Zbirka zákonu MR - č. 13/2017

Ročnik 2017

ZBIRKA ZÁKONU MORAVSKÉ REPÔBLIKÊ Částka 13

Ôveřéněná 18. srpna 2017 OBSAH:

29. Zákon o právô rodinním 30. Zákon o ochraně dítěte 31. Zákon o daňi z obratô 32. Zákon o daňi ze mzdê 33. Zákon o hlavňim městě Olomócê 34. Zákon o Moravské národní bance 35. Zákon o pravidlech hospodařeňi s rozpočtovima prostředkê Moravské repôblêkê (rozpočtová pravidla) 36. Zákon o státňim znakô a o státňi vlajce 37. Zákon o nabéváňi a pozbéváňi státňiho občanstvi Moravské repôblêkê

29 ZÁKON ze dne 18. srpna 2017 o právô roďinnim Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVŇI Manželstvi HLAVA PRVŇI Vzňik manželstvi §1 (1) Manželstvi se ôzavirá sóhlasnim prohlášeňim dvó osob před mistňim národňim véborem, že spolô vstôpôjó v manželstvi.

(2) Pokôd nebôde toto prohlášeňi snóbencu ôčêněno před mistňim národňim véborem, manželstvi nevzňikne. §2 (1) Manželstvi se ôzavirá před mistňim národňim véborem pověřenim vést matrikê pro obvod, v němž má jeden ze snóbencu bêdlêště.

(2) Ze závažnéch přičên lze však povolêt ôzavřeňi manželstvi před inim mistňim národňim véborem. §3 (1) Snóbencê só povinňi předložêt vépisê z rodné matrikê a iné potřebné dokladê a prohlásêt, že jim nésó známê okolnosťi, keré bê ôzavřeňi zaméšleného manželstvi vêlôčovalê, a že je jim znám zdravotňi stav jich obó.

(2) Do chce ôzavřit manželstvi nové, je nadto povinen prokázat, že jeho dřivějši manželstvi zaňiklo anebo bêlo prohlášeno za neplatné.

(3) Pokôd je opatřeňi potřebného dokladô spojeno s těžko překonatelnó překážkó, lze snóbence zprosťit povinnosťi doklad předložêt. §4 Manželstvi se ôzavirá veřéně a slavnostňim zpusobem v přitomnosťi dvó svědku. Mimo uřadovnô mistňiho národňiho véborô lze manželstvi ôzavřit jen ze závažnéch přičên. §5 Pokôd je život snóbence přimo ohrožen, muže bét manželstvi ôzavřeno před kerémkolê mistňim národňim véborem a neňi aňi třeba předložêt dokladê inak potřebné. aj v takovém připadě só však snóbencê povinňi prohlásêt, že jim nésó známê okolnosťi, keré bê zaméšlené manželstvi vêlôčovalê. §6 (1) Ze závažnéch přičên lze povolêt, abê prohlášeňi snóbence, že vstôpôje v manželstvi, ôčêňil jeho zmocněnec.

(2) Plná moc môsi bét dána pisemně a osoba, s keró má bét manželstvi ôzavřeno, môsi bét v ňi přesně označena; inak neňi plná moc platná.

(3) Odvoláňi plné mocê je učênné, jen dozvi-lê se o něm drôhé snóbenec před ťim, než ôčêňi prohlášeňi, že vstôpôje v manželstvi se zmocňitelem.

§7 Sňatkové náboženské obřadê só dovolenê; směji však bét vêkonánê až po ôzavřeňi manželstvi podle tohoto zákona. §8 (1) Manželstvi nemuže bét ôzavřeno se ženatém môžem nebo s vdanó ženó.

(2) Neplatnost manželstvi se zde vêslovi z uředňi povinnosťi.

(3) K vérokô o neplatnosťi takového manželstvi nedojde, jestlêže dřivějši manželstvi zaňikne anebo bôde prohlášeno za neplatné. §9 (1) Manželstvi nemuže bét ôzavřeno mezê přibôznimi v pokoleňi přimém, aňi mezê osvojitelem a osvojencem, dokôd osvojeňi trvá, aňi mezê sórozencê, aňi mezê osobami v přimém pokoleňi sešvagřenimi. Ze závažnéch přičên lze povolêt ôzavřeňi manželstvi mezê osobami v přimém pokoleňi sešvagřenimi.

(2) Neplatnost manželstvi ôzavřeného mezê osobami přibôznimi nebo mezê osvojitelem a osvojencem se vêslovi z uředňi povinnosťi; o vêsloveňi neplatnosťi manželstvi osob sešvagřenéch muže žádat kerékolê z manželu. § 10 (1) Manželstvi nemuže ôzavřit osoba sťižená dôševňi porôchó nebo nedostatečně dôševně vêvinôtá. Ôzavřeňi manželstvi lze takové osobě povolêt, jen pokôd je jeji zdravotňi stav slôčêtelné s poctató a učelem manželstvi.

(2) O vêsloveňi neplatnosťi manželstvi muže zde žádat kerékolê z manželu.

(3) K vérokô o neplatnosťi manželstvi však nedojde, jestlêže dôševňi porôcha již pominôla. § 11 (1) Manželstvi nemuže ôzavřit osoba nezleťilá. Ze závažnéch přičên lze povolêt ôzavřeňi manželstvi nezleťilcê staršimô než patnáct let.

(2) Neplatnost manželstvi se zde vêslovi z uředňi povinnosťi nebo na žádost keréhokolê z manželu.

(3) K vérokô o neplatnosťi takového manželstvi však nedojde, jestlêže manžel, keré bêl v době ôzavřeňi manželstvi nezleťilé, již dovršêl šestnácté rok nebo jestlêže manželka již otěhotněla. § 12 (1) Jestlêže manželstvi zaňiklo, nelze je již prohlásêt za neplatné. Bêlo-lê však manželstvi ôzavřeno se ženatém môžem nebo s vdanó ženó anebo mezê osobami přibôznimi, lze vêslovit jeho neplatnost z uředňi povinnosťi aj po jeho záňikô.

(2) Bêlo-lê řizeňi o prohlášeňi manželstvi za neplatné na žádost manžela již zahájeno, lze neplatnost manželstvi vêslovit aj po smrťi manžela drôhého.

(3) Po smrťi manžela, keré podal žádost o prohlášeňi manželstvi za neplatné, lze neplatnost vêslovit také tehdê, požádaji-lê o to jeho potomcê. § 13 V rozhodnôťi prohlašôjócim manželstvi za neplatné bôďiž vêsloveno, zdalê manželé - nebo keré z ňich - ôzavirajice manželstvi néednalê v dobré viře. § 14 (1) Manželstvi prohlášené za neplatné se považôje za neôzavřené.

(2) O poměrô manželu ke společnimô ďitěťi a o majetkovéch poměrech mezê manželê po prohlášeňi manželstvi za neplatné plaťi však přêměřeně ôstanoveňi o poměrô rozvedenéch manželu ke společnimô ďitěťi a o majetkovéch poměrech mezê manželê rozvedenimi.

HLAVA DRÔHÁ Práva a povinnosťi manželu § 15 V manželstvi maji oba manželé sténá práva a sténé povinnosťi. Só povinňi žit spolô, bét sê věrňi a vzájemně sê pomáhat. § 16 (1) O poctatnéch věcech roďinê založené jejich manželstvim rozhodôjó manželé vzájemnó dohodó. Nedohodnó-lê se, rozhodne sód.

(2) K vékonô povoláňi a ke změně mista zaměstnáňi nepotřebôje žádné z manželu sóhlasô manžela drôhého. § 17 (1) Snóbencê mohó přê ôzaviráňi manželstvi před oddávajicim orgánem sóhlasně prohlásêt, že nadále bôde přimeňi jednoho z ňich jejich přimeňim společnim.

(2) Ponechaji-lê sê snóbencê svá přimeňi dosavadňi, prohlási přê ôzavřeňi manželstvi, keré z jejich přimeňi bôde přimeňim děťi z tohoto manželstvi. § 18 Manželstvim vzňikne švagrovstvi mezê manželem jedňim a přibôznimi manžela drôhého; trvá aj po záňikô manželstvi. § 19 O ôspokojeňi potřeb roďinê manželstvim založené só povinňi pečovat oba manželé podle svéch sêl a podle poměrô svéch védělečnéch a majetkovéch možnosťi. Poskêtováňi prostředku muže bét vêváženo zčásťi nebo zcela osobňim vékonem péče o děťi a společnó domácnost. § 20 Jestlêže jednoho z manželu něco zajde, předpokládá se, že je drôhé manžel oprávněn jednat za něho v obvêkléch záležêtostech, zéména přêjimat za něho běžná plněňi. § 21 (1) Také jednáňi jen jednoho z manželu přê obstaráváňi obvêkléch záležêtosťi roďinê zavazôje oba manželê rôkó společnó a nerozďilnó.

(2) Z duležêtéch duvodu muže však sód na žádost jednoho manžela vêslovit, že jednáňi drôhého manžela nemaji tohoto právňiho následkô. Změňi-lê se poměrê, muže bét takové vérok zrôšen.

(3) Proťi iné osobě je vêlóčeňi vzňikô společného závazkô učênné jen tehdê, pokôd je ji známo. § 22 (1) Měňi, jehož nabôde kerékolê z manželu v době trváňi manželstvi - vêma to, čeho nabôde děďictvim nebo darem, a to, co slóži jeho osobňim potřebám nebo vékonô jeho povoláňi -, tvoři jeho ziskané majetek.

(2) Ziskané majetkê obó manželu só majetkem jim společnim (zákonné společenstvi majetkové). § 23

Obvêkló správô měňi náležejiciho do zákonného společenstvi majetkového muže vêkonávat každé z manželu sám; jde-lê však o věc, kerá přesahôje rámec obvêklé správê, potřebôje sóhlasô manžela drôhého. § 24 Na měňi náležejicim do zákonného společenstvi majetkového se muže hojit také věřêtel jen jednoho z manželu. § 25 (1) Na žádost keréhokolê z manželu muže sód ze závažnéch přičên zákonné společenstvi majetkové zrôšêt.

(2) Zákonné společenstvi majetkové zaňiká, jakmile je někeré z manželu zbaven svéprávnosťi. § 26 (1) Jakmile zákonné společenstvi majetkové zaňikne, plaťi o měňi, keré do něho patřêlo, přêměřeně ôstanoveňi o spolôvlastňictvi.

(2) Poďilê manželu só sê rovnê. § 27 Přê rozděleňi měňi náležejiciho do zákonného společenstvi majetkového je každé z manželu povinen nahraďit to, co bêlo z tohoto měňi vênaloženo na jeho majetek, keré do společenstvi nepatři. Co vênaložil někeré z manželu na společné měňi jen ze svého, bôde mô na jeho žádost nahrazeno. § 28 (1) Poďil na měňi náležejicim do zákonného společenstvi majetkového muže bét rozvedenimô manželô, keré je vinen rozvodem, na žádost nevinného manžela odňat, jestlêže se o nabêťi tohoto měňi nepřêčêňil vubec, anebo muže bét sňižen, přêčêňil-lê se v miře jen nepatrné.

Só-lê rozvodem vinňi manželé oba, ôpravi sód jejich poďilê na žádost keréhokolê z ňich tak, abê poměr poďilu odpovidal tomô, jak se přêčêňilê o nabêťi společného měňi.

(2) Přê ôrčeňi mirê přêčêněňi přêhlédne se aj k tomô, zdalê někeré z manželu osobně pečoval o děťi a společnó domácnost.

(3) Bôde-lê manželstvi prohlášeno za neplatné a nebêlo-lê ôzavřeno jedňim nebo oběma manželê v dobré viře, plaťi přêměřeně ôstanoveňi předchozich octavcu. § 29 (1) Manželé se mohó dohodnót, že rozsah měňi jim společného bôde iné, než jaké je přê zákonnim společenstvi majetkovém. Také správô společného měňi mohó umlôvó ôpravit inak, než stanovi zákon. Sténě mohó zákonné společenstvi majetkové vêhraďit až ke dňi záňikô manželstvi.

(2) K platnosťi takovéch manželskéch umlôv majetkovéch je třeba formê sódňiho zápisô.

(3) Vučê iné osobě se mohó manželé na takovó umlôvô odvolat jen tehdê, pokôd je ji známa.

HLAVA TŘEŤI Rozvod § 30 (1) Pokôd nastal z duležêtéch duvodu mezê manželê hlôboké a trvalé rozvrat, muže manžel žádat, abê sód manželstvi zrôšêl rozvodem.

(2) Pokôd majó manželé nezleťilé děťi, nemuže bét manželstvi rozvodem zrôšeno, bêlo-lê bê to v rozporô se zámem děťi.

(3) Manželstvi nelze zrôšêt rozvodem, žádá-lê o něj manžel, keré rozvrat vélôčně zaviňil, ledaže drôhé manžel projevi s rozvodem sóhlas.

(4) Avšak aj bez tohoto sóhlasô muže sód, maje na zřetelê zájem společnosťi, zrôšêt manželstvi rozvodem ve véjimečnéch připadech, jestlêže manželé po dlóhó dobô spolô nežiji. § 31 (1) V rozhodnôťi, jimž se manželstvi rozváďi, bôď také vêsloveno, zdalê manželé - nebo keré z ňich - só rozvodem vinňi.

(2) Od vérokô o vině bôď ôpôštěno, požádaji-lê o to oba manželé. § 32 V rozhodnôťi, jimž se rozváďi manželstvi roďiču nezleťilého ďitěte, je nôtno ôpravit aj práva a povinnosťi roďiču stran ďitěte a jeho majetkô pro dobô po rozvodô. § 33 Manžel, keré přêjal přimeňi drôhého manžela, muže do patnácťi dnu po rozvodô oznámit orgánô pověřenimô vést matrikê, že opět přêjimá své přimeňi dřivějši. § 34 (1) Pokôd rozvedené manžel, keré neňi rozvodem vinen, neňi sám s to ôspokojit své osobňi potřebê, muže žádat na drôhém manželô, třebas také nevinnim, abê mô na jejich ôspokojeňi poskêtoval uhradô podle svéch védělečnéch a majetkovéch možnosťi.

(2) Só-lê rozvodem vinňi manželé oba, muže sód ôvedenó uhradô přêznat aj manželô vinnimô.

(3) Právo žádat uhradô osobňich potřeb zaňiká smrťi manžela povinného uhradó, ledaže bêlo jim ôž dřive ôznáno anebo přêznáno sódem. Manžel, keré má na uhradô právo, ztráci je, jakmile ôzavře nové manželstvi. ČÁST DRÔHÁ Roďiče a děťi HLAVA PRVŇI Obecná ôstanoveňi § 35 Roďiče se staraji o tělesné a dôševňi rozvoj děťi, zéména pečôjó o jejich véživô a véchovô tak, abê bêlê náležêtě přêpravenê přêspivat svó praci, podle svéch schopnosťi a náklonnosťi, k prospěchô společnosťi. § 36 (1) Děťi maji společné přimeňi roďiču nebo přimeňi jednoho z ňich.

(2) Maji-lê roďiče přimeňi ruzná a néde-lê o ďitě, jehož přimeňi môsi bét ôrčeno dohodó roďiču přê ôzavřeňi jejich manželstvi, je na ňich, abê se dohodlê, zdalê ďitě bôde mit přimeňi otce nebo přimeňi matkê. Svó dohodô oznámi orgánô pověřenimô vést matrikê.

(3) Nedohodnó-lê se roďiče o přimeňi ďitěte nebo pokôd neňi znám žádné z roďiču, ôrči přimeňi ďitěte sód. § 37 (1) Ôzavřó-lê roďiče manželstvi po narozeňi svého ďitěte, ponese ďitě přimeňi ôrčené pro jejich ostatňi děťi.

(2) Ôzavře-lê manželstvi matka ďitěte, jehož otec neňi znám, mohó manželé sóhlasně prohlásêt před orgánem pověřenim vést matrikê, že přimeňi ôrčené pro jejich ostatňi děťi ponese aj toto ďitě.

§ 38 Přimeňi ďitěte se nemuže podle předchozich ôstanoveňi změňit, jakmile ďitě nabôde zleťilosťi. § 39 (1) O véživô a véchovô ďitěte só povinňi sténě pečovat oba roďiče. Poskêtováňi prostředku na véživô a véchovô ďitěte muže bét vêváženo zčásťi nebo zcela osobňim vékonem péče o ďitě.

(2) Povinnost véživê trvá, pokôd ďitě neňi s to živit se samo. § 40 (1) Ďitě, keré má přimê z vlastňi práce a žije ve společné domácnosťi s roďičê, je povinno, pokôd je toho potřebi, přêspivat na véživô roďinê.

(2) Ďitě, keré je ve véživě roďiču a s ňimi také žije, je povinno doma pomáhat. § 41 Dohodê aj sódňi rozhodnôťi o véživě a véchově ďitěte lze změňit, změňi-lê se poměrê.

HLAVA DRÔHÁ Ôrčeňi otcovstvi § 42 (1) Naroďi-lê se ďitě v době od ôzavřeňi manželstvi do ôplênôťi tři stiho dne po záňikô manželstvi nebo po jeho prohlášeňi za neplatné, považôje se za otce manžel matkê.

(2) Naroďi-lê se ďitě ženě znovô provdané, považôje se za otce manžel pozdějši, aj dêž se ďitě naroďilo před ôplênôťim tři stiho dne po tom, dê jeji dřivějši manželstvi zaňiklo nebo bêlo prohlášeno za neplatné. § 43 Inak se považôje za otce môž, keré otcovstvi ôzná nebo jehož otcovstvi zjisťi sód.

§ 44 (1) Otcovstvi lze ôznat jen se sóhlasem matkê, pokôd je na živô. Sóhlasô matkê neňi třeba, pokôd je zcela zbavena svéprávnosťi anebo pokôd je opatřeňi jejiho sóhlasô spojeno s těžko překonatelnó překážkó.

(2) Ôznáňi otcovstvi se děje prohlášeňim před sódem nebo před orgánem pověřenim vést matrikê. § 45 Otcovstvi lze ôznat aj k ďitěťi ještě nenarozenimô, pokôd je již počato. § 46 Môž, keré otcovstvi ôznal, muže je popřit, jen dêž ďitě nezploďil a dokôd neôplêne šest měsicu ode dne, dê otcovstvi ôznal. § 47 (1) Pokôd neňi otcovstvi ôznáno, muže jak ďitě, tak aj matka žádat, abê otcovstvi zjisťil sód.

(2) Za otce se považôje môž, keré s matkó ďitěte obcoval v době, od keré neprošlo do narozeňi ďitěte méně než sto osmdesát a vice než třê sta dňi.

(3) Pokôd neňi domnělé otec již na živô, podává se žádost o zjištěňi otcovstvi proťi jeho opatrovňikovi, kerého mô sód pro tôto věc ôstanovi. § 48 (1) Manžel matkê muže do šesťi měsicu ode dne, dê se dozvi, že se jeho manželce naroďilo ďitě, na sódě popřit, že je jeho otcem.

(2) Pokôd je manžel zcela zbaven svéprávnosťi pro dôševňi porôchô, kerá vzňikla před ôplênôťim popěrné lhutê, muže otcovstvi popřit jeho zákonné zástôpce, a to do šesťi měsicu ode dne, dê se dozvi o narozeňi ďitěte, nebo věděl-lê o jeho narozeňi již dřive, do šesťi měsicu po svém ôstanoveňi. § 49 (1) Naroďi-lê se ďitě v době mezê sto osmdesátém dnem od ôzavřeňi manželstvi a tři stém dnem po tom, dê manželstvi zaňiklo nebo bêlo prohlášeno za neplatné, lze otcovstvi popřit jen tehdê, pokôd je vêlóčeno, že bê manžel matkê mohl bét otcem ďitěte.

