Smetanova Litomyšl 2023 | Festivalové noviny č. 1

festivalové noviny 1

Belle Époque na Smetanově Litomyšli

65. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl nese podtitul Belle Époque. Krásnou dobou, která přinesla mnoho nového nejen v umění, se označuje období konce 19. a začátku 20. století, krásná doba festivalová ale zavládne v Litomyšli od 15. června do 2. července.

Smetanova Litomyšl

SMETANOVA LITOMYŠL 2023

„Důležité je zůstat otevřený novým perspektivám”

Vážení spoluobčané, sousedé a návštěvníci naší krásné Litomyšle, srdečně vás touto formou vítám na dalším ročníku hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Nebudu zastírat, na podobu letošní „Smetanky“ jsem se skutečně těšil, protože společně můžeme očekávat mnoho netradičního – prostory, téma, kulisy. Co ale tradičně zůstává, je kvalitní hudba a práce všech, kteří pro nás festival celý rok pečlivě a do detailu ladí. Patří jim za to veliké díky. Věřím, že se téma krásných časů, které nás společně v prostorách Burianova litomyšlského zimního

stadionu, přilehlé plovárny a dalších festivalových míst v rámci Litomyšle čeká, naplní beze zbytku a zanechá v nás všech krásné a nezapomenutelné dojmy. Je jedno, jestli se tak stane v obleku a večerní róbě, nebo v ležérním outfitu na dece, s rodinou v rámci skvělého programu Festivalových zahrad. Důležitější je zůstat otevřený novým, netradičním perspektivám, neobvyklým kulisám a díky a skrze ně také nečekaným a nevídaným zážitkům a prožitkům. Užijte si je na maximum. Zároveň bych vás všechny chtěl kromě hudebních představení po-

Belle Époque na doma neboli festivalový merch

Tématem letošní Smetanovy Litomyšle je Belle Époque. Velkou inspirací této krásné doby bylo sjednocení vizuálního stylu po vzoru umělecko-řemeslných dílen Wiener Wärkstätte. Hlavní roli ve festivalovém vizuálním stylu tak hraje geometrický vzor, který je kompletně sestaven z písmen fontu Quercus Serif. Smetanova Litomyšl se v minimalistickém vizuálu zmenšila na ornament připomínající secesní vzor z písmene S, Festivalové zahrady mají vzor z písmena Z a Smetanova vý-

tvarná Litomyšl si půjčila počáteční písmeno V. Autory jsou designéři a grafici litomyšlského studia wwworks Lenka Vomáčková a Matyáš Hájek. Nezůstalo ale pouze u přenesení vzorů do tiskovin či plakátů. Cílem bylo „obléknout“ celou Litomyšl a dostat je do všech domácností. Vznikla proto řada reklamních předmětů, díky čemuž jsou vzory dostupné pro všechny. Touto formou se nejen občané Litomyšle mohou stát součástí Belle Époque a přenést si tak její krásnou atmo-

zvat i na další část kulturního programu, obzvláště pak na Smetanovu výtvarnou Litomyšl.

Vás místní znovu prosím o shovívavost s drobnými omezeními, které festival do každodenního života přináší. Jsem přesvědčen, že to za ta léta už všichni chápeme a „naší Smetance“ držíme pěsti, aby se opět vydařila. Přeji vám všem krásný začátek léta v naší malebné Litomyšli, rodišti hudebního velikána Bedřicha Smetany.

Daniel Brýdl, starosta Litomyšle

sféru domů. Studio wwworks připravilo, včetně potisku, kolekci plátěných tašek, vaků, triček a klobouků. Můžeme tedy říci, že výrobky pochází částečně z místní dílny. Většina je laděná do přírodní barvy, potisk je černý s výběrem vzorů. Některé tašky se dokonce mohou pyšnit známkou Fair trade. Vzor „Smetanky” si můžete zakoupit ve Festivalovém centru v průchodu na první zámecké nádvoří, stejně tak na webu smetanovalitomysl.cz.

Zimní stadion se proměnil v koncertní sál

Naštěstí Litomyšl není jen město úžasných historických památek, ale také skvělé současné architektury. Když se před lety zastřešovalo zdejší kluziště, byli vyzváni architekti Aleš Burian a Gustav Křivinka. Vytvořili nadčasovou konstrukci, která může plnit řadu funkcí, a také je vhodná pro pořádání koncertů. Právem byla nominována na evropskou cenu za architekturu Miese van der Rohe Award. A právě na tuto multifunkční halu padla volba při hledání vhodného prostoru pro pořádání 65. Smetanovy Litomyšle.

„Hala má členěný dřevěný strop a stěny obložené pohltivým materiálem. Zvuk v ní tak je příjemný, decentní a určitě vyhoví i pro pořádání koncertů s klasickou hudbou,“ uvádí ředitel Smetanovy Litomyšle Jan Pikna. A protože tématem letošního ročníku je Belle Époque – krásná doba, dělají pořadatelé festivalu vše proto, aby i zimní stadion souzněl s daným tématem. „Máme vyřešenou většinu technicko-provozních záležitostí a můžeme se zaměřit na design prostoru. Dominantou se stane obří obraz Jiřího Davida Apoteóza, který reaguje na stejnojmenné dílo Alfonse Muchy z cyklu Slovanská epopej. V hale se ale zaskví i několik skutečných originálů samotného Alfonse Muchy, který je čelným představitelem Belle Époque,“ dodává Jan

Pikna. Není proto třeba mít obavy z daného prostoru, ale naopak si přijít vychutnat některý z pořadů. Unikátní budou například Písně z Gurre Arnolda Schönberga, které jsou v programu 18. června od 19.30 hod. Více o tomto mimořádném projektu se dočtete na straně 12. Další z pořadů, na nějž si můžete zakoupit vstupenky, je koncert Gala Belle Époque – Verismo 20. června od 19.30 hod. „Období Belle Époque se v Itálii týká hlavně Giacoma Pucciniho, Ruggera Leoncavalla, Pietra Mascagniho, Umberta Giordana… Jde o výběr těch nejkrásnějších operních árií, duet, ansámblů i sborů právě z éry konce 19. století v Itálii,“ doporučuje galakoncert Státní opery umělecký ředitel Vojtěch Stříteský. Navíc vystoupí špičkoví sólisté: Jana Sibera, Petra Alvarez Šimková, Olga Busuioc, Jana Sýkorová, Petr Nekoranec, Eduardo Aladrén a Daniel Čapkovič. V neděli 25. června od 19.30 hod. se můžeme těšit na Elisabeth Leonskaju. „Bude hrát Brahmsův druhý klavírní koncert, který je vrcholem romantismu a patří k nejvíce hraným koncertům. V druhé části bude v novodobé éře festivalu poprvé provedena 7. symfonie d moll Antonína Dvořáka. Ve své oduševnělé kráse je jedním z vrcholů české hudební i světové tvorby. Tento koncert doporučuji všem

romantickým duším,“ upřesňuje umělecký ředitel. Dalším špičkovým interpretem je Fedor Rudin, který 27. června od 18.00 hod. kromě jednoho z nejhezčích Čajkovského koncertů odehraje také Glinkovu předehru k opeře Ruslan a Ludmila a Dvořákovu Symfonii č. 8 G dur. Koncert je tedy plný nádherného, romantického a optimistického repertoáru. I Česká Sinfonietta s koncertem Tak pravil Zarathustra bude ve Festivalové hale, a to 29. června od 19.30 hod. A tak bychom mohli pokračovat. Vstupenky na všechny pořady ve Festivalové hale rozhodně nejsou vyprodané. Vybírat z bohaté nabídky můžete na webu smetanovalitomysl.cz.

