Issuu on Google+

2X SKIPAS ZDARMA

carving|freeride|snb|tour

ALJAŠKA MÍSTO LYŽAŘSKÝCH SNŮ

SNOW 45

únor 2009

cena: 74 Kč / 105 Sk / 3,49


STOPY

FOTO: VÍTEK LUDVÍK

3

A CO TEPRVE LIDÉ JSOU SCHOPNI UDĚLAT PRO LYŽOVÁNÍ MNOHÉ. I O CIVILNĚJŠÍCH PRO SJEZD S REKORDNÍM PŘEVÝŠENÍM! O NĚM, ALE NĚ 58. STRA NA ETE FORMÁCH LYŽOVÁNÍ NA ALJAŠCE, SE DOČT


OBSAH SNOWREDAKCE 3 6

STOPY KOMIX

SNOWMIX

10 12

NAVOSTRO, NEJ RETRO

SNOWZOOM

14

FOTOGALERIE – THE BEST OF SNOW-PHOTOGRAPHERS: CAMILLA STODDART

SNOWCARVING

20 22 23 24 26 30 32 34 36 42 44 46 52

HELMY: MÉNĚ MÝTŮ – VÍCE FAKTŮ II BOTY PRO JARDEN KRÁSNÉ KOUSKY ZA PÁR BABEK MIMOŘÁDNÁ PETRA LYŽOVÁNÍ – MĚSTSKÝ SPORT? VAL D´ISÈRE POPRVÉ ROZHOVOR: FILIP TREJBAL ROZHOVOR: ZDENĚK ŠAFÁŘ PŘÍBĚH ŠPATNĚ POJMENOVANÉ MAŠINY SEMINÁŘ SNOW: LEPŠÍ OBLOUKY, HORŠÍ LYŽAŘI? SERVIS: KONEČNĚ JDEME NA VĚC JÍM, TEDY LYŽUJI HISTORIE: DOZNÍVAJÍCÍ 80.

SNOWFOCUS 58 64

ALJAŠKA JAK ZKROTIT LIDOŽROUTA

SNOWFREERIDE

68 70

ROZHOVOR: PHIL MAIER NIKE ACG SNOWRIDE: ENGELBERG – MEZI SNĚŽNÝMI ANDĚLY

74

POČASÍ ALENY ZÁRYBNICKÉ: BLOUDÍME V MLZE

SNOWTOUR&TELE

76

ALPSKÝ SKIALPOVÝ ZEMĚPIS: ITALSKÉ A FRANCOUZSKÉ ALPY

80 81 82

TELEMARK & FREERIDE TELEMARKOVÁ VÁZÁNÍ FREERIDE V CHAMONIX

84

Z ARCHIVU HORSKÉ SLUŽBY: SMRT VE VÁNICI

SNOWSNB 86

PORTUGALSKO

SNOWATLAS

88 92 96 98 100 102 104

DRUHÁ STRANA MINCE IV USA: LEPŠÍ POZDĚ NEŽ MOC BRZY MLADÉ BUKY: KRKONOŠE JAKO NA DLANI BELALP: MALÝ, ALE ÚŽASNÝ! LA PLAGNE: VYSOKOHORSKÁ PAHORKATINA JIŽNÍ TYROLSKO: LYŽOVÁNÍ NA PŮL ÚVAZKU KÜHTAI: CESTA K NEBI

106

VOLKSWAGEN TIGUAN: EVROPSKÝ KRÁL

110

ADRESÁŘ PRODEJEN A SLEV SNOWCARD

JEZDEC: PHILIPPE MEIER; FOTO: TERO REPO/RED BULL; MÍSTO: LAS LEÑAS, ARGENTINA

4


C

 !

" )



   (  *    ! (

 &

        !"#$%&'()*+# () () ,  -.

   # $ $# 



    

         

% %%  %   

' #

 O  O  O O  

!æUãæJENæTOæPOčASÒæABYæVYÜLOæ

-+,  +   .

 (  

 &"#

"/

 !#   ! )

'  $("

    

WWWNEV DAMACZæsæææ


6


© Dom Daher

CONTACT 4X4 VYVINUTO VE SPOLUPRÁCI S TOMMY MOEM, TESTOVÁNO A VYZKOUŠENO J. PEPI STROBLEM, JEAN-PIERRE VIDALEM A KJETIL ANDRE AAMODTEM.

Výhradním dovozcem a distributorem pro ČR je firma Bretton s.r.o., tel.: +420 272 088 321, www.bretton.cz

Val Thorens, Prosinec 2008

K. A. AAMODT / NORSKO: “VŠESTRANNÝ” Lyžař, který vyhrál nejvíce medailí v historii 8 olympijských a 12 z mistrovství světa T. MOE / USA: „OVLADATELNÝ“ Olympijský vítěz ve sjezdu z roku 1994 J. P. VIDAL / FRANCIE: „STABILNÍ“ Olympijský vítěz ve slalomu z roku 2002 J. STROBL / RAKOUSKO: „VÝKONNÝ“ 12 vítězství ve světovém poháru

LANGE FLUID 100

WWW.DYNASTAR.CZ › WWW.LANGE.CZ


REDAKCE

KRIZE V LYŽOVÁNÍ?

NE!

Svět je tvořen sinusoidami. Lidstvo, když se vyšplhá na vrcholek nekonečné křivky, jako by se začalo bát a připraví si důvod, aby se mohlo spustit zpět do dob chudších, těžších, prostě horších. Známe to z historie, kdy vymíraly vyspělé civilizace a tvůrčí svobodné časy rozdrtila válka postavená na zcela absurdní myšlence. A dnes to sledujeme v menším všichni: sotva jsme se začali rozvalovat v teplém bahně ekonomického blahobytu, zalekli jsme se sami sebe a ruku v ruce s upadající západní civilizací se spouštíme po klouzačce prohry hlouběji a hlouběji. Kdo si co vybere, to má. Pravda je, že lidstvo si kolem sebe vystavělo takové bludiště, že se v něm samo ztrácí. Nejvýhodnější investice byly ty nejnesmyslnější a kabát přitahoval tolik zájmu, že jsme zapomínali na košili. Co si počít, když se náhle probudíte a spatříte bludiště kolem sebe? Hlavně nepanikařit! Nad sebou máme slunce, které nám posvítí a nechá nás se zorientovat. Máme i intuici a touhu, která nás s pomocí zdravého rozumu vyvede do krajů přehledných a pohledných – třeba do hor. Snad každý ve sportovní branži nyní myslí na to, jak se ho „krize“ dotkne, někteří i vymýšlí krizové scénáře a preventivně tlumí náklady, které jinak udržují jeho podnikání v chodu, jako mazivo přesný stroj. A na druhé straně lyžař spotřebitel více zvažuje své investice do potřeb, o kterých ta samá stupidita, která zasela sémě současného ekonomického otřesu, tvrdí, že jsou zbytné… Hlavně nepanikařit! Věci se nemají vždy přesně tak, jak se to generalizující mase hodí. Mohu vás tedy uklidnit: prodeje lyžařských zájezdů, jak ukazují aktuální statistiky, stoupají! Lyžařská střediska jsou často až přeplněná. Ba co víc, v mnohem větší míře se lidé vydávají do dražších a vzdálených lyžařských destinací jako Kanada, Amerika, Chile… Jizerská 50 zlomila v návštěvnosti další rekord. Lyže, alespoň co mohu soudit z dostupných informací, se kupují přinejmenším stejně jako loni či předloni. Časopis jakbysmet. Atd. Lyžování vzbuzuje emoce. Lyže lyžaře odnesou do jiných světů, kde sníh je bělejší a radost upřímná, trvalá a hluboká. Lyže sice nejíme, ale jsou to právě ony, co nám zprostředkovávají stravu pro naši duši – kdo ví, která potrava je důležitější (ostatně když duše nechce, chuť k jídlu se nedostaví). Brzdí vás „krize“ od investice do lyžařské výstroje či zájezdu či čehokoli? Zapomeňte na ni! Je to jen chiméra, kterou s trochou nadhledu odfouknete do zapomnění. Vysmějte se jí a jděte si po svých, ujeďte jí na nových lyžích po manšestru střediska vašich snů. Lyžování samo je nejlepší investicí. Nikdo vám ho nevezme, žádná inflace jeho hodnotu nesníží, ropný kartel OPEC mu limity nenastaví a jeho akcie se ve vašich srdcích kvůli vnějším vlivům ani nehnou! Lyžování – byť i ono uvozeno sinusoidou – má totiž na obou vrcholcích svobodně kreslené vlnovky pozitivní znaménko a cesta na lyžích dolů – navzdory sjezdu po skluzavce ekonomické – vzbuzuje nikoli stres, ale extázi! Tak vzhůru dolů do hlavní lyžařské sezóny! Petr Socha

Petr Socha petr.socha@snow.cz ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA

Radek Holub radek.holub@snow.cz GRAFIKA

Petr Antoníček Markéta Antoníčková INZERCE

Petr Havelka petr.havelka@snow.cz Lubomír Sušila lubomir.susila@snow.cz DISTRIBUCE

Veronika Kolářová, Kateřina Sobotková, Dáša Janouchová distribuce@snow.cz REDAKTOI STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI alpské lyžování, materiál Karel Hampl, Tom Řepík,

Ivan Sosna Ondra Tůma, Hana Topolovová, snowboarding Kateřina Hájková,

Lubomír Sušila Michal Roba, Kristian Hanko, freeskiing Vítek Ludvík, Jana Vlková, Jaromír Kumestrol Lojza Tomáš Macek, Nataša Kameš, Robin Kaleta Tomáš Matwikow, Roman skitouring Gric, Jimmy Petterson, Fredrik Michal Bulička Ericsson, Kateřina Sobotková, telemark Dáša Janouchová, Radim Polcer Petr Novotný ADRESA REDAKCE JAZYKOVÁ KOREKTURA

SNOW Husitská 344/63 130 00 Praha 3-Žižkov redakce@snow.cz 222 780 286

Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce.

Jan Hájek Radek Holub PEKLADY

Jiří Havelka Kateřina Hájková Ivan Sosna

COVER FOTO: © Samo Vidic/Red Bull Photofiles INZERCE rider: Erik Guay 775 610 757 VYDÁVÁ inzerce@snow.cz

SLIM media s.r.o., IČ 27175511, PEDPLATNÉ Husitská 344/63, Praha 3 objednávky na www.snow.cz nebo 775 My SNOW (775 697 669) Cena výtisku: předplatné na Slovensku 74 Kč/105 Sk/3,49 euro +421 244 458 821 MK ČR: E13878, ISSN: 1214-0007 Vychází 7x ročně. © SLIM media s.r.o. 2008 Toto číslo vyšlo 29. ledna 2009, další vyjde 5. března 2009. Všechna práva vyhrazena. Rozšiřuje: PNS a.s., SNOW je ochranná Mediaprint & Kapa Pressegrosso známka. s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen

ODBORNÍ PARTNEI

Články v rubrice FASHION STORY a SNOWMARKET jsou SNOWMARKET komerční prezentací. Náklad je ověřován ABC ČR

www.austria.info www.apul.cz Horská služba ČR, o.p.s.

A UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE RED BULL

EXKLUZIVNÍ PARTNEI

ROVNOVÁHU UDRŽUJE

ŠÉFREDAKTOR

SNOW, . 45, RONÍK VII

8

TĚLESNÝ KOMFORT HLÍDÁ

ZRAK CHRÁNÍ


www.suunto.com

Navštivte testovací centrum Suunto a zdarma otestujte: Salomon Shop v OC Chodov, Praha 4

EQUIPE 3V RACE

„SÍLA BEZ MOŽNOSTI KONTROLY JE ZBYTEČNÁ. SLALOMOVÉ LYŽE JSOU NYNÍ TAK KRÁTKÉ A AGRESIVNÍ, ŽE ZÁVODNÍCI MUSÍ VELICE ČASTO BOJOVAT SE SVÝM VYBAVENÍM, ABY SE VYHNULI PÁDŮM. NAŠÍM CÍLEM JE POSKYTNOUT JIM OBOJÍ – SÍLU I STABILITU.“

SALOMONRACING.COM

JEAN MAZZOLI, MANAŽER VÝVOJE ZÁVODNÍHO ODDĚLENÍ

www.SalomonSports.com

Výhradní dovozce a distributor pro ČR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o., www.amersports.cz Aktuální seznam prodejců Salomon naleznete na www.amersports.cz.


10

BIOINŽENÝI VRLYSŽOTVÁVNÍÍ! Svět jde dopředu, lyžařské technologie nevyjímaje. Stohy adílů, ale lyžařských patentů, které leží na úřadech všech svět lyže využívající v nedávné době doplnil jeden obzvlášť zajímavý: biologické mechanismy. Myšlenkový postup k vyvinutí dokonalé lyže byl zcela logický: 1 – nejlepší lyže jsou celodřevěné. 2 – nejvíce pracuje dřevo, ve kterém je skryt život. Červotoč je sice tvor malinký, ale když se jich spojí spousta v koordinované činnosti, dokáží zvládnout skutečně velkou práci (ostatně už i Cimrman využíval levnou práci červotoče k odlehčování dřevěných konstrukcí). A domestikovaný červotoč reagující na impulsy majitele lyží není nic, co by dnešní věda nedokázala vytvořit. Právě výchova naprogramovaného červotoče se ale ukázala jako největší oříšek. Červotoč si brzy zvykal na člověkem poskytnutý komfort a zneužíval ho, například jedl i mimo vyhrazenou dobu a nespokojoval se s dávkami určenými pravidly „každému červotoči podle jeho potřeb“. Nakonec se ale jakž takž podařilo červotočovu DNA zušlechtit i přesto, že červotoč má spirálu DNA ještě více začervotočenou.

Za desetiletí strávená výzkumem ale vědci nakonec podle plánu vštípili červotočům mimořádnou vnímavost na problémy průhybové harmonie v dynamickém prostředí a už první prototypy lyží ukázaly, že je vyhráno. Červotoč vycítil průhybovou disharmonii a vykousal přebytečnou dřevěnou hmotu tak, aby byl průběh průhybu při zatížení lyže absolutně pravidelný. Tento princip má nicméně svá určitá omezení – na lyžích může jezdit jenom jedna osoba – té pak parta červotočů vyladí lyži absolutně. Zatím nedořešenými problémy jsou strava pro červotoče dělníky (někdy mezi sezónami tajně ujídají, čímž lyži rozladí) a skutečnost, že za minusových teplot červotoč zmrzne. Nicméně není pochyb o tom, že tyto mušky se vbrzku vychytají. Za vynálezem stojí jedna z nejvlivnějších, přesněji řečeno vůbec nejvlivnější osoba, která se v lyžování pohybuje. Ostatně vliv podavatele návrhu na patentové řízení přesahuje

náš obor a zasahuje třeba i do vesmírného výzkumu (více na straně 6 tohoto SNOW), telekomunikací (majitel spol. Telmex) či do automobilového průmyslu – nedávno například proběhla zpráva, že právě on vstoupil do dění ve formuli 1 odkupem stáje Honda. Ano, už asi tušíte – člověk, který v Mexiku vystupuje pod jménem Carlos Slim. V Evropě ale své křestní jméno neužívá. Ačkoli je znám tím, že je pravý opak ješitnosti, lyže nakonec pojmenoval podle sebe a svého oblíbeného časopisu. (ps)

NEJVÝŠE POLOŽENÝ

MANŠESTR

Pomyslný boj o nejvýše položené lyžařské středisko světa s přehledem vyhrávají Mururata a Chacaltaya v Bolívii (s nejvyšším bodem 5 871 m a 5 422 m n. m.), která jsou však zároveň skicentry více než spornými – reportáže z tamějšího lyžování jsou několik let staré, iluze si nelze dělat o úrovni infrastruktury, natožpak o úpravě tratí. Nejvýše položeným skutečným ski resortem je v současnosti zřejmě indický Gulmarg – jenže na vrchol Apharwat do výšky 3 980 m n. m. sice vede kabinková lanovka, ale dolů jen freeridové trasy. Žádná rolbovaná sjezdovka. Podle dostupných údajů je tak nejvýše umístěným konvenčním lyžařským areálem s upravovanou tratí americký Breckenridge. Expresní 4sedačka Imperial Express končí v nadmořské výšce 3 914 m n. m. a kromě nesčetných freeridů odtud vede i sjezdovka s povrchem z manšestru – černá Alpine Alley. Od konečné lanovky

NE

J

se relativně strmě spouští po úzkém exponovaném hřebeni, z něhož se později oddělují další černé tratě. Jízda z tohoto bodu je zážitkem i díky velkolepému panoramatu coloradských Skalistých hor. (rh)

Rubrika Navostro má za úkol pobavit, nikoli informovat. Nemá doporučující charakter, proto redakce nepřijímá odpovědnost za případné následky. Každý jev na světě – i my sami – se zhodnocuje tím, když způsobí úsměv na rtech druhých.


 KY / SNOWBOARDY SJEZDOVKY / BEZ

ski & snowboard collection

08/09 www.sporten.cz


RETRO

12

ROČNÍK XVIII.

PROSINEC 1929

ČÍSLO 5

Orgán Svazu lyžařů republiky československé LYŽAŘSTVÍ – BRUSLAŘSTVÍ – HOCKEY – SÁŇKAŘSTVÍ – ALPINISMUS – TURISTIKA Řídí vydavatelstvo: IVAN KOMÁREK, Dr. OTAKAR BRAUNER, redaktoři, JOSEF JÍLEK, administrátor, Dr. JOSEF KALIBERA. – Zodpovědný redaktor a chefredaktor IVAN KOMÁREK. – Redakce a administrace Praha II., Žitná ul. 14. – Předplatné Kč 35 – na 10 čísel – Jednotlivé číslo Kč 4 – Telefon 322-1-3. Účet pošt. úř. šek. 34.474. – Rukopisy a fotografie neb kresby zaslané k reprodukci se nevracejí.

DOROSTENECKÝ ODBOR věnuje všem župám jako ceny vyluč. závody dorostu po 1 páru lyží běžek a po 1 páru lyží skočných. Dne 10. února 1929 bude se konati veřejný závod s dorostem H. D. W. ve Valtěřicích. Provede L. Z. K. Praha. Schůze dorosteneckého odboru koná se 26. ledna v Jablonci n. J.

SPRÁVA OBECNÉ ŠKOLY V BENECKU (Krkonoše) kvituje s díkem, že po smrti mistra Hrona nezůstala opuštěna. Na školní děti bylo takto pamatováno: Český Skiklub na „Zlaté Vyhlídce“ daroval 425 Kč, mistr Cína Jelínek 100 Kč, Hnízdo „Kosů“ pražských u Bumbrlíčků 500 Kč, Klub velocipedistů v Praze 200 Kč, paní A. Neprašová v Praze 100 Kč, paní Vojtová v Praze balík prádla, Občanská záložna v Jilemnici 100 Kč, Turistická župa v Jilemnici 100 Kč. Vladimír Hraba, učitel

NORSKÝ SVAZ LYŽAŘSKÝ NAŠEMU. U příležitosti národního smutku za vědce a polárního badatele Roalda Amundsena zaslal náš Svaz Norskému Svazu telegrafický projev. Norský svaz odpověděl: Dojati Vaším telegrafickým projevem účasti u příležitosti našeho národního smutku za Roalda Amundsena vzdáváme Vám nejsrdečnější díky. R. N. Oestgaard.

metrové můstky“. Norský svaz lyžařů věnoval postavení jich velikou péči a opatrnost. Při vývoji skoku na lyžích jeví se v posledních letech snaha, docilovati stále delší skoky. Při tom nutno dbáti určité meze. Nutno se tázati, zda tato nejzazší hranice délky skoku nebyla již překročena. Protože nemáme dosti zkušenosti při užívání těchto velemůstků, nutno počkati se stavbou nových podobných můstků. Podle dosavadních zkušeností mladí skokani se bojí skoků s obrovských můstků, béře se jim chuť a odrazují se. Norský Svaz Lyžařů, veden jsa snahou, by počet mladých závodníků ve skoku se zvětšil, odhodlal se, doporučovati stavbu můstků s maximálním výkonem 50 metrů. Tohoto výkonu do 50 m cení si u mladých závodníků právě tak, jako u jiných 70 m. Norský Svaz Lyžařský usnesl se nestavěti 70timetrové velemůstky, dokud nezíská zkušenosti technick��ho rázu. Výkony na stávajících velemůstcích bude pozorně sledovati a nové zkušenosti z nich čerpati. Svaz usnesl se naříditi na všech větších můstcích následující svědomitou úpravu můstků: jakmile napadne první sníh, nutno tento svědomitě našlapati, zvláště v části dopadové. Při každém čerstvém sněžení nutno opět dráhu můstku dobře sešlapati, a to tak, aby lyže skokana do dopadu se nezasekla, což má vždy těžký pád v zápětí. Vůbec nutno věnovati úpravě můstku co největší péči, zvláště před závodem.

J. K.

Z NORSKÉHO LYŽAŘSKÉHO SVAZU. Tento oběžník zaslaný presidiem norského lyžařského svazu, norským klubům, byl nám laskavostí našeho vzácného přítele R. N. Oestgaarda zaslán: zaujímá stanovisko k velemůstkům. – Nově zřízené obrovské můstky obdržely zvláštní název velemůstky, nebo doslovně norsky „Kjempebakker“, nebo „70ti

REDAKCE UPOZORŇUJE, že podle usnesení vydavatelstva, schváleného pracovním sborem Svazu lyžařů RČS, uveřejňuje o podnicích a závodech klubu a žup jen ty zprávy, které jí byly přímo zaslány (neotiskuje tudíž zprávy toho druhu z listů jiných). Ve zprávách o činnosti klubů o schůzích a valných hromadách, pokud byly redakci dodány, neuveřejňuje redakce taková místa, která by mohla býti základem nějaké polemiky, byť jakékoliv.


ZOOM

14

CAMILLA STODDART

THE BEST SNOW-PHOTOGRAPHERS


15

TENTO SNÍMEK BYL PEČLIVĚ PŘIPRAVENÝ. ČEKALI JSME NA VHODNOU LAVINOVOU PŘEDPOVĚĎ A V DEN, KDY JSME VYRAZILI, BYLY TÉŽ IDEÁLNÍ SNĚHOVÉ A SVĚTELNÉ PODMÍNKY. ED WAITE STOUPAL K VRCHOLU NECELOU HODINKU, ZATÍMCO JÁ JSEM HLEDALA VHODNÉ MÍSTO NA DRUHÉ STRANĚ ÚDOLÍ. KOMUNIKOVALI JSME PŘES VYSÍLAČKY A JAKMILE JSEM NAŠLA SPRÁVNOU KOMPOZICI S MRAKY A ÚDOLÍM VPRAVO, DALA JSEM EDOVI POKYN, ABY DO TOHO SKOČIL.

JMÉNO A PŘÍJMENÍ: CAMILLA STODDART PŘEZDÍVKA: HMM…, NEŘEKNU! VĚK: 26 NÁRODNOST: SKOTSKÁ

FOTO: CAMILLA STODDART; RIDER: JED WAITE; MÍSTO: VERBIER, ŠVÝCARSKO

Proč fotíš zimní sporty? Myslím, že je to věc životního stylu. Miluji být v horách a na místech, kam mě zimní sporty dovedou. Je to o atmosféře mezi lyžaři a o místech, kam se spolu dostaneme.

Jaký je tvůj první zimní snímek, který ti uvízl v paměti? Mám fotku, jak lyžuji v prašanu za naším domem ve Skotsku, když mi byly asi tři. Vypadám tam jako nejšťastnější holka na světě…! Ale své první foto, na které si pamatuji, jsem pořídila, když jsem pracovala v lyžařské škole v Treble Cone na Novém Zélandu. Ve volném čase pokoušela má kamarádka Beanie malé raily, zatímco já jsem ji fotografovala. Dodnes spolu úzce spolupracujeme.

Jaká jsou tvá nejoblíbenější střediska a proč? Treble Zone, Nový Zéland. Až do teď jsem nenavštívila jinou lyžařskou oblast s tak nádhernými výhledy. Je to také místo, kde jsem strávila svou první sezónu, takže ho znám dobře jak své boty, a také je tu vždy s kým lyžovat. Myoko, Japonsko. Narazila jsem na toto místo a zůstala jsem jen pár dní, ale brzy ho zase navštívím. Je to malá, „nezápaďácká“ hora s členitým terénem. Verbier, Švýcarsko. Jedna z nejprudších a nejdrsnějších končin široko daleko, proti níž vypadají ostatní střediska plochá. Kilometry strmých žlebů a stěn, v nichž můžete snadno nechat davy za sebou. Jaký je tvůj oblíbený námět a proč? Od big mountain po park kdykoliv. Raději fotím lyžování než snowboarding, protože jsem sama lyžařka a člověk se s lyžemi dostane snadněji na místo. Definitivně nejlepší je backcountry co nejdále od lidí, objevování nového prostředí a být sama v horách. Také ráda fotím lifestyle a krajinu. Myslím, že z toho pochází mé nejlepší fotky, miluji fotit kulturu a tváře. Tví oblíbení lyžaři a snowboardisté? JP Auclair. Ale mí oblíbení lyžaři pro fotografování jsou skotská kamarádka Beanie Milne Home a kiwi skier Sam Smoothy. Oba jsou opravdu zábavní a kreativní lyžaři a dobře se nám spolupracuje. Co je podle tebe nejdůležitější pro to, aby se z člověka stal dobrý fotograf zimních sportů? Myslím, že nejlepší snímky přicházejí, když to zrovna nečekáte. Jde spíše o to být ve správnou dobu na správném místě a se správnými lidmi. Musí se sejít spousta faktorů, aby daly dohromady brilantní ski-fotografii, od sněhu přes světlo po ridera atd. Lidé se soustředí na to, co dělá rider a zapomínají, kde jsou. Představte si ten snímek bez ridera. Je stále tak dobrý?

Je tvůj vztah k lyžování nebo snowboardingu něčím neobyčejný? Řekla bych, že každý, kdo je zapletený do tohoto průmyslu, má zvláštní vztah k lyžování/snowboardingu. Já jsem vyrostla s lyžemi ve Skotsku a jako mnoho lidí toho nemůžu jen tak nechat. Jakmile jste tím jednou polapeni, je skoro nemožné od toho odejít. Není to jen fyzický úkon klouzání po zmrzlé vodě, co je tak návykové, ale je to celý životní styl: život v horách, setkávání se stejně smýšlejícími nadšenci a to, že každý den je jiný. Máš nějaké speciální fotografické know-how? Můžeš ho prozradit? Úplně ne, protože každá situace je jiná. Jsem fotograf-samouk a podle mne je nejlepší jet na svah a začít fotit. Není dobrá nebo špatná kompozice. Teď, v době digitálních fotoaparátů je vše snažší než kdy jindy, protože se můžete hned podívat, jakými klenoty jste přispěli do své fotografické pokladnice. Jaký typ objektivu (ohniskové vzdálenosti) preferuješ a proč? V horách fotím ráda s teleobjektivem, nejvíce mezi 70-200 mm. Příležitostně používám rybí oko pro snowpark, ale myslím, že to s ním můžete snadno přehnat. Hledáš inspiraci v jiném umění? Až drze:-) Trávím spoustu času prohlížením webů jiných fotografů a díváním se na lyžařské filmy. Ráda pozoruji, jak pracují jiní fotografové a filmaři. Pocházím z uměleckého prostředí, takže nacházím spoustu inspirace i ve výtvarném umění, zvláště ve street art a graffiti. Doporučuji shlédnout můj oblíbený Spacejunk. Kde publikuješ své fotky? Všude. Neustále posílám snímky do časopisů na celém světě. Myslím, že je důležité dostat své snímky dál a nepublikovat jen doma, protože můžete najít hromady výborných publikací a funky časopisů, ve kterých je skvělé být. Jsem vždy připravená…! Kde můžeme vidět tvé další fotky? www.whiteroompictures.com


FOTO: CAMILLA STODDART; RIDER: JP AUCLAIR; MÍSTO: WANAKA, NOVÝ ZÉLAND

ZOOM

16

FOTOTIP

MŮJ OBLÍBENÝ SNÍMEK NA NOVÉM ZÉLANDĚ JSEM FOTILA PŘI ZÁPADU SLUNCE VE SNOWPARKU NA U-RAMPĚ. BYLA TAM SPOUSTA FOTOGRAFŮ, KTEŘÍ FOTILI JP AUCLAIRA A TANNERA HALLA. VŠICHNI STÁLI NA VRCHOLU RAMPY, ALE JÁ SI NAŠLA MÍSTO ŠIKMO NA DRUHÉ STRANĚ PARKU. ANIŽ JSEM SI TO UVĚDOMILA, PROFOTILA JSEM S NIMI CELÝ VEČER. A VÝSLEDKEM JSEM BYLA VELMI POTĚŠENA.


17


S TÍMTO SNÍMKEM JSME STRÁVILI POMĚRNĚ DOST ČASU A ÚSILÍ. VICCI MUSELA CELKEM TŘIKRÁT VYLÉZT NA TUTO SKALNÍ STĚNU A TAKÉ JSME MUSELI ČEKAT NA SPRÁVNÉ SVĚTLO, NEŽ SE POVEDL TEN PRAVÝ SNÍMEK. NAKONEC PŘI POSLEDNÍM POKUSU ZASVÍTILO SLUNCE NÁDHERNĚ MEZI STROMY.

FOTO: CAMILLA STODDART; RIDER: VICCI MILLER; MÍSTO: MYOKO, JAPONSKO

ZOOM

18


FOTO: CAMILLA STODDART; RIDER: NEZNÁMÝ; MÍSTO: MORZINE, FRANCIE

TENTO RAIL SE NA-

CHÁZEL MEZI STROMY A BYLO VELMI ZÁBAVNÉ HO FOTIT. VYZKOUŠELA JSEM MNOHO RŮZNÝCH ÚHLŮ, ALE TOTO JE MŮJ FAVORIT. LYŽAŘ NASKOČIL, KDYŽ JSEM BYLA PŘIPRAVENÁ POD RAILEM VLEŽE NA ZÁDECH. NEJVĚTŠÍ PRÁCE NA TOMTO SNÍMKU BYLA KOMPOZICE – PARALELA LYŽÍ A STROMY OBKLOPUJÍCÍ LYŽAŘE.

19


FOTO: CARRERA

CARVING

20

HELMY:

TEXT: IVAN SOSNA

CE FAKTŮ II MÉNĚ MÝTŮ – sVÍ úrazy a dnešními helmami. Minule jsme se uvedli do situace to jsou cenné Řekli jsme si, že mají svá značná omezení, ale přes ích. Dnes si jako jednoduchá ochrana v méně závažných koliz lémech. přidáme něco o normách, testech, dilematech a prob

Za méně peněz méně muziky Lyžařské helmy se používají od 50. let minulého století, od roku 1959 jsou povinné pro závody ve sjezdu. Postupně si ochranu hlavy nařídili sportovci řady odvětví, povinné je dostali motocyklisté a od 80. let si je začali nasazovat i cyklisté. U lyžařů ale tento proces šel hodně ztuha. Aby došlo k průlomu, musely být helmy přijatelné svou cenou při zachování nízké váhy a zavedení bohaté ventilace. Tím pádem ale musely být měkce nastavené i příslušné normy, helmy samy poměrně jednoduché a nemohly splňovat žádné vyšší nároky na úrovni motocyklových nebo leteckých. Za relativně málo peněz poměrně málo muziky. Nikdo se s tím moc nechlubí a nikdo na to nijak netlačí – kromě po-

děšeného křiku po smrťácích. Všichni vám všude jenom poradí, abyste si ohlídali cedulku některé z norem. Její hodnota ale v praxi není nijak závratně vysoká. Je to konsensus, ne kvalita. Jestliže máte EN, nikdo už v Evropě, na rozdíl od dřívějška, kdy si u nás každý dovozce musel zaplatit atest, neprověřuje, zda ji příslušné helmy opravdu splňují.

Nejlepší helma z Číny? Vedle měkké EN 1077 (1996) a o něco přísnější americké ASTM 2040 (2000) se o jakýsi nový standard před deseti lety pokusila norma Snell S-98 a nepatrně měkčí RS-98. (Více viz BOX) Jak to dopadlo? S-98 nikdy žádná lyžařská helma nesplnila, RS-98 pár kousků: starší

Leedom Scream a Limit do 2004, Vigor a snad prý jedna od Boeri. Nyní (listopad 2008) je na seznamu nadace jen jediná – kupodivu čínská Star SS-408. (Výrobce to uvádí ještě u svých tří dalších modelů a RS-98 se dovolává ještě i další čínská firma.) Takové helmy jsou logicky dražší (odhaduje se, že dostat lyžařskou na úroveň motocyklových by zvedlo váhu třikrát a cenu na až 500 dolarů) a také certifikace a následné namátkové testování, jež ostatní normy nevyžadují, není zadarmo. Helma se mezitím etablovala jako lehký a vzdušný módní doplněk, případně jako maličko fajnovější hypermarketová a diskontová čepice pro děti. Bachratější, méně elegantní „snellka“ je s tímto image bohužel trochu v rozporu. Jakmile si zvykneme kupovat helmy za pár stovek, těžko se přeorientujeme na několikrát dražší.

Neradostné testy Nezávislé spotřebitelské testy se konají jen výjimečně. Hned první takový v USA 2003 přinesl „nepříjemnost“, když doporučení nedostal populární model lídra na trhu. Teď někdy nedávno se snad konal podobný v Norsku a z 18 jich prý nejměkčí EN nesplnilo šest a další dvě jen tak tak. Před několika lety dala pár helem k testu MFD, neprošla jedna čínská pro děti. Ale EN není žádná meta, nýbrž základ.


Zjištění, že i EN stačí k tomu, aby helma mohla jezdit Světový pohár, může svědčit o dvojím. Buďto je FIS k závodníkům tak macešská, nebo je naopak k dosažení lepší bezpečnosti skeptická. Račte si vybrat. A přitom nejpřísnější „RS“ Snellu znamená „jen“ lyžování rekreační.

Schizofrenie a dilemata V celém zavádění helem je schizofrenie. Na jednu stranu se propagují, ale současně se všichni bojí, aby se jejich zdůrazňováním nevytvářel dojem, že lyžování je kdovíjak nebezpečné, když je k němu třeba speciální ochrana. Jsou země, kde je takové stigma opravdu problém! Co vlastně preferovat: jejich vyšší bezpečnost, nebo větší rozšíření? Oboje najednou kvůli ceně nelze. Získám za vyšší cenu úměrně bezpečnosti navíc? Jak jsme viděli, nezískám. Helma má prostě hranice svých možností. Člověk ani s nejlepším vybavením nepřežije vše. Vzpomeňme na mrtvého Haidera v sofistikovaném Audi A8. Zavést je povinně? Představme si další možné důsledky. Jak vidíme, zvlášť velkou ochranu neposkytují, ale pokud by byly povinné, lidé by ji od nich – ne nelogicky – očekávali. Jak jsme ostatně ukázali, platí to už dnes. Jakmile by došlo k úrazu, mohla by následovat žaloba: „Měl jsem za to, že mě povinný ochranný prvek ochrání, ale nestalo se tak. Buďto selhal, nebo jsem byl klamán.“ Když by měl lyžař helmu z půjčovny, ona mu neseděla správně a (proto?) ho dostatečně neochránila, kdo by rozhodl, zda vinna je půjčovna, helma nebo lyžař? Znamenalo by to přesun odpovědnosti z lyžaře na výrobce nebo půjčovnu. Pro ty druhé by to byla velká zátěž, ale myslím, že by to neprospělo ani nám lyžařům. Na svazích by se měli pohybovat lidé informovaní a odpovědní. Pasivně se spolehnout na provozovatele můžeme na lochnesce, ale ne při pohybu v horách. Málo platné, bezpečnost je dnes nejenom dobrý byznys, ale i brilantní politikum. Stačí sledovat dění kolem sebe i ve světě. My starší žasneme, že jsme svá dětství, neodstíněná od všech hrůzných nebezpečí, vůbec přežili. Doufejme ale, že lyžařské helmy jsou tak nedokonalé a tak okrajovou záležitostí, že jejich užívání i nadále zůstane na úvaze nositelově a na úrovni apelu.

Nové problémy Najdeme i další nedotažené věci. EN vycházela z praxe evropského lyžování 80. let na upravených, ale ještě ne tak tvrdých tratích. Dnes se ale hodně jezdí v terénu, v parcích, rampách. Mechanismy pádů a nebezpečí (kameny, větve) jsou tam poněkud jiné. Neměla by také par-

ková helma mít svou normu, využívající třeba zkušeností skateboardové? Lyžařské helmy jsou zásadně „jednorázové“, tedy neurčené k tomu, aby se vyrovnaly s větším počtem drobnějších nárazů. To jim sice dává schopnost za cenu vnitřní destrukce odchytit ránu větší, ale takřka to znemožňuje pod vnější skořepinou zjistit po menším nárazu stav vnitřní absorpční vrstvy. Lyžař tak vlastně neví, co správně s helmou po pádu s menšími opakovanými nárazy. Na tento typický mechanismus dokonce žádná norma test nedělá, ačkoliv jezdíme po tvrdých vysněžovaných svazích. Pád už neznamená klasický „lavór“, žuchnutí do měkkého, nýbrž klouzání, kdy hlava případně drncá na tvrdém. Návod a obchod sice praví „po větším nárazu vyměnit“, ale už ne to, co se tím „větším nárazem“ myslí… Za jednorázovou helmu lze jen těžko žádat velké peníze. Existují i „multiimpact“ nelyžařské s měkčí plastičtější hmotou – neměl by jít vývoj tímto směrem ? Ale proč, když k tomu nic nenutí? A jistě by to byla otázka finanční. Doba nenahrává tomu, aby se v už tak pověstně drahém lyžování objevil další žrout peněz.

Co s tím? Evidentně: považovat helmu raději za cosi jako rukavice. Ty nás ochrání před chladem, odřením na firnu nebo říznutím hranou, a s chráničem zápěstí možná i před úrazem. Ale nečekáme od nich záchranu před ránou do stromu nebo dopadem z výšky. Nejlepší ochranou je vlastní soudnost, rozvaha, zkušenost. Tam, kde vyjmenovaného nemůže být dost, tedy u dětí, ovšem občas musí přijít pomoc „befélem“. Stejně jako lyžujeme v rukavicích, jezděme tam, kde to má smysl, raději v helmě. To, co i při svých omezeních zvládne, se může zatraceně dobře hodit. U zranitelnějšího dítěte neváhejte, ale určitě je také přiměřeně poučte. Přečtením tohoto článku o problematice víte víc než 99 procent lyžařů. Kéž tyto informace prospějí nejenom vám, ale i lyžařské gramotnosti vůbec.

JAK SE TESTUJE Vedle hodnocení, zda helma pevně sedí, výhledu do všech stran a dalších parametrů je asi nejzajímavější test nárazový. Na něm je dobře vidět náročnost Snellu. EN používá jen plochý nárazník, RS-98 ještě vejčitý a „sekerové ostří“ 6,3 mm široké. ASTM zase nemá test průrazový s ostřím. Vyšší je energie nárazu 100 J, kdežto EN má podle velikosti simulační hlavy 48 až 95 s průměrem u velikosti M = 70 J. Americké normy akceptují zrychlení 300 g, EN sice jen 250 g, ale právě s nižší energií nárazu. Povolené zrychlení v helmě při homologačních testech je 300 g (Snell, ASTM) či při nižší energii nárazu 250 g (EN). To je příliš, upozorňují kritici. Mírné poškození mozku prý způsobí už 148 g a velké 268 g. Helmy US Air Force měly 150 g, posléze zvýšené na 175 g.

www.volantski.com

Výhradní dovozce a distributor pro ČR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o. www.amersports.cz


FOTO: PETR HAVELKA – SNOW

CARVING

22

BOTY PRO

JARDEN

Silná skupina Jarden se značkami K2,Völkl a Marker dosud nedisponuje plnohodnotnou „vlastní“ botou. To je v dnešním stavu branže skoro neodpustitelné. Mají je všichni velcí konkurenti včetně sólistů Headu a Fischera. K2 zatím pouze vlastní málo známou firmu Full Tilt, jež obnovila výrobu starých dobrých Flexonů (původně Raichle). Ovšem čistě na nich, byť

pro freeskiing se koncepce třídílné boty zdá být vhodná, asi stavět nelze. Pokud je pravdou, že K2, získala malý podíl v Lange, mohli bychom se možná dočkat bot K2 či dokonce Völkl vyrobených firmou Lange. Kromě nezvyklého spojení by na tom nebylo nic tak zvláštního. Výroba pro jiné přece funguje, například Dalbello udával, že až 30 % produkce je pro jiné, např. Intersport. A nakonec závodní boty Rossignol byly vždy Lange. A když se může u nás v Kolíně vyrábět v podstatě jedno auto pod třemi značkami, proč by to nemohlo fungovat i u lyžařských bot? (is)

BLÁZNI

V HELMÁCH

„Každý, kdo k soutěžení v nějakém sportu vyžaduje helmu, je automaticky blázen,“ napsal na úvod článku o začínající sezóně alpského lyžování 27. prosince 1992 list International Herald Tribune. I když to bereme jako určitou efektní nadsázku, týkající se především závodníků-sjezdařů, jistě si autor nedokázal představit, že za patnáct let bude v crazy helmě lyžovat skoro polovina crazy rekreantů a většina dětí. (is)

… VYSTUP Z ŘADY!

www.swans-sports.cz info@sportkoncept.cz


23

TEXT: IVAN SOSNA

KRÁSNÉ

KOUSKY ZA PÁR BABEK Dražší auta začínají mít naladitelný podvozek: tvrdší sportovní, měkčí komfortní. Inženýr Anton Wilson je přesvědčený, že něco takového je správnou cestou i u lyží. Svou představu vtělil tento typicky postarší lyžařský nadšenec-vynálezce do lyží zvaných Anton Glider. Jejich ideovým východiskem je názor, že začátečník snažící se krájet potřebuje průběžnou zpětnou vazbu – „cítit terén“ pomocí lyže, jež má stálý kontakt se sněhem. Realizací je velmi měkká krátká lyže, sama o sobě bez vzpruhu. Ten mu dodávají až přední a zadní podélná pružina napojená na šasi, tedy desku-kolíbku. (Vlastně jde o starý princip horního přítlačného ramena, vyztužujícího vlastní lyži, jehož nezpochybněným průkopníkem je už skoro 70 let! Kanaďan Joseph Clement.) Předním a zadním tvrdým pryžovým blokem pod deskou jde stupňovitě a nezávisle na sobě nastavit doraz

prohýbané lyže a tím i tvrdost vepředu/vzadu. Dohromady je to pojmenované Total Contact Suspension. Sám vynálezce prý začal lyžovat až ve svých čtyřiceti. Měl nějaké problémy s hraněním a krájením, a tak do jeho filozofie patří i lyže tak úzká, že zatáčí „i při malém zatížení malíčku vnější nohy“. Model Carbon FS se tak stal jistě nejužší sjezdovou lyží historie. S šířkou pouhých 38 mm při délce 145 cm a rádiusu 8,5 m překonává i neúspěšné Elany Stealth z konce 90. let (87-45-87). Začátečnický Advance se 130 cm má 55 mm, „nejnormálnější“ je expertní Carbon EX: 154 cm, 64 mm šířky. Všechno je v provedení luxusního hi-tech výrobku nejvyšší kvality. Tomu odpovídá i cena: 4 400 dolarů za Carbon Ltd., začátečnický Advance snad za 1 790 – opravdu „pár babek“… Podle dostupných informací lyže opravdu krájejí ostošest. V závislosti na modelu a nastavení je lze mít jako snadnou pomůcku pro novice, ale i jako expertní carvingovou lyži. Tolik informace. Když se zamyslíme, nabízí se několik pochybností. Cena je mimo jakoukoliv hromadnější využitelnost.

Šířka přímo brání všestrannosti a vytváří z lyže jednostranné krájecí nářadí, tedy záležitost nijak masovou. Zkušenost velí postavit začátečníka spíše na lyži mírně širší. Uzounká „běžka“ je velmi náročná na vyváženost. Snadná ovldatelnost může být pro nesoudného jezdce nebezpečná. Naučí se sice hezky obounoze krájet (nácvik rovnováhy na jedné 38 mm úzké lyži s vysokou deskou si představit nedovedu), ale zůstane nezkušeným lyžařem se silně omezeným repertoárem dovedností. Nejasný je jejich transfer na lyže „běžných“ parametrů a do podmínek jiných než dostatečně tvrdá pista. Uvažuju, jak se budou dlouhodobě chovat vrstvy konstrukčně nepředpruženého nosníku, průběžně vystavované velkému průhybu v obou směrech pod značnou zátěží. Nicméně Mr. Wilson vytvořil krásné technické kousky, jež jistě vždycky budou ozdobou každé soukromé sbírky. (www.antongliders.com)


CARVING

24

RADOST ZE ZISKU OLYMPIJSKÉHO ZLATA V MERIBELU

MIMOŘÁDNÁ

PETRA

FOTO: GLOBE MEDIA/REUTERS TEXT: IVAN SOSNA

osobností moV únoru oslaví čtyřicetiny jedna z nejzáhadnějších čka ze salcburderního alpského lyžování. Petra Kronberger, roda 1992 veškerou ského Pfarrwerfenu, zválcovala v letech 1989 až zala v těch konkurenci. Mimořádně všestranná závodnice doká pohár, k tomu třech sezónách pokaždé vyhrát celkový Světový mistrovství dvě olympijská zlata (slalom a kombinace 1992), disciplínách. světa (sjezd 1991) a 16 závodů SP ve všech pěti Jedinečná kariéra. Těsně před Silvestrem 1992 ale šokovanému světu v necelých 24 letech oznámila, že končí. „Překvapivé, pro mnohé nepochopitelné rozhodnutí“ skutečně dodržela s odůvodněním, že již dosáhla všeho a nemá dostatečnou motivaci. Rakouská národní hrdinka, trojnásobná domácí sportovkyně roku, se poté zcela odstřihla od lyžařského dění. Vypátrat se dá, že po dodělané maturitě začala studovat germanistiku a kunsthistorii a angažovala se v sociální oblasti. Po rozpadu vztahu odešla počátkem této dekády do Berlína a následně do Hamburku za přítelem. Tam její stopy alespoň pro google končí.

Důsledné zavržení Když jsem se v polovině 90. let seznámil s rodinou tehdejší vynikající novozélandsko-rakouské

slalomářky Claudie Riegler, bydlící nedaleko, sondoval jsem, zda by se k Petře nedalo dostat přes tuto konexi. A zjistil, že prý ne. Pak už jsem se této myšlence nevěnoval, ale kauza „odcizené” Petry mě nepřestává fascinovat. Svět velkého lyžování je velká droga a jeho hvězdy, i když se později „v civilu” věnují jiným činnostem, se obvykle rády uvidí se starými kamarády a soupeři alespoň při oficiálních slávách. Nejlyžařštější země světa si na ně potrpí a pozvat se na ně nechá i taková Annemarie Moser-Proell, spokojená kavárnice v rodném Kleinarlu, vždy tvrdící, že už lyžování k životu dávno nepotřebuje. Petra Kronberger asi musela být dost zvláštní člověk. U inteligentního jedince, jenž odmala trávil čas hlavně sportem, lze ale pochopit i scénář fascinace úplně jiným, „opravdovým” životem a jinou problematikou.

Ovšem takové načasování zdánlivě bez motivace a důsledné zavržení lyžařského světa jsou opravdu unikátem. Na mediální obraz se obvykle spolehnout nelze, a tak s rezervou přijímejme obraz Petry coby introvertky, toužící po soukromí a anonymitě. Hloubavé duše, zajímající se o světové dění a opravdu prožívající události bouřlivého roku 1989 a zaujaté osobou Michaila Gorbačova. Již tehdy se zasazující o ochranu životního prostředí. Mladé ženy, jež navzdory svým vítězstvím neviděla v lyžování alfu a omegu všeho dění a svého života. Tohle všechno v dobovém článku působí trochu jako póza vychutnaná rozmáchlým novinářem. Jenže nikdo tehdy netušil, že už za pár měsíců se Petra projeví přesně takto. Asi byla opravdu hodně jiná… Obdivuhodná? Jak se to vezme. Je škoda, že své jméno více nezužitkovala ve prospěch lyžování. Přece jenom roky využívala určitý systém, jenž jí pomohl dostat se až na vrchol. Neměla by cítit alespoň určitý morální závazek něco vrátit? Fakticky jí to nelze vytknout, ale kdesi uvnitř přece jenom něco maličko skřípe. Kvůli objektivitě ale dodejme, že neznáme pozadí. Ani v rakouském svazu poměry leckdy nebyly žádnou idylkou…

„Mladé staré” Když Petra skončila, byla mladá („stará” se opravdu nehodí) jako Šárka Záhrobská. Tu přitom pořád ještě bereme jako mladou lyžařku na vzestupu. Dnes, pokud vydrží jakžtakž zdravé, obvykle končí až třicátnice. Přece jenom je v lyžování víc peněz než před skoro dvaceti lety, lepší je regenerace a v emancipovanější společnosti je i menší tlak na brzké založení rodiny. A vzpomeňme si, že ve čtyřiadvaceti, po vlastně dost dlouhé kariéře (v národním týmu od 14), končila v roce 1986 i Olga Charvátová. Pokud sáhneme ještě dále do minulosti, vidíme, že legendární Marielle Goitschel se sedmi zlaty z OH a MS ukončila kariéru v r. 1968 ve třiadvaceti. O pár let později skončila dvaadvacetiletá Annemarie s pěti Světovými poháry! (Po roce se vrátila, vyhrávala dál a odcházela jako nejzasloužilejší „stará páka” v sedmadvaceti…) Tyto dívky ovšem v osmnácti, kdy se dnes taková juniorka ještě obvykle učí a rozkoukává, už dokázaly být nejlepší. Bylo méně závodů, kratší sezóna, méně se trénovalo, takže ještě nebyla nutná tak dlouhodobě budovaná fyzička. I dnes se ale najdou výjimky. Nejzářnějším příkladem je jistě Janica Kostelič. Ta vzala svou kariéru stylem gymnastky nebo krasobruslařky: brzy na vrcholu, brzy konec. I to může být použitelný model, který navíc neodsouvá psychosociální dozrávání sportovce do doby až po třicítce.


25

MARIA, JENOM JEDINÉ JMÉNO ZNÁM, MARIA…

Takto kdysi dávno zpíval Karel Gott. V alpském závodění tomu sice zatím tak není, ale jméno Maria Riesch se skloňuje stále častěji. Robustní stoosmdesáticentimetrová dlouhonohá univerzálka Headu, v minulosti přibrzděná zraněními, tvrdě útočí na velký globus. K původně silným klouzavým disciplínám (na přelomu roku byla na žebříčku 2. ve sjezdu i super-G) přidala skvělý vítězící slalom (už 6.), a tudíž i nejlepší superkombinaci. Součtem žebříčkových pozic včetně obřího slalomu (v něm nejslabší, až 19.) je ze všech vůbec nejlepší: Maria 30, Lindsey Vonn 33, Anja Pärson 36, Nicole Hosp 40. Zároveň je „v laufu“, daří se jí, fyzické dispozice má ohromné a je i pohybově výtečná. Je zajímavé sledovat, že slalomy dokážou vyhrávat původní sjezdařky Vonn a Riesch s chybami a nikterak čítankovou technikou, jež jim ale osobně vyhovuje a s níž dokážou být rychlé. A mělo by to také být tématem k zamyšlení pro specialistky a jejich trenéry. (is)

KLASTR TECHNICKÉ TEXTILIE CLUTEX

KOMERČNÍ PREZENTACE

NA VELETRHU S1 Jednou z významných a velmi zajímavých expozic na veletrhu S1 bude sdružení CLUTEX – klastr technické textilie. Několik členů tohoto klastru se v rámci své činnosti zabývá také vývojem textilií, které se využívají pro výrobu oděvů a doplňků pro sportovní a outdoorové aktivity. Právě tito členové klastru CLUTEX budou ve společné expozici prezentovat poslední poznatky z vývoje textilií a nabízet své znalosti, zkušenosti, ale především své výrobky obchodním partnerům pro další zpracování. Mezi zúčastněnými členy nebudou chybět společnosti a instituce jako Asociace textilního - oděvního - kožedělného průmyslu - ATOK, SVITAP J. H. J. spol. s r. o., VÚB a. s., Textilní zkušební ústav, s. p., SPOLSIN, spol. s r. o., Veba textilní závody a. s., Textilní fakulta TU v Liberci. Právě Textilní fakulta připravuje v rámci doprovodného programu veletrhu S1 odborné

přednášky určené všem zájemcům o tuto problematiku. Pod souhrnným názvem „Vysoce funkční textilie v aplikacích pro sport a volný čas“ proběhnou tři tématické přednášky. První den veletrhu proběhne přednáška „Materiály a struktury vysoce funkčních textilií, ve středu potom dvě přednášky „Oděvní zpracování vysoce funkčních textilií v aplikacích pro sport a volný čas“ a „Komfort a metrologie speciálních textilií v aplikacích pro sport a volný čas“. Podrobné informace jsou k dispozici na stránkách veletrhu www.s1brno.cz. Mezinárodní veletrh vybavení pro outdoorové a zimní sporty S1 se bude konat od 17. do 19. února 2009 v areálu brněnského výstaviště. Expozice CLUTEX bude umístěna v pavilonu D, stánek č. 045. Veškeré informace o sdružení CLUTEX a jeho členských firmách a institucích jsou k dispozici na internetových stránkách:

www.clutex.cz

CHCETE SI ZIMU OPRAVDU UŽÍT? VOSKUJTE! NAMAŽ A JEĎ! KOMERČNÍ PREZENTACE

Lyžaři, běžkaři i snowboardisté – mazat byste měli všichni. Pojedete rychleji, bezpečněji a nebude vás to stát tolik sil. Navíc ochráníte svá „prkénka“. Navoskovaná skluznice je totiž vyživená, nevysychá a zachovává si pružnost. Vosk potřebuje každá skluznice. Nejdůležitější roli přitom hraje základový parafín. Právě on totiž zachovává elasticitu, a tím i jízdní vlastnosti lyží. Zároveň je možné použít jej jako univerzální vosk pro různé teploty a typy sněhu. Všechny ostatní skluzové vosky se nanášejí až na něj. Jejich výběr podléhá počasí, charakteru sněhu a také tomu, zda se chystáte na sjezdové lyže, běžky nebo snowboard.

