgtiveria.

My dojeli dolem llte clop. a byli ptitamni rie-rnovani, jet ptinese tadouci otiveni dinnosti, vzpruhu tivota svob. obci, budou-li provedeny plany na schfizi dohodnute. Potadatel byl skutedne pcte gen pozdraviti se s davnkmi druhy resp. seznamiti se s novkmi. Dada let ubehla jako voda, co jsme nemeli pilletitost k setka0.oponiohla. Tat lh vete,11.0,$ti iek jen,,nik t;) n Seb;:71

ye stIedu, dne 30. tijna 1935.

RAGICKY konee Wiley Posta neni mono T oznadovati v kronice na gich pohnutYch dtu pouhYm banalnim, bet'nYm terminem "osud letce" a zatadit jej proste do rubriky "letecke. neStesti". Wiley Post nebyl rozhodne tuctovyrn zjevem, ani mezi zaoceanskYmi letci, kteti si pinYm pravem zasloidi nazvu hrdinove nati doby. 'We v tomto jednookem oklahomskem Indianovi byla touha dopfedu. Jeho cola kariera byla nerinamou cestou nahoru a jeho letecka draha mu ptinesla vetti slavu, net nejvettim letcrim, s vYjimkou snad Lindbergha. Postovi nestadily jit °deafly, chtel podrnanit celY svet, a kdy se mu i to podati ]o. vrhl se do stratosfery Pozdejti tivotopisci Postovi budou snad psat, to jeho mimotadne vykony mely z velke dasti i sportovni motiv, to hybnou pakou jeho mimotadnYch rispecht by-la take do jiste miry touha po svetove slave.

Snad. Ptesto vtak zristava Post daleko vice typickYm velikanem dvacateho stoleti, net pouhYm rekordnim letcem. To ukazuje jit systematicke stupriovani jeho vYkonri, jeho stale velkorysejti plany, ktere byly zmaieny teprve jeho smrti, opravdovou leteckou smrti.

ProslYcha se, to Postovy stratasfericke lety byly sabotovany nejakou neznamou rukou. V katdern ptipade vtak znamena posledni Postill? let tetkou ztratu pro jeho zemi, pro celY svet, pro civilizaci. A jestlite budou jednou, v utopisticky krasne dobe vydavany zakony, jejicht platnost nebude rizenthe omezena., pak musi byt vtazeno mezi prrikopniky civilisace, velke vynalezce, a ukazovatele, novYch test take jmeno Wiley Posta, "kterY se zasloutil o aver.

KaidY pokrok si tada, obeti. Kdyt se podafilo Lindberghovi historickeho 21. kvetna 1927 ptistat na jednoplotniku "Spirit of St. Louis" na letisti v Le Bourgetu a zahajit tak novou etapu v historii moderni vzduchoplavby i v historii moderni techniky, zapomnelo se v zaplave nadteni temet ripine na oba odvatne hrdiny Coliho a Nungessera, kteti byli pii STkEZME SE ZACPY! Musime si nejdfive uvedomit, ze katdodenni drikladne proeistovani sttev je zakladem dobreho zdravi; pii zacpe je nate telo v chorobnem stavu.

Co bYva ptidinou zacpy? V prvni fade nevhodna vYtiva, sestavajici obydejne: z masa, vajec, mouenikri z bile mouky a bileho chleba a kavy a pod.

V druhe fade bYva ptidinou zacpy: nedostatednY pohyb, ptipadne pohyb jednostrannY, jent se latitni krajiny vribec nedotYka, sedaci zprisob tivota a nasleclkem toho vteobecne zleniveni stfev.

Dutevne pracujici a rovnet tak i jednostranne telesne pracujici musi se tudit postarati o to, aby AdelnYm c-videnim tot jeho bkitni krajina ptitla do pohybu. Osvedeuje se ten katdodenni masat bficha, Priessnitzfr y ovin na tivot. Ptipa,dne pied spanim katdodenni omyvani bticha a dolni dasti Vela studenou vodoa a pfi tom krajinu btitni ponekud silneji tfiti.

To mnohYm pomaha velmi dolate. Katdodenni polni a zahradni prate, aneb ttipani dfivi ma velmi dobrY rieinek na lehkou stolici a ze sportu pak plovani, jizda korimo, jizda na kole, turistika.

MnohYm pacientrim kona dobre slutby kysele mleko. Vypije se denne po vedeti jedna osmina at dtvrt kvarty, cot zprisobi do rano lehkou, normalni stolici. Kysele mleko je i jinak yelmi zdravy napoj, tizeri znamenite hasici.

IDoporuduje se take syrove kysele zeli. etvrt libry stooi a drikladne se rozkoute. Nekteti Ude maji totit ye zvyku zeli nerozkousati a jen tak cele, east° dlouho tezy, spolykaji, cot se mite stati nekdy u choulostivejtiho eloveka az nebezpeenYm. Jindy zase mriteme snisti nekolik Jako dalti prosttedek doporueuji katde nodinv poievkovou lzira obyeine: eerstve aviiak nikoll 15ehern jednoho lie‘ort ci n.U,r1)".bt, vyti eleou'e, tak d11714

Stra na

VESTN1K

Marna hrdinstvi, Josef IN.echsberg. stejnem podniku, jaky se zdatil Lindberghovi, mono ttastni a musili svoji odvahu zaplatiti smrti. Po Lindberghovi pustilo se odvatriou cestou vzduchem mnoho letcfi, aby se stali bohatYmi, slavnYmi a vatenYmi. Zaoceanske lety byly sensaci sve doby. Velke narody videly narodni prestiZ" v torn, kdy se podafilo Co nejvettimu poetu jejich ptislutnikri pteleteti rispetne ocean. VeIke obnosy byly venovany na tyto podniky, jejicht dokonalY fispech byl pfi startu vtdycky pochybnY. Velmi mnoho di si kladlo otazku: "Co mute mit lidstvo ze zdatile, bezmezne odvahy jedincii?" Ale v kratke dobe vybudovaly tyto odvatne lety driveryhodne piedpoklady pro skuteene prakticke motnosti. Zdafily se pfelety oceanu vtemi smery a lety pies cele kontinenty. SlavnY francouzsky letec Mermoz pteletel Andy, Anglicans Black a Scott leteli v neuvetitelnem rekordnim ease z LondYna do Melbourne. A z vYsledkri jejich odvahy a odvelnYch lett byly sbirany zkutenosti, ktere okamtite vyutivavYrobci letadel a letecke dopravni spolednosti pro dobro lidstva. Eckenerriv prvni zaoceanskY let zepelinem znamenal svetovY div; dnes se vtak jit taelnY easopis nezmiriuje o techto letech, proste proto, to jich zepelin absolvoval cele desitky s nejvetti pravidelnosti v normalnim utitkovem provozu. Tak rychle si zvyka nate doba na moderni zazraky. Leteeka doprava klade si stale vetti cile, net vybudovani pouhYch spojeni se sousednimi zememi. S letadly americke dopravni spolednosti Pan American Airways rririteme dnes leVet pohodlne a bez nebezperii z ledavYch plani Kanady at do nejteplejtich konein Jitni Ameriky. -Arktida a Antarktida byly spojeny vzdutnou cestou. A dnes, kdy se francouzske letecke spoleenosti Air France podafilo zavest pravidelnou leteckou dopravu z Polite do se pak den co den dostavi normalni stolice.

Ovtem tento zprisob hodi se pro takoveho pacienta, kterY ma k tomu eas, zabYvati se tim katde pill hodiny.

Anebo patient sni rano na laenY taludek asi pet sutenYch tvestek bud' uvatenYch nebo ye vccle nekolik hodin madenYch. Velmi dobra je da,jova sines, sestavajici stejnYm dilem z trnkoveho kvetu (Flores spinosa), z bezovYch listku (Foliae sambuci) a z hetmanku (Flores chamonilla). Vypije se yementi kavovy hrnek, nada se rano dostavi lehka stolice. Kdo by potfeboval silnejti ridi-s nek, pada, trochu vice trnkoveho kvetu.

Z chemickYch preparatri je upottebitelnY a retkodny jeden, a to: palena magnesia (Magnesia usta). Kavoya ltieka tohoto bileho pratku se zamicha do sklenieky vody a veder vypije. Rano dostavi se, bez rozdilu u katcleho, bezbolestna lehka stolice s ripinYm vyeistenim.

Tento preparat ma ten to dobrou vlastnost, to je levnY. Davka za deset centri arydrti pfi katdodennim poutiti asi tak mesic.

Ovtem tim neni tedeno, to se jeden prosttedek musi utivati denne, nYbrt mute se vziti jeden den tfeba kysele mleko, druhY den trnkovy daj, tieti den fiky atd., .podle rieinku a chuti.

Je jests mnoho rriznYch projimadel, jako na pfiklad: rrizne hotke vody, senesove listky, rebarbora, hotka sill, aloe, ricinovY olej, riaj zvany St. Germain, klystYry s vlatnou vodou, chemicke specialni preparaty atd., ktere prosttedky jsou vhodny spite jen pro okamtitou vYpomoc, ale nehodi se dobfe a bez zavady pro katdodenni utivani. Ale podle pravdy musim podotknouti, to je lepti tteba i to nejostfejti projimadlo, netli trpeti velmi you zacoou. Jak mnoho 1161 trpI na prilidad je ruzhodne itikdo ncrrwit Xdybyii .I.LJv vii„'l rano yypv,:zdnit

Indodiny, vedouci pies asijskY kontinent, kdy holandska letadla letaji pravidelne katelY tyden z Amsterodamu do Batavie, zbYva, svetoye letecke doprave k rozlutteni jet jen malo problemt. V nejblitti dobe ma byt uskuteeneno pravidelne letecke spojeni Japonska s Kalifornii. Pies Honolulu a ostrov Midway in'? byt zdolan nejvetti a nejrozlehlejti ze vtech oceanri — Pacifik.

Kruh se uzavira. Co Willey Post jette pied demo lety ritkoval jako hrdina bezptikladn odvahy, bude v dohledne dobe mono opako vat v pohodlnYch kabinach velkYch zaoceanskYch letadel ptesne podle leteckeho planu Ne, obet' Wiley Postova nebyla mama. Tak Coli, Nungesser, Amundsen, Dietrichson, Guilbout a vtichni ostatni hrdinove vzduchu ne ztratili sye tivoty z pouhe sportovni, rekordri horedky a z touhy po slave. Nebot' dik mutfan formatu Wiley Posta dojde dnes dopis ze Santiago v Chile do Prahy za pet Pet drit!

Normalni cesta tohoto dopisu lodi trva vic? jak 40 dnri, tedy osmkrat tak dlouho.

Jen jedno vtak si neptedstavovali tito kopnici pokroku a techniky: to v soudasne dot* kdy pteletavame kontinenty v nekolika dnech a sblitujeme tak celY svet vzdutnYna pouty, hledi se jednotlive zeme tam dole uzavirat nejneprodytnejtimi hradbami. Za dny z LondYna do Melbourne? Co z toho meme, kdy jen mezi LondYnem a Patiti byly postaveny tak vysoke ptehrady, to je nepfeleti tadne letadlo a tadnY, byt' i sebeodvat nejti letec: hradby autarkie. elm vice se svet sblituje pomoci techniky, tim vice se uzaviraji jednotlive staty hospodatsky. Svetove hospodatstvi a svetova technika berou se telly ripine protichridnYmi cestami.

Sibitske ledove plane pfemohly Wiley Posta.

Oceany jsou podmaneny. Ptesto vtak zazraky techniky a vykony jejich hrdinnYch prrikopnikri nedokazaly sblizit lidstvo. A to ani hospodatsky ani politicky. Ale to je jit jinx kapitola, ktera, nema opravdu nic spolerineho modernim hrdinstvim.

OSLAVA 28. RiJNA V HOUSTONE. (Dokondeni se strany 1.)

