Funkcionalismus: Budova bývalých elektrických podniků I Modernism Former Utility Company Building

Diplomní seminář

Budova bývalých Elektrických podniků

Radka Janáková

1

2

Budova bývalých Elektrických podniků Radka Janáková

3

Za inspirativní vedení při studiu děkuji doc. Miroslavu Cikánovi.

4

Budova bývalých Elektrických podniků

5

6

Obsah Úvod 9 Cíle 11 Budovy bývalých Elektrických podniků 13 Elektrické podniky 15

Soutěž a príprava 16

Vítězný návrh 17 Sociologie budovy 19 Urbanismus 20

Charakteristika budovy EP 22 Postup výstavby 25

Demolice 26 Spodní stavba 28 Hrubá stavba 31

Střechy 37

Skloželezobeton 39 Okna 40 Fasády 44

Příčky 47

Podhledy 48

Podlahy 49 Výtahy 50

Úřadovny 52 Vybavení 53

Osvětlení 54

TZB - vzduchotechnika 58

TZB - elektrika 66

Okolí budovy 68

Dodavatelé 70 Půdorysy - původní stav 75 Fotografie - původní stav 99 Půdorysy - původní vs. současný stav 125 Fotografie - původní vs. současný stav 153 Souhrn změn 188 Dochovalé konstrukce 190 Zásadní opravy 192 Katalog cenných prvků 197 Fotodokumentace - současný stav 223 Posouzení skladeb 277 Závěr 281 Literatura 283 Zdroje obrázků 285

7

8

Úvod

Bývalá budova Elektrických podniků Hlavním cílem této práce bylo vypracování souborného dokumentu zahrňujícího průzkum ojedinelé funkcionalistické budovy Bývalých Elektrických podniků v Praze. Práce zkoumá komplexně příběh budovy před jejím vznikem až po dnešní dobu. Budova vznikla z prostorové nouze Elektrických podniků hlavnho města Prahy a vyvršila v ojedinělou památku funkcionalistické doby v Praze.

Autoři navrhli nový typ moderní kancelářské budovy pro člověka v duchu trendů doby. Pozemek byl původně určen pro zastavění činžovních domů a ostrý roh u zmíněné křižovatky byl velkou nevýhodoou budoucí kancelářského objektu. Usazením objektu na osu kostela se uvolnili dispozice a hmota budovy se mohla soustředit do středu. Souměrnost budovy je výsledkem rozdělení energie a dvah na dva protilehlé póly hmoty. Hmoty jsou spojeny v společném hlavním vchodu a monumentální hale. Architekt Adolf Benš se zaměřil na návrh prostor reprezentačních, vstupních odministrativních a prodejných a Josef Kříž se pečoval o návrh západní části objektu se závodní pokladnou, lázněmi a místnostmi pro správní radu. Celkově působí njávrh i přes striktní rozdělení kompetencií jednotným rukopisem jednoho autora. Budova je navržena jako centrální hala obklopena galerií a kolmo běžícími chodbami. Hmota hlavní haly vystupuje po nejvyšší VI. patro. Zde architekti počítali s možností pozdějšího rozšíření objektu o dva další patra, ačkoliv se tento plán nikdy neuskutečnil.

Fotografie na protilehlé stránce in: sbírka Historického muzea NM, snímek pořízen 10. 5. 1945, shromáždění meneckého obyvatelstva na Strossmayerovom náměstí po skončení II. sv. války, v pozadí je viditelná budovy EP natřená černou proti náletům letadel

9

10

Cíle

Bývalá budova Elektrických podniků Cílem této práce bylo získání komplexných informací o budově, použitých materiálech a technologiech funkcionalistické doby 30. let minulého tisíceletí.

Budova byla postavena do jiných urbanistických souvislostí, než jaké jsou vidět dnes. Toto natočení budovy s životem na obrácené straně bude velkou částí budoucího návrhu rehabilitace objeku jeho okolí. Rozebráním objektu na jednotlivé kusy a jejich studiem byly zjištěny nejhodnotnější prvky budovy s vytvořením si obrazu o jeho budoucím vývoji.

