Page 1

ZÁKONÍK REPUBLIKY MORAVSKOSLEZSKÉ Ročník 2020 Vyhlášeno: 3. 12. 2019 Obsah dokumentu je právně závazný. 5 ZÁKON ze dne 3. prosince 2019 o obecním zřízení Lid Moravskoslezské republiky se usnesl na tomto zákoně: HLAVA PRVNÍ Postavení obcí §1 (1) Obec je samostatný územní samosprávný a správný celek Moravskoslezské republiky; sdružuje osoby, které mají na jejím území trvalý pobyt. Obec je právnickou osobou, která za podmínek stanovených zákonem samostatně hospodaří s vlastním majetkem a s vlastními příjmy. (2) Základním úkolem obce při výkonu samosprávy je péče o všestranný rozvoj svého území ao potřeby jejích obyvatel. Obci při výkonu samosprávy lze ukládat povinnosti a omezení pouze zákonem a na základě mezinárodní smlouvy. (3) Obec má právo sdružovat se s jinými obcemi v zájmu dosažení společného prospěchu. §2 (1) Obec a její část má svůj název. Název obce a její části uvádí ve státním jazyce. Označování obce v jiném jazyce upravuje zvláštní zákon. (2) Název obce určuje nebo mění vláda Moravskoslezské republiky (dále jen "vláda") nařízením: název obce lze změnit pouze se souhlasem obce. Názvy částí obcí určuje a mění Ministerstvo vnitra Moravskoslezské republiky (dále jen "ministerstvo") na návrh obce. (3) Název nové obce a její části se určuje zpravidla podle názvu části obce, názvu místní části, podle pojmenování významného přírodního útvaru, jevu nebo historické události související s územím obce nebo nežijící významné osobnosti. (4) Obec, která vznikne sloučením obcí, má zpravidla název jedné ze slučovaných obcí. Pokud slučované obce nepřijmou v dohodě o sloučení obcí název nové obce, protože se na něm nedohodli, navrhne ho ministerstvo. Výjimečně lze určit i složený název obce. (5) Obec, která vznikne rozdělením obce, má zpravidla název, který měla jako část obce. Pokud nová obec nevznikla z bývalé části obce, určí se její název podle odstavce 3.


(6) Nepřijatelný je název obce a název části obce, který je dlouhý, duplicitní, urážející mravnost, náboženské nebo národnostní cítění nebo je nevhodný s ohledem na historický vývin území. (7) Jestliže se má určit nebo změnit název obce nebo její části v souvislosti se změnou území obce, obě změny třeba provést se stejnou účinností. (1)

(2) (3) (4) (5)

(1) (2) (3) (4)

(5) (6)

§3 Obec má právo na vlastní symboly. Obec, která má vlastní symboly, je povinna je používat při výkonu samosprávy. Symboly obce jsou erb obce, vlajka obce, pečeť obce, případně i znělka obce. Právnické osoby zřízené nebo založené obcí, jiné právnické osoby a fyzické osoby mohou používat symboly obce jen se souhlasem obce. Právo na vlastní symboly má i část obce. Ustanovení tohoto zákona o používání symbolů obce se rovněž vztahují na část obce, která provádí územní samosprávu. Obec označuje erbem obce a vlajkou obce budovu, která je sídlem orgánů obce, zasedací místnost místního národního výboru a úřední místnost předsedy místního národního výboru. Obec používá úřední razítko s erbem obce a názvem obce na rozhodnutí, oprávnění a osvědčení skutečností vydaných při výkonu samosprávy. Obec předkládá ministerstvu návrh na zápis symbolů obce do heraldického rejstříku Moravskoslezské republiky. §4 Území obce je územní celek, který tvoří jedno katastrální území nebo více katastrálních území. Území obce lze členit na části obce. Část obce má vlastní název; část obce nemusí mít vlastní katastrální území. Obce zřizuje, zrušuje, rozděluje nebo obce slučuje vláda nařízením. Rozhodnout o tom je možné pouze se souhlasem obce a na základě stanoviska župního národního výboru v sídle oblasti, v jehož územním obvodu se obec nachází. Jinou změnou území obce než v odstavci 3 je a) změna hranic území obce v souvislosti se změnou průběhu státních hranic, b) jiná změna hranic území obce jako v písmenu a), c) zřízení, zrušení, rozdělení nebo sloučení částí obce. Pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, o jiné změně území obce podle odstavce 4 písm. b) a c) rozhoduje se souhlasem obce župní národní výbor v sídle oblasti. Ministerstvo vede seznam obcí a jejich částí, který zveřejňuje na svém webovém sídle. Ministerstvo určuje číselné kódy části obce.

§5 (1) Dvě obce nebo více obcí mohou sloučit do jedné obce; obec se může rozdělit na dvě obce nebo více obcí. Sloučením obcí zanikají sloučené obce a vzniká nová obec; rozdělením obce zaniká rozdělována obec a vznikají nové obce. Sloučit obce nebo rozdělit obec lze jen s účinností ke dni konání všeobecných voleb do národních výborů. (2) Součástí návrhu na sloučení obcí je dohoda o sloučení obcí a údaje o výsledcích místního referenda slučovaných obcí. Dohoda o sloučení obcí obsahuje zejména a) názvy obcí, které dohodu uzavírají, b) datum, ke kterému se obce mají sloučit, c) název nové obce a sídlo jejích orgánů, d) označení katastrálních území nové obce, e) určení majetku nové obce včetně finančních prostředků, pohledávek a závazků, jakož i označení právnických osob nové obce, f) seznam obecně závazných nařízení (dále jen "nařízení") vydaných slučovanými obcemi,


(3) (4) (5)

(6)

g) podpisy předsedů místních národních výborů slučovaných obcí s uvedením jejich jména, příjmení a funkce. Nová obec, která vznikla sloučením obcí, je právním nástupcem každé z nich. Nová obec zasílá kopii dohody o sloučení obci, na jehož území se tato obec nachází, Statistickému úřadu Moravskoslezské republiky, župnímu národnímu výboru a finančnímu úřadu. Obec se může rozdělit, jestliže nové obce budou mít katastrální území nebo soubor katastrálních území tvořící souvislý územní celek, nejméně 3 000 obyvatel, pokud urbanisticky nesplynuli s ostatními částmi obce. Obec nelze rozdělit, pokud do rozvoje odčleňované části obce byly vloženy investice, od kterých je závislá celá obec. Dohodu o rozdělení obce a další dokumenty podepisuje předseda místního národního výboru obce a zmocněnec petičního výboru nebo osoba určená v petici. Na rozdělení obce se přiměřeně vztahují odstavce 2 až 4.

§6 (1) Obec, která po provedení dvou po sobě jdoucích voleb do národních výborů nemá místní národní výbor ani jeho předsedu (dále jen "nefunkční obec"), vláda může nařízením přičlenit k sousedící obci, která se nachází ve stejné župě jako nefunkční obec, pokud s tím sousedící obec souhlasí. (2) Župní národní výbor v sídle oblasti, v jehož územním obvodu se nachází nefunkční obec, svolá na podnět ministerstva shromáždění obyvatel nefunkční obce, na kterém projedná postup podle odstavce 1, a vypracuje z něj záznam. (3) Župní národní výbor v sídle oblasti písemně vyzve sousedící obec k zajištění souhlasu podle odstavce 1. Přilehlé obec oznámí souhlas nebo nesouhlas s přičleněných nefunkční obce župnímu národnímu výboru v sídle oblasti. Pokud sousedící obec nesouhlasí s přičleněn nefunkční obce, župní národní výbor v sídle oblasti písemně vyzve další sousedící obec k zajištění souhlasu podle odstavce 1, pokud nefunkční obec má více sousedících obcí. Župní národní výbor v sídle oblasti při postupu podle první a třetí věty přihlíží na oprávněné zájmy a potřeby obyvatel nefunkční obce a zvláště na respektování regionálního jazyka nebo menšinového jazyka tak, aby takové přičlenění nekladlo překážky podpoře tohoto regionálního jazyka nebo menšinového jazyka. (4) Župní národní výbor v sídle oblasti předloží ministerstvu návrh na přičlenění nefunkční obce k sousedící obci, jehož přílohou je záznam ze shromáždění obyvatel nefunkční obce a doklad o souhlasu sousedící obce s přičleněn nefunkční obce. (5) Nefunkční obec přičleněna zaniká. Sousedící obec je nástupkyní nefunkční obce. (6) Z rozpočtové kapitoly ministerstva lze poskytnout jednorázový finanční příspěvek (dále jen "příspěvek") na podporu plynulého výkonu samosprávy obce, ke které byla přičleněna nefunkční obec. (7) Obec, ke které byla přičleněna nefunkční obec, může do 60 dnů od účinnosti nařízení vlády podle odstavce 1 podat písemnou žádost o poskytnutí příspěvku župnímu národnímu výboru v sídle oblasti. Žádost obsahuje popis účelu, na který se příspěvek žádá, částku příspěvku, číslo bankovního účtu a adresu místního národního výboru. (8) Župní národní výbor v sídle oblasti žádost o poskytnutí příspěvku předloží se svým stanoviskem ministerstvu do 15 dnů od jejího doručení. (9) Ministerstvo rozhodne o žádosti o poskytnutí příspěvku do 30 dnů od jejího doručení župním národním výborem v sídle oblasti. Ministerstvo při rozhodování o částce příspěvku zohledňuje zejména počet obyvatel obce a velikost jejího území po přičleněni nefunkční obce. (10) Ministerstvo poskytuje příspěvek na základě písemné smlouvy o poskytnutí příspěvku, která obsahuje zejména a) označení smluvních stran, b) popis účelu, na který se příspěvek poskytuje,


c) částku poskytovaného příspěvku, d) podmínky poskytnutí příspěvku a podmínky vrácení příspěvku, e) číslo bankovního účtu, na který se příspěvek poskytuje, a název banky nebo pobočky zahraniční banky, f) důvod odstoupení od smlouvy. (1) (2) (3)

(4) (5) (6)

(1)

(2) (3)

(4)

