Císařské Lázně v Karlových Varech

Page 1

PAMÁTKY KARLOVARSKÉHO KRAJE

ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ VYBRANÉ K NOMINACI NA ZÁPIS DO SEZNAMU SVĚTOVÉHO DĚDICTVÍ UNESCO CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ V KARLOVÝCH VARECH

CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ V KARLOVÝCH VARECH V edici Památky Karlovarského kraje vydal: Karlovarský kraj ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Klubem Za krásné Karlovarsko Texty © Lubomír Zeman, Jan Prudík 2008 Fotografie © Lubomír Zeman, Jan Prudík Historická dokumentace, plány a veduty © Stavební archiv Magistrátu města Karlovy Vary, Krajské muzeum Karlovarského kraje Lektorovali: PhDr. Stanislav Burachovič, Bc. Karel Ksandr Publikace byla připravena na základě poznatků získaných v rámci následujících grantových úkolů: Grantový projekt Grantové agentury České republiky č. 409/06/1759 Lázně a lázeňství v České republice v kontextu světového vývoje lázeňství Výzkumný úkol Národního památkového ústavu č. 301 Operativní průzkumy a dokumentace historických staveb Výzkumný úkol Národního památkového ústavu č. 402 Odborné poznávání, vědecké hodnocení, dokumentování a evidence kulturního dědictví 19. a 20. století grafická úprava a tisk: KV Tisk nákladem 1000 ks Karlovy Vary 2009

ISBN

ISBN

KARLOVARSKÝ KRAJ A NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV



CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ V KARLOVÝCH VARECH HISTORIE Ve druhé polovině 19. století nastal velkolepý rozmach Karlových Varů. Počet návštěvníků a lázeňských hostů se zvýšil téměř trojnásobně. Z toho vyplývala i zvýšená stavební aktivita. Bylo třeba stavět nové penziony, kavárny, hostince a další veřejné budovy jako lázně, sanatoria, kolonády apod. Do lázeňského města, tak jako i do jiných měst, přichází v této době architektura historizujících slohů, probouzející snové iluze jednotlivých společenských tříd i národností.1 Architektura lázeňského města je charakterizována a zároveň determinována značným vlivem a výraznou orientací na vídeňské prostředí. Nárůst stavební aktivity směřuje jednak k přestavbám starších, již nevyhovujících objektů ve stávajícím půdorysu města a jednak k rozšiřování zástavby za tento historický půdorys. Postupně se nová zástavba města šíří směrem severním k nádraží Buštěhradské dráhy (dnešní Horní nádraží), kde vzniká celá dnešní tzv. obchodněsprávní část města s hlavní komunikační tepnou, třídou T. G. Masaryka, a směrem jižním, kde je zastavována ulice vedoucí na Mariánské Lázně, dnešní Mariánskolázeňská ulice. Velice aktivní je stavební úřad Magistrátu, který vydal řadu podmínek pro nové stavby a neváhal značně zasahovat i do stavebních projektů. Přelom století, kdy rozvoj lázeňského života a tím i stavební aktivita ve městě kulminuje, je z hlediska urbanistické osnovy i samotné architektury vyvrcholením „zlatého věku“ města a jednoznačně patří, v návaznosti

Karlovy Vary - měšťanský pivovar. A. Drum kolem roku 1890 01


Karlovy Vary - mapa města 1921

na předešlé stavební etapy, k nejvýznamnějším obdobím vývoje architektury v Karlových Varech. O výstavbě nových rašelinových lázní rozhodla městská rada dne 3. prosince 1892. Po definitivním rozhodnutí o stavbě si nechala městská rada zjistit a ověřit nejmodernější evropské a světové trendy nejen v lázeňství, ale i ve stavebnictví. Vypracování projektu bylo posléze na základě usnesení městské rady ze dne 27. dubna 1893 zadáno osvědčeným vídeňským architektům Ferdinandu Fellnerovi a Hermannu Helmerovi, kteří již předtím úspěšně realizovali v Karlových Varech řadu lázeňských staveb včetně vznosných kolonád a městského divadla.2 Zadání stavby znělo vybudovat velké a reprezentativní lázeňské zařízení s luxusním nejmodernějším vybavením, 02


