Studie
Vojtěch Hájek | Zemské plachtařské středisko Hodkovice 1946–1951
Obr. 10_Piper L4H Cub z přebytků amerického letectva před přidělením poznávací značky. Osobní archiv Pavla Kloučka 70_František Kdér byl dlouholetým významným funkcionářem Aeroklubu ČSSR, metodikem výcviku na motorových a bezmotorových letadlech. Je autorem mnoha dodnes uznávaných učebnic, např. KDÉR, František. Učebnice sportovního letce. Praha: Naše vojsko, 1973. 71_Plachtařská kniha – blok časoměřiče 1949–1950. Osobní archiv Jana Hrbatsche. 72_Rozhovor s Jaroslavem Prchalem, cit. v pozn. 52. 73_Motorová kniha – blok časoměřiče 1950. Osobní archiv Jana Hrbatsche. 74_Více NA Praha, fond MD I, inv. č. 561, č. kart. 855. 75_STANĚK, Miroslav. Školení instruktorů v Hodkovicích. Letectví, 1950, roč. 26, č. 7, s. 164. 76_ČERNÝ, Jiří. Čtyřicet mírových let. Letectví a kosmonautika. 1985, roč. 61, č. 14, s. 6–7. ISSN 0024-1156. 77_NA Praha, fond MD I, inv. č. 560, č. kart. 855. 78_NA Praha, fond MD I, inv. č. 561, č. kart. 856.
60
SG-38, doplněné několika novými kusy výcvikového kluzáku Z-23 Honza. Mezi větroně, jejichž létání je v Hodkovicích doloženo, patří pět dvoumístných Kranichů (OK-9052, OK-9055, OK-9300, OK-9211, OK9312), jednomístná raritní Merle Mü-13 (OK-8078), Gö-4 Goevier (Kachna – OK-9250), jedna Göppingen Gö-3 Minimoa (OK-8192), celkem deset GB-IIb (OK8108, OK-8118, OK-8255, OK-8024, OK-8311, OK8052, OK-8360, OK-8259, OK-8363,OK-8201), čtyři výkonné větroně DFS Olympia (OK-8444, OK-8076, OK-8494, OK-8364) a tři československé cvičné větroně Z-24 Krajánek (OK-8170, OK-8171, OK-8173). Roku 1950 jsou doloženy dva kusy výkonného větroně Z-25 Šohaj OK-8834 a OK-8835 a další dva Z-24 (OK-8550, OK-8560). Záznamy uvádějí, že zde létal i úspěšný plachtař František Kdér70 s větroněm DFS Weihe (OK-8606) (obr. 7),71 který patřil k nelepším větroňům ve stavu ZPS.72 Nevýhodou bloků (deníků) časoměřiče je to, že není možné stoprocentně určit, zda uvedený větroň patří opravdu ZPS, nebo byl přivezen frekventantem, popř. návštěvníkem, který si přijel do Hodkovic pouze zalétat. Toto je případ zmiňovaného Františka Kdéra. Stejným způsobem jako u větroňů je doložitelný i motorový provoz, kde se zmiňovaný problém tolik nevyskytoval, jelikož se na hodkovickém letišti mnoho motorových letounů nenacházelo. V roce
1950 byl v Hodkovicích doložen provoz těchto motorových letounů: Focke-Wulf Fw-44 Stieglitz (OK-QHC (obr. 9) a OK-QHM), využívané především jako vlečné, dále jedna Praga E-114 Baby (OK-DGN), dvě Z-381 (s vojenským označením C-106, OK-DSO a OK-DSP) a dva Pipery L4H Cub (OK-WIC, OK-DRI) a C-104 (obr. 12) bez blíže specifikované poznávací značky.73 Zmiňované dva kusy typu Z-25 Šohaj se staly hlavními aktéry incidentu z 20. června 1950, kdy došlo k jejich srážce při létání ve stoupavých proudech. Piloti, zaměstnanci ZPŠ Bohumil Chyba (instruktor) a Karel Valášek (mechanik), si během polední pauzy, po dohodě se zástupcem vedoucího výcvikového střediska, vzlétli k místnímu létání. Z protokolu a svědeckých výpovědí vyplývá, že oba piloti navázali do stejného stoupavého proudu, aniž by o sobě věděli. Jelikož se věnovali více sledování přístrojů než pohledu z větroně a dostali se oba na stejnou vertikální úroveň, došlo ke kolizi mezi levým křídlem Valáškova (OK-8835) a přední částí Chybova (OK-8834) Šohaje. Naštěstí nedošlo k výraznému poškození a piloti přistáli zpět na hodkovické letiště.74 Vedle své praktické činnosti provádělo středisko také různá teoretická školení, jež se týkala aerovlekových vzletů, akrobacie, létání v mracích ad. Doloženo je např. teoretické školení budoucích instruktorů bezmotorového létání, které proběhlo ve dnech 16. a 17. února 1950.75
Zrušení letecké školy S plánovanou reorganizací sportovního letectví bylo nakonec v průběhu roku 1951 rozhodnuto o zrušení ZPS Hodkovice.76 Z archivních materiálů Ministerstva dopravy vyplynulo, že ZPS Hodkovice pravděpodobně fungovala do konce roku 1951, kdy došlo k poslednímu finančnímu vyúčtování její činnosti.77 Toto nepřímo dokazuje i nařízení ministerstva dopravy z 27. dubna 1951 o stažení dvoumístných větroňů VT-52 Jeřáb z aeroklubů, jejich úprava pro navijákové boční závěsy a postupné přidělení zpět do plachtařských výcvikových středisek. Mezi středisky figuruje i Plachtařské výcvikové středisko (PVS) v Hodkovicích.78 Postupně – do roku 1952 – ukončily činnost i ZPS (PVS) Raná a Kralupy nad Vltavou. Od počátku roku 1950 se započalo s organizací Fontes Nissae | Prameny Nisy