Smetanova Litomyšl 2021 | Festivalové noviny č. 2

národní festival smetanova litomyšl

festivalové noviny

2

Smetanova Litomyšl začíná. Vítejte Nastal ten slavný den, kdy do hledišť našich festivalových míst opět zasednete vy, naši milí diváci, abyste si užili živou kulturu. Vítejte a nezapomeňte, že festival má mnoho podob, tak si je vychutnejte všechny.

SMETANOVA LITOMYŠL 2021

Pořadatelé s odhodláním a nezdolnou povahou V červnu letošního roku uplynulo přesně 140 let od chvíle, kdy opera Libuše skladatele Bedřicha Smetany poprvé otevřela Národní divadlo. Velké odhodlání šířit kulturu a uchovat český jazyk pro další generace nezmařil ani tragický požár Zlaté kapličky o pár týdnů později, který vyústil v celonárodní sbírku na její obnovu a zachování.

Málokdo z nás asi čekal, že boj o kulturu budeme svádět i nyní, v jedenadvacátém století. A že bude opět potřeba vyvinout značné úsilí, aby naše kulturní scéna přežila, protože loňský rok

byl těžkou zkouškou pro nás všechny. V České televizi jsme reagovali okamžitě. Posílili jsme zpravodajský servis a přišli s projekty, které měly za úkol pomoci ohroženým skupinám obyvatel – od dětí bez přístupu ke vzdělání

Těší mne, že odhodlání a nezdolnou povahu mají také pořadatelé festivalu Smetanova Litomyšl, kteří pokračují v dlouholeté tradici a opět připravili bohatý program pro všechny příznivce klasické hudby. Rádi jeho část nabídneme i našim divákům na programu ČT art.

Petr Dvořák, generální ředitel České televize

Premiéra hraného dokumentu ATA V rámci festivalu Smetanova Litomyšl se 2. července od 21.00 hod. uskuteční v Klášterních zahradách premiéra hraného dokumentu jménem ATA. Za snímkem stojí dvojice spojená značkou 11:11 Production, a to režisér Vít Mazánek a producent Lukáš Blažek. Díky jejich společnému čtyřletému úsilí

2

až po seniory v izolaci od rodiny a přátel. Velmi brzy jsme také začali pomáhat kultuře a nepolevujeme ani nyní, více než rok od propuknutí pandemie.

se na plátna kin dostává snímek popisující nedávné dějiny naší země. Film mapuje období vykonstruovaného politického monstrprocesu konaného v Litomyšli roku 1950, ve kterém bylo odsouzeno 24 lidí (převážně středoškolských studentů) k celkovému trestu 220,5 let vězení.

Proces s rektorem Stříteským a skupinou studentů souzených pro velezradu je temnou skvrnou na tváři naší historie. My bychom na ni neměli zapomínat, stejně jako bychom si měli stále pamatovat to, co si jako lidé, sami sobě, dokážeme udělat. O tom je dokument ATA. Zdroj: FB dokumentata

Společná minulost i budoucnost

———— Rok 1946 Už to vypadalo, že Česká filharmonie na první ročník hudebního festivalu nedorazí z důvodu vysokých nákladů. Nakonec ale rada místního národního výboru (MNV) rozhodla „požádati Českou filharmonii, aby zájezd do Litomyšle a provedení koncertu ‚Mé vlasti‘ v Litomyšli uskutečnila. Vyžádá se však osobní vedení Mistra Kubelíka. Podmínky filharmonie přijaty.“ Obě strany si tedy plácly a Česká filharmonie nabídla kromě Mé vlasti ještě koncert se Smetanovými „švédskými“ symfonickými básněmi. Tehdy se začala psát historie Smetanovy Litomyšle. „Myslím, že jsme velmi fundovanou – třebaže pro mnohé možná překvapivou – informaci přinesli v knize ,Počátky festivalu Smetanova Litomyšl´. V ní je zcela exaktně popsáno a zdokumentováno, jak měsíc po konání 1. ročníku

Pražského jara, v červnu roku 1946, přijela Česká filharmonie do Litomyšle zahájit ,Národní hudební slavnosti Smetanova Litomyšl’. O vznik Smetanovy Litomyšle se tehdy významnou měrou zasloužil tehdejší šéfdirigent ČF Rafael Kubelík. Bylo mu teprve dvaatřicet, ale již byl obecně respektovanou osobností – i v mezinárodním měřítku. Po únoru 48 ovšem emigroval a vše, co by jej připomínalo, mělo být vymazáno, zapomenuto. My dodnes například nemáme žádnou fotodokumentaci z onoho roku, není ani v archivu České filharmonie… Nakonec se až do 90. let tvrdilo, že Smetanovu Litomyšl založil komunista Zdeněk Nejedlý v roce 1949.

To se při tom slavilo 125. výročí skladatelova narození! Obecně myslím, že jsme povinnosti a historii učinili zadost a žijeme více přítomností a budoucností,“ míní umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský.

Zájezd České filharmonie v roce 1946 byl nezapomenutelným zážitkem. Potvrzuje to i článek ve Stráži českého východu (IX. ročník, č. 22 z 28. 6. 1946). „Zájezd vyvrcholil večerním koncertem, k němuž se sjelo množství hudbymilovného obecenstva z celého okolí i okolních měst. Smetanova Má vlast zazněla pod Kubelíkovou

Plakáty z obou koncertů České filharmonie a zápis v městské kronice.

taktovkou v plném lesku a slávě,“ píše se v něm. Na začátku července pak dorazil radě MNV milý dopis z České filharmonie. Mimo jiné v něm stálo: „Česká filharmonie považuje za povinnost poděkovati Vám touto cestou za pečlivou pozornost, kterou jste věnovali přípravě koncertu Č. filharmonie… Cítili jsme se ve Vašem prostředí i Vašem milém městě, každému hudebníku tak drahém, tak spokojeni, že budeme dlouho a rádi vzpomínati.“ A nejen toto hostování utkvělo umělcům České filharmonie v paměti. „Všichni dirigenti i sólisté, kteří s ČF v Litomyšli vystupovali, byli absolutně nadšeni. Jak z prostředí a okolí zámku, tak z ubytování v zámeckých apartmánech, vřelosti a obětavosti celého pořadatelského týmu festivalu a v neposlední řadě je uchvátila nádherná atmosféra celého festivalu,“ uvádí generální manažer České filharmonie Robert Hanč a pokračuje: „Orchestr jezdí do Litomyšle velmi rád. Pro členy je to většinou příjemná slavnostní tečka za celou sezonou.

SMETANOVA LITOMYŠL 2021 - VÝROČÍ

Slavnostním zahajovacím koncertem si Smetanova Litomyšl společně s Českou filharmonií připomínají 75. výročí prvního hostování. Česká filharmonie (ČF), která tehdy slavila 50 let své existence, v Litomyšli hrála 22. a 23. června 1946. Tehdy mimo jiné provedla Smetanovu Mou vlast, s níž přijíždí i letos.