§7 Veřejné prostranství je ulice, náměstí, park, tržiště a jiný prostor přístupný veřejnosti bez omezení, který bez ohledu na vlastnické vztahy slouží pro všeobecné užívání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. V obci, v níž je více ulic nebo jiných veřejných prostranství, má každá ulice nebo jiné veřejné prostranství svůj název. Názvy ulic a jiných veřejných prostranství se stanoví s přihlédnutím k historii obce, na významné nežijících osobnosti, na věci apod. Nepřípustné jsou názvy po žijících osobách, názvy dlouhé, duplicitní, urážející mravnost, náboženské nebo národnostní cítění, jazykově nesprávně a názvy nevhodné vzhledem k historii obce. Označení ulic a jiných veřejných prostranství v jazyce národnostní menšiny upravuje zvláštní zákon. Označování ulic a jiných veřejných prostranství názvy zajišťuje obec na vlastní náklady. Vlastník budovy je povinen strpět označení budovy názvem ulice nebo jiného veřejného prostranství. §8 Obec určuje, mění nebo zrušuje číslo popisné a orientační číslo budovám, vede evidenci popisných čísel a evidenci orientačních čísel a udržuje ji v aktuálním stavu. Obec změní nebo zruší číslo popisné nebo orientační číslo i bez žádosti, pokud se změní nebo pomine důvod, pro který bylo určeno. Na označování domů popisného čísly obstarává obec na vlastní náklady tabulky stejného vzoru. Obec může rozhodnout o označování budov orientačními čísly na tabulkách stejného vzoru. Osoba určená v kolaudačním rozhodnutí je povinna požádat o určení popisného čísla a orientačního čísla podle odstavců 1 a 2 do 30 dnů ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí; pokud tak neučiní, obec určí číslo popisné a orientační číslo podle odstavců 1 a 2 i bez žádosti. Přede dnem právní moci kolaudačního rozhodnutí na účel převodu vlastnictví k budově nebo pojištění budovy obec může na žádost určit stavebníkovi číslo popisné a orientační číslo i bez kolaudačního rozhodnutí. Vlastník budovy je povinen mít viditelně označenou budovu tabulkou se popisného číslem a tabulkou s orientačním číslem, pokud je určeno. Pokud je na správu budovy založené společenství vlastníků bytů a nebytových prostor v domě, povinnost podle věty první plní toto společenství. Pokud je na správu domu uzavřena smlouva o výkonu správy, povinnost podle věty první plní správce.

§9 Ode dne vyhlášení referenda, voleb do Sněmu Moravskoslezské republiky, voleb do národních výborů, místního referenda nebo sčítání lidu, domů a bytů nelze až do jejich provedení rozhodnout o územní změně, určit nebo změnit název obce nebo její části, určit název ulice nebo jiného veřejného prostranství ani rozhodnout o změně číslování budov. § 10 (1) Obyvatelem obce je osoba, která má na území obce trvalý pobyt. (2) Obyvatel obce se účastní na samosprávě obce. Má právo zejména a) volit orgány samosprávy obce a být zvolen do orgánu samosprávy obce,


(3)

(4) (5)

(6) (7)

b) hlasovat o důležitých otázkách života a rozvoje obce (místní referendum), c) účastnit se shromáždění obyvatel obce a vyjadřovat na nich svůj názor a účastnit se zasedání místního národního výboru, d) obracet se se svými podněty a stížnostmi na orgány obce, e) používat obvyklým způsobem obecní zařízení a ostatní majetek obce sloužící pro veřejné účely, f) požadovat součinnost při ochraně své osoby a rodiny a svého majetku nacházejícího se v obci, g) požadovat pomoc v době náhlé nouze. Obyvatel obce se podílí na rozvoji a zvelebování obce a poskytuje pomoc orgánům obce. V souvislosti s tím je povinen a) ochraňovat majetek obce a podílet se na nákladech obce, provádět menší obecní služby organizované obcí, které jsou určeny pro zlepšení života, životního prostředí, ekonomických podmínek a sociálních podmínek obyvatel obce a jsou prováděny v zájmu obce, b) podílet se na ochraně a na zvelebování životního prostředí v obci, c) napomáhat udržovat pořádek v obci, d) poskytovat osobní pomoc a věcnou pomoc při záchranných pracích a odstraňování následků mimořádné události v obci. Obec je povinna poskytnout obyvateli obce nezbytnou okamžitou pomoc v jeho náhlé nouzi způsobené živelní pohromou, havárií nebo jinou podobnou událostí, zejména zajistit mu přístřeší, stravu nebo jinou materiální pomoc. Na samosprávě obce má právo podílet se i ten, kdo a) má na území obce nemovitý majetek nebo v obci platí místní daň nebo místní poplatek, b) je v obci přihlášen k přechodnému pobytu, c) má čestné občanství obce. Na osoby uvedené v odstavci 5 se nevztahuje odstavec 2 písm. a) a b) . Pravidla způsobilosti výkonu oprávnění v odstavci 2 písm. a) a b) upravuje zvláštní předpis.

§ 11 (1) Obec samostatně rozhoduje a uskutečňuje všechny úkony související se správou obce a jejího majetku, všechny záležitosti, které jako její samosprávnou působnost upravuje zvláštní zákon, pokud takové úkony podle zákona nevykonává stát nebo jiná právnická osoba nebo fyzická osoba. (2) Samosprávu obce provádějí obyvatelé obce a) orgány obce, b) místním referendem, c) shromážděním obyvatel obce. (3) Obec při výkonu samosprávy zejména a) provádí úkony související s řádným hospodařením s movitým a nemovitým majetkem obce a s majetkem ve vlastnictví státu přenechání obci do užívání, b) sestavuje a schvaluje rozpočet obce a závěrečný účet obce; prohlašuje dobrovolnou sbírku, c) rozhoduje ve věcech místních daní a místních poplatků a provádí jejich správu, d) usměrňuje ekonomickou činnost v obci, a pokud tak stanoví zvláštní předpis, vydává souhlas, závazné stanovisko, stanovisko nebo vyjádření k podnikatelské a jiné činnosti právnických osob a fyzických osob pokud umístění provozu na území obce, vydává závazná stanoviska k investiční činnosti v obci, e) utváří účinný systém kontroly a vytváří vhodné organizační, finanční, personální a materiální podmínky pro jeho nezávislý výkon,


f) zajišťuje výstavbu a údržbu a provádí správu místních komunikací, veřejných prostranství, obecního hřbitova, kulturních, sportovních a dalších obecních zařízení, kulturních památek, památkových území a pamětihodností obce, g) zajišťuje veřejné služby, zejména nakládání s komunálním odpadem a drobným stavebním odpadem, udržování čistoty v obci, správu a údržbu veřejné zeleně a veřejného osvětlení, zásobování vodou, odvádění odpadních vod, nakládání s odpadními vodami ze žump a místní veřejnou dopravu, h) utváří a chrání zdravé podmínky a zdravý způsob života a práce obyvatel obce, chrání životní prostředí, jakož i utváří podmínky pro zajišťování zdravotní péče, na vzdělávání, kulturu, osvětovou činnost, zájmovou uměleckou činnost, tělesnou kulturu a sport, i) plní úkoly na úseku ochrany spotřebitele a utváří podmínky pro zásobování obce; spravuje tržiště, j) obstarává a schvaluje územně plánovací dokumentaci obcí a zón, koncepci rozvoje jednotlivých oblastí života obce, obstarává a schvaluje programy rozvoje bydlení a spolupůsobí při utváření vhodných podmínek na bydlení v obci, k) vykonává vlastní investiční činnost a podnikatelskou činnost v zájmu zajištění potřeb obyvatel obce a rozvoje obce, l) zakládá, zřizuje, zrušuje a kontroluje podle zvláštních předpisů své rozpočtové a příspěvkové organizace, jiné právnické osoby a zařízení, m) organizuje místní referendum o důležitých otázkách života a rozvoje obce, n) zajišťuje veřejný pořádek v obci, o) zajišťuje ochranu kulturních památek v rozsahu podle zvláštních předpisů a dbá o zachování přírodních hodnot, p) plní úkoly na úseku sociální pomoci v rozsahu podle zvláštního předpisu, q) provádí certifikaci listin a podpisů na listinách, r) vede obecní kroniku v moravském jazyce, případně v jazyce národnostní menšiny. (4) Jestliže zákon při úpravě působnosti obce nestanoví, že jde o výkon přenesené působnosti státní správy, platí, že jde o výkon samosprávné působnosti obce. (5) Obec ve věcech územní samosprávy a) stanoví nařízením 1. názvy ulic a jiných veřejných prostranství, jakož i jejich změny, 2. pravidla pro udržování čistoty v obci a ochranu veřejné zeleně, 3. pravidla času prodeje v obchodě a času provozu služeb, 4. podrobnosti o organizaci místního referenda, 5. činnosti, jejichž provádění je zakázáno nebo omezeno na určitý čas nebo na určitém místě, 6. další podrobnosti, pokud tak stanoví zvláštní zákon, b) může stanovit nařízením jiné podrobnosti jako v písmenu a). § 12 (1) Na obec lze zákonem přenést některé úkoly státní správy, pokud je jejich plnění tímto způsobem racionálnější a efektivnější. S přenesením úkolů na obec stát poskytne obci potřebné finanční a jiné materiální prostředky. (2) Výkon státní správy přenesené na obec zákonem řídí a kontroluje vláda. Obec při rozhodování o právech a povinnostech fyzických osob a právnických osob ve věcech přeneseného výkonu státní správy jedná podle zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů; v ostatních případech se řídí i usneseními vlády a interními normativními akty ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. (3) Jestliže obec dlouhodobě, nejméně šest měsíců nevykonává svou působnost při přeneseném výkonu státní správy a neučinila v tomto čase žádné opatření k zajištění jejího výkonu, nejbližší orgán státní správy, který vykonává státní správu na příslušném úseku podle zvláštního zákona, písemně vyzve obec na nápravu a určí jí na to lhůtu. Pokud obec ve


(4) (5) (6) (7)

(8) (9)

stanovené lhůtě nezajistila nápravu, je příslušný konat orgán státní správy podle první věty. První a druhá věta se nepoužijí, jestliže jde o rozhodování podle správního řádu. Obec je povinna uhradit orgánu státní správy finanční prostředky za přenesený výkon státní správy, který provedl z důvodu jejího nečinnosti. Orgány státní správy projednávají s obcemi nebo s jejich sdruženími opatření týkající se obcí před jejich přijetím a s přijatými opatřeními je seznamují. Obce podléhají dozoru státu v rozsahu vymezeném zvláštními zákony. V zájmu plnění úkolů obec spolupracuje s orgány státu. Orgány státu poskytují obcím pomoc v odborných věcech a potřebné údaje z jednotlivých evidencí vedených orgány státu a podílejí se na odborné přípravě zaměstnanců obcí a poslanců místních národních výborů (dále jen "poslanec"). Obce poskytují orgánům státu potřebné údaje pro jednotlivé evidence vedené orgány státu nebo pro úřední řízení v rozsahu vymezeném zvláštními zákony. Obec poskytuje součinnost při zajišťování kancelářských prostor a jiných nebytových prostor pro státní orgán, který má na jejím území sídlo nebo pracoviště. Spor z veřejnoprávní smlouvy mezi státem a obcí, jakož i mezi obcemi, rozhoduje soud.