Zimní stadion byl vybudován roku 1977. Tribuna pro 1600 stojících diváků vznikla v roce 2002 a zastřešení v roce 2004. O rok později bylo dokončeno opláštění východní a jižní strany, zde vyrostla i nová tribuna pro 220 diváků (160 sedících, 60 stojících). V květnu 2006 pokračovala modernizace opláštěním dvou zbývajících stran (i s průhledem na panorama zámku v západní části). Výrazné betonové sloupy vynášejí ocelové příhradové vazníky vystupující nad rovinu střechy, která je z lepených dřevěných vazníků. Stěny jsou opláštěny transparentním polykarbonátem.

Radek Baborák diriguje, ale nástroj na hřebík pověsit nehodlá

Straussova symfonická báseň Tak pravil Zarathustra, Beethovenova Osmá symfonie a Schumannův Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr jsou v programu festivalu 29. června pro interprety třemi výzvami a pro publikum třemi způsoby, jak se potěšit hudbou. Radek Baborák, který koncert diriguje, ale objeví se v něm také jako sólista, přirovnává ve svých sedmačtyřiceti profesi hudebníka vzhledem k dosaženému věku k hokeji – i zralý muzikant, stejně jako Jaromír Jágr, má radost, když si může zahrát. Ale už se třeba nepouští do úplně všech soubojů u mantinelů… A program?

Emocionálně působivý! Jak říká, není divu, že se Zarathustra se svou fanfárou dostal až do filmu Vesmírná odysea a jako znělka do České sody!

Považujete uvedení ikonické symfonické básně Richarda Strausse za enormní úkol? V jak velkém obsazení ji budete hrát?

Orchestr Česká Sinfonietta, respektive v současné době hrající ještě stále pod názvem Ukrajinsko-česká Sinfonietta, je pokus mít u nás festivalový orchestr toho typu, jak ho známe ze zahraničí. Sejdou se muzikanti, kteří spolu hrají v souborech, spolužáci, kamarádi… Lidé, kteří jsou si něja-

kým způsobem umělecky a lidsky blízcí, a několikrát do roka spolu zahrají na výjimečných festivalech. Počet hráčů směrem nahoru není omezen. Nepočítám, jestli to letos bude největší skladba, protože třeba Berliozova Fantastická symfonie byla podobnou výzvou. Nebo Stravinského Pták Ohnivák. Všechno jsou to velké barevné partitury, které potřebují velký zvuk.

Straussův Zarathustra byl váš nápad?

Prosil jsem uměleckého ředitele Vojtěcha Stříteského, abychom –když už se dá dohromady takovýto all-star orchestr – mohli hrát skladby s větší obtížností. Mám muzikanty, které to baví a kteří chtějí ukázat virtuozitu svých nástrojů. Proto volba padla na toto dílo, které v Litomyšli dlouho nezaznělo.

————

A jaké jste měli naopak nejmenší obsazení?

Když jsme na Smetanově Litomyšli hráli na Dnu s Josephem Haydnem.

A jak vnímáte Beethovena? Jako hlavního klasika? Nebo jím je Mozart?

Beethoven do svých děl skládal celou osobnost. Z jeho skladeb vyzařuje síla a nekompromisnost. Mozart byl jedním z prvních výrazně nezávislých muzikantů. Provokoval, nechtěl se vázat v církevních nebo šlechtických kruzích, nechtěl brát všechny zakázky, ale chtěl tvořit. Beethoven je přemostění dob, Mozart člověk, se kterým by devadesát procent muzikantů rádo zašlo na večeři nebo na skleničku vína.

————

Uvažoval jste někdy víc o filmu Amadeus a o tom, jak ovlivnil celosvětové vnímání hudby?

Jde o fiktivní příběh, ale je to přesný příběh dvou světů – Salieriho jako osobnosti, která je závislá, je v přízni císaře, má zakázky, slávu a bohatství… A Mozarta jako někoho nezávislého, kdo se tam vřítí jako raketa s díly převyšujícími genialitou ostatní průměr.

Radek Baborák, SL

Když už mluvíme o filmech, tak hlavní téma Straussova Zarathustry bylo užito ve Vesmírné odyseji a také v České sodě. Jak si vysvětlujete, že může fungovat v tak odlišném kontextu?

Muzikologie by určitě dokázala vysvětlit, že jde o vztah mezi tóny, že v melodii vzniká určité napětí. A protože člověk je obdařen vnímáním zvuků, tak napětí vyvolává emoce, se kterými skladatelé vědomě pracují. A od nich si pak berou autoři filmové hudby motivy a umně je skládají dohromady. Ale jindy si filmoví tvůrci raději vezmou rovnou originál. Takže není divu, že se právě tohle téma dostalo do filmu!

Jak důležitý je pro hudební interpretaci obsah Nietzscheho knihy Zarathustra?

Má podtitul Pro všechny a pro nikoho. Myslím, že i Straussova skladba je tak trochu „pro všechny a pro nikoho“. Ale ještě důležitější pro Richarda Strausse podle mě bylo, že jsou v knize přítomny dva odlišné světy – člověk a jeho náboženství, obřady a rituály… A na druhé straně člověk obracející se k přírodě a Stvořiteli bez všech těchto ozdob. A skladatel v tom cítil obrovský potenciál: dát vedle sebe ty nejvzdálenější harmonie a využít napětí, které

tím vzniká. Ostatně na konci zaznívá vlastně stejná hudba jako na začátku, jenom zahraná slabě, tiše...

————

Hrajete také Schumannův Koncertní kus se čtyřmi sólovými lesními rohy. Jsou jejich party rovnocenně těžké? Kvarteto lesních rohů je podobně dokonalé jako smyčcové kvarteto. Projevuje se to i v této skladbě. Party jsou vyrovnané, ale mají různou obtížnost. První horna je psaná extrémně vysoko, virtuózně. Čtvrtá horna potřebuje pro spodní hlubokou linku sílu a ty dvě prostřední horny se přidávají k první, nebo tvoří harmonii. Největší výzvou je dílo pro hráče partu první horny. Musí být nejjistějším ze všech. A to stojí spoustu energie…

Co je vlastně na lesním rohu pro hru nejchoulostivější?