Pokračování na straně 4

3

Společná minulost i budoucnost Pokračování ze strany 3

SMETANOVA LITOMYŠL 2021 - VÝROČÍ

Během volných chvilek mezi zkouškami a koncerty se hráči kochají krásami Litomyšle, před koncerty se soustředí na svůj výkon v nádherné zámecké zahradě či přímo na zámeckém nádvoří. Atmosféra koncertů pod širým nebem je vždy výjimečná, slavnostní, letní – přestože se jedná o open air koncert – akustika zámeckého nádvoří je velmi dobrá, což je pro orchestr opravdu důležité. Publikum v Litomyšli je vždy na koncerty soustředěné a zároveň neuvěřitelně vřelé.“ ———— Rok 1996 Dostáváme se k dalšímu důležitému datu, roku 1996. „Pamatuji se, že bylo poměrně náročné přesvědčit tehdejší vedení České filharmonie, aby se k nám orchestr vrátil právě při příležitosti 50. výročí hostování a k 100. výročí založení. Nakonec se to podařilo možná i díky tomu, že jsme přislíbili, že budeme mít jeviště na nádvoří kryté střechou. To jsme sice měli, ale v neděli 23. června 1996 byla po předchozí průtrži mračen tak ukrutná zima, že jsme koncert museli uspořádat v Aukční hale.

Nicméně je spravedlivé říci, že vyznění koncertu bylo nad očekávání skvělé a mnozí tehdy přítomní jej dodnes považují za jeden z nejkrásnějších festivalových zážitků!

Pak již bylo vyjednávání s managementem ČF snazší a náš první orchestr u nás dle možností hostoval. Ovšem k trvalé a systematické spolupráci ještě vedla dlouhá cesta,“ vzpomíná Vojtěch Stříteský a dodává: „Ale vyšlapali jsme si ji a já jsem upřímně šťastný, že nyní společně plánujeme i na několik ročníků dopředu.“

Zleva Michal Medek (ČF), Tomáš Salomon (Česká spořitelna), Adam Plachetka, Pavel Kysilka (SL), David Mareček (ČF), Jan Pikna (SL) a Vojtěch Stříteský (SL) po podpisu smlouvy o spolupráci v roce 2018.

Slavnostní zahajovací koncert 2019, Česká filharmonie

Rok 2018 Pro obě instituce se stal důležitým rok 2018. „V novodobé historii spolupráce mezi festivalem a filharmonií vnímáme jako zásadní milník podepsání partnerské smlouvy na začátku roku 2018, kdy Česká filharmonie začala používat titul Partnerský orchestr Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Touto dohodou se utvrdila vzájemná důvěra obou institucí a vůle společně přemýšlet o rozvoji spolupráce do budoucna,“ informuje obchodní ředitel České filharmonie Michal Medek. „Smetanova Litomyšl je opravdu ,Národním festivalem‘. Má a musí mít snahu spolupracovat s těmi nejlepšími možnými domácími interprety, sólisty, soubory a orchestry. A mimo jakoukoli diskuzi je Česká filharmonie prvním českým orchestrem! Pokud dnes mohou návštěvníci číst u jejího názvu též ,Partnerský orchestr Národního festivalu Smetanova Litomyšl‘, je to mimořádné ocenění naší práce i významu festivalu, který mu náš první orchestr

přikládá. Přesto bych rád zdůraznil, že vedle dalších synergických efektů je a zůstane v hlavní roli naší spolupráce krásná muzika, a za to děkuji vedení České filharmonie i všem jejím skvělým hudebníkům,“ připojuje se Vojtěch Stříteský.

Smetanova Litomyšl od roku 2018 odtajňuje program v pražském Rudolfinu.

4

„S Litomyšlským festivalem nás mnohé spojuje a velmi dobře se nám spolupracuje, není proto divu, že bychom rádi naše partnerství nadále prohlubovali.

Prozatím nechceme mnoho prozrazovat, asi ale nikoho nepřekvapí, že se úvahy o další spolupráci nedrží vždy jen symfonické hudby. Společné plány se také hodně dotýkají velkých oslav smetanovského výročí v roce 2024, které společně soustřeďujeme v projektu Smetana 200.

V tomto projektu jsou Česká filharmonie a Smetanova Litomyšl v rolích spolutvůrců a ústředních hybatelů,“ prozrazuje Michal Medek. „Musím se vrátit až do roku 1924 – tehdy si celá země připomínala 100. výročí narození Bedřicha Smetany a k nám, do jeho rodiště, zavítala v dubnu Česká filharmonie. Přednesla – jak se asi rozumí samo sebou – Mou vlast. Jsem velmi rád, že se nyní v mocném oblouku času přibližujeme oslavám 200. výročí, a že na jejich přípravách s Českou filharmonií spolupracujeme v nejlepší shodě,“ říká závěrem Vojtěch Stříteský.

Plán B je novou normou

„Intervence do veřejného prostoru není jeho narušením, ale spíše hledáním společného tónu.

Někdy je tak nenápadná, že se stává přirozenou součástí, jako by tu byla přítomná už odedávna,“ představuje výstavu její kurátorka a umělecká ředitelka Bohemian Heritage Fund Lenka Lindaurová.

Vystavujícími umělci Plánu B jsou letos Matěj Al-Ali, Erika Bornová,

řešením, které obstojí i v podmínkách nové doby a stát se tedy plánem A,“ dodává Smutný.

TURNIKET Kryštofa Kaplana, foto Městská galerie Litomyšl

Milena Dopitová, Josef Duchan, Tomáš Hlavina, Kryštof Kaplan, Lenka Klodová, Eva Koťátková, Vladimír Kovařík, Pavel Mrkus a Richard Wiesner. „Reakce na loňský Plán B nás přesvědčily, že venkovní výstava mimořádně podnětných děl je tou správnou cestou. Diváky a obyvatele Litomyšle tak letos čeká další řada uměleckých děl od předních tvůrců, které ve většině případů vznikly na míru naší výstavě a géniu loci města a divákům umožní konfrontaci s uměním v živém a současně bezpečném prostředí,“ říká Pavel Smutný, prezident nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, který je spolu s Městskou galerií Litomyšl hlavním organizátorem výtvarné přehlídky. „Uplynulý rok nám navíc ukázal, že i náhradní řešení, tedy onen titulární plán B, může být

Objekt Sluneční rodina od Lenky Klodové, foto Městská galerie Litomyšl

Výrazným bodem programu Smetanovy výtvarné Litomyšle je další návrat, tentokrát po dvou letech.