Cílem další práce bude citlivá rehabilitace objektu na základě zjištění postupů a technologií doby s možností zasazení novotvaru dnešního architektonického jazyka do objektu. Restaurování budovy bude probíhat na základě odborných znalostí o rehabilitaci funkcionalistických budov.

11

12

Budova bývalých Elektrických podniků Bubenská 1, Praha VII

13

Obr. č. 1 - Zobrazení předošlých pracovisek Elektrických podniků.

14

Elektrické podniky Historie podniku

Elektrické podniky hl. m.

Prahy byly založeny v r.

1898 a zabezpečovali výrobu, rozvod elektrické energie a páry a zároveň provozovaly elektrické dráhy, autobusy a trolejbusy, lanovou dráhu na Petřín a veškeré veřejné elektrické osvětlení ve městě.

Do výstavby budovy EP byly kanceláře Elektrických podniků roztříštěni po celé Praze. Toto představovalo velkou zátěž nejen pro zaměstnance podniků, ale hlavně pro občany, kteří museli při vyřizování svých záležitostí navštěvovat i několik úřadů. Tyto kanceláře byly tmavé, umístěny v starých nevyhovujících budovách, přeplněné a z hlediska zdraví nevhodné pro práci.

Elektrické podniky byly před výstavbou Ústřední budovy umístěny v následujících prostorech: Rustonka

oddělení elektrických drah a část spisovny Bývalá správní budovy karlínské elektrárny (budovy obecní)

technické revise stavební, strojí a elektrotechnické Na Poříci v soukromém domě čp. 1933

nemocenská pojišťovna a pensijní fond Na Těšnově v místnostech po bývalé vodní elektrárně

oddělení veřejného osvětlení a laboratoře Administrativní budova holešovické eletktrárny a dům na “Kovárně”

ředitelství elektráren, oddělení stavební, část projektového

oddělení

Obecní dvůr na Starém Městě Budova staroměstské radnice

světelná poradna a poruchová strážnice Staroměstská tržnice a Stará Rychta v Rytířské ulici Dům čp. 132 I-II u sv. Jindřicha Dům čp. 812-II. na Václavském náměstí Administrativní dům elektrárny smíchovské

1 927 m2

Celkem

6 575,44 m2

61 m2 157,05 m2 246 m2 1 112,77 m2 392,08 m2 134,8 m2 1 402 m2 134 m2 486 m2 522,74 m2

15

Soutěž a přípravy Historie příprav návrhu

Myšlenka postavit pro Elektrické podniky samostatnou budovu je stará jako podniky samy.

Dne 3. ledna 1900 bylo doporučeno technicko-finanční komisi zakoupit pozemek v místě asanačního obvodu vedle mikulášského kostela. V roku 1906 bylo od této myšlenky upuštěno z důvodu získání dalších místností v staroměstské tržnici a místo se zdálo vzdálené pro elektrické podniky.

Potřeba rozšíření Elektrických podniků byla řešena nákupem budov, jednalo se o koupi Ostemannova domu na rohu Jungmannové třídy, nebo Aehrenthalovy budovy na Václavském náměstí. Na čas pomohla Elektrickým podnikům koupě Rustonky v Praze 8. Po I. sv. válce se Velká Praha stává skutečností a rozsah služeb poskytovaných Praze se rozšiřuje i na předměstí Prahy (Žižkov, Karlín, Smíchov, Vinohrady). Elektrické podniky zaujímají místo v bývalých předměstských elektrárnách a tím se stávají rozdrobené po celé Praze.

V tomto období se začíná pracovat na návrzích umístění budovy EP na Starém Městě v blízkosti Milosrdných bratří a pak v Praze 7 na místě bývalé Wendlerovy továrny. Obě místa se ukazují jako nevyhovující.