Udržet se v kondici – najít denní rutinu pro budování nátiskové kondice. Jde o malé svaly, ale když se cvičí nebo hraje moc, ztratí se jemnost a virtuozita tónu... Právě tohle byl jeden z důvodů, proč jsem už nechtěl dál hrát v orchestrech.

Ale vy ještě neplánujete pověsit nástroj na hřebík, ne?

Pokud mi bude dopřáno, tak budu v hudebním světě pořád. Ale musím začít plánovat. Budu se věnovat hudbě komplexně. Ať už to bude hraní, pedagogická činnost, vedení souboru nebo dirigování. Kdybych přirovnal hudbu ke sportu, tak Jaromír Jágr ve věku, kdy ostatní pověsili brusle a hokejku na hřebík a kdy by mohl být majitelem klubu, trenérem nebo manažerem, v sobě našel motor udržovat si kondici. Určitě má radost, když vyjede na led, ale asi se už nebude pouštět do všech soubojů u mantinelů.

Petr Veber

Celý rozhovor čtěte na portálu KlasikaPlus.cz.

„Jde nám hlavně o perfektní produkt a servis”

Novinkou letošní Smetanovy Litomyšle je vznik samostatného

týmu, který bude zajišťovat catering pro festivalové hosty. Radami i recepty jsou mu nápomocni Lenka a Honza Škeříkovi z litomyšlské kavárny Dvorek. Jejich slova si cateringový tým bere k srdci, aby vše dopadlo na jedničku.

————

Hosté Smetanovy Litomyšle budou moci ochutnat občerstvení připravené podle vašich receptů. Prozradíte, na co se mohou těšit?

Mohou se těšit na naše klasické recepty, na které jsou zvyklí od nás z kavárny, jen v upravené podobě. Poctivé domácí pomazánky na chlebu, sladké řezy, dezerty ve skleničkách, ale i klasické koláče.

Recepty jsou připravené na míru festivalu nebo jsou z vaší stálé nabídky? Co pro vás bylo prioritou?

Prioritou bylo, aby vše bylo ve stejné kvalitě tak, jako u nás v kavárně, ale aby to bylo proveditelné v rámci festivalu. A to i letos, kdy jsou podmínky ještě více specifické.

Dali jste i tipy na dodavatele nejvhodnějších surovin?

Jasně. Záleží nám na tom, aby vše bylo děláno z kvalitních surovin, tak jako u nás.

————

Budete zvědaví, jak se našemu cateringovému týmu bude dařit realizovat vaše know-how? Přijdete se podívat a ochutnat?

Nejenže budeme zvědaví, ale celou dobu na to budeme dohlížet. Záleží nám na tom, aby host festivalu dostal to nejlepší, takže dívat se a ochutnávat budeme po celou dobu festivalu.

Navštěvujete vy osobně Smetanovu Litomyšl?

Ano, navštěvujeme. Jelikož jsme rodilí Litomyšláci, chodili jsme na Smetanku už jako malí. A poslední roky ji pravidelně navštěvujeme klidně i několikrát. ————

Kromě kavárny Dvorek provozujete také kavárnu Kafemysl, která byla prvním z vašich podniků. Co vás vedlo k tomu otevřít Dvorek?

Ano, Kafemysl byla první kavárna. A pozor, je to Kafemysl. Velmi často nám tam někdo přidává to

„š”. Kafemysl otevíral Honza ještě sám. Otevřít Dvorek jsme se rozhodli společně. Právě proto, že nám v Litomyšli chybělo místo s vlastní pekárnou, kam se můžete jít nasnídat a dát si i něco slaného. Každý podnik má jiného ducha.

Honzo, vy jste Baristou roku 2017. Kde se u vás vzala láska ke kávě?

Lásku ke kávě jsem našel už ve Skotsku, kde jsem od roku 2008 pracoval v kavárně. A od roku 2015 jsem se dostal k výběrové kávě v Čechách. Pracoval jsem po boku skvělého pražiče Dmitry Borodaye, který ve mně zažehl chuť se tomu věnovat i soutěžně.

Na co se Dvorek zaměřuje, respektive, čím se lišíte od ostatních, na čem si zakládáte? Jaký je váš koncept?

Dvorek se zaměřuje hlavně na produkty z vlastní pekárny. Pečeme si vlastní chleba, slané pečivo, buchty, koláče, croissanty a vše, co souzní s naší kavárnou. Největší inspirací jsou nám naše babičky, respektive ta naše, která byla pro nás tou nejlepší pekařkou. Inspirujeme se i mezi přáteli v Praze, ale i v podnicích v zahraničí. Odlišu-

Jan Škeřík Foto archiv kavárny Dvorek

jeme se tím, že nám jde hlavně o perfektní produkt a servis. Jsou to dvě složky, které jdou ruku v ruce a velmi nám na nich záleží. Máme skvělý tým a používáme jen ty nejlepší suroviny na výrobu našich produktů. Například vajíčka bereme jedině z volného chovu. Souvisí s tím vyšší cena, ale je to pro nás velmi důležité. Záleží nám na dopadu, který svým počínáním způsobujeme. Proto například

u nás v kavárně uklízíme výhradně ekologickými prostředky, dáváme zákazníkům slevu na kávu, když si ji vezmou do vlastního hrnku místo do kelímku apod. Podnikáme přesně tak, jaké jsou i naše životní hodnoty. Vše souvisí se vším. A myslím, že naši zákazníci přesně tohle oceňují. Kvalitu a srdce, které do všeho, co děláme, dáváme.

V roce 2021 navštívil kavárnu Dvorek Lukáš Hejlík, který cestuje po vlastech českých a tvoří gastromapu navštívených kaváren, bister, restaurací... Po návštěvě Dvorku napsal: „No tohle byla radost na druhou. Sourozenci Škeříkovi se ukázali sehraní už se svým prvním podnikem Kafemysl na nádherném náměstí nádherné Litomyšle. Teď však otevřeli větší, průchozí Dvorek, který je oslavou toho, čemu se říká hygge. Ale zároveň dál nabízí prvotřídně připravené kafe od Coffee Source. Zároveň je tu vždycky něco malého slaného na zub, my si k snídani dali nádherné chlebáky, jeden s vajíčkovou, druhý s křenovou a šunkou, a k tomu batch brew.

Lenka: Můj životní příběh je, že jsem se po více než deseti letech vrátila z Prahy do rodné Litomyšle. V Praze jsem pracovala v kultuře, marketingu, fotila jsem. Už před lety jsem začala studovat psychoterapii, které se věnuji. Nápad otevřít si společně s bráchou kavárnu přišel v době pandemie, kdy jsem pracovala převážně z domu a měla jsem chuť pustit se do nějakého projektu. To se povedlo, a tak teď kombinuji práci v kavárně, kde se starám o spoustu různých věcí, s mou vášní v bodypsychoterapii.