Výstava stipendijního vzdělávacího projektu MenART, za nímž stojí Nadační fond Magdaleny Kožené, představuje výsledky jedinečné roční spolupráce zkušených umělců v roli mentorů a jejich stipendistů z řad žáků základních uměleckých škol. Letošní výstava po vynucené covidové pauze spojuje dva ročníky, v nichž byli mentory Alžběta Skálová, Michal Gabriel, Tomáš Císařovský a Richard Loskot. Společná výstava prací mentorů i jejich stipendistů v zámeckém pivovaru nabízí široké spektrum prací, od maleb a ilustrací přes fotky, instalace a objekty až po 3D tisky. Obě výstavy začínají 3. července a potrvají minimálně do konce letních prázdnin. Šimon Slavík, Bohemian Heritage Fund

SMETANOVA VÝTVARNÁ LITOMYŠL 2021

Sedmnáctý ročník Smetanovy výtvarné Litomyšle zahrnuje celkem 18 výstavních projektů, které jsou k vidění od června do září. Kromě výstav, které probíhají ve výstavních prostorách místních galerií, se Litomyšlané a návštěvníci letní Litomyšle mohou těšit na druhý ročník open-air výstavy soch v plenéru města Plán B, která nabízí především nová a site-specific díla předních českých umělců a umělkyň. Konkrétně jde o 11 soch a objektů rozmístěných na litomyšlských veřejných prostranstvích. Výstava přivádí do Litomyšle objekty, které reagují na aktuální problémy nebo odkazují přímo k vizualitě prostředí a vyzývají návštěvníky k interakci.

Leitmotivem výstavy jsou – stejně jako celé Smetanovy Litomyšle – Klíče od domova. Vystavená díla totiž pomyslně odemykají naši domovinu po době dlouhé nucené izolace.

———— Přehled všech výstav na vytvarnalitomysl.cz

5

SMETANOVA LITOMYŠL 2021 - ROZHOVOR

Spojení České filharmonie a Mé vlasti je nejkrásnější Tomáš Netopil, šéfdirigent Essenských filharmoniků a tamní Opery, žije od narození v Kroměříži, v rodišti dirigenta Václava Talicha, který se nesmazatelně zapsal do historie zejména působením v České filharmonii a Národním divadle. Talich, legenda a mimochodem dirigent první kompletní nahrávky Mé vlasti pořízené Českou filharmonií v roce 1929, zásadně formoval vývoj obou hudebních institucí, ale silně podle Netopila navíc ovlivnil i další generace dirigentů a hudebníků. Právě díky němu se začala rozvíjet systematická česká interpretace a tradice. I tyto souvislosti patří k dvojímu vystoupení České filharmonie a jednoho z jejích dvou hlavních hostujících dirigentů na Smetanově Litomyšli. Tím spíš v roce, kdy si připomínáme 75. výročí zdejšího koncertu orchestru a Rafaela Kubelíka s Mou vlastí ve Smetanově domě v rámci Hudebních slavností Smetanova Litomyšl I.

Pokolikáté účinkujete na Smetanově Litomyšli?

Tak to se určitě neptáte toho pravého…. Mám doma velkou dřevěnou truhlu, kde končí mé veškeré tištěné programy a plakáty, tak jen čekám na ten správný čas, kdy do ní nahlédnu… Ale abych vám nabídnul alespoň rámcovou odpověď, myslím, že to bylo už tak sedmkrát až osmkrát.

neustálý boj s počasím, které nám mnohdy připravilo dramatické chvilky doprovázené letním dešťovým osvěžením. To bylo dokonce jednou takové, že jsme museli po prvním jednání přerušit a bohužel i nedohrát scénické představení Dvořákova Jakobína. To vše je pro mne Litomyšl…

————

A co, když slyšíte jméno Smetana?

Pilíř české hudby. Skladatel, jehož hudební vývoj byl obrovský, o čemž se můžeme během letošních dvou koncertů přesvědčit.

Jak se ze skladatele energických a mladistvých pochodů a polek stává světový symfonik, jehož vývoj je korunován právě Mou vlastí.

Vnímáte tradice, ctíte je? Tedy i těch pětasedmdesát let festivalu?

Tolik let trvání festivalu je samozřejmě hluboká tradice a také důkaz obrovské kvality. Mne velmi těší jak neustálý zájem publika, tak i chuť našich orchestrů a vynikajících umělců podílet se na dalším směřování tohoto hudebního pokladu. A moc mě těší, že i já mohu být součástí této nádherné tradice a nezapomenutelné festivalové atmosféry.

———— Co si vybavíte, když slyšíte jméno Litomyšl?

Příjemnou letní atmosféru v nádherném historickém centru, setkávání hudebních přátel a hudbymilovných posluchačů. A také

6

Tomáš Netopil

————

———— Řekl byste, že Česká filharmonie a Má vlast patří k sobě?

Ano, je to nejlogičtější a nejkrásnější spojení. Není jiného orchestru, který by byl tak úzce spjat s tímto dílem a který by mu tak rozuměl. Je pro mne vždy svátečním momentem vydat se na tuto hudební cestu s Mou vlastí a Českou filharmonií.

———— Jak prožíváte Smetanovu Mou vlast? Jako obrazy a příběhy, tedy jako programní hudbu, nebo víc jako hudbu samu o sobě?

Nedá se to asi obecně definovat.

Jsou pochopitelně části, které přímo vyzývají k následování programní linky, jako například Šárka nebo Vltava, ale tím se při vlastním výkonu moc nezabývám. V tu chvíli mi jde hlavně o hudbu samou.

Po jak dlouhé době máte kontakt s Mou vlastí?

Po roce a půl. Naposled jsem Mou vlast dirigoval v Paříži s Orchestre National de France.

———— Počítáte si koncerty? Píšete si do partitur data provedení?

Koncerty si nepočítám. Jak jsem již zmínil, vše je v dřevěné truhle.

Od jisté doby si do partitur píšu provedení a kdy a kde, ale problém je ten, že i partitury měním. S velkým počtem poznámek musí přijít nová partitura.

———— Takže alespoň přibližně – pokolikáté řídíte celou Mou vlast?

Přesně vám to neřeknu, ale odhadem asi podvacáté…

———— Začínají prázdniny... Jaké budou?

A co po nich?

Jaké by mohly být, když začínají tak krásně, slavnostně! Mé prázdniny se ponesou hlavně v pracovním a lehce odpočinkovém duchu.

Hned po Smetanově Litomyšli se

s rodinou vydáme na Broumovsko.

Tento kout mě vždycky velmi lákal a zatím ho znám jen z kabiny letadla při mých výletech nad Moravou a Čechami. Po tomto putování budu trávit týden se svými dcerami na letních hudebních kurzech v Zábřehu, které si obzvláště má starší dcera velmi oblíbila a které jsou jednou z možností, jak si prodloužit ten zkrácený školní rok. Pak mě čeká ještě jedno zahraniční vystoupení a srpen bude už ve znamení posledních příprav a samotné realizace Mezinárodní letní hudební akademie v Kroměříži, na kterou se velmi těším. Co se týká projektů příští sezóny, zmínil bych rád úvod, kdy se budu věnovat přípravě a nastudování nové operní produkce Mozartovy opery La finta giardiniera s režisérem Ondřejem Havelkou v Essenu.