V roce 1925 je koupen pozemek pod objekty bývalé továrny Bratří Bohmů na klobouky v Praze 7.

Firmě Záruba-Pfeffermann bylo zadáno vyhotovit stavební program a náčrtek v měřítku 1:200. Tyto materiály měli být podkladem pro dalsí soutěž na stavbu budovy EP. Projektový náčrt byl odevzdán 10. srpna 1926 po dlouhém projednávání s jednotlivými odbory EP a po zjištění výsledků sond na stavební parcele.

30. srpna 1926 byla vypsána užší soutěž za účasti prof. Dr. Ing. arch. Ausobský, Ing. arch. Chochol, Ing. arch. Benš a Kříž a Ing. arch. Dryák. Porota byla složená z členů EP, účastnil se předseda správní rady Ing. E. Molzer, inspektor elektrárenských staveb F. Bureš, Ing. dr. Voigts, Ing. Ctibor Malý, za město Prahu Ing. arch. Křička a Ing. J. Zlatník, z odboru kruhů uměleckých architektů B. Hubschmann a prof. F. Starý. Mimo vyzvané architekty podali svůj návrh ještě Ing. Záruba-Pfeffermann.

Dne 8. prosince 1926 při třetím zasedání poroty byl za nejlepší návrh vybrán projekt architektů Benše a Kříže, kteří řešili budovu lépe jako původní náčrt inženýrů Záruba-Pfeffermann a jako ostatní soutěžní návrhy. Výstava soutěžných prací proběhla ve dnech 6. až 9. ledna v prostorách Rustonky, dne 18. února 1927 byla na místě uskutečněná přednáška o návrzích a průběhu soutěže. Na přání jednotlivých oddělení byly plány budovy EP pozměněny.

Obr. č. 2 - Soutěžní návrh arch. Chochola.

16

Vítězný návrh Adolf Benš a Josef Kříž

Obr. č. 3 - Budova je umístěna v ose hlavní lodi kostela sv. Antonína. Zrcadlově skrz Bubenskou třídu měla být umístěna stejná budova, která nebyla kvůli náročným základovým poměrům realizována.

Obr. č. 4 - Perokresba návrhu ukazuje perspektivní zobrazení budovy EP z jižní strany. Je vidět nerealizovaný úrovňový vstup do I. patra západního křídla polikliniky z parku za kostelem.

17

Obr. č. 5 - Perokresba pohledu od Hlávkova mostu ukazuje původní orientaci budovy k Bubenské třídě živé ulice s tramvajovou dopravou.

Obr. č. 6 - Perokresba autorů zobrazuje vnitřní halu budovy se vstupem a ochozy.

Hala je prosvětlená stropním zasklením pomocí sklobetonu.