Havlieka (br. Joe Kalousek). Opona pada naposled — la comedia e finita! Dvorana htima aplausem, tfeba noveho rozhrnuti, herci se uklani, men naprostY, zasloutenY rispe'ch. Vtak jsme si je pro opakovani hry ve West vzapeti zamluvili. Rudime jim za rispech a vtele ptijeti.

Cast navttevnikft ubira se po ptedstaveni domri, jini hrnou se do restauraeni mistnosti, kde bylo jako v ule, tivo, veselo. Sestry kuchakinky ptedkladaji yeeeti, znamenite speciality: jaternieky, debrecinskY gulat. Prostorne nadvoti pino setadenYch aut, taktet Cast ulic pfi sini a dalti stale dojiteleji. Bude taneeni veselice. Dr. Hollub a jeho chot' pozvali kolegy A. J. Morrise, Jos. F. Holaska a potadatele k vedernimu pobesedovani do jejich &ulna, residence, jet se vtak vyjevilo v znamenitem uhosteni typicky deskou pochoutkou: husidka s knedlikem a zeliekem, desert, zlatove upedene koldely, tiznY gambrinus, obligatni Cerra. kayo_ Teprve po to pekna chvile rozhovoru a kolem desate znovu na Studewood. ValenYni dr. a pi. HollubovYm znovu nate srdedne diky.

Tanec v pinem proudu. Nebylo proste pro vtechny dosti mista. Uspech cdpoledne, jette vetti veder. K slavnosti dojeli bfi J. R. Kubena a Jos. tapal z Fayetteville, rodina Horridkova z Bryan, John Gajevtti z Orchard, PokornYch z Taylor a cela tada daltich, jet . telko si ptipamatovat Pofadatel seznamil se s nemalYm poetem bratrri, obracene rieastnici odpoledniho programu mohli poznati, jak ten redaktOc Vestniku vyhliti. Men jsme se v Houstone znarnenite, utill jsme s obema shora tivedenYrni kolegy z na g redakce a dcerou Elitkou nm‘pomenutelne chvile a byt' dorazill prace neodklaxldomu c!o,6 unav ,E.ni n;ii , ‘, v Feunek

)4

TNIK

Strana 10.

LILY KVET Divei roman. napsala Marie Kyzlinkova.

ESTRY Anna a Marie Erbenovy bYvaly kdysi uditelkami. Zily proste a nendroene na. venkove a zvykly si sverriu prosttedi, aekoliv obe vyrostly a byly vychovany v Praze, kde byl jejich otec profesorem na gymnasiu.

Rodide jim zemteli, kdyt ut obe byly zaopat reny.

JinYch sourozenct nemely a tak zustaly po smrti rodiet samy. Maly se rady a mely jen ledine ptani, aby se dostaly na jednu ekolu nebo aspen do stejne obce. Zily by pak spoleene a jiste by byly docela spokojeny.

Jejich ptani vSak ztstavalo nespineno. StarSi. Anna ptsobila jako uditelka ye vete'. (piaci u Pardubic, mradei Marie byla ptidelena ekolou do chudieke vesnieky na Oeskomorayske vysodine. Nekolikrat pak obe mista zmenily, ale nikdy se pri nove zmene. mista neuskuteenila jejich spoleena touha. Setkavaly se jen c prazdninach a po katde se tace protote nemely na svete nikoho stejne drahello a blizkeho.

Rok za rokem mijel jim stejne praci a pii stejnych povinnostech zdanlive nepozorovatelne. Ale kaZdY z tech dad vzal s sebou nenavratne kus jejich mladi, east jejich nadeli a sn'ti. Oas jim vetkal do vlastil ttibrne nitky eedin a do srdce jim vtiskl mnohou trpkou tivotni zkueenost.

Obe sestry starnuly — a obe ut poeitaly, za kolik let ptjdou do vYslutby. Maly nee° tspor, za net si hodlaly postaviti domek, kcle by pak tiny spoleene at do smrti.

Osud je veak rozmarnY a tidi lidske Zivoty.

'Jodie sve yule. Nedba rtznYch plant a virpodtit, ale jde svou vlastni cestou — nekdy zie neschudnou, ale nekdy i ptijemnou a radostnou.

I starnouci sestry poznaly podivnou hru Osudu.

Jednoho dne byly totia povolany na ttad a tu zvedely ohromujici, tem& neuvetitelnou novinu: to pa strYci v Americe zdedily pet milionu korun.

Frank Jirak byl jedinkm sourozencem jejich matky. Ve kale se epatne Lien, temeslo se mu nelibilo a ustaviene grisobil rodielim starosti. Nejradeji se toulal bez cile svetem.

Dokud till jeho rodiee, jeete se dal udrkti doma, ale kdyt zemteli, sebral svuj podil, rozloueil se se svou sestrou, ktera ut byla teh• dy provdane, za profesora Erbena a odjel do ciziny. Psal malo — a po katde odjinud, at se koneene vribec odmleel.

Pani Erbenovy po nem patrala, ale jeji snaha byla mama. Frantieek zmizel kdesi ye sVete a kdyi uplynulo kolik let a on se stale k ni nehlasil, soudila, to asi nekde v ciziny semtel.

Oplakala ho a kdy2 umirala, byla presveddena, to se s nim shleda na vednosti.

Jeji dcery strYce neznaly.

Byly jeete male, kdy2 odjitdel a u2 skoro zapomnely, to jejich matka nebyla jedinad• kem.

A tu se nahle tak nekkane ptihlasila vzpominka na neho!

Pies not takika se staly z chudYch uaitelek milionatky!

Bylo to prave po svetove valce. Tvotily se nova staty a penelni otazky nebyly jeete pine vyteeeny. Sestry mely strach o sve peni' ze a ptemitaly, jak by je co moZna nejvYhodneji a nejjisteji Mista se ihned ztekly — ale uptimne si doznaly, to nemohou at do smrti ziti v zahalce "Bude mne smutno bet deti," natikala An na, kcly2 se sestrou jednoho due ava2ovaly 1)CyCi{lAi jsem budottems-, ci.

I kdyt me deti nekdy zlobily, nedovedla jsem se na ne opraNdu hnevat. t.ekla jsem si, to jejich matky s nimi maji vice starosti net ja a snadno jsem se smitila s katdou neptijemnosti. Hodni a pilni 'tad mne ostatne vynahradili vSechno zklarnani. Povatovala jsem se vtidycky za matku sve ttidy -- a ted' nevim, jak, si zvyknu naS'i samote a nucene neeinnosti. Je mne etyticet pet rokil a ty jsi o tti roky mladSi. Na trvaly odpoeinek jsme jette mlade a na zaloteni vlastniho domova nebu deme ut asi pomyelet. Co fikae? 6i by ses piece jeete chtela vdavat? 2eniehu se nam ted', co mame majetek, hlasi hodne. A ty jsi mladS1 net jai" Anna svou ctazkou podrobila vlastne sestru Marii zkouece. Stale se totit obavala, se sestra provda a ona k zustane pak sama.

I kdyt by ji Marie neprestala miti rada, piece jen by se ji odcizila, at by mela vlastni rodinu.

Ale Marie se jeji otazce jen usmala.

"Mila Anna, ja jsem se ut davno vzdala myAlenky na vdavky! Dokud jsem byla mladou divkou, nenaSel se nikdo, kdo by se o me vatne uchazel. Byla jsem chuda a proto jsem nebyla 26..douci nevestou. Ted' jsem o mnoho let starei, ye vlasech jsem tit objevila eediny a najednou dostavam denne tteba nekoilk nabidek k snatku — stejne jako ty! Dovedu prave tak dobte poeitat jako naei napadnici a proto vim, to to nejsme my, o ktere se tak horlive uchazeji. Jsou to jen nak penize, mila Anieko — byly bychom poSetile, kdyby na nas takove nabidky pusobily hlubelm dojmem. Mame na etesti obe dost rozumu a vime, jak se zachovat!"

"Ale zustaneme samy!" vzdychla Anna. "Dye starnouci panny — omrzele Zivotem a blahobytnou zahalkou! Nejsou to prave radostne vyhlidky do budoucnosti, ttebak mame tolik penez, ze ani nevime, co s nimi zanit!"

"Mtteme cestovat! A mirteme svYmi penezi vykonati mnoho dobreho."

"Cestovani nestadi teelne vypiniti lidskY tiivot," namitala Anna. "Ale o druhe motnosti by se dale ut spie uvakvatr V tech dnech se musily obe sestry skrYvati piled svetem, nebot' nemely klidne chvilky.

Agenti, podvodnici, Zebraci a napadnici dvaceti let vyee si u nich podavali dvete. Vrhli se na bohate dedieky jako dravci na slibnou kotist a nebylo mono odolati jejich ttoku.

Obe sestry tudi2 opustily praskY byt, kterY si ptechodne najmuly, a odjely na cesty.

Dva mesice se zdrkly za hranicemi — hlavne ye 8vSrearsku — ale pak se rady vracely zpatky domt.

"Veude dobie a doma nejlip," vydechla spokojene Anna, kdyt se °pet ocitly v Praze.

"Nikam ut nepojedu! Cestovani mne nesvedel!"

Sestra s ni tpine souhlasila.

Penize, ktere si daly vyplatit v dolarech, mely ulokny v bezpeenostni schrance pra2ske hanky, ale bylo nutno s nimi nee° podniknouti.

Zas o torn uvatovaly, co s nimi zaeiti, aby nelekly v bance ladem — a tu jednoho dne priela Anna na skvelou myelenku.

Rozmlouvaly prave o svYch zaZitcich z test a Marie pochvalila evYcarske pensionaty pro mladet.

"Jsou to dobre vychovavaci tstavy a pH torn je pro ne voleno co moZna malebne a zdrave prosttedi. Mladeti je tam venovana nejen pede dueevni, ale zaroveri se dba, i o jeji telesnY a mravni vkvin. I jazykova stranka se nede. podcenovat. Neni divu, te se tam hrne mladet z celeho sveta: I naSe divky z leptiich rodin tam jezdily ut pied valkou ted' zase jich hodne ptibkva, ye SvYcarskYch pensionatech. Je to u nas jakasi moda, to device z tak zvane "lepSi" rodiny musi byt vychova.no ye 8vYearsku."

"Ale je to docela zbyteena moda", tekla J e dila rodina se v torn opj0 clu=t 1 c-r e neni dost no dru pe, jen aby se nereklo, 2 j.„lcmu, 6c-mu se (-1 . ,vice nauei tam, nnite 2=L1 -11::

Ye stredu, due 30. kijna 1935. se doma naueit prave tak. — a pri torn mnohem levneji! Je Skoda penez, ktere se tim zpirsobem vyvezou za hranice."

"Ale u nas nemame takovYch astavii! Nam chybi podnikavost, kdetto 8vyeati dovedou vyutit katcle piednosti sve zeme. Nejsou to zazraky, zalotiit pensionat v krasne, zdrave krajine, postarat se o vhodne vychovatele, ptijat profesory cizich tee' a dosahnout stejnS7 ch vYsledka jako cizi fistavy. I chovanek by se u nas dost"naSlo, kdyby pensionat bylrizen rozumne a &eine."

"Mat pravdu, MaruSe," ptisvedeila. sestte Anna. "U nas by se takovY itstav mohl docela dobie osveddit, ale nam schazi podnika vest —" Posledni vetu pronaSela pomalu, zfejme uvatujic o nedem velice duletitem.

Najednou se vaak jeji zamySlenY oblidej ozivii jasnYin, radostnYm zableskem.

"Maruk, ja mam ohromnY napad!" zvolala vesele a zatleskala rukama pako dite, teMei se z pane hraely.

"No, co to tak radostne vzruailo?" tazala•se klidne Marie. "ViS snad ut, jak nejlip Olt naaich penez?"