§ 13 (1) Obec může ve věcech územní samosprávy vydávat nařízení; nařízení nesmí být v rozporu s Ústavou Moravskoslezské republiky, ústavními zákony, zákony a mezinárodními smlouvami, s nimiž vyslovil souhlas Sněm Moravskoslezské republiky a které byly ratifikovány a vyhlášeny způsobem stanoveným zákonem. (2) Ve věcech, v nichž obec plní úkoly státní správy, může vydávat nařízení pouze na základě zmocnění zákonem a v jeho mezích. Takové nařízení nesmí být v rozporu s Ústavou Moravskoslezské republiky, ústavními zákony, mezinárodními smlouvami, které byly ratifikovány a vyhlášeny způsobem stanoveným zákonem, se zákony, s nařízeními vlády, s obecně závaznými předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy. (3) Návrh nařízení, o němž má jednat místní národní výbor, zveřejní obec jeho vyvěšením na úřední desce v obci nejméně 15 dní před jednáním místního národního výboru o návrhu nařízení. Návrh nařízení se zveřejní i na webovém sídle obce v téže lhůtě. (4) Dnem vyvěšení návrhu nařízení začíná běžet nejméně desetidenní lhůta, během níž mohou fyzické osoby a právnické osoby uplatnit připomínku k návrhu nařízení v písemné formě, elektronicky nebo ústně do protokolu na obecním úřadě. Připomínkou lze ve stanovené lhůtě navrhnout nový text nebo doporučit úpravu textu, a to doplnění, změnu, vypuštění nebo zpřesnění původního textu. Z připomínky musí být zřejmé, kdo ji předkládá. Na ostatní podněty nemusí navrhovatel nařízení přihlížet, a to zejména tehdy, pokud nejsou odůvodněny. (5) V případě ohrožení, mimořádné události, odstraňování následků mimořádné události, pokud právní předpis, na jehož základě se nařízení přijímá, nebyl včas zveřejněn v Zákoníku republiky Moravskoslezské nebo pokud je třeba zabránit škodám na majetku, postup podle odstavců 3 a 4 se nepoužije. (6) Vyhodnocení připomínek uskuteční navrhovatel nařízení s příslušnou komisí, pokud je zřízena. Vyhodnocení obsahuje stručný obsah připomínky, údaje o tom, kdo předložil připomínku, kterým připomínkám bylo vyhověno nebo vyhověno a z jakých důvodů. (7) Vyhodnocení připomínek musí předložit poslancům v písemné formě nejpozději tři dny před jednáním místního národního výboru o návrhu nařízení. (8) Nařízení musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede vyvěšením nařízení na úřední desce v obci nejméně na 15 dní; účinnosti nabývá patnáctým dnem od vyvěšení, pokud v něm není stanoven pozdější začátek účinnosti. Pokud je to odůvodněno naléhavým veřejným zájmem, možná v nařízení výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. (9) Vyvěšení nařízení na úřední desce v obci je podmínkou jeho platnosti; kromě toho se nařízení zveřejní i na webovém sídle obce.


(10)

Nařízení musí být každému přístupné na obecním úřadě obce, která je vydala.

§ 14 (1) Jestliže soud na návrh prokurátora rozhodnutím vyslovil, že mezi obecně závazným nařízením ve věcech územní samosprávy a zákonem je nesoulad a ve věcech při plnění úkolů státní správy i s nařízením vlády a obecně závaznými právními předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, ztrácí obecně závazné nařízení, jeho část, případně některé jeho ustanovení účinnosti dnem právní moci rozhodnutí soudu. (2) Obec, která vydala obecně závazné nařízení, je povinna do šesti měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí soudu uvést ho ve věcech územní samosprávy do souladu se zákonem a ve věcech při plnění úkolů státní správy i s nařízením vlády a obecně závaznými právními předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy. Pokud tak obec neučiní, obecně závazné nařízení, jeho část, případně některé jeho ustanovení pozbývají platnosti po šesti měsících od nabytí právní moci rozhodnutí soudu. (3) Rozhodnutí soudu podle odstavce 1 a podle zvláštního zákona zveřejní obec jeho vyvěšením na úřední desce a na webovém sídle obce na šest měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí soudu. Tím není dotčen postup při přípravě a vydávání obecně závazného nařízení podle § 13. § 15 Pokud soud usnesením na návrh prokurátora dočasně pozastavil účinnost obecně závazného nařízení obce nebo oblasti, jeho části, případně některého jeho ustanovení podle zvláštního zákona, obec zveřejní pravomocné usnesení soudu jeho vyvěšením na úřední desce, a to až do doby, dokud není zrušeny nebo neztratí platnost. Pravomocné usnesení soudu zveřejní obec i na webovém sídle obce v téže lhůtě. (1) (2) (3) (4) (5) (6)

§ 16 Obec financuje své potřeby především z vlastních příjmů, dotací ze státního rozpočtu a z dalších zdrojů. Obec může k plnění svých úkolů použít návratné zdroje financování a prostředky mimorozpočtových peněžních fondů. Na plnění rozvojového programu obce nebo k plnění jiné úkoly, na které má stát zájem, možná obci poskytnout státní dotaci. Použití státní dotace je přezkoumatelné státním orgánům podle zvláštních předpisů. Obci, jejíž vlastní příjmy nepostačují k plnění úkolů samosprávy, lze poskytnout státní dotaci. Obec může své úkoly financovat i z prostředků sdružených s jinými obcemi, s oblastmi a s jinými právnickými osobami nebo fyzickými osobami. Obec si může k plnění svých úkolů zřídit mimorozpočtové peněžní fondy. Na plnění úkolů společných pro více obcí nebo z jiného důvodu mohou obce zřídit společný fond; správu fondu vykonává rada fondu stanovená obcemi, které fond zřídili, a to podle dohodnutých pravidel.

§ 17 (1) Majetkem obce jsou věci ve vlastnictví obce a majetková práva obce. (2) Majetek obce slouží k plnění úkolů obce. (3) Majetek obce se má zvelebovat a zhodnocovat a ve své celkové hodnotě zásadně nezmenšený zachovat. Darování nemovitého majetku obce je nepřípustné, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. (4) Majetek obce lze použít zejména na veřejné účely, na podnikatelskou činnost a na výkon samosprávy obce.


(5) Majetek obce, který slouží pro veřejné účely (zejména pro místní komunikace a jiné veřejné prostranství), je veřejně přístupný a lze jej obvyklým způsobem používat, pokud jeho používání obec neomezila. (6) Majetek obce a nakládání s ním upravuje zvláštní zákon. § 18 (1) Základem finančního hospodaření obce je rozpočet obce, který se sestavuje na období jednoho kalendářního roku. (2) Obec zveřejní návrh rozpočtu obce a návrh závěrečného účtu obce nejméně 15 dní před jednáním místního národního výboru na úřední desce obce a na webovém sídle obce; ustanovení § 13 odst. 4 až 7 platí stejně. (3) Přebytky rozpočtu obce lze převést do mimorozpočtových peněžního fondu obce nebo do rozpočtu obce na další kalendářní rok. (4) Obec vede účetnictví podle zvláštního zákona. Roční účetní závěrku obce ověřuje auditor. Auditor ověřuje i další skutečnosti stanovené zvláštním zákonem. (5) Postavení rozpočtu obce, jeho tvorbu a obsah, pravidla rozpočtového hospodaření, tvorbu a použití mimorozpočtových zdrojů, způsob finančního vyrovnávání mezi obcemi, vztahy ke státnímu rozpočtu a k rozpočtu oblasti stanoví zvláštní zákon. HLAVA DRUHÁ Orgány obce § 19 (1) Orgány obce jsou a) místní národní výbor, b) předseda místního národního výboru. (2) Místní národní výbor může zřídit a zrušit podle potřeby stálé nebo dočasné výkonné, kontrolní a poradní orgány, zejména radu a komise místního národního výboru a určuje jim náplň práce; může zřídit a zrušit i další své orgány a útvary, pokud tak stanoví zvláštní zákon. § 20 (1) Místní národní výbor je zastupitelský sbor obce složený z poslanců zvolených v přímých volbách obyvateli obce. Volební pravidla upravuje zvláštní předpis. Funkční období místního národního výboru končí složením slibu poslanců nově zvoleného místního národního výboru na čtyři roky. (2) Funkce poslance je neslučitelná s funkcí a) předsedy místního národního výboru, b) zaměstnance obce, v níž byl zvolen; to neplatí, jestliže zaměstnanec obce je dlouhodobě uvolněn pro výkon funkce poslance, c) statutárního orgánu rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace zřízené obcí, ve které byl zvolen, d) podle zvláštního zákona. (3) Počet poslanců na celé volební období určí před volbami místní národní výbor podle počtu obyvatel obce takto: a) do 40 obyvatel obce 3 poslanci, b) od 41 do 500 obyvatel obce 3 až 5 poslanců, c) od 501 do 1 000 obyvatel obce 5 až 7 poslanců, d) od 1 001 do 3 000 obyvatel obce 7 až 9 poslanců, e) od 3 001 do 5 000 obyvatel obce 9 až 11 poslanců, f) od 5 001 do 10 000 obyvatel obce 11 až 13 poslanců, g) od 10 001 do 20 000 obyvatel obce 13 až 19 poslanců,