18

Sociologie budovy Adolf Benš, esej

V době hospodářsky pohnuté byla výstavba rozsáhlé budovy Elektrických podniků velkou událostí a výzvou. Událost je to i v životní (ne kariérní) práci architekta, jehož zodpovědnost je tím větší, čím menší je doba záměr schopna zrealizovat. Člověk se nachází v názorovém zmatku, z kterého vidí jediné východisko na základě vědecké metody práce na jasných technických a sociálních principech. Bezpáteřnost, neukázněnost a náhodnost je nutno nahradit novou objektivní základnou, a intuice má být použita jenom na místech doposud vědecky neobsažených. Při stavbe nové budovy EP je snaha o využití všech nových vymožeností doby pro vytvoření dokonalého stavebního typu. Sociální důležitost novodobé kancelářské budovy je stavěna nad všechny jiné činnosti člověka. Rozvoj průmyslu přinesl nový stavební druh, tovární budovy, která je postupně racionalizací industrializace vystrkována budovou kancelářskou. Výroba zaměstnávé méně lidí a je nutno doplnit pracovníky do administrativy a distribuce. K typu budovy průmyslové přistupuje nový typ budovy kancelářské. Budova Elektrických podniků má být tím prototypem nejmodernější administrativně-pracovní budovy. Ustupuje se od kancelářské budovy representační a důraz je kladen na výkonnost pracovníků v budově. Osobitost je nahrazována účelnou standardností, individuální pracovny jsou nahrazovány společnými sály. Vzrůstem počtu administrativních zaměstnanců vzrůstá potřeba lepších hospodářských a hygienických podmínek. Není jedno, v jakém prostředí zaměstnanec pracuje. Má to vliv na jeho výkonnost, na jeho duševní a fysické zdraví, pracovní fond a tím i na celý hospodářský a sociální život společnost.1 Funkcionalistický člověk vyzývá zákonodárce, aby přijali opatření o zajištění minima hygienických a pracovních podmínek. Rozhodující je i dobrý přístup k budově ze všech směrů. Má být zajištěn příjezd ze všech stran a budova má být v bezprostřední blízkosti veřejných dopravních prostředků. Návrh budovy Elektrických podniků vyhovuje požadavkům na dostupnost, ale je nutno řešit hluk a znečištění od rušné křižovatky. Nová doba zbavila architektúru ozdob, ornamentu a tradičních schémat, ale zachovala krásu a estetiku funkce. Nová forma má uspokojovat svou účelností, čistotou, etikou. Nový člověk si žádá světlo, prostor a vzduch. Velké zasklené plochy jsou důležitým prvkem moderní architektury. Vývoj okna a obvodové zdi je chápán jako vývoj už od jeskynního člověka. Touha po spojení s okolním světem je chápána jako touha po svobodě, demokracii.

Je patrný názor, že člověk uzavřen od svého okolí (hlavně při práci) upadá jako duševně, tak fyzicky.

Architekti neměli potíž při obstarání hospodárného vytápění, ale zachování rozumné teploty v letních měsících je v návrhu nevyřešenou položkou. Architekti se spoléhají na pozdější technologický vývoj, který tento problém vyřeší. Zvětšení plochy prosklení k podlahové ploše architekti chápou nejen jako estetický prvek, ale též součinitel tělesné a duševní hygieny. Světlo a vzduch byl vpuštěn do budovy v co největší míře pro zachování duševní pohody zaměstnance, tím pádem zvýšení jeho pracovní výkonnosti.

in: Hugo Melzer (red.), Ústřední budova Elektrických podniků hlavního města Prahy [Pamětný spis k otevření budovy], Praha 1935, s. 23

19

Urbanismus Proměna lokality

Mapový podklad z roku 1908 ukazuje stav lokality předpolí Hlávkova mostu před stavbou Elektrických podniků. Při stavbě došlo k zbourání celé lokality vyznačující se rozdrobeností zástavby. Byl zde pivovar, továrna na výrobu klobouků bratří Bohmů a obytné stavy. Stavbou nadjezdu v 60. letech byl zničen urbanismus celé lokality starých Buben. Přirozeným hlavním příchodem k budově bylo z jihu od Hlávkova mostu, v místě dnešního nájezdu na magistrálu. Dnes je budova hlavním průčelím otočena do mrtvé ulice Vltavské s hustou automobilovou dopravou. Tramvajová trať vedoucí před budovou EP dodávala městskost ulice a lidský rozměr budově. Vrstvy sjezdů, jak tramvajových, tak automobilových vytvářejí nepřekonatelné překážky pěší dopravě.

Obr. č. 7- Mapa Holešovic z roku 1908.

Obr. č. 8 - Mapa Holešovic z roku 1938.

20

Obr. č. 9 (hoře) - Pohled ze Štvanice na Hlávkův most těsně po výstavbě Elektrických podniků. Obytný dům v pravé části snímku byl zbourán při stavbě sjezdu z Hlávkova most. Při tomto zásahu došlo k změně pozic sousoší Humanity od sochaře Štursy.

Obr. č. 10 (vlevo v středě)- Pohled ze Štvanice na Hlávkův most v roku 1917 před stavbou EP. Obr. č. 11 (vlevo dole) - Sousoší Humanity kolem roku 1935 před osazením fasády na objekt EP. Dnes jsou v místě sousoší dálniční nájezdy.