které by sloužilo v co největší míře k podávání oblíbených rašelinových procedur. Pro novostavbu lázeňského domu bylo vybráno místo na konci údolí řeky Teplé, naproti velkoryse se rozvíjejícímu Etablissementu, dnes Grandhotelu Pupp. Lázně měly být postaveny na místě starého měšťanského pivovaru, vybudovaného zde v letech 1729-1732. Pivovarské sklepy, které byly vyhloubeny do skály naproti přes Mariánskolázeňskou ulici, jsou dodnes zachovány. Dál již pokračovala silnice na Mariánské Lázně a výletní cesta k Poštovnímu dvoru. Demolice pivovaru proběhla na počátku roku 1893 a ještě téhož 03


roku v červnu započaly stavební práce nového lázeňského domu. V roce 1894 až do května 1895 probíhala stavba a vkládání provozního zařízení. Dne 6. května 1895 byla budova Císařských lázní dokončena a slavnostně otevřena. Monumentální budova se stala chloubou Karlových Varů. Zastavěná plocha zaujímá 2800 m2 a celkový náklad stavby včetně vnitřního vybavení a speciálních technických zařízení překročil milion zlatých.3 Císařské lázně tak patří dodnes k největším a umělecky nejbohatším lázeňským domům v Karlových Varech. Dne 19. dubna 1898 vznikl v podkroví budovy požár. Poškozena byla střecha nad levým zadním traktem s minerálními koupelemi a věžová maska komínu. Škody byly ale rychle odstraněny a budova opravena. Po vzniku samostatného Československa v říjnu 1918 byly Císařské

Karlovy Vary - Císařské lázně, pohled Wilhelm Gause 1895

lázně přejmenovány na Lázně I. V roce 1926 se v objektu uskutečnily dílčí stavební úpravy, týkaly se ale jen prostorů suterénu. Větší rekonstrukce Lázní I, zaměřená na zajištění celoročního provozu lázní, proběhla v letech 1948-1953. Podle projektu Leo Šimona byl zastřešen vnitřní dvůr a ve 2. patře byly při vnitřním obvodu vestavěny další lázeňské koupelny. V roce 1947 byl zbourán komín a v roce 1952 byla provedena částečná adaptace kabin v přízemí a v 1. patře.4 Bohužel při této adaptaci došlo ke změně systému koupelí. Císařské lázně sloužily balneologii téměř do konce 20. století. Vzhledem k vývoji lázeňských procedur, především zvyšováním komfortu pro lázeňské klienty, mají v současné době téměř všechna významná sanatoria a lázeňské hotely vlastní balneoprovozy, které nabízí celou škálu léčebných procedur přímo v objektech, kde jsou hosté ubytováni. 04


Karlovy Vary - Císařské lázně, přední trakt

Především z tohoto důvodu centrální lázně zcela ztratily význam. Dále sehrála roli opotřebovanost lázeňského zařízení i celková zchátralost budovy jako takové. Z výše uvedených důvodů byl lázeňský provoz v objektu Císařských lázní počátkem 90. let 20. století ukončen. V rámci zamýšlené (připravované) zásadnější přestavby objektu na luxusní hotel proběhlo na konci 90. let 20. století vyklizení budovy včetně vybourání obslužných ocelových ochozů ve dvorním traktu, demontáže van i veškerého balneologického zařízení. K realizaci rozsáhlé přestavby však naštěstí nedošlo. Od té doby budova sloužila veřejnosti pouze ve výjimečných případech. Využíván je především Zanderův sál v době konání Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a při významných příležitostech, jako byla např. oslava 200. výročí založení firmy Jan Becher – Karlovarská Becherovka v roce 2007, nebo 650. výročí založení Města Karlovy Vary v roce 2008.

05


PRŮVODCE OBJEKTEM CÍSAŘSKÝCH LÁZNÍ

Karlovy Vary - Císařské lázně, situace, stavební plán F. Fellner a H. Helmer 1893 (SA MM K. Vary)

Okázalá budova v historizujícím stylu francouzské neorenesance v sobě skrývá skvostné interiéry s neobvyklým komfortem a tehdejším nejmodernějším vybavením. Zdrojem inspirace architektonických forem byla pro ateliér Fellner a Helmer francouzská renesance a klasicizující barok. Motiv středních rizalitů a vysokých mansardových střech sleduje oblíbené stylové pojetí francouzských renesančních a barokních zámků. Převýšené pavilony s báněmi upomínají zejména na dokončenou úpravu Louvru architekty Lefuelem a Viscontim za Napoleona III. v letech 1852-1857 (dokončeno 1876). Celková kompozice se skladbou jednotlivých prvků předního traktu s masivním středním rizalitem a nárožními rizality, doplněných pod06


Vittel - Lázně, Ch. Garnier, půdorys

kovovitým půdorysem zadního traktu, však plně vychází z lázeňské budovy a Casina postavených Charlesem Garnierem ve francouzských lázních Vittel v roce 1884 (kopie Casina z Vittelu byla postavena v roce 1898 ještě v lázních Néris-les-Bains). Dispozice lázeňského provozu v karlovarských Císařských lázních je však naprosto jedinečná.

