5.
FRANKLINŮV PŘÍKLAD ..,. AK MŮŽE každý prove.~sti revolu.- oddávej se smyslnému požitku, leda pro cí -mravní převrat svého nitra, zdraví nebo potomstvo ; nikdy ne až a dosáhnout v životě velikého ú do lenosti. a m~látnosti · nebo . na {t.imu spěchu a štěstí, dokázal' chudý tiskař klidu nebo dobré pověsti své vlastní a později státník Benjamin Franklin neb. svých bližních .. 13. Pokora. Napo (r. 1706-1790). Slyšíme z jeho ži dobu] Krista a Sokrata. votopisu: Poněvadž bylo mým úmyslem si o· "Pojal jsem smělý a přenesnadný svojiti zvyk Všech těchto ctností.. sou záměr dosáhnouti dokonalosti. Toužil dil jsem, · že bude dobře . · nerozptvlo [sem žíti, nedopouštěje se nikdy pokle vatí pozornost, usiluje o všechny záró sku a chtěl jsem přemoci všechny, do veň, nýbrž up:Nti ji vždy na. jedinou; .a kterých by mne zavlékal buď příroze teprve, .až bych si ji přisvojil dokonale, ný sklon, zvyk nebo společnost. Ježto pokročiti k další; a tak dále, až bych jsem věděl neb se domníval, že vím, prošel všemi třinácti. 'Uspořádal [sem co je dobré a zlé, nechápal jsem, proč je tak, jak svrchu stoji (Nejprve .stříd bych nemohl konati vždy jedno a vy most,. neboť dává hlavně onu chladnost: tříhati se druhého. Avšak poznal jsem a jasnost, jichž. jti .tolik zapotřebi.). U· záhy, že jsem se podjal úkolu mnohem ,. ,_ dělal jsem si sešitek, Jehož stránka VYobtížnějšího, než jsem myslil. Zatím totiž, co moje pozornost byla· upřena na jednu chybu a já se staral vystříhati se jí, byl jsem často překvapen dru hou; návyk těžil z nepozornosti a ná ~~ chylnost byla někdy silnější než rozum. Poznal jsem na konec, že pouhé ro zvučí. muž11ých českých s]ov, zumové přesvědčení, že .ie v našem a dťul')iidruh, po 1nrav.u otcu zdraví, zájmu býti dokonale ctnostným, nesta ať . mčSlto kryje. Wis; či chýše krov, čí, aby nás uchránilo poklesků, a že o Búh ř.Qhne3.Vám, Vy mladé .. č~sl~~ hlavy! pačné návyky tmusejí bý\ti zlomeny, Tak ~·ostete, )i~k •. našich luh~ květ, dobré získány a utvrzeny dříve, než jak n1ladó '. štěpy y naší QVocnici, se můžeme spolehnout, že naše. jed· jak .n1htrli orli, M~ SC dqjf Y let, nání bude vždy stejně bezúhonné. Za jak Vlasti, pi'íští. Boží . ?'?JOVIJÍCÍ. tím účelem jsem si vymyslil tento Vás · poU·ebuj·(;l· 1mšé tgdná .•. zem, stup. Jména ctností s pfíslušnými pra jak· viáhy, . slunce n;i 11horu ~v!tdlé~ vidly byla: 1. Střídmost. Nejez. do le jí slµf1cem htl[l'te,. hi~ko~l y srdei svéJil, nosti; nepij do rozjaření. .2. Mlěenlí Čel. znojem. v}á~<>U, ?ě}flO;tl 1'U}<OU .l'ádlem. ~.·bude-li kel~ někdo :vz.ít V.ám. chtět vost, Mluv jen to, co může prosiJ~ti CO poS\'ČCCll!) ntcu moh.yiami,. . •..··. druhým nebo tobě; vystříhej sé plané· vlast . µcJu,!lµte, Jak. ttchr~ni.l. ji děd, ho mluvení. 3. Pořádek 1\'Iěj všečhny a: jako s uím, .Bůh t~l<é b:ťde s Vámi! věci na pravém místě; konej. všecko v ., . ' V. Slácfek, pravý čas. 4. Odhodlanost. Odhodlej se vykonati, co vykonati máš; odhodlání své vykonej zcela jistě. 5. šetrnost. Vy:. dávej jen, prospěješ-li tím jiným. nebo ·. , padala fakto: . (če1~11é tečky znamenají sobě; t. j., ničím neplýtvej. 6. Příčin- · poklesky toho "dne přotl, .jednotlivým livest. Nemrhej časem; zaměstnávej se. ctnostem): ustavičně něčím užitečným; všecko ko-' Rozhodl jsěm že Upnu vždy týdně nání zbytečné přeruš. 