Petr Veber ————

SMETANOVA LITOMYŠL 2021 - ROZHOVOR

Neznamená to nicméně, že nemohou být krásná i jiná spojení, včetně zahraničních, viďte.

To určitě ne. Každý orchestr dokáže přinést něco nového, něco překvapujícího. Mnohdy je na nás dirigentech, abychom zahraničním orchestrům vysvětlili základní charaktery všech částí, seznámili je s příběhem. Pak dochází ke krásné konfrontaci a formování, což je úkol nejkrásnější. Někdy nás ovšem orchestry také mile překvapí trochu jiným interpretačním pohledem a přístupem, který se dá při novém nastudování využít, a tak obohatíme i sami sebe o nový pohled.

Plnou verzi rozhovoru můžete číst na hudebním portálu KlasikaPlus.cz.

Tomáš Netopil na SL 2018 řídil světovou premiéru kantáty Český poutník, A. Plachetku doprovázela Česká filharmonie

7

SMETANOVA LITOMYŠL 2021 - ROZHOVOR

„Prázdná gesta, a tak zvané ,aranžmá‘ nestačí” Magdalena Švecová vystudovala nejprve hru na housle na konzervatořích v Českých Budějovicích a v Praze, dále na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. V roce 2004 absolvovala na JAMU v Brně operní režii ve třídě doc. Aleny Vaňákové.

Na svém kontě má celou řadu operních inscenací, namátkou jmenujme Mozartovu Figarovu svatbu, Dvořákova Jakobína, Smetanovu Prodanou nevěstu nebo Donizettiho Nápoj lásky.

V rámci Smetanovy Litomyšle byla v letech 2012 a 2013 uvedena její inscenace barokní opery H. Purcella The Fairy Queen a v roce 2015 nastudovala act de ballet J. P. Rameaua Pygmalion.

Letos festivaloví hosté zažijí 3. července její zpracování Pucciniho Bohémy a pro tři večery 1.–3. července v Nových Hradech připravila projekt Třikrát Ariadna.

———— V rozhovorech jste zmiňovala, že cesta k operní režii nebyla ani krátká ani přímá. Proč tomu tak bylo a kdy nastal ten okamžik, kdy jste si řekla, že právě operní režie je pro vás to pravé?

Vyrostla jsem v hudební rodině.

Divadlo pro mě bylo magické od dětství. Projevovala jsem znač-

8

Magdalena Švecová

nou touhu stále něco „režírovat“, nejprve jsem zapojila nejbližší příbuzné a pak i kamarády. Vznikala spousta minipředstavení a postupně s věkem přibývalo na délce i náročnosti. Nicméně jsem to považovala spíš jen za zálibu.

Do opery jsem se zamilovala až během studia ve Vídni. Tam nastal zlom – spojil se svět hudby a divadla.

———— Na co je třeba si dát pozor, aby se z každé opery nakonec nestala rutina?

To není zrovna snadná otázka!

Stručně řečeno – být na jevišti stále živě přítomen. Prázdná gesta, a tak zvané „aranžmá“ nestačí. Je potřeba sdělovat skutečné emoce, dokázat se vždy propojit s motivací k jevištnímu jednání. Vědět, proč se co děje. Žít vztahy. Tady a teď.

———— Jak moc vás práce na opeře pohlcuje? Nezasahuje i do volného času?

Pohlcuje mě zcela. Během chystání premiéry volný čas prakticky neexistuje. A to bývá mnohdy několik měsíců. Jsem pak vděčná za každý nádech…

Zámek Nové Hrady

Třikrát Ariadna a La Bohème – dvě premiéry na Smetanově Litomyšli a dvě různá prostředí. Jednou jedna z nejpopulárnějších oper historie, podruhé váš autorský projekt. Dalo by se říct, že u Pucciniho jste byla „více svázána a omezována“ a u autorského projektu jste měla více „volnosti“?

Plní se mi letos dva sny. Pucciniho Bohému miluji, necítím se svázaná. Je krásné se nechat vést autorem, když je příběh silný a krásný a hudba mě zcela okouzluje. Inspirace přichází s dobrým dílem, i když zrovna snadné to také není. Ariadna je projekt především specifický. Koncept vychází naopak z prostředí, ve kterém se uskuteční. A co se volnosti týče, bez pocitu křídel se tvořit nedá. A na druhou stranu, zodpovědnost je vždy silná a svazující.

Takže v tomto směru jsou na tom obě premiéry stejně.

Henry Purcell – Královna víl, SL2012

————

V Nových Hradech nebudete poprvé. Ovlivňuje vás krásné prostředí českého Versailles?

Ano. Mám k zámku v Nových Hradech velký vztah a zatím se vždy podařilo objevit a akcentovat zase něco trošku jiného.

Podíváme-li se do statistik festivalu, pak čteme 2007 Janáček – Martinů – Janáček: Rákoš Rákoczy, 2008 a 2010 Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, 2012, 2013 Barokní večer v Nových Hradech… a tak bych mohla pokračovat ve výčtu pořadů, pod kterými jste podepsána. Jste na Smetanově Litomyšli jako doma?

Jsem vděčná, že se můžu vracet.

Je to vždy svátek. A ano, cítím se tak trochu jako doma, prožila jsem zde nezapomenutelné chvíle.

A letos se těším obzvlášť, po té dlouhé pauze bez živé kultury.

———— Na kterou z oper, a že jich za sebou máte opravdu hodně, nejraději vzpomínáte a proč?

Figarova svatba – Mozart se nikdy neoposlouchá. A pochopitelně Prodaná nevěsta. S tou mám navíc spojené hodně silné emoce – poprvé Smetanova Litomyšl, poprvé Národní divadlo. Nápoj lásky s ND Brno. Nádherná práce.

A stejně tak první uvedení Královny víl. To bylo magické po všech stránkách. Ale když nad tím tak přemýšlím, je to krásné vždy.

Covid testování Otestovat se můžete přímo v dějišti Smetanovy Litomyšle.

COVID POINT - náměstí Václava Havla (naproti regionálnímu muzeu) Rezervujte si termín testu reservatic.com/cs/public_services/covidpoint-smetanova-litomysl

Je opera, po které toužíte, ale zatím jste k její realizaci nedostala příležitost?

Janáčkova opera Věc Makropulos.

A Dvořákova Rusalka.

———— Na čem v současné době pracujete?

Ze všeho nejvíc se teď těším na chvíli volna! Ale chystám hned na začátku příští sezony Lazebníka Sevillského do Národního divadla, a to bude věřím moc milá práce. A také věřím, že se podaří dokončit projekty se studenty, které jsme letos nestihli.

