MATERIÁLIE
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci
Karl Krattner a Frýdlantsko Nejstarší zmínky o přítomnosti Karla Krattnera v Raspenavě se zatím podařilo objevit v souvislosti s realizací nástropních fresek v lodi kostela Nanebevzetí Panny Marie v létě 1912. Stejné vročení nese i šest přípravných kreseb k těmto freskám uložených na Frýdlantu. Jedná se o dvě studie evangelistů, kresby Boha Otce, hlavy apoštola a rukou. Krattnerova obliba letních pobytů v Raspenavě, kterou zmiňuje Otto Kletzl, se tedy datuje nejpozději od tohoto okamžiku. Kdo a co všechno postupně provázalo Krattnera k Raspenavě, zatím objasněno není. Drobných střípků, vláken a souvislostí známe několik. Manželka Karla Krattnera Marie měla v roce 1926 trvalé bydliště v Raspenavě č. 303. Jejich syn Ottokar pracoval ve frýdlantské firmě F. J. Schwarze.74 Karl Krattner spolupracoval s frýdlantským fotoateliérem Gottfrieda Wurbse, kde si na sklonku života nechával zhotovovat blíže nespecifikované fotografie.75 V kontaktu byl též s frýdlantským knihkupcem Rudolfem Schneiderem, u něhož si objednával odbornou literaturu.76 Otazník se vznáší i nad možným vztahem k raspenavským rodinám Richterů, kteří byli významnými sběrateli soudobých německy hovořících umělců v regionu, zejména pak Wenzela Franze Jägera, s nímž byl Krattner v kontaktu přímo v Raspenavě nebo přinejmenším v souvislosti s výstavami konanými po roce 1900, na nichž se potkávali a jež Krattner pomáhal organizovat. Konečně bez zajímavosti není ani fakt, že Krattnerův kolega z pražské akademie, profesor Franze Thiele, se narodil ve Frýdlantu, kde žila jeho rodina. Náboženské scény Karla Krattnera působí dnes s odstupem jednoho století již téměř jako z jiného světa. V okamžiku, kdy výtvarnou scénou hýbal nástup abstrakce, vytvářel Karl Krattner svérázná, hluboce procítěná sakrální díla, navzdory v zásadě konzervativnímu prostředí jejich zadavatelů a adresátů často poměrně nekonvenční a osobitá. Tradiční křesťanské náměty jsou v jeho podání prezentovány jako moderní pohádka. Krattnerova malba je redukována na barevné plochy, pohybuje se na pomezí ornamentu. Jeho monu-
XV 2014 2
FONTES_NISAAE_02_2014.indd 55
mentální realizace na vlně historizující malby nejsou bezživotnými kopiemi starých mistrů, působí spíše jako impozantní eklektický kaleidoskop, z něhož dnes však známe jen některá díla. Cestu k nim představují právě kresby, které tvoří důležitou část tvorby a ukazují Krattnera jako zdatného univerzálního umělce. Karl Krattner zanechal na Liberecku, Frýdlantsku, v Jablonném v Podještědí a Tanvaldu nesmazatelné stopy. Vyzdobil zde trojici sakrálních interiérů a shodou okolností se jeho kresby ocitly na frýdlantském zámku, v regionu, s nímž některé z nich úzce souvisejí. Můžeme pouze spekulovat, jak by dnes vypadal Liberec a jeho novodobá kulturní historie, kdyby Krattner býval stačil uskutečnit svůj plán na přesunutí části tříd Akademie výtvarných umění z Prahy do Liberce. Jisté je, že jeho vztah k tomuto regionu byl velmi pevný – ve dvacátých letech úzce spolupracoval např. s Bücherei der Deutschen – a ne náhodou dnes odpočívá na raspenavském hřbitově. Krattnerův odkaz v současnosti zajímá spíše hrstku uměnovědců a historiků, ve své době byl však Karl Krattner respektovaným umělcem – jedním z posledních, v jejichž díle došla naplnění idea náboženské malby, monumentální staromistrovská technika fresky a také romantické vize nazarénů, jimiž byl Krattner, stejně tak jako odkazem barokních mistrů, nepochybně ovlivněn, a to nejen formálně, ale i stavem své hluboce věřící mysli. Jeho odkaz se z dnešního pohledu jeví i v souvislosti se současným führichovským výzkumem opět jako aktuální a je pouze otázkou času, kdy se také Krattnerovo dílo dočká své renesance na výsluní příběhu dějin umění v Čechách a nového důkladnějšího zhodnocení, k němuž snad přispěje i tento materiál.77 Karl Krattner, Autoportrét, 1906, kresba tužkou, papír, 331 × 250 mm, NPÚ, ÚPS na Sychrově, SZ Frýdlant, inv. č. F-10207. Foto J. Čížek
55
22.1.2015 10:02:59