"Vim! Praire, ted' jsem o torn uvatovala!

Zalotime spoledne pensionat sester ErbenovYch v nejakern malebnem zakouti naafi republiky! Pen& mame dost a na g podnik, budeli svedomite tizen jiste dosahne iispechu. Budeme zas vychovavat mladet a najdeme ve svem povolani 'Creel aivota!"

Marie byla s podatku ptekvapena, ale posleze se sestrou souhlasila. I ona se tace loueila se Skolou a se svYmi svetenci a proto se teaila na svfij nastavajici Obema sestram pak nastalo ru gne obdobi starosti ale byly docela spokojeny.

Ptaly si jen, aby sve plany mohly brzo uskuteeniti a i v torn mely atesti.

Nebylo tteba dlouho hledati vhodne misto pro vybuclovani pensionatu a nemusily se pustit do dlouhe a 011ie naklaclne stavby. Nalezly totit inolne vhodnou budovu v krisnem, lesnatem kraji. Byl to zamek alechticke rodiny, jit byla pozemkovou tpravou zabrana nektera, panstvi. Zamek byl prodan pod cenou a stadily jen menai opravy, aby mohl vyhoveti freelu, jaky mely na zteteli sestry Erbenovy.

V nekolika tYdnech bylo vae zatizeno a pak hledaly sestry vhodne sily ueitelske a vychovatelske.

Pies prazdniny dokonaily posledni ptipravy, takte chovanky mohly nastoupiti hned zadatkem zati. tstav byl nazvan "Erbenov" po svYch maji•. telkach a byl opravdu krasnYm, vzorne tize. nYm fitulkem pro dospivajici divky.

Obklopoval jej ohromnY park, k nemut bylo ptihrazeno i kus lesa. Rostly tu stalete stromy, pamatujici mnoho z historie bYvaleho chtickeho sidla. I jezirko, jimt protekal potok, pattilo k tomuto parku. V late tu bylo motna, zriditi plovarnu, v zime kluziak. Vzdu-S'na, pekne upravend htiate zatidily sestry Erbenovy po tirade se sportovnimi odborniky, uznavajice telesnou vYchovu jako nezbytnY po2adavek moderne tizeneho tstavu. Nelitovaly pentz a namahy a tak se jim podatilo vykouzliti earovnY koutek, jako stvotenk pro mlade divky.

Ve zpravach o ucelu sveho vychovavaciho fistavu sestry Erbenovy zdfirazhovaly, to hlavnim jejich cilem je ptiprava divek pro nejvYz namnejAi poslani teny: uplatniti se v rodine jako mantielka, hospodyne a matka.

Moderni doba ono vYznamne poslani teny podcenila. Posunula je na misto podtadne a ureila pro tenu jinY nejdfiletitejei cil totiti vYdeleenou einnost. Bylo nutno pro divky hledati hove zivotni cesty, protote vyhlidky na mantelstvi se zhorkly. Lee z jedne krajnosti se pketilo k jine. 2ena dosahla samostanosU a rovnopravnosti s mutem, ale y e vet:Sire ptipada ztratila smysi pro rodinnY tivot.

Sestry Erbenovy si byly vedomy odpovednosti, sveho (Pokra6ovani.)

Ve sttedu, dne 30. iijna 1935.

Ze Svita Lesnich Said Roman.

Napsal Karel Klostermann (Pokra6ovani.)

EBE klarnala? Alit! Valyt' to bylo jen 1 zertem. Jdiz, nehnevej se ut! se trapim pkijd' °pet ptijd'... ty muj drahy!" I Willa se k nemu jako lichotici se koCka, vtdy tesneji. A on neodolal.

VIII. Veeer dervnovY. Vzduch silne se ochladil po znadnem vedru, at jasno bylo a slunce potad jette na nebi plalo, jako by rozloueiti se nernohio se 8picberkem, pies jeho ostre, hrotu se podobajici teme paprsky jeho se rozlily, tak 2e vrch zap/apolal, jako by podzemni sopeend vyheri z neho tlehala. Stromy podle cesty y edouci do Madru v eerne zahalily ji stin, a kam jen stin ten dosahl, zeme jako by ledovS chla.1 dYchala. 2acInS7 kvitek, ani sebe menti a skromnejti, nevroubil cesty t6, jen vysoke, lesni trava, vies, meth a eerstve jahodiny. Kde bliz Puerstlinske myslivny ona testa z lesa vystupuje, otviral se pohled na LuznY; zapadni svahy jeho rozeetovalo veeerni slunko, ziatem polivti temnou -tern smrkt i jasnou zeleri vtroutenSch do nich bukti a javort; na severnich, k Puerstlinku obracenSch stranich vtude se belal jeste r snih.

Dva mutove setkali se na miste, odkud rozhled na velebnou tu horu se otviral a kde strma petinka od cesty smerem k mysliVne odbo dovala. Jednoho zname: Karla Svijanskeho.

DruhS byl die obleku tet mysliveckY ptiruei, ac byl znadne starti. Prosttedni postava, bledY, trochu nadutelS obliaej, tidkSm plavSm vousem vroubenS, z jehot ramce vystupoval silnY, tupY nos, jako rubin se lesknouci. Z malSch, jasne modrSch odek, ktere nepokojne sem tam tekaly pod nabubtelYmi, beztasYmi vidky, smal se jakSs Sibenieni humor. OtumelY, vtecek bidtem pokalenS, tedY, zelene vylotenS oblek nesvedeil c zvlaSte pedanticke povaze vlastnikoye.

SvijanskS vida, ze mu g tento, s nimt jette nikdy se nebyl setkal, k nemu se bete, zastavil se. Mut bez okolka ho oslovil.

"To jste vy bez pochyby ten podivinsky sa motat, kterS se tu skoro pied rokem ulebedil, ani se mu videlo ohlednouti se po svSch ka-; maradech. 2e jste SvijanskY, co? . . . Servus!"

Pedal ponekud zaratenemu svou pravici, ani odpovedi neeekaje; seal trochu klobouk na etyti facky, jeho stuhy a rorttepane triury a ttapce ye vtech barvach i objevilo se lyse eelo a potadna, plet, tidkym, krat'ounce pristtitenSm viasem vroubene.

"Ptedstavuji se y am, kollego," pokradoval v keel sve; "jsem Kozma Bartovec, ptiruei z Huti FilipovSch, vat pokornY sluha."

-TeJ. me. —" "Dobte, dobie... ale pochybuji. Kdybyste to tcuhy po mne polovici, ba co dim, sty dil mel, jako ja po vas, davno bychom se byli Nu, noptitel jste ke mne, ani do spoledneho naSeho dostaveriidka do Madru, ke ttem slukarn i tekl jsem sobe: Kozmo, podivat se na nej a ptesvedeit se, zda kouSe; snad se nepohneva, oslovim-li ho; a pohneva-li se, jak pomoc!" c

Dobr'ackS ton, jimt slova ta pronesena byla, jakasi nelidena prostodutnost, ktera z celeho zjevu tohoto Olovieka zirala, pti vti jeho o z. umelosti a zanedbanosti, zamlouvaly se Svijanskemu. Pottas1 podavanou mu pravici a trochu rezpaoite tekl: "Vite, Olovek se odtud hnouti nemtite; v time jsme byli zasneteni. a ted' pine dila; elovek odvykne avtak prijdu -Tresky plesky." odvetil novY jeho znamS, -vSak my vime, prod, jste neptiAel. Mame take svou policii a jsme c vSem zpraveni. Fredne tedy jste nepriSel, proto2e vas` stark, kte0 mirnochodem reeeno — zOsobnenou

VESTNIK nosti nazyvati se nenrate, protote tedy vas stars se nehYba, s mista, cot venkoncem Po chopuji, jelikot se otenil, a z libanek vytrhnouti se nemirte; za druhe pak, protote i vy jste se zabral do jakehos druhu libanek, jicht y am zdejSi obecenstvo trochu zavidi, abych pravdu tekl, nebot' hajnSch Baby nebo Katy nebo Nany — cot ja se staram, jak se ta stka jmenuje! — je po dertech hezk y devee, ha, ha!"

"Prosim vas, jak vy vite —?"

"Ut jsem y am povedel: policie lesni, idad po vStce pozorujici, jako y e velkYch mestech My take vime, te umite hezky zpivat. Nat zakopavate htivnu svou, moha se stati utitednSm olenem nati spolednosti? Co jsou narn platna dueta, ktera, zpivate s vati jemnostpani?... Nam jimi neprospivate a sebe v nebezpeeenstvi uvadite -- to piec sam vite, jak takova dueta kondivaji. Z toho plyne, abyste chodil mezi nas-, nam se zavdedite, jetto z nas tadnS zpivat neumi, leda pilaf, jeho hlas obsahuje pet not -- ce, de e, ef, je — a ty potad plete; pii torn hlas jeho se chvele rozbite resonandni - prkSnko jeho vYroby. Ale my mu namlouvame, te by mel vstoupiti do operni spolednosti. On tomu \ T eti, to je yam krejcarova komedie! My takto take kaidS sve umime; ja umim tokat jako tetiev a Stekat jako pes, respicient budi jako krava, kollega Novak z Madru napodobi 'desk g ab, jeden stratnik rocha a kvili jako podsvinee, a jinS je tam, kterS kokrha. To vte cla kvintet k popraskani; stars Biennert bSva, naladen a oearavan takovou produkci do to miry, te plati piva, co se vypije. K tomu tance, muziky smutno neni! Kluci z Huti FilipovSch, banda zlodejska, kteti v lete kradou stromy a v time polena, sestavili foukaci kvartet, a ten nam zatroubi do skoku."

Mluvei ustal trochu, aby vide freinek sve dlouhe fedi; Svijanskemu bylo, jako by slySel polo zapomenutd bajky.

"Vidite tedy," pokradoval Bartovec, "te se nudit nebudete. Zitra je bal; troufam, te se svau ukatete. Mohi byste ptivesti take svou znejmilejSi. Nu, ptijdete?"

"Ptij du."

"Dobra! ohlasim vas. Do to doby mejte se tu dcbte! Ja ted' ptijdu zase dorml; netoutim po shlede.ni s vatim starSm; ten me miluje jako oheri vodu. Inu, nejsme z jednoho pole jahody. S Bohem!"

Stiskli si pravice, objevilo se zase na mtik lyse delo pod otumelSm kloboukem, pak se rozetli. — "Tedy do Madru zitra?" tam,' se ph y edeti revirnik, s nimi SvijanskS mluvil o svern setkani s Bartovcem. "Dobie tak. Prot byste se nebavil? Vtak je tarn poznate vtecky."

"Ratite Bartovce znati, pane revirniku?" tazal se mladik.

"Kdo by ho neznal? Povedend kopa; umi bavit celou spolednost; ale to je take jedina, vec, kterou umi! co se ostatni jeho zpirsobilosti tyre, je s nim beda; pochybuji, te rozezna smrdek od buku."