Vittel - celkový pohled 1884

EXTERIÉR Směrem k městu je situován dominantní příčný trakt rozčleněný trojosým středním rizalitem, zastřešený rozložitou mansardovou bání, na který navazují boční křídla, ukončená krajními rizality, završenými menšími mansardovými báněmi. 07


Karlovy Vary - Císařské lázně 1895

Karlovy Vary - Císařské lázně, půdorys suterén

Karlovy Vary - Císařské lázně, půdorys zvýšené přízemí 08


Karlovy Vary - Císařské lázně, půdorys 1. patro

Karlovy Vary - Císařské lázně, půdorys 2. patro 09


Na tento přední trakt se váže zadní trakt na půdorysu podkovy, se středním rizalitem zadního vstupu zastřešeným mansardovou bání, z které původně vystupovalo velké komínové těleso.

Karlovy Vary - Císařské lázně, přípravna rašeliny

Karlovy Vary - Císařské lázně, vstup s plastikami symbolizujícími Prasílu a Léčivou sílu 10


Karlovy Vary - Císařské lázně, pamětní dedikace císaři

Karlovy Vary - Císařské lázně, pamětní deska města

11


Křídla předního traktu i zadní trakt jsou zastřešeny mansardovou střechou. Přízemí budovy je zvýrazněno masivní horizontální bosáží, patro člení mělká rustika. K hlavnímu vstupu ve středním rizalitu vede přímé monumentální schodiště a z boku dvě příjezdové rampy. Přední křídla jsou v přízemí prolomena otevřenými lodžiovými chodbami se sledem sloupů v toskánském řádu. Stejné toskánské sloupy jsou vloženy i do portiků krajních rizalitů. V patře jsou okna ukončena půlkruhově a vytvářejí tak dojem arkády, flankované toskánskými pilastry. V zadním traktu jsou použity polosloupy i pilastry iónské. Mezi okna středního rizalitu v předním traktu jsou vloženy dvě karyatidy (stejně tak i z bočních stran nárož-

Karlovy Vary - Císařské lázně, lodžie 12


Karlovy Vary - Císařské lázně, okna v sále středního rizalitu

ních rizalitů) a nad okna jsou osazeny nápisové desky se jmény význačných karlovarských lázeňských lékařů – na čelní straně Wenzela Payera, Davida Bechera a Eduarda Hlawaczka, na boční straně Rudolfa Mannla a Galla Hochbergera. Hmota středního rizalitu je ukončena pod bání atikou s kartuší, do které je vložen znak města Karlovy Vary, nároží zdobí hraví putti s delfíny. Nárožní rizality nesou segmentové frontony. Rizalit zadního vstupu je rozčleněn sdruženými polosloupy, v přízemí toskánskými a v patře iónskými. Ve střešní nástavbě završené atikou a segmentovým frontonem jsou vloženy putti s delfíny a v nároží dvě znakové kartuše s císařskými korunami, z nichž pravá nese znak Karlových

Karlovy Vary - Císařské lázně, atika středního rizalitu 13


Karlovy Vary - Císařské lázně, báň středního rizalitu

Varů a levá je prázdná (původně císařský orel, který byl po I. světové válce odstraněn). Figurální výzdobu vyhotovil sochař a štukatér Karl Watzek z Rybář, kamenické práce provedl Petr Wolf z Andělské Hory. Kupole i mansardové střechy s vikýři nesou bohaté a skvostné pasíř-

Karlovy Vary - Císařské lázně, štít středního rizalitu 14


Karlovy Vary - Císařské lázně, vikýř báně středního rizalitu

ské detaily zpodobňující hořící pochodně s hady na přídi antických galér s válečnými klouny. Před vstupem do vestibulu byly v roce 1908 osazeny dvě alegorické plastiky chebského sochaře Karla Wilferta mladšího, symbolizující Prasílu a Léčivou sílu.