SMETANOVA LITOMYŠL 2021 - ROZHOVOR

Narážíte i v současné době na „nesouhlas“ s tím, že operní režii dělá žena? Stalo se vám, že by měl někdo takové předsudky a dával najevo nesouhlas s tím, že by vás měl poslouchat a podřídit se vašim pokynům?

Už dlouho se mi nic takového nestalo. A jsem za to velmi vděčná.

La Bohème, foto archiv ND Brno

Prosíme nos a ústa si chraňte respirátorem dodržujte rozestupy 2 metry při vstupu použijte dezinfekci 9

SMETANOVA LITOMYŠL 2021 - ROZHOVOR

„Letošní Smetanova Litomyšl je pro mě úžasný ročník”

10

Během covidu založil produkční a nahrávací společnost, cvičil do šuplíku, nahrával a streamoval.

Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička se snažil, stejně jako většina ostatních muzikantů, věnovat hudbě i posluchačům, jak jen to šlo. Teď už si ale opět užívá publika. Na letošním festivalu Smetanova Litomyšl se představí hned třikrát, a to ve třech úlohách, s orchestrem jako sólista i jako koncertní mistr, a nakonec jako komorní hráč v rámci pásma věnovaného 180. výročí narození Antonína Dvořáka.

A v rozhovoru se přiznal, že v Litomyšli bude mít poprvé možnost zůstat víc dní a město tak snad konečně pozná trochu víc než jen z pódia.

———— Je skoro zázrak zahrát si zas před plným hledištěm… Máte k Litomyšli a festivalu nějaký zvláštní vztah? Hrál jste zde už jako sólista, nebo zatím jen s Českou filharmonií?

Je to určitě krásný návrat do Litomyšle. Poprvé jsem tu hrál před mnoha lety, už si ani přesně nepamatuji kdy přesně. Bylo to s Tomášem Netopilem, a pokud se nemýlím, tak s Dvořákovými kusy, Romancí a Mazurkem na společ-

Jiří Vodička, foto Ilona Sochorová

ném koncertu s Janem Simonem.

Ale to už je opravdu spousta let.

Na festivalu jsem hrál také loni komorní koncert se sólovým programem Johana Sebastiana Bacha.

A co se týče mého vztahu k Litomyšli, v kulturním světě je to samozřejmě jeden z našich nejvýznamnějších a největších festivalů, takže jsem nesmírně šťastný, že zde, obzvlášť v této divné době, mohu hrát a velmi si toho vážím.

Jaký je Dvořákův koncert a moll v rámci houslové literatury? Hraje se vám dobře, máte ho rád?

Dvořákův houslový koncert patří k mým oblíbeným. Je to koncert, který k nám, českým interpretům, patří. Je to součást našeho hudebního bytí. I když jsem ho hrál mnohokrát, neustále si v něm nacházím něco nového. Je to úžasně silná hudba a cítím v ní naše kořeny.

————

————

Letos vás čeká jednak Dvořákův koncert a moll v rámci zahajovacího koncertu a pak komorní pásmo Klíče od domova. Nasvícené zámecké nádvoří, dohasínající západ slunce, petrolejově tmavá obloha nad plným hledištěm, letní vůně… Vnímáte takové prostředí nějak emotivněji, působí na vás, nebo místní atmosféra na pocit při hře nemá vliv?

Je to typ koncertu, který se úplně vymyká standardnímu vystoupení, a to právě i díky kouzlu a atmosféře místa. Genius loci Litomyšle je jedinečný a nezapomenutelný. Moc se na to těším.

K festivalu neodmyslitelně patří Bedřich Smetana. Mají pro vás hudebně Smetana a Dvořák blízko, nebo je vnímáte naopak jako hodně odlišné?

Ta lidovost a český charakter je u nich samozřejmě u obou silná.

Bedřicha Smetanu jsem poprvé poznal v komorní hře, v jeho slavném klavírním triu g moll, to mě absolutně uchvátilo. Časem jsem se potom seznámil i s jeho orchestrální tvorbou. Je velká škoda, že nemá tolik houslové literatury, ať už sólové nebo s klavírem. Antonín Dvořák je mi díky svému širokému repertoáru pro housle ještě bližší.

To, co za svého života vytvořil a napsal, patří ke skvostům světové houslové literatury.

———— Ano, v rámci autorského hudebně-literárního pořadu Klíče od domova, který sestavil umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský. Kromě vás za klavír usedne David Mareček a vybrané texty přednese Jan Šťastný. Takové premiérové záležitosti asi umělci rádi vítají, že?

Je to jedinečný program. Velmi vítám přednes textů panem Šťastným, je to pro nás i pro posluchače něco trochu jiného. Věřím tomu, že to bude především pro publikum příjemné osvěžení koncertu. Navíc jim texty přiblíží dobu, ve které Antonín Dvořák žil.

Já osobně mám tyto projekty rád, myslím, že díky informacím a příběhům o okolnostech vzniku skladeb či o životech skladatelů si mohou posluchači hudbu víc vychutnat.

4 sóla pro pana Bacha, Smetanova Litomyšl 2020

Je skoro škoda, že na festivalu Klíče od domova zazní jen jednou, neuvedete je ještě jinde, když si letos připomínáme Dvořákovo 180. výročí narození?

Určitě. Máme v plánu i další koncerty a uspořádání turné s tímto recitálovým programem. V rámci Dvořákova výročí bychom rádi tento hudebně–literární pořad přivezli k posluchačům i na jiná místa v republice.

———— Kromě komorního hraní a působení u České filharmonie jste významný sólista, dá se to stíhat a skloubit?

Na prvním místě je pro mě pochopitelně sólové vystupování a komorní hraní. Tím jsem začínal a až časem jsem nastoupil do České filharmonie. Občas je to samozřejmě velice náročné, ale to k tomu prostě patří. Někdy to vyjde dobře, někdy je náročnější si čas rozvrhnout a někdy bych se potřeboval rozdvojit (smích).

Neplánujete se jednou vydat na ryze sólovou dráhu?

Kdo ví. V tuhle chvíli je velký otazník nad tím, jak se vůbec bude kultura vyvíjet. Do budoucna člověk nevidí.

———— Máte v Litomyšli nějaká oblíbená místa, na co si zde ještě uděláte čas?

Upřímně, já se těším, že konečně Litomyšl poznám (smích)! Zatím jsem vždycky jen přijel a odjel, letos poprvé zůstanu přes noc a nebudu muset jet zpět do Prahy.

Takže doufám, že z ní uvidím více než jen pódium a nádvoří zámku.

Jedu s rodinou, tak doufám, že zavítáme také na další program festivalu a Litomyšl si užijeme i jinak.

Veronika Paroulková ————

SMETANOVA LITOMYŠL 2021 - ROZHOVOR

Budete hrát s Českou filharmonií i druhý den Mou vlast, nebo máte volno?

