MARKET 10/11
TEXT: IVAN SOSNA
FOTO: SWIX
VYBAVENÍ PRO SVÉPOMOCNÝ SERVIS UŽ ROKY ZJIŠŤUJEME, ŽE VZRŮSTÁ ZÁJEM O SVÉPOMOCNÉ SER VISOVÁNÍ LYŽÍ. DO PŘEHLEDU VÝBAVY PROTO ZAŘAZUJEME I POTŘEBY PRO ZÁKLADNÍ BROUŠENÍ A MAZÁNÍ LYŽÍ A SNOW BOARDŮ. PŘIPOMÍNÁME, ŽE PODROBNÉ ČLÁNKY O PROBLE MATICE VČETNĚ NÁVODU JAK POSTUPOVAT JSME JIŽ VE SNOW UVEŘEJNILI V MINULÉ SEZÓNĚ. Servis, nebo sám?
Základní nejlevnější minimum
Příležitostný lyžař se asi rozumně spokojí s návštěvou servisu před dovolenou a nějakou pohodlnou pastou na pohotovostní namazání. Od určitého stupně lyžařského nadšení už ale zatoužíme po lyžích připravených podle okamžité potřeby a rovněž začneme počítat. Zejména namazání zvládne technicky každý. Rovněž práce s jednoduchým brouskem nevyžaduje žádný zvláštní grif. Na takové úrovni ale výsledky samozřejmě nebudou srovnatelné s dobrým servisem. Operativnost má ale svoje výhody.
BROUŠENÍ: brousek s pevným nebo nastavitelným úhlem na boční hranu, velmi jemný smirkový papír (zrno 320) na odstranění grotu, guma na stažení brzd. MAZÁNÍ: vosky bez nanášení zatepla – sprej, pasta, polštářek. Malé brousky do kapsy se hodí se i na pohotovostní přejetí hran u lanovky bez upnutí lyží, lépe se ale drží robustnější, které tak akorát padnou do dlaně. Některé mají i válečky, po nichž přejíždějí po lyži. Většinou se
do nich vkládají krátké pilníčky, někdy současně i keramický kámen. Přesnější výsledky, ale také už spíš klid lyžárny, poskytují ty, do nichž lze upnout klasický lyžařský pilník. Nenechte se zbytečně oslnit velkým rozsahem úhlů, jejž některé umožňují. V praxi budete potřebovat úhly dva (89 a 88, 88 a 87), nanejvýš tři (89 pro dítě, 88 až 87 pro sebe). Ovšem lyžař brousící 87 stupňů už asi bude chtít vybavení trochu lepší. Nechcete-li se špinit se smirkovým papírem, pořiďte si tzv. brusnou pryž. Obě slouží k odstranění otřepu neboli grotu po pilníku. Po několika tazích podél hrany (netlačit, lehce, záběr jen jedním směrem, „nepižlat“) lehce přejedete hranu papírem nebo pryží. POZOR: hranu opracováváme jen z boku, tzv. boční hranu. Jí se týkají všechny zmiňované ostré úhly.
Pokročilejší, náročnější BROUŠENÍ: úhelník („vingl“) pevný nebo s proměnným úhlem, pilník, svorka, kartáč na čistění pilníku (stačí tvrdý nylonový, staré zubní kartáčky vyhovovaly, dnešní už jsou moc měkké), keramický kámen nebo diamant hrubý a jemný, hrubší až střední fibertex, štětec na ometání špon a vosku, guma na stažení brzd. MAZÁNÍ: žehlička textilní bez napařování, lépe lyžařská, cidlina na stažení vosků, základní nylonový kartáč, vosky. DALŠÍ: uchycení lyží: svěrák dílenský, malé hobby, lépe svěráky speciální. A k tomu stůl. Kdo má doma dílnu, jistě vymyslí nějaký způsob. V městských bytech a na horách to může být velký problém. Jediným stoprocentním řešením je skládací servisní stůl, ale ten při cenách od cca 4 000 Kč nahoru do této střední úrovně hobbyservisování nepatří. Občas je šikovnou fintou připevnit svěráky k prknu, jež se poté menšími truhlářskými svorkami vhodně uchytí. 150cm prkno uvezete i v autě. Standardní úhelník je pevný s určitým úhlem, některé mají možnost klínkem nastavit úhlů víc. K němu patří středně jemný lyžařský pilník (15–16 TpCM, tedy seků-zubů na 1 cm délky) střední délky, tedy 150–200 mm.