Honza: Po škole jsem odešel do Skotska, kde jsem poprvé pracoval v kavárně. Po návratu jsem začal budovat kariéru v dopravě, ale časem mě to přestalo bavit a znovu jsem si vzpomněl, jak mě bavila práce za barem. Vrátil jsem se k tomu a od té doby mě kafe už nepustilo.

A nechybí ani sladké. Ve hře je totiž další kolegyně Bára a tu baví jak české koláče, tak francouzské překládané máslem nabouchané croissanty. My měli i úchvatný perník. Moc jsme si to tam užili, a co teprve kolik možností přinese otevření dvorka Dvorku. Podnik najdete v prostorách bývalé kavárny Mandala, ale pozor kávu tu připravují do keramiky od Hanky, která tu kavárnu právě kdysi provozovala. Prostor tu dostávají i další lokální umělci.”

Kavárna Dvorek Foto archiv kavárny Dvorek

Zámecké návrší je otevřeno všem každý den

Krása architektury, vzrostlá zeleň, zábavné aktivity, malebná zákoutí a sály všech velikostí spolu působí a vytvářejí atraktivní místo k setkávání v samém srdci města. Zámecké návrší. Historické budovy mohou svou majestátností zprvu působit poněkud odtažitě, ale nenechte se zmást. Jen co do nich nahlédnete, zjistíte, že je tu otevřeno všem. Ať už plánujete den s rodinou, romantický únik, pracovní schůzku nebo nezapomenutelnou oslavu, tady najdete vše, co potřebujete.

Zábava i poučení Čas s rodinou je nejlepší strávit společnou zábavou a odpočinkem. Když jsou ještě všichni členové výpravy plni sil, je dobré začít v piaristickém chrámu. Zde se totiž často stoupá po schodech, což asi nikoho nepřekvapí. Na vyhlídkovou terasu mezi věžemi jich vede celkem 142. Málokdo by ale v kostele hledal rodinnou hernu. A když hraní v kostele, tak na mistra vitráží nebo barokního architekta!

Další rodinná atrakce, Bludiště historií zámku, se nachází v konírně naproti zámecké kašně. Tajné průchody a nejrůznější hýblátka často osloví i dospělé návštěvníky, kteří se tu seznámí s životem dvořanů i s významnými osobnostmi. Jako princezny a rytíři se děti mohou cítit u herních boxů před kočárovnou. Rodinné

odpoledne je pak možné zakončit návštěvou dvorku a recepce v zámeckém pivovaru. I tady se najde koutek pro děti, ale hlavně se tu můžete osvěžit dobrým nápojem nebo sladkou odměnou.

Osvěžovna a inspirace pro každý den

Právě dvorek je ideálním místem pro zastavení, a to zejména v horkých letních dnech. Když usednete do pohodlných židlí, pocítíte okamžitý únik od ruchu města. Kamenné zdi obrostlé zeleným břečťanem, sochy Olbrama Zoubka i skleněná stěna, v níž se celá ta krása odráží, spolu tvoří přívětivý kout. Chcete-li se začíst do oblíbeného online magazínu nebo potřebujete vyřídit pracovní schůzku, můžete si být jistí, že na dvorku najdete klid a spolehlivé připojení k wifi. Další příjemné a inspirativní místo ke zvládnutí pracovních povinností najdeme v Coworkingu. A obyčejný pracovní den rázem nemusí být všední! Tato sdílená, moderně vybavená kancelář je ukryta za zdmi bývalé kočárovny. Výhledy z jejích oken na zámecký areál a sgrafitovou fasádu přinášejí noblesu a podněcují kreativitu. Coworking ocení zejména podnikavci na volné noze nebo obchodní zástupci, kteří si během cest potřebují vyřídit své úkoly. Kávu či svačinku si mohou připravit v malé kuchyňce a zasedací

místnost využijí pro soukromé jednání nebo poradu v malém týmu.

Okouzlující oslavy

A po práci legraci! Co třeba v jednom ze sálů pivovaru? Tady můžete slavit svá životní jubilea, svatby i narozeniny. Spojení historie a moderního zázemí vytváří okouzlující prostředí pro každou příležitost. A pořádná oslava si žádá také perfektní občerstvení, které umí skvěle zajistit a vybavit tým Zámeckého návrší. Grilování na nádvoří s výhledem na fontánu je nezapomenutelné. Významné okamžiky či firemní úspěchy lze oslavit také v piaristickém kostele - přípitkem na vyhlídkové terase nebo soukromým koncertem. Z vyhlídky uvidíte litomyšlský zámek jako na dlani. Krása této renesanční perly nám připomíná, že byl postaven jako dar z lásky - Vratislavem z Pernštějna pro jeho milovanou ženu Marii Manrique de Lara. Žádosti o ruku pak žádná neodolá.

Zámecké návrší v Litomyšli je nejen historickým a architektonickým pokladem, ale také místem, kde se lidé setkávají, aby spolu pracovali, bavili se a slavili. Každý návštěvník zde najde něco pro sebe. Tak neváhejte a vstupte do světa, kde minulost ožívá a přítomnost září novými barvami.

Kateřina Klejchová, Zámecké návrší, z.ú.

Žádný den nemusí být všední, když hledáme důvod k oslavě. Foto Lenka Vaníčková

Smetanova výtvarná Litomyšl – jedinečný festival výstav

Podobně jako v uplynulých letech, také letos čeká na návštěvníky festivalové Litomyšle unikátní výtvarný festival – Smetanova výtvarná Litomyšl. Projekt, do něhož se tradičně zapojují jak veřejné kulturní instituce, tak soukromé galerie či nadace, nabízí téměř dvě desítky tematicky různorodých výstav.

Ústřední výstavou devatenáctého ročníku Smetanovy výtvarné Litomyšle je již počtvrté velkoryse koncipovaná open-air přehlídka Plán B, která ve veřejném prostoru Litomyšle představí díla současných českých umělců a umělkyň.

Plán B letos opět vnáší do veřejného prostoru jak veskrze konceptuální, tak multimediální umělecká díla, která reagují na prostor, do něhož jsou instalována. Pozvání do Plánu B přijalo jedenáct umělců, mezi nimiž lze zmínit například uměleckou dvojici Pavla Sceranková–Dušan Zahoranský, která připravila dílo Lešení pro kryptu kostela Nalezení sv. Kříže.

Současnému umění se v rámci projektu Smetanova výtvarná Litomyšl věnují rovněž výstava minimalistických objektů Rudolfa Burdy v Zámeckém pivovaru, autorská výstava slovenského umělce Marka Ormandíka v esteticky vytříbeném prostoru White Gallery či výstavní projekt v Gale-

rii Miroslava Kubíka. Tato galerie, umístěná v samém centru Litomyšle – na Smetanově náměstí, představí tvorbu Jiřího Georga Dokoupila, malíře světového formátu, jehož díla ovlivněná intelektualismem minimalistického hnutí a konceptuálním uměním zaujmou diváka svojí hluboce experimentální povahou.