Budu hrát jako koncertní mistr. Je to pro mě úžasný ročník, budu hrát první tři dny jako sólista, jako koncertní mistr našeho předního orchestru, a i jako komorní hráč v recitálu s Davidem Marečkem.

Plnou verzi rozhovoru můžete číst na hudebním portálu KlasikaPlus.cz.

11

„Historie mě provází trvale” Petr Weiss je dlouholetý pracovník Národního památkového ústavu (NPÚ). Vystudoval muzeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a je absolventem rekvalifikačního studia památkové péče. Od října 2020 je kastelánem Státního zámku Litomyšl. Jak se mu na zámku bydlí nebo jak se těší na festivalové dění nám prozradil v rozhovoru.

SMETANOVA LITOMYŠL 2021 - ROZHOVOR

————

12

Přál jste si už jako malý být kastelánem? Zajímala vás historie?

Od dětství mě rodiče brávali na hrady a zámky, kde byste mě nejspíš našli vpředu u šňůry oddělující koridor pro návštěvníky od zařízené části místnosti, aby mi nic neušlo. Jezdilo se hlavně po tehdejším Východočeském kraji, odkud pocházíme. Po takových hradozámeckých výletech se v mojí fantazii babiččina zahrada proměnila v některou z navštívených památek se vším všudy. Posbíral jsem staré klíče, zahradní nábytek, staré nádobí a bylo zařízeno. Historii jsem si vymyslel, případně později přečetl v brožuře.

Historie mě tedy provází trvale.

———— Jaká byla vaše profesní cesta po památkách?

V 16 letech jsem začal provázet jako brigádník na středočeském zámku Veltrusy, kde jsem po maturitě zůstal sedm let jako stálý zaměstnanec. Poté přišly Hořovice a zámek Sychrov. Na všech uvedených památkových objektech jsem měl na starost návštěvnický provoz a nádherné jsou opravdu všechny. Veltrusy byly první, a tak navždy zůstanou srdeční záležitostí. Zažil jsem tam povodně v roce 2002, kdy bylo nutné zámek evakuovat. Zůstali jsme tam po celou dobu spolu s tehdejší paní kastelánkou a průvodkyní. V noci, kdy už se začala valit voda, jsme stěhovali poslední důležité věci do prvního patra, a nakonec také sebe. Tři dny jsme strávili na parketách hlavního zámeckého sálu pro případ statického narušení okolních budov

zámku. Byl to tedy křest ohněm, i když v tomto případě spíš křest vodou, vlastně Vltavou. V Hořovicích byla zajímavá historie, jedinečné sídlo bývalého hessenského kurfiřta Fridricha Wilhelma z Hanau se postupně ze zapomenuté památky proměňovalo ve skvěle udržovaný a bohatě zařízený cíl turistů. Na pohádkovém zámku Sychrov jsem si poprvé vyzkoušel návštěvnicky silný provoz a byla to velmi cenná zkušenost. Pět let jsem pracoval ve vedení regionálního pracoviště NPÚ a měl jsem na starost hrady a zámky v Libereckém kraji, krátký čas po reorganizaci NPÚ roku 2013 také objekty na území Pardubického a Královéhradeckého kraje, takže i Litomyšl, kde jsme před osmi lety poprvé začali pracovat na změně expozic. Největší místo v mém hradozámeckém srdci však patří bývalému císařskému letnímu zámku v Zákupech na Českolipsku. Sedmileté kastelánské působení bylo, doufám, zúročením všech předchozích zkušeností. Kdo toto sídlo nezná, bude překvapen jeho zdobnými interiéry či kaplí, kde se konala svatba arcivévody Františka Ferdinanda d´Este s Žofií Chotkovou.

Odměnou za nekončící práci bylo zpřístupnění tří prohlídkových tras po historických interiérech, zahájení rekonstrukce střech a krovů a záchrany zdevastovaného hospodářského dvora. Pro zpestření mého působení na památkách se mi splnilo také provázení na někdejším sídle následníka trůnu – na Konopišti.

———— Co je pro vás na památce prioritou?

Na prvním místě je to především péče o památku, však také působíme pod hlavičkou Národního památkového ústavu. V těsném závěsu je to pak příjemné prostředí, kde se bude návštěvníkům líbit a budou se do něj vracet. A ne vždy jsou nutné miliony. Pořádný úklid, květinový záhon, výzdoba, a především systematická údržba a milý personál často finanční deficit dokážou upozadit.

„Jménem Národního památkového ústavu a správy Státního zámku Litomyšl srdečně vítám všechny festivalové diváky v mimořádném prostředí renesančního zámku, který je i letos stabilním partnerem Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Přeji vám, aby se váš hudební umělecký zážitek umocnil atmosférou místa, kudy kráčela historie od jeho někdejších majitelů přes významné hosty v podobě hlav států.”

Návštěvníci mají rádi tajemno, a protože vy na litomyšlském zámku bydlíte – dalo by se říct, že jste teď zámecký pán – zeptám se, straší tady? A jak se vám bydlí na zámku?

Jsem zvyklý pracovat i bydlet na památkách od 16 let, a tak už si asi na mě dávní obyvatelé zvykli.

Věřím, že si vždy nového správce přijdou okouknout a zkontrolovat, ale nechávají mě v klidu pečovat o jejich sídla. Doufám, že jim snad nedělám ostudu. Bydlení na zámku zní samozřejmě romanticky a kastelán by na památce podle mého názoru bydlet měl. Ale vysoké stropy, okna, jimiž se v zimě protáhne meluzína, tak romanticky nepůsobí. Bydlíte v práci a pracujete doma. Jako kasteláni celý profesní život hledáme rovnováhu mezi těmito dvěma světy.

———— Jaký je váš vztah ke klasické hudbě?

Klasickou hudbu mám rád. První gramofonová deska, kterou jsem si moc přál a dostal ji (myslím, k narozeninám) byla, a možná mi to nebudete věřit, Má vlast Bedřicha Smetany v podání České filharmonie pod vedením pana dirigenta Václava Neumanna. Nejhranější symfonickou básní byla Vltava. Pak

———— Když jste viděl program Smetanovy Litomyšle, narazil jste na nějaký titul, který si nenecháte ujít?

Tím, že zde bydlím, tak budu moci zhlédnout téměř všechno. Ale vždy slyším na Mou vlast, z výše popsaných důvodů. Nenechal bych si ujít Rusalku, jazzové vystoupení, Adama Plachetku či klavírní matiné Matyáše Nováka.

———— Jako kastelán zažijete Smetanovu Litomyšl včetně oper poprvé.

Jaké máte pocity?

Festival jsem zažil jako divák v minulosti, vloni už jako nastupující kastelán v jednodušší formě.