Revirnik se zamysl i l; po drahne chvili dodal: "Ze nejsem pomluvadem, snad nepotiebuji dokazovat. Povim-li y am neco, deje se to, abyste pomery u nas poznal. Je to k zoufani; je tu na ptiklad revirnik z Huti FilipovSch, nevim, zda jste ho videi. DobrS elovek, ten Heindler, ale ubotak. Wenn se tak po zdejtim zpirsobu; ma hloupou, surovou tenu na krku a s ni deset deti; rozumi se, te pani fottka pul videriskeho venem, nemela. Jake mu z toho poSly nesnaze, snadno pochopite, nesnaze tim vetti, to dva hochy dal do mesta na studie. Mel z toho samy dluh a samou psotu, vatnosti male, radeji nemluvit... Prave bylo nejhute, kdyt se k nemu dostal Bartovec za ptirudiho. Heindler ovtem zahy seznal, podtizenY jeho site dovede napodobiti 'Stekot vtech plemen psich, ale jinak te nic do ne ho neni: podal ptemYtleti, jak by se ho zbavi1. V tom vsak se stalo,zeBartavec zdedll P o :lakes tete leet tisie. Co jsou penize takoveMu lelikomylnemu YetrOplaellOvi' "7,ts'

Strana 11. vSem je dobrak a videl tisen svehu predstaveneho nabidl se, te mu piljei penize. Heindler, se vtech stran hrdlovan a tlaeen, po nejakern vahani ptijal nabidnuti, a Bartovec mu asi dva tisice; s ostatnimt ttemi byl za rok hotov; jak toho dokazal v to nati odlcudenosti, to Bilh sam vi. Rozumi se, te ted' krejcaru nema, a chef jeho neni s to, aby mu dluh splatil. Chefa ovtem nijak netisni, ale tiji ted' pospolu, jako by byli kopulovani. Bar to yed dela, co chce, tteba tSden se doma ne ukate, pije jako dira, obchazi vtecky hospo dy, kde ktera, a chef musi mlteti, ba prosi mne a ostatni revirniky, kteti o Vtem vedi, bychom nideho netikali ani panu nadlesnimu y e Stubenbachu, ani panu lesmistrovi v Dlouhe Vsi. K tomu mel po deli dobu strach, aby dareba Bartovec si nezadal znamost s nejstarti jeho dcerou, dosti hezkou holdinou; mySlim, te balvan spadl se srdce, kdyt Bartovec lasku svou jinam zanesl."

SvijanskS poslouchal udiven, ternet ustrnut.

Hloupou, surovou tenu, bez krejcaru vena! Bylo mu, jako by slytel ortel svirj.

"Tot' jsou stratne pomery!" zvolala mladd pani.

"Vy vtak, pane SvijanskS," pokradoval revirnik, "nedbejte toho a jclete na zabavu do Madru; zasmejte se, zadovadite si, a zabavy mladiky ph sveti mysli udrtuji; ledaeemu se tarn naudite."

Druheho dne veeer ubiral se SvijanskS do Madru. Nebylo hezky; ptehnala se bouika, v dali temne rachotil hrom. Nebe bylo pokryto SedSmi mraky, ktere tu a tam se trhaly, tak te paprsky sluneeni na zem dopadly. Na vSchode, nad Moorkopfem objevila se duha. Ale jine mraky se ptihnaly vetrem hnany, temne stiny Uprkem uhanely pies zelene lesy, ryehle se tinuly vzhilru po stranich a svazich. ChladnS vitr val, se itkasaje lijavec s vetvi stromu. Podle cesty kvetl vies i jahodi, ale tadna vune nedychala lesem; mokro vSude a trouchel. `IT tti sluk' bylo hludno. Vody dvou silnSch potokir hu g ely, ale tum jejich ptehlutovala vesela, hudba, trouby viettely, klarinet piskal.

Cupity, cupity, trojaktovkou. Piny pies, at bylo sotva sedm hodin a svetlo jako v poledne.

Mladenec, trochu prornoklY, ubiral se po kamennSch stupnich na vysokS nasep; v pravo od neho,na protejtirn latehu velkeho Mullnerskeho potoka, tie staly pily; bylo patrne jig po praci. Dtevent jednopatrovS atm, podle nehot kradel, celY se chvel pod dupotem tanOkna piizemi byla pootevtena, para z nich se valici sralela se v chladnem vzduchu v belavS, k zemi padajici "Zavii okno, zatrolenY osle!" zakval zevniti jak 's hrubY hlas; chceS, abychom zmrzli?"

Mladik vstoupil do salu na levo. Polotero, hustS dSm, puch, vtava, cupot, vYskani. Hlav temet videti trebylo, za to kroutici nohy, derne boty mutskSch, bile pundochy tenskSch, blSskajici se zpod dernSch, rutovSch, fialovSch sukni.

SvijanskS stanul y e dveilich vtecek zaraten.

Vidal dost selskSch muzik v eeskem kraji, ale takove to tam nebylo.

JakSs tanednik pustil uprostted kola tanednici svou, tlustou, eervenou tenttinu, tvarit almarovych, a ptiskodil k nemu. Klobouk mel v tYle. Steti SvijanskY rozeznal zktivene pero tettivei; kabatu na sobe nemel, utiral si levYm rukavem kotile pot s dela.

"Halou, tu jste!" zvolal; "nu, dobra, vitam vas!" A uchopil ho za ruku. Svijansky nyni teprve poznai sveho kollegu Bartovce.

Tlusta, tenStina v kole jette stala, nedbajic phboje do ni vratejicich pOrti.

"Pojd'te, pojd'te!" vece Bartovec, ukazuje na jokes otevtene dvete v pravo; "tarn mame svilj zylattni pokojik. Vid'te, je tu veselo? To ut y e dtyti rodiny poealo. Pozde piichazite; nu, nic nedela! Pozdeji bude jette veseleji, at se to zpije. Ty ;?,enske kdy2 se nachmeli, to je je vain podIvoi .A, . A D • oros '

Strand 12. -

Ta ease S. P. J. S. T. a jeji budoucnost.

(Pike Jno. P. Trlica z Granger, Texas.)

Mill bratti a sestry! urt TOMU bylo 38 let, co na ge Irina S. P. J. t.,) S. T. existuje, a za tech 38 let zdarne pokradovala jak na jmenu, tak na, dlenstvu, a za to mame co dekovati tem na gim rodidtm a dedeekam, kteii ji zalozili a at dosud vedli.

Tteba, to take za posiednich minulYch 8 let mnoho utrpela tou depresi, jak na majetku, tak ztratou elenstva, nebot' pii teto rninule penetni tisni mad° jsme ziskali na novem dlenstvu.

Az nag i iftednici HI. ttadovny pied dvema lety na dobrou a zdravou my glenku, a ustanovili nekolik organisatort; a ukazalo se, to nag e Jednota, ph torn ziskala mnoho nove ho elenstva. Jednota ziskala vice novYch 'dent za ty dva roky, net za gest let ptedeglYch. Nejvag i uznani za tuto praci, ze byli ustanoveni organisatoti, zaslouti si na g ptedseda., bratr ChernoskY. On velice apeloval na to, aby se crganisatoti ustanovili, a take se to dobte osveddilo, to byli na gi zastupci ustanoveni. Od toho easu ziskali jsme i nekolik novych tadt, a bude to navy tivot pro na gi S. P. J. S. T., kdyt budeme postupem easu ziskavat nove a mlade dieny.

A dale, aby na ge Jednota rostla a prospivala, musime do nag ich tadovych iftade voliti vase mlade dleny, sYny a' (leery, aby se ti.to pomalu ptipravovali tadove zaletitosti vest', a nas stare v budoucnosti nahradili. V katdem fade mama nekolik, dobte schopnYch mladikt, kteti by nas lehce nahradili a jegte by nas v mnohem mohli lepe zastati, ponevadt maji lepgi gkolni a obchodni vzdelani, net se nam dostalo. A tak pravim: "Volme do tadovYch ttadu ty na ge mlade eleny, a my stargi, bud'me jim napomocni."

V mesicich listopadu a prosinci budou si tady voliti nejen tadove ttedniky, ale i poslance do ptigtiho sjezdu, kterY se ma konati v mesici dervenci. A tak take volme za poslance z tech mlad gich, jest-li ne vice tak aspori jednoho mladgiho od katdeho tadu, kterY tad mate poslati vice net jednoho poslance, aby oni take dostali lep gi zajem o Jednotu, lope se ptizpOsobili a mohli na ge mista vyplniti. Ale nejen aby mohli vypiniti to nage mista, ale aby mohli i zdokonaliti tu na gi S. P. J. S. T. A tak nebude-li to-moje psani na ge etenate obtetovati, a bude-li mne das dovolovati, tak ptigte podam nee° vice, co by lep giho prospelo ku vzrastu a dokonalosti to na gi SPJST. Pozn. red. Vage fivahy budou na gilar. vetejnost jiste zajimati. Pteji Vam brzke, imlne uzdraveni. Pozdrav!

Snook, Texas.

Milt' bratte redaktore!

Nesledkem neptizniveho podasi a rfiznYch neptedvidanYch okolnosti, nepokroCily price pii stave nagi sine tak daleko, abychom mohli planovati, tuto svemu teelu odevzdati, Va.mi v minulem Vestniku vzpomenutem dni 11. listopadu, cot bylo natim a celeho tadu Slovan eis. 9, vYslovnym ptanim. Doufame vgak, to ted' jit prate ptide rychleji, kdyt jen 1520 dni nits necha podasi pracovat.

Bratti jsou vgichni einni, vge jde hladce a klidne, a dnes dekame komisi Hl. R. ku shiednuti stavby. Oznamime ptesnY den ve Vestniku ,kdy sin bude otevtena a budeme se tegit, ze nas Vy take navgtivite, pfi kteret ptiletitosti se mtteme trochu podivat do Holegova atd.

J. gumgal.

OBZINKY die evropskeho zpilsobu ye Fayetteville, Texas.

V nedeli, dne 3. listopadu.

Potadek: 10:30 dopol. Sraz u sine K. J. T. I-Corun.ovitni kralovny baviny a ladle korny. — 11:00 Prnvod mestem k sini S.P.J.S.T. du: Vlajka U. S. -- Logionari. — 1-ToSi a dev-

VtSTNIIC data v rnodradkach s farmatskYm nadinim. -Okraglene povozy. Bal baviny na losovani.

— Okraglene natadi polni, atd. — Kral korny a kralovna baviny se syYm dvotanstvem. -12:00 Obed. — Barbecue. — Koncert Badovy Filvodni Kapely. — 2:00 keeneni pozvanYch tedniku: Sen. '8ulak, poslan. Herzik, redaktor Malec, atd. — 4:00 Narodni tanec "Beseda" a zpevy. — 5:00 Vedete: Kutata a pod. — 8:00 Velka tanedni zabava v sini S.P.J.S.T. Vstupne: pani 40c, damy zdarma. — Hudbu. obstard Ptvodni Baeova Orchestra. — eist* vYtetek na uhrazeni vYloh pti ()slave stoleti neodvislosti Texasu. K hojne nav gteve zve, VYbor.

Tioga, Texas.

Mili bratti a sestry!

Jit se mne to zda,, ani nevim jak bych to napsal, to to jsme tady budit 1c nidemu. Kdyt Cteme ten na g br. organ, tarn uvidime vtdy nekolik oznamek, te tam a tam budou potadat tanedni zabavu, tarn zase bazar, onde zase no jakY zabavni vedirek. Ale mill bratti a sestry ptedstavuji si, jak by se to krasne vyjimalo, kdyby i my jsme se mohli pochiubit s takovou oznamkou, ale u nas se zda, to na ge mladet tady jegte spi a kdo vi, zdali se kdy probudi.

Ja jsem vtdy doufal, ie kdyt ut jest nas tady tolik, to nage osada bude rychleji pokradovat, ale mili bratti a sestry, dim dal se mne zda, spite tvrdYm spankem. Jak by to bylo ptijemne, kdyby jsme se se gli vaichni dohromady a pekne se pobavili. Jenom mit dobrou vtli, vge se de, dokazat. Mill bratti a sestry, jak se tika, to bez prate nejsou ani kolade. Kdyt ptilotime vgichni ruce k dilu, tak to pujde, ale jednotlivec nit nesvede.

Upozornuji 'deny na geho tadu els. 5, to listopadovou schtzi budeme mit u br. F. Jareshe a to druhou nedeli v listopadu. Tak se zase dostavte se v pinern poetu, neb budeme mit volby tteclnikt. Budete si muset vybrat lep gi osoby net jsme my za iitedniky. Tet se bude volit de legit do sjezdu. S brarskYni pozdravem, Chas. HejnY, tajemnik. iZicl Jan Rosiekk Cis. 110.