Návštěvníci hudebního festivalu Smetanova Litomyšl měli v minulém roce možnost spatřit na koncertech umělce, který na papír horečnatě zaznamenával okolní dění. Oním umělcem byl Josef Duchan, těžko zařaditelný autor, s nímž do současného českého umění vstoupil závan svěžího vzduchu. Intuitivní kresby J. Duchana jsou k vidění na výstavě Pentiment v Městské galerii Litomyšl.

Do programu Smetanovy výtvarné Litomyšle se již tradičně zapojuje také Regionální muzeum v Litomyšli. V jeho hlavní budově lze navštívit retrospektivní výstavu předčasně zesnulého Káji Saudka a v Portmoneu – Museu Josefa Váchala, které muzeum rovněž spravuje, výstavní projekty Linomyšlení a Jeden duch je víc než deset doktorů.

Významná část programu festivalu je věnovaná rovněž staršímu umění. V Galerii Kroupa na Smetanově náměstí je připravena výstava Corot v Litomyšli!!! a v Galerii Zdeněk Sklenář budou k vidění díla Josefa Šímy, Ľudovíta Fully a Zdeňka Sklenáře. Milovníci staršího umění si přijdou na své rovněž v Galerii Pakosta, která „za oknem“ představí práce regionálního malíře Františka Ropka, ředitele Městské galerie Litomyšl v letech 1946–1952.

Veškeré dění devatenáctého ročníku Smetanovy výtvarné Litomyšle je shrnuto v programové brožuře, která je k dostání v info pointech hudebního festivalu a v informačním centru. Informace o festivalu jsou dostupné rovněž na webové stránce vytvarnalitomysl.cz. Projekt Smetanova výtvarná Litomyšl připravuje Městská galerie Litomyšl ve spolupráci s Bohemian Heritage Fund. Projekt vznikl díky finanční podpoře města Litomyšle, Ministerstva kultury ČR a Pardubického kraje.

Martina Zuzaňáková, ředitelka Městské galerie Litomyšl

Galerie Miroslava Kubíka představí tvorbu Jiřího Georga Dokoupila.

Festivalové zahrady opět lákají na bohatý program a zvučná jména

Festivalové zahrady, doprovodná scéna Smetanovy Litomyšle, si každým rokem získávající více a více příznivců. Svěže zelené trávníky Klášterních zahrad lákají k lenošení a příjemnému rozjímání při sledování koncertů, koncertíků, divadelních představení i tanečních performancí. Letos návštěvníkům servíruje program nový tandem dramaturgů, Iva Vrátilová a Filip Janouch

Festivalové zahrady se díky dramaturgii posledních let těší velké návštěvnické oblibě. Jaké to bylo naskočit do rozjetého vlaku?

Iva: Je to přesně tak, jak je položena otázka. Vlak na chvíli přibrzdil ve stanici a vzal nás s sebou.

A z rozjetého vlaku nejde jen tak vyskočit. Posedáváme ve svém kupé a jedeme dál s týmem Smetanovy Litomyšle.

Filip: Chtělo to dost odvahy. Ale my dobře znali Festivalové zahrady z let minulých a věděli jsme, že nás nečeká lehký úkol.

tory. Dáváme prostor i talentovaným mladým autorům, kteří ještě neměli možnost se představit se svou autorskou tvorbou. Chystáme spoustu jazzových podvečerů (S.V.A. Trio, Clarinet Factory), seskupení s úpravami klasiky do populární hudby (Cello Republic, MIB Quartet), nelze opomenout sbory (Maranatha Gospel Choir, DPS Campanella), taneční školy, ani autorskou komedii (Pavol Seriš) a Večerní klasiku (Gabriela Vermelho).

Jste novým dramaturgickým duem Festivalových zahrad. Jak jste přistupovali k programu?

Iva: Stávající koncepce Festivalových zahrad je více než pestrá, a proto jsme se snažili vnést do letošního ročníku jen další kousek vlastní invence a plynule tak navázat na již osvědčené.

Filip: Odrazovým můstkem pro nás byly konzervatoře, kterým chceme dávat široký prostor, a to i v letech následujících. Zahrady by pro ně měly být prostorem, kde mohou prezentovat své žáky a motivovat je tím k další práci. Letos bude vidět i více tance, který je pro takové místo jako stvořený.

Můžete dát k dobru své tipy napříč programem, co by nemělo návštěvníkům rozhodně uniknout?

Iva: Kdybych měla doporučit „nějaké” tipy, jsem rozhodně pro strávit s námi v zahradách celou dobu. Nemohu si dovolit návštěvníkům nabídnout „něco”, protože nechci někoho upřednostnit a někoho upozadit. Vřele nabízíme vystoupení dětí ze ZUŠ, konzervatoristy napříč Českou republikou (Praha, Pardubice, Ostrava, Brno), a to jako komorní seskupení nebo celé orchestry a kapely. Opět se představí interpreti akordeonových kurzů konaných v Litomyšli právě v době festivalu, i stipendisté akademie MenART. Ti se ve Festivalových zahradách prezentují po roční spolupráci se svými men-

Filip: Velká jména si do zahrad natáhnou návštěvníky sama, a tak bych rád vypíchl menší interprety, které dnes možná neznáte, ale určitě si získají vaše srdce. Přijďte se podívat na to, jak se dá odtančit česká Listina základních práv a svobod v podání ojedinělého

Tanečního studia Light, na melancholii i euforii hudebnic s názvem

Otázky času, či na orchestr poskládaný z bicích nástrojů BPM

Percussion Orchestra. Přijďte ale na vše, bude to krásné. Těžko se mi vybírá, za vším si pevně stojíme.

————

Novinkou v zahradách je Umělecké hřiště. Prozradíte, o co se jedná?

Iva: Umělecké hřiště je prostor v zahradě Augustovy tiskárny a dá se na něm strávit klidně celý den. Budou na něm probíhat work-

shopy ze všech oborů, které ZUŠ v rámci své výuky na školách nabízejí. Je to hudba, tanec, divadlo a výtvarná tvorba i animace. Budou připraveny hry a tvořivé aktivity. Právě tady si děti budou moci vyzkoušet hru na nástroje, něco namalovat, zatančit si nebo si zahrát loutkové divadlo. U nás se může stát umělcem úplně každý. Novým prvkem na hřišti budou speciálně vyrobené kostky, se kterými si půjde nejenom hrát, ale i něco nového se naučit. Filip: Krom toho všeho si budete moci proběhnout zahrady s hrací kartou, která vás navede ke čtyřem úkolům, a vy tak zjistíte, jaký UM ve vás převládá, zdali ten hudební, taneční, dramatický nebo snad výtvarný.