h) od 20 001 do 50 000 obyvatel obce 15 až 25 poslanců, i) od 50 001 do 100 000 obyvatel obce 19 až 31 poslanců, j) nad 100 000 obyvatel obce 23 až 41 poslanců. (4) Místní národní výbor rozhoduje o základních otázkách života obce, zejména je mu vyhrazena a) určovat zásady hospodaření a nakládání s majetkem obce a s majetkem státu, který užívá, schvalovat nejdůležitější úkony týkající se tohoto majetku a kontrolovat hospodaření s ním, b) schvalovat rozpočet obce a jeho změny, kontrolovat jeho čerpání a schvalovat závěrečný účet obce, prohlásit dobrovolnou sbírku a stanovit její podmínky, schvalovat emisi komunálních dluhopisů, schvalovat smlouvu uzavřenou podle § 40 odst. 1, rozhodovat o přijetí úvěru nebo půjčky, o převzetí záruky za poskytnutí návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu; v rozsahu určeném místním národním výborem může změny rozpočtu vykonávat předseda místního národního výboru, c) schvalovat územní plán obce nebo její části a koncepce rozvoje jednotlivých oblastí života obce, d) rozhodovat o zavedení a zrušení místní daně a ukládat místní poplatek, e) určovat náležitosti místní daně nebo místního poplatku, f) vyhlašovat místní referendum o nejdůležitějších otázkách života a rozvoje obce a svolávat shromáždění obyvatel obce, g) usnášet se na nařízeních, h) schvalovat dohody o mezinárodní spolupráci a členství obce v mezinárodním sdružení podle § 47 odst. 1, i) určit plat předsedy místního národního výboru podle zvláštního zákona a určit nejpozději 90 dní před volbami na celé funkční období rozsah výkonu funkce předsedy místního národního výboru; změnit během funkčního období na návrh předsedy místního národního výboru rozsah výkonu jeho funkce, j) volit a odvolávat hlavního kontrolora obce (dále jen "hlavní kontrolor"), určit rozsah výkonu funkce hlavního kontrolora a jeho plat, schvalovat odměnu hlavnímu kontrolorovi, k) schvalovat statut obce, jednací řád místního národního výboru a zásady odměňování poslanců, l) zřizovat, rušit a kontrolovat rozpočtové a příspěvkové organizace obce a na návrh předsedy místního národního výboru jmenovat a odvolávat jejich vedoucích (ředitelů), zakládat a rušit obchodní společnosti a jiné právnické osoby a schvalovat zástupců obce do jejich statutárních a kontrolních orgánů, jakož i schvalovat majetkovou účast obce v právnické osobě, m) schvalovat sdružování obecních prostředků a činností a účast ve sdruženích, jakož i vytvoření společného regionálního nebo zájmového fondu, n) zřizovat a rušit orgány potřebné na samosprávu obce a určovat náplň jejich práce, o) udělovat čestné občanství obce, obecní vyznamenání a ceny, p) stanovit erb obce, vlajku obce, pečeť obce, případně znělku obce, q) vydávat souhlas s přičlenění obce podle § 6 odst. 1. § 21 (1) Místní národní výbor vyhlásí místní referendum, pokud jde o a) sloučení obcí, rozdělení nebo zrušení obce, jakož i změnu názvu obce, b) odvolání předsedy místního národního výboru, c) petici skupiny obyvatel obce alespoň 30% oprávněných voličů, d) změnu označení obce nebo e) pokud tak stanoví zvláštní zákon.


(2) Místní národní výbor vyhlásí místní referendum o rozdělení obce podle odstavce 1 písm. a) , pokud jsou splněny podmínky rozdělení uvedené v tomto zákoně. (3) Petici podle odstavce 1 písm. c) ověřují alespoň tři poslanci určení místním národním výborem, kteří nemohou být členy petičního výboru, a předseda místního národního výboru; předseda místního národního výboru neověřuje petici podanou podle § 25 odst. 3 písm. a). Pokud petice splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem a pokud jde o rozdělení obce, i náležitosti podle odstavce 2, místní národní výbor vyhlásí místní referendum tak, aby se uskutečnilo do 90 dnů od doručení petice obci; to platí i v případě petice podle § 25 odst. 3 písm. a). (4) Místní národní výbor může prohlásit místní referendum i před rozhodnutím o dalších důležitých věcech samosprávy obce. (5) Místní národní výbor vyhlásí místní referendum podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) a odstavce 4 tak, aby se uskutečnilo do 90 dnů od schválení usnesení o vyhlášení místního referenda. (6) Po vyhlášení místního referenda místní národní výbor neprodleně zřídí na hlasování a sčítání hlasů komisi pro místní referendum a určí lhůtu na její první zasedání. (7) Obec nejpozději 15 dnů před dnem konání místního referenda zveřejní vyhlášení místního referenda na úřední desce obce a na webovém sídle obce, jakož i jiným způsobem, který určí místní národní výbor. Oznámení o vyhlášení místního referenda obsahuje a) datum schválení usnesení místního národního výboru o vyhlášení místního referenda nebo datum doručení petice, b) otázku nebo otázky, které se obyvatelům obce předkládají na rozhodnutí, c) místo, datum a čas konání místního referenda, d) způsob úpravy hlasovacího lístku. (8) Výsledky místního referenda jsou platné, pokud se na něm zúčastnila alespoň polovina oprávněných voličů a pokud bylo rozhodnutí přijato nadpoloviční většinou platných hlasů účastníků místního referenda. Obec vyhlásí výsledky místního referenda do tří dnů od doručení zápisu o výsledcích hlasování na úřední desce obce a na webovém sídle obce. § 22 Místní národní výbor nebo předseda místního národního výboru může svolat shromáždění obyvatel obce nebo její části na projednání věcí územní samosprávy, pokud § 6 odst. 2 nestanoví jinak. § 23 (1) Místní národní výbor zasedá podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. Pokud požádá o svolání zasedání místního národního výboru alespoň třetina poslanců, předseda místního národního výboru svolá zasedání místního národního výboru tak, aby se uskutečnilo do 15 dnů od doručení žádosti na jeho jednání. Ustavující zasedání místního národního výboru svolá předseda místního národního výboru zvolen v předchozím volebním období tak, aby se uskutečnilo do 30 dnů od provedení voleb. Místní národní výbor zasedá v obci, v níž bylo zvoleno. (2) Jestliže předseda místního národního výboru nesvolá zasedání místního národního výboru podle odstavce 1 věty první, svolá ho místopředseda místního národního výboru nebo jiný poslanec pověřený místním národním výborem. Pokud předseda místního národního výboru není přítomen nebo odmítne vést takto svoláno zasedání místního národního výboru, vede ho ten, kdo svolal místní národní výbor. (3) Jestliže předseda místního národního výboru nesvolá zasedání místního národního výboru podle odstavce 1 druhé věty, zasedání místního národního výboru se uskuteční 15. pracovní den od doručení žádosti na jeho jednání. Pokud předseda místního národního výboru nesvolá zasedání místního národního výboru podle odstavce 1 třetí věty, zasedání místního národního výboru se uskuteční 30. pracovní den od provedení voleb. Pokud předseda


místního národního výboru není přítomen nebo odmítne vést takto svoláno zasedání místního národního výboru, vede ho místopředseda místního národního výboru; pokud není přítomen nebo odmítne vést zasedání místního národního výboru, vede ho jiný poslanec pověřený místním národním výborem. (4) Návrh programu zasedání místního národního výboru se zveřejňuje na úřední desce obce a na webovém sídle obce alespoň tři dny před zasedáním místního národního výboru. (5) Místní národní výbor schvaluje návrh programu zasedání na začátku zasedání. Nejprve se hlasuje o bodech návrhu programu podle odstavce 4. Pro změnu návrhu programu zasedání místního národního výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Pokud předseda místního národního výboru odmítne dát hlasovat o návrhu programu zasedání místního národního výboru nebo o jeho změně, ztrácí právo vést zasedání místního národního výboru, které dále vede místopředseda místního národního výboru. Pokud místopředseda místního národního výboru není přítomen nebo odmítne vést zasedání místního národního výboru, vede ho jiný poslanec pověřený místním národním výborem. (6) Jestliže na zasedání místního národního výboru požádá v souvislosti s projednávaným bodům programu o slovo poslanec, slovo se mu udělí. Pokud předseda místního národního výboru neudělí slovo poslanci, ztrácí právo vést zasedání místního národního výboru, které dále vede místopředseda místního národního výboru. Pokud místopředseda místního národního výboru není přítomen nebo odmítne vést zasedání místního národního výboru, vede ho jiný poslanec pověřený místním národním výborem. (7) Místní národní výbor jedná vždy ve sboru. Způsobilé jednat a usnášet je tehdy, pokud je přítomna nadpoloviční většina všech poslanců. K přijetí usnesení místního národního výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců, pokud část věty za středníkem, odstavec 5, § 24 odst. 8, § 32 odst. 3 a 10, § 41 odst. 4 a § 42 odst. 5 nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; přijetí nařízení je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných poslanců. (8) Jednání místního národního výboru jsou zásadně veřejné. Místní národní výbor prohlásí jednání vždy za neveřejné, jestliže předmětem jednání jsou informace nebo věci chráněné podle zvláštních zákonů; to neplatí, pokud je předmětem jednání místního národního výboru a) použití veřejných prostředků na platy, odměny a jiné náležitosti spojené s výkonem funkce orgánů obce, členy orgánů obce, zaměstnance obce nebo osob, které vykonávají za úplatu činnost pro obec, b) nakládání s majetkem ve vlastnictví obce, zejména převod vlastnictví k majetku ve vlastnictví obce, nabytí majetku do vlastnictví obce nebo přenechání majetku obce do užívání jiným osobám. (9) Jestliže na jednání požádá o slovo poslanec Sněmu Moravskoslezské republiky, zástupce vlády nebo jiného státního orgánu, slovo se mu udělí. Může se udělit i kterémukoliv obyvateli obce. (10) Nařízení a usnesení místního národního výboru podepisuje předseda místního národního výboru nejpozději do 10 dnů od jejich schválení místním národním výborem. (11) Podrobná pravidla o jednání místního národního výboru upraví jednací řád místního národního výboru. Předseda místního národního výboru § 24 (1) Představitelem obce a nejvyšším výkonným orgánem obce je předseda místního národního výboru. Funkce předsedy místního národního výboru je veřejná funkce. Funkční období předsedy místního národního výboru skončí složením slibu nově zvoleného předsedy místního národního výboru. Způsob volby předsedy místního národního výboru upravuje zvláštní zákon.