Sjezd a snowboard? Prostě hračka První možností je svěřit ošetření skluznice odborníkům. V servisu vám báječně vybrousí hrany, vyspraví poškozené skluznice z předchozí sezóny a ošetří je základním univerzálním voskem. Pokud si však chcete zimních radová-

nek skutečně užít, budete si skluznice od A do Z ošetřovat sami. Navoskovat sjezdové lyže či snowboard je jednoduché. Nejprve je třeba skluznici očistit od všech nečistot a starých vosků. Technická rozpouštědla či benzín skluznici vysušují, vhodnější je tedy speciální Skivo smývací roztok. Nyní můžete začít s vlastní přípravou na sjezd. Vosk roztavte pomocí žehličky a nakapejte rovnoměrně po celé skluznici. Pomalými tahy zažehlete směrem od špičky k patce. Velmi důležitá je teplota žehličky. Z vosku se nesmí kouřit, má jen tát. Až budete hotovi, nechte lyže vychladnout na pokojovou teplotu. Pak vezměte Skivo plastovou škrabku a přebytečný materiál, který skluznice nevstřebala póry,

seškrábněte. Nakonec vše přeleštěte Skivo nylonovým kartáčem a leštící textilií, zajistíte si tak na svahu větší rychlost. K tomu můžete použít Skivo utěrky. Barevné skluzové vosky jsou určené pro konkrétní teplotní rozmezí a typ sněhu. Od zelené pro nejchladnější podmínky, po červené a žluté pro teplý vzduch a mokrý sníh. Nanášejte je podle aktuální předpovědi počasí stejným způsobem jako vosk základový. Skluzové vosky se dají také kombinovat, získáte tak vlastnosti na rozmezí dvou vosků. Stačí je jednoduše zažehlit dohromady. Více na:

www.skivo.cz


CARVING

26

TEXT: IVAN SOSNA

LYŽOVÁNÍ – MĚSTSKÝ SPORT?

Není to žádná novinka. Slavný Holmenkollen je vé zkoušel nakonec skoro Oslo a legendární Rossler-Ořovský popr ující snaha své zbrusu nové ski v Praze. Ale novodobá a stále zesil z obchodních přemisťovat lyžařské závody tam, kde je to výhodné stavět na hlavu. zájmů, už začíná logickou symbiózu lyží, sněhu a hor Nejde mi o žádné nostalgické odmítání novinek. Vše se vyvíjí a změnám se musí přizpůsobovat i lyžování. Časem vznikla řada nových disciplín, z různých důvodů se měnila pravidla. Velkým diktátorem minulých desetiletí byla televize jako médium pro reklamní trh nejzajímavější. Ale i toto se zčásti dnes mění. Často se říká, že závody putují za stále pohodlnějším divákem. Je to ale pravda jen částečně. Přímých diváků v místě konání je nanejvýš – a i to jen výjimečně – pár desítek tisíc. Podstatné miliony sedí u televizí. To jsou ti, které příslušné agentury prodávají inzerentům. Ti, které oslovují neboli zasahují stěžejní sponzoři šampionátů a světových pohárů. Ve městě je umístění reklam a zajištění mediálního pokrytí nejsnadnější. A snáze se tam získá i přímý divák. Lidí ochotných trmácet se v zimě a nepohodě kamsi na hory proto, aby za nemálo peněz viděli na vlastní oči to, co ukáže mnohem lépe televize, je logicky stále méně. Kdežto ve velkém městě už jsou. Nalákáme-li je na zajímavou show, přijdou i jen ze zvědavosti. O to víc, když se třeba trefím do turisty našlapané předsilvestrovské Prahy. Sice to většinou nebudou lyžařští nadšenci, ale copak to sponzorům jako Audi nebo Craft vadí?

Lyžování do měst bez sněhu nepatří, volají odpůrci. Logiku to má, ale stejně tak lze namítnout: a co jiné sporty, které rovněž opustily své přirozené prostředí? Plave se v krytých bazénech, hokej se hraje a krasobruslí se v halách, lehká atletika v nich má i své mistrovství světa. Do nich se nastěhovala i řada míčových her. Haly umožnily porušit přirozenou sezónnost: média jsou plná hokejového finále NHL začátkem června. I když, paradoxně, právě lední hokej kvůli možnosti „nacpat“ při jednom utkání na velký venkovní stadion více diváků v posledních letech koketuje s návratem pod širé nebe. I to je svým způsobem určitá obdoba městských lyžařských závodů. Ale snad je spojení hory a lyže pevnější. Možná máme v sobě až příliš silné povědomí Synů hor, Vasova běhu či Hahnenkammu. Málo platné, vysněžený ovál uvnitř města nebo nasypaná rampa nám jaksi nesedí. I při všem chápání, proč existují. A ještě jeden moment s tím souvisí. Divákovi je třeba předhodit drama krátké a přehledné. Na sedmdesát závodníků ve sjezdu po dvou minutách či na podobně dlouhou běžeckou padesátku není běžný konzument zvědavý. Takže přibývají závody krátké: kilometrové sprinty a nyní možná i sprinterské slalomy. Dokonce

FOTO: GLOBE MEDIA - REUTERS

snad, po mnoha letech, zase vyřazovacím K.O. systémem. Že tak klesá sportovní charakter a náročnost a takové závody získávají charakter show? No bóže, hlavně, že je drama, že se pořád něco děje, že se do přestávek mezi mnoha jízdami či rozběhy ideálně vejdou reklamy. (Kolik jich umístíte během první patnáctky ve slalomu, když se odjede bez problémů?) Ano, zatím se zdá, že „městské“ lyžařské závody celkem fungují. Velká slova padají okolo lednového promo-slalomu v Moskvě a o možnostech rozšířit takové akce do dalších velkoměst. Jenže: kdo čekal, že běžecký sprint na olympijském stadionu v Mnichově, tedy v lyžařském Bavorsku, neuspěje? A jak dlouho budou publikum bavit kratičké sprinty běžců nebo minislalomy na uměle vztyčených pahorcích? Jak rychle se tyto rychlovky mohou okoukat? A co bude po nich? Není náhodou jedním z důvodů popularity freeridu, backcountry a skialpu jejich ukotvení v autentickém prostředí hor na rozdíl od „technického“ lyžování v sešněrovaných, ba umělých areálech? Já vím, kritizovat je snadné. Dokud FIS staré disciplíny neměnila, vytýkala se jí konzervativnost. Když přichází s něčím novým, je bita opět. Co by asi dělali kritici, kdyby měli za úkol udržet popularitu lyžování? Ale stejně: koho berou u srdce závody v dusseldorfském přístavu, na pražském Výstavišti nebo na rampě v Moskvě? A když do toho navíc vneseme otázky ekonomické – kolik vlastně taková sportovní show stojí, ekologické – kvůli něčemu takovému draze vyrábíme a transportujeme sníh, i etické – je to vhodné v době, kdy všichni skloňují slovo krize? – získává tento trend až nepříjemnou pachuť.

Seznam autorizovaných servisních center MONTANA v R a SK:

www.montana-skiservis.cz podval snow 2007.indd 1

17.9.2007 18:50:29


27

PŘICHÁZÍ ÉRA ŠVÝCARŮ? FOTO: HEAD

O ŠÁRCE PŘED DEVÍTI LETY S přiměřenou skepsí a opatrností by ale přesto bylo záhodno patřičně si všimnout letošního vystoupení Šárky Záhrobské. Dívka, která už od deseti let vždy byla nejlepší a ve svých žákovských počátcích (Unigas Cup, organizovaný jejím otcem Petrem) zajížděla i vrstevníky-kluky, završila své žákovské kralování (Trofeo Topolino, pozn. is) zlatem ve slalomu a bronzem v obřáku! V obráceném gardu se totéž podařilo Rakušance Kirchgasserové, tyto dvě dívky se tedy staly hvězdami závodů… Pro Šárku nyní začne období lámání chleba. Přednedávnem takhle podobně od úspěchu k úspěchu „jela“ i Lucie Hrstková, dnes však již druhou sezónu výkonnostně stojí a bývalé i nové soupeřky ji předbíhají. Otec-trenér Petr Záhrobský stojí oběma nohama na zemi, je inteligentní a zdá

se mít i dostatek soudnosti na to, aby reagoval na budoucí potřeby mladé závodnice a na vývoj situace. Rozhodování ho nečeká málo. Jak zkombinovat péči o dvacetiletého Petra, dobrého, ale zatím ne vynikajícího závodníka, s tím, co bude potřebovat Šárka? Poslat ji do světa, třeba do lyžařského gymnázia ve Stamsu? Taková změna by mohla, ale nemusela být prospěšná – oni ji zavrhují. Kariéra je ve svých prvopočátcích slibně rozjetá. Uvidíme, jak bude pokračovat… Poté, co umístí nejčerstvější medaile a poháry, si ale musí tvrdě uvědomovat, že čas lyžařských malin nezralých je pryč a že teprve nyní vše začíná naostro. Řečeno s dalším klasikem, „čo bolo, bolo, terazky začíná velké závodění“. Držme jí palce.

v rychlostních disciplínách přiřadil Werner Heel (1982) a koncem roku 2008 i mladý Christof Innerhofer (1984). Nemělo by to překvapovat, neboť nikde kromě Rakouska není alpské závodění tak populární. Trenérská průpovídka, že v Itálii má dvacet bodů v obřáku i traktorista, dokládá množství mladých ambiciózních amatérů, jdoucích po své šanci. Naopak za očekáváním zůstávají Američané (Miller i Ligety), i když Lindsey Vonn opět vede celkovou klasifikaci a lepší se rekonvalescentka Julia Mancuso. Totálně down jsou ovšem Němci, kteří by se bez vynikající Marie Riesch (třetí s realistickou ambicí na velký glóbus) pohybovali někde mezi lyžařsky rozvojovými zeměmi (koncem roku muži 12. těsně před ČR a za 9. Chorvatskem). Německo přece jenom není typickou alpskou zemí a rodiče tam budoucnost svých synů v lyžování nevidí. Dlouhé roky se volalo po výsledkové vyrovnanosti a pestrosti – zdá se, že ji máme tu. (is)

FOTO: HEAD

FOTO: HEAD

Rakušané sice koncem roku 2008 stále vedou soutěž národů v alpském Světovém poháru, ale jejich náskok není nijak drtivý a jejich druhdy až demotivující dominance je pryč. Druzí Švýcaři dokonce vedou v prestižním obřím slalomu, kde se za veteránem Chuchem a zkušeným Defagem vytáhli Albrecht, Berthod a mladé překvapení Carlo Janka. Rakušanům zestárly zbývající hvězdy zlatého věku. Posledním z výjimečně silného ročníku 1972 je Maier (36), o málo mladší je Walchhofer, třicátníkem je i Raich. Ve slalomu mají v první startovní skupině jen dva – Raicha a Matta. Otěže nadějí drží Baumann a především ještě ne dvacetiletý juniorský mistr světa Hirscher. Ze slávy maličko ustoupily i ženy, jimž ale chybí zraněná Marlies Schild. Nicol Hosp nemá předloňskou formu, Kathrin Zettel se pořádně chytla až na samém konci roku, za zenitem se zdá být Renate Goetschl. Ta ale může formu zkušeně šetřit až na šampionát. Výborní jsou Italové, třetí v národech a s řadou dobrých mužů. K již zavedenému Fillovi se


CARVING

28

A TEENAGERKA VÍTĚZNÁ! VZHŮRU NA VÝCHOD Zázračná slečna Lara Gut má už v sedmnácti to, co veterán Jaerbyn zatím ne. Už jsme o ní psali, a tak jen vyčkejme, zda se její nástup nezadrhne. Při všem podivu nad tím, že tak mladá už vyhrála, si připomeňme, že bývaly doby, kdy dvacetileté mládí řádilo jak černá ruka. Schválně jsem se – opravdu namátkou – podíval na nám tak milou sarajevskou olympiádu 1984. Vítězce sjezdu Michele Figini, jedné z favoritek, bylo rovněž 17, druhé Marii Walliser 20, naší Olze Charvátové 21. Obří slalom vyhrála dvacetiletá Debbie Armstrong, slalom devatenáctiletá Paola Magoni, když 15. byla teprve patnáctiletá Mateja Svet. Největší „stařenou“ soutěží byla 28letá Cindy Nelson. V nedávné minulosti pak pamatujeme Janicu Kostelić. Ještě jí nebylo 18 a už vedla celkovou klasifikaci Poháru. Ani muži se nijak nepodobali dnešním pětatřicátníkům. Vítězi sjezdu Johnsonovi bylo 23, obřího slalomu Julenovi 22. Čest „dědků“ zachraňoval vítěz slalomu Phil Mahre (26), ještě staršími byli jen dva: Križaj (27) a jeden Japonec s 28 lety. Ve sjezdu pak za absolutního věkového exota platil 30letý Franz Klammer… Je to stejně zajímavé. Sice bědujeme, že je stále více zraněných, ale místo abychom třicátníky nacházeli v invalidních důchodech, vídáme je s medailemi. Jak to? Nějak to k tomu klišovitému mediálnímu nářku nepasuje. Že by byla medicína tak účinná a finanční motivace jezdců tak silná? Zřejmě by to chtělo podrobněji prozkoumat. (is)

FOTO: FIS

kup si hannah k

na zzaregistruj se cz h. na an .h w ww

vyhraj účast na test hannah snow

Exkluzivní možnost lyžování ve vyhlášené lokalitě s testovacími jezdci . K dispozici více než 80 párů lyží pro sezónu 2009/2010. Uzávěrka soutěže 28. 2. 2009. Více na www.hannah.cz

FIS se odhodlala k další světové ofenzívě lyžařského sportu. Po více či méně starých a úspěšných snahách o export závodního dění na jižní polokouli a do Japonska a Jižní Koreje přichází éra dvou posledních nevyužitých trhů s ohromným potenciálem: Ruska s Ukrajinou a Číny. O premiéře Ruska a Ukrajiny včetně připravovaných ZOH 2014 v Soči jsme už psali. Čína, povzbuzená úspěchem letní olympiády, už začala usilovat o zimní a sotva kdo pochybuje, že ji spíš dříve než později získá. Vždyť už pár let se plno firem z branže na toto území usilovně tlačí. Zajímavým nováčkem Světového poháru je Bansko. Lobbování tamních zahraničních investorů muselo být neobyčejně silné. Jak víme, kromě kdysi Petara Popangelova Bulharsko nikdy sjezdaře nemělo a nemá, a přesto získalo závody v rekordně krátké době. Korejci se o ně prali dlouho, u nás to obnášelo skoro dvacet let práce mančaftu v čele s Alešem Krýzlem a Bohoušem Zemanem včetně jeho starých kontaktů. Záhřeb museli vybojovat výjimeční Kosteličovi. Vstřícnost vůči novým velkým zemím je pochopitelná, ovšem Bulharsko trochu překvapuje. Tím víc, že tím malinko ostrouhala Amerika. V tom posledním lze vidět dva možné momenty. Většina Ameriky je poblázněná do terénu, silný je freestyle a snowboarding (5,5 milionu lyžařů a 5,1 snowboardistů), takže alpský SP tam prostě není tím, čím ve Starém světě včetně prodeje sjezdovkových lyží. A nelze nespekulovat, že oba velké glóby v USA (neuctivý floutek Miller a vdaná panička Vonn) jsou pro evropské funkcionáře a sponzory trochu silné kafe. Čím méně budou Američané doma a čím víc v Evropě, tím unavenější z kolotoče cestování a balení budou… O to cennější je, že mimo pohodlné trasy ležící Špindl uvidí Pohár i do třetice. (is)


ATOMIC POĹ˜Ă D NEJLEPĹ Ă? PoslednĂ­ dva roky se zdĂĄlo, Ĺže zĂĄzraÄ?nĂĄ desetiletka Atomicu skonÄ?ila. Investice Headu do ĹĄpiÄ?kovĂ˝ch borcĹŻ i vzestup nÄ›kterĂ˝ch dalĹĄĂ­ch (vÄ?etnÄ› naĹĄĂ­ Ĺ ĂĄrky) sesadily atomiky z pozice nejrychlejĹĄĂ­ch lyŞí. Miller, Cuche, Maier, Buechel, v ĹženĂĄch Anja Pärson, Maria Riesch, Ĺ ĂĄrka – to byla silnĂĄ sestava. VlastnÄ› stĂĄle je, ale v tĂŠto sezĂłnÄ› zatĂ­m „nejedou“ pĂĄnovĂŠ jako dříve. Mezi muĹži tedy Atomic opÄ›t dominuje vÄ?etnÄ› prestiĹžnĂ­ho sjezdu i obřího slalomu. Polovina z deseti nejlepĹĄĂ­ch (stav VĂĄnoce) muŞů je na atomikĂĄch. Naopak dĂĄmy Headu byly tÄ›snÄ› nejlepĹĄĂ­, ovĹĄem tam bylo poĹ™adĂ­ velmi vyrovnanĂŠ. TakĂŠ proto, Ĺže na Ĺženy se zaměřujĂ­ znaÄ?ky jako VĂślkl a StĂśckli. CelkovÄ› se ukazuje, Ĺže tÄ›ch, kdo jdou naplno do vĹĄech disciplĂ­n, je mĂĄlo. Bez pochybnostĂ­ jen Atomic, Rossignol, Head. Fischer postrĂĄdĂĄ ĹĄpiÄ?kovĂŠ sjezdaĹ™e, VĂślkl si pÄ›stuje jen Ĺženy, Salomon bezesporu pomalu, ale jistÄ› pĹ™echĂĄzĂ­ do oblasti freeskiingu (Ä?ehoĹž souÄ?ĂĄstĂ­ je i podchycenĂ­ skicrossu). Dokonce se říkĂĄ (nepotvrzenĂŠ zvÄ›sti), Ĺže jeho lyĹže jsou Atomic v kabĂĄtu Salomon. PĹ™edevĹĄĂ­m u sjezdovek a superobĹ™aÄ?ek by mÄ› to vĹŻbec nepĹ™ekvapilo. DalĹĄĂ­ znaÄ?ky si uĹž drŞí jen

ÄŒTYĹ˜ICĂ TNĂ?K

NA BEDNÄš

ÄŒeho se jeĹĄtÄ› nedoÄ?kĂĄme. BĂ˝valy doby, kdy pÄ›tadvacetiletĂ˝ zĂĄvodnĂ­k patĹ™il mezi nejstarĹĄĂ­ a nejzkuĹĄenÄ›jĹĄĂ­ a kdy vÄ›kovĂ˝ prĹŻmÄ›r na stupnĂ­ch vĂ­tÄ›zek byl běŞnÄ› dvacet. KdyĹž Stenmark roku 1989 konÄ?il jako tĹ™iatĹ™icetiletĂ˝, vĹĄichni se tomuto vÄ›ku klanÄ›li. ÄŒasem jsme si ale zvykli, Ĺže skoro pÄ›tatĹ™icĂĄtnĂ­k Eberharter jeĹĄtÄ› zvlĂĄdl vyhrĂĄt PohĂĄr a Ĺže Nyberg patĹ™il mezi nejlepĹĄĂ­ obřåkĂĄĹ™e v sedmatĹ™iceti. Loni pak legenda Maier po delĹĄĂ­ dobÄ› triumfoval v ĹĄestatĹ™iceti. DalĹĄĂ­ kapitolu tohoto vÄ›kovĂŠho posunu napsal ĹĄvĂŠdskĂ˝ veterĂĄn Patrik Jaerbyn. TakĹ™ka Ä?tyĹ™icetiletĂ˝ vrstevnĂ­k EberharterĹŻv a NybergĹŻv (16/4/1969) dojel v super-G v Alta Badii na tĹ™etĂ­m mĂ­stÄ›! AÄ?koliv startuje ve SP od roku 1992, byly to zatĂ­m jeho teprve tĹ™etĂ­ stupnÄ› vĂ­tÄ›zĹŻ, lĂŠpe zajel jen jednou – druhĂ˝ – roku 1998. Ĺ˝e by se vrcholu teprve doÄ?kal? UĹž za tu vytrvalost a odolnost (jistÄ›, genetika i ĹĄtÄ›stĂ­, ale v tomto vÄ›ku urÄ?itÄ› tĂŠĹž ĹživotosprĂĄva a regenerace) by mu to jistÄ› kaĹždĂ˝ přål‌ (is)

omezenĂŠ levnÄ›jĹĄĂ­ tĂ˝my: StĂśckli (sympatickĂĄ malĂĄ ďŹ rma prĂ˝ byla loni jedinou v Ä?ernĂ˝ch Ä?Ă­slech) hlavnÄ› domĂĄcĂ­ Ĺženy a Slovince, Dynastar pĂĄr vybranĂ˝ch jedincĹŻ (Blardone, Fanchini, Trejbal, Resi Stiegler). S ohledem na ambice skupiny Tecnica velmi mĂĄlo vidĂ­me Nordicu (dnes made by Blizzard), jeĹĄtÄ› mĂŠnÄ› Blizzardy. PĂĄr borcĹŻ vÄ?etnÄ› naĹĄich mĂĄ Elany. TuĹĄĂ­m, Ĺže se mihne i Hart. DĂĄvno pryÄ? jsou Ä?asy, kdy na Ăşrovni SP zĂĄvodil kaĹždĂ˝ z klasickĂŠ Ä?trnĂĄctky vĂ˝robcĹŻ (Atomic, Blizzard, Dynamic, Dynastar, Elan, Fischer, Head, K2, Kneissl, Kästle/ Nordica, Rossignol, Salomon, StĂśckli, VĂślkl). Opatrnost s penÄ›zi po mizernĂŠ zimÄ› 06/07 je pochopitelnĂĄ, stejnÄ› jako rĹŻznĂŠ ďŹ remnĂ­ strategie, leckdy urÄ?ovanĂŠ vlastnĂ­kem bez vztahu k alpskĂŠmu zĂĄvodÄ›nĂ­. O to vĂ­ce pĹ™ekvapuje mohutnĂŠ zastoupenĂ­ Rossignolu – kolosu prodĂĄvanĂŠmu silnÄ› pod jeĹĄtÄ› nedĂĄvnou cenou. NynĂ­ bude zajĂ­mavĂŠ sledovat, jak se do tĂŠto oblasti promĂ­tne vĹĄude skloĹˆovanĂĄ krize s ohlaĹĄovanĂ˝m seĹĄkrtĂĄvĂĄnĂ­m sponzorskĂ˝ch penÄ›z. MoĹžnĂĄ aĹž po dobÄ›hnutĂ­ smluv, obvykle uzavĂ­ranĂ˝ch na dvouletĂŠ cykly do olympiĂĄdy, moĹžnĂĄ ale pĹ™i zmÄ›nÄ› vlastnĂ­ka uĹž dříve?

FOTO: ATOMIC

FOTO: ATOMIC

29

Pro Ăşplnost dodejme, Ĺže se zde bavĂ­me o zastoupenĂ­ znaÄ?ek ve SvÄ›tovĂŠm pohĂĄru. To pĹ™edpoklĂĄdĂĄ drahou ĂşÄ?ast v oďŹ ciĂĄlnĂ­m materiĂĄlovĂŠm poolu. V zĂĄvodÄ›nĂ­ na niŞťích ĂşrovnĂ­ch a mlĂĄdeĹžnickĂŠm mĹŻĹže bĂ˝t a zĹ™ejmÄ› i bude situace ponÄ›kud jinĂĄ. To, Ĺže znaÄ?ka nenĂ­ tak vidÄ›t v tĂŠ nejdraŞťí soutěŞi, jeĹĄtÄ› neznamenĂĄ, Ĺže nedÄ›lĂĄ velice dobrĂŠ zĂĄvodnĂ­ lyĹže zejmĂŠna pro niŞťí ĂşrovnÄ› a pro technickĂŠ disciplĂ­ny. Příkladem mohou bĂ˝t malĂ­ vĂ˝robci severoitalĹĄtĂ­ a jejich znaÄ?ky Blossom, Blade, Vist Ä?i Duel. Asi rovněŞ nÄ›kterĂŠ japonskĂŠ. A uĹž vĹŻbec nic to nevypovĂ­dĂĄ o kvalitÄ› lyŞí nezĂĄvodnĂ­ch. ObÄ?asnĂĄ prĹŻpovĂ­dka o pĹ™enosu zkuĹĄenostĂ­ ze zĂĄvodnĂ­ch tratĂ­ do lyŞí pro veĹ™ejnost je spĂ­ĹĄ efektnĂ­ marketingovou bĂĄchorkou. Na to, abych udÄ›lal vĂ˝teÄ?nou lyĹži pro kohokoliv s vĂ˝jimkou pĂĄr elitnĂ­ch jezdcĹŻ, si vĹŻbec nemusĂ­m drĹžet drahĂ˝ zĂĄvodnĂ­ tĂ˝m. Existuje nakonec dost malĂ˝ch novĂ˝ch znaÄ?ek, kterĂŠ to pĹ™esvÄ›dÄ?ivÄ› dokazujĂ­. SledovĂĄnĂ­ toho, na Ä?em jezdĂ­ X nebo Y, je spĂ­ĹĄe lyĹžaĹ™skou zĂĄbavou a příleĹžitostnĂ˝m tĂŠmatem k hovoru. Na příkladu Rossignolu vidĂ­me, Ĺže podle toho ani nelze usuzovat na prosperitu vĂ˝robce. (is)

NOVÉ i POUŽITÉ

í h pouŞitých lyŞ íc tn li a v k y k a r M

„FAKT CO0L“ , le y st e e fr , e d Freeri mky, obaky univerzĂĄlky, slalo

HUSTĂ? ceny

Şí a SNB: ly y k  j  p í n n ó Celosez komplet a z  K 0 0 5 . 1 jiŞ od

0ODÂŹĂ ANCEMIÂŹ ÂŹ 0RAHAÂŹ WWWMOJETISKARNACZ

XXXIBQQZTQPSUD[

-&5Â&#x;"/:Â…1"/,3Âż$Â…,6- "À¿,


CARVING

30

ŠÁRKA ZÁHROBSKÁ MÁ V LETOŠNÍ SEZÓNĚ URČIT Ě DŮVOD K RADOSTI. VE SVĚTOVÉM POHÁRU TOTIŽ DOKÁZALA VYHRÁT SLALOM V ASPENU A NAVÍC V TÉTO DISCIPLÍNĚ ÚTOČÍ NA ZISK MALÉHO KŘIŠŤÁLOVÉHO GLÓBU.

TEXT: DANIEL TICHÝ FOTO: ZOOM AGENCE

VAL D‘ISÈRE POPRVÉ SVĚTOVÝ ŠAMPIONÁT SJEZDAŘŮ PREMIÉROVĚ VE

FRANCOUZSKÉM VAL D‘ISÈRE

dostaveníčko Po šestnácti letech si dají nejlepší sjezdařská esa ích olympijských na francouzské půdě. Naposledy to bylo při zimn 1968 v Grehrách v Albertville v roce 1992, předtím při ZOH v Chamonix noblu a dvakrát se uskutečnil světový šampionát z nejtradičněj(1937, 1962). Nyní je na řadě Val d‘Isère, jeden tu do letošního ších pořadatelů klání Světového poháru. Těch se tohoto franroku odjelo už 151, mistrovství světa ale zavítá do couzského zimního střediska vůbec poprvé. Pořadatelé hlásí pár týdnů před vypuknutím velkého sjezdařského svátku účast téměř 600 závodníků ze 72 zemí. Carvingové borce má podle odhadů organizátorů vidět v akci v průběhu celého MS minimálně 200 000 diváků. K očekávané masivní invazi fanoušků dozajista přispívá chytrý tah organizátorů v podobě nulového vstupného. Pořadatelé návštěvníkům mistrovství rovněž slibují, že z cílového prostoru uvidí 90 procent závodního dění. Tomu jsou ostatně přizpůsobeny profily obou závodních sjezdovek ležících přímo proti sobě. Na jedné straně údolí, na hoře zvané Tête de Solaise (2 536 m) se rozkládá nově zbudovaná

sjezdovka „Rhône-Alpes“ pro rychlostní disciplíny žen (pojede se tu ale také kombinační slalom žen), zatímco na opačné straně se tyčí hora Bellevarde (2 807 m) se závodní pistou „Olympic Face of Bellevarde“, jejíž název napovídá, že se tu v již zmiňovaném roce 1992 konala sjezdařská klání o cenné olympijské kovy. Uskuteční se zde všechny mužské závody a vedle toho i soutěž družstev a obě točivé disciplíny v ženském podání. Mistrovské sjezdovky spojuje mimo jiné to, že u řady závodníků a jejich realizačních týmů budí přinejmenším rozporuplné pocity. Zejména v případě Face of Bellevarde jsou organizátoři

obviňováni z toho, že to se svou snahou udělat závodní trať co nejobtížnější kapánek přehnali. „Nemůžu říci, že by se mi líbila. Jsem docela zvědavý na to, jak se divákům bude zamlouvat, až uvidí ty nejlepší sjezdaře současnosti, jak místo toho, aby praktikovali hezký carving, budou spíše brzdit. Jinak se ani tato sjezdovka vzhledem ke svému převýšení a profilu nedá sjet,“ konstatuje na rovinu Petr Záhrobský mladší, který si na uvedené pistě zazávodil v polovině prosince v rámci Světového poháru, takže s ní má velmi čerstvou zkušenost. „Jel jsem zde super-G a obřák a u obou disciplín nebyly tratě moc dobře připravené. Bylo to dost rozbité, a tím pádem hodně nepříjemné pro závodníky s vyššími startovními čísly. Takže věřím, že pro mistrovství se to organizátorům povede lépe,“ dodává vítěz jednoho z letošních superobřích slalomů Evropského poháru. „Ta sjezdovka je opravdu brutální a všechny závody na ní seberou závodníkům mnoho sil. Nejen sjezd, který trvá dvě minuty dvacet a je neskutečně zatočený (to proto, aby na extrémně prudkém svahu sjezdaři nedosahovali tak vysokých rychlostí), ale i třeba obřák, a to už nemluvě o super-G, které je zde téměř totožné jako sjezd,“ přidává svůj postřeh Tomáš Bank. U sjezdovky pro klání žen zase může být problé-


www.dynamicski.com

POHLED DO CENTRA ZÁVODNÍHO DĚNÍ VE VAL D‘ISÈRE, VLEVO JE VIDĚT SPODNÍ, VELMI STRMÁ PASÁŽ SJEZDOVKY „OLYMPIC FACE OF BELLEVARDE“ mem horší viditelnost. „Ten kopec je na severní straně a podle zpráv, co mám k dispozici, tu je málo světla, často mlha a difuze,“ podotýká Petr Záhrobský starší.

Na mistrovství s Bankem, nebo bez Banka? Složení mužské části naší reprezentace pro MS 2009 je víceméně jasné. Již třetí sezónu je to stabilní pětice tvořená Kryštofem Krýzlem, Filipem Trejbalem, Petrem Záhrobským, Martinem Vráblíkem a Ondřejem Bankem. Všichni mají jednoznačně na to být na mistrovství světa ve „svých“ disciplínách do třicítky, přičemž když budou mít svůj den, není nereálnou záležitostí ani elitní patnáctka, či dokonce desítka. Všichni už v letošním Světovém poháru bodovali, všichni s výjimkou Ondry Banka, jehož rekonvalescence a zotavování se z následků rok starého těžkého zranění v Kitzbühelu zabírá více času, než se původně očekávalo. „U Ondry je situace taková, že se jeho návrat zatím o něco odkládá, protože operovaná noha ho ještě nyní (pozn. red. – na začátku ledna) trochu bolí a nepustí ho zatím do závodění na té nejvyšší světové úrovni. Každopádně pokračujeme v přípravě a v tréninku a Ondra s fyzioterapeuty dělají maximum pro to, aby byl pro mistrovství světa v pořádku a v optimální formě,“ komentuje momentální stav věcí okolo našeho historicky prvního sjezdaře na stupních vítězů v SP jeho bratr a trenér Tomáš Bank.

Kurfürstová veteránkou, Křížová novickou Český výběr chystající se do Savojských Alp rozhodně oplývá zkušenostmi. Vždyť kromě Kláry Křížové, našeho devatenáctiletého želízka v ohni zejména pro rychlostní disciplíny (a pro superkombinaci), jež bude startovat na světovém šampionátu vůbec poprvé, se všichni ostatní reprezentanti mohou pochlubit tím, že se již minimálně dvakrát na MS dospělých představili. Rekordmankou je v tomto ohledu Eva Kurfürstová (jede už totiž na své osmé mistrovství světa), následují Lucie Hrstková (chystá se na šestý start na MS), Petra Zakouřilová (čeká ji pátý světový šampionát), sourozenci Záhrobští

(také páté mistrovství světa), Martin Vráblík (připravuje se na čtvrté MS) a dvojice Kryštof Krýzl a Filip Trejbal, jež zažije atmosféru světového šampionátu potřetí ve své dosavadní kariéře. Bohužel do Val d‘Isère se určitě nepodívá slalomářka Michaela Smutná, která si v prosinci přetrhla vaz v koleni a letošní sezóna pro ni předčasně skončila. Ptát se na to, kdo je největší nadějí české ekipy směrem k MS 2009, by bylo ukázkovým nošením dříví do lesa. Šárka Záhrobská je již sedmou sezónu vlajkovou lodí tuzemského alpského lyžování a její stabilní výkony po celou dobu jejího působení ve Světovém poháru jsou více než příslibem i pro nadcházející mistrovství světa. Pro představu: k 4. 1. 2009 měla Šárka na svém kontě celkem 125 startů ve svěťáku, z nichž v 88 případech dokázala bodovat… A v 55 slalomech absolvovaných ve Světovém poháru se jen 6x nevešla do elitní třicítky, což je úspěšnost dokonce 90 procent – klobouk dolů! „Letošní sezónu máme velmi slušně rozjetou a vedle mistrovství světa jsou tu ještě důležitější priority, především se chceme pokusit o Malý glóbus za celkové vítězství ve slalomu a cílem je určitě i dostat se co nejvýše v celkovém hodnocení seriálu, tam míříme někam k 700 bodům,“ doplňuje Petr Záhrobský starší. Tak či onak se mají fanoušci sjezdového lyžování v jeho vrcholové podobě na co těšit, a že je české barvy ve Val d‘Isère při MS 2009 nepochybně svými výkony potěší, o tom ani není třeba dlouze pochybovat…

VR27L

VR27S

PROGRAM MISTROVSTVÍ SVĚTA V ALPSKÝCH DISCIPLÍNÁCH – 3.–15. 2. 2009 Úterý 3. února Středa 4. února Čtvrtek 5. února Pátek 6. února Sobota 7. února Neděle 8. února Pondělí 9. února Úterý 10. února Středa 11. února Čtvrtek 12. února Pátek 13. února Sobota 14. února Neděle 15. února

– – – – – – – – – – – – –

super–G ženy super–G muži tréninky sjezdů superkombinace ženy sjezd muži sjezd ženy superkombinace muži den volna soutěž družstev obří slalom ženy obří slalom muži slalom ženy slalom muži

Založeno na úspěchu... Výhradní dovozce a distributor pro ČR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o. www.amersports.cz


CARVING

32

Vrátíme-li se k tématu mistrovství světa, nelze se nezeptat na juniorské MS 2005 v Bardonecchii a vaše tehdejší zlaté vystoupení v klání slalomářů. Co vám dodnes z tohoto závodu utkvělo v paměti? Nebyl to moc jednoduchý závod, bylo dost teplo a trať byla hodně rozbitá. Kopec mi ale seděl a dobře jsem se na něm cítil, celé mi to tenkrát prostě vyšlo. Už po prvním kole jsem vedl a svůj náskok jsem pak udržel i ve druhém kole. Tehdy jste porazil několik dnes již velmi známých slalomářských jmen. O koho se konkrétně jednalo? Z mého ročníku 1985 to byli zejména Švédové Byggmark a Hargin a také Nor Jansrud. Ten měl poslední dva roky zdravotní problémy, ale pro letošek se vrátil a jezdí výborně, hlavně obřáky.

TEXT: DANIEL TICHÝ FOTO: WWW.FILIPTREJBAL.CZ

EYJMIBSVAĚDLČÍ TR FILIP TĚŽKÉ SLALOM Nikdy v historii nemělo vnaný tým české mužské sjezdové lyžování tak kvalitní a vyro připravující se slalomářů. Kvarteto Bank, Krýzl, Vráblík a Trejbal potvrdit i na v jedné tréninkové skupině bude chtít svou formu přijde na mistrovství světa ve Val d‘Isère. Slalom speciál tam JBALA (1985), řadu v poslední den šampionátu a pro FILIPA TRE ti na MS jednozávodníka Dukly Liberec, to bude co do jeho účas značně závod číslo jedna. V Bormiu na MS 2005 byl ve slalomu sedmnáctý, předloni skončil na šampionátu v Åre šestnáctý. „Letos to doufám už vyjde na první patnáctku,“ říká Trejbič a vysvětluje, proč je na mistrovství takový rozdíl mezi tím obsadit 15. nebo 16. příčku. „Kdo je v závodě do patnáctého místa, tomu se v dané disciplíně započítávají body do World Cup Start List. A kdo je v té disciplíně v pořadí WCSL mezi prvními šedesáti, ten má v ní ve svěťáku jisté místo startu.“

PARTNEŘI OSÚ AD SLČR

Vy jste ve World Cup Start List pro slalom aktuálně ve čtvrté desítce (43. místo – stav po slalomu v Adelbodenu), ale za zády máte řadu pronásledovatelů, kteří by se rádi do první šedesátky natlačili… Je pravdou, že letos už dokázala bodovat řada závodníků. Udržet se ve Světovém poháru v bodované šedesátce slalomu opravdu není vůbec jednoduché. Špička se neustále rozšiřuje, jezdí to strašně moc lidí, je tu rok od roku větší konkurence…

Jak osobně vidíte na MS souboj mezi slalomovými tyčemi o titul světového šampiona, koho ze startovního pole nejvíce favorizujete? Určitě se na tento závod hodně těší domácí Grange. Spoustu zkušeností má Kostelič. To jsou borci, kteří mají za sebou třeba 10 let ve svěťáku a jsou na nich ty zkušenosti jasně vidět. Ví, kde si mají na trati co pohlídat. Co se týče Rakušanů, těm se letos úplně moc nedaří. Černým koněm pro závod by mohl být Ital Moelgg nebo Američan Ligety. A když budou mít zrovna svůj den, mohou překvapit Švédové. Hodně se mluví o závodních tratích ve Val d‘Isère. Jaký názor zastáváte vy? Kopec je to velmi nepříjemný, řekl bych extrémně těžký. Trať na slalom bude hodně zatočená, branky budou často přesazené a nasekané jedna za druhou, bude to s velkými změnami rytmu. Klidně se může stát, že polovina lidí takto náročný slalom nedojede. Snad se to nestane ani vám, ani vašim reprezentačním kolegům… Věřím, že ne, že bude platit to, co se o mě říká, tedy že mi těžké slalomy svědčí. Hlavně abych ale byl už zdravotně v pohodě - nejdříve jsem měl začátkem prosince problémy s achillovkou a pak jsem ještě k tomu před Vánoci onemocněl angínou a dva týdny jsem se nemohl zbavit teplot. Teď už jsem naštěstí v pořádku a chtěl bych do začátku mistrovství světa absolvovat všechny slalomy Světového poháru, počínaje Wengenem přes Kitzbühel a Schladming až po Garmisch-Partenkirchen.


ATOM BYL ROZDĚLEN ATOMIC D2 – DOUBLEDECK™: PRVNÍ LYŽE NA SVĚTĚ, KTERÉ SE AUTOMATICKY PŘIZPŮSOBÍ KAŽDÉ SITUACI. DVĚ VOLNĚ POHYBLIVÉ DESKY NA SOBĚ UMOŽŇUJÍ TO, ŽE FLEXE A RÁDIUS SE INDIVIDUÁLNĚ PŘIZPŮSOBUJÍ TVÉ JÍZDĚ. VÝSLEDEK: OPTIMÁLNÍ OVLADATELNOST A ENORMNÍ ÚSPORA ENERGIE PRO JEŠTĚ VĚTŠÍ RADOST Z LYŽOVÁNÍ DÍKY D2 – DOUBLEDECK™. www.atomicsnow.com/doubledeck

D2 VARIO CUT LYŽE, KTERÁ SE AUTOMATICKY PŘIZPŮSOBÍ V KAŽDÉM OBLOUKU, AŤ JE JAKÝKOLIV. DÍKY SVÉ INOVATIVNÍ KONSTRUKCI MŮŽE LYŽE MĚNIT SVŮJ RÁDIUS BĚHEM JÍZDY. D2 VARIO CUT SE PŘIZPŮSOBÍ KAŽDÉMU OBLOUKU A DÍKY TOMU NABÍZÍ PERFEKTNÍ JÍZDNÍ VLASTNOSTI.

Výhradní dovozce a distributor pro ČR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o., www.amersports.cz Výhradní distributor pro Slovensko: G-SPORT s.r.o., www.atomic.sk


CARVING

34

zvládnout. Ale mrzí mě to, protože alpské lyžování mě stále baví. Je ale pravda, že skikros mě baví mnohem víc. Ten je určitě větší dobrodružství. A vy jste dobrodružným typem? Dalo by se říct, že jsem dobrodruh. Rád cestuju a nemusím mít vždycky úplné pohodlí. Přespat v autě a potom vyrazit lézt do hor mě naprosto naplňuje. Čím se pro vás osobně skikros od alpského lyžování nejvíc liší? Krom toho, že trať je mnohem členitější, plná překážek a jsme na ní čtyři nebo šest najednou, nejvíc se liší atmosférou a lidmi. Zatím je ve skikrosu mnohem větší pohoda a přátelštější atmosféra. Asi je to tím, že je to mladý sport. Ve kterém z vašich dvou sportů jste byl víc potlučený? Určitě ve skikrosu. Ani to nebudu vyjmenovávat, protože bych určitě na něco zapomenul a některé pády si ani nepamatuju. To kvůli silným otřesům mozku.

TEXT: TOMÁŠ MACEK (MF DNES) FOTO: KJUS

ŠAFÁŘ:

JSEM DOBRODRUH. A SKIKROS JE Čtyřikrát už se VĚTŠÍ DOBRODRUŽSTVÍ prosadil do první át osmý, nadesítky Světového poháru, jednou byl šestý a třikr ines. Zdeněk posledy v této sezóně ve francouzském Les Contam dním oboŠafář sice vyrůstal coby sjezdař, ale teď je jeho závo rem i lyžařskou láskou skikros.

Navíc v zemi, kde žije zatím nejúspěšnější skikrosař historie, Tomáš Kraus. I od něj se nyní může učit, vždyť společně cestují na pohárové závody a společný mají částečně i realizační tým. Šafář, rodák z Trutnova, který vystudoval management sportu a rekreace, lyžuje od dvou a půl let. A kamarádi o něm tvrdí, že „o tom bílym nesmyslu mluví pořád“.

Dalo by se říct, že jste utekl ke skikrosu z alpského lyžování, protože skikros je větší dobrodružství? Nedá se říct, že bych utekl od alpského lyžování, protože se v něm neustále pohybuji, ale už mnohem víc jako trenér než jako závodník. Dlouho jsem se snažil kombinovat obojí, ale prostě to nejde, protože se to časově nedá

Kdybyste si s Tomášem Krausem rozdali slalom, kdo a o kolik by vyhrál? Asi Tomáš. Byl lepší slalomář než já, ale na druhou stranu já jsem slalom trénoval nedávno a Tomáš už asi pár let ve slalomových brankách nestál. Možná by to bylo vyrovnanější, než si myslím. Ještě si vzpomenete, kdy naposledy jste proti sobě slalom jeli? Tak to si asi nevybavím. Určitě to bylo na mistrovství republiky. V jakém roce, to opravdu nevím. Ale je to dlouho. Jaké to vůbec je být v Česku druhým mužem za Krausem? Neleze vám někdy „na nervy“, že vás zastiňuje? Vždycky je někdo první a někdo druhý. Na nervy mi to neleze. Už jste ho někdy na trati „sejmul“? Asi ani ne. Jen jednou jsem mu skočil na záda při Světovém poháru v Japonsku, ale nakonec jsme to oba ustáli a postoupili do další rozjížďky. Co máte nejvíc společného? Tedy kromě lyžování… Asi cílevědomost a radost z pohybu. Chápal jste Stanley Hayera, že odešel do Kanady? A pomohl jeho odchod naopak vám? Stanleyho jsem chápal a v jeho situaci by to udělal asi každý. Jeho odchod mi nijak neublížil, ale ani nijak nepomohl. Vlastně se tím nic nezměnilo. Jako skikrosový tým jsme fungovali předtím a fungujeme stále.


35

Je skikros už plně profesionalizovaný sport, nebo vám ještě k profíkům z jiných lyžařských disciplín něco chybí? Skikros je sport jako každý jiný. Trochu se mění tím, že se stal olympijským sportem a stává se tak více respektovaným sportem. Někdo ho dělá profesionálně víc a někdo méně. Jestli nám jako sportu něco chybí, tak je to rozhodně větší podpora od FIS. Dá se už tedy skikrosem uživit? Sebe a případně rodinu? Pokud je člověk dobrý závodník a má štěstí, tak zřejmě ano, ale mě se to zatím nedaří. A čím se tedy živíte? Zatím hlavně jako trenér alpského lyžování. Tušíte, kým byste byl, kdybyste se nestal skikrosařem? Horolezcem, cyklistou anebo punkáčem. Říkají však o vás, že jste sněžný fanatik. Jak často se vám zdají lyžařské sny? Můj život je lyžování, to je pravda, ale sny o lyžování se mi nezdají anebo si je nepamatuji. Když tak milujete zimu a lyžování, znamená to že nemáte rád léto? Ale mám. Rád se pohybuji v přírodě v jakémkoliv ročním období. I když na sněhu se pohybuji asi opravdu nejvíc. Tipněte si: v kolika letech s lyžováním skončíte? Tak to opravdu nevím. Asi nikdy. Asi budu lyžovat, dokud mi to zdraví a věk dovolí. Co do té doby vyhrajete? Nechci dělat nějaká velkohubá prohlášení, která bych potom musel odvolávat a nebo

je vysvětlovat. Prostě budu dělat všechno proto, abych byl co nejlepší. Kam až se mi povede dostat, bude záležet na spoustě okolností, které nejsem schopen ani všechny ovlivnit. Vyhrát Světový pohár, mistrovství světa nebo olympiádu je samozřejmě snem a cílem každého sportovce a ani já v tom nejsem jinačí!

pálkař. Byl jsem spíš technický pálkař, takže jsem pálil újevky a postupové odpaly.

Co považujete zatím za svůj životní závod? Asi Světový pohár v Japonsku nebo možná Světový pohár ve Francii, když jsem poprvé jel malé finále na lyžích LUSTI české výroby.

Jak velkou šanci si dáváte, že získáte olympijskou medaili? 99,9 %.

Teď zabrusme trochu od sněhu dál, k vašim koníčkům. Jste náruživý rockerem, takže: Jaký nejtvrdší rock jste kdy slyšel? Nuclear metalovou kapelu Winter. Váš rychlostní rekord v autě? Přes 260 km/h ve VW Phaeton, ale neřídil jsem. Já sám asi v mém AUDI 100 typ doutník 200 km/h.

A ještě zpět k lyžování: Co všechno jste ochotný obětovat pro start na olympiádě? Dělám pro to všechno a nehodlám to měnit. Jediné, co neobětuji, je zdraví, které ale při skikrosu zrovna nešetřím.

Až budete znát olympijskou trať, můžete ji někde nasimulovat – a postavit si kopii? Bylo by to k něčemu? Určitě by to bylo skvělé, ale nevím, jak bychom se k takové informaci mohli dostat – a kde bychom trať postavili, také nevím. Doufám, že trať v Cypress Mountain, kde se letos pojede Světový pohár, se bude té olympijské podobat, abychom věděli, na co se máme připravit.

Nejbláznivější terén, kde jste jel na horském kole? Tak porůznu. Vždycky si člověk najde nějaký hezký úsek, který si uživá.

Kdy bude první trvalá specializovaná trať pro skikros v Česku? To nevím. Vím o tom, že na Dolní Moravě je trať postavená pro horská kola a v zimě se využívá pro boardercross a skikros.

Počet homerunů v baseballu, který jste s oblibou hrál? Několik jich asi mám, ale daly by se spočítat na prstech jedné ruky. Nikdy jsem nebyl silový

Troufl byste si takovou trať postavit? Možná, že bych se na tom chtěl podílet. Ale sám bych si na to asi netroufl, vždyť ani neumím ovládat rolbu.


CARVING

36

PŘÍBĚH ŠPATNĚ POJMENOVANÉ

MAŠINY

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: ARCHIV FIREM

ohyby, vyBylo nebylo. Když se kdysi dávno začalo jezdit sam ní byla spíše vstal problém, jak je používat na sněhu. První řeše objevily i aupodobná dnešním sněžným skútrům. Záhy se ale , vzadu přidala tomobily, jimž se vepředu místo kol nasadily lyže ale také pokradruhá osa s koly a obě se spojily pásy. Souběžně u. Bylo zřejmé, čoval vývoj plně pásového bojového vozidla – tank že právě pásy jsou správným řešením. Zatímco Evropa ve 30. letech vyráběla především tanky, staly se pravlastí moderních sněžných vozidel sněhem oplývající USA a Kanada. Průkopníkem známého jména byl například francouzský Kanaďan Bombardier (viz též BOX 1) a Američan Emmitt Tucker se svým vozidlem Sno-Cat (1940). Ten se v 50. letech pod sloganem „No snow too deep, no road too steep“ stal se svými typickými čtyřpásovými stroji hlavním výrobcem. Traduje se, že vynikající francouzský lyžař Emille Allais přivezl ze svého amerického pobytu nejenom kovové Heady, jež v Rossignolu okopírovali a vylepšili na přelomové závodní kovové lyže (1960), ale také myšlenku zavést „sněžné kočky“ v Evropě. Francie se tak na krátkou dobu stala evropským průkopníkem.

Mezitím v 50. letech v USA začala strojní úprava svahů a ZOH 1960 byly prvními, kdy už se tratě jenom neušlapávaly.

Zlatý věk nastává Počátkem 60. let, kdy se lyžování začalo těšit vzrůstající oblibě, se výrobci vyrojili i v Evropě: ve Finsku 1961 Formatic, v Itálii 1962 Prinoth, ještě předtím 1957 ve Švédsku Snow Track. Tehdy ještě převládala přepravní funkce a sněžná vozidla uspěla i v Antarktidě. Zatímco počátkem století ve známém souboji o dosažení jižního pólu Robert Scott doplatil také na to, že předčasně vsadil na technicky nedozrálé a poruchové motorové sáně, v 50. letech se pásáky staly neodmyslitelnou výbavou polárníků. S prudkým vzestupem popularity lyžování se

ale v 60. letech stále více přemýšlí o strojní úpravě sjezdovek. Zkoušejí se různá zařízení, především těžké tažené válce jako první druh pěchovadla. Slabé motory i málo tuhé rámy tehdejších strojů ale ještě žádnou náročnější práci neumožňovaly.

Ratrac nebyl Ratrac Začátkem 60. let začíná podnikavý Švýcar doktor Schleuniger dovážet americké stroje Thiokol a prodávat je pod názvem Ratrac. Ačkoliv vlastně Ratrac žádná vozidla nevyráběl, stačila následující desetiletka k tomu, aby se tento název stal v řadě jazyků obecným pojme-


Ĉ•ëîéëä‚m•éÚåáäéꕧ­•Ö“•«§•İ¸ Ĉ•ïYçêà֕§¥¥¥•äåÖàäëÖãØݕãÖ×Þém Ĉ•å‚Úãäè㐕Ùä•ßÖàdàäáÞë•ä×êëÞ Ĉ•…ëØÖçèàY•àëÖáÞéÖ

nováním takového stroje. Symbolem doby se stal především Ratrac S, vlastně Thiokol Snow Spryte, dovážený od roku 1964 a dobře zviditelněný innsbruckou olympiádou. V politickém uvolnění konce 60. let se nemnoho Ratraců dostalo i k nám a sloužily věrně až do 90. let, někde i déle. Mezitím ale Ratrac převzala švýcarská firma Rolba. Teprve ta začala „ratraky“ i vyrábět. My jsme tehdy říkali „ratrak“ i „rolba“, ale postupně zvítězil název druhý (viz BOX 1). Mezitím už byli ve hře všichni dnes velcí: Leitner (prototyp 1967) a těsně nakonec, 1969, dnes největší Kässbohrer. Trh byl ale značně pestrý (viz BOX 2). Většina značek ovšem postupně přestala vyrábět, část se zaměřila na jiný segment než úpravu tratí.

»æ祗Äƺ± ÇæîÜé—Çãìê—䫱•¨•®®¥•Àb ÇæîÜé—Çãìê—䪱•¨•«®¥•Àb

ÃÚßãäëe߅m•ÈãÖåÙçî• ·ää镛•¼áäëڕ¹çîÚç• éޅڕëîèê…m•çêàÖëÞØڕ ֕×äéî•åäâäØm• åçäêÙê•éÚåádÝä• ëïÙêØÝê£ »æ祗Äƺ±•¦•¨ª¥•Àb

Nejenom úprava, taky armáda Primárně „rolbovací“ sněžná vozidla jsou totiž jenom částí celého trhu. Nezanedbatelnou část tvoří přeprava nákladů i osob. Tato funkce jasně dominuje v severní Americe, kde se v současné době žádný opravdu velký stroj na úpravu sjezdovek nevyrábí. Menší rolby se využívají na úpravu tratí běžeckých a turistických. O nasazení u polárníků již řeč byla. Velký vliv na celý tento průmysl měly vždy armády. Žádný div: svět si v době vyhrocené studené války dobře pamatoval, jak v ruské zimě dopadli Napoleon i Hitler… Kässbohrer Flexmobil (1983) byl především zakázkou armádní. Tradiční švýcarský výrobce Meili, na rolbovém trhu už od roku 1966, dnes dělá především pásová vozidla speciální včetně armádních. Také Snow Track žil postupně hlavně ze strojů pro NATO. A nakonec i slovenská Mulda z 80. let prý byla především zakázkou pro tehdejší ZŤS Martin, ohromnou zbrojní továrnu Varšavské smlouvy. Od 80. let rovněž posiluje letní využívání strojů. Napřed spíše na horách, později ale třeba i na plážích.

îîî¥ÛðåØäàÚ¤êâà¥Úñ ÉǾþÉΕÈÅÄÇɕ裕磕䣡•À•Wޓàäëꕮ¡•¦®¥•¥¥•ÅçÖÝ֕® Ú¢âÖÞᯕ×êçÙÖèåäçéµ×êçÙÖèåäçé£Øï


CARVING

38

POJMENOVÁNÍ „Rolba“ uspěla i proto, že nabídla ústrojně vytvořené a potřebné odvozeniny: rolbovat, urolbovaný, rolbista. Vězme, že žádné „die Rolbe/a“ v němčině neexistuje. Tam se původně hodně říkalo „Ratrac“, ale pak prosadilo (Pisten)raupe, případně Schneekatze podle anglického snowcat. Paradoxně je i tato etymologie zavádějící. Původní Tuckerův Sno Cat nebyl žádnou kočkou, ale označením motoru známé firmy Caterpillar… Nedosti tomu: náš sněžný skútr je anglicky i německy ski-doo – a zase nesmyslně. Kanaďan Bombardier pojmenoval své vozidlo „sněžným psem“, Ski Dog. Podle legendy ale tak chybou v zápisu vzniklo místo dog „doo“, takže se po Alpách neprohání „šíhund“, nýbrž nic neznamenající „šídů“… A pro doplnění, české rolbovat je präparieren, hovorově walzen, v rampě pak shapen, s výsledkem präpariert, gewalzt, geshaped. Anglicky to groom, takže trať je groomed.