Kdybyste měli jmenovat headlinery letošního ročníku, kteří by to byli?

Iva: Jan Cina s Malým princem, Anna Julie Slováčková, Igor Orozovič, Laco Déczi, Bert & Friends...

Filip: Z nehudebních produkcí bych vyzdvihl fenomenální Dekkadancers.

Do zahrad se dostává více tance, a dokonce i divadlo…

Iva: Ano, při tvorbě dramaturgie jsme se shodli, že tanec i divadlo si zaslouží zastoupení na tomto festivalu. Nepochybně zde mají své místo.

Filip: Myslím, že diváka mile překvapíme naším výběrem. Jak inscenace taneční, tak divadelní většinou patří do kukátkového prostoru kamenného divadla. Hledali jsme proto takové inscenace, které budou co nejlépe sedět do našich zahrad.

Najdeme v zahradách spojitost s hlavním programem?

Iva: Hlavní scénu budou v zahradách zastupovat hosté v programech Na piknik s KlasikouPlus, Small Talk a Poetická Litomyšl.

Filip: Veronika Veber Paroulková si umělce zvala Na piknik s KlasikouPlus již v předchozích letech. Novinkou je tzv. Small Talk, kde bude hosty zpovídat Marek Šulc, trochu osobnější nehudební formou. Do zahrad se prolíná i Smetanova poetická Litomyšl – umělci z hlavní scény zde budou číst verše prokletých básníků.

Celý program Festivalových zahrad najdete na webu festivalovezahrady.cz.

Pokračuje spolupráce se ZUŠkami. Zapojí se jich letos více? A jakým způsobem?

Iva: V letošním roce je ZUŠek opravdu trochu víc. Podělíme se o program ve spolupráci ZUŠ Pardubického (Litomyšl, Vysoké Mýto, Králíky, Pardubice – Polabiny, Bystré, Jablonné nad Orlicí) a Královéhradeckého kraje (Rychnov nad Kněžnou). ZUŠkový busking se přidá k Uměleckému hřišti – na různých místech zahrad budou probíhat dětská umělecká vystoupení. Obsáhnout všechna vystoupení jedinou ZUŠ nebylo v silách žádné z nich. Jsem moc ráda, že se vzájemně setkáme a naše tvůrčí inspirace se zde bude moci propojit.

A co partnerské dny?

Filip: O víkendu 17. a 18. června nás čekají Dny s Českým rozhlasem, který od nás bude živě vysílat. Na následující víkend máme připravený Den s Českou televizí. Ta pro naše návštěvníky chystá například Taneční školu StarDance. Dalších dní se ujmou Lesy ČR, České dráhy, město Litomyšl a na úplný závěr nás čeká Den se společností Adfors, která pro vás připravuje spoustu zajímavých aktivit.

Písně z Gurre pohledem uměleckého ředitele

Jedním ze zásadních projektů letošní Smetanovy Litomyšle je provedení oratoria Písně z Gurre v neděli 18. června ve Festivalové hale. Na podrobnosti a zajímavosti jsme se zeptali uměleckého ředitele a dramaturga Smetanovy Litomyšle Vojtěcha Stříteského

Proč jste tuto monumentální skladbu zařadil do programu letošního festivalu?

Důvodů je hned několik. Dlouholetým mediálním partnerem Smetanovy Litomyšle je Český rozhlas, který – jak víme – letos slaví 100. výročí od zahájení vysílání. A protože Symfonický orchestr Českého rozhlasu je tradičním festivalovým hostem, bylo nasnadě, že s jeho managementem budeme jednat o koncertu zcela výjimečném, který by stoleté jubileum připomněl a oslavil mimořádným způsobem. Přišel jsem na jednání s Písněmi z Gurre a děkuji vedení orchestru, že tuto obrovskou výzvu přijalo. Skladba navíc skvěle konvenuje letošnímu festivalovému tématu Belle Époque, nu a zejména a především: je to nádherná hudba!

Je to ale také mimořádně náročný projekt – prozraďte nám něco bližšího k jeho produkci. Víte, jedním z dalších důvodů, proč jsem s Písněmi z Gurre oslovil právě SOČR, byla skutečnost, že jsme s tímto orchestrem již na festivalu úspěšně uvedli Berliozovo Requiem a Mahlerovu Osmou symfonii „Tisíců“. Tedy díla obdobně náročná na obsazení jako letošní Gurrelieder. Mluvíme totiž o orchestru, který je obsazen 135 hráči, více než stočlenném sboru, recitátorovi a pěti mimořádně disponovaných sólistech. Umělci, kteří se u nás scházejí k realizaci tohoto díla, jsou navíc ze šesti zemí. Je to opravdu logistický oříšek – od příletů, ubytování, společných zkoušek, přejezdů. Produkčně náročný, nikoli laciný, ale my jsme přesvědčeni, že smysluplný. Jsme jedním z vůdčích festivalů této země, musíme, jsme povinováni uvádět díla zásadní, přelomová, třebaže méně hraná.

————

V době, kdy vzniká tento rozhovor, koncert ještě není vyprodán. Jak si to vysvětlujete? Schönbergovy Písně z Gurre více znají nejspíše jen skuteční milovníci a znalci hudby, protože jejich provádění je tak nesmírně komplikované, že se prostě skoro nehrají.

Já sám jsem je v životě slyšel živě jen jednou, v Bonnu, kde se na provedení podílelo rovněž takřka 300 účinkujících. V Praze byly provedeny v roce 2006 po dlouhých 40 letech! Nyní se do ní, díky nám, dva dny po festivalu vrátí a budou uvedeny v přehlídce Musica non grata. I tato synergie nám umožňuje realizaci díla, neboť se nemalé výdaje rozdělí mezi dva pořadatele. Menší zájem může snad působit i jméno Arnolda Schönberga, jehož, zdůrazňuji pozdější, tvorba vyžaduje určitou posluchačskou erudici. Ale Písně z Gurre – to je monument, který se vzpírá škatulkování! Co v nich slyšíme? Pozdní romantismus? Expresionismus? Impresionismus?

Jedna recenzentka napsala velmi výstižně: je to dvouhodinová „zvuková lázeň“. Naprosto s ní souhlasím!

O čem vyprávějí Písně z Gurre? Jde o zpracování středověké dánské ságy o králi Waldemarovi a jeho lásce Tove, kterou zavraždí žárlivá královna Helwiga. Král v žalu prokleje Boha a je odsouzen k věčnému putování se svými přisluhovači po noční obloze. Studentovi historie Jensi Peteru Jacobsenovi bylo pouhých jednadvacet, když tuto dramatickou báseň v roce 1868 napsal.

Provedení Písní z Gurre bude řídit šéfdirigent obou spojených rozhlasových orchestrů Petr Popelka.