(2) Předseda místního národního výboru skládá slib, který zní: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu řádně plnit své povinnosti, chránit zájmy obce a Moravskoslezské republiky. Ústavu Moravskoslezské republiky, ústavní zákony, zákony a ostatní obecně závazné právní předpisy budu při výkonu své funkce předsedy místního národního výboru uplatňovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. (3) Funkce předsedy místního národního výboru je neslučitelná s funkcí a) poslance, b) zaměstnance obce, v níž byl zvolen; to neplatí, jestliže zaměstnanec obce je dlouhodobě uvolněn pro výkon funkce předsedy místního národního výboru, c) statutárního orgánu rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace zřízené obcí, ve které byl zvolen, d) předsedy oblastního národního výboru, e) vedoucího zaměstnance orgánu státní správy, f) podle zvláštního zákona. (4) Předseda místního národního výboru a) svolává a vede zasedání místního národního výboru a rady místního národního výboru, pokud tento zákon nestanoví jinak, a podepisuje jejich usnesení, b) vykonává obecní správu, c) zastupuje obec ve vztahu ke státním orgánům, k právnickým a fyzickým osobám, d) vydává pracovní řád, organizační řád kanceláře místního národního výboru a řád odměňování zaměstnanců obce; informuje místní národní výbor o vydání a změnách organizačního řádu kanceláře místního národního výboru, e) rozhoduje ve všech věcech správy obce, které nejsou zákonem nebo statutem obce vyhrazeny místnímu národnímu výboru. (5) Předseda místního národního výboru je statutárním orgánem obce. předseda místního národního výboru může rozhodováním o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy písemně pověřit zaměstnance obce. Pověřený zaměstnanec obce rozhoduje jménem obce v rozsahu vymezeném v písemném pověření. (6) Předseda místního národního výboru může pozastavit výkon usnesení místního národního výboru, pokud se domnívá, že odporuje zákonu nebo je pro obec zjevně nevýhodné tak, že ho nepodepíše ve lhůtě podle § 23 odst. 10 . (7) Ustanovení odstavce 6 se nevztahuje na usnesení o volbě a odvolání hlavního kontrolora a na usnesení o vyhlášení místního referenda o odvolání předsedy místního národního výboru. (8) Jestliže byl výkon usnesení místního národního výboru podle odstavce 6 pozastaven, může místní národní výbor toto usnesení třípětinovou většinou všech poslanců potvrdit; pokud místní národní výbor usnesení nepotvrdí do tří měsíců od jeho schválení, usnesení pozbývá platnosti. Výkon potvrzeného usnesení předseda místního národního výboru nemůže pozastavit. (9) Platové poměry předsedy místního národního výboru upravuje zvláštní zákon. (10) Předseda místního národního výboru si prohlubuje znalosti potřebné k vykonávání funkce předsedy místního národního výboru. § 25 (1) Mandát předsedy místního národního výboru zaniká a) odmítnutím slibu nebo složením slibu s výhradou, b) uplynutím funkčního období, c) vzdáním se mandátu, d) pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo právoplatným odsouzením za trestný čin, pokud výkon trestu odnětí svobody nebyl podmíněně odložen, e) zbavením způsobilosti k právním úkonům nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,


f) vyhlášením výsledku místního referenda o odvolání předsedy místního národního výboru, kterým se rozhodlo o odvolání předsedy místního národního výboru, g) změnou trvalého pobytu mimo území obce; ve městech se samosprávou městských částí i v případě změny trvalého pobytu mimo území městské části, v níž vykonává funkci, h) v případech podle § 24 odst. 3, pokud předseda místního národního výboru do 30 dnů ode dne vzniku neslučitelnosti funkcí neprovede právní úkon k odstranění neslučitelnosti, i) smrtí, j) zrušením obce. (2) Vzdání se mandátu předsedy místního národního výboru se musí udělat písemně a jeho účinky nastávají dnem uvedeným v tomto písemném úkonu, nejdříve však dnem doručení obecnímu úřadu. Vzdání se mandátu nelze vzít zpět. (3) Místní národní výbor a) vyhlásí místní referendum o odvolání předsedy místního národního výboru, pokud to peticí požaduje alespoň 30% oprávněných voličů, b) může vyhlásit místního referenda o odvolání předsedy místního národního výboru, jestliže nepřítomnost nebo nezpůsobilost předsedy místního národního výboru na výkon funkce trvá déle než šest měsíců. (4) Předseda místního národního výboru je povinen skutečnosti podle odstavce 1 písm. d), g) a h) neprodleně písemně oznámit obci. § 26 (1) Předsedu místního národního výboru zastupuje místopředseda místního národního výboru, jehož zpravidla na celé funkční období pověří zastupováním předseda místního národního výboru do 60 dnů od složení slibu předsedy místního národního výboru; pokud tak neučiní, zástupce předsedy místního národního výboru zvolí místní národní výbor. Místopředseda místního národního výboru může být jen poslanec. Pokud obec má více než 20 000 obyvatel, předseda místního národního výboru může pověřit zastupováním dvou zástupců předsedy místního národního výboru, přičemž určí jejich pořadí. předseda místního národního výboru může zástupce předsedy místního národního výboru kdykoliv odvolat. Pokud předseda místního národního výboru odvolá zástupce předsedy místního národního výboru, pověří zastupováním dalšího poslance do 60 dnů od odvolání zástupce předsedy místního národního výboru. (2) Jestliže je v obci zřízena rada místního národního výboru, místopředseda místního národního výboru je jejím členem. (3) Místopředseda místního národního výboru zastupuje starostu v rozsahu určeném starostou v písemném pověření. (4) Jestliže zanikne mandát předsedy místního národního výboru před uplynutím funkčního období, plní úkoly předsedy místního národního výboru v plném rozsahu místopředseda místního národního výboru; pokud jsou pověřeni zastupováním dva zástupci předsedy místního národního výboru, plní tyto úkoly v pořadí, ve kterém byli pověřeni za zástupců předsedy místního národního výboru. Zastupování skončí složením slibu nově zvoleného předsedy místního národního výboru. (5) Zástupci předsedy místního národního výboru, který plní úkoly předsedy místního národního výboru podle odstavce 4, patří plat podle zvláštního zákona. § 27 (1) Místní národní výbor může zřídit radu místního národního výboru. Rada místního národního výboru je složena z poslanců, kterých volí místní národní výbor na celé funkční období. Radu místního národního výboru a její členy může místní národní výbor kdykoli odvolat. Způsob voleb upravuje jednací řád místního národního výboru.


(2) Počet členů rady místního národního výboru tvoří nejvíce třetinu počtu poslanců. Ve složení rady místního národního výboru se přihlíží k zastoupení politických stran, politických hnutí a nezávislých poslanců v místním národním výboru. (3) Rada místního národního výboru je iniciativním, výkonným a kontrolním orgánům místního národního výboru. Plní úkoly podle rozhodnutí místního národního výboru. Zároveň plní funkci poradního orgánu předsedy místního národního výboru. (4) Rada místního národního výboru se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce. Její zasedání svolává a vede předseda místního národního výboru nebo místopředseda místního národního výboru, pokud tak neučiní předseda místního národního výboru. (5) Rada místního národního výboru je způsobilá jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů rady. K přijetí usnesení rady místního národního výboru je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. (1) (2) (3) (4)

§ 28 Místní národní výbor může zřizovat komise jako své stálé nebo dočasné poradní, iniciativní a kontrolní orgány. Komise jsou složeny z poslanců a z dalších osob zvolených místním národním výborem. Složení a úkoly komisí vymezuje místní národní výbor. Členovi komise, který není poslanec, lze poskytnout odměnu v kalendářním roce nejvíce jednu polovinu měsíčního platu předsedy místního národního výboru bez zvýšení podle příslušné platové skupiny; to se vztahuje i na člena výboru městské části, který není poslanec.

§ 29 (1) Kancelář místního národního výboru zabezpečuje organizační a administrativní věci místního národního výboru a předsedy místního národního výboru, jakož i orgánů zřízených místním národním výborem. (2) Kancelář místního národního výboru zejména a) zajišťuje písemnou agendu orgánů obce a orgánů místního národního výboru a je podatelnou a výpravné písemností obce, b) zajišťuje odborné podklady a jiné písemnosti na jednání místního národního výboru rady místního národního výboru a komisí, c) vypracuje písemné vyhotovení rozhodnutí obce, d) provádí nařízení, usnesení místního národního výboru a rozhodnutí obce. (3) Práci kanceláře místního národního výboru řídí předseda místního národního výboru. (4) V obcích s větším počtem zaměstnanců může být zřízena funkce přednosty kanceláře místního národního výboru. (5) Organizaci kanceláře místního národního výboru, počet zaměstnanců a jejich pracovní činnosti stanoví organizační řád kanceláře místního národního výboru. § 30 (1) Jestliže je v obci zřízena funkce přednosty kanceláře místního národního výboru, kancelář místního národního výboru vede a jeho práci organizuje přednosta. Přednosty jmenuje a odvolává předseda místního národního výboru. (2) Přednosta kanceláře místního národního výboru je zaměstnancem obce, který odpovídá za svou činnost předsedovi místního národního výboru. Spolu s ním podepisuje zápisy ze zasedání místního národního výboru. (3) Přednosta kanceláře místního národního výboru se účastní zasedání místního národního výboru a rady místního národního výboru s hlasem poradním. § 31


(1) Hlavního kontrolora volí a odvolává místní národní výbor. Hlavní kontrolor je zaměstnancem obce a pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti ostatního vedoucího zaměstnance podle zvláštního předpisu. Hlavní kontrolor nesmí bez souhlasu místního národního výboru podnikat nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost a být členem řídících, kontrolních nebo dozorčích orgánů právnických osob, které vykonávají podnikatelskou činnost. Toto omezení se nevztahuje na vědeckou činnost, pedagogickou činnost, lektorskou činnost, přednáškovou činnost, překladatelskou činnost, publicistickou činnost, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku nebo správu majetku svých nezletilých dětí. Kontrolní činnost vykonává nezávisle a nestranně v souladu se základními pravidly kontrolní činnosti. (2) Funkce hlavního kontrolora je neslučitelná s funkcí a) poslance, b) předsedy místního národního výboru, c) člena orgánu právnické osoby, jejíž zřizovatelem nebo zakladatelem je obec, d) jiného zaměstnance obce, e) podle zvláštního zákona. (1) (2)

(3)

(4) (5) (6) (7)

(8)

