CIHLÁŘSTVÍ A CIHELNY
FÁZE CIHLÁŘSKÉ VÝROBY Průzkum
Těžba a doprava
Pokud se jednalo o již otevřené ložisko, provedl se odběr vzorků ke zjištění jeho případného pokračování nebo sondáž při vyhledávání nového ložiska. Do hloubek 4 až 10 m se vrtalo ruční vrtnou soupravou. Často to dělali studnaři, nejlépe pak v zimě, kdy práci nekomplikovalo padání horní měkké vrstvy půdy do sondy. Další možnost představovalo prokopání ložiska (nebylo-li nadloží příliš mocné a ložisko hluboké) jámami ve vzdálenosti asi 20 až 40 m od sebe. Čtvercové nebo obdélníkové kopané sondy o půdorysu 1 až 4 m² mohly sahat až do hloubky 20 m. Později nastoupily sofistikovanější metody průzkumu s vyhodnocením vzorků ve specializovaných laboratořích, jejichž nezbytnou součástí se stal hydrogeologický průzkum. V letech 1929 a 1939 probíhaly rozsáhlé sondáže např. nad cihelnou v Arnolticích.
Cihlářští dělníci nejprve odkopali nadloží a provedli odvodnění (drenážemi, případně jámou uprostřed nebo i čerpadlem). Kopali rýči, lopatami nebo krumpáči do hloubky nejvýše 2 až 3 m. Způsob ruční těžby závisel na charakteru a vlastnostech horniny v tom kterém hliništi. Při kopání se hlína zároveň mísila. Bylo-li potřeba kopat hlouběji, postupovalo se stupňovitě, po zešikmených stupních maximálně 2 m vysokých a širokých tak, aby po nich mohl jezdit vozík (asi 2,5 m). Při provádění této činnosti zejména v jarních měsících docházelo často k závalům a úrazům, na což reagovali živnostenští inspektoři vydáváním závazných provozních předpisů pro cihelny. Takový provozní předpis vydalo v roce 1892 i Okresní hejtmanství ve Frýdlantu a stálo v něm:
3/ Korečkové rypadlo nabízené k plánovanému rozšíření těžby v cihelně Klotildy hraběnky Clam-Gallasové v Arnolticích, r. 1939. SOA Litoměřice, pobočka Děčín, Vs Frýdlant, inv. č. 4447, karton 1224.
T E C H N I C K É S TAV BY F R Ý D L A N T S K A 52
Technicke pamatky.indb 52
4.10.2011 8:41:43