ASI NEZNÁTE Francouzské Yumbo, Poncin, Montaz (ano, výrobce vleků a lanovek krátce dělal i rolby), německý Fendt, švýcarské Stahl, Guvil, Meili, italské Oman, Favero, americké Kristi, rakouské Kahlbacher, Hämmerle (toho koupil Kässbohrer) či další jako Lely, Rotatrac, Foremost, Dickie, Iller… Vesměs už neexistují nebo sněžná vozidla nedělají.

35 let k dnešku

Lavina

Někdy během 60. let se místo tažených začaly Nesmíme ale zapomenout na „malou, ale používat válce hydraulicky přitlačované na sníh. naši“ Lavinu, výrobek Kovosportu Třinec. Takové byly Snow Mastery od Snow Tracku, Jednoduchý malý stroj posloužil zejména jako nasazené při ZOH 1972 v Sapporu. MS 1970 transportní, ale i při úpravě běžeckých tratí. Na v Itálii zase obsadil domácí Prinoth. Záhy nato menších vlecích jej dokonce nutili k úpravě. Byl ale už Kässbohrer PB 145D disponuje jak čelní sice jen náhradou dovozu stroje pořádného, radlicí, tak i přítlačným křídlem vzadu, tedy až ale své si odsloužil a leckde ještě dosluhuje. na chybějící frézu (s tou přišel jako první PrinoByl to asi poslední model s ovládacími pákami th 1973) vlastně systémem současným. Právě „rajčáky“ oproti kniplu (dnes i joysticku) strojů tento stroj se v polovině 70. let v Rokytnici stal zahraničních. legendárním „tankem číslo 23“ neboli první Sněžná vozidla a strojní úprava tratí měly moderní rolbou u nás. zásadní vliv na lyžování i na techniku zatáčení. Během dalších let se trh strojů na úpravu tra- Přispěly k jeho popularitě a rozšíření. Spolu tí vyčistil. Skončila Rolba i Snow Track, Thiokol s dalšími změnami umožnily jemnější způsoby a jeho následovníci a většina malých. Rozdělili ovládání lyží a napomohly posunu v technice si jej Kässbohrer jako největší výrobce, Leitner, směrem k současné jízdě po hranách. Mašina Prinoth a Bombardier s tím, že v Americe je je to pojmenovaná dost zmateně – nejsou v přepravě stále poměrně silný Tucker. V poto žádné Rolby a žádné kočky, ale jestli ještě sledních deseti letech pak dochází k podobné někde na horách nemá pomník, je to skoro koncentraci jako u lyží. Prinoth se v roce 2000 ostuda. stal součástí Leitnera, výrobu roleb silně omezil Bombardier (ještě předtím stačil dva kusy koupit špindlerovský Skiareál a doplnil tak tamější portfolio s prvním Leitnerem u nás z konce 80. let a dominujícími Kässbohrery). V současné době drží Kässbohrer 50 % světového a 60 % evropského trhu, kde vlastně aktuálně soupeří takřka jen s Leitnerem/Prinothem. Nejnovější kapitolou je pak nasazení strojů na úpravu a přípravu snowparků a U-ramp. Při ní se využívá nové nesené nářadí, z něhož nejnápadnější je tvarovač ramp, např. Pipe Magician.

ČÍSLA A VÝKONY Legendární Ratrac ze 60. let měl motor Ford s výkonem těsně přes 100 koní. Malá původní Lavina motor z rumunského terénního ARO s 57 kW. Výkony – motorové i pracovní – postupně vzrůstaly. Docela hezky je to vidět na pojmenování Kässbohrerů, i když číslo v názvech přesně výkonu motoru neodpovídá. Od modelu 145 přes 160, 170, 200, 240, 280, 300 až k současnému mastodontu 600 Polar. Ten má skoro třináctilitrový šestiválcový motor s 360 kW/490 HP. Důležitější je ale krouticí moment 2 200 Nm, jeho křivka a sladění všech parametrů. Nejsilnější Prinoth Leitwolf má skoro totéž: 320 kW/435 HP, 2 100 Nm od 1 000 do 1 300 otáček. Ve verzi s navijákem (1 900 kg včetně kilometrového lana) váží Polar přes 10 tun, ovšem díky širokým pásům z toho vychází měrný tlak 0,073 kg/cm² (menší stroje mají ještě méně). Průměrný pracovní výkon 103 000 m²/h, tedy 10 hektarů neboli 2 km dlouhou a 50 m širokou sjezdovku. Ohlašovaný 700koňový Bombardier prý firma vzdala a nejtěžší stroje už nevyrábí. Zajímavost: pěkné rolby vyrábí japonská firma Ohara. Nejsilnější model DF 430 má 310 kW/421 HP, 1 900 Nm a při ještě větší pracovní šířce uvádí až 120 000 m²/hod.

PĚTADVACET LET NAVIJÁKU Představil jej v roce 1983 Kässbohrer. Takový stroj plnohodnotně upravuje i při jízdě nahoru a při práci nestrhává sníh dolů, nýbrž ten sešoupaný dokáže vracet. Je dnes už běžný na prudkých tratích i v obtížném sněhu (hluboký, měkký jarní). K jejich rozšíření přispěla i úprava snowparků a U-ramp, kde by úprava big airů nebo práce s nasazeným tvarovačem bez navijáku ani nebyla možná. A jistě i to, že sníh je stále vzácnější, mnohdy draze vyráběný, a je s ním třeba pečlivěji hospodařit a distribuovat jej do potřebných partií. Spolu s bohatě stavitelnou radlicí a také jubilantkou, pětatřicátnicí frézou, tvoří dnešní standard – stále více i u nás.


7ÕISBEOÅNEPWP[DFNBEJTUSJCVUPSFNQSP 3KFċSNB#SFUUPOTSP UFM  XXXCSFUUPOD[

2008 VÍTĚZ SVĚTOVÉHO POHÁRU V OBŘÍM SLALOMU 3BEJDBM1SP

7ZIS¹UB[ÅTLBU,ÐJtw¹MPWÕHMPCVTWQPTMFEOÅN[¹WPEÄKFQSPTUÄ TFO[BÀOÅ7PCÐÅNTMBMPNVNVTÅUFIPEOÄSJTLPWBU KFUKBLPCM¹[FO BMZxFQVTUJUOBISBOJDFKFKJDINPxOPTUÅ BCZTUFEPT¹IMWÅUÄ[TUWÅ #ZMUPCPKWLBxEÁN[¹WPEÄQPDFMPVTF[ËOV"DFMLPWÁWÅUÄ[TUWÅ WF4WÄUPWÁNQPI¹SVKFOFKMFQtÅN[QÑTPCFN KBLKJ[BLPOÀJU

1IPUP;00. ‚3PTTJHOPM1VSF.PVOUBJO$PNQBOZ

 DBSCPO

3BEJDBM 8PSME$VQ 0WFSTJ[F 39


CARVING

40

KDO

SP MASTERS

Opět jsme si mohli přečíst, že lyžování je nebezpečný sport. Znovu to bylo v souvislosti s nejhorším možným koncem a i nyní se pod články na zpravodajských servrech dočteme zasvěcené komentáře, že za to mohou úzké a přeplněné české sjezdovky, špatná úprava tratí v domácích střediscích, absence ochranných sítí, případně přilby nebo dokonce národnost dotyčného. Ale ruku na srdce. Opravdu, např. těch 7 km záchranných sítí nebo přes 200 ochranných matrací, které byly jen v rámci projektu Energie českého lyžování v českých střediscích během posledních tří let instalovány, jsou to hlavní, co potřebujeme? Počet úrazů dále stoupá. Bez diskuze přilby na našich hlavách jsou užitečné a každá další síť nebo matrace pomáhá chránit naše zdraví, díky za ně! Nic z toho nás však neochrání tak, jako to, co nosíme pod přilbou. Zdravý úsudek, ohleduplnost a dodržování pravidel – i když se nám mohou zdát omezující, jsou daleko účinnější. Bohužel se zdá, že to v Česku nejde bez donucení. Jsme na tom tak špatně? Kdo ví? Srovnávat s vyspělými státy bude možné až v situaci, kdy nově zavedené ski patroly budou moci měřit rychlost na sjezdovkách, výtržníkům odebírat skipasy a udělovat pokuty nebo až nás na kopec nepustí bez přilby. Do té doby si to musí pod přilbou srovnat každý sám! (ls)

Světový pohár seniorů zavítá letos opět na sjezdovku Javor do Pece pod Sněžkou, a to ve dnech 28. 2.–1. 3. 09. Nejlepší současné sjezdaře seniory tak můžeme i letos uvítat v České republice a přesvědčit se na vlastní oči, že věk nutně nemusí souviset s výkonností. Česko je v seriálu Masters tradičně aktivní – první závod hostilo v prosinci 2001, druhý pak v březnu 2005 na Ještědu – i přes nepřízeň počasí se jej zúčastnila více než stovka závodníků z 10 zemí světa. Uspořádáním dalších ročníků Světového poháru Masters se Česká republika zařadila mezi pravidelné pořadatele v rámci FIS. Přestože sněhové podmínky byly vždy velmi špatné a dokonce hrozilo i zrušení závodu, účast potvrdilo téměř 150 seniorů z 12 až 13 zemí světa. „Pakliže udržíme pořadatelskou laťku i nadále ve stejné výši, budeme se opět těšit na unikátní setkání lyžařů-seniorů, Masters hvězd alpských svahů“, říká ředitelka této významná akce, Iva Kárníková z pořatelské společnosti SJ SKI s.r.o. (psw)

ZA TO MŮŽE

V PECI POD SNĚŽKOU

mmm$_dj[hifehj$Yp

Z I M A AŽ


41

TEXT: TIBOR ALFÖLDI

KRAUS VERSUS NOVINÁŘI

Postavil se do startovní brány v Harrachově jako první, razantně se odpíchl a za pár sekund byl po takřka bezchybné jízdě dole. „Sakra, on to asi opravdu umí,“ shodli se s úsměvem ostatní lyžaři na startu RWE KSN Cupu, mistrovství České republiky sportovních novinářů v obřím slalomu. Tomáš Kraus, mistr světa ve skikrosu, jim dal pořádnou lekci. A přiučit se od celkového vítěze Světového poháru přijeli před Vánoci na sjezdovku z Čertovy hory také stříbrní olympijští medailisté veslař Ondřej Synek a deblkanoista Jaroslav Volf. „Já už jel na lyžích 110 kilometrů za hodinu,“ chlubil se Synek, který je na běžkách i sjezdovkách jako doma. “Tak bacha, ať neodstartuješ pozadu,“ rýpli si do něj ostatní s úsměvem v narážce na veslařský start zády do směru jízdy. Nakonec byl pomalejší než Kraus v součtu obou kol v devatenácti GENERÁLNÍ PARTNER

brankách o sedmnáct a půl sekundy. „Hlavně ale, že jsem porazil kouče,“ culil se na vedle stojícího Milana Dolečka. Volf se ukázal jako zdatný lyžař. „Je to skvělé odreagování. A navíc je to taky voda, jen v jiném skupenství,“ povídal v dobré náladě Volf. „Ale tady se branek můžeš dotknout,“ neodpustili si novináři narážku na pravidlo vodního slalomu o trestných sekundách za dotek branky. „A červenou jezdi rovně ne v protisměru,“ zněla další úsměvná poznámka. Kraus kanoistu zdolal o „lichotivých“ deset sekund. Jeho kolega z reprezentace a pátý muž z olympiády, kanoista Stanislav Ježek, uchvátil všechny svým telemarkovým stylem. „Zaujmu alespoň elegancí a rytím držkou v zemi,“ chechtal se poté, co si v jed-

HLAVNÍ PARTNEŘI

né z branek „ustlal“. Stejně dopadla i osmá dálková plavkyně z Pekingu Jana Pechanová. „Pořád jste na mě spěchali a takhle to dopadlo,“ čertila se naoko po pádu. O zpestření se postaral český freeridový jezdec a basejumper Robin Kaleta, který trať sjel na lyžích s padákem. Kraus se Synkem po lyžování museli odjet a minula je večerní vydařená beseda o sportu. „Musíme taky trochu trénovat,“ omlouval se s úsměvem Kraus. „To my zůstaneme,“ mrknuli na sebe ostatní slavní sportovci. Závodu se zúčastnilo deset hostů a 22 sportovních novinářů, z nichž byl nejrychlejší Jiří Hölzel z České televize, který po dramatické bitvě porazil Tibora Alföldiho z ČTK. Výsledky lze najít na adrese www.t-base.cz. PARTNEŘI

Cestování vlakem na hory má svou tradici, eské železniní trat zdolávají horská sedla a míí do blízkosti lyžaských stedisek v našich nejvyšších horách. eské dráhy pipravily projekt D Ski, který vytipovává vhodná spojení pi cest na lyže, nabízí výhodné jízdenky a zajímavé benety pro ty, kteí jedou na hory vlakem.

VLAKEM BEZSTAROSTN NA HORY Na lyžaské svahy s D Ski Spolupráce eských drah s lyžaskými stedisky nabízí výhodné a bezpené cestování vlakem nejen do eských, ale i slovenských hor a do Švýcarska. Partnerské skiareály poskytují v období od 10. ledna do 29. bezna 2009 po pedložení jízdenky D 10% slevu na permanentky a skipasy. Tento rok doporuujeme i cenov zajímavý noní spoj z Prahy do Curychu, odkud lze dál pokraovat se zvýhodnnou jízdenkou Swiss Transfer Ticket na alpské sjezdovky.

Bezpen a v pohodlí s D Ski Vlaky eských drah vás za každého poasí dopraví za zimními radovánkami bez zbyteného stresu a v pohodlí. Tam, kde koleje pímo nevedou do skiareálu, eské dráhy spolupracují s provozovateli lyžaských stedisek, kteí návaznými bezplatnými skibusy lyžae odvezou od vlaku až k vlekm. Ve vlacích eských drah je peprava lyží, snowboard, bob a sánk zdarma.

S D Ski vlakem do eských a moravských hor Vlakem lze dojet z Liberce až tém ke sjezdovkám v lyžaských areálech Tanvaldský Špiák, z Plzn na Špiák na Šumav do areálu SportService. Pi cest do Jeseník, na Ostružnou, lze využít nkterý z rychlík a spšných vlak z Olomouce. Lyžaský areál SkiPec v Peci pod Snžkou pímé spojení se železnicí nemá. Spolupráce mezi areálem SkiPec a eskými drahami již tvrtý rok však umožuje cestujícím D pohodlnou cestu z Hradce Králové až do Pece s využitím vlaku.

Na lyže na Slovensko s D Ski Cesta vlakem - denními spoji EuroCity nebo noními lžkovými spoji - je do Tater nejen pohodlná, ale hlavn bezpená. Partnerské lyžaské stedisko Park Snow Donovaly se adí mezi nejlepší slovenské skiareály a areál Park Snow Vysoké Tatry na Štrbském Plese díky

www.cd.cz/cdski www.cd.cz/cdski www.cd.cz/autovlak www.cd.cz/slovensko

své nadmoské výšce až 1900 m n. m.nabízí lyžování od listopadu do dubna. Autovlak do Popradu nabízí výhody noního cestování vlakem a využití vlastního auta v míst dovolené. Více informací o autovlaku najdete na www.cd.cz/autovlak.

Do Švýcarska s D Ski rychle a pohodln Z Prahy do Curychu lze dojet jedním ze dvou noních vlak s lehátkovými a lžkovými vozy za zajímavou cenu již za 49 eur za jízdenku a lehátkový píplatek v jednom smru, do lžkového vozu již od 69 eur. Pro další cestu švýcarskými vlaky, které zajíždjí až pod ty nejzajímavjší sjezdovky a do svtoznámých lyžaských stedisek, doporuujeme jízdenky Swiss Travel System (www.MojeSvycarsko.com). Na jízdenku Swiss Transfer Ticket mžete od 10. ledna do 29. bezna 2009 v rámci projektu D Ski získat slevu až 50 % .

840 112 113


CARVING

42

SEMINÁŘ SNOW IV PARTNER RUBRIKY

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: VÖLKL

LEPŠÍ

MNOHÝ LYŽAŘ, MÍSTO ABY LYŽE OVLÁDAL, JE OVLÁDÁN SPÍŠE LYŽEMI

, Y K U OBLHO ORŠÍ LYŽAŘI? Už přes deset let se opájíme možností vyjíždět oblouky po ním vyslechli, hraně neboli carvingem. Mockrát jsme s uspokoje i na starých lyže takové, jaké zajede dnes slušný lyžař, by kdys jízda, že jsme žích nezvládl ani mistr světa. Znamená ale taková a díky nim naše taky lepšími lyžaři? Nebo jsou „lepší“ jenom lyže oblouky lépe vypadají a jsou rychlejší? Blbuvzdorné nářadí a vařená žába Obávám se, že celkově se „carvingem“ lyžaři nezlepšili, nýbrž ve svých dovednostech možná naopak spíše zhoršili. Dostali totiž takřka blbuvzdorné nářadí, jež v nejčastěji využívaném režimu – jízda obloučky ze svahu dolů – klade jen relativně malé nároky. Lyžaři si oblíbili lyže s malým rádiusem, jež zatáčejí, „když je jenom trochu necháte“. Delší a méně krojené odmítají. Stávají se tak otrokem rádiusu. Typickým je pro mě citát z jedné diskuse: „když jsou takřka rovné s R kolem 15 m a víc…“ Ocitli se tak trochu v roli oné pomalu vařené žáby: dostávali stále vykrojenější lyže a zvykali

si na jejich stále silnější samotočivost. Do toho poslouchali rady nás propagátorů: „zatáčejí samy“, „pracují za vás“, „nic nedělejte, jen naklopte na hrany“. A ono to funguje, lyže zatáčí, horká voda se stále dá snést.

jezdili na dvoumetrovkách s R mezi 40 a 50 metry a nějak nás nenapadlo, „že se nevejdeme“. A to bývaly sjezdovky užší. Jistě, vešli jsme se za cenu smyku či driftu. Jenže copak dneska většina lyžařů přinejmenším driftované přibrzdění nepoužívá taky? „Lepší“ je u nich jenom to, že v ideálních podmínkách zajedou oblouky po hraně. Je to ale takový důvod k oslavám? Opravdu čistě po hranách celý oblouk nejezdil kdysi nikdo. Čím lepší lyžař, tím více po hraně dokázal lyže vést a tím více dokázal zkrátit drift v zahájení. Nebyl jsem extra dobrý, také tratě nebyly dnešním profrézovaným manšestrem, ale občas, třeba v nově postavených tyčích, kde bylo třeba zabrat, se takový oblouk povedl. A nejvíce vzpomínám na jarní Chopok, kde se na ztvrdlém neježděném firnovém svahu mimo trať dal chytit rytmus a šlo vyříznout i sérii oblouků – neskutečný pocit! Kdo to zvládl na tvrdých „rovných“ dvěstěpětkách, předvedl podle mne víc než lecjaký dnešní úžasně krájející carver.

Snadno, rychle, s požitkem Kdysi, v začátcích carvingu, se také spekulovalo o tom, za jak dlouho vymizí dovednost jízdy s lyžemi předcarvingovými. Byla v tom i staromilecká obava dosavadních expertů, že nyní už řezat bude „skoro každej blbec“. Lze namítnout: k čemu staré dovednosti, když staré lyže mizí v propadlišti dějin? Vozka taky kdysi musel umět zapřahat a postarat se o koně, dnešní řidič už mnohdy nesmí ani vyměnit žárovku ve světlometu. Spolehnutí se na samotočivost lyží vlastně znamená přenechání většího podílu materiálu a vnějším silám a omezení podílu aktivních sil vnitřních. Už nemusíme tak „makat“ a můžeme se stát řidičem a vozit se. Je to nesporně úžasné a výhodné: trávíme méně času učením, méně se unavíme, více toho najezdíme a ještě si připadáme dobře. Je hezké, že nastala ta velká svoboda, pro niž nás kdysi nadchl Kuchler: vše je dovoleno, neexistuje žádná „správná“ technika. Lyžaři bez vyšších ambicí se tak dnes oblíbeným postupem „snadno a rychle“ nabízí jak zábava, tak dobrý pocit. A o ně přece většině jde. I celý související byznys potřebuje co nejvíce takto spokojených uživatelů.

Jenže také v pasti Kdysi jsme se vešli? Co je výsledkem? Méně zatáčivou sjezdovkovou lyži, tedy delší, s větším rádiusem, skoro nikdo nechce. Přece by se s ní „na naše sjezdovky nevešel“ a mohl jezdit snad jen někde v Alpách. Je snad tohle vizitka lyžaře dobrého, či dokonce „lepšího“? Ještě před patnácti lety jsme skoro všichni

Jenže zároveň se tak dostáváme do určité pasti této snadnosti. Dokonce dvojí. „Kroužič“ na elementární úrovni se stává poměrně rychle celkem úhledným lyžařem, aniž by získal dostatek zkušeností. V situacích, jež „neumí“, ovšem kouzlo končí. Je svah prudší? Udělaly se boule? Napadl čerstvý sníh? Vytvořila se jarní kaše? Rychlokvašenému carverovi je ouvej. Pokud se ovšem

Seznam autorizovaných servisních center MONTANA v R a SK:

www.montana-skiservis.cz podval snow 2007.indd 1

17.9.2007 18:50:29


AŽ KDYŽ VÍM, CO DĚLÁM, MOHU DĚLAT, CO CHCI drží jen na svém zeleném až modrém manšestru a pohybuje se v pohodovém režimu, může si krásně užívat. Ale i lyžař lidem obecným považovaný za „dobrého“ se na tuto svou úroveň dokáže dostat, aniž by byl nucený zvládnout základy nejúčelnější techniky. Té, již bych si Kuchlerovi navzdory troufl nazvat „správnou“, neboť univerzální a do jisté míry nadčasovou. A dokonce i ten starší zkušený, který se dříve musel tvrdě poprat s lyžemi rovnými, rychle zleniví. Neboť pohodlná carvingová lyže je jako přehnaně benevolentní rodič, jenž nám dovolil skoro vše a nenaučil nás disciplíně. Možná krásné dětství, ale ten náraz později! Ošidná snadnost carvingových lyží je vlastně i danajským darem. Hodně nám toho dávají, ale něco i berou. Je výborné, že je máme, ale platíme za to určitou daní.

Nenabírat rychlost Zkoušejte například na středním a později i na prudším svahu jet kontrolovanými oblouky tak, abyste nenabírali rychlost. Zapomeňte na carvingové „rychlost reguluju vyjížděním do vrstevnice“, na něž právě potřebujete ony širokánské sjezdovky, které „u nás nemáme“. Šněrovat sjezdovku cikcak a na krajích se v pohodlném zpomalení překlopit, zejména na hodně vykrojených lyžích, zvládne kdekdo. Nesmýkejte záměrně, ale na prudším ani nedržte za každou cenu co nejčistší hranu. Mnohokrát jsme upozorňovali, že to není ani účelné, ani vždy možné. Bez správných pohybů – dostatečného zahranění, naklopení pánve do oblouku s odklonem trupu, zatížení převážně spodní lyže, přesného přehranění a vedení lyží v oblouku – se vám to nepodaří. Stejně jako naprosté většině lyžařů na svahu. Což také není zrovna vizitkou „lepšího“ lyžaře. Ten současný má pocit, jak dobře těm carvingovým lyžím diktuje a jak ho pěkně poslouchají. Jenže mnohý je ovládán spíše lyžemi. Při výběru, jak píšu na začátku článku, i při jízdě. Přitom i v lyžování platí stará dobrá zásada „až když vím, co dělám, mohu dělat, co chci“.

FREESTYLEM K VŠESTRANNOSTI!

To, že freestyle není jen výstřelek pro mladé punkery, ale i logický směr, kam může namířit svou lyžařskou evoluci každý, i starší lyžař, prezentuje postoj lyžařské školy Happy Hill Sochor v Peci pod Sněžkou. Základy freestylového lyžování – odraz, jízdu na switch, otočku apod. – může aplikovalt každý i pro svou obvyklou rekreační jízdu. A mnozí zjistí, jak je pochopení podobných prvků potřebné pro vylepšení jízdního stylu důležité – ostatně instruktoři korigují i samotné základy lyžování jako postoj při carvingu apod. I freestyle je prostě pouze pohyb na lyžích a jeho studium lyžaře jen obohatí. Nabídku školy (více o ní na www.novaskolalyzovani.cz), která v rámci výuky bezplatně zapůjčí freestylové lyže zn. Salomon, jsme na vlastní kůži vyzkoušeli a výsledky byly silně pozitivní! Reportáž najdete na www.snow.cz.

Hlavní produktov˘ partner Organizaãního v˘boru MS v klasickém lyÏování Liberec


CARVING

44

BROUSIT NOVOU LYŽI?

TEXT: IVAN SOSNA

SERVIS

KONEČNĚ JDEME NA VĚC! dlaní a lyži Předpokládejme tedy, že jsme patřičně vybavení, odho máme uchycenou. Čím začneme?

Neznámý ski shaping Správným prvním krokem je dotvarování lyže. Pod tímto málo známým a ještě méně prováděným procesem se skrývá ohlazení konců lyže a úprava bočnic. Podstatou prvého kroku je „hrana, která nazabírá, má být kulatá“, tedy zbavená ostří. Vše vně kontaktních bodů lyže tedy obrousíme (např. hrubším dílenským pilníkem, ne tím na hrany!): hranu spodní i vrchní, i rohy patky. Efekt je především bezpečnostní. Spodní hrana lyže spočívá na plastu, který mívá u nové lyže šířku hrany. Když na ni chci nasadit pilník pod ostrým úhlem, zabíral by pilník i tento plast a za-

nášel se jím. Také vlastní bočnice bývá u některých lyží natolik kolmá (především na koncích, kde je lyže tenká), že brání pilníku být veden pod úhlem. Další prací je tedy odstranění části bočnice pod hranou, aby pilník zabíral jen kov. Speciální ořezávač bočnic je zde těžko nahraditelný, i když lze velmi opatrně použít třeba přední hranu úzkého pilníku, případně jiný vhodný předmět. Je ale značné riziko, že nástroj sklouzne a poškodí ostří hrany – u zbrusu nové lyže věc přímo bolestná. Na koncích lyže bude často nutné nasadit třeba hrubou rašpli nebo hrubý pilník a bočnici zde až skoro brutálně naúhlovat – jinak 87 º

Lyžař očekává, že nová lyže je připravená k použití. Bohužel je tomu tak jen částečně. I když pominu ski shaping, dotvarování, a jen povrchovou krycí vrstvu vosku, nelze se totiž spolehnout ani na precizní nabroušení. Nejčastějším problémem – a to nejenom u lyží z továrny, nýbrž i servisovaných – bývá nedodržení odklonu hrany v oblasti předního kontaktního bodu. Lyže coby nosník se v této nejširší a nejtenčí části při broušení chová trochu jinak, a tak se tam často odklon ztrácí. Ba dokonce může být konkávně prohnutá, takže v kontaktu se sněhem jsou hlavně hrany. Nejde je pořádně uvést do oblouku, zařezává se. Lyžař často mylně diagnostikuje příliš ostrou hranu a pracně vytvořené ostří zbytečně likviduje. Řešením je ale vytvoření odklonu pomocí pilníku s vodítkem. Viz též BOX 2. Absenci odklonu poznáte už při přiložení lyží skluznicemi k sobě, když slyšíte, jak se v předním kontaktu tře kov o kov. Totéž a navíc i konkávnost vám proti světlu ukáže rovný kus materiálu, ideálně kovu (zvukový efekt), přiložený přes skluznici. Takovou lyži ze servisu neberte a nechte ji přebrousit! Pokročilejší si ale mnohdy raději výsledný odklon hrany dotvoří sami.

až do konců hrany nedocílíte. Úpravu bočnic nikdy nešiďte, dobře sražené ušetří při broušení hodně práce i rozčilování. Na závěr je vhodné bočnice i horní hrany ohladit skelným papírem. Nezapomeňme, že v měkčím sněhu bude bočnice karvující lyže v možná větším kontaktu se sněhem než střed skluznice. Měla by tedy mít co nejlepší skluznost, podpořenou i občasným namazáním pastou.

Vlastní broušení Jestliže je lyže jetá, stále ještě nezačneme pilníkem. Upneme ji, přejíždíme po hraně bříškem palce

Prezentace textilií pro sport a outdoorové aktivity

17. – 19. 2. 2009

Brno – V˘stavi‰tû, pavilon D

www.clutex.cz

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ INVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Probûhne v rámci veletrhu:


45

a zjišťujeme, zda v ní nejsou poškození o kámen. Taková místa je nutné napřed ohladit hrubým kamenem nebo diamantem, aby nepoškodila pilník. V praxi tedy lehce přejíždím hranu kamenem (velmi jemný otřep se na ní na tvrdém udělá i bez nárazu na kámen) a palec-průzkumník mi říká, kde je případné poškození. Před pilníkem ji takto přejedu z boku i od skluznice. A teprve potom nasazuju pilník.

Konečně pilník Lyži upínáme skluznicí od sebe. Pilník mírně napříč úhelníku na stranu se zvýšenými kraji. Po skluznici tedy jezdí hladká strana úhelníku. Pilník může přečnívat jak přední, tak zadní částí. Běžně pracujeme směrem dopředu. U lyže běžné dnešní délky provedeme tři až čtyři mírně se překrývající tahy jedním směrem. Jedním směrem: tedy ne pilníkem po hraně sem a tam! Zpátky pilník vracíme těsně nad hranou. Udržujte si prázdný prostor, jímž podél lyže postupujete: zaškobrtnutím se může úhelník sesmeknout. I proto je výhodná servisní zástěra. Nejenom uchrání oblečení od špon, ale také zabrání, aby se záhybem či kapsou zadrhlo o vázání broušené lyže. (Kdo má Speedlock a na broušení ho sejme, pozná, jak hodně to broušení zpříjemní.) LEVÁ A PRAVÁ? Má smysl lišit levou a pravou lyži? Podle mne ano. Nabídne to možnost šetřit si „cennější“ vnitřní hrany (u funcarverů asi naopak) třeba při špatném vysněžení, přejíždění, jízdě s batohem apod. Při nedostatku času víme, které hrany lze při broušení ošidit. Můžeme tak ale také cíleně zkoušet, zda by nám nevyhovoval nepatrně větší odklon vnějších „malíkových“ hran. Vnitřní lyže bývá v oblouku méně zatížená a prohnutá, a tak se tyto hrany ve špičce mohou kousat až bránit plynulému zakrojení. Naopak vnitřní „palcové“ hrany mohou zůstat naúhlované agresivněji. Nevýhodou takového rozdílného naúhlování ale pak je, že si při přehození lyží nepřipadáme dobře. Je to jako často něco za něco.

Po každém přejetí hrany pilníkem doporučuju omést špony z lyže štětečkem a pilník a úhelník zbavit špon kartáč(k)em. Oddělovat každé tři tahy pilník od úhelníku a čistit je sice otrava, ale nedoporučuju to šidit. I tak se do skluznice něco špon zaseká, ale když je jich málo, slušně je na závěr odstraníme hrubým fibertexem (červený nebo šedý). Velký pečlivka může nalepit na skluznici mírně lepící pásku. Jak přitlačit? Jak jsem psal už dříve, je regenerace ostří dílensky tzv. hlazením, tedy prací s pilníkem pod lehkým tlakem. Při přeúhlování hrubším pilníkem je třeba přitlačit, ale poslední tahy jsou opět lehké. Cílem je získat ostří a odebrat co nejméně materiálu. Úhelník s pilníkem musíte držet pevně, ale ne křečovitě a vést rovně a jemně. O průběhu broušení vám hodně „řekne“ reakce hrany a pilníku. Kolikrát pilníkem táhnout? Udržovanou hranu stačí přetáhnout lehce jen dvakrát, někdy dokonce ani nemusí být pilník a stačí přejetí diamantem. Zanedbanou brousíme, dokud nezískáme ostří. Ještě větší prací je přeúhlování. K němu je nejvhodnější karosářský pilník (rašple) nebo hrubý pilník bastard. Ke změně o dva stupně bych jednoznačně bral rašpli, nebo ji raději nechal udělat servis.

Kdy je hrana ostrá? Často se říká „když bere nehet“. To je ale dost nepřesné. Dobré ostří bychom měli poznat citlivým prstem, např. bříškem nebo bokem palce. Ostří po pilníku ale ještě není tím, jež chceme. I při práci s jemným pilníkem nutně vzniká na vrcholu hrany otřep, tzv. grot. Ten je třeba odstranit. Nejjednodušší je přetažení hrany brusnou pryží, dokonalejší je pokračovat ohlazením hrany od skluznice i z boku jemným smirkem, keramickým kamenem nebo diamantem. Ze strany skluznice, kde hranu normálně nebrousíme, ji jenom třeba dvakrát lehce, mírným tlakem přejedeme. Z boku použijeme smirk třeba na pilníku, kámen nebo diamant upnutý podobně jako pilník k úhelníku a leštíme obousměrnými tahy poněkud intenzivněji. (Dokonale: z boku, poté od

skluznice, na závěr znovu z boku.) Otřeme do sucha. Poté fibertexem pod tlakem vyškrábeme ze skluznice nečistoty z broušení. Hnidopich ještě vykartáčuje lyži od špičky k patce bronzovým nebo měděným kartáčem. (Pokud by skluznice byla stále zanesená, vyčistíme ji zažehlením měkkého vosku a okamžitým stažením cidlinou.) Tak je lyže připravená k namazání. Dobře udělaná hrana je hladká a lesklá, ostří hladké bez grotu. Nenechte se zmást, když se vám bude zdát, že je méně ostrá než po pilníku. Falešný dojem ostrosti dodává právě grot. (I proto není nehet tím nejlepším vodítkem.) VARIABILNÍ ÚHLOVÁNÍ Úhlování hran není soutěží o nejpřesnější dodržení určitého úhlu, nýbrž snahou dopracovat se k podobě hrany, která bude konkrétnímu lyžaři vyhovovat nejlépe. Logika věci napovídá, že výhodná může být hrana s menším odklonem ve středu lyže (agresivnější, lepší držení) a větším ve špičce (nezařezává se, nebrzdí tolik), případně i patce. Takové určité nastavení umějí už i stroje, např. Montana, ale můžeme si je udělat i sami. Také čistému zahájení oblouku vnitřní, běžně méně zatíženou lyží takový zvětšený odklon hrany prospěje. Takže střed třeba 0,5 º, ale přední část až do kontaktu třeba až 1 º. Nebo 1 a 1,5 º. Ale nejde o ta čísla. Odklon postupně zvětšujte, vždy třeba dva lehké tahy pilníkem, a sledujte, jak se cítíte. U měkké lyže to asi nebude třeba, u tvrdé závodní to běžnému smrtelníkovi pomůže. Pro zajímavost: naší carvingovou snahou je vodit lyže kromě přechodu stále po hraně a jsme rádi, když nám už při malém zahranění pěkně zabere, drží a vede. Současná technika závodní jízdy v obřím slalomu s oním opožděným zahájením, kdy závodník některé oblouky zdánlivě sesouvá, aby poté zabral a pod extrémním úhlem vedl po hraně, ale vyžaduje odklon hrany naopak větší (a také větší podbroušení, aby výsledný úhel byl dostatečně ostrý). Taková lyže zabírá až při větším zahranění, jež ovšem umožňuje větší prohnutí a zkrácení rádiusu oblouku. Praxi lze vidět v úžasných náklonech nejlepších borců. Evidentně broušení jen pro ty, kdo na to mají… Pro někoho ale možná podnět nenutit se k agresivním 0,5 º, nýbrž klidně vyjít z 1 º (konce lyže možná až 1,5 º) a přidat na podbroušení. Mějte přitom ale na paměti, že zmenšit odklon lze jen zbroušením celé lyže, reálně tedy na stroji.


CARVING

46

A TEXT: JAROMÍR „KUMESTROL“ LOJZ

JÍM, TEDY LYŽUJI ZNAM PRO LYŽAŘE ANEB VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY – JEJICH VÝ krevního cukru. Potraviny s vysokým obsahem ký. Tak zněla Jezděte opatrně, nezapomeňte, že třetí den je kritic ním českém slova učitele Kardy na lyžařském výcviku v legendár den – pro filmu. Jak nastavit regenerační proces tak, aby se třetí nestal? mnoho z nás ve skutečnosti již den druhý – kritickým

Pohyb, tedy i lyžování, je činnost, která potřebuje pro „žití“ energii. Jak ji tělo získá, zpracuje a dokonale obnoví pro nové a nové výkony? Vítejte ve složitém světě lidského metabolismu, továrny, která z nás lidí dělá chodící superstroje na cokoli! Fyzická aktivita (lyžování) se dá rozdělit mezi aktivitu aerobní (s možností přísunu kyslíku, pro představu: chůze, lehký běh, přesuny na lyžích aj.) s dlouhodobým a pozvolným výdejem energie a anaerobní (kyslík jako hlavní energetický impuls chybí: posilování, sprint, záběr v oblouku – sjezd aj.) s rychlým, ale obrovským výdejem energie. Každý jedinec je jiný, fyzická kondice je taky různá. Tedy se vám lehce stane, že celý den odploužíte v aerobním režimu nebo ho odmakáte v ostrém anaerobním tempu. Oba režimy mají vlastní specifické požadavky na dietu a doplňky. Problém je, že sportovní lyžař prakticky celý den kombinuje oba režimy fyzické zátěže, a tudíž klade na organismus velmi vysoké nároky. A podle toho taky ta regenerace pro následný den a výkon u někoho vypadá.

Dieta Není to redukční trápení tlouštíků, dieta je odborný termín pro příjem potravy, ať se jedná o zdravou či hamburgery.

Tvorba energie Energie se tvoří (zdroj energie) z potravy-diety. Tak jako oheň potřebuje vzduch k hoření, tělo (organis-

mus) potřebuje potravu, aby mohlo fungovat. Přeměna potravy na energii je velmi komplexní proces, který má 4 základní fáze. TRÁVENÍ, ZAŽÍVÁNÍ, TRANSPORT, METABOLISMUS Trávení začíná již v ústech a pokračuje až do střev. Je to způsob přípravy (rozkladu) potravy kyselinami či enzymy (bio katalyzátory). Po strávení (vstup molekul potravy/ živin do krevního řečiště) jsou živiny transportovány do jater jako zdroj energie či pro další zpracování. Po zažití dochází k transportu na nejrůznější místa v těle (tam, kde je potřeba). A dochází samozřejmě k metabolismu („spálení“) živin a vzniku kýžené energie. Takto v těle pracují triliony buněk, které spolu s obrovským množstvím chemických reakcí tvoří dokonalý systém.

Hlavní zdroje a zásobárny energie: Základními zdroji energie jsou sacharidy (cukry), proteiny (bílkoviny), lipidy (tuky), které tělo získává ve stravě. Pak jsou k dispozici zásobárny přímo v organismu a to ve formě krevního cukru, svalového a jaterního glykogenu (sacharid) a ve formě tuku (král mezi energetickými zásobami). SACHARIDY: Hlavní úloha je energie. Jednoduché cukry (na slazení) slouží jako „rychlý“ zdroj a polysacharidy (škroby) jako „pomalý-dlouhodobý“ zdroj. Základním kamenem polysacharidů je monosacharid glukóza (hroznový cukr). Sacharidy jsou zásadní pro tvorbu

sacharidů jsou pečivo, rýže, těstoviny, vločky,ovoce, luštěniny, med, cereální tyčinky aj. Dostatek sacharidů ve stravě v průběhu lyžování, ale i během odpočinku je základ, bez kterého to prostě nejde. Lyžaři, kteří to na svahu myslí vážně a podají min. 2–3 hod. maximální výkon, by mohli uvažovat i o tzv. Carb Load nebo Carb Up metodě (nacukrování), mezi kulturisty známé jako „sacharidová superkompenzace“ (vhodné pro ty, co už mají alespoň nějakou kondici). Nacukrování je vlastně naprostá saturace organismu sacharidy – glykogenem, který pak zafunguje jako raketové palivo, až pojedete z kopce dolů. Funguje to tak, že např. 4 dny před startem víkendové „dřiny“ velmi omezíte na 3 dny příjem sacharidů (max 50 g/den) a vykompenzujete ho bílkovinami (i 3 g/kg). Ideální je si jestě zacvičit, a tak dostat z těla co nejvíce glykogenu. Poté, co tělo sacharidově „vyhladoví“, nastoupí cukrování. 1 den před výkonem se můžete naládovat ohromným množstvím sacharidů (min. 6–8 g/kg hmotnosti), které natěšené tělo připraví k odpálení na svahu. Sladká jídla nejsou vůbec na škodu, nepřehánět to ale s tuky (zpomalují metabolismus sacharidů). V odpoledních hodinách už se necpěte, ať má tělo čas se do rána připravit. Kvalitní ranní sacharidová snídaně vše doladí a vy budete připraveni na bohatýrský výkon. Doporučuji 2 ostré víkendy na lyžích – jeden s cukrováním a jeden bez. Budete tak moci porovnat, jak organizmus zvládne silovou práci a poté svalovou regeneraci. Cukrování je jedna ze základních a účinných technik pro navýšení síly, nastartování metabolismu a pro budování hmoty v silových sportech. A tím sjezdové lyžování v aktivní podobě (nevozím se, ale makám) je! Machinace se sacharidy a proteiny mohou být složité, necháme si tedy větší prostor na www.snow.cz.

FOTO: MYRIAM LANG-WILLAR/RED BULL

NEPODCEŇUJTE VÝZNAM JÍDLA PO NÁVRATU ZE SVAHU – NEJEZTE AŽ PO APRESKI!


Velmi elegantní také je mít s sebou speciální energetický nemrznoucí gel, který můžete průběžně pocucávat po celý den a zabezpečit tak správnou hladinu cukrů v krvi, a tím i dostatek energie. Navíc jsou tyto gely obohaceny o komplex minerálů zabraňujícím svalovým křečím a pomáhající oddálit svalovou únavu. Jsou rovněž doplněné o L-Carnitin, Taurin apod., což pomáhá zvýšit energetický zisk z tuků. Ze 100 g sacharidů získáme 1 670 kJ energie.

PRAVIDLO ČÍSLO JEDNA: Nízká hladina krevního cukru = únava, ztráta energie; čili neustále držet hladinu krevního cukru v normálu (vysoká či kolísání = také špatně)!

PRAVIDLO ČÍSLO DVĚ: Špatný/malý svalový aparát = špatná kondice, malé zásoby glykogenu, rychlá spotřeba krevního cukru a následná únava, ztráta energie; čili cvičení, kvalitní strava, dostatek bílkovin, relaxace!

PRAVIDLO ČÍSLO TŘI: Špatná strava? Málo svalů? Špatná kondice? = pomůže jedině zázrak anebo třeba potravinové doplňky (ty ale pomůžou hlavně disciplinovaným!).

Glykemický index GI PROTEINY: Hlavní úloha je stavební materiál (svaly aj.). Komplexní molekuly (obrovské), které jsou tvořeny z malých aminokyselin. Primárně neslouží jako zdroj energie (pro organismus nevýhodné). Bez dostatečného příjmu bílkovin ale tělo strádá a objektivně trpí. Každý lyžař, který se chce na svahu vydat, by měl uvažovat alespoň o sezónním příjmu min. 1,5 g bílkovin/kg hmotnosti/den (nejlépe celoročně). Pokud se nedostatečně zásobíte sacharidy a během týdenní dovolené se nebudete flákat, může se vám stát (asi určitě), že tělo začne „konzumovat“ svaly – získávat z nich energii (z opotřebených svalů) a vlivem následného nedostatku proteinů se tělo rychle oslabí, neregeneruje, následuje svalová ztuhlost, horečka atd. Jinými slovy od třetího dne už nebudete tak fit jako na začátku! Potraviny bohaté na bílkoviny jsou hovězí a drůbeží maso, ryby, mléko, sýry, vejce, luštěniny. Ze 100 g proteinů získáme 1 670 kJ energie. LIPIDY: Energetická bomba, která slouží pro dlouhodobé energetické zásoby. Jsou to molekuly triglyceridů a mastných kyselin. Lipidy jsou nezbytně nutné pro činnost/život organismu, ale v nadměrném množství a nevhodném složení jsou zároveň velmi nebezpečné. Jsou to oni, kteří organismus zásobují energií, když budete celý den v zápřahu na cca 50–60 % (přesuny, šlapání, jízda na vleku) nebo když je glykogen z těla „vymlácený“ (např. po náročném dni ještě večerní přesun na lyžích). Ekonomika a efektivizace metabolismu tuků by byla zvláštní a velmi důležitou kapitolou hlavně pro běžkaře a skialpinisty! Zvláštním druhem tuků jsou tzv. MCT (Medium Chain Triacylglycerols) tuky, které se dokáží velmi rychle transformovat na využitelnou energii při zátěži. Najdete je například v některých energetických gelech. Ze 100 g lipidů získáme 3 760 kJ energie

Energetická hierarchie – klíčová záležitost pro manipulaci s dietou a doplňky:

Může za to, že dnes je mnoho lidí obézních (konzumace potravin s vysokým GI), ale sportovec může ve správný okamžik z potraviny s vysokým GI učinit opravdový elixír. Když se dostane glukóza do krve, přijde na řadu inzulín, který ji transportuje do buněk jako zdroj energie. Čím rychleji přijatá potravina tento proces zajistí, tím má větší GI. Pokud tedy potřebuji dlouhodobý vyvážený příjem energie (aby nekolísala hladina cukru v krvi), konzumuji sacharidy (potraviny) s nízkým GI (ovesné vločky) a pokud potřebuji rychlou odezvu (doplnění energie po lyžování, při únavě, vyčerpání) sáhnu po vysokém GI (glukóza, jasmínová rýže, piškoty aj.). Tabulku základních potravin s GI a dalšími podrobnostmi a manipulacemi s GI naleznete na www.snow.cz.

Jídlo bezprostředně po výkonu – základ všeho! Vyčerpané svaly a vyprázdněné glykogenové zásoby? První půlhodinu po lyžování tělo neskonale dychtí po obnově energie a doslova nasává sacharidy a proteiny pro obnovu energie i svalstva. Pokud ale v tuto dobu nezajistíte dostatečný příjem kvalitní potravy nebo doplňků, riskujete pokles výkonnosti a zpomalení metabolismu, které způsobí nedostatečné zotavení. Vůbec nejhorší je v tuto dobu hladovět! Nepodceňujte význam jídla po návratu ze svahu (ne až po après-skii!). Ideálně 40–60 g proteinů, 60–80 g lehce stravitelných sacharidů s vysokým GI (bílé pečivo, banány, rýže)! Možno použít gainery a jiné koncentráty (viz níže).

Boj s nebezpečnými radikály – Antioxidanty Během svalové práce dochází ke vzniku volných radikálů (druhy, principy a další věci necháme stranou). Tyto radikály a jejich dlouhodobá přítomnost v organismu jej dalekosáhle poškozují. Dochází k poškozování buněčných stěn, obranyschopnosti atd. Proti tomu všemu bojují tzv. antioxidanty – veledůležité látky pro každého člověka, pro aktivního sportovce ještě více. Nejvýznamnějšími a nejdostupnějšími antioxidanty jsou vit. A, C, E a minerál selen či koenzym Q10.

ORGANISMUS – zpracování energie Krevní cukr (velmi omezené zásoby)

Cukr v krvi slouží jako okamžitý a efektivní zdroj energie (zásoba – minuty)

Glykogen (dlouhodobější zásoby)

Polysacharid ve svalech a játrech slouží jako záloha po vyčerpání krevního cukru (zásoba – hodiny)

Tuk (velmi dlouhodobé zásoby)

Energetická rezerva ve formě tuku jako poslední záchrana, ale špatně dostupná (zásoba – dny)


CARVING

48

MALTODEXTRIN Sacharidy jako zdroj energie jsme si představili. Maltodextrin je zástupcem „jídla v prášku“, není to ani jednoduchý ani komplexní sacharid (několik jednoduchých za sebou). Jeho energie tedy nepřichází okamžitě jako u glukózy, ale také to netrvá tak dlouho jako u komplexních a její využití je efektivnější z dlouhodobého hlediska. Prostě zlatá střední cesta a způsob, jak kontinuálně a hospodárně dodávat relativně rychlý zdroj energie. Jeho dávka se odvíjí od intenzity výkonu, jeho trvání a možnostmi jíst. Principiálně od 10 g (v KPZ) nebo stovky gramů v nápoji (má jen mírně nasládlou chuť, takže se s ním do čaje nebo vody nemusí šetřit). Já osobně jej doporučuji jako vynikající přísadu do nápoje pro celodenní popíjení (místo cukru!). Zásadní význam má jako regenerační nápoj hned po lyžování!!!

TOP TEN doplňků lyžařovy stravy Top ten zní skvěle, ale rád bych představil základní doplňky, které mohou mít smysl pro každého z nás, a 10 se dobře počítá (ve skutečnosti jsou jich desítky!) TEKUTINY – VODA Snad nikoho nepřekvapí, že při lyžování dochází k velmi vysokému výdeji tekutin, a vzhledem k tomu, že tělo je více než ze 70ti procent tvořeno právě vodou, je potřeba tuto životodárnou tekutinu neustále doplňovat. Hrozí dehydratace a kolaps organismu (je nutná při všech tělesných procesech. Vzhledem k tomu, že s vodou (potem a močí) odchází z těla i důležité minerály, kromě vody jsou velmi vhodné iontové nápoje (udržení osmotického tlaku aj.). V závěru nabídnu jeden tip na domácí elixír na svah i do terénu. SACHARIDY A PROTEINY V PRÁŠKU – GAINER, „WHEY PROTEIN“ Jde vlastně o analogii s polévkou či kaší v prášku, ALE dotaženou do naprosté dokonalosti. Jinými slovy ideální pokrm s vyváženým složením, který můžete kdykoli a kdekoli vypít (konzumovat) a udělat tak tělu okamžitou velkou službu. Gainery, směsi proteinů (15–30 %) a sacharidů, slouží jako okamžitý zdroj energie po výkonu či během výkonu. Já osobně je beru jako dokonalého pomocníka. Když potřebuji energii hned po tréninku, vezmu gainer. Mám jistotu, že dojde k efektivnímu a rychlému využití živin. Alegrici, pozor na výrobky s vysokým obsahem laktózy. Proteinové koncentráty (50–90 % proteinů), hlavně ze syrovátky (whey protein), zase slouží jako elegantní, rychle a dobře stravitelná náhrada bílkovinného jídla. Ne každý má chuť či čas se naládovat 200–300 g kuřecího s hromadou rýže najednou. Stačí rozmixovat 50–80 g proteinu cca 30 min. po požití gaineru (nebo výkonu) a mám „snězeno“ – dokonale! Tyto potravinové doplňky – levné a kvalitní „náhrady jídla“ – patří mezi pilíře sportovní stravy. Podrobnosti o koncentracích, množstvích a načasování můžeme opět detailně probrat na www.snow.cz.

BCAA (BRANCHED CHAIN AMINO ACIDS) BCAA jsou větvené aminokyseliny, které se uplatňují při regeneraci (obnově) a anabolizaci (výstavbě) svalové hmoty (leucin, valin, isoleucin; ideálně v poměru 2:1:1). Vzhledem k tomu, že jako základní složka bílkovin je okamžitě k dispozici, jde o ideální formu pro ochranu/udržení vašich svalů během výkonu i po něm. Jako takové mohou kompenzovat i energetické potřeby organismu. Jejich hlavní slovo přijde vždy, když nedodržíte dostatečný příjem proteinů ve stravě a ohrozíte tak stavební zásoby. Tyto aminokyseliny by měly být základem pro všechny, co to se sportem myslí vážně. Dávkovat 5–10 g před výkonem a ihned po výkonu. THEAMIN Opět aminokyselina, ale původem z čajových lístků. Také podporuje regeneraci, a to tím, že stimuluje hladinu mozkového nervového přenašeče kyseliny gama-aminomáselné (GABA), která zvyšuje hladinu růstového hormonu (vznik či obnova svalové hmoty). Po aplikaci před spaním tedy podpoří regenerační efekt během spánku (30–60 min. před spaním 50–200 mg). VITAMÍNY A MINERÁLY Vitamíny a minerály v organismu řídí mnoho procesů a zajišťují funkci organismu. Jejich každodenní příjem v pestré stravě by dnes již neměl být problém a alarmy z TV a letácích o nutnosti použití multivitamínů jsou nesmysly (utrácejte radši za něco jiného). Pro sportovce mají vitamíny a minerály trochu jiný význam, mnohdy úplně odlišný od normální populace. Taky po samotném intenzivním výkonu může dojít k jejich akutním ztrátám! VITAMIN A (A KAROTENOIDY) V tuku rozpustný vitamin, který ochrání váš zrak, ale zajišťuje i ochranu plic a kůže. Samozřejmě je důležitým antioxidantem. Jeho zdrojem je rybí tuk, játra (karotenoidy v zeleném, žlutém a oranžovém ovoci a zelenině). Pozor na předávkování! To může být nebezpečné, opatrně tedy s multivitamíny (dávka více než 50 000 I.U. je toxická).