(2) Naroďi-lê se ďitě před sto osmdesátém dnem od ôzavřeňi manželstvi, postači k tomô, abê se manžel matkê nepovažoval za otce, popře-lê na sódě své otcovstvi, ledaže s matkó ďitěte obcoval v době, od ňiž neprošlo do narozeňi ďitěte méně než sto osmdesát a vice než třê sta dňi, nebo že přê ôzavřeňi manželstvi věděl, že je těhotná. § 50 Manžel má popěrné právo vučê ďitěťi a matce, só-lê oba na živô; nežije-lê ďitě, vučê matce, a nežije-lê matka, vučê ďitěťi. Pokôd neňi na živô aňi ďitě aňi matka, toto popěrné právo manžel nemá. § 51 Také matka muže do šesťi měsicu od narozeňi ďitěte popřit, že otcem ďitěte je jeji manžel. Ôstanoveňi o popěrnim právô manžela plaťi tô přêměřeně.

HLAVA TŘEŤI Roďičovská moc § 52 Nezleťilé děťi só v mocê roďičovské.

§ 53 Roďičovská moc obsahôje zéména práva a povinnosťi roďiču řiďit jednáňi děťi, zastôpovat děťi a spravovat jejich majetek. Bôďiž vêkonávána tak, jak to vêžadôje zájem děťi a prospěch společnosťi. § 54 Vêžadôje-lê to zájem řádného vékonô roďičovské mocê, muže se každé z roďiču dovolat pomocê uřadu. § 55 (1) Roďičovská moc náleži oběma roďičum.

(2) Jestlêže jeden z roďiču neňi na živô, neňi znám nebo neňi svéprávné, náleži roďičovská moc roďičê drôhémô. Totéž plaťi, pokôd je jeden z roďiču roďičovské mocê zbaven anebo pokôd je jeho roďičovská moc v klêdô.

(3) O roďičovské mocê otce, keré bêl zjištěn sódně, rozhodne sód. § 56 Nemá-lê roďičovskó moc aňi jeden z roďiču anebo pokôd je roďičovská moc obó roďiču v klêdô, ôstanovi se ďitěťi porôčňik. § 57 (1) Zástôpcem ďitěte, keré je v roďičovské mocê obó roďiču, muže bét kerékolê z roďiču.

(2) Žádné z roďiču nemuže však zastópit děťi, keré só v jeho roďičovské mocê, jde-lê o právňi jednáňi mezê dětmi samémi anebo o právňi jednáňi mezê aj jen jedňim z děťi a třebas aj jen jedňim z roďiču, ledaže jde o právňi jednáňi, keré je vélôčně k prospěchô ďitěte. Totéž plaťi, jde-lê o řizeňi před sódem nebo před uřadem.

(3) Nemuže-lê ďitě zastópit žádné z roďiču, zastópi ďitě opatrovňik ôstanovené sódem. § 58 (1) Majetek ďitěte só roďiče povinňi spravovat s péči řádného hospodáře. Jde-lê o věc, kerá přesahôje rámec obvêklého řádného hospodařeňi, nesměji roďiče jednat bez schváleňi sódô.

(2) Vénos ze měňi ďitěte slóži véživě a véchově ďitěte a jeho sórozencu, keři só s ňim společně vêchováváňi; zbôde-lê něco, ôžije se toho na ostatňi oduvodněné potřebê roďinê. § 59 Jakmile ďitě dosáhne zleťilosťi, odevzdaji mô roďiče majetek, keré spravovalê. Só povinňi vêdat počet jen z kmenového měňi a jen tehdê, dêž o to ďitě požádá do roka po skončeňi správê. § 60 Neplňi-lê roďiče řádně povinnosťi plênóci z roďičovské mocê, ôčêňi sód opatřeňi poměrum přêměřená; zéména muže roďičum nebo někerémô z ňich ôložêt omezeňi, jakémi je vázán porôčňik, a pokôd je třeba, svěřêt správô majetkô ďitěte opatrovňikovi. § 61 (1) Nemohó-lê roďiče vêkonávat roďičovskó moc pro překážkô jen dočasnó, muže sód roďičovskó moc ponechat v klêdô.

(2) Vaďi-lê vékonô roďičovské mocê překážka trvalá, zneôživaji-lê roďiče své roďičovské mocê anebo zanedbávaji-lê hrôbě povinnosťi z ňi plênóci, sód je roďičovské mocê zbavi. § 62

Vêžadôje-lê to zájem ďitěte, zakáže sód roďičum zbavenim mocê roďičovské s ďitětem se stékat.

HLAVA ČTVRTÁ Osvojeňi § 63 Osvojeňim vzňikne mezê osvojitelem a osvojencem takové poměr, jaké je mezê roďičê a dětmi. § 64 (1) Osvojit lze jen osobê nezleťilé, a jen pokôd je jim osvojeňi k prospěchô.

(2) Mezê osvojitelem a osvojencem môsi bét přêměřené věkové rozďil.

(3) Osvojitelem nemuže bét, do neňi svéprávné. § 65 (1) Jako společné ďitě mohó někoho osvojit jen manželé.

(2) Pokôd je osvojitel manželem, muže osvojit jen se sóhlasem drôhého manžela; tohoto sóhlasô neňi třeba, pokôd je drôhé manžel zcela zbaven svéprávnosťi nebo pokôd je opatřeňi jeho sóhlasô spojeno s překážkó těžko překonatelnó. § 66 (1) Osvojeňi vzňikne sódňim vérokem na žádost osvojitele.

(2) K osvojeňi je třeba přêvoleňi zákonného zástôpce osobê osvojované; pokôd je tato osoba s to posóďit dosah osvojeňi, je třeba také jejiho sóhlasô. § 67 (1) Osvojenec dostane přimeňi osvojitele; společné osvojenec manželu dostane přimeňi ôrčené pro ostatňi jejich děťi.

(2) K přimeňi nabêtémô osvojeňim muže osvojenec, sóhlasi-lê osvojitel, přêpojit své přimeňi dosavadňi. § 68 (1) Osvojeňim zaňiká roďičovská moc roďiču osvojencovéch, a pokôd je osvojenec porôčencem, zaňiká porôčenstvi.

(2) Vêživovaci povinnosťi osvojence a vučê němô v jeho dosavadňi roďině trvaji nadále jen potôd, pokôd iné osobê véživó povinné nésó s to své vêživovaci povinnosťi dostát. § 69 (1) Na návrh osvojitele nebo osvojence muže sód poměr vzňiklé osvojeňim z duležêtéch duvodu zrôšêt; právňi následkê zrôšeňi nastanó dnem, dê bêl návrh podán.

(2) Pokôd je osvojenec zleťilé, lze osvojeňi zrôšêt dohodó mezê ňim a osvojitelem; dohoda môsi mit formô sódňiho zápisô.

HLAVA PÁTÁ Vêživovaci povinnost § 70 (1) Z poměrô přibôzenstvi plêne přibôznim v pokoleňi přimém vzájemná povinnost poskêtovat sê uhradô na osobňi potřebê (vêživovaci povinnost).

(2) Pokôd neňi potomku, přecházi povinnost vêživovaci na předkê. pokôd je několêk potomku nebo předku, maji vêživovaci povinnost přibôzňi v stôpňi blêžšim před přibôznimi v stôpňi vzdálenějšim. § 71 Pokôd je vice osob povinnéch, keré só přibôzné v témže stôpňi, só všechnê spolôdlôžňikê rôkó společnó a nerozďilnó, ale v jejich vzájemnim poměrô nese každé takové poďil, jaké odpovidá poměrô jeho védělečnéch a majetkovéch možnosťi k védělečnim a majetkovém možnostem ostatňich. § 72 Nárok na uhradô nákladu na osobňi potřebê přislôši oprávněnim osobám, jen pokôd só v nózê. To však neplaťi o nárokô nezleťiléch děťi proťi roďičum. § 73 Rozsah vêživovaci povinnosťi ôrčôjó jednak oduvodněné potřebê osobê oprávněné, jednak védělečné a majetkové možnosťi osobê povinné. § 74 (1) Koná-lê osoba povinná ô někoho iného anebo pro někoho iného práce, ať trvale nebo občas, plaťi pro ôrčeňi rozsahô jeji vêživovaci povinnosťi a pro vêmáháňi závazkô ji plňit, že má pruměrnó odměnô za práce sténého drôhô.

(2) Só-lê práce konánê ô osobê blizké nebo pro ňi, nemuže tato osoba namitat, že vêplaťila odměnô napřed, aňi sê nemuže započitat vzájemnó pohledávkô za osobó povinnó. § 75 Jestlêže ten, do již bêl zavázán plňit vêživovaci povinnost, se v posledňich třech letech před ťim, než oprávněná osoba žádala o ôrčeňi tohoto závazkô, zřekne právňim jednáňim nebo opominôťim majetkovéch práv nebo véhod, nebo jestlêže se vzdá bez duležêtiho duvodô dosavadňiho zaměstnáňi nebo je zaměňi za méně vénosné, přêhlédne sód přê ôrčeňi véše jeho závazkô k jeho védělečnim a majetkovém možnostem v době před ťim, než tak ôčêňil. § 76 (1) Otec ďitěte, za kerého matka ďitěte neňi provdána, je povinen matce přêspět, jak slôšnost žádá, na uhradô nákladu na těhotenstvi a slehnôťi, jakož aj na uhradô jejich osobňich potřeb po dobô tři měsicu. Z duvodu zvláštňiho zřetele hodnéch muže sód vêživovaci povinnost otcovô rozšiřêt aj nad tôto dobô.

(2) Vzňiknó-lê matce bez jeji vinê těhotenstvim anebo slehnôťim nezbêtně iné védaje nebo mimořádné majetkové umê, muže sód ôložêt otcê ďitěte, abê přêspěl aj na jejich uhradô.

(3) Právo žádat uhradô nákladu podle předchozich octavcu se promlči ve třech letech ode dne slehnôťi. § 77 K zajištěňi uhradê těchto nákladu, jakož aj k zajištěňi véživê ďitěte po dobô tři měsicu muže sód na návrh těhotné ženê prozaťimňim opatřeňim ôložêt tomô, jehož otcovstvi je pravděpodobné, abê potřebnó částkô poskêtl předem. Dê a jak tôto částkô poskêtnót, ôrči sód. ČÁST TŘEŤI Porôčenstvi § 78

(1) Porôčenstvi nad nezleťilcem vêkonává porôčňik. Ôstanovi ho sód, jakmile se dozvi, že je tô duvod zákonem ôznané.

(2) Porôčňik pečôje o nezleťilce a jeho majetek misto jeho roďiču. Podléhá přêtom dozorô sódô. § 79 Porôčňikem nemuže bét ôstanoven ten, do neňi svéprávné, aňi ten, do je zbaven práv občanskéch, aňi ten, od něhož nelze dobře očekávat, že bôde povinnosťi porôčňika řádně plňit. § 80 (1) Pokôd neňi to v rozporô se zámê nezleťilce, ôstanovi sód porôčňikem předevšim toho, koho naznačêlê roďiče, jimž náležela moc roďičovská, a nebêl-lê tako ňido naznačen, někoho z přibôznéch anebo z osob blizkéch nezleťilcê nebo jeho roďině.

(2) Pokôd neňi vhodnéch osob, pověři sód porôčenstvim okresňi národňi vébor, keré je vêkonává prostředňictvim veřéného porôčňika. § 81 Přêmót porôčenstvi je čestná povinnost; omlóvaji jen duležêté duvodê. § 82 Jakmile bôde nědo ôstanoven porôčňikem, složi slêb. Je povinen ihned se porôčenstvi ômót a vêkonávat je tak dlóho, dokôd se porôčenstvi neskonči anebo dokôd ho sód porôčenstvi nezprosťi. § 83 Pro porôčenstvi plaťi, pokôd neňi dále ôstanoveno inak, přêměřeně ôstanoveňi o mocê roďičovské. § 84 Ve všech duležêtějšich věcech, ať jde o osobô porôčence nebo o správô jeho majetkô, je porôčňik povinen vêžádat sê sóhlas sódô. § 85 Porôčňik nemuže porôčence zastópit, jde-lê o právňi jednáňi mezê jeho porôčencê navzájem anebo mezê porôčňikem nebo jeho přibôznimi v pokoleňi přimém anebo sórozencê nebo manželem se stranê jedné a jeho porôčencem se stranê drôhé, ledaže jde o právňi jednáňi, keré je vélôčně k prospěchô porôčence. Totéž plaťi, jde-lê o řizeňi před sódem nebo před uřadem. § 86 Porôčňik je povinen podávat sódô zprávê o osobě porôčence a učtê ze správê jeho majetkô.

Sód však muže porôčňika zprosťit povinnosťi podávat podrobné vêučtováňi, nepřesahôjó-lê vétěžkê ze měňi pravděpodobné nákladê na véchovô a véživô porôčence. § 87 Pokôd je správa majetkô porôčence spojena se značnó námahó, muže sód porôčňikovi na jeho žádost přêznat z tohoto majetkô přêměřenó odměnô ročně anebo přê skončeňi správê. § 88 Právo porôčence žádat na porôčňikovi náhradô škodê, keró mô přê vékonô porôčenstvi zpusobil, a právo porôčňika žádat náhradô nákladu spojenéch se správó majetkô porôčencova se promlčôjó ve třech letech po skončeňi porôčňikovê správê. § 89 (1) Sód zprosťi porôčňika porôčenstvi na jeho žádost, pokôd ôvede porôčňik duležêté duvodê.

(2) Sód porôčňika odvolá, pokôd je pro vékon porôčenstvi nezpusobilé nebo pokôd porôšôje své povinnosťi. § 90 Porôčňik je povinen nédéle do dvó měsicu po skončeňi svého porôčenstvi předložêt závěrečné učet. Této povinnosťi muže sód porôčňika zprosťit. ČÁST ČTVRTÁ Ôstanoveňi závěrečná § 91 Tento zákon nabévá učênnosťi dnem 1. řijna 2017; provedó jé všêchňi členové vládê.

Otta v. r.

30 ZÁKON ze dne 18. srpna 2017 o ochraně ďitěte Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVŇI Předmět upravê §1 (1) Děťi a mládež só bôdócnosťi národa a pokračovatelem jeho hômaňisťickéch a demokraťickéch traďic, a proto jim môsi bét poskêtována zvéšená ochrana státô a společnosťi.

(2) Učelem zákona je ôpravit právňi ochranô děťi a státem vêtvářenéch podminek jejiho ôplatněňi. §2 Dětmi se ve smêslô tohoto zákona rozômi osobê mladši 16 let. §3 (1) Stát v sóladô s mezênárodňimi umlôvami, zéména Všeobecnó deklaraci lêckéch práv, Evropskó konvenci o lêckéch právech, Umlôvó OSN o právech ďitěte a dalšimi umlôvami, tékajicimi se děťi, je povinen děťi všestranně ochraňovat, podporovat a vêtvářet předpokladê k jejich všestrannémô rozvoji.

(2) Rozhodôjôcim hleďiskem v čênnosťi všech státňich orgánu, národňich véboru aj nestátňich sôbjeku v této oblasťi je blaho ďitěte. §4 Děťi maji bez ohledô na pohlavi,puvod, vzděláňi,povoláňi, národnost, rasô, náboženské vêznáňi, polêťické čê iné sméšleňi, majetek a společenské postaveňi právo zéména na: a) zvláštňi ochranô ze stranê roďinê, společnosťi a státô, b) život, ochranô zdravi, rozvoj tělesné zdatnosťi a jejich všestranné zabezpečeňi, c) vzděláňi a harmoňické rozvoj své osobnosťi v podminkách morálňi a materiálňi jistotê, d) ochranô před hospodářském vêkořêsťováňim a vêtvářeňi pracovňich podminek odpovidajicich jejich psêchické a fêzêcké zralosťi, e) ôživáňi vêmoženosťi kôltôrê aj možnost tvurčim zpusobem se na ňi poďilet, f) zvláštňi péčê aj véchovô z duvodô fêzêcké nebo dôševňi zaostalosťi nebo společenské nepřêzpusobivosťi, g) ochranô před cêtovém, esteťickém a mravňim poškozováňim, h) ochranô před zanedbáváňim, demoralêzaci, krôtosťi a dalšimi negaťivňimi jevê, i) ochranô před návêkovima látkami, zéména před alkoholem, ňikoťinem a drogami, j) zajištěňi volniho časô pro odpočênek a zábavô, k) svobodnó a demokraťickó učast na tvorbě polêťikê a veřéné správě sobě vlastňimi formami a prostředkê. §5 Stát garantôje ochranô děťi zéména v oblastech a) roďinné a socêálně právňi, b) pracovně právňi a oblasťi socêálňiho zabezpečeňi, c) trestně právňi,

d) práva na ochranô podminek zdraviho tělesniho rozvoje, e) práva na ochranô podminek zdraviho dôševňiho rozvoje, f) práva ďitěte na pomoc veřéniho ochránce práv děťi. ČÁST DRÔHÁ Roďinná a socêálně právňi ochrana §6 (1) Stát prostředňictvim svéch orgánu a insťitôci vêtváři předpokladê pro zabezpečeňi zdraviho tělesniho, dôševňiho, mravňiho a socêálňiho rozvoje děťi. Respekôje přêtom práva a odpovědnost roďiču čê třeťich osob, jimž bêlo ďitě na základě sódňiho rozhodnôťi svěřeno do véchovê.

(2) Stát poskêtôje roďinám s dětmi zvéšenó ochranô a podporô. §7 Zasahovat do vztahu mezê roďičê a dětmi lze póze na základě zákona a je-lê to v zájmô ďitěte. §8 (1) Socêálně právňi ochrana děťi je zajišťována sóborem opatřeňi, jimiž stát chráňi děťi před tělesném a dôševňim násêlim, chováňim, keré je neslôčêtelné s lêckó dustojnosťi ďitěte a před ohrožeňim mravňiho vévoje, kerém bê mohlo bét ďitě vêstaveno pusobeňim roďinê nebo vnějšich vlêvu.

(2) Státňi orgánê a národňi véborê só povinnê dětem zbaveném sviho roďinniho prostřeďi nebo žijicim v nevêhovôjôcich podminkách zajisťit všestrannó ochranô a pomoc. K tomôto učelô poskêtôjô osobám, keré fakťickê pečôjô o děťi materiálňi pomoc, poradenstvi a dalši vihodê.

Všemi prostředkê podporôjô rozvoj náhradňi roďinné péče. §9 K předcházeňi ohrožeňi děťi nebo projevu porôch jejich chováňi pusobi orgánê socêálně právňi ochranê, dalši státňi orgánê, národňi véborê, školê, školská, zdravotňická, kôltôrňi a poradenská zařizeňi v sóčênnosťi s občanskima sdrôžeňimi, cirkvemi a náboženskima společnostmi aj inima právňickima osobami. § 10 (1) Státňi orgánê a národňi véborê, zdravotňická a poradenská zařizeňi só roďičum a dalšim osobám zajišťôjôcim véchovô děťi povinnê poskêtovat poradenskó a dalši nezbêtnó pomoc přê předcházeňi narôšeňi harmoňickéch vztahu v roďinách a ziskáváňi potřebnéch znalosťi a dovednosťi přê osobňi péčê o děťi se zvláštňim zaměřeňim na děťi, ô ňichž se projevôjô porôchê chováňi, a děťi tělesně nebo dôševně posťižené.

(2) Ďitě, roďiče aj iné osobê zajišťôjôci véchovô ďitěte, só v připadě ohrožeňi ďitěte, nebo nastanó-lê překážkê ve vékonô roďičovské zodpovědnosťi, oprávněňi požadovat bezprostředňi pomoc orgánu socêálně právňi ochranê, inéch státňich orgánu, národňich véboru, škol a zdravotňickéch a poradenskéch zařizeňi. § 11 Státňi orgánê a národňi véborê só povinnê prostředňictvim přislôšnéch fêzêckéch nebo právňickéch osob zabezpečêt ochranô majetkovéch zájmu děťi, zéména v připadech, dê roďiče nemohó správô majetkô ďitěte řádně zabezpečêt. § 12

(1) Vztahê mezê dětmi a roďičê, přip. inima osobami poďilejicimi se na véchově děťi, só ôpravenê zvláštňim zákonem.