A Schönbergovi jen o pět více, když se později pustil do jejího zhudebnění. Psal oratorium skoro 4 roky, pak kompozici přerušil a vrátil se k ní až v roce 1910. Premiéra se uskutečnila ve Vídni v únoru roku 1913. Návštěvníci našeho koncertu budou mít k dispozici titulky a překlad libreta, nu a v orchestru kromě bohatě obsazené smyčcové sekce uslyší mimo jiné 25 dřevěných dechových nástrojů a 25 žesťů, čtyři harfy a šestnáct různých bicích nástrojů, včetně železných řetězů. Hudebně ztvárnit cválající koně, západ slunce i jeho východ a nespočet citových pochodů od touhy, lásky, vášně, strachu až po truchlení, k tomu je třeba opravdu kolosální aparát! A kdo si nechá ujít Písně z Gurre tentokrát, možná je dalších 40 let živě neuslyší…

Parkování a uzávěry komunikací letos trochu jinak

Změna místa konání „velkých“ pořadů letošního ročníku Smetanovy Litomyšle s sebou nese změnu dopravních omezení.

„Místo obvyklé uzavírky Zámecké ulice při večerních pořadech bude uzavřen průjezd kolem hřbitova a plovárny,“ potvrzuje ředitel festivalu Jan Pikna. Do Prokešovy ulice bude umožněn vjezd rezidentům a jinak bude tato ulice k dispozici jako parkoviště pro návštěvníky. Na parkoviště pod letním stadionem bude příjezd z ulice Strakovské. „Předpokládáme, že na parkovištích se vystřídají odpolední návštěvníci plovárny s těmi večerními, festivalovými,“ uvažuje ředitel a omlouvá se: „Počet parkovacích míst bude ale přece jen snížen a řidiči na několik večerů přijdou o oblíbenou zkratku kolem plovárny. Snad nám to odpustí.“ Parkovací plochy v bezprostřední blízkosti haly budou vyhrazeny pro držitele VIP karet. Ostatní mohou zaparkovat na Smetanově náměstí, případně na dalších městských plochách. Na autobusovém nádraží, na Toulovcově náměstí, na novém parkovišti v areálu nemocnice s příhodným východem přímo do ulice Partyzánské nebo pod školami na ulici T. G. Masaryka. Pro přijíždějící od Svitav bude výhodné zaparkovat na parkovišti společnosti UMDASCH hned za čerpací stanicí EuroOil.

Po dobu konání koncertů v zámecké jízdárně a piaristickém kostele bude omezen průjezd kolem z důvodu hluku. Jde ale jen o několik případů. K uzavírce Zámecké ulice od křižovatky s Lidickou ul. k zámku a Jiráskovy ulice od pošty ke křižovatce s ulicí M. Kuděje dojde pouze 17. 6. od 20.30 do 23.00, 25. 6. od 10.00 do 13.00 a 30. 6. v časovém rozmezí 15.00–18.00. Uzavírka Jiráskovy ulice od pošty po náměstí Václava Havla a náměstí Václava Havla bude 18., 24. a 25. června 14.00–17.00, 1. července 14.00–17.00 a 2. července 14.00–17.15 hodin. U všech uzavírek bude umožněn vjezd rezidentům, vozidlům IZS a v některých případech parkujícím návštěvníkům festivalu.

Na celou dobu budou pro festival vyhrazeny parkovací plochy: před zimním stadionem, levá část parkoviště před krytým plaveckým bazénem a venkovním bazénem a na náměstí Václava Havla před piaristickou kolejí. Z důvodu volného průjezdu kamionů s koncertní a divadelní technikou bude na celou dobu konání Smetanovy Litomyšle zakázáno stání v ulici U Plovárny podél šaten koupaliště.

Rekonstrukce zámku vdechne nový život

Začátkem letošního roku se začalo intenzivně pracovat na rekonstrukci Státního zámku Litomyšl. V první etapě se opravují střechy a interiéry 3. nadzemního podlaží. Zbývající etapy obnovy zahrnují ostatní interiéry zámku, restaurování sgrafitových fasád a Panského domu. Zeptali jsme se vedoucího správy zámku Petra Weisse, jak rekonstrukce probíhá a co je ještě v plánu.

————

Už pár měsíců je litomyšlský zámek plný stavebního ruchu. Jaký je harmonogram prací?

Do začátku zimy musí být hotova část obnovy, která je hrazena z prostředků IROP, jako jsou střechy, krovy, veškeré interiéry, některé nové expozice. Do konce roku 2027 pak zbylé části rekonstrukce, především fasády a Panský dům.

————

Co vše je součástí rekonstrukce?

Je toho opravdu celá řada. Především krovy a střechy, sgrafitové fasády, mnoho interiérů v přízemí, zde například pokladna a toalety, téměř celé 2. patro s vytvořením nových expozic, dále kompletně Panský dům se zahradou. Opravena bude také ohradní zeď francouzské zahrady směrem do města a rekonstrukce se dočká i salet.

U zámku se objevily dva obrovské jeřáby. Je k rekonstrukci zámku zapotřebí ještě nějaká atypická technika?

Při rekonstrukci památek se používají třeba drony pro dokumentaci stavu obtížně přístupných míst. Zde jsou to zcela jistě střechy, komíny, úžlabí apod. Pro neinvazivní archeologický průzkum se využívá speciální georadar, kterým se „skenuje“ terén.

————

Objevilo se při rekonstrukci něco zajímavého nebo neočekávaného?

V přízemí zámku nad novodobými podhledy zůstaly zachované renesanční hřebínkové klenby, které se díky rekonstrukci odkryjí. Na východním schodišti byly pod nánosy objeveny fragmenty původní barevnosti včetně „dobového vandalismu“ v podobě nápisů a náčrtů rudkou. Milým objevem byla původní, byť jednoduchá barevnost pokojů ve 2. patře východního traktu v podobě šedého soklu s linkami, či šablonová výmalba v rekonstruovaném pokoji hraběcího komorníka v 1. patře. Doslova pátrací akcí je dohledávání starých elektrorozvodů, vodovodu či kanalizačního potrubí.

Vzejdou z rekonstrukce nějaké novinky pro návštěvníky?

Novinek bude hned několik – důstojné moderní návštěvnické centrum, řada nových expozic ve 2. patře, rozšíření o zajímavé prostory v přízemí, opravené toalety pro veřejnost a zejména estetický zážitek díky opraveným sgrafitům a střešní krytině.

Je provoz zámku nějak zásadně omezen?

Je naším přáním, aby zůstal návštěvnický provoz zachován, i když to není vůbec snadné skloubit. Na prvním místě však musí být rekonstrukce zámku kvůli limitovanému času. Nicméně fungujeme i s provizorní pokladnou v dřevěné budce v přízemí arkádového nádvoří, v provozu je aspoň první okruh Zámek za Valdštejnů. Nemůžeme pořádat svatby ani kulturní akce. A jelikož se nám podařilo získat ještě investiční prostředky NPÚ na další stavební akci, resp. opravu toalet pro veřejnost, musejí návštěvníci využívat toalety města za kočárovnou. Uzavřena je francouzská zahrada a malé omezení se týká také anglického parku. Pro návštěvníky zámku je možnost vidět zámek během rekonstrukce zajímavým zážitkem. Chápou to, že to je ku prospěchu památky.