§ 32 Kvalifikačním předpokladem na funkci hlavního kontrolora je dokončené alespoň úplné střední vzdělání. Den konání volby hlavního kontrolora vyhlásí místní národní výbor na úřední desce a způsobem v místě obvyklým nejméně 40 dnů před dnem konání volby tak, aby se volba provedena během posledních 60 dní funkčního období dosavadního hlavního kontrolora. Kandidát na funkci hlavního kontrolora musí předat svou písemnou přihlášku nejpozději 14 dní před dnem konání volby na obecním úřadě. Součástí přihlášky je i doklad o vzdělání a údaje potřebné k vyžádání výpisu z rejstříku trestů. Údaje podle třetí věty obec neprodleně zašle v elektronické podobě prostřednictvím elektronické komunikace Generální prokuratuře Moravskoslezské republiky na vydání výpisu z rejstříku trestů. Pro zvolení hlavního kontrolora je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Pokud ani jeden z kandidátů takovou většinu nezískal, místní národní výbor ještě na téže schůzi provede druhé kolo voleb, do kterého postoupí dva kandidáti, kteří získali v prvním kole voleb největší počet platných hlasů. V případě rovnosti hlasů do druhého kola voleb postupují všichni kandidáti s největším počtem platných hlasů. Ve druhém kole voleb je zvolen ten kandidát, který získal největší počet platných hlasů. Při rovnosti hlasů v druhém kole voleb se rozhoduje losem. Další podrobnosti o způsobu a provedení volby hlavního kontrolora a náležitosti přihlášky ustanoví obec usnesením. Jestliže výkon funkce hlavního kontrolora zaniká způsobem podle odstavce 8 písm. a), b) nebo d), vyhlásí zastupitelstvo nové volby hlavního kontrolora tak, aby se konaly nejpozději do 60 dnů ode dne skončení výkonu funkce hlavního kontrolora. Hlavního kontrolora volí místní národní výbor na šest let. Jeho funkční období začíná dnem, který je určen jako den nástupu do práce. Hlavnímu kontrolorovi vzniká po zvolení nárok na uzavření pracovní smlouvy s obcí. Pracovní poměr lze dohodnout i na částečný úvazek, jehož délku určí místní národní výbor před vyhlášením volby kontrolora. Předseda místního národního výboru je povinen s právoplatně zvoleným hlavním kontrolorem uzavřít pracovní smlouvu nejpozději v den následující po dni skončení funkčního období předchozího hlavního kontrolora. Den nástupu do práce se určí na den následující po dni skončení funkčního období předchozího hlavního kontrolora. Výkon funkce hlavního kontrolora zaniká a) vzdáním se funkce, b) odvoláním z funkce, c) uplynutím jeho funkčního období,


d) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, e) dnem právní moci rozsudku, jímž byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, f) dnem právní moci rozsudku, jímž byl odsouzen za úmyslný trestný čin nebo pravomocně odsouzen za trestný čin, pokud výkon trestu odnětí svobody nebyl podmíněně odložen, g) dnem, kdy začal vykonávat funkci podle § 31 odst. 2 . (9) Místní národní výbor může odvolat hlavního kontrolora z funkce, pokud a) opakovaně nebo zvlášť hrubým způsobem poruší povinnosti zaměstnance nebo vedoucího zaměstnance, b) hrubě nebo opakovaně zanedbává povinnosti vyplývající z jeho funkce a byl na to alespoň jednou písemně upozorněn místním národním výborem, c) uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení podaném podle § 31 odst. 1 nebo v údajích o svých majetkových poměrech. (10) Na odvolání hlavního kontrolora z funkce je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. (11) Dnem zániku výkonu funkce hlavního kontrolora zaniká i jeho pracovní poměr. § 33 Hlavní kontrolor může vykonávat kontrolní činnost pro několik obce. Hlavního kontrolora volí a odvolává místní národní výbor každé obce, ve které hlavní kontrolor má vykonávat kontrolní činnost. § 34 (1) Plat hlavního kontrolora je součin průměrné měsíční mzdy zaměstnance v hospodářství Moravskoslezské republiky za předchozí kalendářní rok a koeficientu podle počtu obyvatel obce k 31. prosinci předchozího kalendářního roku podle údajů Statistického úřadu Moravskoslezské republiky, který je v obci a) do 500 obyvatel 1,15 b) od 501 do 1 000 obyvatel 1,28 c) od 1 001 do 3 000 obyvatel 1,54 d) od 3 001 do 5 000 obyvatel 1,68 e) od 5 001 do 10 000 obyvatel 1,82 f) od 10 001 do 20 000 obyvatel 1,96 g) od 20 001 do 50 000 obyvatel 2,24 h) od 50 001 do 100 000 obyvatel 2,47 i) nad 100 000 obyvatel 2,78. (2) Jestliže má hlavní kontrolor obce dohodnutý pracovní poměr na částečný úvazek, jeho plat se stanoví podle odstavce 1 v závislosti na délce pracovní doby. (3) Jestliže hlavní kontrolor obce vykonává činnost pro několik obce, každá obec mu určí plat podle odstavce 1 v závislosti na délce dohodnutého pracovního času. (4) Plat hlavního kontrolora obce je zaokrouhlován na celé kiráty směrem nahoru. (5) Místní národní výbor může hlavnímu kontrolorovi schválit měsíční odměnu až do výše 30% z měsíčního platu hlavního kontrolora podle odstavce 1 . (6) Na základě dohody obcí mohou místní národní výbory schválit měsíční odměnu hlavnímu kontrolorovi, který vykonává kontrolní činnost pro několik obce, až do výše 30% z jeho měsíčního platu určeného podle odstavce 3. § 35 (1) Kontrolní činností se rozumí kontrola zákonnosti, účinnosti, hospodárnosti a efektivnosti při hospodaření a nakládání s majetkem a majetkovými právy obce, jakož i s majetkem, který obec užívá podle zvláštních předpisů, kontrola příjmů, výdajů a finančních operací obce,


kontrola vyřizování stížností a petic, kontrola dodržování obecně závazných právních předpisů, včetně nařízení obce, kontrola plnění usnesení místního národního výboru, kontrola dodržování interních předpisů obce a kontrola plnění dalších úkolů stanovených zvláštními předpisy. (2) Kontrolní činnosti podle tohoto zákona podléhá a) kancelář místního národního výboru, b) rozpočtové a příspěvkové organizace zřízené obcí, c) právnické osoby, v nichž má obec majetkovou účast, a jiné osoby, které nakládají s majetkem obce nebo kterým byl majetek obce přenechán k užívání, a to v rozsahu dotýkající se tohoto majetku, d) osoby, kterým byly poskytnuty z rozpočtu obce účelové dotace nebo návratné finanční výpomoci, zda nenávratné finanční výpomoci podle zvláštního předpisu v rozsahu nakládání s těmito prostředky. (3) Kontrolní činnost podle odstavce 1 se nevztahuje na řízení, ve kterém v oblasti veřejné správy obec rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických a právnických osob. § 36 Hlavní kontrolor při výkonu kontrolní činnosti postupuje podle pravidel, která stanoví zvláštní zákon. Další podrobnosti o pravidlech kontrolní činnosti může stanovit obec usnesením. § 37 (1) Hlavní kontrolor a) provádí kontrolu v rozsahu ustanovení § 35, b) předkládá místnímu národnímu výboru jednou za šest měsíců návrh plánu kontrolní činnosti, který musí být nejpozději 15 dní před projednáním v zastupitelstvu zveřejněn způsobem v obci obvyklým, c) vypracovává odborná stanoviska k návrhu rozpočtu obce a k návrhu závěrečného účtu obce před jeho schválením v místním národním výboru, d) předkládá zprávu o výsledcích kontroly přímo místnímu národnímu výboru na jeho nejbližším zasedání, e) předkládá místnímu národnímu výboru nejméně jednou ročně zprávu o kontrolní činnosti, a to do 60 dnů po uplynutí kalendářního roku, f) spolupracuje se státními orgány ve věcech kontroly hospodaření s prostředky přidělenými obci ze státního rozpočtu, g) vyřizuje stížnosti, pokud tak stanoví statut obce, h) je povinen provést kontrolu, pokud jej o to požádá místní národní výbor nebo předseda místního národního výboru, jestliže věc nesnese odkladu, i) plní další úkoly stanovené zvláštním zákonem. (2) Hlavní kontrolor se účastní zasedání místního národního výboru a rady místního národního výboru s hlasem poradním; může se rovněž podílet na zasedáních komisí zřízených místním národním výborem. (3) Hlavní kontrolor je oprávněn nahlížet do dokladů, jakož i do jiných dokumentů v rozsahu kontrolní činnosti podle § 35. (4) Hlavní kontrolor je povinen na požádání neprodleně zpřístupnit výsledky kontrol poslancům nebo předsedovi místního národního výboru. § 38 (1) Obec si může zřídit útvar hlavního kontrolora, který je součástí kanceláře místního národního výboru. (2) Útvar hlavního kontrolora řídí a za jeho činnost odpovídá hlavní kontrolor.