21

Charakteristika budovy EP Základní údaje o budově

Víše zmíněné principy návrhu funkcionalistických staveb se propsali i do celkového hmotového návrhu budovy. Typické řešení, kde styk s veřejností byl řešen v prvním patře v hloubce dvora (dvorany) a budova byla obvodově zastavěna na uliční čáře bylo nahrazeno řešením, pricěmž byl prostor obvyklých dvorů spojen s uliční čárou a hmota objektu byla ustoupena je středu pozemku. Tímto postupným uskákáním hmot bylo dosaženo většího prostupu světla do budovy a vzdálení pracovních míst od rušné ulice. Uličný profil byl odlehčen od vysoké hmoty, stává se vzdušným a světlým. Nastupuje autonomní organismus samostatně stojících stavebního útvaru, který nahradil dřívější uliční stěny.

Budova bývalých Elektrických podniků je řešena jako 7 podlažní stavba s 2 podzemními podlažími a jedním mezisuterénem a jednou galerií. Hlavní část budovy je ve tvaru písmena “T”, svislá část písmena “T” dosahuje nejvyššího počtu podlaží a je dlouhá 42 m. Ramena budovy jsou čtyřpatrová, dlouhá 45 m. Na východní části budovy je připojena jednopatrová část s dvěma dvoranami (dvorana elektrická a dráhová) s vloženými galeriemi. Hlavní schodiště a výrazný prvek budovy je umístěno na západní hraně nejvyšší části. Důležitým prvkem v návrhu je vstupní hala s ochozem ve výšce pěti podlaží. Na západní části budovy je umístěno dvoupatrové křídlo nemocnice se třemi nezastřešenými dvory. Hmotová kompozice je symetrická s osou probíhající kostelem Antonína Paduánského.

Obr. č. 12 - Letecký pohled na budovu - 1935.

22

Celkový zastavěný prostor: Délka budovy: Šířka budovy: Výška: Výměra dlažeb a podlah: Plocha kanceláří: Chodby a vstupní haly: Dvorany, sklady, dílně, atd.:

152 274 m3 110 m 80 m 31 m 34 000 m2 14 000 m2 4 000 m2 16 000 m2

Přehled rozdělení půdorysných ploch v ÚB

m2

%

Kanceláře trvale používané Presidia místnosti a kanceláře občas používané (místnosti pro volené funkcionáře, konferenční a zasedací síně, knihovna, závodní výbor atd.)

Propagační místnosti a prodejna Sklady, laboratoře, cejchovny, opravovny, archivy, strojovny, a pod., temné komory, šatny, záchody, umyvárny Rekreační prostory Závodní nemocenská pojišťovna EP Léčebné lázně Vstupní hala, dvorany a komunikace Kanceláře rezerva (pronajato magistrátu Prahy VII) Krámy k pronajetí

11 414

33,5

864 1 688

2,5 4,9

10 321 570 918 945 5 386 689 1 288

30,3 1,7 2,7 2,8 15,8 2,0 3,8

Úhrnem

34 083

100 %

Obr. č. 13 - Pohled na křídlo elektrárenské dvorany a nápis na štřeše podniku.

23

24

Postup výstavby Stavební konstrukce

25

Co dál?

Ráda bych tuto knihu vydala ve vydavatelstvi a sbírám kontakty, finance a rady na tento projekt

Jestli by jste tuto knižku mohli a chtěli podpořit, prosím, neváhejte mi napsat na můj email

rjanakova@gmail.com

anebo zavolat

+420 722 035 274

děkuji moc!

26

What comes next?

I would love to publish this book in a publishing house and now I am searching for contacts, finances and advice for this project

If you could and want to support this book, please do not hesitate to email me to the adress

rjanakova@gmail.com

or to call on my cell

+420 722 035 274

thank you very much!

27