15


Karlovy Vary - Císařské lázně, mansardová římsa báně středního rizalitu

Karlovy Vary - Císařské lázně, obraz v odpočinkovém salónu 16


INTERIÉR Stejně jako honosně pojatý exteriér je bohatě zdobený i interiér budovy, kde se uplatnil vedle neorenesančního dekoru rovněž již secesizující detail. Součástí mobiliáře jsou velmi hodnotné obrazy s vedutami Karlových Varů či žánrovými výjevy. Nachází se zde řada velmi hodnotných detailů uměleckořemeslného charakteru (táflování, keramické obložení, vitráže, mříže, kování, dveřní štítky, apod.).

Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul, stavební plán 1893 (SA MM K. Vary)

17


Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul, Wilhelm Gause 1895

Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul 18


Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul, detail vlysu

Vestibul Do vstupního vestibulu bylo možné vjíždět přímo kočáry. Původně se zde nacházela pokladna, byro a portýr. Vestibul je rozčleněn mohutnými mramo-

Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul, detail znaku města 19


rovanými sloupy (stucco lustro) s iónskými hlavicemi na dvě pole zastropené zrcadlovými klenbami. Blíže samotnému vstupu do objektu je ve vrcholovém zrcadle umístěn v barokizující kartuši znak Karlových Varů. Sdružené sloupy nesou po obvodu vlys s girlandami a secesními bustami římských císařů a tzv. zelených mužů.

Karlovy Vary - Císařské lázně, vstupní chodba 20


Karlovy Vary - Císařské lázně, vstupní chodba, detail štukatury

Chodba s reprezentativním schodištěm Za vstupním vestibulem se otevírá do prostoru schodišťová hala s majestátním trojramenným schodištěm vedoucím do 1. patra. Bílé sloupy a pilastry uměleckého mramoru (stucco lustro) s honosnou balustrádou a důmyslnými průhledy evokují vznosné formy majestátních schodišť francouzských renesančních zámků či pařížské Opery Charlese Garniera. Na schodišti do 1. patra se dochovaly fresky akademického malíře Alexandra Jakesche z Prahy, zobrazující Objevení dřímající Vřídelní víly a Objevení Vřídla. Na mezipodestě schodiště

Karlovy Vary - Císařské lázně, vstupní chodba, detail supraporty 21


Karlovy Vary - Císařské lázně, schodiště do suterénu

Karlovy Vary - Císařské lázně, schodiště v suterénu

Karlovy Vary - Císařské lázně, schodiště do patra 22


Karlovy Vary - Císařské lázně, schodiště do patra

Karlovy Vary - Císařské lázně, obraz Dřímající Vřídelní víla 23


Karlovy Vary - Císařské lázně, obraz Objevení Vřídla

je umístěna busta význačného karlovarského lékaře Jeana de Carro. Do vyšších pater vedl i hydraulický výtah.

Čekárny

Karlovy Vary - Císařské lázně, busta dr. Jeana de Carro

V pravé i levé části předního traktu byly situovány dva salony - čekárny, kde lázeňští hosté čekali na své procedury. Byly zvlášť pro pány a pro dámy. Zde byla umístěna i dvě 24


Karlovy Vary - Císařské lázně, čekárna

Karlovy Vary - Císařské lázně, čekárna 25


Karlovy Vary - Císařské lázně, čekárna, detail supraporty

Karlovy Vary - Císařské lázně, slavní návštěvníci lázní 26


Karlovy Vary - Císařské lázně, čekárna, detail supraporty

27


Karlovy Vary - Císařské lázně, slavní návštěvníci lázní

plátna od karlovarského malíře Wilhelma Schneidera zachycující nejslavnější návštěvníky Karlových Varů až do roku 1914. Dále se zde nacházel i kadeřnický salón.