(3) Útvar hlavního kontrolora zajišťuje odborné, administrativní a organizační věci související s plněním úkolů hlavního kontrolora. § 39 Zřízení, postavení a úkoly místního sboru bezpečnosti upravuje zvláštní zákon. HLAVA TŘETÍ Spolupráce obcí § 40 (1) Obce mohou spolupracovat na základě smlouvy uzavřené na účel uskutečnění konkrétního úkolu nebo činnosti, na základě smlouvy o zřízení sdružení obcí, zřízením nebo založením právnické osoby podle zvláštního zákona. (2) Majetek, který obce získají na základě smlouvy uzavřené na účel uskutečnění konkrétního úkolu nebo činnosti, nebo z činnosti právnické osoby, kterou založili podle zvláštního zákona, stává se spoluvlastnictvím všech obcí, které jsou účastníky smlouvy. Podíl na majetku získaném společnou činností odpovídá částce vložených prostředků, pokud se obce nedohodnou jinak. (3) Spolupráce obcí se řídí zásadami zákonnosti, vzájemné výhodnosti a souladu s potřebami obyvatel obcí. Obce mají při vzájemné spolupráci stejné postavení. § 41 (1) Smlouva uzavřena na účel uskutečnění konkrétního úkolu nebo činnosti se uzavírá na určitý čas nebo na dobu neurčitou. Její předmětem nemůže být vznik právnické osoby. Smlouva musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. (2) Smlouva musí obsahovat a) označení účastníků smlouvy, b) vymezení předmětu smlouvy, c) vymezení doby, na kterou se uzavírá, d) práva a povinnosti účastníků smlouvy, e) podíl každé obce na majetku získaném společnou činností, f) způsob využití stavby, pokud je předmětem smlouvy, g) způsob odstoupení od smlouvy a vypořádání majetkových a finančních závazků. (3) Jestliže je předmětem smlouvy zřízení společné kanceláře místního národního výboru, smlouva musí obsahovat a) určení sídla společné kanceláře místního národního výboru; pokud společná kancelář místního národního výboru zabezpečuje přenesen výkon státní správy pro obec, která ho provádí podle zvláštního předpisu i pro jiné obce, je jeho sídlem tato obec, b) způsob financování jeho nákladů a jeho organizaci, c) určení předsedy místního národního výboru, který bude statutárním orgánem v majetkoprávních věcech společné kanceláře místního národního výboru a v pracovněprávních věcech zaměstnanců ve společné kanceláři místního národního výboru. (4) K platnosti smlouvy je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců každé obce, která je účastníkem smlouvy. Za závazky vzniklé vůči třetím osobám ze smlouvy uzavřené na účel uskutečnění konkrétního úkolu nebo činnosti účastníci smlouvy odpovídají společně a nerozdílně, pokud smlouva nestanoví jinak. (5) Obec, která je sídlem společné kanceláře místního národního výboru, předkládá zprávu o činnosti a hospodaření společné kanceláře místního národního výboru ministerstvu do 31. března za dva předchozí kalendářní roky; obsah zprávy určí ministerstvo v součinnosti s Ministerstvem financí Moravskoslezské republiky a zveřejní na svém webovém sídle.


§ 42 (1) Obce mohou zřizovat sdružení obcí. (2) Sdružení obcí je právnická osoba. (3) Sdružení obcí vzniká dnem registrace v rejstříku sdružení obcí župním národním výborem v sídle oblasti. (4) Předmětem činnosti sdružení obcí je zejména oblast sociálních věcí, péče o životní prostředí (především shromažďování, odvoz a zpracování komunálního odpadu, odvádění a čištění odpadních vod), místní doprava, oblast školství, kultury a místní cestovní ruch; svou činností sdružení obcí napomáhá vytvářet podmínky pro plnění úkolů obcí, jakož i úkolů vyššího územního celku. (5) K platnosti smlouvy o zřízení sdružení obcí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců každé obce, která je účastníkem smlouvy. Součástí smlouvy o zřízení sdružení obcí jsou jeho stanovy. § 43 (1) Návrh na registraci sdružení obcí se podává župnímu národnímu výboru v sídle oblasti, v jehož územním obvodu se nachází sídlo sdružení. (2) K návrhu na registraci se přikládají tyto doklady: a) smlouva o zřízení sdružení obcí podepsána předsedy místního národního výboru všech obcí, které se stávají členy sdružení obcí, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla, adresy trvalého pobytu, funkce a názvu obce, b) usnesení o schválení smlouvy obcemi, které jsou její účastníky, c) oznámení o tom, kdo je zmocněncem oprávněným jednat jménem sdružení obcí, d) stanovy sdružení, v nichž se uvádí e) název sdružení obcí, f) sídlo, g) předmět činnosti, h) orgány sdružení obcí, způsob jejich ustanovení, určení orgánů oprávněných jednat jménem sdružení obcí, i) zásady hospodaření, j) způsob zrušení, naložení s majetkem a vypořádání všech závazků sdružení obcí, k) jméno, příjmení a adresa osoby zmocněné k podání návrhu na registraci sdružení obcí. (3) Název sdružení obcí se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území Moravskoslezské republiky, a musí obsahovat slova "sdružení obcí". (4) Jestliže návrh na registraci nemá náležitosti podle odstavců 2 a 3 nebo pokud údaje v něm uvedené jsou neúplné nebo nepřesné, župní národní výbor v sídle oblasti určí lhůtu nejvýše 10 dnů k odstranění nedostatků návrhu a řízení přeruší. Pokud navrhovatel nedostatky návrhu na registraci ve stanovené lhůtě neodstraní, župní národní výbor v sídle oblasti řízení zastaví. § 44 (1) Župní národní výbor v sídle oblasti registraci odmítne, jestliže z předložené smlouvy nebo ze stanov vyplývá, že činnost sdružení obcí není v souladu a) s Ústavou Moravskoslezské republiky, ústavními zákony, se zákony a s mezinárodními smlouvami, kterými je Moravskoslezské republika vázána, nebo s veřejným zájmem, b) s § 43 odst. 4. (2) O odmítnutí registrace rozhodne župní národní výbor v sídle oblasti do 30 dnů od zahájení řízení. (3) Jestliže správní soud zruší rozhodnutí o odmítnutí registrace sdružení obcí, den moci rozhodnutí správního soudu je dnem registrace sdružení obcí. Župní národní výbor v sídle oblasti na vyžádání zašle jedno vyhotovení stanov představitele sdružení obcí, na němž vyznačí den registrace.


(4) Jestliže představitele sdružení obcí nebylo do 60 dnů od zahájení řízení doručeno rozhodnutí župního národního výboru v sídle oblasti o odmítnutí registrace, sdružení obcí nabývá právní subjektivitu dnem následujícím po uplynutí této lhůty; tento den je dnem registrace. Župní národní výbor v sídle oblasti zašle představitele sdružení obcí jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace. (1) (2) (3) (4)

(5)

§ 45 Jestliže župní národní výbor v sídle oblasti nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede do 30 dnů od zahájení řízení registraci a v této lhůtě zašle zmocněnci sdružení obcí jedno vyhotovení stanov s vyznačením dne registrace. O registraci nevydává rozhodnutí. Vznik sdružení obcí jako právnické osoby, jeho název a sídlo oznámí župní národní výbor v sídle oblasti do 7 dnů od registrace Statistickému úřadu Moravskoslezské republiky; to platí i pro vznik sdružení obcí podle § 42 odst. 3 a 4. K řízení o registraci se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Župní národní výbor v sídle oblasti vede registr sdružení obcí. Registr sdružení obcí je veřejný seznam, do kterého se zapisují a) název a sídlo sdružení obcí, b) předmět činnosti sdružení obcí, c) názvy obcí, které jsou zakladateli sdružení obcí, d) orgán oprávněný jednat jménem sdružení obcí; jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu osoby, která vykonává tuto působnost, e) datum a číslo registrace sdružení obcí, f) datum a důvod zrušení sdružení obcí, g) vstup sdružení obcí do likvidace a ukončení likvidace; jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu likvidátora, h) prohlášení konkursu a ukončení konkurzního řízení nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku; jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu insolvenčního správce, i) datum a důvod výmazu sdružení obcí z registru sdružení obcí, j) změny údajů uvedených v písmenech a), b) a d). Údaje v registru sdružení obcí jsou účinné vůči každému dnem provedení zápisu.

§ 46 (1) Sdružení obcí se zrušuje a) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením obcí, b) pravomocným rozhodnutím župního národního výboru v sídle oblasti o jeho rozpuštění. (2) Při zrušení sdružení obcí podle odstavce 1 písm. a) jeho statutární orgán oznámí zrušení sdružení do 15 dnů příslušnému župnímu národnímu výboru v sídle oblasti. Při zrušení sdružení obcí podle odstavce 1 písm. b) župní národní výbor v sídle oblasti jmenuje likvidátora. (3) Jestliže župní národní výbor v sídle oblasti zjistí, že sdružení obcí vyvíjí činnost uvedenou v § 44 odst. 1, neprodleně jej na to upozorní a vyzve ho, aby do jednoho měsíce od doručení upozornění od takové činnosti upustilo. Pokud sdružení obcí v této činnosti po stanovené lhůtě pokračuje, župní národní výbor v sídle oblasti vydá rozhodnutí o jeho rozpuštění. (4) Správní žaloba proti rozhodnutí o rozpuštění sdružení obcí má odkladný účinek. (5) Sdružení obcí se zrušuje s likvidací kromě zrušení sdružení obcí sloučením s jiným sdružením obcí. Na likvidaci sdružení obcí se přiměřeně vztahuje zvláštní předpis. (6) Sdružení obcí zaniká dnem jeho výmazu z rejstříku sdružení obcí župním národním výborem v sídle oblasti. § 47


(1) Obec může v rozsahu své působnosti spolupracovat s územními a celky nebo s úřady jiných států vykonávajícími místní funkce. Má právo stát se členem mezinárodního sdružení územních celků nebo územních orgánů. (2) Dohoda nebo členství v mezinárodním sdružení nesmí být v rozporu s Ústavou Moravskoslezské republiky, ústavními zákony, se zákony as mezinárodními smlouvami, kterými je Moravskoslezská republika vázána, nebo s veřejným zájmem. (3) Jestliže je nutné zřídit dohodou zvláštní orgán, ten může mít pouze soukromoprávní povahu. (4) Jestliže o to obec požádá, župní národní výbor v sídle oblasti posoudí návrh dohody nebo členství v mezinárodním sdružení. Na požádání župního národního výboru v sídle oblasti jsou příslušné orgány státní správy povinné neprodleně poskytnout součinnost při vypracovávání stanoviska. (5) Obec zasílá stejnopis uzavřené dohody nebo dokladu o členství v mezinárodním sdružení župnímu národnímu výboru v sídle oblasti, který vede jejich evidenci. (6) Župní národní výbor v sídle oblasti podá na příslušný soud návrh na určení povinnosti obce vypovědět dohodu nebo členství v mezinárodním sdružení z důvodu jejich rozporu s odstavcem 2. HLAVA ČTVRTÁ Města (1)

(2) (3) (4)

(5) (6) (7) (8)

§ 48 Sněm Moravskoslezské republiky může vždy k 1. lednu na návrh vlády prohlásit za město obec, která (1) je hospodářským, administrativním a kulturním centrem nebo centrem cestovního ruchu, nebo lázeňským místem, (2) zajišťuje služby i pro obyvatele okolních obcí, (3) má zajištěné dopravní spojení s okolními obcemi, (4) má alespoň v části území městský charakter zástavby, (5) má nejméně 5 000 obyvatel. Obec lze prohlásit za město, i když nesplňuje podmínku počtu obyvatel, pokud je to opodstatněné vzhledem k splnění ostatních předpokladů uvedených v odstavci 1 . Návrh na prohlášení obce za město podává vláda Sněmu Moravskoslezské republiky na základě žádosti obce. Obec podává žádost o prohlášení obce za město prostřednictvím župního národního výboru v sídle oblasti; k žádosti přiloží územní plán obce a další dokumentaci o tom, že splňuje předpoklady uvedené v odstavci 1. Župní národní výbor v sídle oblasti postoupí žádost obce spolu se svým stanoviskem ministerstvu. Usnesení Sněmu Moravskoslezské republiky o prohlášení obce za město se zveřejňuje ve Zákoníku republiky Moravskoslezské. Na základě usnesení Sněmu Moravskoslezské republiky vláda vydá osvědčení o prohlášení obce za město. Po rozdělení obce vyhlášené za město Sněm Moravskoslezské republiky na návrh vlády usnesením odejme status města té z nových obcí, která přestala splňovat předpoklady uvedené v odstavci 1. Města spolu s názvem používají označení "město".