(2) Zvláštňi zákon stanovi rozsah pravomoci orgánu socêálně právňi ochranê děťi a vêmezi jejich pusobnost. ČÁST TŘEŤI Pracovně právňi ochrana a socêálňi zabezpečeňi § 13 (1) Stát zajišťôje prostředňictvim svéch orgánu ochranô děťi před hospodářském a pracovňim vêkořêsťováňim stanoveňim néňižši věkové hraňice pro vstôp do zaměstnáňi, omezeňim pracovňi dobê děťi a vêmezeňim pracovňich podminek děťi tak, abê nedocházelo k ohrožováňi a narôšováňi fêzêckiho a dôševňiho zdravi a rozvoje ďitěte, omezeňi jeho práva na vzděláňi a akťivňi vêôžiťi volniho časô.

(2) Stát prostředňictvim svéch orgánu všestranně ďitěťi pomáhá přê jeho pracovňim zařazeňi v sóladô s jeho dosaženó kvalêfikaci a orientaci ďitěte. § 14 Zaměstnavatelé só povinňi vêtvářet pro děťi pracovňi podminkê, keré ômožňôjô všestranné rozvoj jejich fêzêckéch a dôševňich schopnosťi a bezpečné vékon práce. Práce děťi v prostřeďi nebezpečném nebo škodlêvém jejich zdravi je zakázána. Stát prostředňictvim svéch orgánu vêmezi práce, jejichž vékon je dětem zakázán. § 15 (1) Stát prostředňictvim svéch orgánu je povinen zajisťit, abê hmotné prostředkê pro zdravé fêzêcké a dôševňi rozvoj ďitěte, pro realêzacê jeho práva na vzděláňi aj připravô na bôdóci povoláňi nekleslê pod stanovené životňi miňimôm. K zajištěňi tohoto cile je stát povinen vêtvářet dostatečnó siť státňi socêálňi podporê.

(2) Sóčasně je stát povinen zajisťit prostředňictvim svéch orgánu ochranô a materiálňi zabezpečeňi děťi, keré se ocêtlê v socêálňi nózê.

(3) Stát je dále povinen zajisťit prostředňictvim státňich socêálňich sêstému ochranô a materiálňi zabezpečeňi děťi přê smrťi jejich živitele. § 16 Rozsah pracovně právňi ochranê děťi a státňi socêálňi podporê aj dalšich socêálňich plněňi stanovi zvláštňi zákonê. Stát stanovi pusobnost jednotlêvéch státňich orgánu v oblasťi pracovněprávňi ochranê děťi a jejich socêálňiho zabezpečeňi. ČÁST ČTVRTÁ Trestně právňi ochrana § 17 Ďitě má právo na ochranô před fêzêckém a psêchickém násêlim, bezprávim nebo téráňim, zanedbáváňim, vêôživáňim nebo sexôálňim aj iném zneôživáňim. § 18 (1) Je zakázáno a) dopóštět se na ďitěťi fêzêckiho a psêchickiho násêli téráňi a zneôživáňi, b) vêstavovat ďitě mravňimô narôšeňi, c) ponechat ďitě bez péče odpovidajici jeho věkô, zdravotňimô stavô, fêzêcké a dôševňi vêspělosťi, d) proťiprávně odémót ďitě z péče toho, do má povinnost o ně pečovat,

e) f) g) h)

ômožňovat ďitěťi konzômacê alkoholô a návêkovéch látek, jakékolê sexôálňi zneôživáňi ďitěte včetně dětské prosťitôce, zanedbávat vêživovaci povinnost k ďitěťi, zpřistôpňovat ďitěťi ťiskovinê, filmê, zvôkové a obrazové nosêče a dalši vérobkê, keré só nemravné, nabádaji k trestné čênnosťi nebo rasêsmô, nebo pusobi zesôrověňi, i) ômožňovat ďitěťi hrô na hracich přistrojich, keré só vêbavenê techňickém zařizeňim, keré ovlêvňôje vésledek hrê a keré poskêtôjô možnost véhrê.

(2) Každé je povinen zakročêt na obranô ďitěte proťi jednáňi ôvedenémô v oct. 1, ledaže bê ťim zpusobil bezprostředňi ohrožeňi sobě nebo osobám sobě blizkém.

(3) Posťih osob, keré se dopôsťi jednáňi ôvedeniho v oct. 1 ôpravôje zvláštňi zákon. ČÁST PÁTÁ Právo na ochranô podminek zdraviho tělesniho rozvoje § 19 (1) Rozvoj péče o zdravi děťi se zajišťôje předevšim poskêtováňim zvéšené prevenťivňi a léčebné péče, podporó tělovéchovnéch akťivit, šiřeňim vědomosťi o zdravi a véživě děťi, hêgieně a prováděňim opatřeňi k tvorbě a ochraně zdraviho životňiho prostřeďi.

(2) Stát odpovidá za vêtvořeňi komplexňich podminek pro zdravé vévoj ďitěte. § 20 (1) Státňi orgánê a národňi véborê só povinnê zabezpečêt zdravotně posťiženém dětem zvláštňi ochranô, zéména v oblasťi profesňiho rozvoje, lékařské a rehabilêtačňi péče. Sóčasně só povinnê vêtvářet podminkê pro jejich plnohodnotné socêálňi a profesňi začleněňi do společnosťi.

(2) Státňi orgánê a národňi véborê só povinnê vêtvářet osobám pečôjôcim o zdravotně posťižené děťi podminkê pro tôto péčê, a to zéména prostředňictvim potřebnéch ekonomickéch a socêálňich opatřeňi. § 21 Veškerá potřebná prevenťivňi, léčebná, rehabilêtačňi a lázeňská léčba včetně léku a nezbêtnéch prostředku zdravotňi techňikê se dětem poskêtôje bezplatně a v rozsahô, keré vêžadôje zdravotňi stav ďitěte. § 22 Roďiče nebo osobê, keré o ďitě pečôjô, só pro ďitě povinňi (1) zajisťit neprodleně ošetřeňi v připadě, dê to vêžadôje zdravotňi stav ďitěte, (2) dodržovat léčebné režim ďitěte, (3) respekovat opatřeňi stanovená k prevencê zdravi ďitěte, (4) poskêtovat ďitěťi zdravó véživô odpovidajici potřebám jeho fêzêckiho rozvoje, (5) vêtvářet pro ďitě zdravé životňi prostřeďi a hêgieňické podminkê. ČÁST ŠESTÁ Právo na ochranô podminek zdraviho dôševňiho rozvoje § 23 (1) Stát garantôje právo ďitěte na bezplatné vzděláňi a rovné přistôp ke vzděláňi. V sóladô s potřebami společnosťi podporôje rozvoj jednotlêvéch forem vzděláváňi.

(2) Základňi vzděláňi je povinné. Véjimkê z povinné školňi docházkê só ôpravenê zvláštňim zákonem. § 24

Státňi orgánê a národňi véborê só povinnê vêtvářet podminkê pro vzděláváňi děťi, keré v dusledkô sviho zdravotňiho stavô, socêálňiho postaveňi čê jazêkovéch předpokladu vêžadôjô zvéšenó péčê.

(1) (2)

(3)

(4)

§ 25 Státňi orgánê a národňi véborê podporôjô učast děťi na vědeckotechňické, tělovéchovné, kôltôrňi a ômělecké čênnosťi.

Státňi orgánê a národňi véborê só povinnê vêtvářet materiálňi, personálňi a orgaňizačňi podminkê pro všestrannó čênnost děťi v jejich volném čase a dbaji na to, abê zařizeňi ôrčená pro čênnost děťi bêla vêôživána pro dané učel a abê přê uzemňim plánováňi a nové véstavbě bêl vêtvářen prostor pro vêôžiťi volniho časô děťi.

Státňi orgánê sťimôlôjô vzňik poradenskéch sêstému a vêdáváňi ťiskovin a lêteratôrê pro děťi. V rámcê své kontrolňi čênnosťi zajišťôjô, abê nebêlê děťi vêstavenê pusobeňi veřénéch sdělovacich prostředku, filmu, ťiskovin a inéch děl, pokôd bê jejich pusobeňim mohlo dojit k narôšeňi jejich mravňiho vévoje.

V připadě zásahô, keré omezôje, měňi nebo znemožňôje čênnost dětskéch sdrôžeňi, só státňi orgánê a národňi véborê povinnê têto zásahê předem projednat s dotčeném sdrôžeňim a vêžádat sê jeho stanovisko. ČÁST SEDMÁ Právo ďitěte na pomoc veřéniho ochránce práv děťi

§ 26 Za učelem zvéšené ochranê zájmu děťi, sledováňi postaveňi děťi ve společnosťi a respekováňi požadavkô blaha děťi přê rozhodováňi státňich orgánu o věcech, jimiž bê mohlê bét dotčenê potřebê děťi se zřêzôje insťitôt ochránce práv děťi. § 27 Ochránce práv děťi pusobi (1) přê hájeňi zájmô děťi ve vztahô ke státňim a iném veřéném insťitôcim, (2) přê ochraně práv děťi zarôčenéch ustavó, zákonê Moravské repôblêkê a mezênárodňimi smlóvami o lêckéch právech a základňich svobodách závaznéch pro Moravskó repôblêkô, (3) přê ochraně proťi nesprávnémô uředňimô postôpô nebo nečênnosťi uřadu ve věcech dotékajicich se děťi, (4) přê zdokonalováňi právňiho řádô v oblasťi dotékajici se práv děťi a jejich postaveňi ve společnosťi a přê jeho učênném ôplatňováňi v čênnosťi orgánu veřéné mocê a veřéné správê. § 28 Podrobnosťi ôpravôje zákon. ČÁST OSMÁ Závěrečná ôstanoveňi § 29 Tento zákon nabévá učênnosťi 1. řijna 2017.

Otta v. r.

31 ZÁKON ze dne 18. srpna 2017 o daňi z obratô Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: §1 Abê se pravidelně a včas odčerpávala do státňiho rozpočtô část akômôlace vêtvářené podňikê na uzemi Moravské repôblêkê, zaváďi se daň z obratô (dále jen "daň"). §2 Plátce daně Daň odváději têto podňikê, orgaňizace a zařizeňi (dále jen "podňikê"): (1) odbêtové orgaňizace vérobňich odvětvi; (2) vérobňi podňikê, prodávaji-lê zboži bez prostředňictvi odbêtovéch orgaňizaci; (3) podňikê vêkôpôjôci zemědělské vérobkê; (4) obchodňi a iné podňikê s véjimkó podňiku ôrčenéch nebo zřizenéch pro provozováňi zahraňičňiho obchodô.

(1) (2) (3) (4)

§3 Předmět daně Daňi poléhá obrat z prodée zboži vlastňi vérobê nebo vlastňiho nákôpô (dále jen "zboži"); obrat tihož zboži se zdaňôje tolêko jednó.

Dodává-lê podňik zboži do vlastňich maloobchodňich prodéen, považôje se za prodé zboži jeho převod do těchto prodéen.

Daňi podléhá vňitropodňikové póžiťi zboži, stanovi-lê tak miňistr financi a ôrči-lê zboži, na něž se jeho opatřeňi vztahôje.

Daňi nepodléhá obrat z prodée zboži mezê podňikê téže hlavňi správê, pokôd miňistr financi nestanovi inak a neôrči zboži, na něž se jeho opatřeňi vztahôje.

§4 Zdaňitelné obrat (1) Zdaňitelném obratem je prodéňi cena zboži.

(2) Zdaňitelnost obratô vzňiká vêhotoveňim fakôrê a nebêla-lê fakôra vêhotovena, vêhotoveňim iniho dokladô o prodeji, po připadě o vňitropodňikovém póžiťi zboži. §5 Osvobozeňi Vláda muže stanovit osvobozeňi od daně. §6 Stanoveňi daně Ô zboži se státňi maloobchodňi cenó stanovi daň vláda, ô ostatňiho zboži miňistr financi, po připadě kraské národňi véborê jim zmocněné. §7 Odvod a splatnost daně Podňik je povinen sê sám daň vêpočist. Miňisterstvo financi stanovi za jaká obdobi a v keréch lhutách se daň odváďi.

(1)

(2)

(3)

(4)

§8 Daňové hlášeňi a opravné prostředkê Podňik je povinen předložit přislôšnémô okresňimô národňimô véborô do patnáctiho dne každiho kalendářňiho měsice za bezprostředně předcházejici měsic daňové hlášeňi podle vzorô vêdaniho miňisterstvem financi. Podňik je povinen podat na vêzváňi okresňiho národňiho véborô vêsvětleňi, opravô nebo doplněňi hlášeňi.

Okresňi národňi vébor přezkóši hlášeňi a odchêlôje-lê se daň jim vêpočtená od daně podle hlášeňi, zpravi o rozďilô podňik. Podňik muže podat ô přislôšniho okresňiho národňiho véborô odvoláňi do patnácťi dnu ode dne, dê bêl o rozďilô na daňi zpraven. Odvoláňi nemá odkladniho učênkô a rozhodôje o něm okresňi národňi vébor, vêhovi-lê mô plně; inak o něm rozhodôje s konečnó platnosťi kraské národňi vébor, keré muže daň zvéšêt.

Zjisťi-lê podňik dodatečně, že daňové hlášeňi, keré předložil okresňimô národňimô véborô, je nesprávné nebo neuplné, je povinen neprodleně to okresňimô národňimô véborô oznámit a zároveň ôvést, v čem záleži nesprávnost nebo neuplnost. Jde-lê o opravô daňoviho hlášeňi, kerá má mit za následek sňižeňi daně, muže podňik opravit hlášeňi népozději do šesťi měsicu po ôplênôťi kalendářňiho měsice, jehož se daňové hlášeňi téká.

Podňik podá po ôplênôťi kalendářňiho rokô vêučtováňi podle vzorô vêdaniho miňisterstvem financi, v němž ôvede daňovó povinnost a platbê na daň. Okresňi národňi vébor přezkóši vêučtováňi a v připadě, že zjisťi neshodê, oznámi podňikô do třêceťi dnu ode dne podáňi vêučtováňi rozďilê mezê vêučtováňim podňikô a vêučtováňim národňiho véborô.

§9 Registrace a oznamovaci povinnost (1) Podňikê podléhaji registracê ô okresňich národňich véboru, v jejichž obvodech maji provozovnê. Okresňi národňi vébor vede pro učelê daně katastr podňiku, v němž vêznačôje daňové duležité skôtečnosťi a sóvislosťi.

(2) Podňik pisemně oznámi okresňimô národňimô véborô zahájeňi podňikové čênnosťi, a to do patnácťi dnu od jejiho zahájeňi. Rovněž oznámi do patnácťi dnu změnê, ôkončeňi, zastaveňi nebo přesidleňi. Má-lê vice poboček, provozoven nebo inéch techňickéch jednotek, ôčêňi oznámeňi okresňimô národňimô véborô pro každó z ňich zvlášť. § 10 Póžiťi učetňi evidence Učetňi kňihê, učetňi dokladê a iné pisemnosťi učetňi evidence slóži aj učelum daňovém. § 11 Oprava zdaňitelniho obratô Ze zdaňitelniho obratô se vêlóči částka odpovidajici prodéňi ceně zboži vráceniho odběratelem, pokôd dodavatel neobdržel uplatô za toto zboži nebo uplatô za ně přêjató vráťil odběratelê. § 12 Přislôšnost (1) Správô daně vêkonávaji okresňi národňi véborê a ve vêšši stolêcê kraské národňi véborê.

(2) Mistňi přislôšnost se řiďi mistem, v němž je sidlo podňikô.

(3) Miňistr financi muže ôpravit přislôšnost v jednotlêvéch připadech inak. § 13 Kontrola daně (1) Podňikê podléhaji kontrole okresňich a kraskéch národňich véboru, jejimž učelem je přimo v podňikô prověřovat podle skôtečnosťi rozhodnéch pro daň včasnost, správnost a uplnost odvodô daně a daňovéch hlášeňi.

(2) Uřadê a orgánê státňi správê, podňikê, orgaňizace, insťitôce, jakož aj obêvatelé só povinňi podávat správné, pravďivé a včas všechnê udaje a zprávê, keré od ňich bôdó požadovat pro učelê daně okresňi a kraské národňi véborê nebo miňisterstvo financi. § 14 Zvéšeňi daně (1) Nebêla-lê splatná daň včas odvedena (§ 7), zaplaťi podňik za každé den prodleňi penále ve véšê 0,05 % dlôžné částkê.

(2) Nebêlo-lê daňové hlášeňi podáno včas (§ 8), muže bét daň zvéšena až o 1 %. § 15 Vêmáháňi daně Nezaplaťi-lê podňik daň ve lhutě, zašle okresňi národňi vébor hlášeňi o daňovém nedoplatkô peněžňimô ustavô, ô něhož má podňik obratové učet a zároveň zpravi o tom podňik. Jakmile peněžňi ustav obdrži oznámeňi o daňovém nedoplatkô, prováďi véplatê z obratoviho učtô podňikô póze na uhradô platu, keré v pořaďi podle předpisu o platebňim a zučtovacim stêkô předcházeji odvodum do státňiho rozpočtô; dalši véplatê prováďi na uhradô daňoviho nedoplatkô (včetně daňoviho zvéšeňi podle § 14) až do jeho uplniho zaplaceňi. § 16 Promlčeňi (1) Daň nelze požadovat, jestlêže ôplênôlê třê rokê od konce kalendářňiho rokô, v němž vzňikla zdaňitelnost obratô.

(2) Je-lê proveden ukon k zjištěňi nebo vêmáháňi daně, běži promlčeci lhuta znovô od ôplênôťi kalendářňiho rokô, v němž bêl podňik o tomto ukonô zpraven. § 17 Zvláštňi zpusobê vêbiráňi daně (1) Přê dovozô zboži z cêzênê bez prostředňictvi podňikô ôrčeniho nebo zřizeniho pro provozováňi zahraňičňiho obchodô se daň vêbere jako sóčást celňi pohledávkê; vztahôjô se na ňi předpisê o cle.

(2) Ô zboži podléhajiciho pôncovňi povinnosťi se daň vêbirá přê pôncováňi, pokôd miňistr financi nestanovi inak a neôrči zboži, na něž se jeho opatřeňi vztahôje; na daň vêbiranó přê pôncováňi se vztahôjô předpisê o pôncováňi. § 18 Névêšši vedeňi a dozor Névêšši vedeňi, dozor a vêdáváňi směrňic zásadňiho rázô přislôši miňisterstvô financi. § 19 Zmocněňi (1) Miňistr financi se zmocňôje, abê podle potřeb státňiho plánô hospodářskiho a socêálňiho rozvoje vêhláškó ve Zbirce zákonu nebo iném vhodném zpusobem a) vêdával předpisê k prováděňi zákona, b) ôpravil inak zdaněňi v připadech, de toho vêžadôje uspěšné plněňi státňiho plánô hospodářskiho a socêálňiho rozvoje nebo iné duležité zájmê nebo hospodárnějši zpusob prováděňi tohoto zákona.

(2) Miňisterstvo financi se zmocňôje, abê ôpravilo řizeňi ve věcech této daně. § 20 Učênnost zákona

Tento zákon nabévá učênnosťi dnem 1. ledna 2018; provede jé miňistr financi v dohodě se zučastněnima členê vládê.

Otta v. r.

32 ZÁKON ze dne 18. srpna 2017 o daňi ze mzdê Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: §1 Za učelem rovnoměrniho zdaněňi dělňiku a uředňiku, v sóladô s jejich védělkem, a v zájmô dalšiho zvéšeňi prodôkťivitê práce a zjednodôšeňi vêbiráňi daně a pojistniho národňiho pojištěňi zaváďi se daň ze mzdê, v ňiž só zahrnôtê aj přispěvkê dělňiku a uředňiku na pojistné národňiho pojištěňi.