VITAMIN C Podporuje imunitu a jako takový vykazuje velmi silnou antioxidační aktivitu. Je to zásadní bojovník pro sportovce, kdy chrání organismus i svaly po intenzivní námaze před napadením agresivními radikály. Proto klidně 500 mg ráno a 500 mg po sportování. Není nebezpečný, případné přebytky vyloučíte v moči. Jinak zdroj – ovoce a zelenina, ale dobře poslouží pilulky. VITAMIN E Velmi silný antioxidant – spoluhráč a partner vit. C. Podporuje imunitu a prevenci srdečních onemocnění. Éčko jako v tuku rozpustný dostanete do těla v oleji, ořechách, semínkách a zase jako pilulky (nutná dávka 8–10 I.U.). KYSELINA LISTOVÁ (FOLACIN) Je členem skupiny známého vitaminu „B komplexu“, nutná pro tvorbu červených krvinek a ty pro rozvoz kyslíku v organismu (svalová práce). Ale hlavně taky se účastní metabolismu proteinů a tím přispívá k ochraně či výstavbě svalové hmoty. Denní dávka je 400 mikrogramů, ale můžete si na noc dát nášup! Zdroj v potravinách je překvapivě listová zelenina, ale taky játra, žaludek, fazole či celozrnné obiloviny. Možno pořídit jako pilulky pro těhotné ženy :-). VÁPNÍK Ca (KALCIUM) Ze všech minerálů ho nosíme v těle nejvíce, spolu s fluorem jsou základním kamenem kostí (asi 1,5 kg Ca). Společně s hořčíkem reguluje srdeční činnost, je součástí mechanismu nervových vzruchů, svalové práce aj. Jeho dostatečný příjem (až 1 200 mg/den) zajistí kvalitní a silné kosti. Každý rok se asi 20 % vápníku v těle vymění, dbejte na to, aby bylo z čeho. Aby se vápník mohl v těle dobře vstřebat a uplatnit, je potřeba zajistit také dostatečný příjem vit. D. Vápník z živočišných zdrojů je mnohonásobně lépe využitelný než z rostlinných zdrojů (info pro vegetariány). Nejbohatším zdrojem vápníku je mléko, sýry, sojové boby, losos, arašídy. CHLÓR Cl (CHLOROS) Pomáhá odstraňovat odpadní látky z organismu, reguluje rovnováhu kyselin a zásad v krvi. Do organismu ho vpravíte hlavně ve formě jedlé soli v kombinaci se sodíkem či draslíkem. Pozor na její zvýšený příjem. Pouze pokud se hodně potíte a sportujete! CHRÓM Cr (CHROMIUM) Známe základní poučku: nedopustit, aby náhle a hodně poklesla hladina glukózy (krevního cukru) v krvi (hypoglykémie). Chrom je ten, který je tomu schopen zabránit. Mezi preparáty se dá pořídit jako Chrompikolinát


FOTO: TERO REPO/RED BULL

Vržou vám klouby? Promažte je!

(min. 30 mikrogramů/den). Užívání chrómu není zcela nezbytné, ale pomůže a dobře. Lidi, co mají problémy s kolísáním hladiny, a hlavně diabetici (Cr se účastní s inzulinem v metabolismu sacharidů) ho jistě využijí. ŽELEZO Fe (FERRUM) V mládí vám pomohlo při růstu, nyní se zavděčí odstraněním únavy. Nejlépe vstřebatelné je ve vazbě na aminokyselinu (červené maso, žloutky, ořechy), takže nechroupat hřebíky!

přispívá k lepšímu

novinka

„promazání“ kloubů

snižuje tření

HOŘČÍK Mg (MAGNESIUM) Je nutný hlavně pro další látky v organismu, jako je vápník, vit. C, fosfor, sodík či draslík, selen. Kdo zná svalové křeče, má problém s nedostatkem hořčíku. Jeho oprávněnou zvýšenou spotřebu při sportu vyřeší konzumace minerálky se 150 mg/l Mg a více (nepřehánět). SELEN Se (SELENUM) Ze všech jeho funkcí je nejdůležitější jeho vysoká antioxidační aktivita. Muži jej potřebují ve větším množství než ženy. Pro zajímavost prozradím proč. Více než polovina jeho celkového množství v těle je u mužů umístěna ve varlatech a prostatě a z organismu se ztrácí ejakulací (pozor na divoké párty během sportování:-)). Denní potřeba pro muže je cca 100 mikrogramů. Kdo nemusí dary moře, ledviny či játra, poslouží dobře tabletky. KOFEIN A TAURIN Kofein krátkodobě zvyšuje výkonnost, ale poté následuje období zvýšené únavy, zvýšený příjem způsobuje bušení srdce, úzkostné stavy a nespavost (káva, čaj, čokoláda, preparáty). Dávka může být od 50 mg (silné kafe) až po jednorázově 200 mg a více v preparátu, ale pozor na oči, aby nevypadly z důlků, bude to rychlá akce (jako z hopsinkové šťávy). Je to zachránce z nejhoršího, ale po té musí následovat pauza a jídlo! Taurin posiluje funkci srdečního svalu, má pozitivní psychický vliv (úzkost) a významně tedy může pomoci při překonání slabosti a únavy. Často kompenzuje nedostatky kofeinu a i proto je v v hojné míře v legendárním nápoji RedBull. Přirozeně jej obsahují vejce, maso zvláště rybí, mléko, ale NEJ jsou energetické nápoje. Dávka až několik set miligramů jednorázově. KLOUBNÍ PREPARÁTY Lyžování je sport, který extrémním způsobem zatěžuje kloubní aparát. Je pošetilé nevyužít možností, které neměli předešlé generace a nepřilepšit si některým preparátem s obsahem Glukosaminu, MSM, kolagenu, hyaluronové kyseliny a dalších komponent, které dnešní bohatý trh nabízí. Jako prevence a podpora obnovy při zvýšené zátěži jsou ideální, ALE jako „lék“ při již rozvinuté artróze či jiném poškození kloubů vlivem neléčeného úrazu jsou již diskutabilní. Jinými slovy prevence při sportu nade vše.

kloubních ploch

Schváleno MZ ČR jako doplněk stravy.

Proenzi®Hyal - výživa a regenerace kloubní tekutiny Stejně jako v motoru auta musí být olej, tak i pro vaše klouby je důležité, aby byly správně promazané. Speciální péči si proto zaslouží kloubní tekutina, která působí v kloubu jako mazadlo. Snižuje tření kloubních ploch a umožňuje hladké pohyby kloubů. Jednou z nejdůležitějších součástí kloubní tekutiny je kyselina hyaluronová. S přibývajícím věkem však dochází k jejímu úbytku v kloubní tekutině. Vhodným řešením, jak tuto látku doplnit, je novinka Proenzi® Hyal. Každá tableta Proenzi® Hyal obsahuje unikátní látku Hyal-Joint® – vysoce kvalitní přírodní extrakt kyseliny hyaluronové.

Proč Proenzi? Pohyb bez bolesti! Gara

a nce kv

l

ity

Výrobce: Walmark, a.s., bezplatná infolinka 800 900 776, www.proenzi.cz


CARVING

50

KREATIN Kreatin je vládce mezi doplňky pro silové, ale i pro vytrvalostní sportovce. Klinické studie (i osobní zkušenosti) jednoznačně prokázaly jeho velmi pozitivní vliv na svalový růst, navýšení svalové síly a výdrže organizmu, jakož i regeneraci. Zkrátka kreatin opravdu funguje a po jeho užívání budete silnější,

vydržíte více a déle a při zapojení silného silového tréninku i zmohutníte! Jinými slovy, pochválen buď kreatin. Dávkování je různé a záleží na smyslu použití kreatinu (regenerace, síla, výdrž, hmota aj.). Pro naše účely se jeví jako vhodné 5–10 g 2x denně min. 10–14 dnů před zahájením sezóny a pokračovat min 1–2 měsíce. Případné přebytky jsou bez problémů

Závěrem…

NÁPOJ DLE KUMA Pro celodenní použití je možné připravit spoustu nápojů. Jeden z těch zásadních je ten, který zajistí neustálý přísun vody, vitamínů a minerálů, živin, energie, dal se pít a nebyl dražší než koňak. Jako příklad může posloužit tak trochu jiný čaj. 1 litr vody čaj (dle chuti – pozor na třísloviny z dlouhého luhování) 50–150 g maltodextrinu (dle intenzity a doby aktivity) cca 1 g soli (malá lžička) cca 100 mg hořčíku (můžeme přidat šumivý multivitamin) 100–200 mg kofeinu (jen pro namáhavější situace!) 10 g BCAA dochutit medem

vyloučeny močí. Kreatin se nejlépe vstřebává spolu s jednoduchými sacharidy (třeba s džusem nebo glukopurem), a NE během výkonu! Na trhu se vyskytuje několik forem kreatinu. Jejich výhody oproti klasickému monohydrátu jsou stále předmětem diskusí. Pravdou je, že kreatin monohydrát je prověřený dost a dost.

Neustálým popíjením tohoto nápoje během lyžování či šlapání se vám jen velmi těžko stane, že dojdou základní energetické zdroje a večer lehnete popelem (pro případné rychlé zahnání žízně doporučuji ještě camelbag nebo lahvičku s čistou vodou nebo neslazeným čajem). Nutno podotknout, že dnes je možné sáhnout po kvalitním iontovém nápoji a do kapsy přidat energetický gel a tyčinku. Což je řešení pro ty, co neradi sami něco míchají.

Problém výživy a potravních doplňků je velmi komplikovaný pro normální režim natož pro aktivní sport. Proto omluvte občasné strohé komentáře vysvětlení a pro někoho možná nekompletní výčet. Každý uvedený odstavec se dá podrobně rozepsat na mnoho stran. Diskutovat a poptávat další konkrétní případy „čachrů“ s doplňky a stravou můžete na SNOW.cz. Autor je absolventem VŠCHT v Praze, chemie a analýza potravin

www.czech-powerbar.cz POWERBAR PERFORMANCE C2MAX TYČINKA

Nová energetická tyčinka 60 g s novou recepturou (lépe se rozmělňuje a jiné složení glukózy a fruktózy) s příchutí čokolády, banánu, vanilky, sušenky/smetany, kofein kokos, kofein maliny, dvojitý kofein cola, mango, lesní ovoce.

MOC: 58 Kč

POWERBAR PERFORMANCE ENERGETICKÉ GELY

Nové energetické gely 41 g s recepturou C2max s příchutí citron/ limetka, kofein jablko, vanilka, tropické ovoce, kofein černý rybíz, jahoda/banán.

MOC: 49 Kč

POWERBAR ISOTONICKÝ NÁPOJ

Isotonický nápoj s příchutí citronu, lesního ovoce a pomeranče. Balení: 385 g/770 g/1,4 kg

MOC: 220/390/ 690 Kč


51

www.aminostar.com NOVINKA NA TRHU

PROTEINOVÉ TYČINKY ROX® 27 A ROX® 33 ®

od Aminostaru s vysokým obsahem kvalitních proteinů stanoví nová pravidla. Proteinová tyčinka ROX® v ideální velikosti 60 g (ani moc, ani málo) s vysokým obsahem komplexních proteinů a sacharidů ti pomůže rychle obnovit ztracenou energii, doplní proteiny, účinně podpoří tvorbu kvalitní svalové hmoty a hlavně totálně uspokojí tvoji chuť! ROX® tě prostě dostane!

XPOWER™ TRIPLE LAYER ENERGY BAR

ENERGIT EXTREME

Jdete na náročný trénink nebo budete podávat maximální výkon při závodech? Cítíte se unavení, chybí vám energie a nemáte možnost se pořádně najíst? Lahodný a vydatný zdroj energie je tady! Xpower™ Energy Bar je jedinečná energetická tyčinka s obsahem komplexních sacharidů (rychlé a pomalé cukry), tvořená základem z ovesných vloček, rýžových křupinek, rozinek, medu, zalitá šťavnatým ovocným želé a obalena lahodnou jogurtovou polevou. Prostě 3 dokonalé vrstvy chutí z přírodních zdrojů nabité energií. Xpower™ Energy Bar – zakousni se!

MOC: 39 Kč

MOC: 47 Kč

AMINOSTAR® KREA-GENIC™

• Nejmodernější, dvojitě chráněná forma kreatinu s vynikající vstřebatelností, bez vedlejších účinků • Nárůst absolutní síly a výkonnosti je patrný již po prvních dnech užívání • Zvýšení maximální zátěže vede ke kvalitnějšímu tréninku a tím i rychlejšímu a mohutnějšímu nárůstu svalové hmoty • Rychlejší a hlubší regenerace, snížení pH krve a laktátu po výkonu

MOC: 829 Kč / 180 kapslí

XPOWER

www.vitar.cz

Pro okamžité dodání energie při zvýšeném tělesném výkonu. S příchutí grepu a citrónu. Energit Extreme zaručuje okamžité doplnění energie před náročným výkonem. Jeho velkou předností je, že dodává energii velmi rychle. Obsahuje kreatin a taurin. Kreatin je přirozená organická látka, která se vyskytuje v lidském organizmu. Naše tělo získává část potřebného kreatinu z potravin a část z aminokyselin. Slouží především jako velmi rychlý zdroj energie, zvyšuje výkon svalů, podporuje tvorbu svalové hmoty, nárůst aktuálního výkonu a urychluje regeneraci po tréninku. Taurin je základním stavebním kamenem mnoha druhů bílkovin. Je nezbytný při trávení tuků a vstřebávání vzniklých mastných kyselin a vitaminů rozpustných v tucích. Z hlediska sportu je zajímavý díky své funkci „insulin mimicker“, tzn. že napodobuje funkci silně anabolického hormonu inzulinu, pod jehož vlivem se do svalových buněk dostává energie a aminokyseliny. Působí také jako stimulující látka, podporuje činnost nervové soustavy, zlepšuje fyzickou i psychickou výkonnost, pomáhá regenerovat organizmus po výkonu a oddaluje nástup únavy. Balení: plechová krabička s 50 vitaminovými tabletami

MOC: 40 Kč

CARBOGEL®

XT

Energetický gel speciálně vyvinutý pro lyžaře a cyklisty, určený pro vysokou a déle trvající fyzickou zátěž. Je speciálně sestaven z komplexu sacharidů tak, že nejrychlejší složky (fruktóza) začínají působit prakticky okamžitě a dále je následují složitější sacharidy, čímž je dosaženo rovnoměrného využití energie v průběhu výkonu. Zisk celkové energie je potencovaný L-karnitinem a energeticky ihned využitelnými MCT tuky. Obsah taurinu přispívá k lepší koncentraci a oddálení psychické únavy. Na rozdíl od běžných gelů je obohacen o komplex minerálů NoCramp™ účinně působících proti svalovým křečím. Po výkonu přispívá k rychlejší regeneraci. Carbogel® XT plně respektuje vysoké požadavky organizmu profesionálních i amatérských sportovců. Carbogel® XT zabezpečí dostatek energie pro váš sportovní výkon! S Xpower Carbogel® XT získáte: • Dostatek energie pro náročný sportovní výkon • Podporu využití tuků pro zisk energie • Účinnou ochranu proti svalové únavě a křečím • Podporu rychlé a hluboké regenerace

MOC: 41,50 Kč

www.proenzi.cz

REVITAL KOENZYM Q10 + vitamin E + selen (30 a 60 mg) Pro vyšší výkon organizmu. Bioaktivní forma zaručující výbornou vstřebatelnost. Tento přípravek obsahuje koenzym Q10 přírodního původu v kombinaci s vitaminem E a selenem. Všechny tyto látky patří do skupiny antioxidantů. Posilují imunitu a odolnost organizmu a zpomalují proces stárnutí. Vitamin E a selen navíc podporují příznivé účinky koenzymu Q10. Koenzym Q10 si tělo vyrábí samo. Při zvýšené zátěži nebo ve vyšším věku ale jeho produkce klesá a je potřeba jej dodávat prostřednictvím potravinových doplňků. V případě jeho nedostatku pociťujeme úbytek energie či chronickou únavu. Koenzym Q10 je dodavatelem buněčné energie, působí preventivně proti nemocem srdce a krevního oběhu, snižuje krevní tlak a podporuje činnost srdečního svalu. Odstraňuje pocit vyčerpanosti, zlepšuje kondici a navozuje pocit síly a zdraví. Vitamin E zlepšuje krevní oběh a zmírňuje únavu. Selen zpomaluje stárnutí a podporuje pružnost tkání. Selen s vitaminem E mají tzv. synergický efekt. To znamená, že spolu působí mnohem silněji než každý zvlášť. Koenzym Q10 je rozpustný v tucích, proto je pro lepší vstřebatelnost vyráběn v želatinových kapslích s olejem.

MOC: 3O mg 157 Kč, 60 mg 274 Kč

VYPROŠŤOVÁK

PROENZI 3 – PRO ZDRAVÉ KLOUBY

Doplněk stravy Proenzi 3 poskytuje profesionální péči a ochranu namáhaným kloubům. Obsahuje kombinaci 3 účinných látek, které vyživují klouby, obnovují strukturu kloubní chrupavky, pomáhají tlumit bolest a zlepšovat pohyblivost kloubů. Glukosamin a chondroitin jsou základní stavební složky kloubní chrupavky, které se zabudovávají přímo do její struktury. Unique MSM podporuje tvorbu kolagenu a správné utváření chrupavčité a kostní tkáně. Proenzi 3 účinně působí ve všech kloubech – kolenní klouby, kyčelní klouby, klouby rukou a páteře.

Postaví vás na nohy po nadměrné konzumaci jídla a pití. S příchutí citrónu. Digestivum Vyprošťovák obsahuje kombinaci hydrogenuhličitanu sodného (jedlá soda) a kyseliny vinné, které pomáhají při zažívání. Forma šumivých tablet je navíc velmi šetrná k zažívacímu traktu. Vyprošťovák uklidní váš žaludek a tím vám dodá potřebnou energii a sebevědomí do nového dne. Je balený v tubě po 20 šumivých tabletách.

MOC: 799 Kč / balení 180 tablet

MOC: 47 Kč

www.sportkoncept.cz

info@sportkoncept.cz

sunhelmet.cz snow collection 2008–2009


2 – 0 0 20

HISTORIE

52

1 – 80

9 1 0–

7 9 1

– 0 99

TEXT: IVAN SOSNA

DOZNÍVAJÍCÍ

80. Když se v létě 1980 ženil Franz Ernst Kneissl, tedy junior, byla svatba s princeznou Alou Auersperg jako z pohádky. Jistě se při ní ještě znovu oslavovaly úspěchy firmy při únorové olympiádě v Lake Placid, zejména prestižní zlato z mužského sjezdu. Když se o pouhého čtvrt roku později nabízela tatáž firma v konkursu a nikdo z branže ji nechtěl, mohl si celý lyžařský průmysl jako v křišťálové věštecké kouli nastudovat, jaká dekáda jej čeká. Sotva kdo ovšem tehdy tušil, že jej čeká období připomínající plavbu Titanicu. Začínalo se s velkýma očima let sedmdesátých, a když se ukázalo, že nejlepší léta jsou pryč, nikdo si to nechtěl připustit. Do lodi už zatékalo, ale orchestr hrál dál…

KURIÓZNÍ VYSOKÉ BOTY JAK SE OBJEVILY, TAK ZÁHY ZMIZELY...

Vysvětlit, proč lyžování přestalo být totálně in, není snadné. Jeden dominantní důvod neexistuje. Ke kolísání zájmu o méně masové sporty dochází běžně, svá slavná léta měl i tenis a windsurfing. Podepsal se i rozvoj světové turistiky, podpořený rozšířením letecké přepravy. A v neposlední řadě počasí. Rokem 1980 skončilo třicetileté období určitého ochlazení, jež ostatně přispělo i k předchozí konjunktuře lyžování. Od roku 1983 panovaly zimy chudé na sníh a tato mizérie vyvrcholila na samém konci dekády. V sezoně 88/89 měla minimum sněhu i Skandinávie a třeba Cortina musela skončit sezónu už v únoru. Dobové prameny uvádějí, jak nervózní, ba naštvaní lidé ve frontách na omezené množství použitelných vleků byli. Toto všechno se projevit muselo. Sice ještě dobíhalo zpřístupňování posledních ledovců (1980 Kaunertal, 1984 Pitztal, 1987 Mölltal), ale už 1984 píše Die Zeit, že zájem o letní lyžování upadá. A zesilující hnutí ochránců přírody v téže době už na tento „perverzní módní jev“ útočí.

Výrobní obžerství Navzdory tomu ale lyžařské firmy doslova vyhonily své výrobní kapacity až k hranici 10 milionů párů. V roce 1980 vyrobily jen tři první víc než dnes celá branže: Rossignol přes 2 miliony, Fischer 1,8 a Kneissl 1 milion párů lyží. Samotný Salomon dělá v roce 1986 tři miliony párů vázání a 1,6 mil. párů bot! Jenže rekordní prodej prý takřka osmi milionů párů lyží začal upadat (Rossignol 1986 už „jen“ 1,5 mil.) až na dnešních 4,2–4,5 mil., k tomu 1,3–1,5 mil. snowboardů. Firmy těžce investovaly: do modernizací výrobního procesu, do vývoje, do forem na nové boty se zadním nástupem, do podstatně lepších


53

LYŽAŘSKÝ ODDÍL Z KAŠPERSKÝCH HOR V ROCE 1980...

obsahující naprostou většinu principů dnešního sjíždění „karvingového“. Značný podíl na tom mělo zavedení kloubových tyčí (1984–85) ve slalomu, jež podpořilo frontální postavení ve směru jízdy. V tutéž dobu přichází i superobří slalom. Do oficiálních metodik se ale nové zásady dostávaly ztěžka, primát patří Slovincům a Švédům.

Lyžařský sport populární

vázání podléhajících standardizaci, do závodního sportu. To na ně nyní těžce dolehlo. Padli další drobní, leckdy s dlouhou tradicí, ale smrákat se začalo i nad velkými. Zatím se smál Rohrmoser (Atomic), koupil Dynamic (1983) i německého výrobce vázání Ess (1988, závodní vázání Atomic Race jsou dodnes! pořád skoro totéž), i Arnsteiner (Blizzard) ve své „první plně elektronické továrně“, slibující „projekt 2000“ neboli lyže za jízdy ovládané počítačem. Tyrolia dokonce vyrábí i boty a lyže. Také značky Salomon (začal připravovat své lyže, uvedené 1990) a Rossignol (dekádu zakončil nově s botami – koupil kdysi slavnou firmu Caber) byly – zatím – na koni… Po mnoha stránkách ale léta osmdesátá žila ze sedmdesátých a zhodnocovala drive této vrcholné desetiletky. V lyžích se objevily moderní materiály jako zicral či kevlar, interní tlumení, užití tepelně reagujících materiálů (Thermo). K nerealizovaným projektům patří např. Fischerovy Drahtski se zpevňujícím lankem v přední části, zabraňujícím „protikmitu“ (counterflexu) špičky sjezdovek směrem dolů. Začalo sofistikované broušení s úhlováním. Naopak mizí žlábek ve skluznici, nejprve u slalomek. Objevují se první skutečně široké lyže: Atomic Powder Plus 115 mm (1988). Vázání se od roku 1980 konečně sjednotila na jednotné stupnici čísel nastavení vypínacích sil, jak ji známe dnes, a vznikla i (později mírně měněná) pravidla nastavování podle tabulek. Od sezóny 80/81 předepisuje FIS povinně brzdy. Objevují se dodnes aktuální freeflex a fullflex. Roku 1982 přichází Ambrosiniho patent první desky – Derbyflexu, záhy velkého hitu závodního lyžování.

Boty po kolena Divoký vývoj prodělaly boty. V sezóně 80/81 se objevuje „tajná zbraň“ (koncept Secret Weapon firmy Dolomite a paralelně několika dalších) v podobě monstrózně vysokých „knee-highs“ neboli bot vysokých opravdu skoro až do podkolení. Slibovaly geniální přenos sil a pohodlí pro nárt.

Během dvou sezón se ale zjistilo, že ovládání lyží funguje trochu jinak a že bez pohyblivosti v kotníku to není ono. Tyto boty zmizely takřka beze stop a všimněte si, že se k nim nikdo ani ve svých firemních historiích provinile nehlásí. Firemní vývojáři si tehdy uřízli pořádnou ostudu. Další revolucí se staly boty se zadním nástupem. Také tady se nabízí paralela s naší bývalou ideologií, hlásající budoucí vítězství komunismu. Koncem dekády tyto boty takřka úplně ovládly pole a s výjimkou modelů závodních a vysoce sportovních se staly normou. Sázka na pohodlí ale nevyšla, boty byly pro vyšší nároky funkčně mizerné. (Salomony, v nichž Girardelli 1986 vyhrává Světový pohár, byly hodně jiné než bota komerční.) Návrat ke klasice dá v dalších letech firmám řádně zabrat. Úspěchem se ale stalo zavedení mondopointu (1988) a postupné prosazení cantingu.

Lyže opět delší

Svými možná vrcholnými lety se značnou publicitou prošel tehdy sjezdařský Světový pohár, koncem dekády konečně zprofesionalizovaný. „Poloprofi“ Stenmark ještě r. 1984 nesměl na OH, Tomba o pár let později už vydělával bez problémů. Dekádu charakterizuje i jedinečně dominantní postavení švýcarských žen, velikáni Girardelli, Zurbriggen a Phil Mahre, ale také třeba legendární Crazy Canucks, „brutálně“ riskující sjezdaři kanadští. V roce 1986 probíhá první MS ve freestylu, 1988 v letech, 1984 bylo na OH poprvé bruslení. Také my jsme se dočkali velkých úspěchů. Kombinace řízeného systému vrcholového sportu (při všech výhradách nelze popřít, že fungoval), osobního zaujetí včetně motivace „vyjíždět na Západ“ a silné generace vyprodukovaly úspěchy na OH i MS včetně prvních triumfů ve SP sjezdařek (Šoltýsová, Charvátová). Rovněž v 80. letech se u nás hory a lyžování těšily enormnímu zájmu. Zastaralé vleky a pár lanovek absolutně nestačily. Úpravu tratí limitoval nedostatek techniky, chyběla pořádná motivace zaměstnanců. Povolené „podnikání“ bylo v plenkách, hory nepřitahovaly lidi kvalifikované a vzdělané. Sjížděli jsme sice nadšeně a rádi, ale s dnešním vyhlazeným manšestrem či parkovými vychytávkami, o alpském freeridu nemluvě, se to srovnat nedá. Ovšem podobně jako přišel úder roku 1989, mělo i lyžování zaděláno na svou bouřlivou dobu. A nešlo jenom o carving.

S tím, jak se tenčil příliv nových adeptů, poklesla potřeba lyží, jež jim měly sjíždění co nejvíce usnadnit. Lyže se prodloužily, rekreační kvůli snadnějšímu hranění zúžily, zmizely kompakty (už r. 1980 se píše o začátku jejich konce) i lyže postupných Příště: Těžká i euforická devadesátá délek a výuka s nimi. Diví se někdo, že se nováčci do souboje s dvoumetrovkami moc nehrnuli? Krátké a točivé karvingové lyže prostě musely přijít. Tím spíš, že už tehdy vystrkovaly růžky v podobě nesmělých a nepříliš úspěšných pokusů Elanu, Olinu nebo Snowriderů. Koncem dekády se ovšem dočkává jakéstakés oficiální milosti snowboard, stále populárnější alternativa pro mladé. Ale také lyžování se mění. Závodní stále více vyuPOHLEDNICE Z AMERICKÉ OLYMPIÁDY žívá hranu a vyvíjí se technika


54

VELETRH S1 …

OBCHODNÍKŮM ŠITÝ NA MÍRU

Prezentace celé řady českých a zahraničních značek, profesionální módní přehlídky a odborné přednášky pro majitele i zaměstnance sportovních obchodů. To jsou v kostce hlavní obsahové body druhého ročníku mezinárodního veletrhu vybavení pro outdoorové a zimní sporty „S1“, který se koná od 17.–19. února 2009 v areálu brněnského výstaviště, přesněji v pavilonu D. Více než 50 vystavovatelů bude na veletrhu S1 prezentovat výrobky více než stovky značek, které jsou určeny pro zimní sezónu 2009/2010.

KOMERČNÍ PREZENTACE

Jednou z částí doprovodného programu veletrhu budou módní přehlídky. „S1 SHOW“ proběhne pod patronací Czechoslovak Models. Choreografii bude mít stejně jako v loňském roce na starost Eva Fiderická, která má již velmi bohaté zkušenosti z přehlídek z německých veletrhů ISPO Mnichov, Eurobike či Outdoor Friedrichshafen. Velmi zajímavou a důležitou novinkou na veletrhu budou odborné přednášky nejen pro majitele a zaměstnance sportovních obchodů. Pod souhrnným názvem „Vysoce funkční textilie v aplikacích pro sport a volný čas“ proběhnou tři tématické přednášky s následujícími tématy: • Materiály a struktury vysoce funkčních textilií • Oděvní zpracování vysoce funkčních textilií v aplikacích pro sport a volný čas • Komfort a metrologie speciálních textilií v aplikacích pro sport a volný čas V rámci podpory odbornosti veletrhu a obchodních setkání vystavovatelů a zástupců maloobchodu budou od letošního ročníku

zavedeny některé změny v rámci registrace návštěvníků. Tou nejdůležitější změnou je plná registrace během prvních dvou dnů konání veletrhu. Třetí (poslední) den veletrhu bude přístupný i bez registrace. Jednou z významných expozic na veletrhu S1 bude stánek sdružení CLUTEX – klastru technické textilie, na kterém bude bezmála desítka firem prezentovat novinky a přístupy ve vývoji textilií, které se dají velmi dobře využít pro výrobu oděvů a vybavení pro sportovní a outdoorové aktivity. Právě sdružení CLUTEX je garantem výše popsaných odborných přednášek. Druhý ročník veletrhu S1 se koná ve dnech 17. – 19. února 2009. Pro návštěvníky bude veletrh otevřen od 9.00 do 18.00 hod, poslední den pouze do 17.00 hodin. Veškeré potřebné informace o veletrhu S1 naleznete na internetových stránkách:

www.s1brno.cz


55

KOMERČNÍ PREZENTACE

VLAKEM NA LYŽE DO ŠVÝCARSKA, NEJEN POHODLNĚ, ALE I VÝHODNĚ

Ke Švýcarsku patří lyžování stejně jako čokoláda, sýry nebo hodinky. Celá země včetně nepřístupných horských terénů je protkána stovkami kilometrů sjezdovek a lanovek s náročností, která uspokojí každého. Z Česka se můžete svézt do země helvétského kříže přímými lůžkovými spoji a prestižními vlaky kategorie EuroNight (EN). V čem je švýcarská nabídka pro lyžaře odlišná od jiných alpských zemí? První důležitá informace pro lyžaře je, že švýcarská střediska a lyžařské areály jsou ve vyšších horách, a tedy zaručují jistotu přírodního sněhu. S tím souvisí i rozsáhlá nabídka pro vyznavače freeridu. A sezóna, ta je díky poloze středisek dlouhá, většinou od poloviny nebo konce listopadu do poloviny dubna, někde až do května.

Nejen vlakem EuroNight do Curychu nebo Basileje Každý den odjíždějí z pražského hlavního nádraží dva noční vlaky s lůžkovými a lehátkovými vozy, aby cestující pohodlně dopravily přes noc do švýcarského Curychu a Basileje. Cesta přímým lůžkovým nebo lehátkovým spojem z Prahy do Curychu trvá okolo 13 hodin. Z pražského hlavního nádraží odjíždí vlak R 207/EN 466 v 17.14 h, do Curychu dorazí následující den v 6.20 h. V případě použití navazujících spojů můžete již v devět ráno stát na sjezdovce například v Engelbergu nebo v Davosu s nepřeberným množstvím atraktivních terénů a sjezdovek – www.davos.ch. Zpět uvedený spoj odjíždí jako vlak EN 467/R 206 s odjezdem ve 22.40 h z curyšského hlavního nádraží. Od 14. prosince 2008 bude jezdit do Curychu nově i EN 456 Phoenix s odjezdem z pražského hlavního nádraží v 18.29 h. Do Basileje (Basel SBB) s ním dorazíte v 7.55 h a v Curychu (Zürich HB) z něj můžete vystoupit v 9.17 h. Pro zpáteční cestu lze využít vlak EN 459 Canopus, který z Curychu odjíždí v 19.44 h, v Basileji do

něj můžete přistoupit ve 20.51 h. Na pražském hlavním nádraží z tohoto vlaku vystoupíte následující den v 10.52 h.

Výhodná cena pro jízdenky Spar Night Počet jízdenek Spar Night ve vlaku je omezený, takže se vyplatí s koupí zbytečně neotálet. Jízdenky Spar Night jsou platné jen pro den a vlak (vč. příplatku do lehátkového nebo lůžkového vozu), který je na nich uvedený, a nelze je vrátit. Jejich předprodej je zahájen zpravidla tři měsíce před plánovaným odjezdem vlaku. Pro cestu do Curychu doporučujeme spoj R 207/EN 466 přes Salcburk, jízdenka s lehátkovým příplatkem stojí 49 eur, do lůžkového vozu stojí jízdenka s lůžkovým příplatkem 69 eur.

Pro cestování po Švýcarsku Swiss Pass Nejen železniční, ale i autobusovou, lodní a městskou dopravu můžete neomezeně využívat se Swiss Travel Systemem. Pokud potřebujete od rychlíku z Prahy do Curychu pokračovat pouze do vašeho lyžařského areálu, stačí vám pro cestu tam a zpět na curyšské nádraží jízdenka Swiss Transfer Ticket. Na ni můžete od 10. ledna do 29. března 2009 v rámci projektu ČD Ski získat slevu až 50 %, pokud při jejím nákupu v síti Čedok předložíte jízdenku ČD pro cestu z Prahy do Curychu přes Salcburk (vlak R 207 / 206).

Jízdní řád vlaků Praha – Salzburg – Zürich R 207/EN 466

TAM

ZPĚT

EN 467/R 206

17.14

odj.

Praha hl. n.

příj.

11.41

20.34

odj.

České Budějovice

příj.

9.01

0.14 - 0.44

odj.

Salzburg Hbf

odj.

4.24 - 0.41

5.10

odj.

Buchs SG

odj.

0.05

6.20

příj.

Zürich HB

odj.

22.40

Jízdní řád vlaků EuroNight Praha – Basel – Zürich EN 456

TAM

Phoenix /Canopus

ZPĚT

18.29

odj.

Praha hl.n.

příj.

EN 459

18.40

odj.

Praha-Holešovice

příj.

10.40

19.44

odj.

Ústí nad Labem hl.n.

příj.

9.32

20.02

odj.

Děčín hl.n.

příj.

9.12

5.42

odj.

Karlsruhe Hbf

odj.

23.05

7.55

příj.

Basel SBB

odj.

21.07

9.17

příj.

Zürich HB

odj.

19.44

10.52

SLEVA 50 % NA JÍZDENKU SWISS TRANSFER TICKET Jízdenku Praha – Curych (vlak R 207 / 206) předložte v síti Čedok při zakoupení jízdenky Transfer Ticket, která vám umožní další cestu po Švýcarsku z Curychu do libovolného skiareálu a zpět na nádraží v Curychu. Platnost nabídky zvýhodněné nabídky Swiss Transfer Ticket (po uplatnění 50% slevy bude cena jízdenky 40 eur) je od 10. ledna do 29. března 2009. Více informací o prodejních místech www.cedok.cz a o s fungování Swiss Travel Systemu na www.MojeSvycarsko.com.

www.cd.cz/skivlaky


FASHION STORY

56

DALE OF NORWAY:

• VEŠKERÉ VÝROBKY VYRÁBÍ DALE OF NORWAY VE VLASTNÍ TOVÁRNĚ V NORSKU. • VÝROBKY ZE 100% VLNY JSOU VELICE TEPLÉ, MAJÍ STÁLÝ TVAR A BARVU. • KAŽDÝ VZOR SVETRU LZE POUŽÍT PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI. • VLNA JE EXTRÉMNĚ PRODYŠNÁ, MÁ SCHOPNOST TERMOREGULACE, JE LEHKÁ A MINIMÁLNĚ ŠUSTIVÁ. • SVETRY DALE OF NORWAY VYPADAJÍ PŘI SPRÁVNÉM ZACHÁZENÍ JAKO NOVÉ I PO DESETI LETECH NOŠENÍ. • KAŽDÝ SVETR JE ZALOŽEN NA DŮMYSLNÝCH DETAILECH A PRECIZNOSTI ZPRACOVÁNÍ.

A TT TO

NORSKÁ VLNA DALE OF NORWAY:

• JE PŘÍRODNÍM MATERIÁLEM • MÁ ŠPIČKOVÉ TEPELNĚIZOLAČNÍ VLASTNOSTI • HŘEJE, I KDYŽ JE VLHKÁ • POHLCUJE TĚLESNÉ PACHY • JE ELASTICKÁ S MALOU KADEŘAVOSTÍ • MÁ DOBRÝ ODVOD VLHKOSTI • JE VYSOCE PRODYŠNÁ • NESRÁŽÍ SE A NEPLSTNATÍ • MÁ DLOUHOU ŽIVOTNOST • JE ODOLNÁ PROTI ŽÁRU (CIGARETY, OHEŇ) • JE SYNTETICKY NENAPODOBITELNÝM ŠPIČKOVÝM „HI-TECH“ MATERIÁLEM, VYVINUTÝM PŘÍRODOU

KNITSHELL PRO LYŽAŘ

E

• NOVÁ ŘADA LYŽAŘSKÉ HO OBLEČENÍ • TŘÍVRSTVÁ LAMINOV ANÁ LÁTKA • UNIKÁTNÍ KOMBINACE STYLU DALE A KVALIT MEMBRÁNY WINDSTOPPER • ODOLÁVÁ VĚTRU, VOD Ě A JE PŘÍJEMNĚ MĚKKÉ. • SPORTOVNÍ STŘIH • ŽÁDNÝ UNISEX – BUĎTE SEXY • TECHNICKÉ VYCHYTÁVKY

AKSEL LUND SVINDAL – MISTR SVĚTA A VÍTĚZ SVĚTOVÉHO POHÁRU VE SJEZDOVÉM LYŽOVÁNÍ

DALE

KNITSHELL

VAIL HAT

VA IL

IDS

K VAIL

ROALDSHORN

ORIGINÁLNÍ NORSKÉ SVETRY – PRO VÁS, KDO CHCETE EXKLUZIVITU A KVALITU


57

SVETRY ŘADY WEATHERPROOF

SAVAL

EN WS

IND SNOT

• ODOLÁVAJÍ VĚTRU, SNĚHU, DEŠTI • NAHRADÍ LYŽAŘSKOU BUNDU • MEMBRÁNA WINDSTOPPER • ÚPRAVA VLNY WATER REPELLENT • STAHOVÁNÍ U KRKU A V PASE • KAPSY NA ZIP • PRODLOUŽENÉ RUKÁVY, NÁTEPNÍČKY • PROTISNĚHOVÝ PÁS • VĚTRACÍ OTVORY

WS

DALE

WEATHERPROOF

ETRY

TRADIČNÍ NORSKÉ SV

TRADICE • VÍCE NEŽ STOLETÁ • PŘÍRODNÍ MOTIVY HU I VE • ELEGANCE NA SNĚ SPOLEČNOSTI • STYLY SLADĚNÉ PRO SVETRY, ČEPICE A ŠÁLY

DALE OF NORWAY A SVĚTOVÝ SPORT

DALE

HERITAGE E

PEAC

OFICIÁLNÍ PARTNER ZIMNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER

OFICIÁLNÍ SVETR ORGANIZAČNÍHO VÝBORU MS 2009 V KLASICKÉM LYŽOVÁNÍ


FOCUS

58

ALJAŠKA

O LYŽAŘPOKUD BYCHOM UDĚLALI ANKETU NA TÉMA MÍST KÁ, VYSOKÁ, SKÝCH SNŮ, PRAVDĚPODOBNĚ BY VYHRÁLA. DIVO UŠUJÍCÍ. STUDENÁ, ZASNĚŽENÁ… TAJEMNÁ, DALEKÁ, VZR ALJAŠKA. PROTOŽE MÍSTO, KDE SE PLNÍ POSLEDNÍ LYŽAŘSKÉ TOUHY, NIC NENÍ NAD NÍ…


FOTO: VÍTEK LUDVÍK

59

Hlavní město: Juneau (30 711 obyvatel) Největší město: Anchorage (278 700 obyvatel) Úřední jazyky: Angličtina Rozloha: 1 717 854 km² celkem, z toho 86,23 % rozlohy tvoří souš, 13,77 % rozlohy tvoří vodstvo. Ze severu na jih měří 2 240 km a ze západu na východ 3 550 km Počet obyvatel: 626 932 (66,9 % běloši, 15,8 % Indiáni a původní obyvatelé, 4,9 % hispánci, 4,5 % Asiaté, 3,6 % černoši) Nejvyšší bod: 6 194 m, Mt. McKinley, je zároveň nejvyšší horou Severní Ameriky Průměrná výška: 3 060 m Nejnižší bod: 0 m Státní zřízení: 16 obvodů (Borough) Osídlení: Naprostá většina aljašských měst je situována při březích velkých řek a zejména při pobřeží v jižní části Aljašky. Aljaška má mnoho menších vesnic, zejména v aljašské divočině. Některé z nich nejsou dostupné po silnici.

GEOGRAFIE Stát Aljaška se nachází na severozápadě severoamerického kontinentu a přilehlých ostrovech. Od ostatních států USA jej odděluje jednak na jihu a jihozápadě Tichý oceán (Aljašský záliv), jednak Kanada (hraničí s Britskou Kolumbií a Yukonským teritoriem) na jihovýchodě a východě. Na západě ji Beringovo moře, Beringův průliv a Čukotské moře oddělují od Ruské federace, na severu se pak nachází Severní ledový oceán (konkrétně Beaufortovo moře). Je to největší stát USA.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Aljaška se nachází v severozápadní části Kordiller, které začínají právě na Aljašce a mají zde západovýchodní průběh. Přírodní celek Aljašky, zahrnující v orografickém členění i část kanadského území, představuje rozsáhlý poloostrov s obloukem Aleutských ostrovů na západě (řetěz 150 ostrovů v délce asi 1 800 km) a horským systémem Mackenzieho pohoří na východě. Nachází se zde nejvyšší hora Severní Ameriky Mount McKinley (6 194 m n. m.). Na přírodním horském pásmu leží nejrozsáhlejší pevninské ledovce Severní Ameriky, jejichž splazy většinou dosahují k mořské hladině. Kde nejsou ledovce, pokrývá svahy i roviny arktická tundra a asi 600 tisíc km² smrkových a jedlových lesů. Na území Aljašky je rozptýleno přes 3 miliony jezer (s rozlohou nad 8 hektarů), převážně glaciálních.

PODNEBÍ Na území Aljašky se rozkládají polární a subpolární oblasti chladného podnebného pásu, vlhká přímořská oblast mírného pásu a oblast vysokohorská. Polární oblast zahrnuje polární pustiny za severním polárním kruhem. V těchto oblastech jsou dlouhé zimy a krátká studená léta, devět měsíců v roce zde průměrná teplota nepřesáhne 0 °C. V zimě trvá více než dva měsíce polární noc, v létě je více než tři měsíce polární den. V těchto polárních oblastech jsou srážky nízké, průměrně okolo 200 mm ročně. Subpolární oblast představují tundry, kde v letních měsících půda rozmrzá do hloubky několika decimetrů. Tady střední teplota nepřesáhne 0 °C přes polovinu roku. Zima začíná v říjnu a končí začátkem května. Nejchladnější období trvá od poloviny prosince do poloviny března, kdy teploty setrvávají po celou dobu kolem -20 °C. Pro tuto část Aljašky je příznačná delší mrazivá zima, kdy sněhová pokrývka leží na zemi několik měsíců. Roční průměrná teplota se pohybuje pod 0 °C, srážky dosahují průměrně 300 mm za rok, k východu jejich množství stoupá až k 500 mm ročně. Jižní pobřeží Aljašky náleží do přímořské oblasti mírného podnebného pásu, je ovlivňováno teplým Severopacifickým mořským proudem (Kuro-šio). Zimy jsou zde poměrně mírné, ale spadne zde ročně až 2 000 mm srážek, na Alexandrových ostrovech až 4 000 mm. V roce 1947 byl ve Snag u Alaska Highway v jihozápadním Yukonu oficiálně zaznamenán teplotní rekord -63 °C, nejnižší teplota severoamerického kontinentu.


FOCUS

60

TEXT A FOTO: MICHAL ZEMAN

) ( AL á SKA

NEPOČKÁ…

Pro mnohé to zůstane jen nesplněným snem. Já jsem si ale výlet na Aljašsněhu té nejku, do země neskutečného množství prachového lpinismu a jeho vyšší kvality, kde si lze dosytosti užívat krás skia snowboardové varianty – splitboardu, splnil.

Měl jsem se na co těšit. „Velká země - Alyeska“ jak se Aljaška nazývá v aleutském jazyce, se rozkládá na ploše bezmála 1 531 milionu km2 (přibližně 16 procent rozlohy USA) a je největším a nejsevernějším státem unie. Je bohatá na ropu, nerostné suroviny, plody moře a hlavně prachový sníh. Naší základnou se stalo největší aljašské město Anchorage, kde žije přibližně polovina populace z 650 000 obyvatel Aljašky. Toto typicky americké město je důležitým obchodním

a cestovním uzlem rozkládajícím se pod vrcholky začínajího masivu Chugach mountains, pro místní ne jinak než „Front Range“. Jeho Peak 1–3 jsou výborným místem pro první kontakt se sněhem. Snad každý si tu po práci dopřává rychlou dvouhodinovou procházku na skialpech třeba se psem. Vrchol Peak 3 nabízí nádherný výhled na město a dokola se rozprostírající Chugach mountains, při dobré viditelnosti je možné v dálce zahlédnout i vrcholky pohoří Denali s dominantou Mt. McKinley.

Jako předkrm velmi lákavé Peak 3 se nám stal útočištěm v době, kdy v 60 kilometrů vzdáleném středisku Alyeska Resort v Girdwoodu a začínajícím Turnagain Passu zuřila s železnou pravidelností každý třetí den sněhová vánice. Alyeska, srovnatelná co do velikosti například s Černou horou, nabízí dvě sedačkové lanovky, přibližovací vleky a krásnou vyhlídkovou kabinkovou lanovku. Sjezdovky jsou upravené pouze na dvě stopy rolby, vše ostatní je volný terén, ve kterém nechybí skalní převisy, lesní zákoutí a hlavně dlouhé prašanové sjezdy. V malém snowparku se dá docela slušně vyřádit na railech a nalétat nějaké ty metry. Středisko můžete také zdolat na skialpech. Jak jsme ale zjistili až při přípravě na zasloužený sjezd, je nutné se nahlásit u místní Ski Patrol a zaplatit manipulační poplatek asi 10 dolarů za pohyb po resortu. Naštěstí si nás při výstupu nikdo nevšiml. Upozornil nás až překvapený lyžař, když jsem před ním skládal ze dvou „lyží“ snowboard.


61

J AL

A

A K Š

ANCHORAGE

Zábava za 270 dolarů Alyeska nabízí Heliskiing, ale také CatSkiing – celodenní ježdění, kdy lyžaře na kopečky vyváží rolba upravená pro převoz dvanácti lidí. Jedná se o jedenáct jízd, a ty opravdu stojí za to. Pokaždé jedeme s dvěma průvodci jiný terén různých stupňů náročnosti a sklonů. Velice oblíbené jsou pak „funny features“, což není nic jiného než skoky do blíže neupřesněného místa několik metrů pod vámi. Místní borci si s tím velkou hlavu nedělali, předháněli se ve výběru a zdolávání těch nejnemožnějších překážek. Večer při prohlížení fotek nám 270 dolarů, na kolik taková zábava přijde, přišlo jako dobře investované peníze. Asi 24 kilometrů od Girdwoodu začíná Tournagain Pass. Tímto průsmykem je možné se dostat na Seward a dále pak na poloostrov Kenai. Na přibližně 15 kilometrech leží množství vrcholků vhodných na skialpové výlety. Jsou tu terény i pro milovníky skútrů. Nás nejvíce zajímala levá strana pásma a její vrcholy Sunburst a Magnum. Zastávka na odpočívadle vyfrézovaném ve dvoumetrových závějích, které slouží jako parkoviště, dávala tušit o výšce sněhové pokrývky. Od středy do neděle najdete na internetu lavinovou předpověď, a pokud tam náhodou stojí: „Dnes se vyplatí hrát doma karty,“ není to jen tak pro nic za nic. Sunburst je velice oblíbeným a navštěvovaným místem, co se lavin týče také dost frekventovaným. Samotný výstup není nikterak náročný, pouze finální traverzování si vyžádá trošku pozornosti. Pak je ale možné si vychutnat netknutý sníh

a vybrat si z několika více než kilometrových „prvních stop“. Tohle místo jsme navštívili několikrát a vzhledem k pravidelnému sněhovému přídělu to byl pokaždé úplně jiný kopec. Lyžování v závětří K prozkoumání je ale na Aljašce mnoho míst. A jak se říká: s jídlem roste chuť. Když bylo nepříznivé počasí, nechtělo se nám jen tak sedět doma nebo se věnovat nákupům, a tak jsme vyráželi na „krytá místa“ v údolích poblíž Anchorage. Jedním takovým je Arctic Valley, Southfork nebo Hatscher Pass. Arctic Valley je schováno asi 15 kilometrů od Anchorage, poblíž místa bývalé vojenské základ-

ny, kde byly v dobách studené války připraveny atomové zbraně. Vojáci už dávno odešli a místo nabízí pěkný výhled na město a na funkční vojenskou základnu Fort Richardson a Elmendorf Air Force Base. Ty zabírají přibližně čtvrtinu města. Na protějším svahu leží malé středisko provozované místními nadšenci. A to pouze o víkendech. To samé platí o Southforku, dalším údolí poblíž. Těžko říci, podle čeho dostalo toto místo své jméno. Možná podle nádherných a díky dřevu dost drahých rodinných srubů. Je to navíc ideální místo na bydlení a každodenní skialpování, je chráněno před nepřízní počasí a vždy tu leží dostatek sněhu.