Obavy nemám, jak na zámku, tak v rámci festivalu působí profesionálové. Respekt k historickému místu a festivalu s tradicí tu samozřejmě je. Věřím, že se vše podaří ve vzájemné symbióze.

Pro letošní sezonu jste připravil nové okruhy. Můžete je přiblížit?

Aktuálním trendem NPÚ je již řadu let navracení interiérů do původní podoby, pokud to lze. Tomuto stavu chceme přiblížit také prohlídkové trasy zámku Litomyšl.

První okruh se plně věnuje starší historii a podobě interiérů za hraběte Antonína I. z ValdštejnaVartenberka a jeho půvabné choti Kajetány. Právě v hraběnčině proslulém salonu poprvé koncertoval malý Bedřich Smetana. Na základě historických seznamů vybavení se nám podařilo obnovit funkci všech prostor, kde jsme využili maximum původního zařízení.

Druhá trasa zcela nově představí knížecí rodinu Thurn-Taxisů, jimž zámek patřil až do roku 1945. Nebude chybět ani luxusní apartmá císaře Františka Josefa I., jenž v Litomyšli pobýval v září 1889.

Při této příležitosti odsouhlasila městská rada dokonce slavnostní elektrické osvětlení města od proslulého vynálezce Františka Křižíka. Není bez zajímavosti, že po určitou dobu zámek spravovala také Helena Bavorská, známá jako Nené, jež se měla původně stát císařovou manželkou a královnou českou. Ten se však zamiloval do její mladší sestry Alžběty (Sissi), a tak se nakonec provdala k řezenským Thurn-Taxisům, kteří Litomyšl koupili od Valdštejnů

v dražbě roku 1855. Využili jsme množství exponátů, které dlouho odpočívaly v depozitářích.

———— Opět otvíráte i věž. Na podzemí jste nepomýšlel?

Jsme národ rozhleden a věží, byla by škoda zámeckou věž neotevřít.

Podzemí je zajímavým lákadlem, ale technický stav v tuto chvíli neumožňuje jeho zpřístupnění. Nicméně pod východním křídlem zámku se nachází ještě jeden sklepní prostor, kde se od prázdnin úplně poprvé otevře aspoň malá trasa pro dětského návštěvníka.

———— Zámek čeká rekonstrukce. Co vše se bude opravovat a jak to ovlivní návštěvníky nebo Smetanovu Litomyšl?

Zámek se dočká obnovy střech, krovů, pokladny, řady prostor druhého patra, kde vznikne mj. specializovaná expozice k historickému divadlu. Opravovat se bude také panský dům, který to už moc potřebuje. Vrcholem všech prací bude restaurování všech sgrafitových fasád. Návštěvnický provoz by neměl být regulován. Případná omezení festivalu vyplynou z podrobného a aktualizovaného harmonogramu stavebních prací.

SMETANOVA LITOMYŠL 2021 - ROZHOVOR

se ještě na gramofonu otáčely Slovanské tance Antonína Dvořáka.

Navštěvoval jsem osm let základní uměleckou školu a hrál na akordeon. Mým vysněným nástrojem však byl vždy klavír, ale obligátně kvůli velikosti pianina v panelovém bytě nenašel místo. Tak třeba to ještě doženu v rodišti velkého skladatele i klavíristy Bedřicha Smetany.

13

Smetanova Litomyšl s novým vizuálním stylem

SMETANOVA LITOMYŠL 2021

Po osmi letech mění Národní festival Smetanova Litomyšl svou vizuální identitu. S podtitulem letošního ročníku „Klíče od domova“ napříč republikou otevírá stovky dveří od kulturního svátku v rodišti Bedřicha Smetany.

14

„Pomalu se blížíme k době, kdy si budeme připomínat dvousté výročí Smetanova narození,” popisuje jednu z hlavních linek úvah o novém vzhledu festivalu ředitelka komunikace Smetanovy Litomyšle Eva Piknová. „Právě barevné ladění stěn v bytě, kde se Smetana roku 1824 narodil, bylo inspirací nového vizuálu festivalu.”

Barvy společně s motivem otevírání pomyslných dveří k domovu daly vzniknout vizuálnímu stylu, který nechává do veřejného prostoru z plakátnic či citylightů vstoupit operu. Navíc prostřednictvím snímků z litomyšlských představení. V online prostředí jako by postavy účinkujících kráčely ven z obrazovky a s každou tiskovinou může návštěvník dveře od Smetanovy Litomyšle reálně otevřít a vydat se vstříc neobyčejným hudebním zážitkům.

Rodný byt Bedřicha Smetany, foto Tereza Jiroušková, Wwworks

Při tvorbě Litomyšlští s oblibou využívají lokální dodavatele a nejinak tomu bylo i tentokrát. „Snažíme se o to, aby festival co nejvíce vyrůstal z Litomyšle, ze srdcí místních firem a výtvarníků. Díky tomu se tak na oslavách největšího z místních rodáků může podílet celé město, které má opravdu co nabídnout,” popisuje Eva Piknová a představuje kreativní studio Wwworks, které je pod novým vizuálem podepsáno. „S každým ročníkem jsme společně postupovali k pročištění vizuálního stylu a letos jsme tak došli až k momentu, kdy na převážně bílé ploše vynikne každý pohyb zachycený fotografií a každá typografická křivka. Značka tak působí silněji než dříve – bez příkras a výrazných barev. Jako pevně stojí klasická hudba navzdory trendům, tak

stojí současný vizuál v okolní záplavě pestrobarevných tiskovin.

Přitom je bezesporu moderní – stejně jako samotný festival,” vypráví o kreativním procesu ředitel studia Matyáš Hájek. Domov Bedřicha Smetany se jako nostalgická vzpomínka na dětství objevuje i v televizním spotu nasazeném na kanálech České televize.

I v jeho kreativním týmu je Litomyšlan, režisér Dominik Kalivoda.

Proměnou prošel i web smetanovalitomysl.cz, který rovněž vychází z nového vizuální stylu. Je zde opět znatelný rukopis studia Wwworks. Informační obsah zůstal zachován, takže se zde dozvíme, jak nakupovat vstupenky, jak objednat občerstvení, historii festivalu a mnoho dalšího.

Vzniká projekt Smetana 200

Bedřich Smetana

od prestižních hudebních událostí až po podporu edukačních programů a zájmových aktivit. „Festival Smetanova Litomyšl ve spolupráci s mezinárodní organizací Opera Europa společně vytvoří dramaturgický koncept, do jehož realizace se zapojí operní domy v Česku i zahraničí,“ upřesňuje ředitel Smetanovy Litomyšle

Picasso v Galerii Zdeněk Sklenář Po dobu konání festivalu Smetanova Litomyšl, od 1. do 11. července, můžete zavítat do Galerie Zdeněk Sklenář v Mariánské ulici na výstavu Pablo Picasso ze sbírek Galerie Zdeněk Sklenář – Dvě setkání s Picassem. Expozice oslavuje dvě historická setkání malířů

Pabla Picassa a Zdeňka Sklenáře.