Daňová povinnost §2 (1) Poplatňikê daně ze mzdê só: a) osobê, keré pobiraji mzdô za prácê vêkonávanó v tôzemskô, bez ohledô na bêdlêště; b) zaměstnancê moravskéch zastôpitelskéch uřadu a jiňi státňi zaměstnancê čênňi v cêzêně, pokôd só moravskima státňimi přislôšňikê; c) osobê pobirajici duchodê (§ 3 oct. 3) plênóci z tôzemska.

(2) Daňi ze mzdê nepodléhaji ďiplomaťičťi zástôpcê pověřeňi ô vládê Moravské repôblêkê, konsôlové z povoláňi a iné osobê poživajici práva exteritorialêtê, nésó-lê moravskima státňimi přislôšňikê a pokôd trvá vzájemnost. §3 (1) Daňi podléhá mzda za prácê a duchodê.

(2) Mzdó za prácê podle octavce 1 só: a) veškeré přijmê plênóci poplatňikovi z pracovňiho poměrô nebo v sóvislosťi s ňim, tedê veškeré opakôjôci se aj jednorázové přijmê bez rozďilô, só-lê vêplácenê v penězich nebo natôrálêich, zéména všechnê drôhê mezd a platu, mzda za prácê přes čas, všechnê drôhê primau, vékonnostňi připlatkê, náhrada za nevêbranó dovolenó a pod.; b) fônkčňi požitkê; c) přijmê plênóci ze zaměstnáňi vêkonávanéch v poměrô podobném poměrô pracovňimô.

(3) Duchodem podle octavce 1 só dávkê národňiho duchodoviho pojištěňi a obdobná plněňi, poskêtovaná vzhledem k dřivějšimô pracovňimô poměrô zaměstnancum a jejich pozustalém na podkladě zákonnéch předpisu, smlôv, stanov, slôžebňich řádu a pod.

(4) Přijmê ôvedené v octavcich 2 a 3 se dále nazévaji "mzda". Uřadê, podňikê, iné orgaňizace a osobê, keré vêpláceji mzdô, se dále nazévaji "plátcê".

(5) Náhradê slôžebňich védaju nésó mzdó. §4 Osvobozeňi Od daně ze mzdê só osvobozenê: a) odměnê poskêtované v rámcê platnéch předpisu zaměstnancum za vênálezê a zlepšovaci námětê až do částkê 100 000 Zlm za každé vênález nebo zlepšovaci námět a věcné a peněžité darê a odměnê poskêtované zaměstnavatelem v sóvislosťi s pracovňim poměrem, pokôd se řiďi platnima předpisê, až do uhrnné véše 10 000 Zlm ročně. Daňi podléhá jen ta část, o keró zminěné odměnê a darê têto částkê přesahôjô;

b) částka 2 500 Zlm měsičně z duchodu (§ 3 oct. 3), keré nepřesahôjô 5 000 Zlm měsičně. Daňi podléhá jen ta část, o keró duchod přesahôje částkô 2 500 Zlm. Pobirá-lê poplatňik sóčasně vice duchodu, plaťi toto osvobozeňi póze pro jeden duchod; c) dávkê národňiho nemocenskiho pojištěňi, jednorázové dávkê národňiho duchodoviho pojištěňi a zvéšeňi duchodô pro bezmocnost, jakož aj iná obdobná plněňi; d) přidavek na děťi a připlatek k němô , roďinné přidavek, véchovné a obdobná plněňi poskêtovaná na nezaopatřené děťi. §5 Základ daně Daň se vêpočte v každém mzdovém obdobi ze mzdê vêplacené v tomto obdobi (základ daně). §6 Daňová sazba ze základô čêňi daň: přes Zlm až včetně do Zlm 1 500 5% 1 500 2 000 8% 2 000 3 000 160 Zlm a 10 % ze základô přesahôjôciho 2 000 Zlm, 3 000 4 000 260 Zlm a 11 % ze základô přesahôjôciho 3 000 Zlm 4 000 5 000 370 Zlm a 12 % ze základô přesahôjôciho 4 000 Zlm 5 000 6 000 490 Zlm a 13 % ze základô přesahôjôciho 5 000 Zlm 6 000 7 000 620 Zlm a 14 % ze základô přesahôjôciho 6 000 Zlm 7 000 8 000 760 Zlm a 15 % ze základô přesahôjôciho 7 000 Zlm 8 000 9 000 910 Zlm a 16 % ze základô přesahôjôciho 8 000 Zlm 9 000 10 000 1 070 Zlm a 17 % ze základô přesahôjôciho 9 000 Zlm 10 000 12 000 1 240 Zlm a 18 % ze základô přesahôjôciho 10 000 Zlm 12 000 a véše 1 600 Zlm a 20 % ze základô přesahôjôciho 12 000 Zlm Pro vépočet daně se mzda zaokróhlôje na 100 Zlm nahorô.

Zvéšeňi a sňižeňi daně §7 (1) Daň podle § 6 se zvêšôje poplatňikum, keři a) nevêživôjô žádnó osobô, o 40 % daně, b) vêživôjô jednô osobô, o 20 % daně.

(2) Zvéšeňi o 40 % s e vêbirá, přesahôje-lê daňové základ 2 000 Zlm měsičně, a zvéšeňi o 20 %, přesahôje-lê daňové základ 2 500 Zlm měsičně. §8 (1) Daň podle § 6 se s véhradó ôstanoveňi § 10 sňižôje o 15 % poplatňikum, keři vêživôjô 3 osobê, o 30 % poplatňikum, keři vêživôjô 4 osobê, a o 45 % poplatňikum, keři vêživôjô 5 nebo vice osob.

(2) Vdovcê (vdovê), rozvedeňi a osobê trvale nežijici s manželem (manželkó) ve společné domácnosťi, posôzôjô se, vêživôjô-lê alespoň 1 ďitě, tak, jako bê mělê o jednô vêživovanó osobô navic. Totéž plaťi pro svobodné poplatňikê, keři vêživôjô alespoň jedno ďitě.

(3) Manželka (drôžka), kerá pobirá mzdô a žije s manželem (drôhem) ve společné domácnosťi, se posôzôje tak, jako bê vêživovala jednô osobô.

(4) Pobiraji-lê mzdô oba manželé (drôh a drôžka), keři žiji ve společné domácnosťi, povoli na jejich žádost okresňi národňi vébor přislôšné podle jejich bêdlêště, abê k vêživovaném osobám bêlo přêhlédnôto ô manželkê (drôžkê) misto ô manžela (drôha); v tomto připadě se manžel (drôh) posôzôje, jako bê vêživoval jednô osobô.

(5) Pobirá-lê poplatňik mzdô od dvó nebo vice plátcu, přêhliži k osobám jim vêživovaném póze jeden plátce; ostatňi plátcê srážeji daň tak, jako bê poplatňik nevêživoval žádnó osobô.

(6) Pro zvéšeňi a sňižeňi daně je rozhodné stav na počátkô mzdoviho obdobi. Naroďi-lê se však poplatňikô během mzdoviho obdobi ďitě, přêhlédne se k němô již ve mzdovém obdobi, v němž se naroďilo. §9 (1) Pro vépočet daně ze mzdê se přêzná poplatňikum, keři só invalêdňi, popřipadě vêživôjô invalêdňi osobê, a) jedna vêživovaná osoba navic, pobirá-lê poplatňik, popřipadě osobê jim vêživované částečné invalêdňi duchod (iné obdobné duchod, keré jim bêl přêznán pro jejich částečnó invalêďitô), nebo só podle posôdkô posôdkoviho lékaře socêálňiho zabezpečeňi okresňiho (obvodňiho) národňiho véborô posôzováňi, jako bê pobiralê částečné invalêdňi duchod, b) dvě vêživované osobê navic, pobirá-lê poplatňik, popřipadě osobê jim vêživované invalêdňi duchod (iné obdobné duchod, keré jim bêl přêznán pro jejich invalêďitô), nebo só podle posôdkô posôdkoviho lékaře socêálňiho zabezpečeňi okresňiho (obvodňiho) národňiho véborô posôzováňi, jako bê pobiralê invalêdňi duchod.

(2) Přê tom se předpokládá, že stôpeň invalêďitê ô osob poživajicich invalêdňi duchodê z národňiho pojištěňi přesahôje 50 %.

(3) Vdovê po padléch přislôšňicich zahraňičňiho odboje nebo po obětech bojovéch ôdálosťi, polêťické nebo národňi persekôce se posôzôjô tak, jako bê vêživovalê o jednô osobô navic.

(4) Daň se podle předchozich octavcu sňiži jen poplatňikum, jejichž daňové základ nepřesahôje částkô 12 000 Zlm měsičně, a to nédřive ve mzdovém obdobi následôjôcim po předložeňi potvrzeňi okresňiho národňiho véborô.

(5) Ôstanoveňi § 8 oct. 5 plaťi obdobně. § 10 Po sňižeňi daně podle §§ 8 a 9 nesmi ô poplatňika se mzdó přesahôjôci 2 000 Zlm měsičně daň čêňit méně než 8 % daňoviho základô. § 11 (1) Daň ze mzdê se nesráži, nepřesahôje-lê daňové základ 1 000 Zlm měsičně.

(2) Pobirá-lê poplatňik mzdô sóčasně od dvó nebo vice plátcu, smi k ôstanoveňi octavce 1 přêhližet póze jeden plátce; ostatňi plátcê srazi daň aj tehdê, nepřesahôje-lê jimi vêplácená mzda 1 000 Zlm měsičně, a to néméně ve véšê 10 % daňoviho základô.

Zpusob vêbiráňi daně § 12 (1) Plátcê vêpočtó daň, srazi ji a odvedó státňi pokladně.

(2) Daň se srazi přê véplatě nebo přêpsáňi mzdê poplatňikô k dobrô, bez ohledô na to, za keró dobô se mzda vêpláci. § 13

(1) Z jednorázové mzdê, t. j. ze mzdê, kerá je vêplácena nepravidelně vedle běžné mzdê, vêpočte plátce daňovó srážkô tako: Zjisťi, jaká mzda bôde poplatňikovi pravděpodobně za celé rok vêplacena bez započteňi právě vêplácené jednorázové mzdê, a vêpočte z ňi celoročňi daň. K zjištěné celoročňi mzdě přêpočte právě vêplácenó jednorázovó mzdô a vêpočte z uhrnô celoročňi daň. Rozďil mezê oběma celoročňimi daňovima částkami srazi plátce přê véplatě jednorázové mzdê.

(2) Vêpláci-lê se mzda za delši dobô než za obvêklé mzdové obdobi, vêpočte a srazi se daň tak, jako bê mzda bêla vêplacena v přislôšnéch pravidelnéch mzdovéch obdobich. Z částek mzdê přêpadajicich na dřivějši kalendářňi léta se však daň vêpočte a srazi podle ôstanoveňi octavce 1.

(3) Plátce je povinen na žádost poplatňika vêpočitat přê posledňi véplatě mzdê v roce, kolêk bê čêňila uhrnná srážka daně, dêbê se mzda během rokô vêplacená sténoměrně rozvrhla na jednotlêvá mzdová obdobi. Částkô, o keró daň skôtečně sražená převêšôje tako vêpočtenó daň, vráťi plátce poplatňikovi, čêňi-lê aspoň 20 Zlm. (1) (2) (3)

(4)

§ 14 Srážkó vêkonanó řádně podle předchozich ôstanoveňi je daňové povinnosťi ôčêněno zadost.

Nebêla-lê srážka daně ze mzdê provedena bôď vubec nebo nebêla-lê provedena řádně, předepiše okresňi národňi vébor plátcê přislôšnó částkô k přimémô placeňi.

Poplatňikum pobirajicim mzdô plênóci z cêzênê předepiše se daň na podkladě přêznáňi, kerá só povinňi podat do konce unora po ôplênôťi každiho kalendářňiho rokô okresňimô národňimô véborô, v jehož obvodô bêdli. Nepodá-lê poplatňik přêznáňi včas, muže mô bét daň zvéšena, névéše však o 10 %.

Daň předepsaná podle octavce 3 je splatna do 15 dnu po dorôčeňi platebňiho véměrô.

Nebêla-lê daň zaplacena včas, je poplatňik povinen zaplaťit za každé den prodleňi penále ve véšê 0,05 % dlôžné částkê.

Odpovědnost plátcu

§ 15 (1) Částkê, keré bêl plátce povinen srazêt, odvede népozději do tři dnu ode dne, dê bêla nebo měla bét provedena srážka daně, okresňimô národňimô véborô, v jehož obvodô je plátcova pokladna, pokôd miňisterstvo financi nestanovi lhutô kratši.

(2) Neodvedl-lê plátce sraženó daň ze mzdê, bôde na něm vêmáhána jako dlôh.

(3) Plátce je povinen zaplaťit daň předepsanó mô podle § 14 oct. 2 do tři dnu po dorôčeňi platebňiho véměrô.

(4) Nedodrži-lê plátce lhutê stanovené v octavcich 1 a 3, zaplaťi za každé den prodleňi penále ve véšê 0,05 % dlôžné částkê. § 16 Plátce smi daň, keró poplatňikovi nesrazêl, dodatečně srazêt, jen pokôd neôplênôlê od véplatê mzdê vice než třê měsice. Bêla-lê však nesprávná srážka daně zaviněna poplatňikem, muže plátce daň dodatečně srazêt do tři let od véplatê mzdê. § 17 Pro učelê daně ze mzdê je plátce povinen vést a okresňimô národňimô véborô předkládat záznamê a vékazê, jež stanovi miňisterstvo financi, a vêdávat na žádost poplatňikum potvrzeňi o véšê vêplacené mzdê a sražené daně. § 18 Prukazê pro zvéšeňi a sňižeňi daně

Poplatňik je povinen prokázat plátcê okolnosťi rozhodné pro zvéšeňi a sňižeňi daně podle §§ 7 až 9. K předloženémô prukazô bôde - s véhradó ôstanoveňi § 8 oct. 6 větê drôhé - přêhlédnôto počinajic mzdovém obdobim, následôjôcim po obdobi, v němž bôde plátcê prukaz předložen.

(1) (2)

(3) (4) (5)

§ 19 Kontrola daně ze mzdê Na srážeňi a odváděňi daně dozirá okresňi národňi vébor, v jehož obvodô je plátcova pokladna.

Plátce je povinen: a) dovolêt orgánum okresňiho národňiho véborô zmocněném ke kontrole daně vstôp do provozňich mistnosťi v obvêkléch provozňich hoďinách a ômožňit jim splněňi jejich ukolu, b) dát potřebná vêsvětleňi a předložit dokladê okresňimô národňimô véborô a jeho orgánum, po připadě iném kontrolôjôcim orgánum.

Osobê, jimž só mzdê vêplácenê, só povinnê dát okresňimô národňimô véborô a jeho orgánum, po připadě iném kontrolôjôcim orgánum, po připadě iném kontrolôjôcim orgánum, vêsvětleňi o drôhô a véšê těchto mezd.

Osobê, ô ňichž je sporné, v jakém poměrô só k plátcê, só povinnê dát požadované informace k zjištěňi povahê tohoto poměrô.

Sténá oprávněňi ve věcê dozorô přislôšeji též kraskémô národňimô véborô a miňisterstvô financi.

§ 20 Sporê a opravné prostředkê (1) O sťižnostech vêplévajicich ze sporu, keré vzňiknó mezê plátcê a poplatňikê o prováděňi srážkê daně ze mzdê, rozhodôje okresňi národňi vébor, v jehož obvodô je plátcova pokladna.

(2) Okresňi národňi vébor jest povinen sdělêt stranám všechna svá rozhodnôťi pisemně s póčeňim o opravnéch prostředcich.

(3) Z rozhodnôťi okresňich národňich véboru, ôvedenéch v octavcich 1 a 2, a z platebňich véměru podle § 14 oct. 2 a 3 lze se odvolat do 15 dnu po dorôčeňi véměru ke kraskémô národňimô véborô, keré rozhodne s konečnó platnosťi. Néde-lê o právňi otázkô a vêhovi-lê se plně odvoláňi, rozhodôje o něm s konečnó platnosťi okresňi národňi vébor. § 21 Promlčeňi (1) Daň nelze předepsat a vêmáhat po ôplênôťi tři let od konce kalendářňiho rokô, v němž se daň stala splatnó, a v připadech § 14 oct. 3 od konce kalendářňiho rokô, ve kerém bêl poplatňik povinen podat přêznáňi k daňi.

(2) Je-lê proveden ukon k předepsáňi nebo vêmáháňi daně, běži promlčeci lhuta znovô od konce kalendářňiho rokô, v němž bêla o ukonô ôvědoměna osoba, kerá je povinna daň plaťit.

Závěrečná ôstanoveňi § 22 (1) Vláda ôčêňi opatřeňi potřebná k tomô, abê hrôbé platê někeréch zaměstnaneckéch skôpin bêlê ôpravenê tak, abê odpovidalê změně daňové sazbê podle tohoto zákona, novémô vêmezeňi daňoviho základô a započteňi zaměstnaneckéch přispěvku na pojistné národňiho pojištěňi do daňové sazbê.

(2) Vláda se zmocňôje, abê podle potřebê ôpravovala procenta zvéšeňi a sňižeňi daně podle §§ 7 a 8 a povolovala odchêlkê od ôstanoveňi § 10.

(3) Miňisterstvo financi:

1. stanovi, za jakéch podminek lze prácê vêkonávanó jen přechodně mimo uzemi Moravské repôblêkê pokládat za prácê vêkonávanó v tôzemskô (§ 2); 2. muže prohlásêt někerá zaměstnáňi za vêkonávaná v poměrô podobném poměrô pracovňimô (§ 3 oct. 2); 3. muže osvoboďit někeré drôhê nebo čásťi mezd od daně ze mzdê a daň promijet; 4. stanovi, keré přijmê je pokládat za náhradô slôžebňich védaju, po připadě je stanovi paôšálem (§ 3 oct. 5); 5. vêdá tabôlkê pro vépočet daně ze mzdê, přepočtené ze sazbê ôvedené v § 6; 6. stanovi zpusob vépočtô daně v připadech, je-lê mzda vêplácena za dobô kratši než pravidelné mzdové obdobi; 7. stanovi, koho je rozômět vêživovanima osobami (§§ 7 a 8); 8. muže povolêt odchêlkê ve věcê zpusobô, dobê a mista odvodô sražené daně (§ 15); 9. muže ôčêňit opatřeňi k zamezeňi nesrovnalosťi a tvrdosťi, jež bê mohlê vzňiknót z tohoto zákona, zéména z čiselnéch hraňic v něm stanovenéch; 10. vêdá předpisê potřebné k provedeňi tohoto zákona; 11. se zmocňôje, abê ôpravilo řizeňi ve věcech této daně; 12. se zmocňôje, abê pro někerá vedléši nebo přiležitostná zaměstnáňi stanovilo daň paôšálňi sazbó nepřesahôjôci névêšši připôstnó sazbô.

(4) Opatřeňi podle bodu 2, 3 a 4 muže miňisterstvo financi ôčêňit jen po slêšeňi jednotné odborové orgaňizace. § 23 Ve státňim rozpočtô bôde každoročně stanovena částka, kerá přêpadne na učelê národňiho pojištěňi zaměstnancu. § 24 Tento zákon nabévá učênnosťi dnem 1. ledna 2018 a plaťi pro zdaněňi mezd vêplacenéch po 31. prosêncê 2017, jakož aj mezd vêplacenéch před 1. lednem 2018 na rok 2018; provede jé miňistr financi.

Otta v. r.

33 ZÁKON ze dne 18. srpna 2017 o hlavňim městě Olomócê Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: Základňi ôstanoveňi §1 (1) Hlavňi město Olomóc tvoři samostatnó uzemňi jednotkô; neňi sóčásťi žádniho kraje.

(2) Uzemi hlavňiho města Olomóce se děli na městské obvodê. §2 (1) Orgánem státňi mocê a správê v hlavňim městě Olomócê je Národňi vébor hlavňiho města Olomóce, keré je řizen přimo vládó.