Kaufman, Texas.

Jak kaki* rok bYva, obyeejem u na geho ádu, tak i letos die stareho zvyku budeme v nedeli, dne 3. listopadu 1935, potadat nagi tadovou schtzi, a put to budou i volby na'Sich irtednikt a vybort, proto prosim v gecky, jak vas sestry, tak i bratry, pitijd'te a zvolte si iredniky die va gi chuti, aby vas vgecky uspokojili. Zmena se letos nejaka musi udelat, protote nag pokladnik br. Jan Sda,sta jest jit delgi dobu nemocen ,tak mi pravil, to se iitadu pro jeho nemoc musi vzdat. A my ostatni vgichni ttednici bychom radi nage mista ptepustili mlad gim elentm, aby se do spolkove price zapracovali, Proto se tegim, ptijdete v gichni, a prohlednete si tadove knihy, ktere marne — diky tomu, to vgichni spravne platite v nejlep gim potadku, tadne dluhy za na gimi Many nemeane. A pak zvolite si zase druhe a dobre ttedniky, kteti nag tad Jan Rosicky Cis. 110, v Kaufman, Texas, budou spravne a v gem ku spokojenosti veai a tiditi. Tak tedy na shledanou ye schtzi dne 3. listopadu 1935, v na gi sini S. P. J. S. T. Jsem s bratrskYm pozdravem, Frank Kofnovec, tajemnik.

ESKE VEBEJNOSTI V DALLAS A OKOLI. Timto svolavam schtzi v gech 6echoslovaku v Dallas a okoli. tiCelem teto schuze bude vypracovati program a volby rtznYch vYbort na stoletou oslavu v Dallas v 1936.

Schtize konana bude tuto nedeli, dne 3. 11stopadu v sini tadu Pokrok Cis. 84. na, Floyd St., o 4 hod. odpoledne.

KatdY jest zvan a jest tut jeho povinnost brati tdast v teto spoledne akci.

Anton Kos, za Tel. Jednotu Sokol Dallas.

Fr. Vodidka, Vavrin Drobil, za rad Pokrok eislo 84.

Jerry Bottka, za tad Jaro eislo 130.

ve sti.edu , dne 30. kijna 1935.

MARTINSKE BODY V DALLAS. Bude to prove tak jako o hodech ye stare viasti. Same dobre papanieko a dobre pivedko ku zapiti. A snad jiz katdY zabavy milovny nas krajan vi, bYva o takovYch zabavich. vtdy veselo. To bude je gte lepgi netli to posiedni."Vinobrani", ktere se v gestranne vydatilo. Prave ten peknY zdar toho Vinobrani navnadil note dieny ku potadani nejake zabavy s lepgi pravou netli jsou obydejne tancovaCky, kte-r rYch se i tancechtiva mladet nabati.

Proto se tad Pokrok Dallas Clslo 84. v minu-. le tadove schtzi usnesl, potadati zase jedno.0 "Martinske Hody", se v gemi pattidnY.mi okrasami, jako jsoulaternice", kolade a pedena husa. A nesmim zapomenout rici, Zee budeme mit peknou pedenou husu na vydrateni, tak nabruste kapsu, a bude-li dobte nabrougena kapsa a husu dostanete, jisto-jiste je, ue si nebudete na ni muset nechat nabrousit zuby, protote bude colada a mekka. Tak, ut .jsem vam ty lakadla vgechny "vytroubil", nebude je tedy tteba nechat "vybubnovat", to udela Francek Zastoupilojc na na gem jevigti dobte sam.

Tak vas vgechny uctive zveme na tyt,o hody, ktere budou poradany v radove sini na Floyd a Cantegral, na prvni nedeli v listopadu, akorat tedy na nedeli dne ttetiho listopadu. Za.,eatek o °sine hodine, a Jerry bude brat at do pondeli rano. Ptijedte a ptivezte s sebou dobrou posvicenskou naladu, budete nam vitani.

S bratrskYrn "Nazdaredky", za zabavni Frank B. Steiner-JanovskY. bor, UNYVERSALNI OBCHODNi Dt1M. Jako drive Amerika, talc nyni sovety vynakladaji velmi mnoho peee, aby mely primat co do velikosti ureitYch podnika a tak take umele byla vybieovana aktivita sovetskeho universalniho obchodniho dome., v Moskve, aby na celem svete byl bez konkurence. Tento universalni obchodni dam funguje jit cele desetileti, prodej vSak dosud nedocilil tohO rozsahu jako v letoanim rote, kdy priimerna denni navSteva, pied t. zv. svatky revoludnirni, byla 70;000 osob. To je tedy o 50 procent vice, net navSteva nateho pratskeho veletrhu v nejvetSi den. Aby kupujici mohli bYti rychle obslutiOvani, personal byl talc rozmnoten, na kaidY metr prodejniho pultu pripada jeden prodavad. U vchodu je ztizena informaeni kaiicelat a rozhla.sova kancelar donm informuje ktipnjici ustavidne o novinkach, jakot i pornaha jim orientovati se v prodejnich oddelenich. 0 li gecko je tu postarano tak, aby kupujici mel pro,stou svobodu ve volby a aby mohl se rozhodnouti pro ureitY vYrobek v jeho specialni funkci. Zamestnanct Ota tento obchodni dam 2,887 osob a do konce letokaiho roku bude roz`Wen jejich podet na 3,400 osob. Personal ma svitj klub, knihovnu, detskY sad, ambulatoriurn, lekatskou a lazeriskou komisi, levnY bufet a jidelnu. Za dobre obsluhovani je odmerioVan premiemi, jet eini roene 150,000 ruble.. Prurnerny denni obrat tohoto obrovskeho obchodniho domu je 1,200,000 rublt, cot odpovida rodnimu obratu asi 440,000,000 ruble. Darn vtak byl staven na rodni obrat 220 miliona rublu.a tu thvzhledem k tomu, to podet kupujicich stale roste, bude nutno vybudovati novY obchoclni dam, kterY by plochou zabral 65,000 metra:etv. a byl vybaven nejmodernej gimi vymotenostmi obchodni techniky. Z Uspechu tohoto donut se Rusove velice te g, stale se setkavame v sovetskem tisku se zpravami, ktere podrobrie popisuji tivot v obchodnim dome a snati se obacenstvo zvykati tomuto zpilsobu moderniho nakupu. Snad by bylo za3imayo zjistit,.kdoor ganisuje provoz v tomto obchodnim donif a kdo mu stoji v Cele. Jak ut v takovYch pf4adech bYva, silne se pochybuje, to by to by11 - $usove a vyslovuji se domnenky, ze tu sovetske Rusko doplaci na nee°, s dim by se mohlo chiubiti.

Centralismus je prekonanou bYti vedouci zasadou statni politiky, ale regionalismus. — Dr. Hodta,

Strana

VESTNIK

Ve stfedu, due 30. fijna, 1935.

Mad Vyiehrad, eislo 48.

Holland, Texas.

Mehl bratii a sestry fadu Vygehrad eis. 48., tirnto jste, abyste se dostavili vSichni do schrize 3. listopadu, nebot' nam ptipada volba kadovYch Utedniku na rok 1936, proto2 pritomnost vase jest 'tadouci.

Zaroveri uvedomuji v gechny, co mate OR-. ky . na sve certifikaty, abyste si to dali do pot/tau, dle moinosti, do konce tohoto roku, nebot' jest to mnoho nemile prace pro Utedniky, kdyi jest vami odkladano. eoffebne listiny jsem jig obdriel od May. trfadovny, totiZ obnos piljeky a firoku. A k vuli va gemu pohodli tuto listinu jsem odevzdal na gemu br. Adetnikovi, hlaste se u nej. Prated vas jeAte jednou vAechny Zadam, abyste se vAeci dostavili do ptiAti schrize a na shledanou jsem s bratrskYm pozdravem, Ant. Michalik ,taj.

Rad Lillie eislo 137.

Louise, Texas.

Bratti a sestry!

Timto vas uvedomuji, Ze na g bratr J. J. Kubala, piecIseda nateho iadu, mne poiadal, abyste se jiste dostavili do pfi gti schrize, a to pravidelne druhou nedeli v mesici, totiZ dne 10.,listopadu. Br. Kubala si pieje, aby kaZdY, kterema je to mono se dostavit. A prod? To proto, le on nam na pflAti rok nemtie zasta,vat &ad ptedsedy na geho faciu, ponevadt se nam odstehuje na svoji rent, kterou vymenil za svuj obchod zde, za pozemek pti Blessing, Texas. Pro tu pfieinu jemu jest nemoino bYti naciale pfedsedou naAeho faclur doufam, ale, e zristane e/enem na geho faclu.

Tak bratii a sestry, jiste jest yam vgem znamo, ae br. J. J. Kubala jest zakladatel nageho tadu Lillie eis. 137. On jest ten elen, kterY se zaujimal o tento fad. Tfebas nam vAem neclelal vge po chuti, co ale udelal, bylo pro dobro naAeho tadu. Tak jest to naAe povinnost, abysme se dostavili do teto schilze, aby on nam byl jegte napomocen zvoliti noveho piedsedu na misto jeho. A taky jest. na ge povinnost, nejenom abychom zvoliti noveho piedsedu, ale jest to na ge povinnost se dostavit a jemu tu test prokazati, Ze si vAichni vaZime jeho co do breho piedsedy a toho, co pro na g spolek uclelal, ne snad jenom pro dobro fadu, ale co uMal pro dobro olenti tohoto radu. Neni eloveka, aby nebyl chybujici. Jsme asi vAichni stej -

ne, chybujici, tak jest nsAi povinnosti, abychom tern chybam mohli piedejiti a je napraviti. A proto abychom na g fad hledeli dale napraviti. Jest na'Se povinnost, na g tad udr2eti a jej naciale zvelebovati a ctiti pamatku jednoho z jeho zalcladatelti, nejen pro nej osobne, ale pro dobro naAeho kadu a tient.

Tak jestli na to hledite a pova,Zujete to za nutne se dostaviti, tak abychom jemu ukazali, ze si vgichni valime jeho jednani a dale, abychom mu vgichni dali sbohem a podekovali jemu za zastavani Ufadu co pfedseda, coi jest povinnosti pra.veho bratra a sestry iadu, tedy dostavte se jiste. Tak na to hledi bratr fadu, Chas. Petter.

Louise, Texas.

Bratici a sestry fachi Lillie els. 137. timto jste upozorneni, ze schrize jsme ujednali pofaclati vtcly druhou nedeli v mesici, protol pfigti schrize ptipadne na desateho listopadu a jste vgichni zvani do teto schuze se clbstavit. Pledchez' nam velice citilelite jednani, ktere musi bYt neodkladne vyjednano.

J. J. Kubala, pfedseda. ftad Vesmernost els. 68.

Cteni bratfi a sestry!

Timto yam clesam na vedomost, Z.'e na ge pfiAti schrize bude pofaciana druhou nedeli, 10. listopadu o 1 hodine odpoledne. Ptipadne volba tfedniku a vYborii. Zvolte sobe schopne iitedniky na pfiAti rok. Po schrizi bude piknik, svatina a spoleena, zabava a sestry nezapomelte pfinest zakusky, kejky, sandvite a kolate. Take ptineste kopky na kavu a trochu mleka do kavy. 0 obeerstveni bude postarano zabavnim vYborem. NekterYch bratrri manZelky nejsou elenkyne na geho faclu, ale jsou vitany, aby se dostavily do na'Ai schrize a pobavili se s nami. Pfitomni budou od Hlay. itadu bratti Kubena a Marek. Tedy nezapomerite druhou nedeli v listopadu o 1 hodine odpoledne, dostavte se v poCtu co nejvetAim. S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, tajemnik.

Spravedinost nehledejme ve stranictvi stran a cirkvi), ale v pravde.