§ 49 (1) Právní postavení, územní uspořádání a orgány samosprávy měst s počtem obyvatel nad 200 000 upravuje zvláštní zákon. (2) Zvláštní postavení hlavního města Moravskoslezské republiky Olomouce, strukturu a postavení jeho orgánů upravuje zvláštní zákon.


§ 50 (1) Město může zřizovat v městských částech výbory. Členy výborů jsou všichni poslanci městského místního národního výboru zvolení v městské části; členy výborů mohou být i obyvatelé města s trvalým pobytem v městské části zvolení městským místním národním výborem. V čele výboru je předseda, kterým je člen výboru zvolen výborem. (2) Výbory v městských částech reprezentují obyvatele městské části a podílejí se na samosprávě města. (3) Oprávnění a povinnosti výboru při samosprávě města, vztahy výboru a místního národního výboru, strukturu výboru a další potřebné věci upraví statut města. § 51 (1) Městský národní výbor je orgánem samosprávy města. Na jeho postavení se vztahují ustanovení tohoto zákona o místním národním výboru. Kromě toho zastupitelstvo zejména a) rozhoduje o zřízení výborů v městských částech a o vymezení jejich oprávnění, b) stanoví erb města, vlajku města, pečeť města, případně znělku města, c) schvaluje statut města. (2) Představitelem města a jeho nejvyšším výkonným orgánem je primátor města. Na jeho postavení se vztahují ustanovení tohoto zákona o předsedovi místního národního výboru. Kromě toho primátor a) uchovává vlajku města a pečeť města, b) používá městské insignie. (3) Úkoly rady místního národního výboru a kanceláře místního národního výboru plní ve městech rada městského národního výboru a městský národní výbor. HLAVA PÁTÁ Poslanci § 52 (1) Poslanec je povinen zejména a) složit slib na prvním zasedání místního národního výboru, kterého se zúčastní, b) účastnit se zasedání místního národního výboru a jeho orgánů, do kterých byl zvolen, c) dodržovat statut obce, jednací řád místního národního výboru a zásady odměňování poslanců, d) obhajovat zájmy obce a jejích obyvatel, e) informovat na požádání voličů o své činnosti a činnosti místního národního výboru, f) prohlubovat si znalosti potřebné k výkonu funkce poslance. (2) Mandát poslance zaniká a) odmítnutím slibu nebo složením slibu s výhradou, b) uplynutím funkčního období, c) vzdáním se mandátu, d) pravomocným odsouzením za úmyslný trestný čin nebo právoplatným odsouzením za trestný čin, pokud výkon trestu odnětí svobody nebyl podmíněně odložen, e) zbavením způsobilosti k právním úkonům nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, f) změnou trvalého pobytu mimo území obce; ve městech se samosprávou městských částí i v případě změny trvalého pobytu mimo území městské části, v níž vykonává funkci, g) pokud během jednoho roku se nezúčastní ani jednou na zasedáních místního národního výboru, h) v případech podle § 20 odst. 2, pokud poslanec do 30 dnů ode dne vzniku neslučitelnosti funkcí neprovede právní úkon k odstranění neslučitelnosti, i) zrušením obce nebo j) smrtí.


(3) Mandát poslance zanikne vzdáním se pouze pokud vzdání se bylo učiněno ústně do protokolu nebo písemně; při písemném vzdání se mandátu jeho účinky nastávají doručením obecnímu úřadu. Vzdání se mandátu nelze vzít zpět. (4) Poslanec je povinen skutečnosti podle odstavce 2 písm. d), f) a h) neprodleně písemně oznámit obci. (5) Poslanec je oprávněn zejména a) předkládat místnímu národnímu výboru i ostatním orgánům návrhy, b) interpelovat předsedy místního národního výboru a členy rady místního národního výboru ve věcech týkajících se výkonu jejich práce, c) požadovat od ředitelů právnických osob založených nebo zřízených obcí vysvětlení ve věcech týkajících se jejich činnosti, d) požadovat informace a vysvětlení od fyzických a právnických osob, které vykonávají v obci podnikatelskou činnost, ve věcech týkajících se důsledků jejich podnikání v obci, e) účastnit se na prověrkách, na kontrolách, na vyřizování stížností a oznámení, které provádějí orgány obce, f) požadovat vysvětlení od státních orgánů ve věcech potřebných pro řádný výkon poslanecké funkce. (6) Funkce poslance se zásadně provádí bez přerušení pracovního nebo obdobného poměru. Poslanci náleží náhrada skutečných výdajů, které mu v souvislosti s výkonem funkce poslance vznikly, podle zvláštních předpisů platných pro zaměstnance v pracovním poměru. (7) Poslanec nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani nárocích vyplývajících z pracovního nebo obdobného poměru. Zaměstnavatelé umožňují poslancům výkon funkce podle zvláštních předpisů; to platí io členech komisí, kteří nejsou poslanci. Obec hradí zaměstnavatelem na požádání náhradu za vyplacenou náhradu mzdy nebo jiné odměny za práci. Poslancům, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném poměru, obec poskytuje náhradu ušlého výdělku. (8) Poslanci, který je dlouhodobě uvolněn ze zaměstnání pro výkon funkce zástupce předsedy místního národního výboru, patří plat od obce určený starostou podle věcné a časové náročnosti výkonu funkce, nejvíce ve výši 70% měsíčního platu předsedy místního národního výboru; jeho pracovní poměr v dosavadním zaměstnání zůstává zachován za podmínek podle zvláštního předpisu. Poslanec podle první věty se považuje pro účely tvorby a použití sociálního fondu, dovolené a cestovních náhrad za zaměstnance v pracovním poměru a obec se považuje za zaměstnavatele. Poslanci, který vykonává funkci zástupce předsedy místního národního výboru podle § 26 odst. 3 a není dlouhodobě uvolněn ze zaměstnání, patří měsíční odměna podle věcné a časové náročnosti výkonu funkce určená starostou, nejvíce ve výši 70% měsíčního platu předsedy místního národního výboru bez zvýšení podle příslušné platové skupiny. Tím není dotčena odměna podle odstavce 8. Na sociální pojištění a zdravotní pojištění poslance podle věty první a třetí věty se vztahují zvláštní předpisy. Plat určený podle první věty a odměnu určenou podle třetí věty obec zveřejní na webovém sídle obce do 30 dnů od jejich určení starostou. (9) Poslanci lze poskytnout odměnu zejména s ohledem na úkoly a časovou náročnost výkonu funkce podle zásad odměňování poslanců, nejvíce však v kalendářním roce jeden měsíční plat předsedy místního národního výboru bez zvýšení podle příslušné platové skupiny. Poslanci, který vykonává činnosti podle zvláštního předpisu, může nad rámec odměny podle věty první patřit další odměna určená v zásadách odměňování poslanců. § 53 Poslanec skládá slib, který zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu řádně plnit své povinnosti, chránit zájmy obce, dodržovat Ústavu Moravskoslezské republiky, ústavní zákony, zákony a ostatní obecně závazné právní předpisy, a při výkonu své funkce poslance místního národního výboru je budu uplatňovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“


HLAVA ŠESTÁ Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení § 54 (1) Jestliže obec rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni, odvolací orgán stanoví zvláštní předpis. (2) Jestliže Ústavní soud Moravskoslezské republiky vyhlásí volby do orgánu územní samosprávy za neplatné nebo zruší jejich výsledek, úkony orgánu územní samosprávy, jehož se rozhodnutí Ústavního soudu Moravskoslezské republiky týká, a které vykonal do rozhodnutí Ústavního soudu Moravskoslezské republiky, se považují za úkony provedené oprávněným orgánem. § 55 (1) Místní národní výbor se zřizuje v obcích, ve kterých má trvalý pobyt nejméně 10 občanů Moravskoslezské republiky. (2) V obcích, ve kterých nebyl zřízen místní národní výbor na základě odst. 1, vykonává jeho úkoly oblastní národní výbor. § 56 (1) Ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o označování ulic a jiných veřejných prostranství a o číslování budov. (2) Na rozhodování o názvech obcí a názvech částí obcí, o jiné změně území obce jako v § 4 odst. 3 a o určení popisného čísla a orientačního čísla se nevztahuje správní řád. § 57 Majetek obce, jeho nabývání, nakládání a hospodaření s ním upraví zvláštní zákony. § 58 Pokud se v tomto nebo zvláštním zákoně používá slovo "obec", rozumí se tím i město, pokud z tohoto zákona nebo ze zvláštního předpisu nevyplývá, že jejich ustanovení se vztahují pouze na obec nebo jen na město. § 59 (1) Obce, ve kterých hlavní kontrolor není zvolen, nebo obce, ve kterých nevykonává činnost hlavní kontrolor více obcí, zvolí hlavního kontrolora podle tohoto zákona ve lhůtě do 1. ledna 2024. předseda místního národního výboru je povinen s právoplatně zvoleným hlavním kontrolorem uzavřít pracovní smlouvu ve lhůtě 14 dnů ode dne volby. (2) Obec upraví jednací řád místního národního výboru v souladu s tímto zákonem do 30. září 2020. § 60 Zrušují se: 1. zákon č. 15/2019 ZRM, o národních výborech v zemi Moravské, 2. zákon č. 22/2019 ZRM, o národních výborech v zemi Slezské. § 61 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Šťasten v. r.

Profile for Moravskoslezská republika

Zákon o obecním zřízení (5/2020 ZRM)  

Zákon o obecním zřízení (5/2020 ZRM)  

Advertisement