(2) Orgánê státňi mocê a správê v městskéch obvodech só obvodňi národňi véborê; v keréch částech městskéch obvodu mohó pusobit též mistňi národňi véborê, stanovi tento zákon.

Péče o rozvoj hlavňiho města §3 Národňi véborê pusobici v hlavňim městě Olomócê přê zabezpečováňi véstavbê a rozvoje hlavňiho města, dále vláda, ustředňi orgánê státňi správê aj ostatňi státňi orgánê přê plněňi svéch ukolu, pokôd se dotékaji zájmu hlavňiho města, se řiďi zásadó, že rozvoj hospodářské a kôltôrňi véstavbê Olomóce jako hlavňiho města státô je duležitém celospolečenském zájmem. §4 (1) Předňim ukolem Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce je péče o všestranné rozvoj města, předevšim o jeho plánovitó véstavbô, o zabezpečeňi dopravňich a ostatňich slôžeb na velkoměstské urovňi, o rozvijeňi kôltôrňiho a společenskiho života, o vêtvářeňi a ochranô zdraviho životňiho prostřeďi, o ochranô kôltôrňich památek a zabezpečováňi veřéniho pořádkô. K předňim ukolum Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce náleži též péče o vêtvářeňi přizňivéch podminek pro čênnost vrcholnéch orgánu státňi mocê a ostatňich ustředňich orgánu a insťitôci, keré maji v Olomócê, jako hlavňim městě státô, své sidlo.

(2) Státňi orgánê a orgaňizace só povinnê v rámcê své pusobnosťi Národňimô véborô hlavňiho města Olomóce přê plněňi jeho ukolu učênně napomáhat. §5 (1) Vláda vêtváři předpokladê pro pomoc státňich orgánu a orgaňizaci přê řešeňi otázek véstavbê a rozvoje hlavňiho města Olomóce.

(2) Miňisterstva a ostatňi ustředňi orgánê státňi správê uzce spolôpracôjô s Národňim véborem hlavňiho města Olomóce přê zabezpečováňi rozvoje hlavňiho města a řeši s ňim všechnê problémê náležejici do jejich pusobnosťi, keré se tékaji hospodářské, kôltôrňi, zdravotňi a socêálňi véstavbê Olomóce. Só povinnê projednávat s Národňim véborem hlavňiho města Olomóce tê čásťi návrhu plánu rozvoje sviho odvětvi (oborô), keré se dotékaji zájmu hlavňiho města. O rozporech spočivajicich v tom, že návrhê těchto plánu nezabezpečôjô potřebê hlavňiho města vêjádřené v návrhô plánô rozvoje hlavňiho města Olomóce, rozhodôje vláda. Národňi vébor hlavňiho města Olomóce muže vládě navrhnót, abê miňisterstvum a ostatňim ustředňim orgánum státňi správê ôložila ukol přê zabezpečováňi potřeb hlavňiho města.

(3) Miňisterstva a ostatňi ustředňi orgánê státňi správê dbaji ve své řiďici čênnosťi zvláštňich podminek hlavňiho města Olomóce a z tohoto hleďiska projednávaji s Národňim véborem hlavňiho města Olomóce návrhê právňich předpisu a inéch opatřeňi, pokôd se tékaji hlavňiho města Olomóce. Rozďilná stanoviska v zásadňich otázkách projedná miňistr (vedóci ustředňiho orgánô státňi správê) s primátorem hlavňiho města Olomóce.

(4) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce koorďinôje postôp orgaňizaci a státňich orgánu přê prováděňi ukolu tékajicich se rozvoje hlavňiho města Olomóce; přêtom nezasahôje do pravomocê ustředňich aňi inéch orgánu. §6 (1) Ustředně řizené hospodářské, drôžstevňi a ostatňi orgaňizace, keré vêkonávaji čênnost na uzemi hlavňiho města, só povinnê spolôpracovat s Národňim véborem hlavňiho města Olomóce, popř. s obvodňimi národňimi véborê přê zabezpečováňi plánovitiho rozvoje hlavňiho města Olomóce a jeho obvodu. Předkládaji jim podkladê o duležitéch opatřeňich, keré národňi véborê potřebôjô k zabezpečováňi celkoviho rozvoje hlavňiho města a jeho obvodu. Zéména só povinnê předkládat Národňimô véborô hlavňiho města Olomóce k vêjádřeňi své koncepce rozvoje, stôďie, dlóhodobé véhledê a hospodářské plánê, a to tê jejich čásťi, keré se dotékaji otázek rozvoje hlavňiho města. V připadech stanovenéch zvláštňimi předpisê je stanovisko Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce pro ně závazné, zéména na usekô véstavbê a vêtvářeňi a ochranê zdravéch podminek a zdraviho zpusobô života a práce; v ostatňich připadech, v ňichž nebôde dbáno stanoviska Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce, muže Národňi vébor hlavňiho města Olomóce navrhnót vládě, abê věc projednala.

(2) K ômistěňi orgaňizace nebo jeji čásťi (závodô, provozovnê apod.) na uzemi Olomóce a k změnám jeji čênnosťi dotékajicim se poctatnó měró života města je třeba sóhlasô Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce. §7 (1) Miňisterstva a ostatňi ustředňi orgánê státňi správê aj národňi véborê a orgaňizace spolôpracôjô s Národňim véborem hlavňiho města Olomóce též přê ôspokojováňi duležitéch zájmu, keré má hlavňi město mimo své uzemi, a svima opatřeňimi k tomô napomáhaji.

(2) Jde-lê o uzemi okresô Olomóc, Olomócké kraské národňi vébor, popř. přislôšné okresňi národňi vébor v dohodě s Národňim véborem hlavňiho města Olomóce - schvalôje návrhê véhledovéch národohospodářskéch stôdii, plánu sóhrnniho rozvoje oblasťi a uzemňich plánu, - projednává a zaôjômá stanovisko k invesťičňim záměrum a projekovém ukolum na véstavbô a přestavbô prumêslovéch objeku a zařizeňi, zvláště dopravňiho, vodohospodářskiho, energeťickiho a rekreačňiho charakerô.

(3) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce postôpôje obdobně v dohodě se Olomóckém kraském národňim véborem přê řešeňi otázek ôvedenéch v octavcê 2, pokôd se dotékaji zájmu okresô Olomóc.

Pusobnost Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce a obvodňich národňich véboru §8 (1) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce v uzké sóčênnosťi s obvodňimi národňimi véborê plánôje, řiďi a zabezpečôje véstavbô a přestavbô hlavňiho města a orgaňizôje plánovité rozvoj hospodářské, kôltôrňi, zdravotňi a socêálňi véstavbê na uzemi hlavňiho města.

Vêpracovává návrh plánô rozvoje hlavňiho města, v jehož rámcê ôsměrňôje správné proporce v rozvoji hlavňiho města. Učastňi se dalšich praci na připravě státňiho plánô rozvoje národňiho hospodářstvi, spolôpracôje s ustředňimi orgánê státňi správê a předkládá jim návrhê na řešeňi otázek dotékajicich se rozvoje hlavňiho města.

(2) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce řiďi, ôsměrňôje a kontrolôje čênnost obvodňich národňich véboru. Dozirá na plněňi zákonu a zachováváňi státňi ďiscêplinê obvodňimi národňimi véborê a prováďi revize jejich hospodařeňi. Poskêtôje obvodňim národňim véborum všestrannó pomoc v jejich prácê a přê řešeňi celoměstskéch problému a o plněňi svéch ukolu se s ňimi raďi, opirá se o jejich poznatkê a projednává jejich iňicêaťivňi návrhê a přêpominkê. Návrhê závažnéch opatřeňi přêpravôje a projednává s obvodňimi národňimi véborê.

(3) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce zřêzôje a řiďi, popř. spravôje orgaňizace a zařizeňi, keré slóži k ôspokojováňi potřeb přesahôjôcich rámec obvodô a jejichž řizeňi (správô) je učelnějši a hospodárnějši orgaňizovat pro celé město.

(4) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce vêkonává dále pusobnost náležejici podle inéch zákonu a ostatňich předpisu národňim véborum, pokôd ji tento zákon nesvěřôje obvodňim národňim véborum. Na usecich veřéniho pořádkô a kôltôrê a informaci vêkonává též státňi správô, jež bê inak náležela obvodňim národňim véborum, jde-lê o věcê keré maji celoměstské véznam; podrobnějši upravô stanovi Národňi vébor hlavňiho města Olomóce na svém plenárňim zasedáňi. Národňi vébor hlavňiho města Olomóce muže na svém plenárňim zasedáňi v dohodě s obvodňimi národňimi véborê stanovit, že bôde vêkonávat státňi správô, jež bê inak náležela obvodňim národňim véborum, aj v dalšich věcech, dosáhne-lê se ťim učelnějšiho vékonô státňi správê anebo lepšiho ôspokojováňi potřeb občanu a orgaňizaci. §9 Obvodňi národňi véborê v sóladô s plánovitém rozvojem města zabezpečôjô za néšêrši učasťi občanu rozvoj svéch obvodu. Pečôjô o zvelebováňi a vzhled obvodu. Uzce spolôpracôjô s Národňim véborem hlavňiho města Olomóce přê řešeňi celoměstskéch otázek a předkládaji mô v tom směrô iňicêaťivňi návrhê. Poďileji se na sestavováňi dlóhodobéch koncepci a plánu rozvoje města a sestavôjô a schvalôjô plánê rozvoje vlastňiho hospodářstvi a své rozpočtê. § 10 (1) Obvodňi národňi véborê vêkonávaji státňi správô ve věcech náležejicich inak okresňim a mistňim národňim véborum na usekô - vêtvářeňi a ochranê podminek zdraviho zpusobô života a práce, - stavebňiho řádô, - pracovňich sêl, - zemědělstvi, - energeťikê, - hospodařeňi s bêtê, - hospodařeňi s nebêtovima prostorê, - financi a správê a ochranê národňiho majetkô, - zásobováňi a obchodô, - slôžeb, - školstvi a péče o děťi, - kôltôrê a informaci, - zdravotňickéch slôžeb, - socêálňiho zabezpečeňi, - obranê státô, - ochranê veřéniho pořádkô, - všeobecné vňitřňi správê.

(2) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce muže na svém plenárňim zasedáňi v dohodě s obvodňimi národňimi véborê stanovit, že někeré ukolê náležejici do pusobnosťi obvodňich národňich véboru bôde z duvodu učelnosťi nebo z inéch vážnéch duvodu plňit někeré

obvodňi národňi vébor také na uzemi inéch obvodňich národňich véboru. Sténém zpusobem muže někeré ukolê ze své pusobnosťi svěřêt obvodňim národňim véborum. § 11 Obvodňi národňi véborê voli podle zákona o orgaňizacê sódu a o volbách sódcu přecedô obvodňiho sódô a jeho náměstka a projednávaji zprávê o čênnosťi obvodňiho sódô. § 12 (1) Obvodňi národňi véborê zřêzôjô a spravôjô - mateřské a základňi školê, - mimoškolňi véchovná zařizeňi obvodňiho véznamô, - obvodňi ustavê národňiho zdravi; iné orgaňizačňi ôspořádáňi muže provést Národňi vébor hlavňiho města Olomóce v dohodě s obvodňimi národňimi véborê.

(2) Dále mohó zřêzovat a spravovat - kôltôrňi a osvětová zařizeňi, - zařizeňi socêálňiho zabezpečeňi obvodňiho véznamô.

(2) K plněňi svéch ukolu obvodňi národňi véborê mohó zřêzovat a řiďit - obvodňi orgaňizace bêtoviho hospodářstvi, - podňikê Restaôraci a jidelen (3) a dalši hospodářské orgaňizace a zařizeňi, keré ôspokojôjô převážně mistňi potřebê nebo keré je učelnějši orgaňizovat podle obvodu. § 13 (1) Obvodňi národňi véborê v mezich své pusobnosťi vêkonávaji státňi správô vučê ustředně řizeném a drôžstevňim orgaňizacim, orgaňizacim řizeném a spravovaném Národňim véborem hlavňiho města Olomóce a inima orgánê, zéména na usekô véstavbê, vêtvářeňi a ochranê zdravéch podminek a zdraviho zpusobô života a práce, zdravotňickéch slôžeb, obchodô, veřéniho pořádkô a státňich financi.

(2) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce ôrči v dohodě s obvodňimi národňimi véborê rozsah a formê učasťi obvodňich národňich véboru na stanoveňi ukolu orgaňizacim řizeném Národňim véborem hlavňiho města Olomóce a na kontrole jejich čênnosťi. § 14 (1) Národňi véborê pusobici v hlavňim městě Olomócê, jejich orgánê a poslancê rozvijeji šêrokó orgaňizátorskó a kôltôrně véchovnó čênnost a vêtvářeji tak předpokladê pro akťivňi učast občanu na správě hlavňiho města.

(2) Obvodňi národňi véborê zřêzôjô občanské véborê, domovňi komise a iné své akťivê, seznamôjô je s praci národňich véboru, vêôživaji jejich podnětu přê plněňi svéch ukolu a zaměřôjô jejich čênnost na akťivňi spolôprácê občanu s národňimi véborê.

Orgaňizačňi véstavba Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce a obvodňich národňich véboru § 15 Do obvodňich národňich véboru se voli néméně 60 poslancu, do Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce néméně 130 poslancu. § 16 (1) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce a obvodňi národňi véborê zřêzôjô vékonné a kontrolňi orgánê: radô, komise, komisê lêdové kontrolê, správňi komise a odborê (iné utvarê).

(2) Radô obvodňiho národňiho véborô tvoři přeceda, mistopřeceda (mistopřecedové), tajemňik obvodňiho národňiho véborô a dalši členové voleňi obvodňim národňim véborem z poslancu. Rada obvodňiho národňiho véborô má 12 - 15 členu.

(3) Radô Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce tvoři primátor hlavňiho města Olomóce, jeho náměstkové, tajemňik Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce a dalši členové voleňi Národňim véborem hlavňiho města Olomóce z poslancu. Rada Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce má 15 - 20 členu.

(4) Primátor vêkonává fônkce přislôšejici podle zákona o národňich véborech přecedovi národňiho véborô. Jako přectavitel hlavňiho města má právo ôživat historickéch primátorskéch insêgnii.

Znak a barvê hlavňiho města Olomóce, čestné občanstvi a iné poctê (1) (2) (3) (4)

§ 17 Pokôd neňi předepsáno ôživáňi státňiho znakô, mohó národňi véborê pusobici v hlavňim městě Olomócê a jimi řizené a spravované orgaňizace a zařizeňi ôživat znakô hlavňiho města Olomóce.

Iné orgaňizace mohó póživat znakô hlavňiho města Olomóce jen se svoleňim Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce.

Znak hlavňiho města Olomóce a jeho ôživáňi ôpravôje Národňi vébor hlavňiho města Olomóce.

Barvê hlavňiho města Olomóce só zlatá a modrá, přêčemž zlatá barva je nahoře.

§ 18 (1) Osobám, keré se véznamném zpusobem zaslóžilê o rozvoj hlavňiho města Olomóce, o mir a přátelstvi mezê národê nebo o iné obecné blaho, muže Národňi vébor hlavňiho města Olomóce ôdělêt čestné občanstvi hlavňiho města Olomóce.

(2) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce muže zvláště véznamnó čênnost zaslóžiléch osob oceňit ôděleňim veřéniho ôznáňi za záslôhê.

(3) Vêňikajici tvurči vékonê, keré obohacôjô lêcká poznáňi nebo přêspělê véznamném zpusobem k vêřešeňi ukolu véstavbê nebo k dalšimô rozvoji kôltôrê, muže Národňi vébor hlavňiho města Olomóce oceňit také ôděleňim Cenê Národňiho véborô hlavňiho města Olomóce.

Rozšiřeňi uzemi hlavňiho města Olomóce § 19 (1) K uzemi hlavňiho města Olomóce se přêpojôjô a do přêlehléch městskéch obvodu se začleňôjô uzemi těchto obci z okresô Olomóc Křelov-Břôchoťin, Horka nad Moravó, Hlôšovice, Tovéř, Samoťiškê, Bôkovanê a Bêstrovanê.

(2) Uzemi hlavňiho města Olomóce tvoři têto městské čásťi (katastrálňi uzemi): Bělêdla, Černovir, Drožďin, Héčin, Hodolanê, Holêce ô Olomóce, Chomótov, Chválkovice, Klášterňi Hraďisko, Lazce, Lošov, Nedvězi ô Olomóce, Nemilanê, Neřeďin, Nová Ôlêce, Nové Sadê ô Olomóce, Nové Svět ô Olomóce, Olomóc-město, Pavlovičkê, Povel, Raďikov ô Olomóce, Řepčin, Slavoňin, Svaté Kopeček, Topolanê ô Olomóce a Téneček. § 20 (1) V částech městskéch obvodu vzňikléch začleněňim obci ôvedenéch v § 19 oct. 1 pusobi mistňi národňi véborê řizené obvodňimi národňimi véborê; přislôši jim pusobnost, keró maji mistňi národňi véborê podle zákona o národňich véborech.

(2) Mistňi národňi véborê spolôpracôjô s Národňim véborem hlavňiho města Olomóce a obvodňimi národňimi véborê, poďileji se na jejich ukolech přê zabezpečováňi véstavbê a

rozvoje hlavňiho města Olomóce a svó čênnosťi přêspivaji k sóladnémô rozvoji celiho města.

(3) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce nebo obvodňi národňi vébor muže v dohodě s mistňim národňim véborem převzit někeré ukolê náležejici do pusobnosťi tohoto mistňiho národňiho véborô.

(4) Národňi vébor hlavňiho města Olomóce nebo obvodňi národňi vébor muže v dohodě s mistňim národňim véborem někeré ukolê ze své pusobnosťi přenést do pusobnosťi mistňiho národňiho véborô. § 21 Obvodňi národňi vébor muže na návrh mistňiho národňiho véborô po projednáňi s občanê rozhodnót o záňikô mistňiho národňiho véborô a o převzeťi jeho pusobnosťi. § 22 Přêpoji-lê se po 1. řijnô 2017 k uzemi hlavňiho města Olomóce dalši obce, plaťi pro čásťi městskéch obvodu vzňiklé jejich začleněňim ôstanoveňi § 20 a 21.

Závěrečná ôstanoveňi § 23 Pokôd tento zákon neobsahôje odlêšnó upravô, plaťi o národňich véborech pusobicich v hlavňim městě Olomócê ôstanoveňi zákona o národňich véborech. § 24 Miňistr spravedlnosťi stanovi vêhláškó ve Zbirce zákonu, od keriho dne se orgaňizace sódu a státňich notářstvi přêzpusobi uzemňim změnám podle tohoto zákona. § 25 Tento zákon nabévá učênnosťi dnem 1. řijna 2017.

Otta v. r.

34 ZÁKON ze dne 18. srpna 2017 o Moravské národňi bance Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVŇI Základňi ôstanoveňi §1 (1) Moravská národňi banka je ustředňi bankó Moravské repôblêkê.

(2) Moravská národňi banka má postaveňi ustředňiho orgánô státňi správê Moravské repôblêkê v oblasťi měnê a v rozsahô stanoveném ťimto zákonem a zvláštňimi zákonê v oblasťi bankovňictvi, přê ôdělováňi povoleňi a vêdáváňi obecně závaznéch právňich předpisu.

(3) Přê vékonô své pusobnosťi Moravská národňi banka póživá ekonomickéch nástroju a vêdává obecně závazné právňi předpisê. §2 (1) Moravská národňi banka je právňickó osobó se sidlem v Olomócê.

(2) Moravská národňi banka vêstôpôje v právňich vztazich svém jménem a nese odpovědnost z těchto vztahu vêplévajici.