Karlovy Vary - Císařské lázně, obvodová chodba 28


Lázeňský provoz a koupelny V půlkruhovém zadním traktu je situován věnec lázeňských kabin obepínajících centrální atrium. Dispozice je trojtraktová, průběžná

Karlovy Vary - Císařské lázně, salón Císařské koupelny 29


Karlovy Vary - Císařské lázně, salón Císařské koupelny 30


Karlovy Vary - Císařské lázně, Císařská koupelna

Karlovy Vary - Císařské lázně, převlékárna Císařské koupelny 31


Karlovy Vary - Císařské lázně, salón Císařské koupelny 32


Karlovy Vary - Císařské lázně, Císařská koupelna

chodba obíhá po vnějším obvodu, lázeňské kabiny jsou situovány směrem do atria. Dispozice lázeňského provozu byla natolik domyšlená, že se ani po stu letech nemusel provoz měnit. Celkem tu bylo 120 koupelen. V přízemí byly kabiny rašelinných lázní, v suterénu se nacházely vedle rašelinných lázní i minerální lázně a sprchy. Nejcennější a nejhodnotnější lázeňská koupelna tzv. Císařská lázeň (Fürstenbades), která byla určena pro významné hosty, se nachází v přední části pravého traktu. Při své návštěvě Karlových Varů v roce 1904 se zde ovšem císař František Josef I. nevykoupal, pouze si celý objekt prohlédl. Součástí lázně s exkluzivní výzdobou byla i převlékárna (toaleta) a odpočinkový salón. Honosný interiér v duchu tudorské neogotiky s táflováním a barevnými secesními vitrážemi v oknech obsahuje i nástěnné malby. Zachovány jsou zde i původní lustry. 33


Karlovy Vary - Císařské lázně, koupelna 34


Každá z ostatních koupelen přízemí i 1. patra obsahovala převlékárnu a kabinu. Podlaha a zdi kabiny byly obloženy dlaždicemi. V kabině byly dvě vany, jedna rašelinová a druhá na minerální vodu, doplněné sprchou. Zatímco vany pro minerální koupel byly stabilní (zapuštěné) z anglického fayence, rašelinové koupele se odehrávaly v dubových vanách dopravovaných s již namíchanou rašelinou do koupelny a tam usazovaných do mramorového obložení. V kabinách s elektrickým podlahovým vytápěním koupacích prostor a vzduchotechnikou nechyběl ani anglický (splachovací) klozet, bidet a měděný pocínovaný ohřívač lázeňského prádla. V Císařských lázních byly kromě 25 rašelinových lázní v přízemí a 1. patře 22 minerální lázně, 4 uhličité lázně i další procedury, jako byly parní a horkovzdušné lázně, lázně se studenou vodou, proudící lázně na nohy, sedací lázeň a tři lázně elektroléčby s příslušnými šatnami, všechny druhy sprch, separační koupelny pro lázeňské pacienty, kteří chtěli být sami a parní lázně systému Bértle z Paříže.5 Zcela ojedinělý a unikátní byl i systém dopravy rašeliny do koupelen. Rašelina byla dovážena z Františkových Lázní, ze známého naleziště Soos, firmou Heinricha Mattoniho.6 Připravovala se a míchala v samostatném objektu za Císařskými lázněmi a spojovací chodbou byla přímo ve vanách dopravována do původně nezastřešené dvora-

Karlovy Vary - Císařské lázně, koupelna, detail keramického obkladu 35


Karlovy Vary - Císařské lázně, dvůr

Karlovy Vary - Císařské lázně, dvůr 36


Karlovy Vary - Císařské lázně, detail koupelen s pavlačí, stavební plán 1893 (SA MM K. Vary)

ny vlastního objektu. Kolem vnitřního obvodu dvorany stály pavlače s ocelovou konstrukcí. Hydraulickým výtahem byla vana vytažena do konkrétního patra a po pavlači převezena k finálnímu usazení do koupelen. To se dělo pomocí malých dvířek pod

Císařské lázně, dvůr, detail dvířek pro zavážení van s rašelinou 37


Karlovy Vary - Císařské lázně, detail zavážení van s rašelinou

Karlovy Vary - Císařské lázně, pohled do 1. patra 38


Karlovy Vary - Císařské lázně, pavilon pro rašelinu, stavební plán 1893 (SA MM K. Vary)

39


Karlovy Vary - Císařské lázně, chodba 1. patra 40


Karlovy Vary - Císařské lázně, strop nad schodištěm

úrovní podlahy koupelny, čímž se zabraňovalo vzniku nepříjemného průvanu. V zadním traktu bylo schodiště pro personál, sklady a byty vedoucího provozu a domovníka.