FOCUS

62

Krásy Hatscher Passu nám ovšem Aljaška odepřela, a tak se z výletu stala jen kondiční procházka, která prověřila výstroj i výzbroj. Mlha a sníh valící se přes horské úpatí učinily ze sjezdu bojovku. Naštěstí s dobrým koncem. Valdez – třešnička na dortu To už ale naše plány směrovaly k finální destinaci Valdezu. Čekala nás 800 kilometrů dlouhá cesta kolem Chugach mountains do městečka známého především jako konečná stanice transaljašského ropovodu. Původně rybářská osada je nyní důležitou přečerpávací stanicí ropy na tankery směřující do kontinentálních států. Bude to třídenní výlet, a jak doufáme: to nejlepší na konec. Celodenní Heliskiing. Šest vzletů za tisíc dolarů. Ráno v sedm budíček, rychlá snídaně a přesun na letiště. Den předtím proběhla kontrola výstroje a lavinová instruktáž. Náš heli tým tvoří sedm lidí. Pilot, dva průvodci a čtyři klienti. Dozvídáme se, že poletíme v první skupině s majitelem agentury nabízející heliskiing H2O Heli Guides Deanem Cummingsem, prvním vítězem závodu v extrémním lyžování na světě konaném ve Valdezu v roce 1995. Vybaven vysílačkou, karabinami, skobami a proutky s fáborky na

koncích nás přivítal s úsměvem a slovy „Let´s hit some powder“ (něco jako: „vyražme do toho prašanu“). Jak taky jinak. Po krátké bezpečnostní instruktáži a pravidlech pohybu kolem helikoptéry už sedíme uvnitř a čekáme na start. Je devět hodin, sluníčko začíná osvětlovat první zasněžené vrcholky. Bude to zase další slunečný den. Deset minut letu a blížíme se k místu přistání. Takhle nějak musí vypadat lyžařské peklo – jehlan o třech stranách, z toho je jen jedna zasněžená, sklon tak 50 stupňů. Námluvy začínají, pilotovi se ale nedaří přistát. Pak raději letíme o dům dál. Ještě že tak, strach zapracoval, naznačují pohledy ostatních v kabině. Začínáme tedy o něco volněji, alespoň to tak vypadá. Výstup z helikoptéry a okamžitě se ocitáme skoro po pás ve sněhu. Na rozehřátí bereme lavinové lopatky a po odletu helikoptéry připravujeme místo pro další partu. Po necelé čtvrt hodince je přistávací plocha hotová a osazena proutky s fáborky. Dean jede první a vytyčuje trasu. Nacházíme se v ledovcovém pohoří, trhliny a jiná překvapení jsou schovány hluboko ve sněhu. Jedinou jistotou a zárukou bezpečného sjezdu je Dean. Po chvilce ho vidíme jen jako tečku kdesi dole,

vysílačkou dostáváme pokyny, kudy máme jet. Dovoleno je jet přímo rovně dolů a napravo. Tak hurá do toho. Sníh je neskutečný, takový prašan se nedá popsat. Klimatické podmínky pro powder jsou ve Valdezu opravdu ideální. Po dojezdu na místo setkání s naším heli-shuttlem se jen ohlížím zpět a těším se na další trasu. Ze šesti vzletů, které máme k dispozici, se stává rutina. Sjezdy naopak překvapí svou různorodostí. Pokaždé jiné místo, výška, terénní podmínky a … došlo i na populární „funny features“. Kolem druhé odpoledne je hotovo, letíme doplnit palivo. Dean nám nabízí možnost dalších letů. Cena: 100 dolarů za každý. Domlouváme se na dvou. Palivo je doplněno během chviličky a my se připravili pokořit další vrcholky. Nikdo neváhá ani vteřinu, únava nemá šanci. Šest posledních jízd je zapomenuto, blíží se velké finále. Vracíme se na úplně první místo, kde měl pilot problémy přistát. Náš starý známý jehlan. Jeho jméno je více než výstižné – Don´t panic. Chystáme se na kopec, který tento rok ještě nikdo nezdolal. Přistáváme o kousek dál a traverzujeme na místo sjezdu. Sklon je tentokrát skoro 60 stupňů, při každém pohybu vyjede malý sněhový, přibližně 15centimetrový splazík. Dean nám dává poslední rady pro pohyb v tak náročném terénu a důrazně nás upozorňuje na dodržení trasy. Tři obloučky, výjezd do strany, zastávka. Prachová peřina se trhá a sjíždí dolů. Vracím se zpět a opakuji to. Pak Deanovy zvednuté hůlky signalizují volno, pouštím se tedy bezhlavě do bílého pekla. V dálce přede mnou občas vykoukne domluvené místo, kde na nás bude čekat helikoptéra, je to však ještě pěkných pár desítek oblouků daleko. Jsme dole. Zespodu vypadá Don´t panic ještě o něco hrozivěji. Nemělo to ale chybu. Na poslední jízdu zvolil Dean odpočinkovou trasu. Mírnější sklon, o to však delší svezení. Cesta zpět je krásný vyhlídkový let. Průlety těsně nad vrcholky nám naposledy zvedají srdeční frekvenci. Tohle byl opravdu „one of these days“. Večer strávený v hospůdce při pivu je naplněn bouřlivými vzpomínkami. Nezapít tenhle den by byl zcela jistě hřích. Teď už vím, že člověk může mít několik lásek, některé je však lepší nenechat dlouho čekat…


RO

2009 R U O T O L D E M BŘEZEN 2009 TRUM TÁLE O N G I SS SKI CEN

009 KY LEDEN 2 I CENTRUM ŘÍČ K S : 1 H /1 C 0 Á 1 ÝCH HOR ULA, V ORLICK SKI AREÁL RAZ DY 7 Y 1 K : S 8 E B /1 , 7 Á 1 REÁL BÍL 18 SKI A OWLAND N S : 5 /2 INA 24 SKÁ DOL VALČIAN 09 ÁTNA 0 ÚNOR 2 E TIME ZONE VR E , R K F Á : IČ P /1 Š 31 VALDSKÝ 7/8 : TAN HORY É ŠUMAVA JIZERSK IAREÁL LIPNO, ALY K OV S : N O 5 D /1 W 14 ARK SNO 21/22 : P

28/1 : RTOVNÍ AREÁL 7/8 : SPO OV, KRKONOŠE H HARRAC EZEN SKI Ř 14/15 : B SNĚŽKOU, PEC POD E EJSY Š KRKONO LAX CENTER PL E R : 2 /2 1 W 2 ARK SNO 28/29 : P PLESO É K S B R T Š ETR, 2009 DUBEN IAREÁL SVATÝ P OŠE K N S O : K 2 R K /1 , 1 N 1 RŮV MLÝ ŠPINDLE


FOCUS

64

ÍCH PĚTATŘICET KILOMETRŮ DLOUHÝ SJEZD NA LYŽ 000 METRŮ Z VRCHOLU K MOŘI S PŘEVÝŠENÍM TÉMĚŘ 5

JAK

TEXT A FOTO: VÍTEK LUDVÍK

ZKLRIDOOŽRTOUITTA

Mount Saint Elias, druhá největší hora USA a Kanady ležící horou. Dosahuna hranici Aljašky a Yukonu, je velmi zřídka lezenou V okolí panují je výšky 5 489 metrů a leží téměř na břehu oceánu. Snad proto je velmi špatné povětrnostní podmínky ztěžující výstup. výčet vlastností přezdívána Man-eater (Lidožrout). Pro většinu lidí je lyžaři Axelu této hory důvodem k velkému respektu, rakouskému Naglichovi však nedala spát ze zcela jiných důvodů…

Axel, povoláním architekt, trojnásobný vítěz 24 Hours of Aspen, účastník obou ročníků Red Bull Snowthrill v Chamonix a dvou ročníků X Games, zahlédl kdysi stěny hory z letadla cestou na Aljašku. Tento pohled ho přivedl na myšlenku rekordního sjezdu. První, kdo se o sjezd Mount St. Elias pokusil, byli Američani Aaron Martin a Reed Sandes v dubnu 2002. Využili dobrého počasí, které na Mount St. Elias nikdy nevydrží déle než několik dní a vystoupili na vrchol, odkud se chystali na prvosjezd. Po prvních obloucích hned pod vrcholem ztratili kontrolu a zřítili se do stěny. Jejich těla nebyla nikdy nalezena. Axel byl však myšlenkami na prvosjezd posedlý. Byla polovina května 2007. Přistávací plocha na břehu řeky Chitina, 200 kilometrů od nejbližší silnice vedoucí přes Tompson pass do Valdezu se hemžila lidmi. Rakouský lyžař Axel


65

Naglich a jeho tým byli po pěti letech první lidé, kteří sem přiletěli, aby se pokusili o výstup na vrchol. A co víc, Axel a jeho partner Peter Ressmann se chystali na prvosjezd štítu. Díky převýšení, které nikde jinde na světě neexistuje, to měl být také rekord v délce sjezdu. Sjezd je totiž dlouhý 35 kilometrů a má sklon až šedesát stupňů. Cíl byl jasný. Pro lyžaře sjet horu, pro filmaře sledovat jejich každý pohyb a vytvořit materiál pro připravovaný dokument. Využili služeb Paula Clause, jednoho z nejlepších aljašských pilotů, který umí v těchto horách nejen létat, ale i přistávat. Paul byl také jediným, kdo měl pod kontrolou transport neuvěřitelného množství materiálu a lidí na Tyndall Glacier, místo základního tábora. Členy vrcholového družstva přepravil Paul malým letadlem SuperCub do výškového tábora na Hayden Shoulder ve 3 000 metrech nad mořem. Tam si dva horští vůdci, dva profesionální lyžaři, kameraman a fotograf vykopali jeskyni a postavili stany. První den si chtěli prošlápnout stopu, popřípadě si zajistit části cesty fixními lany. Paradoxně jim to ale neumožilo krásné počasí. Teplota se přes den vyšplhala na 10 stupňů Celsia, což způsobilo, že se sníh v horní části stěny stal extrémně nestabilní a padalo všechno, na co se člověk jen podíval. Sjezd z poloviny hory Nám, kteří jsme očekávali informace v základním táboře už druhý den, zazněla z vysílačky nečekaná zpráva: „Zítra pravděpodobně sjedeme z Hayden Shoulder k moři.” Axel nechtěl nečinně čekat až se podmínky zlepší, zvolil tedy jediné možné východisko: sjezd od poloviny hory dolů k moři. A tak jsme ráno startovali helikoptérou z Icy bay a vystoupali do tří tisíc metrů, kde už byli všichni připraveni. Na pokyn

z rádia začali Axel, horský vůdce z Kitzbühelu Peter Ressmann a kanadský Američan Jon Johnston sjíždět ledovatou stěnu. Se zatajeným dechem jsme pořizovali snímky a záběry. Vyrazili jsme brzy, a tak bylo riziko lavin minimální, ovšem jakákoli jezdecká chyba by znamenala jistý konec. Sjezd k moři trval jen několik hodin. Velkou část zvládli včas – na umrzlém sněhu. Poslední stěnu do zálivu ale sjížděli ve dvaceti stupních nad nulou na úplně mokrém sněhu. První část sjezdu se podařila, na odpočinek však nezbýval čas. Paul pak jednoho po druhém dopravil zpátky do tábora na Hayden Shoulder. Mount St. Elias je první stěna, která se staví do cesty srážkám přicházejícím z oceánu. Nejsou zde ani výjimkou sněhové bouře, které trvají přes dva týdny s teplotami klesajícími

pod minus 40 ° Celsia a vichřicemi okolo 100 kilometrů v hodině. Během těchto bouří může najednou napadnout až deset metrů sněhu. Pokud má někdo smůlu, že se nachází nahoře, nezbývá mu než celou dobu odhazovat sníh, aby pod ním nezmizel se vším, co si s sebou přinesl. Okna slunečného počasí mezi bouřemi trvají několik dní, někdy i týden. To je doba, kdy je potřeba jednat. Ale velice obezřetně, protože počasí se může okamžitě změnit. V nesnadných podmínkách se ocitl také Axlův tým, jehož členové spolupracovali přes satelitní telefon s několika meteorology z různých zemí. Jejich předpovědi pak zprůměrovali. Nejlépe se do reality trefoval rakouský specialista z Gratzu. Po týdnu se sněhové podmínky na Hayden Shoulder stabilizovaly a skupina vyrazila k vrcholu. Výstup začal ve tři hodiny ráno v husté mlze. Podle předpovědi rakouského meteorologa zbývaly dva dny do další mimořádně divoké bouře, která se blížila z Tichého oceánu. Večer si lezci vychutnávali západ slunce v táboře ve 4 000 metrech, následující den však přinesl silný vítr a teploty minus 18 ° Celsia. Skupinu přitom čekalo 1 200 metrů technického lezení. Dohady o tom, zda budou pokračovat ve výstupu, který by mohl mít tragické následky, je zdržely. Vyrazili až v 8:30. V závratném tempu zdolali 75stupňový ledový svah. K vrcholu zbývalo už jen 300 výškových metrů. Bylo poledne a počasí se začalo rychle zhoršovat... V tu chvíli se filmařská helikoptéra, která celou dobu monitorovala pohyb skupiny ze vzduchu, kvůli zhoršenému počasí a docházejícímu palivu musela otočit zpět na základnu v Icy bay. Oceán už pokrývala souvislá vrstva mraků. Pilot se marně snažil najít díru, kterou


FOCUS

66

by se stroj snesl k zemi. Průlet skrz mraky nepřicházel v úvahu, protože by se na listech rotoru okamžitě vytvořila námraza a helikoptéra by se zřítila. V poslední chvíli se jako zázrakem objevilo v mracích okno, ve kterém se začernal oceán. Pilot nezaváhal. Boj o život Nahoře Axlova skupina celých dvanáct hodin bojovala o život v bílém pekle se zuřivou vichřicí o rychlosti přes 90 kilometrů v hodině. Neviditelné trhliny a nestabilní sněhové podmínky znamenaly nepřetržité nebezpečí. Během sestupu kameraman Gunter Goberl uklouzl a začal se řítit stěnou. Jen díky duchapřítomnosti a zkušenostem se mu podařilo pád po sto metrech zastavit. My jsme zatím dole pod rozzuřenou horou očekávali s obavami nové zprávy. Velmi se nám ulevilo, když se kolem půlnoci ozvali přes satelitní telefon. Měli velké štěstí a stačili sestoupit do jeskyně v táboře na Hayden Shoulder. Povětrnostní podmínky se poté ještě zhoršily. Tábor našli na poslední chvíli. Vichr, který se poté rozběsnil, by je nekompromisně strhnul ze stěny. Až do konce bouře se všichni střídali v odhazování sněhu od vchodu do jeskyně. Trvalo to tři dny, než se počasí umoudřilo natolik, že bylo možné stáhnout všechny členy Axelova týmu i tábor z Hayden Shoulder do bezpečí. Z čerstvého sněhu se podařilo vykopat jeden stan, druhý pod závějemi zmizel. Po návratu do Icy bay se počasí opět zhoršilo. Všichni věděli, že mají necelý týden na návrat do výšky 3 000 metrů. Později by totiž přišli o aklimatizaci. To se nakonec stalo. Počasí se stále nelepšilo a pro expedici už bylo finančně neúnosné čekat. Následoval smutný návrat do Rakouska. Ne však na dlouho... Výstup nalehko Psal se srpen 2007, tři měsíce od neúspěšného výstupu. Pod Mount Saint Elias se vrátil jen čtyřčlenný tým, který se měl pokusit rychle

o vrchol. Chyběli Američan Jon Johnston, kterému to připadalo riskantní, fotograf a horský vůdce. Zbyli Axel, kameraman Gunter a jejich horští vůdci. Čtveřice postupovala nad očekávání rychle. Během několika dní byla na Hayden Shoulder a o půlnoci 9. srpna se vydala k vrcholu. Cestou je čekala spousta překvapení. V teplých letních dnech zmizelo hodně sněhu a stěna se změnila k nepoznání. Byla teď plná překážek, se kterými se na jaře nesetkali. Nejhorším úsekem bylo 120 metrů skalního lezení ve zvětralé žule připomínající kolmé suťoviště. Fixní lana zavěšená na jaře byla rozedraná na cáry a nepoužitelná. Tým znovu zvažoval, zda to nevzdát. V tu chvíli si Axel uvědomil, že další postup je jen a jen na něm. Snad proto, že byl výstupem posedlý, potlačil v sobě pud sebezáchovy, zabojoval, riskantní místo zdolal a zajistil lany pro ostatní. A tak mohli vpodvečer odpočívat v táboře ve 4 000 metrech. Následující den vyrazili o půl osmé navázaní na lano přes ledovec s otevírajícími se trhlinami a bortícími se sněhovými mosty. Se zvyšujícím se sklonem pod nimi začaly ujíždět deskové laviny. Nebezpečí bylo až příliš reálné a všudypřítomné. V prudkých sekcích se odvazovali z lana, aby případný pád jednoho neznamenal zkázu pro všechny. Po sedmi hodinách se dostali do 4 700 metrů, kde je s mizejícím sluncem obklopila mrazivá noc s teplotami pod minus 40 stupňů Celsia. Vyrazili brzy ráno. Skupinka se brodila po pás hlubokým sněhem navátým na ledovou stěnu směřující k vrcholu. Když se uvolněný sníh pod nimi sypal a postupně přecházel do volného pádu po kolmé stěně, začal se Axel znovu zabývat myšlenkou na ústup. Z té jej však po několika dalších krocích vyvedl pohled nahoru, kde se objevil vrchol. Nadšení všech členů týmu bylo silnější než obavy z těžko zdolatelného padesátimetrového vrcholového pilíře v závěru výstupu. Brzy našli 75stupňový úzký žleb, kterým se dostali na vrchol.


67

První obloučky Stáli na vrcholu a pod nimi ležela na prudkých svazích spousta navátého, extrémně nestabilního sněhu. Rozhodli se nesjíždět cestou, kterou stoupali, zvolili stěnu o 500 metrů dál na východ. Ačkoli neznali její sněhové podmínky, doufali, že budou lepší a méně riskantní než ty, které měli za sebou. První metry se ledovými plotnami sesouvali bokem po hranách. Jakmile se začaly hrany zakusovat do tvrdé ledové krusty, začal Axel s Peterem řezat první oblouky do nikdy nepopsané stěny. Často zastavovali a vydechovali, k čemuž je nutil řídký vzduch. O hodinu později už balili svůj tábor ve 4 700 metrech a s těžkými batohy pokračovali až nad zvětralou skalní stěnu, kde bivakovali, aby odsud mohli brzy ráno, dokud kameny držely pohromadě spojeny ledem, slanit dolů. Od sjezdu do Icy bay uplynuly tři letní měsíce. Sníh z nižších partií hory už zcela zmizel a na ledovcích se otevřely obrovské, neprostupné trhliny. Ačkoli to neměl v úmyslu, pohled na podmínky Axela donutil spokojit se s uskutečněním rekordního prvosjezdu rozděleného na dvě části. Jisté je, že Axel Naglich a Peter Ressman uskutečnili a přežili to, oč se zatím pokusilo jen několik lidí a mnohé z nás by to ani ve snu nenapadlo. Pětatřicet kilometrů dlouhý sjezd na lyžích z vrcholu k moři s největším možným převýšením. Z jejich expedice vzniká unikátní dokument. Díky obrovskému odhodlání Axela a producenta/režiséra Geralda Salminy byly pořízeny záběry v nejvyšší možné kvalitě. Nasazena byla helikoptéra vybavená systémem Cineflex používaným v Hollywoodu nebo velkými zpravodajskými společnostmi. Společně s nadšením a zkušenostmi všech členů týmu vznikl fantastický materiál, na kterém se pracuje. Krátké ukázky je možné vidět už teď na Youtube po zadání Vertical rush Axel Naglich.

Mount Saint Elias Mount Saint Elias je druhá nejvyšší hora v USA a Kanadě, leží na hranicích Aljašky a Yukonu. Americká strana hory se nachází uvnitř rezervace Wrangell-Saint Elias National Park, zatímco kanadská strana je součástí národního parku Kluane. Ten leží 40 kilometrů jihozápadně od hory Mount Logan, což je nejvyšší hora v Kanadě. Mount Saint Elias se zvedá z vod fjordu Taan Fjord nedaleko Icy Bay do výšky 5 489 metrů a převyšuje ho tak o téměř 5 000 metrů. Toto dává vrcholu nesmírnou vertikální mohutnost srovnatelnou s Mount McKinley (Denali) nebo s vrcholy v Himálaji. Je zde největší samostatný jednolitý ledovec na Aljašce nazvaný Malaspina. Ledovec má plochu přes 2 500 km² a teče směrem k oceánu, do něhož se vlévá. Mount Saint Elias leží v území, kde se zvedá a roste země nejrychleji na světě. A to kvůli zemětřesení. Ročně roste o 4 centimetry, což je rychleji než nehty na

prstech. V průměru jsou zde tři zemětřesení denně. V roce 1899 dokonce jedno zemětřesení zvýšilo zemi během necelých dvou minut o více jak 10 metrů. První Evropan ji spatřil 16. července 1741, byl to průzkumník a badatel Vitus Bering z Ruska. Někteří dějepisci se domnívají, že hora byla pojmenována Beringem, jiní věří, že topografové v 18. století pojmenovali vrchol po mysu Cape Saint Elias. Na Mount Saint Elias jako první vylezla expedice vedená slavným cestovatelem princem Luigi Amadeo di Savoia, Duca degli Abruzzi. Stalo se to 31. června 1897. Druhý výstup se podařil až roku 1946, kdy skupina Harvard Mountaineering Club v sestavě Molenaar, jeho bratr Cornelius, Maynard Miller, William Latady, a Benjamin Ferri, Andrew a Betty Kauffmanovi (tato expedice byla na svou dobu neobvyklá pro účast ženy) lezla na vrchol jihozápadním hřebenem. Horolezci postavili celkem 11 táborů. Vystupovali na horu od Icy Bay.

Paul Claus je osmačtyřicetiletý chlapík, který žije se svou ženou a dětmi uprostřed divočiny na Aljašce. Na místě, které si vybral po svůj život, se dokáže dobře uživit, přestože tam nikdo jiný nežije. Dělá, co ho baví, a je to na něm vidět.Vymyslel si svůj život dobře, je jedním z nejlepších bush pilotů na světě. Na svoji malou základnu převáží turisty, horolezce, lyžaře a vědce a odtud s nimi vyráží tam, kam chtějí. Obsáhlý rozhovor s ním najdete na www.snow.cz


FREERIDE

68

PHIL MAIER PROFI LYŽAŘ 21. STOLETÍ

FOTO: TERO REPO/RED BULL; MÍSTO: LAS LEŃAS, ARGENTINA

FOTO: TERO REPO/RED BULL

Asi už je všichni známe, přineja efektních menším z lyžařských filmů pro mladé či z reklam í by ždímali prašanových záběrů. Nejsou to alpští závodníci, kteř y. Ani lyžařsponzorské rozpočty a prize money za sebrané bod tů lyžařskéští učitelé, jejichž chleba se skrývá v kapsách adep na lyžích ho umění. Přesto tráví většinu svého času ježděním Jak to dělají a ještě jsou z toho dobře živi. Profesionální rideři. r, profi jeza jak vůbec žijí? To nám malinko napověděl Phil Maie dec značky Scott.

Phile, jak ses k takové krásné práci dostal? Jako většina jezdců přes alpské lyžování? Nene, nikoli, já nikdy na lyžích nezávodil, alespoň tedy tak, že bych projížděl slalomové branky. Z Ženevy, kde jsem se narodil a dodnes žiju, to je na hory kousek, s otcem jsme tam trávili mnoho volného času. K freeskingu jsem se dostal přes horská kola, fotili jsme tehdy s přáteli akční snímky a mě napadlo přenést tuto zábavu i do zimy. Nejprve jsme trávili zimy ve snowparcích, postupně jsem přešel na freeride, tedy volné lyžování v přírodě. To mi bylo nějakých 22 let, postupně jsme začali přenášet freestylové prvky do freeridu, což v době před pěti šesti lety ještě skoro nikdo jiný nedělal, byli jsme jedni z prvních. Kdy ses stal profesionálem? Šlo to velmi pomalu. Nejdřív jsem měl samozřejmě málo peněz, tak jsem musel pracovat, nejdéle jsem se živil jako bankovní úředník. Pak jsem se postupně zlepšoval, nabaloval pozornost a úspěchy, až jsem se stal profíkem. Z kanceláře jsme přešel pracovat do hor.

TEXT: PETR SOCHA

Co je vlastně tvá práce? Zejména se soustředím na točení filmů, klipů a focení. K tomu, aby vznikly dobré snímky, je potřeba nápad, příběh a zajímavá destinace, proto dost času trávím organizováním různých tripů. Letos jsme pracovali na dvou filmech. Jinak za sezónu zvládnu dva tři závody. Potřebuješ závodit a vyhrávat, aby sis vydělal? Ne, nepotřebuji. Myslím, že svým partnerům dokážu vysvětlit, že když budu účelově třeba fotit, dostane se do časopisů pětkrát více fotek než jen ze závodů. Jezdím jenom na ty závody, kam mě táhne něco navíc – kopec, atmosféra… Nejraději mám domácí Extrém Verbier, kde se sejde většinou hromada výborných jezdců a které je proto pro mě vždy ohromnou výzvou. Co je pro tebe úplné nej? … Nejradši mám, když mrzne, svítí slunce, já jedu prašanem, který víří a bičuje mě do tváří. Pak zastavím, otočím se a sleduji svou stopu… Freeride je víc než sport. Je to životní víra. Je o setkávání s lidmi, o cestování, o sdílení zážitků… Je to komplexní životní styl završený sportovním výkonem v krásné přírodě. To je asi to, co mě na tom nejvíc baví. Kde všude jezdíš? Všude kde se dá. Destinace vybíráme podle sněhu, nejvíce času trávím samozřejmě doma ve Švýcarsku, ve Verbier, ale hodně času i v Americe, Kanadě a na Aljašce. Záleží, kde je sníh. Kde je sníh, tam letíme. To se můžeš ze dne na den rozhodnout, kam poletíš lyžovat? Ano, dnes už jo, mám rozpočet na to, abych udělal co nejvíce práce. Se svými sponzory jsem si vybudoval velice dobré vztahy, snažím se, abych jejich důvěru nezklamal, a oni po těch letech vědí, že lyžování dělám s láskou a že se snažím ze sebe vydat maximum. Takže se dnes už nemusím nikoho ptát, kam kdy mohu jet, ale prostě jedu. Třeba na Aljašku.


FOTO: TERO REPO/RED BULL; MÍSTO: LAS LEŃAS, ARGENTINA

69

Co je pro tebe Aljaška? Skutečně je to pro freeridera tak mimořádný kout? Je to něco skvělého, mám ji moc rád. Jsou tam velice příkré svahy, kde je vždy sníh, z vrcholu můžeš jet kamkoli chceš. V Alpách si musíš předem prohlídnout svah a naplánovat stopu, ale na Aljašce můžeš jet kamkoli a vždy víš, že přijedeš dolů. Na druhou stranu doma je doma. Heliskiing ve Wallisu mám moc rád, lítáme velmi často a všude možně, vrtulník máme jen pro sebe, což je skvělý a velice efektivní. Piloti jsou za ty roky naši kamarádi, důvěřují nám a nebojí se nás vysadit, kdekoli si řekneme. Vědí, že se dostaneme bezpečně dolů. Vedle Verbier mám ale rád i třeba St. Anton nebo francouzské Alpy. Kolik vás je v týmu? Nejraději jezdíme tři až čtyři, dva jezdci, fotograf, kameraman. Je to nejefektivnější, na jedné stěně uděláme dva záběry, můžeme se radit, kam jet či nejet… Trénuješ? Ano, dodržuji svůj tréninkový plán. Jako člen Red Bull týmu každé léto trávím nějaký čas v Rakousku v tréninkovém centru, kde se podrobuji různým měřením a testům, na jejichž základě se pak můj individuální tréninkový plán staví. Nemáš obavu, že se freeride stane příliš masovým sportem? Už nyní je ve Verbier problém najít čistý kopec… Spíš mám obavu, že technologie umožní snadný přístup do hor těm, kteří o nich nic nevědí. Netuší nic o možných nebezpečích, nedokáží zhodnotit rizika. Do skutečných hor patří jen ti, kteří už něco obětovali, aby je poznali. Hory vyžadují zkušenosti a pokoru.

FOTO: TERO REPO/RED BULL; MÍSTO: LAS LEŃAS, ARGENTINA

Technologie je ale dost důležitá i pro tebe… Rozhodně, bez dobrého vybavení by lidé nemohli podávat špičkové výkony. Obzvláště v horách, kde jde o holý život. Všechno musí být precizní a bezchybné, jinak se celá akce může stát hodně nepříjemnou. Porovnal bych to s F1 – všechny konstrukční prvky: motor, podvozek, pneumatiky… Vše musí být nej, aby mohl pilot dosáhnout nej výsledku. Proto se také i já – podobně jako piloti F1 – sám podílím na vývoji svých lyží. Pomáháš při vývoji celé kolekce značky, nebo jen těch, které sám používáš? Specializuji se na freeridové modely, i když třeba Mission a Crusade, přestože jsem je nevyvíjel, znám velice dobře. Jsou to skvělé lyže, zejména Crusade jsou mimořádně univerzální, a tedy spíše pro ty, kdo se pohybují i na

sjezdovce. Já jsem vyvíjel hlavně model Stunt, protože jsme potřebovali lyži do skutečně pořádného prašanu. Trvalo to celkem dlouho, než jsme je vyladili, jednou byly moc měkké, podruhé měly nedostatečnou torzi a tak dále. Nyní je to už, doufám, ono. Jak často použiješ lyže čistě do prašanu? Pokaždé, když čerstvě nasněží. Nemyslím, že by to bylo nějak výjimečně. Jak dlouho plánuješ ještě jezdit? Dokud mne to bude bavit. Nemyslím si, že věk je limitující faktor, důležité je, že se člověk cítí zdráv, baví ho to a má to v hlavě srovnaný, nebojí se. Ať je mu dvacet nebo čtyřicet. Třeba takový Seb Michaud, je mu 35 a jak mu to jezdí!


MONIKA TATARKOVÁ – PRACH

RIDE

TEXT: PETR SOCHA

2008

NIKE ACG

SNENGEOLBW ERG – MEZI SNĚŽNÝMI ANDĚLY

dohodil od nížinné civilizace. Jako by jej Engelberg leží v centrálním Švýcarsku coby kamenem blízko na lyže, k pořádnému prašanu. Andělská vystavili sami andělé, aby to by pozemský lid měl ale nese svůj název díky jezuitům, kteří jako hora, jak by se dal název malého městečka přeložit, ali většinu okolních hor. první místo obydleli a postupně i zlezli a pojmenov

FOTO: PETR HAVELKA; RIDER: MONIKA TATARKOVÁ; MÍSTO: ENGELBERG, ŠVÝCARSKO

FREERIDE

70


FOTO: PETR HAVELKA; RIDER: SIMONA HRSTKOVÁ; MÍSTO: ENGELBERG, ŠVÝCARSKO FOTO: PETR HAVELKA; RIDER: MONIKA TATARKOVÁ; MÍSTO: ENGELBERG, ŠVÝCARSKO

71

SIMONA HRSTOVÁ VE SPOUSTĚ PRAŠANU ROZVÍŘENÉM NEMILOSRDNÝM VĚTREM…

FOTO: PETR HAVELKA; RIDER: ROMAN HECZKO; MÍSTO: ENGELBERG, ŠVÝCARSKO

ROMAN HECZKO Engelberg je silným magnetem pro freeridery – nabízí totiž ohromnou a pestrou plochu pro sjíždění okořeněnou dramatickou krajinou kolem. Ledovce a kolmé skalní stěny tvoří atraktivní kulisy prašanové akci, která se navíc odehrává ve středisku s převýšením bezmála dva tisíce metrů. Scénář našeho andělského dobrodružství byl napsán velmi pestře a dobrodružně. Bydlíme na Jochpassu, což znamená nutnost stihnout poslední lanovku při přejezdu z Jungfrau. To se daří tak napůl, na Trübsee stoupáme starou zubačkou a kabinou a odtud už – i kvůli divokému počasí – na korbě rolby. Padá sníh a nás čekají tři noci ve výšce 2 200 metrů. To zní skvěle a v každém z nás už hoří plamen brzkých prašanových představ. Nevlídné počasí si ale vzalo z našeho scénáře inspiraci a podobně jako my se zaseklo v horách nad Engelbergem. Slunko se mraky prokousalo jen zcela výjimečně, načež ránu v šedivé peřině záhy zalátal silný vítr záplatou další husté oblačnosti. Lavinové riziko a trvalé


NIKE ACG

LAUB

SNOW

RIDTE IP

2008

FREERIDE

72

FOTO: PETR HAVELKA; RIDER: MAREK MACHĂ ÄŒEK; MĂ?STO: ENGELBERG, Ĺ VĂ?CARSKO

V Engelbergu je jednou z nejproslulejĹĄĂ­ch freeridovĂ˝ch cest tzv. Laub. Dosahuje pĹ™evýťenĂ­ tĂŠměř 1 400 metrĹŻ, neboĹĽ od mezistanice Stand sjedete aĹž do mÄ›steÄ?ka Engelberg. LepĹĄĂ­ neĹž kabinkou na Stand je vyjet z TrĂźbsee dvÄ›mi sedaÄ?kovĂ˝mi lanovkami nahoru. Na konci tĂŠ druhĂŠ zaÄ?Ă­nĂĄ vaĹĄe cesta. Z lanovky se dĂĄte vÄ›tĹĄinou uĹž vyjetĂ˝m traverzem pod vrcholky skalnĂ­ho masĂ­vu. Pokud nenĂ­ velkĂŠ lavinovĂŠ riziko, je sjezd celkem bezpeÄ?nĂ˝, a proto moĹžnĂĄ i tak oblĂ­benĂ˝. NeÄ?ekajĂ­ na vĂĄs ŞådnĂŠ skĂĄly, ledovce nebo jinĂŠ pĹ™ekĂĄĹžky a nemilĂĄ pĹ™ekvapenĂ­. Traverz konÄ?Ă­ pĹ™ehoupnutĂ­m se na druhou stranu hory, kde se otevĹ™e neskuteÄ?nÄ› ĹĄirokĂĄ a dlouhĂĄ plĂĄĹˆ a je jenom na vĂĄs, jakou stopu si vyberete. Pro mĂŠnÄ› zkuĹĄenĂŠ je lepĹĄĂ­ pĹ™ejet vĂ­c doprava a tam si uŞívat bezstarostnĂŠho freeridu – pravĂĄ Ä?ĂĄst nenĂ­ tak prudkĂĄ. Ti, co majĂ­ rĂĄdi vÄ›tĹĄĂ­ dobrodruĹžstvĂ­, se asi budou drĹžet nalevo, kde je svah prudĹĄĂ­. NejezdÄ›te ale aĹž ĂşplnÄ› vlevo ke skalĂĄm, coĹž mnohĂŠ lĂĄkĂĄ, neboĹĽ terĂŠn je tam troĹĄku Ä?lenitÄ›jĹĄĂ­. Tam je jĂ­zda z dĹŻvodĹŻ ochrany přírody zakĂĄzĂĄna. KdyĹž vĂĄs v tĂŠto tzv. no freeride zones chytĂ­ strĂĄĹžce, nebude s vĂĄmi moc smlouvat a zabavĂ­ vĂĄm skipas. VedlejĹĄĂ­ plĂĄĹˆ ale bohatÄ› staÄ?Ă­ a přímo vyzĂ˝vĂĄ k dlouhĂ˝m obloukĹŻm a rychlĂŠ jĂ­zdÄ›, nejsou zde ŞådnĂŠ nerovnosti, ŞådnĂŠ skĂĄly nebo stromy, takĹže si mĹŻĹžete uŞít pořådnĂ˝ch „powder turns“ Ĺ˝e se blíŞíte ke konci Laubu, zjistĂ­te, kdyĹž se objevĂ­ kĹ™ovĂ­. To vĂĄs pak navede do jednoho ze tří ĹžlĂĄbkĹŻ, kterĂ˝ vĂĄs bezpeÄ?nÄ› dovede k lyĹžaĹ™skĂŠmu vleku. Sjezdovka vĂĄs pak navede na dalĹĄĂ­ volnĂ˝ sjezd vedoucĂ­ aĹž do mÄ›steÄ?ka. MezitĂ­m vĂĄs ale Ä?ekĂĄ dlouhĂĄ rovinka, prokletĂ­ vĹĄech snowboardistĹŻm, kterĂĄ ale dĂĄ zabrat i lyĹžařům. KvĹŻli nutnosti namĂĄhavÄ› se „dopĂ­chat“ ke sjezdovce volĂ­ nÄ›kteří sjezd lesem dolĹŻ - zde je vĹĄak nutnĂŠ znĂĄt mĂ­stnĂ­ terĂŠn a vÄ›dÄ›t, kde se smĂ­ a kde ne – jinak vĂĄs mĹŻĹže postihnout pĹ™inejmenĹĄĂ­m uĹž zmĂ­nÄ›nĂŠ zabavenĂ­ lĂ­stku. KdyĹž zdĂĄrnÄ› dorazĂ­te do dolnĂ­ stanice, pak je jen na vĂĄs, jestli si tento freeride zopakujete a vyjedete znovu nahoru... PĹ˜EVĂ?Ĺ ENĂ?: cca 1 400 m (2 450 m–cca 1 050 m) VHODNĂ DOBA PRO SJEZD: PO RĂ NU A DOPOLEDNE (V ZĂ VISLOSTI NA LAVINOVÉ PĹ˜EDPOVÄšDI) ORIENTACE: cca SEVER DOBA SJEZDU: cca 1 HODINA NĂ ROÄŒNOST: Â?Â?Â?

Simona HrstkovĂĄ DalĹĄĂ­ Simoniny tipy na freeride v Engelbergu hledejte na

MAREK MACHĂ ÄŒEK A JEHO „STARĂ? STYL“ ĹĄedo nĂĄm nechaly jen malĂ˝ prostor na kreativnĂ­ focenĂ­, ale snad pĹ™esto se nÄ›co povedlo. PoÄ?asĂ­ nĂĄs nakonec vyhnalo z hor ĂşplnÄ› do ĂşdolnĂ­ho hotelu‌ Hory majĂ­ nĂĄrok bĂ˝t svĂŠhlavĂŠ a Ä?lovÄ›ku nezbĂ˝vĂĄ neĹž jejich rozmary respektovat. Tak jsme si alespoĹˆ pĹ™i ĂştÄ›ku z hor uĹžili radost z neskuteÄ?nÄ› vodivĂŠ promoÄ?enĂŠ pisty, a byĹĽ dĂŠĹĄĹĽ sĂĄm byl nepříjemnĂ˝, neÄ?ekanĂ˝ zĂĄĹžitek vyvolal ve vĹĄech euforii a chuĹĽ si sjezd mezi kapkami zopakovat. BohuĹžel, resort by kompletnÄ› uzavĹ™en. A v neposlednĂ­ Ĺ™adÄ› jsme zaĹžili vyhlĂĄĹĄenĂ˝ engelberskĂ˝ noÄ?nĂ­ Ĺživot. Engelberg je ale naĹĄtÄ›stĂ­ mĂ­stem, kde se schĂĄzĂ­ nejlepĹĄĂ­ Ä?eĹĄtĂ­ jezdci velmi Ä?asto. PĹ™inĂĄĹĄĂ­me proto i fotky, kterĂŠ nepochĂĄzejĂ­ z naĹĄĂ­ tour. A hlavnÄ› popis nejlepĹĄĂ­ch freeridovĂ˝ch terĂŠnĹŻ, kterĂ˝ vznikl perem SimÄ?i HrstkovĂŠ, jeĹž projezdila Engelberg skrz naskrz pĹ™i svĂŠm roÄ?nĂ­m pobytu v nedalekĂŠm Lucernu.

PARTNER NIKE ACG SNOWRIDE

— — Ă?) Y2 Æ Ă? Æ Ă… ŸÅ њ Ă˜ĂŠĂ˘ — Âş Ă?) ĂŁĂœĂ¤ Æ Ă… Â˘Â—ĂŤĂœ

ÇººÇžšº•¡ÄÉÎ¥•ËĂ?Ăƒ0ÂĄÂ•ĂˆĂ‰Ă„ĂŠĂ…ÂśÂ¸0•ÅĂˆĂŽÂĄÂ•ĂˆĂƒ(WĂƒÂžÂ¸ÂşÂĄÂ•Ă ÂśĂ‹ÂžĂƒĂ„Ă‹'Â•Ă‹ĂŽÂˇÂśĂ‹ÂşĂƒ0Ä?


METEO

74

VRSTVĚ, SLABÝ VÍTR VÍŘÍ SNÍH JEN V PŘÍZEMNÍ NEVIDĚLI HORY ZA SILNĚJŠÍHO VĚTRU UŽ BYCHOM V POZADÍ A TĚŽKO BYCHOM NA TAKHLE MALOU VZDÁLENOST ROZEZNALI I LYŽAŘE NA SJEZDOVCE

(FOTO: PETR SOCHA – SNOW.CZ, 2. BŘEZNA 2008, BELALP, WALLIS, ŠVÝCARSKO)

TEXT: ALENA ZÁRYBNICKÁ

KAPITOLA 11.:

BLOUDÍME V MLZE… KAPITOLA 12.:

PROHLÍDKA PETROHRADSKÉ Sem tam si na tuhle známou ERMITÁŽE… Cimrmanovskou situaci při cestě po e-li mi dáno, kopcích vzpomenu a skromně si pomyslím, že bud itáže. Ztráta klidně si prohlídnu i sbírky oné petrohradské Erm e mít i horší orientace v mlze, resp. v mraku či v bílé tmě můž důsledky. Raději ani nedomýšlet…

Možná spíš předcházet situacím, kdy může být dohlednost tak malá, že orientace v terénu (a klidně dobře známém) není bez GPS prakticky možná. Měli bychom být ostražití, i když se v předpovědi počasí objeví informace o silném sněžení, ve kterém může být dohlednost podobně nízká jako v husté mlze. Stejně tak rizikový je i silný vítr, který může už ležící sněhovou pokrývku zvířit do výšky několika metrů. Pak je vcelku jedno, jestli nic nevidíme kvůli sněhu, který padá z oblačnosti nebo kvůli tomu, který vítr zdvihá do výše našich očí. Příčinou okamžitého snížení dohlednosti

téměř na nulu může být i oblačnost, do které vstoupíme při naší cestě do kopce anebo ta, která naopak cestou vzhůru dožene nás, a podobně je to i při sestupu. Na fotografiích je jasně zřetelná spodní i horní hranice oblačnosti – mimo ni je dohlednost vynikající, uvnitř jako mávnutím kouzelného proutku na několika málo metrech klesá k nule. Uvnitř mraku to vypadá úplně stejně jako v mlze. Navíc je třeba mít na mysli, že poloha horní i spodní hranice oblačnosti se během dne mění a předpověď takových změn je velmi obtížná, ne-li nemožná.

V horách je nebezpečná tzv. bílá tma. Někdo za ni považuje i silné sněžení a vítr vířící sníh. V pravém (i meteorologickém) slova smyslu se však jedná otéměř nulovou viditelnost, která je způsobena velkou vlhkostí vzduchu a silným difúzním zářením. Abychom správně pochopili, oč se jedná, musíme maličko nakousnout základní fyzikální procesy, které probíhají při průchodu slunečního záření atmosférou. Krátkovlnné sluneční záření (světlo) se při průchodu atmosférou částečně utlumuje a rozptyluje. Teprve po svém dopadu na zem se zjednodušeně řečeno přeměňuje v dlouhovlnné záření a to pak ohřívá přilehlé vrstvy vzduchu (mimochodem právě proto je za normálních okolností při zemi tepleji než ve vyšších vrstvách atmosféry). Pohlcené a rozptýlené záření se označuje jako záření difúzní. Je tím intenzivnější, čím intenzivnější je sluneční záření a čím více je ve vzduchu vlhkosti. Pokud tedy sluneční záření dopadá v atmosféře na vrstvu, kde je velká koncentrace vlhkosti (mlha, oblačnost apod.), dochází ke vzniku difúzního (rozptýleného) světla, které způsobuje tzv. white out – bílou tmu. Sami si to jistě vybavíte: nejsou vidět kontury zasněženého terénu, splývají nerovnosti, citlivým lidem může „difúzka“ způsobovat bolesti hlavy a nevolnost. Tak ať se vám hlava motá jen z velké nadmořské výšky, v lepším případě pouze z překrásných „panoramat“, přesně v duchu onoho známého: „No, a co až budeme nahoře, to teprv budou panorámata!“


75

KDO JE VENKU, NECHCE DOVNITŘ… 2006,

NEZBÝVÁ NEŽ DŮVĚŘOVAT ROVNÉMU TERÉNU, NEBO SE DOLŮ SPOUŠTĚT VELMI VLAŽNĚ.

(FOTO: PETR SOCHA – SNOW.CZ, 25. DUBNA WALLISKÉ ALPY NAD ZERMATTEM)

(FOTO: RADEK HOLUB – SNOW.CZ, 7. ÚNORA 2007, VAL DI FIEMME, ITÁLIE)

BĚHEM

PÁR METRŮ SE Z BÍLÉ TMY DOSTANEME MIMO OBLAČNOST, KDE JE VYNIKAJÍCÍ DOHLEDNOS T

(FOTO: RADEK HOLUB – SNOW.CZ, 20. DUBNA

2008, ÖTZTAL, RAKOUSKO)

SNĚŽÍ-LI, JEŠTĚ VÍCE SE ZHORŠUJE UŽ TAK ŠPATNÁ DOHLEDNOST V DIFÚZNÍM SVĚTLE

(FOTO: RADEK HOLUB – SNOW.CZ, 17. PROSINCE 2006, VAL DI FIEMME, ITÁLIE)

KDYBY MRAK LEŽEL O PÁR SET METRU NÍŽ, SPOLEHLIVĚ BY ZAKRYL LEDOVCOVÉ TRHLINY

(FOTO: RADEK HOLUB – SNOW.CZ, 9. DUBNA 2008, SVATÝ MOŘIC, ŠVÝCARSKO)


TOUR & TELE

76

Ý K S P L A SKIALPOVÝ ZEMĚPIS

ITALSKÉ A FRANCOUZSKÉ ALciePY je ně Fran Pro českého skialpinistu jde o vzdálenější cíle. Hlav h hor je silponěkud z ruky. Ale opuštěnost tamějších rozlehlýc alespoň týdenným lákadlem. Jet takovou dálku se vyplatí kvůli rnou štací pro nímu výletu. Kromě túr vrcholových je Francie výbo bližší Itálii. milovníky vícedenních přechodů. Začněme však v

TEXT A FOTO: MICHAL BULIČKA A PAVLA PROCHÁZKOVÁ

Dolomity Východní část italských Alp tvoří velmi rozlehlé Dolomity. Nádherná panoramata bledých stěn a věží. Bohužel nepříliš široké možnosti pro skialpinisty. Spíš řada možností k extrémním sjezdům, ostatně není divu, že v Dolomitech žije i legenda této disciplíny Toni Valeruz. Přesto i v Dolomitech máte s tuleními pásy šanci. Solidní možnosti jsou v oblasti Sennes-Fanes-Prags, od chaty Fanes vedou tři vrcholové túry. V nedalekých Sextenských Dolomitech v blízkosti rakouských hranic lze podnikat výšlapy kolem monumentální trojice věží Tre Cime di Lavaredo a v masivu Monte Cristallo nad olympijskou Cortinou d´Ampezzo. Solidní terény jsou i na západní straně obří Marmolady – nejvyšší hory Dolomit.


77 PARTNER RUBRIKY

Martello – výstup na M. Cevedale (3 769 m), Köllkuppe a Madritschspitze.

Adamello Jižně od Ortleru leží opět zaledněné sousedící masivy – Adamello a Presanella. Adamello je nejlépe dostupné od východu, od Pinzola údolím Genova. Uprostřed hor stojí chata Rif. Lóbbia Alta (3 040 m), odkud lze hvězdicově vyrážet na vrcholy přes ledovcovou pláň Ghiacciaio Adamello.

Gran Paradiso Na západě italské části Alp leží údolí Aosta. Jižně od stejnojmenného města trůní oblíbený cíl Západních Alp – čtyřtisícové Gran Paradiso. Horstvo pokrývají ve vyšších patrech ledovce. Pohoří nemá chatu, ze které by se vyráželo na několik kopců, a tak je zde smysluplné podniknout šestidenní přechod.

Monte Rosa z Itálie

Nejlepší alternativou pro poznání horského světa Dolomit je týdenní přechod mezi jednotlivými masivy. Díky síti lyžařských středisek Dolomiti Superski se využije sjezdovek a lanovek k přesunu mezi divokými horami, ve kterých už to jde na pásech a bez lidí.

Sesvenna Na rozhraní Itálie a Švýcarska se z údolí Schling dostanete k chatě Sesvennahütte. I když okolní vrcholy dosahují jen těsně nad linii 3 000 m, jde o oblast vhodnou pro jarní lyžovačku. Nejčastěji vedou stopy pod Piz Sesvenna, na jehož vrchol se stoupá v mačkách a s cepínem.

Ortler Tato část Alp je pro skialpinisty zemí zasíbenou.

Zejména když autem ze Santa Catariny vyjedete až k chatě Forni do výšky 2 200 m. Pokud chcete spát ještě o něco výš, stačí dojít na nedaleké chaty Rifugio Branca (2 487 m) nebo Rifugio Pizzini–Frattola (2 700 m). Možnosti pro vrcholové túry jsou zde široké. Vesměs jde o náročnější akce v ledovcovém terénu na vrcholy přesahující výšku 3 500 m. Namátkou Pizzo Tresero, Palon de la Mare nebo Monte Pasquale. Vzdálenějším cílem je pak Monte Cevedale.

Cevedale V blízkosti této obří hory stojí hned dvě chaty – Rif. Casatti a Rif. G. Larcher (2 607) m. Skialpinistická atmosféra „tepe“ i v dlouhém údolí Martell severozápadně od Cevedale. Z vícero zdejších chat stojí za doporučení Rifugio

Sběratelé čtyřtisícovek se určitě vypraví na italskou stranu Walliských Alp. Ideálním terénem je italská strana masivu Monte Rosa, který tvoří řada čtyřtisícových vrcholů. Na rozdíl od severně orientovaných švýcarských svahů za hřebenem skýtají jižní svahy na italské straně poměrně přístupné trasy na jednotlivé vrcholy.

Rifugio Gnifetti Z Gressoney nebo z Alagna lze vyjet lanovkou na třítisícovou hranici a výrazně si tak zkrátit nástup na chatu Rifugio Gnifetti (3 647 m). Odtud můžeme začít se sklizní čtyřtisícovek. Nejhodnotnějším skalpem je Signalkuppe (4 556 m), což je nejvyšší hora Alp, na jejíž špičku lze vystoupat na lyžích. Přímo na vrcholu je postavena chata Capanna Reghina Margherita, kde je umístěna i lékařská laboratoř zabývající se výzkumem vlivu nadmořské výšky na lidský organismus.


TOUR & TELE

78 PARTNER RUBRIKY

Dvoudenní přechod přes ledovec Vanoise z Pralognanu, přes Refuge Félix Faure do Tignes je díky náročné orientaci na širé ledové pláni takovým malým výletem do Antarktidy.

Val d´Isère

Dalšími korálky na čtyřkovém náhrdelníku jsou Zumsteinspitze, Schwarzhorn, Ludwigshöhe, Parrotspitze a od chaty nejbližší Pyramide Vincent.

Rifugio Quintino Sella Pokud chceme pokračovat v navlékání korálků, jdeme dále západně na chatu Quintino Sella (3 585 m). Pod hřebenem Lyskammu dojdeme na ledovec Gh. di Felik a sjedeme k chatě. Další den přes Felikjoch na čtyřtisícovky Castor, Pollux a Breithorn a následný přesun na třetí z vysoko položených chat – Rifugio Mezzalama (3 050 m).

Chamonix Z Wallisu pokračujeme na západ, do Francie. Hojně navštěvované centrum s mimořádným věhlasem je především mekkou horolezců a freeriderů na lyžích a prknech. Skialpinisté zde mají samozřejmě také co na práci. Za zmínku stojí túry z chaty Argentière, ležící nad stejnomenným ledovcem v údolí, lemovaném impozantními žulovými jehlami, mezi nimiž se lesknou ledové kuloáry. Na opačné straně údolí jsou hory vyšší, méně strmé a pokryté ledovci. Hodnotnou túru lze podniknout na 3 900 m vysoký Aiguille d´Argentière nebo do trojice nedalekých sedel, z nichž přes Chardonnet vede trasa slavné Haute Route Chamonix – Zermatt. Další túry můžete podniknout z chaty Refuge d´Albert 1er a Refuge Col de Balme.

Valée Blanche Klenotem mezi sjezdy volným terém patří dlouhatánská jízda údolím Vallée Blanche. Start je v 3 800 m na Aiguille du Midi na horní stanici lanovky. Sjezd po ledovcích Géant, Tacul a Mer de Glace je úchvatným panoramatickým zážitkem a končí jízdou romantickým vláčkem z Montenvers do Chamonix. Na opačné straně údolí je vděčným cílem Massif des Aiguilles Rouges. Nabízí se využít lanovky v areálu Flégere a přes sedla Crochues a Bérard udělat dlouhou túru přes Ref. Pierre Bérard do le Buet, odkud lze dojet vlakem zpět do Chamonix. Kratší okruh vede přes Chalet du Lac Blanc a sedla Beugeant a Encrenaz. V případě problematických podmínek je možné holdovat sjezdovému lyžování ve čtyřech centrech v údolí Chamonix.

Vanoise Rozlehlý národní park Vanoise v Grajských Alpách se pyšní možná nejnáročnějším skialpinistickým vrcholem západních Alp – Grande Casse (3 855 m), a to ještě podmínky pro výstup nemusí být každý rok. Ze 1 400 výškových metrů západního svahu je hned 400 z nich reprezentováno sklonem 40 º. Pro zdar akce proto musí panovat výborné sněhové podmínky a nízké lavinové nebezpečí. Samozřejmě je túra určená jen pro výborné lyžaře.

Poměrně slušnou porci túr lze podniknout ze slavného lyžařského střediska Val d´Isère. Snazší dvoudenní túrou je okruh Refuge de la Femme – Point Mean Martin – Ref. Fond des Fours. Na dva hodnotné vrcholy Pointe Galise (3 343 m) a Grande Aiguille Rousse (3 482 m) se nejlépe startuje z Refuge de Prariond. Nad jezerem Lac Sassiére trůní nejnáročnější hora oblasti Tsanteleina (3 602 m) a sousední, neméně obtížná Aiguille de la Sassiére (3 747 m). Tento dlouhý výčet je zárukou dostatečného vyžití.

Les Écrins Divoké a rozlehlé horstvo mezi městy Briançon a Grenoble představuje velkou výzvu pro ambiciózní i zkušené lyžařské turisty. Kdo má rád freeride, slyšel už asi o své mýtické Mekce jménem La Grave. Každý horolezec zase touží po žulových stěnách v okolí vesničky La Bérard. Na jaře už se autem do této vesnice dostanete. Nabízí se vyrazit severně k chatě Chaterellet. Dobrodružné túry lze podniknout do sedel Breche du Rateau, Col du Replat a hlavně pod obří masiv hory Meije do skalnaté průrvy Breche de la Meije (3 357m). Vrcholovou túrou z této chaty je Grand Ruine. Opačným směrem z Bérard vede cesta k chatě Temple Écrins a od ní je výborný výstup do sedla Col Avalanche korunovaný parádním sjezdem.

Nejjižnější čtyřtisícovka Alp Mezi vrcholy je nejlákavější nejjižnější čtyřtisícovka Alp Barre des Écrins, resp. její předvrchol Dome de Neige (4 015 m). Na tuto impozantní horu můžete vyrazit z chaty Refuge Glacier Blanc nebo z Refuge Écrins. Jde o náročnou dlouhou túru s převýšením 1 500 m, výstupová stopa vede v zaledněném svahu posetém trh-


ání z á v í n t s o èn e p z e b í n v pr øské holi

v lyža

linami. Stejné východiště mají další hodnotné túry na Roche Faurio (3 730 m) a pic de Neige Cordiére (3 614 m). Výraznou horou je Grande Ruine (3 765 m), na niž se nejlépe vyráží z chaty Adèle Planchard, na kterou je ovšem dlouhá cesta z údolí. Chaty jsou však během dubna a začátkem května otevřeny sporadicky a občas jen o víkendu. Získat z domova přesné informace o jejich provozu je při francouzské ležérnosti docela oříšek. Proto není od věci být připraven na spaní v chatách ve vlastním spacáku a přípravu jídla z vlastních zdrojů. Na jaře je pak běžné vycházet ještě za tmy a vracet se z túry kolem poledne.

Info o rakouských chatách: • ITA www.cai.it • FRA www.ffcam.fr Vhodné mapy: • ITA vydavatelství Tabacco v měřítku 1:25 000 nebo méně kvalitní edice Kompass 1:50 000. • FRA vydavatelství IGN v měřítku 1:25 000, pozor – vrstevnice jsou znázorněné po 10 m (obvykle po 20 m) Lavinová předpověď: www.avalanches.org Předpověď počasí: • ITA www.meteoam.it , www.wetter-italien.de • FRA http://france.meteofrance.com/france/accueil?xtor=AL-1 Metodika, inspirace: www.transalp.cz, www.snow.cz

ride r: R ob pla in Ka leta ce :L es Di ab ler e

ts

HORSKÉ CHATY S NEJLEPŠÍMI MOŽNOSTMI TÚR ITÁLIE • Dolomity – Rifugio Fanes – Sesvenna – Sesvennahütte • Ortler – Alberghe Forni – Rifugio Branca – Rifugio Pizzini–Frattola – Rifugio Martello • Adamello – Rifugio Lóbbia Alta • Wallis - Monte Rosa – Rifugio Gnifetti – Rifugio Quintino Sella

FRANCIE • Chamonix – Refuge Argentière – Refuge d´Albert 1er • Vanoise – Refuge Félix Faure – Refuge de Prariond. • Les Écrins – Refuge Chaterellet – Refuge Glacier Blanc – Refuge Écrins • Queyras – Refuge Agnel

info@sportkoncept.cz

www.sportkoncept.cz

photo: SNOWride/Vítek Ludvik

INTERNETOVÉ ZDROJE


TOUR & TELE

80

TELEMARK & FREERIDE

arkovej film. Dívám se asi po stotřiadvacáté na americkej telem j! Pokaždé Krásná podívaná – jak to ti kluci v tom freeridu vále lo jít. jsem tak motivován a mám pocit, že by mi to moh tato technika í I když se na telemarku závodí i v brankách, patř vené sjezspíše do volného terénu, odkud vzešla. Jízda na upra freeride je ten dovce je pro telemarkera dobrý trénink, ale teprve pravý požitek. Telemark sám o sobě je královská disciplína freeridu už díky své historii. Bez něho bychom tak akorát sáňkovali. Samozřejmě že přeháním, ale dějiny se změnit nedají. Freeheel technika je prapůvod lyžování, a jelikož dříve sjezdovky nebyly, spouštěli se lyžníci ve volném terénu. Přátelé, řeknu vám, když se podaří oblouk v telemarkovém postavení a vy v obstojné rychlosti vykroužíte do prašanu pořádnou zatáčku, tak…– poznáte sami, co to s vámi udělá. Na sjezdovce se dá tato technika naučit velmi snadno za několik dní. I ve freeridu je pokrok na telemarku poměrně rychlý. Že to je náročné, je jen zdání při prvním pohledu. Stačí to jen zkusit, a výsledky se dostaví velmi záhy. Ze sjezdovky vidíte pěknou pláňku nerozježděného sněhu a máte chuť tam zabrousit. Seberete odvahu nebo se jen z naivní nevědomosti rozjedete rychleji a šup to mimo sjezdovku. Mírné rozhození vaší krásné techniky. Přechod do alpine postavení, ale ani to nepomáhá. Teď už zbývá jen klasický zrychlený běh jako na běžkách, kdy ne a ne sebrat pevnou půdu pod nohama. Následuje poloha skokana na lyžích, kdy máte tělo vodorovně s lyžemi, ale jste pořád na zemi. Pak už jen nadávky – že já jsem sem lezl. Vždyť mi to na té sjezdovce tak pěkně šlo.

optimálně dozadu a neobejdete se bez trénovaných kvadricepsů. Kyselina mléčná je úhlavní nepřítel nejen telemarkerů. Zvláštní kapitola volného terénu – krusta! Taková krustička s velkym „K“ je pro volnopatku obzvláště výživná! V krustě je veškerá telemarková práce marná. Ten tam je něžný oblouk v pokleku. Je to boj o každý milimetr. Chce to trpělivost a pořádně nakročit. A když to ani tak nejde, je lepší raději přejít do alpine postavení. Ale i krusta se dá na telemarku projet. Není to úplné žůžo, ale vypořádat se s tím musíte. Pro telemark jsou nejkrásnější volné prudké pláně, kde se brouzdáte ve velkém náklonu spoustou prašanu. Máte dostatek času na výměnu kroku, stále příjemně zrychlujete. Surfujete jako na vlnách, a to nejen euforie. Prašan a čistá pláňka jsou pro telemarkera místo zaslíbené. Ale pozor na nepřiměřenou rychlost. Přetížení z rychlé jízdy, když musíte náhle změnit směr, nebývá vždy příjemné. Freeride a telemark k sobě neodmyslitelně patří! Jako hory a sníh. Telemarkeři, telemarkistky a telemarčata, vydejte se na pláň, když je hodně zavátá.