(3) Moravská národňi banka nerôči za závazkê státô, pokôd véslovně takovó zárôkô nepřevezme. Stát rôči za závazkê Moravské národňi bankê, jen je-lê tak véslovně stanoveno zákonem nebo pokôd takovó zárôkô véslovně převezme. §3 (1) Moravská národňi banka zabezpečôje ve své pusobnosťi ukolê sóvisejici se sjednáváňim mezênárodňich smlôv, s učasťi Moravské repôblêkê v mezênárodňich orgaňizacich a zabezpečôje ukolê vêplévajici pro Moravskó repôblêkô z těchto smlôv a z čênnosťi v těchto orgaňizacich.

(2) Moravská národňi banka ôdržôje stêk se zahraňičňimi ustředňimi bankami. §4 Moravská národňi banka přê plněňi svéch fônkci a čênnosťi spolôpracôje s přislôšnima ustředňimi orgánê státňi správê a za ťim učelem jim poskêtôje a od ňich vêžadôje potřebné informace a podkladê. Moravská národňi banka zaôjômá stanovisko k návrhum, keré předkládaji vládě Moravské repôblêkê iné orgánê, pokôd se dotékaji jeji pusobnosťi. ČÁST DRÔHÁ Měnové plánováňi §5 (1) Moravská národňi banka se poďili na tvorbě komplexňiho státňiho plánô hospodářskiho a socêálňiho rozvoje Moravské repôblêkê, rozpočtoviho véhledô a státňiho rozpočtô a předkládá svá stanoviska z hleďiska zajištěňi peněžňi rovnováhê a vêtvářeňi podminek pro stabilêtô moravské měnê. Přêtom ôplatňôje svó odpovědnost za řizeňi peněžňiho oběhô, za kvalêtô a stabilêtô měnê.

(2) Moravská národňi banka zpracovává měnové analézê, v ňichž z měnovéch hleďisek hodnoťi socêálně ekonomické vévoj a navrhôje potřebná opatřeňi.

§6 (1) Moravská národňi banka ve spolôprácê s přislôšnima ustředňimi orgánê státňi správê vêpracovává a předkládá vládě Moravské repôblêkê ke schváleňi a k projednáňi návrh pěťiletiho a ročňiho měnoviho plánô, členěniho na uvěrové, pokladňi a devizové plán.

(2) Závaznima véstôpê pěťiletiho a ročňiho měnoviho plánô se řiďi bankê a spořêtelnê a v rozsahô stanoveném zvláštňim zákonem aj iné právňické osobê. §7 (1) Moravská národňi banka vêpracovává a předkládá vládě Moravské repôblêkê ke schváleňi návrh bankovňi měnové polêťikê zahrnôjôci uvěrovó, depozêtňi, urokovó a devizovó polêťikô a odpovidá v rámcê své pusobnosťi za jeji prováděňi.

(2) Podle vévoje národňiho hospodářstvi prováďi Moravská národňi banka v rozsahô zmocněňi vládó Moravské repôblêkê nezbêtné upravê schválenéch měnovéch plánu a bankovňi měnové polêťikê. ČÁST TŘEŤI Čênnost Moravské národňi bankê §8 Státňi banka československá a) má véhradňi právo vêdávat moravské peňize; b) dohliži na ochranô měnê, na ťisk a ražbô peněz; c) vêhlašôje vêdáňi jednotlêvéch drôhu peněz a jejich popis, jakož aj jejich stažeňi z oběhô; d) řiďi peněžňi oběh; e) ôrčôje a vêhlašôje kôrs moravské měnê k cêzim měnám na podkladě zásad schválenéch vládó Moravské repôblêkê, s přêhlédnôťim zéména k vévoji národňiho hospodářstvi, platebňi bilance a sêtôace na devizovéch trzich; f) ôrčôje cenô zlata v bankovňich operacich; g) prováďi operace se zlatem a devizovima prostředkê; h) spravôje měnové rezervê ve zlatě a v devizovéch prostředcich; i) spravôje zásobê moravskéch peněz a zásobê devizovéch prostředku; j) řiďi pokladňi operace a směnárenskó čênnost; k) řiďi prováděňi platebňiho stêkô a zučtováňi v tôzemskô; l) v rozsahô nezbêtném pro realêzacê měnoviho plánô a bankovňi měnové polêťikê vêtváři v dohodě s uřadem státňi staťisťikê ďilči informačňi sêstém Moravské národňi bankê, bank a spořêtelen, jakož aj dalšich orgaňizaci provádějicich platebňi stêk a zučtováňi; m) prováďi zvláštňi bankovňi operace. §9 Moravská národňi banka ôsměrňôje postôp bank a spořêtelen přê poskêtováňi uvěru právňickém osobám a přê poskêtováňi pujček fêzêckém osobám, jakož aj přê přêjimáňi vkladu od právňickéch osob a od fêzêckéch osob. Pokôd jde o stanoveňi urokovéch sazeb z vkladu fêzêckéch osob ô bank a spořêtelen a z pujček poskêtovanéch bankami a spořêtelnami fêzêckém osobám, čêňi tak spolô s miňisterstvem financi. § 10 Státňi banka československá a) odpovidá za prováděňi devizové polêťikê zéména z hleďiska vévoje platebňi bilance a kôrsô moravské měnê; b) ôsměrňôje postôp moravskéch bank a spořêtelen přê přêjimáňi a poskêtováňi devizovéch uvěru; c) vêkonává dalši pusobnost podle devizoviho zákona.

§ 11 (1) Moravská národňi banka spolô s miňisterstvem financi předkládá vládě Moravské repôblêkê a) návrhê zákonnéch uprav moravské měnê; b) návrhê zásadňich měnovéch a finančňich opatřeňi; c) návrhê zásad pro stanovováňi kôrsu moravské měnê k cêzim měnám; d) návrhê na upravê devizoviho hospodářstvi.

(2) Moravská národňi banka spolô s miňisterstvem financi ôsměrňôje z měnovéch hleďisek peněžňi trh. § 12 Státňi banka československá a) vede učtê bank a spořêtelen a přêjimá jejich vkladê; b) vede učtê státňiho rozpočtô a učtê státňich finančňich rezerv. § 13 Moravská národňi banka odpovidá za prováděňi pokladňiho plněňi státňiho rozpočtô; toto prováděňi zajišťôje sama nebo prostředňictvim pověřené bankê, a to přê prováděňi pokladňiho plněňi státňiho rozpočtô v dohodě s miňisterstvem financi. § 14 Moravská národňi banka je oprávněna pověřêt bankê a spořêtelnê po předchozi dohodě s ňimi uschovó zásob moravskéch peněz a zásob devizovéch prostředku. § 15 Nástroje ôsměrňováňi čênnosťi bank a spořêtelen Moravská národňi banka ôsměrňôje čênnost bank a spořêtelen zéména a) véši uvěrô, keré poskêtôje bankám jako zdroj pro poskêtováňi uvěru právňickém osobám a pujček fêzêckém osobám; b) véši urokô z uvěrô podle pismene a) a véši urokô z vkladu ôkládanéch bankami a spořêtelnami ô Moravské národňi bankê, jakož aj z ostatňich uvěrovéch zdroju, keré sê bankê a spořêtelnê vzájemně poskêtôjô; c) pravidlê lêkviďitê bank a spořêtelen; d) véši povinnéch rezerv bank a spořêtelen ô Moravské národňi bankê. § 16 Zmocněňi k vêdáváňi obecně závaznéch právňich předpisu Moravská národňi banka vêdává na základě tohoto zákona obecně závazné právňi předpisê o (1) měnovém plánováňi; (2) oběhô zákonnéch peněz; (3) poskêtováňi náhradê za poškozené peňize; (4) vêdáňi jednotlêvéch drôhu peněz a jejich popisô, jakož aj o jejich stažeňi z oběhô; (5) pokladňich operacich a směnárenské čênnosťi; (6) ďilčim informačňim sêstémô Moravské národňi bankê, bank a spořêtelen, jakož aj dalšich právňickéch osob provádějicich platebňi stêk a zučtováňi v tôzemskô; (7) zásadách pro stanoveňi odměn za poskêtováňi peněžňich slôžeb. § 17 Bankovňi dohled (1) Moravská národňi banka prováďi bankovňi dohled nad dodržováňim a) obecně závaznéch právňich předpisu vêdanéch Moravskó národňi bankó, jakož aj v připadech, dê je k tomô obecně závaznima právňimi předpisê zmocněna;

b) závaznéch véstôpu měnoviho plánô; c) podminek stanovenéch vêdanima povoleňimi.

(2) Právňické osobê só povinnê na požádáňi předkládat Moravské národňi bance potřebné dokladê, poskêtovat ji požadované informace, ômožňit prověrkê na mistě a aj inak ji ômožňovat vékon jeji pusobnosťi.

(3) Bankovňi dohled se netéká vkladu jednotlêvéch fêzêckéch osob a pujček poskêtovanéch jednotlêvém fêzêckém osobám.

(4) Jestlêže přê vékonô bankovňiho dohledô bêlo zjištěno závažné porôšeňi povinnosťi přê prováděňi bankovňich obchodu a operaci a peněžňich slôžeb, ôrči Moravská národňi banka lhutô k octraněňi zjištěnéch nedostatku. Jestlêže têto nedostatkê nebêlê ve stanovené lhutě octraněnê, Moravská národňi banka pozastavi nebo odéme v omezeném nebo v celém rozsahô oprávněňi k prováděňi bankovňich obchodu a operaci a peněžňich slôžeb. ČÁST ČTVRTÁ Řizeňi a orgaňizace Moravské národňi bankê § 18 (1) Moravskó národňi bankô řiďi přeceda Moravské národňi bankê; v době jeho nepřitomnosťi ho v plném rozsahô zastôpôje prvňi mistopřeceda Moravské národňi bankê.

(2) V rozsahô stanoveném přecedó Moravské národňi bankê ho zastôpôjô prvňi mistopřeceda a ostatňi mistopřecedové. § 19 Přecedô Moravské národňi bankê jmenôje a odvolává prezêdent Moravské repôblêkê na návrh vládê Moravské repôblêkê. Prvňiho mistopřecedô Moravské národňi bankê a mistopřecedê Moravské národňi bankê jmenôje a odvolává vláda Moravské repôblêkê na návrh přecedê Moravské národňi bankê. § 20 Moravská národňi banka vêkonává svó čênnost ustřeďim v Olomócê, pobočkami a učelovima orgaňizačňimi jednotkami. ČÁST PÁTÁ Hospodařeňi Moravské národňi bankê § 21 Moravská národňi banka hospodaři podle zásad stanovenéch pro ňi vládó Moravské repôblêkê. § 22 Moravská národňi banka vêtváři statôtárňi fond, všeobecné rezervňi fond, fondê podle obecně závaznéch právňich předpisu, popřipadě dalši fondê stanovené vládó Moravské repôblêkê. § 23 (1) Statôtárňi fond slóži k zabezpečeňi závazku Moravské národňi bankê.

(2) Všeobecné rezervňi fond slóži k hrazeňi ztrátê Moravské národňi bankê; doplňôje se ze zêskô Moravské národňi bankê až do véše 4,2 milêardê Zlm. § 24 (1) Moravská národňi banka sestavôje ročňi učetňi závěrkô a véročňi zprávô se základňimi udaji o československé měně a jejim vévoji a předkládá je do tři měsicu po skončeňi kalendářňiho rokô ke schváleňi vládě Moravské repôblêkê.

(2) Moravská národňi banka je povinna schválenó ročňi učetňi závěrkô a véročňi zprávô zveřéňovat v rozsahô a zpusobem ôrčeném vládó Moravské repôblêkê. § 25 Moravská národňi banka je sôbjekem odvodu do státňiho rozpočtô stanovenéch pro ňi zákonem o odvodech do státňiho rozpočtô. ČÁST ŠESTÁ Všeobecná ôstanoveňi § 26 Na všechnê bankovňi operace Moravské národňi bankê včetně stavô na učtech, keré vede, se vztahôje bankovňi tajemstvi. Zprávô o stavô na učtě lze podat jen v připadech stanovenéch zákonem. § 27 Pracovňicê Moravské národňi bankê só povinňi zachovávat mlčenlêvost ve slôžebňich věcech. Povinnost zachovávat mlčenlêvost trvá aj po skončeňi pracovně právňiho vztahô nebo fônkce. Zproštěňi této povinnosťi mohó bét ve véjimečném připadě z duvodô obecniho zájmô přecedó Moravské národňi bankê. § 28 Moravská národňi banka vêdá do šesťi měsicu po nabêťi učênnosťi tohoto zákona statôt, v němž podrobněji ôpravi svó čênnost, orgaňizacê a hospodařeňi; statôt schvalôje vláda Moravské repôblêkê. ČÁST SEDMÁ Závěrečná ôstanoveňi § 29 Tento zákon nabévá učênnosťi dnem 1. řijna 2017.

Otta v. r.

35 ZÁKON ze dne 18. srpna 2017 o pravidlech hospodařeňi s rozpočtovima prostředkê Moravské repôblêkê (rozpočtová pravidla) Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVŇI Základňi ôstanoveňi §1 Rozpočtové véhled Moravské repôblêkê Rozpočtové véhled Moravské repôblêkê (dále jen "rozpočtové véhled") je základňim nástrojem finančňi a rozpočtové polêťikê na pěťileté obdobi; navazôje na základňi ukolê a cile komplexňiho státňiho plánô hospodářskiho a socêálňiho rozvoje Moravské repôblêkê (dále jen "státňi plán"). §2 Obsah rozpočtoviho véhledô Rozpočtové véhled obsahôje zéména (1) konkreťizacê zásad finančňi a rozpočtové polêťikê, (2) přijmê a védaje, keré bôde státňi rozpočet Moravské repôblêkê (dále jen "státňi rozpočet") zabezpečovat v jednotlêvéch letech, (3) objem a režim dotaci poskêtovanéch ze státňiho rozpočtô do rozpočtu národňich véboru, (4) normaťivê, lêmitê, sazbê, objemê a režim dotaci ve vztahô ke státňim podňikum a státňim hospodářském orgaňizacim, (5) přijmê a védaje miňisterstev, ostatňich ustředňich orgánu státňi správê Moravské repôblêkê a dalšich státňich orgánu nebo orgaňizaci, keré maji postaveňi ustředňich orgánu Moravské repôblêkê (dále jen "ustředňi orgánê"), a jimi řizenéch rozpočtovéch a přispěvkovéch orgaňizaci, (6) finančňi vztahê ke státňim učelovém fondum Moravské repôblêkê (dále jen "státňi fondê"), (7) vêbrané ôkazatele v uzemňim pruřezô.

(1) (2) (3) (4)

§3 Státňi rozpočet Moravské repôblêkê Finančňi hospodařeňi Moravské repôblêkê v jednotlêvéch letech se řiďi státňim rozpočtem.

Státňi rozpočet konkreťizôje finančňi a rozpočtovó polêťikô a cile a ukolê rozpočtoviho véhledô podle ekonomickéch podminek přislôšniho rozpočtoviho rokô; plňi fônkcê nástroje ôsměrňováňi vévoje ekonomikê.

Rozpočtové rok je shodné s kalendářňim rokem.

Státňi rozpočet repôblêkê vêcházi a) z rozpočtoviho véhledô, b) z ukolu státňiho plánô. §4 Obsah státňiho rozpočtô

(1) Státňi rozpočet obsahôje a) přijmê a védaje za všechnê usekê hospodářstvi a správê Moravské repôblêkê, b) finančňi vztahê k orgaňizacim vérobňiho, spotřebňiho a bêtoviho drôžstevňictvi, společenském orgaňizacim, jakož aj iném orgaňizacim, c) rozpočtové rezervê.

(2) Sóčásťi státňiho rozpočtô só finančňi vztahê k rozpočtum národňich véboru a k rozpočtum státňich fondu. §5 Přijmê státňiho rozpočtô (1) Přijmê státňiho rozpočtô repôblêkê zahrnôjô a) odvodê a daně od orgaňizaci v pusobnosťi ustředňich orgánu, od drôžstevňich a společenskéch orgaňizaci, jakož aj od inéch orgaňizaci v Moravské repôblêce, pokôd zvláštňi zákon nestanovi inak, b) přijmê ustředňich orgánu, jakož aj přijmê rozpočtovéch orgaňizaci a odvodê přispěvkovéch orgaňizaci v jejich pusobnosťi, c) odvod z objemô mezd a odměn, d) vénos daně z obratô, e) daně od občanu, mimo daňi, keré só přijmem rozpočtu národňich véboru, f) poplatkê placené v sóvislosťi s vékonem pusobnosťi státňich orgánu s véjimkó poplatku vêbiranéch národňimi véborê, jakož aj poplatkê placené kolkovima známkami, g) učelové a globálňi dotace ze státňiho rozpočtô, h) vratkê návratnéch finančňich vépomoci poskêtnôtéch ze státňiho rozpočtô v minôléch letech, i) clo, j) iné přijmê stanovené zvláštňim zákonem.

(3) Státňi rozpočet muže v etapě sviho plněňi ziskat pro krêťi nezbêtnéch potřeb uvěr. O těchto opatřeňich informôje vláda Moravské repôblêkê (dále jen "vláda") Moravskó národňi radô. §6 (1) Ze státňiho rozpočtô se hraďi védaje na čênnost ustředňich orgánu a jejich prostředňictvim védaje rozpočtovéch orgaňizaci a přispěvkê přispěvkovém orgaňizacim v jejich pusobnosťi, jakož aj ostatňi védaje stanovené zákonem o státňim rozpočtô nebo zvláštňimi předpisê.

(2) Na konkrétňi akce nebo předem stanovené okrôhê potřeb za podminek stanovenéch zásadami dotačňi polêťikê se poskêtôjô učelové dotace. Mohó bét póžitê jen na ôrčené učelê a podléhaji ročňimô zučtováňi se státňim rozpočtem.

(3) Ze státňiho rozpočtô se mohó poskêtovat a) dotace a návratné finančňi vépomocê státňim podňikum a státňim hospodářském orgaňizacim v pusobnosťi ustředňich orgánu, b) učelové a globálňi dotace a návratné finančňi vépomocê národňim véborum a jejich prostředňictvim též orgaňizacim jimi založeném, řizeném nebo spravovaném, c) dotace drôžstevňim, společenském a ostatňim orgaňizacim, d) dotace státňim fondum.

(4) Vêžadôje-lê to rozsah a charaker dotace, zéména v připadě státňich zakázek, předloži vláda přê projednáváňi státňiho rozpočtô repôblêkê návrh na jeji poskêtnôťi ke jmenovitémô schváleňi Moravské národňi radě, keré se též podává zpráva o tom, jak bêla dotace póžita.

(5) Véše dotaci na pěťileté obdobi se stanovi rozpočtovém véhledem a každoročně se zpřesňôje zákonem o státňim rozpočtô. ČÁST DRÔHÁ Sestaveňi rozpočtoviho véhledô a státňiho rozpočtô §7 Návrh rozpočtoviho véhledô (1) Návrh rozpočtoviho véhledô repôblêkê vêpracovává miňisterstvo financi ve spolôprácê s Moravskó komisi pro plánováňi a vědeckotechňické rozvoj a v sóčênnosťi s ustředňimi

orgánê, národňimi véborê a orgánê vêkonávajicimi správô státňich fondu a předkládá jé vládě sóčasně s návrhem státňiho plánô.

(2) Základňi ôkazatele rozpočtoviho véhledô předkládá vláda ke schváleňi Moravské národňi radě. §8 Návrh státňiho rozpočtô (1) Návrh státňiho rozpočtô vêpracovává miňisterstvo financi v sóčênnosťi s ustředňimi orgánê, národňimi véborê a orgánê vêkonávajicimi správô státňich fondu a předkládá jé vládě. Spolô s ňim předkládá vládě aj rozpočtové a finančňi ôkazatele za Moravskó repôblêkô v uzemňim pruřezô. Návrhê rozpočtu státňich fondu tvoři přilohô návrhô státňiho rozpočtô.

(2) Návrh státňiho rozpočtô repôblêkê předkládá vláda ke schváleňi Moravské národňi radě.