Z důvodu rekonstrukce se některé pořady Smetanovy Litomyšle 2023 odehrají ve Festivalové hale. Kdy se festival vrátí zpět na II. nádvoří? Kompletní provoz zámku se vrátí, jakmile proběhnou veškeré práce, které jsou pro rekonstrukci potřeba. Podle harmonogramu prací se počítá s návratem festivalu v roce 2024, nicméně opravujeme památku, a tak může dojít k neočekávaným situacím, které nebylo možné předem odhalit. Jednou z aktuálních je objevení řady ložisek dřevomorky ve stropních konstrukcích 2. patra a v prostoru krovu. Při poslední rekonstrukci v 70. letech totiž došlo k zakrytí podlah lepenkou a zalití betonem, tím pádem tyto konstrukce nedýchají a vznikají zde příhodné podmínky pro dřevokazné houby. Takové závažné poruchy se musejí opravit ihned. Navíc se bude odstraňovat nevhodný beton i v dalších částech krovu, aby byla možná kontrola stavu nejen teď, ale také v budoucnu. Nebudeme ale předjímat.

Z jakých peněz je rekonstrukce financována?

Jednak z evropských – dotační titul IROP ve výši 243 milionů Kč, jednak ze státních prostředků Péče o národní kulturní dědictví –425 milionů Kč.

Po rekonstrukci by se měla správa zámku přestěhovat do Panského domu. Je to tak?

Do Panského domu se budou stěhovat zejména prostory pro údržbu zámku a různé další provozní záležitosti. Je to opravdu důležité pro zpřístupnění dalších prostor hlavní budovy zámku pro veřejnost – zejména třetí nádvoří, kde musela řadu let parkovat zahradní technika a další stroje, jelikož ke státnímu zámku žádné další budovy areálu, kam by se dal vozový park uložit, nepatří.

————

Zámecké divadélko, které mohli hosté Smetanovy Litomyšle při několika koncertech navštívit, disponuje kompletními sadami divadelních kulis. Návštěvníci je ale nemají možnost vidět. Změní se to po rekonstrukci?

V rodinném divadle hrabat Valdštejnů se nachází jedna sada kulis, v současné době je to scéna zahrady. V průběhu několika let dojde ke zpřístupnění nové expozice ve 2. patře zámku, kde budou vystaveny další scény a doplňky, např. zachované dobové vstupenky z historického divadla. Zbylý fundus bude uložen ve zcela novém depozitáři, do nějž bude z expozice vytvořen průhled.

Popíšete, prosím, jak se budou rekonstruovat sgrafita? Jak taková práce probíhá?

Na technologii restaurování byste se měla zeptat spíše samotných restaurátorů, nicméně součástí každého takového restaurování bývá zpravidla podrobný průzkum restaurovaného díla, následně čištění, fixace, doplňování, retuše a finální scelení díla. Zároveň musí probíhat průběžná dokumentace postupu, na kterou naváže restaurátorská zpráva s popisem celého procesu, výčtu použitých materiálů, doporučení pro následnou údržbu a fotodokumentace. V případě sgrafit na zámku Litomyšl se pracuje rovněž s originálními návrhy z doby vzniku v 70. a 80. letech 20. století z okruhu umělců kolem Olbrama Zoubka. Jsou cenným vodítkem pro rekonstrukci již zcela zdegradovaných částí, což je třeba případ komínů.

Letošní ročník Smetanovy Litomyšle se z velké části odehraje ve Festivalové hale, kterou se stal zimní stadion na Černé hoře. Organizátoři se snažili vše vyladit do posledního detailu, předvídat i nepředvídatelné, ale zbývá ještě maličkost. Vše odzkoušet. A s tím můžete být nápomocni i vy. V úterý 13. června v 11.30 hod. se uskuteční veřejná generální zkouška, kam můžete zdarma přijít a vychutnat si koncert Moravské filharmonie Olomouc pod taktovkou dirigenta Joela Hány.

V programu jsou velmi známá a oblíbená díla Bedřicha Smetany (Vltava), Antonína Dvořáka (Mazurek), Richarda Addinsella (Varšavský koncert), Pietra Mascagniho (Intermezzo), Felixe MendelssohnaBartholdyho (Svatební pochod), ale také třeba filmová hudba Karla Svobody. Pořadem bude provázet moderátor Marek Šulc a jako sólisté vystoupí klavírista Ivo Kahánek, koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, sopranistka Patricia Janečková a barytonista Tadeáš Hoza.

Ouvertury nesmí chybět

Když před pár lety zavedli organizátoři Smetanovy Litomyšle lektorské úvody, neměli ani zdaleka tušení, jaký úspěch budou mít. „Jsme na ně náramně pyšní, mají velkou návštěvnost a opravdu jsou oblíbené,“ říká ředitel festivalu Jan Pikna. Většina z nich se konala v zámecké jízdárně v areálu

zámku. Letos je z důvodu rekonstrukce renesančního skvostu vše jinak. Většina pořadů Smetanovy Litomyšle se přesouvá do Festivalové haly, která je od jízdárny poněkud vzdálená. Ale o oblíbené ouvertury festivaloví hosté nepřijdou. Konat se budou v kostele sv. Anny, který je co by kamenem

Vstupenky za 0 Kč zakoupíte přes prodejní systém na webu smetanovalitomysl.cz, ve Festivalovém centru v průchodu do zámeckého areálu nebo na telefonním čísle 461 049 232. V programu stačí vyhledat datum 13. června a pořad s názvem Smetanova Litomyšl –Generálka!. Případné zbylé vstupenky pak budou k dispozici přímo v den generálky v pokladně u Festivalové haly, která se divákům otevře od 10.30 hod.

dohodil vzdálený od Festivalové haly. Návštěvníci se tak mohou těšit například na Adama Plachetku a Ondřeje Havelku, dirigenty Tomáše Netopila, Jaroslava Kyzlinka, Stanislava Vavřínka a Marka Šedivého nebo hornistu a dirigenta Radka Baboráka.

Generální partner festivalu

65. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci se Zámeckým návrším, z.ú. a Bohemian Heritage Fund.

FESTIVALOVÉ NOVINY • Noviny Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2023

V nákladu 6500 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Jana Bisová, Veronika Veber Paroulková, Petr Veber, Jiří Bálek • Foto: František Renza, Ivan Krejza, Jana Bisová a archiv SL • Grafická úprava, tisk: Wwworks, H.R.G. Litomyšl

Zažijte festival před festivalem. Přijďte na generálku