7. Upřímnost. pozornost postupně na každou jedno· Neužívej nižádné škodlivé šalby; my- tlivou ctnost. "I'ak v prvním týdnu mo sli nevinně a spravedlivě; a mluvíš-li, je hlavní starost byla vystříhati se ka mluv rovněž tak. 8. Spravedlnost. Neu- · ždého sebe menšího . poklesku proti bližu] nikomu, čině křivdu nebo opo- · střtdmostl ; ostatní .ctnostl .zústavil jsem míjeje dobře činiti, kde to je tvou jejich obvyklému osudu, jen jsem ve· povinnos'L 9. Mírnost. Vystříhej se čer zaznamenal poklesky toho 'dne. krajností. Strp urážku a netrap se· 'Tak jestliže jsem v prvním týdnu u jí, pokud myslí.š, že za to nestojí. 10. ·. choval čistou první i'áďlrn, domníval Čistotnost. Netrp žádné nečistoty· na . jsem se, že se mohu odvážiti rozšířiti svém těle, šatstvě nebo v pNbytku. 11. .·. svou pozornost na další a druhý týden Pokojnost. Neznepokojuj se maličkost- zachovati čisté obě řádky. Pokračuje mi nebo příhodami obyčejnými ·nebo tak, mohl jsem projíti všechny jednou nev.yhnutelnými. 12. Cudnost. Zřídka za tl'ináct týdnů:, t. j. čtyřikráte do
O
Vy mladé .české hlavy!
po~
roka. A jako člověk, aby vyplel zahra du, nesnaží se vyhubiti V8echno býlí zároveň, kterážto práce by přesahova la jeho síly a schopnosti, nýbrž pracu je 11ejdi'íve na jednom záhoně a ukonjej, teprve pí-ikročí k druhému; i já jsem doufal, se někdy dočk~'im povzbuzující radm.;ti, jak sl'! řádky bu· dou postupně vyč.ist.'ovati od znamének, až naposled, projda něko1ikráte celým kruhém, b.udu tak št'Mten, že po tři nác.tinedělním zpytování shledám svůj sešitek be.z poskvrny. Jal jsenr sebe zpytovati podle sv1..chu naznačeného plánu a činil jsem tak s· nahodilými pi'.'estávkami nějaký čas. Byl .iSem překvapen vida, lpí na mně chyb mnohem více, než jse.m myslil, a· le s radostí jsem po:;w1,oval, :Hdnou. Za nějaký čas procházel jsem takovým během jednou do roka; a pozclěji pou· ze jednou za někc;ilik let, až jsem to ho zanechal konečně nadobro, jsa za neprázdněn cestami a jednúním v ci zině a přerozmanitými záležitostmi, kte ré .mi pfokážely; avšak vždy jsem no· sil· svúj sešitek s sebou. Poznal jsem, že co se tkne pofád· ku, jsem nenapravitelný; a nyní na stará k9le11a a maje pamět chatrnou, · trpce cítím, jak mi schází. Avšak v celku vzato, jsem nedosáhl doko n?losti, po níž jsem Re tak dychtivě pa . chtn,. 11ýbrž zústal upro::,třed cesty, pfe ce jsem se tímto úsilím stal lepším a · šťastnějším člověkem, než bych byl • ji11ak.býval. Bude snad dohi"e, zví-li mé potom stÝó, že této své skromné myšlence, vděčí Jejich pí·edek xa neustále štěstí svého života. StHdmosti pl'ičítá svoje \dlouho trvající zdraví, i to, co mu do sud zbývá z dobré tělesné soustavy; pl'ičinlivosti a šetrnosti vděčí časný bla hobyt pozemský a bohatství i všecky vědomosti, které mn umožnily, aby se stal užitečným občanem, a získaly .mu jakot1si míru učenecké slávy, upflmno sti spravedlnoi;;ti děkuje za dt'1Věl'U své země a za četné úřady, které naň vložila; .a spokoJenému vlivu všech ctností dohromady i v té nedokonalé míře, v jaké by Rchopen si je osvojiti, všecku onu vyrovnanoRt povahy a onen milý zpC1sob rozhovoru, jež ještě · dnes činí jeho Rpolečnost lákavou a příjemnou i mladým jeho přátelů.m. Doufám proto, že něktei'·í z potomků mých budou snad následovati mého pří kladu ,.,.,· a sklidí ovoce z toho pocházejí-
a
tl.
,. •..,.....l