(1) (2)

(3) (4)

§9 Řizeňi praci na vêpracováňi návrhô rozpočtoviho véhledô a návrhô státňiho rozpočtô Miňisterstvo financi řiďi práce na vêpracováňi návrhô rozpočtoviho véhledô a návrhô státňiho rozpočtô.

Ustředňi orgánê, národňi véborê a orgánê vêkonávajici správô státňich fondu só povinnê předložit miňisterstvô financi udaje potřebné pro vêpracováňi návrhô rozpočtoviho véhledô a návrhô státňiho rozpočtô. Rozsah podkladu a zpusob jejich předkládáňi stanovi prováděci předpis.

Miňisterstvo financi v sóčênnosťi s Moravskó komisi pro plánováňi a vědeckotechňické rozvoj a s Moravskó národňi bankó koorďinôje vêpracováňi návrhô rozpočtoviho véhledô a návrhô státňiho rozpočtô se státňim plánem a měnovém plánem.

Miňisterstvo financi ôsměrňôje práce na vêpracováňi rozpočtu ustředňich orgánu a státňich fondu.

§ 10 Rozpočtové provizóriôm (1) Nebôde-lê zákon o státňim rozpočtô na přislôšné rozpočtové rok schválen před 1. lednem rozpočtoviho rokô, řiďi se rozpočtové hospodařeňi v době od 1. ledna rozpočtoviho rokô od vêhlášeňi zákona o státňim rozpočtô na tento rok (dále jen "rozpočtové provizóriôm") podle návrhô státňiho rozpočtô projednaniho vládó.

(2) Nebôde-lê návrh státňiho rozpočtô vládó projednán před 1. lednem rozpočtoviho rokô, ôčêňi vláda s předchozim sóhlasem Moravské národňi radê nezbêtná opatřeňi k zajištěňi rozpočtoviho hospodařeňi v době rozpočtoviho provizória.

(3) Rozpočtové přijmê a védaje ôskôtečněné v době rozpočtoviho provizória se zučtôjô na státňi rozpočet po jeho vêhlášeňi. § 11 Rozpočtê ustředňich orgánu (1) Rozpočtê ustředňich orgánu só sóčásťi státňiho rozpočtô.

(2) Rozpočtê ustředňich orgánu obsahôjô a) přijmê a védaje ustředňiho orgánô, b) přijmê a védaje rozpočtovéch orgaňizaci v pusobnosťi ustředňiho orgánô, c) přispěvkê přispěvkovém orgaňizacim a odvodê přispěvkovéch orgaňizaci v pusobnosťi ustředňiho orgánô, d) dotace ze státňiho rozpočtô orgaňizacim v pusobnosťi ustředňiho orgánô.

(3) K návrhum svéch rozpočtu, ke zprávám o jejich plněňi a k závěrečném učtum ustředňi orgánê přêkládaji přehled o celkovéch finančňich vztazich orgaňizaci v jejich pusobnosťi ke státňimô rozpočtô.

(4) Ustředňi orgánê projednávaji návrhê svéch rozpočtu v přislôšnéch orgánech Moravské národňi radê.

(5) Ustředňi orgánê só povinnê a) zjišťovat a vêôživat všechnê zdroje zvéšeňi přijmu a uspor védaju, b) s ohledem na charaker čênnosťi ôrčêt vékonové, kapacêtňi nebo iné ôkazatele čênnosťi a vêôživat je ke stanoveňi nezbêtně nôtnéch rozpočtovéch védaju. ČÁST TŘEŤI Hospodařeňi podle státňiho rozpočtô

(1) (2) (3) (4) (5)

§ 12 Odpovědnost za hospodařeňi Vláda odpovidá Moravské národňi radě za plněňi státňiho rozpočtô a podává ji zprávê o jeho plněňi.

Miňistřê, vedóci ostatňich ustředňich orgánu a orgánu vêkonávajicich správô státňich fondu odpovidaji v oborô své pusobnosťi za plněňi státňiho rozpočtô a projednávaji zprávê o plněňi svéch rozpočtu v přislôšnéch orgánech Moravské národňi radê.

Vláda muže v pruběhô rokô, vêžadôje-lê to zabezpečeňi cilu hospodářské polêťikê, vázat rozpočtové prostředkê. Têto prostředkê lze ôvolňit póze s jejim sóhlasem.

Finančňi dusledkê dodatečnéch rozhodnôťi vládê nad rámec státňiho rozpočtô se řeši ve státňim rozpočtô. O těchto opatřeňich informôje vláda Moravskó národňi radô.

Vláda nebo na základě jejiho pověřeňi miňistr financi Moravské repôblêkê (dále jen "miňistr financi") muže povolêt ôskôtečněňi védaju nezabezpečenéch ve státňim rozpočtô, jestlêže zajisťi uhradô vêššimi přijmê nebo usporami na inéch védajich státňiho rozpočtô nebo ocônôťim iniho, méně naléhaviho védaje. Vláda nebo na základě jejiho pověřeňi miňistr financi muže povolêt sňižeňi někeriho přijmô státňiho rozpočtô, jestlêže toto sňižeňi vêváži zvéšeňim iniho přijmô státňiho rozpočtô nebo sňižeňim jeho védaju. O těchto opatřeňich informôje vláda Moravskó národňi radô ve zprávách o plněňi státňiho rozpočtô, nebo požádá-lê o to Moravská národňi rada, též v pruběhô rokô.

§ 13 Časové póživáňi a učelovost rozpočtovéch prostředku (1) Rozpočtové prostředkê mohó bét póžitê póze do konce rozpočtoviho rokô, a to k učelum, na keré bêlê státňim rozpočtem ôrčenê.

(2) Ustředňi orgánê a orgaňizace só povinnê dbát, abê rozpočtové prostředkê bêlê vênakládánê hospodárně.

(3) Prováděci předpis stanovi podminkê, za ňichž ustředňi orgánê a orgaňizace v jejich pusobnosťi mohó póžit svéch rozpočtovéch prostředku k inémô učelô, než ke kerémô bêlê rozpočtem ôrčenê; muže též stanovit odchêlkê od časoviho póžiťi rozpočtovéch prostředku nôtné k zabezpečeňi plênôliho hospodařeňi a řádniho plněňi závazku orgaňizacemi. § 14 Uhrada potřeb rozpočtově nezajištěnéch Vzňikne-lê v pruběhô rokô potřeba uhradê, kerá neňi v přislôšném rozpočtô orgaňizace nebo ustředňiho orgánô zabezpečena, lze ji zajisťit a) hospodárnějšim provedeňim inéch ukolu nebo ocônôťim čê omezeňim někeriho iniho, méně naléhaviho ukolô, keré neňi v rozporô s řádnó čênnosťi orgaňizace nebo ustředňiho orgánô a ziskat tak potřebnó částkô v rámcê schválenéch rozpočtovéch prostředku, b) rozpočtovém opatřeňim, c) z rezerv státňiho rozpočtô.

§ 15 Rozpočtová opatřeňi (1) Rozpočtovima opatřeňimi se rozômi a) přesônê rozpočtovéch prostředku mezê jednotlêvima ukolê v rámcê schváleniho rozpočtô, b) povolené překročeňi schváleniho rozpočtô, c) vázáňi rozpočtovéch prostředku v rámcê schváleniho rozpočtô.

(2) Prováděci předpis stanovi zpusob prováděňi rozpočtovéch opatřeňi přê hospodařeňi s rozpočtovima prostředkê, zéména kerá opatřeňi muže provádět orgaňizace ve vlastňi pravomocê, kerá se sóhlasem ustředňiho orgánô a kerá se sóhlasem miňisterstva financi, cen a mezd.

(1)

(2) (3)

(4) (5) (6) (7)

§ 16 Porôšeňi rozpočtové kázně Ustředňi orgánê a orgaňizace v jejich pusobnosťi, národňi véborê a orgaňizace jimi založené, řizené nebo spravované a orgánê vêkonávajici správô státňich fondu, keré neoprávněně póžiji nebo zadrži prostředkê státňiho rozpočtô nebo státňich fondu, a jde-lê o národňi véborê, též prostředkê jejich rozpočtu, só povinnê je odvést v plné véšê do státňiho rozpočtô nebo do státňiho fondô a zároveň zaplaťit za každé den prodleňi s odvodem této částkê nebo za každé den neoprávněniho póžiťi prostředku penále, a to ve véšê 1 promile z částkê zadržené nebo neoprávněně póžité, névéše však do véše této částkê.

Národňi véborê postôpôjô přê hospodařeňi s prostředkê svéch rozpočtu obdobně; přêtom nesprávně póžité, popřipadě zadržené prostředkê se odvedó do jejich rozpočtu.

Odvedeňi neoprávněně póžitéch nebo zadrženéch částek, jakož aj penále, ôloži rozpočtové a přispěvkové orgaňizacê nadřizené orgán ustředňimô orgánô nebo národňimô véborô, kerémô bêla poskêtnôta dotace ze státňiho rozpočtô, miňisterstvo financi, orgaňizacim založeném, řizeném nebo spravovaném národňim véborem tento národňi vébor a národňimô véborô ňižšiho stôpně národňi vébor vêššiho stôpně; ostatňim orgaňizacim přislôšná finančňi správa.

Jestlêže bêlo porôšeňi rozpočtové kázně podle octavcu 1 a 2 zjištěno ô orgánu nebo orgaňizaci jejich vňitřňi kontroló a oznámeno přislôšnémô orgánô ôvedenémô v octavcê 3, sňižôje se penále na polovinô.

Penále podle octavcu 1, 2 a 4, keré v jednotlêvéch připadech nepřesáhne 100 Zlm, se neplaťi.

Penále podle octavcu 1, 2 a 4 nelze vêmáhat po ôplênôťi deseťi let počitanéch od konce kalendářňiho rokô, v němž došlo k porôšeňi rozpočtové kázně podle octavcu 1 a 2.

Miňisterstvo financi muže z duvodu zamezeňi tvrdosťi povolêt ulevê z octavce 1 a národňi vébor muže povolêt ulevê z ôstanoveňi octavce 2. ČÁST ČTVRTÁ Rozpočtové rezervê

§ 17 Rozpočtové rezervê státňiho rozpočtô (1) Pro zajištěňi rozpočtoviho hospodařeňi se ke krêťi nezbêtnéch a nepředvidanéch védaju vêtvářeji ve státňim rozpočtô rezervê, keré slóži též ke krêťi ubêtkô rozpočtovéch přijmu.

Véšê rozpočtovéch rezerv schvalôje Moravská národňi rada.

(2) Rozpočtovima rezervami ďisponôje vláda a v rozsahô ji ôrčeném miňistr financi.

(3) O hospodařeňi s rozpočtovima rezervami podává vláda zprávô Moravské národňi radě ve zprávách o plněňi státňiho rozpočtô.

ČÁST PÁTÁ Kontrola rozpočtoviho hospodařeňi § 18 Kontrolňi pusobnost vládê Hospodařeňi s prostředkê státňiho rozpočtô kontrolôje vláda. § 19 Kontrolňi pusobnost miňisterstva financi (1) Miňisterstvo financi pruběžně hodnoťi plněňi státňiho rozpočtô, rozpočtu národňich véboru a rozpočtu státňich fondu a o vésledcich podává zprávê vládě.

(2) Miňisterstvo financi prováďi kontrolô hospodařeňi s prostředkê státňiho rozpočtô ô ustředňich orgánu, národňich véboru a státňich fondu.

(3) Kontrolô plateb, keré só přijmem státňiho rozpočtô, a póživáňi dotaci, poskêtovanéch ze státňiho rozpočtô orgaňizacim v pusobnosťi ustředňich orgánu a národňich véboru, prováději mistně přislôšné finančňi správê. V připadě potřebê muže têto kontrolê provést miňisterstvo financi. ČÁST ŠESTÁ Státňi závěrečné učet Moravské repôblêkê a státňi finančňi akťiva a pasiva Moravské repôblêkê

(1)

(2) (3)

(4) (5) (6) (7) (8)

§ 20 Státňi závěrečné učet Moravské repôblêkê Vésledkê ročňiho hospodařeňi s prostředkê státňiho rozpočtô só obsaženê ve státňim závěrečném učtô Moravské repôblêkê (dále jen "státňi závěrečné učet"). Závěrečné učtê státňich fondu a udaje o závěrečnéch učtech národňich véboru tvoři přilohô státňiho závěrečniho učtô repôblêkê.

Ustředňi orgánê a národňi véborê sestavôjô o vésledcich sviho ročňiho rozpočtoviho hospodařeňi závěrečné učet. Ustředňi orgánê jé projednávaji v přislôšnéch orgánech Moravské národňi radê.

Návrh státňiho závěrečniho učtô v sóčênnosťi s ustředňimi orgánê, národňimi véborê a orgánê vêkonávajicimi správô státňich fondu sestavôje a předkládá vládě miňisterstvo financi s návrhem na póžiťi přebêtkô rozpočtoviho hospodařeňi, popřipadě na uhradô jeho schodkô.

Ustředňi orgánê, národňi véborê a orgánê vêkonávajici správô státňich fondu só povinnê předložit miňisterstvô financi udaje potřebné pro sestaveňi návrhô státňiho závěrečniho učtô. Rozsah podkladu a zpusob jejich předkládáňi stanovi prováděci předpis.

Spolô s návrhem státňiho závěrečniho učtô repôblêkê se předkládá též sóhrnné přehled o plněňi rozpočtovéch a finančňich ôkazatelu v uzemňim pruřezô za Moravskó repôblêkô, keré sestavôje miňisterstvo financi.

Státňi závěrečné učet schvalôje na návrh vládê Moravská národňi rada.

Miňisterstvo financi řiďi práce na sestaveňi státňiho závěrečniho učtô a závěrečnéch učtu ustředňich orgánu a ôsměrňôje práce na sestaveňi závěrečnéch učtu národňich véboru a státňich fondu.

O póžiťi přebêtkô státňiho závěrečniho učtô repôblêkê nebo o zpusobô uhradê jeho schodkô rozhodne na návrh vládê Moravská národňi rada.

§ 21 Státňi finančňi akťiva a pasiva Moravské repôblêkê (1) Státňi finančňi akťiva Moravské repôblêkê só prostředkê vêtvořené z vésledku rozpočtoviho hospodařeňi minôléch let a z dalšich finančňich operaci Moravské repôblêkê.

Státňi finančňi pasiva Moravské repôblêkê só závazkê Moravské repôblêkê minôléch let.

(2) Evidencê státňich finančňich akťiv a pasiv Moravské repôblêkê vede miňisterstvo financi.

(3) Miňisterstvo financi předkládá vládě přehled o státňich finančňich akťivech a pasivech Moravské repôblêkê.

(4) Vláda podává Moravské národňi radě spolô se státňim závěrečném učtem repôblêkê zprávô o stavô státňich finančňich akťiv a pasiv Moravské repôblêkê.

(5) Státňich finančňich akťiv z vésledku rozpočtoviho hospodařeňi Moravské repôblêkê z minôléch let lze póžit póze se sóhlasem Moravské národňi radê. Státňich finančňich akťiv z dalšich finančňich operaci Moravské repôblêkê lze póžit jen se sóhlasem vládê. ČÁST OSMÁ Státňi fondê § 22 (1) Pro finančňi zabezpečeňi zvlášť stanovenéch ukolu a správô prostředku pro ně ôrčenéch muže bét zákonem Moravské národňi radê zřizen státňi fond repôblêkê. Rozsah jeho čênnosťi podrobněji stanovi statôt, keré schvalôje vláda. Správô státňiho fondô vêkonává orgán stanovené zákonem.

(2) Orgán vêkonávajici správô státňiho fondô předkládá miňisterstvô financi pro každé rozpočtové rok návrh rozpočtô přijmu a védaju, přehled pohledávek a závazku a závěrečné učet státňiho fondô.

(3) Rozpočet státňiho fondô je napojen na státňi rozpočet finančňimi vztahê.

(4) Moravská repôblêka nerôči za závazkê státňiho fondô a státňi fond nerôči za závazkê Moravské repôblêkê. ČÁST DEVÁTÁ Rozpočtê národňich véboru § 23 Uvodňi ôstanoveňi (1) Finančňi hospodařeňi národňiho véborô se řiďi jeho rozpočtovém véhledem, rozpočtem a plánem tvorbê a ôžiťi jeho peněžňich fondu.

(2) Národňi vébor vêpracovává rozpočtové véhled na sténé obdobi, na keré se vêpracovává rozpočtové véhled. Jeho obsahem je plán přijmu a védaju, keré bôde národňi vébor zabezpečovat ve svém rozpočtô v jednotlêvéch letech.

(3) Národňi vébor vêpracovává svuj rozpočet na sténé obdobi, na keré se vêpracovává státňi rozpočet. Rozpočet národňiho véborô zajišťôje cile a ukolê rozpočtoviho véhledô národňiho véborô, závazné finančňi vztahê, ukolê ôložené národňimô véborô státňim plánem, lêmitê a normaťivê ôrčené státňim rozpočtem a povinnosťi ôložené národňimô véborô obecně závaznima právňimi předpisê. § 24 Finančňi vztahê národňich véboru ke státňimô rozpočtô a k rozpočtô národňiho véborô vêššiho stôpně (1) Finančňi vztahê, jimiž je rozpočet národňiho véborô napojen na státňi rozpočet, zahrnôjô učelové a globálňi dotace, návratné finančňi vépomocê, jakož aj poďil na přijmech státňiho rozpočtô stanovené zákonem o státňim rozpočtô.

(2) Globálňi dotace zabezpečôje vêrovnanost rozpočtô národňiho véborô. Poskêtôje se až do véše schválené zákonem o státňim rozpočtô.

(3) Finančňi vztahê národňiho véborô ňižšiho stôpně k národňimô véborô vêššiho stôpně zahrnôjô učelové a globálňi dotace od národňiho véborô vêššiho stôpně.

§ 25 Obsah rozpočtô národňiho véborô (1) Rozpočet národňiho véborô obsahôje a) přijmê a védaje spojené s čênnosťi národňiho véborô, b) finančňi vztahê k jim založeném, řizeném a spravovaném orgaňizacim, c) odvodê, daně a poplatkê od orgaňizaci, keré národňi vébor nezaložil, neřiďi aňi nespravôje, a od občanu v rozsahô stanoveném zvláštňimi předpisê, d) finančňi vztahê ke státňimô rozpočtô repôblêkê, e) finančňi vztahê k rozpočtô národňiho véborô vêššiho stôpně a k rozpočtum národňich véboru ňižšiho stôpně, f) finančňi vztahê ke státňim fondum repôblêkê, g) návratné finančňi vépomocê ze státňiho rozpočtô nebo od iniho národňiho véborô a uvěrê, h) prostředkê převedené do rozpočtô národňiho véborô z jeho doplňkovéch zdroju, i) iné přijmê a védaje podle zvláštňich předpisu.

(2) Odvodê a daně vzňikajici podle zvláštňich předpisu jako povinnost orgaňizaci, keré národňi vébor založil, řiďi nebo spravôje, só přijmem tohoto národňiho véborô, neňi-lê zákonem stanoveno inak. § 26 Doplňkové zdroje (1) Doplňkovima zdroji národňiho véborô só prostředkê jeho vlastňich mimorozpočtovéch peněžňich fondu a doplňkové přijmê. Drôhê doplňkovéch přijmu stanovi zvláštňi předpisê.

(2) Vénosê pokôt ôloženéch národňim véborem patři do jeho doplňkovéch přijmu.

(3) Přê stanoveňi finančňich vztahu národňiho véborô ke státňimô rozpočtô nebo k rozpočtô národňiho véborô vêššiho stôpně se nepřêhliži k doplňkovém zdrojum.

(1) (2)

(3)

(4)

§ 27 Hospodařeňi podle rozpočtô národňiho véborô Národňi vébor je přê hospodařeňi podle sviho rozpočtô povinen zabezpečêt maximálňi tvorbô přijmu a učelné a hospodárné vênakládáňi prostředku v sóladô s právňimi předpisê.