Spineni nejakeho Prani Cini nas o jednu nadeji chudAim. Jenom ten se ma dobfe na zemi, kteremu prostfedky dovoluji, aby byl hloupYm. 1111111111111111•111111■=111111r

Tanee'ril Zabava bude poiadana

v SPJST. siniv Ross

ftid Morayski, Orlice Cis. 145.

Penelope, Texas.

Sestry a bratfi!

Jste Mani dostaviti se v pinem poetu do na:s'i vYrotni schrize, kterou pofadame v nedeli 3. listopadu ve 2 hod. odpoledne u bratra Ed. t napky. Pfedlehaji volby Ufednika a vyslance do sjezdu. Redaktor br. Moutica slibil nas navAtiviti by po schuzi pohovotili jsme si o zastojich nag i Jednoty a otazkach easovych: Nezapomerite na tuto schitzi, dostavte se jiste.

S bratrskYm pozdravem, F. Svoboda, mistoptedseda.

CIVILISACI OHROUJE NOVA TYRANIE. General Smuts, jihoafrickY vojak-filosof, zakladatel holismu, filosofickeho smeru, kterY smifuje exaktni vedu s idealistickou filosofii, ve sve vstupni feel 17. m. m. jako lord rektor starobyle skotske university v St. Andrew: "Nesouhlasim s obecnYm nazorem, ie se chYli k nove svetove valce. Nevidim ani skuteene valeene nalady ani hmotnYch pfedpokladt. A mezitim se valka kaZdYm vecleckYm objevem a kaZdYm vojenskYm napadem stale vice ste guje. Presto vg ak hrozi civilisaci teZke nebezpeei: Hynou zasady, hyne osobni odpovednost, hyne spoleene vladnuti; mizi stateeni, svobodomyslni, svobodu milujici . jedinci.

Vgechno nahrazuje otrocke masove uzpilsobeni mysli. V teto oblasti svede se bitva o civilisaci. Starobyla sidla Ustavni svobody na evropskem zapade dosud se drli, avAak velkou Cast Evropy oyladl kult moci, kterY jsme ye svetove valce nazyvali pru gactvim. Duchovni svoboda mizi s politickou. Svoboda svedomi, fedi, tisku, mygleni a ueeni klesla v mnoha, ne-li ye vetgine evropskYch statti pod standard stoleti devatenacteho. Snad je nynejgi standard niZ gi nel byl kdykoliv za posledni dva tisice let. Veda se rozpina, ale lidska prava se smrlt'uji. Nove diktatury nejsOu nitim jinYm, nel starYmi tyraniemi ye velicem. A ja se jich vice bojim nel nebezpedi nove svetove valky".

Duchapinost vetAiny Zen slouZi spig k jejich po g etilosti nel jejich rozumu.

Znali bychom se vespolek lepe, kdyby kaZdY nechtel druhemu bYti roven.

TRZNI CENY ye Waco, 30. fijna 1935.

Bavina, str. middling 11.15-11.45c 37-42c Kukutice v klasech, bnAl 22c-24( Oves v pytlich, buAl PAenice, bugl 60c-70c 30c-36c jeemen. buAl 14c TeZke slepice, libra 12c-17c Kiffata ku sma2eni 20c 6erstva vajICka, tucet 6c-12c Krocani, libra

GEO.E.KACIR

v nedeli 3. listopadu 11100.111.411111.041•1.1.111.0■111.011100•11111.0411111141

Ve prospech stolete teskoslovenske statni oslavy.

Hudbu obstara

Kohutin desiti elerinST orchestr.

KaZdY jest naive zvan

Poiadajicim VSTborem.

PRAVNilE Vffizule veAkert, soudni a orayof zalditosti. abstraktv. oosledni atd.

WEST. Telefon 148.

TEXAS, otiminfirilimminiourammuunionimommumillimmommilmimiumilmmu DR. N. B. McNUTT zubni lekaf T....1AADOVNA NAD HARWEY'S CHEVROLET CAR AGENCY CALDWELL, TEXAS. igliniimiimmunionnoviimm-ounnumomummommultitimmiumillum

Dr. F. J. Kienek Zubni Lekaf V PARKEROVE BUDOITE Telefon 353.

BRYAN, TEXAS

We za $6.00 POUZE NA 30 Did TOUPAL LINIMENT ...$6.00 WATKINS LINIMENT 1.00 TABLETKY PRO NACHLAZENI .50 TABLETKY PRO 'ATI .50 $8.00 Pogtovne vyplacene.

Objednejte hned, poAlete eek aneb Money Order na:

John Toupal, CALDWELL, TEXAS .11111111

SPRAVNIE VYKONANA POIlitEBN1 SLU.2BA. V hodine t• alu zarmouceni. naleznou Edward Pace Tichtebni Ustav pohoto yST k sYra, patickernu vyrizeni nezbyt-:. nYch jednotlivosti a k_vypra.vent dojemneho no/Abu. Leyne cent' jsou na g' zasadou.

Ambulaneni sluiba EDWARD PACE elenem Pohtebni kiditel S. P. J. S. T. — Tel. 3606 TEMPLE, TEXAS.

Strana 14.

DO se stane v budoucnu vlastnikem su K erskeho pruplavu? A jak maji bYt do to doby upraveny obrovske soukrome zisky spolednosti z poplatkii, aby se ulehdilo tutee postitenemu svetu obchodnimu a lodni doprave?

Po tficeti letech — od podatku anglo-franccuzske dohody v r. 1904 — jest historicka vcdni testa Ferdinanda de Lesseps — "pojitkc mezi Zapadem a VYChodem" — opet jedncu pfedmetem sporu.

VYrodni zprava, kterou ptedlotila letos Spoleenost suerskeho pruplavu a k jejimut ptedloteni se schazeji akcionati a elenove spravni rady katcleho eer yna v sidle v Rue d'Astorg v Palk, sotva posloutila k utieeni povyku. Cislice ukazuji slabe zlepeeni proti minulemu roku, to jest — ve'tei zisk. Tesnejei spojeni brit • skeho a francouzskeho obchodu se zamoksky. ml osadami, vice lodi. vracejicich se na VYchod s balastem za polovieni ptepravne, vzrast japonske tonate a ov gem, poutivani priiplavu velikYm telesem pravidelne namotni dopravy, ktera se mu proste nemifte vyhnout, "poplaticy sem nebo poplatky tam", jsou pileinou y zestupne tendence tonate. "To je vylotene vyclera.estvi," hfmi kritikove, "tadat o ttetinu vice net potaduje PanamskY pruplav (existuji i vedlejei suerske poplatky) v techto ne.1yyg cbtitnYch dobach!" K demut francouzeti elenoye spravni rady odpovedeli v tomto smyslu: " elm ' usilovneji nas budete obtetovat„ tim merle budeme ochotni uvatovati o vakch stitnostech."

Jednou za music konferuji elenove spravni rady v techto komnatach, - aby prodebatovali soudasnY sta y zalektosti. Neklamnou znamkou tam, to se hodla sejiti spravni rada, jest cznarncni listu, to "sir Robert Horne (nebo sir Ian Malcolm nebo nekdo jinY), ptibyl do Ritze". BritskYch spravnich raclit jest deset a jeden je Holand'an. ZbYvajicich dvacet jeden jsou Francouzi. Zadna jinx zeme neni zastoupena a presidentem nebo ptedsedou jest vkly Francouz, stejne i jeho spolupracovnici. At' jit Disraeli ziskal svYm tahem Anglii cokoli, kdy tajne koupil khedivovy rozhadujici akcie, v sidle pruplavu v Fatal neni ani stogy po Anglii; o nic vice, net je tomu na miste samem v Port Saidu, Ismailii nebo v Port Tewtiku. Veekere "dilo" at' lidske nebo jine, jest at do morku francouzske.

Francouzi jsou s nadeenim a pinYm pravem hrdi na tota jejich nejvetei narodni dilo mimo hranice Francie; jest miti na pameti, to nehlede k skvele vytrvalosti de Lessepse, kdy ostatni svet se mu vysmival, Francie slotila 80 prccent ptivodniho kapitalu. A jestlite v jednom obdobi, v letech osmnact set osmdesat, byli domYelivi a svevolne kladli pfekatky citi plavbe, jest tieba poctive pfiznati, nenaleznete nikoho, kdo by v tom smeru ob • virioval dneeni, naprosto na vYei jsouci a zdvoiilou spravu pruplavu. V tom smyslu jsou veichni zajedno.

Z Patite jest politika ptena gena na vYkonna Ustfedi v Ismailii, kde jest provddena nejakYmi 500 francouzskYch idednika, bud' usazenYch v chladne a zelene oase same, nebo iczptYlenYch padel jednoho sta mil nabteti prtiplavu nebo pferueujicich jej jezer. Jest tieba udrtovati velikY mistni Stab, protote prate na priiplavu jest bez konce: prodlutoyani vinclamu, vyhlubovani, rozgitovani, vylovnavani. Je tu stale zamestnano na 2500 domcrodcti a to za podminek velmi odlienYch od hroZne a smrtonosne nucene prate, pod nit bylo 30.000 ubohYch Egypt'anti pkinuceno vyhloubiti velikcu east eirokeho koryta davno pfedtim. Dnes dosahuji mzdy 4 miliony dollaru icCne a sir. Ian Malcolm mate napsati: "'Zadny z delnikti egyptskych a malokterY jinY delnik tije v takovem pohodli; nebot' ponechame-li stranou jejich finandni a pramysloy ou situaci, spolednost jim opatiuje 'eyrie domy, dispensafe, nemocnieni zatizeni, dratstevni cbchody, ekoly, sportovni htiete a — co je nejdilletitejei — bohatou zasobu filtrovane vcdy za 50 centime tunu".

Piave nyni se buduje pro domorode delniky napfoti Port Saidu navy tabor, kterY bude na-

VESTNIK

nate zisky ze Suezu, zvan Port Fuad po krali egyptskem. Pokud jde o francouzskY personal priiplavu, jeho zahradni /nest° v Ismailii mu jit davno zavidel celY bilY Egypt. Synove a ptibuzni veech belochil snati se dostati do sluteb spoleenosti, ktera mute byti tak marnotratnou.

Dik Yynalotenemu usibi, pruplav, kterYm kdysi bylo motno proplouti v dlouhe dobe tli dna, lze nyni proplouti v dobe jen malo pies tfinact hodin, zatim co pruplav mute pojrnouti 23.000 tunovou malidkost jako jest britska letadlova lod' Eagle. Pramerna hloubka byla nedavno zvY gena na 13.72 yardil a gitka na 63 yarda. Misty je giroky 136 yardii. 0 mnohd mista se staraji Hotka jezera. Asi patnact 10di mute tudy proplouti ye dvacetietytech hodinach, nebot' poeet jejich byl zdvojnasoben poutitim reflektort za noel. Aveak lodi dosud musi bYti uvazovany, aby umotnily jinYm, v opaenem smeru plujicim, proplouti. Rekordnim rokem byl r. 1929, kdy podet propluti na sever i na jih einil 5.000. oislice z poslednihi roku ukazuji u srovnani s tim nepatrnY pokles. Nicrnene 31 , miliona tun (cot je dvojnasobne mnotstvi proti dobe ptedchazejici generace) a 260.000 cestujicich sotva znamenaji "krisi"!

Ve skutednosti Suez se mute chiubiti tim, jest spoleenosti, nejvice vzdalenou velikeho poklesu na celem svete. "Zatim, co obchod v celku se od doby nejhlubei deprese zlepeil jen o 10%, nage zlepeeni dosahlo 20 proc. Zatim co mezinarodni obchod je dosud o 35 proc. nisei, net v r. 1929, na g pokles civil sotva 20 proc." Nadto poeateani mesice roku 1934 ukazuji dalei zlepgeni.