Přece jenom ten volný terén je pro volnopataře oříškem. Z biomechanického hlediska je pokrčená noha, která se boří do sněhu, zvláštní brzdou. Máte také více práce s výměnou kroku. Celá změna oblouku je mnohem pomalejší než s pevným vázáním. Proto v úzkých místech, kterými lyžař doslova propluje, musí telemarker být pořádně rychlý, aby dokázal měnit směr ve freeheel postavení. Při telemarku jste více vtaženi do dění. Mozek i nohy pracují na plné obrátky. Jde o intenzivnější a náročnější disciplínu. Telemark nejde jen tak odbýt. Musíte se snažit v každém oblouku. Dostanete se do situací, které byste na pevném vázání nemuseli řešit, ale o tom to právě je. Je to výzva! Z hlediska techniky potřebujete stabilní horní část těla, těžiště FOTO: JAKUB FREY RIDER: MAREK MACHÁČEK; MÍSTO: HINTERTUX, RAKOUSKO je dobré posunout

FOTO: JAKUB FREY RIDER: MAREK MACHÁČEK; MÍSTO: HINTERTUX, RAKOUSKO

FOTO: JAKUB FREY TEXT: MAREK MACHÁČEK


TELEMARKOVÁ VÁZÁNÍ TRENDY A NOVINKY Ačkoliv se může zdát, že v oblasti lyžařského vybavení se zásadní novinky objevují jen výjimečně a mnohem častěji se jedná spíše o neustálé zdokonalování předchozích modelů, je svět telemarkové výbavy i přes svoje minoritní postavení nesmírně pestrý a v mnoha ohledech stále inspirativní. Na lyžích toho ještě tolik nepoznáme, trendy jsou v mnohém shodné s klasickým alpským lyžováním. Ale telemarkové boty a vázání jsou odlišné již na první pohled. V tomto čísle se budeme věnovat posledně jmenovaným – tedy telemarkovým vázáním. A co že se tedy ještě může měnit a vyvíjet na klasickém kandaháru? Je toho překvapivě velmi mnoho. Asi největší novinkou bylo loňské představení systému NTN firmy Rottefella, jehož vývoj jsme představili v posledním čísle. Na jeho detailnější hodnocení si však ještě chvilku počkejme a podívejme se, jakým směrem se vydávají výrobci vázání tradiční normy N75. Za pozornost stojí už samotná pestrost různých a zcela originálních technických řešení. Překvapivá je už sama skutečnost, že tento lyžařský styl stále nevyžaduje tlak na vývoj bezpečnostních vázání. Daleko větší důraz je kladen na jednoduchost obsluhy, snadné nastavení pro různou velikost bot a v neposlední řadě pohodlné stoupání i sjíždění. Právě ne zcela pohodlný pohyb při výstupu, těžkopádné otáčky a také větší fyzická námaha spojená při každém kroku vzhůru s překonáváním odporu pružin i bot byly impulsem pro vývoj „chodivých“ telemarkových vázáníc. I tento krok lze po právu nazvat revolučním. Jako první představila chodivé vázání již před třemi lety firma G3. Vázání G3 Targa Ascent lze přepnout ze sjezdového modulu na stoupání a naopak s trochou šikovnosti i ve stoje pohybem lyžařské hole. Přepnutí na sjezd působí však někdy trochu problém – vázání namrzá a je ho potřeba pečlivě vyčistit a namrzlý

TEXT: PETR GHÁNDÍ NOVOTNÝ

sníh odstranit. Velmi pohodlně se naopak zdvihá a pokládá stoupací podpatěnka. Chodivé vázání nabízí i firma Black Diamond. Vázání BD O1 se velmi pohodlně ručně zapíná díky pevné konstrukci patní hrazdičky, přepnutí lyžařskou hůlkou na sjezd/stoupání/sjezd je mimořádně snadné a rychlé. I u tohoto modelu dochází někdy k namrzání sněhu, ale jeho odstranění je poněkud snazší. Obě značky navíc nabízí jako doplněk stoupací železa pro usnadnění stoupání na namrzlém sněhu. Další firmou která nabízí chodivé vázání je 7tm. Vázání 7tm Power Tour se prodává i jako bezpečnostní a jeho velkou předností je velmi snadné obouvání. Díky systému STI si vázání obujete snadným našlápnutím podobně jako vázání sjezdová a stejně jednoduše se i vyzouvá. Velmi jednoduché chodivé, přesto funkční vázání představila firma Voile. Model Voile Switchback se přepíná podobně jako G3 Targa Ascent pootočením aretace přední části vázání lyžařskou holí. Zajímavé novinky, ale i netradiční technická řešení nabízí i další u nás nepříliš známí výrobci telemarkových vázání. Deskové vázání firmy Linken je dlouhodobě nejstarším funkčním nášlapným telemarkovým vázáním na trhu. Vázání Bishop výrobce Bomber je spolehlivé celokovové a velmi pevné deskové vázání. Oba typy jsou určené agresivním jezdcům vyšší váhové kategorie. Naopak velmi jemné lehké vázání určené spíše pro backcountry lyžování nabízí firma 22designs. Horká novinka se jmenuje Lite Dogs a v současné době je o ni takový zájem, že výrobce zastavil příjem objednávek… Více info: www.twentytwodesigns.com, www.linken.com, www.voile-usa.com, www.bombertele.com, www.genuineguidegear.com, www.bdel.com

LITE DOGS 7TM POWER TOUR

LINKEN

BDO1

G3 TARGA ASCENT

VOILE SWITCHBACK

FASHION & FUNCTION

dn y ot ev ře ný ch dv eř í pr od ej př ím o z vý ro by ne jv ět ší vý bě r v ČR

če pice Ka m a již od

5 0,-

Pro velký zájem prodlužujeme prodej přímo z výrobního skladu v Praze 6 - Suchdo le. K dostání jsou čepice již od 50,- až po nejluxusnější výrobky z materiálů Gore -Tex® a Windstopper®. Nabídka představuje 800 různých modelů čepic a 100 modelů svet rů a bund. Prodejna je otevřena v pracovn í dny od 9.00 do 16.00h, 100 metrů pod zastávkou Kamýcká. Autobusy č. 107 a 147 z Vítězného náměstí směr Suchdol. Vlastní parkoviště. KAMA s.r.o., Kamýcká 241, 160 00 Prah a 6, tel.: 233 920 412

čepice a svetry šampionů e-shop www.kama.cz


TOUR & TELE

82

HLAVNĚ UDRŽET STOPU

LANOVKA DO ITALSKÉHO PALUD

FREERIDE

IX M O V CHLÉAPE M VRABEC V HRSTI

Vallée Blanche je jedním z nejť pro lyžaře. spektakulárnějších dostupných míst světa. Obzvláš rií ledových Pod dohledem Mont Blanku člověk proplouvá gale prašanovým spásoch a plastik, které může navíc využít ke svým sjezd unikátní dům. Když je dost sněhu, čeká ho 20kilometrový (3 842 m) vede krajinou, přičemž na jeho start – Aiguille du Midi ypadá nějak z údolí (ca 1 000 m n. m.) superrychlá lanovka. Nev takto lyžařův ráj? Původně jsme měli namířeno na Haute Route. Na cestu jsme se dlouho pečlivě připravovali. Podle dobře dostupných informací jsme naplánovali přechod přesně na polovinu dubna, včas zarezervovali všechny chaty, rozdělili veškerý potřebný materiál do čtyřčlenné skupiny tak, aby nic nechybělo ani nepřebývalo. Dokonce jsem chodil dva měsíce každý den

běhat a cvičit, tak aby dnes již víceméně kancelářskou prací deformované tělo neutrpělo nechtěný šok. Do Chamomix jsme dorazili perfektně připraveni s chutí vyrazit téměř okamžitě. Na úvod jsme si ještě ponechali dva a půl dne na aklimatizaci a jako případnou rezervu. Počasí si s námi ale zahrálo kuriózní hru.

RADOST NA ROVINCE NA LEDOVCI MER DE GLACE

TEXT A FOTO: PETR GÁNDHÍ NOVOTNÝ Ať se nám to líbí nebo ne, tato část Alp leží zkrátka na ráně veškerým rozmarům a vrtochům počasí. Pohled na meteorologickou mapu Evropy s předpovědí na několik dní dopředu nevypadal ještě pár dní před odjezdem tak dramaticky, bohužel v Chamonix jsme již poznali, že pokud se vydáme na přechod, můžeme očekávat změny počasí takřka denně. Po dvou dnech deště nám již bylo jasné, že do Zermattu tentokrát nedorazíme. Ovšem bláznivé počasí nám připravilo nakonec fantastický program. Neuvěřitelný koktejl – den v mlze, den v hospodě a den po ramena v prašanu jsme otočili během týdne nakonec dvakrát. Mlhu jsme trávili na vlecích dle aktuální viditelnosti, bary jsme prošli snad všechny, ale Vallée Blanche za podobných podmínek v kombinaci s dlouhým jarním dnem v Chamomix nepamatují už dlouhá léta. Díky delšímu dni jsme stihli kromě obligátního sjezdu z Aiguille du Midi ještě několik exkluzivních výšlapů v celé oblasti a samozřejmě následné báječné sjezdy…


83

NEUVĚŘITELNÉ PRŮSTUPY TRHLINAMI

NÁSTUP DO VALLÉE BLANCHE

SJEZD MEZI TRHLINAMI Z AIG. DU ENTREVERS

SÉRASC DU GÉANT

DRAMATICKÉ PRŮJEZDY MEZI TRHLINAMI V OBLASTI SÉRACS DU GÉANT


HISTORIE

84

SMUTNÁ TVÁŘ HOR

SVĚDECTVÍ ARCHIVŮ HORSKÉ SLUŽBY

Dnešní dva příběhy mají společného jmenovatele – vánici. Podcenění počasí a vlastních schopností si vyžádalo snad víc obětí než laviny. Obě tragédie dělí dvacet let od sebe a tu mladší ode dneška přesně půlstoletí – přesto se podobný scénář může opakovat i dnes… Nabízí se rada: nezapomínejte s sebou v horách mobilní telefon a hlídejte stav jeho baterií. V příštím dílu se již vrátíme k lavinám – konkrétně k největší zaznamenané krkonošské lavinové tragédii.

SMRT VE VÁNICI Zápis o zahynutí Ing. Emila K., nar. 1904 z Prahy-Vysoan Dne 1. února 1959 v 17:45 hod. pi vyprošování saní Dvorské boudy ze závje v prostoru mezi rozcestím k Vojtchovi Šubrtovi a k Dvorské boud byly ve vánici podnikovým editelem Bromem náhodou objeveny 2 postavy, žena s chlapcem. Byli již natolik vyerpáni, že nebyli schopni íci své jméno a podat souvislou zprávu odkud a kam jdou. Chlapec sdlil pouze, že kdesi za nimi je jejich otec. Oba nalezení byli ihned dopraveni na Dvorskou boudu. len HS Ing. Vrba vydal se ihned sám nazpt po cest pátrat po ztraceném, avšak bezvýsledn. Mezitím se vypravila skupina 5ti dobrovolník z ad rekreant Dvorské boudy, kteí se spojili s Ing. Vrbou a propátrali v rojnici prostor mezi chatou Dvorskou, avšak bezvýsledn. Cestou se k nim pipojil Vojtch Šubrt. Ve 20 hodin se tato skupina vrátila na Dvorskou boudu, kde vyslechla nalezenou paní, která se mezitím vzpamatovala. Paní sdlila, že ztracený je její manžel a jmenuje Ing. Emil K. Šli ze Špindlerova Mlýna pes lanovku na Plá a odtud na Klínovou Boudu, kde byli asi v 15.45 hodin, ale nezastavili se a pokraovali dále v cest smrem na Pední Rennerovky. Teprve v tomto okamžiku se Vojtch Šubrt dozvdl, že se jedná o jeho hosty, které už pro nepíze poasí neekal, nebo si pro své hosty byl ve Strážném. Ve 20.15 byla sdlena tato zpráva telefonicky Ústedí HS ve Špindlerov Mlýn se žádostí o pomoc. Souasn byla požádána HS Pec pod Snžkou, jejíž nkteí lenové byli pítomni na Výrovce, o pomoc. Ve 20.30 telefonoval s. Cejnar, vedoucí okrsku HS Vrchlabí, že vyhlašuje poplach a že vrchlabský okrsek pijde na pomoc. Byla požádána o pomoc také Klínová Bouda. Ve 20.45 vyrazila 4

lenná skupina dobrovolník z Dvorské Boudy vedená ekatelem HS Janem Messnerem s úkolem prohledat okolí cesty, vedoucí k Dvorské Boud smrem od Rennerovek, a to až k lesu po obou stranách. Ve 21 hodin vyrazila druhá skupina dobrovolník 5 lenná, vedená lenem HS Ing. Milošem Vrbou, s úkolem spojit se s první skupinou a spolen prohledávat oznaený terén. V 21.30 nalezl Vojtch Šubrt ztraceného Ing. Emila K. v terénu pod kižovatkou, kde se dlí cesta na Buffet a na Klínovku. V tomto míst se ob skupiny spojily a spolen dopravili bezvdomého do chaty Vojtcha Šubrta. Ve 22.00 hodin byla za vedení pítomného MUDr. Štrby z ÚONZ áslav zahájeny oživovací práce. Nalezený byl shledán ješt teplý, omrzliny konetin ani uší a nosu nebyly zjištny. Nalezený nedýchal, puls byl nehmatný, re exy korneální a pupilární negativní. Pi poslechu v krajin srdení byla zjištna slabá srdení innost. Nalezený byl svléknut, pozdji penesen do teplé místnosti, zabalen do horkých obklad a zavedeno ihned umlého dýchání. Umlá zubní protéza z úst byla vyata, jazyk vytažen, aby ml vzduch pístup do plic. Umlé dýchání bylo provádno od 22.00 do 22.30 hodin. Injekce Eukoranu nebo jiného srdeního tonika nebylo možno použít, ponvadž v chat tyto medikamenty nejsou a pan Šubrt ihned odjel na Pední Rennerovky pro potebné injekce. Bhem umlého dýchání srdení innost slábla a asi v 23.00 hodin srdce pestalo pulsovat. Pesto bylo pokraováno ješt ½ hodiny v umlém dýchání a když p. Šubrt pinesl ve 24 kofeinové injekce, byly vstiknuty 2 podkožní injekce. Pesto se srdení innost neobjevila a re exy se neukázaly. Smrt nastala jednak silným podchlazením a jednak vyerpáním, ponvadž nalezený nesl údajn tžký batoh a troje lyže. Ve 22.30 hod se dostavila 5 lenné družstvo dobrovolník ze zamstnanc Klínové Boudy, které bylo odesláno na Dvorskou Boudu zatelefonovat odvolání poplachu. Ve 22.35 hodin se dostavilo 2 lenné družstvo HS okrsku Pec z Výrovky, které se na Dvorské Boud dovdlo o tom, že nalezený je v chat Vojtcha Šubrta. Soudruzi Kácovský a Pochman pivezli kapky Eukoranu, které však nemohly již být použity ze shora uvedených dvod. V 0.50 hodin se dostavilo záchranné vozidlo HS okrsku Vrchlabí na chatu Vojtcha Šubrta v potu 4 len s MUDr. M. Ž árou. Uvedený konstatoval smrt shodn s pítomným lékaem – smrt kardiálního pvodu. Zápis skonen se souhlasem všech pítomných dne 2. února 1959 v 0.30 hodin. Za Horskou službu Ing. Miloš Vrba, Jan Messner, Jaroslav Kápovský, Jurka Pochman, Mejsnar, Volejník, Drahorád Léka MUDr. Miroslav Štrba, MUDr. Ž ára Dobrovolníci Jaroslav Brom, Ing. Jaroslav Horák, Frant. Šte , Jaromír Crlák, Vojtch Šubrt, Dubšík, Dr. Bláha, Vrchota, Hrniík

Seznam autorizovaných servisních center MONTANA v R a SK:

www.montana-skiservis.cz podval snow 2007.indd 1

17.9.2007 18:50:29


ILUSTRAČNÍ FOTO: PETR SOCHA – SNOW.CZ

Mezinárodní veletrh vybavení pro outdoorové a zimní sporty

UMRZLÝ SEKRETÁŘ V noci na 3. 1. 1938 zahynul vysílením a zmrznutím v údolí Bílého Labe asi 700 m nad boudou u Bílého Labe smrem k Luní boud Alfred Mitlöhner z Rennerovy boudy .p. 82, kde byl zamstnán jako sekretá v horské boud. Vracel se z boudy u Bílého Labe za vysokého snhu a mrazu asi v 18 hodin a 45 minut. Byl všemi varován, aby nechodil. Pesto vypjil si kapesní svítilnu a odejel na lyžích. Rennerova po nm nepátrala, když se nevracel v domnní, že zstal dole pes noc. Telefonicky se nemohla pesvdit ježto bouda u Bílého Labe jest bez telefonu a telefon Rennerovky velmi špatn fungoval. Teprve ráno 3. 1., když Mitlöhner se nevracel, zprostedkovala Emilie Mitlöhnerová, obchod. vedoucí Rennerovky, spojení poslem s boudou Bílého Labe a zjistila, že Mitlöhner odešel veer na Rennerovky. Byly proto inny dotazy na okolní boudy a když bylo zjištno, že nikde není, byla 3. 1. 1938 v 13.10 hod. zdejší stanice (Špindlerv Mlýn) telefonicky o zmizení Mitlöhnera vyrozumna Evženem Bönischem, spolumajitelem Luní boudy. O všem byla vyrozumna záchranná horská služba Špindlerv Mlýn, která dirigovala do údolí Bílého Labe hlídku z Leierových bud, Špindlerovek a Luní boudy a pod vedením Evž. Bönische pátrala po toku eky od Luní boudy dol. Když se již ob proti sob jdoucí hlídky mli sejíti, nalezl len hlídky Wenzel Erben ze Špindlerova Mlýna .p. 100-Leierovy boudy, mrtvolu Mitlöhnera, v údolí poblíže lávky asi 1 m od eišt, ležící obliejem do snhu, zasnženou. Ohledáním místa se zjistilo, že podle zasnžených stop Mitlöhner se vracel bez lyží s jednou holí zpt k boud, když se patrn pesvdil o nemožnosti další cesty, sešel s letní cesty do údolí a tam vysílením zapadl levou nohou levou hluboko do snhu a upadl na pravou ruku a obliejem do snhu a tak zahynul – vyerpáním a zmrznutím. epice spadlá nedaleko hlavy, lyžaská hl v pravo podél tla. Svítilna v pravé kapse blzy. Pátrání po lyžích a druhé lyžaské holi zstalo pro veliké množství snhu dosud bez výsledku. Vzhledem však k znanému lyžaskému svahu v tomto úseku a nebezpenosti míst ohrožovaných lavinami, jeví se býti velmi potebné zízení telefonu v boud u Bílého Labe. Ta jest majetkem stát. lesní správy a Hollman jest tam nájemcem od r. 1931 na dobu 15 let. O stavb telefonu se již z tchto píin jednalo, ale z neznámých dvod z toho sešlo. Tu skutenost, že nebyl v boud u Bílého Labe zízen telefon, využívá jedna tída obyvatelstva k nepíznivé kritice státní správy s poukazem na práv se píhodivší neštstí, kterému bylo jist možno zabránit pomocí telefonu. Emilie Mitlöhnerová z Rennerovky si zde stžovala nyní na nefungující telefon a uvádla, že hosté v boud o svátcích se vyjádili, že sami pednesou stížnosti na patiných místech v Praze. Pi stavb telefonu v Krkonoších bylo pochybné, že již tehdy nebyl telefon ádn kabelisován a tím bylo zabránno astým poruchám, které zaviuje pevážn povtrnost, která jest na horách docela jiná než v kraji, v rovinách. Podepsán: vrchní strážmistr Zvára

17. – 19. 2. 2009 Brno – V˘stavi‰tû

www.s1brno.cz


86

SNB

SNB WORLD BY SAM BALDWIN

SNOWSPHERE.COM

PORTUGALSKO NEJZÁPADNĚJŠÍ LYŽOVÁNÍ V EVROPĚ vcům, kteří Portugalsko je proslulé díky mnoha věcem: mořepla a slunným plákolonizovali Brazílii, golfovým hřištím, portskému snowboarding, žím. Zdaleka ale není známé svým nadšením pro , vsadím se, a ačkoliv je tento stát turisticky velmi navštěvovaný dit portugalský že většina turistů vůbec netuší, že je možné bráz sníh.

TEXT: SAM BALDWIN FOTO: TURISTRELA S.A.

Pohoří hvězdy

Nahoře na severu země najdete Serra da Estrela (Pohoří hvězdy) s nejvyšším vrcholkem Portugalska téměř 2 000 m n. m. Přestože je to jediná opravdu sněžná oblast v zemi (kromě mnoha jiných obvykle holých kopců), ukrývá prospívající, pevně semknutou snowboardovou scénu. Každou zimu vyjíždějí do zdejších kopců portugalští snowboardisté, aby si užili pist a parku, které přes svoji malou rozlohu nejsou vůbec nijak podřadné; model, který by spousta malých středisek mohla dobře následovat. Lyžařská oblast je to malá – má pouze devět sjezdovek obsluhovaných čtyřmi lanovkami, svahy jsou otevřené a nijak zvlášť strmé. Za dobrých sněhových podmínek tam však můžete najít několik překvapivě dobrých volných sjezdů se žleby, dropy a prašanovými svahy s výhledem na krásné jezero. Celá oblast je národním parkem, a tak tu nenajdete velký výběr ubytování, kaváren nebo barů na svahu. Nejlepší volbou pro portugalské après-ski proto bude vyjet si do blízkého města Covilha, které nabízí veškeré vymoženosti, které byste očekávali v moderním horském středisku. Vzhledem k tomu, že Serra da Estrela je jediné místo v Portugalsku bohaté na sníh, může být zvláště o víkendech plné místních obyvatel, kteří chtějí být svědky této bílé hmoty, často poprvé v životě, takže na kopci určitě sami nebudete.


Dobrý počasí Dobrý prkno Dobrej trik A hodně dobrý spodní prádlo

„Počasí nechte na nás“ Vše se točí okolo après-ski Portugalci jsou, podobně jako jejich španělští a italští bratranci, známí svou laskavostí a přívětivostí, vždy jsou připraveni bavit se a užívat si, i když sněhu je třeba zrovna nedostatek. Popravdě řečeno, ačkoliv je Portugalsko země s nejnižším HDP na obyvatele v západní Evropě, má zároveň jedno z nejvyšších hodnocení kvality života na světě, což ukazuje, že ne vždy je všechno o penězích, že?

Umění prkna Portugalsko je velmi známé pro surfingovou a windsurfingovou scénu, koneckonců i úroveň triků na sněhu je dost vysoká a na kopci uvidíte spoustu talentovaných snowboardistů-freestylistů. Ale když už jsme u toho, snowboardově světově proslulých Portugalců je asi jako šafránu – vlastně ani o žádném nevím. Portugalsko nikdy nebude zemí, kterou navštívíte primárně kvůli snowboardingu, pokud se tu ale někdy náhodou vyskytnete mezi prosincem a březnem, zaskočte si pohladit trochu toho portugalského bílého zlata v nejzápadnějším evropském lyžařském areálu.

www.klimatex.cz Klimatex shop, Kounicova 11, Brno, ☎ 549 211 032 Klimatex shop, Šujanovo nám. 3, vchod z ulice Cyrilská, Brno, ☎ 543 160 220 Klimatex shop, Revoluční 15, Praha 1, ☎ 222 313 312 Klimatex shop NC Budějovická, Olbrachtova 146/64, Praha 4, ☎ 222 102 222 Klimatex shop, Puchmajerova 3, Ostrava – Moravská Ostrava, ☎ 595 136 638 Klimatex shop, Rudolfovská tř. 35/26, České Budějovice, ☎ 387 201 504.


ATLAS

88

DRUHÁ

/5) STRANA MINCEglob(4 rtům skiálně ubývá. Obchodníkům nerostou prodeje lyží, reso TEXT: TOM ŘEPÍK

Pravda leží v tvrdých číslech: lyžařů poptávku. Střediska expandují pouze na úkor jiných. pasů. Nabídka čehokoli v branži výrazně převyšuje

LYŽOVÁNÍ HUBNE. ŠPATNÁ, ČI DOBRÁ ZPRÁVA? NENÍ TO SICE NEJŠIKOVNĚJŠÍ VĚTA, KTEROU ZAČÍT ČLÁNEK DO LYŽAŘSKÉHO ČASOPISU, PŘESTO: LYŽOVÁNÍ DEMOGRAFICKY SKOMÍRÁ. NEROSTE, NESTAGNUJE – NENÍ SCHOPNO DRŽET SVŮJ STATUS QUO. JE V KOLENOU A LIDOVĚ ŘEČENO, MÁ DOST. VYPADÁ TO, ŽE SVĚT UŽ NEPOTŘEBUJE ŽÁDNÁ NOVÁ LYŽAŘSKÁ MEGASTŘEDISKA, ŽÁDNÉ DALŠÍ HOTELOVÉ MEGAKOMPLEXY. CO SE TOMUTO SPORTU DĚJE? Za posledních třicet let není v lyžařských statistikách vidět žádnou konzistentně rostoucí křivku. A to navzdory faktu, že během této fáze v Evropě i Americe prožila aktivní věk a nyní zestárla poválečná babyboom generace, díky níž lyžování zažilo svou zlatou éru. Nyní lze očekávat zřetelný a kdovíjak dlouhý pokles, jakkoli se mnozí v branži existenčně zainteresovaní bojí takovou vyhlídku nahlas vyslovit. Pouhých 10 % začátečníků, kteří si to na sněhu zkusí, se dnes pro tento sport zapálí a promění v pravidelné lyžaře a tato skupina zdaleka nestačí nahradit množství těch, kteří z nejrůznějších důvodů s lyžemi končí. Přitom západní kultura na tom ekonomicky nikdy nebyla tak dobře jako uplynulých třicet let. Jestliže je lyžování odjakživa sportem pro bohaté, proč nevidíme růst absolutní počty lyžařů v podobném tempu, v jakém přibývalo za stejnou dobu na Západě bohatých lidí?

Obtížný a drahý sport Západní svět je sice bohatší, než byl kdy dříve, ale lidé též pro toto bohatství pracují tvrději a více než kdykoliv v minulosti. Mají daleko méně času na zábavu, a když na ni přijde, nabízí se jim tolik různých možností jako nikdy předtím.

Branži dnes konkurují fitcentra pár minut od domovů, všude dostupný internet, kabelová televize, nákupně-zábavní komplexy, letecké zájezdy, co nikdy nebyly levnější. Nic z toho tu před léty neexistovalo. Lyžování navíc vůbec nepomáhá, že jde o relativně obtížně zvládnutelný sport, bez ohledu na přínos nových tvarů lyží. Všichni víme, že proces učení a zlepšování se, zvláště u dospělých, je v porovnání s jinými konkurujícími aktivitami pomalý a náročný na čas, trpělivost i prostředky. Navíc, použijeme-li pohled běžného nelyžaře, můžeme vidět jen samé trable minimálně do momentu, než si stoupne na sníh. Musí se na hory nějak dopravit (často za komplikovaných podmínek) a vláčet s sebou těžkou výbavu. Má-li děti, znásobme to. Přijede, následuje nelehké převlékání. Jsou-li děti dostatečně malé, neponese z parkoviště k lanovkám jen svoje lyže, ale i jejich a možná i je samotné, aby se všichni postavili do fronty, která málokdy bývá příjemná… Zkrátka, netáhne-li lidi do hor cosi osobního, žádný velký div, že dávají přednost zábavním parkům, bazénům a multikinům. V této situaci toho pak resort, který chce přilákat víc lyžařů, nejsnáze docílí tím, že je odčerpá ze skiareálu jiného. Což je přesně situace, která se v lyžařské branži minimálně posledních dvacet let odehrává. Velké resorty sice expandují a stávají se většími, avšak na úkor slabých a malých, které zanikají. Za poslední dvě dekády v USA klesl počet skiareálů ze 727 (1985) na 478 (2006), stejný trend je vidět v Evropě. Tento stav, kdy velcí hráči přežívají na úkor malých, je z ekonomického pohledu typický pro stagnující, přehřátý trh, jehož příklady bychom v historii našli v každém průmyslovém odvětví. V lyžování se nicméně uchytil jeden unikátní fenomén: jako hlavní zbraň v konkurenční válce proti ostatním začaly resorty bezprecedentní měrou zvedat úroveň své vybavenosti. Což může být z krátkodobého hlediska skvělou zprávou pro lyžaře, avšak z dlouhodobého velmi špatnou pro lyžování jako obor a prakticky nejsilnějším důvodem, proč sportu nepřibývají noví lyžaři – skipasy jsou pro ně zkrátka příliš drahé.


89

H A T C RERI O NM A N

WI O N

Co vlastně chceme? Při dnes nastavených standardech se těmto cenám nelze vůbec divit. Dnešní lyžař přijede se svým drahým vybavením do střediska a chce vyjet na kopec relativně rychle, aby nemusel patnáct minut mrznout někde ve vzduchu. Také se tam chce dostat bezpečně, a tak by rád na každém ze sloupů lanovky bezpečnostní sensory, které zastaví dopravu v okamžiku, kdy se lano vychýlí o kousíček mimo svou dráhu. A chce silný brzdný systém lanovky – takový, co používají moderní lokomotivy. A průhlednou krycí clonu křesla, kdyby sněžilo; a co se týče křesel, tak nejradši polstrovaná. A když nahoře vystoupí a bude pořád sněžit, rád by tam našel příjemné místo, kde se ohřeje a poručí si něco k jídlu. A když se konečně spustí ze svahů, měl by je rád vzorně vyžehlené a všechna místa dobře vysněžená. Též by chtěl být při příjezdu na parkovišti uvítán někým, kdo lyžování rozumí a kdo mu inteligentně odpoví, na cokoli se zeptá. A taky mu pomůže vyložit a odnést lyže do chaty a možná i zaparkovat auto a odvést děti k hlídací službě. Tohle všechno nemůže být, a taky nikde není, k mání za patnáct dolarů či eur; a sníme-li o podobné úrovni u nás, jednoduše zapomeňme na nějaký lístek za pět šest stovek. Otázkou je, zda běžný lyžař vůbec chce všechen tento nákladný luxus. Už se vás někdy nějaký resort coby zákazníků ptal, co a proč vlastně chcete? Všechna střediska jen propagují a prodávají, co mají – tedy kopec, novou lanovku, zasněžování – jako jakési hotové zboží, které je dané a o němž se nediskutuje. Třeba až někdo půjde na věc z opačného konce a začne se nejprve zabývat tím, co vlastně zákazníci přesně chtějí, a až poté takový produkt/službu vytvoří a nabídne... Zakopaný pes problémů současného lyžování bezpochyby minimálně zčásti tkví v zakonzervovaném přístupu středisek coby dodavatelů. V lyžařské branži je marketing obecně – a snaha poznat potřeby a přání zákazníka specificky – polem velmi zřídka a špatně oraným. Nechci tu ani náhodou zpochybňovat žádné z těch prozatím mála investic, které proběhly a v budoucnu dál budou probíhat v našich horách. Zde areály investují a ještě dlouho budou do věcí, které obvykle nezbytně potřebují. Popisuji však situaci v hlavních resortech Ameriky i Alp, kde se lijí desetimiliony dolarů a eur do již perfektně vybavených středisek; zde většinou nejde o nic jiného než konkurenční válku mezi resorty navzájem, jak se snaží přetahovat si stávající lyžaře. Anebo snad někdo věří, že nový adept tohoto sportu čeká, až v horách vymění starou čtyřsedačku za rychlejší six-pack, a teprve to jej pře-

S

svědčí, aby si lyžování zkusil? Či by snad všichni stávající lyžaři na středisko zanevřeli, kdyby tam dál jezdila čtyřsedačka? Nevím jak vy, ale já ještě v životě nepotkal lyžaře, který by přestal jezdit do XY resortu, protože tam už pět let nevyměnili žádnou lanovku. Ale mraky mi jich řeklo, že už nelyžují, protože je lyžování pořád dražší a nemohou si ho dál dovolit. Ty bláznivé a nesmyslné závody o nás samotné jsou samozřejmě spolufinancovány z naší kapsy. Jen se nás nikdo neptá, zda tyto dostihy potřebujeme, zda je chceme. Snad se ptát jednou někdo začne.

Jde o tohle: $$$ Lyžařský byznys se v 90. letech začal konsolidovat. Musel. Lyžařů nepřibývalo, resorty si je jen kradly navzájem; provozovat zimní středisko bylo nákladné a rozšiřovat ho ještě dražší. Střediskům navíc začaly konkurovat nové segmenty zábavního a turistického průmyslu. Narozdíl od pionýrských poválečných let, kdy za lyžováním jezdili i jej poskytovali výhradně lidé, co tento sport a hory milovali, už o nějakých 30 let později provozovatelé prakticky všech hlavních zimních středisek nepodnikají, striktně nahlíženo, v lyžařském průmyslu. Jejich snaha generovat profit už není zdravě korigována žádnou láskou k lyžování, stejně jako touha pobývat a žít v horách není důvodem, proč v nich mají svůj byznys. Prvotním cílem jejich snažení není poskytovat co nejlepší lyžařský zážitek, ale vydělat co nejvíc peněz. Paradoxně v prodeji skipasů mnoho peněz neleží – to provozovatelé dobře ví, vzpomínajíce na nepříjemně časté vrtkavé zimy a hnědé vánoční stráně. Nyní s multimilionovými investicemi nesmyslně vyšroubovaného konkurenčního zápasu, s půjčkami netrpělivých bank či penězi od ještě nedočkavějších akcionářů, jsou resorty nuceny hledat své příjmy daleko za hranicemi lyžařského sportu. Model, který byl objeven a lety optimalizován, zní: agresivní obytná i občanská výstavba na úpatí kopců a přilákání nelyžujících rekreantů přeměnou těchto kdysi striktně zimních areálů v masivně navštěvované celoroční


ATLAS

90

destinace. Střediska redukují své podnikatelské riziko tím, že činí z vlastního lyžování pokud možno nedůležitý zdroj svých příjmů. Provoz lyžařského areálu samotného (zvláště učastní-li se konkurenčních dostihů) je častěji než ne záležitostí ztrátovou. Přesto je provoz sjezdovek pro resorty klíčově důležitým – bez přítomnosti lyžování by veškerá zástavba neměla význam a ceny realit by spadly mnohonásobně dolů. To je jediný důvod, proč nekompromisně na profit zaměřené firmy trpí lyžování na první stránce své červené knihy ztrátových aktivit. Následuje pár čísel z výročních a tiskových zpráv firem, ilustrujících lukrativitu realitní části podnikání středisek. Nyní krachující konglomerát American Skiing Company (ASC) oznámil v dobách své slávy na 4. srpen 1998 začátek prodeje apartmánů v komplexu Sundial Lodge v utahském resortu The Canyons. Zájemci tehdy stáli ve frontě pro šanci dosáhnout na některý ze 150 apartmánů déle než 8 hodin. Na konci dne bylo vše vyprodáno za 43 milionů dolarů s tím, že apartmány se prodávaly v ceně $ 5000 na m², tedy na stropu tehdejšího trhu (připomínám, že v té době stál dolar 40 korun). A ještě jeden malý detail: celý projekt v té době existoval jen na papíře, stavět ASC začalo až po vyinkasování zisku. Konkurent ASC, kanadský Intrawest, prodal ve stejné době celkem 376 apartmánů ve svých resortech Mammoth, Copper, Snowshoe a Stratton za $ 94 milionů. V dubnu 1999 během necelých 6 hodin vyprodal 139 apartmánů ve Squaw Valley za $ 73 milionů. V srpnu téhož roku se prodalo 23 apartmánů v Keystonu za $ 25 milionů, všechny během 45 minut. Ve všech uvedených případech se jednalo o projekty na papíře. Jen za rok 1999 Intrawest utržil za prodej realit $ 350 milionů. Do nich nejsou započítány příjmy z pulsujících obchodních center na úpatí kopců, kde návštěvníci nakupovali, večeřeli, hráli golf, koupali se v bazénech, dopřávali si masáže, objednávali lety balónem, a houf dalších věcí. Byznys model pro restorty tak byl opět vylepšen: nikoli jen vydělat jednorázové jmění na prodeji realit, nýbrž pokračovat ve vydělávání jmění pořád dokola, dokud to jen půjde.

Začátek konce Bohužel to, co znělo jako vynikající zpráva pro korporace a jejich akcionáře, se stalo noční můrou pro lyžaře, prchající do hor pryč od shonu metropolí: život v resortech se začal ve všech negativních ohledech podobat tomu kdekoli jinde. Lyžování bylo odjakživa o svobodě a volnosti v horách, o klidu, který chyběl v tom bláznivém světě dole. Hory byly vždy o tom limitovat a nepustit tam davy – ať už špatnou dostupností, omezenými kapacitami, výší cen, čímkoli. Davy lidí do hor nepatří. Korporace stavějící umělá města však tyto davy do hor dokáza-

ly přilákat – reklamou s obrázky šťasných rodin a vzduchem létajících lyžařů je přesvědčily, že i oni si mohou na hypotéku pořídit nový životní styl, o kterém vždycky snili. Aby se jim nahoře žilo lépe, záhy přibyly supermarkety, kina, bazény a kliniky, masáže a manikúry, rozšířily se příjezdové silnice a všude zavedl internet. Ceny za bydlení a životní náklady nevyhnutelně letěly nahoru, a aby rodiny mohly dál svůj sen financovat, potřebovaly další způsob přivýdělku. V resortu, kde téměř všechno patří developerovi, tak často dochází k tomu, že jeho vlastní zákazníci pro něj ještě pracují. Další vybroušení jejich modelu? Jenže pokud lidé musí tvrdě dřít celý rok v zaměstnání či ve dvou, pokud mohou zapomenout na to dát si na pár měsíců v zimě pauzu, aby se věnovali své původní vášni, pokud musí dojíždět každý den přes hodinu tam a zpátky, protože blíž k resortu je bydlení neúnosně drahé, a riskovat svůj život na zledovatělých cestách, pokud pro samotné vydělávání na svůj „životní styl“ si ještě letos nestoupli na lyže… je pořád všechno tak, jak původně chtěli? Nepřeháním jen a nestraším? Nahlédněme tedy do reálného světa. Komerčně nejúspěšnější lyžařská města jako Vail a Aspen se čím dál víc stávají prázdnými skořápkami, odkud jsou jejich obyvatelé nuceni stěhovat se stále dál a stále níž do údolí. Stejně tak původně zde sídlící firmy, které nejsou schopny držet krok s velkými řetězci, ochotnými zaplatit za možnost být ve městě jakoukoli cenu. V roce 2002 pracovalo v policii a u požárního sboru Vailu celkem 67 lidí, z nichž 56 si nemohlo dovolit bydlet ve městě. Dnes zůstává plných 80 % všech domů v katastru Vailu (což nyní představuje dobrých 30 km délky údolí Gore Creek) prázdných – jejich majitelé sem přijíždí běžně na několik týdnů v roce. Ve městě prosperuje absurdní množství bezpečnostních agentur, které tyto prázdné rezidence střeží. Odhaduje se, že ze všech zaměstnanců Vailu jich tam bydlí sotva pětina. Spousta jich žije ve stanech a přívěsech v okolních lesích a zaplatí si třeba členství v místním fitcentru, aby mohli používat jejich šatny s teplou sprchou. Vailská radnice se v roce 1999 pokusila tento problém řešit návrhem na postavení jednoduchých bytů pro asi 1700 těchto lidí. Vlastníky zdejších luxusních rezidencí ale nápad, že by v blízkosti jejich milionářských sídel žili obyčejní lidé, pobouřil. Silou svého vlivu plán radních zarazili a ještě téhož roku byl starosta Vailu Rob Ford sesazen z funkce.

Konflikt zájmů Lyžování z dob své zlaté éry – šedesátých až osmdesátých let – se už nikdy nevrátí. Od každého, kdo tu doby lyžařsky zažil, slyším až tesklivé vzpomínky na čisté hory nepřecpané lidmi, přátelskou atmosféru a lyžařské rovnostářství, kdy bohatí lyžovali i flámovali s chudými, kdy obchodníci ráno, pokud přes noc hoj-


ně nasněžilo, vyvěsili nápis „sorry, čerstvý prašan“, popadli lyže a zamkli krám. I oni tu byli předně kvůli lyžím, kšeft musel počkat. Je jasné, že každý si své vzpomínky vybavujeme růžověji, než když jsme situaci prožívali v realitě, avšak na druhou stranu je v těchto fantastických příbězích nepochybně moc, moc pravdy. Příchod davů lidí do hor a s nimi potenciálu vydělávání peněz tento idylický stav, zdá se, provždy zahubil. Dnešní chladná realita ve stylu „máš na to – nemáš na to“ rozdělila v horách lidi i celá (uzavřená a střežená) území. Netvrdím, že peníze jako takové byly či jsou pro hory zkázou – rozhodně ne větší než pro kterékoli jiné místo. Co lidi v horách ve skutečnosti rozdělilo, byl příchod příležitostí vydělávat tam velké peníze a nerovná distribuce těchto příležitostí v komunitě, která byla kdysi schopná sdílet spolu to, co jí bylo nejcennější, kvůli čemu do hor jezdila či v nich natrvalo žila. Co mám na mysli nerovnými příležitostmi? Ti, co v horách vlastní nemovitosti za účelem vydělávání peněz (pronajímají je, spekulují s cenami, případně vydělávají peníze v horách jiným způsobem), na tom budou vždycky fajn, ti davy v horách budou vidět rádi, stejně jako do oblak letící ceny všeho. Tito lidé však už nejsou, pokud kdy byli, v horách kvůli lyžování. A právě ti druzí, co v horách bydlí pouze kvůli lyžování samotnému, anebo jde o nelyžující původní obyvatele hor, kteří na nikom a na ničem nevydělávají (obvykle protože nechtějí), nejsou schopni udržet stávající stav a jsou vytlačováni uměle šroubovanými cenami všeho pryč. Jádro problému dnešních hor lze shrnout do jediné věty. Zájmy korporací a zájmy těch, kteří se snaží zachránit, udržet či znovu vybudovat komunity složené z hory a lyžování milujících lidí, se kříží. Celá hra jménem lyžování nepotřebuje nové karty, ani více karet. Potřebuje vyměnit hráče. Obří korporace musí z lyžařského byznysu pryč – a pravděpodobně z něj také samy zmizí, jakmile nadobro zestárne demografická vlna babyboom generace – proces, který je dnes již pomalu u konce. Právě nyní máme možnost sledovat demontáž jednoho z magnátů, společnosti ASC. Další klíčový hráč Intrawest byl před pár roky stažen z burzy, prodán do portfolia bankéřům na Wall Streetu a po Olympiádě v jejich domovském Whistleru je naplánována výrazná diverzifikace do golfu, námořních plaveb a zábavního průmyslu. Skupině Vail Resorts klesají tržby pět let z posledních šesti, přičemž za poslední známý kvartál (3Q/2008) firmě meziročně spadly předprodeje sezónních skipasů o 9% a hotelových rezervací o 18%. Výsledky aktuálního kvartálu ještě nejsou známy, avšak odhaduje se – nyní již pod tíhou globální ekonomické recese – pokles o plných 16% (skipasy), resp. 38% (postele) oproti stejnému období předešlého roku. Netřeba dodávat, že cena akcií firmy tyto skutečnosti reflektuje: za poslední rok ztratily přes 60%. Lyžování se musí začít vracet do rukou lidí, kteří hory milují, kteří v nich sami žijí. Kteří v nich žijí ne pro možnosti vydělávání peněz, ale kvůli horám samotným.

helma yh{ Superhelix

2590,– 59

1690,– helma lur Bad

1590,– 159 5990 90,–

1090,– brýle lur Score

1390,– 39

990,–

TIRÁŽ V textu bylo citováno z těchto původních zdrojů: American Skiing Company Annual Report, Intrawest Annual Report, Real Vail, Vail Resorts Investor Relations.

AUTOR Tom Řepík (39) je rekreačně lyžujícím burzovním obchodníkem komodit a amerických akcií. O lyžování se zajímá zejména z opačného než striktně spotřebitelského pohledu. Zakladatel portálů Komodity.cz, Skiindex.com a Skiindex.cz.

zzzÜeduwvsruwÜf} urghmqduqr d¬w|ÑáÏÓËÓÓuqr whoÜÝÎÍËËÊÊÒÒÎ eduwvsruwÜeuqrÿpdooÜf} rò†ÝrgÒÜÌÓgrÊÑÜÌÓ

urghmqdudkd rnrovn†ÊÒáÊËÓÓÓudkdË whoÜÝËÌÍÐÓÌËËÓ lqirÿeduwvsruwÜf} rò†ÝrgÊÓÜÓÓgrÊÒÜÓÓ

(ohqv›w– lqwhuqhwryµfk refkrg³ qwhuqhw dooádÜvÜ


ATLAS

92

TEXT: TOM ŘEPÍK FOTO: LABRADOR MTN

NE V KAŽDÉM SKIRESORTU SE SNAŽÍ PŘIJÍT S NĚČÍM JAKO PRVNÍ

LEPŠÍ POZDĚ O malém východoamerickém skiareálu Labrador čit si nohy Mountain se rozhodně nedá tvrdit, že se hrne smo ími. Když už v pomyslných vodách lyžařského byznysu mezi prvn , že si toho se však odhodlá ke skoku, šplouchne to natolik silně nelze nevšimnout.

NEŽ MOC BRZY Vypadá to, že v tomto malém rodinném středisku, situovaném poblíž městečka Truxton necelých 40 km na jih ze Syracuse ve státě New York, mají ve zvyku ignorovat každou rádoby inovaci, se kterou branže přijde, po co nejdelší možnou dobu – a jen ze závětří sledovat a učit se. Kupříkladu jejich snowpark – Labrador zůstával po dlouhá léta posledním a doslova vysmívaným východopobřežním areálem, jemuž nějaký, byť sebejednodušší park chyběl. Dnes je jejich nový, téměř kilometr dlouhý terénní park se soutěžní 120metrovou U-rampou objektivně nejlepší z celého newyorského státu. „Jsme zkrátka staromódní,“ říká s náležitou pýchou v hlase marketingový šéf Labradoru Rick Bunnell, který v areálu pracuje úctyhodných 33 let. Pokračuje: „Módní výstřelky a no-

vé marketingové trendy, to není nic pro nás. My si chceme být jisti tím, co funguje a co ne, a rádi přenecháme experimenty jiným. Jakmile se ale rozhodneme něco udělat, jdeme do toho na 200 procent a chceme být nejlepší.“ Tento konzervativní, avšak zároveň vysoce angažovaný přístup je krédem místní rodiny Wilsonů, která areál vlastní už více než padesát let – od doby, kdy kopec poprvé otevřel. Mimochodem, u Wilsonů právě předávají otěže firmy již třetí generaci rodinného klanu.

Aspoň 100 dní Labrador je už na první pohled (na americké poměry) typickým malým areálem. Jde o striktně dojezdové středisko s žádným ubytováním pod kopcem – ačkoli vzhledem k poměrně hus-

tě osídlené okolní aglomeraci v centrální části státu New York je v blízkosti relativně mnoho ubytovacích i pohostinských kapacit. Areál má 22 sjezdovek, z nichž nejdelší měří okolo 1 500 metrů, a šest vleků, z toho 3 lanovky. Tratě se rozprostírají na hřebeni tvořeném třemi vrcholky, z nichž nejvyšší měří 555 metrů. Terén progresivně nabírá na strmosti od severu na jih. Zasněžování pokrývá 90% tratí. Na úpatí kopce jsou dvě chaty s bufetem, restaurací, šatnami a lyžařskou školou. Zkrátka naprosto typický východoamerický miniareál. Labrador však také ví, jak vyčnívat z typického davu. Jejich sofistikovaný zasněžovací systém je komputerizovaný, aby z něj dostali maximální výkon. Majitelé každoročně do jeho modernizace investují tisíce dolarů, ve snaze dále jej zefektivnit. Pro malý východopobřežní kopec jako Labrador je to životně důležité – ročně tu spadne jen něco ke třem metrům sněhu a dobrá lyžařská sezóna je taková, v níž se přiblíží stovce lyžařských dní. „Vylepšování technického zázemí je u nás nikdy nekončící proces. Každoročně přes léto stěhujeme či prodlužujeme podzemní rozvody vody a elektřiny, instalujeme nová světla a rozšiřujeme tratě,“ říká Bunnell. Pokračuje: „V tomto koutu země dostáváme velmi malý ča-


93

H A T C RERI O NM A N

WI O N

S

NEW YORK Syracuse Labrador Truxton

New York

sový prostor k výrobě umělého sněhu. Obvykle to v průběhu let osciluje okolo šesti, nanejvýš sedmi týdnů. Obecně platí, že který kopec nezaváhá a dokáže si připravit nejvíce umělého sněhu během tohoto období, ten je místem, kde se pak nejdéle lyžuje. Na místní podmínky je pro nás cokoli nad 100 dosažených dní v sezóně důvodem k oslavám.“

Je to o lidech V Labradoru vše staví na osobním přístupu – ke klientům, ale i svým zaměstnancům. Areál o 22 sjezdovkách zaměstnává pouhých 7 pracovníků (porovnejte s českými poměry), kteří jsou vytrénovaní pro všechny potřebné práce. Mnoho z nich pracuje v Labradoru 20 a více let a na rozdíl od jiných typických zimních středisek, která většinu svého personálu přes léto propouští, zde pro všechny mají práci celoročně. Bunnell to komentuje: „Naši lidé jsou za celoroční pracovní smlouvu vděční, ale nezanedbatelná výhoda z toho plyne i pro areál. Nemusíme nové zaměstnance neustále zaškolovat, jak se ovládají zařízení, kudy vedou rozvody, kde je toto a kde ono. Našich sedm lidí přesně ví, co, jak a kdy mají dělat. Například náš rolbař žehlí naše svahy už přes 20 let.“ „Snažíme se našim zaměstnancům naslouchat,“ pokračuje Bunnell. „Když chtějí něco změnit anebo viděli někde na Západě nový prvek ve snowparku, který tam měl úspěch a chtěli by jej i tady, přemýšlíme o tom. Zhod-

notíme situaci, posoudíme možná rizika a pak obvykle investici podstoupíme, avšak co možná ekonomicky nejbezpečněji.“ Stejnou filozofii resort aplikuje i na svých 150 pro resort externě pracujících lyžařských instruktorech. Každou zimu z nich vyberou pět lyžařů a pět snowboardistů, kteří pomáhají tvarovat jejich dnes už proslulý snowpark a poskytují důležitou zpětnou vazbu pro vedení firmy. „Pokud třeba postavíme nové zábradlí a těmto našim testérům se z nějakých příčin nelíbí, předěláme ho podle jejich instrukcí. Vyplatí se nám to, protože potom se každá takto vychytaná věc obvykle stane velkým hitem.“ Bunnell uzavírá: „Jsme jiní než ostatní střediska. Neprovozujeme žádný hotel ani restaurace, ani nechceme. Umíme ale připravit spoustu kvalitního technického sněhu a udržovat dobrý terénní park – díky našemu zkušenému personálu a pro věc zaníceným testérům.“

Ví, kam patří V Labradoru jsou hrdí na svou úlohu malého, místního kopce, který funguje jako líheň budoucích lyžařů – ne nezbytně sportovních přeborníků, ale takových, co se pro lásku k lyžím budou nejspíš na sníh frekventovaně a celoživotně vracet. Jejich poslání lidového skiareálu odpovídají i skromně nastavené ceny: $ 25 za libovolnou hodinu lyžování, $ 40 za čtyři hodiny, $ 43 za devět hodin. Noční lyžování od půl páté do deseti za $ 25, půjčení

kompletní výbavy $ 20 a instruktorská lekce včetně skipasu za $ 45. „Zdejší obyvatelé z centrálního (státu) New Yorku u nás lyžují v průměru okolo osmi až deseti návštěv ročně – zejména aby se rozlyžovali. Potom obvykle vyrazí na velkou lyžařskou dovolenou někam na Západ, anebo na opačnou stranu do Vermontu,“ vysvětluje Bunnell. „Dobře víme, kam jako Labrador v lyžařské branži patříme, a neděláme si žádné nerealistické ambice být něčím, čím být nemůžeme či nechceme. Chceme být nadále tímto Labradorem, jak se na něj díváme dnes. A víme, že dokud budeme poskytovat ty nejlepší podmínky, umělý sníh, precizně udržovaný terénní park a pohodovou, osobní atmosféru, vždycky se najde dost lidí, kteří právě tohle hledají, právě tohle ocení a k nám za tímto přijedou.“ Labrador toho dělá pro zrození nových lyžařských duší opravdu nemálo. Vymysleli tu třeba speciální program pro lyžařské nováčky, který v každé sezóně naláká na lyže nebo snowboard mezi 1 500 a 2 000 nových lidí. První tři lekce se skipasem stojí každá po pouhých $ 25, a po absolvování všech tří úvodních lekcí, ze kterých program sestává, jsou všichni (dospělí) absolventi zařazeni do slosování o třídenní letecký lyžařský výlet do coloradského Winter Parku, kompletně v režii Labradoru. Zároveň labradorští neignorují ani školáky: v běžné školní dny od pondělí do pátku nabízejí výhodné odpolední a večerní lekce s jízden-


ATLAS

94

kou v sedmdesáti školách v nejbližším okolí. Každou sezónu jsou tak pomocí tohoto programu představeny lyže či snowboard až tisícovce školou povinných zdejších dětí. A v neposlední řadě nepřijdou zkrátka ani studenti blízké truxtonské univerzity: každý student, který projeví zájem, obdrží zdarma balíček složený ze skipasu, lekce a půjčení výbavy, který platí na šest pondělních večerů v sezóně. Jak Bunnell vysvětluje, jde o jakési poděkování Labradoru místním mladým, že zůstávají studovat na zdejší malé univerzitě. Každoročně tento dárek využije okolo čtyř set mladých lidí. V neposlední řadě se resort zaměřuje na frekventované pořádání lyžařských soutěží – avšak opět nikoli striktně sportovně-výkonnostních, nýbrž zaměřených na příchozí veřejnost. Neexistuje zimní víkend, kdy by se na Labradoru nějaká veřejná akce nekonala. „Lidé si k nám rádi přijíždějí zazávodit – soutěže u nás začínají přesně na čas, naše půjčovna je připravená vyřešit jim jakékoli potřeby, startujeme obvykle dost brzy, nic neprotahujeme, ani na vyhlášení vítězů se nečeká. Ve dvě odpoledne je konec a ve tři už jsou lyžaři na pozdní oběd doma. Naše krédo i v této oblasti zní: nejprve zjistit, co přesně lidi chtějí, a pak to udělat, jak nejlépe umím.“

Proti proudu Na to, jak ultrakonzervativním resortem se Labrador v téměř všech ohledech zdá být, v jedné oblasti je naopak nezvykle liberální: nabízí neobvyklé, a z hlediska potenciálního odlivu svých domovských lyžařů vskutku odvážné, meziresortní programy. Netýká se to pouze východopobřežních velkých středisek Stowe, Mount Snow, Whiteface a Gore Mountain, kde mají držitelé labradorských sezónních skipasů

v průběhu celé zimy slevy z běžných jízdenek. Labrador vstoupil do riskatních vod a usnadňuje svým zákazníkům cestu do americké Mekky lyžování, coloradských Skalistých hor. O každoročním losování o zájezd do Winter Parku již byla zmínka, avšak labradorští před pár lety založili zbrusu novou tradici – ve stejném termínu vypravují do Winter Parku zájezd skládající se ze čtyř nocí a stravy v hotelu s třídenním skipasem za $ 300 a zpáteční letenkou z blízkého Syracuse za $ 260 – nepředstavitelná láce – zhruba poloviční cena, za níž by se dal podobný výlet za normálních okolností pořídit. Během posledních dvou let se jej zúčastnilo už přes sto místních lyžařů a popularita této akce dál rapidně stoupá. Malý zapadlý skiareál, který otálí, kdy strčit nohu do studených lyžařských vod a bojí se riskatních investic, avšak zároveň se neobává sám poslat své nejlepší zákazníky do lepších, větších středisek. Nemají tedy nakonec v Labradoru, jakkoli se to na první pohled nezdá, naopak odvahy na rozdávání?