Můžete na ní spatřit vzácné originály nejen těchto dvou umělců, ale také díla Georgese Braqua, Emila Filly, Bohumila Kubišty a Josefa Šímy. Galerie je otevřená denně od 11.00 do 20.00 hodin.

Jan Pikna a dodává: „Plánované je provedení všech oper jako volně koncipovaný smetanovský operní cyklus.“ V Česku tak vzniknou nové inscenace renomovaných režisérů, zároveň budou prostřednictvím spolufinancovaných koprodukcí podporovány inscenace na světové úrovni v zahraničí, které tamní divadla po uvedení na domácí scéně přivezou k nám.

Pokud jde o Smetanovo symfonické dílo, pak dramaturgický koncept vytvoří Česká filharmonie ve spolupráci s dalšími českými orchestry a festivaly, do realizace se zapojí koncertní domy u nás i v zahraničí. Český spolek pro komorní hudbu a Concentus Moraviae vytvoří dramaturgický koncept komorních děl Bedřicha Smetany pro Českou republiku a vybrané zahraniční festivaly či koncertní řady.

S programem bude úzce spolupracovat MHF Pražské jaro, Národní muzeum v Praze a další významné instituce. Uměleckého patronátu by se měl ujmout dirigent Jakub Hrůša. Program bude umělecky zaštítěn významnými českými i zahraničními umělci se vztahem k české hudbě.

SMETANOVA LITOMYŠL 2021

Dvousté výročí narození Bedřicha Smetany, které připadá na rok 2024, je pro Českou republiku jedinečnou příležitostí k vyhlášení celonárodního tématu roku. Především se chystá souborné provedení Smetanova díla v České republice s centrem na Národním festivalu Smetanova Litomyšl.

Rodí se tak mimořádný projekt Smetana 200.

Rozšíření povědomí o osobnosti a díle Bedřicha Smetany u nás i v zahraničí je hlavním cílem projektu. Česká republika je ale zemí s obrovským hudebním a kulturním potenciálem, takže se společně se Smetanou bude propagovat také naše vlast. Program spojí projekty napříč kulturní sférou, podnítí spolupráci a osloví širokou veřejnost prostřednictvím programů

Pi CA SS O Pablo

ZE SBÍREK

GALERIE ZDENĚK SKLENÁŘ

DVĚ SETKÁNÍ S PICASSEM 15

SMETANOVA VÝTVARNÁ LITOMYŠL 2021

Smetanova výtvarná Litomyšl slibuje skvělou podívanou Stalo se již pravidlem, že pověstný litomyšlský „hudební“ genius loci je v letních měsících doplňován výtvarným uměním. Děje se tak prostřednictvím přehlídky Smetanova výtvarná Litomyšl. Původně pouhá doprovodná akce Národního hudebního festivalu se postupem let osamostatnila a originálním způsobem obohacuje kulturní život města.

V letošním roce nabízí Smetanova výtvarná Litomyšl téměř dvě desítky výstavních projektů, které návštěvníci naleznou nejen v místních galeriích či muzeu, ale i pod širým nebem. K vidění jsou zde jak díla „starého“ umění, tak práce reprezentující nejnovější umělecké pozice. Velmi očekávaným výstavním projektem je druhý ročník open-air výstavy soch a objektů nazvané Plán B. Akce, kterou připravuje Městská galerie Litomyšl a nadační fond Bohemian Heritage Fund, představí díla jedenácti současných umělkyň a umělců – vyznavačů nejnovějších přístupů na poli dnešního sochařství. Pomyslným protipólem svrchu zmíněné přehlídky, jež bude k vidění na litomyšlských veřejných prostranstvích, je dlouho očekávaná

Tváře. Duchovní tváře. Neznámé portréty litomyšlské děkanské galerie (Kapitulní chrám Povýšení sv. Kříže)

Generální partner festivalu

Eva Kmentová - Olbram Zoubek. Lidská důstojnost (Galerie Miroslava Kubíka)

Pačinkův Aplaus (interiér a exteriér hotelu Aplaus, zahrada Augustovy tiskárny, Francouzská zámecká zahrada)

výstava věnovaná Evě Kmentové a Olbramu Zoubkovi v Galerii Miroslava Kubíka. Prezentuje samostatnou tvorbu těchto sochařů od konce 50. do začátku 80. let, navíc hledá momenty vzájemné inspirace tvůrců, kteří byli rovněž životními partnery.

storách. Vedle již vzpomenutého domu U Rytířů jde především o Galerii Pakosta, která připravila výstavu sklářky Andrey Staškové a fotografií Jaroslava Plocka zachycujících litomyšlské vernisáže.

Regionální muzeum v Litomyšli, sídlící v budově někdejších piaristických škol, hostí výstavu Ivy Hüttnerové, White Gallery v Osíku obsadila díla Milana Housera, hotel Aplaus zabydlela práce uměleckého skláře Jiřího Pačinka, bývalou Augustovu tiskárnu (o její minulosti a snad zářné budoucnosti informují panely v přilehlé zahradě) zase díla uměleckého kováře Martina Drägera. V kostele Povýšení sv. Kříže se lze seznámit s částí portrétní galerie litomyšlských děkanů, zajímavým kulturním počinem je jistě i výstava prací žáků a učitelů výtvarné sekce Stipendijní Akademie MenART. Martina Zuzaňáková, Stanislav Vosyka

Městská galerie Litomyšl, která celý projekt Smetanovy výtvarné Litomyšle zaštiťuje, připravila kromě výstavy Plán B rovněž dva samostatné výstavní projekty v proslulém renesančním domě U Rytířů na Smetanově náměstí.

Až do poloviny prázdnin je zde přístupná výstava věnovaná malíři Josefu Voleskému, litomyšlskému rodákovi, jenž se zabýval převážně malbou portrétů a krajin. Druhá polovina prázdnin bude patřit umělkyni Veronice Šrek Bromové.

Výstava nazvaná Časy mezi Časy je odpovědí na její dlouholeté neúnavné výtvarné zkoumání média fotografie a posouvání jeho hranic.

Litomyšl je v posledních letech často skloňovaná v souvislosti s kvalitní architekturou. Proto nepřekvapí, že se značná část výtvarné Litomyšle odehrává v architektonicky zajímavých pro-

———— Přehled všech výstav na vytvarnalitomysl.cz

63. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl pod záštitou ministra kultury Lubomíra Zaorálka a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

———— FESTIVALOVÉ NOVINY • Noviny Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2021 • V nákladu 3000 ks vydala © Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Jana Bisová, Veronika Paroulková, Petr Veber • Foto: František Renza, Ivan Krejza, Jana Bisová a archiv SL • Grafická úprava, tisk: Wwworks, H.R.G. Litomyšl 16