To \Tee se zda nejvYe uspokojovati. A piece ne kaideho na ptiklad ne takove sbory, jako je liverpoolska obchodni komora. Neustale se mnoti hlasy, prohlaeujici, to sr)oleenost vyutiva bidy jinYch; to ma v rukou nieim neospravedlnitelnou opratku, tisnici na more odkazany obchod svetovy, cot jest nesluditelne s povaleenYm myelenim; ze poplatky jsou piilis a to telce postitend lodni doprava nemilte jich dale platit.

Spojene Staty maji ptirozene znaenY zajem na torn, co se mate pilhodit ve veci suezkeho prapravu. Spolednost prohla g:uje ve sve posledni zprave, to dosud nebyla nijak znepokojovana obrovskYm pokrokem panamskeho prilplavu v minulem rode; uji gt'uje, ze ptielnou rozvoje je think' vYhradne americka mezipobtetni plavba. Bude veak blite pravde, fekneme-li, to zakaznici suerskeho pruplavii pohliteji stale vice a vice na druhou stranu k Paname a poutiji jej, kdykoli budou moci. V tomto spojeni eini sir Arnold Wilson toto zajimave srovnani obou vodnich cest: "Na rozdil od Suezu, jest panamskY pruplav ✓ majetku a pod kontrolou SpojenYch stater, ktere jej vybudovaly na neet statu a ktere jej udrtuji a vedou v provozu na podklade lady mezindrodnich ujednani. Suez jest 100 mil dlouhY a Panama 50 mil. — Suez probiha na nrovni mote; Panama stoupd tfemi plavebnimi komorami na obou stranach do vy ge 25.5 yd. nad moiskou hladinu. Vybudovani Suezu stalo 150 miliorra dolaril; Panamskeho 430 milionn. dol. Suez jest neopevnen, jest otevten cbchodu vgech narodii v miru i ye valce, v pfedpokladu, to jej jejich lodi mohou dosici a to zaplati stanovene poplatky. Panama jest opeynenYm nzemim, vojensky obsazenYm via dou SpojenYch state. Panamska zona podleha americkYm zakonam a je spravovana jehot plat eini 10,000 dol. — tedy merle, net plat kterehokoli z 32 spravnich • Suezu."

Dale se poukazuje na to, ze panamskYra prUplavem prochazi rodne o 7 nebo 8 miliona tun merle; a prtipla y ztratil pies 312 ✓ prvnich 18 letech sveho provozu. Jeho vydani vzrostla v to dobe na vice net 48 procent poplatkii, zatim co ye stejnem pocateenim obdobi suerskeho priiplavu dosahly 'Odaje pouhYch 13 a pill procenta a pti torn zby-

ye stiedu, dne 30. kiina 1935. ly tuene zisky pro akciona. •e.. Od to doby veak stouply zisky Suezu at do nebe. A pfece pa•• namske poplatky jsou stale niteil Nicrnene, vetei poutivani tohoto prilplavu zavisi, krome na poplatku, na fade rtianych okolnosti, zvlaete na eerie paliva i nakladu, ktery lze ziskati v mezinarodnich ptistavech a na poeasi.

Od pooatku suerskeho pruplavu v r. 1854, at do umluvy v r. 1888 distal° dilo de Lessepsovo v poptedi zatrpklYch evropskYch debat.

Dalo vznik plemeni problema s hlavami hydry — politickYch, strategickYch, obchodnich, finanenich. Britove, kdyt je s podatku nazvali "gpinavYm, modalovitYm korytem", a kdyt udinili vge, aby zmarili jeho postup, skoneili oslavou de Lessepse. Vime, jak se jednoho yedera Disraeli pH vedeti s redaktorem Pall Mall Gazette dozvedel, ze khedivovy akcie jsou na prodej a jak malo po malu je zajistil za mizernYch 20 miliona dolarti, zajistiv si napled Rotschildovu podporu, nebot' nebylo penet ye statni pokladne. "Klid k Indii", "tepna Imperia" byla tak slotena k noharn kralovny Viktorie.

Tem& stejne dramatickym byl onen den v Ike 1869, kdy pritpla y byl otevten pled shromatdenYmi mocnYrni tohoto sveta. Prvni v fade sedmdesati lodi, ktere tudy propluly, bybyla cisatske, Aigle, s cisatovnou Eugenii na na .palube. Teeila se na palube Napoleonova rozkogna chot' z tohoto dne? Byla dole ye sve kabine, drtic ruku ne g t'astneho Francouze, nebot' salva tam vptedu se nezdatila a cele otevteni hrozilo, to skonei ye fiasku a p0tvrdi anglickou pomluvu, to prilplav je odsouzen, aby se stal "naprosto beznadejnYm nezdarem."

Nasledujici zmena a bankrot velikeho podniku nema dnes to nermenei nadeje na opa • kovani. Vitr vane docela opaenYm smerem.

Nicmene vyvstaly okolnosti stejne daletitosti.

Jaka budoucnost odekava tuto koncesi? Dodnes zaznamenano pet alternativ. Nejprve udrteni status quo. Za druhe, to pruplav bude spravovan mezinaradne, jako Dunaj, snad prosttednictvim dopravniho oddeleni Svazu naZa tteti, to bude reorganisovan na podklade anglo-egyptskem (ex-khediv jest hlavnim zastancem tohoto te geni.) Za etvrte, aby se stab at do r. 2008 franko-egyptskYm koncernem, pti demi by Patit povolila egyptske vlricle 80 miliont dolaru, deleni zisku a egyptske eleny spravni rady. Koneene, to Egypt pfeveznie pruplav, cot prave nyni, jak se pravi, zamYeli Egypt &init.

Nelze si veak pfedstavit, kdo by dal k tome svoleni. Velka Britanie hodla pokradovati v ochrane pruplavu a Francie jej butte spravovat, cot eini skvele. Nadto tyto d ye zeme zatily jedny z nejveteich dnu v tivote — Entente Cordiale, kdyt Turci podnikli irtok ze sinajske you • ete v imoru 1915. Francouz gti atednici ueiniri pro Brity vee a den skoneil viterstvim. Takove vzpominky jsou s to, vytvateti budouci politiku. Piece v gak tu zbYva paleiva otazka porozhodnuti francouzskYch akcionata, udrteti si to, co maji.

Na

LETADLA LEVNEJM MOBIL.

MALI AUTO-

V automobilovem pramyslu neni nic etniho, ze tovarna vyuel zdarma kupce vozu.

Tato metoda byla veak pfejata v Anglii velkcu agencii, ktera prodava turisticka letadla.

Ta pcskytuje kupci sveho letadla osmihodinovy pilotni vYcvik u kterekoliv pilotni gkoly nadavkem.

Poeita se toti g s tim, to vetgina text (temet veichni znaji tidit auto) se nandi za 8 hodin letu dobte ovladati letadlo, ktere firma prodava za celkovou cenu asi $1,000.

Neni tedy dnes letadlo a jeho sportovni pilotat "blaznovstvim" bohatYch a je videti, to i pH tett) cene musi vYrobci na letadle yydelati, kdyt y e vYcviku poskytuji slevu temet $90.

Sveclorni. Dueevni schopnosti jsou prave tak rozdilne jako bide, ale mezi v gerni dugemi je jedna podobnost, a to je s y edomi, zatracujici zlo a schvalujici dobro. — Flarnmarion.

ye s tiedu, dne 30 ti)nn 1935.

Strana

Slit, Sin nce za De4iveho Pani Cecilia Kett, Haverford, Pa., "Chci vZ.'dy miti po ruce dostateellou zasobu VaAeho vysoce cenEsKir PRAVNIK pRAvNfit neho leku. Mohu jej odporueiti Office nad NARODNI BANHOU Vytizuje vetkere soudni *dem svYm pratelum. Aekoliv jsem Pik dyty, posledni yule, efileiitosti pouze 24 let stall, citila jsem se eaabstrakty, zastava soudy vtude. tliadovna: 821 Bankers Mortgage st° sklidenou a nespokojenou. Od Building. vies utici nauroti Kress to doby co uZivam Hoboko, marn Porady, piljeky, notatstvi. svit slunce i za de gtiveho dne." Dra. bndove Yoakum, Texas. HOUSTON. TEXAS. Petra 'Hoboko jest proslulY bylinnY lek. Povzbuzuje einnost Zaludku, zvyguje shut' k jidlu, odstranuje dr4diye a jedovate neeistoty ze soustavy a pornaha pfirode vybudovati silne, zdrave telo. Hoboko neni k nalezeni v lekarnach; maze bYti opatieno pouze od opravnenYcn mistnich jednatelti. Pro dalai informace piAte Dr. Peter Fahrney Sons Co., 2501 Washington Blvd., Obchod sttlinim zbonn, obuvi a tatstvem a li ge, co do toho Chicago, Ill. obehodu patti. Ptejeme si, abyste s nami obchodovali a rudime Vam za uspokojeni.

Neutralisovini smetany Obuv "STAR BRAND". nou. DlouholetY pracovnik vedeckeho badatelskeho tstavu mlekaiskeho prnmyslu I. I. KlimovskY zkonstruoval aparat na neutralisaci smetany elektrickou cestou. Vynalez Klinkovskeho ma velky yYznam pro maslaistvi. V letnich dobach pfibyve, pH doprave smetany na dlouhYch tratich zna6ne no, obsaOJEtITE s nami: Praijte Vanoce ve hu kyseliny, co2 v§ak znemoZriuje stare viasti. jeji sterilisaci, ochranu pied mikroZ New Yorku vypluji lodi: by a ziskavani hodnotneho masla z ni. Po zdatilYch pokusech laboratornich vyrabi se nyni v Tomsku pod vedenim vynalezce.

SVCI K SVIiMU! Petiebujete sprAvky hodht neb hodinek? Jestli ano, obrat'te se na

EMIL J. MOTIS C 1-1.Chernosk

SEFtiK & SKRABANEK Caldwell, Texas.

T. W. Matejku

Jedineho &skei) hodmate v DALLAS 1514 1/2 Main ulice.

Prvni tfidy prate za mime ceny.

Vytizuj i sprasky poitou.

OZNAIVIENt! Timto oznamuji v gem ptateltim, krajantim a zakaznikfun, 2e jsem pfestehoval moji "Temple Tailor Shop" do Professional Bldg., naproti Arcadia Theatre, a jsern hotov yam udelat tu nejlep§i a nej-rycl-dej g. praci.

STEVE MARINIH, deskY krejei a distid, Temple, Tex. (dz.)

VANOCE

0.11.0410.0•11.8*.i0.1111•041.11.01111■0110111•0•1111.0411111..

Anton's Cafe a Delikatesy

v Ceskoslovensku

New York - 5. prosince Bremen - - - 7. prosince Albert Bailin 12. pros.

Europa - 15. prosince

Expresni vlak podel BREMEN a EUROPA v Bremenhaven zaji§t'uje pohodlnou jizdu ai do Prahy. Prave tak eadne spojeni z Hamburku.

Informace u kterehokoliv mistniho agenta neb

HAMBURG - AMERICAN LINE

Nejlepgi pivo ve meste. Studene napoje.

Nejchutnejai jidla 3/6eho druhu.

Zastavte se u nas pokalde, kdy2 jste v Temple.

ANTON BRAVENEC 5Len Jednoty SENT. No 10. — E Central TEMPLE, TEXAS.

TAROKY intiete °pet dostati za $1.50 hru, pottou vyplaeerie. Objednavky posilejte na teIdzt claoslovak, West, Texas.

0 VELKE 21[LY NA NOHACH. Conesville, Ia., 20. zati 1935.

Pogete Nonat, ktera je velice dobra na velke zily na nohach a kterou my pottebujeme i na, jine bolesti.

Mrs. V. Forbes.

Prava mast' je s Trade Mark:

.11■04121111.10=.15.11141■1111.0.1.41.1.1.11■041111•0.0111.