UPSTATE OF NEW YORK (NY) Upstate New York se nazývá veškeré území státu New York mimo metropolitní oblast New York City a Long Island v jeho jižním cípu. V celém státě, rozlohou zhruba dvojnásobném oproti ČR, žije třetina obyvatel (asi 7 milionů) – zbytek jich obývá právě metropolitní oblast, která je nejhustěji zalidněným místem Ameriky. Hlavní město Albany, nejvyšší kopec Mount Marcy, 1 629 m n. m. Stát hostil již dvakrát ve své historii zimní olympijské hry, pokaždé v Lake Placid (1932 a 1980), což se na světě kromě Placid poštěstilo pouze švýcarskému Svatému Mořici a rakouskému Innsbrucku. www.ny.gov

LABRADOR MTN Malý rodiný skiareálek amerického Východu, 342–555 m n. m. 22 sjezdovek, z toho 14 osvětlených, v průměru 3 m sněhových srážek ročně. Provozní doba Po–So 9 až 22 hodin, Ne 9 až 16:30 hodin. Terénní park, U-rampa, dětská hlídací služba, lyžařská škola, restaurace, bufet, vytápěné šatny s uzamykatelnými skříňkami. Téměř každý zimní víkendový den pořádá Labrador nějaký závod, obvykle přístupný i příchozí veřejnosti. Sezónní skipas $ 363, studentský $ 200, seniorský $ 210, roční pronájem skříňky $ 110. www.labradormtn.com


NIKE ACG FREERIDE COACHING – SCOTT CZECH RIDE 09 - AVALANCHE & SKITOUR CAMP...

Ski

Pomozte dětem, společný sbírkový projekt ČT a NROS

www.snowfest.cz

Davos • Švýcarsko • 5.–11. dubna 2009


ATLAS

96

KOMERČNÍ PREZENTACE

MLADÉ BUKY KRKONOŠE JAKO NA DLANI

www.skipark-mladebuky.cz

KRKONOŠE / ČESKO

Zima je v plném proudu, a tak se zase prohání nikdo nediví, že se po svazích Pekelského vrchu zkrátka dobře. lyžaři a snowboardisté. Není se co divit, je jim tam Po necelých 7 km jízdy z Trutnova do Krkonoš váš pohled upoutá perfektně upravovaný, kompletně uměle zasněžovaný a z 90 % osvětlený areál, který poskytuje dobré vyžití začátečníkům, středně pokročilým lyžařům i rodinám s dětmi. Areál nabízí svezení na více než 5 km převážně mírných, dostatečně širokých a přehledných tratích. O rovnoměrnou sněhovou pokrývku se stará systém 13 moderních sněhových děl a díky umělému osvětlení se zimní radovánky nezastaví ani v noci. Každý večer mezi 18. a 21. hodinou čekají na lyžaře a snowboardisty více než 4 km kvalitně upravených sjezdovek, přičemž v provozu je 5 vleků, lanová dráha i snowpark. Autem můžete dojet i v případě jinak horší sjízdnosti silnic až pod samotné sjezdovky

a zaparkujete samozřejmě zdarma. Hned u parkoviště si můžete půjčit lyžařské a snowboardové vybavení či dokoupit třeba zapomenuté lyžařské brýle. U pokladen si vyberete z velkého množství časových, bodových, dětských či rodinných jízdenek a hurá na svah! Ať už zvolíte cestu výuky v lyžařské škole nebo si techniku jízdy postupně osvojíte sami, jste na tom správném místě. Můžete začít na pojízdném koberci v části vyhrazené pro začátečníky a postupně pokračovat přes menší vleky až na sedačkovou lanovku. Budou-li vám pak „obyčejné“ sjezdovky málo, můžete vyzkoušet jízdu v U-rampě či se pokusit o zdolání některé z překážek a skoků ve snowparku. Pokud chcete, aby vaše ratolesti získaly své první lyžařské zkušenosti formou zábavy

670

120 m

550 m n. m.

86 %

14 % 5,1 km 4,7 km 4,1 km 7 700 os./h

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK: S UMĚLÝM SNĚHEM: NOČNÍ LYŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

5

1

-

-

-

-

-

SNOWPARK: • malý box, dlouhý box, malá dvoutrubka, rainbow, cap box, kink box, street rail, butter box, 4x skok včetně big-air table (8 m), U-rampa

KIDPARK: • dětský areál, dětský koutek s babysittingem

RESORT: • 2x lyžařská škola, 2x půjčovna • 2x skibar, sociální zařízení • parkoviště: přímo u sjezdovek (550 aut) – zdarma • skibus: Trutnov–Mladé Buky a zpět (denně na večerní lyžování, o víkendech a svátcích i na denní lyžování) • provozní doba: 9.00–16.00, večerní lyžování 18.00–21.00 (denně)

APRÈS-SKI: • bazén, posilovny, squash, bruslení (Trutnov) • restaurace, kavárny, kluby, bowling (Trutnov)

SKIPAS: dospělí 1 – 3 – 6 dní: 410 – 1 170 – 2 100 Kč děti (do 10 let) 1 – 3 – 6 dní: 330 – 940 – 1 670 Kč večerní lyžování dospělí / děti: 230 / 190 Kč


97

a hry, je tu dětské hřiště a programy lyžařské školy schopné vyhovět i těm nejnáročnějším přáním a požadavkům. Pojízdný koberec, dětský vlek a spousta figurek, slalomů a průjezdů jsou spolu s maskotem Kidparku psem Baldou připraveny pomoci zdolat první krůčky na lyžích a přitom navodit tu správnou atmosféru. Pro děti je k dispozici program plný her, soutěží a zábavy, při kterém si zajímavou formou osvojí základy lyžování v bezpečí dětského parku, který je oddělený od zbytku areálu. Pro případ, že se děti unaví přeci jen o chvíli dříve než jejich rodiče, je v areálu denně v provozu služba hlídání dětí. Odpočinout si a něco zakousnout můžete v některém ze dvou skibarů, kde se o vás v příjemné atmosféře rádi postarají. Snowboardisté a freestylisté si mohou zakoupit speciální jízdenku platnou pouze do snowparku. Na osmi překážkách a třech skocích pak mohou brousit svůj styl až do dokonalosti nerušeni „běžnými“ lyžaři.

SKIPAS ZDARMA

VYTRHÁVACÍ KUPÓN NA DO AREÁLU MLADÉ BUKY NAJDETE NA KONCI ČASOPISU

1+1 ZDARMA

1 DEN

OBDOBÍ PLATNOSTI: OD 1.2.2009 DO KONCE LYŽAŘSKÉ SEZÓNY 08/09

Jarní prázdniny v Alpách a Dolomitech

last minute ceny

www.juhasz.cz


www.belalp.ch

WALLIS / ŠVÝCARSKO

ATLAS

98

BELALP

TEXT A FOTO: PETR SOCHA

MALÝ, ALE ÚŽASNÝhrad! bami jsou čtyřti-

Wallis nabízí nespočet horských krás. Jeho která svádí jeho sícové hory a jeho centrální tepnou řeka Rhôna, eniště se vody do Ženevského jezera. Nedaleko od jejího pram oblast Aletsch. nachází málo známá, ale o to zajímavější lyžařská ledovci. Její Nese jméno po nejdelším evropském pevninském opačné, prasoučástí je i středisko Belalp, které se uhnízdilo na vé straně slavného ledového proudu.

Že se středisko uhnízdilo, asi není nejpřesnější slovní spojení. Místo osídlili lidé už v dobách dávných, lyžařská infrastruktura vyrostla až na základě obce, a to dříve, než ji stačila poničit civilizace svými necitlivými zásahy. Městečko Blatten, kde lanovka začíná, je proto jakýmsi živoucím skanzenem s mnoha původními domky na nohách, které mají místo kolen veliké placaté kameny (kdo by snad nevěděl proč, tak je to proto, že domy dřív sloužily coby sýpky na skladování zrna a placaté kameny zamezovaly vstup hladovým hlodavcům). Z městečka, kde jednou z mála známek moderní doby je velké parkoviště, vyváží kyvadlová lanovka nahoru do osady Belalp, jež je v zimě zároveň i lyžařskou oblastí. Salaše roztroušené po okolních kopcích se postupně proměnily v rekreační domky, které mezi sebe nepustily žádné nové přerostlé novostavby, a člověk je tady skutečně v horách se vším, co k nim patří – klid, ticho, málo lidí… Slunce, sníh a samozřejmě krásné kopce!

Lyžuje se na „jenom“ 60 kilometrech sjezdovek, což ale vůbec nemusí být hendikep. Středisko je situováno tak, že si své najde freerider – žleby a pláně na levé hradbě přilehlých hor, kam dotraverzovat není problém; náročný lyžař – černých tratí je celá třetina, další třetina pak carvingových červených; i rekreační lyžaři a rodiny – modrých je také 20 kilometrů a hlavně je středisko vystaveno slunci, tedy skvělé místo na „opalovací lyžování“. Vypíchnout musíme na jedné straně převýšení: 1 790 metrů není jen tak leckde, i když těch posledních 700 tvoří zasněžená serpentinovitá silnice. Každoročně se zde jezdí jeden ze slavných švýcarských veřejných sjezdů a zároveň všeobecná oslava nejen lyžování Belalp Hexe. A na straně druhé mimořádně atraktivní okolí a výhledy. Pozorovat můžete ledovec Aletsch, ale i na druhém břehu Rhôny Matterhorn, Monte Rosu a jejich podobně slavné sousedy. Ani pohled na okolní hory a hřbety nad Aletschem nejsou k zahození,

3 112

1 790 m

1 322

33 %

m n. m.

33 %

34 % 60 km S UMĚLÝM SNĚHEM: 8 km BĚŽECKÉ TRATĚ: 2 km SEZÓNA: polovina prosince – polovina dubna PŘEPRAVNÍ KAPACITA: 11 000 os./h

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK:

4

2

1

1

ostatně tam si kdysi zařídil rekreační vilku (zlý jazykové tvrdí že i milenku) slavný Winston Churchill. Snad vůbec nejkrásnější pohled na okolí je z terasy hotelu Belalp, který leží v levé části areálu nad údolím kdysi zaplněným ledovcem Aletsch. Malebná opuštěná stavba – v okolí je vedle seníků jen malinký kostelík, snad pro romantické snoubence – nechává vzpomenout na časy prvních turistů objevujících nové krásy divokých hor. Když navíc svlažíte chuťové pohárky třeba walliským fendantem (víno z odrůdy Chasselas), idyla bude dokonalá. Za zmínku stojí i pěkný tunel pod Hochstockem (3 112 m), který lyžařům otevírá jedno celé další údolí. I dva roky stará lanovka, která nahradila dva dlouhé kotvové vleky a resort posunula o level výše. Mimo jiné vznikla i z peněz českých akcionářů, kterých chodí po světě skoro celá desítka.


99

2

4 1

5 3

1 Freeridové louky až žleby

5 Nespočet svahů areálu Aletsch

Traverzuje se na ně od tunelu a je jen na vás, jak daleko dojedete. Jsou to víceméně severní svahy, takže sníh drží dlouho nezměněný.

S Belalpem tvoří lyžařskou oblast se společným superskipasem, která nabízí přes 200 km sjezdovek.

2 Pěkný tunel

TIP:

A pod ním dlouhá černá sjezdovka v opuštěném údolí. Jeden z nejhezčích sjezdových zážitků ve středisku najdete zde.

3 Hotel Belalp Dojedete k němu po sjezdovce, ale abyste se dostali na dohled Aletschskému ledovci, musíte vyjet malinko mimo trať, třeba na označenou vyhlídku.

Celé středisko je jedním velkým tipem pro rodiny s dětmi. Jenom málokterým střediskům se podařilo získat pečeť kvality Familien Wilkommen, kterou uděluje Švýcarská turistická centrála. Večer vás bude určitě stát spoustu sil dostat vaše potomky z dětského zimního parku u sjezdovky Hahnenmoos.

SKIPAS (DOSPĚLÍ / DĚTI): dospělí 1 – 6 dní: 48 – 234 CHF děti (roč. 1993 a mladší) 1 – 6 dní: 24 – 117 CHF

4 Aletschský ledovec – největší alpský ledovec. Měří 24 km.

INDEX ZALIDNĚNOSTI:

183

(PŘEPRAVNÍ KAPACITA / DÉLKA SJEZDOVEK)

SJEZDOVKY:

‘‘‘‘

Bezlesý terén nad střediskem je mírnější a lehce zvlněný, teprve výše se svah napřimuje a vybízí k ochutnání prašanu. Díky slabé návštěvnosti sjezdovky snesou i rychlejší jízdu.

FREERIDE: SNĚHOVÁ JISTOTA: KOMFORT: SJEZDOVÁ TURISTIKA: DOPRAVNÍ DOSTUPNOST:

‘‘‘‘ ‘‘‘‘ ‘‘‘‘ ‘‘‘ ‘‘‘‘

SKIPAS ZDARMA

VYTRHÁVACÍ KUPÓN NA DO AREÁLU BELALP NAJDETE NA KONCI ČASOPISU

ZDARMA

1 DEN

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1.3.–30.4.2009


ATLAS

100

3 250 1 250 m n. m.

2 000 m

www.la-plagne.com

SEVERNÍ ALPY / FRANCIE

TEXT A FOTO: RADEK HOLUB

LA PLAGNE VYSOKOHORSKÁ PAHORKATINA

 řské“ plochy Savojské Pláně jsou prý se svými 10 000 km „lyža ovou délkou největším evropským areálem, neměříme-li je celk resortů má násjezdovek, ale rozlohou. Z velkých francouzských ovšem to jen ročnějšímu jezdci relativně nejméně co nabídnout, ený ráj. pokud se drží značených tratí. Mimo ně čeká utaj Obří masív Vanoise zde vyrůstá mimo bezpočtu pahorků až do špičatého vrcholu Bellecôte s ledovcem na severním úbočí. Zaoblenější terény a dlouhé svahy předurčují, že pocitově dominují modré až přejezdové sjezdovky, a Pláně jsou tak rájem rekreačních lyžařů. Netušené a nerušené hody tu zato nalezne freeridový expert, který se nenechá odradit „rodinnou“ nálepkou oblasti. Oproti La Grave, Tignes či Chamonix se sem totiž nestahuje freeridová komunita a přebohaté možnosti sjezdů se nestávají během pár hodin její kořistí – prašanové pláně tu bývají k nalezení i několik dní po sněžení. Epicentrum nejčervenějších sjezdovek leží v okolí skalnatého pahorku Grande Rochette (2 505 m), odkud jdou poměrně široké i prudké tratě jak směrem k Plagne Centre, tak jižně k Champagny – tyto mají poutavá jména Kamikaze a Hara-kiri. Neznamená to však nic víc, než že se na nich dá jet pěkně rychle. Červené tratě, příjemně pravidelné, pak vedou i v protilehlém kopci podél sedaček Borseliers a dva dlouhé sjezdy za dobrých sněhových podmínek stékají lesem až do údolního městečka Champagny (1 250 m). Za nestálého počasí potěší solidní výběr červených sjezdovek

v lesním porostu – jednak pod Aime la Plagne a druhak v Montalbertu. Lesní tratě vedou i do Montchavinu na druhé straně Plání, tam jsou ale svahy „modřejší“. Okolí Belle Plagne a Bellecôte je zcela v zajetí dlouhatánských modrých tratí. Červená Les Sources z hlavního vrcholu Roche de Mio je jednou z mála výjimek, ale rovinaté úseky ji také neminuly. Je-li otevřena sedačka na ledovci Bellecôte, stojí za to i zdejší krátký široký slalomák. Pod ledovcem mají pré hlavně freerideři, oficiální červená trať La Combe není kvůli užší šířce a snadnému zboulovatění tak atraktivní, jak by se zdála. Zato prašanu se můžete oddávat jak v prostoru dvou černých, tak na svazích Friolinu, které vás dovedou až k sedačce Bauches na úpatí vrcholu Arpette (2 385 m). Ještě před pěti deseti lety byly Pláně protkané vlekoucími se prkennými sedačkami, které však už alespoň na hlavních tazích nahradily vesměs expresní 6sedačky. Starší provenience lanovek zůstává na okrajových místech, kterým se díky tomu vyhýbá hlavní proud lyžařů a zejí často prázdnotou. Z klíčových míst by nová a kapacitnější lanovka slušela úseku Roche de Mio-Bellecôte.

10 %

55 %

24 %

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK:

18 % 225 km (476 ha)

133 ha (odhadem cca 30 km) polovina prosince – konec dubna PŘEPRAVNÍ KAPACITA: 138 800 os./h

S UMĚLÝM SNĚHEM: SEZÓNA:

42

35

0

0

8

2

0

RESORT: • orientace tratí: všechny světové strany • ubytování: hotely, apartmány • parkoviště: za poplatek • skibus: mezi jednotlivými resorty až cca do půlnoci (zdarma)

typické francouzské výhody: rozsah oblasti, ubytování na sjezdovce nevyčerpatelný a nezprofanovaný freeride velkolepé safari Paradiski velké rezidenční komplexy (Centre, Aime, Bellecôte) menší podíl červených sjezdovek a jejich nepravidelná úprava genius loci

INDEX ZALIDNĚNOSTI:

617

(PŘEPRAVNÍ KAPACITA / DÉLKA SJEZDOVEK)

SJEZDOVKY:

‘‘‘‘

• převaha modrých dálnic v okolí většiny ubytovacích resortů • nejhezčí, červené tratě se koncentrují z obou stran Grande Rochette • pěkné, lesem kryté carvingové dálnice v Montalbertu a Montchavinu • nejčastější převýšení sjezdovek okolo 500 m, sjezdy s největším převýšením vedou do Champagny (cca 1 300 m) a Montchavinu (cca 1 000 m)

V bludišti 215 km sjezdovek oceníte spolehlivé značení v terénu, lavinové hlášení na stanicích lanovek i plánek sjezdovek s vyznačením WC nebo strmého vleku. Většina lanovek jezdí ještě po páté odpolední a kabinka mezi Plagne Bellecôte a Belle Plagne, stejně jako skibusy mezi středisky má i večerní provoz, takže se snadno ze svého zdejšího apartmánu dostanete za večeří nebo zábavou třeba do Plagne Centre. V letošní sezóně už po výměně lana opět pendluje mezi Montchavinem a Peissy-Vallandry dvoupatrový Vanoise Express.


101

1

2

4

5

3

6 8 7 1 Ledovec Bellecôte • širokánská

červená dálnice dlouhá cca 1 km na ledovci, z ledovce pak klikatá červená horským kotlem na Col de la Chiaupe, odkud se lze vrátit na Roche de Mio jen kabinkou • příjezd přes Roche de Mio, kde se přesedá na starou kabinkovou lanovku, která s jednou mezistanicí dosáhne ledovce • start mnoha freeridů od nižší (černé tratě Le Rochu a Bellecôte) až po extrémní obtížnost (North Face)

2 Friolin z méně technicky náročných (ne však orientačně!) freeridů vede po hřbetu Pointe de Friolin s příjezdem k sedačkové lanovce Bauches

4 Grande Rochette

8 Montalbert

• vrchol

dostupný funitelovou lanovkou, jednou z prvních v Alpách • svižná červená trať Carina • soutěsky mezi obřími balvany pod sedačkou Colorado připomínají Grand Canyon a jsou eldorádem freestylistů a hravého ježdění vůbec

5 Hara-kiri a Kamikaze • jedny

z nejpovedějších červených sjezdovek v celých Pláních – příjemně skloněné pro carving, přitom členité s terénními zlomy

6 Emile Allais • červená

sjezdovka s expresní sedačkou vede zcela lesem, a je tak vítaným útočištěm při špatném počasí

7 Montchavin

• bazén (Bellecôte) • Centre Forme (Belle Plagne), sauna, masáže, kosmetika • Vita Plagne (Plagne Centre): sauna (12,50 euro/hod.), masáže, kosmetika • bobová dráha – rychlost až 110 km/h • jízda na čtyřkolkách • jízda na skútru (65 euro/hod. pro řidiče) • vyhlídkové lety • snowtubing • ledová plocha • výlety na sněžnicích

SKIPAS: dospělí 1–6 dní: 42–203 euro děti (6–13 let) 1–6 dní: 31,50–152,50 euro

Od výstupní stanice 2sedačky Traverse vede svozová červená sjezdovka, z níž se hned v první zatáčce oddělte a sledujte občasné tyčové značení černé sjezdovky Bellecote. Ne moc prudkými pláněmi plujete prašanem a stále sledujete hřeben po pravé ruce. Již o něco níže, kde se nevýrazná černá sjezdovka stáčí doleva směrem k Roche de Mio, je v hřebeni napravo mělké sedlo, kterým se přejede na severovýchodní svah Pointe de Friolin. Po krátkém traverzu se ocitáte v nekonečném moři prašanu na excelentně prudkém, ale bezpečném svahu. Níže se vjíždí do řídkého porostu, v němž vás stopy zavedou přímo k nástupní stanici sedačky Bauches, s jejíž pomocí se vyvezete na vrchol Arpette.

‘‘‘‘‘

• severní stěna Bellecôte s několika kuloáry je freeridovým grálem • bezpočet možností v dosahu sjezdovek a bez výšlapů (Roche de Mio, Grande Rochette, Le Biolley, Friolin)

‘‘‘‘

• četné výukové svahy a lyžařské školy přímo v resortech

• tradičnější

ubytovací resort s pohodovými modro-červenými sjezdovkami v lese • dvoupatrová lanovka Vanoise Express odtud dorazí za 4 minuty do sousední oblasti Les Arcs

Praha – Plagne Centre (přes Mnichov, Ženevu) Brno – Plagne Centre (přes Milano, Fréjus) Ostrava – Plagne Centre

KONTO: • půjčovna: • půjčení lyží: 15–26 euro/den • restaurace: • pizza 9,70–13,20 euro • salát 5,90–13 euro • tartiflette 18 euro • raclette 19,90 euro • dezert 6,20–14 euro • pivo (0,33 l) 3,80 euro • svařené víno 3,70 euro • minerálka (0,5 l) 4,40 euro

SNĚHOVÁ JISTOTA:

1 160 km

12.00 hod.

1 330 km

13.30 hod.

1 500 km

16.00 hod.

‘‘‘‘

• vysokohorské středisko s většinou tratí nad 2 000 m n. m. a pojistkou v podobě menšího ledovce • omezené umělé zasněžování

KOMFORT:

DOPRAVA: APRÔÈS-SKI:

POINTE DE FRIOLIN

CVIČNÉ SVAHY:

3 Belle Plagne dřevem obložený a nízký apartmánový komplex v celé oblasti • okolí je „modré“ s výjimkou (často) vyhrazeného slalomáku přímo nad resortem • spolu s Plagne Bellecôte nejvýhodnější poloha v centru lyžařské oblasti

červené sjezdovky chráněné lesem

FREERIDE:

• jeden

• nejpohlednější,

• pěkné

‘‘‘‘‘

• modernizované lanovky na hlavních tazích v posledních letech • kompletně propojená oblast včetně spojení se sousedním Les Arcem

SJEZDOVÁ TURISTIKA:

‘‘‘‘‘

• neobvykle rozsáhlá oblast (i ve francouzském měřítku) s převahou mírnějších tratí • unikátní safari Paradiski, které stihne za den projet jen velký „drtič“

SKI-IN/SKI-OUT: SCENÉRIE: INFO: sněhové zpravodajství: www.skifrance.fr

‘‘‘‘‘ ‘‘‘‘


ATLAS

102

LYŽONAVPŮÁL ÚVNAZÍKU ZNÁMÉ NEZNÁMÉ JIŽNÍ TYROLSKO

KOMERČNÍ PREZENTACE

Čím dál více lyžařů se rádo odchyluje od Není za tím rutinního režimu od devíti do pěti hodin na svahu. kat hosty na jen větší lenost, ale i úspěšná snaha středisek přilá ě namáhavýpestřejší paletu aktivit, kombinující lyžování s mén jsou oázami mi sporty, relaxací, ba i kulturou. V Jižním Tyrolsku o okolí lyžování na půl úvazku Seiser Alm/Alpe di Siusi aneb Brixenu/Bressanonu.

Ráj měkkých sportů Seiser Alm je jedna velká louka, která má pro „měkčeji“ pojatou zimní dovolenou hned několik předpokladů – nezáludný terén, rozmanité mimosjezdařské možnosti a koneckonců i klid. Horská silnice, která na náhorní plató vede, je pro běžný provoz uzavřena – hlavní dopravní spojení zajišťují kabinkové lanovky ze St. Ulrichu/Ortisei v údolí Gröden/Val Gardena a z vesničky Seis/Siusi na úpatí Schlernu/Sciliaru. Tento mohutný skalní špičák je spolu s rozložitými „zády“ masivu Langkofel/Sassolungo hlavní pohledovou dominantou Seiser Almu. Celá

louka se rozkládá nad hranicí 1 800 m n. m., a je tak i velmi spolehlivá co do přírodního sněhu, který na sjezdovkách – jak jinak – jistí i artilerie sněžných děl. Sjezdařský areál je uspořádán hvězdicovitě, takže je možné jej zhruba za půl dne obkroužit jako safari. Sjezdovky nejsou tak dlouhé jako jinde v Dolomitech a jejich převýšení je obvykle do 400 m. Přestože jsou často značené červeně, jsou poměrně lehké a velmi přehledné – ideální pro děti i věčné začátečníky. Nejatraktivnější sjezdy jsou nejvíce vzdálené od přístupových bodů – příjemné červené sjezdovky Goldknopf a Florian.

SEISER ALM 30 %

65 %

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK: S UMĚLÝM SNĚHEM: SEZÓNA: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

4

9

2

6

1 800–2 200 m n. m. 5% 60 km 60 km 5. 12. 08–14. 4. 09 27 150 os./h

2

-

-

www.seiseralm.it Ještě více si tu dopřeji příznivci „měkkých“ sportů. Několik sáňkařských drah se spouští z pahorků Puflatsch, Spitzbühl, Monte Piz nebo Florian – a měří od jednoho do pěti kilometrů, cestu vzhůru přitom mohou usnadnit lanovky. Chapadlům civilizace se můžete snadno „ztratit“ výšlapem na sněžnicích mimo značené cesty (raději však se znalým guidem). Louku křižuje i 60 km běžeckých okruhů, vždy se dvěma až čtyřmi upravenými stopami, a ještě dráhou pro skating. Luxusní servis pro běžkaře doplňuje zázemí v horní stanici kabinky ze Seisu s převlékárnou, skříňkami a sprchou. V létě na Seiser Almu trénují maratonští běžci z Keni.

UBYTOVÁNÍ – SEISER ALM • Hotel Saltria **** | www.saltria.com 7 nocí s polopenzí, od 8. 2. do 22. 2. 09 od 623 € za osobu, od 22. 3. do 13. 4. 09 od 420 € za osobu • Wellness Residence Schgaguler **** www.schgaguler.com 7 nocí s polopenzí pro 2 osoby v apartmánu s výhledem včetně výletu na lyžích s průvodcem a wellness balíčkem od 7. 3. do 14. 3. 09 za 1342 € za osobu • Hotel Alpenroyal ***s | www.alpenroyal.net 7 nocí s polopenzí, 15% sleva na zapůjčení lyží od 7. 3. do 14. 3. 09 za 364 € za osobu, od 14. 3. do 21. 3. 09 za 357 € za osobu

• Hotel Seiserhof ***s | www.seiserhof.com 7 nocí s polopenzí a skipasem Seiser Alm/Gröden od 580 € za osobu • Hotel Heubad *** | www.heubad.info 7 nocí s polopenzí a skipasem Dolomiti Superski od 569 € za osobu • Hotel Waldrast *** | www.hotel-waldrast.com 7 nocí s polopenzí od 336 € za osobu • Hotel Zum Turm *** | www.zumturm.com 7 nocí s polopenzí, 6denní skipas Seiser Alm/Gröden od 432 € • Hotel Martina *** | www.hotelmartina.it 7 nocí s polopenzí v dvoulůžkovém pokoji s nadstandardním

vybavením a speciálním programem za 336 € za osobu • Hotel St. Anton *** | www.st.-anton.it 7 nocí s polopenzí od 396 € za osobu • Pension Paula ** | www.pension-paula.com 7 nocí s polopenzí, 10% sleva na zapůjčení lyží od 298 € za osobu (děti do 8 let mají v pokoji s rodiči ubytování zdarma) • Tschafernaghof °°° | www.tschafernaghof.com 7 nocí s polopenzí v apartmánu (v případě ubytování 2 osob), noční lyžování na sjezdovce Marinzen zdarma od 5. 12. 08 do 14. 4. 09 za 58 €/apartmán/den (děti do 6 let ubytované v pokoji s rodiči zdarma, od 6 let za 10 € na den)


103

BRIXEN A OKOLÍ FOTO: DOLOMITI SUPERSKI

20 %

60 %

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK: S UMĚLÝM SNĚHEM: SEZÓNA: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

16

8

1

2

560–2 500 m n. m. 25 % 67 km 52 km 6. 12. 08–13. 4. 09 40 000 os./h

4

1

-

www.eisacktal.info

Staré město a slunečné svahy Cesta do Dolomit vede obvykle okolo starobylého Brixenu, který ještě – díky své poloze hluboko v údolí Eisacktal/Val Isarco i svému městskému tepu – lyžařskou atmosférou zrovna nesálá. Kdo odtud nezamíří do niternějších oblastí Dolomit, nalezne ale chutnou porci vesměs červených sjezdovek již zde, či lépe řečeno v nejbližším okolí. Brixen pak může posloužit pro kulturní a relaxační vy-

žití. Žádný konec světa, jakým býval v době exilu Karla Havlíčka, ale turistické letovisko, kam jezdí na dovolenou třeba papež Benedikt XVI. V brixenském okolí leží tři lyžařská centra, jejichž králem je Plose, zdvihající se přímo nad městem. Vyniká největší rozlohou – sjezdovky se vlní po slunných pláních vrcholů Plose a Pfannspitze – i největším převýšením. To nejvíce využívá černě

značený, ale co do sklonu středně obtížný 9kilometrový sjezd Trametsch, překonávající cca 1 400 výškových metrů. Kromě toho je Plose velkolepým rozhledovým balkónem na zubatou dolomitskou skupinu Geisler/Odle. Naproti přes údolí dominuje zasněžený kužel Gitschbergu (2 512 m) s o něco skromnějším rozsahem sjezdovek a rovněž jižně orientovaným svahem. Nejostřeji klopená trať se rozbíhá ze samotného vrcholu, dále se terén krotí do lehké modré, aby se na hranici lesa opět svižně červeně propadal a později zkrotl na pozvolný dojezd k údolní stanici. Jochtal je malé údolí zařezávající se do Zillertalských Alp v těsném sousedství Gitschbergu a jeho lyžařský areál je s ním velikostně srovnatelný, ovšem zalesněnější. Ve svých vrcholových partiích nese carvingové dálnice, do údolí vede rychlá červená trať lesem do údolí. Ve své vrchní části má dvě krátké černočerné varianty – jedny z nejprudších, jaké je snad ještě možné upravovat.

UBYTOVÁNÍ – BRIXEN/BRESSANONE A OKOLÍ • Wellnesshotel Lodenwirt **** | www.lodenwirt.com Nocleh s polopenzí, wellness balíček, sleva 10% na půjčení lyží od 345 € za osobu na 5 dní, od 483 € za osobu na 7 dní • Panoramahotel Huberhof *** | www.panoramahotel-huberhof.com Pokoj se snídaní od 40 do 67 € za osobu Pokoj s polopenzí od 50 do 77 € za osobu Pokoj s polopenzí od 336 do 539 € za osobu a týden • Hotel Leitner *** | www.hotel-leitner.com 7 nocí s polopenzí včetně nadstandardních služeb od 280 € za osobu • Ferienhotel Gitschberg *** | www.gitschberg.it 7 nocí s polopenzí a odpolední svačinou včetně wellness a týdenního programu od 7. 3. do 5. 4. 09 od 364 € za osobu

• Alpin Wellnesshotel Masl *** | www.hotel-masl.com 7 nocí s polopenzí a odpolední svačinou a speciálním programem od 400 € za osobu • Hotel Panoramik *** | www.hotelpanoramik.com 7 nocí s polopenzí včetně 6denního skipasu od 10. 1. do 4. 4. 09 od 465 € za osobu • Hotel Ploseblick *** | www.ploseblick.com Pobyt včetně 6denního skipasu Eisacktal od 28. 2. do 28. 3. 09 za 530 € za osobu • Hotel Hubertushof *** | www.hubertushof.it 5 nocí s polopenzí včetně 4denního skipasu (neděle až pátek) za 320 € za osobu


ATLAS

104

TAJNÉ TIPY – MÍSTA, KTERÁ JE ŠKODA NEZNAT

TEXT A FOTO: RADEK HOLUB

KÜHTAI

CESTA K NEBI

Kühtai, to bude asi Kraví údolí, zalovil jsem amatérkém zapasky v německé etymologii. A čekal pár salaší v něja inentní dákově. Dvakrát vedle. Kühtai sice nepatří mezi prom dard – v hotelu střediska, ale tři hvězdičky jsou tu minimální stan . A jméno vsi i v apartmánech. Míří sem spíš vytříbenější klientela ejšího „Chutay“. prý znamená „dům na slunci“, což vychází z někd

Kühtai je z těch míst, která si budete pamatovat už kvůli cestě tam – horská silnice neúnavně stoupá a stoupá, les řídne a svahy se obnažují, až dosáhnete mělkého sedla s hotelovou vesnicí. Uvítací tabule vám sdělí, že jste v nejvýše položené rakouské vsi ve 2 020 metrech nad mořskou hladinou. A ještě by se dalo dodat, že asi pět set metrů pod hladinou nádrže, jejíž dobře maskované a zasněžené hráze si možná ani nevšimnete. Na první pohled trochu připomíná Francii – vévodí tu hotelové budovy, z nichž se vystupuje přímo na sjezdovku, svahy jsou holé a nebe tak blízko. Celý resort má ovšem mnohem subtilnější měřítka, je bez přerostlých komplexů a většina hotelů spočívá v rodinných rukou s převahou štamgastů. I lyžařský areál rozbíhající se po obou protilehlých svazích zvládnete objet za půl dne. Samotnou vesnici, která má 12 stálých obyvatel, poštu i moderní kostelík, pak přejdete za čtvrt hodiny.

Na lyže za hotel Sedlo lemují ze severu i z jihu hřebeny Stubaiských Alp, dotahující se na hranici tří tisíc metrů, přičemž vleky končí ještě pod jejich skalnatými vrcholky a nejvýše vystoupíte ve 2 520 m n. m. Z Kühtai se lanovky a vleky rozbíhají jak po jižním, tak po severním svahu, takže si můžete podle libosti vybírat mezi slunečním svitem a pevným sněhem. Jižní stráň je terénně rozbrázděnější se třemi výraznými valy, připomínajícími morénu ledovcového jazyku. V horních pasážích je klopený do příjemného červena, od půli svahu dolů je naopak poměrně ostře z kopce. Zatímco po výstupu ze sedačky Hochalter můžete poměrně bezstarostně vykrajovat oblouky na široké ranveji s občasnými padáčky, pod úrovní horské chaty Zum Kaiser Maxmilian je to spíš na technický slalom. Totéž platí pro červenou sjezdovku spadající k nové kabince Kaiserbahn.

BEZ SJEZDOVÝCH LYŽÍ V Kühtai se holduje i měkké turistice. Sáňkařská dráha (2,5 km) se vine po široké cestě od chaty Graf Ferdinand a je denně osvětlená. Výstup netrvá ani půl hodiny. Pěšky se lze vydat po protažené cestě 6 km směrem do údolí Ötztal, dalších 14 km lesních cest je vyznačeno pro výlety na sněžnicích. V centru Kühtai je i osvětlené kluziště. V okolí spodní přehrady Längental se upravuje 15 km běžeckých stop, uspořádaných do dvou propojených okruhů. Oblíbenou skialpinistickou túrou je vrchol Pirchkogel (2 823 m) přímo nad Kühtai. Nejsilnějším lákadlem mimolyžařských aktivit jsou ale bezesporu wellness areály zdejších hotelů.

KÜHTAI, LOVECKÝ REVÍR CÍSAŘŮ O tom, že Kühtai není zrovna koncem světa, svědčí lovecký zámeček ze 17. století. Ještě před ním zde stál selský dvůr, k němuž držel lovecké právo sám císař Maxmilián I. Po dostavbě zámečku Kühtai kvetlo a hostilo velké hony na kamzíky. Těžká dostupnost obec uchránila i před všemi nájezdníky. Zámeček později přešel od Habsburků do rodiny Stolbergů, která ho po druhé světové válce přestavěla na hotýlek. Dnes je klenot pozdní gotiky a baroka v péči hraběte Christiana, který šlechtické sídlo uchovává v jeho původní podobě i s historickým nábytkem nebo hlubokými zárubněmi dveří, o něž si prý už nejeden host nabil hlavu. Svůj hotel přirovnává k dinosaurovi, o jehož vyhynutí ale nemá strach.


105

18 %

60 %

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK: S UMĚLÝM SNĚHEM:

8

1

1 950–2 520 m n. m. 22 % 37 km 20 km

3

1

www.schneegarantie.at SJEZDOVKY

‘‘‘‘

‘‘‘‘ ‘‘‘ ‘‘‘‘

– EXPERT – CARVER – REKREANT

FREERIDE CVIČNÉ SVAHY SJEZDOVÁ TURISTIKA SNĚHOVÁ JISTOTA KOMFORT – LANOVKY A VLEKY – KOMPAKTNOST

SKI-IN/SKI-OUT SCENÉRIE GENIUS LOCI

Velmi podobný průběh sklonu má i severní svah, přičemž nejvyužívanějš�� 4sedačka Drei Seen stoupá šikmo svahem a její trasu kopírují i dvě varianty červených tratí, které jsou tak na většině své délky velmi pohodové – prudčeji klesají jen nakrátko ve střední pasáži a pak na dojezdu do vesnice. Slalomák a přilehlá červená a černá trať pod 4sedačkou Hohe Mut naopak využívají jen strmější část svahu. Ve výsledném dojmu tak dominují poměrně sportovní tratě, i když náročnější úseky nejsou nijak dlouhé a vesměs i dostatečně široké. Ani sjezdovky nevynikají délkou – při jejich převýšení do 500 m se dají zvládnout na jeden až dva dechy. U nástupu na kabinkovou lanovku Kaiser a sedačku Drei Seen jsou oba protilehlé svahy pohodlně propojeny, další možnost k přestupu je v centru obce. Velmi slušné parametry má noční lyžování na 4sedačce Hochalter mířící k nejvyššímu bodu areálu – osvětlená sjezdovka má převýšení rovných 500 m.

Hodinová přepravní kapacita desetinásobně překračuje ubytovací kapacitu a vzhledem k tomu, že dojíždějících s výjimkou víkendů je minimálně, rýsuje se často nerušená lyžařská šichta do úmoru. Komornější návštěvnost ani nepůsobí tlak na šroubování přepravní kapacity na úkor „polykacích“ schopností sjezdovek. Na hlavní tratě si vystačíte se třemi krytými 4sedačkami a jednou, nově postavenou 8místnou kabinkou. Na vršku jižního svahu je pak ještě vlek, na severním jsou dvěma kotvami obslouženy poněkud užší černé sjezdovky včetně boulí a další kotvou tréninkový slalomák, který je ovšem dosažitelný i ze 4sedačky Hohe Mut. Další vlek ve vsi slouží výcviku, stejně jako krátká dvousedačka přímo v centru. Kühtai spouští vleky obvykle ještě v listopadu a pak běží až do začátku května, přičemž v případě nedostatku sněhu vypomáhá technika. Na severním svahu není prašan výjimkou ještě v polovině dubna, na jižním se zjevuje firn už na konci února.

‘‘‘ ‘‘‘ ‘‘‘ ‘‘‘‘‘ ‘‘‘‘

‘‘‘‘ ‘‘‘‘‘

‘‘‘‘‘ ‘‘‘‘ ‘‘‘

vysokohorské středisko se zárukou sněhu do května z hotelu se nastupuje přímo na sjezdovku převážně univerzální červené sjezdovky převýšení jen 500 m bezlesé „difúzní“ svahy při špatném počasí

UBYTOVÁNÍ • hotel****: 95–185 EUR/os. s polopenzí (Sporthotel Kühtai) • hotel***: 70–110 EUR/os. s polopenzí (Alpenrose) • apartmán (4 os.): 139–210 EUR/ap. a den (Panorama)

SKIPAS • 1 den dospělí / děti (nar. po 1. 1. 93) – 29,5 / 16,5 EUR • 6 dní dospělí / děti (nar. po 1. 1. 93) – 153 / 76,5 EUR

GASTRONOMIE • polévka – 3,90–5,50 EUR • sendvič s klobásou nebo sýrem (Wurst-, Käsebrot) – 6 EUR • párek s hořčicí a chlebem – 4,50 EUR • špekové knedlíky se zelím – 9,40 EUR • řízek s hranolky – 11,90 EUR • jablečný štrúdl – 3,90 EUR • čaj, káva – 2,50 EUR • pivo (0,5 l) – 3,90 EUR • limo (0,25 l) – 2,70 EUR • Jagatee – 4,60 EUR


AUTO

106

NEJŽÁDANĚJŠÍ SUV V EVROPĚ JE OD VOLKSWAGENU

VOLKSWAGEN

TIGUAN

TEXT: PETR BUČEK FOTO: AUTOR A ARCHIV FIREM

EVROPSKÝ KRÁL

Hned v prvním roce po spuštění prodeje se auto s poVolkswagen Tiguan stal evropským hitem. Žádné jiné zníků jako tato dobou teréňáku si v roce 2008 nenašlo tolik záka německá novinka.

Nekonečné diskuze o tom, zda jsou SUV módou, nebo opravdu praktickým autem s pohonem všech kol a vyšší karoserií a jestli se hodí do města, nebo jen na hory, vyřešili u Volkswagenu po svém. Vycházejí vstříc lidem z metropolí i těm, kteří často vyrážejí mimo silnice. Z ceníku se tak zájemce dozví, že Tiguan s výbavou Sport & Style „přináší s sebou všechno, co člověk potřebuje pro život ve městě“. Zatímco u výbavy pojmenované Track & Field

automobilka uvádí, že „vytříbené vlastnosti offroadu dělají z provedení opravdový terénní vůz, který přesvědčí i jako onroad.“ Tato terénní výbava Tiguanu zahrnuje lepší spodní krytí motoru a tlačítko Off road, které aktivuje asistenta pro jízdu ze svahu, podporu při rozjezdu v kopci, zapíná měkčí ovládání plynu a změní řazení pro pomalejší terénní rytmus v případě, že má automatickou převodovku. Do výbavy patří také kompas.

VOLKSWAGEN TIGUAN PŘI ZKOUŠKÁCH NA SNĚHU

Pro zaryté měšťáky, kteří chtějí za každou cenu jezdit s autem podobajícím se teréňáku a třeba jen využívat vyššího sezení i lepšího nastupování, přičemž pohon všech kol nevyužijí, nabízí Volkswagen Tiguana s pohonem předních kol. Německá automobilka jde cestou, kterou se ubírá stále více výrobců SUV – vyberou si jak zájemci o čtyřkolku, tak lidé, kteří se skoro nehnou z města. V lecčems se Tiguan inspiroval u praktických rodinných aut. Uvnitř nabízí dost místa a ani prostor pro zavazadla není malý. Kufr má objem až 470 litrů – to v případě, že rezervu zastupuje lepící sada. Řidič Tiguanu se může těšit z příjemného svezení. Tento volkswagen patří k těm SUV, které se jízdním chováním blíží klasickému nižšímu autu. Bez zásadních náklonů v zatáčkách. Obzvláště příjemné je výborné zvládání nerovností v podání Tiguanu. Jízda po kočičích hlavách nebo jiných nerovnostech posádku neruší nepříjemným poskakováním. Jak už u aut koncernu Volkswagen bývá dobrým zvykem, řídí se ovládání praktickým pohledem. Vše je v dosahu, Tiguan už dostal novou generaci velkých displejů s dotykovým ovládáním. Řidič samozřejmě sedí výše než v běžném autě, a má tak lepší rozhled. Praktickým doplňkem pro toho, kdo nemá rád parkování v řadě stojících aut, je parkovací asistent za 16 500 korun. Auto samo zaměří velikost mezery a když usoudí, že je dostatečně velká, vyzve řidiče aby pustil volant. Ten se pak otáčí sám a řidič jen ovládá pedály. Tiguan ladně vpluje do mezery. Nabídka motorů sice zahrnuje více verzí, jednoznačným králem však je dvoulitrový turbodiesel s výkonem 140 koní. Jeho výkon nemůže zklamat a přitom zaručuje příznivý


107

PARKOVACÍ SYSTÉM UMÍ PŘEVZÍT MANÉVROVÁNÍ ZA ŘIDIČE

NEJVĚTŠÍ KONKURENTI A DLOUHOLETÍ LÍDŘI KATEGORIE SUV HONDA CRV A TOYOTA RAV4

KAMERA SLEDUJE DĚNÍ ZA AUTEM PŘI COUVÁNÍ

DOTYKOVÝ DISPLEJ USNADŇUJE OVLÁDÁNÍ RÁDIA, TELEFONU ČI NAVIGACE

apetit. Udávaná průměrná spotřebu je 5,9 litrů na 100 kilometrů u verze s pohonem pouze předních kol. Na 6,5 litru roste u verze 4motion s pohonem všech kol a 7,5 litrů dosahuje při kombinaci s šestistupňovým automatem. Manuální převodovky mají stejný počet převodových stupňů. Benzinové motory jsou žíznivější a u nejvýkonnější verze 2.0 TSI s výkonem 200 koní je nutné počítat ve městě se spotřebou přes 13 litrů. To je v době příklonu k ekologickým pohonům trochu moc. Základní cena Volkswagenu Tiguan s pohonem pouze předních kol činí 627 500 korun. Všechna poháněná kola znamenají příplatek 35 tisíc. Za turbodieselovou verzi se platí od 678 tisíc korun. Plátci DPH mohou při koupi Tiguanu uplatnit odpočet této daně.

NĚMECKÉ ZNAČKY PORÁŽEJÍ JAPONSKOU KONKURENCI Japonské automobilky už několik let vydělávají na zájmu zákazníků o módní kategorii vozů s karoserií terénního auta zvaných SUV. Evropské značky dlouho s přípravou takových aut váhaly. Zvláště Volkswagenu se ale vstup na trh povedl na jedničku. Ještě v roce 2007 vládla evropským prodejům mezi auty SUV Toyota RAV4. S rokem 2008 jí však přišla konkurence v podobě nového Volkswagenu Tiguan, na rozdíl od Toyoty se jedná o auto bez jakékoliv tradice. Přesto se německému výrobci podařilo vymyslet Tiguana tak, že v roce 2008 vládnul evropským prodejům a Toyotu odsunul na druhé místo. Společnost JATO Dynamics, která sbírá údaje o prodaných autech v Evropě, rozděluje vozy s designem terénního auta do čtyř kategorií. Nejmenším vládne suverénně Suzuki SX4. Největší zájem je však o kompaktní kategorii, kde patří první příčka Volkswagenu Tiguan. Následují tradiční zástupci této třídy v podobě vozů Toyota RAV4 a Honda CR-V. Malé a kompaktní SUV mají v době finanční krize docela dobrou šanci čelit poklesu zákazníků o auta. To se už nedá říct o větších off-roadech. Větší spotřeba, rostoucí zájem o úsporná auta a ekonomická nejistota odvádí této třídě zákazníky. JATO Dynamics spočítala, že za první polovinu roku 2008 klesl v Evropě meziročně zájem o velká SUV o 44 procent. Například evropský lídr této kategorie, Hyundai Santa Fe, ztratil navlas stejný počet zákazníků – 44 procent. O něco menší, ale neméně citelný propad, zasáhnul luxusní SUV. V prvních šesti měsících roku 2008 napočítala statistická instituce JATO v této kategorii pokles zájmu o necelých 15 procent. Těmto nejluxusnějším a technicky nejpropracovanějším SUV vládne dvojice BMW v podání modelů X3 a X5.

NEJPRODÁVANĚJŠÍ SUV V EVROPĚ Malá SUV 1. Suzuki SX4 2. Suzuki Jimny 3. Fiat Sedici 4. Daihatsu Terios 5. Jeep Wrangler 6. Lada Niva Kompaktní třída 1. Volkswagen Tiguan 2. Toyota RAV-4 3. Honda CR-V 4. Suzuki Grand Vitara 5. Land Rover Freelander 6. Hyundai Tucson 7. Mitsubishi Outlander 8. Kia Sportage 9. Nissan X-Trail 10. Chevrolet Captiva Velká SUV 1. Hyundai Santa Fe 2. Land Rover Discovery 3. Jeep Grand Cherokee 4. Mitsubishi Pajero 5. Nissan Pathfinder 6. Jeep Cherokee 7. Ssangyong Rexton 8. Jeep Commander 9. Nissan Murano 10. Hummer H3 Luxusní SUV 1. BMW X3 2. BMW X5 3. Mercedes M 4. Audi Q7 5. Volkswagen Touareg 6. Toyota Land Cruiser 7. Range Rover Sport 8. Volvo XC90 9. Porsche Cayenne 10. Lexus RX Pramen: JATO Dynamics, údaje jsou za leden až červen 2008


ZELL AM SEE-KAPRUN – DOBRÁ ADRESA

Zimní relax a pohoda

Nechte si hýčkat všechny smysly: oblast Zell am See-Kaprun je jedna z top adres v alpských zemích a dělá vše pro prokázání její unikátnosti v chladných zimních měsících. Dechberoucí panoramata a dokonalý bílý sníh nikdy nezklame a okouzlí všechny návštěvníky. Na zdejších svazích Kitzsteinhornu, Schmittenhöhe a Maiskogelu zimní sportovní nadšenci lyžují na 57 perfektně připravených sjezdovkách o celkové délce 138 km. Nikdo se nemusí bát nedostatku sněhu. Na ledovci na mohutném Kitzsteinhornu ve výšce přes 3 000 metrů nad mořem můžete svištět 365 dní v roce. Schmittenhöhe a Maiskogel zvou hosty na sněžnicích či běžkách na vzrušující túry roztomilou přírodou. Místní hotely a turistický průmysl se pyšní velkou nabídkou wellness – za chvilku zapomenete na denní rutinu, to slibujeme!


