Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of ngast, 24th, 1922 OSLO 20. WEST, TEXAS, ye stied% (Wednesday) 27. biezna (March) 1935. ROCNIK (VOL.) XXIII.
JAN AMOS KOMENSKt SLAVN1? UtITEL NARODCJ. ma, vzpominati v a d c 11 svSrch kteti vedli jej k svetu a mezi nejp •edn nej gi viicice naroda na geho path Jan Amos KomenskSr , veliky filosof, uditel narodii a posledni biskup Jednoty Bratrske, te nejnarodnej g i organisace, ktera mela tak mohutnY vliv na duchovni rozvoj naroda. Vzpominame tento tyden vYroei narozeni tohoto velikeho syna naroda na geho, jehoe si vaei vg ichni vzdelani narodove sveta, pro jeho eivotni dilo, jime prospel Maim, ktere po ne'ra misledovaly. AROD
Jan Amos KomenskY narodil se 28. btezna 1592 v Nivnicich na Mora y& Jeho rodiee naleieli k Jednote Bratrske, ale z jeho velikosti a slavy nespattili nideho. Zemtelt' mu nejprve otec, pak matka i obe sestry, takee 12-letY Jan zustal sirotkem, o nehoe pedovali ne piing svedomiti poruenikove. Tak se sta-lo, ee teprve v 16, roce svem k vlastni eadosti sve vstoupil do latinskYch gkol v Pterove na Morave. Byl nejen bedlivYm eakern, ale tee ygestrannYm pozorovatelem, jemue neugly zmatky a vady tehdej gicho vyudovani, o jiche odstraneni se v pozdel gich letech zasazoval. Studia sva dokonal KomenskY v Herbornu, v Nasaysku a v Heidelberce. U veku 22 let vratil se KomenskY do vlasti a byl ustanoven spravcem gkoly v Pterove na Hand 0 dve leta pozdeji roku 1616 byl ztizen na kneestvi a po dalgich dvou letech byl povolan jako spravce bratrskeho sboru do Fulneku. V tom poeala valka tticetileta, 1618-1648. Drancujici gpanelske vojsko ptitrhlo roku 1621 do Fulneku, kde zle tadilo a /nest° vypalilo KomenskY ztratil maneelku i d ye ditky a celY majetek, zejmena vzacne rukopisy, na niche tti leta pracoval. Nebezpedi se v gak mnatilo a on rozhodl uchYliti se na panstvi mocneho ochrance sveho Karla ze 2erotina u Brands,sa nad Orlici. Skromna chaloupka ve strani pod Klopoty, pri skalnatem, zalesnenem b •ehu Tiche Orlice poskytovala mu Utulek. Zde napsal nektere sve spisy, zeirnepa ygeobecne zriarnY "Labyrint sveta" a "Raj srdce," "Hlubina bezpeonosti" a jine. Av gak ani v zatigi hor orlickYch necitil se bezpeenYm pied pronasledovateli ptislu gnikt Jednoty Bratrske a hledal novY aulek. Nalezi jej v horach KrkonogskYch u pramenti Labe, na stateich bratrskeho glechtice Jitiho SadovskYho ze Sloupna. V roce 1627 yydan ptisny mandat cisate Ferdinanda It, jim v gichni nekatolici byli Vypovezeni ze zeme. Pies tticet tisic rodin eeskYch pro svobodu svedomi opou gtely sve eivnosti a statky a braly se do chladne cizinny. Tak i KomenskY ustupoval nee k hranielm a koneene v lednu 1628 KomenskY a Jai SadovskY se svYmi ptately stanuli na pomezi, deskoslerskem, kde s horkymi slzami li se s vlasti, do nie jim na vedy byl zamezen navrat. Ubirali se do mesta Lena v Polsku, kde pracoval jako kazatel a teditel latinsk3ich g kol. Tu napsal vYborna dila o rozumnem vychovani mladeee a zvlaSte to byl jeden spis, jimz obratil na sebe pozornost celeho sveta.