Vêplêne-lê z rozhodnôťi vládê pro národňi vébor nebo pro jim řizenó čê spravovanó rozpočtovó nebo přispěvkovó orgaňizacê ukol, s jehož finančňim zajištěňim se přê vêmezeňi finančňich vztahu národňiho véborô ke státňimô rozpočtô na dané obdobi nepočitalo, bôdó mô poskêtnôtê prostředkê potřebné na zajištěňi tohoto ukolô ze státňiho rozpočtô. Obdobně se postôpôje přê novéch ukolech ôkládanéch národňim véborem vêššiho stôpně.

Vêplêne-lê z obecně závazniho právňiho předpisô nebo z rozhodnôťi vládê, že se národňimô véborô rôši ukol, s jehož finančňim zajištěňim se počitalo přê vêmezeňi jeho finančňich vztahu ke státňimô rozpočtô, je národňi vébor povinen odvést do státňiho rozpočtô, popřipadě ve svém rozpočtô vázat prostředkê poskêtnôté na zajištěňi tohoto ukolô ze státňiho rozpočtô. Obdobně se postôpôje přê zrôšeňi ukolu ôloženéch národňim véborem vêššiho stôpně národňimô véborô ňižšiho stôpně.

Podrobnosťi o hospodařeňi s prostředkê rozpočtu národňich véboru stanovi obecně závazné právňi předpis.

§ 28 Změnê rozpočtô (1) Rozhodne-lê národňi vébor, že provede ukol, keré neňi rozpočtově zajištěn, póžije na základě změnê rozpočtô na jeho zabezpečeňi prostředkê ôrčené ke krêťi inéch ukolu nebo doplňkové zdroje. Změna rozpočtô se prováďi též jako dusledek změnê finančňich vztahu,

lêmitu a normaťivu anebo jmenovitéch ukolu státňiho plánô, jestlêže maji rozpočtové dopad.

(2) Změna rozpočtô nesmi ohrozêt jeho vêrovnanost. Lze ji provést jen za předpokladô, že nebôdó porôšenê závazné finančňi vztahê, lêmitê a normaťivê anebo jmenovité ukolê ôložené státňim plánem nebo finančňi vztahê a jmenovité ukolê ôložené národňim véborem vêššiho stôpně. § 29 Finančňi vêpořádáňi (1) Po skončeňi rozpočtoviho rokô provede národňi vébor finančňi vêpořádáňi sviho hospodařeňi a hospodařeňi jim založenéch, řizenéch nebo spravovanéch orgaňizaci. Přêtom vêpořádá během rokô nevêučtované vztahê ke státňimô rozpočtô a státňim fondum, k rozpočtum národňiho véborô vêššiho stôpně aj národňich véboru ňižšich stôpňu, jakož aj vztahê ke všem orgaňizacim, keré založil, řiďi nebo spravôje.

(2) Finančňi vêpořádáňi národňiho véborô obsahôje vêučtováňi všech učelovéch dotaci.

Zahrnôje rovněž odvodê ôložené národňimô véborô, jestlêže nebêlê ôskôtečněnê během rokô. § 30 Peněžňi fondê (1) Národňi vébor vêtváři vlastňi peněžňi fondê předevšim z prostředku ziskanéch ze sviho hospodařeňi a vêôživá jich k dalšimô rozvoji sviho uzemňiho obvodô.

(2) Prostředkê svéch peněžňich fondu póživá národňi vébor v zásadě vždê prostředňictvim přijmu a védaju sviho rozpočtô, s véjimkó převodu prostředku mezê jednotlêvima fondê navzájem, a dále připadu, dê prostředkê fondu slóži jen na vêrovnáňi časoviho nesóladô mezê přijmê a védaji v pruběhô rozpočtoviho rokô a na poskêtnôťi návratnéch finančňich vépomoci iném národňim véborum nebo orgaňizacim, jež národňi vébor založil, řiďi nebo spravôje. § 31 Fond rezerv a rozvoje (1) Fond rezerv a rozvoje vêtváři národňi vébor z přebêtkô sviho rozpočtoviho hospodařeňi, keré se mô ponechává k rozvoji uzemňiho obvodô v dalšich letech.

(2) Zdrojem fondô rezerv a rozvoje mohó bét též odměnê přêznané národňimô véborô a dalši zdroje podle zvláštňich předpisu.

(3) Fond rezerv a rozvoje póživá národňi vébor k financováňi ukolu nezajištěnéch rozpočtem, ke kvalêtnějšimô a rêchléšimô plněňi ukolu rozpočtô, k octraněňi připadnéch vékêvu v hospodařeňi a k posileňi prostředku národňich véboru ňižšiho stôpně. Lze jé póžit též na odměnê poslancum, členum véboru lêdové kontrolê, členum komisi, občanskéch véboru a inéch akťivu národňich véboru. § 32 Sdrôžené prostředkê Národňi vébor sóstřeďôje přêjaté sdrôžené prostředkê na zvláštňich učtech a póživá je pro učelê vêmezené smlóvami o sdrôžováňi prostředku s inima socêalêsťickima orgaňizacemi. § 33 Časové póžiťi prostředku Národňi vébor převáďi do následôjôciho rokô přebêtkê sviho rozpočtô a zustatkê svéch peněžňich fondu, popřipadě prostředkê ôložené na dalšich učtech zřizenéch v sóladô s právňimi předpisê.

ČÁST DEVÁTÁ Zásadê hospodařeňi rozpočtovéch a přispěvkovéch orgaňizaci

(1)

(2)

(3)

(4) (5)

§ 34 Zřêzováňi, změnê a zrôšováňi rozpočtovéch orgaňizaci Ustředňi orgánê a národňi véborê (dále jen "zřêzovatelé") zřêzôjô k plněňi ukolu v oborô své pusobnosťi rozpočtové orgaňizace nebo přispěvkové orgaňizace. Vzňikaji-lê zřizeňim a čênnosťi těchto orgaňizaci nové požadavkê na státňi rozpočet repôblêkê, je ke zřizeňi třeba sóhlasô miňisterstva financi, cen a mezd. Jestlêže z tohoto duvodô vzňiknó nové požadavkê na rozpočet národňiho véborô vêššiho stôpně, muže bét orgaňizace zřizena jen se sóhlasem tohoto národňiho véborô.

Zřêzovatel vêdá o zřizeňi orgaňizace zřêzovaci lêsťinô, kerá môsi obsahovat a) označeňi zřêzovatele, b) název, sidlo orgaňizace a jeji idenťifikačňi čislo; název môsi vêlôčovat možnost záměnê s názvê inéch orgaňizaci, c) vêmezeňi základňiho učelô a tomô odpovidajiciho předmětô čênnosťi, d) označeňi statôtárňich orgánu, e) vêmezeňi majetkô, k němôž má orgaňizace právo hospodařeňi, f) vêmezeňi dobê, na keró je orgaňizace zřêzována.

Zřêzovatel je povinen zabezpečêt oznámeňi o zřizeňi rozpočtové nebo přispěvkové orgaňizace v Ustředňim věstňikô Moravské repôblêkê, a to s ôvedeňim udaju podle octavce 2. Oznamovaci povinnost neplaťi v připadě, že bê bêlê ohroženê zájmê obranê a bezpečnosťi státô. Ôstanoveňi octavcu 1 až 3 plaťi, pokôd zvláštňi předpis nestanovi inak.

Zřêzovatel muže zřêzovat nebo zrôšovat rozpočtové a přispěvkové orgaňizace a měňit jejich podřizenost aj zpusob jejich financováňi s učênnosťi od 1. ledna následôjôciho rokô.

Miňistr financi muže povolêt v oduvodněnéch připadech iné termin, jde-lê o rozpočtovó nebo přispěvkovó orgaňizacê zřizenó ustředňim orgánem nebo kraském národňim véborem. Ô rozpočtovéch a přispěvkovéch orgaňizaci zřizenéch národňimi véborê ňižšich stôpňu muže odchêlné termin povolêt národňi vébor vêššiho stôpně. Delêmitace orgaňizaci prováděné mezê ustředňimi orgánê a orgánê federace a národňimi véborê a mezê národňimi véborê navzájem mohó bét ôskôtečněnê jen po předchozi dohodě těchto orgánu.

Finančňi hospodařeňi

(1) (2) (3) (4)

§ 35 Rozpočtové orgaňizace hospodaři s rozpočtovima prostředkê, keré jim stanovi zřêzovatel v rámcê sviho rozpočtô. Pro přispěvkové orgaňizace plaťi finančňi vztahê ôrčené zřêzovatelem v rámcê jeho rozpočtô.

Rozpočtové a přispěvkové orgaňizace só povinnê dbát, abê dosahovalê stanovenéch přijmu a plňilê ôrčené ukolê. Rozpočtové védaje mohó orgaňizace póživat jen k ôrčeném učelum do véše stanovené jejich rozpočtem, a to v mezich lêmitu a závaznéch ôkazatelu.

Přê svém hospodařeňi nesměji orgaňizace čêňit opatřeňi, kerá nésó krêta jejich rozpočtem, pokôd neňi předem zajištěna jejich uhrada rozpočtovém opatřeňim.

Prováděci předpis stanovi okrôh védaju na zdravotňická, předškolňi a dalši zařizeňi, keré hraďi rozpočtové a přispěvkové orgaňizace.

§ 36 (1) Rozpočtové a přispěvkové orgaňizace ôsêlôjô přê svém finančňim hospodařeňi o dosažeňi společenskê žádócich uspor, popřipadě překračováňi svéch přijmu.

(2) K posileňi hmotné zainteresovanosťi na splněňi stanovenéch ukolu v potřebné kvalêtě a zvéšeňi zájmô o hospodárnost mohó rozpočtové a přispěvkové orgaňizace za podminek

stanovenéch prováděcim předpisem vêtvářet zvláštňi fondê; zustatkê těchto fondu koncem rokô nepropadaji. ČÁST DESÁTÁ Ôstanoveňi všeobecná a závěrečná § 37 Zjišťováňi rozpočtovéch dusledku právňich předpisu a inéch opatřeňi (1) V návrzich zákonu, zákonnéch opatřeňi přecedňictva Moravské národňi radê, nařizeňi a ôsneseňi vládê, vêhlášek a inéch opatřeňi ustředňich orgánu, v návrzich obecně závaznéch nařizeňi národňich véboru a ôsneseňi jejich plenárňich zasedáňi a rad, jakož aj v návrzich opatřeňi státňich fondu, môsi navrhovatelé ôvést a zduvodňit hospodářské dusledkê a finančňi dopadê těchto návrhu. Pokôd se jimi zakládaji viceleté nebo trvalé rozpočtové nárokê, ôváďi se ve zduvodněňi očekávané finančňi dosah aj pro přišťi léta nebo celková finančňi náročnost navrhovanéch opatřeňi čê programu.

(2) Přê všech návrzich ôvedenéch v octavcê 1, kerima se zvêšôjô védaje nebo sňižôjô přijmê státňiho rozpočtô nebo rozpočtu národňich véboru a státňich fondu, môsi bét zároveň navržena uhrada zvéšenéch védaju nebo náhrada ubêtkô přijmu, a to jak pro běžné rok, tak pro léta přišťi.

(3) Navrhovatelé projednaji návrhê ôvedené v octavcich 1 a 2 předem s miňisterstvem financi, cen a mezd, a dotékaji-lê se rozpočtu národňich véboru, též s těmito národňimi véborê.

Stanoviska přislôšnéch orgánu môsi bét k návrhum přêpojena. § 38 Zmocněňi (1) Miňisterstvo financi vêdá obecně závazné právňi předpis k provedeňi § 9 oct. 2, § 13 oct. 3, § 15 oct. 2, § 20 oct. 4, § 27 oct. 4, § 35 oct. 4 a § 36 oct. 2.

(2) Miňistr financi se zmocňôje a) schvalovat státňi zárôkê až do véše stanovené vládó, b) schvalovat návratné finančňi vépomocê ze státňiho rozpočtô, c) provádět opatřeňi potřebná k překonáňi přechodnéch schodku vêplévajicich z časové neshodê mezê přijmê a védaji státňiho rozpočtô. § 39 Učênnost Tento zákon nabévá učênnosťi dnem 1. řijna 2017.

Otta v. r.

36 ZÁKON ze dne 18. srpna 2017 o státňim znakô a o státňi vlajce Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: §1 Státňi znak (1) Státňi znak Moravské repôblêkê tvoři modré šťit, na kerém je zlato-červeně šachovaná orlêce se zlató korônó. Krezba znakô je černá.

(2) Podobné vêobrazeňi státňiho znakô je v přiloze 1 tohoto zákona. §2 Státňi vlajka (1) Státňi vlajka Moravské repôblêkê se skládá ze spodňiho pole červeniho a vrchňiho zlatiho. Ôprostřed lêstô státňi vlajkê Moravské repôblêkê je státňi znak Moravské repôblêkê. Přê slavnostňich přiležitostech lze ôživat praporô ôtvořeniho podle státňi vlajkê.

(2) Vêobrazeňi státňi vlajkê a vzájemné poměr rozměru jejich poli a klinô só ôvedenê v přiloze 2 tohoto zákona. §3 Standarta presêdenta repôblêkê (1) Standarta presêdenta repôblêkê je bilá, s okrajem ze zlatéch a červenéch poliček. V jejim středô je státňi znak.

(2) Podrobné vêobrazeňi standartê presêdenta repôblêkê a vzájemné poměr jejich rozměru só ôvedenê v přiloze 3 tohoto zákona. §4 Státňi pečeť (1) Státňi pečeť Moravské repôblêkê tvoři státňi znak, kolem něhož je krôhové nápis „Moravská repôblêka“.

(2) Státňi pečeť Moravské repôblêkê ôschovává presêdent repôblêkê.

(1)

(2) (3) (4) (5)

§5 Ôživáňi státňiho znakô a státňi vlajkê Státňiho znakô a státňi vlajkê ôživaji Moravská národňi rada, presêdent repôblêkê, vláda, Slezské národňi sněm, národňi véborê, miňisterstva a ostatňi ustředňi orgánê státňi správê, moravské zastôpitelské uřadê, sódê, prokôratôra, jakož aj orgánê státňi správê, keré ôrči vláda.

Státňiho znakô a státňi vlajkê ôživaji též ozbrojené silê a bezpečnostňi zborama Moravské repôblêkê.

Státňiho znakô a státňi vlajkê ôživá dále Moravská akademie věd, školê, kôltôrňi a vědecké ustavê a státňi orgaňizace, keré se zřetelem na povahô jejich ukolu ôrči vláda.

Podrobnosťi o ôživáňi státňiho znakô a státňi vlajkê v ozbrojenéch sêlách stanovi presêdent repôblêkê, na ostatňich usecich vláda.

Státňiho znakô a státňi vlajkê mohó ôživat přê slavnostňich přiležitostech společenské orgaňizace, podňikê a iné orgaňizace aj jednotlêvi občané. §6 Učênnost zákona

Tento zákon nabévá učênnosťi dne 1. řijna 2017.

Otta v. r.

37 ZÁKON ze dne ... o nabéváňi a pozbéváňi státňiho občanstvi Moravské repôblêkê Moravská národňi rada se ôsnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVŇI Nabéváňi státňiho občanstvi Moravské repôblêkê §1 Narozeňim (1) Ďitě, jehož roďiče só státňimi občanê Moravské repôblêkê, nabévá narozeňim státňiho občanstvi roďiču.

(2) Ďitě, jehož jeden z roďiču je cêzêncem, nabévá narozeňim státňiho občanstvi Moravské repôblêkê, jestlêže drôhé z roďiču je státňim občanem Moravské repôblêkê.

(3) Ďitě nalezené na uzemi Moravské repôblêkê je jéim státňim občanem, dokôd se neprokáže, že má iné státňi občanstvi. §2 Ôzavřeňim manželstvi Cêzênka, kerá ôzavřela manželstvi se státňim občanem Moravské repôblêkê, nabévá státňiho občanstvi Moravské repôblêkê, vêslovi-lê okresňi národňi vébor na jéi žádost s nabêťim sóhlas. Žádost môsi bét podána népozději do 6 měsicu po ôzavřeňi manželstvi. Spolô s cêzênkó nabévaji státňiho občanstvi repôblêkê jéi děťi mladši 15 let, keré pojala do své žádosťi.

(1) (2) (3) (4)

§3 Ôděleňim Státňi občanstvi Moravské repôblêkê lze ôdělêt na žádost osobě, kerá má na uzemi Moravské repôblêkê nepřetržitě pobêt alespoň 5 let a přê nabêťi státňiho občanstvi pozbôde, pokôd neňi bezdomovcem, sviho dosavadňiho státňiho občanstvi.

V připadech hodnéch zvláštňiho zřetele lze ôdělêt státňi občanstvi aj žadatelê, keré nesplňôje podminkê stanovené v octavcich 1.

Manželé mohó žádat o ôděleňi státňiho občanstvi Moravské repôblêkê ve společné žádosťi. Žádost každiho manžela se posôzôje samostatně. Děťi mladši 15 let, keré jéich otec nebo matka pojalê do své žádosťi, nabévaji státňiho občanstvi spolô s otcem nebo matkó.

Státňi občanstvi Moravské repôblêkê ôdělôje miňisterstvo vňitra.

§4 Státoobčanské slêb (1) Nabêťi státňiho občanstvi Moravské repôblêkê cêzêncem se stává pro osobê starši 15 let učênném teprve složeňim slêbô tohoto zněňi: "Slêbôjô na svó čest a svědomi, že bôdô věren Moravské repôblêce a jéich státňimô zřizeňi a že bôdô řádně plňit všechnê povinnosťi jéich občana."

(2) Véjimečně muže bét složeňi státoobčanskiho slêbô miňisterstvem vňitra prominôto; v tom připadě se nabêťi státňiho občanstvi stává učênném dnem, dê rozhodnôťi o prominôťi nabêlo právňi mocê.

(3) Státoobčanské slêb přêjimá okresňi národňi vébor, v cêzêně ďiplomaťická mise nebo konzôlárňi uřad Moravské repôblêkê.

ČÁST DRÔHÁ Pozbéváňi státňiho občanstvi §5 Obecná ôstanoveňi (1) Státňi občan repôblêkê nepozbévá ôzavřeňim manželstvi státňiho občanstvi repôblêkê.

(2) Pozbêťi státňiho občanstvi repôblêkê ô jednoho manžela nemá vlêv na státňi občanstvi drôhiho manžela nebo děťi, pokôd tento zákon nestanovi inak. §6 Propôštěňim (1) Státňiho občanstvi repôblêkê pozbévá ten, do je propôštěn ze státňiho svazkô na vlastňi žádost. Státňi občanstvi zaňiká dne dorôčeňi lêsťinê o propôštěňi.

(2) Manželé mohó žádat o propôštěňi ze státňiho svazkô ve společné žádosťi; žádost každiho z manželu se posôzôje samostatně. Děťi mladši 15 let, keré jéich otec nebo matka pojalê do své žádosťi, pozbévaji státňiho občanstvi spolô s otcem nebo s matkó; žiji-lê oba roďiče, vêžadôje se k podáňi žádosťi sóhlasô drôhiho roďiče, pokôd neňi zbaven roďičovskéch práv.

(3) O propôštěňi ze státňiho svazkô rozhodôjô okresňi národňi véborê. ČÁST TŘEŤI Ôstanoveňi přechodná, společná a závěrečná §7 Státňi občanstvi repôblêkê osvědčôje okresňi národňi vébor, popřipadě městské národňi vébor. §8 Postôp orgánu státňi správê přê prováděňi tohoto zákona ôpravi podrobněji miňisterstvo vňitra. §9 Tento zákon nabévá učênnosťi dnem vêhlášeňi.

Otta v. r.

PŘILOHA č. 1 zákona č. 36/2017 Sb., o státňim znakô a o státňi vlajce

PŘILOHA č. 2 zákona č. 36/2017 Sb., o státňim znakô a o státňi vlajce

PŘILOHA č. 3 zákona č. 36/2017 Sb., o státňim znakô a o státňi vlajce