,YäAĚSKϬZÉJEZDY¬MģäETE¬OBJEDNAT¬/. ,).%¬NA¬WWWNEV DAMACZ¬ĊI¬OSOBNč¬NA¬TčCHTO¬PRODEJNÓCH¬MÓSTECH "RATISLAVA

#HRUDIM

0/.4)3¬3+ ¬SRO 0ANENSKɬ ¬"RATISLAVA ¬¬ TEL¬¬¬¬ MOBIL¬¬¬

*/,,9¬#HRUDIM¬ .EZVALOVA¬ ¬#HRUDIM ¬¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬¬ GPOCHOBRADSKA SEZNAMCZ

"RNO

(ODONÓN

#!¬$!-!¬ 'ORKÏHO¬ ¬¬¬"RNO TELFAX¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ BRNO CKDAMACZ !TLANTIKA¬ "ČHOUNSKɬ ¬"RNO ¬¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬¬ WWWATLANTIKACZ CK ATLANTIKACZ (/,)$!9¬"2./¬ +OZÓ¬ ¬"RNO ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ WWWHOLIDAY BRNOCZ INFO HOLIDAY BRNOCZ ,!¬6)4!¬SRO 0OÝTOVSKɬ$ ¬"RNO ¬ TEL¬¬¬ WWWLAVITACZ LAVITA LAVITACZ "5$/¬#%.425-¬ NÉMDUBNA¬ ¬"RNO ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ MACKA BUDOCENTRUMCZ &/2 ,).%¬4/52 *OÝTOVA¬ ¬"RNO ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ TOUR FORLINECZ

"ĚEST #!¬6/+%23 5¬-LâNA¬ ¬"ęEST ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ VOKERS SEZNAMCZ

êESKϬ"UDčJOVICE 2/3,/¬SRO¬ .ÉM¬0ęEMYSLA¬/TAKARA¬)) éESKϬ"UDČJOVICE ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ ROSLO ROSLOCZ

êESKâ¬4čÝÓN

46!2"%4¬-/2!6)! ¬A¬S¬¬(ODONÓN¬ #+¬+/.4!+4¬-/2!6)! $OLNÓ¬6ALY¬ ¬(ODONÓN ¬ TEL¬¬¬ HODONIN KONTAKT MORAVIACZ

(LAVNÓ¬MčSTO¬0RAHA #!¬$!-!¬0RAHA¬ 2EVOLUĉNÓ¬ ¬¬¬0RAHA¬ TEL¬¬¬ ¬¬¬ ¬ ¬¬ ¬&!8¬¬¬ MOBIL¬¬¬ PRAHA CKDAMACZ #!¬$!-!¬0RAHA¬ 3LEZSKɬ ¬¬¬0RAHA¬ TEL&!8¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ PRAHA CKDAMACZ #!¬$!-!¬0RAHA¬ 6RÝOVICKϬNÉM¬ ¬¬ ¬0RAHA¬ TEL¬¬¬ ¬¬¬ &!8¬¬¬ MOBIL¬¬¬ PRAHA CKDAMACZ #!¬.%-/¬ 0ANSKɬ ¬¬ ¬0RAHA¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ ZAJEZDY NEMOCZ -GR¬)RENA¬ÁPRINGLOVÉ ,ONDâNSKɬ ¬0RAHA¬ ¬ TEL¬¬¬ PRAHA CK TRIPCZ )NG¬-ARTIN¬#ICALA¬ ¬#)#!,! .A¬$OLINÉCH¬ ¬0RAHA¬ ¬ TEL¬ INFO CICALACZ #A¬,!34%¬ *ANSKÏHO¬ ¬0RAHA¬ ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ WWWZAJEZDYLASTECZ ZAJEZDY LASTECZ

-ARIE¬+ALETOVɬ-!2)!¬ ¬.)#/¬4/52 (LAVNÓ¬ ¬éESKâ¬4ČÝÓN ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ INFO MARIANICOTOURCZ¬

$UDKOVɬ-ARCELA¬ -¬(ORÉKOVϬ ¬0RAHA¬ ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ DUDKOVAMARCELA SEZNAMCZ

$UBÓ

6­#,!6¬"!,/5.¬ ¬#!¬"!(/+¬ -ALKOVSKÏHO¬¬ 0RAHA¬¬ ¬,ETĕANY¬¬ TEL¬¬¬¬ MOBIL¬¬¬¬ BAHOH SEZNAMCZ

-GR¬*IęÓ¬.OV⬠¬02)-!¬3+!¬ 6ANĉUROVA¬ ¬$UBÓ ¬¬ MOBIL¬¬¬ PRIMA MUJMEJLCZ

(AVÓĚOV -ICHAL¬ÁKORVAN¬ ¬CESTOVNÓ¬AGENTURA .A¬"ČLIDLE¬ ¬(AVÓęOV¬3UCHÉ ¬¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ MSERVICE SEZNAMCZ

#!¬(!.!¬'%,.!2/6­ 0EKAęSKɬ ¬(LUĉÓN ¬¬ TEL¬¬¬ ¬&!8¬¬¬¬ HANAAGELNAROVA POSTCZ )NG¬$ANIEL¬$6/ù­+¬ ¬#!¬$!.4/52 .A¬/STROHU¬ ¬0RAHA¬ ¬¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ INFO DANTOUR PRAHACZ 'ROUP¬! 3PINOZOVA¬ ¬0RAHA¬ ¬ TEL¬¬¬ INFO GROUPACZ #!¬3IMONA .A¬KRĉSKϬSTRÉNI¬ ¬0RAHA¬ ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ CASIMONA EMAILCZ (ELP¬SRO /PLETALOVA¬ ¬0RAHA¬ ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ MILADA HELPCZCOM

(RADEC¬+RÉLOVÏ %.*/9¬4(%¬.%4 "RATęÓ¬ÁTEFANĢ¬ ¬(RADEC¬+RÉLOVÏ ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ CESTOVANI ETNAS

(UMPOLEC (LINÓK¬(UMPOLEC¬#! 3VATOPLUKA¬éECHA¬ ¬(UMPOLEC ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ CAHLINIK CENTRUMCZ

*ANOV¬NAD¬.ISOU 0AED$R¬*AROSLAV¬-OTTL !CTIVEGUIDE¬TRAVEL¬AGENCY (RANIĉNɬ ¬*ANOV¬NAD¬.ISOU ¬ TEL¬¬¬ ¬ MOBIL¬¬¬ ACTIVE WOCZ

+ARLOVY¬6ARY #,!2!¬CESTOVNÓ¬KANCELÉę¬SRO 4'-ASARYKA¬A ¬+ARLOVY¬6ARY ¬ TEL¬¬¬ INFO CLARACZ

+LADNO ,#¬+/.4!+4 4'¬-!3!29+!¬ ¬+LADNO ¬ TEL¬ ¬MOBIL¬¬¬ LCK LCKCZ

,OKET

$¬ ¬&IT¬*)$­Á .UPACKɬ ¬0RAHA¬ ¬¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ WWWDlTJIDASCZ¬ POSTA DlTJIDASCZ

$A +/ 3PORTOVNÓ¬ ¬,OKET ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ DA KO EMAILCZ

,OUNY *AN¬'ABRIEL¬ ¬#%34/6.·¬!'%.452!¬ 4AM¬I¬:PČT "ENEÝE¬Z¬,OUN¬ ¬,OUNY ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ GABRIELJAN SEZNAMCZ

-ARIÉNSKϬ,ÉZNč

0ĚEROV

)RENA¬(/2­é+/6­¬ ¬4/52¬#%.425BUDOVA¬HLAVNÓ¬POÝTY¬0/"¬ TEL¬ MARLAZNE TOURCENTRUMCZ

-!*­+¬4/0 +RATOCHVÓLOVA¬ ¬0ęEROV ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬ CK MAJAK MAJAKTOPCZ

-OST

SNOWBOARDOVÉ ÈELATOVSKɬ ¬0ęEROV ¬ MOBIL¬¬¬ OFlCE SNOWBOARDOVACZ

42!8-!.$, 0OD¬2ESSLEM¬ ¬-OST ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ TRAXTOUR IOLCZ ÁTČPÉNKA¬(UNĉOVSKɬ ¬#!¬A TURIST 4ę¬"UDOVATELĢ¬ ¬-OST ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ STEPANKAHUNCOVSKA SEZNAMCZ

*AROSLAV¬6ÓTEK +¬,ESU¬ ¬2OKYCANY ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬ VIRAGOMAN SEZNAMCZ

2OKYCANY /LOMOUC #!¬$!-! %RBENOVA¬ ¬¬¬/LOMOUC TELFAX¬¬¬ MOBIL¬¬¬ OLOMOUC CKDAMACZ #+¬2%+/3¬ 3LOVENSKɬ ¬/LOMOUC ¬¬ TE¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬¬ WWWREKOSCZ REKOS REKOSCZ #+-¬-ARCELA¬"OĉKOVÉ $ENISOVA¬ ¬/LOMOUC ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ INFO CKMOLOMOUCCZ

/STRAVA #!¬$!-!¬ ¬ęÓJNA¬ ¬¬¬/STRAVA &RâDLANTSKϬMOSTY¬ ¬TOCNA¬TROLEJBUSU TELFAX¬¬¬ ¬¬¬ MOBIL¬¬¬ ¬¬¬ OSTRAVA CKDAMACZ

*AROSLAV¬6ÓTEK +¬,ESU¬¬¬))) ¬2OKYCANY ¬¬ TEL¬¬¬ ¬&!8¬¬¬¬ VIRAGOMAN SEZNAMCZ

¬

ÂSTÓ¬NAD¬,ABEM 0ETRA¬:EMANOVÉ ¬#+¬4293+ -ÓROVϬNÉMČSTÓ¬ ¬ ÂSTÓ¬NAD¬,ABEM ¬¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬¬ WWWVOLNYCZCKTRYSK TRYSKCK VOLNYCZ )VE2IA¬ ¬4%.43 -ÓROVϬNÉMČSTÓ¬¬ ÂSTÓ¬NAD¬,ABEM ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ CKIVERIA SEZNAMCZ -GR¬(ELGA¬(RADECKÉ ¬#+¬3PECIÉL 6ANÓĉKOVA¬ ¬ÂSTÓ¬NAD¬,ABEM ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ USTI CKSPECIALCZ

-/2!6!¬4OUR¬SRO¬ -ILÓĉOVA¬ ¬/STRAVA¬ ¬ TEL¬¬¬¬ WWWMORAVATOURCZ¬ INFO MORAVATOURCZ

0LZEĖ 0AED$R¬*AN¬(YBݬ ¬#+-¬0LZEĕ¬ $OMINIKÉNSKɬ ¬0LZEĕ ¬¬ TEL¬¬¬ MOBIL¬¬¬ WWWCKMPLZENCZ CKM?PLZEN VOLNYCZ ,!'5.!¬ ¬:UZANA¬,ÉDROVÉ *AGELLONSKɬ ¬0LZEĕ ¬¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬¬ CKMZ WORLDONLINECZ -ICHALA¬45é+/6­ *ESENICKɬ ¬0LZEĕ ¬ TEL¬¬¬ ¬MOBIL¬¬¬ MTUCKOVA CENTRUMCZ !$2)!¬(ANA¬0OJEROVÉ 3LOVANSKɬTę¬ ¬0LZEĕ ¬ TEL¬¬¬ ADRIACK SEZNAMCZ

/BJEDNÈVEJTEæ KATALOGæ NAæ WWWNEV DAMACZæ NEBOæ æ æ 


110

ADRESÁŘ PRODEJEN SNOW

adresář prodejců hledejte i na

ANEB KDE LZE ČASOPIS ZAKOUPIT

Praha CK CONTI Jindřišská 30, 110 00 Praha 1 www.ckconti.cz CK FEDE Jeruzalémská 3, 110 00 Praha 1 www.fede.cz MUJSPORT Revoluční 22, 110 00 Praha 1 www.mujsport.cz INTERSPORT Praha Myslbek Na Příkopě 19, 110 00 Praha 1 www.intersport.cz OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT Martinská 2 (Na Perštýně), 110 00 Praha 1 www.rockpoint.cz OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT Na Poříčí 10, 110 00 Praha 1 www.rockpoint.cz KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ specializované mapkupectví a e-shop: mapy, průvodce, GPS, atlasy a vše o cestování Jungmannova 23, 110 00 Praha 1 www.kiwick.cz SENSOR FRIENDSHIP STORE vše s logem SENSOR Klimentská 34, 110 00 Praha 1 tel.: 222 312 395 www.sensor.cz ROCK POINT Bělehradská 98, 120 00 Praha 2 www.rockpoint.cz HUDY SPORT Slezská 8, 120 00 Praha 2 tel.: 222 522 450 www.hudy.cz SKI SURF SPORT V Tůních 11, 120 00 Praha 2 tel.: 224 942 007

A-Z SPORT Slezská 12, Praha 2 tel.: 222 576 789 www.azsport.cz INTERSPORT Praha Palác Flóra Vinohradská 149, 130 00 Praha 3 www.intersport.cz ROCK POINT PALÁC FLÓRA Vinohradská 151, 130 00 Praha 3 tel.: 255 742 018, 255 742 194 www.rockpoint.cz HAPPY SPORT PANKRÁC Na Pankráci (mezi stanicemi metra C Pankrác a Pražského povstání), 140 00 Praha 4 tel.: 241403943 www.happysport.cz SPORTCENTRUM VÍŠEK Křesomyslova 19, 140 00 Praha 4 www.bikerie.cz

MONTANA SWISS SPORT lyžařské servisní centrum - prodej, půjčovna, servis Galerie Butovice, Radlická 117, 158 00 Praha 5 tel.: 234 141 999 www.montanasport.cz MAPIS specialista na mapy a průvodce Štefánikova 63, 150 00 Praha 5 www.mapis.cz SKI & BIKE CENTRUM RADOTÍN specializovaná prodejna a servis - Völkl, K2, Fischer, Dynastar, Tecnica, Nordica, Spyder Topasová 1, 153 00 Praha 5-Radotín www.skiservis.cz HARFA SPORT Strakonická 81, 190 00 Praha 5 tel.: 257 222 211 www.harfasport.cz

ROCK POINT OC CHODOV Roztylská 2321/19, 148 00 Praha 4 www.rockpoint.cz

HAPPY SPORT KULAŤÁK Národní obrany 16, 160 00 Praha 6 tel.: 224 325 560 www.happysport.cz

DODOSPORT Hněvkovského 2, 140 00 Praha 4 tel.: 272769387 www.dodosport.cz

BIL-SPORT Pod Dvorem 13, 160 00 Praha 6 www.skiveleslavin.cz

A-Z SPORT Lidická 7, 150 00 Praha 5 tel.: 276 589 462 www.azsport.cz INTERSPORT Praha Nový Smíchov Plzeňská 8, 150 00 Praha 5 tel.: 251 512 174 www.intersport.cz ROCK POINT NOVÝ SMÍCHOV Plzeňská 8, 150 00 Praha 5 www.rockpoint.cz INTERSPORT Praha Butovice Radlická 117, 158 00 Praha 5 tel.: 234 141 401 www.intersport.cz

INTERSPORT Praha Šestka Fajtlova 1090/1, 161 00 Praha 6 tel.: 225 023 524 www.intersport.cz ROCK POINT ŠESTKA Fajtlova 1090/1, 161 00 Praha 6 www.rockpoint.cz CZE SPORT Dělnická 42, 170 00 Praha 7 tel.: 283 872 004 SKI POINT Montana top ski servis, tuning lyží, special ski Jirečkova 8/1008, 170 00 Praha 7 tel.: 233 377 332 www.chcilyze.cz

SKI SERVIS-PŮJČOVNA-BAZAR Františka Křížka 12, 170 00 Praha 7 tel.: 233 379 066, 220 571 215 www.skiservispraha.cz HELIA SPORT Klapkova 34/731, 182 00 Praha 8-Kobylisy www.heliasport.cz FANATIC & F2 SURFCENTRUM Blizzard, Dalbello, F2, Leki, Swans, Völkl Zenklova 168, Praha 8 www.lyzeseslevou.cz www.fanatic.cz HARFA SPORT Českomoravská 41, 190 00 Praha 9 tel.: 284 811 212 www.harfasport.cz INTERSPORT Praha Letňany Veselská 663, 190 00 Praha 9 tel.: 284 052 173-4 www.intersport.cz ROCK POINT LETŇANY Veselská 663, 190 00 Praha 9 www.rockpoint.cz DRAPA SPORT ČERNÝ MOST Chlumecká 765, 198 00 Praha 9 tel.: 281 916 917 www.centrumcernymost.cz HAPPY SPORT LETŇANY Beranových 125, 199 00 Praha 9 tel.: 286 920 112 www.happysport.cz SPORT KUBÁŇ Kubánské nám. 1, 100 00 Praha 10 tel.: 274782623 CARVING SHOP Turnovského 2, 100 00 Praha 10-Strašnice www.carv.cz INTERSPORT Praha PEKSPORT Vršovická 446/62, 101 00 Praha 10 www.peksport.cz

Středočeský kraj Čáslav SPORT SERVIS BRAIER sport, servis a půjčovna lyží a snb Žižkovo náměstí 164, 286 01 Čáslav tel.: 327 316 932

Čestlice INTERSPORT Čestlice Obchodní 113, 251 70 Čestlice tel.: 272 680 056 www.intersport.cz

Hostivice PROGRESS CYCLE prodej lyžařského vybavení – servis Wintersteiger Palouky 1371, Logistic Park Tulipán, 253 01 Hostivice tel.: 235 311 888 email: prodejna.hostivice@progresscycle.cz www.progresscycle.cz

Kladno INTERSPORT Kladno tř. T. G. Masaryka 290, 272 00 Kladno tel.: 312 243 325

Kolín INTERSPORT Kolín Rorejcova (OC Futurum), 280 02 Kolín VYSKOČIL JAROMÍR Kmochova 406, 280 02 Kolín

Mladá Boleslav ČESKÝ RÁJ - SENSOR FRIENDSHIP STORE moc pěkný obchod ve dřevě Nerudova 616/30, 293 01 Mladá Boleslav tel.: 326 723 384 www.sensor.cz HARFA SPORT Náměstí republiky 823, 293 01 Mladá Boleslav tel.: 326 334 444 www.harfasport.cz

SEZNAM SLEV A VÝHOD

08/09

SNOWcard obdrží každý předplatitel spolu s časopisem SNOW, NORDICmag a FREESKI od poloviny října 2008!

LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA 100%

Ski Přemyslov 1x jednodenní skipas v sezóně 2008/09 s využitím kupónu ze SNOW 43 time www.skipremyslov.cz

100%

Skiareál Lipno 1x jednodenní skipas v sezóně 2008/09 s využitím kupónu ze SNOW 40 (poplatek 20 Kč za čipový skipas) www.skilipno.cz

CESTOVNÍ KANCELÁŘE 15%

CK Sport Václavík sleva z nabídky pro jednotlivce, z ceny bez skipasu U Hřiště 1325, Vsetín tel: 571419916, 602727799 www.cksport-vaclavik.cz

8%

CK Fede Jeruzalémská 3, Praha 1 www.fede.cz

5%

Smart Travel max. 500 kč Blatenská 111, Chomutov www.smarttravel.cz

5%

CK Juhász sleva ze základní ceny pro každou osobu na cest. smlouvě Masarykova 752, Orlová - Lutyně www.juhasz.cz

5%

100 %

Levnelyze.cz půjčení lyží na 3 hodiny v testcentru SNOW Harrachov-Rýžoviště www.levnelyze.cz

20 %

50 %

20 %

Sherpa Rental Testcentrum Nordica sleva na 2 hodinovou výpůjčku v Sherpa Rental Testcentru Nordica Malá Morávka-Karlov Hlubočky u Olomouce tel: 774 676 866, 608 473 100

CK Petr´s lyžování v Alpách sleva max. 500 Kč Kateřinská 13, Praha 2 www.petrs.cz

20 %

PŮJČOVNY A SERVISY 100 %

20%

Elan test centrum BFM Medvědín Harrachova 40, Špindlerův Mlýn www.bigfatmamma.cz

Servis Sport Červenka první servis u nás zakoupených nových lyží Habrmannovo nám. 2, Plzeň www.serviscervenka.zde.cz

Rock Point v síti obchodů Rock Point www.rockpoint.cz Big Fat Mamma (Hromovka) sleva na ski a snb servis

Skiareál Lipno

1

Skicentrum Přemyslov

2

3

4

5

10 %

Namche skialpová půjčovna, servis a kurzy Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka www.namche.cz

Harrachova 40, Špindlerův Mlýn

www.bigfatmamma.cz

20 %

Hartman Sport servis lyží, snb a běžek (100% sleva na první servis u nás zakoupených lyží a snb) Poupětova 4, Olomouc

www.hartmansport.cz

15 %

10 %

GLOBETROTTER CZ půjčovna obytných automobilů pro celoroční provoz Praha 4, tel. 728 061 895 www.obytky.cz

10 %

Sport 2000 Rent a Sport Jeseníky Lipovská 83/8, Jeseník

Sportmax Jeseník kompletní servis lyží Karla Čapka (naproti kinu), Jeseník

Madeja Sport sleva na půjčovné a servis 28. října 227, Ostrava www.madejasport.cz

20 %

10 %

10 %

Fun Sport servis lyží a snb Šafaříkova 581, Hradec Králové www.funsport.cz

Půjčovna ski & snb Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz

Sport Šefčík Ke Stadionu 2095, Benešov tel. 317 726 777 www.sportsefcik.cz


111

INTERSPORT Mladá Boleslav třída V. Klementa, 293 01 Mladá Boleslav www.intersport.cz

INTERSPORT České Budějovice České Vrbné, 370 11 České Budějovice www.intersport.cz

Příbram TRISPORT Pražská 30, 261 01 Příbram II

Plzeňský kraj Plzeň HANNAH CZECH Americká 54, 301 00 Plzeň www.hannah.cz EUROSKI.CZ Resslova 3, 301 35 Plzeň www.euroski.cz SERVIS SPORT ČERVENKA prodej, servis, půjčovna a bazar Habrmannovo nám. 2, 312 00 Plzeň INTERSPORT Plzeň Písecká 1093/6, 312 00 Plzeň tel.: 724 447 772 www.intersport.cz

Karlovarský kraj Karlovy Vary HUDY SPORT Západní 11, 360 01 Karlovy Vary www.hudy.cz

Cheb INTERSPORT Cheb Májová 31, 350 01 Cheb www.intersport.cz

Jihočeský kraj České Budějovice SPORT BP Sokolský ostrov 1, 370 01 České Budějovice www.sportbp.cz WAVESPORT prodej, půjčovna, servis a bazar Rudolfovská 64, 370 01 České Budějovice

10 %

Skicentrum Brno J. Babáka 9, Brno-Královo Pole tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz

10%

sleva na nákup zboží v ACG Nike STORE Happy Hill Sochor Pec pod Sněžkou tel: 499738432 www.happyhill.cz

8%

LBS Sport sleva na ski servis (při platbě v hotovosti) Na Maninách 50/900, Praha 7

5%

Ski centrum Hranice servis a půjčovna lyží, snb, běžek a člunů Třída ČSA 546, Hranice www.skicentrumhranice.cz

Ústecký kraj Chomutov BRAVA SPORT BLIZZARD-NORDICA nejlepší výběr a ceny, poradenství nám. 1. máje 4, 430 01 Chomutov www.brava.cz KOLA - LYŽE DVOŘÁK Karoliny Světlé 1934, 430 02 Chomutov tel.: 474 625 555 www.kola-dvorak.cz BRAVA SPORT FITNESS nejlepší výběr a ceny, poradenství sport. hala Březenecká, 430 04 Chomutov www.brava.cz INTERSPORT Chomutov Bezručova 4218, 430 01 Chomutov www.intersport.cz

Most INTERSPORT Most Radniční, 434 01 Most www.intersport.cz BIKE PARK MOST Budovatelů 2957, 434 01 Most

Louny INTERSPORT Louny Pražská 110, 440 01 Louny www.intersport.cz

Teplice REGALBIKE ski, snb – prodej a servis, kola a doplňky Čs. Legií 10, 415 01 Teplice tel.: 417 562 103 www.regalbike.cz

Liberecký kraj Harrachov

slevy se nevztahují na již zlevněné zboží

káva

Ski Point při první návštěvě SNOWcoffee zdarma od mistra kávy Tomáše Bilíka Jirečkova 8/1008, Praha 7-Letná

Semily

Dobruška

KKK SPORT Podhorská 28a, 466 01 Jablonec nad Nisou www.kkksport.cz

SKISPORT SEMILY Nádražní 164, 513 01 Semily www.ski-semily.cz

SPORT 2000 Poštovní 9 (OD EVEKO), 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: 483 311 106 www.sport2000jablonec.cz

Staré Splavy

RM SPORT specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus Kostelní 7, 518 01 Dobruška www.rm-sport.cz

Jilemnice

SPORT PAUDERA Krále Václava 120, 471 63 Staré Splavy tel.: 487 873 275

INTERSPORT Jilemnice Dolení 54, 514 01 Jilemnice www.intersport.cz

Královéhradecký kraj

Liberec

FUN SPORT prodej, poradenství, testovací centrum, profesionální servis MONTANA Náměstí 1, 517 50 Častolovice www.funsport.cz

SENSOR FRIENDSHIP STORE vše s logem SENSOR Železná 16, 460 01 Liberec tel.: 482 710 611 www.sensor.cz SPORT 2000 Pražská 13/19, 460 01 Liberec 1 tel.: 485 100 456 www.sport2000liberec.cz KH SPORT Pražská 376/36a, 460 01 Liberec

Častolovice

Hradec Králové FUN SPORT prodej, poradenství, testovací centrum, profesionální servis MONTANA Šafaříkova 581, 500 02 Hradec Králové tel.: 495 513 305 www.funsport.cz

SPORT 2000 Hodkovická 16, 460 02 Liberec-Doubí tel.: 485 130 057 www.sport2000liberec.cz

RM SPORT specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus Gočárova 504, 500 01 Hradec Králové www.rm-sport.cz

ROCK POINT HYPERNOVA NISA České mládeže 456, 460 03 Liberec - Doubí www.rockpoint.cz

HUDY SPORT Šafaříkova 581b, 500 02 Hradec Králové www.hudy.cz

INTERSPORT Liberec-Růžodol Ostašovská 599 (NC Géčko), 460 11 Liberec tel.: 485 102 021 www.intersport.cz

ROCK POINT FUTURUM Brněnská 1825/23a, 500 02 Hradec Králové www.rockpoint.cz

SPORT BRZÁK Sázavská 648, 463 01 Liberec 3 tel.: 486 142 200 www.brzak.cz LESSKOL České Mládeže 410, 460 06 Liberec 6

Česká Lípa

SKI SPORT DRAHORÁD prodej, servis, bazar a test centrum Fischer Habrmanova 166, 500 02 Hradec Králové tel.: 495 534 695

20 %

15 %

10%

20 %

Sport 04 Scott zimní zboží SCOTT Dlouhá 614/10, Praha 1 www.scottsports.cz

10%

Sport House nákup nad 5 000 Kč Nová ulice 1821 (naproti Lidlu), Hranice www.sporthouse.cz

10%

Sport House nákup nad 5 000 Kč Gen. Hlaďo 20 (naproti Sportbaru), Nový Jičín www.sporthouse.cz Sport 2000 Liberec Pražská 13/19, Liberec www.sport2000liberec.cz

15 %

Fanatic & F2 Surfcentrum Blizzard, Dalbello, F2, Leki, Swans, Völkl Zenklova 168, Praha 8 www.lyzeseslevou.cz, www.fanatic.cz

12 %

Skisport Semily Nádražní 164, Semily www.ski-semily.cz

12%

KH Sport Pražská 376/36a, Liberec

10%

REGALBIKE Martin Podsedník Čs. Legií 10, Teplice tel.: 417 562 103 www.regalbike.cz

10%

Sport 2000 Liberec - Doubí Hodkovická 16, Liberec Doubí www.sport2000liberec.cz

Cykloart nákup nad 500 Kč, sleva nelze sčítat a nevztahuje se na již zlevněné či akční zboží Česká 318, Kopřivnice tel: 556821624, 603575621 www.cykloart.cz

15 %

10 %

15 %

Sport 2000 Jablonec nad Nisou Poštovní 9 - OD EVEKO, Jablonec n. N. www.sport2000jablonec.cz

Big Fat Mamma Elan, Armada, 4frnt, Zag, Movement, Halti, Marmot... Harrachova 40, Špindlerův Mlýn www.bigfatmamma.cz

Jaroměř ACTIVE SPORT CZ ski a snowboard centrum Hradecká 159, 551 01 Jaroměř www.activesport.cz

Jičín CZ SPORT prodejna, půjčovna a servis Robousy 78, 50601 Jičín Tel: 602742256 www.cz-sport.cz

Lomnice nad Popelkou JOSEF ŽITNÍK CYKLO SKI S&S sport&servis, prodej - servis MONTANA Swiss - test centrum Fischer - půjčovna 5. května 728, Lomnice nad Popelkou, Jičín, hpm Tesco tel.: 603 827 384 obchod, 731 443 837 servis www.levnysport.cz

Nová Paka CYKLO SKI ŽITNÍK Krkonošská 1843, 509 01 Nová Paka www.levnysport.cz

Trutnov INTERSPORT Trutnov Horská 883, 541 01 Trutnov www.intersport.cz

tel.: 499 736 432 www.happyhill.cz

INTERSPORT Hradec Králové Brněnská 1825/23a, 500 09 Hradec Králové tel.: 495 273 863 www.intersport.cz

BRAVA sport BLIZZARD-NORDICA Nám. 1. máje 4, Chomutov sportovní hala Březenecká, Chomutov www.brava.cz

KT SPORT T. G. Masaryka 24, 549 31 Hronov tel.: 491 481 156

Pec pod Sněžkou

INTERSPORT Česká Lípa Erbenova 2906, 470 01 Česká Lípa www.intersport.cz

Sport Podestát značková prodejna Atomic, Fischer, Halti, Columbia, Hannah, HH, Craft, ACG, Reusch, Uvex Náměstí Míru 64, Domažlice www.sportpodestat.cz

Hronov

KB SPORT HK prodej, půjčovna a servis lyží, běžek a snb Pospíšilova 281, 500 03 Hradec Králové www.kbsport.cz

SUN SKI & BOARD SCHOOL - Penzion lyžařská škola a půjčovna Harrachov 605, 512 46 Harrachov www.sunski.cz

15 % SPORTOVNÍ OBCHODY

Jablonec nad Nisou

Ski Sport Drahorád sleva na nákup lyžařského zboží Habrmanova 166, Hradec Králové

10 %

David Anděl - Sportservis při nákupu nad 3 000 Kč Žerotínova 1321, Vsetín

10 %

Sport Zone Hotel Horal, Špindlerův Mlýn

10 %

GM Sport bazar, půjčovna, servis Lazecká 115, Olomouc www.gmsport.cz

10 %

Prodejny Sensor Friendship Store Klimentská 34, Praha 1 Železná 16, Liberec Nerudova 616, Ml. Boleslav Minoritská, Brno Velké náměstí 149, Hradec Králové Brněnská 24, Svitavy Janovská 39, Jablonec n. Nisou www.ceskyraj.com, www.sensor.cz

10%

Ski Sport - Cyklo Servis Míčka při nákupu nad 1000 Kč Havlíčkova 93, Sušice tel: 376 523 384, 603 543 503 www.cykloservis.sumava.net

10 %

Missfit prodejna obchod vypečenej jako bageta Panská 5, Praha 1 www.misfit.cz

Českomoravská 41 (500m od O2 Arény) tel.: 284 811 212 otevřeno denně 9-21

HAPPY HILL - SOCHOR SKI SCHOOL škola, půjčovna, servis, obchod, ubytování

Pec pod Sněžkou 244, 542 21 Pec pod Sněžkou

10 %

Envy Store ssleva ve všech prodejnách sítě Envy, platí i na již zlevněné modely www.envy.cz

10 %

Blizzard prodej, servis a testcentrum Blizzard Na Březince 912/8, Praha 5 www.blizzard.cz

10%

Snowboard Zezula e-shop, prodej, servis, půjčovna Hudcova 2a, Brno www.snowboard-zezula.cz

9%

Rock Point v síti obchodů Rock Point www.rockpoint.cz

7%

Hudy v síti obchodů Hudy Sport www.hudy.cz

7%

Namche Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka www.namche.cz

7%

FLORIÁN SPORT Janáčkova 1089/20, Ostrava-Moravská Ostrava tel.: 596 110 759 www.floriansport.cz

5%

Sport House Nová ulice 1821 (naproti Lidl), Hranice www.sporthouse.cz


112 JOSEF ŽITNÍK CYKLO SKI S&S sport&servis, prodej - servis MONTANA Swiss - test centrum Fischer - půjčovna Pec pod Sněžkou, hotel Hvězda tel.: 603 827 384 obchod, 731 443 837 servis www.levnysport.cz

Špindlerův Mlýn SKI SPORT SLUNCE - SUN SKI & BOARD SCHOOL Bedřichov 19, 543 51 Špindlerův Mlýn www.sunski.cz STOP & SPORT ZONE Hotel Horal, 543 51 Špindlerův Mlýn www.eski.cz BIG FAT MAMMA freesking shop Montana ski servis, Elan Test centrum Harrachova č. p. 40, 543 51 Špindlerův Mlýn tel.: 731 102 322 www.bigfatmamma.cz

Vrchlabí SKI VELKOOBCHOD Nádražní 164, 543 01 Vrchlabí HAPPY HILL - SOCHOR SKI SCHOOL škola, půjčovna, servis, obchod, ubytování Černý Důl, Vrchlabí tel.: 499 435 033 www.happyhill.cz VANCL SPORT Lyžařské servisní centrum - prodej, půjčovna, servis Horská 117, 543 02 Vrchlabí tel.: 499 692 716 www.vanclsport.cz

Náchod RADICAL SPORT Poděbradova 428, 547 01 Náchod tel: 491 422 585 www.radicalsport.cz

Deštné v Orlických horách PŮJČOVNA&ŠKOLIČKA SKI&SNB Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz

5%

Sport House Gen. Hlaďo 20 (naproti Sportbaru), Nový Jičín www.sporthouse.cz

5%

Hannah Czech ve všech sítích obchodů Hannah Czech www.hannah.cz

5%

Ski Sport - Cyklo Servis Míčka při nákupu nad 1000 Kč Havlíčkova 93, Sušice tel: 376 523 384, 603 543 503 www.cykloservis.sumava.net

5%

Sport Šefčík Ke Stadionu 2095, Benešov, tel. 317 726 777 www.sportsefcik.cz

5%

Salomon Shop OC Chodov (2. patro), Praha 4 www.SalomonSports.com

5%

Madeja Sport, 28. října 227, Ostrava www.madejasport.cz

5%

Sportshop Zlín Prštné 161 (tř.T. Bati), Zlín sportshop.zlin@volny.cz

5%

Ski centrum Hranice Třída ČSA, Hranice www.skicentrumhranice.cz

5%

ABC Sport lyže Sporten a zboží v e-shopu Černošická 503, Praha 5

5%

Fun Sport Šafaříkova 581, Hradec Králové www.funsport.cz

Pardubický kraj

Lanškroun

Čenkovice

SUN sport – SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna 28. října 23, 563 01 Lanškroun www.sunski.cz

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna 561 64 Čenkovice www.sunski.cz

Dolní Morava SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Ski areál Větrný vrch, 561 69 Dolní Morava www.sunski.cz SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Hotel Prometheus – Ski centrum Sněžník, 739 15 Dolní Morava www.sunski.cz

Jablonné nad Orlicí SPORT CENTRUM DOLEČEK prodej, servis a půjčovna lyží a snb Aloise Hanuše 122, 561 64 Jablonné nad Orlicí www.sportdolecek.cz

Pardubice

Ústí nad Orlicí RM SPORT specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus T. G. Masaryka 102, 562 01 Ústí nad Orlicí www.rm-sport.cz

Vysočina Havlíčkův Brod HIGHLAND SPORT Havlíčkova 3305, 580 01 Havlíčkův Brod www.highland-sport.cz

Nové Město na Moravě SPORTEN výrobce běžek, lyží a snb U Pohledce 1347, 592 31 Nové Město na Moravě www.sporten.cz

FUN SPORT prodej, poradenství, testovací centrum, profesionální servis MONTANA Jindřišská 273, 530 02 Pardubice tel.: 466 512 003 www.funsport.cz

Žďár nad Sázavou

INTERSPORT HYPERNOVA PARDUBICE Palackého tř. 2748, 530 00 Pardubice www.intersport.cz

Jihomoravský kraj

HUDY SPORT 17. listopadu 400, 530 02 Pardubice tel.: 466 513 538 www.hudy.cz

FREYTAG-BERNDT-prodejna GEOKART Vachova 8, 602 00 Brno www.freytagberndt.cz

Dlouhoňovice HELIA SPORT Dlouhoňovice 51, 564 01 Žamberk www.heliasport.cz

5%

Titty Twister Denisova 28, Olomouc Nádražní 29, Ostrava www.skateshop.cz

5%

Skicentrum Brno J. Babáka 9, Brno-Královo Pole tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz

5%

Hartman Sport Poupětova 4, Olomouc tel. 585 424 095 www.hartmansport.cz

HIGHLAND SPORT Palachova 2285/39, 591 01 Žďár nad Sázavou www.highland-sport.cz

Brno

BARNEX SP-RT lyže, snowboard, běžky – prodej, půjčovna, servis – Rossignol, Elan, Nordica Bratislavská 7, 602 00 Brno tel.: 545 245 847 www.barnexsport.cz

15 %

APUL na kurz licence APUL C www.apul.cz Skier´s Edge lyžařský trenažér www.skiersedge.cz

10%

Sherpa Ski a Board School sleva na celodenní výuku carvingu, snb, telemarku a na první hodinu v dětské školce vždy ve všední den Malá Morávka-Karlov Hlubočky u Olomouce tel.: 604 681 100, 608 473 100

10%

eSki school Hotel Horal, Špindlerův Mlýn www.eski.cz

Snowsport School Pec pod Sněžkou sleva na veškeré služby Pec pod Sněžkou 170, Pec pod Sněžkou tel.: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz

50%

10 %

30 %

Danutiming organizace a elektronické měření závodů www.eski.cz

25 %

Slovenská skialpinistická asociácia účastnické poplatky při závodech (SSA), srazech, přechodech hor, vzdělávacích programech Trieda SNP 40, Banska Bystrica www.skialp4u.sk

20%

Happy Hill Sochor sleva na dětskou výuku Pec pod Sněžkou, Černý Důl, Vrchlabí tel: 499736432 www.happyhill.cz

MATES SPORT Národní tř. 15, 695 01 Hodonín

Kyjov

MM SKICENTRUM Brechtova 7, 638 00 Brno www.mmskicentrum.cz

MATES SPORT Dobrovského 621, 697 01 Kyjov tel.: 518 611 837

MUJSPORT Kobližná 5, 602 00 Brno www.mujsport.cz

Moravskoslezský kraj

ROCK POINT Masarykova 16, 602 00 Brno www.rockpoint.cz ROCK POINT GALERIE VAŇKOVKA Ve Vaňkovce 1, 602 00 Brno www.rockpoint.cz INTERSPORT Brno nám. Svobody 12, 602 00 Brno tel.: 543 250 565 www.intersport.cz MM SKICENTRUM Brechtova 7, 638 00 Brno tel.: 548 522 422 www.mmskicentrum.cz skiski & golfgolf M.Palác – Heršpická 814/5a, 639 00 Brno tel.: 543 214 421 www.ski-golf.cz SENSOR FRIENDSHIP STORE náměstí Svobody, 602 00 Brno tel.: 542 213 720

www.sensor.cz

SKICENTRUM BRNO J. Babáka 9 (vedle Telecomu), 612 00 Brno www.skicentrum-brno.cz CARVING SHOP Kotlanova 1, 628 00 Brno-Líšeň www.carv.cz

Bílá SUN SKI & BOARD SCHOOL Ski areál Bílá v Beskydech, 739 15 Bílá tel.: 774 155 380 www.sunski.cz

Bruntál HELIA SPORT Krátká 2, 792 01 Bruntál www.heliasport.cz

Český Těšín SPORT CENTRUM SUPÍK Čapkova 203, 737 01 Český Těšín SPORT CENTRUM SUPÍK Nádražní 17, 737 01 Český Těšín

Frýdek-Místek HUDY SPORT nám. Svobody 43, 738 02 Frýdek-Místek www.hudy.cz

Jablunkov SPORT CENTRUM SUPÍK Mariánské náměstí 16, 739 01 Jablunkov

Nový Jičín INTERSPORT Nový Jičín Masarykovo nám. 4/5, 741 01 Nový Jičín www.heliasport.cz

INTERSPORT Brno Olympia U Dálnice 777, 664 42 Brno-Modřice www.intersport.cz

5%

eSKI e-shop, www.eski.cz

20 % lyžařská škola 10 % půjčovna 5 % obchod SUN SKI & BOARD SCHOOL www.sunski.cz Centrála, Dolní Hejčínská 36, Olomouc lyžařská škola, půjčovna, obchod SUN Sport, 28. října 23, Lanškroun obchod

Ski areál Mosty u Jablunkova lyžařská škola

Čenkovice lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Severka, Dolní Lomná lyžařská škola, půjčovna

Ski Sport Slunce, Bedřichov 19, Špindlerův Mlýn lyžařská škola, půjčovna, obchod

Ski areál Červenohorské sedlo, Kouty nad Desnou 107 lyžařská škola, půjčovna, obchod

Hromovka Ski & Snb Zone, Špindlerův Mlýn lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Větrný vrch – Dolní Morava lyžařská škola, půjčovna, obchod

Černý Důl 195 lyžařská škola, půjčovna

Lyžařský areál Proskil, Branná lyžařská škola, půjčovna

Ski Park Mladé Buky lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Ramzová lyžařská škola, půjčovna

Harakiri kiteboarding sleva na snowkiting a kiteboarding www.kiteboarding.cz www.harakirikiteboarding.cz

Harrachov 185 lyžařská škola, půjčovna

Hotel Prometheus – Skicentrum Sněžník Dolní Morava lyžařská škola, půjčovna

Horní Rokytnice nad Jizerou 154 lyžařská škola, půjčovna

nám. TGM, Jeseník lyžařská škola, půjčovna, obchod

5%

Penzion U Janoušků, Paseky nad Jizerou lyžařská škola, půjčovna

Areál Bohema Zlaté Hory 711/2 lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Bílá v Beskydech lyžařská škola, půjčovna, obchod

Zlaté Hory – pobočka Hotel Aurum, Zlaté Hory lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Pustevny – Horský hotel Tanečnica, Horní Bečva lyžařská škola, půjčovna, obchod

www.sunski.cz

Lyžařská škola Potok Pec pod Sněžkou, tel.: 603 809 365 www.potok.cz

10%

Skischool Envy Ramzová tel.: 604 959 283 www.skicentrum-brno.cz

7%

Slovenská skialpinistická asociácia pojištění pro pohyb ve volném terénu na horách po celém světě Alpenverein a SSA Trieda SNP 40, Banska Bystrica www.skialp4u.sk

5%

Školička ski & snb Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz

VELKÁ SOUTĚŽ O CENY ZA 75 000 KČ NORSKÁ MÓDA NA SNĚHU

HELIA SPORT Úvoz 59/61, 602 00 Brno www.heliasport.cz

Hodonín

10 %

ŠKOLY A KURZY 70 %

Snowsport School Pec pod Sněžkou sleva na lekce telemarku Pec pod Sněžkou 170, Pec pod Sněžkou tel: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz

GEMMA SPORT Pekařská 25, 602 00 Brno www.gemmasport.cz

VÍCE NA


113 SPORT HOUSE prodej, servis, půjčovna, prodej na splátky, Gen. Hlaďo 20 (naproti Sportbaru), 741 01 Nový Jičín tel: 556 315 429, 608 970 278 www.sporthouse.cz

Ostrava INTERSPORT Ostrava Novinářská 3178/6a (OC Futurum), 702 00 Ostrava www.intersport.cz ROCK POINT Poštovní 3 (Kuří Rynek), 702 00 Ostrava www.rockpoint.cz ROCK POINT FUTURUM Novinářská 3178/6a, 702 00 Ostrava www.rockpoint.cz 4 SKI Daliborova 3, 709 00 Ostrava tel.: 596 622 901 www.4ski.cz, info@4ski.cz

Třinec SPORT CENTRUM SUPÍK nám. Svobody 527, 739 61 Třinec

Horní Bečva SUN SKI & BOARD SCHOOL Ski areál Pustevny, Horský hotel Tanečnica, 75657 Horní Bečva tel.: 774 155 375 www.sunski.cz

Kroměříž

INTERSPORT Zlín Zlaté Jablko náměstí Míru 174, 760 01 Zlín tel.: 571 817 266 www.intersport.cz INTERSPORT Zlín-Malenovice 3. května 1170, 760 02 Zlín-Malenovice tel.: 577 104 269 www.intersport.cz

Velké Karlovice

Liptovský Mikuláš

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Ski areál Červenohorské sedlo, Kouty nad Desnou 107, 788 11 Kouty nad Desnou www.sunski.cz

Olomouc

Uherský Brod

HELIA SPORT I. P. Pavlova 116, 779 00 Olomouc www.heliasport.cz

Hranice na Moravě

INTERSPORT Uherský Brod Nerudova 251 , 688 01 Uherský Brod www.intersport.cz

SKI CENTRUM HRANICE prodej, servis, půjčovna (i mot. člunů) Třída Čsl. armády 546, 753 01 Hranice www.skicentrumhranice.cz

INTERSPORT Rožnov Nádražní 32 , 756 61 Rožnov pod Radhoštěm www.intersport.cz

Vsetín

Jeseník SPORTMAX Karla Čapka 237, 790 01 Jeseník tel.: 584 411 517

Lučenec SPORT SNOW M. Rázusa 60, 984 01 Lučenec www.sport-snow.cz

BOARDS PARADISE A. Hlinku, 971 01 PrievIdza tel.: +421 425 438 212

Olomoucký kraj

Rožnov pod Radhoštěm

MOUNTAIN SPORT Garbiarska 4300, 031 01 Liptovský Mikuláš tel.: +421 445 521 459

Prievidza

ROCK POINT Riegrova 405, 779 00 Olomouc tel.: 585 242 701 www.rockpoint.cz

GAVALA SPORT Na Rolách 413, 687 22 Ostrožská Nová Ves

SENZA SPORT Hradišťská 1922 , 686 02 Uherské Hradiště

HUDY SPORT Dolná 44, 974 01 Banská Bystrica www.hudy.cz, www.horskamania.sk

Kouty nad Desnou

Ostrožská Nová Ves

SPORT HOUSE Hranice prodej, servis, půjčovna, prodej na splátky Nová ulice 1821 (naproti Lidl), 753 01 Hranice tel: 581 615 174, 774 679 430 www.sporthouse.cz

Banská Bystrica

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Školní 25, 790 01 Jeseník www.sunski.cz

GM SPORT bazar, půjčovna a servis Lazecká 115, 777 00 Olomouc tel.: 585 220 897 www.gmsport.cz

Uherské Hradiště

SLOVENSKO

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Centrála, Lipovská 83/8, 790 01 Jeseník www.sunski.cz

CZ SPORT Skiareál Razula,Velké Karlovice tel.: 604 672 806 www.cz-sport.cz

FLORIÁN SPORT Janáčkova 1089/20, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava tel.: 596 110 759 www.floriansport.cz

ALPI SPORT CENTRUM Jičínská 15, 742 58 Příbor www.alpisport.cz

SPORTSHOP Prštné 161, 760 01 Zlín tel.: 577 019 012

VLADIMÍR KAMLER - VELOSERVIS prodej kol, lyží - Elan, Blizzard 193, 756 14 Francova Lhota tel.: 571 458 045

MADEJA SPORT ul. 28. října 227, 709 00 Ostrava-Mariánské hory tel.: 595 626 322 www.madejasport.cz

Příbor

HUDY SPORT ZLÍN Vodní 453, 760 01 Zlín www.hudy.cz

Francova Lhota

HSH SKI Kovářská 120, 767 01 Kroměříž www.board-ski.cz

RUMA SPORT Ostravice 213, 739 14 tel.: 603 240 969 mar.ruzicka@tiscali.cz

Zlín

Zlínský kraj

HELIA SPORT Porubská 708, 708 00 Ostrava www.heliasport.cz

Ostravice

CK VÁCLAVÍK U hřiště 1325, 755 01 Vsetín tel.: 571 419 916

Trstená SPORT-ROBI Brezová 123, 028 01 Brezovica tel.: +421 905 740 914

HARTMAN SPORT Poupětova 4, 772 00 Olomouc www.hartmansport.cz

Dunajská Streda VIVAX SPORT A. Vamberyho 5249/13B, 929 01 Dunajská Streda tel.: +421 315 511 177 www.vivaxsport.sk

Ostružná SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Ramzová 342, 788 25 Ostružná www.sunski.cz

Přerov HELIA SPORT Žerotínovo nám. 24, 750 00 Přerov www.heliasport.cz

adresář prodejců hledejte i na

DAVID ANDĚL - SPORTSERVIS Žerotínova 1321, 755 01 Vsetín

HUR¡ NA LYéE

Odàå咗ëéfåàå◠ÛðåØäàÚâf— êoãð£—íðëéíØãæêëࣗ éæíåæí[ß𣗠áàêëæëðď Ígéåg—êàäìãìáܗ ÚØéíàåÞæ풗 êëðã—áoñÛð¥

WWW.TRENAZER.CZ

®

19. sezona - více než 250 ubytovacích kapacit a 80 lyžařských středisek

AKTUALNÍ INFORMACE od stovek lyža ON-LINE ski areály bžecké trat snhové zpravodajství MAPY, UBYTOVÁNÍ, DISKUZE

RAKOUSKO - ITÁLIE - Francie - Švýcarsko - Čechy autokarem od října do května od 5.990 Kč prodl. víkend včetně skipasu autem ubyt. "na míru" libovolný počet nocí od 290 Kč/noc katalogy zašleme dále katalogy: Poznávací zájezdy, ZDARMA Pobyty u moře, Alpy a Dolomiti- letní pobyty CK CONTI s.r.o., Jindřišská 30 (kousek od věže), PRAHA 1 po - pá: 10 - 18 hod., tel.: 224 23 01 20, 224 23 60 28, 724 044 055 soutěž o zájezd zdarma - prodej on-line - každý 200-stý vyhrává na:

www.ckconti.cz


(kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

datum aktivace:

jméno: Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu deseti let od udělení souhlasu. Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese redakce.

1 DEN

aktivační kód:

zvyšuje Snowpulse Life Bag je lavinový batoh, který značně tak, aby: šanci na přežití v případě lavinové nehody. Je navržen

Technická specifikace Litráže: 15, 35, 45 l, velikosti: S, M, L, váha: 2,9 Kg +/- 50 g včetně náplně, ochrana hlavy a hrudníku, airbag nezmenšuje vnitřní užitný prostor batohu, čelní kapsa na zip na lopatu a sondu, systém úchycení lyží a snowboardu, uchycení cepínu, kompresní popruhy Doporučená cena: 20 990 Kč (15 l) 21 490 Kč (30 l) 21 990 Kč (45 l) LifeBag používá k naplnění airbagu zásobník se stlačeným vzduchem (300 bar). Zásobník je možné letecky přepravovat podle pravidel IATA jako součást batohu LifeBag nebo v originálním obale. Snowpulse Life Bag zvýší šanci na přežití, nicméně v případě lavinové nehody nezaručuje bezpečí. V žádném případě neriskujte proto, že máte Snowpulse Life Bag nebo jakoukoliv jinou lavinovou výbavu!

• zabránil kompletnímu zasypání těla páteře • chránil před mechanickým poraněním hlavy a krční • zkrátil čas potřebný k nalezení zasypaného přežít • prodloužil čas, po který je zasypaný v lavině schopný

Stlačený vzduch ze zásobníku nafoukne během dvou až tří vteřin 150litrový airbag, který pomáhá držet oběť na povrchu laviny. Snowpulse LifeBag je konstruován tak, aby navíc podporoval pozici oběti s hlavou nad sněhem nebo u jeho povrchu (technologie Head on Top) a chránil hlavu a krční páteř před poraněním. Horská služba ve spolupráci se společností Pieps a za Zásobník lze opětovně plnit.

TEL.: 776 297 757 SNOWPULSE@SNOW.CZ

WWW.SNOWPULSE.CZ

NEVYTRHÁVEJTE

KUPÓN AKTIVUJTE NA www.SKIPAS-ZDARMA.cz

NEVYTRHÁVEJTE

Zde zapište svůj aktivační kód, jméno a datum aktivace:

Jezdec: Robin Kaleta, foto: Petr Socha – SNOW.CZ

(ŠVÝCARSKO)

KUPÓN AKTIVUJTE NA www.SKIPAS-ZDARMA.cz

BELALP

1 DEN

Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu deseti let od udělení souhlasu. Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese redakce.

datum aktivace:

POZOR! POZOR!

jméno:

OBDOBÍ PLATNOSTI: OD 1.2.2009 DO KONCE LYŽAŘSKÉ SEZÓNY 08/09

aktivační kód:

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1.3.–30.4.2009

(kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

1+1 ZDARMA

Zde zapište svůj aktivační kód, jméno a datum aktivace:

ZDARMA

MLADÉ BUKY

LAVINOVÁ CENTRA PRO VEŘEJNOST V ČR!

mediální podpory časopisu SNOW pořádá v letošní sezóně vzdělávací lavinová centra pro veřejnost.

V současné době jsou připraveny 3 termíny veřejných akcí, které se budou konat na Ovčárně v Jeseníkách: 14.–15. 3. 2009, 21.–22. 3. 2009, 28.–29. 3. 2009 Podrovné informace najdete včas na www.snowpulse. cz a www.snow.cz.


Jak získat skipas zdarma: zdarma: 1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz vyplněním svého jména, příjmení, adresy, data narození a e-mailu, a to nejpozději 24 hodin před návštěvou areálu. Obratem obdržíte e-mailem svůj aktivační kód. Aktivace nezavazuje k návštěvě areálu a platí po celé období trvání akce. 2. Na kupón vyplňte aktivační kód, získaný na www.SKIPAS-ZDARMA.cz. 3. Kupón vytrhněte na pokyn obsluhy v pokladně areálu a odevzdejte jej. V období od 1. 2. 2009 do konce lyžařské sezóny 08/09 pak při nákupu jednodenního skipasu získáte druhý jednodenní skipas zdarma. Každý čtenář má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu tožnosti anebo aktivace není provedena alespoň 24 hodin před návštěvou, nárok zaniká. Změna vyhrazena.

www.skipark-mladebuky.cz

Jak získat skipas zdarma: zdarma: 1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz vyplněním svého jména, příjmení, adresy, data narození a e-mailu, a to nejpozději 24 hodin před návštěvou areálu. Obratem obdržíte e-mailem svůj aktivační kód. Aktivace nezavazuje k návštěvě areálu a platí po celé období trvání akce. 2. Na kupón vyplňte aktivační kód, získaný na www.SKIPAS-ZDARMA.cz. 3. Kupón vytrhněte na pokyn obsluhy v pokladně areálu a odevzdejte jej. V období od 1. 3. do 30. 4. 2009 pak obdržíte jeden jednodenní skipas zdarma. Každý čtenář má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu tožnosti anebo aktivace není provedena alespoň 24 hodin před návštěvou, nárok zaniká. Změna vyhrazena.

www.brig-belalp.ch

NAVŠTIVTE PORTÁL SNOW.CZ! V ATLASU STŘEDISEK NAJDETE NA 200 DETAILNĚ POPSANÝCH DESTINACÍ

V SEKCI SNOW MARKET MŮŽETE VYBÍRAT A SROVNÁVAT PŘES 1 000 LYŽÍ 35 ZNAČEK Z KOLEKCE 2008-2009

V SEKCI SNĚHOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ PŘIBYLY STOVKY DENNĚ AKTUALIZOVANÝCH SVĚTOVÝCH STŘEDISEK!

3 0 I K S E E FR 9 0 . 2 . 5 Í VYCHÁZ


TERJE HAAKONSEN

www.swatch.com/snowpass www.hibernia.cz


Faster. Higher. Stronger.

Supernatural Veškeré škeré informace naleznete na www. www.tecnica.cz

Zveme Vás do značkové prodejny PRINC SPORT v Praze 7, Milady Horákové 96. Nechte se překvapit novým interiérem a úžasnými zaváděcími cenami.

PARTNER VAŠICH ÚSPĚCHŮ

3. PRINCOVA a. s. Pecháčkova 7, 150 00 Praha 5 tel.: 257 327 467, info@voelkl.cz Výhradní dovozce sjezdových lyží, snowboardů, lyžařského oblečení a doplňků VÖLKL pro ČR Výhradní dovozce lyžařské a sportovní obuvi TECNICA pro ČR Výhradní dovozce lyžařského oblečení a doplňků DESCENTE pro ČR a SR Výhradní dovozce lyžařských helem a brýlí Marker pro ČR

vybavujeme Horskou službu ČR


SNOW 45 - únor 2009