RED FRONT eeska jidelna, restaurace a pivnice 714 PRESTON AVE. Houston, Texas Jos. Haut, majitel.

Telefon: Beacon 31734.

Pravidelna jidla a lunde.

Nejlepti soudkove a lahvove pivo, rtzne druhy vina a doutniky.

Alluvime e'esky.

Hoboko stale na sklade.

Zvlattni stoly pro rodiny.

NORTH GERMAN LLOYD 515 COTTON EXCHANGE BLDG, HOUSTON, TEXAS.

kid Pokrok Houstonu oznamuje

be.

Cena Nonat jest 50c a $1.00, pogtou 55c a $1.05. Ptejte se vaAeho leko.rnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piAte ptimo na na§i adresu: MARIE • LEIBLINGER & CO. P. 0. B. 285, Altadena, California.

Vstupne na taneeni zabavy: Pani 40c — Damy 25c.

Zabavni

Agrs,00,ffigua x--grtmgc};;; ogr

J. W. Juroika

potad spoledenskYch zabav, jet od otevieni jeho moderne vybudovaneho stanku ukazaly se WI lakavYm dostaveniekem krajana a jejich ptatel.

V nedeli 3. listopadu Nesvadba Orchestra.

V nedeli, 10. listopadu Nesvadba Orchestra.

V nedeli, 17.1istopadu Ba6ova New Deal Orchestra, V nedeli. 24, listopadu - Ilse's Orchestra.

15.

Krejci od roku 1898 ye vlastni budove, jinni testa ulice a Avenue G.

E KASEL NEBEZPECNY? - nachlazeni Zanedbane a

Zhotovtji oblek die miry; nejnovejtiho sttihu, z trvanlivYch modnich latek, od $17.50 vYte.

Wel mohou miti value ' nfisledky. Proe vydavati se v nebezpeel? MEJTE JISTOTU a dostafite si Miley Veto spolehlive 'piipravky jez poskytla idevu a uspokojeni tisicum pies s vij A 50 let. rneav50c.

E '

►0.NON•0•11■0.111111.0411

Cisteni, ' ehleni a spra y -kamvenujmezvlatnipozornost. leni.p1MH/41111•0•01111■1

Vlidna a rychla obsiuha a mime ceny.

,

BALSAM PROTI KASLI . tejte se drive v lekarde,

Uved'te 'objeduate pilmo. tjrneno a adresu s ye lekarny.

W. F. SEVERA CO. Cedar Rap:ds, Iowa n-5 AIIIMMOSIONMIKONOMMOIll.

tt

Nav,§tivte nas a nechte si zhotoviti yak krejdovskou praci u kreleiho.

E3 E3

Temple, Texas

xi Telefon Cis. 4692.

(dz)

,*;

trana 16.

VESTNIK

Poutiveite k onamovani

Mali" Oznamovatel Dar 300 mrazuvzdorujiciho zeli, 00 cibule, bi/a. a 2luta Bermuda, 25 Broccoli, 25 Cauliflover, 25 saidtu, 25 eervene kepy, za $1.00, nebo polovice za 60c, vk poStou vyplace'ne za uspokojeni rueim. Raymund Mladenka, Hallettsville, Teas.

(51-53-pd.)

VALASSKE PAPULE. Jsou moji vla,stni ykroby z wave ala g sko-kloboucke houne, s koienYmi podeivy a nizkfini gumovymi podpalky. Zasilam pogtou vyplacene.

Cena: Nizke, eerne, ienske $1.80 Muiske tern, nizke $1.95 g nerov. eerne ienske $2.50 Vysoke, VysGke, S'nerov. eerne, muiske $2.65 JOSEF HRADIL, Scaly, Texas.

FARMA NA PRODEJ. Jsem stark a sam, proto chci prodati 134 t-Ikry, 18 mil od Houston. BliZ gi zdeli: Frank Sommer, Sugarland, Texas, neb Frank Nemec, Addicks, Texas.

(2xpd) NA PRODEJ KURATKA. Barred Rocks, dervene, bile, silver laced Wyandottes. Australorps $8.25; bile, hnede, Zlute derne Leghornky, Ankonky, cena $7.75 . za 100 vyplacene pciStou as na misto.

VON MINDEN'S HATCHERY, Fayetteville, Texas.

— Zabava ye prospech eeskoslovenske oslavy Texas Centennial bude v nedeli, dne 3. listopadu v sini S.P.J.S.T. v Ross ph hudbe Kohutove orchestru.

Znal wad. Do hostince ptikl stark hauzirnik a nabizel spolednosti mladkch panu drobnosti, upletene ze slarny. Jeden vtipalek ze spoleenosti omakaval vkchny veci a po dukladne prohlidce kekl: "Ale, nae bych to kupoval? ladyt' to Main 'sam!" A dal se do smichu vlastnimu vtipu. Stark prodavad mu povida: "To jich, mladej pane, lituju!

To je sama prate z trestnice!" tor, TAROKY ma2ete met do stati za $1.50 hru, poAtou vyplacene. Objednavky posilejte na Cecliwtovaic, West. Texas.

Idz

Nechte si hlednouti OCI 11.

JEDNIM, KTERt MA LETA ZKURENOSTI. Jsem graduantem Northern Illinois College of Optometry, a prave jsem dokoneil dva plne roky prate po vystudovani, studiemi modernich vkkonti v Chicagu.

Brkle jsou zarueeny, .2e budou spravne ptipraveny a pohodlne, neb se vymeni zdarma.

Aiykonavame zmeny skel v hrklich. Ceny mime. tiadovna pies ulici od poky nad First State Bankou.

Temple, Texas.

DR.L.O.CORWIN OPTOMETRIST.

Tajemstvi letargickeho spanku. V posledni dobe bylo zaznamenano nekolik pilpadti pochovani v letargickem spanku. V jednom z nice nahodou, v posledni chvili, 1.12 pki kopani hrobu, byl neg t'astnik zazhranen. Ve spojitosti s tim vznika ota.zka, zda pit lekatskem zjiSteni mart mute dojiti k pohtbeni Ziveho eloveka. Je teZko zachytit plynnou mez mezi elovekem zemtelkm a JaohrouZenkm v letargickk spanek.

Lekati tvrdi, ze je fada prostkedkil, jimi2 se lze pfesveddit, zda osoba, u nia vystupuji pkiznaky smrti, zeentela opravdu. Po smrti elovek neOche., tep nepracuje, oko nereaguje na Svetlo a p. Zkoumani smrti se deje pomoci reakci organismu. Tlukot srdce se zjiSt'uje zkoumanim tepu a naslouchanim, dech zrcatkern, ktere ptiblikno k nstiam zo eloveka se zapocuje, nebo pfidrlime u fist prachove pefieko, ktere dechem pohybuje. Pit nastaveni zcatka je tteba davat pozor, aby se aezapotilo od horke ruky. Zkouma.tepu a dechu musi bkt velmi, ■relmi pfesne, nebot' existuji /lady atiznaky sotva pozorovatelne. Jsou ,atipady, ze u Ziveho eloveka rovneZ" aemtkme vyg etkiti tep. 0 smrti se gesvedeuji take tim, ae vyktfuji inimavost, s jakou oko reaguje na ;y eti°. Oko. ndive, stiaeno ochrnuim nekrei ji, a odni bul/a je prutna a elastidna. Tyto vSeAmy zpiisoby vSak neskytaji jisto;u o smrti. Mono jeSte zkoumat, &da svaly reaguji kkedi na dinnost , lektfiny. U mrtveho kfeei neni.

Lkusit vstkiknuti a pozorovat, zda vstfiknuta tekutina se v tele roz.thazi. Take vyktfuji tim, ze pkiblioheri k telu; u dloveka v letargickem spanku jasne vystupuje 0pateni, u mrtveho se telo pkipaluje. g ejjistefai jsou ptiznaky, ktere nastavaji nekolik hodin po smrti. V 5 —6 hodinach pozorujeme posmrtne tuhnuti. Nazitti po skonu vystupuji cak kedene rozkladne skvrny, fialoy e, probihajici jasne pod ktili a vznikajici stagnaci krve. Vystupuji na uSlch, ramenou, nohou a p.

ECItlyZ jsou tyto pkiznaky viditelne, neni pochyby o tom, le nastala smrt. Co je to letargickk spanek?

Znali jej ua stall a dokonce sam nazev je keckk. Dokonaleho vysvetleni tohoto zjevu jeg te ani dnes neni. Tvrdi se, se je to stay na podklade nervovem. 2ivot existuje, ale je ukrytk, tempo prnbehu Zivotnich procesti je nesmirne zvolnene, takk nekdy ho artbec nelze pozorovati.

Pki letargickem spanku se nevyskytuje posmrtne zaostkeni rystl a mrtvolne barvy. Letargicky spanek se mute jevit jako priiheh rtznYch nemod., jako rovnea mute vystoupit samostatne. Na pkiklad souchotinat, "stojici nad hrobem", maze upadnouti v letargickk spanek, a nezkuSeni se mohou domnivat, k je to smrt. Pojmenovani podolanS7m letargickemn spanku je letargika. Je to neco odli5neho — spavost. Je to choroba nakaffiva; vystupuji pri ni silne priznaky chorob nelrvovYch. Dostavuje se po zapaleni mozku, ale pri takove spavosti je videt, te, elovek 2ije.

KALENDAIIE! Mame na sklade kalenclaie Amerikan a Peeirkiiv, jeni paleme vyplacene za 60c. Objednivky zasilejte na: Cechoslovik, West, Texas. ( dz )

Ve streOu, dne iii. rii,na 193'ir

"HALLOWE'EN"

Tanecnt Zabava bude uspoi a dana

v sini .a du Pokrok Houstonu HOUSTON, TEXAS VE CTVRTEK, DNE 31. ikiJNA. Hudbu obstara.

0

NESVADBUV ORCHESTR

Kandy jest uctive zvan, POILADAJICIM VtBOREM.

Vyproda obchod Srdeene dekuji vtem inkm odkupniktim a zakazniktim po das Aestnactiletem se mnou obchodovani v Louise, Texas. Citim se povinen vzdati srdeene diky vkm za podporu mne prokazanou a pfeji si, byste mem nastupee, pane Pavia. Sablaturu take tak podporovali. Jsem jist, ze on si bude vaSi podpory velice valiti a s vami spravne jednati.

1=1,t).01■0•010.0•11111.0411.0.01111.4}Milet

S laskou yam oddank,

J. J. Kabala Texas

Louis,

DIVADLO V HOUSTONU. Ochotnici sehraji V

sini radu Stefnik C. 142. SPJST.

V NEDELI, DNE 17. LISTOPADU

PODARENE PANSTVO Veselohra o 3 jedninich.

Napsal Pavel Brazda a J. Frey.

OSOBY: Alfons Dievo, bYvalk velkouzenai a valeenY J. guide, dodavatel Boh. 'guldova jeho chot' An. Vajova Lizinka, jejich dcera Dr. Zdenek SilnouSek, profesor ptirodnich ved, Fr. Beean ml.

Baron Blumendorf, takto Pepik DYlka, mezinarodni A. 8' vestka podvodnik Pepi Sturcova, umelkyne podle potteby, jinak An. ‘Svestkova: bkvala eignice J. J. Kelareki: Joe Gland, detektiv Bob. Mra.z!!

Bronislav Velehorsky, zasnenk basnik Silvie Kelarkova!:„ Matena, slukbna u Dtevovkch Dej v okresnim meste v dobe vkstavy.

VSTUP OSOBA 30c.

ZA6iTEK 0 4 HOD ODPOL. PO DIVADLE TANECNI ZABAVA. g

ikkv Orchestr.

1.1CTIVE ZVE ZABAVNI Vt.BOR.

,,.4-icaam152===ran

)))),),==aommolammilauTi=irrmau

C111===iiIt