Karlovy Vary - Císařské lázně, sál pro gymnastické cvičení, stavební plán 1893 (SA MM K. Vary)

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál se cvičebními pomůckami 41


Zanderův sál V 1. patře se ve středním rizalitu nachází velký sál zvaný Zanderův, kde stála tělocvičná zařízení pro švédskou gymnastiku podle dr. Zandera. Stěny sálu jsou opatřeny fládrovaným deštěním s pěti nástěnnými malbami Eduarda Lebiedzkeho z Vídně, které vyjadřují oslavu sportu a zdraví – Olympijské hry, Vítání olympijského vítěze v rodné

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál 42


obci, Míčové hry, Koupání v lázni, Bůh lékařství Aeskulap a jeho dcera bohyně Hygieia.7 Nad vstupem je ve frontonu umístěna i busta samotného dr. Zandera. Zastropení je řešeno v nápodobě dřevěné valené klenby s gotizujícími nosníky, které jsou provedeny z železných opláštěných konstrukcí. Mohutné sdružené sloupy a pilastry v korintském řádu jsou provedeny fládrováním jako dřevěné. Velká půlkruhově ukončená okna s vloženými dřevěnými edikulami jsou

43


Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál, vstup 44


Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál , detail supraporty s bustou dr. Zandera

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál, obraz Olympijské hry

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál, obraz Vítání olympijského vítěze 45


Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál, obraz Koupání v lázni 46


Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál, obraz Míčové hry 47


Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál

Karlovy Vary - Císařské lázně, Z

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál , detail suprafenestry 48


Zanderův sál, detail sloupů

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál , detail stropu

Karlovy Vary - Císařské lázně, Zanderův sál 49


nápodobou Garnierových oken Opery v Paříži či Monte Carlu (Casino). Sál byl vybaven 64 gymnastickými a rehabilitačními přístroji, z nichž některé byly na elektrický pohon. Nejen toto vybavení, ale veškeré technické zařízení objektu bylo na nejvyšší úrovni, jaké bylo v době otevření lázní možné dosáhnout. K sálu patřily také dámské a pánské šatny, čekárna a šest masážních místností.

ZÁMĚRY OBNOVY A NOVÉHO VYUŽITÍ CÍSAŘSKÝCH LÁZNÍ Císařské lázně jsou symbolem Zlatého věku Karlových Varů a spolu s nimi i celého lázeňství v západočeském

Karlovy Vary - Císařské lázně, dámské převlékárny Zanderova institutu 1902

Karlovy Vary - Císařské lázně, čekárna v 1. patře 50

Karlovy Vary - Císařs


ské lázně, dámské převlékárny Zanderova institutu 51


Karlovy Vary - Císařské lázně, schodiště v suterénu, detail balustrády

lázeňském trojúhelníku. Po ukončení lázeňského provozu a jejich uzavření v roce 1990 však stále chátrají a neustále se hledá jejich nové využití. V roce 2008 získal objekt Císařských lázní do svého majetku Karlovarský kraj. Jeho snahou je mimořádnou budovu nejen rekonstruovat, ale také opět zpřístupnit veřejnosti. Vzhledem ke změně balneologických služeb v Karlových Varech již nebude možné objekt dále užívat v původní funkci (plnohodnotné služby v rámci komplexní 52


lázeňské péče). V současné době trpí budova v přízemních prostorách nadměrnou vlhkostí a musí kvůli svému špatnému stavu projít náročnou rekonstrukcí a sanací. Interiéry, hodnotné umělecké předměty a umělecko-řemeslné prvky musí být restaurovány. Pro zachování unikátní dispozice i všech uměleckých děl a umělecko-řemeslných prvků v co největší míře se tak jeví jako nejvhodnější kulturně společenské využití. Součástí návrhu využití je i zřízení muzejní expozice, neboť sama architektura včetně dochovaných prvků a dispozice je již znamenitým výstavním exponátem. 53


Karlovy Vary - Císařské lázně, lustr v salónu Císařské koupelny

Přestože jsou Karlovy Vary naším nejvýznamnějším lázeňským městem, neexistuje zde žádná speciální expozice dokumentující historický vývoj lázeňství, jakožto fenoménu města i celého regionu. V každém světově významném lázeňském městě Evropy existují buď přímo samostatná muzea zabývající se dějinami lázeňství svých regionů, anebo alespoň odborná pracoviště s muzejními expozicemi dějin lázeňství – Regionální muzeum v Teplicích, Balneologické múzeum Piešťany, Muzeum římských lázní v Bath, Muzeum v Bad Pyrmontu, v BadenBadenu, v Bad Ischlu, v lázních Spa, Museum Kurhaus Kleve, Muzeum lázeňství v Zinnowitz, v Heiligendammu, Balnea Museum Rimini, Muzeum lázeňství v Parádfürdő apod. Z tohoto důvodu se navrhuje otevřít v Císařských lázních muzejní 54