K jeho vjrroei narozenin 28. brezna. Byla to kniha zvana "Janua linguarum reserata," eili "Brana ja.zykt otevtend," v nix val zdrave navody k naudeni se jazyku latinskemu. Kniha to byla zahy do dvanacti jazykit evropskYch pteloeena, ano i Moharnedani si obstarali pteklad do' jazykil tureckeho, perskeho a mongolskeho. Slava Komenskeho rostla a 'Saila se po cele Evrope a rovnee tak gitila se povest o jeho spisech, jiche byl jil tehdy velkY poeet. Upoutal na sebe pozornost novYmi opravami gkolstvi a myglenkami o vYchove mla,deee a v methodach vyudovacich. Odev gad zvali jej k naprave g kolstvi i kral francouzsky jej• volal k sobe. V rode 1641 KomenskY uposlechl po4:{.01.1.041,WMG■.IIMOOWNMKPOMNNIWMOW.IIWPOO4),IWNJW.M.o.W.MIPtT,
Otevi e srdce! ,3)
Met. Jahn: Otevhe srdce! Nejen skYvy chleba, bratru je take teple lasky tteba. OCi tak easto ob gt'asttiu j i vice, neeli kov chladnY z take pokiadnice. Slovo bYt mute pravYm douSkem vino, tern, kdoe jsou -slabi jako v stepi thins, a ruka, ktera, tonouciho chyti, jak tvofila by divem nove eiti. Otevi• e srdce! Tolik o ne prosi negt'astni, bedni, hladovi a bosi .:$411■••■■■11111114,..N.Mi,40.14•014,4•1111.41■•■■■ ••■■■■•••■■ •■■■■■■ ••••‘,40•‘,.••■■••••
■ ).1■ 4
zvani z Anglie a ptig el do LondYna, kde byl eadan zlep giti tamni gkoly, vg ak ph torn chtel i ziskati ptiznivce pro rozptYlenou Jednotu Bratrskou. Tam dostalo se mu take . nabidky z Ameriky, aby pfijal v3ihodne mistoreditele nove zaloeene university americke a sice v Harward, ye statu Massachusetts. Cotton Mather zminuje se o tom ye svem spise "Mag -noliaChrstAmeican"tko:OnestanY stafec, Jan Amos KomenskY, jehoeto vu vYbornosti hlasaji vice nee tti jazykove (z niche kaedY jest povinovan jeho "Brand" jazyku otevtene"), zajiste svolil k eadosti nag eho guvernera Jana Winthropa, kdy cestoval severnim Nerneckem, 'ee ptijde do Novoanglicka a proslavi tuto kollej i zemi a ee zaujme prave uprazdenou stolici presidentskou. Ale natlak g vedskeho vyslance odvratil jej jinam, takeke tento nevyrovnatelnSt Moravan se nestal Ameridanem." V . Anglii se Komenskemu libilo, ale za kratko na to vypukia tam obdanska valka a on odebral se do 8vedska, vyhovev snaene eddosti bohateho a vaeeneho pfitele Ludvida z Geeru. Pozdeji odebrali se do Sibinku v Pr y sku, kde se zdreel gest let a neUnavne pra-
coval na spisovani knih, ad ph mnohYch iizkostech du g evnich a take pti hmotnem nedostatku. V te praci zastihi jej rok 1648, kdy dcstalo se mu y yznamenani, an zvolen byl biskupem Jednoty Bratrske. Ale zaroven jemu i vg em exulantiim v cizine rozptYlenkm dostalo se trpkeho zklamani. Po skondeni thcetilete valky, uzavten byl ye Wetfalsku mir, pri jeho vy jednavani desk3"7 narod byl odstreen. Cechove te gili se, 'ee jim yracena bude naboeenska svoboda a umoenen navrat do vlasti. Lee riadeje naprosto zklamaly. Rozhoteen zklamanim do hlubin du ge, psal nadel rikovi gy edske politiky Oxenstiernovi list, kterY bez pohnuti nelze Gist. List, jim lou611 se s vlasti, 'ate se ku konci takto: "Ptestati mi jest a rozeehnati se s Tebou, vlasti Z fist prorockYch vezmu slova a tobe rode deskY na rozloudenou vyhla guji potehno.ni, abys ptedce byl a zustal ratolesti rostouci podle studnic, ratolesti rostouci na zed'. Poephnani me silnej g i bud' ph tobe, nad poet.imani p • edku myth, as ke koneinam pahrbk0 vednYch. 2iv bud' narode posveceny v Bohu, neumirej, muei Tvoji at' jsou bez Po?..:tu!" • Byv zvolen biskupem KomenskS7 vratil se do Leg na, kde z jeho zarmoucene due vytryska ly mnohe tklive spisy, zejmena "K gaft urnirajici matky Jednoty Bratrske," v neme vyslovil ptedpoved' a projevil viru, ec Ceskemu narodu se opet navrati vlada veci jeho, coe za na gich dna take skuteone se napinilo. Potom se KomenskY zdreoval po Ctyfi leta v Uhrach v Sary g skem Patoku, kde fidil g koly a psal knihy, nakee jej znovu nalezame v Leg ne, ale nepobyl tam ani dva roky a stihla jej teeka pohroma, kdy za vpadu vojska byly poearem znideny rukopisy yzacnYch knih, na niche byl dlouha leta pilne pracoval. Po dalg im bloudeni ptijalo starnouciho wart nika pohostinne Holandsko, kde v dome glechetneho lidumila pana Vavfince z Geeru, syna vYg e zmineneho Ludvika z Geeru, nalezl posledni Atulek. Tarn vydal souborne spisy- vychevatelske a take dal gi mnohe napsal: Podita se, ee KomenskY celkem napsal ke teem stun spisti men gich i vetgich. Leta jeho ueiteeneho eivota, z nehoe rnnoho svetla i poiehnani vzealo lidstvu, chYlila se ku konci. Nemoha se vratit do vlasti a mezi svuj lid, celY svet byl mu vlasti a SVSt IY1 eivotnim dilem prospel vgem narodilm. 8lechetnY, einnoplodnY, ale velice trudnY eivot jeho ukoneila smrt 15. listopadu roku 1670. KomenskY doeil se Veku ternet 79 let. PochovAn byl v Naardenu v Holandsku a site v kosteliku vallonskYch yystehoValct. z Francie. Hrob je-ho teprve nedaNno byl nalezen a zji g'ten. Holandska, vlada darovala onen kostelik s hrcb-kou Komenskeho eeskoslovenskemu na.rodu. Bylo Narodni Radou v Praze rozhodnuto, ztiditi v onom kosteliku, jeho se jie davno iinak neuaiva, museum Komenskeho, kde maji bYti chovany pamatky na velikeho uditele naNa upraveni te stavby vlada deskoslovenska pottebne dastky dosud nepovolila.