Karlovy Vary -


- Císařské lázně, vitráž v Císařské koupelně 55


Karlovy Vary - Císařské lázně, vestibul, historické svítidlo 56


Karlovy Vary - Císařské lázně, okenní klička

expozici lázeňství a zřídit odborné pracoviště zaměřené na studium dějin lázeňství.8 Karlovy Vary i celý Karlovarský kraj, jakožto region světoznámého lázeňského trojúhelníku, si samostatnou expozici lázeňství nesporně zaslouží. A Císařské lázně by se opět mohly stát pýchou lázeňského města Karlovy Vary. Expozice i odborné pracoviště se studovnou by mohlo výrazně přispět k prosazování a prezentaci nominace zápisu Západočeského lázeňského trojúhelníku do Seznamu světového dědictví UNESCO. Vedle muzea lázeňství a muzea mezinárodního filmového festivalu přichází v úvahu také vybudování kongresového centra nebo zázemí pro Karlovarský symfonický orchestr; objekt může sloužit jako zázemí pro krajské a městské infocentrum či jako prostory pro příležitostné výstavy s multifunkčním sálem pro koncerty či kongresy. Reprezentativní a honosnou budovu uprostřed světoznámých 57


Karlovy Vary - Císařské lázně

lázní si lze představit také jako sídlo některého z úřadů Evropské unie. Vzhledem k historickým hodnotám a výjimečnosti objektu je zcela samozřejmé, že veškeré práce musí být zadány odborníkům - renomovaným restaurátorům, odborným stavebním firmám s patřičnými referencemi a zkušenostmi, špičkovým uměleckým řemeslníkům. To vše se musí odehrávat pod přísným dohledem státních i místně příslušných institucí, majících v kompetenci ochranu národního památkového fondu – Národního památkového ústavu a místně a kompetenčně příslušných výkonných orgánů státní památkové péče. 58


59


Poznámky: 1

2 3

4 5 6 7

8

Srov.: Roubínek Zdeněk – ROUBÍNKOVÁ Dana, Historismus v architektuře Karlových Varů, Karlovy Vary 1996; Burachovič Stanislav, Zlatý věk Karlových Varů, Karlovy Vary 1993. Zídková Anna, Fellner a Helmer v Karlových Varech, Karlovy Vary 1997, 276 s. Festschrift zur 74. Versammlung deutscher Naturforscher und Ärzte, Karlsbad 1902, s. 250. Zídková Anna, Fellner a Helmer ... s. 161. Festschrift ... s. 255-257. Festschrift ... s. 258. Festschrift ... s. 251-254; Linke Eugen, Heimatkunde des Bezirkes Karlsbad. Kunstgeschichte I. Teil: Baukunst und Bildnerei. Karlsbad 1937, s. 32-34. Ideový záměr nové muzejní expozice lázeňství v Císařských lázních v Karlových Varech, rukopis L. Zeman, Z. Černý, S. Burachovič, T. Vylita, Karlovy Vary 2008.

PRAMENY Stavební archiv Magistrátu města Karlovy Vary LITERATURA Burachovič Stanislav, Zlatý věk Karlových Varů, Karlovy Vary 1993. Festschrift zur 74. Versammlung deutscher Naturforscher und Ärzte, Karlsbad 1902 kolektiv autorů (L. Zeman, Z. Černý, S. Burachovič, T. Vylita), Ideový záměr nové muzejní expozice lázeňství v Císařských lázních v Karlových Varech, rukopis Karlovy Vary 2008 Kuča Karel - Zeman, Lubomír, Památky Karlovarského kraje. Koncepce památkové péče v Karlovarském kraji. Karlovy Vary 2006 Linke Eugen, Heimatkunde des Bezirkes Karlsbad. Kunstgeschichte I. Teil: Baukunst und Bildnerei. Karlsbad 1937 Roubínek Zdeněk – ROUBÍNKOVÁ Dana, Historismus v architektuře Karlových Varů, Karlovy Vary 1996 Zídková Anna, Fellner a Helmer v Karlových Varech, Karlovy Vary 1997 60


Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.